BOŽÍ SPIKNUTÍ
Kapitola 5: BŮH JE VAŠE NEJISTOTA Sekito napsal: Mysl velkého mudrce byla z Indie tajně přenesena do Číny. Mezi lidmi jsou moudří jedinci, ale i hlupáci. Na cestě k cíli neexistuje ani učitel z jihu, ani ze severu. Záhadný pramen je čistý a prosvětlený, větvící se proudy proplouvají temnotou. Být připoutaný k okolnostem je iluze, ale přivlastnit si věčnost není osvícení. Každý jeden z elementů subjektivity a objektivity souvisí s tím druhým a zároveň je samostatný; spolu související, ale i přesto pracující různým způsobem a každý na svém vlastním místě.
... 225 ...
OSHO Forma mění charakter a vzezření; zvuk, vůně a chuť rozlišují pohodlí a neklid. Temnota vše sjednocuje, jasnost rozlišuje. Čtyři elementy se vracejí ke svému základu jako dítě k matce. Oheň pálí, vítr hýbá, voda je vlhká, země tvrdá. Oči vidí, uši slyší; nos čichá, jazyk cítí chuť, jeden slaný, druhý kyselý. Nikdo není na druhém závislý, ale různé listy různých tvarů pocházejí ze stejných kořenů.
Přátelé, nejprve otázky.
První otázka: Mohl by se rozdíl mezi náboženstvím orientovaným na Boha a kvalitou duchovnosti stručně vyjádřit jako rozdíl mezi vnějším soudcem, projektovaným vědomím, a pozorovatelem v rámci naší bdělosti? Rozdíl mezi náboženstvím orientovaným na Boha a duchovností je nesmírný, protože taková náboženství jsou pouze pohádky. Avšak lži vykládané neustále dokola se brzy začnou jevit jako pravda. Bůh, nejzazší lež, kolem sebe šíří lži, protože lež nemůže vytrvat sama o sobě. Žádná lež není evidentní, potřebuje podporu dalších lží, proto všechna náboženství orientovaná na Boha stvořila tolik dalších lží, aby ideu Boha vůbec udrželi při životě. Pravda se na svých dvou nohách udrží, lež nikoli. Pravda nepotřebuje žádný argument, lež ano. Lež po... 226 ...
BOŽÍ SPIKNUTÍ třebuje mnoho důvodů, vymyšlených důkazů a zdánlivých dokladů své existence. Pravda je úplně nahá – buď ji znáte, nebo ne. Náboženství s ústředním Bohem jsou duševními nemocemi a chorobami mysli, protože Bůh je pouze váš strach, hrůza, úzkost a nejistota. Pak přichází modlitba a kněží, potom přichází organizované náboženství a církev. Opravdová duchovnost nemůže být orientovaná na Boha. Opravdové náboženství je ve vás, je to váš vnitřní prostor. Není problém rozpoznat rozdíl mezi těmito dvěma druhy lidí. Ti, kteří věří v Boha, neprojevují soucit, neprožívají extázi ani blaženost. Naopak. Tito lidé jsou velmi neurvalí, jsou proti svobodě. Neustále se bojí, že jim jejich lži někdo napadne a oni nebudou schopni se ubránit, protože jejich víra je pouhý systém víry. Systém, který vám může pomoci zapomenout na vaši nevědomost, ale nedokáže ji zničit. Lidé orientovaní na Boha žijí v nevědomosti a věří tomu, že ví. Pouhá slova, teorie a hypotézy nedokážou změnit charakter člověka. Mohou z vás nanejvýš udělat pokrytce. Mohou vám propůjčit nádhernou masku, ta vám však obličej nenahradí. Slova, teorie a hypotézy dokážou vytvořit zdání velice pohodlné identity, ale nemohou stvořit nebo objevit vaši úžasnou individualitu. Ať je vaše identita sebepohodlnější, tlačí vás na hrudi a na srdci, protože žijete ve lži. Nikdo se necítí dobře, když musí žít ve lži. Člověk, který nemá žádný věroučný systém, ale poznal pravdu, najednou objeví, že se mění v novou ... 227 ...
