K otázkám profesionalizace státní správy: Příklad praxe resortu dopravy

NAŠI POLITICI O. S.

K otázkám profesionalizace státní správy: Příklad praxe resortu dopravy 2007-2009 Naši politici o. s. 18.7.2013

K oK otázkám profesionalizace státní správy : Ministerstvo dopravy 2007-2009

Obsah:

1.

Úvod: Souvislost systémových nedostatků v oblasti státních zakázek s nevyřešeným problémem profesionalizace úředního aparátu

2

2.

Absence transparentních pravidel v personální politice

2

2.1

Koncentrace pravomocí v rukou úředníků spojených s politickou sférou

2

2.2

Střety zájmů

5

2.2.1

Viamont

5

2.2.2

EDS Holding a EDS

6

2.2.3

Propojení dodavatelů a úředníků: Vojtěch Kocourek, České dráhy a KMP Consult

8

2.2.4

Subterra a Alfréd Brunclík

8

2.2.5

Náměstek napojený na advokátní kancelář exministra Němce

9

2.2.6

Propojení firem a úředníků: Chomutovské ŘSD

9

2.2.7

Osobní vazby ministra dopravy

10

Politické nominace

10

3.1

Vysloužilí politici ODS ve funkcích zmocněnců

10

3.2

Další příklady politických nominací

11

4.

Indikace systémových nedostatků

11

5.

Závěr

13

3.

1


1. Úvod: Souvislost systémových nedostatků v oblasti státních zakázek s nevyřešeným problémem profesionalizace úředního aparátu

Resort dopravy řadí objem investic do čela největších zadavatelů veřejných zakázek v České republiky, současně jednoznačně také mezi největší příjemce evropských dotací1. Vyznačuje se ovšem nadprůměrně vysokým množstvím případů neuspokojivě administrovaných veřejných zakázek, ať již v ohledu efektivity, ceny, či transparentnosti výběru dodavatele. Četnost a závažnost těchto problémů (i níže popsaný mechanismus jejich vzniku) spíše než individuální selhání v jednotlivých případech

indikuje

systémové

nedostatky v organizaci a řízení státní správy. Jde především o její politizaci a s tímto problémem spojené

projevy

klientelismu,

nekoncepční plánování, problémy s čerpáním evropských dotací či neodborná jednotlivých

administrace projektů.

Veškeré

tyto zmiňované problémy (a do značné míry i jejich řešení) jsou úzce spjaty s otázkou profesionalizace státní správy. Poměrně zřetelně lze tuto kauzalitu demonstrovat na pozadí zadávání veřejných zakázek za působení ministra dopravy Aleše Řebíčka. Právě v tomto období dosáhla míra investic v oblasti dopravy svého dlouhodobého vrcholu.

2. Absence transparentních pravidel v personální politice 2.1 Koncentrace pravomocí v rukou úředníků spojených s politickou sférou Výrazné uplatňování politického vlivu uvnitř resortu dopravy vykazovalo přímou spojitost s případy nestandardního uplatňování úředních pravomocí, případy střetu zájmů či netransparentní koncentrací výkonné moci. Tyto případy lze identifikovat v různých úrovních resortu. Ve vedení

1

V letech 2007-2013 jen pro Ředitelství silnic a dálnic alokováno 71 094 199 124, Kč, pro Správu železniční dopravní cesty 49 477 304 118, Kč. (www.fondyeu.eu)

2


ministerstva2 lze zmínit okolnosti obsazení funkce prvního náměstka ministra osobou Jiřího Hodače. Příteli a stranickému kolegovi ministra Řebíčka ze severních Čech3 byla k výkonu funkce udělena jak výjimka z vysokoškolského vzdělání 4 a rovněž výjimka z bezpečnostní prověrky 3. stupně na úrovni „tajné“. Oproti náměstkům spravujícím 1-2 odbory, soustředil Jiří Hodač ve svých rukou 8 klíčových odborů, které se zabývaly veřejnými zakázkami či rozhodovaly o investicích5. Zároveň zasedl v dozorčích radách strategických podniků Letiště Praha a České dráhy chystaných tehdy k privatizaci. Jiří Hodač s Alfrédem Brunclíkem (Ředitelství silnic a dálnic - ŘSD) a Gustávem Slamečkou (Státní fond dopravní infrastruktury - SFDI) rozhodovali do jakých silničních a dálničních spojů bude investováno. Triumvirát těchto úředníků stál za nestandardní praxí, v níž byly stavby vybírány podle stavu přípravy namísto přínosu pro ekonomiku, což vedlo k rozpracování desítek komunikací, na jejichž pokračování se poté nenašly peníze 6. V prosinci 2012 server iHNed.cz konstatoval, že stát

