K celému území Náměšťska: Většina území je bývalé náměšťské panství, jehož podoba je za poslední tři století výsledkem hospodářských a krajinářských úprav majitelů- Haugwitzů. Nejvýznamnější částí úprav je okolí dvou zámků- zámku v Náměšti nad Oslavou a loveckého zámečku v Jinošově, u kterých vznikly zahrady a obory. Jižně byly úpravy krajiny provedeny okolo romantického přírodního údolí řeky Oslavy stavbou romantických saletů: Gloriet, rozhledna a loveckého zámečku na Vlčím kopci; tyto stavby byly propojeny řadou cest a průseků lemovaných lesními alejemi. Dalším typem úprav krajiny bylo zakládání a přestavba dvorů na samotách a výsadba alejí okolo cest dvory spojujících (Velkopolský, Placký dvůr, hospodářský dvůr náměšťského zámku). Osvícený přístup k vedení velkostatku je representován zhotovením jedinečného mapového díla z roku 1750, kterým je mapa panství (ve sbírkách zámku – knihovna). Tato mapa je geodetických dílem podobné vypovídací hodnoty jako plány prvního vojenského mapování země, ovšem pořízená o několik desetiletí dříve. Při návrhu úprav území je třeba z tohoto díla vycházet. Ve sbírkách zámku jsou i plány zámeckých zahrad a obor v Náměšti a Jinošově (Jinošov asi 1830), které představují jedinečný doklad- ideový projekt romantického krajinářského díla včetně návrhů staveb v něm umístěných. Také tyto archivní materiály je třeba brát jako podklad pro návrhy úprav těchto plocha jejich okolí. Další změny území jsou zachyceny na tradičních podkladech- vojenské mapy, mapy stabilního katastru a náčrtky center sídel v Vlastivědě Moravské (1900). Na sledovaném území s jsou dvě památkové zóny a několik desítek kulturních nemovitých památek. Informace k nim a k archeologickým lokalitám jsou přístupné na adrese http//iispp.npu.cz a to i formou zákresu do mapového díla. Náměšť nad Oslavou: památková rezervace včetně ochranného pásma: není vyhlášena ani navržena, území nemá potřebné hodnoty památková zóna včetně ochranného pásma: vyhlášena JmKNV 20.11.1990; text vyhlášky: l.1 Území historických jader měst Boskovice, Brtnice, Holešov, Ivančice, Jaroměřice n.R., Jemnice, Jevišovice, Jimramov, Lomnice, Luhačovice, Mor. Budějovice, Mor. Krumlov, Náměšť n.O., Nové Město na Mor., Polná, Prostějov, Slavkov, Strážnice, Třebíč, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Valtice, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Vyškov a Zlín se prohlašují za památkové zóny (dále jen zóny). čl.2 1) Charakteristika významných kulturních hodnot jednotlivých zón je uvedena v příloze tohoto nařízení. 2) Účelem prohlášení památkových zón je, v rámci rozvoje výše uvedených měst, zachovat kulturně historické a urbanisticko architektonické hodnoty jejich historických jader, jako organické součásti životního prostředí a kulturního dědictví. čl.3 1) Hranice území zón jsou vyznačeny v plánech zón, které jsou uloženy u ministerstva kultury ČR, u Státního ústavu památkové péče v Praze, u Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, u Jihomoravského krajského národního výboru
v Brně, u okresních a městských národních výborů příslušných podle územního vymezení zón. 2) Vyznačování hranic území zón v územně plánovacích podkladech a v územně plánovací dokumentaci upravují zvláštní předpisy.3) čl.4 Předmětem státní památkové péče v zónách jsou: historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry včetně povrchu komunikací, historické podzemí panorama zóny a hlavní dominanty v blízkých a dálkových pohledech nemovité kulturní památky objekty dotvářející charakter zóny veřejná a vyhražená zeleň ostatní objekty v zóně čl.5 Národní výbory při realizaci hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje jimi spravovaného území přihlížejí k mimořádným hodnotám zón a vytvářejí dle možností při regeneraci těchto území přiměřené ekonomické a organizačně technické podmínky, aby napomáhaly zejména: vhodnému využívání a postupné obnově kulturních památek a objektů památkového zájmu řádné údržbě a obnově ostatních architektonicky a stavebně kvalitních objektů zhodnocování všech městských prostor přiměřenými úpravami řádné údržbě veřejných prostor a zeleně čl.6 1) Území zón se člení na části A - určující charakter zóny B - dotvářející charakter zóny C - doplňující charakter zóny odstupňované podle jejich památkového významu. Tyto části zón jsou rovněž vyznačeny v plánech dle čl.3 tohoto nařízení. 