K MODERNÍ12 OBEC SESTAVUJEME OBECNÍ ROZPOČET PRŮZKUM WWW STRÁNEK SVAZKY OBCÍ PRESTIŽNÍ CENA EU NÁŠ KRAJ

9

K MODERNÍ12 OBEC PROSINEC 2000

ODBORNÝ ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ POLITIKU A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS: Už nyní vidíme tendenci ně­ kterých ministerstev vyčlenit jisté referáty okresních úřa­ dů, utvořit z nich samostatné úřady a učinit je nezávislé na místní veřejné správě.

(str. 6)

■ SESTAVUJEME OBECNÍ ROZPOČET ■ PRŮZKUM WWW STRÁNEK ■ SVAZKY OBCÍ ■ PRESTIŽNÍ CENA EU RUKOVĚŤ ZASTUPITELE

977121105000912

www.economia.cz

NÁŠ KRAJ

u vydáváte stvrEconomia, a. s.

r

e je ÚSPORA ČASU A NAVÍC POHODLÍ - časopis nemusíte shánět, dostanete jej na vaše jméno - na pracovní stůl nebo domů - výtisk bude chráněn před poškozením bezpečnostní fólií - můžete dočasně změnit adresu pro doručování, například při delší dovolené

FINANČNÍ VÝHODY ROČNÍHO PŘEDPLATNÉHO - snížená cena předplatného přímo od vydavatele - záruka zachování ceny po celé placené období - balení a doručování zdarma - předplatné lze podle oboru podnikání odečíst z daňového základu

n

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 825 Kč.

MODERNÍ —OBEC

Cena je platná od 1. 1. 2001 (POUZE NOVÝ NEBO ZVÝŠENÝ ODBĚR).

KÓD:

^DRESA OBJEDNAVATELE:

315

^t>ÚSOB PLATBY:

FAKTURA 3>

NÁZEV ORGANIZACE:

SIPO

PLATEBNÍ KARTA Q

SLOŽENKA C

[) spoj. č.

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplněni čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

PSC:

X^DAJE PRO FAKTURACI: ICO: DlC:

^lAVNl OBOR ČINNOSTI FIRMY: Průmysl a stavebnictví

Obchod, sluiby a doprava

Školství, kultura a organizace

Veřejní správa

^

C* ÚCTU.

^/VPLltlTE KONTAKT: TELEFON:

E-MAIL:

TITUL PSC:

RAZlTKO/PODPIS:

Vyplněný lístek odešlete na adresu:

Economia, a. s„ oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 0800 11 00 22, internet - httD://www.economia.cz a e-mail: predolatne®obchod.economia.cz.

J

vwmmj

liml

w 'W

Zdicí program pro 3. tisíciletí

MODERNÍ ŘEŠENÍ PRO MODERNÍ OBEC KOMPLEXNÍ SLUŽBY V ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM DLE POŽADAVKŮ OBCE

ENERGETICKÝ CONTRACTING

NOVATHĚRM©

Financování, projekce, realizace, provozování systémů zásobování teplem

- njoderní zdicí výrobky • z Cihelen Kryty a. s. . 439 81 Kryry •

vydavatelství

tel.: jspojovatelka . .0399/25 60 46, 25 60 37 fax: odbýt . . 0399/25 60‘83, 25 60 41

Aktuální právní servis pro obce a města www.hamplova.cz od ledna 2001

Váš partner pro jednání: "Rostislav baňha 0603 53 98 10

> . . .

Financování modernizací kotelen, rozvodů a DPS Teplofikace obcí, měst a sídlištních celků Výroba a distribuce tepelné a elektrické energie Dodávky moderních technologií pro výrobu a rozvod tepla . Projektová a inženýrská činnost ■ Provozování systémů zásobování teplem

fviz’článek na str.’40]

MO-01016/A

Připravujeme do březnového čísla měsíčníku

MODERNÍ 1

c. 3/2001 (datum vydání 14. 3. 2001)

barevnou komerční přílohu

na téma:

yJSJjlSJ ŽW ©LLI-2H7 p:íd líOj'AUnS\ AsJiJllI financování investičních záměrů měst a obcí bankovní služby pro města a obce programy ištění pro města a obce komunální leasing nabídka na rok 2001 - financování bytové výstavby - revitalizace panelového fondu Informace o možné komerční účasti Vám podá: Redakce komerčních příloh vydavatelství Economia, a. s., Veronika Krejsová, Hana Nedvědová, tel.: 02/33 07 17 01-2, 33 07 17 80, fax: 02/33 07 27 80.

CONTRACTING : . ■ > . .

■ . . ■ •

Optimalizace zásobování teplem Energetický audit Studie Projektová dokumentace Realizace ■ Kotelny . Potrubní rozvody . Předávací stanice tepla a TUV . Využití kogenerace Financování Provozování Servis + údržba Dlouhodobá garance kvality Dlouhodobá garance ceny tepla

TENZA, a.s. Svatopetrská 7, 617 00 Brno Tel.: 05 - 45 53 93 39 Fax: 05 - 45 21 46 14 MO-00907

ODPADOVÉ DNY 2000 POTŘETÍ Na mezinárodním kongresu ODPADY 20000 se sešli (8.-9. listopadu) již potřetí v tomto roce účastníci dlouhodobého cyklu Odpadové dny 2000, pořádaného ISWA CR. za mediální spolupráce měsíčníků Odpady a Moderní obec, odborné spolupráce Svazu odpadového průmyslu a pod záštitou Minis­ terstva životního prostředí. Kongres v Průhonicích se zaměřil na za­ hraniční zkušenosti hospodaření s odpady a implementaci ČR do EU a na průmyslové odpady. S velkým zájmem se setkala například přednáška Ing. Hermanna Kollera z ra­ kouské společnosti ARA, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací obalů. V letech 1990-1994 se podařilo snížit v Rakousku množství sládkovaných obalů zhruba o polo­ vinu a v letech 1994-1998 o dalších 48 % (proti roku 1994).

Zástupkyně Euroregionu Nisa Ing. Jiři­ na Vyštejnová hovořila o možnostech přes-

hraniční spolupráce v oblasti hospodaření s odpady. Uvedla, že by bylo z hlediska ochrany životního prostředí a vyšší efektivity možná logičtější využívat pro zneškodňování komunálního odpadu v euroregionu dostateč­ ně kapacitní spalovnu v Liberci. Tomu však brání zákaz dovozu odpadů přes hranice. Pro­ to v SRN stavějí vlastní spalovnu, vzdálenou od Žitavy téměř 200 km, ačkoliv do liberecké mají kolem 20 km. V dalším programu seznámili pracovníci Ministerstva životního prostředí se strategiemi

ČR v implementaci norem Evropské unie. postupem prací na národní koncepci hospo­ daření s odpady a dalšími tématy. Ing. Libuše Benešová z Přírodovědecké fakulty UK infor­ movala o výzkumu intenzifikace sběru, do­ pravy a třídění komunálního odpadu. Pořadatelé již na příští rok chystají další cy­ klus Odpadové dny 2000, o němž vás budeme včas informovat. -js -

Zákon o obcích po novele Praktický komentář paragrafového znění zákona Mgr. Jana Hamplová Cena brož.: 630 Kč a poštovné Distribuce: leden 2001 Kontaktní adresa pro objednávky: AK U Brány 16, 789 85 Mohelnice Tel.: 0648/45 30 26 • Fax: 0648/45 30 28 • E-mail: [email protected]

osledním mezinárodním projektem v kalendáři BVV byl 4. Mezinárodní ve­ letrh pohřebnictví VENIA 2000. kona­ ný ve spolupráci se Sdružením pohřebnictv v ČR a Společností přátel žehu. Prezentovali se zde výrobci nabízející ved­ le rakví, uren, katafalků a pohřebních vozů ta­ ké smuteční kytice a květinové vazby, textilní výrobky, svíčky či fotokeramiku. Nechyběla

P

VIZITKA VYSPĚLOSTI ani technika - kremační pece, čisticí a ozvučovací technika nebo výkonný minibagr na hloubení hrobů i na velmi malém prostoru. Zaujaly rovněž služby, které pomocí softwa­ rových programů zajišťují administrativní provoz hřbitovních správ. V pavilonu byly za­ stoupeny rovněž pohřební správy velkých měst. V tradici uměleckých řemesel v oboru po­ hřebnictví pokračuje i mladá generace. V centrální expozici svou řemeslnou zručnost prokazovali žáci ze specializovaného odbor­ ného kamenického učiliště v Lipnici nad Sá­ zavou. Nabídku veletržních Stánků doplnil dopro­ vodný program, který rovněž připomněl, že hřbitovy a péče o ně jsou nejen vizitkou kul­ turní vyspělosti národa, ale i významným krajinotvorným a ekologickým faktorem. Pátý veletrh VENIA se bude konat v listopadu 2002. -ob-

MO-01016

A ;JJ dJdJ

jJ-l D-U fíyjjjyyjjjjjfj pJiJvJj

pro odborný tisk číslo

3

termín vydáni

. 3.

stav a vývoj silniční dopravy, evropské trendy, mezinárodni a vnitrostátní doprava OBCHODNÍK - Nákupní a zábavné zónv - Shoppinq centra

. 3.

8

český maloobchod, obchodní řetězce, super-hyper-giga markety

14. 3.

MODERNÍ OBEC - Finanční služby a pojistné proqramy pro komunální sféru

současné finanční možnosti pro města a obce pro rozvoj infrastruktury

2001

4

29. 3.

MODERNÍ ŘÍZENÍ - Internetové podnikáni E-business

přeměna současného obchodu na e-business

2001

4

. 2.

6

2001

. 2.

8

2001

14. 2. 2001

1.3. 2001

11.4.

MODERNÍ OBEC - Vvrobkv a služby pro města a obce

12. 3.

2001

2001

2001

URBIS 2001 (24.-28. 4.), služby pro komunální sféru MODERNÍ ŘÍZENÍ - Manažerské vzděláváni ve 21. století manažerské vzdělávací systémy, celoživotní vzdělávání manažerů OBCHODNÍK + EKONOM č. 17/01 (25.4. 20011 - Platební karty____ _—; ^ platební systémy, čipová technologie karet, nové platební kanály SPt

13. 6.

MODERNÍ OBEC - Informační systémy a technologie pro komunální sféru

14. 5.

2001

IS/IT pro města a obce, internet, e-commerce, e-business, GIS atd. OBCHODNÍK - E-business pro vnitřní obchod přeměna současného obchodu na e-business, B2B v maloobchodu, syst. integrace LOGISTIKA + EKONOM č. 48 (28. 11. 2001) - Spediční a kurýrní služby—^-qr-^j k) logistické služby ve 21. století, komplexní a kvalitní logistický servis spéci“

2001

3. 5. 2001

5

uzávěrka

LOGISTIKA - Silniční (kamionová) doprava a přeprava

6

2001

3

měsíiníky na rok 2001

TITUL - příloha - téma

2001

3

-

10. 4.

13.9. 2001

.

6

.

11

2001

1.

.

11

MODERNÍ ŘÍZENÍ - Manažerské poradenství ve 21. století

2001

další vývoj manažerského poradenství, vztah poradce - manažer

J MODERNÍ OBEC 12/2000

3

a

0

i?.

3

a 4*

»

3 3

'

2. 4. 2001

2.4. 2001

13. 8.

>c‘ g.

B

a

N a< < (6< 2

2001

0

9.10.

3

2001

5. 10. 2001

Na spolupráci se těší: Redakce komerčních příloh vydavatelslví Economia, a. s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7-Letná, 3. patro, č. dv. 313. Manažerka pro odborný tisk: Veronika Krejsová, tel.: 02/33 07 17 01. Šéfredaktorka: PhDr. Š. Trojanová, tel.: 02/33 07 17 78. Asistentka: Hana Nedvědová, tel.: 02/33 07 17 80, fax: 02/33 07 27 80, e-mail: komerční.prilohyL economia.cz

4

N

*• 0 Nt a

•'

OBSAH Nový bytový dům v Klatovech (Foto archív)

||rozhovor ✓ Kraje si musí ohlídat působnost (Václav Drašnar).................................................. 6

((ekonomika Pohled nelze zužovat (Magdalena Hunčová)_............................................................ 8 ✓ Silnice ani dálnice již kolaps nečeká(Karel Žílek)....................................................... 9 ✓ Sestavujeme obecní rozpočet (Doc. Jaroslav Pilný, CSc.)........................................10 Paneláky čekají na ozdravnou kůru (Karel Zítek)................................................... 12 Praktické minimum (Ing. Jana Klírová)..................................................................... 13 Oživení chodovských sídlišť (Josef Hora)............................................................... 14

((téma Audit, účetnictví, administrativa Široké spektrum služeb (Ing. Eva Rokosová).......................................................... 15 K čemu slouží audit?............................................................................................... 15 ✓ Větší pozornost veřejnému sektoru (Ing. Anežka Vojtěchová)................................. 16 Odborný diář (RNDr. PhDr. Vladislav Bóhm).............................................................. 16 Času uz moc nezbývá (Ing. Monika Kábová).......................................................... 17 České účetnictví se stále více inspiruje světem (PhDr. Stanislav Toms).............. 18 Likvidátor sepisuje zákony (Josef Škarpa)............................................................. 19

((řízení

a správa

✓ Přirozená soutěž není na škodu (PhDr. Miloš Charbuský, CSc.)........................... 20 Základ pro budoucnost (RNDr. Jan Kokta, CSC.).................................................. 21 Osvědčený recept (Ing. Patrick Reichl).....................................................................22 Podpoří rozvoj regionu.............................................................................................22 Partner na úrovni (Jan Bednařík)...............................................................................23 ✓ Jak dopadl průzkum www stránek (Nikola Foret).................................................. 24 Do Bartošovic se vrací společenský život (Ing. Eva Rázgová)............................ 26 Neopodstatněné obavy (PhDr. Marcela Štiková)..................................................... 26 Je zájem o bakaláře? (PhDr. Miloš Charbuský, CSc.)............................................. 27 Manuál veřejné správy Hng. Pavla Hašová, PhDr. Věra Foretová)......................... 27 Alternativní návrh (Ing. Štěpán Mleziva, Ing. arch. Karel Kuča).............................. 28 Aby se lépe poznali (Jaroslava Volfová)....................................................................30 Veřejná správa 2000..................................................................................................30

((legislativa Orgány zastupitelstva a rady obce (Mgr. Jana Hamplová).................................... 31 Za co ještě mohou být příští rok odpovědné? (PhDr. Alena Mockovčiaková).......32 Nové právní předpisy...............................................................................................33 y/ Svazky obcí podle nového zákona (Mgr. Hana Neumannová)................................ 34 Otázky a odpovědi....................................................................................................36

((regionspektrum Investice do nového vytápění (Mgr. Josef Seifert)................................................. 37 Sportovní zařízení v Jičíně (MVDr. Jiří Liška)......................................................... 38 Zelený bod..................................................................................................................38 Potřebují spojit síly (Petr Nový)................................................................................39 Oceněné projekty.......................................................................................................39 Stavět lze i levně (Rostislav Daňha)............................................................................. 40 Lety s přistřihnutými křídly (Jan Bednařík)..............................................................41 ť' Prestižní cena Evropské unie (Jiří Landa)....................................................................42 Mají projekty, ale nemají peníze (RNDr. Jana Plamínková)..................................... 43

((náš

kraj

Výsledky voleb do krajů...............................................................................................I Sídla krajů......................................................................................................................I Vlastnictví silnic (Ing. František Baroch)....................................................................III y/ Zatím velká neznámá (Mgr. Jana Hamplová)........................................................... IV Převod majetku............................................. V ^ Zastupitelstva a odměňování (JUDr. Milan Ďurica)................................................. VI Doprava v Ostravském kraji (Ing. Jan Dvořák)....................................................... VII Koncepce hospodaření s odpady (Ing.Jarmila Šťastná).........................................Vlil Uzávěrka tohoto čísla: 14. 11.2000

JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST Do únorových čísel časopisů MODERNÍ OBEC a ODPADY připravujeme společ­ nou přílohu s názvem TECHNICKÉ SLUŽBY I (jaro-léto). Představíme v ní výrobce a prodejce komunální techniky pro údržbu, čištění a úklid místních komunikací a chod­ níků, veřejné zeleně, sportovních areálů, dětských hřišť, techniky pro nakládání s od­ pady a dalších zařízení jak formou inzerce, tak i reklamních a odborných článků.

Termín uzávěrky: 15. leden 2001 Bližší informace vám poskytne manažer inzerce PhDr. Luděk Vařbuchta, tel.: 02/3307 1403, fax: 02/3307 2012, e-mail: [email protected]

*l/
MODERNÍ OBEC 12/2000 □

5----

ROZHOVOR______________________________________

KRAJE Sl MUSÍ OHLÍDAT PŮSOBNOST • Nacházíme se v polovině komunální­ ho volebního období, v čem se nejvíce projevuje zvýšení profesionální úrovně komunálních politiků oproti prvnímu volebnímu období po roce 1989? Musím konstatovat, že v úrovni jejich prá­ ce jde o veliký rozdíl. V roce 1990, po prv­ ních komunálních volbách, kdy moje genera­ ce nastupovala do funkcí na komunální úrovni, jsme všichni hledali optimální polohu pro své funkce, své vlastní kompetence i vlastní možnosti. Nyní všichni v těchto funkcích vědí, co mohou a co všechno do jejich kompetencí patří. Často jdou v práci pro své spoluobčany i nad rámec svých povinností. Když sleduji osobnostní proměnu komu­ nálních politiků, ráda konstatuji, že dnes to jsou sebevědomí lidé, kteří vědí, že jejich roz­ hodování má mnohdy zásadní význam.

• Se kterým zákonem týkajícím se ve­ řejné správy jste nejméně spokojena? Určité zklamání pro mne přineslo rozhod­ nutí Senátu, kterým schválil zákon o přeroz­ dělování daňových příjmů. V něm došlo k odebrání přirozených příjmů obcí, ke zruše­ ní jisté tradice. Navíc došlo ke zrušení této za­ běhlé praxe nikoliv s předstihem, ale praktic­ ky ze dne na den. Jestliže někde vyrostla průmyslová zóna, musely předtím obce do vykoupených pozem­ ků investovat a teprve pak je mohly nabízet. Přitom musely dosáhnout souhlasu obyvatel, že strpí podnikatelské aktivity, které mohou rušivě zasáhnout do jejich života. Pak se ale najednou ukáže, že to pro kon­ krétní obecní rozpočet nemá žádný přínos. Obávám se, že v budoucnosti bude velmi ob­ tížné dosáhnout toho, aby se někde mohly za­ hájit podnikatelské aktivity. Za špatné také pokládám, že v den, kdy je tento zákon přijímán, se již hovoří o tom, že je přijat jen najeden rok. Obce se nerozhodují s jednoroční perspektivou a potřebují znát podmínky pro své hospodaření na delší dobu. Dále je třeba zmínit to. že pro finanční úřa­ dy je zavedení určitého zákona do jejich soft­ waru nákladem, který se po roce ukáže zby­ tečným. Obávám se, že řada lidí. kteří hlasovali pro tento zákon, si neuvědomila, že jeho paramet­ ry pravděpodobně nebudou zcela naplněny, že jejich uvažování probíhalo v ideální předsta­ vě, která je odlišná od praxe. Koneckonců vý­ klad zákona a jeho aplikace již dnes ukazuje, že vlastně nebude splněno to, co sliboval.

• Zákon by měl být novelizován. Co by se mělo změnit, aby pro vás byla nove­ la přijatelná? Podle mého názoru mají být obce v příjmo­ vé stránce spjaty s tím. co se odehrává na je­ jich katastru, a to nejen formou relativně ma­ lého výnosu daně z nemovitostí. Pokud se na jejich území podniká, přináší to pro ně určitou zátěž. Pokud nebude tato zátěž v příjmech zo­ hledněna. nevidím důvod, proč by měla obec takovou činnost podporovat. 6 □ MODERNÍ OBEC 12/2000

Veřejnou správu čeká v příštím roce zásadní zlom - počátek fungování krajských úřadů. O krajích, novém způsobu financování i dosažené úrovni v činnosti obcí jsme hovořili s místopředsedkyní ODS a členkou naší redakční rady PhDr. Libuší Benešovou. Jestliže budou finance přerozdělovány pod­ le toho, kolik lidí v daném místě žije, najed­ nou se vlastně vytvoří z občanů určitých obcí občané nižších kategorií, protože nemají ná­ rok na stejnou výši dotace z daňových příjmů.

• Existují problémy, s nimiž se během reformy veřejné správy ještě lze set­ kat? Obávám se, že vstupujeme do neznámého prostředí a vstupujeme do něj příliš překotně. Je zde tendence vstoupit do temnoty ještě před tím, než budeme vědět, jak nedávno při­ jatá legislativa bude působit. Analogicky u obecního zřízení bylo po ro­ ce 1990 třeba několika let na jeho odzkouše­ ní. Stejně tak si myslím, že je třeba, aby urči­ tý prostor dostalo i krajské zřízení. Jsem zastáncem krajské samosprávy, nikoliv horeč­ ných experimentů. Obecní samospráva je v určitém okamžiku na řešení širších problémů slabá a je třeba, aby se těchto problémů ujala samospráva se širší působností. Kraje mohou zdárně fungovat, až bude při­ praven subjekt, který okamžitě zastoupí okresní úřady. Ač je jejich budoucnost velmi nejistá, stále přejímají další kompetence. Kdyby Senátem legislativa týkající se krajů neprošla bez možnosti uplatnit pozměňovací návrh, snažila bych se do diskuze o krajích výrazněji zasáhnout. Osobně pokládám za velmi špatně vymeze­ né postavení ředitele krajského úřadu. Ředi­

tel, schvalovaný Ministerstvem vnitra, má dohlédat na činnost samosprávy a v určitých okamžicích má dokonce širší kompetence než samotná samospráva. Jeho velmi silnou pozi­ ci nepokládám za správnou. Podle mne by málokdo z dnešních starostů či primátorů sne­ sl, aby do jeho vlastní působnosti zasahoval někdo, kdo je jmenován zvenčí. Bohužel v Senátu neproběhla diskuze o těchto problémech, a se stávajícím zákon­ ným rámcem se budeme muset v příštích le­ tech vyrovnat.

• Budou v souvislosti se zřízením kra­ jů podle vás výkony správy úměrné fi­ nančním nákladům? Zpočátku bude finanční náročnost výko­ nům jistě neúměrná. Nepředpokládám ale, že tomu tak bude i do budoucna. Myslím si, že v budoucnu se ukáže - právě tak, jako se to ukázalo na komunální úrovni - že finanční prostředky vložené do nižší úrovně správy vždycky vytvářejí větší efekt než ty, se který­ mi nakládá stát.

• Jakou by měly mít obce v novém zá­ konu o obecních daních možnost ovlivňovat jejich výši? Obce by měly mít možnost ovlivňovat výši daní, myslím si ale, že je zbytečné předurčo­ vat hranici pro jejich rozhodování. Málokdo si troufne z hlediska své vlastní politické od­ povědnosti udělat něco, co bude nepřijatelné pro obyvatele obce. Například u daně z nemovitosti by obce mě­ ly dostat do rukou silnější nástroj - například u rekreačních objektů jsou daně téměř směšně malé. Přesto musí obec často udržovat komu­ nikaci, která k rekreační nemovitosti vede. Jsem zastáncem infrastrukturní daně, a to z jednoduchého důvodu. Vznik například lini­ ových staveb, které v určité míře obec zatěžu­ jí. bychom mohli usnadnit. Občané dotčené obce by měli vědět, že jim stavba přinese ur­ čitý příjem pro obecní pokladnu, kterým lze kompenzovat dopad stavby na jejich život.

• Je reálná změna ústavního zákona č. 347 o zřízení krajů ve smyslu změny jejich hranic? Do určité doby - než přibyly další zákony - nebylo třeba pro změny hranic ústavního zákona. Ústavní zákon mluví o složení z okresů, nikoliv o tom. které obce k nim při­ padají. Při projednávání tohoto zákona za­ zněl v Parlamentu ČR v obou komorách slib ze strany vlády, že do doby, než proběhnou první volby do krajů, budou tyto nesrovna­ losti odstraněny. Do té doby byla podle zákona o správním dělení státu možnost, aby obce přecházely z jednoho okresu do druhého formou nařízení vlády. Vzhledem k tomu, že se tato záležitost zanedbala, jsme teď v situaci, kdy je řada obcí nespokojena, že patří například k Jihlavskému kraji, a ne k Budějovickému nebo Brněnské­ mu. kam původně chtěly patřit. Případná změna bude nyní vázána změnou dalších zákonů. Jde o poměrně komplikova- k nou záležitost, do které se obce nemusely vů- r

ROZHOVOR____ bec dostat. Změny se budou muset přijímat vždycky až k novému volebnímu období, na jejich provedení si tedy budeme muset počkat minimálně tři a půl roku.

• Na nově vzniklé kraje se převedly kompetence a převede se i majetek, je určitá šance, že centrální státní správa v této souvislosti zeštíhlí v dostatečné míře a dostatečně rychle? Byla bych ráda, kdyby tomu tak bylo, ale rozhodně to nebude hned. Očekávám, že kraj­ ská zastupitelstva nebudou tak bezzubá, aby vedle krajských úřadů dopustila existenci dekoncentrátů ministerstev. Neplatí to absolutně o všem - o státních zastupitelstvích apod. Už nyní vidíme tendenci některých minis­ terstev vyčlenit jisté referáty okresních úřa­ dů, utvořit z nich samostatné úřady a učinit je nezávislé na místní veřejné správě. Setkává­ me se s tím například u živnostenských úřa­ dů. Obávám se, že se tato tendence rozšíří. Je proto třeba, aby si kraje dokázaly ohlídat svoji působnost a nenechaly se odsunout z po­ zice.

• V čem bychom se mohli ve veřejné správě inspirovat v zahraničí? Neznám žádný univerzální, optimální mo­ del. Snad nemusím být příliš troufalá, ale myslím si, že se nám i v mezinárodním měřít­ ku naše obecní zřízení povedlo. Většina na­ šich obecních samospráv má mnohem větší relativní příjmy než obce v okolních státech, a to i směrem na západ. Možnost pro samosprávné rozhodování je u nás velmi vysoká. Protože jsme prošli ur­ čitou historickou etapou, můžeme se v za­ hraničí ještě stále inspirovat ve věcech, kte­ ré ritualizují obecní život - ve spolkovém životě, obecních slavnostech, vracení se k určitým významným dějům nebo k vý­ znamným osobnostem obcí a měst. Jednodu­ še řečeno - inspirovat se můžeme v návratu ke kořenům.

VÁCLAV DRAŠNAR FOTO ARCHIV

Delimitace zaměstnanců a neinvestičních výdajů na kraje v průběhu roku do 1.10.2001 (v tis. Kč) Z referátu školství Kraj okresních úřadů Z Institutu vzděláváni MZE Celkem Zaměstnanci Běžné výdaje Zaměstnanci Běžné výdaje Zaměstnanci Běžné výdaje Praha 97 27606,2 1 393,8 98 28000,0 Ostravský 96 27321,6 2 787,6 98 28109,2 Brněnský 86 24475,6 2 787,6 88 25263,2 Středočeský 74 21060,4 2 787,6 76 21848,0 Ústecký 16791,4 1 59 393,8 60 17185,2 Olomoucký 50 14230,0 1 393,8 51 14623,8 Budějovický 57 16222,2 2 787,6 59 17009,8 Zlínský 48 1 49 13660,8 398,8 14054,6 Plzeňský 35 9961,0 1 393,8 36 10354,8 Královéhradecký 48 13660,8 1 393,8 49 14054,6 Jihlavský 41 11668,6 2 787,6 43 12456,2 Pardubický 37 10530,2 1 393,8 38 10924,0 Liberecký 33 9391,8 1 393,8 34 9785,6 Karlovarský 22 6261,2 0,0 22 6261,2 Celkem 783 222841,8 18,0 7088,4 801,0 229930,2

Kraj

Praha Ostravský Brněnský Středočeský Ústecký Olomoucký Budějovický Zlínský Plzeňský Královéhradecký Jihlavský Pardubický Liberecký Karlovarský Celkem

Celkové běžné výdaje na zaměstnance (v mil. Kč) Rok 2001 Celkem z toho delimitováno Nová potřeba Počet Počet Počet zaměstnanců Výdaje zaměstnanců Výdaje zaměstnanců výdaje 155 46,0 127 33,5 28 12,4 274 103,0 152 122 54,2 48,9 54,4 266 100,5 143,5 46,1 122,5 141 261 99,5 46,2 120 53,3 213 80,3 105 32,3 108 48,0 196 71,5 88 23,5 108 48,0 212 79,9 101 30,6 111 49,3 190 70,6 78,5 21,0 49,5 111,5 171 77 65,5 23,8 94 41,7 181 69,2 88 27,9 93 41,3 160 62,0 64 19,4 96 42,6 152 57,8 59 16,5 93 41,3 149 40,4 57,5 58 17,1 91 123 49,5 36 10,9 87 38,6 1 012,9 2 703 1 318,0 398,0 1 385,0 614,9

tiB Union banka Člen finanční skupiny Union Group

Přicházíme s kompletní nabídkou služeb a produktů ^,

pro města a obce jjjjp Podrobné informace se dozvíte na všech obchodních místech Union banky a na internetové adrese www.union.cz

PŘEDNOST MÁ KLIENT MO-00981

MODERNÍ OBEC 12/2000 O

7----

< EKONOMIKA

POHLED NELZE ZUŽOVAT Někdy bývá efektivnost veřejné správy chápána tak, jakoby byla sama nejvyšším cílem, kýženou metou probíhajících změn v naší státní správě a samosprávě. Hovoří se o neefektivním počtu obcí a jejich neefektivní velikosti bez upřesnění, zda je tím myšlena efektivnost výkonu delego­ vaných pravomocí státu nebo efektivní uplatňování práva svobodné ob­ ce na samosprávu. Hovoří se o nezbytnosti privatizovat ce­ lou sféru »ROPO«, tedy rozpočtových a příspěvkových organizací s podotknutím, že jejich existence jako státem financova­ ných organizací je přece neefektivní. Přitom se často nerozlišuje, zda jde o racionalitu poskytování (rozsah a kvalitu) státem garan­ tovaných veřejných služeb, nebo o raciona­ litu provozu státní správy, případně raciona­ litu přerozdělování veřejných financí. Co je to tedy efektivnost veřejné správy, co je a co již není efektivní? Při hledání odpovědí je vhodné si uvědo­ mit, že hodnocení je vždy poplatno určité­ mu výkladu a chápání odborných pojmů. Například veřejné finance (dle mého míně­ ní nesprávně) - bývají někdy téměř ztotož­ ňovány s pojmem veřejného sektoru. Z hle­ diska posuzování efektivnosti pak může být takovéto vymezení signifikantní, a zároveň zavádějící. V případě poskytování a financování veřej­ ných služeb prostřednictvím rozpočtových a příspěvkových organizací (ROPO) bývá toto považováno již ze své podstaty za méně efektivní nežli jejich poskytování prostřed­ nictvím osob soukromoprávních, nejlépe ze soukromých prostředků. (Ne)efektivita je zde odvozována přímo z faktu poskytování služeb veřejnou správou z veřejných rozpočtů, niko­ li z účinnosti zajištění těchto veřejných slu­ žeb. V tomto směru však dosud nebyla prove­ dena, anebo mi není známa, žádná zásadní srovnávací studie. Lze přitom konstatovat, že: e Naše ROPO, jako organizace poskytují­ cí veřejné služby, zřizované, provozované a financované státem nebo obcí, mohou být oproti zvyklostem v západním světě chápá­ ny jako jakási anomálie. e Úloha veřejné správy jako nástroje k překonávání »selhání trhu« a pro sociální smír byla po roce 1989 nedoceněna. S tím souvisí představa nutného »ztržnění« systé­ mu ROPO (a veřejných služeb).

JE ROPO PŘEŽITEK? Činnost veřejného sektoru (stát a samos­ práva) ve směru minimalizace dopadů »seIhávání tržního mechanismu® a zachovávání sociálního smíru je zároveň podporou roz­ voje hospodářství a společnosti. Jak již bylo řečeno, veřejný sektor posky­ tuje veřejnosti služby ve veřejném zájmu. Službou veřejnosti je přitom i sama státní správa a samospráva. Veřejná služba může ----- 8 □ MODERNÍ OBEC 12/2000

být přitom veřejnosti poskytována jak sub­ jektem veřejnoprávním (stát, samospráva), tak subjekty soukromoprávními, nejčastěji neziskovými. Méně často prostřednictvím trhu. Veřejná služba může být financována z veřejných zdrojů nebo ze soukromých zdrojů (zde formou částečné úhrady, poplat­ kem, příspěvkem, anebo v rámci filantropie, jíž je míněno jak dobrovolné dárcovství fi­ nančních a nefinančních prostředků, tak dobrovolná práce). Pokud určitou, pro danou společnost ne­ zbytnou službu nezajistí tržní mechanizmus ani altruismus veřejnosti, musí být dofinancována z veřejných rozpočtů. Z hlediska fi­ nancování je pak druhořadé, zda službu Ze skutečnosti financování veřejných služeb z veřejných zdrojů, a to ani pro­ střednictvím ROPO, nelze tedy přímo vyvozovat efektivnost nebo neefektiv­ nost.

poskytuje soukromoprávní nebo veřejno­ právní osoba, pokud je zajištěna efektivita funkčního řetězce a úroveň konečného efektu. Existenci ROPO je vhodné posuzo­ vat i pod tímto zorným úhlem. Představa, že převedení veřejných služeb do péče soukro­ moprávních institucí plně odbřemení veřej­ né rozpočty, je omylem. I v západní Evropě se do financování veřejných služeb zapojují veřejné rozpočty. Stát často vystupuje jako objednavatel, zadavatel veřejných služeb, viz například Nizozemí, kde je dnes školství institucionálně 100% v soukromých rukou, ale 100% financované státem, případně Vel­ ká Británie, kde je soukromá podpora cha­ ritativních institucí podporována daňovými úlevami na straně donátora. Ze skutečnosti financování veřejných slu­ žeb z veřejných zdrojů, a to ani prostřednic­ tvím ROPO. nelze tedy přímo vyvozovat efektivnost nebo neefektivnost. S částečnou deetatizací ROPO a případ­ ným snižováním veřejných rozpočtů musí jít ruku v ruce nejen celkové zefektivnění celého veřejného sektoru, ale i růst váhy občanského sektoru. Reorganizace veřej­ ného sektoru a podpora sektoru občanského může být reálným zdrojem růstu efektivity veřejných financí, efektivity veřejných slu­ žeb i efektivity veřejného sektoru jako tako­ vého.

NEJEN NORMATIVNÍ FUNKCE Efektivita veřejných služeb (respektive ROPO) bývá zužována na normativní funkci »input-output« příslušné organizace. Lze ji však posuzovat také podle míry celkového užitku z »celospolečenského« hlediska. Při posuzování efektivity veřejného sektoru a ve­ řejných služeb je vhodné nejprve vymezit prostor »veřejného zájmu®. Efektivnost ve­ řejných služeb lze pak posuzovat: • Z hlediska ekonomického - jako efekt ekonomického vstupu do systému (náklad a výnos, příjem a výdej). Středem zájmu je výkon a náklady na něj vynaložené. Systé­ mem pak může být buď instituce, nebo roz­ počet anebo také samo poskytování služby. Tento způsob měření efektivity je nejběž­ nější. • Z hlediska společenského - jako efekt újmy a velikosti užitku. Užitek není výkon a je tedy obtížně kvantifikovatelný. • Z hlediska hledání alternativ - výbě­ rem alternativ s optimální efektivitou. • Z hlediska konečného efektu - jako re­ álné zvyšování efektivity bez jejího měření.

IMPLEMENTACE MODERNÍHO ŘÍZENÍ Efektivnost jakéhokoli systému lze zvýšit aplikací pro daný systém nejvhodnčjšího způsobu řízení a organizace. Jde o imple­ mentaci manažerského řízení. V případě státní správy může jít zároveň o standardiza­ ci úředních postupů, zvýšení účinnosti slu­ žeb, jejich přiblížením k občanům, standar­ dizaci veřejných služeb ve smyslu rovnosti, spravedlnosti a rozvoje. Je přitom zajímavé, že manažerské řízení jako takové se zro­ dilo právě ve státní správě, i když dnes bý­ vá přisuzováno jako vlastní sféře podni­ kové. Efektivnost (například financování veřej­ ných služeb ve veřejném zájmu) je pojmem, který lze definovat jen s definováním pojmů souvisejících. Nejde jen o propočty a měře­ ní. K růstu efektivnosti celého veřejného sek­ toru může přispět jak uvolnění tržní regulace a měření efektu »korunou«. tak racionalizace řízení ve veřejné správě (informace, organi­ zace, manažerské řízení včetně kontrolních vazeb, plán a rozpočet, alternativní cíle, moti­ vace a komunikace), stejně jako jasná artiku­ lace veřejných politik, standardizace veřej­ ných služeb, zajištění samosprávných funkcí v plné šíři, ale i rozvoj občanské společnosti a její kontrolní funkce. V každém případě se pak vyšší stupeň efek­ tivity veřejné správy může stát jedním ze zdrojů stability a socioekonomického rozvoje společnosti. Z příspěvku na mezinárodní konferenci »Teorelické a praktické aspekty veřejných ftnancí«, VSE Praha, březen 2000. MAGDALENA HUNČOVÁ, Katedra financí a účetnictví Fakulty sociálně ekonomické UJEP Ústí nad Labem

SILNICE ANI DÁLNICE JIŽ KOLAPS NEČEKÁ

čtu, koncem roku, dělali i zbytečné věci a »šturmovali« s proplácením všech možných faktur. Kolik peněz dostanou, se dozvěděli např. až v září, začali rychle dělat a v listopadu skončili, protože se už na silnicích moc pracovat nedalo. To se změní. »Když někomu řeknu, že v březnu dostane peníze, tak ví, že je opravdu dostane. Může si udělat v klidu výběrové řízení, stavbu připravit a počítat s tím, že ji v květnu zahájí, protože bu­ de mít čím zaplatit,« tvrdí náměstek Novák. »Budeme se snažit příjemce peněz maximál­ ně kontrolovat, hlídat efektivitu. Musí jít o ná­ klady, které jsou prokazatelné. Chceme také vytvořit systém, v jehož rámci bychom je vy­ pláceli v okamžiku, kdy je příjemce bude potře­ bovat. Čili budeme se je snažit poskytovat na konkrétní účel v konkrétních termínech a v konkrétní výši. K tomu je uzpůsoben i me­ chanismus smluv, které budeme uzavírat. Sa­ mozřejmě převod peněžních prostředků z roku na rok by měl umožnit, aby jejich příjemci mohli pracovat klidněji, což často může zname­ nat i efektivněji,* řekl nám ředitel Švagr.

JAK V ROCE 2001? K 1. červenci letošního roku byl zákonem zřízen Státní fond dopravní in­ frastruktury. Jeho ředitel byl jmenován až 21. srpna, takže fond pracuje prakticky od září. »Na české poměry se rozjel neobvykle rych­ le, protože 1. září nastoupili první pracovníci a ve velmi omezeném kolektivu zahájili začát­ kem října výplaty. Během září se povedlo zajis­ tit všechny nezbytné administrativní záležitosti kolem registrace fondu, vybudovat jeho záze­ mí. Stálo by za úvahu v této souvislosti Parla­ mentu ČR poděkovat za vstřícnost, kterou k do­ pravní infrastruktuře poslanci projevili, když v září schválili jeho rozpočet,« řekl -nám ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Pavel Švagr. Fond tedy již peníze proplácí, např. na Sprá­ vy údržby silnic (SÚS) již rozeslal do polovi­ ny října 81)0 mil. Kč. »ZádrheI je jen jedinýčást prostředků se nám vrátila zpátky, protože některé SÚS nemají aktivní účet, na který by­ chom jim je poslali. To nás mrzí. Proto náš ře­ ditel rozesílá na všechny příjemce dotací dopis, ve kterém upozorňuje, že je potřeba splnit urči­ té náležitosti proto, aby peníze z fondu mohli dostat. To znamená, že s námi musí uzavřít smlouvu a zřídit účet u České národní banky. Jedná se o státní prostředky a přes jinou banku nejsme schopni SÚS financovat. Při splnění těchto podmínek již proplácíme poměrně vyso­ ké sumy,« uvedl náměstek ředitele SFDI Jiří Novák.

KDO JE DOSTANE? Peníze docházejí na fond postupně a těžko ří­ ci, jestli je dostane v plné výši, protože část pro­ středků pochází z Fondu národního majetku a část z Ministerstva financí ČR. Z oněch více než 9 miliard korun fond financuje celou do­ pravní infrastrukturu, tedy i železnici, přede­ vším výstavbu železničních koridorů a také tře­ ba dluhovou službu, cyklistické stezky a další projekty. Peníze začaly dostávat nejdříve okre­ sy a později i vyšší sféra, např. Ředitelství sil­ nic a dálnic. "Rozpočet dělíme na dva balíky - na inves­ tiční a neinvestiční výdaje. Investiční jdou na výstavbu a modernizaci již vybudovaných sil­ nic a cest. Běžné neinvestiční výdaje jsou ná­ klady opravy, údržbu včetně například inertní­ ho posypového materiálu,« doplnil Pavel

Švagr. Z fondu však není možné hradit napří­ klad nákup autobusů nebo dotovat osobní dopravu. Ani opravy silnic se nezastavily, protože mi­ nistr dopravy a spojů rozeslal na Správy údržby silnic dopis, ve kterém garantoval, že silničáři prostředky určitě dostanou. »Pokud mají doda­ vatelé nějakou garanci, že prostředky obdrží, je většina z nich schopna pracovat částečně na dluh. Problém naší ekonomiky je spíše s firma­ mi, které nemají jistotu, že dostanou zaplaceno. U nás tyto odklady nebudou. Neslíbili jsme ni­ komu víc, než kolik peněz na konto přijde. Do­ konce jsme naslibovali asi dvě třetiny toho, co jsme dostali v první tranži na náš účet. Snažíme si být solidní firma,« tvrdí Jiří Novák.

VÝSTAVBA DÁLNIC POKRAČUJE Zákon říká poměrně přesně, na co mohou být peníze z fondu použity. Vedle modernizací, oprav a údržby silnic a dálnic jde i o výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic. "Například z celostátního hlediska je prioritní obchvat Plzně, který je třeba urychleně dokon­ čit. Na dálnci D 5 dáváme letos asi 125 mil. Kč a v příštím roce pro ni, navrhujeme něco přes jednu miliardu. Platíme i výstavbu dálničního okruhu hlavního města Prahy - něco přes 300 mil. Kč pro oblast Repy-Ruzyně. Počítáme také s prostředky na zahájení výstavby dálnice D 3 v oblasti Tábor-Soběslav a Soběslav-Bošilec. Kolem 300 mil. Kč dáváme na výstavbu dálni­ ce D 8 v prostoru Českého středohoří. Peníze skoro 200 mil. Kč - jdou i na výstavbu rych­ lostní komunikace R 35 v oblasti Olomouc-Lipník, což je úsek, který by měl zlepšit propojení Prahy a Ostravy. Počítáme i s dálnicí D 47 - na propojení Lipník nad Bečvou-Ostrava,« řekl nám Jiří Novák.

NOVINKA: FINANCE LZE PŘEVÁDĚT Výhodou fondu je nejen jeho účelovost - na co konkrétně mají být prostředky vynaloženy, ale také to. že může převádět finance z roku na rok. Praxe minulých let totiž byla jiná. Aby sil­ ničáři nemuseli vrátit peníze do státního rozpo­

Státní fond dopravní infrastruktury počítá pro rok 2001 s 31,5 mld. Kč. Z této sumy by měly jít 17,3 mld. Kč na silniční a 8,9 mld. Kč na železniční infrastrukturu, zhruba 350 mil. Kč na vodní dopravu a zbytek na tzv. dluhovou službu. "SDI je jediný státní fond, který má mandatomě dané příjmy určené zákonem č. 243/2000 Sb. Do fondu přicházejí daně ply­ nule, tak jak jsou vybírány, některé samozřejmě v nárazech - například silniční daň se vybírá v čtvrtletních dávkách, poplatky za dálniční známky hlavně na začátku roku. Není závislý na něčí libovůli,* uvedl náměstek Novák. »Od roku 2002 chceme poslancům i veřej­ nosti připravovat servis, informovat je zpod jedné střechy o tom, jaké požadavky se u nás scházejí, v jakém stavu jsou jednotlivé ak­ ce. Rádi bychom byli permanentními partnery Poslanecké sněmovny i odborných pracovišť, aby fond byl do budoucna živatoschopný a pl­ nil funkci garanta obnovy dopravní infrastruk­ tury. Máme ambice vypisovat závazné postupy financování jednotlivých akcí, programy pro cyklostezky, projekty pro studijní účely a prů­ zkumové projektové práce. Chceme důkladně mapovat potřeby dopravní infrastruktury. Půjde také o možné zdroje fondu jak tuzemské, tak zahraniční. Mám na mysli Evropskou unii, ze­ jména příspěvky ze zdrojů ISPA,« řekl nám ješ­ tě ředitel Švagr.

PRÁCE JE DOST Podle některých odhadů by si zanedbané ko­ munikace na území ČR vyžádaly částku vyšší než 400 mld. Kč. Jestliže se příjmy pro příští rok a další léta za stávajících kalkulací mají po­ hybovat okolo 16-17 mld. Kč, bude náprava tr­ vat dlouho. Proto je třeba hledat další dodateč­ né zdroje a s těmi stávajícími hospodařit maximálně efektivně. Investice do dopravní in­ frastruktury není tak nevýhodná, jak se na první pohled zdá. Podle odborných propočtů každých 100 mil. Kč vynaložených na silnice přinese na povinných odvodech firem příjem do státního rozpočtu zhruba 36 mil. Kč, financuje 566 pra­ covních míst, která produkují odpovídající da­ ně, a výdaje na nezaměstnanost klesnou o více než 10 mil. Kč. Skutečné zatížení státního roz­ počtu stamilionovou investicí tak činí zhruba 53,5 mil. Kč. KAREL ŽÍTEK FOTO ARCHIV

MODERNÍ OBEC 12/2000 □

9

EKONOMIKA

SESTAVUJEME OBECNÍ ROZPOČET

Rozpočet města Kladna na rok 2000 (72 233 obyvatel) PŘÍJMY Položka

tis. Kč

Daň z příjmů fyzických osob celkem

205 000

Daň z příjmů právnických osob celkem

104 000

Výnos ze správních poplatků

Všeobecně platí, že předpokladem dobrého hospoda­ ření každého ekonomického subjektu, a tedy i obce je dobře sestavený rozpočet. Při tvorbě rozpočtu se mu­ sí obec snažit co nejpřesněji odhadnout své reálné příjmy a z nich vyvozovat druhy a velikosti svých vý­ dajů s udáním jejich priorit. Obecní rozpočet schvaluje nejvyšší orgán obce, tj. obecní za­ stupitelstvo. Všeobecně se zdů­ razňuje princip vyrovnanosti rozpočtových příjmů a výdajů. Při sestavování rozpočtu obec počítá, resp. může počítat s reál­ nými příjmy z majetku obce. Příslušné výnosy z majetku ob­ ce mohou být shromažďovány na účelových peněžních fon­ dech.

ZÁSADY V průběhu zpracovávání roz­ počtu je nutné dodržovat určité, obecně platné rozpočtové zásady, mezi něž patří zejména: • zásada každoročního sestavo­ vání a schvalování rozpočtu, • zásada reálnosti rozpočtu, • zásada jednotnosti rozpočtu, • zásada úplnosti rozpočtu, • zásada dlouhodobé vyrovna­ nosti rozpočtu, • zásada publicity rozpočtu.