2

Nepříliš jasné jsou okolnosti obsazení vrcholu resortu, politické funkce ministra. Za vzestupem neznámého severočeského politika Aleše Řebíčka, který byl v té době členem ODS pouhých pět let, měl údajně stát Řebíčkův přítel vlivný lobbista Marek Dalík. Vliv Marka Dalíka měl stát rovněž za nominací Gustava Slamečky do čela Státního fondu dopravní infrastruktury. (Česká pozice.cz, 6. 9. 2011) 3 Jiří Hodač se do funkce vypracoval velmi rychle z postu ředitele odboru pozemních komunikací. Před nástupem na ministerstvo působil jako regionální manažer pro severozápadní Čechy ve společnosti Marius Pedersen Engineering a.s. (člen skupiny Marius Pedersen Group; dánská mateřská společnost vlastněná francouzskou skupinou Veolia) zabývající se zpracováním komunálního odpadu. Přerušení Hodačova působení v této společnosti bylo od počátku dočasné a neúplné. Jiří Hodač dával najevo, že se plánuje v příštím volebním obdobím do firmy vrátit. Týdeník Ekonom si v této souvislosti povšiml, že Hodač využívá jako předseda lokální buňky ODS jako kontaktní stále firemní email a rovněž, že „účty za Hodačovy hovory překvapivě neplatí Ministerstvo dopravy, jak by bylo standardní, ale podle zjištění týdeníku Ekonom právě Marius Pedersen.“ V době, kdy se Hodač do firmy opět vrátil, uspěl Marius Pedersen v následně zrušeném ekologickém supertendru. Česká pozice.cz v této souvislosti upozornila na dřívější výraznou spolupráci společností Marius Pedersen a Česká inženýrská se společností Geosan Group a.s. První jmenované společnosti byly klíčovou součástí konsorcia stojící proti Geosanu ve zmíněném ekotendru. (Ekonom.cz, 31. 1. 2008; Česká pozice.cz, 05. 09. 2011; [online]. nedatováno [cit. 2013-03-11] dostupné z: http://zaostrenonakorupci.cz/category/kauzy/ekotendr/prubeh-kauzy-ekotendr/) 4 Týdeník Ekonom k otázce Hodačova vzdělání napsal: „Hodač nakonec vyhověl podmínkám udělení výjimky, když slíbil, že si studium doplní. „Jsem teď v prvním semestru," uvádí. Na otázku, na jakou vysokou školu byl přijat, ale nechce odpovědět. „Je dobře, když zůstane nějaké tajemno," směje se.“ (Ekonom.cz, 31. 1. 2008) 5 V gesci Jiřího Hodače 8 odborů, na dalších pět náměstků zbylo 7 odborů. Ze 465 osob zaměstnanců ministerstva spadalo do pravomoci náměstka Hodače spadá 233 osob. „Základní rozdíl oproti ostatním ministerstvům je v tom, že pod jednoho člověka se dostaly jednak odbory, které chtějí peníze utrácet, a vedle toho i odbory, které na penězích sedí a rozhodují o nich," citoval týdeník Ekonom nejmenovaného pracovníka ministerstva. Týdeník rovněž připomněl, že pod náměstka Hodače přešla všechna oddělení zabývající se výstavbou dopravní infrastruktury - silniční, železniční, ale třeba i výstavby jezů. „Jemu podléhá Ředitelství silnic a dálnic, Správa železniční dopravní cesty i Ředitelství vodních cest. Metodicky má vliv i na Státní fond dopravní infrastruktury. Jiřího Hodače dnes najdeme i v řídicím výboru Českých drah,“ dodal Ekonom. (Ekonom.cz, 31. 1. 2008) 6 Server Aktuálně.cz k tomu dále uvedl: „Brunclík se svými kolegy ignoroval plán výstavby dálnic GEPARDI, který připravila Paroubkova vláda v roce 2006. Na naléhání a ve spolupráci s Evropskou komisí až letos na jaře vypracovali náhradní plán s názvem SESTRA, investice se však podle něho dosud neřídí.“ (Aktuálně.cz, 24.8.2010)

3


nemá na to, aby dokončil nasmlouvané stavby dálnic a silnic za téměř 24 miliard korun, přičemž odklady realizace stavby prodražovaly díky navýšení nastavené valorizace7 Na úrovni ŘSD je koncentrace výkonné moci spojena se jménem manažera Michala Haly, kterému se podařilo ve funkci ředitele vnitřních věcí úřadu získat do gesce všechny klíčové pravomoci včetně rozdělování peněz. Hala mimo jiné vybíral hodnotitele a stanovoval kritéria pro finální podobu staveb8. Spolupráce tohoto vlivného sociálního demokrata Haly (s kontakty uvnitř ČSSD i ODS) s Alešem Řebíčkem naznačovala podle některých mediálních spekulací fungování tiché „velké koalice“ v resortu. Na konci roku 2011 byl Michal Hala policií obviněn z manipulace veřejných zakázek9.

7

„Nestavíme, ale cena staveb roste. Bylo by dobře se s tím vypořádat. Uspokojivé řešení se ale zatím nenašlo," řekl Čermák České pozici. Ministerstvo dopravy jeho slova potvrdilo. "U některých staveb stát tratí ročně statisíce korun, takže celkové náklady jdou do milionů," řekl mluvčí resortu Martin Novák.“ (iHNed.cz, 7. 12. 2012) 8 Týdeník Respekt k tomu uvádí: „Hala však na ministerstvu nezůstal dlouho. Zhruba po roce odchází za svým známým z Brna, čerstvě jmenovaným šéfem Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Pavlem Havířem a stává se jeho tajemníkem, krátce poté dokonce ředitelem vnitřních věcí úřadu. Nad touto funkcí kroutí dodnes experti hlavou, protože na jiných úřadech podobné ředitelství neexistuje. V praxi přitom pod sebe mladý hudebník se souhlasem nevýrazného ředitele soustředil všechny klíčové funkce úřadu včetně těch, kde se rozdělovaly peníze na stavbu nových silnic a dálnic… Michal Hala dnes rozhoduje o zakázkách za miliardy korun a v rámci další restrukturalizace ŘSD, která se odehrála pod Halovou taktovkou před dvěma lety, se jeho pravomoci ještě více posílily. O vítězích dálničních miliardových zakázek rozhoduje sice odborná komise, je to ale právě Hala, kdo z omezené skupinky expertů hodnotitele vybírá a stanovuje kritéria a požadavky pro finální podobu staveb“ (Respekt, 25. 10. 2009) 9 Michal Hala byl zatčen v závěru roku 2011 společně s bývalým ředitelem ŘSD Petrem Laušmanem při podpisu směnek za 15 milionů korun. Ty měly být úplatkem v kauze, kdy podle policie tito manažeři zařídili soukromé firmě lukrativní pronájem některých dálničních odpočívadel, přičemž stát připravili až o 264 milionů korun. Hala navíc v roce 2010 (ačkoli již neměl na ŘSD žádnou funkci) podepsal antedatovanou smlouvu s firmou, která potřebovala státní pozemky kolem motorestu na dálnici D1, a dokumenty vložil do interního podnikového systému. Za to dostal Michal Hala tři miliony. Již dříve média upozorňovala na Halův podezřelý případ dvoumilionové zakázky na dodávku počítačů a softwaru české pobočce firmy IBM. O střetech zájmů Michala Haly viz další text (Aktuálně.cz/ČTK, 20. 1. 2012; iHNed.cz, 19. 10. 2012)

