jse HVĚZD .lasopis PRO PĚSTOVÁNÍ ASTRONOMIE A PŘÍBUZNÝCH V Stavba největšiho dalekohledu světa

jSE HVĚZD .lASOPIS PRO PĚSTOVÁNÍ ASTRONOMIE A PŘÍBUZNÝCH V ČÍSLO

10. PROSINEC 1936

- ROČNÍK XVII.

S ta v b a největšiho d ale k oh le d u světa.

OBSAH:

Ing. V. ROLČÍK: Moderní fotografické reflektory. - Stavba největšiho dalekohledu světa. - Drobné zprávy. • Astronomie skrovných prostředků. - Z dílny

hvězdáře amatéra. -

Nové

knihy. - Zprávy Štefánikovy

hvězdárny. - Zprávy Společnosti.

I wv nÁuÁ o c c i f A c o n i r ř u n c T A Q T D n M f i M í r

DIV O P T I K Y

KODACHROME Každý, kdo má přijímací přístroj Ciné-Kodak-Osm, který lze dostati již za Kč 995'— , může si natáčeti filmy Kodachrome v přírodních barvách. Je to právě tak jednoduché jako pořizování filmů černobílých a cenově každému dostupné. Proto si může natáčet každý filmy z vlastního života, v nichž jsou nádherně podány pohyb a veškeré barvy se všemi odstíny a polotóny.

O

^N

A

U A

1/

spol.

r\

V P R A Z E II., Biskupský dvůr 8.

s

r. o.,

tuzemský

závod,

ř í š e

h v ě z d

RO Č N ÍK X V II., Č. 10.

P R O S I N E C 1936.

Ing. V. R OL Č I K :

Moderní fotografické reflektory. Všechny velké novější reflektory slouží především k účelům astrofysikálním a pro fotografu, kdežto pro visuelní pozorování používá se jich daleko méně a spíše jen příležitostně. Reflektory mají při tom podle možnosti velkou světlost, čímž rozumíme po­ měr mezi průměrem zrcadla a ohniskovou délkou reflektoru a sice

Obr. 1.

říkáme, že při stejné ohniskové délce má ten reflektor větší svět­ lost, který má větší průměr zrcadla. Velká světlost je pro foto­ grafii, na př. mlhovin, velmi výhodná, neboť při stejné exposici dostaneme mnohem více detailů. Pro fotografování je nejobvyklejší Newtonův typ reflektoru, při němž je fotografická deska um ístěna po straně tubusu, aneb se umístí přímo do ohniska zrcadla. Zrcadlu dává se tvar parabo­ lický, který má tu vlastnost, že dává dokonale ostrý obraz v blíz­ kosti optické osy. Poněkud dále od osy již obraz není zcela ostrý, hvězdičky na fotogr. desce jsou poněkud protáhlé; je to vada,

které říkáme „koma” nebo sinusová vada. Koma vzrůstá velmi značně s velikostí fotografické desky a se světelností zrcadla. U malých reflektorů tato vada příliš neruší, při velkých zrcadlech je však velmi nepříjemná. Velmi názorně vidíme vliv koma na obr. č. 1. Je to okrajová část snímku, pořízeného reflek­ torem hvězdárny hamburgské v Bergedorfu, který má zrcadlo 1 m v průměru a 3 m ohniskovou délku, čili světlost 1 : 3. Snímek byl 13 X 18 cm velký a je z něho viděti, že pro nějakou vědeckou práci, na př. pro proměřování poloh hvězd nebo pro fotometrii a pod. se vůbec nemůže použiti, vyjma malou část ve středu foto­ grafické desky. Ritchey na př. praví, že u 2y2 metrového reflek­ toru na Mount Wilsonu, který má světlost 1 : 5, je ostrý obraz pouze asi 25 mm velký. Je očividné, že využití tohoto ohromného reflektoru je při fotografování velmi nedokonalé a kdyby se něja­ kým způsobem podařilo docíliti ostrý obraz na př. 250 mm velký, tedy by se tím výkon reflektoru stonásobně zvětšil. Proto již dávno se hledaly cesty, jak zlepšiti výkonnost ref­ lektorů. Mezi první takové pokusy patří úvahy Schwarzschildovy, který již v roce 1905 teoretickou cestou odvodil zvláštní typ reflektoru, u kterého byla sinusová vada odstraněna. Schwarzschildův reflektor je sestaven ze dvou zrcadel, hlavní velké zrcadlo duté je přibližně hyperbolické, menší zrcadlo je rovněž duté a přibližně eliptické, obraz vzniká mezi oběma zrcadly, což je značná nevýhoda tohoto systém u. Kromě toho je obraz značně astigm atický a zakřivený, takže není rovněž zcela dokonalý. Schwarzschildův reflektor zlepšil pařížský astronom Couder pod jménem teleskop-anastigmat. Vhodnou volbou poměrů a za­ křivení zrcadel se mu podařilo odstraniti vedle sinusové vady též astigm atism us, takže obraz je úplně ostrý, avšak poněkud zakři­ vený. Zakřivení obrazu odstraňuje Couder rozptylkou, umístěnou těsně před fotografickou deskou. Nevýhoda tohoto reflektoru, podobně jako u Schwarzschildova reflektoru je umístění foto­ grafické desky mezi oběma zrcadly, tedy na m ístě špatně přístup­ ném a poměrně velmi značná je délka reflektoru. Couderův ref­ lektor byl vybroušen v roce 1928 v optických dílnách pařížské hvězdárny a má tyto rozm ěry: výsledná ohnisková d é l k a ......................................................2'40 průměr velkého z r c a d la ........................................................... 0'80 ohnisková délka velkého z r c a d la ........................................... 7'80 ohnisková délka malého z r c a d la ........................................... 1‘33 průměr malého z r c a d la ............................................................0'39 vzdálenost zrcadel od s e b e ...................................................... 4'80 vzdálenost fotografické desky od malého zrcadla . . 0 925

m „ „ „ „ „ „

Schwarzschildovu reflektoru je poněkud podobný reflektor Ritchey-Chrétienův, který je v podstatě opravený typ Casse-

grainův. Sestává tedy z velkého dutého zrcadla a menšího vy­ puklého zrcadla, velké zrcadlo může býti provrtané a obraz padne za velké zrcadlo. Kdežto však u Cassegrainova typu je velké zrcadlo parabolické a malé hyperbolické, čímž se odstraňuje sfé­ rická aberace v ose, mají zrcadla u Ritchey-Chrétienova typu zvláštní tvar, přibližně hyperbolický, který je tak vypočten, aby kromě sférické vady byla současně odstraněna i sinusová vada, čili koma. Zbývá však značný astigm atism us a zakřivení obrazu, přes to představuje tento typ velké zdokonalení fotografického reflektoru. První větší reflektor Ritchery-Chrétienův o průměru 80 cm a světlosti 1 : 8 byl vybroušen v pařížské hvězdárně v roce 1926. Ritchey sám vybrousil v roce 1933 na hvězdárně ve W ashingtonu reflektor o průměru 1 m a světlosti 1 : 6’8, vzdá­ lenost zrcadel od sebe obnáší pouze 2'40 m a potřebná kopule má průměr 7 m. Porovnáme-li tento m alý průměr s Yerkesovou ko­ pulí o průměru 27 m, kde je postaven čočkový dalekohled o prů­ měru 1 m, vysvitnou nám nejlépe přednosti reflektorů proti re­ fraktorům se stanoviska finančního, neboť hvězdárna s reflekto­ rem pořídí se daleko levněji, než se stejně velkým refraktorem. Ritchey opatřil reflektor svým pointovacím zařízením, o kterém jsem se již v tomto časopise zmínil, které umožňuje pomocí elek­ trických kontaktů opraviti polohu desky po předběžném cviku 4kráte v sekundě a sledovati tak bezpečně oscilace obrazu, vzniklé neklidem vzduchu. Kromě toho může pozorovatel dvakráte v sekundě zakryti desku momentní závěrkou, kterou spouští zuby, pro takové případy, když kvalita obrazu následkem neklidu vzdu­ chu se na okamžik značně zhoršila. Ritchey doufá zhotoviti tímto způsobem fotografie planet, které by odpovídaly nejlepším visuelním pozorováním. Jinou cestu pro zdokonalení fotografického reflektoru zvolil německý optik Schmidt. Při svých úvahách vycházel ze známé vlastnosti kulového zrcadla, která spočívá v následujícím: Před­ stavm e si kulové zrcadlo, v jehož středu zakřivení je umístěna clonka značně menší, než je zrcadlo. Každý paprsek, procházející středem clonky a dopadající na zrcadlo, můžeme považovati za optickou osu pro určitý výřez zrcadla, ohraničený svazkem pa­ prsků, procházejících cloiikou a rovnoběžných se středním pa­ prskem. To znamená, že reflektor takto sestavený dává obraz ve všech místech stejné kvality, jako ve středu obrazu, t. j. na optické ose reflektoru. Obraz nemá tudíž žádné sinusové vady, žádného astigm atismu a žádného zkreslení. Zbývá jedině sférická aberace v ose a zakřivení obrazu. Schmidt odstranil sférickou aberaci zrcadla tím způsobem, že na m ístě clonky dal zcela slabou korekční čočku, čočk a tato je jednoduchá deska, na jedné straně rovná, na druhé zcela nepatrně zakřivena podle křivky čtvrtého stupně. Touto korekční čočkou dostane se malá chromatická

vada, která však nepřekáží, pokud rozměry reflektoru a jeho světlost nejsou příliš velké. Jinak v celku možno říci, že Schmidtův reflektor představuje theoreticky skvělé řešení problému, neboť dociluje poměrně velkého a velmi ostrého obrazu, který má jedinou vadu, že je zakřivený. Tuto závadu lze obejiti tím, že se k fotografování použije prohnutých, resp. vypuklých filmů, takže se dostane fotografie zcela ostrá. Nevýhodou Schmidtova reflek­ toru je, že není možno jeho rozměry podle libosti zvětšovati, neboť jednak vzrůstá chromatická vada, jak již dříve bylo uvedeno, hlavně však je zde velká korekční čočka, která musí býti zhoto­ vena z optického skla dokonale homogenního a za dnešního stavu sklářské techniky není možno vyrobiti kotouče bezvadného optic­ kého skla větší, než asi 1 1 4 metru. Podobný reflektor, jako je Hookerův, by tedy nebylo možno zhotoviti. Značnou nevýhodou Schmidtova reflektoru je také okolnost, že délka tubusu je asi 2kráte tak velká, než ohnisková délka a asi třikráte tak velká, než u stejně velikého reflektoru Cassegrainova nebo RitcheyChrétienova, dále že fotografická deska je velmi špatně přístupná. Pro hvězdárnu bergedorfskou zhotovil Schmidt podle svého systém u teleskop o průměru zrcadla 44 cm a světlosti 1 : 1'75, tedy velmi světelný. Velikost upotřebitelného obrazu činí prý 15°, což při ohniskové délce 62'5 cm by činilo asi 11 cm a sním ky jsou prý skvělé. Také na Mount-Wilsonské hvězdárně zhotovili si pro specielní účely několik menších Schmidtových komor, z nichž jedna má prý světlost 1 : 0'56! Arci tak světelný reflektor nebude zajisté dávati obraz ani příliš ostrý, ani zvlášť velký. Jelikož zakřivení obrazu u Schmidtova reflektoru předsta­ vuje jakousi nesnáz, snažil se tento nedostatek odstraniti finský astronom Váisálá v Turku tím způsobem, že před fotografickou desku dal konvexní čočku. Takový teleskop o průměru 50 cm a světlosti 1 : 2 byl skutečně zhotoven pro hvězdárnu v Turku, nebyl však ještě dostatečně vyzkoušen. Jinou cestu pro zlepšení Schmidtova reflektoru zvolil Ame­ ričan B. Wright. Ten posunul korekční čočku Schmidtovu značně blíže k zrcadlu, takže se délka tubusu takřka o polovinu zkrátila. Zrcadlo není pak kulové, nýbrž přibližně eliptické a vhodným vý­ počtem korekční desky resp. korekční čočky dociluje W right toho, že zakřivení obrazové plochy se vyrovnává, takže se dostane obraz rovinný. Současně tím arci vzniká astigm atism us, který omezuje využití tohoto typu pro velkou světelnost. Podle údajů Wrightových obnáší neostrost obrazu, vzniklá astigm atismem , při svět­ losti reflektoru 1 : 4 a obrazovém poli 3° asi 9" na okraji obrazu. To znamená, že na př. reflektor o průměru 1 m a ohniskové délce 4 m by dával rovinný obraz asi 21 cm velký, při čemž by neostrost na okrajích obnášela asi 0 1 7 mm, tedy celkem by byla zcela malá.

