âÍSLO 4 • ROâNÍK 2.
L I S T O PA D 2 0 0 7
D V O U M ù S Í â N Í K Z Á K L A D N Í · K O LY A M AT E ¤ S K É · K O LY P O V R LY
Jsme aktivní ‰kola... ■rNበprojekt, kter˘ jsme poslali do soutûÏe „Program podpory etické v˘chovy na Z· a S· pro rok 2007“, obsadil 3.místo. Cenu 10 000 Kã si jela paní fieditelka spoleãnû s paní uãitelkou Melounovou pfievzít na Krajsk˘ úfiad Pardubického kraje. Bliωí informace o vyhla‰ovateli této soutûÏe a jejím smyslu najdete na www.fondlux.cz ■rNa‰e ‰kola se zapojila do projektu EKO·KOLA. Máme vytvofien˘ vlastní ekot˘m, kter˘ si bude v na‰í ‰kole v‰ímat v‰eho, co se t˘ká vody, energie, odpadÛ a Ïivotního prostfiedí a není zas tak v úplném pofiádku. Cílem je získat prestiÏní titul EKO·KOLA. ■rBûhem listopadu ãekáme na v˘sledné vyhodnocení tradiãní ekologické akce „Zelená ‰kola“ z loÀského roku, do které se zapojíme i letos.
Pochvalme se ■rV soutûÏi ve sbûru papíru „ZachraÀ strom“ jsme obsadili 3. místo a získali jsme odmûnu 2 000 Kã. ■rV okresním kole „Pfiespolního bûhu“ se na skvûlém 3. místû z 11 druÏstev umístila druÏstva chlapcÛ ze 6. a 7. roãníku; druÏstva dûvãat z 6. a 7. roãníku skonãila na 8. místû. Z jednotlivcÛ dopadl nejlépe Milan Novák ze 7.b, kter˘ skonãil na bronzové pfiíãce. ■rV soubojích mezi ãern˘mi a bíl˘mi figurkami - Grand PRIX Povrly- obsadili star‰í Ïáci TomበJeníãek 21. místo a Martina Svobodová 30. místo z 56 soutûÏících. Mlad‰í Ïáci, coÏ jsou úplní nováãci a poprvé se úãastnili velkého turnaje, dopadli takto: VíÈa Svoboda 31.místo a David Salaã 35. místo z 36 úãastníkÛ.
Posledním sbûrem papíru, kter˘ se odváÏel 5.10. jsme zachránili necel˘ch 95 stfiednû velk˘ch stromÛ. Nasbírali jsme celkem 9 580 kg, z toho M· 1 990 kg a Z· 7 590 kg. Nejaktivnûj‰í ve sbûru byla tfiída 7.A, po ní 2.tfiída a dále 3.tfiída. Chválíme ty, ktefií pfiispûli byÈ jen nûkolika kilogramy, protoÏe kaÏd˘ kilogram je dÛleÏit˘.
■rV okresním kole malé kopané skonãili Jakub Krejsa, Miroslav Rajtora, TomበSchick, Krist˘na Machková, TomበMoucha, Va‰ek ·indeláfi, Milan Novák, LukበMálek a Jan Jech na skvûlém 3.místû. V‰em, ktefií dûlají nûco nejen pro sebe, ale i pro dobré jméno na‰í ‰koly, moc dûkujeme a pfiejeme stále více a více úspûchÛ.
Ve fázi rozjezdu jsou jiÏ dal‰í soutûÏe (SoutûÏ profesora Vodiãky, „Nበsvût“, „Daniel“, „Mlad˘ Demosténes“, „DokáÏe‰ pomoci“, „Pfiírodovûdn˘ a matematick˘ klokan“ ãi rÛzné olympiády) a my drÏíme palce tûm, ktefií se do nich pfiihlásili a hodlají své umûní, talent nebo znalosti prodat a dobfie reprezentovat ‰kolu.
