JUDr. Ondřej Tošner, Ph.D., advokát

JUDr. Ondřej Tošner, Ph.D., advokát se sídlem Praha 2 - Vinohrady, Slavíkova 1568/23, PSČ 120 00 ev. č. ČAK 10728, IČO 71333037, tel. 222 210 944, [email protected]

___________________________________________________________________________ Magistrátu hl. m. Prahy Odbor stavební prostřednictvím Úřadu městské části Praha 6 Odbor výstavby Čs. armády 23 160 25 Praha 6 K č. j.: MCP6 038989/2011 Věc: Odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby Regenerace lokality Břetislavka v Praze 6 na pozemcích v k. ú. Dejvice, při ulici v Šáreckém údolí Úřadem městské části Praha 6, Odbor výstavby, bylo dne 2. 5. 2011 vydáno rozhodnutí č. j. MCP6 038989/2011, kterým se umisťuje stavba Regenerace lokality Břetislavka v Praze 6 na pozemcích p. č. 2410/1, 2410/2, 2411 a 2412/1 v k. ú. Dejvice, při ulici v Šáreckém údolí, stanoví se podmínky pro umístění stavby a rozhoduje se o námitkách účastníků řízení; toto rozhodnutí bylo doručeno účastníkům řízení vyvěšením na úřední desce (3. 5. – 19. 5. 2011) dne 18. 5. 2011. Proti tomuto rozhodnutí podávám v celém jeho rozsahu toto odvolání, a to z těchto důvodů: 1. Výrok územního rozhodnutí v rozporu s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb. neobsahuje: - druh pozemků, na nichţ se stavba umisťuje, podle katastru nemovitostí (písm. b), - umístění stavby na pozemku, zejména vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb (písm. c) – vzdálenosti stavby od hranic pozemku a sousedních staveb zcela absentují, - vymezení území dotčeného vlivy stavby (písm. e). Územní rozhodnutí je tak vydáno v rozporu s § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., neboť jeho výrok neobsahuje právními předpisy předepsané náleţitosti. 2. Územní rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť není zřejmé, na základě jaké dokumentace je stavba umístěna.

1

Ve výroku územního rozhodnutí je uvedeno, ţe „stavba bude umístěna na výše uvedených pozemcích, jak je zakresleno v ověřené dokumentaci (situační výkres na podkladu katastrální mapy v měřítku 1:500 – Katastrální situace a 1:500 – Koordinační situace) se zakreslením stavebního pozemku, poţadovaným umístěním stavby, s vyznačením vazeb a vlivù na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb“. Ve výroku rozhodnutí tak není specifikováno, kdy, kým a pod jakým číslem byly tyto výkresy vypracovány, tj. o jaké konkrétní výkresy se jedná. Uvedené je přitom nezbytné znát jiţ v době vydání rozhodnutí (nikoli aby toto bylo známo aţ po nabytí jeho právní moci a jen některému z účastníků, který tyto výkresy obdrţí), neboť odvolatelé takto nemohou uplatnit v úplnosti námitky proti umisťované stavbě, neboť neví, dle které konkrétní dokumentace (konkrétních výkresů) byla stavba umístěna. Připomínám, ţe rozhodnutí jako individuální správní akt musí být samostatným obsahovým celkem, který nese celistvou a srozumitelnou informaci nezbytnou k řádné účasti v řízení a uplatňování procesních práv účastníků. Jinými slovy, z rozhodnutí musí být kaţdému zřejmé, jak bylo rozhodnuto, a to nikoli jen účastníkům řízení nebo dokonce jen těm účastníkům řízení, kteří následně v budoucnu obdrţí nějaké výkresy. Předmětná podmínka je tedy neurčitá. Výrok napadeného rozhodnutí je tedy neurčitý a nepřezkoumatelný. 3. Řízení je zmatečné i v tom smyslu, ţe stavba je navrţena i na jiných pozemcích, neţ jsou pozemky uvedené v rozhodnutí o umístění stavby. a) Z textové (kanalizace pro nový objekt č. p. 915) i grafické (Nově navrţené přípojky – kanalizace) části dokumentace vyplývá, ţe nový objekt č. p. 915 bude odkanalizován novou přípojkou do kanalizace v ulici V Šáreckém údolí (cca naproti domu č. p. 369) - pozemek p. č. 4131/1. Tento pozemek však není uveden v rozhodnutí o umístění stavby. Připomínám, ţe ani v ţádosti o umístění stavby výše uvedený pozemek uveden není, ačkoli je na něm stavba přípojky navrhována. b) Z uvedeného vyplývá i další vada napadeného rozhodnutí, neboť zatímco v textové a i grafické části dokumentaci je výše uvedená nová přípojka uvedena a zakreslena, v podmínkách územního rozhodnutí (podmínka č. 15) se hovoří jen o stávající přípojce (zaústěné do řadu v ulici V Podbabě). Rozhodnutí je tedy zmatečné. 4. Ţádost o vydání územního rozhodnutí podaná dne 22. 12. 2010 není podána společností Egida CZ, s.r.o., jak je nesprávně uvedeno v rozhodnutí. Ţádost o umístění stavby je podána společností m4 architekti s.r.o., která však není k podání ţádosti společností Egida CZ, s.r.o., zmocněna. Plná moc ze dne 13. 10. 2009, která je zaloţena ve spise, neodpovídá poţadavkům § 33 odst. 2 správního řádu. Pokud totiţ je plná moc zástupci udělena pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem – a tomu tak v tomto případě je – musí být podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu podpis na