K návrhu na sestavení rozpo­ čtu jsou v zásadě dva přístupy: tradiční a manažerský (americ­ ký).

TRADIČNÍ PŘÍSTUP Návrh rozpočtu obce sestavuje finanční komise obce nebo ve městě finanční odbor města. Ta­ to etapa přípravy rozpočtu musí vycházet z podrobné analýzy a vyhodnocení výsledků plnění loňského rozpočtu. Pro nový roz­ počet se musí velmi pečlivě zvá­ žit všechny okolnosti, které roz­ počet ovlivní a v jaké se budou uplatňovat výši. 1 když se zpravi­ dla převážná část jak příjmových, tak výdajových položek opakuje, je třeba vzít v úvahu: • v příjmové části: finanční situ­ aci poplatníků v daném období a v dané municipalitě, • ve výdajové části: nárůst cen vlivem inflace nebo změn v růz­ ných technologických postupech, změny v socioekonomické sféře (vzrůst nezaměstnanosti nebo na­ opak vznik nových pracovních příležitostí aj.).

---- 10

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

Mezi hlavní činnosti v období tvorby návrhu rozpočtového pro­ cesu patří: • správný (kvalifikovaný) odhad výše příjmových položek v roz­ počtu, • stanovení koncepce vztahů se­ stavovaného druhu rozpočtu, na­ příklad rozpočtu municipálního k ostatním rozpočtům rozpočtové soustavy. Např. vztah rozpočtu municipálního k rozpočtu okres­ ního úřadu, vztah rozpočtu města k rozpočtu organizace (rozpočto­ vé nebo příspěvkové), jejímž za­ kladatelem je příslušná obec ne­ bo město aj.).

7850

Poplatky za znečišťování prostředí

1730

Výnos z místních poplatků

9360

Daň z nemovitostí

14 500

Příjmy z daní a poplatků celkem

342 440

Příjmy z vlastní činnosti

256 876

Příjmy z pronájmu majetku města a z úroků a sankční platby

1200

Nedaňové příjmy celkem

292 588

Příjmy z prodeje majetku města

64 695

Kapitálové příjmy celkem

64 695

Vlastní příjmy celkem

699 723

Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu sociální dávky

97 300

dotace na domov důchodců

8400

výkon státní správy v přenesené působností obcí

Manažerský přístup k sestavo­ vání rozpočtu u nás propaguje centrum OSN pro vzdělávání za­ stupitelů (je převzat z USA). V podstatě jde o to, že je popírán tzv. tradiční položkový přístup, tj., kdy je rozpočet sestavován podle jednotlivých položek, které jsou více méně shodné s oficiálně platnou rozpočtovou skladbou, kterou vydává Ministerstvo fi­ nancí. V manažerském přístupu je zdůrazňováno tzv. poslání. Pro tento přístup se uvádějí tyto vý­ hody: • motivuje každého zaměstnance k tomu. aby šetřil finanční pro­ středky, • uvolňuje zdroje na ověření no­ vých nápadů, • zdůrazňuje vysokou samostat­ nost vedoucích pracovníků, • doporučuje maximálně zjedno­ dušit proces sestavování rozpo­ čtu, • doporučuje šetřit finanční pro­ středky vydávané rozpočtářům a auditorům, • osvobodit místní volené před­ stavitele od detailů a umožnit jim soustředit se na řešení důležitých problémů.

PROJEDNÁNÍ A SCHVÁLENÍ Finanční rozpočet municipali­ ty projednává a schvaluje rada

21 640

vyrovnávací dotace na školství

11 446

Neinvestiční dotace od regionálních orgánů

25 000

Investiční přijaté dotace: SFŽP (plynofikace a ČOV)

16 000

Převody z vlastních fondů: FRR, fond darů a sociální fond

79 840

Příjmy z prodeje akcií

213 000

Přijaté dotace celkem

472 626

PŘÍJMY CELKEM 1 172 349 VÝDAJE Druh výdajů

MANAŽERSKÝ PŘÍSTUP

34 512

Ostatní nedaňové příjmy

tis. Kč

Správní a živnostenský odbor

10 335

Finanční odbor

182 157

Bytové odbor

195 855

Odbor sociálních věcí, zdravotnictví a kultury

150 542

Odbor životního prostředí

58 346

Majetkoprávní odbor

14 255

Organizační odbor

91 389

Odbor školství a investic

317 735

Odbor dopravy a služeb

141 050

Městská policie

5190

Územní rozvoj

3605

Prevence kriminality Sociální odbor VÝDAJE CELKEM

800 1090 1 172 349

Poznámka: od 1. 1. 2001 se podle zák. č. 243/2000, o rozpočtovém určení daní mění struktura daňových příjmů obcí.

municipality a následně zastupi­ telstvo jako nej vyšší orgán obce. Mezi nejčastější připomínky k municipálním rozpočtům patří připomínky k jejich vyrovna­ nosti. Mezi klasické rozpočty patří rozpočty vyrovnané, tj. plánované výdaje se rovnají plánovaným příjmům. Pokud je rozpočet sesta­ ven jako přebytkový, tj. že výda­ je jsou nižší než příjmy, vede to v konkrétních důsledcích munici­ pální ekonomické politiky ke

zbytečnému zpomalování eko­ nomického rozvoje obce. neboť nejsou pro potřeby občanů čerpá­ ny ani ty nejnižší výdaje, na které má příslušný rozpočet prostředky. Naopak schodkový rozpočet, kdy rozpočtové výdaje jsou vyšší

než rozpočtové příjmy, urychlu­ je ekonomický rozvoj municipa­ lity v daném (krátkém) rozpočto­ vém období. Při vhodné finanční strategii, kdy zvýšené výdaje v rozpočtu jsou předpokladem zvýšených příjmů, lze prostřed­ nictvím municipálního rozpočtu zajistit i dlouhodobý rychlý roz­ voj příslušné municipality. Rada nebo zastupitelstvo ne­ musí předložený rozpočet schvá­ lit. ale může si vyžádat podrob­ nější a přesnější zdůvodnění jednotlivých položek, případně úpravu nebo i celé přepracováni rozpočtu. Z tohoto hlediska je třeba mu­ nicipální rozpočet připravovat s dostatečným časovým předsti­ hem. aby bylo možné i při pří-

EKONOMIKA pádné realizaci nutných změn včas předat rozpočet vyšším vládním úrovním a jejich orgá­ nům (u obcí jsou to okresní úřady a jejich finanční referáty). ČASOVÝ HORIZONT

Veřejné rozpočty (nejčastěji rozpočty municipální) lze rozdě­ lovat podle délky rozpočtového období a podle určení rozpočto­ vých položek. Podle délky roz­ počtového období se rozlišují rozpočty jednoleté a střednědobé. Podle určení rozpočtových polo­ žek se municipální rozpočty mo­ hou sestavovat jako rozpočty běžné a kapitálové. BĚŽNÝ ROZPOČET

Běžný municipální rozpočet se sestavuje nejčastěji jako rozpočet vyrovnaný. Může být však také schodkový (deficitní) nebo pře­ bytkový. Z hlediska delšího časo­ vého období (3-5 let) by měl být i běžný rozpočet vyrovnaný. Pokud je rozpočet dlouhodobě deficitní je nutné přehodnotit vý­ ši veřejných výdajů, a to jak z hlediska výdajů mandatorních (povinných ze zákona), tak i z hlediska ostatních výdajů. Velikost výdajů je nutno upra­ vit ve vztahu k velikosti reálných příjmů, které vždy představují rozpočtové omezení pro výdaje. KAPITÁLOVÝ ROZPOČET

Kapitálový rozpočet se sesta­ vuje jako bilance finančních pro­ středků na takové druhy příjmů a výdajů, které se pravidelně v průběhu jednoho rozpočtového roku neopakují. Kapitálový rozpočet slouží ob­ ci k záměrnému a dlouhodobému shromažďování finančních pro­ středků na realizaci finančně ná­ ročných projektů, na které nelze zajistit finanční prostředky z běž­ ného jednoročního rozpočtu obce. Jde např. o zajištění vlastních prostředků na výstavbu obecního vodovodu, rekonstrukci školní budovy aj. Kapitálový rozpočet může zís­ kat příjmy např. z prodeje sta­ vebních pozemků, jež jsou ve vlastnictví obce nebo z prodeje budov, které jsou pro obec méně použitelné aj. Kapitálový rozpo­ čet je vzhledem k nepravidelnosti jak na straně příjmů, tak na straně výdajů v krátkém časovém obdo­ bí (l-2 roky) nepřevázaný. I zde platí zásada, že je nutné případný deficit co nejdříve vyrovnat, pro­ tože jinak se zatěžuje rozpočet příslušnými úroky z dluhu. Ke zdrojům kapitálového fi­ nancování patří například: tran­ sfery z běžného rozpočtu (tj. pře­

bytek běžných příjniů nad běžný­ mi výdaji), výnosy z prodeje ma­ jetku (např. půdy, budov, aj.), půjčky od bank a institucí, příjmy z emise obligací apod. Výdaje kapitálového rozpočtu vycházejí spíše z rozložení a po­ stupu jednotlivých projektů až do doby jejich dokončení než z fix­ ních částek na předem žádaný počet let. Odhady by ve všech případech měly zahrnovat: • celkové náklady projektu, • náklady až do konce předcho­ zího roku, • celkové náklady do konce da­ ného roku, • očekávané výdaje v průběhu roku, na který se připravuje roz­ počet, • odhadované náklady na dokon­ čení projektu, které vzniknou na konci roku, na který se připravuje rozpočet, • identifikace zdrojů, ze kterých se projekt financovat. Náklady na dokončení projektu se obvykle plánují splácet formou půjčky, z dotace nebo z rezerv. Obec či jiný subjekt veřejného sektoru může sestavit víceletý program kapitálových výdajů, které budou specifikovány pro jednotlivé roky. Kapitálový rozpočet se člení podle příslušných investičních projektů. Návrh na investiční projekt by měl obsahovat: a) kapitálové náklady včetně nákladů na nákup pozemku, pro­ fesionálních služeb a nákladů vý­ stavby, b) odhadované provozní nákla­ dy. c) odhady nákladů dluhové služby (při financování půjčkou), d) navrhované načasování pro­ jektu. Cílem hospodaření kapitálové­ ho rozpočtu by měl být cyklicky vyrovnaný rozpočet včetně vy­ rovnání dluhů z úroků. Při sestavováni střednědobých rozpočtů se vychází z odhadů pro jednotlivé příjmové a výdajové položky rozpočtu. Hlavním smyslem víceletých rozpočtů je vytvářet administra­ tivní a technické předpoklady pro splnění finančně náročných cílů příslušné municipality. Nečastěji jde o vytvoření před­ pokladů pro finanční zajištění větších staveb sloužících veřej­ ným účelům (zdravotní středisko, čistička odpadních vod, obecní vodovod, místní komunikace, aj). Střednědobé rozpočty vytvářejí také reálné předpoklady pro sou­ stavný a cílevědomý socioekono­ mický rozvoj regionu. JAROSLAV PILNÝ, Katedra ekonomie Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice

ZKUŠENOST S DOTACEMI Služby města Brumov-Bylnice se kromě obvyklé ko­ munální činnosti (viz Moderní obec č. 10) zabývají i výrobou a distribucí tepla. Hospodářská činnost je prováděna minimálně v objemu jako veřejně prospěš­ né práce a služby.

Z akcí v poslední době uvádí­ me jen ty nejvýznamnější: práce na hradu Brumov včetně zřízení stálé expozice v objemu zhruba 1,5 miliónu Kč, rekonstrukce 3 bytových jednotek (1,9 miliónu korun), výstavba sanitární budo­ vy u školního hřiště (1,6 miliónu korun). EKOLOGICKÉ VYTÁPĚNÍ

V roce 1995 jsme rekonstruo­ vali nevyhovující kotelnu na tuhá paliva na plynovou. Přestože jsme ve Chráněné krajinné oblas­ ti Bílé Karpaty a zpracovali jsme náročnou agendu potřebnou k žádosti pro poskytnutí státní dotace na instalaci ekologických zdrojů tepla, žádný příspěvek na tuto akci jsme nedostali. 1 přes tuto skutečnost jsme s úvěrem 9 miliónů korun rekon­ strukci kotelny dodavatelsky pro­ vedli za 5 měsíců. Stále jsme ale pociťovali určitý nedostatek a uvědomovali jsme si velkou zranitelnost systému jednopalivové základny pro zá­ sobování teplem mnoha objektů. Protože jsme v regionu se znač­ nou těžbou a zpracováním dřeva, kde vzniká mnoho dřevního od­ padu a pilám vznikal problém kam s ním, rozhodli jsme se in­ stalovat zařízení, které tento od­ pad ekonomicky a ekologicky zhodnotí. Záměr a rozhodnutí bylo. ale finanční prostředky nebyly. Po­ mohla nám živelná událost, kdy v dubnu 1996 došlo v důsledku sesuvu půdy k přetržení vysoko­ tlakého plynového potrubí a měs­ to bylo bez tepla a teplé vody. Více jak půlroční úsilí pře­ svědčování představitelů města o nutnosti a také efektivnosti a ekologické pomoci chráněné krajinné oblasti bylo touto havá­ rií zúročeno a akce dostala zele­ nou. Opět složitosti se žádostí o státní příspěvek a opět bez kladného výsledku. Další smůlu jsme měli. když dodavatel tohoto zařízení po hrubé montáži díky svým dalším aktivitám zkracho­ val.

Vlastním nezměrným úsilím jsme zajistili měření a regulaci kotle s programovým řízením, spřažení soustavy dřevokotel plynové kotle, vyzdívku spalova­ cí komory. Vyřešily se i problé­ my. které taková soustava záko­ nitě přináší. Dnes máme zdroj tepla díky 1 MW kotli na pyrolytické spalování dřevního odpadu velmi ekonomický a ekologický. NEÚMĚRNÉ NÁKLADY

Hospodářský výsledek středis­ ka centrálního zásobování teplem nám v loňském roce umožnil na­ plánovat rekonstrukci morálně zastaralých směšovacích stanic. Výsledek výběrového řízení byl orgány dohledu na základě námit­ ky uchazeče o zakázku pro for­ mální nedostatky zrušen s úkolem vypsat nové zadání výběrového ří­ zení. Hned pro první výběrové ří­ zení jsme podali žádost na Českou energetickou agentům o dotaci. Na akci v objemu zhruba 6,5 mil. Kč jsme dostali dotaci 150 000 Kč. Jedním z dokladů pro úplnost žádosti o dotaci je energetický audit. Stál necelých 48 000 Kč, což se nám jeví jako nepřiměřený náklad k poskyt­ nuté dotaci. Protože nebylo výběrové říze­ ní díky zákonným termínům zdárně ukončeno smlouvou o dí­ lo s vybranou firmou v r. 1999, nebyla čerpána ani dotace, a na­ víc náklady na audit byly zby­ tečně vynaloženými prostředky. Proto jsme se rozhodli, že se už nikdy nebudeme zatěžovat vyřizováním (podle našeho ná­ zoru zbytečně složitých) žádostí o státní příspěvky, když výsle­ dek je tak žalostně nízký nebo vůbec žádný. K dnešnímu dni máme část směšovacích stanic zrekonstruo­ vaných, ale zůstal v nás pocit hořkosti z toho, jak se stát snaží pomáhat dobrým, pro všechny prospěšným záměrům, ať už v oblasti ekologie anebo cen energií. STANISLAV LYSÁČEK, ředitel Služeb města Brumov-Bylnice MODERNÍ OBEC 12/2000 □

11

EKONOMIKA____________________

PANELÁKY ČEKAJÍ NA OZDRAVNOU KŮRU Panelová výstavba kladla důraz především na kvantitu, méně již na kvali­ tu. Jedno se jí však nedalo upřít - dokázala zajistit miliónům lidí ne sice komfortní, ale cenově dostupné bydlení. Vzhledem k tomu, že životnost paneláků, především těch, které vznikly před rokem 1970, byla 50 let, té­ měř polovina je již za zenitem své životnosti a ne vždy v dobrém stavu. Otázka zní, co s nimi? V druhé polovině 90. let začalo Minister­ stvo pro místní rozvoj spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českomoravskou zá­ ruční a rozvojovou bankou, a. s., (ČMRZB) spolupracovat na přípravě dlouhodobého programu podpory oprav bytových domů, který byl ve formě zásad schválen vládou v dubnu 1999. Definitivní zelenou pak tento program dostal v říjnu 1999, kdy vláda schválila koncepci bytové politiky a parla­ ment státní rozpočet na rok 2000, který pro něj vyčlenil 350 miliónů korun. Letos v říjnu vláda stanovila podmínky státní finanční podpory oprav, modernizace nebo rekonstrukcí bytových domů postave­ ných panelovou technologií, které vytvářejí legislativní mantinely pro nastartování dlou­ hodobého programu jejich revitalizace. Ne­ půjde o malý úkol. Rehabilitováno má být 1 165 000 bytů za dvacet let a program má podpořit jejich komplexní rekonstrukci, kte­ rá zvýší jejich užitnou hodnotu a umožní je dalších 35 až 50 let bez problémů užívat. »Ročně bychom jich chtěli opravit asi 50 000, což by dávalo onen dvacetiletý cyklus. Víme však, že rozjezd bude pomalejší, takže pro příští rok bychom byli spokojeni s opra­ vou 25 tisíc bytů,« tvrdí ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit.

NEBEZPEČNÉ ZÁVADY Nejvážnějším problémem u paneláku je statika. Ke statickým poruchám však do­ chází zcela výjimečně a většinou jen u věžo­ vých domů. Na druhém místě podle závaž­ nosti jsou závady u rozvodů plynu a elektřiny. »Velké problémy byly svého času s konstrukčním systémem T06B ze struskopanelů, které se rozpadaly. Vznikaly tepelné mosty, které působily na konstrukci tak, že vypadl třeba celý panel. Nebezpečné je i rezavění podpůrných prvků a konstrukcí lodžií a balkonů. Na několika místech v re­ publice se již stalo, že balkony spadly,« do­ plňuje ministr.

TŘI STA MILIARD NENÍ MÁLO Základní podmínkou úspěšných a kom­ plexních oprav panelových domů je dostatek finančních zdrojů. Oprava jednoho bytu o rozloze 64 metrů čtverečních totiž stojí

---- 12

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

v průměru 288 tisíc korun. Kde vzít zhruba 300 miliard na jejich opravu? Měli by je zaplatit majitelé domů za účin­ né pomoci státu. Pokud peníze nemají, půjčí jim banky. Správou tohoto programu byla pověřena Českomoravská rozvojová a zá­ ruční banka. Státní peníze, které byly vy­ členěny na tento program, nejsou určeny ja­ ko dotace nebo dary. Měly by majitele domů pouze podpořit při jejich cestě k potřebným úvěrům a mobilizovat zdroje bank tak, aby finanční ústavy na revitalizaci panelových domů půjčovaly. »Program nabízí dva základní instrumen­ ty. Prvním je úroková úleva neboli příspě­ vek na úhrady úroků. Státní podporu získají majitelé jako dotaci úrokové sazby ve výši tří až pěti procent. Tříprocentní má plošné užití, čtyřprocentní je určena pro okresy s vyšší nezaměstnaností a pětiprocentní pro strukturované oblasti a hospodářsky slabé regiony. Cena municipálního úvěru na úvě­ rovém trhu je někde mezi 7-8 procenty. Odečtete-li 3 procenta, která jsou určena pro plošné užití, jsme na 4 až 5 procentech. U okresů s vyšší nezaměstnaostí je to více,« řekl nám předseda představenstva a generál­ ní ředitel ČMZRB Ladislav Macka. Do programu budou zapojeny všechny banky, všchny typy ůvěrů a nabízené instru­ menty jsou určeny jak fyzickým, tak práv­ nickým osobám. Finanční krytí je v letoš­ ním rozpočtu zajištěno a od 1. ledna 2001 financování převezme Státní fond rozvoje bydlení. V rozpočtu pro příští rok je podle ředitele sekce metodiky a bytového práva Ministerstva pro místní rozvoj Jana Wagnera dostatečný objem prostředků - 300 milió­ nů korun.

DOKÁŽÍ MAJITELÉ ÚVĚR SPLATIT? Způsob, jak majitelům či nájemníkům mi­ nimalizovat náklady spojené s úhradou tak rozsáhlého programu, byl nalezen. Za dobu prodloužené životnosti se dá uhradit 300 miliard korun úsporou energie. »Máme spočítáno a prakticky ověřeno na řadě sta­ veb zejména brněnské oblasti, že úspory dosáhnou 42-51 procent. Zčásti je to zatep­ lením. zčásti jiným chováním nájemníků. Jsme přesvědčeni, že model, který jsme zvo­ lili, je schůdný. Pokud by se ukázalo, že ně­

kterým skupinám občanů, například důchod­ cům, nevyhovuje, budeme hledat cesty, jak jim pomoci,« tvrdí ředitel sekce stavebnic­ tví na Ministerstvu průmyslu a obchodu Jaromír Kovář. Podle Jan Wagnera jsou vlastníci pane­ lových staveb většinou nevybaveni aktuál­ ním kapitálem a je potřeba, aby úvěry, které si vezmou, mohli splatit. Nezbývá než testo­ vat nastavené parametry skutečnou praxí a podle toho teprve reagovat. To se dá pře­ dem velmi obtížně odhadnout. Pokud se ně­ komu zdá podpora nízká, musí si uvědomit, že jde o parametry nastavené pro start. Není vyloučeno, že je bude třeba po nějaké době korigovat. »Důležité je, že se těmito opatřeními, po­ kud budou skutečně uskutečněna komplex­ ně, uspoří hodně paliv a energie, a tyto úspory se stanou pro majitele bytu zdrojem splátek. Najedná straně se ozývají hlasy, že rekonstruované byty budou drahé a neúnos­ né pro některé obyvatele. Na druhé straně zase registrujeme zájem o rekonstrukce, protože v panelových domech bydlí určitá skupina lidí, která má našetřeny peníze, ne však na celý byt nebo domek, a rekonstrukci vítají,« řekl nám Ladislav Macka.

FIRMY MUSÍ BÝT SOLIDNÍ Oprava 50 tisíc bytů ročně reprezentuje 15 miliard stavební výroby, což je nárůst 0 sedm procent. Práce v takovém rozsahu by na sebe vázaly 10 miliard průmyslové vý­ roby a přispěly by ke snížení nezaměstna­ nosti. Snahou tvůrců programu bylo zabránit 1 nadměrnému výskytu vad při opravách. Proto se pokusili najít instrumenty, které by je minimalizovaly. Opravovat panelové domy budou jen kva­ litní firmy, zejména ty, které pracují podle, systému jakosti ISO 9001 nebo ISO 9002. r

EKONOMIKA Opravy musí být komplexní a vždy takové, aby podmiňovaly bezpečnost stavby. Týkat se tedy budou především statiky, rozvodů a technického zařízení budov. Stavby budou pojištěny, protože jde o to, aby vlastník do­ mu neplatil tytéž opravy několikrát. »Ten, kdo investuje, má zájem na tom, aby firma, kterou si vybere, jej nezavedla »do bažin« - dodržela technické a finanční náležitosti,« tvrdí Lachnit. ODBORNÍCI PORADÍ V každém okrese budou poradenská stře­ diska vybavená odborníky, výpočetní tech­ nikou a literaturou tak, aby mohla kvalifiko­ vaně radit. Pokud neporadí, tak budou vědět, kam zájemce poslat. V minulých letech vý­ zkumné ústavy a vysoké školy zpracovaly studie všech panelových konstrukčních soustav do samostatných sešitů. V nich uvádějí, které vady jsou nejběžnější nebo nejnebezpečnější a jakým způsobem mají být opraveny. Tyto návody dostanou střediska a budou je poskytovat zdarma všem zájemcům ivestorům, projektantům, stavebním firmám i jednotlivcům. K dispozici mají mít i se­ znam vybraných místních stavebních firem. Střediska také potvrdí zájemci o opravu do­ mů splnění některých odborných podmínek pro banku. Na webových stránkách Českomoravské záruční a rozvojové banky by již měly být formuláře s žádostmi, které je možné si stáhnout a pracovat s nimi. Zájemci si je mohou vyzvednout i na pobočkách banky, která pak od nich žádosti přijme. Rozhodo­ vat o nich však bude státní orgán - tedy mi­ nisterstvo. ROZHODNE ZÁJEM MAJITELŮ Předseda Svazu českých a moravských by­ tových družstev Ivan Přikryl předpokládá, že členové bytových družstev nebudou mít v první fázi velký zájem o komplexní opravy panelových domů. Důvod vidí v tom, že stát sice bude dotacemi finančně podporovat splácení úrokových sazeb, ale družstevníci by museli po dobu 15 let platit na umoření půjč­ ky na opravu 2500-3000 korun měsíčně. Již předložení žádosti o slevu z úrokové sazby bude podle Přikryla vyžadovat ener­ getický audit, který stojí 60 000 korun a dalších šest kulatých razítek, z nichž kaž­ dé je spojeno s přímými nebo nepřímými ná­ klady »Nebylo by nakonec lepší panelové domy zbourat?« řeknete si možná. Nikoliv, tvrdí odborníci. Ani daleko bohatší Němci nebo Francouzi to tak nedělají. Lividace paneláku a následná nová výstavba je totiž podstatně dražší než jeho modernizace. Rehabilitace panelových domů je jediný způsob, jak si dnes můžeme s tímto problémem poradit. KAREL ŽlTEK FOTO VÁCLAV DRAŠNAR

PRAKTICKÉ MINIMUM PRO ČLENY PŘEDSTAVENSTEV A DOZORČÍCH RAD (Vlil) Ke zlepšení práce dozorčí rady slouží výbory (nebo podvýbory) správ­ ních orgánů: výbor pro audit, výbor pro odměňování a jmenovací výbor. Uvedené výbory garantují jednak nezávis­ lost odborného úsudku při přípravě podkla­ dů pro rozhodování o členech správních or­ gánů (výbory jmenovací a odměňovací), jednak jsou místem pro komunikaci napří­ klad interního a externího auditora s předse­ dy představenstva a dozorčí rady (výbor pro audit). Při jejich ustavení a v počátcích jejich prá­ ce je nutné dodržet určitá pravidla. Výbory musí mít statut, který vymezí pra­ vidla přejmenování členů, jejich kvalifikaci, dále stanoví formální rámec činnosti, pravo­ moci a odpovědnost. Pro ilustraci uvedu pří­ klad jednoduchých statutů tří výše jmenova­ ných výborů.

Členové výboru se musí alespoň jednou ročně setkat s interním auditorem a ex­ terním auditorem, buď odděleně, nebo spo­ lečně. jak uzná za vhodné. Výbor projedná­ vá výroční zprávu, vztahy k externímu auditu apod. Tajemník provede zápis ze všech jednání výboru, který obsahuje pro­ jednávané záležitosti a závěry z jednání. Zá­ pisy dostanou všichni členové výboru a předseda správního orgánu. Členové správního orgánu obdrží zápisy na vyžádání, jestliže nejsou v konfliktu zájmu k předmětu jednání. POVINNOSTI

Výbor navrhuje správnímu orgánu jme­ nování externího a interního auditora. Posu­ zuje vztahy s externím auditorem včetně je­ ho odměny za audit, stejně jako všechny Správní orgán určí formální a transparentní další poplatky placené auditorovi za aktivi­ postupy, kterými bude podávat finanční zprá­ ty nesouvisející s auditem. Hodnotí kontro­ vy, provádět interní audit a udržovat přiměře­ ly finančního výkaznictví, kontrolní proce­ né vztahy s interními i externími auditory fir­ dury interního auditu, my. Stanoví výboru pro řízení finančních zále­ audit přesné podmínky, Členové výboru by měli být nezá­ žitostí se zřetelem na za kterých bude plnit své vislí na managementu společnos­ nezávislost a objektivi­ povinnosti a odpověd­ ti. Předseda výboru je neexeku­ tu externího auditora nosti. To znamená, že tivní. Tajemníkem výboru je stejně jako nezávislost musí být předem stano­ tajemník orgánů společnosti ne­ a objektivitu interního veny podmínky a postu­ bo jím jmenovaná osoba. auditora, dále prováza­ py pro provádění interní­ nost účtování ve spo­ ho auditu, kontrolingu lečnosti/skupině. Zabývá se každým fi­ a hodnocení firmy externím auditem. Navíc nančním reportem a dává k němu by měl zajistit, že vše bude probíhat čestně vyjádření. a s náležitou péčí. Nezbytnou pozornost věnuje požadavkům Výbor pro audit musí být ustaven s jasně regulátora kapitálového trhu a burzy cenných delegovanou pravomocí a určenou odpověd­ papírů. Odpovídá za koordinaci činností mezi ností. interním a externím auditem. Ředitel interního auditu má právo přímého ČLENSTVÍ A ZASEDÁNÍ přístupu k předsedovi výboru pro audit. Před­ seda výboru se účastní valné hromady a odpo­ Výbor se skládá z předsedy a nejméně dvou vídá na otázky akcionářů týkající se zprávy dalších členů jmenovaných představenstvem výboru pro audit. a dozorčí radou. Jestliže členové jsou neexekutivní, měl by být členem i ředitel interního auditu. Členové výboru by měli být nezávislí PRAVOMOCI na managementu společnosti. Předseda výbo­ ru je neexekutivní. Tajemníkem výboru je ta­ Výbor dozírá na všechna šetření, která se jemník orgánů společnosti nebo jím jmenova­ týkají oblasti jeho činností. Má právo získat ná osoba. všechny informace, které s výše uvedeným Výbor se schází nejméně 4x ročně. Zase­ souvisí, opatřit si vnější právní podporu a pro­ dání může svolat kterýkoliv jeho člen nebo ta­ fesionální poradenství na náklady společnosti, jemník. Pozvánka musí obsahovat místo, čas jestliže to potřebuje k naplnění svých povin­ a datum konání, předmět jednání a musí být ností. Dále má právo si předvolat kteréhoko­ doručená každému členu nejméně 5 pracov­ liv ze zaměstnanců a klást mu na svém zase­ ních dní před datem zasedání. Kvorum vý­ dání otázky. boru pro audit je 2 (alespoň jeden nezávislý (Příště: Výbor pro odměňování a jmenova­ na managementu společnosti). Při nepřítom­ cí výbor.) nosti předsedy je předem určeno pořadí, ve kterém se členové budou ujímat předsednic­ JANA KLÍROVÁ, partner Inventa Consulting, s. r. o. tví. VÝBOR PRO AUDIT

MODERNÍ OBEC 12/2000 □

13

OŽIVENÍ CHODOVSKÝCH SÍDLIŠŤ Chodov leží 8 km západně od Karlových Varů. Zejména v posledních le­ tech zde vyrostly »ubytovací kapacity« pro zaměstnance těžebního a zpracovatelského hnědouhelného kombinátu ve Vřesové a strojíren­ ského závodu CHODOS. Z původního pohraničního městečka s 3500 obyvateli na sklonku 50. let se tak stalo město s více než 15 000 obyvate­ li sídlištního »panelákového« charakteru. Navzdory tomu jeho potenciál opravňuje k optimistickým prognózám. V souladu se Strategickým plánem rozvoje města, schváleným na podzim roku 1997, byly přijaty koncepční kroky, které umožnily v le­ tošním roce nastartovat výstavbu nájemních bytů. Vedly rovněž k přípravě průmyslové zó­ ny, kde se nabízí investorům asi 10 ha ploch, a k přípravě rekonstrukce historického centra města, jejíž první fáze začne v roce 2001.

BYTY - BYDLENÍ Jedním z nejožehavějších problémů, který zahrnuje strategický plán, je bydlení. V Chodo­ vě je necelých 6000 bytů v panelových do­ mech, z toho 2863 bytů bylo před zahájením privatizace bytového fondu ve vlastnictví měs­ ta. K 30. září t. r. evidujeme více než 650 žádo­ stí o byt. V rámci střednědobého piánu, který platí pro funkční období současného zastupitelstva, byl přijat věcný záměr »Byty - bydlení«. Jeho průběh a dílčí výsledky kontroluje pracovní skupina složená z členů zastupitelstva. Řešení záměru Byty - bydlení probíhá po jednotlivých krocích: - privatizace bytového fondu v majetku města, - řešení bytového deficitu výstavbou nových bytů, - zahájení oprav panelových domů, - zahájení revitalizace sídlišmích ploch. Privatizace bytového fondu ve vlastnictví města začala v roce 1996 přijetím usnesení městského zastupitelstva, které určuje pravidla prodeje. Z původního počtu bytů vlastní město v současné době ještě asi 900. Cílový stav je 394 městských bytů I. kategorie vesměs ve vě­ žových domech.

NOVÁ VÝSTAVBA Bytový deficit se řeší několika způsoby: • Výstavbou malomctrážních bytů, která do­ plňuje sortiment o nabídku bytů nižších katego­ rií. K 30. 11.2000 bylo zkolaudováno prvních 24 bytových jednotek postavených s pomocí státní dotace. Do 30. června příštího roku bude

14

Q MODERNÍ OBEC 12/2000

proces regenerace panelových domů je totiž po­ staven na jednoduchém principu: postavit dům, do něho přestěhovat nájemníky z opravo­ vaného paneláku, případně další domy opravo­ vat bez vystěhování nájemníků. Na základě kontaktů získaných na semináři (22. září t. r.), který uspořádala Hospodářská komora CR v Praze, se nadějně rýsuje naše spo­ lupráce se společenstvím EURACON CZ. To velmi rychle a správně pochopilo filozofii sou­ časného vedení našeho města a projevilo přání s námi spolupracovat. (Na schématu je nazna­ čen postup programu rozvoje bydlení. Celý proces, který je možno nastartovat až v průběhu privatizace bytového fondu, přináší také významný morální aspekt. Město totiž pro­ dávalo byty za schválenou cenu, tj. za 20 % ce­ ny dle znaleckého posudku. Tím bylo sice do­ saženo zajímavé ceny pro oprávněného nájemníka, ale s reálným nebezpečím, že sou­ časní vlastníci si dostatečně neuvědomí, kolik prostředků je potřebné do oprav domu vložit a podle toho také upravit příspěvek do fondu oprav. Po případném schválení změn podmínek prodeje městských bytů (cena respektující provedené opravy minimálně vnějšího pláš­ tě budovy) bychom mohli majitelům bytů snížit alespoň morální dluh, např. bezúplat­ ným poskytnutím typové projektové doku­ mentace. Město zadalo zpracování projektů, jejichž realizací by se současné meziblokové travnaté plochy s dožívajícími pískovišti, lavičkami, kolotoči, houpačkami a prolézačkami změnily na místa pro bezpečné hry chodovských dětí a příjemný odpočinek dospělých. Navíc tyto plochy budou snadněji udržovatelné. Projekt by měl řešit i problém »venčení psů« na trav­ natých plochách a v parcích. Revitalizací sídlištních ploch vyvrcholí komplexní regenerace chodovských panelových sídlišť. Rád bych bych nabídnul jakoukoliv for­ mu spolupráce institucím a společnostem, pří­ padně dalším investorům, kteří by se chtěli spo­ lu s námi podílet na přeměně Chodova v moderní a dynamicky se rozvíjející město.

připraveno ke kolaudaci dalších 24 bytů 3. ka­ tegorie. Následně chceme postavit ještě jeden objekt s 24 byty. I v tomto případě jsme požá­ dali o státní příspěvek. • Výstavbou holobytů. Město v roce 1995 po­ stavilo 4 holobyty, což mělo v připravovaném procesu privatizace působit především jako psychologický nástroj pro chronické neplatiče. Dluhy z nájemného bez penalizace činí v Cho­ dově více než 9,5 mil. Kč. Přestože v případě holobytů se není čím chlubit, naše zkušenost prokázala, že jejich exi­ stence plní svůj účel. Město k 30. 11. 2000 při­ pravilo pro nastěhování 8 holobytů a dalších 12 holobytů bude k dispozici v roce 2001. • Výstavbou bytů formou družstevně-náJOSEF HORA, jemní. To znamená, že sdružením finančních starosta prostředků města (především vložením pozem­ FOTO ARCHIV ků), účastníků družstva a státního příspěvku na nájemní bydlení budou postaveny byty odlišné od panelákových. Pro zahájení Program rozvoje bydlení v Chodově této formy výstavby máme pro rok 2001 (postup) přidělenou státní dotaci. Věříme, že tyto finance dostaneme a budeme moci zahá­ Výstavba Výstavba jit a dokončit výstavbu 36 bytových jed­ standardních malometrážních notek v příštím roce. nájemních bytů nájemních bytů

OPRAVY PANELÁKŮ Rekonstrukce panelových domů obec­ ně byla v Chodově vyvolána nezbytnoou opravou domu, do kterého byly systema­ ticky a nešťastně (z hlediska současných zkušeností) sestěhováváni neplatiči. Při hledání rychlé a účinné pomoci jsme zís­ kali řadu pozitivních ohlasů, jak v oblasti informací o technologických postupech oprav panelových domů, tak i financová­ ní této velmi náročné operace. Potěšila nás i aktivita státu, který nabí­ zí městům a obcím pomoc při odstraňo­ vání miliardové zanedbanosti bytového fondu. V nadšení nás ale brzdí jistá ne­ jasnost pravidel, postupů a výhledů toho­ to návrhu. Náš postup je natolik neobvy­ klý, že bychom se chtěli ucházet o přidělení pilotního projektu. Celý

Regenerace panelové výstavby další etapy

ITEMA

Redakce připravila ve spolupráci s odborníky články, které by měly informovat pracovníky městských, obec­ ních a okresních úřadů i podnikatelských subjektů o činnosti Komory auditorů ČR, zároveň zde najdou

údaje o službách, které tato instituce nabízí. Další přís­ pěvky se zabývají trendy účetnictví a administrativy a mohou tak napomoci informovanosti úředníků zabý­ vajících se účetnictvím a efektivní administrativou.

ŠIROKÉ SPEKTRUM SLUŽEB Auditorské služby a vydávání oprávnění (licencí) k jejich poskytování je v České republice regulováno zákonem. K zabezpečení zákonem stano­ vených úkonů je zřízena samosprávná profesní organizace Komora au­ ditorů ČR se sídlem v Praze. Komora auditorů ČR (KA ČR) byla ustave­ na v roce 1993 podle zákona č. 524/1992 Sb. V jejích seznamech jsou zapsáni auditoři a au­ ditorské firmy (povinně ze zákona) a asistenti auditora (nepovinně). Letos byl schválen nový zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, který na­ bývá účinnosti 1.1. 2001. Za poměrně krátkou dobu se podařilo vy­ budovat samosprávnou nezávislou profesní organizaci, která je plně srovnatelná s obdob­ nými institucemi ve vyspělých zemích. Do­ kládá to skutečnost, že Komora auditorů ČR je již řadu let členskou organizací prestižní

Mezinárodní federace auditorů a účetních znalců IFAC (International Federation of Accountants) a v roli člena-korespondenta pů­ sobí i v Evropské federaci účetních a audi­ torů FEE (Fédération des Experts Comptables Européens).

Počet auditorů, auditorských firem i asistentů průběžně narůstá. V roce 1993 evidovala ko­ mora 601 auditorii, 79 asistentů a 71 auditor­ ských firem; dnes je v seznamech KA ČR za­ psáno 1302 auditorů, 1049 asistentů auditora a 308 auditorských firem. V uplynulých letech komora vydala řadu profesních předpisů, z nichž nejdůležitějšími je

29 národních (českých) auditorských směr­ nic, které v zásadě korespondují s mezinárodní­ mi auditorskými standardy (ISA), a podle nichž musí postupovat všichni auditoři v České re­ publice. Komora se podílí na práci Národní účetní rady, je zastoupena i v Komisi pro otázky roz­ voje a další regulace účetnictví a auditu Minis­ terstva financí ČR. spolupracuje s Komisí pro cenné papíry. Bankovním dohledem České ná­ rodní banky a řadou dalších subjektů.

uditor je vysoce kvalifi­ resp. výsledovka ke konci účet­ ního období, rozvaha obsahující kovaná nezávislá osoba, která ověřuje speciálními stav aktiv a pasiv společnosti, a výkaz finančních toků) je sou­ metodami, že účetnictví je vede­ no úplně a správně, že věrně zo­ částí výroční zprávy a je jedním z nezbytných podkladů k jejímu brazuje skutečnosti, týkající se majetku, závazků a pohledávek. schválení valnou hromadou ak­ cionářů. Mnohdy v průběhu roku průběž­ ně sleduje způsob vedení účet­ nictví, což je v zásadě nutné u velkých společností (např. u bank) a sporné případy jsou s ním konzultovány. Během své činnosti získá přehled o význam­ • Bez auditu účetní závěrky také nelze obdržet půjčku od banky ných krocích vedení společnosti, které ovlivňují výši majetku, zá­ a akcie společnosti nelze obcho­ dovat na burze. vazků a pohledávek společnosti • Některé světové burzy přede­ a které se promítají do účetnic­ pisují konkrétní metody auditu, tví. Často odhalí i kroky, které ohrožují další trvání společnosti resp. ověřování účetních výkazů, čímž sledují sjednocení úrovně a je povinen na to upozornit ve auditorské zprávy, tedy informa­ své zprávě. cí pro investory, které je potřeb­ • Zpráva auditora k účetní zá­ né a žádoucí, uvědomíme-li si. věrce. (tj. výkaz zisku a ztrát.

A

Komora získává cenné informace o chysta­ ných změnách v účetnictví v Evropské unii, která usiluje o harmonizaci informací a podpo­ ruje zavádění mezinárodních účetních stan­ dardů (IAS) do národních předpisů členských zemí. Zavádění obecně kodifikovaných mezi­ národních účetních norem do české legislativy nás teprve čeká. Pozorně sledujeme různé oblasti vývoje naší legislativy, zejména v účetnictví, auditu a obchodním právu a snažíme se vývoj pozi­ tivně ovlivnit formou připomínkování při­ pravovaných zákonných i podzákonných no­ rem. V poslední době se výrazně rozšířilo spekt­ rum našich služeb nejen pro auditory, ale i pro veřejnost. Komora mj. pořádá vzdělávací akce, z nichž některé mají širší zaměření (účetní, da­ ňová nebo právní problematika) a jsou vhodné i pro odbornou veřejnost. Formou metodického návodu k některým sporným situacím nebo ne­ jednoznačným interpretacím platných předpisů poskytuje konzultační služby auditorům i širší odborné veřejnosti. Informace o vzdělávacích akcích a dalších aktivitách komory můžete najít na adrese www.kacr.cz.

že účetnictví je vedeno v každé zemi odlišně podle národních předpisů. e Rada nově zvolených starostů obcí pořizuje audit za uplynulé období při nástupu do funkce, aby bylo zřejmé, v jakém stavu majetek a hospodaření obce pře­

K ČEMU AUDIT SLOUŽÍ bírá a aby mohl podat věrohod­ nou informaci svým voličům, e Rovněž členové všech typů družstev často vyžadují audit, aby věděli, jakým způsobem vedení družstva se svěřeným majetkem hospodaří. e Často požadují audit i zřizova­ telé organizací, např. minister­ stva či obce, aby získaly kvalifi­ kovaný názor na nakládání

EVAROKOSOVÁ, vedoucí Úřadu Komory auditorů ČR s majetkem a svěřenými pro­ středky. • Auditor je povinen odmítnout výrok k účetní závěrce, jestliže mu nejsou poskytnuty úplné pod­ klady a jestliže nemůže náležitě ověřit vybrané vzorky v účetních výkazech, nebo dát výrok s vý­ hradou. jestliže zjistí nepříliš vý­ znamné nesprávnosti v účetnic­ tví. Ovšem v případě, že zjistí závažné nesprávnosti v účetnic­ tví, vydává záporný výrok. Tím vlastně říká, že účetní jednotka, resp. její vedení, které je odpo­ vědné za vedení účetnictví, kla­ me všechny, kteří se o účetní zá­ věrku zajímají a potřebují ji ke svému dalšímu rozhodování. • Auditor se tím ovšem vystavuje v našem prostředí nebezpečí, že mu klient vypoví smlouvu a ob­ jedná si audit u méně zásadového auditora. "MODERNÍ OBEC 12/2000 _l

15-----

TÉMA__________________________

VETŠÍ POZORNOST I VEŘEJNÉMU SEKTORU Komora auditorů ČR sdružuje auditory, kteří provádějí podle zvláštního zákona ověřování účetních závěrek včetně závěrek tzv. neziskového sek­ toru. Sem patří zcela určitě veřejný sektor, který zahrnuje i nově vymezo­ vané územní samosprávné celky, tedy města a obce. Méně je však v širší veřejnosti známa vnitř­ ní činnost Komory auditorů, například činnost metodická pro vlastní členskou základnu. Jde nejen o tvorbu auditorských směrnic a auditor­ ských postupů při ověřování různých právních subjektů, ale i o zřizování výborů zaměřených na určitou odbornou problematiku. O zřízení výborů rozhoduje Rada Komory auditorů.

VZNIK VÝBORU Nově založeným výborem je výbor pro ve­ řejný sektor, který se začal zabývat především problematikou auditu měst a obcí, jimi zříze­ ných organizací a také problematikou jiných neziskových subjektů (nadace, obecně pro­ spěšné společnosti, vysoké školy a další). Založení výboru bylo vyvoláno auditory, kteří provádějí audit těchto subjektů a také jim v nezanedbatelné míře poskytují poraden­ ské služby účetní, daňové i ekonomicko-organizační. Auditorské i poradenské služby jsou ovlivněny speciální problematikou této sféry. Obce jako samostatné účetní jednotky zde zaujímají významné místo. Nově založený výbor je složen z auditorů, kteří města, obce a další zmíněné subjekty auditují a z řad jiných odborníků včetně zástup­ ců Ministerstva financí. Komora začala rovněž pořádat vzdělávací akce určené především au­ ditorům měst, obcí a neziskové sféry. Vlastní činnost výboru se soustředí na: • metodickou pomoc členům Komory audito­ rů, • zajištění speciálního vzdělávání členů, kteří tento sektor auditují, • předkládání návrhů na změny předpisů pro účetnictví této správy, • spolupráci při tvorbě směrnic pro auditor­ ské postupy, • možnosti rozšíření povinnosti auditu. Činnost výboru by měla vyústit ve zvýšení odborné úrovně auditorů neziskového sektoru, a tím i ke zvýšení úrovně odborných a účet­ ních pracovníků v samotného sektoru. V nepo­ slední řadě by měla přispět především k vy­ rovnání úrovně účetnictví této sféry s úrovní účetnictví v podnikatelských subjektech.

KOMISE PRO ÚČETNICTVÍ A AUDIT Komora auditorů navrhla z řad členů nové­ ho výboru i své zástupce do nově ustavené komise Ministerstva financí pro otázky regu­ lace a dalšího rozvoje účetnictví a auditu, a to do pracovních skupin pro organizační složky státu a územní samosprávné celky a pro ostatní nevýdělečné organizace. Tím bude umožněno zástupcům Komory auditorů podílet se přímo na tvorbě nových účetních postupů a dalších předpisů. Kom­ plex problémů je vskutku široký - od kon­ cepčního rámce účetnictví a jeho eventuální-

---- 16

□ MODERNÍ OBEC 12/2000---------------

mu přiblížení mezinárodním účetním standar­ dům pro veřejný sektor až po postup při za­ účtování jednotlivého účetního případu.

nformační středisko pro životní prostředí REK vydává již 9. ročník Odborného diá­ ře pracovníků ve vodním hospodářství, ochraně ovzduší, odpadovém hospodářství a příbuzných oborech. Najde uplatnění na sto­ le každého, kdo v obci či okrese má co do či­ nění s péčí o životní prostředí. Oproti minulým ročníkům se tentokrát ob­ jem odborných informací několikanásobně zvýšil. Jeho součástí se totiž nově stanou mj. tři odborné katalogy: vedle SOS Odpady se v průběhu roku objeví nové katalogy SOS Voda a ovzduší a SOS Energo. Dosavadní odborná příloha přinese napří­ klad adresy důležitých orgánů, tabulky fyzi­ kálních jednotek či kalenář očekávaných akcí, výstav, konferencí atd. Novinkou je přehled webových stránek, vybraných s ohledem na odbornost uživatelů.