...oãima Ïákynû deváté tfiídy POVRLY - Dne 6. 10. 2007 se konala Povrlská ‰lapka. Cesta vedla od základní ‰koly Povrly, která tuto akci spoleãnû s povrlsk˘mi hasiãi i pofiádala, pfies lesy, louky a pole, aÏ na zfiíceninu Blansko. Dûti, ale i dospûlí mohli po cestû plnit rÛzné úkoly. Poãasí moc nepfiálo, ale to úãastníky nijak neovlivnilo. Po rozhovoru s nûkter˘mi lidmi jsem se dozvûdûla, Ïe cesta byla velmi nároãná, ale jim to nevadilo, protoÏe se tû‰ili, aÏ znovu po roce nav‰tíví zfiíceninu Blansko. V dobû pfied obûdem vysvitlo slunce a hned se ‰lo do tûch kopcÛ lépe. Den se vydafiil. Nikola Uti‰ilová
mûsto Ústí nad Labem kamení a ko‰e s jedovat˘mi hady a jin˘mi rozliãn˘mi zpÛsoby ‰kodil obyvatelÛm mûsta. Tento obr se chodíval koupat do fieky Bíliny, av‰ak pfiedstavení mûsta si na nûm vymohli, Ïe musí mûsto opustit je‰tû pfied veãerním klekáním, jinak bude potrestán. Jednoho dne se obr opozdil a zÛstal ve mûstû je‰tû po zazvonûní veãerního zvonu z kostela Nanebevzetí Panny Marie. Rozzlobení mû‰Èané, ktefií se jiÏ dlouho chtûli obtíÏného souseda zbavit, se na milého obra vrhli a utloukli jej.Tak se urãitû pfiijìte podívat.
TADY JE JEN NùKOLIK „TECHNICK¯CH“ INFORMACÍ ÚãastníkÛ bylo tentokrát 121, z toho 90 dûtí a 31 dospûl˘ch. Nejmlad‰í úãastnice byla Katefiina Krausová, teprve 7mûsíãní. Opomenout nesmíme ani ãtyfinohé „‰lapající“. Trasu Povrlské ‰lapky zdolali tfii pejskové, nejmen‰í z nich âiko Mí‰i a Lucky ·ípkov˘ch ‰el pr˘ celou dobu poctivû po sv˘ch. Na stanovi‰tích trpûlivû hlídkovala a starala se o plynul˘ prÛbûh dûvãata z osmé a deváté tfiídy. Dûkujeme v‰em, kdo se na organizaci leto‰ního pochodu podíleli, a za rok se tû‰íme na shledanou.
O SAMOTNÉM BLANSKU TU MÁME PÁR ZAJÍMAVOSTÍ A JEDNU POVùRU.
Oblast byla pravdûpodobnû osídlena jiÏ ve 2. polovinû 13.století, i kdyÏ první zmínky o hradu pocházejí aÏ z roku 1401. V prÛbûhu 16.století podlehl pfiestavbû, na sklonku tohoto století byl opu‰tûn a postupem ãasu zpustl. Do dne‰ních dob se z pÛvodního hradu zachovaly pouze men‰í zbytky hradního paláce mezi dvûma ba‰tami, dále Studniãní vûÏ a Novodobá brána. ...A JEDNA Z POVùR
Na hradû Blansko sídlil pr˘ kdysi zl˘ obr, kter˘ velk˘m prakem stfiílel na
Nudíte se? Nemusíte si kupovat medvídka M˘vala, choìte do nûjakého krouÏku. Na na‰í ‰kole máte velkou moÏnost v˘bûru. V‰echny podrobnûj‰í informace o zájmov˘ch krouÏcích, ale nejen o nich naleznete na na‰ich webov˘ch stránkách (www.volny.cz/zspovrly) Pfiipomínáme: • KrouÏek v˘tvarné v˘chovy, kde vznikají zajímavé vûci, vede paní uãitelka Slezáãková. • Zabûhnut˘ krouÏek badmintonu pana Mendela, kter˘ má jiÏ nûkolikaletou tradici a patfií k nejnav‰tûvovanûj‰ím. • Tradiãní a téÏ oblíben˘ krouÏek ‰achov˘, probíhající 4x t˘dnû.