2

takové plné moci úředně ověřen (a tato plná moc musí být před zahájením řízení uloţena u správního orgánu). Tak tomu však v daném případě není. Není tedy jasné, zda řízení bylo vůbec zahájeno; je zmatečné. Osoba, která je uvedena jako ţadatel, tedy ţádost o vydání územního rozhodnutí nepodala. 5. Za stěţejní námitku a vadu územního rozhodnutí je třeba povaţovat několikanásobný rozpor umisťované stavby s územně plánovací dokumentací. a) Část stavby (pozemek p. č. 2410/1 a část pozemku 2410/2 pod stávající stavbou č. p. 915) se nachází v záplavovém území vymezeném ve výkresu č. 33 územního plánu jako záplavové území kategorie C – území průtočná/částečně průtočná. Vzhledem k tomu, ţe se stavba ve své podstatné části nachází v záplavovém území kategorie C – území průtočná/částečně průtočná, nelze ji umístit, neboť dle regulativů územního plánu hl. m. Prahy – viz opatření obecné povahy č. 6/2009, kterým se mění obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy č. 32/1999, příloha č. 1 oddíl 10 odst. 5 – v záplavovém území průtočném (C) se nesmí umisťovat stavby ani dočasné s výjimkou staveb slouţících k údrţbě vodních ploch nebo k provozním účelům správce vodních toků a ploch, stavby objektů a zařízení, jejichţ provoz a vyuţití jsou vázány na vodní plochy (jezy, vodní elektrárny, plavební komory, odběrné objekty a pod.), a staveb systému protipovodňové ochrany; výjimečně lze umístit stavby přístavů, zařízení slouţících vodní dopravě, liniové stavby (komunikace, inţenýrské sítě) a nezbytné doplňkové stavby pro zajištění provozu sportovišť, rekreačních ploch, ZOO a krátkodobé deponie materiálu určeného k přímé nakládce na loď a na návaznou dopravu. V těchto záplavových územích je tak dle platných a pro umisťování staveb závazných regulativů uspořádání území nepřípustné umístění jakékoli stavby (nesouvisející s vodním hospodářstvím). Umístění stavby pro ubytování osob a pro služby je tak dle územního plánu v dané ploše nepřípustné a stavbu tak nelze umístit! Připomínám, ţe uvedený regulativ je nepochybný a na rozporu s ním nemůţe nic změnit jakákoli skutečnost (např. vyjádření dotčeného orgánu, soulad s funkčním vyuţitím, náhrada novostavby za starou apod.). Posouzení přípustnosti stavby z hlediska zvláštních předpisů či stanoveného funkčního vyuţití nic nemění na nutnosti respektování i všech ostatních závazných regulativů územního plánu, které však v tomto území stavby nepřipouštějí. Uvedené je potvrzeno např. i rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 31. 7. 2009, č. j. S-MHMP 3692512009/OST/No, kterým bylo zrušeno umístění obytné stavby situované do záplavového území průtočného na stejném vodním toku a kde tento úřad potvrdil, ţe „umístění staveb pro bydlení v průtočném záplavovém území územní plán neumoţňuje … na tom nic nemění soulad návrhu s funkčním vyuţitím, stanoveným v ÚPn“! b) Zbývající část stavby (pozemek p. č. 2412/1 a zbývající – v současnosti nezastavěná - část pozemku p. č. 2410/2) se nachází v záplavovém území vymezeném ve výkresu č. 33 územního plánu jako záplavové území kategorie B – území neprůtočná. Vzhledem k tomu, ţe se stavba nachází dále v záplavovém území kategorie B – území neprůtočná, nelze ji umístit, neboť dle regulativů územního plánu hl. m. Prahy – viz opatření obecné povahy č. 6/2009, kterým se mění obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy č. 32/1999,