OSHO osobu. Bez úsilí. Důstojnost přichází sama od sebe stejně jako soucit; násilí, strach, smrt a zrození mizí. Člověk se začíná cítit ve vesmíru jako doma. Bez napětí, v úplném uvolnění. Toto je náš domov. Člověk ustává v hledání a začíná žít, tancovat, milovat. Když poznáte své nejniternější centrum, poznáte, jak chutná střed samotného vesmíru. Dveře všech tajemství se začnou otevírat – nepřicházejí odpovědi, vy se dál rozpouštíte do tajemství. Všechny odpovědi jsou produkty mysli. Otázky se rodí v mysli a odpovědi přicházejí z téhož prostoru. Avšak ani otázky ani odpovědi vás nedovedou k pravdě. Odpovědi pouze zatlačí zpět otázky, které se však později znovu a znovu budou tlačit na povrch. Člověk bez Boha se ocitne úplně sám. Nemá už kam jít, může se obrátit pouze do svého nitra. Všechny cesty směrem ven jsou bezvýznamné, nikam vás nedovedou, protože venku nic neexistuje, ani Bůh, ani ráj. Zbavit se Boha je obrovská troufalost. Je to také neodmyslitelný předpoklad probuzení, osvícení. Bůh uvěznil miliony lidí mimo jejich vědomí. Vzhledem k tomu, že je Bůh výmysl, vaše modlitby jsou falešné a náboženství je vnucené zvenčí. Proto všechna tato náboženství rozkazují udělat tamto a zanechat něčeho jiného. Vše přichází jako rozkaz zvenčí, a kdykoli přicházejí věci jako vnější příkazy, ničí to vaši důstojnost a jedinečnost. Vaše svoboda se změní na otroctví a nejodpornější otroctví je otroctví ducha. Vedle Boha můžete být pouze otroky. Nikdy nebudete osvobozeni. Osvobození začíná osvobozením od Boha a všech lží, které ho obklopují. ... 228 ...
BOŽÍ SPIKNUTÍ Svoboda vás zve do středu, kde nacházíte zcela odlišnou zkušenost než zkušenost mysli, je to čisté ticho, pravda, krása a nekonečnost života proměněného ve věčný festival. A protože tu slavnost zakoušíte sami v sobě, začíná vás přemáhat. Ve všech svých činech jste důstojní, oči vám září láskou a hloubkou ducha; každý váš pohyb odkazuje na vyrovnaný, soustředěný a harmonický život. Vaše slova v sobě mají kvalitu pocházející z prostoru za slovy. Vaše tichost už není tichostí hřbitova, nedoprovází smrt. Je živá, pulzující. Je jako tlukot srdce, je to tichý tanec čisté pozornosti. Vaše tichost je jako nesmírně živá píseň beze slov. Vše, co přichází zvenčí, ničí vás, vaši svobodu a individualitu. Váš vnitřní prostor je uzavřen tak dokonale, že byste nikdy ani nepomysleli na to, že vaši rodiče, učitelé, kněží, vůdci a politici – všechny možné druhy takzvaných moudrých lidí – jsou otrávení. Jejich dobré úmysly zamořují každé dítě. Bůh je ten původní hřích, protože jsme v něm stvořili nejzazší, obrovskou lež. Budete překvapeni, když vám řeknu, že křesťanství Indie je nejstarší křesťanství na světě. Tomáš, jeden z nejbližších Kristových učedníků, šel po jeho smrti přímo do Indie. Jeho evangelium není zahrnuto v Bibli, protože bylo napsáno v Indii a je to nejkrásnější ze všech evangelií. Ostatní čtyři evangelia, zahrnutá v Novém zákoně, se s ním nedají srovnávat. Tomáš se v Indii začal měnit, protože měl možnost spatřit rozdíl mezi náboženstvím orientovaným na Boha a náboženstvím bez něj, které dává člověku důstojnost. Jedině bez Boha se z člověka stává stvoření s nejvyvinutějším vědomím. Dává to člově... 229 ...
