Kapitola 32. Stavíme dokonalý poèítaè

791

Kapitola

32

Stavíme dokonalý poèítaè

792

Stavíme dokonalý poèítaè

Tak a je to tu. V této kapitole se pustíme do stavby dokonalého poèítaèe. Zní to dost vychloubavì, že? Dobrá, pøipouštím, že když zaènete stavìt dùm od základù, je to dost nároèné. My už ale máme za sebou tu nejt잚í èást celého projektu: víme, z èeho se nᚠdokonalý poèítaè bude skládat. (Rozhodli jste se, že?) V zájmu slušnosti vám ještì musím øíci, že dokonalý poèítaè nemusíte sestavovat sami. Díky obrovskému cenovému tlaku, kladenému na výrobce PC, si mùžete v poslední dobì zakoupit i znaèkový poèítaè, který vás bude stát ménì, než kdybyste si ho sestavili. V dobách poèátkù poèítaèù si znaèkoví výrobci zvykli na vysoké marže, to už však dávno neplatí. V dnešní dobì (pozn. pøekl. – záøí 2002) si mùžete složit svùj vlastní poèítaè asi za 18 000 korun (Duron 1 GHz, zákl. deska ASUS, 128 MB RAM 266 MHz, pevný disk 20 GB / 7200 otáèek za minutu, grafická karta Radeon 8500). V nabídce firmy Compaq/HP najdete obdobný poèítaè Vectra v cenì pod 20 tisíc. Pøes toto snížení cenového rozdílu mezi znaèkovými a neznaèkovými poèítaèi však stále najdete spoustu dobrých dùvodù si poèítaè sestavit sami, podívejme se tedy, jak na to.

Stavíme dokonalý poèítaè Protože pøi stavbì poèítaèe budete pracovat s velkým množstvím rùzných souèástek, obsahují tyto Rychlé postupy jen pøehled krokù, kterých je tøeba se pøi stavbì poèítaèe držet. Podrobnosti jsou popsány v pøíslušné sekci vlastního textu kapitolyPøíprava; více informací o jednotlivých typech zaøízení najdete v jiných kapitolách této knihy.

Pøíprava Ještì než zaènete, pøipravte si tyto vìci: .Dokumentaci k jednotlivým souèástkám. Ta je nepostradatelná. Pøestože zde popsané postupy obecnì platí, èasto je tøeba dodržet urèité specifické pokyny, které se v této dokumentaci nachází. .Nádobku na šrouby a další malé objekty, které by se nemìly ztrácet. .Software, vèetnì operaèního systému (Windows 98 SE apod.). .Dostateèné místo na práci. .Èistý pracovní stùl. .Všechny souèástky, ze kterých hodláte složit poèítaè. .Trpìlivost. .Ještì více trpìlivosti. .Ovladaèe zaøízení, které jsou nutné pro správnou funkci jednotlivých zaøízení, napøíklad modemu èi grafické karty.

Stavíme dokonalý poèítaè

793

1. Shromáždìte a uspoøádejte všechny souèástky. 2. Otevøete skøíò a vyndejte napájecí zdroj a šasi pro pevné diky a mechaniky CDROM. 3. Pøipravte základní desku: . Nainstalujte procesor. . Nainstalujte hlavní pamì.

J

Vyplatí se vám pøipojit nejprve všechna zaøízení, u kterých je to možné, mimo skøíò a poøádnì je vyzkoušet. Až se pøesvìdèíte, že je vše v poøádku, rozeberte tuto testovací instalaci a usaïte souèástku tam, kam ve skøíni patøí. Tento pøístup podstatnì zjednodušuje pøípadné øešení rùzných potíží.

4. Nainstalujte grafickou kartu (pokud na základní desce není integrovaná grafika) a vyzkoušejte ji. 5. Nainstalujte pevné disky a disketovou mechaniku. 6. Upravte konfiguraci BIOSu. 7. Nainstalujte mechaniku CD-ROM nebo DVD, podle toho, jakou máte. 8. Nainstalujte operaèní systém. 9. Nainstalujte zvukovou kartu (pokud na základní desce není integrovaný zvukový obvod). 10. Namontujte všechny další pøídavné desky, napøíklad interní modem nebo dekodér DVD. 11. Na konec všechny souèástky osadíme do skøínì: . Pøipevnìte základní desku do skøínì. . Pøipevnìte napájecí zdroj. . Zasuòte všechny pøídavné desky na jejich místo. . Nainstalujte pevné disky. . Proveïte další test systému. . Nainstalujte všechny zbylé elektronické desky. . Pøipojte svìtla na èelní stìnì skøínì a speaker.

794

Stavíme dokonalý poèítaè

Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky Zaèneme kontrolou, zda máme pohromadì všechny potøebné souèásti. Ještì jednou struènì shrnu, co byste nemìli zapomenout pøi svých obchùzkách po nákupech, ale skoro vše již bylo probráno podrobnìji v pøedchozích kapitolách. Pokud si tedy stále nejste jisti, podívejte se do rejstøíku nebo obsahu knihy, tak najdete potøebné odkazy.

Poèítaèová skøíò Tato položka je dùležitìjší, než se na první pohled zdá. Skøíò je konstrukèním základem celého poèítaèe. Když se na poèítaè podíváte, budete vidìt právì ji. Její souèástí je také napájecí zdroj, který zásobuje všechny souèástky životadárnou energií. Vyberte si tedy takovou skøíò, která pìknì vypadá (pokud je to pro vás dùležité), má uvnitø dost místa a celkovì je robustní. Na trhu je dnes množství skøíní v rùzných provedeních a stylech. Nìkteré skøínì mají pøední stranu z prùhledného plastu jako upomínku na iMac od firmy Apple. Dalším trendem poslední doby jsou modulární skøínì se snadnou montáží souèástek. Stojí sice více než obyèejné skøínì, zvýšené náklady se ale vyplatí díky vyšší rychlosti pøi montáži a demontáži. U tìchto skøíní je napøíklad bìžné vyklápìcí šasi pro umístìní mechanik CD-ROM a pevných diskù, do kterého mùžete tyto souèásti zasunout mimo skøíò a celý modul poté do skøínì vložit najednou. Na obrázku 32.1 vidíte ukázku takové skøínì. Napájecí zdroj je umístìn tak, aby nièemu nepøekážel, ocelový lisovaný modul šasi je vyjímatelný.

Obrázek 32.1 Poèítaèová skøíò s vyjímatelnými pozicemi (šasi) pro jednotky.

Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky

795

Všimnìte si napájecího zdroje, který je až u horního okraje skøínì. Pokud chcete koupit skøíò typu „tower“ (vìž), vyberte jen takovou, která má zdroj v podobné poloze. Je to dùležité kvùli teplu, které ve skøíni stoupá vzhùru a ventilátor napájecího zdroje ho mùže vytlaèit ze skøínì ven. Napájecí zdroj uprostøed nebo v dolní èásti skøínì by ponechával teplý vzduch v horní èásti skøínì, a tak zvyšoval zátìž procesoru, diskù nebo jiných souèástek, které v této èásti jsou. Skøínì se vyrábí v nìkolika rùzných základních typech a velikostech, konkrétní výbìr závisí na vašich osobních potøebách èi zálibách. Nikdy však nezapomeòte na to, že do skøínì se musí bez problémù vejít vaše nová základní deska. Následující body obsahují obvyklé styly skøíní: . Desktop Tento typ skøínì je orientován vodorovnì (šíøka je nejvìtším rozmìrem) a na jeho horní stranì je obvykle umístìn monitor. . Slim-line Podobá se desktopu, ale je nižší. . Mini-tower Všechny skøínì typu tower (vìž) jsou orientovány svisle. Mini-tower je nejnižší, nabízí jen dvì pozice rozmìru 5,25 palce a jednu èi dvì pozice rozmìru 3,5 palce, pøístupné zvenèí. . Midi-tower Podobá se typu mini-tower, ale je vyšší, rovnìž poèet pozic (šasi) bývá vìtší. Nìkteré firmy nabízí i typ middle-tower, který mívá obvykle ètyøi vnìjší pozice rozmìru 5,25 palce a dvì vnìjší pozice 3,5 palce, doplnìné dalšími vnitøními pozicemi 3,5 palce. . Big-tower (full tower) Vysoká vìž s velkým množstvím rozšiøujících slotù a pozic. Hodí se pro výkonné servery nebo velmi nároèné uživatele. Pøi výbìru skøínì je nutné dobøe spoèítat, kolik pøídavných desek, pevných diskù a mechanik (CD-ROM, CD-RW, DVD-ROM) v ní budete mít! V tabulce 32.1 jsou vyjmenovány obvyklé typy skøíní a poèet interních èi externích pozic.

?

V tabulce 32.1 si poslední dva sloupce (Interní pozice a Externí pozice) vyžadují bližší vysvìtlení. Do interních pozic se zasouvají zaøízení, ke kterým není nutné pøi bìžném provozu pøistupovat, napøíklad pevné disky. Jakmile nasadíte víko skøínì zpìt, není možné se k zaøízení v interní pozici dostat, nejdøíve opìt musíte sundat víko. Interní pozice jsou tedy používány pøedevším pro pøídavné pevné disky. Externí pozice je urèena pro zaøízení, ke kterým je pøístup nutný kvùli výmìnì úložného média, tedy pro disketové jednotky a mechaniky CD-ROM èi DVD-ROM. Pokud tedy chcete do poèítaèe zabudovat napøíklad dva pevné disky, disketovou jednotku, CD-ROM/DVD-ROM a interní mechaniku Zip, budete potøebovat nejménì dvì interní a tøi externí pozice ve skøíni.

796

Stavíme dokonalý poèítaè

Tabulka 32.1: Obvyklé typy a velikosti poèítaèových skøíní Typ Velikost Interní pozice Big-tower velmi vysoká 6 a více Midi-tower støednì vysoká 4 až 5 Mini-tower malá 4 Desktop malá 4 Slim-line malá tenká 3

Externí pozice 3 až 5 (i více) 2 až 4 2 až 3 1 až 2 1 až 2

Nakonec nesmíte zvážit, jaké provedení základní desky zakoupíte a podle toho koupit takovou skøíò, aby se do ní deska vešla. Základní formáty skøíní jsou AT a ATX. Formát AT se dnes již neprodává, všechny nové skøínì i základní desky patøí do skupiny ATX, v jejím rámci však ještì existují velikosti ATX (èili full ATX) a mikroATX.

Základní deska Tvoøí pevnou základnu pro práci celého poèítaèe, proto je velmi dùležité, abyste zvolili tu, která má všechny potøebné vlastnosti a charakteristiky. Pøi výbìru základní desky je tøeba dávat pozor pøedevším na: . Typ procesoru Toto je základní faktor pøi rozhodování. Nejdøíve si vyberte typ a rychlost procesoru, poté se zamìøte jen na ty základní desky, na kterých lze tento procesor spustit. . AT nebo ATX Jak jsme si již øekli, dnešní moderní desky jsou výhradnì typu ATX. . Typ operaèní pamìti Pokud chcete využít starší pamìové moduly, je nutné, aby na základní desce byly pøíslušné patice. Vìtšina nových základních desek podporuje jen urèitý typ pamìti (DDR, RIMM), takže starší moduly SIMM a DIMM nelze použít. Naším cílem je pøitom sestavit dokonalý poèítaè, nebudeme proto výkon poèítaèe snižovat použitím starších pamìtí. Cena RAM v posledních letech rovnìž velmi pøíznivì klesá. . Poèet slotù ISA a PCI Nové základní desky již nenabízí žádné sloty ISA, tato zaøízení jsou již beznadìjnì zastaralá. Vadit to mùže jedinì v pøípadì, kdy chcete i v novém poèítaèi využít nìjaká starší zaøízení (modem, síovou nebo zvukovou kartu). V takovém pøípadì je nutné vyrazit do bazaru … Než zaènete bìdovat a trápit se tím, kolik vìcí budete muset vyhodit, vzpomeòte si, že ISA zaøízení by svým výkonem celý poèítaè brzdily. . Podpora USB V dnešní dobì nejde o žádný problém – sloty USB mají všechny základní desky, modely roku 2002 podporují i novìjší verzi USB 2.0. Rozdíl však bývá v poètu slotù, nìkteré základní desky mají jen dva, nìkteré ètyøi. Vyšší poèet je samozøejmì lepší. . Integrovaná grafická karta Ta se vyskytuje jen na nìkterých deskách. Pokud je to deska od firmy Intel, je její kvalita nezpochybnitelná. U levnìjších desek se však

Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky

797

vždy prodavaèe zeptejte, co vše tato integrovaná grafika umí. Vyslovené „chudáèky“ je lepší v BIOSu zakázat a koupit samostatnou grafickou kartu. Standardní souèástí desek je slot AGP, urèený pro moderní grafické karty. Pozor – u poèítaèe pro kanceláøské práce, na kterém nebudete hrát žádné nároèné 3D hry, integrovaná grafika staèí . Slot AGP Souèasné verze základních desek nabízí vìtšinou AGP 2 nebo 4, brzy se zaène šíøit standard AGP 8. . Integrovaná zvuková karta Nìkteré základní desky mají vestavìnu zvukovou kartu (vyskytuje se èastìji než integrovaná grafika), obvykle standard AC 97. Pro bìžného uživatele staèí, ovšem lidem s vìtšími nároky (hráèi, hudebníci) bude její zvuk pøipadat hrozný. Obdobnì jako u grafických karet lze integrovanou zvukovou kartu v BIOSu vypnout a nainstalovat kvalitní zaøízení od rùzných firem (Creative, Hercules apod.).

Grafická karta Grafická karta patøí mezi skryté brzdy vašeho poèítaèe. Mùžete mít seberychlejší poèítaè (koneckoncù právì takový teï budeme skládat!), pokud však do nìj pøidáte pomalou videokartu, bude se vám zdát, že si vzal dovolenou a odjel na Bahamy. Dokonalý poèítaè vyžaduje grafickou kartu AGP a velké množství rychlé video pamìti. Pøipomeòme si, že AGP je typ systémové sbìrnice, která má na základní desce svùj slot. V obchodech se výjimeènì dají sehnat i starší typy karet PCI. Karty AGP jsou však jednoznaènì lepší, protože komunikují rychleji s procesorem. Pøi nákupu grafické karty je tøeba brát do úvahy tøi základní faktory: rychlost, množství pamìti a 3D funkce. Rychlost grafických karet je mìøena rùznými zpùsoby. Nejèastìji se používají milióny polygonù, které je karta schopna vytvoøit za jednu sekundu. Polygony jsou tvary, používané pøi tvorbì prostorové grafiky. Èím více polygonù za jednu sekundu, tím rychleji dokáže karta produkovat výsledné obrázky. Dalším èasto se vyskytujícím mìøítkem rychlosti je „frame rate“ èili poèet rámcù za sekundu. Pojem „rámec“ (frame) v poèítaèové grafice odpovídá jednomu rámci (snímku) ve filmu. Pro plynulé, kvalitní pøehrávání videa potøebujte nejménì 30 rámcù za sekundu, což pøibližnì odpovídá poètu snímkù za sekundu u filmù, které sledujete v kinech. Pokud tato rychlost klesne, zaène se film èi obraz na monitoru trhat. U kanceláøských poèítaèù, kde se nepøedpokládá hraní prostorovì nároèných her, je minimální pøípustnou rychlostí 15 rámcù za sekundu. Grafické karty mají vlastní vestavìnou pamì pro zpracování obrazu. Èím vìtší rozlišení obrazu na monitoru a èím vyšší poèet barev (barevná hloubka), tím více pamìti grafická karta potøebuje. Napøíklad karta se 2 MB pamìti dokáže zobrazit 16,7 miliónu rùzných barev (tzv. True Color) jen pøi rozlišení 800 × 600, jakmile poèet bodù zvýšíte na 1024 × 768, umí už jen 65 536 rùzných barev. Množství pamìti samo o sobì nemá nic spoleèného s rychlostí nebo výkonem.

798

Stavíme dokonalý poèítaè

Pokud vás zajímá zpùsob výpoètu potøebného množství pamìti, tady je. U nejnižšího možného poètu barev (16) potøebujte ètyøi bity pro každý bod, protože 16 = 24. Vynásobíte-li poèet bodù na obrazovce poètem bitù, které potøebujete pro každý bod, dostanete množství potøebné pamìti. Napøíklad u monitoru s rozlišením 640 × 480 a 16 barvami potøebujete 640 × 480 × 16, tedy 1 228 800 bitù. Jeden bajt je tvoøen osmi bity, dostáváme se tedy k 153 600 bajtùm, èili asi 150 KB. Dnešní grafické karty mají minimálnì 4 MB pamìti, což u menších monitorù vyhovuje. Chcete-li koupit velký monitor a pracovat na rozlišení 1280 × 1024 nebo vyšších pøi 24bitové barevné hloubce, vypoèítejte si podle uvedeného vzorce, kolik pamìti vaše grafická karta musí mít. Zapomenout nesmíte ani na vstupy a výstupy. Grafická karta musí pøinejmenším pøevzít data z procesoru a vytvoøit z nich obrázky, které pøedá na monitor. Dnešní karty však umí mnohem více. Nìkteré dokážou akceptovat vstup obrazu i z videokamery a pøedat ho na televizní obrazovku, jiné mají konektory pro pøipojení moderních digitálních plochých panelù (LCD). Pokud vás zajímají i tyto možnosti, musíte si v parametrech karty ovìøit, že tyto funkce umí.

Zvukové karty Lidé mají rádi PC mimo jiné proto, že není úplnì zticha – umí pøehrávat hudbu, vydávat rùzné pøíšerné skøeky a zvuky pøi hraní her, dokáže také nahlas „odpovídat“ pøímo uživatelùm. A komu za tyto dary mùžeme podìkovat? Firmì Creative Labs a jejím okouzlujícím kartám Sound Blaster. Jistì, v obchodech koupíte i karty jiných firem, ale Sound Blaster byl první – a hodnì dlouho byl také nejlepší. Firma Creative vytvoøila standardy v této oblasti, podobnì jako firma Hayek pøišla se standardy pro modemy. A tak pøestože firma Hayek již dávno neexistuje, jejich instrukèní sada AT pro modemy je tu stále s námi (sice doplnìná, ale podstata se nemìní). Creative Labs s námi urèitì ještì pìkných pár let vydrží a standard Sound Blaster bude dále vzorem pro všechny další výrobce. Až vyrazíte na nákup zvukové karty, zkontrolujte vždy nejdøíve kompatibilitu s kartami Sound Blaster (u karet Creative to samozøejmì není nutné provìøovat). Nekompatibilní karta by pravdìpodobnì mìla problémy s nìkterými programy. Dále se zamìøte na vlastní technickou specifikaci karty. U zvukových karet jsou podstatné tøi faktory: poèet bitù, provedení tabulky Wavetable a konektory pro vstup a výstup: . Poèet bitù Témìø všechny nové zvukové karty jsou 16ti nebo 24tibitové. Osmibitové karty vùbec neberte v potaz. . Schopnosti Wavetable Zvukové karty se dìlí do dvou typù: karty se syntézou FM a syntézou Wavetable. Lepší je vždy karta s tabulkou Wavetable, ve které jsou uloženy kvalitní navzorkované signály skuteèných nástrojù, hrajících rùzné noty. Karty se syntézou FM tyto zvuky jen napodobují a nezní proto tak dobøe. Karty s tabulkou Wavetable mají obvykle 32, 64 nebo 128 hlasù, které lze pøehrávat najednou.

Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky

?

799

Pokud vidíte v názvu karty èíslo 16, bude nejspíše vyjadøovat poèet bitù a taková karta vìtšinou nemá syntézu Wavetable (ale mùže mít, musíte se proto podívat na parametry). Èísla 64 nebo 128 v názvu karty mají jiný význam – poèet hlasù v tabulce Wavetable.

. Vstupy a výstupy Velmi dùležitý dotaz: má vaše vybraná karta všechny konektory,

které potøebujete? Konektory mají mnoho variant, pøièemž nikdo nepotøebuje všechny z nich. Asi urèitì budete potøebovat výstup na reproduktory, vstup pro mikrofon a konektor line in/line out pro pøipojení k zesilovaèi apod. Hudebníci si urèitì ohlídají i vstup MIDI, který umožòuje pøipojit klávesnici nebo jiný digitální nástroj, a pomocný vstup.

Vìtšina zvukových karet má také vestavìný port pro joystick (viz obrázek 32.2). Joystick je urèen pøedevším pro hraní her, nìkdy ho však mohou využívat zaøízení usnadòující práci s poèítaèem lidem s rùzným postižením. Joystick sám nemá s hudbou nic spoleèného, ale tradiènì bývá na zvukové kartì, protože lidé, kteøí mají rádi hudbu, si také obvykle rádi hrají. AUDIO

IN

OUT

MIC

INPUT

Obrázek 32.2 Joystick na zvukové kartì.

Modemy Chcete se pøipojit k Internetu? V takovém pøípadì potøebujete zaøízení, které umí vᚠpoèítaè na Internet napojit. Pro vìtšinu z nás to bude nìjaký typ modemu. Tradièní typ modemu funguje jako modulátor a demodulátor, který pøevádí digitální signál pøicházející z PC na analogový formát, který lze pøenést po telefonní lince. Dají se poøídit i jiné typy modemù, napøíklad kabelové modemy nebo modemy DSL, ale to už se nejedná o modemy v pùvodním významu tohoto slova. Zpùsob pøipojení k Internetu èi jiné online službì je v tìchto pøípadech odlišný, protož tu nedochází ke konverzi signálu, ale digitální signál je prostì pøedán dále. Kupujete-li standardní modem, budete se asi zajímat o maximální rychlost (obvykle 56KB), pøenosové protokoly (v dnešní dobì V.90 nebo V.92) a další pøídavné funkce, které chcete mít, napøíklad hlasový vstup a výstup nebo schopnost faxovat. Faxy umí odesílat i pøijímat skoro všechny modemy, ale hlasový vstup a výstup nebo vestavìný mikrofon a reproduktor (voice v názvu modemu) jsou dostupné jen u nìkterých typù. Poslední rozhodnutí, které vás èeká, je výbìr mezi interním a externím modemem. Externí modemy mají na své stìnì diody LED (viz obrázek 32.3), takže prostým pohle-

800

Stavíme dokonalý poèítaè

dem zjistíte, zda je modem zapnut, zda pávì pøenáší data apod. Tyto modemy nejsou obvykle napájeny z poèítaèe (pozn. pøekl. – s výjimkou modemù USB) a nezabírají žádný slot PCI. Ne každý z nás ovšem potøebuje vìdìt, co jeho modem provádí a také málokdo využije všechny sloty na zadní stìnì poèítaèe. Externí modem je tøeba nìjak k poèítaèi pøipojit, a to buï pomocí sériového portu (ty máte na poèítaèi jen dva) nebo portu USB.

Obrázek 32.3 Externí modem s indikátory èinnosti

Z tìchto dùvodù, a také proto, že nemám rád, když je kolem poèítaèe množství dalších periferií, obvykle doporuèuji interní modem. Ten použijeme také u našeho dokonalého poèítaèe. Mimochodem, nesnažte se ušetøit pár korun tím, že koupíte nìjaký šunt, u kterého nebudou ani ovladaèe. Proè? Protože u modemù jsou ovladaèe velmi dùležité! Znaèkové modemy mívají lépe napsané ovladaèe než bìžné modemy, podle mého názoru pøedevším modemy firmy 3Com stojí urèitì za pozornost. U „poèítaèe snù“ bych však s klasickým modemem vùbec nepoèítal – tam patøí pøipojení kabelem nebo DSL. Pokud si však takové pøipojení k Internetu nemùžete poøídit (je dostupné jen nìkde, záleží na tom, kde bydlíte), vybral bych si model 3Com V.92 56K.

Pevný disk Na pevném disku jsou uloženo to nejcennìjší, co vùbec v poèítaèi mùžete mít – svá data. Vybírejte proto pevný disk dost peèlivì. Pevný disk má být rychlý, spolehlivý a dostateènì velký, by se na nìj vešel alespoò dvojnásobek dat, která potøebujete uložit. Dvojnásobek? Ano, pøesnì tak. Jakmile se totiž disk zaplní (pøibližnì) do poloviny, zaène zpomalovat. Takže pokud chcete ukládat asi 10 GB dat, kupte si pevný disk s kapacitou 20 GB. Pevné disky mají dvì základní výkonové charakteristiky: . Prùmìrná pøístupová doba øíká, jak dlouho disku prùmìrnì trvá, než najde a naète prùmìrný bit dat, mìøítkem jsou tisíciny sekundy. Èím kratší, tím lepší. Solidní rychlost je 10 až 15 milisekund. . Pøenosová rychlost je rychlost pøesunu dat z pevného disku do pamìti poèítaèe. Èím vyšší, tím lepší. Minimální rychlostí je 11 až 16 Mbps.

Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky

801

Disketová mechanika Nedávné pokusy nahradit klasické diskety o kapacitì 1,44 MB jinými jednotkami (LS120, SuperDrive apod.) skonèily neúspìchem. Proto zùstaòte u klasické disketové jednotky, která dnes stojí pakatel. Primárním dùvodem, proè disketové jednotky v poèítaèích jsou, je potøeba zajistit nouzové spuštìní poèítaèe v pøípadì výpadku pevného disku. Druhým dùvodem je možnost vymìòovat si data mezi poèítaèi, které není možné jinak propojit. V této oblasti však již diskety dávno nevyhovují svou kapacitou a byly nahrazeny buï jednotkami typu Zip, nebo (èastìji) disky CD-R èi CD-RW.

Jednotky Zip Pøestože jednotky Zip jsou spíše marketinkovým produktem než nìjakým podaøeným technickým èinem, nelze jejich kvality pøi pøenášení velkých souborù nijak zpochybnit. Na média Zip lze umístit (podle provedení) 100 nebo 250 MB dat (pozn. pøekl. – pro USB 2.0 se vyrábí i jednotky s kapacitou 750 MB), což pro pøenos i velmi velkých grafických souborù nebo prezentací bohatì staèí. Pøi nákupu jednotky Zip doporuèuji zakoupit také i balík více kusù médií. Jednak vás to vyjde levnìji, než kdybyste je kupovali jednotlivì, jednak je stejnì budete potøebovat. Pokud možno kupte média, která jsou v balíku navzájem odlišena barevnì, urychlí to pozdìjší hledání správné diskety.

Mechanika CD-ROM/DVD-ROM Technologie DVD mì stále fascinuje. Neptejte se mì proè, jakmile jde o film, pøipadám si stále jak malé dìcko, ovšem DVD pøekonává vše, co tu prozatím bylo. Na disky DVD-ROM lze umístit více jak dvì hodiny vysoce kvalitního filmu a k tomu ještì prostorový zvuk v kvalitì normy pro audio CD! A ten film mùžete sledovat pøímo na monitoru nebo pøipojit poèítaè k velkoplošné televizi a hi-fi systému a vytvoøit si tak domácí kino. Na mechanikách DVD mùžete pracovat s libovolným standardním formátem CD nebo DVD. Pøi nákupu si ohlídejte dvì hlavní charakteristiky: rychlost a pøídavnou výbavu. Zcela urèitì byste mìli spolu s mechanikou dostat CD-ROM se softwarovým pøehrávaèem. Osobnì doporuèuji PowerDVD od firmy CyberLink (http://www.gocyberlink.com/ english/index.asp). U slabších poèítaèù (ale dokonalý poèítaè nemùže být slabý!) by se hodil i hardwarový dekodér. U procesorù, jejichž rychlost pøevyšuje 600 MHz, je samostatný dekodér již zbyteèný.

Sí Možná si myslíte, že když poèítaè používáte doma nebo v samostatné kanceláøi, žádnou sí nepotøebujete. Zkuste se nad tím zamyslet ještì jednou.

802

Stavíme dokonalý poèítaè

Sí totiž nepotøebují jen lidé, kteøí mají jen jeden poèítaè. Ve všech ostatních pøípadech vám sí jednoznaènì prospìje, a to i v pøípadì, že jeden poèítaè máte vy a jeden vaše dítì. Druhý poèítaè vás mùže zachránit, pokud jeden z nich selže. Zálohování dat mezi dvìma poèítaèi patøí k tomu nejlepšímu, co vám mùže sí poskytnout. Ještì lepší mùže být zálohování dat na vymìnitelné médium, které je pøipojeno k jednomu z poèítaèù a sdíleno v síti. Jestliže jeden z poèítaèù selže, mùžete dále pracovat na tom, který zbyl. Nezapomeòte v takovém pøípadì nainstalovat ovladaèe pro pøenosnou jednotku na obou poèítaèích! Vrame se nyní zpìt k samotné síti.V kapitole è. 27 jsou popsány rùzné možnosti, jak taková domácí sí mùže vypadat. Nejrychlejší je Ethernet. Pokud tedy dokonalý poèítaè zapojíme do sítì, mìl by to být právì Ethernet. Pro sestavení malé sítì Ethernet budete muset zakoupit tyto souèásti (vìtšinou je lze bez potíží zakoupit v libovolném poèítaèovém obchodì): F Síovou kartu pro každé PC Pro Ethernet se nabízí dvì rychlosti: 10Base-T a 100Base-T. Vyšší rychlost (100Base-T) je samozøejmì lepší, vìtšina síových karet pøitom podporuje obì dvì rychlosti. Tyto kombinované karty jsou nejlepší a nejsou nijak drahé. F Rozboèovaè (hub) Je potøebný k propojení rùzných PC a dalších síových zaøízení (tiskárny). Pøi koupi si nechte rezervu pro pøípadné rozšíøení sítì (máte-li napøíklad tøi poèítaèe, poøiïte si rozboèovaè, ke kterému lze pøipojit 5 èi 9 zaøízení). F Kabely Každou síovou kartu je nutné propojit s rozboèovaèem. Zkontrolujte si typ konektorù na všech souèástkách, dnes však témìø výhradnì narazíte jen na konektory RJ-45. Potøebný kabel je oznaèován jako kabel páté kategorie (Cat-5).

Zvláštní rozhraní Pojem „zvláštní rozhraní“ vás možná pøekvapí, ale není nutné si dìlat starosti, použijeme je až pozdìji, prozatím je nutné jen zakoupit. Jedním z takových rozhraní je USB (obrázek 32.4), které je dnes standardní souèástí všech základních desek. Vìtšina nových zaøízení se pøipojuje k poèítaèi právì pomocí USB, samotná instalace je navíc nesmírnì jednoduchá, protož odpadá jakékoli nastavování IRQ apod. Staèí zastrèit kabel a systém nové zaøízení sám detekuje. V roce 2002 se zaèíná rozšiøovat novìjší verze USB 2.0. Jako další rozhraní doporuèuji FireWire, nìkdy oznaèované jako IEEE 1394. Používá se pøedevším pro pøenos digitálního videa z videokamery do poèítaèe èi opaènì.