2) Pro stavební a další činnosti se stanoví tyto podmínky: výstavba, doprava a rekreace se provádějí v souladu s účelem zóny, k tomu jsou pořizovány v součinnosti s příslušným okresním orgánem státní památkové péče územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace využití jednotlivých prostorů, souborů a objektů musí být v souladu s jejich kulturní hodnotou, kapacitními a technickými možnostmi součinnost s příslušným okresním orgánem státní památkové péče je nutná rovněž při předprojektové přípravě staveb průmyslových, inženýrských, dopravních, občanských a bytových, stejně jako při projektové přípravě, terénních a sadových úprava veřejných prostranství a vyhrazené zeleně při nové výstavbě a při vnějších a vnitřních úpravách nechráněných objektů se musí dbát architektonických a funkčních vztahů ke kulturním památkám a navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu ke stavbě a ke změně dokončené stavby včetně demolice, u staveb, které nejsou kulturní památkou, je třeba předchozí souhlas okresního orgánu státní památkové péče
k umisťování informačních, reklamních a jiných podobných zařízení v zóně, stejně jako k umisťování prodejních stánků a ostatních podobných zařízení do veřejných prostor, je nutný předchozí souhlas orgánu státní památkové péče poškozování objektů a veřejných ploch je zakázáno předchozí souhlas okresního orgánu státní památkové péče nenahrazuje povolení příslušného orgánu státní správy (5.a 6.odrážka) 4) 3) Příslušné orgány státní památkové péče sledují naplňování výše uvedených podmínek a svá stanoviska k předmětné problematice vydávají v návaznosti na intenzitu zájmu státní památkové péče a památkovou hodnotu jednotlivých částí zón. krajinná památková zóna: vyhlášená krajinná památková zóna Náměšťsko vyhláškou Ministerstva kultury č 208/1996 Sb. o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny s podmínkami ochrany v § 3 vyhlášky : „K zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty, slouží rozhodnutí a opatření orgánů státní památkové péče, jakož i jiných orgánů státní správy podle zvláštních předpisů, ve kterých se respektují: a) výsledky stavebně historických, urbanistických, archeologických a památkových průzkumů, rozborů a výzkumů území a výsledky rozborů biologické složky území, b) výsledky stavebně historických a restaurátorských průzkumů jednotlivých objektů, c) hodnoty historického prostředí zóny ve vztahu k využití dotčených objektů, prostorů a částí území a k zachování a obnově historických dřevin, d) historický charakter, vzájemné prostorové uspořádání, krajinné dominanty a měřítko jednotlivých objektů, sídelních útvarů a krajiny, e) ochrana archeologických nálezů“. Z krajinné památkové zóny jsou na území katastru Obora a území směrem k tradicím. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma: 17 staveb zakreslených na mapě MPZ v digitální podobě na http//iispp.npu.cz ( v současné době se aktualizuje) nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma: areál státního zámku ( přesné zakreslení viz digitální mapa) památka UNESCO včetně ochranného pásma: v katastru obce žádná památka tohoto typu není urbanistické hodnoty: původně malé nehrazené poddanské městečko s poněkud nepravidelným trojúhelníkovým náměstím, další osu tvoří cesta od zámku k mostu přes Oslavu; novější zástavba podél císařské silnice a za železniční tratí, novější výstavba obytného souboru v souvislosti s vojenským letištěm (2.polovina 20.století) navrhujeme následující podmínky regulace stavebních činností v MPZ: plošná regulace, zastavitelné, nezastavitelné plochy, umístění a orientace domů Uliční síť v MPZ (město v hradbách) je daná parcelací při vzniku města a musí být i nadále zachována, volné parcely mezi řadovými objekty v ulicích se považují za stavební parcely, za nezastavitelné se považuje Masarykovo náměstí, farní a školní zahrada, příbřežní zeleň okolo řeky Oslavy včetně luk, zahrady městských domů na náměstí, zámecký park, zámecké zahradnictví, plocha okolo hrobky Haugwitzů se sadovou úpravou, svah pod zámkem směrem