3

příloha č. 1 oddíl 10 odst. 5 – v záplavovém území neprůtočném (B) lze připustit pouze dostavbu stavebních mezer. V daném případě se nejedná o dostavbu jakékoli stavební mezery. Stavební mezerou je (viz příloha č. 1 oddíl 15 odst. 38 opatření obecné povahy č. 6/2009) nezastavěné místo ve stávající souvislé zástavbě, charakterizované tím, ţe se jedná o plošně malou chybějící část zástavby v poměru ke stávajícím objektům (zpravidla oproti plánům nerealizovanou), jejíţ zastavovací schéma je z okolní struktury zřejmé. V daném místě není ţádná souvislá zástavba, v níţ by byla jakákoli mezera, kterou by bylo moţno doplnit. To vyplývá jiţ jen z toho, ţe stavba navazuje na stávající zástavbu jen z jedné strany – směrem do ulice V Šáreckém údolí ţádná zástavba není. Navíc umisťovaná stavba není oproti stávajícím objektům plošně malou částí – naopak umisťovaná stavba výrazně plošně stávající stavbu č. p. 764 přesahuje; nejedná se o plošně malou chybějící část! Kromě toho není dodrţen ani zákaz neumisťovat v daném záplavovém území stavby pro zdravotnictví a sociální péči, neboť stavba obsahuje i ordinace. I v tomto záplavovém území je tak dle platných a pro umisťování staveb závazných regulativů uspořádání území nepřípustné umístění uvedené stavby. Připomínám, ţe dle § 43 odst. 5 stavebního zákona je územní plán závazný pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí, a nelze umístit stavbu v rozporu s ním, jak se ovšem v tomto případě stalo. Vzhledem k tomu, že umístění stavby je v rozporu s územně plánovací dokumentací, bylo územní rozhodnutí vydáno v rozporu s § 90 písm. a) a b) zákona č. 183/2006 Sb. 6. Rozpor stavby s územním plánem je dán dále i tím, ţe se jedná o území nerozvojové. V nerozvojovém území je moţné pouze zachování stávajících staveb bez moţnosti další stavební činnosti. U stávajících trvalých staveb mohou být prováděny stavební úpravy za předpokladu, ţe nedojde ke zvětšení zastavěné plochy ani objemu stavby; výjimečně přípustné jsou nástavby 1 podlaţí, zvětšení stávajícího půdorysu stavby max. o 15 % (nejvýše o 100 m2) a změny jejich funkčního vyuţití. Ani tyto regulativy územního plánu nejsou splněny. a) Zejména je třeba uvést, ţe uvedený regulativ počítá s tím, ţe přípustné jsou jen stavební úpravy, přičemţ má-li – výjimečně - dojít k jiným změnám stávajících staveb, jsou přípustné pouze nástavby či přístavby o definovaných maximálních parametrech. Ze stavební činnosti jsou tak přípustné jen změny stávajících staveb, tj. (§ 2 odst. 5 stavebního zákona) stavební úpravy, nástavby či přístavby. Jestliţe je však stávající stavba odstraněna a má být postavena stavba nová, nejedná se jiţ o (přípustnou) změnu stávající stavby, ale o novostavbu, která je však v daném území nepřípustná! Jinými slovy, jestliţe v nerozvojovém území je moţné pouze zachování stávajících staveb bez moţnosti další stavební činnosti, znamená to, ţe je moţné pouze stávající stavby změnit (v maximálních stanovených parametrech), nikoli jiţ odstranit a postavit nové.