Reflektor tohoto typu sice ještě nebyl proveden, jistě by však měl značné výhody před Schmidtovým reflektorem. Jelikož dosavadní všechny velké reflektory jsou opatřeny parabolickým zrcadlem, bylo by zvláště užitečné řešení takové, při němž by se daly tyto reflektory zlepšiti tak jak jsou, aniž by bylo třeba něco na nich podstatně měniti. Této úlohy se podjal americký astronom a znamenitý optik F. E. Ross a skutečně se mu to také podařilo tím způsobem, že nedaleko před fotogra­ fickou desku dává korekční čočku, obyčejně dvojitou, t. j. sklá­ dající se ze spojky a rozptylky a tak vypočtené, aby vady para­ bolického zrcadla se podle m ožnosti odstranily. Úloha tato nebyla snadná, neboť korekční čočka musela vyhovovati těm to podmín­ kám: 1. Ohnisková délka zrcadla se neměla znatelně měniti. 2. Poloha obrazové roviny se též nemá měniti. 3. Nesmí vzniknouti žádná barevná vada. 4. Astigm atism us a zakřivení obrazu má býti v nepatrných mezích. Aby těm to podmínkám Roos vyho­ věl, musel připustiti jakousi nepatrnou hodnotu pro aberaci v ose. Tím sice ostrost obrazu ve středu poněkud utrpí, ale obraz hvězdy zůstává symetrický, resp. kruhový, takže tato vada nepřekáží nikterak ani při vyměřování poloh hvězd, ani při fotometrování. Na těchto základech zkonstruoval Ross nejdříve korekční systém pro 150 cm reflektor na Mount Wilsonu, sestávající ze dvou čoček z lehkého skla korunového, oddělených vzduchovou mezerou. Tento systém se tak dobře osvědčil, že také reflektor 250 centi­ m etrový na Mount Wilsonu byl opatřen podobným korekčním systém em , který rovněž vyhovuje všem kladeným požadavkům. Otázka nejvhodnější konstrukce byla také bedlivě uvažována při volbě provedení nového pětimetrového reflektoru amerického. První okolnost, kterou bylo třeba rozhodnouti, byla ohnisková délka zrcadla. Většina amerických reflektorů má světlost 1 : 5 a pracuje se s nimi uspokojivě. Při této světlosti by nový reflektor byl přes 25 metrů dlouhý a byla by nutná k tomu ohromná kopule. Proto se rozhodli na světlosti 1 : 3'3, čímž délka reflektoru se zkrátí o 8 metrů. Ovšem tato zvětšená světlost má za následek i zvětšení sinusové vady a na základě pokusů i theoretických úvah se zjistilo, že upotřebitelná velikost obrazu by byla jen asi 3', čili asi 15 mm v průměru. Proto bylo rozhodnuto použiti Rossova korekčního systém u na zlepšení obrazu a Ross sám byl pověřen, aby takový systém vypočetl. V programu jsou 2 korekční systé­ my, z nichž jeden by dával obraz 30' velký a neostrost následkem aberace v ose by činila 1V2", druhý systém by měl obraz 90' velký s neostrostí 2 i/o". První by se používal v případech neobyčejně klidného vzduchu, neboť jen tehdy se dá využiti vysoce dokonalá korekce systém u. Za podmínek atmosférických méně příznivých bude se používati druhého systém u, neboť neostrost, vyvolaná neklidem vzduchu, je zpravidla větší, než 2x/<>”• U prvého systému

bude upotřebitelný obraz 14 V2 cm velký a neostrost bude obnášeti 0 1 2 mm, v druhém případě bude obraz 43 cm velký s neostrostí 0'2 mm. V tom to druhém případě bude tedy obrazová plocha asi 800krát větší, než by byla bez použití korekčního systém u. Aby se dostatečně využilo i fialových a ultrafialových paprsků, které obyčejné sklo jen málo propouští, použije se pro korekční čočky pravděpodobně speciálního skla zvýšené propustnosti ultrafialo­ vých paprsků. Velikého pokroku bylo docíleno u fotografických reflektorů zavedením povlaku hliníkového pro zrcadla, m ísto dosavadního postříbřování. Stříbro odráží sice visuelní paprsky nejlépe ze všech kovů, za to u ultrafialových paprsků, pro které je fotogra­ fická deska zvláště citlivá, selhává, kdežto hliník odráží poněkud méně dobře visuelní paprsky, za to v ultrafialové oblasti daleko stříbro překonává, takže pro fotografické a spektrální účely hodí se hliníkované zrcadlo daleko lépe, než zrcadlo stříbřené. K tomu přistupuje ještě, že hliník je na vzduchu mnohem stálejší, než stříbro. Tak na př. na Mount Wilsonu se zrcadla takřka každý týden přelešťovala a asi 1— 2kráte do roka vždy znovu stříbřila a je samozřejmé, že zvýšení trvanlivosti povlaků zrcadel znamená velmi mnoho u takových velkých reflektorů. Většina amerických zrcadel byla již opatřena hliníkovým povlakem a před rokem došlo i na oba velké reflektory na Mount Wilsonu. Při hliníkování musí se zrcadla dopraviti do vacuové komory pro vysoké vacuum 0'0001 mm rtuťového sloupce a pro Mount W ilsonská zrcadla musela býti zvlášť zhotovena taková komora o vnitřním průmě­ ru 3 metrů. Váží 54 q a proto byla um ístěna přímo v kopuli Hookerova reflektoru, kam bylo dopraveno i menší 150 cm zrcadlo. Před vložením zrcadla do komory musí býti toto velmi pečlivě očištěno, aby se podle možnosti zamezilo znečištění hliní­ kové vrstvy a sice musí se očistiti nejen vlastní zrcadlová plocha, nýbrž i na obvodu a zadní strana, která zvláště u 2y2 metrového zrcadla je nerovná a silně bublinatá, takže očištění od leštící čer­ veni a od smoly, v prohlubinách skla lpící, bylo hodně obtížné. Přes to při hliníkování byl velký reflektor vyřazen jen 5 nocí, menší reflektor 4 noci. Vyčerpání vzduchu z komory trvalo 8 ho­ din, než se docílilo potřebného vacua. Hliníkování se zdařilo hned při prvním pokusu, až na jedno malé m ísto na okraji 2 y2 m etro­ vého zrcadla. Zkušební snímky, pohliníkovanými zrcadly prove­ dené, dopadly k plné spokojenosti. Spektrum N ovy Herkulis uka­ zuje očekávaný značný zisk v ultrafialové části a snímek Siriova průvodce (vzdálenost 8", rozdíl jasnosti 10 hvězdných tříd!) v Cassegrainově pokusu 1V2 metrového reflektoru byl podivu­ hodně dokonalý. Ke konci zmíním se stručně o pozoruhodném anastigm atu člena naší Společnosti, inženýra Záruby-Pfeffermanna, který

představuje jakousi kombinaci zrcadla s čočkovým systémem. Záruba-Pfeffermann měl na m ysli vypočísti pokud možno vysoce světelný objektiv pro speciální astronomické účely, který by měl dokonalou anastigm atickou korekci a rovinný obraz nejméně 10° velký. To se mu také skvěle podařilo. A nejen to, nýbrž na základě vhodné volby poměrů v čočkovém systém u mohl provésti achrom atisaci s čočkami z téhož skla, čímž se dociluje naprosto doko­ nalá achromasie bez jakéhokoliv sekundárního spektra, takže

objektiv je v pravém slova sm yslu apochromatický. Schematický průřez objektivem podává obr. 2. Skládá se ze 2 spojek, 1 rozptylky a kulového zrcadla, při čemž paprsky procházejí rozptylkou dvakrát. Jeho světlost je skutečně neobvykle velká, totiž 1 : 1‘2, při tom je korekce na aberaci v ose, sinusovou vadu, astigm atismus a zkreslení naprosto dokonalá a obraz úplně rovinný. Kdyby se použilo pro čočky skla o zvýšené propustnosti pro ultra­ fialové paprsky a zrcadlo se pohliníkovalo, dostane se přístroj, který velmi úspěšně by mohl konkurovati s moderními světel­ nými reflektory, na př. Schmidtovým nebo Couderovým, proti nimž by měl četné výhody. Arci použití čoček přináší to ssebou, že objektiv je proveditelný jen asi do průměru 1 metru, podobně, jako je to u Schmidtova reflektoru. Anastigm at Záruba-Pfeffermannův je výsledek vytrvalé a houževnaté práce českého badatele a je svého druhu jedinečný. Přáli bychom si vřele, aby bylo umož­ něno nějakým způsobem realisovati tento objektiv ve větším měřítku a abychom se pak mohli před celým světem pochlubiti skvělým astrofotografickým anastigm atem českého původu.

Stavba nej většího

Představte si dalekohled v tak výborných optických vlastno­ stech, že byste jím mohli hleděti napříč ce­ lými Spojenými státy ame­ rickými. Z New Yorku bylo by možno viděti San Francisco a lodi plující v Tichém Oceánu, čisti jména na jejich přídi, tak jako by to byly nápisy obchodů na druhé straně ulice. Kdybychom obrátili dalekohled na opačnou stranu, uzřeli bychom Londýn, ba i Paříž. Z Los Angelos pozorovali bychom bez obtíží co se děje v Honolulu neb na Aljašce. Ovšem to vše za předpokladu, že zakřivení zemského povrchu, hory, mraky a pod. by takové pozorování neznemožňovaly. Avšak nesmírný kosmický prostor skýtá mnohem lepší pole působnosti pro tento gigantický dalekohled, který je právě stavěn v Kali­ fornském Institute of Technology v Pasadeně a o kterém v „Říši Hvězd” již několikráte bylo referováno. Dr. John A. Anderson je vedoucím duchem tohoto velkého konstrukčního projektu. Dalekohled je tak obrovský, že hvězdář bude se nacházeti uvnitř stroje při pozorování a současně s ním se bude pohybovati. Podle posledních zpráv bude celý stroj vážiti asi 450 tun. A si pět let bylo zapotřebí k vyhledání nejvhodnějšího místa pro tak dokonalý optický přístroj. N aše mapka nám ukazuje

dalekohledu světa.

západní pobřeží Spojených států amerických a horu Palomar, vysokou asi 1830 m, ve vzdálenosti o něco více než sedmdesáti kilometrů od San Diego a stopadesáti kilometrů od Pasadeny. Na této hoře bude dalekohled postaven; se stavbou budovy pro přístroj a obydlí pro hvězdáře bylo již započato. Současně je v .blízkosti observatoře upraveno letiště pro přímé spojení s Pasadenou. Dr. Anderson doufá, že vše bude hotovo do roku 1940.

Drobné zprávy. O pavské m eteorické železo. Od roku 1925 jsou nálezy m eteorických želez n a území naší republiky rozm noženy nálezem opavským . J e to nález zajím avý a důležitý i po archeologické stránce, neboť m nohé nasvědčuje tom u, že železa byla sb írán a p ravěkým člověkem, lovcem m am utů, sn ad více než 2000 le t před tím , co lidstvo vůbec poznalo železo. Železa byla n alezena n a K ylešovském kopci u O pavy, kde je znám é archeologické n a ­ leziště, sidliště pravěkého člověka. D oklady o tom i celý nález m eteorický uschovává nyní Zem ské m useum v Opavě. Již v roce 1929 bylo o nálezu obšírně referováno ve vídeňském sborníku pro archeologii „E iszeit und U rgeschichte” (V I), vydávaném zem ř. prof. J . B ayerem . N a české vědecké zpracování (chem ické rozbory byly prováděny n a K arlově u n iv ersitě), bo­ hužel, se dodnes m a m ě čeká. A přece výzkum m eteorických želez p a tři m ezi m oderní a zajím avé problém y. Celý nález byl učiněn v pískovně n a ploše v okruhu 20—40 m pod vrstvou losu v hloubce 80 cm —1 m. Bylo těžko z isk a ti si sp rávný obrázek o situ aci nálezu. Dělníci našli první ku sy již v dubnu a květnu, ale teprve v červenci, kdy se d ostaly do Zem ského m usea, m ohla b ý ti provedena předběžná obhlídka m ísta nálezu. Z evrub­ n ější obhlídky a vyšetřování byly v ša k vykonány tep rv e v roce 1928, kdy již nebylo možno vyslechnouti všechny dělníky n a m ístě zam ěstn an é a kdy i situace celé pískovny se zm ěnila. Mnohé kusy dělníci zašantročili, ta k ž e zm izely beze stopy. Podařilo se m i z a c h rá n iti 3 kusy. N ejv ětší z nich, v á­ žící 5'435 kg, našel jsem p ři přejím ání sbírek m ezi neinventovaným i k a ­ meny, k te ré darovali příležitostně škole žáci. K rom ě tohoto ku su je v m useu uloženo dalších 6 k u sů o váze: 7 39, 5'79, 1*15, 0'67, 0'473, 2'465 k g . V šechny k u sy jsou silně oxydované. T a k n a p řík lad kus vážící 5*435 k g byl ro zře­ zán, p ři čem ž b y la s něho slo u p n u ta celá oxydovaná v rstv a, vážil po ro zře­ zání 4'9 kg. N ěkolik k u sů bylo zkoušeno n a W ild m an stád to v y obrazce. T y se však neukázaly. To by nasvědčovalo podle p rof. H. M ichela tom u, že ve vnitřn í s tru k tu ře n a s ta la zm ěna pravděpodobně tím , že předvěký člověk užíval železných kusů k obložení ohniště. T ato okolnost ta k é z tě ­ žuje odpověď n a otázku, zd a kusy pocházejí z jednoho pádu. I když se veškeré železo m etabolisací nezměnilo, přece jsou již ve s tr u k tu ř e ta k d a­ lekosáhlé zm ěny, že je n chem ická an aly sa většího m nožství železa m ůže tu to otázku rozřešiti. Michel dále soudí, že kusy neležely úm yslně v ohni, neboť stru k tu rá ln í zm ěny byly by p a k úplnější a intensivnější, ta k ž e se d á spíše souditi n a zahřívání nahodilé a neúm yslné. Může se ted y s velkou pravděpodobností tvrditi, že m e teo ritick á železa tohoto n álezu nepocházejí z jednoho pádu a že je proto p rav ě k ý člověk u svého sídliště sb íral a sh ro ­ m ažďoval. P roč ta k činil, téžko se dohadovati. Ale fa k t, že ta k činil, dává tom uto nálezu zvláštní a jedinečnou hodnotu, neboť v něm m ůžem e při nejm enším sp a třo v a ti první a tedy n ejstarší, byť i neúm yslně pořizovanou, přírodovědeckou sbírku světa.*) M iroslav Špaček.