k řece, prostor lipového stromořadí západně od Zámecké ulice. Nezastavitelná je celá plocha obory kromě již stojících areálů hájenek a volná krajina severně od města k Otradicím. Domy musí být orientovány hlavním průčelím do příslušné ulice či náměstí a navazovat lícem průčelí na stavební čáru danou lícem průčelí domů tvořících hlavní architektonické prostory zóny, nepřípustné je uskočení z tohoto líce v souvislé řadě a volně stojící objekt na parcele. Většina střech má hřeben rovnoběžný s průčelím, ale je připuštěna i varianta kolmá k průčelí, a to dle tvaru střech sousedících. Dominantními budovami na náměstí jsou kromě kostela fara a stará radnice, ostatní budovy nesmí být vyšší. podmínky vnějšího vzhledu objektů, materiály a barevnost Pro fasády objektů v MPZ jsou přípustné omítky štukové buď probarvené ve hmotě či opatřené barevným nátěrem, který bude vycházet z historicky doložené barevnosti objektu samého či příslušného historického slohu. Jako doplňky štukové fasády či pro vnější úpravu celkovou nejsou přípustné tyto materiály: skleněné tvárnice a celoplošné obklady kovové obklady (plechové) olejové nátěry plošné keramické či cihelné obklady obklady z plastů viditelné a architektonicky neupravené konstrukce Není povoleno odstranění původní štukové výzdoby, vzhledem možnému narušení exhalacemi není doporučeno ani odkrývání historických a zdobených omítkových vrstev. Je vítáno zřízení nové plastické výzdoby na domech, které této výzdoby byly zbaveny. Přípustné není odstraňování omítkových a vápenných vrstev z kamenných prvků fasád. Pro historické objekty 16.-19.století je nutno používat klasická vápenná pojiva a nátěrové hmoty. Pro střešní krytiny od. 15-17° sklonu je nutno užívat jen tvrdé střešní krytiny, a to klasické historické či alespoň 1 století používané: pálená střešní krytina tažená, ražená, glazovaná břidličná krytina betonová krytina tradičního tvaru (ražená) eternitové šablony malých rozměrů Nepřípustné jsou ostatní materiály, jako prefabrikované plechové tvarovky, vlnitý či celoplošný eternit, plasty a asfaltové šablony. Pro báně a střechy o malém sklonu je přípustný plech (olovo, měď, zinek, titan, ocel). Vikýře kromě větracích nejsou na většině staveb vhodné (týká se především náměstí ), použití střešních oken a světlíků nesmí narušovat pohledově exponované části střech. Doplňující stavební prvky historické a kulturní hodnoty musí být zachovány na svých místech, neboť svým umístěním vypovídají o místních stavebních a slohových zvyklostech, konstrukci a řemeslné zručnosti. Jde především o kamenické, sochařské, kovářské, zámečnické práce jako vrata, dveře, mříže, církevní artefakty, doplňky staveb - plastiky, dlažby, schodiště apod. podmínky pro doplňkové stavby, přístavby a nástavby Dvorní stavby plnohodnotné (dvorní křídla hospodářská a obytná vzniklá v historických dobách a mající architektonickou hodnotu) je nutno zachovat, k odstranění jsou stavby provizorní, kůlny, přístřešky, sklady, garáže apod. Nové objekty mohou být stavěny opět jen jako plnohodnotné, tzn. s architekturou srovnatelnou se stavbou hlavní, přednostně ve stopách dvorních objektů dříve zbouraných. Nástavby objektů se doporučují pouze u těch objektů, které nemají horní podlaží včetně tvaru střechy, jenž by bylo předmětem ochrany a jejichž nástavba doplní obraz horizontu střešních
rovin předmětné části města a u objektů s plochou střechou, zde ovšem formou střechy šikmé. Materiály nástaveb viz § 3. Nepřípustné jsou komíny kovové a osinkocementové, též komíny z bílých cihel. podmínky pro úpravu komunikací a oplocení Komunikace v MPZ - silnice, chodníky, plochy náměstí budou pokryty dlažbou ze žuly, a to historickou : kostky a štět (kočičí hlavy) na komunikacích ( štět především na svažitých komunikacích), kamennými dlaždicemi čtvercovými či obdélnými na chodnících. Na ostatních komunikacích mimo hlavní plochy jsou přípustné i dlažby z betonových tvárnic ( větších rozměrů), případně živice na silnicích v intravilánu i extravilánu. Zpevněný povrch s kamennou drtí a pískovým posypem je přípustný pro pěší i pojezdné komunikace v areálu zámku, v oboře a na březích řeky . Tradiční oplocení v MPZ je zděná omítaná zeď, prkenná ohrada či