CO PŘINÁŠÍ AUDIT OBCÍM? Jistě mnoho. Pro příklad je možné porovnat stav účetnictví podnikatelských subjektů, kte­ ré auditu podléhají se stavem účetnictví sub­ jektů, které mu nepodléhají. Je známo, že průkaznost a úplnost účetnictví, jeho věcná i formální správnost je u auditovaných účet­ ních jednotek nesrovnatelně na vyšší úrovni než u neauditovaných. Věrného a pravdivého zobrazení stavu majetku a závazků a výše hospodářského výsledku je možno docílit je­ dině při vedení průkazného, úplného a věc­ ně správného účetnictví. Na rozdíl od auditovaných podnikatelských subjektů není stav účetnictví obcí na dobré úrovni. Je to dáno i tím, že obec je dnes, na rozdíl od roku 1993, tedy od doby platnosti účtové osnovy a postupů účtování pro rozpo­ čtové a příspěvkové organizace a obce, složi­ tý subjekt s komplexem právních, účetních a daňových problémů. Při tom hospodaří s ne­ zanedbatelnými veřejnými prostředky. Zlepšení úrovně účetnictví je tedy veřejným zájmem a je i nezanedbatelným měřítkem kva­ lity informací o správě a použití významné části prostředků státního rozpočtu. Opakované provádění auditu při současném zkvalitňování metodických postupů k tomu určitě značnou měrou přispějí. Auditoři obcí vidí potřebu vě­ novat problematice měst a obcí stále větší po­ zornost a nutnost určité specializace.

NOVÁ LEGISLATIVA Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, který nabývá účinnosti od 1. 1. 2001, upravuje no­ vě auditorskou činnost jak pro auditory, tak i pro auditované účetní jednotky bez rozdílu jejich právní formy. Pokud jde o účetní jednotky, je v novém zákoně stanovena povinnost vyhovět poža­ davkům auditora a předložit mu veškeré poža­ dované doklady, písemnosti, informace a vy­ světlení. Co se týká auditorů, nový zákon zpřísňuje požadavky na výkon auditu, definuje odpo­ vědnost za škodu vzniklou při poskytování služeb jako solidární odpovědnost auditora a auditorské společnosti. Dále zakazuje audi­ torům s účinností od 1.1. 2003 být zaměstnán s výjimkou pracovního poměru v auditorské společnosti apod. Nový zákon upravuje i postavení Komory au­ ditorů a nově definuje její orgány a také působ­ nost Ministerstva financí v auditorské profesi.

ODBORNÝ DIÁŘ 2001 Být »odborným úředníkem« je náročné, musí totiž umět víc než jen svoji odbornost, například: • Měl by sledovat všechny platné závazné předpisy, aby mohl kontrolovat jejich dodržo­ vání a aby mohl veřejnosti správně radit, tj. musí být tak trochu právníkem. • Měl by nalézat cestu k efektivní realizaci ekologických opatření, měl by znát, jaká řeše­ ní mu trh nabízí, tj. musí být tak trochu eko­ nomem, kvalifikovaným nákupčím. • Měl by umět organizovat čas svůj i čas svých spolupracovníků, zadávat a kontrolovat plnění úkolů, tj. musí být tak trochu manažerem. Obsah diáře zahrnuje i aktuální znění vy­ braných všeobecně závazných předpisů, které se týkají životního prostředí. V plném znění na CD je více než 200 zákonů, vyhlášek, na­ řízení apod. Je zde také přehled 300 vybra­ ných platných norem. Zmíněné oborové katalogy (v druhé části diáře) přinášejí přehledy subjektů, které v da­ né oblasti působí, a přehledy nabízených vý­ robků či služeb. Katalogy budou k dispozici i samostatně (např. SOS Odpady vyjde spolu s časopisem Odpady č. 5). Uživatelé diáře však dostanou zdarma základní verzi Basic (tištěnou příručku, příp. disketu s databází). Zájemci si budou moci pořídit i verzi Asi­ stent, která plně využije možností počítačové­ ho zpracování dat, tj. různé výběry, vyhledá­ vání, třídění, tisky atd. Třetí část je pomůckou nejen pro organi­ zování času manažerů, ale také důležitou součástí jejich odborného image. Obsahuje mj. speciální plánovací a záznamové listy, ad­ resáře a telefonní seznamy, rozřaďovací listy, vizitkovníky, pouzdra na diskety apod. To všechno dohromady může výrazně zvý­ šit efektivitu práce každého odborného refe­ renta, inspektora atd. VLADISLAV BÓHM

Odborný diář 2001 si můžete objednat na adrese: Informotni středisko pro životni prostředí, REK, s. r. o. Mělnická 17/21, 250 Oi Stará Boleslav,

ANEŽKA VOJTĚCHOVÁ, předsedkyně Výboru pro veřejný sektor Komory auditorů ČR

g

leL 0202/81 12 98, e-mail: [email protected]

5

nebo na www.envirek.cz

Q

TÉMA_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

ČASU UŽ MOC NEZBÝVÁ Hospodaření obcí a dobrovolného svazku obcí se přezkoumává podle me­ todického pokynu vydaného Ministerstvem financí ČR čj. 124/92785/1998 ze dne 29. 12. 1998. Tato práce připadá zpravidla pracovníkům kontrol­ ního oddělení finančního referátu, popřípadě oddělení rozpočtů okresního úřadu (OkÚ). Vedoucí kontrolního oddělení finančního referátu Okresního úřadu Praha-východ Věra Špiritová nám poskytla možnost na­ hlédnout do jejich pracovní »kuchyně«. Konkretizovat čísla s naprostou přesností si však netroufá, neboť i v okresu Praha-vý­ chod může nastat situace, že audit - rozumí se auditorskou firmou - je proveden, ale obec či město zápis neodešle příslušnému okresu, v tomto případě Okresnímu úřadu Praha-východ. Pokud přezkoumání hospo­ daření udělá okresní úřad se svými pracov­ níky, přehled mají.

především na průkaznost a oprávněnost čerpání dotací ze státního rozpočtu po­ skytnutých prostřednictvím okresního úřadu - podpora nájemního bydlení a technické in­ frastruktury - a dotací poskytnutých v rámci Programu obnovy venkova. Kromě zmíněných kontrol u obecních úřadů byly ve smyslu zákona o okresních úřadech prováděny kontroly hospodaření u organizací, jejichž zřizovatelem je okresní úřad. Při přezkoumání hospodaření jsou pra­ covníky kontrolní skupiny ze zjištěných ne-

tři městské úřady, jeden obecní úřad a jeden dobrovolný svazek obcí. Zda se zabývají zjišťovanými nedostatky, zdaje odstraňují, to se ukáže až při příští kontrole,* konstato­ vala vedoucí Věra Špiritová. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že nej­ častější nedostatek, který se při přezkoušení hospodaření vyskytuje, je ve vedení řádné, úplné a průkazné evidence majetku. V dů­ sledku toho není stav majetku proúčtován v účetnictví, ale obecní úřady ho vedou v majetkových knihách. Od nového roku řeší tento problém zrušení účtové osnovy a postupů účtování pro malé obce. Při evi­ denci majetku pak bude postupováno podle jednotné účtové osnovy, která nerozlišuje malé a velké obce, jak to až dosud rozlišova­ lo podvojné účetnictví. Věra Špiritová společně s vedoucí fi­ nančního referátu Myronou Kulynyczovou ještě dodávají: »Náš okresní úřad do­ posud uspokojil všechny obce. které si o přezkoušení hospodaření požádaly. Podle nového zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

OD LEDNA NOVÁ VYHLÁŠKA Kolik obcí má okres Praha-východ a u ko­ lika z nich Okresní úřad Praha-východ toto přezkoumání hospodaření vypracovával? »V okresu Praha-východ je 9! obecních úřadů, z toho sedm městských. Dosud bylo provedeno přezkoumání hospodaření u 39 obecních úřadů. U tří městských úřadů byl proveden audit,« uvedla Věra Špiritová. A dále dodává: »Podle encyklopedických slovníků se zdá, že rozdíl mezi auditem a přezkoumáním hospodaření není žádný. Audit mohou provádět podle auditorských směrnic buď auditoři, kteří mají platné certi­ fikáty, nebo auditorské firmy. Tyto audity si obce nebo města musí hradit z vlastních fi­ nančních zdrojů. Náš okresní úřad provádí tzv. přezkoušení hospodaření, což je pro obec výhodné, neboť je zcela bezplatné. V praxi to znamená, že provádíme nebo by­ chom měli provádět stejné kontroly, avšak s jinými oficiálními názvy. Pokud má některý obecní úřad nebo měst­ ský úřad provedený audit, neexistuje naříze­ ní, aby výsledek auditu byl postoupen okre­ snímu úřadu na vědomí. Závěry - zápisy z těchto kontrol bychom rozhodně měli mít k dispozici, což se stává jen v tom případě, provádíme-li kontrolu sami. nebo když nám starostové zápis sami ze své vůle pošlou. Zpráva o provedeném auditu by měla být okresnímu úřadu zaslána kvůli každoroční­ mu vykazování výsledků kontrolní činnosti, které je požadováno Ministerstvem financí. Od ledna 2001 vstoupí v platnost nově při­ pravovaná vyhláška o auditu, která, doufej­ me, sjednotí postup prací.«

ZAMĚŘENÍ KONTROL Při přezkoumání hospodaření u obecních úřadů byly prováděny kontroly zaměřené

Okresní úřad Praha-východ

dostatků stanovována »opatření k nápravě«. Na jejich splnění se podílejí samotní pracov­ níci. Při následném přezkoumání hospodaře­ ní je zjištěno, zda jsou závady odstraněny. Ve smyslu ustanovení § 20 písm. a) až písm. e) zákona č. 367/90 Sb., o obcích, ve znění pozdějších doplňků jsou v okrese Pra­ ha-východ registrovány 2 dobrovolné svaz­ ky obcí. Podle občanského zákoníku, § 20, písm. f) až písm. j), je evidováno 7 sdružení obcí. Existují sdružení, která jsou založena, ale dosud nevykazují činnost spojenou s účetní agendou. Jak pracují zastupitelstva s výsledky auditu? »Pokud je nám známo, o tento audit je zá­ jem sporadický, dosud o něj projevily zájem

měl by obecní úřad požádat o přezkoumání hospodaření za uplynulý rok nej později do 31.3. Často se však stává, že tuto povinnost odkládají až na poslední chvíli, přičemž k přezkoumání a zpracování zjištěných vý­ sledků je třeba také určitý čas. Pro příští rok doporučujeme brát tento úkol zodpovědně a o audit či přezkoumání požádat včas.« Nový zákon o obcích č. 128/2000 Sb. pa­ matuje na přehlednost a průhlednost přezku­ mu hospodaření obcí a dobrovolných svaz­ ků obcí, pokud však obec o audit nepožádá, ukládá okresnímu úřadu povinnost udělit obci sankce. MONIKA KÁBOVÁ FOTO AUTORKA

MODERNÍ OBEC 12/2000 O

17

TÉMA

CESKE ÚČETNICTVÍ

SE STÁLE VÍCE INSPIRUJE SVITEM V pražském hotelu Holiday Irm se 31. října-1. listopadu konal již 3. ročník konference na téma »Mezi národ ní účetní standardy a česká účetní legisla­ tiva«. Zájem byl opět velký. Pořadatelé - Vysoká škola ekonomická v Pra­ ze (Fakulta financí a účetnictví - katedry finančního a manažerského účet­ nictví) i auditorská společnost Arthur Andersen - mohli být spokojeni. Co se za poslední rok v oboru přihodilo? Ci­ tujme část úvodních slov, pod nimiž jsou podepsáni šéfové obou kateder doc. Ing. Bohumil Král, CSc., a doc. Ing. Libuše Miillerová, CSc., a dva zástupci spolupracující firmy Magdalena Součková, CPA, a Ing. Ladislav Langr, prezi­ dent Komory auditorů ČR. »Od doby konání 2. ročníku konference do­ šlo v uplatňování Mezinárodních účetních stan­ dardů (IAS) k řadě významných událostí, a to jak v mezinárodním měřítku, tak i v České re­ publice. Z nich nejvýznamnější je rozhodnutí Evropské unie používat IAS pro sestavování a zveřejňování účetních závěrek společností na evropských burzách nej později do roku 2005.

DALŠÍ UDÁLOSTI Významným milníkem v celosvětovém uplatnění IAS je i vydání kladného stanoviska Mezinárodní organizace komisí pro cenné papí­ ry (IOSCO) k používání Mezinárodních účet­ ních standardů na světových burzách. V České republice je to pak zejména rozhodnutí Burzy cenných papírů Praha požadovat od společnos­ tí, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na Pražské burze, kromě účetní závěrky podle čes­ kých právních předpisů i účetní závěrku sesta­ venou v souladu s IAS.« O kus dál se pokračuje: »Na všechny tyto skutečnosti jsme se snažili zareagovat tím, že jsme do programu 3. ročníku konference zařa­ dili vystoupení zástupců Ministerstva financí ČR a Komise pro cenné papíry (pozn. red.: ná­ městek ministra Ing. Ladislav Zelinka a Ing. Tomáš Ježek), řadu konkrétních příkladů zabý­ vajících se aplikací IAS a vystoupení zástupců

18

□ MODERNÍ OBEC 12/21)110

předních společností, které již účetní závěrku podle IAS prakticky sestavují.* Ten poslední bod byl asi zpestřením největ­ ším. Vystoupení inženýrů Jiřího Kobosila. Iva­ na Viktora a Josefa Pivoňky z firmy ČEZ. kte­ rá »touto cestou* - to znamená pomocí IAS získává již řadu let relativně »levné peníze* ni­ koliv doma, ale ve světě, byla skutečně mimo­ řádně zajímavá a poučná. Pouze připomenu: pokud by někoho zajíma­ lo kompletní znění zhruba 40 existujících no­ rem IAS a 20 interpretací SIC a nechtěl se jimi prokousávat (je to pořádný balík o mnoha stech stránkách) v angličtině nebo nějakém jiném ofi­ ciálním jazyce, může si v pražském nakladatel­ ství Bilance již v těchto dnech koupit jejich kompletní překlad. Zasloužila se o něj i řada z těch, co v Holiday Inn na přelomu října a li­ stopadu přednášeli. Předsedou redakční rady byl Ing. Petr Kříž z další velké světové firmy Pricewaterhousečoopers.

CO BY ÚČETNICTVÍ MĚLO BÝT Účastníci pražské konference dostali tlustý sborník. Je to zajímavé čtení. V České republi­ ce se stále ještě vede diskuze - přecházející místy až ve spory - co vlastně účetnictví je, a nejen jak by mělo vypadat, ale (hlavně) k če­ mu by mělo sloužit. Přičemž většina znalců tvr­ dí. že účetnictví podniku či společnosti nevede­ me (jen, nebo především) kvůli daním, ale kvůli informacím nezbytně nutným k řízení společ­ nosti. Mnoho šéfů to dosud buď neví, nebo nemá dost jasno, jaké informace by měli od svých účemích požadovat -a jak s nimi nakládat.

IAS mají mj. výhodu v tom, že na jejich po­ čátku stojí tzv. Koncepční rámec mezinárod­ ních účetních standardů pro přípravu a předkládání účetní závěrky. »Povídání« o něm pro sborník zpracovali doc. Král a prof. Ing. Stanislav Svoboda. DrSc. O účelu účetní závěrky se v něm mj. říká: »Je charakterizován obecně jako »poskytnutí informace o finanční situaci, výkonnosti (performace) a o změnách ve finanční situaci pod­ niku, které jsou užitečné pro široký okruh uživa­ telů provádějících ekonomická rozhodnutí*. Všechny tři pojmy jsou podrobněji vymeze­ ny. Finanční situace je zde v zásadě charakte­ rizována jako stabilní schopnost podniku hradit své závazky. Podle článku 15 je ovlivněna ze­ jména finanční strukturou podniku, likvidi­ tou a solventností; také tyto pojmy jsou v člán­ ku 15 stručně vymezeny. Likviditou se v pojetí koncepčního rámce rozumí schopnost podniku hradit své finanční závazky »v blízké budouc­ nosti*. Solventnost se vztahuje k dlouhodobé stabilní schopnosti podniku uspokojovat své fi­ nanční dluhy v termínu splatnosti. Článek 19 pak uvádí, že zdrojem informací o finanční pozici je zejména rozvaha. Informace vztahující se k podnikové výkon­ nosti jsou vymezeny v článku 17. Výkonnost podniku lze měřit pomocí ziskovosti (Profitability); tuto informaci lze využít při posuzování efektivnosti vynaložených (či dodatečně vklá­ daných) zdrojů. Hlavním zdrojem informací o výkonnosti je výkaz zisků a ztrát. Zároveň se však zdůrazňuje v článku 20, že »obraz o vý­ konnosti* by nebyl úplný, pokud by nebyl pou­ žit ve spojení s informacemi rozvaihy a výkazu změn ve finanční situaci. Informacím o vývoji ve finanční situaci je vě­ nován článek 18. Zdůrazňuje se v něm zejména to, že příslušný výkaz změn ve finanční situaci by měl dát uživatelům informace o schopnosti podniku vytvářet finanční prostředky (včet­ ně peněžních ekvivalentů) a o způsobu jejich využití.* Konec citací ze sborníku. Jinými slovy: Mezinárodní účetní standardy mohou být skvělou školou ekonomického myš­ lení. V mnoha případech pak navazují na to, co jsme i u nás znali, věděli a v praxi uplatňovali již ve dvacátých či třicátých letech, například zásluhou Tomáše Bati.

TŘI DOPORUČENI Zůstaňme však ještě u obou citovaných autorů. Nabízejí i doporučení pro naši současnou le­ gislativu - už jako vlastní »duševní zboží*, myšlenky, vzniklé nad texty IAS. Mimo jiné hovoří o tom, že úvod budoucí právní normy by měl vymezit cíle a účel vedení účetnictví ze tří hledisek: 1. z hlediska finančního účetnictví, jehož primárním cílem je (v rozsahu daném touto právní normou) poskytování informací externím uživatelům pro jejich oprávněné požadavky: 2. z hlediska daňového účetnictví, jehož cí­ lem je poskytovat podklady pro výpočet zákla­ du daně z příjmu a jiných daňových závazků: vymezení těchto podkladů by nebylo předmě­ tem této právní normy; 3. z hlediska účetnictví pro řízení a rozho­ dování. jehož cílem je poskytnout vlastníkům a řídícím pracovníkům informace potřebné pro výkon jejich vlastnických a manažerských funkcí. Sborník je zajímavé čtení a také konference sama stála za to do pražských Dejvic přijet. STANISLAV TOMS, šéfredaktor časopisu Účetnictví FOTO VLADIMÍR BRADA

TÉMA»

LIKVIDÁTOR SEPISUJE ZÁKONY Novela zákona o účetnictví se dlouho připravuje a očekává. Její návrh zatím Parlament ČR neschválil. Z chystaných změn však plyne, že poža­ davky na znalosti účetních se zvýší. Ze sesterského týdeníku Ekonom jsme převzali rozhovor s náměstkem ministra financí Ladislavem Zelin­ kou, který objasňuje některé problémy. • Hlavním deklarovaným úkolem záko­ na je harmonizace účetnictví s EU. Ob­ jevují se ale i názory říkající - zatím nic neměňme, neboť i Evropa, které se má­ me přizpůsobit, se vyvíjí... Představa, že všechno bude staré, krásné a beze změny a jednoho dne to podle potřeby na poslední chvíli změníme, je straně ošidná. Já bych to chápal spíše adaptačně, nevnímám totiž vstup do Evropy jako jednorázovou záležitost. My se prostě musíme nějakou dobu na Ev­ ropu trénovat. Měli bychom ji chvíli kopíro­ vat, jet vedle ní, sladit rychlost, přizpůsobovat se. Takže my se Evropě budeme přizpůsobo­ vat teď, a za rok budeme novelizovat znovu, protože se změnila i ona. Ale já myslím, že to je dobře. Je třeba vytvořit adaptační období. To je důvod, proč se přizpůsobujeme dřív, než musíme.

• V současné době je účetnictví čím dál víc zaměřeno na potřeby institucio­ nálních investorů, což zohledňují pře­ devším IAS. Naše účetnictví musí tedy akceptovat vliv IAS. Říkám to správně? V ČR máme několik set tisíc podnikatel­ ských subjektů. To, o čem mluvíte, v nás po­ třebuje 50-60 podniků. Ano, jsou to ty největ­ ší, tvoří páteř ekonomiky. Z hlediska počtu účetních jednotek je to ale strašně málo. Mu­ síme samozřejmě ohlídat, abychom jim špat­ ným zákonodárstvím neznemožnili konkuren­ ceschopnost. Obdobný podnik v Británii, který narazí na rozpočtové omezení, emituje další akcie. U nás podniky stále musí jít do banky a půjčit si. Když to bude dlouho trvat, nastane stejný problém jako v Německu, kde zjistili, že je­ jich vlajkové lodi začínají mít konkurenční problémy. Že kupují peníze úvěrové místo in­ vestičních, a že jsou nekonkurenceschopné. Jak zareagovala německá vláda? Zjistila, že stávající struktury jsou příliš konzervativní, a tak ustavila mimořádnou vládní komisi pro adaptaci IAS a do čela postavila ekonomické­ ho ředitele Daimler-Benz, který léta vykazuje výsledky podle GAAP i německých předpisů. Pud sebezáchovy přinutil Němce k tomuto kroku. My musíme učinit něco podobného. Ale pro těch několik desítek podniků. Aby náš podnik si pro peníze mohl dojít na kapitá­ lové trhy a nemusel chodit pro úvěr. Co ten zbytek? U nich jde zatím jen o ten adaptační význam - teď to nepotřebují. Ale musíme je aspoň trochu připravit na nové podmínky.

• Jak rozumět vaší poznámce prone­ sené v Parlamentu, že připravovaná novela bude poslední novelou unitár­ ního zákona?

To souvisí s mým záměrem, se kterým jsem přebíral tuhle funkci. Ještě nemá psanou formu a nevím, jestli se mi pro něj podaří zís­ kat politickou podporu. Cílem je změnit u nás koncepci legislativ­ ního ukotvení účetnictví. Doposud je to tak, že máte unitární zákon, který upravuje účet­ nictví ve všech jeho podobách, od podnikate­ lů až po církve, a pod ním jsou jednotlivé účetní osnovy a směrnice. Z legislativního hlediska to má jednu výhodu, že tzv. vytknete společné věci před závorku. Co by muselo být v různých zákonech třikrát, máte tady jednou. Má to ale hroznou nevýhodu. Účetnictví, tím že slouží mnoha pánům, nakonec nevyhovuje ani jednomu. Obecně účetnictví slouží tolika uživatelům, má vyplňovat tolik rozmanitých informačních potřeb, že jde o množiny, které se někde jen dotýkají. Takže nová koncepce spočívá ve třech samostatných účetních před­ pisech: Jeden jsme tu už naznačovali. V této úpra­ vě půjde o co nejsilnější vliv IAS. Prostě pro obsluhu velkých bank a koncernů. Když se svět v této oblasti hne o půl milimetru, my musíme taky. Jestli se newyorská burza roz­ hodne, že nepřipustí, aby se jejím prostřednic­ tvím sháněly peníze pro podnik, který něco nemá v účetní závěrce, musíme to tam dopl­ nit. Prostě si nemůžeme dovolit, aby náš pod­ nik nemohl do Ameriky pro peníze.

• A co zbývající dvě oblasti? Druhá oblast - a teď jdu schválně na druhou stranu - jsou rozpočtové organizace. V sou­ časnosti se projednává důležitá změna - zákon o majetku sám, kterým se ruší právní subjek­ tivita rozpočtových organizací. Stát bude jen jeden a bude mít jen jeden majetek. Bude tedy úplně jiná informační potřeba, jiné účetnictví. Proto tu druhou oblast chceme udělat v návaz­ nosti na rozpočtová pravidla. Bude to systém evidence sloužící jen pro potřeby čerpání roz­ počtu a kontrolu jeho plnění. Třetí oblast je zbytek mezi tím. Tam by měly zůstat domácí podnikatelské subjekty, které povedou něco jako podvojné účetnictví vycházející z IAS, ale budou používat jen ty účtové skupiny, které potřebují. Pak jsou tady spolky, sdružení apod. Ještě nevím, jestli z to­ ho uděláme jedno obecné účetnictví nebo ně­ co upravíme zvlášť. Některá ustanovení se bu­ dou opisovat, ale zabráníme tomu, abychom navlékali jeden kabát na různé typy účetních jednotek. Takže tak by to mělo vypadat v horizontu dvou tří let.

• Kdo bude sestavovat nově navrho­ vané národní účetní standardy?

Podle návrhu může MF vytvářením stan­ dardů pověřit právnickou osobu, která má od­ borné znalosti, zkušenosti atd. Výběr proběh­ ne formou soutěže, do které se přihlásí zájemci.

• Vy říkáte zájemci se přihlásí... Asi to bude zřejmě odborná organizace na úrovni např. Národní účetní rady? Kupříkladu. Měl jsem obavu z toho, co se stane, když si budou konkurovat Komora au­ ditorů, Svaz účetních, VŠE. Nakonec Národní účetní rada tento problém vyřešila. Já bych trochu váhal, jestli lépe připraví standard Svaz účetních nebo VŠE. Ale jsem si téměř jist, že společně jej napíší lepší.

• Takže praktické věci by měly být vý­ hledově upraveny ve standardech? V návrhu je psáno, že MF může vydat, ni­ koliv vydá. Je tu tedy ošetřeno, jak postupo­ vat, pokud by to nefungovalo nebo, kdyby se objevovaly příliš lobistické tlaky.

• Nepřinášejí účetní standardy ještě nějaký jiný problém? Ano, v pozadí je schován ještě jeden mo­ ment, mnohem závažnější, který si možná málokdo uvědomuje. Podmínka, bez které to nepůjde, je vyřešení vztahu účetnictví a daní. Uvědomte si, že tvůrce účetního standardu se rozhodne, že něco proúčtuje elegantněji, ale ze státního rozpočtu by vypadly příjmy za 2 miliardy. Tady je podmínkou, aby účetnic­ tví bylo vedeno pro toho, komu slouží (inves­ torům, majiteli), a provázanost na daně musí být oslabena. Tedy nejprve musíme dohod­ nout, že správa daní stanoví základ daně auto­ nomně, nezávisle na účetnictví.

• Úplně nezávisle to přece nejde... Jinak nezávisle. Nyní je daňový základ ustavován korekcemi salda. Vezme se rozdíl mezi výnosy a náklady a upraví se. Ale nově by bylo třeba říct: daňový základ jsou příjmy ty a ty, bez ohledu na to, jakým způsobem jsou zobrazeny v účetnictví. Je věcí účetních standardů, jakým způsobem se zajistí, aby by­ lo možno zjišťovat daňový základ z účetnic­ tví. To účtaři umějí. Ale potřebují, aby např. některé příjmy byly daňovými příjmy bez ohledu na to, zda se účtuje daná operace vý­ sledkově nebo rozvahově. Toto oddělení účetnictví od daní bude nej­ větší problém. Pro správce daně je to práce navíc. Ale nedovedu si představit, že bychom neustále drželi účetnictví pod daněmi. My po­ třebujeme účetnictví, které bude odpovídat in­ formačním potřebám pro 21. století, musí te­ dy plnit úplně jiné úkoly. Daně musí sloužit něčemu jinému, u daní musíme postupovat ji­ nak. Takže tady za tímto paragrafem 36 stojí podstatně větší problém, než se na první po­ hled zdá.

JOSEF ŠKARPA (Ekonom č. 22/2000, redakčně kráceno) MODERNÍ OBEC 12/200(1 □

19----

1 řízeni

a sprava_____________

PŘIROZENÁ SOUTĚŽ NENÍ NA ŠKODU Hradec Králové a Pardubice se řadí již dlouhodobě jak svým lidským, tak i hospodářským potenciálem k nejvýznamnějším městům České republi­ ky. Navíc leží v těsné blízkosti a mohou mít proto též obdobné problémy ve své správě. Primátoru Hradce Králové Ing. Oldřichu Vlasákovi a pri­ mátoru Pardubic Ing. Jiřímu Stříteskému jsme tudíž mohli položit společ­ né otázky. • Zákon o obcích umožňuje statu­ tárním městům členění na městské obvody nebo městské části. Pardubi­ ce této možnosti využily, Hradec Krá­ lové ji pominul. V čem vidíte přednos­ ti, případně úskalí existence obvodů v městech, která mají kolem jednoho sta tisíce obyvatel? Oldřich Vlasák: Hradec Králové nepod­ lehl svůdné možnosti zřízení magistrátu a rozdělení města na městské části s malými radnicemi. Zůstal konzervativní a územně celistvý. Domnívám se, že pro města obdob­ né velikosti je toto uspořádání optimální, umožňuje rychle a koncepčně reagovat a ne­ rozšiřuje úřednický aparát. Nedojde-li k pro­ gresivnímu nárůstu obyvatel ve městě zhru­ ba na počet sto padesát tisíc obyvatel, není důvod o změně stávajícího systému uvažo­ vat. Jiří Stříteský: Nepochybnou předností existence městských obvodů v našem městě je skutečné přiblížení veřejnosti. Občané mají možnost řešit své aktuální problémy na úřadech městských obvodů, které jsou v místě jejich bydliště. Odpadá jim tak lec­ kdy složité a namáhavé cestování do centra města, což oceňují zejména starší lidé. Úřady zase mají možnost lépe porozumět specifikům svého obvodu, mají vyčleněny finanční prostředky k řešení problémů, jež jejich obyvatelé považují za prioritní. Samo­ zřejmě každé zřízení nové instituce něco stojí, i zřízení městských obvodů. Přesto však věříme, že se nám a občanům tato in­ vestice vyplatila.

• Představitelé obcí si mnohdy stě­ žují, že sdělovací prostředky zkreslují jejich činnost. Jaké jsou vaše zkuše­ nosti s médii? Oldřich Vlasák: V této oblasti mám opravdu velké zkušenosti a mnohdy jsem se s médii utkal. Po objektivním zhodnocení musím přiznat, že chyby byly na obou stra­ nách. Pro nás, komunální politiky, to zna­ mená kvalitnější, ucelenější a rychlejší in­ formovanost a jsem přesvědčen, že u profesionálních redaktorů bude objektivita |

---- 20

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

zaručena. Ti si samozřejmě fakta ověřují a pak nejsou problémy. Jiří Stříteský: Musím říct, že tolik disku­ tovaný zákon o poskytování informací ne­ znamenal žádnou výraznou změnu v chování našeho úřadu. Informace jsou poskytovány bez problémů, jak občanům města, tak i sdě­ lovacím prostředkům, jejichž nezastupitel­ nou úlohu v informování veřejnosti si plně uvědomujeme. A jsem rád. že naše vztahy s většinou médii jsou velmi dobré. Naším úkolem je vzájemná spolupráce, uvědomují-li si obě strany, že nám jde o stej­ ný cíl, tedy kvalitní informování veřejnosti.

O. Vlasák

J. Stříteský

• Někteří z místních politiků i po zvolení do rozhodující funkce v obci vyvíjejí podnikatelské aktivity. Dají se obě činnosti bez problémů skloubit, nehrozí střet zájmů? Oldřich Vlasák: Pokud se jedná o moji osobu, tak žádné podnikatelské aktivity ne­ vyvíjím. i když jsem měl mnoho nabídek. Pro výkon takové funkce, jako je primátor, to ani není časově možné. U radních potom záleží na oboru činnosti, ve kterém podnika­ jíJiří Stříteský: Vzhledem k povaze mých podnikatelských aktivit nehrozí střet zájmů. Co se týče skloubení mé funkce s podnika­ telskými aktivitami, vyžaduje to maximální pracovní nasazení a přesunutí celé řady čin­ ností na rodinné příslušníky a společníky.

• Pražský americký časopis Prague Bussines Journal vydal ročenku City Invest Czech 2000. Vyhodnocuje v ní přitažlivost čtrnácti krajských měst pro investory. Pardubice zaujaly

v přehledu první místo s výslednou známkou 3,88 a Hradec Králové dru­ hé s oceněním 3,80. Čemu přisuzuje­ te tak příznivé hodnocení? Oldřich Vlasák: Podle mého názoru má Hradec Králové velice dobrý základ v kvali­ tě života svých občanů - s tím je spojeno kulturní dění, vzdělanost a příležitosti pro sport a zábavu. V posledních letech jsme přidali v oblasti snižování kriminality a v oblasti regionální spolupráce. Velice dů­ ležitým aspektem, který jistě pozitivně ovlivnil toto hodnocení, je dokončení územ­ ního a strategického plánu města včetně in­ formačního systému. Jiří Stříteský: Toto hodnocení nás velice potěšilo a zároveň potvrdilo, že námi na­ stoupená cesta nebyla marná. Vše je výsled­ kem doslova mravenčí práce, trpělivosti, s níž se věnujeme potenciálním investorům, vysvětlování všech našich specifik, zpro­ středkování dalších jednání a dalších věcí, které vedou k tomu, že investoři u nás sku­ tečně zůstávají.

• Téměř všeobecně je známá dlou­ hodobá rivalita mezi Hradcem Králo­ vé a Pardubicemi. Jak se vyvíjejí v současnosti vztahy obou měst? Oldřich Vlasák: Po volbách v roce 1998 jsme, myslím, nalezli optimální model spo­ lupráce. Je založen na otevřenosti a snaze pomoci celému východočeskému regionu. Rozhodně k tomu přispívá i mé přátelství s primátorem Jiřím Stříteským. Výsledky spolupráce v oblasti dopravy a územního plánování, hlavně při budování dálnice D 11 jsou již patrné. Na stole mám již také projekt hradecko-pardubické cyklotrasy. V oblasti kultury pořádáme i některé společné kulturní festivaly. Spolupracují i naše odbory jako útvar hlavního architekta, rovněž naše pobočky a zařízení, třeba divadla a městská hromad­ ná doprava. Konkrétně bylo například do­ jednáno, že v současnosti jízdenky městské (pardubické) dopravy platí jak v Hradci Králové, tak v Pardubicích. Jiří Stříteský: Naše vzájemné vztahy jsou velmi korektní. Není možné, abychom ve věcech společných zájmů netáhli zajeden provaz. A těchto věcí je celá řada, mnoho z nich už nese své ovoce, např. společná ko­ ordinační skupina bude pracovat na tvorbě územního plánu aglomerace, protože poten­ ciál našich dvou měst se může v budoucnu stát výraznou konkurencí hlavnímu městu Praze. Na druhou stranu je třeba říct, že přiroze­ ná soutěž mezi městy není na škodu. Všech­ ny nás motivuje k lepším výkonům. A to si přeci přejeme všichni, aby naše města vzkvétala a jejich občané na ně byli hrdí. MILOŠ CHARBUSKÝ, Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice

_RIZENI

a sprava

ZÁKLAD PRO BUDOUCNOST MĚSTA Hlavní březohorská náměstí byla založena v těsné blízkosti historických šachet a cesty vedoucí v náhorní poloze nad řekou Litavkou. Doly a haldy výrazně poznamenaly ráz Bře­ zových Hor a cesty vedoucí k nim určily je­ jich urbanistický charakter. Pro vývoj samotné Příbrami pak hraje stě­ žejní roli zmíněné centrální náměstí (T. G. Masaryka), procházející severojižní osa v ná­ horní poloze nad Příbramským potokem a osa směřující z náměstí na východ (pěší zóna Pražské ulice). Významné, i pro širší region, bylo založení a postupné budování marián­ ského poutního místa - Svaté Hory. Příbram a Březové Hory se spojily až po druhé světové válce. Jeho radiálněokružní půdorys je typický pro historickou urbanistic­ kou strukturu Příbrami a hlavní průhledové osy směřují buď k hlavním náměstím, nebo ke Svaté Hoře. Poslední komplexní bytová vý­ stavba na jihozápadním okraji města, tj. zdabořské a drkolnovské sídliště, se pouze připo­ jila k již existující struktuře města, od níž zůstala dodnes prakticky izolována. Výrobní aktivity, tj. těžba, neželezné hut­ nictví a doprovodná průmyslová odvětví se soustřeďovaly již od druhé poloviny devate­ náctého století na severní periferii. Severně až severozápadně od obytné zástavby tak vznikla poměrně rozsáhlá industriální zóna.

BEZ ÚZEMNÍHO PLÁNU K 1. lednu 2000 v Příbrami trvale bydlelo 36 776 obyvatel. Ačkoli se jedná o třetí nej­ větší město Středočeského kraje, nemá dosud schválený svůj územní plán. což je u téměř čtyřicetitisícicového města o roz­ loze 3340 ha určitá rarita. Zatím jej nahrazuje, alespoň pokud se formulování základních cílů dal­ šího územního rozvoje týče, stra­ tegický plán. Strategický plán můžeme ozna­ čit jednak jako základ nové smlou­ vy mezi samosprávou a státní sprá­ vou a občany a podnikatelskými subjekty, která následně vyústí mi­ mo jiné v územní plán města, a jed­ nak jako příležitost k dialogu v rámci regionu o společné správě území. Ten se může stát součástí prací na územním plánu velkého územního celku, v tomto případě celého okresu Příbram. Strategic­ ký plán se po odsouhlasení v městském zastupitelstvu stává jedním ze základních dokumentů uskutečňování komunální politi­ ky v praxi a jedním z hlavních nástrojů udržitelného rozvoje města. Vstupní etapu strategického plánu Příbrami představovaly analýzy, mapování a inventariza­ ce dnešního stavu a historie, která jej zapříčinila. Na ni navázaly syntézy a for­ mulace hlavních zásad rozvoje města. Je třeba kladně hodnotit fakt. že jsou formulovány s ohle-

Původně tvořila dnešní zástavbu Příbrami dvě zcela odděleně se vy­ víjející města. Mimo vlastní Pří­ bram to byly Březové Hory, typické horní město rozvíjející se kolem hlavních březohorských náměstí. Naproti tomu se samotná Příbram vyvíjela kolem velkoryse založené­ ho hlavního náměstí.

dem na maximální srozumitelnost a vypovída­ cí schopnost, aby mohly být použity v co nej­ širší diskuzi příbramského obyvatelstva o smě­ rech dalšího vývoje města. Strategický plán pro Příbram byl v roce 1997 přijat zastupitelstvem města a stal se zá­ kladem při tvorbě územních a hospodářských zásad pro zpracování budoucího územního plánu sídelního útvaru města Příbram.

NEVYVÁŽENOST VYUŽÍVÁNÍ Základním problémem dnešní Příbrami, který strategický plán řeší, je výrazná nevyvá­ ženost funkčního využívání území. Další územní vývoj musí korigovat především ex­ trémní bipolaritu, kdy hlavní monofunkční obytné celky leží na jihu a jihozápadě a pra­ covní příležitosti jsou koncentrovány v se­ verní průmyslové oblasti, případně v obsluž­ ném centru staré Příbrami. Pro ekologicky vhodnou výrobu se jeví jako nej vhodnější prostor mezi zdabořským a drkolnovským sídlištěm, který by mohl sa­ turovat lokální pracovní zdroje a doplnit zde

již existující pracovní příležitosti ve zdravot­ nictví, velkoobchodě a supermarketech. Plánovaným spojením nemocnice s polikli­ nikou a ZÚNZ Příbram vznikne největší za­ městnavatel ve městě i v celém okrese s asi 1350 pracovními místy. Pro průmyslovou výrobu je vytipována lokalita bývalých šachet rudných dolů na jižní periferii. Částečně by tak byla elimininována převaha pracovních příležitostí v průmyslu (neželezné hutnictví, strojíren­ ství, potravinářství, nábytkářství a sanitární vybavení, distribuce a spedice) v severní vý­ robní oblasti, přesahující v tomto směru i ad­ ministrativní hranice (Kovohutě Příbram).

BRDSKÉ CENTRUM TURISTIKY Zmíněné disproporce mezi lokalizací obyt­ ných a výrobních celků způsobují negativní vli­ vy vnitroměstské dopravy na životní prostředí násobené hlavní tranzitní komunikací 1/18. Nezbytný je proto jihovýchodní obchvat města, který by nesl hlavní zátěž průjezdní přepravy a který byl zakomponován i do územního plánu velkého územního celku okresu Příbram. Je to důležité i pro ochranu přírodního zá­ zemí Příbrami, které zasahuje až do urbanizo­ vaného prostoru a které představuje cenný fe­ nomén. Zelený koridor Příbramského potoka plní navíc, především ve své severní části, in­ tegrující funkci, kdy spojuje Příbram a Březo­ vé Hory v jeden celek. Zároveň může nabídnout alternativní po­ byt ve městě (pro pěší i cyklisty) v podobě chráněné trasy propojující frekventované čás­ ti s klidovými. Příbram se bude profilovat ja­ ko nejvýznamnější turistické centrum v hrdském regionu. Využije tak konečně svou atrak­ tivní polohu v přímém kontaktu s relativně málo narušenou příro­ dou a možnosti pro sport, turisti­ ku a rekreaci, jež budou doplně­ ny další specifickou nabídkou, tj. sportovně rekreačním centrem Březové Hory-Litavka a Hornic­ kým muzeem-skanzenem.

VESNICKÁ SÍDLA Specifický problémem jsou sídla vesnického charakteru ležící ve volné krajině se zhruba 100 obyvateli a zároveň ve správním území Příbrami. Dnes sílí tlak vy­ užít je jako specifické rezidenční čtvrti. Cílem strategického plánu je zachovat jejich stále kvalitní venkovský charakter i stávající podobu kulturní, příměstské kra­ jiny a uchránit je před nenapravi­ telnými asanačními zásahy. Strategický plán dnes prezentuje jeden z hlavních nástrojů formují­ cích vize a dlouhodobé cíle územ­ ního rozvoje. V současné době se připravuje i pro tak složitý útvar, jakým je hlavní město Praha. JAN KOKTA FOTO AUTOR

MODERNÍ OBEC 12/2000 □

21----

řízeni a sprava______

OSVĚDČENÝ RECEPT Navrácením samostatnosti všem obcím, které o to projevily zájem, se zvýšil počet: obcí zhruba dvojnásobně. Zrušily se tím integrační vazby mezi mnohými obcemi v rámci určitých územních obvodů v pů­ sobnosti střediskových obcí. Rád bych připomenul, že při sestavo­ vání těchto útvarů se vycházelo ze západních koncepcí, které vznikaly během několika deseti­ letí po druhé světové válce. Rozbití vazeb mezi jednotlivý­ mi sídelními útvary (obcemi) a přeměna pouze funkční stránky řízení obcí vypadá jako nedotvořený reengineering veřejné sprá­ vy na nejnižší úrovni. Myslím, že lepší by bylo, kdyby zůstala za­ chována struktura střediskových obcí a změnila se jen funkční stránka. Stejně už v té době bylo zřejmé, že jde jen o dočasné řeše­ ní. Zmíněnými západními kon­ cepcemi mám na mysli munici­ pality, které jsou schopny zajistit základní sociální, ekonomický.

Velikost obcí (počet obyvatel do 500 500-10 000 10 000-50 000 50 000-100 000 nad 100 000

Vývoj počtu obyvatel Podíl na celkovém počtu obyv. 1950 18,7 51,8 12,9 2,5 14,1

1960 14,2 48,0 15,1 5,0 17,7

kulturní a ekologický rozvoj dané místní oblasti. V praxi to lze vidět na hospoda­ ření obcí, kdy vesnička s 500 či méně obyvateli je schopna sama zajistit pouze veřejné osvětlení a při šikovnosti a vynalézavosti tamnějších představených nějakou veřejnou službu navíc. Euforie či přílišná ukvapenost a neinformo­ vanost z dané volnosti vedla mno­ hé zástupce obcí k názoru, že jedi­ ně samostatně lze něco v rámci komunální politiky dosáhnout. V současnosti se stává trendem integrace obcí do větších muni­ cipalit, což jsou pozitivní kroky při řešení problému malých obcí. Ten je v poslední době velmi ak­ tuální i akutní. Výrazným signálem je zvyšu­ jící se municipální dluh, který se potáhne několik let, jestli se ho někdy vůbec podaří legálně umo­ řit. Stále se měnící struktura sdí­ lených daní a obecně daňového určení nebyla přílišnou oporou pro řešení tohoto stavu.

~22

Pokud nechceme, aby většina obyvatelstva ČR žila pouze ve městských aglomeracích a v dů­ sledku toho stále více zaostávaly vesnické oblasti, je potřeba proto něco učinit. Na zajištění revitali­ zace venkovského území lze pře­ devším doporučit, aby obce pro­ střednictvím komunální politiky vstupovaly do společných akcí, a postupně se takto integrovaly v přirozené municipality. Pokud se obec chce bránit od­ livu obyvatel, musí mít na svém území vytvořeny určité předpo­ klady pro pracovní místa, sebere­ alizaci, sociální vybavenost, a te­ dy přiměřenou životní úroveň pro své či potencionální rezidenty. Vesnice se musí opět stát atrak­ tivní nejen pro chalupaření, ale i pro život v ní. Dosavadní vývoj tomu však příliš nenasvědčuje (viz tab.).

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

1970 12,7 48,9 15,7 8,9 18,8

1980 5,8 39,4 21,9 12,0 20,9

1990 7,3 38,6 21,3 12,4 22,4

Index 90/50 25,6 74,5 165,1 409,6 158,8

Venkov už v minulosti, ale přede­ vším dnes, ztrácí svou přitažlivost. Během transformace hospodářství v 90. letech bylo rozbito »kolektivní zemědělství*, což vedlo dále k jeho celkovému úpadku. Obyva­ telé venkova ztratili práci a nachá­ zeli ji až ve městech. Venkovský způsob života musí dokázat kon­ kurovat městům. V současnosti, kdy společnost opět nachází výhody tzv. »zeleného stylu života*, bude hrát stále významnější roli kvalita ži­ votního prostředí. To se však ne­ může obejít bez zavedení růz­ ných »městských« vymožeností. Obce tohoto úkolu nemohou do­ sáhnout osamoceny. V tom spat­ řuji důležitost spolupráce vícero obcí. Je to osvědčený recept z vy­ spělých západních zemí, kde již po desetiletí účelně funguje nejen municipální, ale také regionální samospráva. PATRIK REICHL,

absolvent Fakulty managementu VŠE

PODPOŘÍ ROZVOJ REGIONU V říjnu se představil starostům z okresu Praha - zá­ pad a Beroun nový Region Dolní Berounka. Sdružuje deset obcí se záměrem koordinovat svou činnost, kte­ rou vyjadřuje i schválená koncepce rozvoje regionu. Ta mimo jiné předpokládá sla­ dit obecní rozvojové plány a územní plánování včetně jedno­ tného působení na výkon státní správy. Aktuálním tématem na úvodní besedě v Řevnici se proto stala reforma územní veřejné správy. Kromě starostů se k její­ mu návrhu vyjádřil i předseda nového regionu a zároveň staros­ ta obce Lety Jiří Hudeček. Obce podél dolního toku Berounky mají negativní stanovisko k úmyslu Ministerstva vnitra pře­ vést je k nové pověřené obci Dobříš, kam by měly být přene­ seny důležité kompetence po ukončení činnosti okresního úřa­ du Praha - západ.