4

Uvedené ustanovení je nutno vykládat právě zejména ve vztahu k primárnímu zákazu stavební činnosti, tj. je moţno stávající stavby ponechat a zvětšit, nikoli však provádět nové. Moţnosti zvětšení půdorysu a nástavby o 1 podlaţí se tak váţí pouze ke změnám stávajících staveb, nikoli pro novostavby, které jsou zde nepřípustné! Jestliţe jsou nebo budou v daném případě původní stavby (objekt sokolovny a další stavby) zcela odstraněny, tj. zcela zaniknou či jiţ zanikly, potom ani není co měnit a je moţno postavit jen stavby nové, coţ je však v nerozvojovém území nepřípustné. Vzhledem k tomu, ţe stávající stavby nejsou zachovány, ale na jejich místě mají být postaveny stavby nové, nejsou splněny podmínky územního plánu pro umístění předmětné stavby a územní rozhodnutí tak bylo vydáno v rozporu se závaznými regulativy územního plánu. b) I v případě, ţe bychom odhlédli od výše uvedeného, není splněna ani podmínka maximálního (výjimečně přípustného) zvětšení půdorysu stavby. Ačkoli stavební úřad provádí k tomuto různé výpočty staveb, tyto jsou zcela nesprávné. Jednak nelze započítávat stavby, které jiţ neexistují (byly odstraněny). Rozhodnutí musí vycházet z právního a skutkového stavu v době jeho vydání a jestliţe stavby jiţ neexistují, nejsou nyní stavbami stávajícími a nelze je jakkoli do výpočtů zahrnovat. Tj. jestliţe ze samotného územního rozhodnutí vyplývá, ţe se v případě některých objektů jedná o objekty „odstraněné“ (po povodni 2002, před rokem 2009), potom nelze tyto stavby jakkoli dne zohledňovat. Dále nelze rozlišovat stavby dle jejich výšky, tj. nelze rozlišovat půdorys podnoţe a půdorysy vícepodlaţních částí stavby. Půdorys stavby je jasně danou kategorií a u dané stavby je dán jedním údajem – půdorysem podnoţe. Výpočet je tedy jednoduchý. I kdybychom započetli „hospodářské objekty“, potom zastavěná plocha stávajících staveb je 420 m2, tj. je přípustné zvětšení půdorysu na 483 m2, avšak umisťovaná stavba má půdorys 606 m2. Přesnější je však vycházet jen ze stávajícího objektu sokolovny (360 m2), tj. maximální půdorys můţe být jen 414 m2, coţ je ještě výrazně méně, neţ umístěný půdorys 606 m2 ! Kromě toho není splněn ani poţadavek na nástavbu max. 1 podlaţí. Stávající objekt má 1 NP (+ podkroví), navrhované stavby mají 3 podlaţí (2 NP a 1 PP s převaţující částí své hmoty nad terénem, tedy pohledově se jedná o další podlaţí) + podkroví. Vzhledem k tomu, ţe umístění stavby je v rozporu s územně plánovací dokumentací, bylo územní rozhodnutí vydáno v rozporu s § 90 písm. a) a b) zákona č. 183/2006 Sb. 7. Z hlediska územního plánu je třeba v neposlední řadě uvést, ţe není splněno ani územním plánem předepsané funkční vyuţití. Daná plocha je určena pro všeobecně obytné vyuţití (OV), kde jsou stavby s ubytovací kapacitou nad 20 lůţek přípustné pouze výjimečně. V daném případě je třeba konstatovat, ţe pro výjimečné umístění navrhované stavby nejsou dány ţádné předpoklady.