BU≈KA
●
2 / 2007
Novinky: Z tûch úplnû nov˘ch je tu V˘tvarnû dramatick˘ krouÏek veden˘ paní uãitelkou âernohlávkovou a paní uãitelkou Chlumeckou a je urãen˘ pro Ïáky prvního stupnû. Netradiãnû v sobotu se koná fotografick˘ krouÏek veden˘ panem Zavfielem, tatínkem na‰í b˘valé Ïákynû, která je ve fotografování velmi úspû‰ná. Dal‰í z nov˘ch je krouÏek FotbalistÛ - elévÛ pro dûti z Matefiské ‰koly , 1.tfiídy a 2.tfiídy, kter˘ vede pan ·indler a pan Malík. Basketbalov˘ krouÏek vede pan uãitel Larionov. Nejen ve ‰kole, i ve ‰kolce mají krouÏek. Jedná se o krouÏek Aerobiku, kter˘ vede paní uãitelka ·vajková.
V‰em velmi dûkujeme za ochotu dûlat nûco pro dûti mimo ‰kolu a vûnovat se jim ve svém volném ãase.
V hodinách ·esÈáci si v hodinû slohu pohráli s fantazií a tvofiili na téma:
Ví‰, proã Ïijí zvífiata s lidmi? Îelva: Jednoho dne prapraãlovûk uvidûl Ïelvu a fiíká: „Co to je za zajímavé stvofiení?“ Zamyslel se, ale pofiád nevûdûl. Myslel si, Ïe je to nûjak˘ nov˘ vynález k tomu, aby si zlehãil Ïivot. Vzal tedy Ïelvu, sundal jí krun˘fi a zjistil, Ïe má nádobu na v‰echno moÏné. Tak to tedy ukázal manÏelce a ta povídá: „To je z té potvÛrky? MÛÏeme je chovat a kdyÏ budou staré a nemocné, tak je svlékneme z krun˘fie.“ A od té doby ãlovûk chová Ïelvy, akorát jim uÏ nesundává krun˘fie. Martina Svobodová Pes: Jednou se ãlovûku zdálo o zvífieti, které má ãtyfii nohy, mÛÏe b˘t mal˘ i velk˘, hnûd˘, ãern˘ i bíl˘, mlad˘ i star˘ a ve snu ho pojmenoval pes. Probudil se, ‰el na procházku a kolem nûj probûhlo jeho vysnûné zvífie. Ochoãil si ho a zaãal s ním Ïít. Lucie GradÏilová
Podle nového ‰kolního vzdûlávacího programu, zaãínají v leto‰ním ‰kolním roce prvÀáãci s nov˘m pfiedmûtem, kter˘ jsme si nazvali Dílniãky. Je to vlastnû taková pracovní v˘chova, kde si dûti prohlubují manuální zruãnost bûhem rÛzn˘ch aktivit. V fiíjnu jsme si podle pohádky Hrneãku vafi, se kterou pracovaly v hudební v˘chovû, uvafiili ve ‰kolní kuchyÀce krupicovou ka‰i. Spojilo se tak pfiíjemné s uÏiteãn˘m. Dûti pracovaly podle receptu, navzájem si pomáhaly, stfiídaly se ve v‰ech ãinnostech a navíc si ka‰i snûdly místo svaãiny a pak si samy umyly nádobí. Pochutnaly si nejen ony, ale jak je patrno z obrázku, i pan uãitel.