Astronom ie skrovných prostředků. O periodičnosti zjevů nebeských. Chceme pozorovat, ale nem ůžem e. Den se dne se m račí. Co m ám e d ě la t? — P řip ra v o v a t se n a p ráci budoucí. I astronom ický učeň m usí se mnoho dověděti, než se sta n e tovaryšem . Musí se n au č it též trpělivosti a jistý m počtům . Obecně se pozorovatel tř ik r á t p ři­ p ravuje, aby se m u pozorování jednou zdařilo. P ropočítání p ak je norm álním zpracováním jeho číselných výsledků. *) P rav ěk ý člověk cenil si m eteoritické železo z ryze p rak tick ý ch dů­ vodů; byl to m ateriál, ze k terého vyráběl zejm éna nože a meče.

Zjevy nebeské jsou často periodické, t j. opakují se ob určito u lhůtu, periodu zjevu. T ak nov a úplněk v rací se ob tu té ž periodu, t. zv. lunaci. Čtvero ročních počasí vy stříd á se ob periodu, k te rá sluje tro p ick ý m rokem . Z atm ění v rací se ob 6585'3 dne, k te rá ž to perioda označuje se babylonským slovem saros. P o čítání periody objasním e si n a stanovení lunace, jež č ítá 29,530.588 dne. J e to světelný měsíc, ob k te rý se v rací ta tá ž fáze Limy. Vezměme hvěz­ dářskou ročenku letošního roku 1936 a vypišm e si d a ta úplňků, zaokrouhlená n a celistvé dny: 5. červenec

9. leden

29

30 3. srpen

8. únor

30

29 2. září

8. březen

29

30 1. říjen

7. duben

29

30 30. říjen

7. květen

30

29 29. listopad

5. červen

29

30 28. prosinec

5. červenec

Mezi d a ta vsunul jsem jejich vzdálenosti od sebe, jež lze odpočítati n a j a ­ kém koliv k alen d áři letošního roku. P ři našem zaokrouhleni n a celé dny vedeme si úm yslně velmi prim itivně, ja k o bychom nevěděli, co je zlomek. P ro to n ám vycházejí i lunace za sebou jdoucí v celistvých číslech 29 a 30. Kdysi lidé opravdu věřili, že m ěsíc „dutý” s 29 dny stříd á se s měsícem „plným ” o 30 dnech. Ale brzo objevili, že toto zdánlivé stříd án í je od zaned­ baného zlom ku. K dyby se n ám plné a duté lunace pravidelně střídaly, obná­ šel by zlom ek přesně 0‘5 a lunace trv a la by 29'5. Ve skutečnosti m ají v tabulce differencí plné lunace převahu. To zn a­ m ená, že zlomek z a 29 dny je větší než 0'5. Zdálo by se, že ten zlomek d o sta­ neme, když vypočtem e prům ěr ze sh o ra uvedených d v an ácti lunaci, jenž činí 6 : 12 = 0'500. Ale postup ten není dobrý. N evyužije n áležitě an i stejn o ­ m ěrně čisla z tabulky. P roto vyšel zlom ek špatn ě: 0 50 m ísto 0'53. K soustavném u určení lunace použijem e nezvyklého čítán í dnů v roce, jež užívá hvězdářská ročenka n a ro k 1936, jež v oddílu věnovaném Slunci čitá dny od za čá tk u ro k u uplynulé. tJplňky r. 1936 padnou n ám p ak n a dny: 8 38 67 97 127 156

186 215 245 274 303 333 362

178 177 178 177 176 177 1063

R ovnám e d a ta vedle sebe po šesti. O dečtem e-lí nyní přední čísla od zadních, dostanem e še stk rá t, ja k dlouho trv á 6 lunaci. Celkem jsou si ta to čísla dosti blízká. K olísají kol hodnoty 177 pro zaokrouhlování n a celistvé dny. Sečteme-li diference posledního sloupce, dostanem e dosti spolehlivý počet dnů pro 36 lunaci. P rů m ě rn á hodnota šesti lunaci čítá tedy 177'2 dne. P tá te se: Proč nepočítám e aspoň n a 4 decim álky ? — Kde zů stáv á slavná astro n om ická přesn o st? P ro přírodopisce počítání není hrou. M y za výsledky svých počtů zod­ povídáme. Je n si n ap ište to dělení 1063 : 36 a počítejte opravdu. Tu vidíte, že zlom ek 0'2 vznikl přidáním nuly. T outo nulou vlastn ě již překročujem e

svou právom oc. T ato n u la je od toho, že úplňky stanovím e v celistvých dnech, jak o bychom nevěděli, co je hodina nebo m inuta. Ve sk u tečn o sti padne úplněk vždy v určitou hodinu a m inutu, k tero u lze určiti, když je úplné zatm ění Luny. Jak , vysvětlil jsem již v předchozím článku. Číslo 1063 pro 36 lunací mělo by b ýti opatřeno desetinným zlomkem. P rotože jej zanedbávám e, nesm ím e po čítati dál než n a jednu decim álku, při čemž i ta je nejistá, protože vzniká přidáním nuly. Snad n a jejím m ístě m á stá ti 9, čím by se decim álka zm ěnila n a 0'3. K dyž z a stejné o p atrn o sti určím e 1063'0 : 36 zk rácen ý m dělením, d osta­ nem e 29 53. P očítání č ty ř cifer je oprávněno, protože dělenec je znám n a čty ři cifry a dělitel dokonce přesně. Je totiž 36 číslo celistvé, čím ž řečeno, že zní přesně 36 000 . . . K stanovení lunace 29‘53 použiti jsm e jen úplňku. Ale k alen d ář uvádí m ěsíční fáze čtyři, totiž je ště nov, p ak první a poslední čtvrť. M ůžeme proto počet zde předvedený č ty řik rá t opakovat, čím dostanem e 144 lunací vy­ jádřeno celistvým počtem dnů. A to svém u kalendáři m ám e slepě v ě řit? -— K ontrola všech 48 údajů není ta k jednoduchá. N ovy a úplňky lze kontrolovat velm i přesně, když je zatm ění. Tu dostanem e i hodinu a m inutu fáze. Jin a k stanovení úplňku a novu je obzvláště nesnadné. P ři úplňku je ozáření kotouče m axim em , při novu m inimem . Cas m axim a a m inim a se ale vždy šp atn ě určuje, protože v extrém u se zm ěna prom ěnlivé veličiny zastaví. N ao p ak je u čtv rtí. Tu se zm ěna děje nejrychleji a proto je čtv rť ch a rak te riso v án a t. zv. dichotomií, okam žikem , kdy konvexní či konkávní oblouk term in ád o ru (hranice mezi světlem a stínem n a kotouči L uny) se naro v n á v přím ku. V každé lunací jsou dvě dichotem ie, je tedy v nejpříznivějším případě z a ro k možno 24 kontrol. Méně spolehlivé je odhadování dne novu mezi sta rý m a novým světlem . S taré světlo je v poslední den, kdy zahlédnem e ubývající srp před východem Slunce. Nové světlo je o 2 až 3 dny později. S p atří se po prvé jak o ú zký srp po západu Slunce. Vzhled obou srpů se zachy tí g rafick y a podle pom ěru jejich se den novu interpoluje. Dr. A. D ittrich.

Z dílny hvězdáře am atéra. S estavujem e reflektor. Předpokládejm e, že jsm e šťastně přem ohli všechny n ezd ary a neúspě­ chy, jim ž jsm e se nem ohli vyhnouti a že m ám e k rásn é postříbřené p arab o ­ lické zrcadlo, k te ré n ás při zkouškách přesvědčilo, že m á takové dobré vlastnosti, ab y stálo za n ám ah u vyrobiti pro ně pěknou m ontáž. T eprve po správném nam ontování zrcad la budem e m ít reflektor, po k te ré m toužíme. Může se ovšem stá t, že nejsm e se svým vlastním výrobkem docela spoko­ jeni. N esnese tře b a takového zvětšeni, ja k é jsm e původně předpokládali a p ři silném o kuláru (asi F = 5 m m ) nem ůžem e již obraz dosti zao střit. Nebo se nám plocha zrcad la nezdá dosti dobře vyleštěna a jsou n a ní rýhy, k te ré jsm e nedovedli odstranit. Ani v tom to případě nebudem e v á h a t a ro z­ hodnem e se pro výrobu m ontáže. I m éně dobré zrcadlo n ám pro k áže výtečné siužby a škoda každé jasn é noci, k te ré nevyužijem e pro pozorování. Zatím co budem e pozorovat nedokonalým zrcadlem , podaří se n ám m ožná z jiného kusu sk la vybrousit druhé m nohem lepší, k te ré p ak o b ratem ru k y do hoto­ vého dalekohledu zasadím e. P rvní součástí m ontáže, k terou vyrobíme, bude tubus. Záleží n a naší dovedností i finanční síle, pro ja k ý m ateriál a tv a r se rozhodnem e. Kdo nem usí příliš še třit, neváhá a rozhodne se pro válcový tu b u s kovový. Asi z 1 mm silného železného plechu si dám e u dobře vybaveného klem píře nebo ve větší m echanické dílně na stro ji sto čit troubu o délce o několik cm větší, než je ohnisko našeho zrcadla. T aké p rů m ěr trou b y m usí b ý t větší, než je

n aše zrcadlo, neboť příliš úzký tubus by zadržoval okrajové p ap rsk y dopadojící pod různým úhlem n a zrcadlo (podle velikosti zorného pole či použité ohniskové roviny p ři fotografováni) a působil by ja k o nežádoucí clona. M áme-li v úm yslu podniknout v dohledné době výrobu větších zrcadel, pře­ m ýšlejm e již nyní důkladně a počítejm e s jejich rozm ěry při stav b ě daleko­ hledu. Spoj tubusu se provede buď zahnutím k ra jů nebo snýtováním nebo svařením . V nitřek důkladně n atře m e m atně černou barvou, ktero u si sam i snadno vyrobím e z černé hlinky (sazí) a vhodného pojidla. Tento n á tě r lze provésti již před stočením tubusu. K omu se zdá kovový tubus věcí příliš nákladnou, spokojí se s tubusem dřevěným — n ikdy v ša k papírovým nebo lepenkovým . D řevěný tu b u s může b ý t čty řh ran n ý , še stih ran n ý nebo i osm ihranný hranol, podle toho, co se nám líbí a jací jsm e tru h láři. D bejm e v šak toho, aby byl solidně sestro jen a vzhle­ dem k váze použité hm oty skutečně pevný. K om u naopak n a nák lad u tolik nezáleží, m ůže si poříd it kovový tubus z nějakého moderního lehkého kovu, n a př. z alum inia nebo elektronu, jejichž hm ota je při velké pevnosti a k rá s ­ n ém tv a ru nepatrn á. Zrcadlo bude zasazeno n a spodním konci tub u su v objímce, k te rá může b ý t zároveň jeho uzávěrem , dnem . V ýrobě objím ky m usím e věnovat vše­ možnou péči, neboť zrcadlo v ní m usí b ý t usazeno bez jakéhokoliv tlaku, k te rý by mohl m ít vliv n a tv a r jeho plochy. N ejlépe se osvědčuje objím ka litinová o stě n ác h asi 3 m m silných, jejíž v n itře k je vysoustružen n a prům ěr je n o m alý zlom ek m m větší, než je zrcadlo, ta k že toto lze do n í vsunouti ja k o p íst do válce; n a dno objím ky, k te ré je přesně kolm é n a její stěny, položíme kotouč ze silného sukna. P ři správném provedení m usím e dno objím ky p ro v rta t m alým otvorem , aby m ohl uniknout vzduch p ři vkládání zrcadla. Model n a odlití objím ky si udělám e sam i z vhodných překližek p řím o podle zrcadla. P ro ti m ožnosti vypadnutí z objím ky p ři náhodném p řevracení polohy dalekohledu pojistím e zrcadlo dvěm a nebo třem i z a ­ h n u tý m i plíšky, připevněným i n a o k ra ji objím ky, n a zrcadlo v šak n ik te rak netlačícím i. N ikdo jistě nepoloží zrcadlo do objím ky broušenou plochou dolů. O bjím ku lze ovšem vyrobit ta k é ze dřeva nebo i jin a k im provisovat, ale p o starejm e se vždycky, aby zrcadlo bylo dobře a při tom bez jakéhokoliv tla k u upevněno. Kdo nevěří, ja k je to důležité, brzy se o tom sám z vlastni zkušenosti přesvědčí. O bjím ku se zrcadlem nesm ím e n a tubus prostě přišrobouvat, ale m u­ sím e jí um ožnit jem né naklánění, abychom mohli n a říd it plochu zrcadla přesně kolmo n a osu tubusu a teprve v té to poloze upevnit. Učiním e ta k nejlépe třem i dvojicem i šroubů, z nichž jeden vždy objím ku p řita h u je ke k ru h u upevněném u n a tubusu a druhý, um ístěný blízko něho, ji odsunuje od téhož kruhu. Je to znám é uspořádání všech centrovacích hlavic. Střídavým u tahováním a povolováním jednotlivých šroubů m ůžem e d á t zrcadlu zcela u rčitý sklon. N akonec budou všechny šrouby dobře utaženy. T aké m além u rovinném u z rc á tk u vyrobím e objím ku se stejnou pečli­ vostí. T v ar objím ky se bude říd it tv a re m a velikostí zrc átk a , p ro ti v ypad­ n u tí v šak m usí b ý t velm i dobře pojištěno, neboť bude skoro vždy obráceno broušenou plochou dolů. I zde m usím e dobře d b át toho, aby nebylo škodlivým tla k em deform ováno, tím spíše, není-li příliš silné. U pevnění v tubusu bude je ště složitější než u velkého zrcadla. Z rcátko m usí m ít principielně tři m ožnosti jem ného pohybu, abychom je mohli dokonale správně um ístit; 1. v e.sm ě ru osy tubusu —- tedy od zrcadla a k zrcadlu —- abychom mohli ohnisko zrcad la d o sta t tam , kde je vyžadují naše okuláry; 2. kolmo n a osu tubusu, abychom mohli zrcátk o u m ístit přesně v jeho střed u ; 3. m ožnost jem ného sklánění, důležitou při konečném seřizování reflektoru. P rv n í dvě podm ínky — tedy um ístění z rc á tk a n a u rčitém m ístě v ose tubusu — m ůžem e snad po důkladném uvážení splniti jednou pro vždy, nechcem e-li m ít upev­ nění z rc á tk a příliš složité; ale pohyblivost ve sklonu k ose je zcela nezbytná. Docílíme jí nejlépe opět třem i šrouby, k te ré budou tlak em n a dno objím ky zrcátk o sk láněti; střed objím ky bude upevněn kloubem. Celek bude upevněn

Obr. 1.