OSHO ku svobodu od břemene, které na něho naložili kněží ve jménu Boha. Ptali jste se: „Mohl by se rozdíl mezi náboženství orientovaným na Boha a kvalitou duchovnosti stručně vyjádřit jako rozdíl mezi vnějším soudcem…“ Neexistuje žádný soudce ani duchovnost v náboženství zaměřeném na Boha. Je to pouhá teologie, projekce mysli. Neexistenciální a neexperimentální. Nejprve si zapamatujte: náboženství s Bohem ve středu je pouhé jméno. Bůh je fikce, takže vše, co s ním souvisí, je lež. Takzvaná monoteistická náboženství v sobě nemají žádnou spiritualitu. Mají v sobě určitou morálku a disciplínu, která je do těchto systémů nepřirozeně vnucena zvnějšku. Bůh je nepřítel přirozenosti, protože příroda je pravda a Bůh je lež, která však dominuje milionům lidí a říká jim, aby se zbavili přírody, své jediné pravdy. Proto není ani v člověku, který se orientuje na jediného Boha, žádná spiritualita. Jediné, co má, je morálka, druh sociální vymoženosti. Liší se místo od místa, země od země, národnost od národnosti. Co se zdá náboženské jedné části populace, není náboženské pro druhou část, protože každá společnost má své vlastní poměry, dědictví a minulost; a ty se liší společnost od společnosti. Například hinduistické pojetí nebe je pojetí předpokládající centrálně klimatizované místo. Samozřejmě, že hinduisté nepoužívají přímo slova centrálně klimatizovaný, ale říkají: „Celý den fouká studená voňavá bríza – v nebi není nikdy horko.“ Ukazuje se, že lidé, kteří svou lež promítli na představu nebe, žijí ... 230 ...
BOŽÍ SPIKNUTÍ v horkém podnebí a nechtějí, aby po smrti žili na navěky rozpáleném místě. Tibeťané mají nebe, ve kterém je krásně teplo, bez jediné vločky sněhu, v jejich nebi neexistuje zima. Ve skutečnosti trpí mrazem a návaly sněhu, a proto si představují věčnost, kterou budou schopni tolerovat. Život vezdejší je omezený, ale trpět pod stejným jhem celou věčnost by bylo trochu moc. Lidská mysl je velice křehká a slabá. Stačí sledovat, co si lidé v jednotlivých zemích představují pod pojmem náboženský. V Indii se musíte před východem slunce vykoupat a pomodlit se – teprve pak se můžete pustit do snídaně, ne dříve. V náboženských písmech Tibetu se říká, že byste se měli koupat alespoň jedenkrát ročně. Potíž je v tom, že lidé s sebou přinášejí své zvyky, i když se odstěhují do jiné země. Jeden můj přítel, velice učený brahmán, chtěl odejít do Tibetu. Velice ho zajímala tibetština a tibetská posvátná písma. Řekl jsem mu: „Všechna literatura je dostupná v knihovnách, nemusíš se tam vydávat osobně – stejně tam nevydržíš víc jak dva dny.“ „Proč ne?“ zeptal se mě. „Zvládneš koupel před východem slunce? Pamatuj, že bez ranní koupele se nemůžeš nasnídat. Aniž se pomodlíš, nesmíš nic pozřít a bez koupele se nemůžeš modlit.“ Vůbec mě neposlouchal a vydal se do Tibetu. Po dvou dnech byl zpět. Nedošel ani do Lhasy, vrátil se zpět už z Ladakhu, který je napůl cesty mezi Ti-
... 231 ...
OSHO betem a Indií. Dokonce i Ladakh pro něj znamenal spoustu nesnází. Ladakh je proklatě studené místo a koupel v takových podmínkách vás může klidně zabít. Můj přítel byl zpět po dvou dnech. „Co se stalo?“ zeptal jsem se, „dva dny a ty jsi zpět?!?“ „Měl jsi pravdu. Jsem brahmán a musím dodržovat zásady svého náboženství – nemůžu přece nezačít den bez koupele.“ Když dalajlama uprchl z Tibetu okupovaného Číňany, šlo s ním také mnoho lamů. Stovky se s ním vydaly přes hranice. Ve stejnou dobu jsem pořádal meditační kemp v Bodhgáji, místě, kde Buddha dosáhl osvícení. Na tomtéž místě, přesně vedle téhož stromu, jsem já nabízel výuku meditace. Skupina tibetských lamů se přišla poklonit ke stromu, kde Buddha dosáhl probuzení. Neuvěříte tomu, ale už zdálky zapáchali. I na své pouti stále dodržovali pravidlo, že se člověk má koupat pouze jednou ročně – v Indii! Bylo zrovna hrozně horko a všichni se potili. Ve stejných šatech, které nosili i v Tibetu, v šatech, které mají mnoho vrstev, se pohybovali po rozpálené Indii. Jejich šaty, jež se výborně hodily do mrazivého tibetského podnebí, ale v Indii byly úplně zbytečné, byly špinavé a pokryté mastným prachem. Vůbec se nezměnili. Zeptal jsem se jich: „Chápete, že všechna náboženská pravidla jsou pouhými sociálními konstrukty? Ty vaše se dobře hodily v Tibetu, ale tady v Indii z vás dělají hlupáky. Takové množství vrstev oblečení je šílenost.“ ... 232 ...