·el jednou pes okolo domu a vidûl, jak lidé odhazují staré maso. ¤ekl si: „Proã se honit za zvûfií, kdyÏ mi lidé maso dají“. Od té doby se pes drÏí lidí. Jirka Pech Papou‰ek: Papou‰ek létal v pralese a hledal nûco na zub. KdyÏ letûl kolem jednoho domu, vidûl ãlovûka, jak jí chleba a padají drobky na zem. ¤ekl si: „Hm, mám nápad. KdyÏ mi lidé budou dávat nûjaké jídlo, budu s nimi, aby nebyli sami a nebylo jim líto, Ïe nemají kamarády.“ Tak si lidé papou‰ka ochoãili a uÏ jim nebylo tak smutno, protoÏe mûli kamaráda papou‰ka. Kfieãek: To bylo tak. KdyÏ ãlovûk vidûl, Ïe si kfieãci skladují potravu, zaãal ji taky skladovat. A kolem té lidské hromádky bylo mnoho jídla i pro kfieãka. KdyÏ to kfieãci vidûli, fiekli si: „Co my budeme chodit na pole a Ïrát obilí?!“ Od té doby chodí lidi do zverimexÛ pro kfieãky, od té doby kfieãci Ïijí s lidmi. Dan ·vejdar
Pár, fiekla bych svérázn˘ch podzimních ver‰Û od Petry a Nikoly z 5. tfiídy. PTÁCI UÎ NÁM ODLÉTAJÍ JAKO KAÎD¯ ROK, V B¤EZNU ZASE P¤ILÉTAJÍ, TO VÍ KAÎD¯ CVOK.
POU·TÍ SE TU DRACI, TO VÍ KAÎD¯ Z VÁS, V LÉTù UÎ JE NEPOU·TùJTE, SEÎRALI BY VÁS. BU≈KA
●
3 / 2007
aneb Druh˘ pokus
Víte Ïe...
MASKOT
První Drakiáda nevy‰la, druhá ano. Vybrali jsme ãtvrtek 11. fiíjna a byla to dobrá volba. Poãasí bylo nádherné, vítr foukal tak akorát. Na nebi se vzná‰elo i deset drakÛ najednou. Nûkomu létal dráãek hodnû vysoko, nûkomu zas vydrÏel ve vzduchu dost dlouho. Nûkde se za‰modrchaly provázky, jinde vypadla tyãka. Nûkter˘ drak se dal opravit a znovu vzlétl, jin˘ uÏ letu nebyl schopn˘. KaÏdopádnû se ale snaÏil kaÏd˘ z „pilotÛ“ a to je to nejdÛleÏitûj‰í. S „draãím“ servisem pomáhali rodiãe, prarodiãe, sourozenci, kamarádi a bez nich by se spousta drakÛ na svût shora nepodívala. A jak to nakonec dopadlo? Drobnou cenu za úãast dostal kaÏd˘, kdo mûl draka i kaÏd˘, kdo nûjak pomáhal. Nerozli‰ovali jsme pofiadí, ale hodnotili jsme ty nej‰ikovnûj‰í draky. Ktefií to byli? Ten, kter˘ se jmenoval Netop˘r a byl Víti Svobody z druhé tfiídy, létal úplnû nejv˘‰. KáÈa Lachmanová ze tfietí tfiídy zas mûla draka, kterému se vÛbec nechtûlo na zem. Byl tu taky ruãnû vyroben˘ drak Ondry Budvessela z druhé tfiídy, pr˘ dílo dûdeãka, a opravdu létal. Dûkujeme v‰em, ktefií se zúãastnili, a tû‰íme se na pfií‰tí Drakiádu, která se snad povede hned napoprvé.
FRANTA
■ Kdybychom jeli na Mûsíc autem rychlostí 120 km v hodinû, trvala by nám cesta 135 dní, cesta ke Slunci by zabrala pfies 150 let. ■ Nejteplej‰í místa na Zemi jsou kolem rovníku, v roce 1922 byla v Libyjské pou‰ti (v severní Africe) zaznamenána teplota 58 stupÀÛ ve stínu, dále v údolí smrti v Kalifornii byla v roce 1913 namûfiena teplota 56,7°C. ■ Nejchladnûj‰í místo na Zemi je základna Vostok v Antarktidû poblíÏ jiÏního pólu, kde v ãervenci roku 1983 klesla teplota na minus 89,2° C. ■ Proã psi ãas od ãasu vyplazují jazyk a prudce oddechují? HuÀat˘ koÏich totiÏ znemoÏÀuje psÛm pocení, takÏ se v horku nemohou ochlazovat prostfiednictvím kÛÏe. Potní Ïlázy má sice pes na pol‰táficích tlapek, ale tûmi mnoho tepla z tûla neodejde. KdyÏ prudce oddechuje, zbavuje se tak tepla prokrvenou sliznicí tlamy a jazyka.