5

Připomínám, ţe v případě umístění výjimečně přípustné stavby je nutno s ohledem na ochranu veřejných zájmů a s ohledem na povahu území posoudit, zda v daném konkrétním případě je s ohledem na její výjimečnou přípustnost umístění takové stavby moţné či nikoli (jinak by stupňování přípustnosti staveb postrádalo jakéhokoli smyslu). Jinými slovy, je nutno se zabývat tím, v čem zájem na umístění této stavby převaţuje nad zájmem na vyuţití území dle (hlavního) funkčního vyuţití a toto následně přesvědčivě a přezkoumatelně zdůvodnit. Jak vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2010, č. j. 7 Ca 107/2007, „pro výjimečnou přípustnost je rozhodný zejména veřejný zájem, tedy zda stavba je ve veřejném zájmu (jakkoli je investorem soukromý subjekt), případně zda soukromý zájem převaţuje nad veřejným (určený funkčním vyuţitím)“. Uvedeným se však správní orgán nikterak řádně nezabýval a neodůvodnil výjimečně přípustné řešení dané stavby v daném místě. Stavební úřad uvedl pouze, ţe stavba přinese „oţivení areálu hostince Břetislavka“, avšak to nelze - navíc s ohledem na výše uvedené další rozpory s územním plánem – povaţovat za řádné odůvodnění výjimečné přípustnosti dané stavby; jedná se o tvrzení obecné a nicneříkající. Vzhledem k tomu, ţe umístění stavby je v rozporu s územně plánovací dokumentací, bylo územní rozhodnutí vydáno v rozporu s § 90 písm. a) a b) zákona č. 183/2006 Sb. 8. Stavbu nelze umístit i s ohledem na její nesoulad s urbanisticko – architektonickými charakteristikami prostředí. Podle ustanovení § 90 stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů je stavební úřad povinen posoudit zejména, zda je navrhovaná stavba v souladu s charakterem území a vyhovuje-li poţadavkům na ochranu architektonických hodnot, nalézajících se v území v bezprostředním i širším okolí stavby. Podle článku 4 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 vyhlášky hlavního města Prahy č. 26/1999, o obecných technických poţadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, musí umístění staveb a míra zastavění pozemku odpovídat urbanistickému a architektonickému prostředí, zachování pohody bydlení a dále u staveb, umísťovaných do prostředí jiţ existující zástavby musí urbanistické a architektonické řešení reagovat na charakter a strukturu této zástavby. Dle § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., je v souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na souvislosti a charakter území obecným poţadavkem takové vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich vyuţívání a umísťování staveb na nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území. Tato ustanovení platných právních předpisů nejsou v návrhu splněna. Předmětná stavba se zejména z hlediska výšek (objemu) a svého architektonického ztvárnění vymyká charakteru daného místa (určovaného stávajícím objektem restaurace s kulturním sálem) i širší lokality Šáreckého a Lysolajského údolí. Navrhovaná stavba jako celek, tedy svou hmotou a urbanistickým uspořádáním, ale i zvolenou architekturou, vytváří nepřirozený zásah do typické předválečné zástavby praţského předměstí s převáţně rodinnými domky a vilami, navíc v exponovaném místě bývalého centra lokality - nároţí s výletní restaurací a provozní zahradou, doplněnou o podium a taneční parket s moţností rekreace u Šáreckého potoka. Je třeba připomenout, ţe stávající objekt restaurantu je opticky objektem vyšším neţ okolní zástavba, ale to jen proto, ţe byl vyhledávaným, výletním kulturně-společenským a