Obr. 2.

ke stěn ám tubusu třem i páskovým i nosiči obráceným i nejužší stran o u ve sm ěru dopadajícího sv ětla (ab y co nejm éně zacláněly) a dosti pevným i, ab y se n ám zrc átk o n ija k nechvělo. Po s tra n ě tubu su p ak um ístím e objím ku pro okuláry, k te rá bude posuvná zaostřovacim zařízením , z nouze ta k é je n p ro ­ stý m zasunováním trubic vhodných prů m ěrů („okulárový konec” ). Seřízení reflektoru, m á-li b ý t dokonale provedeno, je p ráce dosti zdlou­ havá, ale je ta k důležitá, že ji m usím e věnovat plnou pozornost. Je n dobře seřízený dalekohled totiž využije všechny dobré v lastn o sti op tik y a i n ej­ lepší zrcadlo, není-li dokonale „zcentrováno”, nem ůže dobře ukazovat. Vzhle­ dem k tom u, že se ta to p ráce provádí jednou pro dlouhou dobu (nebude-li naše m ontáž ta k nedbale udělána, aby se při každém náhodném o třesu nebo n ára zu sa m a rozcentrovala), provedem e ji co nejpečlivěji. P ostup je zh ruba tento: Začnem e m alým zrcátk em ; jeho střed m usí b ý t 1. přesně ve střed u tubusu, 2. přesně p ro ti okulárové objím ce (tedy v její ose), 3. jeho plocha m usí b ý t skloněna k ose dalekohledu přesně pod 450. P rv n í dvě podm ínky splním e posunováním objím ky s m alým zrc átk e m (po př. ta k é okulárového konce) a upevněním z rc á tk a n a správném m ístě. T řetí podm ínku p ak nakláněním objím ky utah u jíce stříd av ě šrouby. K to m u cíli přikryjem e velké zrcadlo kotoučem bílého papíru, n a něm ž jsm e vyznačili střed kruhovitou černou skvrnou. P ři správné poloze z rc á tk a m usí b ý t přední a zadní o k raj okulárové objím ky (hledím e ovšem bez o k u láru ) obvod m a ­ lého z rc á tk a obvod papírového kotouče a černá střed n í s k v rn a vše dokonale soustředné. Až to zkusíte, poznáte, že to d á troch u práce, zvláště nem ůžem e-li zrcátk em dosti snadno a jem ně pohybovat. Jsm e-li s tím to úkolem hotovi, odstraním e papírový kotouč a pohlédne­ m e opět prázdnou okulárovou objím kou do dalekohledu. U vidím e v zrcadle obraz m alého zrc átk a , okulárové objím ky a svého vlastního oka, a v šak obvykle nikoliv ve středu, nýbrž excentricky. N ak lán ěn ím objím ky s velkým zrcadlem učiním e nyní opět všechny ty to obrazy přesně soustředným i a seří­ zení je hotovo. Zasunem e okulár a nam ířím e reflek to r n a n ějak ý vzdálený

předm ět (nikoliv do Slunce) a posunováním o k u láru zaostřím e. Přesvědčím e se, m ám e-li ohnisko ve správné poloze (není-li o k u lár příliš vy su n u t nebo za su n u t). N ení-li tom u ta k , m ám e m alé zrc átk o příliš blízko nebo příliš daleko od velkého zrcadla a m usím e začít od začátku. N a připojeném obr. 1 vidím e uspořádání m alého z rc á tk a (u spodního reflek toru) a fotografické k asety (u vrchního) n a několikanásobném daleko­ hledu v B randýse n. L. Oba reflek to ry jsou nyní seřízeny jen pro fo to g rafo ­ vání, proto po stran ě spodního tubusu vidím e m ísto okulárového konce ta k é nosič k asety se závěrkou. K visuelním pozorováním slouží 130 m m refra k to r, jejž vidím e po levé stra n ě m ezi dvěm a objektivy fotografickým i. S právné sestavený reflek to r n á s poučí názorně o ja k o sti n aší optiky. Jste-li spokojeni, blahopřeji vám k vykonaném u dílu. N ejste-lí, n eztrácejte nálad u ani zájem . N epoznal jsem je ště brusiče, k te rý by byl se svým prvním zrcadlem zcela spokojen. J á jsem byl kdysi velmi nespokojen. A le z velkého m nožství dopisů, dotazů, popisů a fotogafií, k te ré jsem dostal během tohoto ro k u ze všech koutů republiky, jsem poznal, že nadšených am atérů , k te ří se pustili do té to práce, je i u n ás mnoho a že n ěk teří dosáhli velmi k rásn ý ch výsledků. Jsou m ezi nim i lidé různých věků a povoláni, p ro stí i obratní, n ad ­ šeni i zklam aní. P odívejte se v ša k n a druhý obrázek, připojený k tom uto článku. Je n a něm detail z reflektoru, jejž sestrojil p an A. Seidl, sládek v Hronově. Jeho zrcadlo vybrousil n a stroji, k te rý sám sestavil, m ísto m alého z rc á tk a m á u p ro střed tubusu to táln ě odrážející hranol, k te rý sám vybrousil. Jeho okulár nem ění m ista an i sklonu, ať je dalekohled n am ířen n a k te ré ­ koliv m ísto oblohy, tak že pozorováni reflektorem je velmi pohodlné. O ptika i m ontáž m ají výborné vlastnosti. N echtěli byste jednou vyrobit ta k é něco takového ?

Nové knihy. E. U . C o n d o n a n d G. H. S h o r t l e y : T he T heory of A tom ie Spectra, R oyal 800. Pp. XV 442. C am bridge U niversity P re ss 1935. Cena váz. 42 sh (Kč 300'— ). A utoři položili si úkol podati čten áři přehledné a souhrnné pojednání o atom ických spektrech. T ém ěř p ad e sá t le t zabývá se experim entální fy ­ sik studiem čárových sp e k ter a během té to doby byl získ án značný m a te ­ riál pozorování, jehož teoretické zpracování bylo tep rv e rokem 1914 z a ­ počato, tedy v době, k dy vznikla B ohrova A tom ová teorie. N a základě jednoduchých, pokusně nalezených pravidelností, byla vybudována teorie, k te rá dosáhla netušeného ro zkvětu a k te rá vedla k vzniku kvantové m e­ chaniky. Pod tvořícím vlivem badatelů, ja k o jsou H eisenberg, Schrodinger, D irac a j., byly stavěny zák lad y nové vědecké discipliny, k te rá od ro k u 1926 uskutečnila použití kvantové m echaniky v teorii sp e k ter a k te rá stv o řila novou dynam ickou atom ovou teorii. Ježto m ůžem e tu to teorii považovati do u rčité m íry již za uzavřenou, podařilo se au to rů m podati teorii atom ových sp e k ter s hlediska kvantové m echaniky a současně je jí hlavni výsledky přehledně shm outi. K niha m á osm náct kapitol. Z ačíná k rá tk ý m historickým úvodem přehledem experim entální spektroskopie. K usnadnění stu d ia i začátečníkům podali au to ři v druhé k apitole k rásn ý úvod do m etod kvantové m echaniky, při čem ž se p řid ržu jí podání D iracova. V dalších kapitolách jedná se sa m o statn ě o teorii záření, o Zeem anově efektu, o S tárkově efek tu a pod. P ři tom budují au to ři přísně logic­ kou teorii atom ových sp e k ter a rovnoběžně s ní uvádějí experim entální výsledky. S tudium knihy je usnadněno tím , že au to ři nepoužívají teorie grup, i když někde n ěk teré důkazy se stanou složitější. K niha je věno­ v án a znám ém u hvězdáři H en ry N orris Russellovi, o jehož p racech je n a různých m ístech knihy referováno. K aždý astrofysik , nechť se zabývá

prak tick o u neb teoretickou astrospektroskopii, nalezne v knize spolehli­ vého rádce, k te rý ja k s hlediska astrofysikálníh o ta k i s hlediska m oderni fysiky uvedené obtížné problém y zřetelně objasní. Dr. H u b ert Slouka.

Zprávy Společnosti. D ary. P an í Anna. M išáková z P ra h y věnovala Společnosti opět Kč 10'— . Členka, k te rá nechce býti jm enována, věnovala Společnosti Kč 26'—. R edakce „Ř íše hvězd” věnovala knihovně Společnosti knihu S ira Jam es Jean se: V esm ir kolem nás. Všem dárcům srdečný dík. P ře d n ášk a D ra K arla P . H u je ra b y la 31. říjn a 1936 v přednáškové síni Š tefánikovy hvězdárny za ú ča sti 36 členů a 10 hostů. Dr. H u jer líčil svoje dojm y z cesty Ruskem , Sibiří, M anžuskem a Čínou n a sluneční zatm ění do Japonska. Zajím avou před n ášk u doprovázel pěkným i původním i d ia­ positivy. Členská schůze v listopadu b yla 7. XI. o 19. hodině v přednáškové síni Š tefánikovy hvězdárny z a ú ča sti 37 členů a 6 hostů. P ředsedající D r. Šoure k ohlásil nejnovější události v astronom ii a p an Zd. K opal přednášel 0 p ráci hvězdářů p ři úplných zatm ěních Slunce a o nejdůležitějších p ro ­ blémech, k te ré hvězdáře při tom to zjevu zajím ají. P ře d n ášk a b y la vy­ slechnuta posluchači s opravdovým zájm em . Č lenská schůze v prosinci bude 5. X II. 1936 o 19. hodině v p řed n áš­ kové síni Lidové hvězdárny Š tefánikovy v P ra ze n a P etřín ě. P ro g ram bude ohlášen v denních listech. „Ř íše hvězd” n a křídovém papíře. Č ást n ák lad u našeho časopisu vy­ chází n a křídovém papíře, n a k te ré m vycházejí lépe ilustrace. Kdo z od­ b ěratelů by si p řá l časopis n a tom to papíře, napíše adm inistraci. P říp la ­ te k n a křídový p a p ír je Kč 10’— . D ovavadním odběratelům bude i další ročník posílán n a křídě autom aticky. V ýborová schůze 14. listopadu 1936 z a ú ča sti 12 členů výboru. Za členy Společnosti byli p řija ti: IngC. B. Bohuslav, P ra h a . P. Bedřich Dórner, k ap lan v P říbram i. F erd. H ru šk a, M. O strava. Jo sef N. K eyzlar, ú řed ­ ník, Č ervený Kostelec. M jr-letec V ojta Kopecký, Prostějov. JU D r. F r. P erner, ředitel v Dobříši. O tto P opper, to v á rn ík v P raze. D ále v yřízena došlá p o šta a projednány různé spolkové záležitosti. O prava. V člán k u „Pozorování slunečního zatm ěn í R olčíkovým reflek ­ to rem ” budiž n a str. 204 řád e k 15 a 14 zdola vynechán výrok o poloměru, ta k ž e příslušné m ísto zní: » . . . kružnice o střed u S, k te rá p ro c h á z í. .. « Ing. Em. Klier.

1 Zprávy Lidové hvězdárny Štefánikovy. N áv štěv a n a hvězdárně v říjn u 1936. P očasí v m ěsíci říjn u bylo k ra jn ě nepříznivé. Po 27 večerů bylo zataženo, 2 večery byly oblačné a jen 2 ja s ­ né. P ro to i n áv štěv a na hvězdárně b yla velm i slabá. H v ězdárnu navštívily celkem 552 osoby; z toho 237 členů, 10 hrom adných n áv štěv škol a spolků s 246 ú častn ík y a 69 návštěv obecenstva. Pozorování n a hvězdárně v říjn u 1936. P ro obecenstvo byla konána pouze 4 pozorování oblohy, hlavně stálice, dvojhvězdy a p la n ety S atu rn i Ju p iter. Z odborných pozorování, konaných členy sekcí, byla 24 pozoro­ vání Slunce (slunečních sk v rn ), 1 pozorování m eteorů a 1 pozorování p ro ­ m ěnných hvězd. M ajetník a vydavatel Č eská společnost astronom ická, P ra h a IV -P etřín . — O dpovědný red a k to r: D r. H u b ert Slouka, P ra h a XVI., N ad K likovkou 1478. — T iskem k n ih tisk árn y „P rom etheus”, P ra h a V in ., N a Rokosce č. 94. — Novinové znám kování povoleno čís. 60316/1920.

P R O P A G U J T E Ř ÍŠ I H V Ě Z D !

Výroční zpráva výboru České společnosti astronomické za rok 1935 valnému shromáždění dne 7. března 1936.

ANNUAL REPORT of the Committee of the Czech Astronomicai Society Praha for the year 1935.

Prosím,

n e z a p o m e ň te

z a p la tit letošní příspěvek.

Zpráva jed n a te le . V osm náctém roce od založení Společnosti bylo vykonáno m noho dobrého pro její v n itřn í organisaci. N ebylo sn adným úkolem -výboru ab y vyhověl různým zájm ům d aným je d n ak stanovam i Společnosti a sta tu te m Lidové h vězdárny Štefánikovy. N a p o čá tk u roku jednalo se o řešení ja k ý m způsobem organisovati práce členů n a hvězdárně a současně k te ra k splnit i závazek vůči pražské obci tý k ající se popularisace astronom ie. Bylo rozhod­ n u to , a b y veškeré práce členů b y ly konány v rám ci Společnosti v systém u sam o statných sekcí. Předsedové těch to sekcí byli povoláni do vědecké rady, k teré jediné bylo přiznáno právo rozhodnouti ja k é práce m ohou b ý ti p u b li­ k ovány pod jm énem Společnosti. P ředsedou vědecké ra d y byl zvolen prof. F r. N ušl a m ístopředsedou doc. D r. V. Nechvíle. N a n á v rh m ístopředsedy Společnosti ing. J a r. Š ty ch a b y ly počátkem roku uvedeny v činnost odborné kom ise, do nichž byly m im o členy výboru povoláni též členové, k te ří projevili zájem o rozkvět Společnosti. P ři Společ­ nosti jsou n y n í řád n ě u stav en y ty to odborné sekce a komise: sekce: 1. 2. 3. 4.

pro pozorování létavic, kom ise: pro pozorování Slunce, pro pozorování hvězd prom ěn., časová.

1. stavební, 2. finanční, 3. propagační, 4. pro zm ěnu stanov, 5. knihovní, 6. přístrojů, 7. pro sluneční zatm ění. D ruhou důležitou zodpovědnost výboru, dohled n a adm inistraci hvěz­ d árn y a udržení finanční rovnováhy vzal n a sebe z valné části člen výboru K arel Anděl, zvolený za pokladníka Společnosti. S m im ořádným zájm em ujal se svěřené m u funkce a v k rá tk é době postaral se o vše, čeho bylo třeb a k jasné a dobré správě podniku, do jakého se naše Společnost rozrostla. V úkolu, ja k vyhověti zájm ům veřejnosti, pom áhalo několik obětavých jedinců. Jim i jsou, m im o adm in istráto ra, Ing. C. K arel Čacký, ing. J a r. Chvojka a někteří studující. Je jic h úkolem bylo nejen p o m áh ati p ři-v ý k la­ dech, ale též za pomoci ing. V. Rolčíka a p. J . R ychlého s ta ra ti se o u d ržo ­ vání stro jů . Během roku bylo konečně možno dokončiti ú p rav u staré části budovy a výhodněji u m ístiti kancelář a příchod do hvězdárny. V m inulém roce byla v ěnována pozornost p řán ím o d b ěratelů našeho časopisu „Ř íše H v ězd ". B yla rozšířena jeho obrazová a te x to v á část, tak že m alé jeho propagaci zdařilo se i v dnešní těžké době doeíliti m írného zvýšení p o čtu jeho odběratelů. Z ásluhu o te n to rozvoj časopisu m á jeho hlavní re ­ d a k to r D r. H u b e rt Slouka, jehož pohotovost a sm ysl pro rychlé o p atřen í inform ací o nových událostech v astronom ii učinily časopis velm i sy m p a­ tick ý m většině čtenářů, ja k to m u dosvědčuje dotazn ík o v á akce, provedená n a p o čátk u nového ročníku. V ýbor n a své schůzi dne 18. I. 1936 za p ředsed­ n ictv í prof. F r. N ušla ocenil obětavost redaktorovu, k te rá šla ta k daleko, že jm en ovaný zřekl se zaslouženého honoráře a věnoval jej v prospěch obrazové v ý p rav y časopisu. K to m u účelu určil též výtěžek jím osobně získaných inserátů. J e n a m ístě zde k o n sta to v á ti, že za spolupráce red ak čn í ra d y

a p řispívatelů stá v á se Ř íše H vězd jedním z nejlépe vy p rav en ý ch časopisů slovanských zemí. J e toho dokladem zajím avá k ritik a uveřejněná v časo­ pisu „ N a tu re “ . P řá n ím redakční ra d y pro osm náctý ročník ftíše H vězd b y bylo rozšíření obsahu časopisu a jedině rozpočtové dův o d y to m u b rán i, ab y se ta k stalo v m ě řítk u um ožňujícím uveřejněni m nožství příspěvků, k te ré se v redakci hrom adí. V ýbor konal 12 schůzí většinou za plné ú časti členů výboru. Č l e n s k ý c h s c h ů z í bylo 8, z nichž 3 by ly v posluchárně prof. D r. Jin d řic h a Svobody a 5 v přednáškové síni L idové h v ězd árn y Štefánikovy. P rů m ěrn á účast členských schůzí b y la 35 členů (loni 32). N a členských schůzích byly ty to referáty: Zd. K opal: N ejdůležitější události v astronom ii 1934. D r. F r. P rů ša : O konstrukci dalekohledu p. Edv ín a R olfa v Chotěvicích. D r. Y lad. G uth: O m eteoritových k ráterech n a naší Zemi. D r. Vlad. G uth: H vězdáři Schiaparelli a Newcom b. Ing. V. Rolčík: O spektrografu vlastn i výroby. D r. Slouka: O dhaleni p am ětn í desky a s tro ­ n om u S trnadovi. K ongres M ezinárodní astronom ické unie. D r. Link: O elektronovém dalekohledu. D r. V lad. G uth: O velkém m eteoru ze dne 12. záři 1935. D r. G uth: O význačnějších událostech a pracích astronom , v poslední době. D r. H . Slouka: O zatm ěních slunce. D r. F . L ink: O v ý zk u m u vysokých v rstev atm osféry. D vě p řednášky b y ly doprovázeny diapositivy. Vedle uvedených přednášek by ly po d án y četné drobné referáty a novinky z astronom ického světa. Z práva adm inistrace. K o r e s p o n d e n c e 1935. D ošlá p o šta v y k azu je v roce 1935 — 1305 čísel a odesláno bylo 1111 čísel, vedle hro m ad n ý ch zá­ silek, jak o upom ínek (782), pozvání n a schůze výborové a kom isí (219), členské a výroční (319). E x p e d i c e č a s o p is u : číslo 1 bylo expedováno 779 v ý t. a 468 n a ukázku, č. 2.801 v ý t., č. 3.817 v ý t., č. 4. 836 v ý t., č. 5. 841 v ý t., č. 6. 842 v ý t., č. 7. 846 v ý t., č. 8. 850 v ý t., č. 9. 850 v ý t. a č . 10. 847 v ý tisk ů . P rů m ěrn ě te d y bylo expedováno členům a abo n en tů m 830 v ý tisk ů , o 23 více, než v roce 1934, k d y b y la prů m ěrn á expedice 807 výtisků. S t a v č l e n s t v a : N a p o čá tk u roku m ěla Společnost 779 členů. Z toho bylo 680 m užů, 85 žen a 14 spolků a škol. B ěhem ro k u přistoupilo 67 nových členů: 63 činní, 1 přispívající a 3 zakládající (z toho 8 žen). V ystoupilo 38 členů (z toho 6 žen), vyřazeno 18 členů (z toho 2 ženy a 1 škola) a zemřeli 4 členové. K oncem roku m á Společnosti 786 členů. Ž toho je 688 m užů, 85 žen a 13 spolků a škol. V ystupování členů, zaviněné hospodářským i p om ěry — te d y hlavně z důvo d ů finančních v letech 1933 a 1934 již poněkud ustalo a počet členstva během ro k u se poněkud zvýšil. J e to v šak stále ještě v zrů st n e p a trn ý a bude n u tn o v to m to sm ěru činnost Společnosti zvýšiti, ab y byl získán dostatečný počet nových členů. V roce 1935 bylo n ám hlášeno ú m rtí těch to členů: D r. O ty H aněla, obv. lékaře v N ovém Bydžově, K . W . M alanczuka, strojvedoucího v. v. v H ostivaři, F ra n t. M ynaříka, p ošt. úřed n ík a v. v. v B ratislavě, J a ro m íra N ováka, studujícího v D ejvicích. Čest jejich pam átce!

S t a t i s t i k a č l e n s t v a : činných 615, přispívajících 118, zakládajících 51 dopisující 1, čestný 1. P o d l e z a m ě s t n á n í : studujících 142, ú ředn ík ů 132, profesorů a d o k ­ to rů věd přírodních a filosofie 102, inženýrů 78, učitelů 48, d o k to rů p rá v 32. d o k to rů lék ařstv í 31, řem eslníků 18, dělníků 15, obchodníků 14, důstojníků 13, to v á rn ík ů 12, rolníků 11, kněží 8, soukrom níků 6, škol a korporací 31, bez udání 111.

P o d le z e m í: v P raze je 350 členů, v Čechách m im o P ra h u 245, v zemi M oravskoslezské 130, n a Slovensku a P o d k arp atsk é R u si 53, v cizině 8 členů. U vedený roční výkaz svědčí o dobrém já d ru Společnosti. J e sk u teč­ ností, že od p ře v ra tu bylo dosaženo všech cílů, k teré b yly stan o v am i vytčeny. Výbor p racuje neúnavně k dalším m etám , k te ré dnes sp a třu je hlavně ve v y d ávání odborných publikací, určených pro pravidelnou v ým ěnu s cizinou. Za úspěchy již docílené děkuje Společnost spolupráci svých členů. V ýbor děkuje to u to cestou všem , k te ří jakým ko liv způsobem přispěli k dobru Společnosti. V ýbor si velice váží spolupráce vědeckých k ru h ů a děkuje za m orální podporu, k tero u vůči Společnosti p ro jev u jí za předsednictyí prof. F r. Nu.šla. V ýbor ta k é děkuje všem funkcionářům za m álo vděčné avšak přece ta k důležité práce adm inistrační, n a nichž závisí celá organisace společnosti i L idové hvězdárny Štefánikovy. K u ltu rn ím u odboru hlav. m ěsta P ra h y , zvláště ú střed n ím u radovi Lad. Jarolím kovi a D r. M. H ouskové děkuje Společnost za podporu a pocho­ pení k u lturních sn a h hvězdárny. M inisterstvu školství a národ, osvěty, b an kám a jednotlivcům , k te ří finančně podpořili Společnost, v ý b o r srdečně děkuje a žádá o další jejich přízeň. T aké děkuje denním listům , jejich red a k ­ to rů m a tiskové kanceláři za ochotné uveřejňování zpráv. Do nového správního roku si přeje výbor další spolupráce se svým i členy, v jejichž moci je, a b y včasným plněním svých p latebních povinností umožnili další rozvoj České společnosti astronom ické.

Zpráva v ěd eck é rady. Podle usnesení v ý boru Č. A. S. ve schůzi konané dn e 11. k v ětn a 1935 byla u tv o řen a vědecká rad a jakožto poradní orgán v ý b o ru pro speciální otázky vědecké. Ú koly a kom petence by ly výborem schváleny v té formě, že ta to ra d a m á: 1° vésti vyd áv án í astronom ických prací, vyko n an ý ch členy společ­ nosti, zejm éna pozorování v ykonaných a organisovaných n a Štefánikově lidové hvězdárně, pod odborným vedením předsedů jednotlivých sekcí; 2° n av rh o v ati v ý boru Č. A. S. předsedy jednotliv ý ch sekcí; 3° b ý ti poradním orgánem v ý b o ru v otázkách m ezinárodních styků. Předsedou vědecké ra d y je st předseda společnosti, členové jsou předse­ dové jednotlivých sekcí, red a k to r ftíše H vězd a jedn atel společnosti. M ísto­ předsedu, jenž vede jed n án í v nepřítom nosti předsedově, volí rad a ze svých členů. V ědecká rad a je st současně redakční radou pro budoucí publikace. Vědeckou ra d u tv o ří ny n í předseda Společnosti univ. prof. D r. F . Nušl, členy jsou D r. V. G uth, tov. J . K lepešta, Doc. D r. V. Nechvíle, D r. B. N o v á­ ková, D r. Ing. J . Šourek, D r. H . Slouka a ,RNC. V. V and. M em oirs and Observations. N a základě jed n án í v několika schůzích výboru a podle n á v rh ů věd. rad y bylo rozhodnuto, a b y astronom ické práce byly v y d áv á n y pod titu lem „M emoirs a n d O bservations of th e Czech A stronom ical Society“ prům ěrně ye 4-—5 sešitech ročně, v jazyce anglickém , francouzském a eventuelně i v jin ý ch jazycích světových, a to n a nák lad společnosti. F o rm á t p řija t podle n áv rh u p. tov. J . K lepešty 28 x 20 cm. „M emoirs a n d O bservations" budou zasílány zdejším i zahraničním hvězdárnám a ú stav ů m n a v ým ěnu publikací zdarm a, m i m o to všem p řed p la­ titelů m za roční p řed p latn é K č 25— (jednotlivá čísla 7 Kč) pro domácí p řed platitele a členy společnosti, za 25 fr. fra n k ů (jednotí, čísla 7 fr. fr.) pro zahraniční předplatitele.