BU≈KA
●
4 / 2007
ûnû vydla d Ï o p o u h dûti troc Franta je spoleã. 1 1 . 2 k e né, v pát ipadá div .tedy neÏ shnije. fi p Ve 4.A si o t u .. tu. Kom skot tfiídy a m í baly Fran n m í a prozat ná d˘nû
z matefiské ‰koly Podzimní ãas v matefiské ‰kole JelikoÏ se podzim pfiiblíÏil ponûkud cvalem, ani my s dûtmi nesmíme zÛstat pozadu. Pfiipravujeme témata, která dûtem pfiiblíÏí podzimní ãas a probudí v nich barevnou náladu. Dûti si navlékají korálky ze su‰en˘ch jablíãek a ‰ípkÛ, vyrábûjí zvífiátka z ka‰tanÛ a uãí se básniãky o podzimu. I pozorování podzimní pfiírody pfii na‰ich procházkách podnûcuje vnímání barev a dûti si poznatky pfiiná‰ejí do center, kde si malují, uãí se o pfiírodû a vyrábûjí podzimní v˘zdobu. Pokud se budete chtít zapojit do podzimní v˘zdoby a pokud pfii va‰ich toulkách zakopnete o krásn˘ lísteãek, dejte ho dûtem do ‰kolky. Udûláte radost nejen nám a prostorám ‰kolky urãitû také neu‰kodíme. Je krásné mít podzim i uvnitfi. Budeme se tû‰it na to, aÏ vám spoleãnû s va‰imi ratolestmi ukáÏeme vyzdobenou „podzimní“ ‰kolku. Na závûr vám pfiiná‰íme podzimní básniãku,aby podzimní ãas d˘chl i na vás.
Podzim Sluníãko se rozlouãilo s kytiãkami, s traviãkou, na cestu jim zamávalo paprskovou ruãiãkou. Jdûte v‰ichni honem spát, musím podzim pfiivítat. Podzimní stfiípky z M· • Máme novou pí uãitelku Evu Pazderkovou, protoÏe pí uãitelka ·ípková je od záfií v dÛchodu. • Je opravena voda v um˘várnách a spadl˘ plot na zahradû. • Obecní úfiad poskytl finance na nov˘ koberec do tfiídy a na lehárnu. • Za peníze, které rodiãe vûnovali ze sbûru starého papíru, máme novou kuchyÀku a potaÏenou sedaãku v jedné tfiídû. • Zapojili jsme se do v˘tvarné soutûÏe a soutûÏe „Zelená ‰kola“, proto pilnû sbíráme pfiírodniny a pfiírodní materiál, kter˘m jsme si vyzdobili na‰i ‰kolku. • V fiíjnu jsme mûli „Bramborov˘ den“ a „Drakiádu“. • V listopadu probûhne beseda na téma „Smí‰, nesm퉓. • Nav‰tívili jsme leti‰tû v Praze. • Vyvrcholením bylo „Uspávání brouãkÛ“, coÏ je spoleãná akce.
BRAMBOROV¯ DEN Není den jako den, protoÏe ten ná‰,12. fiíjna, byl „bramborov˘“. A jak to tedy bylo? Z domova jsme si pfiinesli brambory, z nichÏ jsme si pfied svaãinou navlékali korále a vyrábûli ‰krob. Místo vycházky jsme ‰li na zahradu, kde uÏ hofiel oheÀ. Brambory zabalené do alobalu jsme si dali péci. „Dospûláci“ se starali o oh˘nek a zanedlouho byly brambory peãené. Pak byla ochutnávka. Chutnaly v˘bornû a v‰em. K obûdu byl bramborov˘ gulበa taky chutnal skvûle. Po poledním odpoãinku jsme se seznámili s písní „Bramborová“ a je‰tû vyfiezávali tiskátka z brambor. KdyÏ jsme ‰li domÛ, tak kaÏd˘ vûdûl, jak˘ je ten den „BRAMBOROV¯“.