AŽ DO DOBŘÍŠE Z nového regionu dojedou do Dobříše oklikou zatím jen majite­ lé osobních aut, veřejná doprava totiž zde nevede. Ostatní občané by se na nový pověřený městský úřad dostávali složitě: vlakem do Prahy a teprve potom autobuso­ vou linkou do Dobříše. Cesta by se protáhla až na tři hodiny. Přitom v hlavním městě, kam většina lidí z regionu jezdí do za­ městnání, jsou po železnici zhru­ ba do půl hodiny. Navíc si po práci, bez velké ztráty času, ještě mohou v místě vyřídit úřední zá­ ležitosti. Starostové jsou přesvědčeni, že pro Region Dolní Berounka by bylo výhodnější, aby byla pověře­ nou obcí některá obec z jejich ob­ lasti. případně v Praze ponechat detašované pracoviště. O svém návrhu budou ještě jednat. Dalším záměrem koncepce re­ gionu je rozvoj cestovního ru­ chu. Prezentace turistických zají­ mavostí a nabídky služeb obcí bylo též hlavní náplní říjnového

regionálního dne. Účastníky na­ příklad zaujala podnikatelská či­ norodost obce Karlštejn, která pro návštěvníky stále přitažlivé­ ho hradu ve vlastní režii vybudo­ vala autokemping a parkoviště. Obě zařízení vyhovují náročným požadavkům turistů a také zna­ menají dvoumiliónový peněžní přínos do obecní pokladny. Mezi­ národní věhlas mezi sportovci získává nedaleké golfové hřiště. Rovněž moderní sportovní centrum ve Všenorech ukazuje, že v regionu, mimo městská cent­ ra. lze aktivně využít špičková zařízení. V Dobřichovicích zase probíhá nákladná rekonstrukce pozdně barokního zámku, který vlastní Řád křížovníků s červe­ nou hvězdou. Na jaře příštího ro­ ku se má první část zámku otevřít širší veřejnosti.

NOVÉ CYKLOTRASY Zájem o region kolem Beroun­ ky se nesporně zvýší i mezi vy­ znavači horských kol. Již nyní protíná území podél řeky mezi­ národní cyklotrasa Praha-Ví­ deň. Předpokládá se zřízení cyk­ listické stezky v atraktivním klidném prostředí Karlického údolí. Z podnětu obce Lety bu­ dou vyznačeny dva nové okruhy pro horská kola. Region obdržel dotaci 80 tisíc korun od Minis­ terstva pro místní rozvoj na projekt, jenž propojí stávající cyklotrasy s novými. Zajímavé sportovní areály, kulturní památky a přírodní zají­ mavosti se zřejmě stanou pobíd­ kou pro obce a místní podnikate­ le, aby pro návštěvníky připravily nové služby, které více podpoří cestovní ruch. - bd FOTO ARCHIV

řízeni a sprava

____________

PARTNER NA ÚROVNI Desáté výročí založení Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slez­ ska (SHS ČMS), nevládní organizace, která se zabývá péčí o kulturní dě­ dictví, je důvodem k bilancování. Položili jsme proto několik otázek před­ sedkyni tohoto sdružení PhDr. Anně Matouškové. • Co se v činnosti sdružení v uplynu­ lých letech především podařilo? Celkově lze desetiletí SHS ČMS hodnotit jako období všestranného rozvoje jak vnější­ ho, tak vnitřního. Sdružení je dnes největší nevládní neziskovou organizací zabývající se péčí o kulturní dědictví a druhou největší or­ ganizací v ČR sdružující obce. Je organizací se stabilizovanou členskou základnou a funkční vnitřní organizační strukturou. Stalo se partnerem několika ministerstev, orgánů vrcholných zastupitelských sborů, od­ borných státních institucí působících v oblasti péče o národní dědictví a také nezávislých ne­ ziskových organizací zabývajících se péčí o památky. Sdružení významně ovlivňuje široce vyme­ zený proces regenerace našich historických sídel a významně přispívá ke kvalitativní pro­ měně vztahu k národnímu dědictví v obecném povědomí. Je rovněž národním garantem Dnů evrop­ ského dědictví (Dnů otevřených dveří pamá­ tek) a Mezinárodního dne památek a sídel a organizací budující v oblasti své působnosti evropské kontakty.

• V čem bylo vaše úsilí mar­ né, které záměry jste zatím nedokázali realizovat? Jako červená nit se celým de­ setiletím táhne úsilí o zajištění dostatečného objemu finančních prostředků (zejména státních) na systematickou péči o památkový fond našich historických sídel. Stav historických jader měst byl po roce 1989 více než neutěšený. Sdružení se proto snažilo hned od svého počátku vnášet do ře­ šení tohoto problému prvky komplexnosti a systémovosti a intenzívně apelovalo jak na Českou národní radu. tak na vládu i parla­ ment, aby problematice komplexní regenera­ ce historických jader věnovaly patřičnou po­ zornost. I díky jeho aktivitě vznikl v roce 1992 Pro­ gram regenerace městských památkových re­ zervací a městských památkových zón a v ro­ ce 1995 Program záchrany architektonického dědictví. Komunální sféra vzala programy za své a naučila seje efektivně využívat. Ostatně vý­ razná proměna vnější tváře našich historic­ kých sídel je tím nejlepším důkazem, že tak učinila velice důkladně. Oba programy proká­ zaly svůj význam nejen pro zachování hmot­ ného kulturního dědictví našeho státu, ale ta­

ké pro rozvíjení turistického ruchu a celkový vyvážený rozvoj historických měst. Je při nich uplatněn princip vícezdrojového financo­ vání a mají výrazný multiplikační efekt. Navzdory tomu je v podstatě od roku 1997 sváděn tvrdý boj při projednávání státního rozpočtu o prosazení alespoň takových fi­ nančních prostředků, které by zachovaly smysluplnost programů. Usilujeme proto o ta­ kové systémové řešení, které by programy pevně zakotvilo ve státním rozpočtu. Jinak řečeno, usilujeme o jejich zachování i v podmínkách existence krajů, a to tak, aby regenerace nebyly závislé na každoroční roz­ počtové licitaci. Prvním vykročením k tomuto cíli bylo veřejné slyšení v Senátu ČR v květ­ nu 2000 věnované financování památek.

• Nebylo by výhodnější oba tyto pro­ gramy přesunout i s finančními pro­ středky do kompetence nových krajů? Jedním ze zásadních postojů SHS ČMS ke vzniku krajů je požadavek zachování obou zmíněných dotačních titulů na celostátní úrovni. Důvodem je jednoznačně prokázaná funkčnost a »zaběhnutost« tohoto systému. V daném souvislosti si dovolím odkázat na naše Litomyšlské prohlášení z 1. září toho­ to roku - faktický vznik krajů po­ važujeme i z našich zájmů za velice významnou změnu a chce­ me na ni reagovat. V tomto prohlášení také mimo jiné apelujeme na budoucí krajská zastupitelstva, aby ve svých pro­ gramových prohlášeních a při jejich naplňo­ vání věnovala pečlivou pozornost otázkám péče o regionální dědictví kulturní i přírodní, problematice jeho adekvátní propagace a trva­ le udržitelného využití pro cestovní ruch. Výbor SHS ČMS přijal na svém říjnovém zasedání usnesení o konkrétní spolupráci s představiteli krajů v oblasti památkové péče po volbách do krajských zastupitelstev. Vede­ ní sdružení hodlá informovat zastupitelstva krajů o problémech péče o kulturní a přírodní dědictví. Chce nabídnout setkání (nejvyšších) představitelů kraje se zástupci Ministerstva kultury a předsednictva SHS ČMS, aby si vy­ jasnili kompetence v oblasti památkové péče. Otázka péče o národní dědictví v podmínkách krajů totiž zdaleka není vyřešena.

• Je možno získat prostředky na obno­ vu památek z fondů Phare, případně z jiných zahraničních zdrojů?

Určité možnosti jsou. Zprostředkovaně lze pro některá historická sídla získat prostředky jak z PHARE, tak z programu SAPARD. Exi­ stují i jiné zdroje. Obecným problémem je, že o zahraničních dotačních titulech určených přímo na památky nejsme dostatečně infor­ mováni a zatím je ani příliš neumíme využí­ vat. Velice zajímavé informace v tomto smys­ lu přinesla konference Ekonomika a kultura, kterou uspořádaly hlavní město Praha, Mi­ nisterstvo kultury a Praha- Evropské město kultury 2000 ve dnech 22.-23. 9. 2000. Kon­ ference je i pro naše sdružení výzvou. K té­ matu hledání a využívání zahraničních do­ tačních zdrojů se proto vrátíme formou odborného semináře.

• U nás již najdeme mnoho měst, která mají citlivě upravená historická jádra, jenže často dochází k jejich vylidňování. Jak tomu zabránit? Jedním z cílů procesu regenerace našich historických sídel je zabránit vylidňování historických jader. Sdružení se touto proble­ matikou zabývá jednak po stránce teoretické (viz naše odborná konference Bydlení v his­ torických sídlech), jednak vyvíjíme i určité kroky praktické - naší snahou je nastartovat program podpory bydlení v historických jád­ rech.

• Je také důležité, aby památky a ve­ řejné historické prostory byly nejen zachovány, ale i vhodně funkčně vyu­ žity... Vzhledem k tomu, že v každém sídle, které je zapojeno do programu regenerace, musí být zpracován a zastupitelstvem přijat program regenerace toho kterého sídla, je zde velká šance zabránit některým negativním jevům. Programy jsou dílem povolaných odborníků a jejich naplňování sledují místní pracovní skupiny. Důležitá je každopádně poučenost všech, kteří o věcech rozhodují. Sdružení se proto snaží vnášet mezi svoji členskou základnu nové poznatky formou po­ řádání konferencí. Konference jsou platfor­ mou pro setkání odborníků, úředníků a vole­ ných funkcionářů. Výměna názorů by měla napomoci tomu, aby se při řešení problémů obnovy historických sídel uplatňovala ta nej­ lepší řešení. Konferencí jsme tedy již absolvovali cel­ kem deset. Ta letošní brněnská byla na téma Život v památkách. Výměna názorů a zkuše­ ností mezi našimi členy probíhá dále prostřed­ nictvím seminářů a také naše tištěné infor­ mační médium Informatorium přináší možnosti inspirace a poučení. Usilovně se snažíme, aby se nad způsobem využití veřejných prostor a památek zamýšleli nejen ti, kteří o nich bezprostředně rozhodují, ale celá veřejnost. I to je posláním důležité akce, jejímž garantem je v ČR naše sdružení Dnů evropského dědictví. JAN BEDNAŘÍK ---------------MODERNÍ OBEC 12/2000 □

23-----

řízeni a sprava___________________________

JAK DOPADL PRŮZKUM WWW STRÁNEK Toto hodnocení je v podstatě pokusem o uži­ vatelský test jednoho z možných komunikač­ ních nástrojů. Konkrétně se jedná o webové stránky 14 měst: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Libe­ rec, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha 1, Praha 10, Praha 6, hlavní město Praha a Zlín. Hlavní snahou bylo pokusit se co nejobjektivněji zhod­ notit tyto stránky z pohledu občana-uživatele. Naším cílem nebylo kritizovat pozitivní snahu města prezentovat se prostřednictvím internetu. Šlo nám spíše o pokus poskytnout zpětnou vazbu a inspiraci pro zlepšení po­ skytovaných služeb.

HODNOCENÍ OBSAHU STRÁNEK Předem jsme zvolili pět základních okruhů, které budeme dále hodnotit: nale­ zení stránek, vyhledání jednoduché informa­ ce, vyhledání konkrétní osoby - zaměstnan­ ce a vyhledání »řešení životní situace«. □ Hledaní stránek - adresa. Téměř kaž­ dého uživatele internetu při hledání stránek daného subjektu asi napadne zkusit zadat adresu v podobě http://www.jméno.cz. Pro­ to jsme nejprve vyzkoušeli, zda sledovaná města mají takovouto »intuitivní« doménu zaregistrovanou a používají ji (viz tab. 1). □ VYHLEDÁVAČE. Další cestou, jak něco na internetu najít, jsou pochopitelně vyhledávače. Pro naši analýzu jsme vybrali tři české a dva zahraniční. Konkrétně: Se­ znam, Atlas, Centrum, Yahoo a AltaVista. Zadávali jsem vždy pouze celé jméno města (např.: Hradec Králové), bez pomoc­ ných výrazů jako město, úřad apod. Potom jsme pročítali výsledky vyhledávání, dokud

Letos v říjnu hodnotil Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání (IIMCE) Brno v rámci projektu Komunikující město inter­ netové prezentace některých měst České republiky.

jsme nenašli požadovaný odkaz, vždy až do desáté strany nabízených výsledků. Ukázalo se například, že poměrně dobře nalezitelné jsou stránky univerzit, které často obsahují informace o »svém« městě, případně i odkaz na oficiální stránky. Protože v těchto případech neshledáváme vždy jednoznačnou a cílenou provázanost mezi úřady a univerzita­ mi, tyto odkazy jsme nebrali v potaz. Pro přehlednost jsme vytvořili tabulku hodnot, které podle nás vyjadřují pravděpo­ dobnost, že stránky daného města na inter­ netu najdeme (viz tab. 2). Problematická se tedy jeví nejednoznač­ nost »určení původu«, nebo spíše »oficiálnosti« nalezených a čtených dokumentů, ať už jde o výše zmiňované univerzitní stránky nebo stránky jiných subjektů. Některé úřady zřizují informační centra (jejichž funkčnost ve vztahu občan-úřad se město od města li­ ší), někde takovéto instituce vznikají spon­ tánně a s úřadem nemají nic společného (ně­ kdy očividně ve snaze úřadu jako zdroji informací o městě »konkurovat«) a někde se naopak prezentuje spíše celý kraj/oblast. Z tohoto hlediska by bylo vhodné vyjas­ nit si vztahy mezi úřadem a dalšími sub­ jekty a zejména potom striktně oddělit in­ formace o městě/informace města (tj. kultura, sport, historie, doprava atd.). Ty by potom mohly přejímat kterékoli jiné institu­

Hledání adresy v podobě http://www.jméno.cz Tab.1 Poznámky Město Adresa úřadu www.bmo.cz Brno (na adrese www.ceskebudejovice.cz je místní České Budějovice www.c-budejovice.cz »vyhledávač- - proč tam město není někde uvedeno?) (přímý odkaz z adresy www.hradeckralove.cz) www.umhk.cz Hradec Králové Jihlava www.jihlava.cz www.karlovyvary.cz Karlovy Vary www.liberec.cz Liberec www.mmo.cz (z www.ostrava.cz je odkaz na městské info. středisko Ostrava a z něj se dá dostat na stránky Magistrátu města Ostravy) www.mesto-pardubice.cz (přímý odkaz z adresy www.pardubice.cz) Pardubice (na www.plzen.cz je odkaz na "Oficiální stránky Plzeň info.plzen-city.cz města-, které jsou ale umístěny na www.zcu.cz/plzen/ Západočeská univerzita a jejichž obsah je shodný s www.plzen-city.cz oficiálními stránkami města; říkají tomu oficiální zrcadlo) Praha 1 www.prahat .cz Praha 10 www.praha10.cz Praha 6 www.praha6.cz (přímý odkaz z adresy www.praha.cz) www.prague-city.cz Praha hl. m. (na www.zlin.cz je dobře vypadající informační servis Zlín www.mestozlin.cz Zlínského kraje - proč tam není město?)

24

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

ce či organizace pro své prezentace, a infor­ mace o úřadu/informace úřadu (tj. vyhlášky, rozpočet, zápisy, kontakty atd.), jejichž přesnost a pravdivost by garantoval daný úřad. Z toho důvodu by také měly být jedno­ značně identifikovatelné jako »oficiální« včetně kontaktů na odpovědné osoby, data poslední aktualizace, zpětné vazby apod.

HLEDÁNÍ KONKRÉTNÍCH INFORMACÍ □ Jednoducá informace. Při výběru »jednoduché informace«jsme zvolili tu snad nejjednodušší - hledali jsme poštovní adre­ su a úřední hodiny. Překvapilo nás, že některým úřadům tato in­ formace na stránkách chybí, což považujeme za opravdu silný prohřešek. Obvykle bývá tím prvním, čím se komerční subjekty začínají na internetu prezentovat (»přesměrování« z www na telefon a poštu) a co na jejich stránkách ob­ vykle najdete i při rekonstrukci stránek. Konkrétně to tedy vypadalo takto: • adresu a úřední hodiny některé stránky neobsahovaly vůbec (3x), • pouze úřední hodiny chyběly v jednom případě, • většina úřadů (lOx) měla na svých stránkách obě hledané informace. □ Osoba. V této části jsme hledali kontakt na konkrétní osobu. Jako hledanou osobu jsme si předem zvolili vedoucího odboru životního prostředí (OŽP), hledali jsme tedy osobu pod­ le odboru (postavení) a nikoli podle jména. Hledání osob dopadlo podstatně lépe. Pouze v jediném případě nám stránky hledat osoby neumožnily. U ostatních úřadů se ví­ ce či méně »pohodlnč« kontakt našel. Při hledání jsme postupovali dvěma způsoby: • přes strukturu úřadu (úřad -> odbory -> OŽP -> vedoucí), který by však při nižším postavení hledané osoby většinou nevedl k výsledkům (9x), • přes telefonní či jiný seznam (4x); zpra­ cování seznamů a možnosti vyhledávání se značně lišily, ale jako nejčastější nedostatek jsme zaznamenali abecední seznamy bez možnosti vyhledávání či seřazení, kde po­ tom jediný způsob, jak najít vedoucího OŽP, je seznam pročítat od shora dolů a hledat, u kterého jména bude tato funkce uvedena. □ Konkrétní problém. Volba konkrétní­ ho problému, který by byl aplikovatelný na všech 14 úřadech téměř stejně, byla velmi těžká. Nakonec jsme se rozhodli pro simu­ lování takovéto situace: jsem občanem, který žije v daném městě a uvažuje o koupi psa. Protože tuší, že kromě radostí jsou s vlastnictvím (chovem) psa spojeny i něja­ ké povinnosti, chce se předem informovat. Ačkoli jsme občas narazili na informace zpracované do podoby »Co dělat, když...«

PROSINEC

nos

• VLASTNICTVÍ SILNIC • PŘEVOD MAJETKU • ZASTUPITELSTVA A ODMĚŇOVÁNÍ

ROČNÍK 2000

MODERNÍ —OBEC—

RUKOVĚŤ ZASTUPITELE

• KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Počty získaných mandátů jednotlivých stran v krajích

SÍDLA úřadú

ODS

■ KSČM g! ČTYŘKOAUCE

VÝSLEDKY VOLEB DO KRAJŮ Dvanáctého listopadu se konaly první historické volby do 13 krajských zastupitelstev České republiky s výjimkou kraje Praha. - Plzeňský kraj: ODS (13), KSČM (11), olby potvrdily, že voliči dávají i na čtyřkoalice (8), ČSSD (8), Nezávislí (5), krajské úrovni přednost velkým poli­ tickým seskupením. Nejvíce hlasů - Karlovarský kraj: ODS (15), KSČM a vítězství si zapsala Občanská demo­ (12), čtyřkoalice (10), ČSSD (8), kratické strana v sedmi krajích (viz ma- Ústecký kraj: KSČM (18), ODS (17), pa). ČSSD (11), čtyřkoalice (9), Ctyřkoalice se celkově umístila na dru­ - Liberecký kraj: ODS (13), KSČM (9), hém místě. Její kandidáti byli nejúspěšněj­ čtyřkoalice (8), ČSSD (7), Strana pro ší v pěti krajích na Moravě a ve východ­ otevřenou společnost (5), Nezávislí (3), ních Čechách. - Královéhradecký kraj: ODS (14), Velkým zklamáním jsou výsledky kraj­ čtyřkoalice (14), KSČM (10), ČSSD (7), ských voleb pro ČSSD, která nové územ­ - Pardubický kraj: čtyřkoalice (15), ní uspořádání a reformu veřejné správy ODS (12), KSČM (9), ČSSD (7), Sdružení realizuje. Nejvíce mandátů obdržela ve pro Pardubický kraj (2), Středočeském kraji (12), dále v Ústeckém - Jihlavský kraj: čtyřkoalice (13), (11) a Ostravském kraji (11). KSČM zís­ KSČM (10), ODS (10), Sdružení nezávis­ kala nejvíce hlasů a tím vítězství v Ústec­ lých kandidátů (6), ČSSD (6), kém kraji (18). Ostatním stranám a koa­ - Brněnský kraj: čtyřkoalice (23), licím dalo svůj hlas dohromady 17 KSČM (15), ODS (13), ČSSD (9), Nestra­ procent voličů. níci pro Moravu (5), První volby do krajských parlamentů - Olomoucký kraj: čtyřkoalice (15), provázela nízká účast voličů. K volebním KSČM (13), ODS (12), ČSSD (10), Nezá­ urnám přišla jen asi třetina z asi 2,7 mil. vislí (5), oprávněných voličů. - Zlínský kraj: čtyřkoalice (15), ODS Počty mandátů politických stran (9), KSČM (8), ČSSD (7), Zlínské hnutí v jednotlivých krajích: nezávislých (6), - Středočeský kraj: ODS (21), KSČM - Ostravský kraj: ODS (20), KSČM (16), čtyřkoalice (16), ČSSD (12), (18), čtyřkoalice (12), ČSSD (11), Sdruže­ - Budějovický kraj: ODS (16), čtyřkoa­ ní nezávislých (4) lice (13), KSČM (12), ČSSD (8), Sdružení nezávislých kandidátů (6), - re -

V

Většina objektů krajských úřadů (KÚ) začne prakticky fungovat nej­ dříve v první polovině příštího ro­ ku. Minimálně do té doby budou krajští úředníci a zastupitelé půso­ bit v nedokončených budovách ne­ bo jim příslušné okresní úřady po­ skytnou provizorní prostory. S otázkou na stav příprav a případ­ né problémy při rekonstrukci ob­ jektů jsme se obrátili na představi­ tele okresních úřadů a Magistrátu města Ostravy.

PARDUBICKÝ Příprava objektů byla zahájena rekonstrukcí objektů základní školy a střední zdravotní školy. Staveniště bylo předáno počátkem září 2000. Zhotovitel po vybudování zařízení staveniště pro­ vádí bourací práce ve spolupráci se zástupci Pa­ mátkového ústavu. Náročné přebudování obou památkově chráněných objektů postupuje dle harmonogramu prací. Zhotovitel se smluvně za­ vázal ukončit stavbu v celém rozsahu stavebních objektů a provozních souborů do 6. srpna 2001. Po tomto termínu budou prováděny montáže interiérů společných prostorů, sálu pro zastupi­ telstvo a kanceláří. Zástupcem objednatele je ve­ řejná obchodní společnost, která obstarává veš­ keré záležitosti pro tuto zakázku.

Ing. STANISLAV PANOŠ, vedoucí kanceláře přednosty a zástupce přednosty OkÚ Pardubice

ZLÍNSKÝ Příprava objektu byla rozdělena do dvou etap. Je to proto, že zájmem OkÚ Zlín i města je maxi­ mální využití»zlínského mrakodrapu-, tj. adminis­ trativní budovy Svitu pro veřejnou správu. První etapou výstavby budovy krajského úřadu je nad­ stavba a rekonstrukce vlastní budovy Okresního úřadu ve Zlíně. Stavební práce zde byly zahájeny 1. 5. 2000. Po zintenzivnění těchto prací na pod­ zim je možno reálně předpokládat, že k 1.1.2001 bude v této budově umístěno cca 90 úředníků krajského úřadu a vedoucí představitelé kraje. Problémem zůstává druhá etapa výstavby. Tato etapa by měla zajistit prostory pro zase­ dání krajského zastupitelstva, reprezentační kanceláře a umístění druhé části krajského úřadu. Tato etapa má zatím dvě varianty. Pokud

k f

vláda rozhodne o využití budovy "zlínského mrakodrapu-- pro veřejnou správu ve spoluprá­ ci s městem Zlín, přizpůsobí, se tomu i okresní a krajský úřad. Pokud nebude možno tuto nejvýznamnější budovu ve Zlíně z jakýchkoliv příčin využít, je v záloze vydání územního rozhodnutí pro pří­ stavbu k budově OkÚ. Tím by vznikl komplex krajského a okresního úřadu.

Ing. JAN SLEZÁK, přednosta OkÚ Zlín

ČESKOBUDĚJOVICKÝ Krajský úřad bude sídlit y objektu, který stát od­ koupil prostřednictvím OkÚ vloni v srpnu od měs­ ta České Budějovice za necelých 150 miliónů ko­ run. Rekonstrukci tohoto objektu, který bude současně sídlem krajského a okresního státního zastupitelství, zajišťuje okresní úřad v intencích vládního usnesení z května loňského roku. Vzhledem k tomu, že je v rámci rekonstruk­ ce nutné akceptovat -Standardy informačních technologií a informačních systémů pro krajské úřady-, vydané Ministerstvem vnitra letos v červenci, se termín kolaudace zrekonstruova­ ného objektu posune zhruba o pět měsíců. No­ vé prostory by pak měly mít krajské orgány k dispozici od 1. dubna příštího roku. Do té do­ by budou přechodně užívat adekvátní náhradní prostory, které OkÚ zabezpečil v centru kraj­ ského města.

JUDr. RENATA FRELICHOVÁ, přednostka OkÚ České Budějovice

KRÁLOVÉHRADECKÝ Projekt ke stavebnímu povolení byl OkÚ pře­ dán v lednu tohoto roku, smlouva na zpracová­ ní realizační projektové dokumentace a zaháje­ ní stavby KU byla s dodavatelem podepsána počátkem dubna. Stavba KÚ je rozdělena do dvou etap: 1. Rekonstrukce stávajícího objektu Obchodní­ ho centra ve Wonkově ulici pro cca 160 lidí. Před­ běžný termín dokončení je 30.3.2001. Oproti pů­ vodnímu předpokladu dokončení (říjen 2000) dochází k časovému posunu z důvodu zapraco­ vávání MV ČR předaných -Standardů informač­ ních systémů a informačních technologií pro KÚ«. 2. Přístavba menší budovy s kancelářemi pro ca 80 pracovníků. Smluvně stanovený termín do­ končení je 20.4.2001. Práce probíhají zcela bez problémů s mírným předstihem. Větší problémy se nevyskytly, v současné do­ bě končí zapracovávání zmíněných standardů in­ formačních systémů a technologií pro KÚ do rea­ lizační projektové dokumentace a po jejich schválení odborem informatizace Ministerstva vnitra bude přistoupeno k vlastní realizaci.

LADISLAV KOŠŤÁL, vedoucí kanceláře přednosty OkÚ Hradec Králové.

KARLOVARSKÝ K polovině prosince budou na objektech bu­ doucího KÚ dokončeny mj. následující práce: fa­ sády a střechy obou objektů, systém vytápění a hrubá stavba zasedacího sálu. V současné době dále probíhají vnitřní úpravy, konkrétně se jedná o podlahy, obklady, ale i pří­ pravu pro slaboproudé rozvody. Jako nejzazší termín dokončení hlavní budovy je určeno datum 31. 3. 2001, v současnosti však ještě probíhají jednání s dodavatelem stavebních prací o mož­ ném vícesměnném provozu a zkrácení tohoto termínu. Dokončení celé stavby včetně pozem­ ních a parkových úprav je pak plánováno k datu 31.5.2001.

Při přípravě objektu pro budoucí KÚ k žád­ ným závažnějším problémům nedošlo. Za mar­ ginální považuji zdržení, způsobené odvoláním neúspěšného účastníka na dodávku stavebních prací a změnu specifikací pro slaboproudé roz­ vody.

Ing. MARTIN MACH0Ň, přednosta OkÚ Karlovy Vary

LIBERECKÝ KRAJ Budoucí sídlo KÚ je 21 podlažní objekt, bývalý Státní výzkumný ústav textilní. Objekt je situován v centrální části města a je jedním z orientačních bodů ve městě Liberci. Budova byla kolaudována v roce 1976. Rekonstrukce objektu byla zahájena v únoru 2000. Smlouva o dílo byla uzavřena na částku ve výši cca 145 mil. Kč s termínem dokončení 10.12. 2000. Zadavatelem prací na rekonstrukci je Správa státního majetku Liberec, příspěvková organizace OkÚ Liberec. V průběhu rekonstrukce se vyskytly další ne­ předvídané práce v oblasti statiky některých částí objektu a celkové náklady představují částku přesahující 172 mil. Kč. Náročnost celé rekonstrukce zvýšil dodatečný požadavek MV ČR na tzv. Standardy informačních technologií a informačních systémů pro všechny objekty krajských úřadů. Tento požadavek zapříčinil přepracování pro­ jektové dokumentace na úseku všech slaboproudých rozvodů a bude mít dopad na celkové zvýšení ceny díla o dalších cca 53 mil. Kč. Práce jsou realizovány v souladu s podrobným časo­ vým harmonogramem a je předpoklad, že výše uvedený termín splnění bude dodavatelem dodr­ žen. Nebude hotov kongresový sál z důvodu od­ stranění závažných závad ve statice - první za­ sedání zvoleného krajského zastupitelstva pro­ běhne v náhradních prostorách. Kancelářské prostory však pro zahájení práce úřadu k ter­ mínu od 1. ledna 2001 budou připraveny. Objekt pro KÚ Liberec bude z hlediska rekonstrukč­ ních prací dokončen v rámci všech krajů mezi prvními.

KAREL HOMOLKA, ředitel Správy státního majetku Liberec

OLOMOUCKÝ KRAJ V říjnu byla zahájena rekonstrukce a dostav­ ba volné části objektu bývalé polikliniky ČD před nádražím. Smluvně zajištěný termín ukon­ čení realizace je 15. 6.2001 (stavební část bez interiéru). Stavební část rekonstrukce a dostavby přijdou na 161 mil. Kč, přípravné práce, výkupy a projek­ ty na cca 11 mil. Kč, a interiéry na zhruba 25 mil. Kč. -Standardy- informačních technologií budou stát asi 25 mil. a dočasné umístění úředníků zhru­ ba 750 000 Kč. Dočasně budou krajské orgány umístěny v pronajatých kancelářích budovy OkÚ Olomouc a AB Centra (bývalé Pozemní stavby).

Ing. JAN BŘEZINA, přednosta OkÚ Olomouc

OSTRAVSKÝ KRAJ Usnesením vlády z května 1999 byli primátor hlavního města Prahy a primátoři Brna, Ostravy a Plzně požádáni o podporu při zajištění přípra­ vy objektů KÚ. Po výběru nejvhodnějšího objektu, budovy Hutního projektu Ostrava, a. s„ jeho uvolnění a vyřešení majetkoprávních vztahů, byli ihned, ještě v roce 1999 zahájeny veškeré kroky

k vlastní rekonstrukci a přípravě objektu. Vlá­ dou jmenovanou komisí byl ve veřejné soutěži vybrán zhotovitel. Protože však byli nevybranými uchazeči po­ dány námitky a následně návrh na přezkoumá­ ní rozhodnutí zadavatele o námitkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v Brně, do­ šlo k posunu termínu k uzavření smlouvy o dí­ lo, a tím i k posunu zahájení provozu objektu. K ukončení rekonstrukce by mělo dojít v prv­ ním čtvrtletí roku 2001. Město podniklo příslušné kroky k zajištění prozatímních prostor pro dočas­ né působiště hejtmana včetně jeho nejužšího pracovního týmu v prostorách radnice města Os­ travy a dalších, a to až do doby zprovoznění bu­ dovy sídla krajského úřadu.

Mgr. ALENA KART0USK0VÁ, tajemnice Magistrátu města Ostravy

STŘEDOČESKÝ KRAJ Při přípravě sídla budoucího úřadu jsme měli velké problémy s vyklizením budovy od nájem­ níků, protože 90 % objektu bylo obsazeno stát­ ními organizacemi. Tyto úřady odmítly budovu opustit a nám potom velmi pomohlo rozhodnutí OÚ Praha 5 o zrušení školy v tomto objektu. Na základě těchto skutečností se musel pře­ pracovat projekt a zahájení stavby se oddálilo. Stavba, zahájená v červenci t. r., probíhá ve dvou etapách. První měla skončit do 30.11.2000 a mě­ ly být zhotoveny kanceláře pro 50 zaměstnanců a jednací sál pro jednání zastupitelstva včetně ne­ zbytného technického a sociálního zařízení. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo vnitra vy­ dalo standardy na elektrická zařízeni až po za­ hájení stavby, dochází k dalšímu posunu termí­ nu části první etapy, ale také k navýšení ceny ze 101 mil. Kč zhruba na 160 mil. Kč. K termínu vy­ dání časopisu by první pracovníci měli přebrat upravené prostory. Jednací sál včetně interiéru bude zhotoven do 31. 1.2Ó01. Druhá etapa, tj. dokončení celé rekonstrukce by měla skončit 30.6.2001.

JOSEF LIBIŠ, vedoucí kanceláře přednosty OkÚ Praha-západ

ÚSTECKÝ KRAJ • Za sídlo Krajského úřadu v Ústí nad Labem byl vybrán Obecní dům, budova bývalého krajského výboru KSČ. Objekt z poloviny osmdesátých let je situován na centrálním Mírovém náměstí. Přípravou budovy pro potřeby krajského úřa­ du se zabýváme od poloviny roku 1999, při­ čemž stavařům byl objekt předán v srpnu. Po­ měrně značný rozsah rekonstrukce vychází ze špatného technického stavu objektu. Původní smlouva s dodavatelem stavby byla uzavřena na práce v objemu 124 mil. Kč. V prů­ běhu prací Ministerstvo vnitra dodatečně uplat­ nilo požadavek na vyšší standardy, týkající se především zabezpečení objektu a informačních systémů. Tato změna ovlivní termín dokončeni stavby i její cenu - předpokládáme dokončení prací v únoru příštího roku a navýšení celkových ná­ kladů na 194 mil. Kč. V této částce se promítají i tzv. vícepráce, jejichž nutnost se projevila až v průběhu rekonstrukce. Celkové náklady na úpravu objektu, zahrnu­ jící i zhotovení projektové dokumentace a inže­ nýrskou činnost, činí 199 mil. Kč. Další náklady si vyžádá vnitřní vybavení objektu, které je roz­ děleno na dvě etapy. V prvé, kterou budeme re­ alizovat do konce roku, vybavíme dvě podlaží, nutná pro zahájení chodu úřadu. Druhá etapa bude probíhat až v roce 2001.

ing. LEOŠ NERCL w přednosta OkÚ Ústí nad Labem

r

JIHLAVSKÝ KRAJ Pro objekt budoucího KÚ byla vybrána volná a chátrající Žižkova kasárna. Od 1. ledna 2001 bude krajský úřad pracovat na dvou místech. Ve­ dení bude sídlit v budově Komerční banky na Palackého ulici, postupně se vytvářející aparát vyu­ žije volných prostor okresního úřadu. Už dnes je tu připraveno jedno celé patro pro třicet lidí. Pojetí rekonstrukce ovšem v dubnu 2000 na­ razilo na mínění útvaru hlavního architekta a městský úřad dal najevo, že si přeje vypsat veřejnou architektonickou soutěž. Hrozilo, že se příprava objektu odsune do nekonečna a že spolyká daleko více peněz, než se původně předpokládalo. Za této situace investora takříkajíc podržela samospráva, jejíž jednoznačnou prioritou bylo nekomplikování si­ tuace a vytvoření materiálních podmínek pro činnost krajské samosprávy v poměrně těžce zrozeném Jihlavském kraji. Stavební povolení bylo vydáno koncem června 2000.

mg. OTA KOVÁŘ, CSC., vedoucí kanceláře přednosty OkÚ Jihlava

BRNĚNSKÝ KRAJ V roce 1999 bylo rozhodnuto, že pro sídlo Krajského úřadu v Brně bude zrekonstruován objekt na Žerotínově náměstí. Jedná se o ob­ jekt postavený v roce 1907 (národní kulturní pa­ mátka). K datu voleb bude připraveno k užívání 20 kanceláří. Rekonstrukce sídla Brněnského kraje bude ukončena v polovině roku 2001 a je smluvně zajištěna ve výši 50,8 mil. Kč. Zvýše­ nými požadavky, zejména v oblasti slaboproudých rozvodů, tzv. Standardů informačních technologií a informačních systémů bude cena díla navýšena částkou do 30 mil. Kč. Další ná­ klady pochopitelně vzniknou vnitřním vybave­ ním nábytkem, kde jsou náklady předpokládá­ ny ve výši asi 5 mil. Kč. Mezi komplikace lze zařadit postupné uvolňování jednotlivých kan­ celáří a neúplné zadání rozsahu rekonstrukce při zahájení prací.

mg. arch. Vladislav

růžička,

přednosta OkÚ Brno-venkov

PLZEŇSKÝ KRAJ O rekonstrukci bývalé budovy KNV pro sídlo zastupitelstva a úřadu Plzeňského kraje bylo rozhodnuto počátkem roku 1999. Stavba byla zahájena v červnu 1999 a probíhala bez váž­ nějších problémů cca jeden měsíc. V červenci 2000 byly Ministerstvem vnitra navrženy Stan­ dardy informačních technologií a informačních systémů pro KÚ, které výrazně zasáhly do pro­ bíhající stavby. Změna si vyžádala zásadní úpra­ vu projektové dokumentace a navýšení finanč­ ních prostředků, což s sebou přineslo vypsání veřejné zakázky pro dodávku nově upravených slaboproudých rozvodů. Tím se otevřela i otázka termínu dokončení stavby. Rekonstrukce sice probíhala dál, ale lhůty některých prací se oproti lhůtám v harmonogramu prodlužovaly a prodlužují. Celý termín dokončení stavby se tím přesunul až do dubna 2001. Při provádění stavebních prací byly zjištěny ně­ které vícepráce, které nebyly a ani nemohly být v projektu zohledněny, nebot se nutnost jejich provedení ukázala až v průběhu rekonstrukce. Tyto skutečnosti vedly k sepsání dodatku smlouvy, ze kterého vyplynulo i navýšení ceny o několik miliónů korun. Termín dokončení díla duben 2001 však zůstal zachován.

Mgr.

jiří leščinskV,

přednosta OkÚ Plzeň-sever

VLASTNICTVÍ SILNIC Vláda České republiky svým usnesením č. 784 ze dne 28. července 1999 schválila mimo jiné převod vlastnictví silnic II. a III. třídy ze státu na krajské úřady s převodem působnosti v této oblasti z Ministerstva do­ pravy a spojů na krajské úřady. Rovněž tak se převedou zřizovatelské funkce k 72 organizacím Správy a údržby silnic (SÚS) z Ministerstva do­ pravy a spojů. vádíme vybrané kroky pro převod působ­ nosti:

U

• V dohodě s gestorem reformy státní sprá­ vy v ČR, tj. Ministrem vnitra, je konečný ter­ mín pro přípravu převodu SÚS a silnice II. a III. tříd na krajské úřady stanoven na 31. prosince 2000. • Vlastní převod bude realizován v návaz­ nosti na termíny stanovené zákonem o pře­ chodu některých věcí, práv a závazků z ma­ jetku České republiky do majetku vyšších územních samosprávných celků, který má účinnost od 1. ledna 2001. • Proběhla inventarizace a ověření paspor­ tizace silnic (zákon o přechodu ukládá do tří měsíců od účinnosti vydat novou zřizovací lis­ tinu s přílohou pro zápis nemovitého majetku do katastru a do šesti měsíců požádat o ten­ to zápis). • Stanoven byl podíl připadající na financo­ vání výstavby a údržby silnic II. a III. tříd. • Termín pro uskutečnění převodu organiza­ cí SÚS a silnic II. a III. tříd je IV. kvartál 2001.

dy a silnice II. + III. třídy uvažováno v poměru 39,4 % a 60,6 % (dle finanční náročnosti). Obecně nejzávažnějším problémem silnič­ ního hospodářství v České republice je zá­ sadní nedostatek údržbových prostředků, kte­ rý způsobuje, že je v současné době prováděna údržba silnic ve zcela nedostateč­ ném rozsahu při nedodržování platných práv­ ních a technických předpisů specifikujících požadovaný rozsah činnosti. To se projevuje jak v péči o vozovku a mos­ ty, tak i v potřebném svislém a vodorovném značení, péči o odvodňovací zařízení, silniční vegetaci atp. Oproti dnešní výši příspěvku pro SÚS (6626 mil. Kč po očekávaném posílení prostředků) je zapotřebí pro zabezpečení potřebného rozsahu činností údržby silnic v průměru asi 9300 mil. Kč.

NUTNÉ ZVÝŠENÍ PROSTŘEDKŮ

Proto se navrhuje postupné zvyšování pro­ středků na údržbu silnic s tím, že o dosažení uvedeného objemu prostředků se uvažuje k roku 2003 - s promítnutím inflačních vlivů a zvětšováním plochy udržovaných silnic. U dálnic se uvažuje o potřebném zvýšení pro­ POZEMKY středků pro údržbu nových dálnic a rychlost­ ních silnic. V současné době není velké množství po­ V důsledku nedostatku finančních pro­ zemků pod silnicemi ve vlastnictví státu, resp. středků se téměř neprovádějí opravy silnic k nim nevykonává právo hospodaření Minis­ k udržení jejich dobrého terstvem dopravy a spojů ČR pověřená orga­ provozního stavu. To má za nizace. následek výrazné zhoršo­ Podle rekapitulace není Podle rekapitulace není vání stavu, který je mnoh­ v majetkové správě orga­ v majetkové správě or­ dy již havarijní. K řešení nizací SÚS zhruba 186 ganizací SÚS cca 186 této situace byla uzavřena km2 pozemků pod silnice­ km2 pozemků pod silni­ půjčka u Evropské investič­ mi, z toho je ve vlastnictví cemi, z toho je ve vlast­ ní banky na opravy doprav­ obcí, ostatních právnic­ nictví obcí, ostatních ně významných silnic a dál­ kých osob a fyzických právnických osob a fy­ nic a je připraven program osob asi 93 km2. Potřebná zických osob cca oprav dalších silnic. výše prostředků na výkupy 93 km2. Potřebná výše Za současného kritického těchto pozemků je orien­ prostředků na výkupy stavu silniční sítě je nutno těchto pozemků je ori­ tačně 8400 mil. Kč. změny ve vlastnictví silnic entačně 8400 mil. Kč. Tento stav je dlouhodobě realizovat kvalifikovaně znám, provedení výkupů je a odpovědně. Stávající po­ však neustále odkládáno stavení Správ a údržeb pro nedostatek finančních silnic se prokázalo jako zcela funkční, neboť prostředků. veškeré práce jsou prováděny s detailní zna­ Urychlené řešení této problematiky je vel­ lostí potřeb daných okresů. Vybavenost těchto mi žádoucí s ohledem na nevyjasněnost ma­ pracovišť potřebnou technikou je adekvátní. jetkových vztahů a z toho plynoucí právní Hlavním nedostatkem je skutečnost, že na spory. zabezpečení kvalitní údržby (ať již zimní nebo Požadavky vlastníků pozemků na vykoupe­ letní) nemají Správy a údržby silnic dlouhodo­ ní pozemků, jež nemohou užívat či úhradu ná­ bě dostatek finančních prostředků. jmů (obojí uplatňováno mnohdy soudní ces­ tou) za jejich užívání, které mohou vzniknout při řešení převodu silnic II. a III. třídy na kraje, FRANTIŠEK BAR0CH, je nutné řešit na základě upravené legisla­ ředitel odboru tivy. pozemních komunikací Ministerstva dopravy a spojů ČR Podle dosavadních výsledků je rozdělení prostředků na údržbu silnic mezi silnice I. tří­

ZATÍM VELKÁ NEZNÁMÁ Zákon o krajích (krajské zřízení) č. 129/2000 Sb., upravuje s konečnou platností - alespoň do prvních novel - staronový problém, kterým jsou vyšší územní samosprávné celky. aký praktický dopad bude mít zřízení kra­ jů na občany, ukáže až čas. Přiblížit do­ pady právní z pohledu rozboru textu zá­ kona však můžeme již nyní. Zákon ve svém úvodním ustanovení říká, že kraj je společenstvím občanů, a přiznává mu právo na samosprávu. Samosprávu má vykonávat:

J

• v rozsahu stanoveném zákonem,

e v souladu s potřebami kraje. Tato působnost je působností samostat­ nou. Toto vymezení by bylo ale velmi obecné a zejména --potřeby kraje« by šly vykládat různě. Z tohoto ustanovení lze však zpětně vysledovat --zrcadlový" obsah: a) působnost kraje nesmí jít za rozsah sta­ novený zákonem, b) činnost orgánů kraje nesmí jít proti zá­ jmům kraje. Kraj je v zákoně výslovně označen za ve­ řejnoprávní korporaci.1) Důležité jsou i další charakteristické rysy kraje jako samostatného subjektu, kterými jsou zejména tyto: 1. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem (může být tedy například smluvní stranou ve smlouvě). V praxi to znamená, že vedle smluvního partnera státu a obce se objevuje další možný veřejnoprávní subjekt, kterým je kraj. 2. Nese sám odpovědnost vyplývající z uzavřených vztahů (tedy odpovídá napří­ klad za špatné rozhodnutí jako každý jiný subjekt, nikdo výš už nad ním nestojí a pří­ padné škody jdou na vrub kraje). Není radno chápat kraje jako prodlouženou ruku státu, jako tomu bylo dříve, s tím, že bude-li přijato nějaké špatné rozhodnutí nebo vyskytne-li se nějaký jiný problém, stát se tzv. postará. Stejně jako u zcela samostatných obcí (samostatných ve smyslu zákonem upra­ veného práva na samosprávu) se mohou kra­ je špatnými rozhodnutími dostat do vážných problémů. Jsou samostatné ve smyslu záko­ na a plně odpovídají za to, co se na jejich úze­ mí děje. 3. Zákon výslovně vyjadřuje, že kraj chrání veřejný zájem vyjádřený v záko­ nech a v jiných právních předpisech, a to při plnění svých úkolů. Těmito-úkoly je ze­ jména pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. To, že je zde postaven vedle sebe veřejný zájem a úkoly, které kraj plní, vyjadřuje jednu velmi podstatnou věc. Ani péče o potřeby ob­ čanů a péče o všestranný rozvoj území kraje nemohou překročit hranici veřejného zájmu tedy i plnění úkolů musí být tzv. obecně pro­ spěšné.

ORGÁNY Orgány kraje jsou koncipovány podobně ja­ ko orgány obce. Jsou jimi: □ Zastupitelstvo kraje. To se skládá z členů zastupitelstva, jejichž počet je odvozen od počtu obyvatel kraje (45, 55 nebo 65 členů). Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funk­ cí se všemi důsledky, které se k této skuteč­ nosti váží.2) Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením a člen zastupitelstva skládá slib ob­ dobně jako člen zastupitelstva obce. Člen za­ stupitelstva kraje není vázán žádnými příkazy

I kraje budou zakládat například ob­ chodní společnosti (s. r. o., akciové společnosti). Stejně jako u obcí je zde nebezpečí, že do nich může být vklá­ dán majetek kraje, přičemž se tento majetek dostává mimo zorné pole i rozhodovací vliv zastupitelstva.

či pokyny (ani stranickými) a vykonává svůj mandát osobně. Rovněž je povinen řídit se pouze právními předpisy a vykonávat funkci v souladu se svým slibem. □ Rada kraje. Je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Je odpověd­ ná zastupitelstvu kraje. V přenesené působ­ nosti může rozhodovat jen tehdy, stanoví-li tak zákon. Radu tvoří hejtman, zástupce hejt­ mana (popř. zástupci) a další členové rady. Počet členů rady je bud 9, nebo 11 v závis­ losti na počtu obyvatel kraje. □ Hejtman kraje. Zastupuje kraj navenek. Zákon výslovně stanoví, že v případech, kdy je nutné rozhodnutí zastupitelstva kraje nebo rady, nesmí hejtman pod sankcí neplatnosti takového právního úkonu rozhodnout sám.3) Hejtmana i jeho zástupce volí ze svých členů zastupitelstvo kraje. Za svou činnost odpoví­ dají zastupitelstvu. Rada může dávat hejtma­ novi úkoly jen v rozsahu své působnosti. Toto rozdělení odpovědnosti a zadávání úkolů je pro budoucí hejtmany velmi důležité - není nic horšího než být ve >>dvojím<< ohni. Zákon se preventivně jasně vyjádřil, komu hejtman odpovídá a jak ho kdo může úkolovat. Q Krajský úřad. Plní dva druhy úkolů: • Úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem, napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může úřadu opět ukládat úkoly jen v rozsahu své působnosti. Zákon výslovně stanoví, že ani zastupitelstvo, ani rada nemo­ hou na úřad přenést žádné ze svých úkolů, e Vykonává přenesenou působnost, která ne­ ní svěřena zastupitelstvu nebo zvláštnímu or­ gánu.

Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu. V čele úřa­ du stojí ředitel (ředitel je zaměstnancem kra­ je, je odpovědný hejtmanovi, nesmí vykonávat funkce v politické straně a v politickém hnutí, jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora a s funkcí člena zastupitelstva územního samosprávného celku, to je obce nebo kraje). Zákon upravuje i členění úřadu, a to takto:

i

e odbory, e oddělení, e sekretariát ředitele, e sekretariát hejtmana. □ Zvláštní orgány kraje. Zřizuje je hejtman pro výkon přenesené působnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Při výčtu orgánů kraje je nutno zmínit ještě orgány zastupitelstva a rady, což nejsou si­ ce přímo orgány kraje, ale jsou od orgánu kraje přímo odvozeny. Zde opět právní úprava koresponduje s právní úpravou v obcích. Těmito orgány jsou: □ Výbory. To jsou iniciativní a kontrolní orgá- >. ny zastupitelstva, jejich předsedou je vždy člen zastupitelstva. Které výbory zastupitelstvo zřídí, záleží na jeho vůli, povinně však zřizuje tyto výbory:

e výbor finanční, e výbor kontrolní. Členy těchto dvou výborů nemohou být hejtman, zástupce hejtmana ani osoby za­ bezpečující rozpočtové a účetní práce na kraj­ ském úřadu. e výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstna­ nost. Tyto výbory musí být nejméně pětičlenné. □ Komise. Může je zřídit rada jako své inici­ ativní a kontrolní orgány. Tyto komise jsou od­ povědné radě.

DOZOR NAD VÝKONEM PŮSOBNOSTI Skutečnost, že kraj je samostatným sub­ jektem, neznamená, že není kontrolován. Do­ zor je dvojí: • dozor nad výkonem samostatné působ­ nosti Vykonává jej ministerstvo s věcně přísluš­ nými ministerstvy a ostatními věcně přísluš­ nými ústředními správními úřady. Dozor je ná­ sledný (nelze jej tedy provádět předem), nesmí být omezována samostatná pravomoc kraje, a nesmí docházet k nezákonným zása­ hům státu (to by bylo v rozporu s ústavním pořádkem ČR). Tento dozor se v podstatě omezuje na sou­ lad rozhodnutí orgánů kraje s právními před­ pisy.

e dozor nad výkonem přenesené působ­ nosti Tento dozor vykonávají věcně příslušná mi­ nisterstva a ostatní ústřední správní úřady. I tento dozor se provádí následně.4) Zákon poměrně široce zakotvuje oprávnění ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů při výkonu kontroly a také postup v pří- k pádě, že je objeven nesoulad se zákony, po- r

Gymnázium K. V. Raise v Hlinsku

př. právními předpisy vydanými na základě zákona.

◄---------------------------------------------------------------------------

DÍLČÍ PROBLEMATIKA • Pro praxi bude jistě zajímavé ustanovení § 34 odst. 2), který mimo jiné říká, že člen za­ stupitelstva má vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce. Je patrně správné, že tato věta v zákoně zazněla, jde však spíše o morální apel nežli něco vynuti­ telného. • Obdobně je to s povinností člena zastupi­ telstva sdělit před zahájením jednání sku­ tečnost o tom, že je zde střet zájmů, že by mohl mít on nebo pro osobu blízkou výhodu. Politická kultura v naší republice je prozatím na takové úrovni, že podobná ustanovení vzbuzují spíše úsměv. Přesto by však možná právě poprvé na území nových krajů mohlo být na tyto základ­ ní principy brán zřetel a krajští zastupitelé by mohli jít příkladem. • Třetí zajímavostí je skutečnost, že zákon umožňuje, respektive předpokládá, že i kraje budou zakládat například obchodní společnosti (s. r. o., akciové společnosti). Stejné jako u obcí je zde totiž nebezpečí, že do nich může být vkládán majetek kraje, přičemž se tento majetek dostává mimo zor­ né pole i rozhodovací vliv zastupitelstva. Ob­ chodní společnosti budou tak i u krajů zdro­ jem nekonečných polemik. • Zákon obdobně jako zákon o obcích umož­ ňuje hejtmanovi, aby svým rozhodnutím změnil rozdělení působnosti podle záko­ na, když mu dává oprávnění pozastavit výkon usnesení rady, má-li za to, že je toto usnese­ ní nesprávné, a dá tuto věc rozhodnout za­ stupitelstvu. • Zastupitelstvo si může vyhradit i další vě­ ci do svého rozhodování. Poznámky 1> Obdobně v zákoně o obcích číslo 128/2000 Sb. je za veřejnoprávní korporaci označena výslovně obec. Právní úprava územní samosprávy tak zavádí jednotné po­ jmy, což je velkým pozitivem. 2> Volby do zastupitelstev kraje a související otázky upravuje zvláštní zákon, kterým je zá­ kon o volbách do zastupitelstev krajů a o změ­ ně některých zákonů, zákon č. 130/2000 Sb. 3> Tato úprava rovněž koresponduje s úpra­ vou novely zákona o obcích. Tyto úpravy jed­ nou provždy odstraňují polemiky o tom, zdali protiprávní jednání zástupce obce (nebo kra­ je) mohou obec (kraj) zavázat. Autorka zastávala i dříve názor, že proti­ právní jednání nemůže mít ochranu zákona a tyto úkony považovala za neplatné i bez té­ to výslovné úpravy. Zákon o obcích i tento zá­ kon o krajích dávají tomuto výkladu výslovně za pravdu. 4> Důležitost tohoto výslovného ustanovení je pro praxi velká - v podstatě je určeno, že stát nesmí jakkoli dopředu ovlivňovat či do­ konce nějak zasahovat do rozhodovacího procesu orgánů kraje.

PŘEVOD MAJETKU Aby mohly kraje fungovat a mít vlastní majetek, musí jej získat. K to­ mu dochází zákonem č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí práv a závazků z majetku České republi­ ky do majetku krajů. Zákon je velmi věcně koncipován, uveďme však alespoň to základní.

• vymezení věcí, práv a závazků, s kterými by­ ly oprávněny hospodařit, • rozsah věcí bude určen jejich celkovou hod­ notou zjištěnou na základě mimořádné inventa­ rizace, • nemovité věci musí být dále označeny údaji nezbytnými pro zápis do katastru nemovitostí, • u věcí chráněných podle zvláštních právních předpisů se hodnota neuvádí, • datum vydání, datum účinnosti rozhodnutí a ra­ zítko příslušného ústředního správního úřadu, • rozhodnutí podepisuje vedoucí příslušného ústředního správního úřadu. Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 musí být vy­ dáno ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na toto rozhodnutí se nevzta­ hují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí vydané podle odstavců 1 a 2 za­ šle kraj do 3 měsíců ode dne nabytí účin­ nosti tohoto rozhodnutí s ohlášením přechodu vlastnického práva z České republiky na kraj k provedení záznamu do katastru nemovitostí.

PŘECHOD VLASTNICKÝCH PRÁV Dnem nabytí účinnosti rozhodnutí se stávají státní příspěvkové organizace uvedené v § 1 odst. 1 zákona příspěvkovými organizacemi kraje. Do 3 měsíců ode dne účinnosti rozhodnutí vydaného podle § 1 je kraj povinen vydat zři­ zovací listinu příspěvkové organizace kraje, která má stejné náležitosti jako zřizovací listina vydávaná podle zvláštního právního předpisu. ' Dnem nabytí účinnosti rozhodnutí se stávají organizační složky státu uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona organizačními složkami kraje.

NÁROKY JINÝCH OSOB

Pokud na věci, které přecházejí do vlastnic­ tví krajů podle tohoto zákona, uplatnila nebo uplatní nárok osoba oprávněná podle zvlášt­ nem nabytí účinnosti rozhodnutí přísluš­ ních právních předpisů, stane se kraj dnem na­ ného ústředního správního úřadu pře­ bytí účinnosti rozhodnutí osobou povinnou pod­ cházejí do vlastnictví krajů věci, se kte­ le těchto zvláštních právních předpisů. rými k tomuto dni byly oprávněny Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna hospodařit státní příspěvkové organizace 2001. a organizační složky státu uvedené v příloze č. 1 zákona. HOSPODAŘENÍ

D

PRÁVA A ZÁVAZKY Na jednotlivé kraje zároveň přecházejí veš­ kerá práva a závazky, s kterými byly k tomuto dni oprávněny hospodařit organizační složky státu uvedené pod písmenem a) včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Na kraje tedy přechází majetek ve svém komplexu - tedy aktiva i pasiva, včetně zaměst­ naneckých vztahů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo rozhodnutí podle odstavce 1 v rozsahu škol, předškolních a školských zařízení, zří­ zených tímto ministerstvem nebo školským úřadem a zařazených v síti škol, předškolních a školských zařízení ke dni 1. září 2000 s vý­ jimkou škol, předškolních a školských zařízení, uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona. Do dne nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí vykonává práva a povinnosti školského úřadu s výjimkou zřizování a zrušování škol, předškol­ ních a školských zařízení příslušný okresní úřad. Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 musí být písemné a musí obsahovat: • název a sídlo státní příspěvkové organizace nebo organizační složky státu,

Pokud jde o hospodaření s majetkem, je nut­ no opět odkázat na zákon č. 129/000 Sb., o krajích, a to zejména na § 17 až § 23 záko­ na. Tato ustanovení obsahují poměrně podrob­ ně nakládání s majetkem. V úvodu je především zdůrazněno, že majetek kraje musí být využí­ ván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly, kraj je povinen pečovat o zacho­ vání a rozvoj svého majetku. V dalších ustanoveních je dokonce stanove­ na povinnost kraje včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodné­ ho obohacení, sledovat dlužníky apod. Tím se dostává právní úprava na velmi kvalitní úroveň. Zastupitelstvo kraje tak má přesně stanoveno, co se rozumí hospodárným využíváním. Vzhledem k tomu, že zřízení krajů je novum, ponese to s sebou jistě nemálo problémů. Lze však říci, že právní úprava je dostačující k tomu, aby dala členům zastupitelstev dobré vodítko ve všech podstatných situacích. V případě, že právní úprava nebude vyčerpávající, je nutno se vrátit k obsahu složeného slibu a jednat v sou­ ladu s ním. Dvoustranu připravila JANA HAMPL0VA, stálá spolupracovnice redakce FOTO MIROSLAV VODĚRA

ZASTUPITELSTVA A ODMĚŇOVÁNÍ V listopadu tohoto roku došlo k faktickému naplnění příslušných usta­ novení Ústavy ČR, pojednávajících o územní samosprávě, podle nichž se ČR člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky (VÚSC), spravovanými zastupitelstvem. stavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření VÚSC a o změně ústavní­ ho zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, bylo s účinností od 1. ledna t. r. vytvořeno 14 VÚSC (včetně hlavního města Prahy). Konkrétní obsah pojmu >>kraj<< dává zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), který mimo jiné řeší i postavení členů zastupi­ telstev krajů (dále zastupitelé) a způsob jejich odměňování, kde odkazuje na přijetí provádě­ cího právního předpisu. Tímto předpisem je nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funk­ ce členům zastupitelstev (dále nařízení vlá­ dy), které nabylo účinnosti dnem voleb do krajů. Způsob voleb do zastupitelstev krajů včetně práva volit a být volen, volebních orgá­ nů a jejich povinností aj. konkrétně stanovil zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupi­ telstev krajů a o změně některých zákonů. Zákony řešily počet členů zastupitelstev krajů podle počtu obyvatel kraje, konkrétně při počtu obyvatel do 600 000 má zastupitelstvo 45 členů (kraj Královéhradecký, Plzeňský, Kar­ lovarský, Jihlavský, Liberecký a Pardubický), do 900 000 obyvatel má zastupitelstvo 55 čle­ nů (kraj Českobudějovický, Olomoucký, Ústec­ ký a Zlínský), nad 900 000 obyvatel má zastu­ pitelstvo 65 členů (kraj Středočeský, Brněnský a Ostravský). Z výše uvedených právních předpisů vy­ plývá, že právo být volen do zastupitelstva kraje měl státní občan ČR starší 18 let s tr­ valým pobytem na území kraje, který neměl překážku ve výkonu volebního práva, spočí­ vající v zákonem stanoveném omezení osob­ ní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Ú

FUNKCE ČLENA Funkce člena zastupitelstva kraje je neslu­ čitelná s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním nebo usta­ novováním. Dále s funkcí vykonávanou zaměstnan­ cem kraje, zařazeným do krajského úřadu, zaměstnancem obce, zařazeným do obec­ ního úřadu nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o or­ gán s celostátní působností, jsou-li tyto funk­ ce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním (vykonává-li zaměstnanec pří­ slušnou funkci na orgánu, jehož územní pů­ sobnost se alespoň zčásti kryje s územní pů­ sobností tohoto kraje). Dále pak s funkcí statutárního zástupce právnické osoby, zřízené nebo založené kra­ jem, nebo v níž má kraj majetkovou účast.

Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením a ke zvolení dochází ukončením hla­ sování. Výkon konkrétní funkce v zastupitel­ stvu začíná od ustanovujícího zasedání za­ stupitelstva kraje, které volí hejtmana, zástupce hejtmana a další členy rady. Tato zasedání se mají uskutečnit nejpozději do 40 dnů po vyhlášení výsledků voleb; po letošních volbách je svolává ministr vnitra a je předpoklad, že se budou konat v termínu od 18. do 21. prosince tohoto roku. Výkon funkce člena zastupitelstva se pova­ žuje za výkon veřejné funkce podle přísluš­ ných ustanovení zákoníku práce a provádě­ cích předpisů k němu. Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech, vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.

NEJDE O PRACOVNÍ POMĚR V zákoně je konstatováno, že na vztahy vy­ plývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva, se vztahují ustanovení záko­

má současně pravomoc stanovit výši odměny neuvolněných členů zastupitelstva. Ze zákona přímo vyplývá, že odměna uvol­ něných i neuvolněných členů zastupitelstev krajů je jednosložková, přičemž výše odmě­ ny uvolněných zastupitelů je odstupňována podle počtu obyvatel kraje (viz výše). Odmě­ ny podle tohoto zákona i nařízení vlády se člení na měsíční odměny, další odměny a od­ měnu při skončení funkčního období. Pro občany, kteří pracují ve výborech, ko­ misích nebo zvláštních orgánech, může po­ skytovat kraj jednorázové odměny, jejichž vý­ še není nijak upravena, přičemž rozhodnutí je v pravomoci zastupitelstva kraje.

ZÁLEŽÍ NA POČTU OBYVATEL Měsíční odměna uvolněných zastupitelů je nároková, její výše je stanovena platným zněním nařízení vlády a může ji ovlivnit počet trvale bydlících obyvatel k 1. lednu příslušné­ ho kalendářního roku. Tato situace může na­ stat například u Zlínského kraje, kde počet obyvatel přesahuje dolní hranici o 617 oby­ vatel. Měsíční odměna neuvolněných členů za­ stupitelstva není nároková, její maximální vý­ še je uvedena v tabulce a o konkrétní výši v tom kterém období rozhoduje zastupitelstvo kraje.

Odměny poskytované členům zastupitelstev krajů Počet

Uvolnění členové zastupitelstva kraje

Neuvolnění členové zastupitelstva

obyv.

za výkon funkce

kraje za výkon funkce

kraje

(pevná složka) hejtmana

(pevná složka)

zástupce

člena rady,

zástupce

hejtmana

předsedy

hejtmana

51 800

47 000

37 700

56 040

51 240

41 940

59 600

54 700

50 200

předsedy

člena

člena

výboru,

výboru,

zastupitel­

komise

komise

stva

nebo

nebo

zvlášt.

zvlášt.

orgánu

orgánu

odměna Kč měsíčně až do

odměna Kč měsíčně

do 600 tisíc do 900 tisíc nad 900 tisíc

člena rady

6000

5500

5000

3500

2000

Příloha k nařízení vlády č. 358/2000 Sb.

níku práce, pokud tento zákon nestanoví ji­ nak (jedná se např. o ustanovení o dovolené její výměra je stanovena na 5 týdnů, rozsah a pořadí srážek z odměny, náhrady škody a ji­ né). I když kraj vůči uvolněnému zastupiteli plní některé role zaměstnavatele, nejde v žád­ ném případě o pracovní poměr, který je běžný mezi zaměstnancem a zaměstnavate­ lem. O počtu členů uvolněných pro výkon funkce rozhoduje zastupitelstvo kraje, které

V případě, že neuvolnění zastupitelé jsou v pracovním poměru, poskytuje jim zaměst­ navatel pracovní volno s náhradou mzdy.

NÁHRADA VÝDĚLKU Rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí kraj a náhradu mzdy uhradí jejich zaměstnavateli podle : zvláštních předpisů (§ 17 nařízení vlády k č. 108/1994 Sb., ve znění pozdějších předpi- f

sů). Neuvolněným zastupitelům, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje kraj ze svých rozpočtových pro­ středků náhradu výdělku, ušlého v souvis­ losti s výkonem jejich funkce, paušální část­ kou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný kalendářní rok. Další odměna náleží uvolněným členům zastupitelstva za každé kalendářní pololetí při splnění podmínek, uvedených v § 3 nařízení vlády, tj. skutečný výkon funkce alespoň 90 kalendářních dnů, neskončil-li výkon jejich funkce v prvním pololetí před 31. květnem ne­ bo 30. červnem a ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo 31. prosincem. Do výkonu funkce se nezapočítává nemoc, úraz, těhotenství nebo mateřství; doba jiné omluvené nepřítomnosti (v nařízení blíže neu­ přesněno), po kterou tito zastupitelé nevyko­ návali svou funkci, se do této doby započítá­ vá v délce nepřesahující 45 kalendářních dnů v kalendářním pololetí. U uvolněných zastupitelů je výše další od­ měny stejná jako výše měsíční odměny, u ne­ uvolněných zastupitelů maximální výši této nenárokové odměny stanovuje nařízení vlády. V letošním roce zastupitelům krajů nárok na další odměnu nevznikne, neboť nesplní podmínky stanovené zákonem a nařízením vlády. Uvolněnému zastupiteli a neuvolněnému zastupiteli, pokud vykonává funkci hejtmana (vzhledem k významu funkce a její náročnos­ ti v praxi tato situace asi nenastane), jemuž v době konání voleb do zastupitelstva příslu­ šela měsíční odměna, náleží tato odměna ješ­ tě po dobu tří měsíců od konání všeobecných voleb, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. Uvedeným zastupitelům, jejichž funkční ob­ dobí skončilo před konáním všeobecných vo­ leb do zastupitelstva, může být tato odměna jako nenároková poskytnuta ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkčního období. Pokud dosavadní hejtman po volbách do zastupitelstva plní úkoly spojené s hospoda­ řením kraje a další úkoly v samostatné pů­ sobnosti, náleží mu měsíční odměna v dosa­ vadní výši až do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva a nárok na odměnu při skončení funkčního období (viz výše) zůstává nedotčen. Odměny podle tohoto nařízení se poskyt­ nou poprvé za měsíc listopad tohoto roku, což u zastupitelů krajů nebude možné, pro­ tože - jak je výše uvedeno - proběhnou usta­ vující zasedání zastupitelstev krajů ve druhé polovině prosince. Od nich se počítá faktický výkon funkcí, za který jim náleží nebo může být poskytnuta měsíční odměna a může jim být poskytnuta pouze alikvotní část.

FINANCOVÁNÍ V letošním státním rozpočtu je dostatečná rezerva finančních prostředků na odměny členů zastupitelstev krajů. Pro rok 2001, kdy se celkové výdaje na odměny členů zastupi­ telstev krajů odhadují ve výši 71,1 mil. Kč, bu­ de pravděpodobně nutné finanční prostředky opětovně zajistit ze státního rozpočtu a o způ­ sobu pokrytí těchto výdajů rozhodne Minister­ stvo financí.

MILAN ĎURICA

DOPRAVA V OSTRAVSKEM KRAJI Vznik krajů představuje zcela nový fenomén prakticky pro všechny re­ sorty. Jednou z oblastí, kterých se změna výrazně dotkne, je doprava. Definitivní podoba všech změn stále není zcela jasná. Obecně lze říct, že dotování veřejné dopra­ ásadní otázka v železniční dopravě zní: vy je značnou zátěží obecních rozpočtů a bylo Má být železnice unitární a v rukou státu by proto účelnější, kdyby se na dotování auto­ nebo rozdělená na menší podniky a pri­ busových linek podílely jen kraje. To však ne­ vatizována? Odpověď podá s definitivní plat­ znamená, že by obce měly být zcela vylouče­ ností až schválení a realizace transformace ny z rozhodování o jízdních řádech těchto Českých drah. linek nebo že by si nemohly financovat nad­ V současné době se jeví jako reálné rozdě­ standardní dopravní obsluhu podle svých lení ČD na dva velké subjekty - správce do­ představ. pravní cesty (laicky řečeno kolejí) a akciovou společnost zajišťující provoz vlaků. Podle dneš­ ních představ by dopravní cesta měla zůstat OPTIMALIZACE A INTEGRACE v rukou státu. Se zánikem okresů přejdou pod krajský úřad Převážná většina sítě je však vedena jako také tzv. dopravní úřady, které vydávají licence regionální tratě a k tomuto rozdělení v minulos­ na autobusové linky (analogicky též drážní úřa­ ti došlo právě se záměrem, aby tyto tratě vlast­ dy pro provoz na drahách). Domnívám se, že nily regiony (tj. kraje). Takové rozdělení by ale zde se naskýtá obrovská příležitost pro optima­ mělo nevýhodu v teritoriálně roztříštěných lizaci a integraci dopravy, která se v Ostrav­ údržbářských kapacitách (s vyššími náklady) ském kraji příliš nerozvíjí. a v administrativně a finančně komplikovaném Za'poslední tři roky bylo na Ostravsku inte­ využívání sítě druhého vlastníka, nemluvě o vy­ grováno jen 6 autobusových linek, které přitom soké finanční zátěži takového řešení pro kraj. jezdí v průměru jen pětkrát denně. Vzhledem k tomu, že v regionu je přes deset tisíc autobu­ FINANCOVÁNÍ PROVOZU sových spojů, trvala by integrace dopravy tímto tempem tisíc let. Je to nesporně i vinou špatné­ O něco jasnější je úloha krajů v oblasti finan­ cování provozu na železničních tratích. Již nyní ho řízení Koordinátora ODIS, s. r. o., (KODIS), který za integraci zodpovídá. Přitom se vedení přechází dotování provozu regionálních tratí ze této společnosti snaží dosáhnout toho, aby státu na okresy. Vzhledem k tomu, že má dojít mohlo rozhodovat o dopravě v celém kraji. ke zrušení okresů, je jasné, že toto financování Těžko lze akceptovat, aby tomu, kdo nedo­ přejde právě na kraje. Přispívání na provoz re­ kázal integrovat dopravu v Ostravě, byla svěře­ gionálních tratí z krajů bude nesporně vhod­ na integrace v celém kraji. Kraj přitom potřebu­ nější než z okresů, protože řada tras pro­ je řízení dopravy systémově na zcela jiném chází dvěma i více okresy. Zda se decentralizovaný systém dotování principu. KODIS je zřízen obcemi s výrazně domi­ těchto drah osvědčí, bude záviset na přístupu nantním postavením města Ostravy a lze stěží kraje. Nesporně se zvýší konkurence mezi železniční a autobusovou dopravou, protože předpokládat, že by do této společnosti vstou­ krajský orgán bude v souběžných úsecích vybí­ pilo všech tři sta obcí v regionu, což by ani or­ rat k podpoře z ekonomických důvodů pravdě­ ganizačně nebylo zvládnutelné. Daleko jednodušší by bylo řízení dopravy podobně jen jeden druh dopravy. Privatizace je v kraji jakýmsi krajským dopravním úřadem, možností, jak snížit potřebu dotací na provoz který by fungoval jako orgán státní správy. Je­ těch nejvíce ztrátových železničních tratí. ho činnost by spočívala nejen v udělování li­ Určitě však je optimální současná představa vedení ČD - tj. vznik obchodních společností, cencí, ale také ve financování dopravy. Tento v nichž určitý majetkový podíl budou stále mít orgán by měl za základní úkol připravovat ta­ České dráhy. Další majetkové podíly by měly ková dopravní řešení, která přinesou minimální náklady při maximální možné kvalitě dopravy. mít právě kraje, případně obce. Je nasnadě, že tímto způsobem by bylo velmi rychle dosaženo integrovaného dopravního AUTOBUSOVÉ LINKY systému. Popisovaná problematika se týká všech kra­ O dotování autobusové dopravy platí do značné míry totéž co pro železniční dopravu. jů. Její řešení je stále plně v rukou státu, který Autobusová doprava je nyní dotována okresy musí provést v souvislosti s reformou veřejné (větší část peněz je přitom účelovou dotací stá­ správy také příslušné změny legislativní. Jde především o to, aby systém, který nyní zaklá­ tu) a obcemi. Se zánikem okresů přejde finan­ dáme na mnoho let dopředu, byl založen cování z okresů na kraje, což má opět přínos u delších linek, procházejících více okresy, kde správně. při financování z okresů nyní docházelo k roz­ JAN DVOŘÁK porům (každý okres dotoval podle jiného klíče).

Z

KONCEPCE HOSPODAŘENÍ S ODPADY Koncepce nakládání s odpady by měly v budoucnu usnadnit novým kra­ jům splnit požadavky, které pro ně vyplynou ze směrnic Evropské unie (EU) pro odpadové hospodářství. Jejich úkolem je také definovat inves­ tiční potřeby daného území. Proto musejí vycházet z analýzy stavu od­ padového hospodářství a jeho infrastruktury na daném území.

Ostravský zpracovatel narazil na problém, který slibně se rozvíjející aktivitu v oblasti re­ gionálních koncepcí poněkud ohrožuje. Neexistence celostátního zastřešujícícho materiálu zpracovatelům velmi ztěžuje život. PhDr. Věra Havránková říká: »Postup shora dolů by byl logický a původně to tak skutečně mělo být. Nejdříve měla být s pod­ Jak uvedla vedoucí Střediska veřejných in­ ytváření krajských koncepcí je podporo­ porou Phare zpracována studie Implementač­ váno státem na základě směrnice Mi­ formačních služeb a Informačního centra ní a investiční strategie pro směrnice ES v ob­ nisterstva životního prostředí (MŽP) o odpadech ČEÚ PhDr. Věra Havránková, má lasti nakládání s odpady, poté národní o poskytování finančních prostředků ze Stát­ každý, kdo žádá o finanční podporu na zpra­ koncepce odpadového hospodářství a z ní ního fondu životního prostředí (SFŽP), platné cování koncepce, právo své záměry a pří­ měly teprve vyplynout koncepce krajské. Bo­ od 1.6. 2000. Jde o program 4.3. (příloha č. 1 pravu konzultovat s odborníky z metodic­ hužel, je to opačně. směrnice), na zpracování koncepcí nakládání kého centra. Pro zpracovatele jsou Ten, kdo však již dnes svou koncepci zpra­ s odpady. V rámci nového členění státu, plat­ organizovány kontrolní dny či diskuze, kde je covává nebo se na ni chystá, bude mít nepo­ ného od 1.1. 2000, má být koncepce zpraco­ možno konzultovat postup prací. chybně mnohem lepší postavení, až nabude vána na dobu nejméně pět let a v souladu se Český ekologický ústav rovněž slouží pro účinnosti nový zákon o odpadech (předpo­ státní politikou životního prostředí. potřeby Státního fondu životního prostředí ja­ klad je počátkem roku 2002). Regionální kon­ ko expertní pracoviště, které posuzuje jedno­ cepce, zpracované adekvátním způsobem, tlivé žádosti. pak mohou být snadno rozpracovány v plá­ BLIŽŠÍ PODMÍNKY Expertní tým však nebude posuzovat nech odpadového hospodářství, které zákon vlastní přípravu projektu nebo jeho finanční Ve směrnici je uvedena poměrně široká ob­ nařídí. nároky, jeho úkolem bude pouze sledování, last možných příjemců, kteří mohou žádat V rámci přistupujících zemí jsme jediní, kdo zda došlo k věcnému naplnění struktury o státní podporu na zpracování koncepce. Navůbec koncepce v takovém rozsahu a s pod­ jde-li se v regionu více aktivit, porou státu dělá, což nám sa­ například sdružení obcí, mozřejmě ve vztahu k EU které by chtěly vytvořit kraj­ prospívá. Tyto práce by rov­ Obsah řešení a návrh struktury krajských koncepcí skou koncepci, mohou sa­ něž mohly vyústit v zahraniční mozřejmě žádat o státní projekty v zemích střední Analytická část podporu všechny. Na po­ a východní Evropy.« e základní východiska pro přípravu koncepce, souzení SFŽP, MŽP a meto­ • charakteristika současného stavu nakládání s odpady v kraji, dického centra, kterým je e vymezení zájmového území, VĚCNÉ POŽADAVKY Český ekologický ústav e zhodnocení existujících koncepčních materiálů a záměrů, (ČEÚ), pak bude, kdo skuteč­ e množství vznikajících odpadů, Základní otázkou, která ně podporu dostane. e stávající způsob nakládání s vybranými druhy odpadů, musí být zodpovězena je, co Nepředpokládá se tedy, že e informace o pohybu odpadů v kraji a přes jeho hranice, přinese koncepce k zlepšení by bylo podpořeno více než • technická vybavenost území, odpadového hospodářství čtrnáct projektů, což odpoví­ e staré zátěže, v kraji. Věcné požadavky na dá počtu nových krajů. Fond e stav systému řízení nakládání s odpady, její zpracování jsou poměr­ tedy nehodlá podpořit pro­ e státní správa v oblasti s nakládání s odpady, ně vysoké, proto by ji měla jekty nebo programy pro e postavení samosprávy v systému nakládání s odpady, zpracovávat kvalitní firma ne­ menší územní celky, ani na­ e identifikace soukromého sektoru v oblasti, bo odborník. Příjemce podpo­ příklad jakési »cvičné« menší e nástroje k řízení nakládání s odpady, ry ze státního fondu je záro­ e definice silných a slabých stránek, příležitostí a rizik současného stavu koncepce v rámci jednoho veň povinen (stejně jako (např. SWOT analýza), kraje. u jiných programů) dodržovat e analýza finančních zdrojů pro realizaci koncepce, Státní podpora je poměrně zákon o výběrových řízeních e strategické cíle v oblasti nakládání s odpady. štědrá - může dosáhnout až v aktuálním znění. 80 % celkových nákladů na Doporučená struktura kraj­ Návrhová část vytvoření koncepce. Chybě­ ských koncepcí a návrh obsa­ e varianty nakládání s odpady, jících 20 % nákladů si musí hu jejího řešení jsou stručně • analýza proveditelnosti, zajistit samotný kraj, resp. uvedeny v rámečku. e výběr vhodné varianty, ten, kdo koncepci zpracová­ Cílem koncepce je vybu­ e projednání koncepce v kraji a její přijetí, dovat v kraji odpadové hospo­ vá. Pro celkové náklady na e návrh metod a harmonogramu průběžné aktualizace. dářství: zpracování není určena horní e s jasně definovanými cíli (in­ hranice. Podle Markéty Rejdikátory) a metodami k ověře­ Ikové z odboru technologií programu. Na základě tohoto posouzení ní jejich dosažení, odpadů SFŽP by však neměla překročit část­ • navržené s dostatečným časovým výhle­ dává ČEÚ státním orgánům podklady pro ku přibližně 3 miliónů korun. Rovněž nemá směrnice stanovenu doby jejich další rozhodnutí. Předběžné konzul­ dem (nejméně 10 let), v návaznosti na vývoj platnosti. To je výhodou oproti běžné praxi, tace s expertním týmem ústavu proto mo­ v EU, kdy určitá směrnice platí obvykle pouze jeden • využívající metodu spoluúčasti při tvorbě hou další projednávání žádosti značně rok a pak se její znění mění. Taková situace by koncepce (např. vytvoření pracovních a řídí­ usnadnit. v tomto případě neměla nastat, což má dodat cích skupin - rozhodující subjekty v území zpracovatelům jistý klid na práci. např. významní původci, současní významní PRVNÍ PROJEKTY poskytovatelé služeb v odpadovém hospo­ dářství, asociace, občanská sdružení, státní Státní fond v současnosti posuzuje dvě METODICKÁ POMOC správa atd.), žádosti o podporu při zpracování koncepce Jak již bylo uvedeno, metodickou pomoc • zpracované na základě ekonomických hle­ nakládání s odpady - za Ústecký a Ostrav­ při vytváření krajských koncepcí bude zpra­ disek a kritérií (princip znečišfovatel platí, ná­ ský kraj. covatelům poskytovat Český ekologický kladově efektivní řešení apod.) Obě žádosti, jelikož jsou první, se stanou ústav, Informační centrum o odpadech jakýmsi předběžných podkladem pro vyhod­ (www.ceu.cz). JARMILA ŠŤASTNÁ nocování dalších chystaných koncepcí.

V

ŘÍZENI A SPRAVA nebo »Často kladené otázky«, ani jednou neobsahovaly zmínku o chovu psů. Jediným schůdným způsobem, jak nějaké informace o konkrétním problému od úřadů získat, se nám jevily vyhlášky a dokumenty. Vyhlášky se nám vůbec nepodařilo najít na stránkách čtyř úřadů. V jednom z měst nebyly vyhlášky týkající se psů ve výběru, který byl na internetu k dispozici a v dalším městě byly pouze vyhlášky od roku 2000. Ve zbývajících 8 městech jsme našli kom­ pletní soubory vyhlášek od roku 1990. Vět­ šina byla zpracována ve formátu HTML a pouze v jednom případě zvolili formát PDF. Rozsahem i zpracováním se tyto sou­ bory vyhlášek příliš nelišily. Několik soubo­ rů bylo vybaveno vyhledávačem, který nám však nikdy nepřinesl vyčerpávající od­ povědi. Při hledání v souborech vyhlášek jsme narazili na dva zásadní problémy: • vyhláška týkající se problému najít (v případě, že se nejmenuje »0 chovu domá­ Tab. 2 Pravděpodobnost úspěchu vyhledání stránek Město

Procento

Brno

99,2

Plzeň

96,5

České Budějovice

82,7

Jihlava

82,3

Hradec Králové

75,8

Zlín

65,8

Ostrava

64,8

Karlovy Vary

62,7

Praha 10

61,3

Praha 1

58,3

Liberec

49,2

Praha 6

48,5

Praha hl. m.

48,3

Pardubice

33,2

cí zvěře« apod., ale například »0 místních poplatcích# a také se k našemu problému vztahuje, je velmi těžko dohledatelná), • platnost znění (obvykle jsou soubory vyhlášek řazeny chronologicky, takže vy­ hlášku o podmínkách chovu i o místních po­ platcích nalezneme většinou mezi lety 19931995, a poté musíme projít dokumenty až do současnosti (5-7 let), zda se tam někde ne­ objeví aktualizace některé s naším problé­ mem související vyhlášky). I po překonání těchto »technických« pře­ kážek však dojdeme k tomu. že obecné a strojené formulace vyhlášek, odkazující na definice pojmů do jiných dokumentů, jsou pro většinu občanů téměř nepoužitelné. (Příště: Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. zaslaná e-mailem.) NIKOLA FOREX

KOMUNIKACE STÁTNÍ A PODNIKOVÉ SFÉRY Informační technologie se vyvíjejí směrem od jednotlivých produktů k uceleným službám. Stávají se službou umožňující vykonávat rychleji a efektivněji stále více operací a činností. Technologie a filozofie, označovaná od června 2000 jako NET, se začíná objevovat i v systémech, které byly až donedávna spíše konzervativní. Pátého října byla uvedena do provozu služba AQUARIUS.NET - Národní mapový server.

Systém byl instalován v minulosti jako klasický produkt na PC. V současné době je přebudováván v duchu zmiňovaných techno­ logií jako centrální služba, která bude záloho­ vána replikováním dat na okresní nebo krajská datová centra v souladu se zákonem č. 241/2000 Sb.

PRÁCE S MAPAMI Tato technologie může zásadním způsobem zjednodušit jak veřejnosti, tak podnikům a státní správě práci s mapami. Mám-li na in­ ternetu k dispozici mapy a mohu-li je využí­ vat ze svých aplikací a ze svých lokálních sítí, odpadá mi nutnost nákupu a instalace specia­ lizovaných programových produktů. Mohu se více soustředit na aplikace, které mapy sekun­ dárně využívají, snižují se provozní náklady a náklady na vybavení počítačů, které k pro­ vozu potřebuji. PPP je zkratkou užívanou ve Státní infor­ mační politice a znamená Public Private Partnership (volně přeloženo - přátelství státní a podnikové sféry). V této zemi je zakořeněn názor, že obě zmiňované části jsou oddělené. Státní úřední­ ci se mnohdy dívají na »podnikatele« a sou­ kromé firmy jako na něco škaredého, a podni­ ky zase považují stát za něco, co je dobré k vybírání daní. Pravda je, že stát je tu od to­ ho, aby vytvářel stabilní a bezpečné prostředí pro občany, aby mohli úspěšně podnikat a pracovat, prosperovat a odvádět daně, z kte­ rých je stát placen. Stabilita tohoto systému je mimo jiné upravována zákony platnými v této zemi. Rada z nich se týká i toho, že stát vyža­ duje určité informace od soukromé sféry. Je to například zákon č. 353/1999 Sb., o preven­ ci průmyslových havárií, kdy okresní úřady na základě informací od podniků o skladbě a množství nebezpečných látek rozhodují o úrovni ochrany obyvatelstva a území před následky možných havárií. Toto je typický příklad rozsáhlé komunika­ ce mezi státní správou a podniky. Tyto infor­ mace jsou důležité pro prevenci havárií, slou­ ží k rozdělení podniků do určitých skupin, přičemž každá má následně různě velké po­ vinnosti, co se týče havarijní dokumentace a rovněž průběžných opatření, reagujících na skutečnosti vyplývajících ze změn technologií a výrobních prostředků.

SYSTÉM ARGIS Dalším takovým příkladem jsou pravomoci Správy státních hmotných rezerv (SSHR), která shromažďuje informace mj. o zdrojích pro po­ třeby civilního nouzového plánování. Tyto úda­ je jsou shromažďovány od ekonomických sub­ jektů prostřednictvím okresních úřadů a centralizovány v systému SSHR. K zajištění těchto funkcí buduje systém ARGIS, který je již provozován na většině okresů a průběžně vy­ tváří centrální datovou základnu pro civilní nouzové plánování.

SYSTÉM MONIS Podpora zákonů, která umožní osloveným subjektům naplnit povinnosti vůči státu dané zákonem, vzniká průběžně jako soustava služeb na systému MONIS. Ten byl vytvářen v roce 1999 a pilotně byl použit pro monitorování sta­ vu infrastruktury státu v souvislosti s obdobím nazývaným zkratkou Y2K. Od té doby je systematicky rozvíjen a existu­ jící možnosti pro komunikaci, vyrozumění, podporu zákona č. 353/99 Sb., hlášení o závaž­ ných haváriích dle vyhlášky Ministerstva život­ ního prostředí č.7/2000 či »burza« humanitární pomoci tvoří základní stavební kameny služeb pro »PPP«. Často je možná přeceňován význam vlastní informační podpory pro krizové řízení. V sa­ motné krizové situaci, ať již jsou to povodně či jiná mimořádná událost, může dojít skutečně k fatálnímu výpadku energie či komunikací, takže využití popisovaných technologií může být vážně omezeno. Je ovšem zcela zásadním požadavkem, aby kompetentní pracovníci, kteří situaci řeší, byli na různé varianty řešení připraveni a uměli při­ jímat správná rozhodnutí.

VIRTUÁLNÍ VÝCVIK V této oblasti vzniká komplexní řešení na bá­ zi internetu na pracovištích VVŠ PV ve Vyško­ vě. Systém pro řešení krizových situací naváza­ ný na simulátor umožní naráz nejen výuku asi 10 lidí na učebně, ale i virtuální výcvik v řešení mimořádných situací prostřednictvím internetu, a tedy i cvičení na nadresortní, případně nadná­ rodní úrovni. Dnes není problémem vytvořit technologic­ ky »dokonalé« řešení, spojující mozky z růz­ ných zemí, s využitím multimédií, 3D map a grafiky. Není ani problémem tato řešení ochránit a zabezpečit technicky de facto ani de jure (tj. v souladu např. se zákonem č. 148/98 Sb.). Největším problémem je přesvědčit uživate­ le, že tato cesta je rozhodující, a pokud ne, urči­ tě je to cesta, kudy se tok informatizací této ci­ vilizace bude ubírat v příštích letech. Dalším nemalým problémem je financování takto vznikajících systémů, protože ekonomiku provozu nelze postavit pouze na resortním prin­ cipu, vzhledem k tomu, že každý z takto vzni­ kajících systémů je již svou podstatou nadre­ sortní. MICHAL VANĚČEK, T-SOFT, s. r. o.

MODERNÍ OBEC 12/2000 □

25----

ŘÍZENI A SPRAVA

DO BARTOŠOVIC SE VRACÍ SPOLEČENSKÝ ŽIVOT (III) Obec Bartošovice na Novojičínsku trpí problémy, které jsou typické pro oblasti bývalých Sudet. Několik spolků se ve spolupráci s radnicí snaží situaci změnit. Využívají při tom principů Místní agendy 21. Po válce došlo v Bartošovicích k odsunu ně­ meckého obyvatelstva a umělému znovuosídlení. Lidé, kteří se tu usadili, neměli vlastní míst­ ní tradici. Nebylo na co navazovat a jen pomalu zde vznikaly zárodky společenského života. »V 90. letech však došlo k útlumu i těch ak­ tivit, které zde po válce vznikly. Lidé se zamě­ řili více na individuální starosti, snad proto, že se musejí víc »ohánět«, aby se uživili,« tvrdí nynější starostka MVDr. Kateřina Křenková. Poklesl zájem lidí o věci veřejné a objevily se obavy, že zejména mladí lidé, kte­ rým obec »nemá co nabídnout«, skončí u drog nebo u hracích auto­ matů. S touto situací se nehodlala smířit skupi­ na aktivistů z několika subjektů v obci. Na principech Místní agendy 21 chtějí opět rozběhnout v obci bohatý spole­ čenský život. »Bylo by nesmyslné čekat, že naši situaci bu­ de někdo řešit zvenčí. Rozhýbat život v obci se ale nemůže podařit ani obecnímu úřadu, pokud nebude mít podporu a spolupráci veřejnosti. Uspět ovšem nemohou ani sebeaktivnější orga­ nizace nebo instituce, pokud nebudou spolupra­ covat navzájem,« soudí Mgr. Antonín Slezák, předseda Školního sportovního klubu v Bar­ tošovicích. Klub se podílí na projektu Spolky společně, který se snaží vdechnout obci ztrace­ ný život. Hlavními iniciátory byly Základní škola v Bartošovicích a Osvětová beseda. Cílem nebylo shora »vnutit« lidem nějaké společenské aktivity, ale především zahájit ve­ řejnou diskuzi o tom, co by v obci mohlo uspět, a také dohodnout se. kdo a co je ochoten pro jednotlivé akce udělat. Na počátku roku zorga­ nizovala škola spolu s obecním úřadem první kulatý stůl. Na něj navázala anketa v Obecním zpravodaji a v místní škole a pak už realizace jednotlivých nápadů.

Během jara a počátku léta se uskutečnila ta­ ké řada akcí ke Dni Země, jejichž cílem bylo upozornit na hodnoty přírody, dále Slet čaroděj­ nic, rafting na bartošovickém rybníce, sraz pa­ desátníků u příležitosti pouti či ekojarmark, kde se prodávaly mj. výrobky místního keramické­ ho kroužku. Navzdory tomu, že slibovaná skupina Ma­ xim Turbulenc nedorazila, vydařily se i oslavy ke Dni dětí. Organizátoři zajistili místní imitá­ tory a společně celou akci zachránili. Den dětí se slavil ve škole, letos si však děti mohly samy vybrat, jak jej chtějí prožít. Jednohlasně prosa­ dily, že se nebude ce­ lý den vyučovat. Pak si každá třída nebo skupina zvolila pro­ gram. Někdo udělal výlet nebo výjezd na kolech, žáci z několika tříd se spojili a hráli fotbal.

MÍSTNÍ AGENDA 21

ÚSPĚCH SE DOSTAVIL Ačkoliv oficiální vyhodnocení projektu se teprve chystá, už před prázdninami bylo vidět, že vynaložené úsilí nebylo marné. Uskutečnila se řada úspěšných akcí, od sportovně zaměře­ ných až po kulturní. »Díky několika výletům a cyklistickým vy­ jížďkám řada místních lidí teprve zjistila, v jak hezké krajině žijí,« uvedl Antonín Slezák. »Velký úspěch měly například Hry bez venkov­ ských hranic, kde se soutěžilo v netradičních disciplínách, jako je stavění pyramidy z balíků slámy, hod řepou, nebo dojení umělého veme­ ne. Přilákali jsme spoustu mladých lidí, kteří jindy celé dny znuděně postávali na zastávkách nebo před hospodou.«

26

O MODERNÍ OBEC 12/2000

ŠKOLA SRDCEM VESNICE Kromě jednorázových akcí je nyní v obci bo­ hatá nabídka kroužků a jiných pravidelných ak­ tivit pro děti i dospělé. Ke zvýšení počtu těchto příležitostí přispívá dílčí projekt Škola srdcem vesnice, jehož smyslem je co nejvíce využít školní prostory pro sportovní a další činnost. Ve škole je pěvecký kroužek, autoškola, jezdí sem dvě učitelky hudby ze Základní umělecké školy ve Studénce, je zde posilovna, cvičí se aerobik a hraje volejbal. V otevřeném venkovním areá­ lu je hřiště i vybavení k míčovým hrám. Na sportovním vyžití v obci se významně podílí i fotbalisté: čtyři fotbalová družstva za sezónu odehrála na 80 zápasů. K letní sezóně pak patří dětské tábory. Jedním z největších plánů do blízké budouc­ nosti je internetová čajovna, zatím jí však chy­ bí připojení k síti a odpovídající technické vy­ bavení. V listopadu se chystají další kulaté stoly na téma »veřejný život v obci« a veřejné slyšení »nácti!etých«, kde by se mělo ujasnit, co by mladí lidé uvítali a co jim obec může zajistit. Jedno podobné jednání už se konalo, a sice na půdě školního parlamentu. »To, co jsme si předsevzali, se zatím daří,« říká starostka Kateřina Křenková. »Na spole­ čenské akce začali chodit lidé, které léta nebylo na veřejnosti téměř vidět. Navíc se ukázalo, že když jim pomůžeme, aby si kulturu zorganizo­ vali sami, daleko víc je to baví a je to dokonce levnější. V tom je naše cesta směrem k naplně­ ní cílů dalšího dílčího projektu, který jsme na­ zvali Bavme se sami.« EVA RÁZGOVÁ, Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.

NEOPODSTATNĚNÍ OBAVY V současné době vznikají bouřlivé dis­ kuze o osudu zaměstnanců předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizova­ ných obcí. Jde výhradně o školy bez právní subjektivity. Školské odbory tvrdí, že ob­ ce nejsou schopny plnit funkci zaměst­ navatele a že školství zkolabuje. Obce jsou zřizovateli a bylo by absurdní, aby dělaly všechno proto, aby školy nefun­ govaly. Současný návrh je však staví do poněkud podivné role - plaťte provoz, údržbu a opravy, ale užívat vše budou za­ městnanci jiného subjektu. Každá obec zvládá minimální administ­ rativu a pokud je tak maličká, že nemá pra­ covníky, kteří by se školství věnovali, mů­ že se dohodnout s jinou obcí, případně si tuto službu zajistí smluvně. Pro bezproblémové zajištění této změny je však jisté, že obce musí mít dostatek ča­ su na technicko-organizační přípravu zajiš­ tění pracovně-právních vztahů vůči za­ městnancům těchto škol včetně zohlednění změny ve vazbě na rozpočet státu a obcí a tok finančních prostředků. Zároveň je třeba si uvědomit, že řešíme situaci, která bude existovat do doby plat­ nosti nového školského zákona. Ten o ško­ lách bez právní subjektivity vůbec nehovoří. Dalším problémem je jmenování a odvo­ lávání ředitelů předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných obcí - tedy i škol s právní subjektivitou. Je logické, že subjekt, který zřizuje školu a ze svého rozpo­ čtu hradí její provoz, by měl mít možnost ovlivňovat jmenování či odvolávání jejího statutárního orgánu, kterým je ředitel školy. Pojistkou, aby tato pravomoc nebyla zneuži­ ta. je návrh, aby souhlas dával kolektivní or­ gán, tj. obecní rada či zastupitelstvo. Záro­ veň by měl být nutný souhlas orgánů kraje. Bude na zvážení obce, zda využije kon­ kurzního řízení, ale opět to bude především v jejím zájmu, aby v čele školy stál schop­ ný ředitel, pod jehož vedením by pracoval kvalitní pedagogický sbor. Kdo se tedy obává nových kompetencí dávaných obcím? V kontrastu s planými polemikami stojí fakta - můžeme vidět upravené školy i tam, kde je obec chudá a na nic jiného jí nezbývají peníze. Většina starostů totiž ví, že školou procházejí všichni občané obce. Uvědomují si vý­ znam vzdělávání pro budování vztahů k rodné obci. není jim neznámá role školy pro rozvoj celé společnosti. Učitelská veřejnost či alespoň ta část z ní, která chce zlepšovat úroveň vzdělává­ ní na základní úrovni, by proto měla navr­ hované změny vítat. Rozhodování obec­ ních zastupitelstev na poli školství je toho nejlepším odůvodněním. MARCELA ŠTIKOVÁ, předsedkyně Školské komise Svazu měst a obcí ČR

řízeni a sprava

KOMUNIKAČNÍ MANUÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY «) Městský úřad v anglickém Yorku vydal skládačku s názvem Zákazník na prvním místě (Několik praktic­ kých myšlenek, které by Vám měly pomoci). Zatímco v minulém díle jsme z tohoto letáku přeložili zásady pro telefonování, tentokrát to budou zásadní pravidla pro osobní styk. □ Závazná pravidla

JE ZÁJEM O BAKALÁŘE? Od počátku 90. let připravují vysoké školy nejen ab­ solventy magisterského, ale i bakalářského studia. Samotné bakaláře však širší veřejnost i potenciální zaměstnavatelé přijímají s určitou nedůvěrou. Nejinak je tomu u absolventů ekonomických fakult se správ­ ním zaměřením, které své poslu­ chače vychovávají též pro orgány obcí. Kolektiv pracovníků Fakul­ ty ekonomicko-správní Univerzi­ ty Pardubice, vedený proděkan­ kou Ing. Ivanou Kraftovou, CSc., na základě grantu z Fondu roz­ voje vysokých škol provedl analýzu daného stavu. Oslovené obce byly rozděleny podle počtu obyvatel do násle­ dujících kategorií: • 0-2000 obyvatel, 28 respon­ dentů (asi 13 %), • 2001-9000 obyvatel, 85 res­ pondentů (asi 39 %), • 9001-30 000 obyvatel, 69 res­ pondentů (asi 32 %), • 30001-90 000 obyvatel, 24 res­ pondentů (11 %), • 90 001-120 000 obyvatel, 7 respondentů (asi 3 %), • 120 001 a více obyvatel, 5 res­ pondentů (2 %). Z 218 zpracovaných odpovědí (54,5 %) vyplynulo, že dosud skutečně není plně pochopeno specifikum bakalářského studia. Zatímco část obcí stejné katego­ rie například na funkci tajemníka nebo vedoucího odboru vyžaduje jako kvalifikační předpoklad ukončený tříletý bakalářský stu­ peň, zbývající respondenti dávají přednost absolventům delšího, zpravidla pětiletého studia. Neméně podnětné bylo zjiště­ ni, na jaké znalosti posluchačů vysokých škol ekonomickosprávního zaměření kladou před­ stavitelé oslovených obcí největ­

ší důraz. Z podrobného vyhod­ nocení vyplynuly též preference, které dotázaní dali vybraným předmětům, vyučovaným kromě dalších na pardubické fakultě. Nejžádanějšími z hlediska respondentů jsou předměty: správní právo, místní finance a informační systémy ve veřejné správě. S malým odstupem pak následují psychologie, veřejné fi­ nance a daně, informatika, ob­ čanské právo a regionální rozvoj. Zajímavá je současně skutečnost, že dotázaní (vzhledem ke svému profesnímu zařazení zcela jedno­ značně na úkor jednoduchého účetnictví a podvojného účetnic­ tví podnikatelů) preferují ve vý­ uce předmět podvojné účetnictví rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí. Pardubická fakulta bude se zís­ kanými poznatky aktivně pra­ covat. Přitom bude vycházet ze zkušeností, které získává již trva­ lou spoluprací s obecními úřa­ dy, zejména s Magistrátem města Pardubice, Úřadem města Hradec Králové, ale třeba i s Městským úřadem Lázně Bohdaneč. Připravovaný nový studijní plán se již snaží zohlednit vý­ sledky průzkumu jak v bakalář­ ském, tak i v magisterském stup­ ni výuky. Je to jeden z důležitých předpokladů, aby její absolventi nalézali odpovídající uplatnění na stále náročnějším trhu práce. MILOŠ CHARBUSKÝ, Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice FOTO ARCHIV

• Vždy, když na radnici přijde občan se žádostí, bude se mu ně­ kdo věnovat do 10 minut. • Pokud se mu nemůžete věno­ vat do 10 minut: - sdělte občanovi, kdy se mu můžete věnovat, aby se mohl roz­ hodnout, zda má čekat, - umožněte mu domluvit si s vámi schůzku na později, - napište mu, s kým bude po­ zději muset mluvit. • Každý pracovník: - má visačku se svým jménem a názvem oddělení, pro které pra­ cuje, -je vůči občanovi milý a pro­ fesionální, - umožní, aby si s ním mohl občan pohovořit v soukromí, po­ kud to záležitost vyžaduje, - pomůže občanovi vyplnit po­ třebné formuláře. □ Co konkrétně učinit, abyste splňovali tato závazná pravidla? • Vždy mějte visačku se svým jménem. • Usmívejte se. Pozdravte. • Usnadněte občanovi jednání například se posaďte, abyste si mohli pohovořit. • Věnujte se mu. Zapamatujte si jeho jméno a používejte je. Dí­ vejte se mu do očí. • Používejte běžný jazyk, nepou­ žívejte odborné termíny. • Poslouchejte - kdyby občanovi na věci nezáleželo, neříkal by vám o ní. • Kromě poslouchání sledujte ta­ ké neverbální vyjadřování. • Buďte přátelští a milí - dokažte, že to co děláte, umíte a že to dělá­ te rádi. • Vždy poskytněte maximum in­ formací - proč musí čekat a jak dlouho musí čekat. Pokud existuje více řešení, informujte dotyčného o všech, aby měl k dispozici dosta­ tek informací pro své rozhodnutí. • Vždy začněte tím, co můžete udělat - ne tím, co nejde. • Pokud něco slíbíte, udělejte to. • Dejte občanovi své jméno a kontaktní informace, například na vaší vizitce. □ Co když vzniknou potíže? • Obvykle je pro překonání ob­ tížných situací nejdůležitější prv­ ní dojem. Někdy vás ale občané vidí spíše jako překážky na jejich

cestě za tím, co potřebují. Pokus­ te se je pochopit, dokonce i když jejich problém nemůžete vyřešit. • Pokud je někdo agresivní či protivný: - buďte zdvořilí, zůstaňte klid­ ní, mluvte pomalu a potichu, - používejte jeho jméno, - poslouchejte, co vám druhá strana říká a nechejte ji, ať se ze svého problému »vymluví«.

- dejte najevo, že chápete je­ jich pocity (např. »Chápu, že vás to hodně rozčiluje...*). - buďte asertivní, nebuďte agresivní či hrubí »na oplátku*, - pokud daná osoba pokračuje v hrubých či agresivních proje­ vech, máte právo odejít od pře­ pážky nebo položit sluchátko. Předem je o tom však varujte. PAVLA HAŠOVÁ, Transparency International CR VĚRA FORETOVÁ, Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání (IIMCE) FOTO VÁCLAV DRASNAR

(Příště: Písemný styk) MODERNÍ OBEC 12/2000

-i

27----

řízeni a sprava_______________

ALTERNATIVNÍ NÁVRH Jako příspěvek k druhé etapě reformy veřejné správy předkládáme konkrétní návrh územní reformy a struč­ ně nastiňujeme její vazby na kompetence příslušných institucí. Našim zámerem bylo vymeze­ ní asi 300-340 přirozených center a jejich územních obvodů, které by se staly minimálně základem územního členění, a nahradily tak zcela nepřirozené a předimenzo­ vané obvody současných 73 okresních úřadů. Chtěli jsme uspokojit zcela po­ chopitelnou poptávku značné části obcí po novém územním uspořádání, v němž by byl kladen důraz především na historická a geografická hlediska. PODSTATA NÁVRHU V zájmu nalezení kompromisu mezi přiblížením místa výkonu správy a mezi zárukou dostatečné profesionality jejího výkonu na­ vrhujeme dvojí typ okresů: ma­ lé okresy (MO), a velké okresy (VO). Ve všech vybraných 322 síd­ lech malých okresů (jen některá, asi 140-160, budou též sídly VO) působí dosavadní pověřené obecní úřady (POU), které dále nazýváme okresními úřady 1. nebo 2. typu (OU1 nebo OU2) viz KRITÉRIA PRO VYTVÁŘENÍ MALÝCH OKRESŮ Návrh respektuje současný územní stav obcí, neboť se řídí tradiční demokratickou zásadou, podle niž nemají být územní změny obcí (s výjimkou statutár­ ních měst) spojovány s územní reformou (prováděnou centrální­ mi úřady). • Kritérium historické Návrh sídel i obvodů MO vy­ chází ze soudních okresů z let 1850-1948, přičemž zohledňuje změny ve struktuře osídlení, k nimž došlo druhé světové vál­ ce. Staré zemské hranice zacho­ váváme, pokud nám v tom ne­ brání tzv. integrace dříve samostatných obcí, tím spíše je­ jich stavební splynutí (Jihlava, Ostrava, Frýdek-Místek apod.). • Kritérium geografické Toto kritérium považujeme za nesmírně důležité, neboť ve spo­ jení s hlediskem historickým

28

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

optimalizuje nejen výběr sídel, ale především průběh hranic. Z geografického hlediska musí mít sídlo okresu dobrou polohu, a zásadně vždy dobré spojení s okolními obcemi. I po 52 letech od zrušení soudních okresů 80 % jejich sídel tyto podmínky zcela

NÁZOR splňuje, neboť síť okresních sil­ nic byla směrována především do sídel soudních okresů. Zby­ lých 20 % jsme nemohli, i přes dobrou polohu a spojení, uplatnit spíše z důvodů velmi nízkého počtu obyvatel sídla i celého okresu. • Kritérium celkové velikosti okresu

Vzhledem k nerovnoměrnému osídlení ČR a ve snaze brzdit vylidňování venkova jsme se snaži­ li podpořit rozsáhlé, avšak řídce obydlené oblasti tím, že jsme ja­ ko kritérium použili nejen počet obyvatel okresu, ale i jeho rozlo­ hu. V návrhu považujeme obě kritéria za stejně důležitá. Proto jsme velikost měřili dosud ne­ používaným koeficientem veli­ kosti vypočteným jako součin počtu obyvatel v tisících a rozlo­ hy. Tento ukazatel nám pomohl objektivně porovnávat zejména různé obvody, lišící se hustotou osídlení. • Velikost sídla okresu Kritériem dosud spíše přece­ ňovaným je počet obyvatel sídla okresu. Velká sídla jsou bohužel velmi nerovnoměrně rozložena, často vzájemně v těsné blízkosti. Naopak existují oblasti, kde je velkých sídel absolutní nedosta­ tek. Proto v našem návrhu nefi­ gurují velká sídla, která nesplňu­ jí ani historická ani geografická

POROVNÁNI EXISTUJÍCÍHO A ALTERNATIVNÍHO VYMEZENÍ KRAJŮ Existující stav

kritéria (Třinec, Kopřivnice atd.), naopak se vyskytují malá sídla, pro nedostatek lepších ne­ zastupitelná (Libáň, Nasavrky atd.). VÝZNAM NÁVRHU • Význam územnmího členění Malé okresy navrhujeme jako základ územního členění, jako základní a dále nedělitelné admi­ nistrativní jednotky (ZAJ), z ni­ chž jsou odvozeny všechny mys­ litelné správní, ale i soudní obvody všech instancí. Existence ZAJ je nutnou pod­ mínkou efektivnosti veřejné sprá­ vy, neboť dvě různá správní od­ větví mohou působit v odlišných územních obvodech (vnitřní správa versus správa lesů). S úkolem vymezit správní obvo­ dy se proto budeme setkávat čas­ těji než dosud. • Princip subsidarity Subsidiarita je jeden z vůdčích principů Evropské unie. Náš ná­ vrh ji výrazně podporuje tím, že do značné míry řeší věčný rozpor mezi dostupností úřadů a profesi­ onalitou jejich výkonu tím, že: - zavádí v rámci téže instance okresní úřady 1. typu (OU1) a 2. typu (OU2), - umožňuje minimalizaci vý­ konu přenesené působnosti v ob­ cích. které nejsou sídly OU1 ani OU2, - vede k snížení roztříštěnosti veřejné správy tím, že umožní re­ dukci stavebních úřadů pouze do sídel OU1 a OU2. Další prohloubení subsidiarity by bylo možné, pokud by dosud předpokládaný systém samosprá­ vy (obce - kraje) byl doplněn o okresní samosprávu. Většina problémů překračuje možnosti obcí a zatěžuje krajské samosprá­ vy na úkor řešení problematiky koncepce a rozvoje - viz 2). Opět zdůrazňujeme, že případné samo­ správné okresy musí být území malá, homogenní, s přirozeným centrem. • Nástroj k částečné redukci POV Snaha přiblížit místo výkonu správy po roce 1990 (omezená však nedotknutelností existují­ cích okresních hranic) vedla v některých případech k zřizová­ ní POU, které se po rozhraničení současných okresů ukazují jako nadbytečné. Vytváření malých okresů ve vztahu k současnému územní­ mu členění představuje součas­ ně:

fiíZENÍ A SPRÁVA NAVRŽENÁ STRUKTURA MALÝCH OKRESU SE ZAŘAZENÍM DO KRAJŮ

- rozdělení současných okre­ sů na nejméně dva, obvykle však více MO (s výjimkou okre­ sů totožných se statutárními městy), - spojení přilehlých částí úze­ mí některých současných okresů v jeden MO (tím pozbývají vý­ znam některé POÚ, jejichž sídla se jako okresní města nehodí (Chvaletice, Hostivice, Třemošnice aj.). • V širších souvislostech

Zřízení MO má dále široké, zejména sociologické a ekolo­ gické souvislosti. Hlavním moti­ vem je snaha alespoň přibrzdit neustálé vylidňování venkova a přelidňování velkých měst, které je časovanou bombou, pro­ jevující se zatím »pouze« zvýše­ nou kriminalitou, nadměrným hlukem a zhoršením kvality ovzduší. Smyslem našeho návrhu je te­ dy podpora zcela opačných trendů, tj. vytváření pracovních příležitostí na venkově. Podpo­ ruje posílení starousedlictví, této nutné podmínky snížení krimi­ nality, ale i ochrany přírody apod. Starousedlictví významně napomáhá k rozvoji dalšího fe­ noménu, tj. zdravého lokálpatriotismu. Jeho značný nedostatek se pro­ jevil (jak se dalo očekávat) i níz­

kou volební účastí v krajských volbách (i když se nejednalo o je­ dinou příčinu). Těžko chtít např. po občanech Pacova či Kamenice n. Lipou, aby se ztotožňovali s Ji­ hlavským krajem, k němuž byli bez diskuze zařazeni. Podprů­ měrná volební účast v těchto městech (Pacov 30,05 %, Kame­ nice n. Lipou 22,13 %) mluví cel­ kem jasnou řečí. Tamní občané (včetně občanů příslušných spá­ dových oblastí) by se jistě ztotož­ nili spíše s příslušným malým okresem anebo snad i se Zemí českou. Zdůrazňujeme, že význam malých okresů je obrovský i v případě, že by snad nebyla nalezena vůle k zavedení okres­ ní samosprávy. MO musí v zása­ dě vznikat zdola. Naproti tomu vytváření velkých okresů je spí­ še věcí státní správy, která má dostatek možností vytvářet VO vhodnou kombinací s malými okresy.

SKRYTÉ PŘEKÁŽKY V této souvislosti je třeba vzpomenout nedávno vytvořený, nyní již nechvalně známý minis­ terský návrh 179 pověřených okresních úřadů. Jeho kritiku jsme přinesli již v jiných médi­ ích, a proto bychom se rádi za­

mysleli nad otázkou, která se pří­ mo vnucuje. Byli autoři návrhu opravdu jen diletanti, nebo se jednalo o záměr? Zabývejme se jen touto poslední možností. Předem bych rád upozornil na jedno úskalí, které si zdaleka všichni neuvědomují. Zánik okres­ ních úřadů sám o sobě neznamená zánik zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění, tohoto posled­ ního ze tří pilířů »socialistické« ústavy z roku 1960. Stačí vzpome­ nout období 1990-1997, kdy exi­ stovalo 7 krajů z roku 1960, aniž by byly reprezentovány všeobec­ nými správními úřady. Tento stav značně mátl veřejnost, která si kladla otázku, zda kraje existova­ ly, čili nic. Nelze vyloučit, že po­ dobný »Kocourkov« je v zájmu odpůrců územní reformy, kteří si na 77 okresů již tak zvykli, že bu­ dou klást nejrůznější překážky, bránící jejich zrušení. Je totiž třeba zdůraznit, že správní obvody se nemusí vždy krýt s územním členěním. Tento fakt je poměrně málo známý, a proto je třeba na něj výslovně upozornit. Pokud byl ministerský návrh úmyslně diletantský, nabízí se ještě jedna prozaická možnost, a to záměrně vyvolat natolik ne­ gativní ohlasy, které by .další diskuzi zabrzdily a raději by da­

ly přednost současným 77 okre­ sům. Dalšími překážkami jsou samozřejmě i některé paragrafy zákona o krajích. To je však čtenářům jistě dostatečně zná­ mo.

□ □□ Domníváme se, že náš návrh ostře kontrastuje s návrhem mi­ nisterským, a alespoň do určité míry respektuje přání četných ob­ cí, tj. historická a geografická hlediska. Jsme si však současně vědomi toho, že se může stát předmětem další diskuze pouze tehdy, podpoří-li jej alespoň ti představitelé samospráv, které oslovil. Znovu zdůrazňujeme: smysluplné územní členění se může vytvářet pouze zdola, tj. tlakem jak na centrální orgány, tak na Parlament ČR. Podrobnos­ ti lze nalézt na internetové adre­ se: www.abc-info.cz, na niž lze zasílat vaše ohlasy. Pramen: l* Štěpán Mleziva: »Stačí se jen inspirovat osvědčenými recepty«. Moderní obec č. 8/1999 2) Štěpán Mleziva: »Okresní samosprá­ va^ Moderní obec č. 7/1999

ŠTĚPÁN MLEZIVA, KARELKUČA, publicisté

MODERNÍ OBEC 12/2000 □

29

ftlZENl A SPRÁVA*_________________

ABY SE LÉPE POZNALI Reforma veřejné správy svazuje školy s místem jejich působení stále pevněji. Bouřlivá reakce pedagogické veřejnosti na poslanecký návrh novely zákona o státní správě a samosprávě (která měla umožnit obcím jmenovat a odvolávat ředitele škol, které zřizuje) však prozrazuje, že v kontaktech obou institucí ještě všude není všechno v pořádku. Jako by se leckde obávaly vzájemného vlivu, jako by se navzdory blízkosti ne­ znaly. V tuto chvíli nabízí oběma stranám pomocnou ruku CZESHA SER­ VIS, profesní poradenská instituce Sdružení školských asociací CZES­ HA. O bližší informace jsme požádali jeho ředitelku Janu Kratochvílovou. • Co vás přivedlo ke zří­ zení této služby?

vá »Zřizovatel - škola a státní správa« je věnován vztahu s odbory školství obcí, okresů a krajů, s ministerstvem škol­ ství, ale také s Českou školní inspekcí - to všechno pochopitelně v souvislosti se změna­ mi, které nastanou 1. ledna 2001. Dalším významným celkem je »Postavení ředitele školy a zřizovatele v současném systému vzdělávání«, který hovoří o požadav­ cích na vzdělávání dětí a mládeže, seznamu­ jeme účastníky s hlavními cíli vzdělávací po­ litiky státu. V dalších seminářích se účastníci pod vedením lektorů zamýšlejí nad tvorbou koncepce školy, nad její analýzou, nad podí­ lem rodičů na práci školy, nad starostí zřizo­ vatelů o pracovní a sociální podmínky škol. Okruh otázek je široký, ale pro spolupráci obou institucí zásadní.

ŠKOLSTVÍ

Uvědomili jsme si, že pře­ kážky v komunikaci jdou veli­ ce často na vrub nepochopení, které pramení z neznalosti věcí. Ze pedagogové a zástupci obcí by se měli lépe poznat, dokázat spolu otevřeně hovořit o svých plánech. Proto jsme se rozhodli sestavit vzdělávací model, který by pomohl navzájem pochopit záměry zřizo­ vatelů a ředitelů škol, seznamoval by účastní­ ky s připravovanou vzdělávací koncepcí a současnými změnami ve školství. Umožnit zastupitelům obcí pochopit specifika řízení školy - a to jak z pohledu ředitele, tak z po­ hledu zřizovatele, a naopak ředitelům škol dovolit více nahlédnout do práce obcí. V uplynulém školním roce proběhl a v le­ tošním roce probíhá obdobný vzdělávací cy­ klus - pro ředitele škol - a setkává se s pozi­ tivním ohlasem. Právě tady nám zpětná vazba ukazuje, že mnohá nedorozumění - a z nich vyplývající další problémy - vznikají nedo­ statečnou komunikací mezi školou a obcí. Proto jsme se rozhodli zorganizovat další cy­ klus, který zprostředkuje oběma partnerským

• Znamená to, že by se seminářů měli účastnit vždy společně zástupci škol a obcí, které je zřizují? Bylo by to jistě ideální. V řadě míst se zá­ stupci zřizovatelů na účasti společně domlou­ vají. Ale podmínkou účasti to není. Hlásí se nám třeba jenom zástupci zřizo­ vatelů z odborů školství okresů nebo větších měst s tím, že in­ formace o semináři spolu s refe­ rencí vlastních zkušeností předa­ jí dál nebo zase jen ředitelé škol. Je to otázka vzájemné domluvy. I když se na semináři nesejdou pedagogové a zastupitelé z téže obce, určitě zkušenosti různých pohledů na jednu problematiku povedou k zajímavé diskusi, kte­ rá je může obohatit.

• Jak zatím vypadá zájem o společné vzdělávání?

stranám příležitost ke společnému setkávání a vzdělávání se. Věříme, že to povede ke spo­ lečné participaci při vytváření podmínek pro výchovu a vzdělávání dětí.

• Co všechno tento cyklus nabízí? Jde o cyklus seminářů společných pro zři­ zovatele a ředitele škol a školských zařízení. Tvoří jej osm témat, která na sebe navzájem navazují. Například v tématu »Škola- ředitel školy a zřizovatel« se zabýváme aspekty právní subjektivity, přípravou a projednává­ ním rozpočtu školy, její vedlejší hospodář­ skou činností, vysvětlením jak postupovat při zřizování rady školy, jaké jsou její kompeten­ ce a podobně. Další tematický celek se nazý­

---- 30

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

Zejména ze strany zřizovate­ lů je velký. První semináře se rozběhly v listopadu v Nové Vsi nad Nisou pro oblast Jablonecka a Liberecka, další je na řadě Plzeň, Ostrava. Brno. S naší nabídkou jsme seznámili Svaz měst a obcí a potěšilo nás, že ji vnímal velice pozitivně; zejména nyní, kdy pravomoci, ale také odpo­ vědnost obcí získává na intenzitě. Proto na­ příklad svaz zařadil nabídku těchto vzděláva­ cích aktivit na internet. Bližší informace najdou zájemci také na webových stránkách (http://www.czesha.cz) a na e-mailu: [email protected]. Jde nám o to, aby pracovní­ ci škol a obecních zastupitelstev uměli vždy rozhodovat se znalostí věci. Školství je přece věc veřejná. JAROSLAVA VOLFOVÁ FOTO AUTORKA

ýchodočeské Lázně Bodaneč se ve dnech 23.-25. 10. staly hostitelským městem mezinárodní konference o veřejné správě. Pořadatelem byla Fakul ekonomicko-správní Univerzity Pardu­ bice. Referáty a workshopy přinesly témata ja­ ko např. Finanční aspekty vztahů: stát-ministerstva-obce a kraje (doc. Jitka Peková, VŠE Praha), Výkonnostní audit ve veřejné a občanské kontrole (prof. Dušan Halásek. VŠB-TU Ostrava) nebo Využití geografic­ kých informací ve veřejné správě (Ing. Petr Fabián, doc. Jan Čapek, Univerzita Pardubi­ ce). V bloku »Lidský faktor a vzdělávání v oblasti veřejné správy® zazněl mj. příspě­ vek Dr. Ilony Semrádové (VŠP Hradec Krá­ lové) na téma Etické principy ve veřené správě.

V

VEŘEJNÁ SPRÁVA 2000 Příspěvek doc. Olgy Vidlákové z pořada­ telské fakulty, který se zabýval 10 lety refor­ my veřejné správy, se mimo jiné zmiňoval o přenesení některých současných působnos­ tí okresních úřadů nikoliv na úroveň úřadů tzv. mikroregionů. ale na krajské úřady. V tomto případě by se na krajských úřa­ dech rozhodovalo v I. instanci. To znamená, že odvolací instancí v řádném i mimořád­ ném řízení budou ministerstva či jiné ústřed­ ní správní úřady. Toto řešení však je podle doc. Vidlákové v rozporu s koncepcí reformy veřejné správy, která vycházela z předpokladu odbřemenit ministerstva a jiné ústřední správní úřady od rutinní správní činnosti a tuto pře­ nést na nižší stupně státní správy. Ústřední orgány státní správy přitom mají být koncepčními, legislativními, řídícími a kontrolními orgány, v nichž se budou při­ pravovat jednotlivé státní politiky. Namísto toho by ale ministerstva vydávala minimál­ ně statisíce individuálních správních roz­ hodnutí. Přijetí tzv. spojeného modelu na krajské úrovni kopírujícího model existující na úrovni obcí, který je již zakotven v přijatém zákoně o krajích, však znamená, že v území bude různorodé zabezpečení výkonu stát­ ní správy. Ve většině správních úseků, kde existují v území zvláštní, tzv. dekoncentrované or­ gány státní správy, budou příslušnými orgá­ ny státní správy, avšak rozhodování, jež je v pravomoci všeobecné krajské správy (takzvané politické správy), bude vykonává­ no v přenesené působnosti. Důsledky tohoto politického rozhodnutí si bezpochyby ani samotní reformátoři nedo­ vedou dobře představit. Podle doc. Vidláko­ vé však lze odhadnout, že v území nedojde ke kýžené koncentraci státní správy a systém nebude ani výkonnější, ani transpa­ rentnější. - vd -

1LEGISLATIVA______________________________________

ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY OBCE Dochází zejména k posílení pozice zastupi­ telstva a jsou stanovena pravidla pro činnost obligatorních výborů a pro orgány části obcí (osadní výbory). Odstraňuje se privilegované postavení rady ve vztahu ke komisím. Novela přináší i úpravu formálních záležitostí (mini­ mální počty členů výborů, pravidla pro usne­ sení. základní režim průběhu kontroly).

VÝBORY (§ 117-§ 119) Novela charakterizuje výbory jako inicia­ tivní a kontrolní orgány zastupitelstva ob­ ce. Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční a výbor kontrolní. Z dikce zákona je možné zřetelně vysledovat přímou podobnost s před­ chozími komisemi obecní rady, kdy byly též obligatorně zřizovány komise kontrolní a ko­ mise finanční, jejichž činnost účinností nove­ ly končí. □ Činnost výborů obecně Výbor plní úkoly, kterými ho pověří zastu­ pitelstvo, a jemu také ze své činnosti odpoví­ dá. Svá stanoviska, ale stejně tak i návrhy, předkládá opět výhradně zastupitelstvu obce. Tím se přesouvá to, co dříve řídila, určovala a o čem věděla pouze obecní rada, do pravo­ moci zastupitelstva. Vzhledem k postavení zastupitelstva jako nejvyššího orgánu obce, který má zcela jistě právo na tento odborný servis ze strany dalších orgánů, je tento pří­ stup správný. □ Složení výborů Zákon přímo uvádí, že počet členů výboru je vždy lichý. Stejně tak určuje základní for­ mální náležitosti: - výbor se schází podle potřeby, - usnesení se vyhotovuje písemně, - podepisuje jej předseda výboru, - předsedou musí být vždy člen zastupitel­ stva obce, - ve městě, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 15 % občanů národnosti jiné než české, zřizuje se obligatorně výbor pro národnostní menšiny. _1 Speciální režim finančního a kontrolního výboru (§ 119) Členy těchto dvou výborů nesmějí být sta­ rosta, zástupce starosty, tajemník a osoby za­ bezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu (členy ostatních komisí být mohou). Zákon dále stanoví základní obsah činnosti těchto výborů. Tím je nahrazen dří­ vější nedostatek v tom. že nikde nebyla stano­ vena ani rámcově oblast činnosti, kterou by se měly dřívější komise kontrolní a finanční pra­ videlně zabývat. Finanční výbor kontroluje hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a pl­ ní další úkoly, jimiž ho pověřilo zastupitel­ stvo. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnese­ ní zastupitelstva a rady obce (je-li zřízena)

Ustanovení hlavy páté zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízeni-) jsou další novinkou v práv­ ní úpravě obecního zřízení.

a dodržování právních předpisů ostatními vý­ bory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Plní další kontrolní úkoly, který­ mi ho pověřilo zastupitelstvo. Zákon dále stanovuje, jak má vypadat kon­ trola po formální stránce (kontrola výboru fi­ nančního i kontrolního). Ustanovení § 119, odst. 4 stanoví obligatorně. že o provedené kontrole se musí pořídit zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k jejich odstranění. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola tý­ kala. Zápis předloží výbor zastupitelstvu ob­ ce, k tomuto zápisu se připojí vyjádření orgá­ nu, popř. zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala. Praxe samozřejmě bude přinášet různé vý­ kladové otazníky, zejména u výboru kontrol­ ního a finančního. Diskuze budou vznikat na­ příklad u samotného průběhu kontroly některého z těchto dvou výborů, zejména ve vztahu k usnesení výboru. Podle mého názoru by měla být praxe ta­ ková, že buď: - kontrolu provádí výbor jako celek (pak se o textu zprávy o kontrole usnáší), - kontrolou jsou výborem pověřeni jen někteří jeho členové nebo jeden člen (pak by měl být výbor se zprávou seznámen, měl by ji vzít na vědomí a předat zastupitelstvu obce). Nová úprava vnáší do kontrolní činnosti or­ gánů zastupitelstva obce řád. Odstraňuje urči­ tou dvojkolejnost právní úpravy (kontrolní komise a finanční komise často dělaly totéž) a nesmyslnost podřízení těchto orgánů obecní radě. Novou úpravu lze v této části hodnotit pozitivně. Pro obce z toho vyplývá, že by měly ko­ mise obecní rady (ty, které jsou obsahově chápány jako citované výbory) zrušit a zřídit výbory (podle nové právní úpravy).

OSADNÍ VÝBORY (§ 120-§ 121) Novela přináší v § 120 a § 121 ještě jednu novinku: možnost, aby zastupitelstvo zřídilo v částech obce osadní výbory. Tím se institucionalizují různá svépomocná seskupení, kte­ rá nahradila po listopadu 1989 tak trochu dří­ vější občanské výbory, a to z prostého důvodu - zejména v obcích přičleněných k městům potřebovalo zastupitelstvo partnera pro jedná­ ní o potřebách sloučené obce. V městech tak panovala nepsaná pravidla, že názory »nějak« vybraných občanů se respektovaly, a zastupi­

telstvo mateřského města se jimi řídilo ve svých rozhodnutích. Podobně »kaskadérsky« se řešilo odměňování těchto dobrovolníků (různými dary apod.). Novela tyto »procedury« odstraňuje a dává zastupitelstvům možnost ustavit v části obce orgán zcela oficiální, s jasnými pravidly a s reálnou možností odměnit ob­ čany za jejich činnost. Osadní výbory musí mít minimálně 3 členy (skutečný počet stanovuje zastupitelstvo) z řad občanů, kteří mají v předmětné části ob­ ce trvalý pobyt. Tyto členy určuje zastupitel­ stvo. Předseda je volen zastupitelstvem z čle­ nů osadního výboru. Oprávnění osadního výboru jsou logická: - předkládat zastupitelstvu, radě a výborům zastupitelstva návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce, - vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvem a radě obce k rozhodnutí, po­ kud se týkají části obce, - vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany, kteří jsou hlášeni k tr­ valému pobytu v části obce, orgánům obce (toto ustanovení se občanům té části obce ne­ musí zrovna zamlouvat - jejich připiš orgánu obce bude připomínkovat někdo ze »sousedů«, tedy jejich podnět bude dáván orgánu obce s komentářem). Stejně tak může v praxi působit potíže usta­ novení, že požádá-li předseda osadního výbo­ ru na zasedání zastupitelstva o slovo, musí mu být uděleno. V takovém případě bude záležet na řízení zasedání zastupitelstva obce. Nicmé­ ně zastupitelstvo má možnost složení osadní­ ho výboru změnit, ucítí-li tendence k obstrukcím s cílem vymoci si nějaké předností plnění z rozpočtu obce apod.

KOMISE (§122) Pojem »komise« nám ze zákona o obcích nezmizel. Dostal jen jiný obsah. Komise jsou nadále iniciativní a poradní orgány rady obce, jí jsou odpovědny za svou činnost a jí předná­ šejí svá stanoviska a náměty. Z této skuteč­ nosti mimo jiné vyplývá, že komise se stávají v podstatě konzultačními a poradními orgány, které mohou sloužit ke kvalitnějšímu rozho­ dování rady. Lze očekávat, že budou zřizová­ ny výjimečně, například k nárazovým řeše­ ním problémů. Zákon také nestanoví, že předsedou komise musí být člen zastupitel­ stva. Komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti, je podřízena na tomto úseku okre­ snímu úřadu. V podstatě se role ani obsah čin­ nosti těchto komisí nemění (typicky komise pro projednávání přestupků). JANA HAMPLOVÁ,

advokátka, stálá spolupracovnice redakce MODERNÍ OBEC 12/2000 □

31----

LEGISLATIVA________________________________________

ZA CO JEŠTĚ MOHOU BYT PŘÍŠTÍ ROK ODPOVĚDNÉ? Musím se ale vrátit do historie. Samostat­ nost obcí byla prakticky zrušena k 1. 1. 1950

zákonem č. 279/1949 Sb. Zákon o obcích č. 367/1990 Sb. znovu konstituoval obec ja­ ko jednotku územní samosprávy odlišnou od státu, resp. státní správy a obnovil samostat­ né vlastnictví a hospodaření obce. Zmíněný § 67 v zásadě uvádí, že obce jsou ve vztahu k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím (ROPO), které zřídily místní a městské ná­ rodní výbory právním nástupcem zrušených národních výborů (odst. 1 § 67), a to v roli a úloze zřizovatele uvedených organizací. Odstavec 2 téhož paragrafu umožňuje, aby okresní úřady, které byly pověřeny vý­ konem funkce zřizovatele (a to pouze do 31. 12. 1992) ve smyslu a rozsahu přílohy č. I. k zákonu č. 425/1990 Sb., o okresních úřa­ dech na základě dohody s obcí, přenesly na obec funkci zřizovatele u těch ROPO, které v příslušné obci mají své sídlo. K přenesení této pravomoci muselo dojít vždy, když o to obec požádala. Zákon ovšem neřešil postup či způsob, jak výše uvedeného dosáhnout tak, aby ne­ nastaly jisté pochybnosti v otázce právoplat­ ného zřízení ROPO obcí, zejména v otázce vlastnictví či převodu vlastnictví k přísluš­ nému majetku (nemovitému i movitému). Pro vyjasnění dalších souvislostí je zapotře­ bí připomenout, že zákon č. 367/1990 Sb. byl účinný od 24. 11. 1990.

Tuto otázku jsem si položila nad textem § 57 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR. Skutečnost, že se tento paragraf odvolává na vel­ mi sporně formulovaný § 67 záko­ na č. 367/1990 Sb., o obcích, pro­ hloubila moje rozpaky. Konkrétně se jedná o to, čí a čím budou roz­ počtové a příspěvkové organizace zřizované státem.

• majetek státu, se kterým obce po 23. 11. 1991 začaly hospodařit způsobem »obdobným právu hospodaření®, • další majetek státu uvedený v § 3, 5 a 6 zákona č. 172/1991 Sb. K 1. červenci 2000 pak se jedná o majetek vymezený v § 2a zákona č. 114/2000 Sb. Pokud se podle zákona č. 172/1991 Sb. pře­ vádí do vlastnictví obcí nemovitý majetek stá­ tu, jsou obce povinny učinit návrh příslušné­ mu středisku geologie na zápis těchto nemovitých věcí do evidence nemovitostí (§ 8 cit. zákona).

PŘEVOD ZE STÁTU NA OBCE Jakým způsobem je možno (právoplatně) provést »přenesení funkce zřizovatele® RO­ PO ze státu na obec? Podle mého názoru je k právoplatnému vzniku příspěvkové či roz­ počtové organizace zřizované obcí nutné roz-

NEJEN PRONÁJEM 1991 je účinný zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (v platném znění). Tento zákon dopro­ vází výše uvedený »převod funkce zřizovatele« (podle § 67 zákona č. 367/1990 Sb.) restitucí historického majetku obcí a odstát­ něním, resp. municipalizací majetku státu, se kterým do 23. 11. 1990 hospodařily roz­ počtové a příspěvkové organizace národních výborů nebo pokud s majetkem státu (v ob­ dobí po 23. 11. 1990) začaly hospodařit ob­ ce »způsobem obdobným právu hospodaření«. Jak vyplývá z některých rozhodnutí soudu, tímto hospodařením nebyl míněn pouhý pro­ nájem majetku, ale péče o něj, jeho zvelebo­ vání či užívání pro potřeby obce - jinak soud neuznal jako splněnou podmínku stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb. Od 24. 5.

V květnu 1991 obcím měl připadnout: • historický majetek obcí (§ 2 zákona č. 172/1991 Sb.), • majetek státu, se kterým hospodařily rozpočtové a příspěvkové organizace zříze­ né místními a městskými národními výbory (pokud na obec byla přenesena funkce zřizo­ vatele - ze zákona či dohodou na žádost ob­ ce).

---- 32

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

Podle mého názoru je k právoplatnému vzniku příspěvkové či rozpočtové orga­ nizace zřizované obcí nezbytně nutné rozhodnutí zastupitelstva obce a rovněž tak zastupitelstvem obce schválená zři­ zovací listina.

hodnutí zastupitelstva obce a rovněž jím schválená zřizovací listina. Ta (zatím) musí obsahovat náležitosti uvedené v § 31 zákona č. 576/1990 Sb. Inspirativně jsou náležitosti zřizovací listi­ ny nejen příspěvkových organizací, ale i orga­ nizačních složek obce popsány v zákoně č. 250/2000 Sb., který nabude účinnosti 1.1.2001. Pokud tedy došlo k »převodu funkce zřizo­ vatele® na obec (ať již ze zákona či dohodou s okresním úřadem), pak mělo následovat i příslušné »zřizovatelské« rozhodnutí zastu­ pitelstva obce. Majetek, se kterým dotčené ROPO hospo­ dařily po 23. 11. 1990. měl být ve zřizovací listině uveden jako majetek státu a oprávně­ ní ROPO zřízené obcí s tímto majetkem stá­ tu nakládat mělo být doloženo příslušnou smlouvou (podle vyhlášky č. 119/1988 Sb.). Účinností zákona č. 172/1991 Sb. (zejména co se týče majetku uvedeného v § 1) pak

mělo u »převedených« organizací dojít ke změně zřizovací listiny v bodě: svěřený ma­ jetek obce. Tam měl být uveden maje­ tek, který na obce přešel podle zákona č. 172/1991 Sb. K převodu vlastnictví státu na obec mohlo dojít v období od 24. listopadu 1990 do 24. května 1991, případně i podle tehdy platných předpisů, zejména podle již citované vyhláš­ ky č. 119/1988 Sb.

POZORUHODNÉ FORMULACE Jak s tím ale souvisí § 57 zákona č. 219/2000 Sb.? Podle mého soudu velmi mnoho. V tom mne ostatně utvrdil i text dů­ vodové zprávy k cit. části zákona (vládní ná­ vrh zákona zpracovalo Ministerstvo financí),

který uvádí: »Návrh tímto ustanovením sleduje potřebu definitivního dořešení právního postavení a vztahu k majetku státu u té skupiny státních organizací, u nichž ... pravomoc je zřizovat... přešla v r. 1990 v důsledku zavedení obecní­ ho zřízení ze současně zaniklých národních výborů na obce a města®. Dále se lze dočíst: »Tyto organizace si na­ dále podržely charakter státních organizací a nadále vykonávaly právo hospodaření s ma­ jetkem státu... pokud rozhodnutím obce... ne­ zanikly®. »... v řadě případů... tyto státní orga­ nizace existují doposud. Majetek je těmito organizacemi nabýván vždy pro stát®. Na podzim roku 1999 obeslalo Minister­ stvo financí okresní úřady dopisem, který uváděl popsaný problém s majetkem státu a žádalo, aby se okresní úřady přičinily o urychlené narovnání majetkových záležitos­ tí souvisejících s »převodem funkce zřizova­ tele®. Pro úplnost dodávám, že podle dokladů o jednání Parlamentu ČR znění tohoto para­ grafu vládního návrhu zákona prošlo bez jedi­ né připomínky. Nevím přesně, co autoři důvodové zprávy mínili označením »charakterem státních orga­ nizací®. Buď je zřizovatelem stát (ve smyslu zákona č. 576/1990 Sb.) nebo obec (město). Pokud je zřizovatelem obec, pak se nemůže jednat o organizaci zřizovanou státem. Pokud je zřizovatelem stát, pak rozhodně nelze tako­ vou organizaci zrušit rozhodnutím zastupitel­ stva obce. I když je zřizovatelem rozpočtové a přís­ pěvkové organizace stát, ne vždy nabývá ta­ ková organizace majetek pro stát. Např. obec může státem zřízené organizaci poskyt­ nout účelovou dotaci na krytí nákladů činnos­ tí či služeb poskytovaných dotyčnou organi­ zací obci. (Praktickým příkladem je tzv. regionální funkce knihoven.) Poskytnutí úče­ lové dotace z prostředků rozpočtu obce je uči­ něno smlouvou. Pokud je součástí takto obcí financovaných . činností státem zřízené organizace i pořízení f

„LEGISLATIVA____ (např.) věcí movitých, pak je možno smlou­ vou upravit i vztah státem zřizované organiza­ ce k takto pořízenému majetku obce (např. smlouvou o výpůjčce), pokud s ním bude dále nakládat. V této souvislosti je pozoruhodná formu­ lace odst. 3 a odst. 4 § 57 zákona č. 219/2000 Sb., která uvádí, že dosavadní státní rozpo­ čtové a příspěvkové organizace, u nichž byla funkce zřizovatele (podle zvláštních práv­ ních předpisů - odvolávka na § 67 zákona o obcích) přenesena na příslušná zastupitel­ stva obcí a které ke dni účinnosti zákona (tj. k 1. 1. 2001) nezanikly, jsou počínaje účin­ ností zákona (č. 219/2000 Sb.) organizační­ mi složkami obce (státní rozpočtové organi­ zace) a příspěvkovými organizacemi obce (státní příspěvkové organizace). Přitom však majetek, se kterým tyto organizace mají prá­ vo hospodařit, je majetkem státu /ve smyslu § 10 písm. b) cit. zákona/. Ovšem práva a ostatní majetkové hodnoty státu se stávají majetkem obcí a práva a po­ vinnosti z pracovněprávních vztahů dosa­ vadních státních příspěvkových organizací přecházejí na příslušnou obec. V případě přeměny rozpočtových organizací státu na or­ ganizační složky obce je obec rovněž nosite­ lem povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů, protože zaměstnanci takové organizace (nyní organizační složky) jsou za­ městnanci obce. KTERÁ VARIANTA? Pokud bych to chtěla shrnout, pak nevím, kterou ze dvou, podle mě možných, variant výkladu významu zákona si vybrat: • Buď nebyly dostatečně respektovány zákony č. 367/1990 Sb. a č. 172/1991 Sb. a stále existují ROPO zřizované státem, byť již ve smyslu uvedených zákonů dávno měly být podřízeny rozhodování příslušných orgá­ nů obce, a to spolu s převodem majetku státu do vlastnictví obce. Pak je ovšem možno položit si otázku, zda § 57 zákona č. 219/2000 Sb. (o majetku CR) bude respektován a co na to obce, kterým při­ padne povinnost zřizovatele organizační slož­ ky či příspěvkové organizace (včetně povin­ ností z pracovněprávních vztahů). • Nebo zákony byly respektovány a pak již neexistují státem zřizované ROPO. u kterých přešla funkce zřizovatele na obce podle zákona č. 367/1990 Sb. a majetek podle zákona č. 172/1991 Sb. V takovém případě se umístění § 57 v zákoně č. 219/2000 Sb. jeví poněkud nadbytečným. Závěrem trochu z jiného soudku. Zákon č. 250/2000 Sb. (odst. 1 písm. i) uvádí, že pří­ jmem rozpočtu kraje jsou »prostředky zís­ kané správní činností ostatních orgánů státní správy... jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce.« ALENA MOCKOVČIAKOVÁ, vedoucí útvaru REGIS Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu

HOWÍ IPlMWli# IFilPPISY • Zákon č. 301/2000 Sb„ o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých sou­ visejících zákonů nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou ustanovení o povinnosti souběžného vedení matričních událostí, matričních skutečností, změn a oprav pomocí výpočetní techniky, které nabývá účinnosti až dnem 1. ledna 2004. • Vyhláškou Ministerstva práce a soci­ álních věcí č. 319/2000 Sb. se mění vy­ hláška č. 333/1999 Sb., kterou se pro úče­ ly poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základ­ ních náhrad za používání silničních moto­ rových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. Základní změna právní úpravy se týká výše průměrné ceny po­ honných hmot. Vyhláška nabyla účinnos­ ti dnem 20. září 2000. • Vzorové stanovy společenství vlastníků bytových jednotek podle zákona o vlast­ nictví bytů vydala vláda nařízením č. 322/2000 Sb. Vzorovými stanovami, uvedenými v příloze tohoto nařízení vlá­ dy, se řídí právní poměry společenství vlastníků jednotek do doby schválení vlastních stanov. Toto nařízení vlády na­ bylo účinnosti dnem 25. září 2000. • K provedení zákona o obcích (obecní zřízení) a zákona o hlavním městě Praze vydalo Ministerstvo vnitra vyhlášku č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství ná­ zvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohláše­ ní o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel. Vyhláška na­ byla účinnosti dnem 12. listopadu 2000. • Dnem 1. ledna 2001 nabývá účinnosti zákon č. 340/2000 Sb.. kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v po­ litických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozděj­ ších předpisů. • V souvislosti se změnou způsobu určo­ vání pověřených obecních úřadů, prove­ denou zákonem o obcích (obecní zřízení), přijala vláda nařízení č. 343/2000 Sb., kterým se zrušují nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověře­ né obecní úřady, ve znění nařízení vlády č. 315/1995 Sb., a nařízení vlády č. 82/1992 Sb., kterým se určují další pově­ řené obecní úřady. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem voleb do zastupitelstev kra­ jů v roce 2000, tj. dnem 12. listopadu 2000. • K provedení zákona o obcích (obecní zřízení), zákona o krajích (krajské zříze­ ní), zákona o okresních úřadech a zákona o hlavním městě Praze vydalo Minister­

stvo vnitra vyhlášku č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na zá­ kladě zvláštních zákonů a předsedů komi­ sí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti). Tato vyhláška nabyla účin­ nosti dnem 12. listopadu 2000. • K provedení zákona o obcích (obecní zřízení) vydalo Ministerstvo vnitra vy­ hlášku č. 349/2000 Sb., o stanovení sídel a správních obvodů pověřených obecních úřadů. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem 12. listopadu 2000. • Dnem 13. října 2000 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 352/2000 Sb.. kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů. • Vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání li­ du, domů a bytů v roce 2001 a vzor prů­ kazu sčítacího komisaře a sčítacího revi­ zora stanoví vyhláška Českého statistického úřadu č. 354/2000 Sb. Vzory tiskopisů a průkazů jsou uvedeny v přílohách vyhlášky. Tato vyhláška na­ byla účinnosti dnem 13. října 2000. • Vyhláška Ministerstva dopravy a spo­ jů č. 355/2000 Sb. mění vyhlášku č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vy­ hlášky č. 300/1999 Sb. Novela mj. vyme­ zuje pojem »souvisle zastavěné území ob­ ce při určování silničního ochranného pásma. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem 13. října 2000 s výjimkou některých ustanovení vymezených vyhláškou, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001. • K provedení zákona o obcích (obecní zřízení), zákona o krajích (krajské zřízení), a zákona o hlavním městě Praze vydala vláda nařízení č. 358/2000 Sb.. o odmě­ nách za výkon funkce členům zastupitel­ stev. Nařízení vlády upravuje podmínky poskytování měsíčních a dalších odměn, které náleží nebo které lze poskytnout za výkon funkce členům zastupitelstev obcí, městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst, krajů, hlavního města Prahy a jeho městských částí. Výši odměn a příplatků stanoví pří­ lohy nařízení. Toto nařízení nabývá účin­ nosti dnem 12. listopadu 2000. • Nařízením č. 359/2000 Sb. vláda roz­ hodla o použití části příjmů Pozemkové­ ho fondu ČR k realizaci Programu obno­ vy venkova (POV). Na tento program bylo vyčleněno 200 mil.Kč k využití Mi­ nisterstvem pro místní rozvoj na poskyt­ nutí dotací obcím do 1000 obyvatel podle 1 stanovených pravidel. Nařízení nabylo účinnosti dnem 13. října 2000. - Ik-

MODERNl OBEC 12/2000 □

33----

LEGISLATIVA_______________________________________

SVAZKY OBCÍ PODLE NOVÉHO ZÁKONA Jednou z forem spolupráce mezi obcemi jako územními samosprávnými celky jsou svazky obcí. Obce mají možnost jejich prostřednictvím spojit síly při zajišťování potřeb svých občanů. Postavení svazků obcí upravoval již zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, na který navazuje nový zá­ kon č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen ZO), účinný od 12. 11.2000 (s výjimkou ust. § 147 odst. 4 účinného od 1. 1. 2001). Tento zákon se podle § 150 nevztahuje na Prahu, v němž spolupráci s ostatními kraji a obcemi upravují ustanovení § 20-§ 28 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (účinný od 12. 11. 2000).