P ro p rv n í rok 1935 n avrženy a p řija ty výborem ty to práce: 1. D r. B. N ováková: A ctivité solaire en l’année 1934. 2. F . Sehiiller: Les nébuleuses diffuses e t obscures ď Orion (s b are v ­ n o u m apou, vydan o u p. tov. J . K lepeštou). 3. D r. V. G uth: S ystem atie observations of m eteors in th e y ea r 1934. 4. In g . V. B orecký: Tables of th e p arallactic angle. P ro další sešity a pro ro k 1936 jsou p řip rav o v án y te x ty prací RN C. V. V anda o pozorování prom ěnných a p. Ing. J . Z áruby-Pfefferm anna o n o vém anastigm atickém trip le tu (čsl. p aten t). P ro valnou hrom adu Č. A. S. bu d o u k disposici p rv n í dvě čísla Memoirs a n d O bservations, tisk dalších čísel bude urychlen, a b y bylo vyrovnáno zpoždění, způsobené pracem i a ú častí četných členů věd. ra d y n a m eziná­ rodním kongresu A stronom ické U nie v P aříži v červenci 1935. T isk p ublikací pro v ád í tisk á rn a P rom etheus a p. sekčním u chefovi D r. M. V alouchovi, řed i­ teli J e d n o ty čsl. m a tem atik ů a fysiků, náleží n áš u p řím n ý d ik za vzácnou ochotu a laskavost s ja k o u n ám vyšel v stříc p ři p říp rav n ý ch jednáních a rozpočtech. Věd. rad a doufá, že M emoirs an d O bservations budou dobře represento v a ti C. A. S. v cizině a že ta k é členové Č. A. S. sam i bu d o u podporovati finanční úsilí v ý boru tím , že se sta n o u odběrateli té to nové publikace. Doc. D r. V. Nechvíle, m ístopředseda věd. rady.

Zpráva správce p řístrojů . V roce 1935 bylo n a hvězdárně Š tefánikově používáno k pozorování i k vědeckým pracím dalekohledů ve všech třech kopulích, v projekční m íst­ nosti, i m alých dalekohledů přenosných. K vědeckým pracím , z nichž hlavní byla pozorování Slunce (chrom o­ sféra, protuberance, skvrny), sloužil hlavní d v o jitý refra k to r Zeissův, ve spojení s Zeissovým p rotuberačním spektroskopem . T entýž dalekohled jest používán též p ři pozorování a kreslení planet. D ále bylo používáno Zeissova hledače kom et k pravidelném u statistick ém u zakreslování slunečních sk v rn a m alých přenosných dalekohledů k pozorování prom ěnných hvězd. P ři populárních pozorováních obecenstva sloužil d v o jitý Zeissův re ­ fra k to r v hlavní kopuli k pozorováni Měsíce, p lan et, stálic, hvězdokup a m lhovin, M erzův refra k to r v záp ad n í kopuli k pozorování Měsíce, stálic, hvězdokup a m lhovin, a p ři zvlášť velkých návalech obecenstva b yl u žit i Zeissův hledač kom et ve východní kopuli, a to k pozorování Měsíce m alým zvětšením , stálic, hvězdokup a m lhovin. T ento dalekohled, přizpůsobený speciálně k hledání kom et a te d y bez hodinového stroje, nehodí se práv ě z tohoto důvodu dobře pro pozorování s obecenstvem . T ím lépe v šak slouží k pozorování členům začátečníkům , k te ři se chtějí seznám iti s celou oblohou. P om ěrně snadné zacházení, velká světelnost a pohodlný p řistu p k okuláru tém ěř v každé poloze dalekohledu jistě každém u zlehčilo n au čiti se hled ati a pozorovati kterýkoliv nebeský objekt. O becenstvu bylo krom toho m ožno v nedělních dopoledních a odpoled­ ních hodinách pozorovati Slunce, b u d přím o hlavním refrak to rem ve spojení s Zeissovým helioskopem, nebo pomocí projekce, dále sluneční povrch a spek­ tru m , v přizem ní projekční m ístnosti horizontálně m o n to v an ý m H eideho refraktorem a heliostatem . Z ačátkem roku bylo n u tn o rozeb rati a v y čistiti o b jek tiv hlavního re ­ fra k to ru , což provedl p. Ing. V iktor Rolčík. K oncem ro k u vyčistil a opravil p . J iř í R ychlý zařízení hodinového chodu hlavního refrak to ru . R ůzné n á ­ h rad n í součásti m ontáže dalekohledů a jin á zařízení vyráběli oba jm enovaní ve svých dom ácích dílnách jako v letech m inulých a vý b o r Společnosti dě-

k u je jim za pečlivé p rovedení všech prací a za nevšední ochotu, k tero u p ro je­ vovali vžd y a bez ohledu n a své v la stn í zájm y. V ýbor děkuje i všem o sta tn ím členům Společnosti, k te ří se věnovali p rovádění návštěvníků, za jejich popularisační p ráci a za péči věnovanou při té to p ráci přístrojům . K arel Čacký v. r., správce přístrojů.

Zpráva k n ih ovn ík a. K n ihovna České astronom ické společnosti v z rů stá pom alu, ale přec k ažd ým rokem p řib ý v á do k n ihovny řa d a publikací, získaných d ary a v ý ­ m ěnou; předplácí se řa d a časopisů a alespoň několik k n ih zakoupí se z p ro ­ střed k ů Společnosti. V roce 1935 získala knihovna 109 svazků z velikého d a ru ruského a stro ­ nom a prof. V. V. S trato n o v a a k rásn ý m darem členky, k te rá nepřeje si b ý ti jm enována, jež věnovala K č 3000-— n a zakoupení knih. K oupí těch to k nih pověřen byl podle p řán í dárk y n ě p. Zd. K opal, k te rý seznam k nih zakoupe­ n ých z titu lu uvedeného d a ru uveřejní v nejbližší době. Z pro střed k ů Společnosti b y ly zakoupeny ty to knihy: Couderc: Discussion sur 1’évolution de 1’U nivers. P laňek: D as W eltbild der neuen Physik. E d dington: Science an d th e unseen W orld. G rotrian-K opff: Zuř E rforschung des W eltalls. Connaissance des Tem ps 1936 a 1937, T he X autical A lm anac 1936 a B erliner Ja h rb u c h 1936. K n ih y darované: Prof. S trato n o v věnoval 28 svazků různých astro n o ­ m ických knih, 68 drobných publikací a separátů, 9 ročníků různých astro n o ­ m ických časopisů populárních, 9 svazků A stronom isehe N achrichten a 14 publikací různých hvězdáren. P a n D r. J . K alousek věnoval Grussovo dílo: Z ákladové teoretické a s tro ­ nom ie (oba díly), R ich tero v u Chemii fysikální a 6 dro b n ý ch publikací České akadem ie věd a um ění. P a n M gPh. L iegert věnoval R osselandovu: A strophysik auf atom theoretischer G rundlage. P an J . K lep ešta věnoval A nnuaire astronom ique 1935. P a n G. Schindler dva se p aráty svých m eteoro­ logických prací. P a n D r. H raše věnoval A stronom isehe M itteilungen 1934 a Ing. J . Š tych: Ball: L ehrbuch der sphárischen Astronom ie. Všem dárcům u přím ný dík. V ým ěnou docházely publikace od těchto observ ato ří: Eidgenóssische S ternw arte in Zůrich, O bservatoire de Lyon, K w asan O bservátory K yoto, M ount W ilson O bservátory, S ternw arte in Sonneberg, R . O sservatorio A stronom ico di Torino, S m ithsonian In s titu te W ashington, E ngelhard O bservátory K azaň, S ternberg S tate A stronom ical I n s titu te de Moscou M oskva, N izam ath O bservátory H yderabad, Michigan O bservátory, T adjik A stronom ical O bservátory, R . Stazione A stronom ica e Geof. d i Carloforte, Geofysikalisches In stitu t der deutschen U niversitát P ra h a, Y erkes O bser­ v áto ry , R . O bservatoire de Belgique, O bservatoire A stronom ique N ational de T aeubaya, O servatorio A str. d a U niv. de Coimbra, Z aklad A stronom ji P rakticznej P olitechn. W arszaw a, S ternw arte des Ignationskollegs, Valkenburg. I n s ty tu t A stronom . LT. J . K . ve Lwowie. K roužek p řáte l astronom ie v Moskvě, O sservatorio A strofisico di A rcetri. P ravidelně se vym ěňují časopisy: Coelum, Milán, G azette A stronom ique A nvers, B ulletin de 1’A ssociation A stronom ique d u N ord, Lilie, Jo u rn a l of th e B ritisch A stronom ical A ssociation, L ondon, A stronom ical N otes an d Southern S tars, publikace N ew Z ealand A stronom ical Society, U rania W arszaw a, A cta A stronom ica, K rak o v , R e v ista de la Societad astro n . de E spaňa, B arcelona U rania, B ulletin de la Société A stronom , de Grěce,

B ulletin de la S. A. F lam m arion de Geněve, V eránderliche S tem e, N ižní N ovgorod, B ulletin of th e T ash k en t A stron. O bservátory a A stronom ical Circular téže observatoře, R ussian A stronom ical Jo u rn al, M oskva, Glasgow A stronom ical Circulars. Časopisy, k te ré by ly předpláceny: Circulaire de I. A. TT. K o d aň , Beob achtungscirkulare der A. N. a A stronom ische N achrichten K iel, D ie H im m elsw elt B erlin, 1’A stronom ie P aris, B ulletin de 1’O bservatoire de Lyon, P ublications of th e A stronom ical Society of th e Pacific, San Francisco, B ibliographie P aris, Časopis J . M. a F . P ra h a, Science L ancaster. Časopisy neastronom ické docházející vým ěnou: Čsl. radiosvět, V ojensko-technické zprávy, K om enský, V esm ír, S tu ­ d en tsk ý časopis, Argus, D ůstojnické listy. N a časopisy a k n ih y byl věnován v roce 1935 obnos K č 2393-35, n a v azb u k n ih p ak ”K č 431— . V azbou bylo opatřeno 27 svazků. P ůjčování knih: v měsíci: I 45 Celkem 405

II 41

III 30

IV 56

V 23

VI 54

V II V III 26 14

IX 10

X 22

XI 49

X II 35

t. j. o 55 svazků více než v r. 1934. P ůjčování k n ih o b staráv ali pp. K a d a v ý a Zd. K opal, zato jim podepsaný děkuje. D r. V ladim ír Guth v . r., knihovník.

Zpráva Sek ce pro pozorován í S lu n ce za rok 1935. V roce 1935 se zvětšil počet činných členů naší sekce n a d evět. P ě t členů se věnovalo sta tistick ý m pozorováním skv rn a fakulí podle m etody W olfovy-W olferovy. T ato pozorování k o naná v rám ci p rací M ezinárodní A stronom ické U nie, byla zasílána č tv rtle tn ě profesorovi B runnerovi do Curychu, kde b y la zpracovávána a uveřejňován a v A stronom ische M itteilungen. Přehled*dosaženého p o čtu pozorování je st obsažen v připojené t a ­ bulce uspořádané obvyklým způsobem : >G

Pozorovatel

P 5 Eh — O

A. B ečvář, B randýs n. Lab. 130 K . Goňa, P ra h a -L ib e ň ......... 60 F . K ad av ý , P ra h a-P e třín . . 200 Č . Šiler, P řero v .................... 70 A. Šupík, P ra h a -T ro ja ......... 80

s > © >71 >© > S

60 45 46 50 57

počet pozorování ~ 3 y I I I I I I IV S & d. p . 61 79 86 28 254 34 60 54 32 180 d. 61 81 79 54 275 P38 65 58 17 178 P95 20 37 27 11 P27 214 322 304 142 982

i P O

£ >C

0

cN

(1527) (963) (1842) (178) (1478)

V to m to roce bylo dosaženo čísla pozorování 10.868. Ja k o již v roce předešlém , ta k i v roce 1935 se pokračovalo v p rav id el­ n ém pozorování protu b eran cí a chrom osféry v červené vodíkové čáře H a (A = 6562, 816), velkým equatoreálem a přím ohledným spektroskopem n a Š tefánikově hvězdárně v P raze. X a p řán í profesora A b ettiho b y la ta to pozorování doplněna kresbam i protuberancí. T ato pozorování se konají rovněž podle program u M ezinárodní A stronom ické U nie a jejich v ýsledky jsou zasílány pravidelně profesorovi A b ettim u do A rcetri, kd e jso u p u b li­ ko v án y je d n ak v Memorie della Societa A stronom ica Ita lia n a a v publikacích h vězdárny (plochy protuberancí), je d n ak v Im m agini spettroscopiche del

bordo solare (kresby). N ásleduje ta b u lk a udávající počet pozorování dosa­ žených jednotlivým i členy v to m to roce:

B. B. J. A.

Počet pozorování Pozorovatel m ěření kresby L ibedinský .................. 12 — 7 N o v á k o v á .................... 68 Vlček ............................. — 16 1 30 V rá tn ík ........................... £ 81 53 celkem : 134.