6

rekreačním centrem celého Šáreckého údolí i Lysolají, a i proto měla tato stavba dominantní charakter. I tak se však tento objekt nikterak hmotově ani výškově vůči okolní zástavbě kategoricky nevymezuje, jak to ovšem navrhuje navrhovatel v rámci umístění nových staveb. Dané místo tvoří ţádoucí přechod mezi převáţně dochovanou zástavbou dané čtvrti a přírodní plochou údolních niv a zalesněných strání Horní Šárky. Objekt restaurantu tvořil vhodný bod na styku třípodlaţních, převáţně měšťanských domů, nalézajících se v ulici V Podbabě k typickým vilám a rodinným, převáţně dvojpodlaţním domkům, umístěných zvláště v ulici V Šáreckém údolí na něţ, aţ po delší trase, navazovaly zemědělské usedlosti a mlýny a hlavně pozemky lesní i nelesní zeleně po obou stranách údolí. Je tedy vhodné, aby stávající dominantní objekt restaurantu se zahradou, jeţ má přímé napojení a dotyk s Šáreckým potokem, který touto zahradou protéká, si uchoval svůj architektonický a urbanistický ráz. Je zcela nevhodné jej doplňovat intenzivní dostavbou tak, jak je navrhována. Navrhovaná stavba naruší dochovaný ráz zástavby Šáreckého údolí, neboť takto intenzivní zástavba se z jeho charakteristik vymyká. Uvedené platí i o vlastním architektonickém ztvárnění navrhovaných staveb, kdy se jedná o strohé, brutalistní fasády s velkými okny. Jedná se o stavbu, jeţ se uvedeným zcela vymyká charakteru drobné zástavby i zdobnějších vil v Šáreckém údolí a která vnáší na území přírodního parku zcela cizí tvarosloví. S ohledem na právní předpisy citované výše jsou charakter a hodnoty území chráněny, a to mj. tak, ţe nová výstavba (zvláště v takto exponované lokalitě na území přírodního parku) musí respektovat formu a výraz původních objektů - půdorysný tvar, výšku, tvar střechy, materiály, barevnost ad. Architektonické ztvárnění navrhovaného objektu stávající zástavbu nerespektuje. Členitost objektu (respektive absence členitosti objektu), pouţité materiály a jejich barevnost, jakoţ i jeho celkový výraz (s velkými okny) a hmota se tak vymykají z charakteristik dané lokality. Neobstojí tvrzení stavebního úřadu, ţe navrhovaná stavba má výraz doplňkových staveb v Šáreckém okolí, neboť – na rozdíl od nich – se v případě umisťovaných staveb nejedná o stavby doplňkové, ale naopak o stavby, jeţ svojí hmotou a výrazem přesahují a upozadňují stávající stavbu s č. p. 764. Shrnuji tedy, ţe umisťovaná stavba nerespektuje charakter stávající zástavby Šáreckého a Lysolajského údolí, který je dodnes zachován (a spolu s přírodními hodnotami chráněn právě zřízením přírodního parku – viz dále). Vzhledem k tomu, ţe umisťovaná stavba narušuje urbanisticko - architektonické charakteristiky daného území, je územní rozhodnutí vydáno v rozporu s čl. 4 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999, § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a § 90 písm. b) a c) zákona č. 500/2004 Sb. 9. Stavba se nachází na území přírodního parku (dříve oblast klidu) Šárka - Lysolaje, který je ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. a čl. 2 vyhlášky hl. m Prahy č. 8/1990 zřízen za účelem ochrany krajinného rázu (včetně jeho kulturní a historické sloţky).