Podle § 151 odst. 4 zákona o obcích (vedle svazků obcí založených po nabytí účinnosti ZO) jsou svazky obcí dobrovolnými svazky obcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Dále jsou jimi (od 12. 11. 2000) také zá­ jmová sdružení právnických osob založená pouze obcemi podle ustanovení § 20f a násl. občanského zákoníku, která do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a § 51 téhož zákona. Pokud zájmové sdružení vznik­ lo již před 12. listopadem 2000 a nesplní uve­ dené podmínky, zůstává jeho právní forma podle mého názoru nezměněna a jedná se o výjimku z ust. § 47 odst. 2 ZO. Svazky obcí jsou upraveny v hlavě 11 (Sa­ mostatná působnost) v jejím dílu 3 nazvaném Spolupráce mezi obcemi (§ 46-§ 55). Účelem jejich vytváření je ochrana a prosazování společných zájmů obcí. Svazek obcí je práv­ nickou osobou. Obce mohou založit nový svazek i vstupovat do svazků obcí již vytvoře­ ných. Cleny svazků mohou být jen obce. Rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce je vyhraze­ no zastupitelstvu obce. Zastupitelé také roz­ hodují o peněžitých a nepeněžitých vkladech do svazků obcí.

VZNIK A ZÁNIK K vytvoření svazku obcí musí obce uzavřít smlouvu. Obec je návrhem smlouvy vázána ode dne jeho schválení zastupitelstvem do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, po­ kud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu. Smlouvaje účinná dnem přijetí je­ jího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak. Postavení svazku obcí neupravuje ZO ve všech aspektech a odkazuje na zvláštní právní předpis. Podle § 51 odst. 3 zákona platí o právní způsobilosti svazku obcí, jeho regist­ raci, zrušení a zániku zvláštní zákon. V po­ známce k tomuto ustanovení se uvádí § 20i a § 20j občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

---- 34

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

Podle § 20i odst. 1 občanského zákoní­ ku (OZ) je zájmové sdružení právnických osob právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností. Podle § 20i odst. 2 OZ nabývá sdružení právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u okresního úřadu pří­ slušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, předmět je­ ho činnosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jména osob vykonávajících jejich působ­ nost. Podle § 20i odst. 3 občanského záko­ níku se k návrhu na zápis přikládá zaklada­ telská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli ustavu­ jící členskou schůzí. Ustanovení § 20i OZ platí i pro svazky ob­ cí. K návrhu na zápis svazku obcí se podle mého názoru přikládá smlouva o vytvoření svazku obcí podle § 46 odst. 2 písm. b) záko­ na o obcích včetně stanov svazku. Návrh na zápis podává osoba zmocněná účastníky smlouvy. Podle § 51 odst. 4 ZO platí pro zru­ šení svazku obcí a jeho zánik obdobně ust. § 20j OZ, podle kterého se před zánikem zá­ jmového sdružení právnických osob vyžadu­ je likvidace, jestliže jmění sdružení nepře­ chází na právního nástupce, a zaniká výmazem z registrace. To platí i pro svazky obcí. Pokud jde o zrušení svazku obcí, je podle mého názoru třeba vycházet z ustanovení § 20a odst. 1 OZ (obecná úprava postavení právnických osob § 18-§ 20a), neboť jinak není zvláštní právní úprava pro svazky obcí ani v zákoně o obcích ani v ustanoveních ob­ čanského zákoníku týkajících se zájmových sdružení právnických osob (§ 20f-§ 20j). Podle § 20a odst. 1 OZ se právnická osoba zrušuje dohodou, uplynutím doby nebo spl­ něním účelu, pro který byla zřízena, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

STANOVY Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou stanovy, které je možné podle potřeby změnit. Měly by proto obsahovat pravidla, ja­ kým způsobem je lze měnit. Náležitosti sta­ nov jsou vyjmenovány v § 52 odst. 2 ZO. Do­ mnívám se, že stanovy mohou obsahovat také úpravu dalších záležitostí, které nejsou uvede­ ny v § 50 odst. 2 zákona o obcích. Náležitosti uvedené v tomto ustanovení jsou obligatorní. není tím však vyloučeno, aby se členové roz­ hodli zařadit do stanov úpravu dalších otázek, kterou považují za potřebnou. Stanovy však

nesmějí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Stanovy musí obsahovat název a sídlo čle­ nů svazku obcí, tzn. uvedou se názvy a sídla jednotlivých obcí. které se dohodly na vytvo­ ření svazku obcí a uzavírají smlouvu o jeho vytvoření. Ve stanovách musí být uveden název a síd­ lo svazku obcí a předmět jeho činnosti. Předmětem činnosti může být jedna nebo více z činností uvedených v § 50 odst. 1 ZO, pří­ padně jiná činnost (viz dále část 3). Zvlášť významnou součástí stanov je urče­ ní orgánů svazku obcí, způsobu jejich usta­ vování, jejich působnosti a způsobu jejich rozhodování. Zákon o obcích nestanoví v tomto směru žádná závazná pravidla. Lze doporučit, aby svazek obcí měl obdobně jako jiné právnické osoby svůj nejvyšší orgán, roz­ hodující o nejdůležitějších záležitostech při činnosti svazku obcí, výkonný orgán, případ­ ně kontrolní orgán a poradní orgán či orgány. Počet, názvy, způsob jejich ustavování, vyme­ zení působnosti a způsob rozhodování orgánů svazku obcí však závisí výhradně na rozhod­ nutí obcí, které svazek zakládají.

DALŠÍ NÁLEŽITOSTI Předpokládá se, že členové svazku vloží při jeho založení určitý majetek. Zákon o obcích či jiný zákon nestanoví, jaká má být minimál­ ní výše vkladu, to se ponechává na úvaze za­ kladatelů. Stanovy by však měly určit majetek členů, který vkládají do svazku obcí. Další náležitostí stanov by mělo být určení zdrojů příjmů. Mohlo by se jednat např. o pravidelné příspěvky členů na jeho činnost (vedle vkladů při založení, event. při přistou­ pení nového člena), vlastní příjmy z činnosti svazku apod. Dále by stanovy měly co nejpřesněji vymezit práva a povinnosti členů svazku obcí. Stanovy musí rovněž určit způ­ sob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí. Vzhledem k tomu, že není vyloučeno při­ stoupení dalších členů a jejich vystoupení, měly by stanovy určit podmínky přistoupení a vystoupení včetně vypořádání majetkového podílu. Měly by stanovit, v jaké formě a v ja­ ké lhůtě bude majetkový podíl v případě záni­ ku členství vypořádán. Zákon o obcích se ne­ zmiňuje o tom, že by součástí stanov měly být podmínky vyloučení člena ze svazku obcí, na­ př. v případě závažného porušení povinností člena uložených ve stanovách. Podle mého názoru však i např. tato ustanovení mohou být ve stanovách obsažena. Pozornost je třeba věnovat také stanovení obsahu a rozsahu kontroly obcemi, které svazek vytvořily. Kromě kontroly ze strany členů svazku obcí může docházet ke kontrole ►

LEGISLATIVA____ jejich hospodaření také při výkonu práv obča­ nů obcí dle § 52 ZO. Předmětem činnosti svazků obcí mohou být zejména činnosti vyjmenované v § 50 odst. 1 zákona o obcích. Jedná se o: a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřej­ ného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, b) zabezpečování čistoty obce, správy ve­ řejné zeleně a veřejného osvětlení, shromaž­ ďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneš­ kodnění, zásobování vodou, odvádění a čiště­ ní odpadních vod, c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti da­ ného území, d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vy­ tápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na vy­ užití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, e) provoz lomů, pískoven a zařízení slouží­ cích k těžbě a úpravě nerostných surovin, f) správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fon­ du, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. Není však vyloučeno vytvoření svazku ob­ cí, u něhož jsou předmětem činnosti další čin­ nosti nevyjmenované v § 50 odst. 1 ZO, které rovněž spadají do samostatné působnosti ob­ ce. Toto ustanovení obsahuje pouze demonstrativní výčet činností, které mohou být před­ mětem činnosti svazku obcí. HOSPODAŘENÍ

Zákon o obcích neupravuje hospodaření svazku obcí, ale odkazuje v § 51 odst. 5 na zvláštní zákon, kterým je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních roz­ počtů. účinný od I. 1. 2001. Hospodaření svazku obcí je upraveno v § 38-§ 39 tohoto zákona. Svazek obcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí členské obce podle stanov, a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností. Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členská obec přenesla podle stanov svazku ob­ cí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena zastupitelstvu obce (§ 85 ZO), nelze převést na orgány svazku obcí. Svazek obcí hospodaří podle svého rozpo­ čtu (pro rozpočet svazku obcí platí stejně ja­ ko pro rozpočty krajů a obcí ustanovení § 4 zákona č. 250/2000 Sb.). Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu se stanovami. Svazek obcí je povinen návrh svého rozpočtu vhodným způsobem zveřejnit v obcích, které jsou jeho

členy, a to nejméně po dobu 15 dnů před je­ ho projednáním v orgánu svazku obcí, který jej podle stanov schvaluje, aby se k němu mohli vyjádřit občané členských obcí. Připo­ mínky mohou uplatnit písemně ve lhůtě sta­ novené při jeho zveřejnění nebo ústně na za­ sedání orgánu svazku obcí. Kontrolu hospodaření s majetkem svazku obcí a s jeho finančními prostředky provádí orgán určený k tomu stanovami svazku obcí. Zprávy o výsledcích této kontroly předkládá svazek obcí zastupitelstvům členských obcí. Návrh závěrečného účtu musí být vhod­ ným způsobem zveřejněn v obcích, které jsou jeho členy, nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, aby se k němu mohli občané členských obcí vy­ jádřit. Připomínky k závěrečnému účtu svaz­ ku obcí mohou občané členských obcí uplat­ K vytvoření svazku obcí musí obce uza­ vřít smlouvu. Obec je návrhem smlouvy vázána ode dne jeho schválení zastupitel­ stvem do dne stanoveného pro přijetí ná­ vrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

nit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí. Závěrečný účet se předkládá za­ stupitelstvům členských obcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcí. Svazek obcí dá přezkoumat příslušným okresním úřadem (podle sídla svazku) nebo auditorem hospodaření za uplynulý kalen­ dářní rok. Náklady na přezkoumání hospoda­ ření auditorem uhradí svazek obcí ze svých rozpočtových prostředků. Podle § 53 odst. 3 ZO platí ustanovení § 43 a § 45 téhož zákona pro svazek obcí obdobně. Závěrečný účet spo­ lu se zprávou o výsledcích hospodaření svaz­ ku obcí za uplynulý kalendářní rok projedná orgán svazku (orgán určený stanovami) do 30. června následujícího roku a přijme opat­ ření k nápravě nedostatků. Za nesplnění povinnosti požádat o přezkou­ mání hospodaření za uplynulý rok do 31. led­ na okresní úřad nebo v této lhůtě objednat přezkoumání hospodaření auditorem (zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře audi­ torů České republiky bude nahrazen s účin­ ností od 1. 1. 2001 zákonem č. 254/2000 Sb., o auditorech) může být příslušným okresním úřadem uložena svazku obcí ve správním ří­ zení (podle správního řádu) pokuta do výše 100 000 Kč. Přezkoumání hospodaření prove­ de v takovém případě okresní úřad. Oprávně­ ní dle § 45 odst. 1 ZO přísluší ve městech Br­ ně. Ostravě a Plzni Ministerstvu financí nebo jím pověřenému finančnímu úřadu. Výnos po­ kut je příjmem státního rozpočtu. PRÁVA OBČANŮ

Občanem obce je podle § 16 odst. 1 ZO fy­ zická osoba, která je státním občanem ČR

(zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývá­ ní státního občanství České republiky, ve zně­ ní pozdějších právních předpisů) a je v obci hlášena k trvalému pobytu (zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech). Vedle práv občanů obcí uvedených v § 16 ZO mají občané obcí, jež jsou členem svazku ob­ cí, také další práva, a to vůči tomuto svazku obcí. Zákon o obcích je upravuje v ust. § 52 (další práva občanů obcí jsou uvedena např. v zákoně č. 250/2000 Sb.). V ustanovení § 52 se však neuvádí, zda práva zde uvedená mají pouze občané obce, kteří dosáhli věku 18 let (občany obce jsou i osoby, které nedosáhly 18 let) nebo případně i další občané. Podle § 52 písni, a) ZO jsou občané obcí. které vytvořily svazek obcí, oprávněni účast­ nit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání. Zákon o obcích v tomto ustanovení používá jednotného čís­ la, tj. toto právo občanů obcí by se podle něj mělo vztahovat pouze najeden orgán svaz­ ku, přičemž svazek může mít i více orgánů /srv. § 50 odst. 2 písm. c) ZO/. Rovněž není řečeno, o který orgán svazku obcí by se mělo jednat. Podle § 52 písm. b) ZO mají občané obcí, které vytvořily svazek obcí, právo podávat je­ ho orgánu písemné návrhy. Korespondující povinnost orgánu na tyto návrhy reagovat již však výslovně stanovena není. Rovněž zde není uvedeno, vůči kterému orgánu svazku obcí toto právo občanům obce přísluší. SPOLUPRÁCE SE SVAZKY OBCÍ JINÝCH STÁTŮ

Svazky obcí mohou uzavírat se svazky ob­ cí jiných států smlouvy o vzájemné spoluprá­ ci. Obsahem spolupráce mohou být jen čin­ nosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel, tzn. musí jít o předmět činnosti uve­ dený ve stanovách svazku obcí. Smlouva musí mít písemnou formu a musí být předem schválena zastupitelstvem obce, jinak je neplatná. Písemná smlouva musí obsahovat: názvy a sídla účastníků smlouvy (tj. svazků obcí), předmět spolupráce a způsob jejího financo­ vání, orgány a způsob jejich ustavování, do­ bu, na kterou se smlouva uzavírá. Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci uza­ vřená mezi svazky obcí může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána. K takové smlouvě o spolupráci se vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva vnitra. Odepření souhlasu je možné v případě, že smlouva je v rozporu se zákonem nebo mezi­ národní smlouvou, kterou je ČR vázána a kte­ rá byla vyhlášena, anebo s vážným zahranič­ ně politickým zájmem státu. Ministerstvo vnitra vydá souhlas po předchozím projedná­ ní s Ministerstvem zahraničních věcí. HANA NEUMANNOVÁ, právnička, Okresní úřad Olomouc MODERNÍ OBEC 12/2000 □

35

LEGISLATIVA!___ ZÁVAZNOST JUDIKÁTU OTÁZKA: Při jednání zastupitelstva, jeden z opozičních zastupitelů podpořil svoji argumentaci opakovaným se odvolá­ váním na soudní judikaturu v dané věci. Jelikož nejsem právník (stejně tak jako drtivá většina ostatních členů našeho za­ stupitelstva) zajímalo by mne, jak je to se závazností judikátů. Je pravda, že když existuje pro nějakou spornou právní věc judikát, tak soud musí vždy rozhodovat podle tohoto judikátu? ODPOVÉĎ: Na úvod bych připomenul, že judikaturou se rozumí publikovaná soud­ ní rozhodnutí, usnesení, rozsudky, nálezy a stanoviska. Nutno konstatovat, že každý judikát je z právního hlediska závazný pouze a jen ve věci, ve které byl vydán. To samozřejmě platí i pro judikaturu Nejvyššího soudu Čes­ ké republiky i judikáty Vrchního soudu v Praze a Olomouci. Soudce je podle článku 95 odst. 1 Ústavy ČR vázán pouze zákonem. 1 Ústavní soud ČR vyslovil v této věci korelující názor viz Sbírka nálezů a usnesení Ústavního sou­ du ČR, sv. VI. č. 123/1996 - »argumentaci soudu, že musí postupovat podle ustálené a platné judikatury, nelze přisvědčit*. Je třeba připomenout, že judikatura není právem, ale nezávaznou výkladovou pomůc­ kou. Je však nutné aby ji soudce znal, tak ja­ ko je povinen znát vše, co mu umožňuje s plnou znalostí samostatně aplikovat a vy­ kládat zákony a jiné právní předpisy. Judikaturu, i přes její výše zmíněnou ne­ závaznost. by bylo nesprávné podceňovat. Má nepopiratelný význam při interpretaci a aplikaci právních předpisů. Obzvláště v těch případech, kde ustanovení dané práv­ ní normy dovolují rozličný výklad, nebo všude tam, kde se nachází určitá mezera v právní úpravě. Judikát je de facto vítaným kompasem při výkladu otázek, které v právních normách zůstávají z hlediska právní praxe nevyjasně­ ny. Není tedy pravda, že by v České republi­ ce platilo, že by judikatura byla závaznou pro další soudní rozhodování. Záleží zcela na daném aplikujícím subjektu, zda a jak v té které konkrétní právní věci příslušnou judikaturu použije. Mgr. PETR KOLMAN

NOVELA ZÁKONA O PLATU OTÁZKA: S účinností od 1. ledna 2001 začne platit novela zákona o platu. Koho se nové změny týkají? ODPOVĚĎ: Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v ně­ kterých dalších organizacích a orgánech

---- 36 □ MODERNÍ OBEC 12/2000

č. 143/1992 Sb., ve znění novel, upravuje podle poslední novely č. 217/2000 Sb. po­ skytování platu a odměny za pracovní poho­ tovost zaměstnancům zaměstnavatele, kte­ rým je - Česká republika - příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečeny je­ jím finančním vztahem k rozpočtu zřizova­ tele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů státní fond - územní samosprávný celek. Tento zákon neupravuje poskytování pla­ tu a odměny za pracovní pohotovost zaměst­ nancům, jejichž platové poměry stanoví zvláštní zákon (např. zákon o platu a někte­ rých dalších náležitostech státních zástup­ ců), a občanům cizích států, kteří jsou za­ městnanci státu s místem výkonu práce mimo území ČR. Rozsah působnosti zákona č. 143/1992 Sb., v platném znění, stejně jako zákona č. 1/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravují příslušná ustanovení těchto zákonů. Jejich uplatnění není závislé na souhlasu zři­ zovatele nebo jiného orgánu. Žádný z citovaných zákonů neumožňuje zaměstnavateli postupovat současně podle obou předpisů. Rozsah jejich působnosti je stanoven tak, že každý z nich se vztahuje na jiné zaměstnavatele a na všechny zaměst­ nance příslušných zaměstnavatelů. Zákon č. 143/1992 Sb., v platném znění a prováděcí nařízení vlády se nepoužijí ani tehdy, když rozpočtová nebo příspěvková organizace, odměňující vlastní zaměstnance v pracovním poměru podle tohoto zákona, uzavře s jiným zaměstnancem dohodu o pra­ covní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Při odměňování prací konaných mimo pracovní poměr se postupuje podle § 239b zákoníku práce, který stanoví, že výši odmě­ ny a podmínky pro její poskytování v závis­ losti na druhu a způsobu vykonávané práce nebo činnosti sjedná zaměstnavatel se za­ městnancem. Pro sjednání výše odměny je tedy stanovena smluvní volnost, která je omezena pouze tím, že nikdo nesmí výkonu práv a povinností zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu (§ 7 odst. 2 zák. práce).

CO JE TO PLAT OTÁZKA: Jaká je zákonná definice platu? ODPOVĚĎ: Zákon definuje plat jako pe­ něžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. Z režimu zákona jsou vyloučena ta plnění, která sice zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v souvislosti se zaměstnáním, ale mají odliš­ ný charakter než odměna za práci. Jsou pro­ to upraveny samostatnými předpisy (např. zákonem č. 119/1992 Sb., o cestovních ná­ hradách).

Platem se rozumí všechny složky platu upravené zákonem a prováděcími nařízení­ mi vlády, tj. platový tarif, příplatek za vede­ ní, za zastupování, za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, hodnostní, zvláštní a osobní příplatek, příplatek za dělenou směnu, plat za práci přesčas a za práci ve svátek, další plat a odměny. Za plat se považuje rovněž i doplatek do výše průměrného výdělku při výkonu jiné práce v případech zákonem vymezených (§ 15). Zákon zaručuje zaměstnanci, že sou­ hrn všech uvedených složek platu nesmí být nižší než částka minimální mzdy stanovená zvláštním předpisem (nařízení vlády č. 303/1995 Sb.).

PŘÍPLATEK ZA VEDENÍ OTÁZKA: Na jaké příplatky mají ná­ rok - vedle platu - zaměstnanci rozpočto­ vých (nepodnikatelských) subjektů? ODPOVĚĎ: Je to příplatek za vedení (§ 5 zákon č. 143/1992 Sb.), jenž je složkou platu, kterou se oceňuje náročnost řídící prá­ ce vedoucího zaměstnance. Podle § 9 odst. 3 zákoníku práce jsou ve­ doucími zaměstnanci ti zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stup­ ních řízení zaměstnavatele, jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnan­ cům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Poskytování příplatku za vedení vedoucí­ mu, který řídí práci podřízených zaměstnan­ ců, je od 500 do 3000 Kč, u vedoucího za­ městnance, který řídí více útvarů organizace, s výjimkou zástupce statutárního orgánu od 1000 do 6000 Kč, u zástupce statutárního or­ gánu od 2000 do 9000 Kč a u statutárního or­ gánu od 3000 do 13 000 korun. Zaměstnanci, který není uveden v před­ chozích odstavcích, avšak je podle organi­ začního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce přípla­ tek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1500 Kč měsíčně. JUDr. JOSEF JOUZA

•REGIONSPEKTRUM

INVESTICE DO NOVÉHO VYTÁPĚNI Třebívlice s charakteristickými prvky malého městečka s přirozenou spádovostí pro 22 okolních obcí, ležící v jihozápadní části Českého středohoří, jsou známé svou bohatou historií a společenskou aktivitou. V soutěži »Vesnice roku 2000« získala obec v regionálním kole Modrou stuhu za bohatý kulturní a společenský život. Má cel­ kem 740 obyvatel, z nichž asi 490 žije v Třebívlicích a zbytek v sedmi satelitních obcích. Je to zemědělská obec, v jejímž oko­ lí se nacházejí rozsáhlé sady jabloní a meru­ něk. Obec řídí patnáctičlenné zastupitelstvo v čele s pětičlennou radou. V posledních dvou letech se podařilo uskutečnit za pomoci Stát­ ního fondu životního prostředí. Ministerstva zemědělství a Programu obnovy venkova ně­ kolik investičních akcí, které přispívají ke zlepšení životních podmínek občanů. Je to především plynofikace Třebívlic a její části Dřemčice, zavedení vodovodu v obcích Šepetely a Dřemčice, generální oprava veřej­ ného osvětlení ve všech částech, přičemž v Třebívlicích byly pro střed obce použity k osvětelní historické lampy. V Třebívlicích byly položeny kabely roz­ vodu napětí, telefonní sítě, dále byly oprave­ ny vozovky, chodníky, kostel, hřbitovní zdi a historické hrobky. Byl zrekonstruován bý­ valý zahradní domek v zámeckém parku a otevřena stálá expozice Ulriky a Goetha, spojená s prodejní expozicí šperků s českými granáty družstva Granát Turnov. V letoším roce byla obnova domku dokončena vybudo­ váním sociálního zařízení a informačního centra včetně zpevnění ploch k posezení pod stromy. Rovněž byla zrekonstruována bývalá spořitelna a otevřena výdejna léků. VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI V loňském roce proběhly v naší obci velko­ lepé oslavy 250 let od narození J. YV. Goet­ ha a 100 let od úmrtí jeho poslední lásky Ulriky von Lcvctzow. třebívlické baronky. Při příležitosti těchto významných výročí by­ la za významné pomoci Fondu česko-německé budoucnosti, přednosty Okresního úřadu v Litoměřicích Josefa Póla a senátora Ing.

Karla Burdy otevřena již zmíněná expozice věnovaná Goethovi a Ulrice. Za pomocí příspěvku z programu Phare CBC byla vydána knižní publikace o Třebívlicku, jeho historii a současnosti. Ve spo­ lupráci s litoměřickým Korunním pivovarem bylo uvedeno na trh 13° pivo s názvem Ba­ ronka. které získalo ve »speciálech« titul »Pivo roku 1999«. Nejdůležitější akcí letošního podzimu byl 62. ročník Memoriálu Karla Podhajského. kterého se zúčastnila řada našich a zahranič­ ních hostů a psovodů. Loňské oslavy a letošní memoriál patřily mezi nejvýznamnější událos­ ti v historii naší obce. Obě tyto akce se staly předmětem velkého zájmu široké veřejnosti. SDRUŽENÍ INTEGRO Snaha naší obce o rychlejší a ucelenější po­ stup v obnově a rozvoje venkova a vědomí, že řešení mnoha problémů má jednoznačně regi­ onální charakter, vedly k vytvoření dobrovol­ ného sdružení obcí s názvem Integra. Cílem tohoto sdružení je vytvořit geogra­ ficky ucelené území, podložené historickým vývojem života několika desítek generací bez ohledu na hranice okresu, či územně správ­ ních celků. Z hlediska Evropské unie (EU) se jistě jedná o relativně malé území, ale je to území, jehož přirozenými hranicemi je masiv Českého středohoří a chráněná krajinná oblast. Sdruženi obcí Integra vytváří společnou rozvojovou strategii, společné rozvojové pro­ jekty a společné aspirace na strukturální fon­ dy EU. V současné době je členem tohoto sdružení šest obcí, které se svými částmi představují 55 obcí s úhrnem 4650 obyvatel a 27 mil. Kč komunálního rozpočtu. CENTRÁLNÍ KOTELNA Vzhledem k tomu, že k obci Třebívlice ná­ leží ještě dalších sedm satelitních obcí a ply­

nofikace mohla být provedena pouze v Tře­ bívlicích a Dřemčicích, hledali jsme další možnosti dodávky tepla i do těch částí, kam plyn z ekonomických důvodů nelze přivést a vytápění elektřinou je příliš drahé. Po vyhlášení Programu obnovitelných zdro­ jů energie jsme dospěli k závěru, že pro tyto části naší obce je nej výhodnějším zdrojem tep­ la směsné palivo, biomasa a uhlí. Ve spolu­ práci s firmou Ekoefekt Most byly zkonstru­ ovány kotle, které umí spalovat uhlí a mokrou biomasu za dodržení všech ekologických pod­ mínek stanovených Českou inspekcí životního prostředí a Státního fondu životního prostředí, což dokládají provedené zkoušky a testy růz­ ných zkušebních zařízení ČR. Obec požádala Státní fond životního pro­ středí o poskytnutí dotace na centrální vytá­ pění obce Staré, kde bude asi 24 rodinných domků centrálně vytápěno směsným pali­ vem. Obec Staré je sídelní útvar ležící v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. V současné době je všech 24 obytných rodinných domků vytápěno klasickými kotly na tuhá paliva. Všechny tyto zdroje tepla jsou zastaralé konstrukce a nelze u nich docílit dnes požado­ vanou efektivitu, účinnost, emisní limity atd. Nově navrhovaným zdrojem teplaje centrální kotelna na spalování biomasy a uhlí. BIOMASA VE FORMĚ ŠTĚRKŮ Základním palivem bude biomasa ve formě štčpků. které budou vyráběny z místního od­ padu energetického potenciálu tvořeného ovocnými sady, lesy a dřevovýrobou. Dopl­ ňujícím palivem je uhlí ze Severočeských dolů. Spálené množství uhlí bude sledováno, aby byla dodržena zásada, že základním pali­ vem bude biomasa. Výhodou kotlů Ekoefekt Most je spalování biomasy, jejíž vlhkost může dosahovat až 60 % s tím , že popel z uhlí působí jako stabi­ lizátor spalování. Při centrálním vytápění do­ jde i k zlepšení ekologických podmínek v ob­ ci Staré. U tuhých látek bude činit pokles 96 %, u síry 89 %, u NOx 75 %, u CO 90 % ve srovnání se stávajícím stavem. Z hlediska ekonomického je celková kalku­ lace všech nákladů spojená s provozem a vy­ budováním teplovodu 216 Kč/GJ v případě použití štěpků, nebo 288 Kč/GJ v případě použití pelet. Je patrné, že ekonomika je zajímavá i pro obyvatele v obci Staré, kteří se na připojení svého rodinného domku k centrálnímu rozvo­ du tepla budou podílet částkou asi 15 000 Kč. Věříme, že se nám tento projekt podaří za podpory Státního fondu životního prostředí uskutečnit a ukázat i ostatním starostům a ob­ cím, že je možno realizovat centrální rozvod tepla i v obcích, které nelze z ekonomických důvodů plynofikovat. Pro obce, jejichž charakter zástavby neu­ možňuje vzhledem k velké vzdálenosti staveb­ ních objektů provést centrální vytápění, připra­ vujeme ve spolupráci s firmou Ekoefekt kotle na spalování biomasy a uhlí pro individuální vytápění s možností získání státní dotace pro­ střednictvím obce. Předpokládáme, že i tento záměr bude Státním fondem životního prostře­ dí akceptován a že se najdou možnosti, jak i těmto obcím pomoci. JOSEF SEIFERT, starosta obce Třebívlice FOTO ARCHIV

MODERNÍ OBEC 12/2000 □

37----

REGIONSPEKTRUM______________

SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ V JIČÍNĚ Jičín byl vždy příznivě nakloněn sportu. V těchto tradicích se také snažíme pokračovat. Je ale malým okresním městem a jsme si vědomi našich mož­ ností. Proto klademe důraz především na mládežnický a rekreační sport. Aby mohlo dojít k naplnění našich před­ stav, je třeba vytvořit odpovídající podmínky a o to se město již řadu let snaží. Centrem ji­ čínského sportu byl od 70. let sportovní are­ ál. Toto účelové zařízení ČSTV bylo ve své době špičkou mezi obdobnými zařízeními v Československu a sloužilo velmi často k různým i reprezentačním soustředěním. Sportovní hala, bazén, hotel a venkovní spor­ toviště umožňovaly téměř kompletní sportov­ ní vyžití. Jediným vážným nedostatkem areálu byly vysoké provozní náklady. Ty v dobách soci­ alismu nikomu nevadily. Problémem se ale staly v okamžiku, kdy byl v roce 1991 spor­ tovní areál ČSTV převeden na město. To provozovalo areál s velkou ztrátou. Proto město v roce 1992 areál prodalo soukromé společnosti, která měla velké plány a hodně slibovala. Nic se z toho nenaplnilo. Celý komplex tak byl postupně uzavřen a to spor­ tovcům zkomplikovalo život. Po volbách v roce 1994 bylo prvořadou snahou nového zastupitelstva získat spor­ tovní areál zpět do vlastnictví města. Po komplikovaných soudních sporech se to na­ konec podařilo a od roku 1997 je město opět majitelem tohoto sportovního zařízení. Násle­ dovaly poměrně náročné opravy hotelu, spor­ tovní haly a především úplná rekonstrukce ba­ zénu na moderní vodní centrum, které slouží sportu, zábavě a odpočinku. Vše bylo finančně velmi náročné. Celkové investice do tohoto komplexu přesáhly 100 miliónů Kč. To je víc než roční daňový vý­ nos města. V současné době provoz areálu spadá pod Technické služby města, nakonec jako všechna ostatní sportoviště v majetku, nebo správě města. Hala je využívána především sportovními oddíly, kde je registrováno přes 1500 sportov­ ců. Vlastní provoz je dotován městem mini­ málně z 50 %. Další důležitý krok v podpoře sportu a tělovýchovy udělalo město v roce 1998, kdy převzalo od TJ Jičín do své správy městský stadion se všemi jeho hřišti. Příči­ nou přechodu byl nedostatek financí v TJ

a z těchto důvodů neschopnost zajistit základní údržbu stadionu. Dalším významným sportovištěm v majet­ ku města je zimní stadion. Byl otevřený v ro­ ce 1994, s hledištěm pro 300 diváků. Pro jeho intenzivnější využití by bylo třeba jej zastře­ šit, protože takto je vlastní sezóna poměrně krátká a především hokejistům nedostačuje. Zakrytí kluziště by umožnilo tyto prostory více využívat i v létě pro různé výstavy ne­ bo zábavní akce. Rozpočet města ale v nejbližších letech neumožní přes naše přání zim­ ní stadion zastřešit. Finančně nejvíce náročným sportovištěm je již dříve zmíněný bazén. Rekonstrukce byla dokončena o vánocích minulého roku a o vod­ ní centrum je stále velký zájem, především pro 96 m dlouhý tobogán. Rekordní denní ná­ vštěva byla více než 1000 lidí. Pokud by se podařilo kvalitou služeb tyto počty návštěvní­ ků udržet, finanční propad bazénu by nemusel být tak velký. Provozní dotace města na sportoviště pře­ sahuje 9 miliónů Kč. Největší finanční propad očekáváme u vodního centra - přibližně 5 mil. Kč, dotace na provoz haly je kolem 1 mil. Kč., venkovních sportovišť 2 mil. Kč a zimního sta­ dionu přes 1 mil. Kč. Budou nutné i některé in­ vestice. Celkově tak dosáhne finanční podpora města sportu a tělovýchově prostřednictvím sportovišť částky přesahující 10 mil. Kč. Tato podpora je však mnohdy brána jako naprostá samozřejmost. Někteří sportovci a funkcionáři oddílů jsou přesvědčeni, že ved­ le této nepřímé podpory by město mělo pod­ porovat sport i přímo. To znamená finanční příspěvky na vlastní činnost pro jednotlivé oddíly. V zastupitelstvu jsme většinově přesvědče­ ni, že tato podpora jde nad rámec toho, co je povinností města. Tou je vytváření podmínek. Jak dál budou tyto podmínky využívány, již záleží především na těch. kteří sport a tělový­ chovu ve městě organizují a řídí. JIŘÍ LIŠKA, starosta FOTO MARTIN HOSPODSKÝ

září tohoto roku získala společnost EKO-KOM od organizace PRO EUROPE licenci k používání znač­ ky Zelený bod na území České republiky. Pro naše výrobce, plniče a další producen­ ty obalů nastává stejná situace, kterou znají jejich kolegové ze zemí Evropské unie, a kterou pro ně již stanovuje zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech. Podle provádě­ cí vyhlášky č. 338/1997 Sb., o podrobnos­ tech nakládání s odpady, budou od 1. 1. ro­ ku 2001 povinni zajistit využití a recyklaci obalového odpadu ve stanoveném rozsahu. Způsobů, jak toho dosáhnout, je několik. Nejjednodušší a v Evropě nejčastější je de­ legování této povinnosti na organizaci, která se o zpětný odběr a využití obalového odpa-

V

ZELENÝ BOD du postará. Účast v takovém systému ozna­ čuje právě symbol Zelený bod. Zelený bod je chráněná ochranná známka, která může být umístěna na výrobcích distri­ buovaných na trhu ČR pouze se souhlasem společnosti EKO-KOM a při zachování li­ cenčních pravidel, zejména po zaplacení od­ povídajícího poplatku. Z peněz poskytnu­ tých výrobci a dovozci podporuje společnost EKO-KOM rozvoj třídicích systémů sběru komunálního odpadu v městech a obcích. Mgr. Hana Hradecká, ředitelka vněj­ ších vztahů společnosti EKO-KOM připo­ míná: »Značka nesmí být používána v ji­ ném smyslu, než jak je zakotven v pravidlech licence a nesmí být doprováze­ na dalším textem. Zejména se s ní nemohou spojovat jakékoliv informace o složení oba­ lu nebo jeho vlivu na životní prostředí. Pře­ trvávající názor veřejnosti, že Zelený bod označuje »ekologický« nebo vratný obal, je mylný. Značka na obalu má pouze ten vý­ znam, že jeho výrobce uhradil finanční přís­ pěvek pro zajištění využití obalového odpa­ du.« Značku je možno používat v jiném státě jen se souhlasem tamní autorizované organi­ zace, která zajišťuje využití obalového odpa­ du. Totéž platí i pro dovozy zboží ze za­ hraničí do České republiky. Pokud výrobce nebo dovozce použije na své zboží značku Zelený bod a přitom neza­ platí příslušné poplatky, porušuje celostátní licenci, a to se všemi důsledky, které pro něj mohou vzniknout. Účast v systému EKO-KOM není pro ni­ koho povinná. Výrobce však bude muset státním orgánům prokázat, že svou zákon­ nou povinnost využití obalového odpadu re­ alizuje jiným způsobem.

- js -

---- 38

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

REGIONSPEKTRUM______________

POTŘEBUJÍ SPOJIT SÍLY Mezi města, která se připojila k Asociaci Zdravých měst, patří Moravská Třebová. Na zkušenosti z praxe jsme se zeptali místostarostky Ing. Marie Nechutové.

• Co bylo rozhodující při vstupu vaše­ ho města do Asociace Zdravých měst? Moravská Třebová se přihlásila do asocia­ ce v roce 1997. Napojení Zdravých měst na Evropskou unii bylo základním důvodem, proč naše zastupitelstvo tento projekt přijalo a proč se rozhodlo jej realizovat. Asociace nám v předstihu zpřístupňuje ty standardy, ke kterým se dnes Evropa ubírá, a je pro nás cen­ ným zdrojem i dalších informací. Upřímně řečeno, těžko bychom se jako ma­ lé či střední město dostali do tak rozsáhlých vazeb se zahraničím, pokud bychom nespojili své síly s jinými aktivními městy v republice. To nám projekt Zdravé město umožňuje.

• Objevily se v průběhu času ještě jiné výhody tohoto projektu? Dá se říci, že většina nových zastupitelů pochopila výhody členství v Asociaci Zdra­ vých měst. Rok 2000 znamenal již i kvalita­ tivní změnu ve vývoji projektu Moravská Třebová-Zdravé měs­ to. Na úrovni města byla uskuteč­ něna řada kroků, směřujících k vytvoření systému nezbytného pro rozvoj kvalitního života. Zpracováním analýzy součas­ ného stavu života občanů za úzké spolupráce odborných partnerů a veřejnosti došlo i k tolik potřeb­ nému stmelení a vzájemnému provázání řady nevládních organi­ zací a institucí (školy, školská zařízení, sociál­ ní odbor, zdravotnická zařízení, charita atd.). Tento krok je podle mne základem pro další kvalitní fungování komise - rady Zdravého města. Existuje ještě mnoho problémů, které se musí řešit společně - i v návaznosti již na zpracovaný Strategický plán rozvoje Morav­ ské Třebové, ale i celého regionu. Uvažujeme již nyní. jakým způsobem bude koordinace projektu dále zajištěna. Je mnoho věcí, které je nutné dát do chodu ve prospěch našich obyva­ tel. Nyní na radnici pracuje koordinátorka pro­ jektu Zdravé město, která celý projekt vede.

• Myslíte, že o »Zdravém městě« lidé v Moravské Třebové vědí? Ano vědí. Snažíme se vtáhnout do aktivity co nejvíce našich občanů - při vyřizování úředních záležitostí se s různými aktivitami komise Zdravého města seznamují již ve vstupní hale radnice. Nejaktivnější zástupci veřejnosti se stali členy rady Zdravého města, která připravuje každým rokem celou sérii zajímavých činnos­

tí. Některé nové akce přišly do města s pro­ jektem, např. Den Země. Aktivní je spoluprá­ ce města a škol. Rozvíjíme cyklistické stezky, stezky pro pěší, a to ve spolupráci s Klubem českých turistů a s Lesy ČR. Zaměřujeme se i na seniory, kteří si oblíbili např. Univerzitu třetího věku a rádi se zapojují také do soutěže Rozkvetlé město. Osobně si nejvíce cením efektu, že se obča­ né o město začínají více zajímat. Snižuje se tak trochu neochota a apatie lidí, kterou jsem v Moravské Třebové pociťovala. Zdravé město se dotýká všech oblastí živo­ ta. Nechceme pouze dobré životní prostředí nebo dobrý ekonomický rozvoj nebo dobré sociální služby - i když to »pouze« berte v uvozovkách. Chceme to vše současně. Musíme tedy od­ borné názory vybalancovat, tak jak to doporu­ čuje EU a OSN, tj. ve směru udržitelného roz­ voje města. A právě v téhle oblasti, v oblasti udržitelnosti a kvality života, se nám na místní úrovni odborníků nedostává. Jsem proto velice ráda, že naše koordinátorka projektu je v těch­ to věcech školena, že nám Asoci­ ace Zdravých měst bude pomáhat s týmovou prací, s projednává­ ním s veřejností a dalšími věcmi, které jsou u nás novinkou. Takže se těším, že brzy budeme v ob­ lasti rozvoje města splňovat evropské požadavky na Místní agendu 21, LEHAP, EMS a mnoho dalších.

e Často je slyšet hlasy, že takovéto či jiné aktivity má přece každé město, i bez projektu Zdravé město. Jedna věc jsou aktivity a druhá věc systém. Ve Zdravém městě nejsou kvalitní aktivity pouhou náhodou. Jsou výsledkem systému, který ovšem každý není schopen vidět a po­ chopit. Tento systém umožňuje propojit a vzájemně posílit potenciál lidí. aby se město rozvíjelo co nejrychleji a přitom v každé fázi splňovalo mezinárodní standardy. A to už je záležitost manažerská. Pokud tedy mluvíme o koordinátorovi projektu, musí být zejména profesionálním manažerem. K tomu je školen Asociací Zdravých měst. Nezanedbatelná je také fi­ nanční podpora nejrůznějším projektům ve městě, kterou získáváme na základě infor­ mací z asociace. PETR NOVÝ FOTO ARCHÍV

a přítomnosti čestné předsedkyně od­ borné poroty a senátorky Jaroslavy Moserové byly v Praze (I. listopadu) slavnostně předány ceny nejlepším českým a slovenským projektům Grantového pro­ gramu Ford Motor Company za obnovu ži­ votního prostředí a kulturního dědictví 2000. Účast v soutěži byla rekordní - 128 přihláše­ ných projektů (105 z ČR a 23 ze SR). Z cel­ kového počtu soutěžilo 57 projektů v oblasti obnovy životního prostředí a 71 projektů v oblasti zachování kulturního dědictví. Trofej a finanční dotaci ve výši 300 tisíc Kč za první místo si odnesl projekt rekonstruk­ ce kaple v Lukově a obnovy božích muk na Novohradsku. Na druhém místě byl projekt na zachování středoslovenského hradu Muráň. Třetí místo obsadil ekologický projekt

Z

OCENĚNÍ projekty s názvem »Televizor - kam s ním?« na likvi­ daci elektronického odpadu nabízející uplat­ nění pro absolventy zvláštních škol a pro oso­ by se změněnou pracovní schopností. Čestné uznání si odneslo dalších pět projektů. Vítězný projekt vychází z výjimečné inici­ ativy jednotlivce, motivované alarmujícím stavem drobné sakrální architektury v oblasti Novohradská. Boží muka, která jsou typic­ kým prvkem české krajiny již od dob baroka, nebyla do 50. let tohoto století nikým udržo­ vána. Velké množství božích muk bylo zniče­ no či odcizeno a vyvezeno do zahraničí. Cí­ lem projektu je kompletní obnova božích muk včetně jejich nejcennějších částí - kamenných hlavic - a návrat těchto tradičních památek zpět do krajiny. Součástí projektu je rovněž obnova zničené kaple v Lukově, která se jako jediná zachovala ze zlikvidované vesnice. Jak uvedl člen odborné poroty ing. arch. Vojtěch Láska, náměstek Památkového ústavu středních Čech, porota na vítězném projektu ocenila především občanskou inici­ ativu, kdy se předkladateli Robertu Blížen­ covi převážně vlastními silami a prostředky podařilo zachránit a obnovit na dobré technic­ ké i estetické úrovni již několik těchto drob­ ných památek. Projekt zachování slovenského hradu Muráň si odnáší grant ve výši 180 tisíc Kč, pro­ jekt »Televizor - kam s ním?« dotaci 120 tisíc Kč. Každý z projektů oceněných čestným uznáním získal příspěvek 20 tisíc Kč. Patří mezi ně projekt Betlém - obnova lužního mokřadu a lesa přirozeným způsobem. Lesní mlýn - záchrana historický cenné malé vodní elektrárny v Jeseníkách, vybudování Ekolo­ gického kulturně-sociálního centra Valkeřice, obnova poutní kaple na Vintířovském vrchu a drobných kulturních památek v okolí a ob­ nova zvonice v Kežmaroku. - ec MODERNÍ OBEC 12/2000 □

39----

REGIONSPEKTRUM______

STAVĚT LZE I LEVNĚ Realizátorem jednoduchých, racionálních, energeticky šetrných projektů bytových a rodinných domů i domů s pečovatelskou službou s vysokým standardem zdra­ vého bydlení je akciová společnost Cihelny Kryry. Firma je také jedním z posled­ ních současných významných českých výrobců zdících materiá­ lů. Před třemi roky se stala pokra­ čovatelem výroby tradičních pá­ lených výrobků v cihelně Kryry. Současně rozšířila svůj výrobní program o moderní zdící systém péro + drážka pod obchodní značkou Novatherm. Za uvedenou dobu se z našich cihel postavilo mnoho bytových komplexů, administrativních, so­ ciálních či průmyslových objektů včetně individuálních rodinných domů. Je to např. úspěšný projekt firmy Ekospol - Výhledy I. v Pra­ ze nebo IPB Reál - Velká Skála či domov důchodců v Příbrami atd.

stojí a bude stát mnoho finanč­ ních prostředků. Jasně jsme popsali naše před­ stavy a podmínky spolupráce na­ šim spolupracujícím projekčním kancelářím, proto bylo možné zrealizovat projekty, o jejichž kvalitách jsme plně přesvědčeni. Naše projekty, které realizuje­ me např. v Plzni, v Kralupech nad Vltavou či Horažďovicích a připravujeme v dalších městech.

délkou vysychání než cihla, což je příčinou výskytu plísní a roz­ praskání zdí a fasád objektů. Níz­ ká pracnost je diskutabilní v bu­ doucí úloze domu... Stropy jsou ze standardních stropních panelů, zkracujících dobu výstavby a výrazně snižují­ cích cenu. Díky vysoké životnos­ ti, barevné stálosti a nízké nasá­ kavosti je doporučována klasická střešní taška.