Celkem bylo vykonáno v 92 dnech 134 pozorování p ro tu b eran cí, z čehož bylo 81 m ěření a 53 kresby. Bylo pozorováno 689 p ro tuberancí, z nichž u 484 by ly zm ěřeny plochy přím o a u 205 by ly provedeny kresby a z těch p ak dodatečně by ly určeny plochy. V ýška chrom osféry byla zm ěřena v to m to roce po 68kráte. Této práce se zúčastnili: B. L ibedinský, B. N ováková a A. V rátník. Zařízení našeho přístroje bylo doplněno v to m to roce m alou clonou, postavenou před štěrb in u spektroskopu, k te rá slouží k z a k ry tí světla fotosféry, tím se značně zlepší vid iteln o st chrom osféry a p ro tu b eran cí. Clona b y la zhotovena m echanikem hvězd árn y v A rcetri, B runo Terchim a byla n ám zaslána profesorem G. A bettim , k te rý ta k to se znovu osvědčil jakožto v elký p říte l naší hvězdárny. P oužívání té to clony je st zavedeno až 1. ledna 1936 z důvodu zachování hom ogenity pozorování v období celého roku. P okládám si za m ilou povinnost poděkovat i i n a to m to m ístě, jm énem naší sekce, profesorovi A bettim u jakož i jeho m echanikovi p. Terchim u. N áš u p řím n ý dík p a tří všem spolupracovníkům a všem , kdož ja k k o ­ liv podporovali naše snahy a přičinili se o uskutečnění našeho program u. Jso u to zejm éna pánové Ing. Rolčík, Ing. Čacký a Ing. R ychlý, k te ří se starali s velkou ochotou o do b rý sta v našich přístro jů . P odrobná zpráva Sekce pro pozorování slunce za rok 1934 byla uveřej­ něna v Memoirs and O bservations of th e Czech A stronom ical Society a t Prague, vol. I. N . 1. Dr. Bohum ila Novákovu.

Zpráva sek ce pro pozorování léta v ic. Ačkoliv ro k 1935 ukazuje celkový ú b y te k počtu pozorovatelů p ro ti ro k u 1934, přec celkové výsledky dosažené v to m to roce n esto jí mnoho za rokem 1934, v něčem dokonce te n to i převyšují. Za tu to činnost je děkovati v p rv n í řad ě několika horlivým pozorovatelům , kteří svým nadšením dovedli p řip o u ta ti i o sta tn í pracovníky a um ožnili ta k nashrom ážditi velm i cennv m ateriál. Co do po čtu nocí a pozorovacích hodin uchovala si p rim á t pražská s ta ­ nice, k te rá p od vedením p. V rátn ík a a za spolupráce 27 pozorovatelů získala výsledky ze 116 nocí, počtu, k te rý se již velm i blíží p o čtu nocí v našich k rajinách vůbec dosažitelném u. Co do p o čtu registrovaných m eteorů p ře d ­ stih la ji stanice b randýská pod vedením D r. B ečváře; celkem zaznam enala ta to stanice 4217 m eteory (pražská 3456). D obrým podílem přispěly ta k é: H radec K rálové, O ndřejov a Sedlčany. O bzvláště n u tn o v y zd vihnouti činnost m oravské stanice v Přerově, vedené p. Venclíkem, ve kterém , ja k se zdá, získala naše sekce nového věrného spolupracovníka. Činnost jednotlivců i celých stan ic je p a trn a z připojené ta b u lk v obvyklého uspořádání. R ozdělení pozorovacích nocí (ze všech stanic) během ro k u p atrn o je z těch to čísel: v

I 1

II 7

III 5

IV 9

V 14

VI 19

V II 14

V II I 24

IX 15

X 10

XI 8

X II 12

S. 138

P otěšitelnou je okolnost, že vedle pozorováni statistick ý ch b y la — hlavně zásluhou p. Ing. Jiříh o Š těpánka —• p rovád ěn a pozorování i zakreslo­ v án ím m eteorických stop. T ato m eto d a se jistě se zdarem plně rozvine, jakm ile bude dokončen gnom onický atlas. Ja k o hlavní úspěch činnosti sekce je st jm en o v ati objev pražské sk u ­ p in y pozorovatelů (p. V rátník, Stopánek. Vlček) nového ak tiv n íh o roje, A urigid z konce srpna 1935, o nichž podepsaný dokázal, že m ají ú zk ý v ztah ke dráze kom ety Iviess 1911 II. V elké m eteory: Celkem bylo n a L. H . Š. hlášeno 41 velkých m eteorů. P řehled činnosti m eteorické sekce v roce 1935: § 1. B randýs n. L . B ečvář A. D r. . D olanská A. . . H artm an o v á M. L ípa J ................ M acháčková B. Slavík M............ W olf K ............... Zoul A ................

£ T3

8 .........................

61 37 21 8 30 10 27 16 210

99-6 79-8 37-6 16-0 47-1 11-4 51-2 40-5 383-2

1456 907 272 214 342 62 408 556 4217

Součet: n a celé stan . bylo poz.

66

111-7

2953

25-5 19-2 9-5 5-9 21-7 40 27-5 24-9 31-8 4-6 4-0 178-6 62-4

169 91 23 15 80 6 73 37 38 3 4 539 417

9-6 47-8 21-2 12-8 7-2 3-4 150 3-2 120-2 59-6

217 469 402 82 58 4 96 22 1352 1130

2. Hradec Králové. 6 B oháč .................. 5 K a š p a r ............... 3 K o s tk a n ............. 1 K ostkanová 5 M a r e k .................. 1 N a n á ší................. 8 P růša, D r............ 6 Š m íd .................... 8 V šetečka .......... 1 Zem an ............... 1 Z o lm a n ............. 11.......................... 45 16 3. Ondřejov. 3 B u m b a ............. 20 G uth, D r............ 7 Sekera, D r. . . . 5 S ekerová........... 3 S c h ú lle r ........... 1 Štěpánek, Dr. . 5 * Štěpánek, Ing. 1 ♦V rátník ........... 45 8 ........................... 24

.5 -

,. "3 í-

§ 39 1 5 5 3 1 5 22 1 15 1 10 1 36 42 110 1 298 116

82-3 5-3 9-4 10-1 12-9 2-2 9-6 34-6 1-2 36-4 3-3 13-1 0-4 63-5 58-8 206-9 2-3 552-3 231-9

652 100 23 194 140 9 75 134 9 363 42 44 1 642 234 789 5 3456 2545

12

24-1

180

2

6-0

20

1

0-3

1

11 18 40 69 40

19-6 30-9 69-3 119-8 69-3

144 151 341 636 568

19

48-6

319

2 1 3 2

7-0 2-5 9-5 7-0

42 4 46 44

1

1-2

9

i r 4. Praha L . H . Š. ♦ B a u m .................. ♦B ochníček........... D olejší.................. *Ehl ...................... K a d a v ý ................ K a h o f e r ............. K o s t k a ................ K víčala ............. L ibedinský . . . . L iška .................. R ak o v á ............. ♦ S a d il.................... S tr u b l.................. ♦Štěpánek, Ing. . Vlček .................. ♦V rátník ............. Z u s k a .................. 17...........................

5. Praha-Letňany. ♦ B a u m .................. 6. P raha-M odřany. ♦B ochníček........... 7. Praha-Žižkov. ♦Štěpánek, Ing. . 8. Přerov. H la v á č o v á ......... Xěmec ................ V e n c lík ................ 3 ............................. 9. Sedlčany. ♦ S a d il.................... 10. Turnov. B e r a n .................. R on .................... 2 ............................. 11. Úpice. ♦Ehl ......................

Ej

Součet 5 4 ........... 705 1443-8 11075 — — 4 7 ........... 138 H vězdičkou označení pozorovatelé pozorovali i jinde.

Celkem n a 11 pozorovacích m ístech bylo 47 pozorovatelů, k te ří p raco­ vali úhrnně v 705 nocích po 1443, 8 hodin a zjistili 11.075 m eteorů. Rozdělení během ro k u a co do velikosti je p atrn o z těch to tabulek: v

I 0

II 4

jasnost: počet:

III IV 2 2 3

V VI 2 4

— 8 — 7 1 0

-— 6 3

V II 12 — 5 2

V II I IX X 5 2 1 4 — 4 5

-— 3 7

XI 41

X II

S.

— 2 neurčeny S. 11 12 41

O m eteoru ze dne 23. k v ětn a došly 3 zprávy a po dvou o m eteorech ze dne 11. V II. a 5. X . Z právy o m eteoru z 12. IX . zaslány k společnému zpracování D r. R osenhagenovi do H am b u rk u . T oto odvětví spravuje n yní p. Vlček. P ublikace: X apozorovaný m ateriál je n y n í podle pevného program u a p lánu ihned zpracováván — ve většině p říp ad ů přím o vedoucím i dotyčné odbočky — tak že i p říp ra v a k publikaci je n y n í značně usnadněna. D okon­ čuje se p říp ra v a k publikaci m a teriá lu z r . 1934, k te rá v y jd e jak o 3. svazek „P u b lications an d O bservat ions of th e Czech A stronom ical Society". S tyk s cizinou: V ýznam nou příležitostí pro sty k se zahraničním i p ra ­ covníky byl kongres m ezinárodní astronom ické unie v P aříži, kterého se podepsaný účastnil; sta l se členem příslušné kom ise, ta k že se ta k dostává m eteorické sekci naší Společnosti přím ého zastoupení v U nii. N a bem ském kongresu n av á zá n y p ak sty k y s D r. H offm eistrem , vedoucím členem n ě ­ m ecké m eteorické astronom ie. Všem, k te ří se zasloužili o rozvoj naší sekce, p a tří n áš u p řím n ý dík. D r. Vladim ír GiUh.

Zpráva sek ce pro pozorování prom ěnných hvězd. V roce 1935 práv ě ta k jako v letech m inulých pozorovali členové sekce je d n ak prom ěnné hvězdy nepravidelné, je d n ak hvězdy polopravidelné, hvězdy ty p u R V T auri, R Coronae anebo ty p u dosud neznám ého. Pozorováno bylo m etodou A rgelanderovou, a to je d n ak podle m apek, uveřejněných v „ M a ­ lé m a t l a s u p r o m ě n n ý c h h v ě z d “ , n a nichž jso u zakresleny hvězdy, snadno přístu p n é pouhém u o ku anebo m além u dalekohledu, jed n ak podle našeho „ A t l a s u h v ě z d p r o m ě n n ý c h " , jenž obsahuje m ap k y hvězd slabších; některé hvězdy byly též pozorovány ze starších m apek sekce p ro ­ m ěnných hvězd. V ýznam ná N ova H erculis b yla několika členy sekce system aticky sledována. Přehled p o čtu pozorování, k te rá b y la vyk o n án a v roce 1935, ukazuje nejlépe ta to sta tistik a. Jm éno pozorovatele je následováno m ístem pozoro­ vání. Počet pozorování je uveden v závorce. Černov V., D něprostroj (26), E hl V., Ú pice (1563), K ad av ý F ., P rah a (351), K olbenheyer T ., Lučenec 1657, K víčala J ., P ra h a (163), L oreta E ., Bologna (57). Š těpánek J ., P ra h a (52), Telenský V., P ra h a (104), V and V., P ra h a (27), Venclík M., P řero v (93), Vlček J ., P ra h a (15), V rátn ík A., P ra h a (808). Celkem 3259. J a k te n to přehled ukazuje, bylo v roce 1935 vykonáno celkem 3259 pozorování. K publikaci bylo připraveno několik dalších prom ěnných hvězd. Z n o ­ vějších pozorování jsou již zpracována pozorování N ovy H erculis a p řip ra­ vena k publikování. D ěkuji všem členům sekce prom ěim ých hvězd za jejich v y trv alo u práci a za podporu sekce v její činnosti. Vladim ír Vand.

Zpráva správce h vězd árn y za rok 1935. Počasí

L eden . Ú n o r .. . B řezen . D uben . K v ě te n . Červen . Červenec Srpen Září . Ř íjen L istopad Prosinec S oučty 1935 1934 1933 1932 1931 1930 1929 S oučty . . .

-40-i0 > 166— 162— 666— 766— 1.769-50 2.378— 1.614— 1.431 — 1.072— 689-50 395— 249—

^ 228 246 254 224 288 305 154 166 219 206 204 194

11.358— 2.688 11.534— 2.848 12.769-50 2.258 15.146— 2.433 10.246— 2.467 11.366— 3.094 4.573— 2.156 77.992-50 41.944

spolků 123 4 86 4 354 10 379 10 35 1.132 48 1.504 46 3 25 1 285 8 601 15 165 5 161 5

>o ©

úhrnem

P o čet n áv štěv

23 63 229 223 527 847 863 720 484 81 168 99

374 395 837 826 1.947 2.656 1.063 911 988 888 537 454

% 2 8 15 6 13 15 14 21 15 5 4 5

£ 1 8 9 6 8 8 7 2 6 7 4 7

4.327 4.948 5.514 6.049 3.513 4.510 1.672

11.876 11.797 11.574 13.308 10.273 11.627 5.594

123 109 114 119 122 103 139

73 75 70 63 72 63 64

920 27.572 30.533

76.049

829 480 1247

148 130 128 165 147 140 62

4.861 4.001 3.802 4.826 4.293 4.023 1.766

28 12 7 18 10 7 10 8 9 19 22 19 169 181 181 184 171 199 162

Bilanční účty České astronomické společnosti v Praze za r. 1935. (Viz příloha I.) Zpráva revisorů účtů za rok 1935. P odepsaní revisoři ú čtů prohlédli závěrkové ú č ty České astronom ické společnosti v P raze za ro k 1935, jakož i doklady ú čtování za sp ráv n í období od 1. ledna do 31. prosince 1935 a prohlašují, že účto v án í shledali správným . V P raze, 29. ledna 1936. D r. K arel K uchyňka v. r.