Krok 2: Na zaèátku všeho je poèítaèová skøíò

803

Karta USB

Konektory USB kabelů

Obrázek 32.4 Pøídavná deska s konektory USB a kabel USB

Krok 2: Na zaèátku všeho je poèítaèová skøíò Souèástky tedy máme pøipraveny, pro vlastní montហvšak ještì potøebujeme velký, otevøený prostor, na kterém je možné bez problémù otevøít skøíò a dostat se k ní ze všech stran. Pøipravte si také nìjaké nádobky nebo krabièky na šroubky, které budete hojnì vyndávat. Vìtšinou se ve skøíni vyskytují šrouby dvou rùzných velikostí. Dvì nádobky umožní oddìlit jednotlivé velikosti. U dokonalého poèítaèe budeme pracovat se skøíní typu tower. Najdìte šrouby, které pøidržují víko skøínì a vyšroubujte je (viz obrázek 32.5). Šrouby, které drží napájecí zdroj, prozatím necháme být!

J

Šrouby držící napájecí zdroj bývají umístìny blíže ke støedu zadní stìny, zatímco šrouby víka skøínì jsou u obvodu stìny a prochází nejen zadní, ale i boèní èi horní stìnou.

Jakmile víko sundáte (položte ho nìkam, kde se o nìj nepøerazíte), uvidíte vnitøní prostor skøínì. Základní desku bychom nyní mohli pøišroubovat pøímo do skøínì a veškeré testy provádìt v její finální pozici, nìkdy je však manipulace s deskou uvnitø skøínì obtížná. Proto radìji základní desku otestuji ještì pøedtím, než ji pøidìlám do skøínì. Nìkdy je však nutné vyndat ze skøínì napájecí zdroj, protože ten je pro testy nezbytný. Zkuste nejdøíve, zda délka kabelù vedoucích ze zdroje nestaèí k pøipojení základní desky, snazší však bývá vyndat pár dalších šroubù a položit zdroj hned vedle desky.

804

Stavíme dokonalý poèítaè

Obrázek 32.5 Odebrání šroubù, které pøidržují víko skøínì.

J

Bìhem úvodní konfigurace a diagnostiky (pøed pøipevnìním desky do skøínì) nìkteøí lidé umisují desku na knihu nebo krabici, pøibližnì 5 cm vysokou. Použít mùžete i krabici, ve které jste si základní desku pøinesli. Pomùžete si tak i pøi pozdìjším usazování souèástí do desky, protože tak mùžete na desku trochu zatlaèit, aniž byste poškodili ocelovou zadní stranu pøídavné desky, která vyènívá smìrem dolù.

Krok 3: Pøíprava základní desky Nyní vyndejte základní desku z ochranného plastového obalu a otevøete manuál, který jste k ní dostali. To je nesmírnì dùležitý dokument. Položte ho na bezpeèné místo. Obsahuje informace, které potøebujete ke zprovoznìní desky.

Instalace procesoru Podívejte se na procesor. Mùže to být ètvercový èip s vývody na spodní stranì, èerná skøíòka (Athlony a Pentia III) nebo deska, na níž je èip pøichycen uprostøed a na spodní stranì jsou opìt vývody (Celeron).

Krok 3: Pøíprava základní desky

805

Najdìte v manuálu stránku, na níž je diagram s rozvržením základní desky. Mìly by v nìm být vyznaèeny všechny ovládací propojky a pøepínaèe, konektory rozhraní a další komponenty. Najdìte propojky, urèující rychlost CPU a jeho napájecí napìtí (pozn. pøekl. – dnes se již vyskytují výjimeènì, vše se vìtšinou nastavují pøímo v BIOSu).

Nastavení napájecího napìtí Nyní v manuálu vyhledejte stránku, na které jsou zobrazeny pozice propojek pro rùzná napìtí na základní desce. (Vìtšina desek již tento výbìr nabízí pouze v BIOSu.) Napìtí jádra (core voltage) je napìtí, které procesor používá pro interní operace. Vstupnì-výstupní napìtí (I/O voltage) je napìtí pro komunikaci procesoru a zbytku poèítaèe. V závislosti na typu desky bude tøeba nastavit jedno z nich èi obì dvì. Pokud se napìtí nastavuje pomocí propojek, bude v manuálu stránka s obrázkem, který bude vypadat jako obrázek 32.8. Pøi práci s propojkami dávejte pozor, abyste se nespletli, protože jinak se procesor s vámi mùže rozlouèit a shoøet (obvykle shoøí, aniž by se louèil).

Obrázek 32.8 Tabulka s nastavením propojek pro napìtí procesoru.

806

Stavíme dokonalý poèítaè

Nastavení rychlosti procesoru Frekvenci pracovní desky i násobiè DNS moderní základní desky detekují automaticky. V manuálu k desce je obvykle tabulka, která udává, s jakými procesory dokáže spolupracovat. Nastavení rychlosti procesoru pomocí propojek (u moderních desek výjimeènì, u starších jde o èastìjší pøípad) se nijak zvl᚝ neliší od nastavení napájecího napìtí. Dejme tomu, že vaše CPU pracuje na frekvenci 1600 MHz. Pokud by se výrobce základních desek pokusil na tuto pracovní frekvenci dostat všechny èásti základní desky pomocí dnešních technologií, byl by systém buï pøíliš drahý, nebo by všechny souèásti musely tvoøit jeden èip. Dùsledkem je pomalejší chod sbìrnice a dalších souèástí. O kolik? U dnešních systémù se rychlosti sbìrnic pohybují od 100 do 266 MHz.

Instalace pamìti Dále je tøeba do patic na základní desce zasunout pamìti. Operaèní pamì se vyrábí ve tøech základních typech: DIMM SDR, DIMM DDR a RIMM. Zkratka RIMM je ochranná známka pro pamìové moduly Direct Rambus, které se používají v základních deskách pro Pentium 4. RIMM vypadají skoro stejnì jako DIMM, ale má jiný poèet vývodù a pøenáší data v 16bitových nebo 32bitových kusech. Èím vyšší rychlost pøenosu a kratší doba pøístupu, tím více pamì emituje teplo. Pamìový modul je proto vložen do hliníkového ochranného obalu (heat sink). Maximální rychlost sbìrnice (133 MHz) využívají jak DIMM SDR, tak moduly DDR, u nichž je efektivní rychlost dvojnásobná (266 MHz). V souladu s pravidlem, že byste nikdy nemìly kupovat souèástky, které nepotøebujete, kupte modul s kapacitou 256 MB pamìti. Pøestože se dají koupit i moduly s kapacitou 512 MB, stìží takovou kapacitu využijete. Starší verze Windows (95/98) navíc neumí efektivnì využívat pøíliš velké množství pamìti bez ruèního zásahu do systémového registru. Pokud byste pocítili, že procesor potøebuje další pamì, není problém dokoupit další modul.

?

Vždy zkontrolujte, zda kupujete správný typ pamìti k vaší základní desce. Pamìti DDR se vyrábí v rùzných provedeních, lišících se maximální rychlostí (266, 333 nebo 400 MHz), pamìti RIMM mají rychlost 800 nebo 1066 MHz. RIMM se používají jen na základních deskách pro Pentia 4, DDR na deskách pro procesory Duron, Athlon i Pentium 4. Koupit novou desku, na které lze používat starší pamìti SDR, je možné jen výjimeènì (model ECS K7S5A, který má patice pro SDR i DDR, nebo Soltek SL-75KAV).

Pøedtím, než se pokusíte zasunout pamìový modul do patice, se podívejte poøádnì na jeho spodní stranu a pak dovnitø patice. V patici uvidíte asymetrické výstupky, které odpovídají prohlubním v modulu. Natoète modul tak, aby prohlubnì odpovídaly výstup-

Krok 4: Instalace grafické karty a testování systému

807

kùm, a pomalu zatlaète modul do patice, dokud plastové západky neuzamknou modul v patici. Jakmile je modul pevnì usazen, upravte pøípadnì polohu západek tak, aby modul nemohl vyklouznout.

Krok 4: Instalace grafické karty a testování systému Mám pøítele – øíkejme mu Jim – který moc rád sestavuje poèítaèe. Problém je v tom, že se mu po dokonèení práce žádný z poèítaèù nerozbìhne, zcela urèitì ne napoprvé. Nevím, zda se mu pokaždé povede koupit nìjakou vadnou souèástku, ale pokaždé, když složí poèítaè, aniž by pøedtím jednotlivé souèásti otestoval, je nìco špatnì. Proto trvám na své radì, která již zaznìla: složte poèítaè postupnì mimo skøíò a teprve poté, co se pøesvìdèíte o správné funkènosti všech souèástek, pøidìlejte desku ke skøíni a zasuòte do ní další souèásti. Je to možná pomalejší, ale zato jistìjší zpùsob montáže poèítaèe.

Zapojení grafické karty Dalším krokem pøi montáží dokonalého poèítaèe bude zapojení grafické karty. Zatím jsem vám sice tvrdil, že systém má být poprvé testován s minimálním množstvím pøipojených souèástek, ale bez grafické karty byste jen velmi tìžko poznali, co se vlastnì v poèítaèi dìje. Nᚠpoèítaè má grafickou kartu AGP, takže najdeme slot AGP a pevnì do nìj zasuneme grafickou kartu. (U desek s integrovanou grafickou kartou slot AGP být nemusí, tam ovšem zase není nutné montovat grafickou kartu …) Dále pøipojte ke grafické kartì monitor. Pøed otestováním systému bude nutné ovìøit pohledem, že monitor je pøipojen také k síti a zapnut, ale testovat budeme až za chvíli.

Napájení základní desky Nyní pøipojíme napájecí zdroj k základní desce. Z napájecího zdroje vychází velké množství kabelù. Vyhledejte ten, který má nejvìtší plastový konektor a zasuòte ho do pøíslušného protìjšku na základní desce. Jeho pozice bude vyznaèena v manuálu k základní desce. U skøíní urèených pro Pentium 4 je napájecí zdroj doplnìn ještì samostatným kabelem pro napájení procesoru. Najdìte ho a podle manuálu zapojte. Dále uchopte tenký pár Vodièù, které vedou z pøední strany skøínì, od tlaèítka pro zapnutí poèítaèe a zasuòte je na odpovídající vývody v základní desce. Tyto vývody jsou vìtšinou ve skupinì s dalšími vývody pro jiné tenké kabely, dávejte proto dobrý pozor, a se nespletete. Opìt se nejdøíve poøádnì podívejte do manuálu k desce.

J

V této fázi je také vhodné pøipojit speaker (malý reproduktor, který je souèástí skøínì). Se zapnutým speakerem uslyšíte pøípadné varovné zvuky, které poèítaè vydává pøi spouštìní. Tyto zvuky pomáhají pøi odhalování pøíèin problémù, jejich poèet a význam bývá popsán v manuálu k základní desce.

808

Stavíme dokonalý poèítaè

Na mnoha ATX skøíních jsou ve skuteènosti dva síové vypínaèe: jeden pøímo na napájecím zdroji a jeden vpøedu na skøíni. Vypínaè na napájecím zdroji je pravým vypínaèem. Tlaèítko na èelní stranì skøínì ovládá pouze základní desku, která se po jeho stisku zapne. Když zapnete vypínaè na napájecím zdroji, uslyšíte na vteøinku vìtrák procesoru, který se zase ihned vypne. To znamená, že základní deska dostává „šávu“, ale z èelního spínaèe nepøišel signál zapínající desku. Nìkteré napájecí zdroje mají èelní spínaè na skøíni k sobì trvale pøipojeny pomocí dlouhého tenkého vodièe. V tomto pøípadì se jedná o pravý vypínaè. Koupíte-li nový napájecí zdroj s takovým vypínaèem, dejte si pozor na to, že spojovací vodiè nemusí být vždy dobøe izolován. Je proto lepší použít vlastní izolaèní pásku a teprve poté zdroj zapojit. Po pøipojení desky k napájecímu zdroji a zapojení tenkých vodièù od èelního spínaèe a speakeru mùžete šòùru napájecího zdroje zasunout do zásuvky. Stisknìte spínaè na èelní stranì skøínì a poèítaè zaène startovat. Uslyšíte vìtrák zdroje a na monitoru by se mìly objevit rùzné výpisy, naznaèující, že se nìco dìje.

První test systému Dívejte se pozornì na monitor. Objevil se na nìm název grafické karty? Probíhá výpis testu operaèní pamìti? Vidíte po dokonèení tohoto testu tolik pamìti, kolik jste skuteènì nainstalovali? (Pøi 128 MB RAM uvidíte vypsáno o nìco více jak 131 milionù bajtù, protože 1 MB = 1 048 576 bajtù). Pokud všechny zmínìné výpisy vidíte, je to skvìlé. Mùžete poèítaè opìt vypnout a pøejít na další krok. V opaèném pøípadì je nutné provìøit vše, co jste prozatím udìlali. Do nejvìtších potíží se dostanete v pøípadì, kdy se na monitoru neobjeví vùbec nic. Pro tento pøípad si zapamatujte pár dobrých rad: . Není slyšet vìtrák napájecího zdroje: . Jsou zapnuté oba vypínaèe? Nìkteré systémy mají dva, jak jsme si vysvìtlili pøed chvílí. . Je procesor nainstalován správnì? . Víte urèitì, že napájecí zdroj není vadný? . Vìtrák zdroje funguje, ale na monitoru není nic vidìt: . Nainstalovali jste správnì grafickou kartu? . Je operaèní pamì správnì zasazena do slotù? . Zapnuli jste monitor? Je pøipojen ke grafické kartì? Pøi montážích poèítaèù jsem vždy nejvìtší množství problémù øešil právì v této fázi. Naštìstí je poèet možných pøíèin dobøe znám, takže døíve èi pozdìji pøijdete na to, kde je chyba. Nìkdy je jen jediná možnost – postupná výmìna základní desky, procesoru, pamìti, základní desky a napájecího zdroje za souèásti, u kterých bezpeènì víte, že fungují – jak identifikovat viníka.

Krok 5: Instalace pevných diskù

809

Jakmile se na monitoru objevují správné výpisy, lze základní desku pøipevnit do skøínì. (Podrobnosti najdete v deváté èásti „Závìreèné složení celého poèítaèe“ této kapitoly.) Vše, co nadále budete do poèítaèe pøidávat, lze pøipevnit pøímo do skøínì, i když nìkteré ménì odvážné osoby radìji pøidávají další souèásti mimo skøíò a teprve po odzkoušení celého systému pøišroubují základní desku a další souèásti napevno do skøínì.

Krok 5: Instalace pevných diskù Nyní víte, že základní deska, pamì a grafická karta fungují správnì. Dalším krokem (jak jste již poznali z nadpisu) bude instalace pevných diskù a disketové jednotky. Poté pøidáme mechaniku CD-ROM nebo DVD-ROM. Montហdiskù následuje už nyní, protože nejménì jeden z nich je nutný pro spuštìní operaèního systému.

Instalace disketové jednotky Na obrázku 32.13 vidíte disketovou jednotku a její datový kabel. Vidíte na kabelu tmavý pruh podél jedné hrany? Tento pruh oznaèuje vodiè, který patøí k vývodu è. 1 na konektoru. Dále si všimnìte pøekroucených vodièù u konektoru pro pøipojení disketové jednotky A:. Øadiè disketových jednotek je nastaven tak, aby jednotce, kterou najde u tohoto pøekroucení, pøiøadil písmeno A:. Kromì tohoto pøekøížení není mezi jednotkami A: a B: žádný rozdíl, samozøejmì pokud jako B: nepoužijte jednotku pro 5,25 palcové diskety.

Obrázek 32.13 Disketová jednotka a kabel (u jednoho z konektorù jsou kabely pøekrouceny)

Když se podíváte na zadní stranu disketové jednotky, uvidíte dva konektory. Jeden z nich je datový, druhý napájecí. Vìtšina desek sice má vyznaèenu pozici vývodu è. 1, u nìkterých však tato znaèka chybí. V takovém pøípadì pøipojte datový kabel tak, aby tmavý pruh (vìtšinou èervené barvy) byl u napájecího konektoru.

810

Stavíme dokonalý poèítaè

Instalace pevných diskù Obdobnì jako disketové jednotky mohou i dva pevné disky sdílet jeden plochý datový kabel. V tomto pøípadì však v kabelu nejsou žádné pøekroucené vodièe. Disky pøipojené k jednomu kabelu jsou mezi sebou rozlišeny na Master a Slave. Na obrázku 32.14 vidíte zadní stranu typického pevného disku IDE/EIDE. Jsou tu tøi èásti pro konektory. Nejvìtší konektor je urèen pro pøipojení datového kabelu, malý konektor s velkými vývody je pro napájecí kabel, mezi nimi je øídící blok, ve kterém se pomocí propojky urèuje role pevného disku (Master nebo Slave). Výjimkou je pøípad, kdy máte datový kabel oznaèený „Cable Select“,v takovém pøípadì roli pevného disku urèuje kabel sám. V øídícím bloku v takovém pøípadì musíte u obou pevných diskù propojkou spojit vývody C/S (Cable Select).

Obrázek 32.14 Umístìní konektorù na pevném disku

Na základní desce jsou dva øadièe IDE/EIDE a jejich konektory. Jeden je primární, druhý sekundární. Aby byl pevný disk chápán jako disk C: (zavádìcí èili bootovací disk, ze kterého je spouštìn operaèní systém), zapojte jeho datový kabel do primárního øadièe na základní desce a propojku na disku zasuòte na vývody Master. Zasuòte datový kabel disku do øadièe na základní desce a do konektoru na pevném disku a jeden z napájecích kabelù zdroje zasuòte do napájecího konektoru pevného disku. Vývod è. 1 datového kabelu musí smìøovat k napájecímu konektoru, u napájecího kabelu urèují správnou polohu kulaté rohy, které musí odpovídat kulatým rohùm konektoru.

Pøipojení klávesnice a myši Nyní musíme provést ještì jednu vìc – pøipojit klávesnici a myš. Bez klávesnice bychom nemohli nastavit parametry pevného disku v BIOSu.

Krok 5: Instalace pevných diskù

811

Klávesnici zapojte do konektoru na zadní stìnì základní desky. U klávesnic se používají dva základní typy konektorù: PS/2 a USB. Oba typy konektorù jsou standardní souèástí všech nových desek, takže tu nemùže dojít k žádným potížím. Myš se také mùže pøipojit do konektoru PS/2 nebo USB. V pøípadì USB je jedno, kam zasunete klávesnici a kam myš, u konektorù PS/2 jsou kabely rozlišeny barvou, takže zelený konektor myši patøí do zeleného konektoru PS/2 na základní desce a svìtle fialový konektor klávesnice patøí do odpovídajícího konektoru PS/2! Schází-li barevné rozlišení, najdete u konektorù na základní desce grafické symboly, podle nichž poznáte, co kam patøí.

Nastavení pevných diskù v BIOSu poèítaèe Jak si jistì pamatujete, mùžete se pøi spouštìní poèítaèe dostat do obrazovky nastavení BIOSu rùzným zpùsobem. Název klávesy nebo kombinace kláves, kterou musíte stisknout, se pøi úvodních testech vìtšinou na obrazovce objeví. Pokud stihnete tuto klávesu stisknout vèas (máte na to jen pár sekund), objeví se hlavní obrazovka BIOSu (viz obrázek 32.15).

Obrázek 32.15 Hlavní obrazovka BIOSu

812

Stavíme dokonalý poèítaè

Na první pohled se zdá, že tu není pøíliš mnoho voleb. Ale nenechte se zmást, na hlavní obrazovce vidíte jen rozcestník k rùzným kategoriím voleb. Skoro každý øádek vás po svém výbìru pøenese do další obrazovky, kde budou vlastní volby BIOSu, které lze prohlížet èi mìnit. Jakmile pochopíte tento základní princip, nebude pro vás orientace v BIOSu obtížná. Nìkteøí lidé si brzy zvyknou natolik, že zaènou „na zkoušku“ mìnit volby, kterým vùbec nerozumí. Nedìlejte to. Nevíte-li, k èemu daná volba slouží, nechte ji být, jinak si koledujete o problémy, které si ani pøedstavit neumíte. Za normálních podmínek nemusíte naštìstí v BIOSu mìnit skoro nic. Podívejme se tedy, co je nutné podniknout pøi montáži nového poèítaèe.

Nastavení datumu, èasu a nìkolika dalších základních údajù Hodnoty, které v rùzných obrazovkách BIOSu zadáte, jsou ukládány do pamìti CMOS, takže si je poèítaè mùže naèíst pøi každém spuštìní a bude vìdìt, jakým zpùsobem se má spouštìt. BIOS obsahuje údaje o pevných discích, vestavìných øadièích periferií, napøíklad øadièi disketové jednotky, sériových portù apod. Pokud máte základní desku s AMI BIOSem (viz obrázek 32.15), mìli byste nejdøíve pøejít do obrazovky Standard CMOS Setup (pozn. pøekl. – jiné firmy vyrábìjící BIOS používají vìtšinou stejné názvy). V hlavní obrazovce pomocí kurzorových šipek na klávesnici oznaèíte øádek s tímto názvem a stisknete Enter. Obrazovka Standard CMOS Setup je vidìt na obrázku 32.16.

Obrázek 32.16 Obrazovka Standard CMOS Setup

Krok 5: Instalace pevných diskù

813

Nejdøíve se podívejte do spodní èásti obrazovky. Tam je vypsáno ovládání BIOSu pomocí klávesnice. Protože jsme s textovém režimu obrazovky, musíme používat klávesnici, nikoli myš. Pro pohyb z jedné položky na jinou slouží kurzorové šipky. Vybraná položka je zvýraznìna. Jakmile se pøesunete na položku, kterou chcete mìnit, použijte klávesy Page Up nebo Page Down. Vyzkoušet si to mùžete tøeba na datumu, které je v horní èásti obrazovky. Pøesuòte se na nìj pomocí šipek a klávesami Page Up (nebo Page Down) zmìòte den èi mìsíc. Pøi nastavení èasu je tøeba dát pozor n to, že poèítaèe používají 12hodinový (vojenský) formát èasu. To znamená, že 12:00 je poledne a 0:00 je pùlnoc. Hodiny mezi 0:01 a 11:59 jsou oznaèeny A.M. Hodiny mezi 12:01 a 23:59 jsou hodiny P.M. Dále si všimnìte toho, že vìtšina položek je již automaticky nastavena na urèitou výchozí hodnotu. Nᚠpoèítaè je nastaven tak, aby automaticky detekoval pár rùzných zaøízení. Nalezl disketovou jednotku, grafickou kartu a operaèní pamì. Pevný disk tu však uveden není, BIOS ho však automaticky detekovat umí, jen je tøeba mu to dovolit. Jakmile jsou všechny volby nastaveny podle vašich požadavkù, vrate se stiskem klávesy Esc do hlavní obrazovky BIOSu. Dále se šipkami pøesuòte na øádek IDE HDD Auto Detect a stisknìte Enter. Poèítaè ihned poté zaène s rozeznáváním všech IDE/EIDE jednotek, pøipojených k základní desce. Jakmile nìjakou najde, zobrazí její parametry ve spodní èásti obrazovky. V nìkterých pøípadech vám tu nabídne dvì èi tøi volby, které umožòují specifikovat pøesné nastavení disku. Vìtšinou staèí stiskem klávesy Enter pøijmout výchozí volbu. Po dokonèení detekce se stiskem Esc vrate do hlavní obrazovky a dále pøejdìte zpìt do obrazovky Standard CMOS Setup, kde by mìly být nyní zapsány parametry všech nalezených jednotek. Nakonec zkontrolujte a pøípadnì opravte systémový datum a èas.

Další dùležitá nastavení BIOSu U vìtšiny základních desek není nutné nijak zasahovat do dalších voleb BIOSu a systém bude pracovat bez chyb. Pro zvìdavé však uvádím nìkteré z dalších bìžných voleb, které se v nastavení BIOSu dají najít: . ECC Urèuje, zda jsou v poèítaèi nainstalovány pamìti s podporou nebo bez podpory ECC. Jedná se o dva rùzné typy pamìtí DIMM. Tuto volbu najdete jen u desek, které podporují oba typy pamìtí. Zkratka ECC znamená „error-correction code“, èili „kód pro opravu chyby“. Výchozí nastavení je ne-ECC. . L2 cache EC support Pokud tuto volbu zapnete, bude povolena kontrola chyb v datech, ke kterým se pøistupuje ve vyrovnávací pamìti L2. Výchozí nastavení je zakázáno (disabled). . Plug and Play OS Výchozí nastavení je No (Ne). Volba urèuje, zda je v poèítaèi použit operaèní systém Plug and Play. Pøi nastavení No se o konfiguraci zaøízení stará BIOS, nastavení Yes umožní konfiguraci zaøízení operaèním systémem. Pozor, není nutné tuto vobu mìnit na Yes, pokud chcete nainstalovat OS Plug and Play. V podstatì vždy je lepší nechat tuto volbu vypnutou.

814

Stavíme dokonalý poèítaè

. Reset configuration data Pokud tuto volbu zapnete (Yes), budou pøi pøíštím spuš-

tìní poèítaèe vymazány data BIOSu o konfiguraci Plug and Play a volba se poté sama zmìní zpìt na výchozí No. . Peripheral configuration Otevøe obrazovku, ve které mùžete mìnit nastavení paralelních, sériových a USB portù. . DMI events logging Umožní protokolovat všechna chybová hlášení pøi spuštìní poèítaèe a prohlížet je z hlavní obrazovky BIOSu. . Resource configuration Dovoluje jemnì dolaïovat využití blokù pamìti pro rùzné systémové zdroje. S touto volbou si mùže „hrát“ jen ten, kdo skuteènì ví, co dìlá! V obrazovkách BIOSu je množství dalších voleb ovlivòujících chování RAM, vyrovnávacích pamìtí apod., ty byste však mìli mìnit jen v pøípadech, kdy je to nutné (a i pak je lepší to nechat na lidech z servisu). Výchozí nastavení tìchto voleb je obvykle optimální.

Ukonèení práce s hlavní obrazovkou BIOSu Po dokonèení zmìn se klávesou Esc vrate zpìt do hlavní obrazovky, šipkami najeïte na øádek Save & Exit Setup a stisknìte Enter. Poèítaè se poté restartuje. Operaèní systém se samozøejmì mùže spustit jen v pøípadì, kdy je nainstalován na pevném disku, a to jsme zatím neudìlali. Stále však ještì nejsme tak daleko, abychom se do tohoto úkolu mohli pustit. Windows jsou obvykle dodávány na CDROM, a my žádnou mechaniku CD-ROM v poèítaèi nemáme. Musíme ji tedy pøidat.

Instalace mechaniky CD-ROM nebo DVD-ROM Mechaniky CD-ROM èi DVD-ROM se instalují skoro stejnì jako pevné disky. Nastavíte propojku na zadní stranì do pozice Master nebo Slave nebo Cable Select (v našem pøípadì máme jeden pevný disk a jednu mechaniku, takže to bude pozice Slave), pøipojte datový a napájecí kabel (èervený pruh na datovém kabelu bude co nejblíže napájecímu konektoru) a jsme hotovi. Tenký audio kabel zapojíme až pozdìji, pøi závìreèné montáži všech souèástek do skøínì. Pro lepší orientaci máte na obrázku 32.17 typickou zadní stìnu mechaniky DVD-ROM (CD-ROM vypadá skoro stejnì).

Obrázek 32.17 Konektory na zadní stranì mechaniky DVD-ROM

Instalace mechaniky CD-ROM nebo DVD-ROM

815

Zapnìte PC a sledujte, zda na chvíli zasvítí zelená svìtla na pøední stìnì skøínì a na mechanice CD-ROM (DVD-ROM). Pokud ano, znamená to, že jsou v poøádku a správnì pøipojena. Poèítaè mùžete opìt vypnout a pokraèovat dalším krokem.

Krok 6: Instalace operaèního systému Pøipraveni? Pokud jste si jako operaèní systém vybrali Windows (má je skoro každý), bude jejich instalace trvat od 30 do 60 minut … minimálnì, alespoò podle Microsoftu. Samozøejmì, èím rychlejší poèítaè máte, tím kratší dobu to potrvá. Pro domácí použití nebo v malých kanceláøích je nejlépe použít Windows 98 (druhé vydání – 98 SE), ve vìtších firmách jasnì vítìzí Windows 2000. Na zcela nových poèítaèích je nejrozumnìjší vložit instalaèní CD-ROM do mechaniky a zavést instalátor pøímo z nìj. K tomu je obvykle nutné nejdøíve v BIOSu zmìnit volbu Boot Sequence tak, aby se poèítaè pokusil zavést systém nejdøíve z CD-ROM. To jistì zvládnete. Poté restartujte poèítaè a po spuštìní instalátoru dodržujte jeho pokyny. Instalace sama není nijak obtížná, návod je srozumitelný a na monitoru uvidíte hlášení o postupu celého procesu. Pokud z nìjakého dùvodu není zavedení systému z CD-ROM možné, spuste poèítaè z systémové diskety, pøepnìte se na CD-ROM (do pøíkazového øádku zapíšete písmeno jednotky, dvojteèku a stisknìte Enter) a spuste program SETUP. Souèástí instalace bude také rozdìlení a formátování pevného disku. Další údaje o pøípravì pevného disku najdete v tøinácté kapitole této knihy. K celé instalaci uvedu ještì pár poznámek: .Souèástí instalace Windows ke zobrazení textu licenèní smlouvy. Tu musíte potvrdit, jinak nebude instalace pokraèovat. Pokud chcete, mùžete si ji dokonce celou pøeèíst. To ale skoro nikdo nedìlá. Struènì øeèeno, v této smlouvì vám Microsoft zakazuje vytváøet další kopie instalaèního CD-ROM a jeho další šíøení èi kopírování, pokud pøedtím nesmažete všechny jeho pøedchozí instalace. Je tam ještì pár dalších podrobností, ale toto je podstatné. .Jakmile odsouhlasíte licenèní smlouvu, musíte doložit, že jste právoplatným vlastníkem programu. To dokážete tak, že do pøíslušného pole zapíšete dlouhý licenèní kód, který je na zadní stranì krabièky instalaèního CD-ROM nebo na zvláštním papíru. .Instalátor se vás zeptá, do jaké složky má zkopírovat soubory Windows. Automaticky vám tu nabízí složku C:\Windows. Osobnì vám doporuèuji tuto nabídku využít. Aplikace obvykle oèekávají, že se složka Windows takto jmenuje. .Nìkteré verze Windows vás bìhem instalace vyzvou k vytvoøení spouštìcí diskety. Tu mùžete použít v situaci, kdybyste z libovolného dùvodu nemohli spustit systém z pevného disku. Považujte tuto disketu za urèitou bezpeènostní pojistku a vytvoøte ji. Ztratíte sice pár minut, ale tato ztráta se vám nìkdy mùže bohatì

816

Stavíme dokonalý poèítaè vrátit. Budete potøebovat jednu prázdnou 3,5 palcovou disketu, kterou nezapomeòte správnì popsat a po vytvoøení zamknout proti zápisu.

.Poté, co se Windows nainstalují, prozkoumají celý poèítaè a vyhledají všechna zaøízení Plug and Play. My máme zatím stále mnohé z tìchto zaøízení stranou na stole, proto je Windows nenajdou. To nevadí, systém si je najde pozdìji, až je zapojíme. Prozatím nechte dokonèit instalaci Windows a poté restartujte poèítaè. Po dokonèení instalace máme funkèní poèítaè, který umí zavést systém z pevného disku. Nyní ho mùžeme opìt vypnout a pøidat zbylé hardwarové souèásti.

Krok 7: Instalace zvukové karty Pro nᚠdokonalý poèítaè zakoupíme zvukovou kartu Sound Blaster Audigy. Je schopná zpracovat zvukové signály s použitím až 131 hardwarových kanálù na kartì, pøi pøehrávání je maximální poèet kanálù 64. Pro bìžného posluchaèe je to špièková karta.

?

Pokud máte základní desku s integrovanou zvukovou kartou, tento krok pøeskoète.

Zvukové karty jsou urèeny pro sloty PCI. Ty poznáte podle toho, že jsou krátké a bílé. Pokud byste náhodou sehnali ještì základní desku se slotem ISA, nemùžete si PCI a ISA splést (ISA slot je dlouhý a èerný). Zasuòte zvukovou kartu pevnì do jednoho ze slotù PCI a pøipojte k ní alespoò jednu sadu reproduktorù s vestavìnými zesilovaèi (ty jsou nutné, protože výstup ze zvukové karty není zesílen). Pokud byste použili reproduktory bez zesilovaèù, museli byste se hodnì snažit, abyste nìco slyšeli.

?

Pøi zasunutí zvukové karty do základní desky položené mimo skøíò dávejte pozor na to, že èep na zadní stranì zvukové karty zasahuje až pod desku.

Zapnìte poèítaè a nastartujte Windows. Tentokrát pøi startu systému uvidíte rùzná hlášení, ve kterých Windows oznamují, že našly novou zvukovou kartu a pøípadná další zaøízení. Dále vás Windows vyzvou k instalaci ovladaèù zvukové karty. Ty máte na CDROM, které je souèástí balení zvukové karty. Zasuòte CD-ROM do mechaniky a dokonèete instalaci. Poté, co systém nastartuje, mìli byste slyšet „zvuk Microsoftu“. Pokud ne, otevøete Ovládací panely a poklepejte v nich na ikonu Zvuky. Otevøe se malé dialogové okno. V nìm je v horní èásti seznam Události. èili seznam akcí, které mohou ve Windows pøehrát nìjaký zvuk. Vlevo od událostí, které mají pøiøazen nìjaký zvukový soubor, je žlutá ikona reproduktoru (viz obrázek 32.18). Po oznaèení nìkterého øádku s touto ikonou se název zvuku objeví v poli Zvuk pod seznamem Události.

Krok 8: Instalace zbylých hardwarových souèástí

817

Obrázek 32. 18 Dialogové okno vlastností zvuku

Tento zvuk mùžete pøehrát klepnutím na tlaèítko s šipkou po pravé stranì (v rámeèku Náhled). Vyzkoušejte to. Slyšeli jste zvuk? Pokud ano, pracuje zvuková karta správnì. Zkontrolujte, že CD-ROM, dodaný spolu se zvukovou kartou je stále v mechanice a spuste z nìj instalaèní program. Instalátor pøidá na vᚠpevný disk další ovladaèe a rùzné aplikace pro práci se zvukem.

Krok 8: Instalace zbylých hardwarových souèástí Jestliže je stále vše v poøádku, mùžete si zavýsknout – více než polovinu celé montáže už máme za sebou! Zbývá ještì pár zaøízení, které je tøeba doinstalovat a otestovat, pusme se tedy do toho.

Instalace modemu Interní modemy se zasouvají do slotu PCI. Vypnìte poèítaè a zasuòte modem do nìkterého volného slotu. Poté znovu spuste poèítaè a poèkejte, zda systém modem najde a požádá o disketu èi CD-ROM s ovladaèi. Vložte disketu (CD-ROM) do jednotky a stisknìte Enter. Systém si nainstaluje ovladaèe a pøipraví modem k tomu, aby se mohl pøipojit k Internetu.

818

Stavíme dokonalý poèítaè

Krok 9: Závìreèné složení celého poèítaèe A nyní se koneènì dostáváme k vlastní montáži všech èástí do skøínì poèítaèe. Všechny souèástky opìt vyndejte z míst, kam jste je zasadili (procesor s vìtrákem a pamìové moduly mohou zùstat, kde jsou!) a pøipravte se na jejich postupnou montហdo skøínì. Nejdøíve je tøeba pøipevnit základní desku. Dìlá se to snáze, když ve skøíni nic není.

Instalace základní desky Základní desku ve skøíni drží malé šroubky a plastové distanèní kolíky, které vidíte na obrázku 32.19. U nìkterých moderních desek a skøíní se plastové distanèní kolíky nepoužívají, do skøínì se zašroubují ocelové distanèní kolíky, které zároveò plní úlohu matice pro pøídržné šrouby, na nì položíte desku a pøichytíte ji dalšími šrouby.

Obrázek 32. 19 Plastový distanèní kolík

Urèitì si všimnete, že poèet dìr v základní desce se liší od poètu dìr na skøíni. Díky tomu je možné do jedné skøínì pøipevnit rùzné typy základních desek. Poznaète si ve skøíni díry, které mají odpovídající díry v základní desce a zašroubujte do nich distanèní ocelové kolíky. Poté na kolíky položte základní desku, slícujte otvory a pøichyte desku šrouby. Pokud jsou ve výbavì i plastové distanèní kolíky, použijte je obdobným zpùsobem a desku na nì zatlaète tak, aby zapadly a desku držely. U velkého množství desek je v sáèku se šrouby také velké množství papírových podložek pod matice. Ty se dávají mezi skøíò a matici, aby zabránily pøípadným zkratùm. U kvalitnì vyrobených základních desek by ke zkratùm nemìlo docházet, protože tištìné spoje nezasahují až k dírám se závity pro šrouby, u lacinìjších desek to však tak být nemusí. Nìkteøí lidé dávají podložky i mezi matici a základní desku, ale to je opravdová piplaèka a radìji to ani nezkoušejte.

Krok 9: Závìreèné složení celého poèítaèe

819

Instalace napájecího zdroje Jakmile je deska správnì usazena, mùžete znovu pøidìlat napájecí zdroj (pokud jste ho kvùli vìtšímu pohodlí vyndali). Na tom není nic tìžkého, zdroj je ke skøíni pøichycen ètyømi nebo šesti šrouby.

Obrázek 32.20 Instalace napájecího zdroje

Pøipojení pøídavných desek Na zadní stranì skøínì uvidíte nìkolik ocelových záslepek, které odpovídají pozicím karet, zasunutých do slotù PCI èi AGP na základní desce. Záslepky na pozicích, kde máte nìjakou pøídavnou desku, je nutné odstranit.

J

Šrouby, kterými jsou záslepky pøichyceny k desce, si schovejte a použijte je pro pøichycení pøídavných desek.

Na základní desce mohou být tøi typy slotù pro pøídavné desky: AGP (pro grafickou kartu), PCI (pro všechny ostatní typy karet) a ISA (zastaralé, ale dá se použít pro staré pøídavné desky).

?

V ideálním pøípadì pøídavné desky zapadnou pøesnì do svých slotù v základní desce. U nìkterých to pùjde hùøe. Zkuste s nimi trochu zahýbat v podélném smìru, podle obrázku 32.21. Nikdy s nimi nekývejte napøíè, jak je vidìt na obrázku 32.22, protože tak velmi snadno poškodíte konektor desky.

820

Stavíme dokonalý poèítaè Side to side motion

RIGHT

Obrázek 32.21 Správný zpùsob, jak hýbat s deskou ve slotu. Front to back motion

WRONG

Obrázek 32.22 Toto nikdy nedìlejte!

Do slotu AGP (je hnìdý a trochu odsunut dovnitø desky) zasuòte grafickou kartu. Ocelová zadní strana musí zapadnout mezi skøíò a základní desku. Poté šroubem pøichyte kartu k úchytu ve skøíni.

Krok 9: Závìreèné složení celého poèítaèe

821

Pøi instalaci pøídavných desek nikdy neporušte základní pravidlo: moc síly škodí! Pokud desku nelze snadno zasunout, podívejte se, co jí brání. Viníka obvykle najdete. Kdysi dávno, když jsem o tomto pravidlu ještì nevìdìl, narval jsem jednu desku, která nešla zasunout bez použití síly. Staly se dvì vìci: utrhnul jsem konektor desky (a ten vymìnit nejde) a pøeštípl jsem jeden z vodièù desky, který se mi nìjak dostal do slotu. Naštìstí se utržený konektor dal vyndat, ale i tak jsem musel jít koupit nové souèásti. Po zasunutí grafické karty pøipojte k základní desce napájecí kabely ze zdroje. Nyní mùžeme systém znovu otestovat. Pøipojte myš a klávesnici. Dále pøipojte monitor ke grafické kartì a zapojte monitor do sítì. Puste poèítaè a sledujte výpisy na monitoru. Pokud je vše v poøádku, mùžeme v závìreèné instalaci pokraèovat.

Instalace diskových jednotek Pøestože se mechaniky CD-ROM èi DVD-ROM dají umístit do libovolné pozice, doporuèuji vám zasunout je co nejvýše. Jsou pak dobøe vidìt a snadno se do nich vkládají média. Pod mechanikou CD-ROM by mìla být pøípadná jednotka Zip, poté disketová jednotka a úplnì dole bude pevný disk. A už si vyberete libovolné uspoøádání, pøišroubujte nejdøíve do skøínì vnitøní držák mechanik (šasi). Poté vyndejte záslepku a zasuòte mechaniku CD-ROM (DVD-ROM). Protože prostor u vrchní strany skøínì bývá špatnì pøístupný, doporuèuji vám pøipojit datový a audio kabel ještì pøedtím, než mechaniku zasunete. Poté do zásuvky vložte kabely a za nimi mechaniku (podle obrázku 32.23).