NA MÍSTNÍ PODMÍNKY Projekty jsou variabilní a lze je snadno přizpůsobit místním regu­ lativům. Nízkou cenu domů vý­ razně ovlivňuje skutečnost, že je realizují místní stavební firmy a materiál dodávají místní výrob­ ci. To stimuluje zdejší ekonomic­ ký rozvoj.

SYSTÉMOVÁ CHYBA Současně se snažíme o osvětu v uvedené problematice. Společ­ ným cílem všech investorů, pře­ devším těch, kteří využívají stát­ ní prostředky, by mělo být vytvoření rozumného a ekono­ mického díla s důrazem na život­ nost stavby za použití kvalitních a prověřených materiálů. Karel IV.. mimo jiné úspěšný stavitel, by se asi divil, za jakých současných ekonomických pod­ mínek a možností draze, nekva­ litně, nerentabilně a dlouhodobě neživotaschopné stavby buduje­ me a zadlužujeme Českou repub­ liku pro další generace. V mnoha případech se tak děje pouze kvůli okamžitému zbohatnutí někte­ rých projektantů a stavebních fi­ rem. Ve svých projektech uplat­ ňují zájmy výrobců, kteří se v západních zemích jen těžko prosazují. Za to získávají provi­ ze, což je ve vyspělých státech nemorální a neetické. Čeští projektanti jsou honoro­ vaní z celkového objemu díla, a navíc před vlastní realizací. Je­ jich snahou je pak vytváření slo­ žitých, nesmyslných projektů s navrhováním drahých materiá­ lů. Jak úspěšný je projekt z hle­ diska např. životnosti či komerč­ ní úspěšnosti, je již následně nezajímá. Celkově vzato se u nás jedná o systémovou chybu, která nás již

---- 40

3 MODERNÍ OBEC 12/2000

Nový bytový dům v Klatovech odpovídají myšlenkám, jak je při­ rozeně chápe civilizovaný svět.

POUŽÍVANÉ TECHNOLOGIE Veškeré konstrukce jsou navr­ ženy z páleného materiálu, které zabezpečují vysokou pevnost a akumulaci tepla - rovnoměrné a přirozené klima ve vnitřním prostoru v teplém a chladném ročním období, difuzní schopnos­ ti (cihla umožňuje odvést nadby­ tečnou vlhkost z místností ven a naopak). Tím je zajištěno přiro­ zené ovzduší v místnosti a zvu­ ková izolace (cihelný střep dobře pohlcuje zvuk), tudíž není třeba dodatečných zvukoizolací. Je ale nutné si uvědomit, že často používané alternativní ma­ teriály nemají srovnatelnou pev­ nost, uváděné vysoké tepelné od­ pory jsou pouze laboratorní za minimální vlhkosti. Jsou vysoce nasákavé s mnohonásobně vyšší

Podle takto racionálně vyvá­ žených projektů je možno po­ stavit nové byty např. o veli­ kosti 35 m2, resp. 50 m2 za 466 725 Kč, resp. 666 750 Kč bez DPH se standardním vyba­ vením (kuchyňská linka, obkla­ dy, dlažby, PVC, sanita atd.). Odečte-li se z těchto cen např. státní podpora ve výši 400 000 Kč najeden byt a inženýrské sí­ tě, získáváme byty, které 100% splňují veškeré požadované pa­ rametry rozvoje obecní nájemní výstavby. Ovšem systém státních dotač­ ních příspěvků je velmi rozporný, protože podporuje projekty, je­ jichž kvalita je někdy pochybná a ceny bytů se po získání dotace dostávají na úroveň naší realizač­ ní ceny. Financování našich projektů vycházj ze současných dostup­ ných programů určených k těmto účelům a jejich kombinací.

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V současnosti se hovoří o tom. že by současná dotační politika měla být zrušena a veškeré pod­ pory následně směrovány z nově vzniklého Státního fondu rozvoje bydlení. Názorným příkladem financo­ vání může být vytvoření sdružení složeného z obce a bytového družstva za účelem získání vý­ hodného hypotečního úvěru včet­ ně státního příspěvku na úhradu části úroků z hypotéky. Při složení min. 30% zálohy budoucích nájemníků lze u bytu velikosti 50 m2 dvacet let měsíční anuitou splácet 2828 Kč (vychá­ zíme z pořizovací ceny bez DPH). Tuto variantu je možno re­ alizovat jinou kombinací, napří­ klad jako byty do osobního vlastnictví. Další informace na adrese: www.stavba.cz. V současnosti se mnoho obcí trápí, že nemá dostatek finanč­ ních prostředků na novou výstav­ bu. Avšak bankovní domy jsou ochotny na dobré projekty přispět svými finančními produkty a spolu s účastí státu a nových nájemníků či vlastníků (pro zís­ kání většího vztahu k majetku) lze bez větších potíží sny o byto­ vé výstavbě okamžitě naplňovat. Současná vláda chce v roce 2001 investovat do oprav a mo­ dernizací panelových domů 600 mil. Kč, především do jejich za­ teplení. Oprava jednoho bytu tak přijde na zhruba 300 000 Kč. Tou­ to opravou získáme pouze dokona­ le »hermeticky uzavřenou konzer­ vu®, která bude příčinou vzniku plísní, přičemž kvalita bydlení v »pane!áku« se nikterak nezlepší. Stojí za úvahu, zda by nebylo lepší vynaložené prostředky vě­ novat do demontáže starých do­ mů (náklady nejsou drastické) a na jejich místě postavit nové domy. Pravda, za přesně stanove­ ných pravidel, jak jsme je již zmínili výše. Za padesát let by­ chom nemuseli uvažovat o tom. co s opuštěnými a zchátralými domy. které majitelé stejně vy­ měnili za nové... Naše firma nepřichází s něja­ kou převratnou novinkou v otáz­ ce řešení dostupného bydlení. Ví­ me také, že v naší zemi existují i kvalitní projekty, chceme ale dát transparentní impuls: jakým způsobem, jak kvalitně a za jakou cenu dále rozvíjet obecní byto­ vou výstavbu. ROSTISLAV DAŇHA, Cihelny Kryry, a. s. FOTO ARCHIV

i

REGIONSPEKTRUM

LETY S PŘISTŘIHNUT

KŘÍDLY Známá rekreační oblast kolem Be­ rounky a přitom blízkost Prahy jsou hlavními důvody, které lákají zájemce toužící trvale bydlet ve výhodně položené obci Lety. Přitažlivost této obce je umoc­ něna téměř dokončenou kom­ plexní výstavbou infrastrukturní sítě. Jednou z posledních velkých investičních akcí je plynofikace. Plynové potrubí je uloženo v dél­ ce skoro 7 km a přípojky má již většina domů. Podle starosty Ji­ řího Hudečka by v letošní zimě už neměla být celá obec zahalena kouřem, jak k tomu docházelo, když se zde topilo výlučně pev­ nými palivy.

PENÍZE NA PLYNOFIKACI Na plynofikaci vydala obec za­ tím 17 miliónů korun. Po jejím dokončení se výsledná částka vy­ šplhá až na 20 miliónů korun. »Peníze jsem získali ze tří hlav­ ních zdrojů,« uvádí starosta. »Sedm miliónů korun jsme obdrželi za prodej dvou obecních pozem­ ků. Dalších 3,5 miliónu zaplatili vlastníci domů včetně chatařů žá­ dajících o zavedení plynu. Zatím­ co našim občanům jsme za jednu přípojku účtovali 12 500 Kč, od majitelů chat jsme požadovali 25 000 Kč. Víc to bylo i proto, že například z jejich daní nám pení­ ze do obecní pokladny nepřichá­ zejí. Tento argument chataři uznali a zmíněnou částku zaplati­ li. Stejnou výši jsme rovněž určili vlastníkům domů, kteří nejsou v obci trvale přihlášeni.« Třetím důležitým zdrojem na financování plynofikace a ná­ sledné konečné úpravy místních komunikací se stal úvěr. který Lety získaly od České spořitelny. Činí celkem 9 miliónů korun. Banka vyšla obci vstříc také pro­ to, že úvěr na předcházející kana­ lizaci byl řádně splacen. Nová půjčka byla poskytnuta na dobu 10 let s úrokem 10,6 %. Do zásta­ vy byla dána budova mateřské školy, ručením se staly i budoucí rozpočtové příjmy obce.

POSTUPNÉ SPLÁCENÍ Splácet úvěr pravidelnou část­ kou kolem jednoho miliónu korun ročně, což představuje šestinu roz­

počtu obce, by nemělo být problé­ mem. Zejména proto, že v Letech podnikají nové firmy a za posled­ ního půldruhého roku se do obce přistěhovali další obyvatelé. Oče­ kávalo se, že i to budou důvody, které se příznivě projeví ve vyšším příjmu z daní. Jenže od příštího ro­ ku dojde k novému způsobu roz­ počtového určení daní, což obraz­ ně řečeno. Letům v jejich dalším rozletu přistřihne křídla. Starosta vypočetl, že to bude kolem jednoho miliónu korun, o který obec dostane méně. Zna­ mená to značně omezit předpo­ kládané investiční záměry a pe­ níze vydávat na nejnutnější potřeby, protože v příštím roce začne být prioritou postupné splácení úvěru a úroku. Zatím je po výkopových pra­ cích a uložení infrastrukturní sítě upravená náves a dokončena pá­ teřní komunikace. K úpravě a zpevnění narušené­ ho povrchu vedlejších cest ještě nedošlo. I ty budou muset ještě po­ čkat. Jiří Hudeček dodává: »Investovat jsme rovněž chtěli do men­ ší části Let na protějším pravém břehu Berounky. Je zde sice jen 30 domů a několik desítek chat, ale také nám patří a nelze ji nadá­ le opomíjet. Máme již zpracova­ ný projekt na realizaci potřebné infrastruktury, která zde chybí, ale zamýšlenou realizaci musíme oddálit.«

PARCELY PRO 80 DOMŮ Příznivější jsou výsledky ve vý­ stavbě nových rodinných domů. V Letech zaznamenávají její roz­ mach. Napomáhá k tomu plynofi­ kace. 1 této skutečnosti využila fir­ ma Rokal. která ve čtyřech obecních lokalitách vykoupila od soukromníků pozemky. Navíc k nim vybudovala nové cesty a ke stavebním parcelám přivedla kom­ plexní infrastrukturní síť včetně přípojek plynu. V první etapě tak byly připra­ veny nezbytné podmínky pro stavbu 80 rodinných domků, z ni­

chž je 20 již dokončeno a dal­ ších 20 rozestavěno. Zájem je o další parcely. Staví zde zejmé­ na finančně situovanější občané, kteří bydlí například v Praze a v obci se chtějí trvale usadit. Územní plán počítá s další zá­ stavbou, pro kterou jsou již urče­ ny tzv. výhledové plochy. V Letech našlo v posledním období nové zaměstnání na 130 lidí z obce a okolí. Pracují v ko­ merční a průmyslové zóně, která vzniká odděleně. Na ploše, na které se mimo jiné nacházel bý­ valý velkokapacitní kravín a ha­ ly, jež patřily zemědělskému družstvu. Objekty zakoupila a na prodej­ ní centrum upravila firma Novopol, nabízející sortiment staveb­ ních a zateplovacích materiálů. Firma Superplast ve své provo­ zovně zpracovává dovážený pla­ stový odpad na recyklované pro­ dukty. Menších a středně velkých podniků s různým zaměřením je v této zóně celkem šest. Firmy Nisan a Abstinent zatím zakoupi­ ly pozemky. Průmyslová zóna o celkové výměře 10 hekarů vede podél sil­ nice směřující na Prahu. Od byto­ vé zástavby je oddělená pruhem zeleně.

MAJÍ SE KDE SCHÁZET V Letech žije 756 obyvatel ve 350 domech, stejný počet je v ka­ tastru chat. I s chataři počítala obec. když si od soukromé maji­ telky loni pronajala na deset let velký sál, který dosud sloužil ja­ ko sklad. Na opravu přišlo z obecního rozpočtu celkem půl miliónu korun, přičemž se tyto náklady odečítají z nájemného. V příjemném prostředí se již ko­ nají nejen veřejná zasedání zastu­ pitelstva, ale sál se stal i místem společenského života. Sbor dobrovolných hasičů opět pořádá tradiční plesy a pro děti karnevaly. Konají se zde country bály, obě místní chatařské osady v něm oslavily 70. výročí své exi­ stence. Na společenském dění

v obci se od roku 1920 dodnes významně podílí Sokol. V současné době je to zejména zásluha sedmdesátiletého, stále aktivního starosty jednoty Ing. Libora Švédy. Ve vybavené tě­ locvičně probíhá pravidelné cvi­ čení dospělých, přičemž žáky ve­ de starosta obce. V sokolovně se konají veřejné sportovní turnaje, k areálu patří tenisový kurt a vo­ lejbalové hřiště. K osvěžení po­ slouží sauna a k odpočinku klu­ bovna. Zařízení Sokola využívá nejen jeho 150 členů, ale i širší veřejnost. V obci je též fotbalový klub se čtyřmi mužstvy. Úspěšní jsou dorostenci, kteří hrají v kraj­ ské soutěži. Nejmladším spolkem je Kyno­ logický klub. Členové si svépo­ mocí, za přispění sponzorů, po­ stavili pěknou klubovnu. Ne­ využitý obecní pozemek u řeky upravili kynologové na cvičiště. Upořádali na něm již několik ús­ pěšných závodů psů a zkoušky jejich všestranosti. Potěšující je rostoucí zájem o výpůjčky knih z obecní knihov­ ny. »Má na tom značný podíl pa­ ní Michálková z Prahy. V Letech má chatu a péči o naši knihovnu si vzala za svou. Každou sobotu se zde scházejí především dů­ chodkyně. Ty se na mě obořily, když jsme chtěli knihovnu aspoň na půl roku zavřít, než pro ni na­ jdeme jiné místo. Už proto, že budovu, ve které dosud sídlí obecní úřad a je umístěna kni­ hovna, budeme nyní vracet dědi­ cům. Pro náš úřad nyní adaptuje­ me na návsi jeden z nejstarších statků v obci. Nezbývá nic jiné­ ho, že i v něm upravíme vhodné prostory pro knihovnu,« říká sta­ rosta. Až v Letech na přelomu roku přesídlí obecní úřad s knihovnou do nového, jistě v něm najde ná­ ležité místo ocenění regionální komise středních Čech v soutě­ ži Vesnice roku 2000. Získaly je za práci s mládeží Bílou stuhu. JAN BEDNAŘÍK FOTO ARCHIV

MODERNÍ OBEC 12/2000 □

41----

REGIONSPEKTRUM

PRESTIŽNÍ CENA EVROPSKÉ UNIE Celkem bylo osloveno 1700 měst a vlastní soutěže se jich zú­ častnilo 117, z toho 35 z České republiky. Cílem vyhlašovatele soutěže bylo přispět k vetší infor­ movanosti a přezkoumat, do jaké míry orgány místní správy v kan­ didátských zemích vyhovují ev­ ropské legislativě, pokud jde o kvalitu ovzduší ve městech, na­ kládání s nebezpečným odpadem, zásobování pitnou vodou a za­ cházení s odpadními vodami.

LITOMĚŘICE Naše město se do prestižního mezinárodního klání přihlásilo v červenci. Vyhodnocení soutěže proběhlo v srpnu a 9. října jsme byli pozváni do Bruselu. Slav­ nostního předávání cen se zúčast­ nili ministři životního prostředí členských i přidružených států EU. Udělení ceny nás na jednu stranu velmi potěšilo, na druhou stranu překvapilo, neboť jsme ta­ kové umístění nečekali. Základní podmínkou účasti v soutěži však bylo vyplnění po­ měrně obsáhlého dotazníku. Ve všeobecné části jsme měli uvést nejprve stručnou charakteristiku našeho města a pak stručný po­ pis hlavních problémů v oblasti ochrany životního prostředí. Jed­ ním z nejtíživějších je účinný způ­ sob výchovy obyvatel ve vztahu k nakládání s komunálním od­ padem a snaha o zavedení třídění odpadů v domácnostech. Dalším je řešení dopravy ve městě a s tím souvisejících škodlivých emisí. Pokud jde o kvalitu ovzduší, odpovídali jsme na dotazy ohled­ ně jeho monitorování. Uvedli jsme veškeré znečišťující látky, které se na území města monito­ rují (oxid siřičitý, polétavý prach, ozón, oxid uhelnatý. Cd, Ni, Pb, As a oxidy dusíku). Následoval popis využití těchto údajů - od

---- 42 3 MODERNÍ OBEC 12/2000

Margot Wallstróm, předsedkyně komise Evropské unie (EU) pro životní prostředí ocenila 11 měst ze 7 kandidátských zemí na členství v EU za pokrok v ochraně životního prostředí a lidského zdraví. Cenu nazvanou Město v souladu s požadavky EU 2000 zís­ kala i tři města z ČR: Litoměřice, Děčín a Kladno.

vyhlašování regulačních opatření až po směřování cílených inves­ tic do odstraňování zdrojů zne­ čišťování ovzduší. Další otázky se týkaly srovná­ ní průměrných ročních koncent­ rací vybraných znečišťujících lá­ tek v ovzduší města za období 1995-1999 (např. oxid siřičitý roční průměrné koncentrace 1995 - 29 gg/m3, 1999 - 11 gg/m3) s informacemi, jak bylo dosaženo snížení koncentrací ve sledova­ ném období (např. odstraňování lokálních topenišť formou dotací z rozpočtu města), jak evidujeme zdroje znečišťování ovzduší a zda jsme zpracovali akční plán na zlepšení kvality ovzduší. Dotaz­ ník požadoval ještě další doplňu­ jící údaje, např. jak je informová­ na veřejnost o stavu ovzduší, jaká preventivní opatření podniká město pro jeho ochranu atd. V následující části byla věno­ vána pozornost nakládání s od­ padem vznikajícím na území města se zvláštním důrazem na nebezpečný odpad. Jednalo se hlavně o evidenci celkové pro­ dukce odpadů a produkce nebez­ pečných odpadů na obyvatele v porovnání let 1995-1999. (Úda­ je za rok 1995 jsme neuvedli, ne­ boť v té době nebyla produkce odpadu sledována.) Evropskou unii také zajímalo, jak zabezpečujeme svoz nebez­ pečných odpadů z domácností, které druhy svážíme od obyvatel­ stva a v jakém množství (lednice, televizory, akumulátory, oleje, výbojky, barvy, zářivky, rozpou­

štědla, pesticidy, léky, suché člán­ ky, fotochemikálie, detergenty a různé znečištěné obaly). V roce 1999 jsme zneškodnili z domácností 0,4 kg nebezpeč­ ných odpadů na jednoho obyva­ tele. Svoz nebezpečných odpadů zajišťuje dvakrát ročně »Sdružení obcí pro nakládání s odpady« ve spolupráci se všemi svý­ mi členy na Litoměřicku, z nichž je naše město největší. Zmínili jsme také uzavřené do­ hody o omezování produkce od­ padů formou partnerství s pod­ niky na území města a způsoby informování veřejnosti o sběru nebezpečných odpadů. Dále jsme informovali o tom, jak velké pro­ cento vyseparovaných nebezpeč­ ných odpadů se recykluje (z do­ mácností asi 54 %) a jak se likviduje nerecyklovaný nebez­ pečný odpad pocházející z naše­ ho města. Poslední část byla zaměřena na vodní hospodářství z hledis­ ka kvality pitné vody. Otázky se týkaly rozsahu napojení místní populace na městský rozvod pit­ né vody a na městskou kanalizaci a parametrů čištěných odpadních vod na výstupu z místní čistírny odpadních vod. Udělení ceny sice nepřineslo městu žádné přímé finanční oce­ nění, ale bezpochyby zvýšilo je­ ho prestiž v oblasti ochrany ži­ votního prostředí. A v každém případě je pro nás zavazující. JIŘÍ LANDA, starosta Litoměřic

DĚČÍN Naše město se zúčastnilo me­ zinárodní soutěže s cílem ověřit si, jak dalece naplňuje normy Ev­ ropské unie v oblasti životního prostředí. Naše účast měla záro­ veň ukázat, kterou jeho část bude muset město přednostně řešit ne­ bo zdokonalit. Zisk tohoto ocenění je vlastně poděkováním těm, kteří se v Dě­ číně aktivně během uplynulých deseti let podíleli na nelehké prá­ ci vedoucí k podstatnému ozdra­ vění životního prostředí. Ve městě se zlepšila kvalita ovzduší především zásluhou vý­ stavby a uvedením do provozu dvou kogeneračních výtopen a plynofikací města. Od letošní­ ho roku máme také novou a mo­ derní čistírnu odpadních vod, na kterou následně budou napoje­ ny kanalizační sběrače. Toto zařížení svými parametry zcela splňuje přísná evropská kritéria. Také pitná voda má v Děčíně vysokou kvalitu a odpovídá všem hygienickým normám. Velkou budoucnost má využití geotermálních vod. Město přistupuje aktivně ke sběru a svozu nebezpečného od­ padu vyprodukovaného svými obyvateli, a to jak mobilním způ­ sobem, tak i prostřednictvím sbě­ rových dvorů. Všichni, kteří se o skvělé hod­ nocení Děčína na evropské úrov­ ni zasloužili, věří, že toto zároveň pomůže vylepšit image města a poskytne tak příležitost pro je­ ho kvalitní přeměnu, další růst a budoucí atraktivitu. BOHUMILA ANDĚLOVA, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Děčíně (Příště: Kladno) FOTO ARCHÍV

REGIONSPEKTRUM_________

MAJÍ PROJEKTY, ALE NEMAJÍ PENÍZE

Doc. JUDr. Hana Marková, CSc.

Finance obcí, měst a krajů

Ve dnech 17.-19. října 2000 se v pražském Kongresovém centru konal již 7. ročník mezinárodní konference a výstavy EEBW: Úspory energie 2000. Toto prestižní fórum pořádala nevládní nezisková organizace SEVEn (Středisko pro efektivní využívání energie), o. p. s., za účasti asi 200 ex­ pertů z 20 zemí. Nosným tématem konference byl seminář za­ měřený na obchodování s plynem a elektřinou na liberalizovaných trzích. V září schválila Po­ slanecká sněmovna návrh zákona o hospodaření s energií a energetického zákona. Podle nich by se trh s elektřinou měl otvírat postupně od ledna 2002 (velcí spotřebitelé) do ledna 2006 (domác­ nosti a malospotřebitelé). Trh s plynem se na­ proti tomu zcela neotevře ani do roku 2008. Dle názoru většiny odborníků jsou přijaté zákony di­ rektivní a nepružné. Dobré zkušenosti mají zatím v Německu. Jak uvedl Einar Westre z MVV Energie AG, v SRN už je trh otevřen na 100 %. Fun­ gují tam dvě energetické burzy a ceny elektři­ ny klesají. Stále jsou ovšem otevřené některé právní otázky (neexistuje např. nezávislý re­

gulátor trhu, sporný je i přístup k informa­ cím). Pro obce byla zajímavá sekce nazvaná "Strategické rozhodování - výzva a odpověd­ nost pro města a obce«. Jak uvedl ředitel SE­ VEn Ing. Jaroslav Maroušek: »Města mají projekty, ale nemají Finance. Finanční institu­ ce mají peníze, ale nemají kvalitní (ziskové) projekty. Obec musí proto banku přesvědčit, že právě ten jejich projekt ziskový bude. Musí být udělaná studie proveditelnosti, která bude podkladem pro výběr nejvhodnější varianty řešení, a podnikatelský plán. který prezentuje důvěryhodnost jak samotného projektu, tak i jeho nositele pro potenciální partnery.« Místostarosta Uherského Hradiště Libor Karásek ve svém příspěvku »Výběr strate­ gického partnera - zkušenosti města« popsal postup města při výběru strategického partne­ ra při rekonstrukci soustavy centrálního záso­ bování teplem. Město potřebovalo rekonstru­ ovat v centru parovodní síť ze šedesátých let, starou, navíc poškozenou při povodních, a dá­ le vyřešit celkovou koncepci zásobování měs­ ta teplem.

Firma EVC Pardubice vypracovala koncepci v několika variantách. Doporučila posléze vari­ antu se zachováním stávajícího uhelného zdroje, k němuž by se měla připojit i obě místní sídliště Mojmír a Východ. Současné plynové kotelny na sídlištích se budou nadále využívat při větším poklesu teplot. Posléze zastupitelé řešili otázku, zda se do navrhovaných úprav pustí sami či se strategickým partnerem. Rozhodli se pro druhou možnost a uzavřeli strategické partnerství se společností MVV EPS, s. r. o., s přímým vstu­ pem do této společnosti. Vlastní vstup proběhl přímým kapitálovým vkladem a financováním rekonstrukce soustavy. Dnes má město kompletně rekonstruované rozvody v centru a zbudováno 50 nových DPS (investice ve výši 75 mil. Kč). Příští rok se budou připojovat obě síd­ liště (investice za 70 mil. korun). Zajímavý byl i seminář o praktických zkušenostech s výstavbou a provozem nízkoenergetických domů. Nejvíce zaujala přednáška Georga W. Reinberga z Rakouska, který na desít­ kách příkladů předváděl nízkoenergetické i pasivní so­ lární domy jím osobně navržené (a po celém Ra­ kousku realizované). Když to jde jinde, tak to u nás musí jít také, řekli si organizátoři EEBW a vyhlá­ sili v rámci konference ve­ řejnou architektonickou soutěž »Nízkoenergetický a nízkonákladový bytový dům v podmínkách ČR«. Podmínky jsou tvrdé: investiční nákla­ dy nesmí překročit cenu běžné výstavby, ale energetické úspory mají dosáhnout výše 4060 %. Nízkoenergetický dům v Sušici, který se už začal stavět (viz Moderní obec č. 9/2000), by tak záhy mohl dostat bratříčka. Jak vyplynulo z přednášky Jense H. Laustsena z Dánské energetické agentury, v Dán­ sku zavádějí povinné energetické štítkování budov. Tento energetický labelling je povinný u všech nových budov, které by měly být nízkoenergetické, a je rovněž ze zákona povinný při každém prodeji. Na štítku se hodnotí spotře­ ba tepla pro vytápění, přípravu TUV a spotřeba elektrické energie. Jsou tam uvedeny i dopady na životní prostředí. Každoročně se štítkování týká asi 50 000 domů, které se prodávají. Vy­ pracování štítku hradí prodávající. Náklady činí 2000-3500 dánských korun na dům. nicméně dánské ministerstvo životního prostředí si od akce slibuje značné úspory energie. JANA PLAMINKOVÁ

Orac příručky pro praxi a studium veřejné správy

Prakticky v okamžiku, kdy jsou zveřejněny právní předpisy týkají­ cí se nového systému financování obcí, měst a krajů, přináší přední odbornice z oblasti finančního prá­ va ucelený výklad této problemati­ ky. Autorka se věnuje analýze pří­ jmů a výdajů obecních, městských a krajských rozpočtů, otázkám do­ tací a dalším problémům. Přehled­ nost výkladu činí z publikace ne­ zbytnou praktickou a zasvěcenou pomůcku určenou pro obecní, měst­ ské a krajské orgány. Kníhaje rozdělena do tří částí: I. Samospráva územních celků II. Pravomoc, orgány a majetek územních správních celků III.Rozpočtové hospodaření obce, města a kraje publikace vychází v nové edici Příručky pro praxi a studium veřejné správy formát A5, vazba V2, 190 stran, katalogové č. OK 0549, cena 200 Kč Objednávky přijímá: Nakladatelství Orac, s. r. o. Vinohradská 184 130 52 Praha 3 tel.: 02/6713 2177 (pondělí - pátek 9.00 - 17.30) fax: 02/6713 2134 (nepřetržitě) e-mail: [email protected] (nepřetržitě)

FOTO AUTORKA

MODERNÍ OBEC 12/2000 □

43----

Ve dnech 12.-13. 10. 2000 se v německém Kaiserslauternu konal seminář o zkušenostech při obnově venkova v evrop­ ském měřítku. Jeho součástí by­ lo vyhodnocení soutěže Vesnice Evropy (vítězem je obec Linteiner Geesst, součást obce Kirchlinten v Dolním Sasku) včetně předávání čestných ocenění ob­ cím z 18 evropských států. ČR zastupovaly Jiřetín pod Jedlo­ vou, okres Děčín (vítězná obec z roku 1998) a Olešnice, okres Blansko (vítěz z roku 1999). Čestné uznání převzal za svou obec starosta Jiřetína pod Jedlo­ vou Josef Zoser (viz snímek). FOTO ARCHIV

SEMINÁŘE PRO INVESTORY

ké 1BF (6. mezinárodní stavební veletrh) a SHK (2. mezinárodní veletrh sanitární, vy­ tápěcí a klimatizační techniky). - ec -

Pod záštitou Ministerstva pro místní roz­ voj (MMR) připravuje pro investory společ­ nost RIORA sérii informačních výstupů za­ měřených na revitalizaci panelových sta­ veb. Základem jsou odborné semináře pořá­ dané za účasti představitelů MMR a Státního fondu rozvoje bydlení, které se budou konat v průběhu roku 2001 v jednotlivých krajích ČR. Investoři se na nich seznámí se způsoby a možnostmi financovámí projektů rekon­ strukce včetně efektivního využití státní pod­ pory apod. Součástí informačních výstupů jsou CD ROM pod názvem Podpora bydlení v ČR se zaměřením na rekonstrukce panelo­ vých domů a opravy bytového fondu. Tato souhrnná informace vznikla ve spolupráci s řadou renomovaných odborných subjektů. Na CD ROM lze najít mj. základní legisla­ tivní a administrativní rámec vyhlášeného projektu, formy finančních podpor, souvisejí­ cí aktuální právní úpravu (na 100 právních předpisů), právní úpravu soukromého vlast­ nictví bytů apod. Dále obsahuje populárně zpracovaný průběh řízení podle stavebního zákona, vývoj technické normalizace v průbě­ hu výstavby panelových domů a přehled ČSN, které se dotýkají předpokládaných sta­ vebních úprav při rekonstrukcích. Praktický je také přehled služeb poskytova­ ných bankami k vyhlášenému projektu i mož­ nostem individuálního úvěrování bytových rekonstrukcí, rámcové kalkulace prací a mate­ riálů atd. Bližší informace v redakci Moderní obce, která bude mediálním partnerem semi­ nářů. - ob -

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE

NOVÝ URBIS 2001 V pozměněné podobě se představí 8. ročník mezinárodního veletrhu URBIS 2001, který se bude konat 24.-28. dubna na brněnském výstavišti. Vedle expozic zaměřených na technologie, výrobky a služby pro rozvoj mu­ nicipalit se zde objeví širší nabídka investič­ ních příležitostí měst a obcí, zejména ve sta­ vebnictví. Podle pořadatelů chce veletrh prezentovat ČR jako zemi připravenou pro za­ hraniční investice a seznámit zástupce developerských společností s konkrétními projekty a záměry našich měst a obcí. V areálu Brněnských veletrhů a výstav, které od 1. ledna změní svůj název na Veletr­ hy Brno, bude probíhat ve stejném termínu ta-

---- 44

□ MODERNÍ OBEC 12/2000

Počátkem listopadu se v Ústí nad Labem konala již II. mezinárodní konference pod ná­ zvem »Občanská společnost a regionální politika EU«. Akci, na které se sešli akade­ mičtí i praktičtí odborníci z ČR, Slovenska, Polska a Německa, uspořádala katedra financí a účetnictví Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně. Téma zároveň vyplývá z postupné realiza­ ce výzkumného záměru fakulty - »Rozvoj ob­ čanské společnosti jako podpůrného fenomé­ nu rozvoje společnosti a regionu«. Odborné konferenční příspěvky byly roz­ děleny do tří sekcí: »Region jako nástroj rea­ lizace evropského občanství«, »Státní správa a samospráva v procesu demokratizace společnosti« a »Otevřené otázky formování ob­ - mh čanské společnosti®.

ZÁBAVA V CENTRU ČERNÝ MOST V centru Černý Most v Praze, největším komplexu tohoto druhu v ČR, skončila druhá etapa výstavby, tj. po části obchodní se otev­ řela část zábavní. Zastavěná plocha i s patro­ vými parkovišti měří dva hektary. Celková užitná plocha 22 000 m2 bude sloužit zábavě, sportu a občerstvení. Ve čtyřech podlažích budovy se dají koupit sportovní potřeby, může se aktivně sportovat či se jen tak bavit nebo odpočívat. K tomu slouží virtuální kino, bowling, simulátory, hrací automaty, restaurace, bistra či interneto­ vá kavárna a kino s osmi sály (v konečné po­ době jich bude dvanáct). - dš -

KNIHOVNA ROKU V rámci soutěže Vesnice roku byla letos poprvé vyhodnocena i Knihovna roku. Vítě­ zem se stala knihovna v Brodku u Přerova. Soutěž vyhodnocovala odborná komise kni­ hovníků a informačních pracovníků. Dne 24. 11. převzala ocenění ve vítězné obci Ves­ nice roku 2000 - Sloupu na Blanensku - kni­ hovnice Věra Hrabalová. - mk -

MODERNÍ® OBEC^— Měsíčník Hospodářských novin pro komunální politiku a regionální rozvoj Ročník VI., číslo 12 Vychází 13.12. Cena výtisku ve volném prodeji 60 Kč Cena výtisku pro předplatitele 50 Kč Roční předplatné 600 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 e-mail: [email protected] http://www.ihned.cz Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 02/330714 08, e-mail: [email protected] Zástupce šéfredaktorky: PhDr. Václav Drašnar tel.: 02/330714 07, fax: 02/3307 20 12 vaclav.drasnar® economia.cz Grafická úprava: Jiří Šteffl (redakční strany) tel.: 02/3307 14 06 Sekretariát: Magdalena Vévarová tel.: 02/330714 09 [email protected] Manažer inzerce: PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/3307 14 03, fax: 02/3307 20 10, e-mail: [email protected] Redakční kruh: PhDr. Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS Ing. Petr Jirava, starosta MČ Praha 11 Milan Turek, tajemník MÚ Vyškov Ing. Ladislav Macka, gen. ředitel ČMZRB Ing. Dagmar Nádvomíková, vedoucí odd. MF Ing. Oldřich Vlasák, primátor Hradce Králové Vydává: ECONOMIA, a. s„ IČO: 00499153 Dobrovského 25,170 55 Praha 7 INZERCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 02/3307 17 88,02/3307 17 66 fax: 02/3307 27 30 Komerční přílohy: tel.: 02/330717 01, fax: 02/3307 2719 DISTRIBUCE: Dobrovského 25,170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 02/3307 11 08, fax: 02/3307 20 09 e-mail: [email protected] Předplatné, nové objednávky, reklamace: tel: 080011 00 22,02/330711 77, fax: 02/3307 20 09, http://www.ihned.cz Objednávky do zahraničí: tel.: 02/330711 07, fax: 02/3307 20 09 e-mail: předplatné @ economia.cz Tisk: Reproprint, 76312 Zádveňce sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia Ve volném prodeji rozšiřují: společnosti holdingu PNS, a. s. a Česká pošta, s. p. Podávání novinových zásilek povoleno ŘPP č.j. 3243/94 ze dne 23.12.1994. Předplatné ve SR zajišfuje L. K. Permanent s. r. o., pošt. pnhr. 4,834 14 Bratislava 34, tel.: 004217/44 45 3711, fax: 004217/44 37 3311 Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí. ISSN 1211-0507 Autorská práva k měsíčníku MODERNÍ OBEC vyko­ nává vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožo­ vání a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým ne­ bo elektronickým) bez výslovného svolení vydavate­ le je zakázáno. ©2000 ECONOMIA, a. s.

Ing. Pavla Konečná

AV-AUDITING

auditor č. 1020 daňový poradce č. 1387

spol. s r. o. Poradenská firma orientovaná na města, obce a další subjekty napojené na veřejné rozpočty

spol. s r. o. Audit Účetní a daňové poradenství Změny právní formy

AUDIKA Auditorská, účetní a daňová kancelář

AV-Auditing spol. s r. o. Čechovo nábř. 1790 530 03 Pardubice

U NÁDRAŽÍ 5 415 01 TEPLICE telefon, fax: 0417/53 46 50, 53 46 53

• audit • daňové poradenství

Tel.: 040/602 44 17 E-mail: [email protected] Http://www.av-auditing.cz

• účetní poradenství Jandečka, Fanturová a spol.

I

ooskvtuie:

Moskevská 1/14, 434 01 Most [email protected] lEr 035/620 69 81, fax: 035/620 69 90 www.agis.cz

mm

C-CON$ULT s. r. o.

česko-nmerická poradenská

LIBEREC

skupina

AUDITORSKÁ, DA­

podnikatelé.

ROZPOCT. A PftíSPÉVK. ORG. ÚČETNICTVÍ:

ŇOVÁ, ÚČETNÍ A PORADENSKÁ

vedení

KANCELÁŘ

ÚČETNICTVÍ,

MZDY Dané:

•

přiznání.

460 01 LIBEREC

poradenství

•

Suma s. r. o. Frýdlantská 1351/15 460 01 Liberec 2 Tel., fax: 048/510 41 58 510 42 01 E-mail: [email protected] podzimek a

Kontakt: ing. Jiří OEHL •

MCDOWELL.

Tel.: 048/510 25 46,

Suma s. r. o.

Opatovická 4 110 00 Praha 1 Tel., fax: 02/24 91 90 58 2491 81 01 Hltp://www.medowell.cz

510 54 59 MO-01038

podzimek a

Auditing - Dykast,

NABÍZÍM

s. r. o., Praha 9, Žeretická 1661, č. licence 357,

auditorské služby, vedení účetnictví, daňové a účetní poradenství.

nabízí audity účetních závěrek, účetní a daňové poradenství u obcí a měst ČR.

Ing.Jana Sarvašová auditor, daňový poradce 517 31 Bolehošť 9 Tel.: 0443/63 11 06 0603 22 43 87 Tel./fax: 0443/63 82 33

Zkušenosti od roku 1993. Tel.: 0603 26 96 66

Jiráskova 465

ODB. STANOVISKA Podnikové

Naše firma provádí audit obcí a podnikatelských subjektů.

MO-01026

McDOWELL, PODZIMEK A ŠUMÁ

Audit:

auditorské služby, daňové a účetní poradenství, oceňování majetku a nepeněžních vkladů podle o. z.

•

Fax: 048/510 25 47

SYSTEMA AUDIT,

LN - AUDIT s. r. o. Louny, Na valích 510 licence KAČR: 333

a. s.

SUKOVÁ 1935 530 02 PARDUBICE

provádí audit

e

Tel.: 040/51 42 45

• podnikatelských subjektů • příspěvkových organizací • obcí, nadací Kontakt: 0395/65 59 01 E-mail: [email protected]

MO-01023

Komenského 4 344 01 Domažlice Tel.: 0189/77 82 33 Fax: 0189/77 82 34 E-mail: [email protected] www.iandecka.cz

tř. Svobody 31, 772 00 Olomouc, tel./fax: 068/551 83 38, tel.: 068/551 83 44,

MO-01036

• posuzování hospodárnosti nakládání s příspěvky a dotacemi

OL AUDITING, s. r. o., znalecký ústav

Fax: 040/51 42 45 ING. DANIEL ČÍŽEK

O 5

Nabízíme zpracování auditů, daňové, ekonomické poradenství a zpracování účetnictví.

MO-01017

• ekonomické poradenství pro oblast komunálního hospodářství (byty, teplo, doprava, technické služby)

HNEDE UHLÍ

MmTsJra Severočeské doly, a.s. Chomutov, producent nízkosirnatého uhlí, Vám doporučují kotle s novou moderní technologií spalování hnědého uhlí šetrnou k životnímu prostředí.

CARBOROBOT

EKOEFEKT

VARIMATIK

VIADRUS Ling 25

Výhradní dovozce kotlů CARBOROBOT, firma EKOEFEKT Most, s.r.o., nabízí kotle ve výkonové řadě 40 kW, 80 kW, 140 kW, 180 kW a 300 kW.

Firma EKOEFEKT Most, s.r.o. vyrábí a nabízí kotle EKOEFEKT ve výkonové řadě 24 kW, 34 kW a 48 kW.

Výrobce kotlů VARIMATIK Slokov, a.s. Most Kopisty vyrábí kotle VARIMATIK ve výkonové řadě 25 kW, 40 kW, 100 kW, 150 kW, 200 kW, 300 kW a 500 kW.

Výrobce kotlů Železárny a drátovny Bohumín, závod topenářské techniky VIADRUS vyrábí kotle VIADRUS Ling 25 o výkonu 25 kW.

Nová moderní technologie spalování hnědého uhlí - ekonomicky a ekologicky získané teplo. Automatické teplovodní kotle na hnědé uhlí ořech o2 jsou vhodné pro vytápění domácností, rodinných domků, menších panelových jednotek, škol, úřadů, tělocvičen, ale i podnikatelských provozoven. Kotle zaručují nejlevnější a k životnímu prostředí šetrné vytápění s vysokou účinností spalování. Provoz kotlů lze ovládat automaticky prostřednictvím pokojového termostatu. Spalovací zkoušky s bílinským hnědým uhlím ořech o2 prokázaly účinnost spalování až 85 % při dodržení stanovených emisních limitů látek znečišťujících ovzduší. Bílinské uhlí z produkce Severočeských dolů se vyznačuje nízkým obsahem síry a dehtujících látek.

Severočeské doly akciová společnost

Severočeské doly Chomutov

akciová společnost

Nabídka Severočeských dolů, a.s.

3 roky sleva na uhlí ořech o2 z produkce SD, a.s. - Doly Bílina při koupi kotle CARBOROBOT, EKOEFEKT, VARIMATIK a VIADRUS Ling 25

Slevy z katalogové ceny paliva budou poskytovány novým majitelům kotlů CARBOROBOT typů PV 40, PV 80, PV 140, PV 180 a PV 300, EKOEFEKT o výkonu 24, 34, a 48 kW, kotlů VARIMATIK ve výkonové řadě 25 kW, 40 kW, 100 kW, 150 kW, 200 kW, 300 kW a 500 kW a kotlů VIADRUS Ling o výkonu 25 kW. Pokud bude provozovatel vlastnit více typů kotlů CARBOROBOT, EKOEFEKT, VARIMATIK a VIADRUS Ling 25 poskytne se cenová sleva na palivo pro každý kotel dle jeho obvyklé roční spotřeby paliva.

Tabulka obvyklé roční spotřeby paliva v tunách: Výkon v kW

24

25

34

40

48

80

100

140

150

180

200

300

500

CARBOROBOT

-

-

-

10

-

20

-

35

-

45

-

75

-

EKOEFEKT

7

-

9

-

VARIMATIK

-

7

-

10

VIADRUS Ling 25

-

7

13 -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

25

-

35

-

50

75

125

Severočeské doly, a.s. poskytují cenovou slevu po dobu 3 let na uhlí ořech o2 z produkce Severočeských dolů, a.s. - Dolů Bílina při zakoupení a uvedení do provozu výše uvedených kotlů. Výše slevy je 5 % ze zá­ kladní loco ceny druhu ořech o2 dle platného ceníku pro příslušný rok na obvyklou roční spotřebu paliva. Slevy ze základní ceny paliva jsou zákazníkům poskytovány přímo při nákupu paliva prostřednictvím pro­ dejců hnědého uhlí z produkce Severočeských dolů.

Kontakt: Telefon: Fax:

Severočeské doly, a.s., odbor marketingu, ul. 5. května 213, 418 29 Bílina 0417/80 4263, 80 5030, 80 5094, 80 5036 0417/82 9080

Harvardská burzovní společnost, a.s. člen a akcionář Burzy cennýcli papírů Praha, a. s.

Děkujeme všem klientům a obchodním partnerům za přízeň, kterou nám v průběhu roku 2000 projevovali. Do nového roku přejeme všem hodně zdraví, štěstí a osobní spokojenosti a těšíme se na další spolupráci.

I pro rok 2001 nabízíme následující služby > zprostředkování obchodů na BCPP a RM-S za výhodných podmínek >- obchodování on-line > snadný a bezpečný přístup k účtům a službám HBS 7 dní v týdnu, 24 hodin denně >• finanční poradenství a správu investic

S námi se na kapitálovém trhu neztratíte! Clen Burzy cenných papírů Praha. a.s.

Obřadní 65, 145 01 Praha 4 - Michle, tel.: 02 / 6106 3222, fax: 02 / 6106 4121, e-mail: [email protected]

MO-00776/C