Ing. J a n Šim ácek v . r.

Zdrojem zá b a vy a poučení jsou sta rší ročníky

„Ř ÍŠ E

H V Ě Z D ".

Za předem zaslaný obnos obdržíte od adm in istrace: RoC. I. neúplný (chybí 6 . 1.) — cena Kč 5 '— ; roč. H . úplný — cena Kč 10'— ; roč. m . úplně rozebrán; roč. IV.—X II. — cena á Kč 1 0 — ; roč. X III. XVI. cena á K č 30'—. Kdo vlastní všechny ročníky »ftíše Hvězd«, v lastn í astronom ickou en­ cyklopedii.

Dr. Karel K u ch yň ka , t. č. revisor účtů v. r.

Karel A nděl, t. č. pokladník v. r.

o ■Z Ing. Jan Šim áček, t. 6. revisor účtů

Relativita a éter. Viděli jsme, jak moderní fysika převádí Vesmír na soustavu vín. Je-li nám zatěžko představiti si vlny, nešíří-li se něčím kon­ krétním, říkejme jim vlny éteru nebo éterů. Myslím, že to byl nebožtík Lord Salisbury, kdo definoval éter jako podmět slovesa „vlniti se ”. Spokojíme-li se prozatím s touto definicí, můžeme připustiti éter, aniž bychom příliš předvídali, pokud se týče jeho podstaty. A to umožňuje shrnouti velmi stručně tendenci mo­ derní fysiky: vrátit celý Vesmír do éteru, nebo více éterů, neboť v nich se musí skrývat skutečná podstata Vesmíru. Bylo by dobře vyložit náš závěr postupně. Je to krátce, že étery a jejich vlnění, vlny, které tvoří Vesmír, jsou podle vší pravděpodobnosti jen pomyslné. To neznamená, že by vůbec ne­ existovaly, existují v našich myslích, neboť jinak bychom ne­ mohli o nich mluvit; něco musí existovat mimo naši mysl, aby­ chom si vůbec mohli něco představit. To něco nazveme prozatím realitou a ona bude předmětem vědeckého studia. Ale uvidíme, že tato realita je cosi velmi odlišného od toho, co pod slovy éter, vlny a vlněni rozuměl vědec před padesáti lety, takže usuzujeme-li podle jeho tehdejších názorů a mluvíme-li jeho jazykem, éter a jeho vlny nejsou vůbec reelní. A přece skládají nejreelnější věci, o nichž víme nebo máme zkušenost a jsou tedy právě tak reelní jako věci, které vidíme před sebou. Pojem éteru se dostal do vědy před více jak dvěma stole­ tími. Když vlastnosti pevných látek nestačily vysvětliti nějaký zjev, učenci obešli nesnáz tím, že si představili hypotetický a všudypřítomný éter, jemuž připsali přesně takové vlastnosti, ja­ kých bylo k vysvětlení zapotřebí. Přirozené, že se k němu utí­ kali zvláště při problémech, které zdánlivě obsahovaly ,,actio in distans”. V těchto případech tolik zdravého sm yslu dokazuje, že hmota může účinkovat jen tam. kde jest a nemůže mít na­ prosto žádného účinku tam, kde není, že opak nemá vůbec na­ děje převést na svou stranu většinu současníků. D escartes šel dokonce až k prohlášení, že pouhá existence těles od sebe oddě­ lených je dostatečným důkazem prostředí mezi nimi. Tedy když žádná těžká hmota tu není, aby přenášela me­ chanický účinek, jaký vyvolává na příklad m agnet na železnou tyčku nebo Země na padající jablko, pokušení utíkat se k všudy­ přítomnému éteru bylo téměř neodolatelné a možno říci, že tak mánie éteru vtrhla do fysiky. B yl tedy, abychom užili Maxwellových slov, „nalezen éter, v němž by kroužily planety, který by tvořil elektrické atm osféry a m agnetická fluida, přenášel po­ city našeho těla s jednoho m ísta na druhé, až již celý objem prostoru byl mnohonásobně vyplněn éterem .” N a konec bylo té ­ měř tolik éterů, jako nerozřešených problémů ve fysice. P očátek čtv rté kapitoly z kn ih y »T a jem n ý V esm ír«, která vych á zí právě v českém překladu Z deňka Kopala. V iz inserát!

Spisy vydané nákladem České astronomické společnosti, Lidové hvězdárny Štefánikovy a Knihovny přátel oblohy:

Hvězdné mapy a atlasy: F r. S c h ú l l e r - K . N o v á k : A tla s souhvězdí severní oblohy. Díl I., č á st rovníková, II. díl, č á st polární. C e n a o b o u d í l ů Kč 150'— . Člen­ sk á cena Kč 120"—-. K. A n d ě l : M appa selenographica. Dvě m ap y v rozm. 65 X 84 cm se se­ znam em zakreslených ú tv a rů m ěsíčních. C e n a p o u z e Kč 60'— . Č lenská cena Kč 50‘— . K. N o v á k : N ástěn n á m ap a severní oblohy s novým vym ezením sou­ hvězdí. Cena m apy podlepené plátnem a opatřené lištam i (pro školy) Kč 120’— . C e n a m a p y n a k a r t o n ě Kč 80'— . Č l e n s k á c e n a Kč 60'—. K. N o v á k : O táčivá m apa severní oblohy a m alá m ap a Měsíce od K. Anděla. C e n a m a p y v p o u z d ř e Kč 40'— . Č l e n s k á c e n a Kč 30'— . N ávod zdarm a. J. K l e p e š t a - K . N o v á k : M alý a tla s souhvězdí severní oblohy. C e n a Kč 15'— . Č l e n s k á c e n a Kč 10'— .

Knihovna přátel oblohy. S bírka populárních astronom ických spisů. P. Š a f a ř í k o v á : W illtam H erschel a jeho s e s tra K arolina. Cena Kč 9'— . Č lenská cena Kč 6'— . Sv. II. D r . R. S c h n e i d e r : Hodiny a hodinky. Cena Kč 9'—-. Sv. III. P r o f . V. V. S t r a t o n o v: Ó životě na sousedních světech. Cena Kč 9'—. Č lenská cena Kč 6'— . Sv. IV. K. A n d ě l : Průvodce po M ěsíci. Cena Kč 15'— . Členská cena Kč 10'— . J. K l e p e š t a : C esta oblohou. N a ručním papíře. Cena Kč 25'— . Členská cena Kč 20'—. Sv. I.

Pohledy ze Země do prostoru. Sbírky astronom ických fotografií, v pěkné ú p rav ě ja k o k apesní alba. S b írk a I. F o to g ra fie vzdálených hvězdných soustav. U pravil J. K l e ­ p e š t a . Cena Kč 20’— . P r o č l e n y C. A. S. K č 12'— . S bírka II. F o to g ra fie povrchu m ěsíčního. Sestavil K a r e l A n d ě l . Cena Kč 20'—. P r o č l e n y C. A. S. K č 12'— . S bírka III. F o to g ra fie ze sluneční soustavy. S estavil D r. V. G u t h . Cena Kč 15'—, č l . c e n a Kč 10'— . S b írk a IV. A stronom ické pozoruhodnosti P ra h y . Sestavil J. K l e p e š t a . Cena Kč 10'—, č 1. c e n a K č 7'80.

Populární hvězdářské rozpravy. Sešit 1. Josef K l e p e š t a : J e možno předpovídat! lidský osud z hvězd? Cena Kč 3'—, členská cena Kč 2'—. Sešit 2. D r. H. S l o u k a : O stav b ě V esm íru. C ena Kč 9'—, člen sk á cena Kč 6 '— . Sešit 3. D r. A. D i t t r i c h : P ra eh isto rie našeho hvězdářství. Cena Kč 4"—, členská cena K č 6'— . Z. K o p a l - F. K a d a v ý : P rom ěnné hvězdy. N ávod k pozorování. Cena Kč 6'—, členská cena K č 4'— . Z. K o p a l : S tálice a hvězdy prom ěnné. Cena Kč 12' — čl. cena Kč 9'— . O bjednejte v adm . časopisu ,,Ríše H vězd”, P ra h a IV., čp. 205, P etřín .

Sommaire du No. 10. Ing. V. R o 1 č i k : R éflecteurs photographiques m odem es. — C onstruction du plus g ran d télescope du monde. — V ariétés. — L’astronom ie avec des m oyens m oderés. — L /atelier de 1’astronom e am ateu r. Bibliographie. — N ouvelles de 1’observatoire Š tefánik. Nouvelles de la Société A stronom ique tchécoslovaque.

Contents of No. 10. Ing. V. R o l č í k : M odem photographic reflectors. -— Building the w orlď s biggest telescope. — G eneral News. — A stronom y w ith m oderate means. — The A m ateurs w orkshop. — N ew books. — N otes from th e Š tefánik O bservátory. — N otes from th e Czechoslovak A stronom ical Society.

Administrace: Praha lV.-Petřín, Lidová hvězdárna Štefánikova. ť ř e d n í hodiny: pro knihovnu a dotazy: ve všední dny od 14 do 18 hod., v neděli a ve sv átek od 10 do 12 hod. V pondělí se neúřaduje. Ke všem písem ným dotazům přiložte znám ku n a odpověď! A dm inistrace p řijím á a vyřizuje dopisy, krom ě těch, k teré se tý k ají redakce, dotazy, reklam ace, objednávky časopisů a knih atd. Roční předplatné „R iše H vězd” čini Kč 40'—, jednotlivá čísla Kč 4'— . Členské příspěvky na rok 1936 (včetně časo p isu ): Členové řádní: v P r a z e Kč 50'—. N a v e n k o v ě Kč 45‘—. S tudující a dělnici Kč 30 — . Novi členové platí zápisné Kč 10'— (stud. a děln. Kč 5'— ). — Členové zakládající platí Kč 1000'— jednou pro vždy a časopis dostávají zdarm a. Veškeré peněžní zásilky jenom složenkam i P oštovní spořitelny n a účet České společnosti astronom ické v P ra ze IV. (Bianco slož. obdržíte u každého pošt. ú řadu.) U čet č. 42628 P ra h a. Telefon č. 463-05.

N a časopis „ Ř ÍŠ E H V Ě Z D “ objednejte vkusné celoplátěné

PŮVODNÍ DESKY. C e n a Kč 6*— i s poštovným .

A dm inistrace přijímá objednávky původních desek také na předcházející ročníky na cenu nezvýšenou.

Praha IV.-Petřín, Lidová hvězdárna Štefánikova. H vězdárna je v prosinci 1936 otevřena pro obecenstvo krom ě pon­ dělí denně o 18. hodině. P ro hrom adné výpravy škol rovněž denně krom ě pondělí -— v denních hodinách k prohlídce zařízení, večer o 17. hodině k pozorování oblohy. P ro hrom adné n ávštěvy spolků denně krom ě pon­ dělí o 19. hodině. H rom adné výpravy škol a spolků n utno n apřed ohlásiti kan celáři hvězdárny (číslo telefonu 463-05). K aždou neděli je h vězdárna o tevřena pro obecenstvo ta k é dopoledne od 10 do 11 hod., odpoledne od 3 do 4 hodin a večer od 17 do 19 hodin. Pozorovací p ro g ram na prosinec 1936. Po celý m ěsíc prosinec bude možno pozorovati za jasných večerů p lanety S a tu rn a a Venuši, ve n i . tř e ­ tině prosince ta k é Měsíc. Ja k o doplněk p rogram u se vždy u k azu ji n ěk teré dvojhvězdy, hvězdokupy, barevné stálice a za bezm ěsíčných večerů ta k é mlhoviny.

Čtenářům a příznivcům „ Ř Í Š E H V Ě Z D í£. N aše loňská dotazníková akce m ěla velmi dobrý úspěch. Poznali jsm e mínění a názory čten á řů a vynasnažili jsm e se obsah časopisu podle p ro ­ jevených přání u p rav it a rozšiřit. L etošní ročník m ěl největší objem a ta k é největší počet obrázku ze všech dosud vyšlých sedm nácti sva zků . To se dalo uskutečniti jen za značných finančních obětí naší Společnosti. N aší práci podpoříte, když i letos přiložený lístek vyplníte a n ám zašlete. Z ískáte-li alespoň jednoho nového odběratele, prospějete i sobě. U k ažte svým znám ým letošní ročník a upozorněte je, že p říští bude je ště doko­ nalejší. D ěkujem e V ám již předem za Vaši spolupráci. Redakce.

Propagujte „Říši HUEZD“i M ajetník a vydavatel Č eská společnost astronom ická, P ra h a IV -P etřin. — Odpovědný red a k to r: Dr. H ubert Slouka, P ra h a XVI., N ad K likovkou 1478. — T iskem k n ih tisk árn y „P rom etheus”, P ra h a V in ., N a Rokosce č. 94. — Novinové znám kování povoleno č. 60316-1920. — Podací ú řad P ra h a 25.