7

Dle čl. 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky hl. m. Prahy č. 8/1990, o zřízení oblastí klidu v hlavním městě Praze a vyhlašování stavební uzávěry pro tyto oblasti, je stanovena stavební uzávěra pro danou lokalitu v tomto rozsahu: „Výstavba objektů pro bydlení a objektů potřebné občanské vybavenosti je v oblastech klidu omezena na dostavbu stávajících obcí a realizuje se formou výstavby rodinných domků a nízkopodlaţní zástavby odpovídající architektonické kvality.“. Navrhovaná stavba není rodinným domem ani nízkopodlaţní zástavbou odpovídající architektonické kvality, jak je uvedeno a odůvodněno v předchozí námitce. Stavba tedy byla umístěna v rozporu s čl. 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky hl. m. Prahy č. 8/1990. 10. Ţádám, aby dle § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. bylo přezkoumáno nadřízeným orgánem závazné stanovisko orgánu ochrany přírody – Magistrátu hl. m. Prahy, odbor ochrany prostředí, ze dne 15. 2. 2011, s. zn. S-MHMP-0012165/2011/1/OOP/VI, k dané stavbě, a to z důvodu, ţe toto stanovisko je kladné, ačkoli – jak vyplývá z předchozích námitek – stavba nesplňuje poţadavky na ochranu krajinného rázu přírodního parku Šárka – Lysolaje, Namítám, ţe toto stanovisko dotčeného orgánu je vzhledem k v tomto bodě i výše uvedenému vydáno v rozporu s právními předpisy uvedenými ve zmiňovaných bodech odvolání, jakoţ i v rozporu s § 2 odst. 1 a 4 zákona č. 500/2004 Sb. 11. Dokumentace k územnímu řízení musí odpovídat vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb. V rozporu s touto vyhláškou však nemá plocha (chodník) před navrhovanými domy v ulici V Šáreckém údolí minimální předepsanou šířku. Dle přílohy č. 2 bod 1.0.2. musí mít komunikace pro chodce (tj. chodníky, pásy pro chodce a ostatní pochozí plochy pro pěší) minimální šíři 1,5 m (dle ČSN 73 6110 nemá dokonce šířka chodníku na místní komunikaci se zástavbou klesnout pod 2 m). Před stavbami v ulici V Šáreckém údolí však není vybudován chodník o uvedené minimální šířce a stavbu tak nebylo moţno umístit. Napadené rozhodnutí tedy bylo vydáno téţ v rozporu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. a § 90 písm. c) stavebního zákona. 12. Na předmětných pozemcích se nachází stavba č. p. 915. Předmětnou stavbu nelze umístit, do doby, neţ bude postupem dle stavebního zákona umoţněno odstranění této stavby (§ 128 zákona č. 183/2006 Sb.) - tak tomu však dosud není. Nelze umístit stavbu tam, kde jiţ nějaká stavba stojí – je nejprve třeba rozhodnout o odstranění této stavby. Pro odstranění stavby je stanoven postup dle § 128 stavebního zákona (příloha č. 7 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. potom stanoví náleţitosti ohlášení odstranění stavby včetně jejích příloh). Územní rozhodnutí je vydáno v rozporu s § 128 stavebního zákona.

8

Z těchto důvodů podávám toto odvolání a žádám, aby rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6, Odbor výstavby, ze dne 2. 5. 2011, č. j. MCP6 038989/2011, sp. zn. SZ MCP6 113072/2010/OV/Kot, bylo v celém jeho rozsahu z r u š e n o .

V Praze dne ………… 2011 Za ………………………. JUDr. Ondřej Tošner, Ph.D., advokát

Příloha: - plná moc

9