4


2.2

Střety zájmů

V úřednických aparátu

funkcích

resortu

správního

dopravy

v mnoha

případech působily osoby pocházející ze společností, které byly vůči resortním organizacím v dodavatelském vztahu. To na jednu stranu vyplývalo z logické uplatnitelnosti

osob

s odbornou

zkušeností, na straně druhé tak přirozeně vznikalo prostředí potenciálního střetů zájmů. Další formy střetů zájmů vycházely z absence kodexu regulujícího chování úředníků. Výrazně závažný příklad střetu zájmů pak představovaly zakázky pro společnosti napojené na politiky. Pro všechny uvedené příklady střetů zájmů uvádíme

následující

příklady

společností VIAMONT, a.s. a EDS Holding.

2.2.1 Viamont Ještě v roce 2004 se Aleš Řebíček

řadil

mezi

podnikatele

regionálního formátu, přičemž jeho stavební firma VIAMONT, a.s.10 se podle

informací

nacházela ve ztrátě.

serveru 11

iDNES.cz

Zatímco v roce

2005 činil podle iDNES.cz zisk cca 40 milionů, v roce 2007, kdy se Aleš Řebíček stal ministrem dopravy, přichází razantní růst a společnost dosahuje zisku ve výši již téměř 200 milionů. V roce 2008

10

Ze serveru iDNES.cz nevyplývá, zda pod název Viamont zahrnoval pouze VIAMONT, a.s. nebo rovněž dceřinné společnosti. Výrazný podíl na stavebních zakázkách v oblasti dopravy měla společnost Viamont DSP, a.s. Do celkového portfolia společnosti VIAMONT, a.s. patřily následující firmy: VIAMONT doprava a.s.; V-TROLL s.r.o. ; VIATECH s.r.o.; VIAMONT LTC spol. s r.o. ve 100% vlastnictví; IDS - Inženýrské a dopravní stavby Olomouc a.s.; VIAMONT oil s.r.o.; Viamont DSP a.s. 50% podílem 11

V pomoci Řebíčkově firmě se angažoval také kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr přímluvou u manažerů své ústecké firmy Setuza, aby Řebíčkovi vyplatili dlužné částky za provozování drážní dopravy v Setuze. „Volal Řebíček. Je prý švorc. Doslova říkal, že je úplně vycucanej. Slíbil jsem mu, že mu něco pošleme. Třeba 15 milionů," říkal Pitr svým manažerům. Řebíček později vysvětlil, že se od Setuzy dočkal celé dlužné částky ve výši 50 milionů korun. (IDNES.cz, 20. 7. 2010)

5


zisk činil skoro 300 milionů. Odhady celkové úrovně zakázek resortu dopravy 12 pro VIAMONT, a.s. se liší, nejvyšší odhad vypočítaly Hospodářské noviny v roce 2010 – celkovou výši zakázek odhadly na 14 miliard korun. 13 Po odvolání Aleše Řebíčka nastal pokles zakázek, který vyústil do insolvence společnosti v roce 2012.14 Existuje přitom důvodné podezření, že se ministr Řebíček přes formální odprodej svého podílu ve firmě, pravděpodobně reálného spojení se společností nevzdal. 15

2.2.2 EDS Holding a EDS Další společností s pravděpodobným napojením na politiky, která se v letech působení Aleše Řebíčka řadila mezi vítěze objemných zakázek, byla společnost EDS Holding, a.s. Tato společnost s anonymní vlastnickou strukturou16 byla rovněž mimořádně úspěšná v získávání evropských dotací v Ústeckém kraji

17

. Pozornost médií vzbudil především případ zakázky na výstavbu zdvihacího mostu v Kolíně

v ceně téměř jedné miliardy, když se ukázalo, že drahá zvedací technologie je zbytečná, neboť Labe není celoročně splavné a tudíž vhodné pro velké lodě. Dodavatelem byl výše zmiňovaný Viamont DSP, Eurovia a EDS Holding.

12

Např. od Ředitelství silnic a dálnic dostal Viamont zakázky za 2,2 miliardy a od Správy železniční a dopravní cesty dokonce za osm miliard (Hospodářské noviny, 4. 3. 2010; IDNES.cz, 20. 7. 2010) 13 (Hospodářské noviny, 4. 3. 2010) 14 Viamont svůj úpadek vysvětloval ekonomickou recesí, poklesem objemu stavebních zakázek i svým neúspěchem v jejich získávání. Rovněž také „nepřátelskou mediální kampaní“. (Aktuálně.cz, 8. 8. 2012) 15 Vzhledem k anonymním akciím Viamontu nebylo nikdy prokázáno opuštění podílu ve firmě. Smlouvu o prodeji Řebíček ukázat odmítnul: "Nemám povinnost zveřejnit smlouvu a s pochybnostmi se prostě musím smířit," napsal v sms odpovědi ministr. "Kdybych chtěl firmu vlastnit, stejně by žádná smlouva nic nedokázala." Po dobu působení ve funkci ministra stále probíhaly finanční transfery z Viamontu k Řebíčkovi, mělo jít o splátky za podíl ve firmě. Za rok 2007 obdržel Řebíček za akcie 40 milionů. V roce 2008 přiznal 220 milionů korun, v roce 2009 roce mu přišlo na účet dalších 82 milionů. Tehdy tak objem prostředků od Viamontu činil 342 milionů. Spojení s firmou fungovalo i na dalších bázích. Podle majetkového přiznání ministr splácel 700 tisíc za koupi pozemků golfového hřiště od bývalého majitele Golf klubu Teplice Vladimíra Myšíka, hřiště tehdy provozoval právě Viamont. Řebíčka s dceřinou společností Viamont sport spojovala i smlouva o pronájmu pozemků za symbolický obnos - za rok 2008 od své firmy inkasoval 90 tisíc korun. (Aktuálně.cz, 11. 7. 2008 a 13. 1. 2009; Hospodářské noviny, 4. 3. 2010; iDNES.cz, 20. 7. 2010) 16 Jména držitelů akcií společnost zveřejnila až v březnu 2010 poté, co se o její působení začali v souvislosti s podezřelými zakázkami zajímat novináři. Polovičním vlastníkem byl podnikatel Jakub Zavoral, čtvrtinu akcií měl Karel Rypl a další čtvrtinu Jaroslav Štráchal. „Alespoň taková byla situace k datu poslední valné hromady (16. února). EDS Holding totiž patří k firmám, jež mají anonymní akcie na majitele v listinné podobě, které mohou putovat z »ruky do ruky«.,“ dodal k tomu týdeník Ekonom. (Ekonom, 17. 3. 2010) 17 Firmy spojené s EDS Holding získaly do roku 2011 z (do tehdy rozdělených) 7,5 miliardy dotací v Ústeckém kraji plnou třetinu. (Aktuálně.cz, 4. 5. 2011)

6


Problém v případě EDS Holdingu nespočíval pouze v rovině získávání veřejných zakázek, ale rovněž v konkrétních pokusech fakturovat neprovedenou práci 18. Představitelé společnosti se v lednu 2011 ohradili proti tomu, aby byla EDS Holding spojována s další ústeckou stavební společností Energetické a dopravní stavby (EDS) a.s., vlastněnou kontroverzními severočeskými politiky Patrikem Oulickým a Alexandrem Novákem (rovněž získávající stomilionové veřejné zakázky). Některá média tuto tezi akceptovala, server Česká pozice.cz zmínil neoficiální blíže nekonkretizované informace, podle nichž má ve společnosti vliv Patrik Oulický 19. Občanské sdružení Naši politici k tomuto zmapovalo konkrétní personální vazby mezi oběma společnostmi.

(Poznámka: SALEMA Construction a.s. je nový název společnosti EDS Holding, a.s. ) 18

Policie identifikovala pokus EDS a Viamont DSP fakturovat položky za 50 milionů při rekonstrukci děčínského mostu, které pravděpodobně nebyly realizovány. Manažeři EDS je ovšem vykázali v daňových přiznáních. Ministerstvo dopravy kvůli této kauze dokonce nemohlo do vyšetření případu požádat Evropskou komisi o proplacení půlmiliardové dotace na opravu mostu. Podobný případ nastal společnosti Insky spolupracující v rámci EDS Holdingu. Společnost měla opravit do listopadu 2010 most na silnici I/7. Insky v listopadu skutečně fakturovalo chomutovskému ŘSD částku 5 999 999, což byla nejvyšší částka, kterou tehdy směly krajské pobočky proplácet bez souhlasu pražského centra. Po jmenování nového ředitele regionálního ŘSD bylo v dubnu 2011 zjištěno, že žádné práce na mostě doposud neproběhly. (Aktuálně.cz, 9. 6. 2012 a 4. 5. 2011) 19 (Česká pozice.cz, 09. 05. 2012)

7


2.2.3 Propojení dodavatelů a úředníků: Vojtěch Kocourek, České dráhy a KMP Consult Vojtěch Kocourek své angažmá na ministerstvu dopravy zahájil v roce 2002 ve funkci náměstka, předtím působil jako předseda představenstva KMP Consult. Hospodářské noviny v roce 2003 naznačily, že KMP Consult je ve skutečnosti kartel firem, které od roku 1996 dominovaly jako vítězové tendrů na modernizaci koridorů. 20 Do správních a dozorčích orgánů této společnosti přešli i vysocí státní úředníci Českých drah, kteří zodpovídali za veřejné soutěže na koridorové zakázky. Vojtěch Kocourek21 působil rovněž jako náměstek ministra Řebíčka pro Sekci drážní a veřejné dopravy. Ministerstvo opustil společně s Alešem Řebíčkem a přestoupil do Správy železniční a dopravní cesty do funkce náměstka pro provozuschopnost. Dodavatelem SŽDC je mimo jiné společnost SEŽEV-REKO, a.s., kterou Kocourek v devadesátých letech založil a kterou nyní vede jeho syn.22

20

„Jen Železniční stavitelství Brno získalo po založení KPM Consult od státu zakázky za téměř deset miliard korun. Mezi vítězi se neobjevují žádné zahraniční společnosti. Třetí největší firma na tuzemském stavebním trhu - Metrostav, která není členem KPM, získala od roku 1996 jedinou významnější zakázku,“ uvedly HN a dodaly: „Výjimkou je ostravská firma Tchas, v jejímž vedení působí syn sociálního demokrata Jaromíra Kuči, který byl poradcem jak expremiéra Miloše Zemana, tak nedávno odvolaného ředitele Českých drah Dalibora Zeleného. Po nástupu ČSSD k moci získal Tchas na koridorech, jako jediná firma mimo KPM Consult, několik kontraktů v hodnotě více než tři miliardy.“ Vojtěch Kocourek tvrzení o kartelu odmítal: „Firmy nespolupracují, aby vytvořily kartel, ale proto, aby bylo možné konkurovat v zahraničních tendrech nabídkou našich kapacit moderním způsobem na klíč,“ uvedl Kocourek. (Hospodářské noviny, 27. 5. 2003) 21 Jméno Vojtěcha Kocourka je spojeno i s další kauzou týkající se otázky střetu zájmů. V říjnu 2008 obvinil generální inspektor Drážní inspekce Roman Šigut náměstka Vojtěcha Kocourka z pokusu o ovlivňování nezávislého vyšetřování železniční nehody z 19. května 2008 v Moravanech. Drážní inspekce při prověřování možnosti, že nehodu zavinilo selhání bezpečnostního zařízení ESA 11 dodané firmou AŽD Praha narazila na údajný pokus o ovlivnění šetření, na němž se měl podílet i Vojtěch Kocourek. Generální inspektor Šigut k tomu pro server Aktuálně.cz uvedl: "Spojili se politici, úředníci a soukromá firma a vyvinuli extrémní tlak, kterým se snažili vyšetřování zásadním způsobem ovlivnit." Podle Romana Šiguta existovaly osobní vazby mezi ministerstvem dopravy a firmou AŽD Praha vyrábějící zabezpečovací zařízení ESA 11. Ministr dopravy Aleš Řebíček sestavil zvláštní expertní komisi, která šetření uzavřela s tím, že hlavní příčinou nehody bylo zařízení, které při brzdění sype na koleje z lokomotivy písek. Šigut následně v rozhovoru pro server Aktuálně.cz trval na tom, že jednou z bezprostředních příčin byl zabezpečovací systém ESA 11. Vojtěch Kocourek obvinění razantně odmítl a zdůraznil, že dopis, který zaslal na Drážní inspekci byl reakcí na podnět od náměstka generálního ředitele ČD pro provoz Ing. Jiřího Koláře. V dopise pouze vytýkal chyby při postupu zaměstnanců. Podle Kocourka byly navíc závěry a doporučení DI v podstatně shodné se závěry a doporučení ministerské komise (Aktuálně.cz, 7. 10. 2008; [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://bit.ly/13jaI58) 22 (iHNed.cz, 19. 1. 2012)

8


2.2.4 Subterra a Alfréd Brunclík Mezi členy zmíněné KMP Consult patřila také společnost Subterra, a.s. Její dlouholetý manažer Alfréd Brunclík v letech 2007-2010 působil v čele ŘSD23, odkud byl odvolán kvůli údajnému pokusu diskreditovat ministra dopravy Víta Bártu 24. Brunclík měl výrazný vliv na rozhodování o stavebních investicích (viz výše) a zanechal za sebou řadu sporných zakázek 25. Nejkontroverznější byl patrně případ „ztráty“ smluv na úsek výpadovky I/52 z Brna na Mikulov, který hrozil vznikem škody za 74 milionů a byl jedním z důvodů navrácení evropské dotace ve výši 600 milionů korun 26.

2.2.5 Náměstek napojený na advokátní kancelář exministra Němce Ministr Aleš Řebíček si s sebou ve funkci náměstka na ministerstvo přivedl Pavla Škváru, Předtím působil Škvára jako blízký spolupracovník kontroverzního ministra Pavla Němce (US) i jeho advokátní kanceláře27. Velmi záhy byl Škvára odvolán28 , poté působil v dozorčí radě Českých areolinií a v roce 2009 se na ministerstvo vrátil 29. V této souvislosti lze zmínit nestandardní okolnosti, za nichž získala zakázku ŘSD zmíněná právní kancelář Pavla Němce 30.

23

V současnosti Brunclík řídí projekční firmu Lavithis zaměřenou na stavitelství. Působí zde i bývalý náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas. (iHNed.cz, 19. 1. 2012) 24 „Ministr Bárta oficiálně zdůvodnil změnu tím, že dosavadnímu vysoce postavenému státnímu úředníkovi nedůvěřoval. "Nevěřím tomu, že kroky, které činí, nejsou ve skutečnosti proti mé osobě," řekl Bárta pro server iDnes, který informaci o Brunclíkově odvolání přinesl. Důkazem má podle ministra například být příprava podkladů, které dostal před tím, než rozhodl o úsporách v resortu. Na jejich základě Bárta vystavil stopku mnoha dopravním stavbám. Sám si však prý na místě ověřil, že jde o důležité dopravní uzly a stavby zastaveny být zřejmě neměly. Serveru ministr řekl, že mu nebylo zdůrazněno, o jak kritická dopravní místa jde. Prý šlo o "miny", které mu ŘSD nastražilo.“ (Aktuálně.cz, 24. 8. 2010) 25 „Tam po něm zůstala řada sporných zakázek, ale třeba i uzavřené smlouvy za zhruba 30 miliard korun na projekty, které stát nemá z čeho zaplatit a jsou už vysoutěžené.“ (iHNed.cz, 19. 1. 2012) 26 Konsorcium firem D.I.S., Eurovia, Firesta-Fišer a Silnice Brno, tvrdilo, že, má ve svých smlouvách dodatek o navýšení mezd o 82 procent. ŘSD to odmítl, ale nemohl to kvůli chybějícím dokumentům dokázat. Smlouvy měl mít v trezoru Alfréd Brunclík, jenže poté, co byl ve funkci vystřídán, byly už údajně pryč. (iDNES.cz, 30. 11. 2011) 27 Pavel Škvára pracoval jako ředitel kanceláře ministra Němce při působení na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak i v době působení na ministerstvu spravedlnosti. V posledních letech Škvára pracoval v posledních letech pro advokátku Janu Navrátilovou, Němcovu sestru a společnici v jeho právní kanceláři. (iDNES.cz, 19. 3. 2009) 28 Bývalý místopředseda Státní správy hmotných rezerv a náměstek Petra Bendla (ODS) na ministerstvu dopravy. V září 2006 si jej k sobě vzal jako náměstka Aleš Řebíček (ODS), aby seškrtal výdaje za právní služby a posoudil smlouvy s rakouskou společností Kapsch na elektronické dálniční mýtné. Škvára ale v úřadě dlouho nevydržel: ministr jej odvolal už zkraje roku 2007. Mimochodem, smlouvy se nezměnily a honoráře advokátům stouply o desítky milionů. (iHNed.cz) 29 Pavel Škvára působil na ministerstvu krátce v éře Aleše Řebíčka, poté se vrátil v roce 2009. Za znovujmenování se údajně zasadil lobbista Ivo Rittig. (Ekonom, 19. 3. 2009) 30 V této souvislosti se ocitla v pozornosti médií zakázka na vymáhání mýtného, kdy se tendru vypsaného ŘSD účastnil jediný zájemce: sdružení dvou společností: BSP Lawyers Partners a advokátní kanceláře Němec, Bláha a Navrátilová. Exministrova kancelář tak získala podíl na zakázce dosahující až 60 milionů korun a to právě v době, kdy se na ministerstvo opět vrátil Pavel Škvára. Na administraci zakázky se podílela AK Jansta figurující například v kauze zmanipulovaného tendru brněnského dopravního podniku na tramvaje v hodnotě 6 miliard

9


2.2.6 Propojení firem a úředníků: Chomutovské ŘSD Z regionální úrovně lze jmenovat případ ředitele chomutovské pobočky ŘSD Renného Komínka a jeho zástupce Tomáše Hofmanna (oba členy severočeské ODS), odvolaných za situace, kdy pobočka proplácela faktury za doposud nerealizovanou práci a Hofmann využíval vůz Škoda Superb propůjčený společností Skanska, která současně patřila k dodavatelům části úseku silnice R7 za více než dvě miliardy korun. I v případě těchto úředníků měly existovat vazby na místní politiky, tehdejší ministr dopravy Vít Bárta poukazoval na údajné spojení s kontroverzními politiky Patrikem Oulickým (ODS) a Petrem Bendou (ČSSD).

2.2.7 Osobní vazby ministra dopravy Při nástupu do funkce ministra si Aleš Řebíček do vedení resortu přivedl svého externího spolupracovníka, mediálního odborníka Jana Piskáčka z PR společnosti Ogilvy Group, s nímž se znal z předchozích obchodních aktivit. Piskáček 31 postupně získával kromě práce pro ministerstvo i další zakázky, jednalo se zejména o státní organizace řízené Řebíčkovým úřadem (ŘSD, SFDI). Server iHNed.cz v této souvislosti uvedl, že „nikdo přitom nechtěl prozradit, kolik Piskáček za své poradenství bere peněz, a jediné ŘSD přiznalo, že mu práci zadalo bez výběrového řízení.“32

3. Politické nominace

korun či předražených externích právních služeb pro ministerstvo dopravy (4 právní kanceláře za 450 milionů korun). (IDNES.cz, 19. 3. 2009; Aktuálně.cz, 28. 5. 2012; Hospodářské noviny, 15. 9. 2008) 31

Server iHNed.cz uvedl bez bližšího časového určení, že Jan Piskáček v minulosti spolupracoval i se společností Kapsch či s finančníky z PPF. (iHNed.cz, 26. 6. 2012) 32 Jan Piskáček jakožto pracovník Ogilvy group zařizoval PR pro tehdy ještě neznámý Viamont. „Seznámili jsme se při byznysu, a protože je takovej sympaťák, tak jsme si padli do oka, a já ho vzal externě na ministerstvo dopravy,“ citoval ve svém článku sever iHNed.cz z vyjádření Aleše Řebíčka v České televizi k angažmá Jana Piskáčka. Své služby státním úřadům Jan Piskáček fakturoval nejen přes svou společnost Mather PR, která byla členem skupiny Ogilvy, ale také přes další vlastní firmu Piskáček & Beneš consulting. Podle serveru iHNed.cz žádná z institucí nechtěla komentovat cenu zakázek za poradenství, později vyšlo najevo, že jedna zakázka měla hodnotu dvou milionů korun. "Když jsem se zúčastnil jednoho z výběrových řízení pro ministerstvo dopravy, slyšel jsem od několika lidí podezření, že dopředu je jasné, kdo ten tendr musí vyhrát. Že to musí být Ogilvy. V rámci ministerstva pak panuje jakási antipatie, protože všichni mají pocit, že Ogilvy spadne automaticky všechno," uvedl v roce 2008 k praktikám na ministerstvu šéfredaktor časopisu Marketing & média Daniel Köppl. V roce 2012 si Jana Piskáčka najal jako svého mediálního poradce kandidát na funkci prezidenta ČR Vladimír Dlouhý. (iHNed.cz, 26. 6. 2012)

10


3.1

Vysloužilí politici ODS ve funkcích zmocněnců

Jeden z nejviditelnějších nedostatků personální politiky ve státních úřadech představují politické nominace pro funkce profesních úředníků. Nedlouho před odvoláním Aleše Řebíčka z funkce ministra jmenovala vláda Mirka Topolánka 5 vládních zmocněnců pro budování silnic a dálnic. Jednalo se o „vysloužilé“ politiky ODS, mezi nimiž nechyběl někdejší pardubický hejtman Ivo Toman či kontroverzní bývalý první náměstek jihomoravského hejtmana Milan Venclík. V situaci, kdy resort neměl dostatek financí na novou výstavbu, se vytvoření těchto funkcí ukázalo jako stěží odůvodnitelné33.

3.2

Další příklady politických nominací

Praxe politických nominací pokračovala i mimo sledované období. Do čela karlovarského ŘSD byl postaven bývalý primátor Pavel Rödl. Vystřídán byl bývalým náměstkem karlovarské primátorky Pavlem Keřkou. Ten byl do čela ŘSD přijat bez výběrového řízení 34 a funkci musel opustit poté, co média připomněla jeho angažmá v případu manipulované veřejné zakázky známé jako tzv. Karlovarská losovačka. Do úřednické pozice byl jmenován i někdejší náměstek ministra školství Josefa Dobeše (VV) Hajn. Působil v agentuře ABL, z funkce na ministerstvu školství byl odvolán kvůli údajnému vyhrožování a vydírání zástupci Vysoké školy technické a ekonomické. Hajn byl jmenován na nově zřízenou funkci manažera rizik do státního podniku ČD Cargo.

4. Indikace systémových nedostatků Výše jmenované nedostatky v personální politice a problematice střetů zájmů vykazují logickou souvislost s hospodářskými škodami značných rozměrů v oblasti dopravního stavebnictví. Dalšími příčinami neefektivního nakládání s veřejnými financemi lze hledat ve faktickém stavu státní správy, kde v postavení úředníků převládá závislost spojená s neodpovědností za výsledný výstup. Velmi stručně několik příkladů takového závadového jednání:

33

„Nyní se jasně ukazuje, že většina z nich je zbytečných. Za situace, kdy v resortu dopravy chybějí peníze na novou výstavbu, je holý nesmysl, aby stát vydržoval speciální tým lidí a měsíčně mu platil statisíce korun za to, aby urychlil přípravu výstavby. Uvědomuje si to i současné vedení ministerstva dopravy, které chce činnost dvou z pěti zmocněnců pozastavit.“ (iHNed.cz, 25. 3. 2010) 34 Podle důvěrného zdroje deníku Právo žádal Keřkovo přijetí ministr dopravy Josef Dobeš (LIDEM). (Novinky.cz, 11. Června 2012)

11


Neschopnost resortu čerpat evropské dotace: Server Aktuálně.cz v březnu 2011 konstatoval, že ačkoli český stát investoval 106 miliard do dopravních staveb s výhledem na proplacení 75 miliard korun z evropských prostředků, bruselští úředníci neschválili ani jediný projekt. Důvodem bylo opakované ignorování evropských směrnic při procesu EIA. 35 Tradičním příkladem je dálnice D8. Nekvalitní

a

nekoncepční

plánování:

V

některých

případech

docházelo

ke

stavbě

naddimenzovaných komunikací. Za padesátikilometrový úsek dálnice D1 mezi Hranicemi a Ostravou se utratilo 35 miliard korun. Na tomto úseku projede denně maximálně 15 tisíc aut, zatímco podle české i německé normy se přitom dálnice staví pro 20-75 tisíc aut na den36. Plýtvání veřejných prostředků: Ve sledovaném období docházelo také k nadužívání nákladných stavebních prvků - např. osmnáctikilometrový úsek trati mezi Benešovem a Voticemi prodražil o jeden a půl miliardy, protože stát se rozhodl postavit v mírně zvlněné krajině pět tunelů, které cestu z Prahy do Českých Budějovic zrychlí o dvě minuty 37. Mezi další pochybení patří případy, kdy byla uzavřena smlouva s dodavatelem bez zajištění veškerých stavebních povolení (dálnice mezi Meznem a Chotovinami) či podezřelé machinace při výkupu pozemků, kdy výkup zajišťovala soukromá firma. 38 Známým se stal rovněž případ železničního mostu přes Labe v Kolíně, předraženého o 366%.39 Mezi příklady plýtvání lze ale zařadit i případy, v nichž se jednalo o nevýhodné kontrakty na pronájem billboardů40 Symptomatické je rovněž používání letky Úřadu pro civilní letectví k přepravě vedoucích činitelů ministerstva dopravy v éře Aleše Řebíčka41. Netransparentní či zcela absentující výběrová řízení: Velmi častým jevem tendrů na dopravní stavby byly restriktivní zadávací podmínky, jimž byla schopna vyhovět pouze úzká skupina „preferovaných“ firem. Kontrola úředníků Evropské komise v červenci 2012 na Ministerstvu dopravy například u vzorku pěti vybraných železničních staveb narazila na skutečnost, že členy vítězných 35 36