Vyrábûli jsme podzimní skfiítky, na stûnách ve ‰kolce jim to bude slu‰et. BU≈KA
●
5 / 2007
Zde máme pfiíspûvek vytvofien˘ v rámci nového pfiedmûtu nazvaného Tvorba ãasopisu. Úmyslnû Vám jej nabízíme neopraven˘ i s komentáfiem pana uãitele Skály LIBVERDA
·está[s1] osmá a devátá tfiída se byla [s2]podívat s paní fieditelkou a paní uãitelkou Palunkovou v Libverdû na ‰kole,kde s mohli prohlédnout zvífiata, které byli i na prodej [s3]pracovní stroje a v˘stavu jablka, také zde byli trhy se sladkostmi a rÛzn˘mi vûci které byli, také na prodej . Mlad‰í Ïáci zde hrály hry o rÛzné ceny a star‰í Ïáci (devát˘ch tfiíd) si zde vybírali ‰kolu na kterou pÛjdou aÏ vyjdou základní ‰kolu. Potkali jsme zde i Ïáky ktefií vy‰li devátou tfiídu (Mí‰a ·indeláfiová), ale i pana uãitele Tomá‰e Kotena , kter˘ si s náma popovídal . V‰em se na ‰kole moc líbilo a urãitû budeme nûktefií o této ‰kole pfiem˘‰let. [s4]
[s1] V˘ãet=ãárky! [s2] Pouze jedna tfiída?
[s3] Pozor na správné koncovky!!!!
[s4] ·patná stylizace, nedávበsi pozor na gramatiku a na koncovky podstatn˘ch jmen a shodu Po a Pfi. Je to zpráva, reportáÏ nebo subjektivnû zabarven˘ popis? Nevyhranûné!
Eko‰kola Letos se na‰e ‰kola zapojila do programu Eko‰kola. Jde o mezi národní program, v rámci kterého se Ïáci uãí o environmentálních (t˘kajících se Ïivotního prostfiedí) tématech a sami se mohou zúãastnit úsilí o minimalizaci a tfiídûní odpadÛ, úspory vody ãi energie a zlep‰ení Ïivotního prostfiedí v okolí ‰koly a samozfiejmû i ve ‰kole samotné. Paní uãitelka Palounková zaloÏila tzv. ekot˘m, kter˘ se aktivnû stará o v˘‰e uvedené ãinnosti. Tento t˘m ãítá kolem dvaceti ãlenÛ, vãetnû ãtyfi zamûstnancÛ ‰koly. V‰em ÏákÛm je k dispozici nástûnka vedle uãebny pfiírodopisu, kde mÛÏete najít v‰echny moÏné informace o ekot˘mu a eko‰kole. Pokud byste se chtûli pfieci jenom dozvûdût více, podívejte se na webovou stránku www.ekoskola.cz. Za v‰ím stojí SdruÏení Tereza, které se snaÏí dûti uãit vytváfiet si
zdravé a krásné prostfiedí pro Ïivot a pro svou planetu Zemi. Îáci se mohou zapojit také do vytváfiení ekokodexu, tedy pravidel, které budeme jako ‰kola dodrÏovat. Návrhy nemusí b˘t jenom písemné, ale také
v˘tvarné. Fantazii se meze nekladou. AÏ si vytvofiíme hezké ekozázemí, pfiijedou nás nav‰tívit inspektofii, ktefií rozhodnou jestli jsem dosti zpÛsobilí pro mezi národní titul Eko‰kola. Pokud budeme úspû‰ní, dostaneme nejen tento titul, ale i vlajku a logo. To je snad podstatn˘ dÛvod ke snaÏení. Tereza Mouãková, 9. tfiída
Dvoumûsíãník základní a matefiské ‰koly v Povrlech • Vydává firma MAPA, vydavatelství Ústí nad Labem ve spolupráci se Základní ‰kolou a matefiskou ‰kolou v Povrlech • Náklad tohoto vydání je 250 kusÛ • V˘tisk je neprodejn˘ • Redakãní rada: ‰éfredaktorka: Karla Jaklová, dûtskou redakãní radu tvofií zástupci jednotliv˘ch tfiíd. TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE • EVIDENâNÍ âÍSLO: MK âR E 16855