Obrázek 32.23 Instalace mechaniky CD-ROM

822

Stavíme dokonalý poèítaè

Jakmile je mechanika na místì, pøipojte k ní napájecí kabel, zasuòte datový kabel do konektoru na základní desce a pøišroubujte mechaniku k šasi. Audio kabel musí smìøovat dovnitø skøínì, abyste ho pozdìji mohli pøipojit ke zvukové kartì. Dále nainstalujeme jednotku Zip (pokud jste si ji koupili). Tato jednotka má šíøku 3,5 palce, mùžete ji tedy zapojit do horní zásuvky pro disketové mechaniky, nebo pomocí redukce (s kolejnièkami) do velké 5,25 palcové zásuvky pod mechaniku CD-ROM.

Obrázek 32.24 Mechaniku Zip mùžete zasunout kamkoli, tøeba i pod disketovou mechaniku.

V našem pøípadì ji vložíme do 3,5 palcové zásuvky. Její instalace se nijak zvl᚝ neliší od instalace mechaniky CD-ROM. Nejdøíve zasuneme øídící propojku do pozice Master (bude to první disk na sekundárním øadièi IDE/EIDE). Poté, ještì když není zasunutá do skøínì, k ní pøipojte datový kabel, odstraòte záslepku na zásuvce a protáhnìte kabel dovnitø skøínì. Zasuòte jednotku Zip do skøínì, pøipojte datový kabel k øadièi na základní desce a jednotku pøišroubujte. Nezapomeòte zkontrolovat, že vývod è. 1 datového kabelu smìøuje k napájecímu konektoru. Nyní vezmìte disketovou jednotku a pøipojte k ní její datový kabel (konektorem, který se nachází u konce s pøekroucenými vodièi). Protože druhou disketovou jednotku v systému mít nebudeme, zùstane druhý konektor na kabelu volný. Opìt protáhnìte datový kabel skrz volnou zásuvku a pøipojte druhý konec k øadièi disketové jednotky. Nakonec pøipojte napájecí konektor – pozor, ten má odlišný tvar, není stejný jako napájecí konektory pro mechaniky CD-ROM a pevné disky! Instalace pevných diskù se podobá instalaci jiných diskových jednotek, s jedním rozdílem: pevné disky se zasouvají zevnitø poèítaèe, protože nejsou zpøedu pøístupné (není k tomu ani dùvod). Pevný disk bude pøipojen k prostøednímu konektoru datového kabelu, který jsme použili u mechaniky CD-ROM. Zasuòte pevný disk do nejnižší zásuvky podle obrázku 32.24.

Krok 9: Závìreèné složení celého poèítaèe

823

Obrázek 32.24 Instalace pevného disku

Dále najdìte støední konektor primárního datového kabelu a zasuòte ho do datového konektoru pevného disku tak, aby jeho vývod è. 1 odpovídal èervenému pruhu na kabelu. Poté zasuòte napájecí konektor a pevný disk pøišroubujte.

Další test poèítaèe Než budeme pokraèovat, je vhodné znovu otestovat správnou funkènost celého poèítaèe. Tak si ovìøíte, že máte všechny mechaniky nainstalovány správnì. Podívejte se, jestli máte pøipojen monitor ke grafické kartì, zda jsou pøipojeny klávesnice a myš, a jestli je napájecí zdroj pøipojen k síti. Pak poèítaè zapnìte. Poèítaè by mìl nastartovat, rozeznat pevný disk a spustit z nìj systém Windows. Až skonèí spouštìní systému, poklepejte myší na ikonu Tento poèítaè a zkontrolujte, zda jsou všechny diskové jednotky viditelné.

?

Jestliže poèítaè po pøipevnìní základní desky ke skøíni nefunguje, ale pøedtím bìžel bez problémù, podívejte se poøádnì, zda není deska zkratována nìjakým kouskem oceli, který ji spojuje se skøíní. Staèí jen šroub se zploštìlou hlavièkou, který se dotýká nìjakého obvodu a zkrat je na svìtì. Podívejte se také, zda nevypadla nìkterá papírová izolaèní podložka pod matek, které jsou do desky pøiroubovány a na kterých je usazena základní deska.

Instalace zbylých souèástí Jakmile poèítaè rozeznává všechny diskové jednotky, mùžeme doinstalovat zbytek pøídavných desek. Postupnì je zasuòte do jejich slotù a pøichyte je šroubem.

824

Stavíme dokonalý poèítaè

Potom by vám mìl padnout okna tenký drátek, který vychází ze zadní èásti mechaniky CD-ROM (DVD-ROM) a jehož druhý konec visí volnì v prostoru skøínì.To je audio kabel, který bude pøenášet zvuky z mechaniky do zvukové karty, abyste mohli pøehrávat hudební CD a hrát hry, které mají zvuky uloženy v audio stopách.

Diody na èelní stranì skøínì a speaker Tak, a je to skoro všechno! Zbyl už jen jediný, poslední a nepodstatný úkol: pøipojit diody LED na èelní stranì skøínì a speaker (o nìm jsem vám ale už øíkal, ten se hodí i od zaèátku montáže!). Úèel diod na èelní stranì skøínì je informaèní – podle nich vidíte, zda je poèítaè zapnut, zda probíhá zápis na pevný disk nebo naèítání dat z disku apod. Speaker pípne vždy, když chce poèítaè upoutat vaši pozornost. Možná, že jste speaker pøipojili už døíve, dají se podle nìj identifikovat nìkteré závady. Konektory pro tyto diody a speaker na základní desce bývají sice popsány, ale velmi malými a proto špatnì èitelnými písmeny. Naneštìstí vám ètení tìchto nápisù ještì komplikuje všeobecný chaos – a než se dostanete k tomuto závìreènému úkolu, tak se setmí, není na to vidìt … ale nic není ztraceno, v manuálu k základní desce je rozmístìní konektorù pro tyto kabely nakresleno. Pro jistotu zapnìte baterku (èelovku), strète hlavu co nejblíže a dáme se do toho. Ve vìtšinì pøípadù jsou v novì koupené skøíni tyto konektory sepnuty plastovou páskou. Tu sundejte a podívejte se na konce vodièù. Bývají tam popisky, vyjadøující zkratkou úèel daného vodièe: . HDD Svìtlo hlásící aktivitu pevného disku. Obvod pevného disku tuto diodu zapne pøi každém ètení nebo zápisu dat. . SPKR Vodiè pro napájení speakeru, který pípne pøi každém spuštìní poèítaèe. Dojde-li pøitom k chybì, bude tìch pípnutí více. Jako zvukové zaøízení ho mohou používat i nìkteré aplikace, to je ovšem výjimka – speaker nelze srovnávat se zvukovou kartou. . PWR Svítí po celou obu, kdy má systém dostupných více jak 5 voltù napìtí. Jak tyto kabely pøipojíme? Jednoduše, staèí zasunout konektory na odpovídající vývody v základní desce. Ovšem pozor – na nìco pøitom musíte dát pozor! Protože jde o diody LED, pracujeme tu se stejnosmìrným proudem, nesmíte si tedy splést plusové a minusové vodièe. A to nìkdy rozeznáte dost tìžko, chce to tedy trochu experimentù. Vìtšinou je oznaèen alespoò jeden pól a v manuálu je tento pól vyznaèen také. Vývody na základní desce jsou navíc seskupeny do jednoho plastového pouzdra, ve kterém platí stejná orientace pólù. Jakmile tedy správnì odhadnete jeden kabel, ostatní už nedìlají potíže. Tak a to je vše – dokonèili jsme montហdokonalého poèítaèe! Zbývá nasadit víko skøínì a pøitáhnout ho šrouby. Pøi úklidu si dejte všechny manuály k souèástem do pùvodních krabic a uschovejte je pro pøípadnou reklamaci.

Tipy pro krizové situace

825

Tipy pro krizové situace Seznam možných potíží, do kterých se pøi stavbì nového poèítaèe mùžete dostat, by mohl být mnohem delší, protože tu pøicházíte do styku s mnoha rùznými souèástkami. Pokud si však pøesto nebudete vìdìt rady, možná se vám budou hodit následující tipy: .Vždy zkontrolujte, zda jste správnì nainstalovali a usadili všechny souèástky. .Podívejte se, zda jsou všechny datové kabely správnì zatlaèeny a zda není ohnutý nìkterý jejich vývod! .Postupujte podle návodu, který je uveden v manuálu ke každé souèástce a pozor si dávejte na všechna tamní upozornìní a výjimky. Kromì tìchto obecných rad pro øešení problémù pøidám ještì další doporuèení: .Hledejte další informace. Pøeètìte celý manuál a všechny další texty, které se u souèástky vyskytují (vèetnì rùzných README.TXT na disketách èi CDROM s ovladaèi!), a pokud je to možné, podívejte se na webové stránky výrobce, kde se nachází FAQ (èasto kladené otázky), opravy dokumentace apod. .Nechte si na montហdost èasu. Pokud jste nikdy nic podobného nedìlali, klidnì i celý den. .Chyby dìlá každý, i ostøílení borci. Když se vám nìco nepovede, udìlejte zálohu dat (pokud je nutná) a zaènìte znovu. .Netrapte se pøíliš, pokud se nìco nedaøí. Lepší je udìlat si pøestávku a relaxovat. Pokud byste tu vìc nejradìji vyhodili z okna, asi toho moc nevymyslíte. bìžte se projít a vrate se, až vychladnete. .Montហpoèítaèe vyžaduje hodnì místa. Nezkoušejte to na pøeplnìném nebo malém stole. Souèástky si rozložte, nedávejte je na sebe. .Buïte metodiètí. Na šrouby a další malé souèásti používejte nìkolik rùzných nádobek a souèástky do nich roztøiïte. Popište si je, a v nich nemáte zmatek. Nálepky s popisem mùžete klidnì dát i na datové èi napájecí kabely, nikdo se vám smát nebude. Poøádná organizace je také prevencí proti ztrátám souèástek. Poèítaè máme složen, takže ho zaènìte používat! V další kapitole najdete základní údaje o tom, jak nastavit systém Windows a aplikace, aby vám sloužily co nejlépe.

826

Stavíme dokonalý poèítaè