(Aktuálně.cz, 31. 3. 2011) (Aktuálně.cz, 13. 6. 2011)

37

(Aktuálně.cz, 9. 7. 2012) (Aktuálně.cz, 3. 6. 2011) 39 Po mnohaletém působení v čele Ředitelství vodních cest musel v roce 2010 na hodinu odejít (Miroslav Šefara) a to kvůli pochybením, která zjistil audit ministerstva dopravy. Nejproblematičtější byla zakázka za 1,2 miliardy korun na zvedací železniční most přes Labe v Kolíně, který stavěla bývalá firma exministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS). Stavba se prodražila o 366 procent a navíc se zjistilo, že nedává smysl: v Labi je totiž dlouhodobě málo vody, a lodě po něm v Kolíně plout nemohou.(iHNed.cz, 19. 1. 2012) 40 O smlouvách, které se ŘSD původně snažilo tajit, a jejichž zveřejnění nařídil soud, server Aktuálně.cz napsal: „Za možnost pronajímat více než 368 billboardů a 23 mostů na dálnici D1 z Prahy do Brna, dálnici D2 z Brna do Bratislavy a dálnici D5 z Prahy do Hradce Králové nyní společnost News Outdoor platí ročně ŘSD 255 645 eur (zhruba 7,2 milionu korun). Přitom na jediné billboardové reklamě se dá měsíčně vydělat 10 až 17 tisíc korun. Firmy provozují za pro ně výhodných podmínek celkem 800 billboardů.“ (Aktuálně.cz, 7. 5. 2008) 41 Letku využíval rovněž ministr Milan Šimonovský. (iHNed.cz, 21. 11. 2008) 38

12


sdružení bylo s jedinou výjimkou pět stejných firem (ve třech projektech společnost Viamont)42. Restriktivní podmínky tendru na dálnici D8 Lovosice – Ústí nad Labem vedly k vážnému ohrožení sedmimiliardové dotace z evropských fondů na tuto stavbu43. Utajování informací a netransparentní postup Zvláštním příkladem neefektivního a nekoncepčního vedení je zakázka na pořízení externích právních služeb za 450 milionů korun. Neproběhl otevřený a transparentní tendr, místo toho bylo osloveno 8 advokátních kanceláří. Z nich byly vybrány 4 jako dodavatelé.

Při výběru podle serveru iDNES.cz nerozhodovala ani cena. Ministerstvo dopravy

nechtělo zpřístupnit protokol o hodnocení nabídek, rovněž odmítalo zveřejnit, na jakou práci si přesně čtyři prestižní a nákladné kanceláře najalo. Zakázku následně začala prověřovat policie na základě podezření, že si kanceláře účtují tisícové částky i za zcela banální úkony44.

42

(Aktuálně.cz, 9. 7. 2012) Podmínky zadávací dokumentace napříklady vyžadovaly, aby aby dodavatelská firma dokončila v posledních pěti letech aspoň tři tunely, které by se skládaly ze dvou tubusů a umožnily průjezd automobilů ve čtyřech pruzích. Podmínky referenční stavby plnily v Česku pouze tunely Libouchec a Panenská na D8 mezi Ústí nad Labem a saskou hranicí, spolu s nimi ještě tunel Valík u Plzně.Všechny stavěl Metrostav, v Libouchci mu pomáhala Skanska. Jenom tunel Panenská splňoval další podmínku, aby délka překročila 500 metrů.Zahraniční firmy vyřadil požadavek, aby vedoucí celé stavby i podzemních prací měli osmiletou praxi a mluvili se spolupracovníky česky bez překladatele. (Aktuálně.cz, 28. 5. 2012) 44 (Hospodářské noviny, 15.9.2008; iDNES.cz, 25.1.2013) 43

13


5. Závěr Výše uváděné případy představené na příkladu resortu dopravy indikují zásadní systémové nedostatky v rámci státní administrativy. Jde především o absenci legislativní normy regulující činnost úředního aparátu a to včetně zajištění jeho ochrany před pokusy o nestandardní ovlivňovaní ze strany politiků. Česká republika je jedinou z členských zemí EU, kde chybí tzv. zákon o úřednících, respektive je odložena jeho platnost. Legislativní regulace činnosti státních úředníků by například znemožňovala, aby si nový ministr mohl po příchodu do úřadu dosadit na vedoucí pozice své důvěrníky, kteří budou úřad ovlivňovat podle partikulárních zájmů politiků či politicko-ekonomických zájmových uskupení. Zákon o úřednících by však také zvýšil transparentnost obsazování vedoucích pozic nebo odměňování úředníků. Rovněž by zavedl do praxe úředníků hmotnou odpovědnost za výkon funkce. Bez zkvalitnění státní správy a bez zavedení základních norem pro její nezávislé a odpovědné fungování pravděpodobně nebude možné kvalitně aplikovat legislativní reformy protikorupčního charakteru, jejichž realizace značnou či rozhodující měrou spadá právě do výkonu úředníků státní správy.

14

K otázkám profesionalizace státní správy: Příklad praxe resortu dopravy

Recommend Documents