litinový plot nebo ohradníky, nepřípustné je oplocení z plechových, eternitových a betonových prvků. podmínky pro zemní práce a zásahy do podzemí Veškeré zemní práce lze provádět jen po ohlášení a v souladu s podmínkami archeologického pracoviště s příslušným oprávněním. U zásahů v říční nivě a do systému odvodu dešťových a splaškových vod je třeba posoudit předem vliv plánovaného zásahu na statický a vodní režim podloží a podzemí města. podmínky pro ochranu a výsadbu zeleně Je třeba bezpodmínečně zachovat historickou zeleň: farní zahrady zámecký park, Oboru hřbitov a okolí hrobky zalesněné svahy pod zámkem a lipovou výsadbu nad ulicí Zámeckou výsadbu alejí okolo řeky, tu je doporučeno doplnit Doporučuje se ponechání ploch zeleně ve vnitroblocích formou soukromých zahrad. podmínky pro nápisy, firemní označení a reklamy V MPZ nejsou přípustné celoplošné reklamy na štítech budov, velkoplošné neónové či plně podsvětlené reklamy a to jak na objektech, tak na veřejných komunikacích. Firemní označení umístěné mimo objekt provozovny či vícekrát opakované na objektu provozovny se považuje za reklamu a také není přípustné. Označení provozovny musí respektovat charakter fasády objektu a být kvalitním řemeslným či uměleckým výrobkem (litina, kovářský či zámečnický výrobek, kvalitní truhlářská či písmomalířská práce. Nepřípustné jsou předzahrádky provedené formou samostatné konstrukce či konstrukce kotvené do historické budovy. Markýzy a přístřešky musí být provedeny jako konstrukce dočasná a mimo sezónu a sluneční osvit demontovatelná konstrukce. podmínky pro úpravu dveřních a okenních otvorů Konstrukce a konstrukční prvky dveří, oken a výkladců v MPR budou provedeny ze dřeva, plasty jsou zcela vyloučeny, kovové konstrukce přípustné jen v případech staveb, u kterých byl kov ve výplních otvorů součástí původního projektu (vitráže apod.). Výměna historických dřevěných konstrukcí je přípustná až po jejich úplném dožití, při výměně je nutno osadit přesnou kopii co do materiálu, členění, osazení i povrchové úpravy. Zabezpečení otvorů nesmí porušit jejich estetickou hodnotu a historický ráz objektu. podmínky pro ostatní drobné stavby Jedná se o stavby pro osvětlení a prvky městského mobiliáře stavební povahy. Materiál těchto staveb a jejich tvar musí vycházet z historického kontextu (kovové konstrukce, klasická barva světla a intenzita při osvětlení). Doplňování jakýchkoli staveb do prostoru Masarykova náměstí a do prostorů zámeckého parku se nedoporučuje
podmínky pro sítě, telekomunikační zařízení, satelitní antény a rozvodné skříně Na fasádách městského interiéru (uliční průčelí) nesmí být umisťovány televizní antény, satelitní antény, svody od střešních antén, odvody spalin od plynového topení, větrací zařízení a vedení instalací. Rozvodové skříně musí být minimalizovány, provedeny v ušlechtilém materiálu a při osazení nesmí porušit ani konstrukční ani estetický vzhled budovy. Nepřípustné jsou samostatné pylony pro rozvodné skříně v městském interiéru i v krajině. ostatní podmínky Práce stavební povahy v MPZ a KPZ je nutno provádět na základě projektové dokumentace, které budou předcházet práce průzkumové (stavebně historické, restaurátorské a archeologické průzkumy), ty mohou provádět jen osoby fyzické a právnické, držitelé příslušného oprávnění či registrace. Původní stav musí být řádně zdokumentován a po skončení stavby proveden projekt skutečného provedení stavby, který bude předán k archivaci, stavba bude geodeti region lidové architektury: území se řadí do regionu horácké lidové architektury, lokální forma dyjsko-oslavská, pro kterou je typický dům zděný, přízemní, se střechou sedlovou krytou taškami nebo eternitem, s trojdílným půdorysem komorového typu, domky vesnického charakteru zachovány jen u bývalých sádek pod nádražím a částečně pod zdí obory historicky významná stavba, soubor: v MPZ viz mapa, kořenová čistírna odpadních vod, Husův sbor, architektonicky cenná stavba, soubor: v MPZ viz mapa – objekty památkového zájmu významná stavební dominanta: areál zámku, Husův sbor, kostelní věž, železniční most, barokní most se sochami území s archeologickými nálezy: celé řešené území je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů
