JOURNAL # 03 NA KVALITNÍM VÝSLEDKU ZÁLEŽÍ. TÜV SÜD. #14 VITANA Stravování Čechů Návrat ke zdravým. kořenům #24 BEZPEČNOST STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ #29 SPD

T Ü V SÜD

JOURNAL #14 VITANA Návrat ke zdravým Stravování Čechů – kořenům STROJNÍCH #24 BEZPEČNOST ZAŘÍZENÍ #29 SPD zpečným nápadům, Jsme hrází proti nebe regulaci rostoucí byrokracii a

#200163

09 | MSV 2016

NA KVALITNÍM VÝSLEDKU ZÁLEŽÍ. pol. s r.o.

Pavilon P, stánek č. 041 Pavilon P, stánek č. 111 Pavilon P, stánek č. 041 Pavilon A2, stánek č. 026 Pavilon V, stánek č. 135 TÜV SÜD Journal 13

Ùvodní slovo

MILÉ ČTENÁŘKY A MILÍ ČTENÁŘI, hned na úvod mi dovolte citaci jedné z našich folkových legend, která ve své písni oznamuje, že „Podzim se hlásí chladnem jasných rán….“. Ano, je to tak, je tu konec léta a spolu s ním se objevují některá tradiční témata. Vlastně by se tento úvodník mohl shrnout do třech slov – Podzim, Brno, Veletrh. Samozřejmě tedy ten strojírenský, který stále patří mezi největší akce v celé střední a východní Evropě a který nás inspiroval hned k několika článkům tohoto vydání. Například k rozhovoru se členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, Petrem Jonákem, o vizi českého strojírenství a dlouhodobé konkurenceschopnosti firem. Do stejných vod míří pojednání a také trochu polemika o stále poněkud mlhavém předmětu diskusí, jakým je Průmysl 4.0. Naopak velmi reálnému tématu bezpečnosti strojů se věnuje náš kolega Vyškovský a také interview se zástupcem automobilového průmyslu, společností Faurecia. Nicméně – ne jenom strojírenstvím živ jest člověk. A stále platí, že jednou ze základních priorit každého živočicha je dobře se najíst. Proto jsme zavítali do firmy, která stroje nevyrábí, ale používá pro výrobu instantních potravin. O tom, jakou roli hraje kvalita ve společnosti Vitana, jsme si povídali s ředitelkou kvality, paní Frolíkovou. À propos – když už jsme u těch kvalitních potravin – už jste ochutnali jablečný mošt od firmy Vitaminátor? Jestli ne, tak máte jedinečnou příležitost k ochutnávce při návštěvě veletržního stánku některého z našich partnerů, případně také u naší hostesky, a to během zmíněného Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. A co to má společného s naší firmou? Je to jednoduše pokračování našeho seriálu na téma propagace kvality. Již před třemi roky jsme začali poukazovat na důležitou roli kvality v českém podnikatelském prostředí a pod názvem „Kvalita přináší ovoce“ jsme rozdali několik tisíc jablek. Kromě ovoce jsme vám v uplynulých letech přinesli také několik inspirativních příběhů firem, kterým na tradici a kvalitě záleží stejně jako nám. Takže – dobrou chuť a příjemné počtení.

TÜV SÜD Journal Česká republika Číslo 03/2016 Vydává: TÜV SÜD Czech s.r.o., Novodvorská 994/138, 142 21 Praha 4, IČ: 63987121 Náklad: 2 300 výtisků Design: ideasfirst, s.r.o. Povoleno MK ČR E 19526 Redakční uzávěrka: 31. srpna 2016 Kontakt: [email protected]

2 TÜV SÜD Journal

Oleg Spružina Generální ředitel TÜV SÜD Czech s.r.o.

Noví lidé

Noví lidé Miloslav Kubala Manažer divize Industry Services (IS) v rámci Česko-polsko-slovenského klastru. Jeho úkolem je strategický rozvoj divize celého klastru a přímá odpovědnost za hospodářský výsledek IS ve společnosti TÜV SÜD Czech.

Obsah Michaela Dopitová Od poloviny února posílila personální oddělení. Zaměřuje se především na nábor nových pracovníků pro všechny naše divize a regiony ČR. Dále se podílí na optimalizaci personálních procesů ve společnosti.

Úvodní slovo

2

Noví lidé

3

Aktuality

4–5

Před 150 lety

6–8

Na kvalitním výsledku záleží Společnost Vitaminátor:

9 10–11

„Náš zákazník, náš Král.“

Milan Sedlák V dubnu nastoupil do oddělení Speciální projekty v Mladé Boleslavi s úkolem zavádět a zdokonalovat řízení projektů. Aktuálně mapuje procesy zkoušek přístrojových desek Škoda a zjišťuje možnosti většího zapojení TÜV SÜD Czech. Kromě toho organizuje výběrové řízení na zařízení airbagové zkušebny do Bezděčína.

Jakub Orlík V červnu nastoupil na pozici inspektora stavebních výrobků. Náplní jeho práce bude inspekce a certifikace stavebních výrobků, například čistíren odpadních vod, včetně posuzování jejich shody.

Zinaida Vasilache V červnu nastoupila na pozici asistentky manažera sekce Vlivu vozidel na životní prostředí (EVE). Její pracovní náplň tvoří především administrativní a organizační podpora týmu EVE na pracovišti VTP Roztoky.

Seznam partnerů projektu „Na kvalitním

12–13

výsledku záleží“ v rámci MSV 2016 Vitana: Stravování Čechů – Návrat

14–17

ke zdravým kořenům Bezpečnost strojních zařízení

18–20

FAURECIA: Bezpečnost na prvním místě

21–24

Daniel Vrkoslav Od června nastoupil do oddělení Speciální projekty v Mladé Boleslavi na pozici měřícího technika. Jeho úkolem bude realizace, případně vývoj speciálních měření a současně technická podpora kolegům i zákazníkům, zejména v crashových a saňových zkušebnách.

#25 Průmysl 4.0: Novodobá revoluce SPD: Jsme hrází proti nebezpečným

30–33

nápadům, rostoucí byrokracii a regulaci

Martin Dovol Nastoupil v červnu do oddělení Speciální projekty v Mladé Boleslavi na pozici zkušebního technika v oblasti nárazových zkoušek. Náplní jeho práce bude především zajišťování zkoušek a vyhodnocování jejich výsledků přímo u zákazníka.

Změny v předpise EHK č. 51 přinášejí

34–36

preciznější měření hluku Přesun k plastovým palivovým nádržím

37–39

přináší potřebu zkoušek bezpečnosti Nový zákon přinese zásadní změny

40–42

v posuzování shody stanovených výrobků Semináře

43

TÜV SÜD Journal 3

Aktuality

Nová certifikace usnadní cestu na korejský trh TÜV SÜD Czech nově nabízí ve spolupráci se svou sesterskou společností v Jižní Koreji certifikaci Korea Certificate (KC) a označení S-mark českým výrobcům exportujícím své produkty do Jižní Koreje.

TÜV SÜD Czech nominována mezi finalisty soutěže Investor a podnikatelská nemovitost roku 2015 Společnost TÜV SÜD Czech byla nominována mezi tři finalisty soutěže Investor a podnikatelská nemovitost roku 2015 v kategorii Výzkum a vývoj. Soutěž, kterou pořádá již tradičně Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest s podporou Sdružení pro zahraniční investice – AFI, bude slavnostně vyhlášena v Praze. Ocenění Investor roku se udělují společnostem, které v předcházejícím roce oznámily investiční záměr v České republice. Vítěze jednotlivých kategorií vybírá z projektů zprostředkovaných agenturou CzechInvest odborná porota.

KC certifi kace je povinná certifi kace bezpečnosti vybraných výrobků určených pro použití na jihokorejském trhu. Jmenovitě se jedná o: a. produkty v oblasti ochranných zařízení a prvků: např. bezpečnostní ventily pro plyn/páru, omezovače přetížení pro výtahy a jeřáby, izolační prvky pro elektroniku a elektrotechniku, b. produkty charakterizované a použité jako osobní ochranné pomůcky: např. ochranné helmy, bezpečnostní obuv, kyslíkové masky, ochranné oblečení, c. zařízení a stroje se zvýšeným nebezpečím úrazu: např. výtahy, jeřáby, tlakové nádoby, strojní nůžky a ohýbací stroje, vstřikovací lisy atd. „Označení S-mark je dobrovolná certifikace bezpečnosti zařízení a vztahuje se na vybraná průmyslová zařízení, například automatizační systémy, průmyslové roboty, stroje či komponenty (např. senzory a snímače, měřidla) nebo zařízení, která mohou být zdrojem nebo být sama ovlivněna elektromagnetickým zářením,“ řekl Michal Svrček, Business Development Manager TÜV SÜD Czech. „Doufáme, že tato certifikace bude významně pomáhat exportérům, kteří chtějí rozšířit svoje portfolio aktivit na korejském trhu.“

4 TÜV SÜD Journal

Tento rok se ceny pro investory roku udělují v těchto kategoriích: Investor roku – Výroba / Construction Investor roku – Výzkum a vývoj Investor roku – IT a sdílené služby „Nominace mezi tři nejlepší projekty v oblasti Výzkumu a vývoje soutěže Investor roku nás opravdu velice potěšila. Věříme, že projekt DYCOT, jako první svého druhu v regionu CEE, je vskutku jedinečný, a že přispěje k dalšímu technologickému rozvoji automobilového průmyslu v ČR,“ řekl k nominaci Štěpán Rabiňák, Business Development Manager společnosti TÜV SÜD Czech. Soutěže Investor a podnikatelská nemovitost roku se každoročně účastní představitelé významných investorů, podnikatelů i státní správy a místní samosprávy. Více informací o akci včetně její historie najdete zde: http://www.czechinvest. org/investor-roku-a-podnikatelska-nemovitost-roku.

Aktuality

TÜV SÜD Czech opět podpořila mladé talenty v rámci soutěže Formula Student 2016

Foto: tsczech.cz

TÜV SÜD Czech i letos podpořila mezinárodní soutěž univerzitních týmů Formula Student. Do letošního ročníku Formula Student se přihlásilo 35 týmů z 15 zemí světa. Do klání se zapojily i 3 české týmy.

Na 700 studentů technických vysokých škol obsadilo areál polygonu, který je součástí mosteckého autodromu. Nejdelší cestu do Mostu urazily týmy z Indie, Ruska a Izraele. Soutěž Formula Student Czech Republic se koná za podpory společností Continental, Ricardo, Honeywell, Favus a mezinárodní certifikační společnosti TÜV SÜD Czech. Generálním partnerem akce je společnost ŠKODA AUTO. V rámci programu neveřejných dní vedla TÜV SÜD Czech technické přejímky, které ověřily splnění předepsaných pravidel soutěže, limitů hluku, bezpečnostních prvků i boční stability vozidel. V rámci statických disciplín pak studenti před odbornými komisemi probrali technická řešení svých vozů, jejich cenu a prodejní potenciál. Letošním celkovým vítězem Formula Student Czech Republic se stal tým z Velké Británie Team Bath Racing. Ačkoli se jedná o nejkvalitnější britský tým, i pro něj je to historický úspěch. Mezinárodní soutěž vyhráli Britové vůbec poprvé od jejího vzniku v roce 1972. V kategorii spalovacích vozů obsadil druhé místo tým z brněnské univerzity TU Brno Racing, třetí příčku vybojoval CTU CarTech z pražské ČVUT. V kategorii elektrických formulí byl nejúspěšnější španělský tým z Barcelony ETSEIB Motorport, druhý skončil německý Raceyard a třetí Projecto FST Novabase z Portugalska.

Český Goodwill 2016 počtvrté ocení vážené podnikatele Ocenění Český Goodwill přijalo letos 111 platných nominací, což znamená nárůst o více než čtvrtinu oproti předchozímu ročníku. Čtvrtý ročník ocenění Český Goodwill pro podnikatele a společnosti, kterých si lidé váží, probíhá pod nezávislým dohledem společnosti TÜV SÜD Czech. Mezi nominovanými je téměř třetina žen podnikatelek a manažerek. Osm firem, které se zúčastnily některého z předchozích ročníků projektu Český Goodwill, bylo nominováno znovu. Podíl mužů a žen mezi nominujícími byl letos opět vyrovnaný. Mezi nominujícími mají přibližně pětinové zastoupení zaměstnanci (23 %), čtvrtina nominací přišla od kamarádů, přátel a rodinných příslušníků nominovaných podnikatelů (27 %). Největší podíl nominací zaslali obchodní partneři. Nejvíce nominací bylo k 30. červnu přijato v kategorii Partner (26 %) a Inovace (25 %), naopak nejméně v kategorii Mecenáš. Kategorie Tradice Českého Goodwillu 2016 získala 10 % nominací. Své zařazení do nominační kategorie mohou finalisté ovlivnit, konečné zastoupení v jednotlivých kategoriích se tedy pravděpodobně ještě v průběhu letošního ročníku změní.

Odborníci TÜV SÜD Czech předají své zkušenosti na třech seminářích v rámci MSV V rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV), který se koná v Brně od 3. do 7. října 2016, uspořádá společnost TÜV SÜD Czech tři odborné semináře, které jsou pro registrované účastníky zdarma: • Úterý 4. října, dopoledne: Bezpečnost strojních zařízení a novinky v této oblasti • Úterý 4. října, odpoledne: Průmysl 4.0 jako výzva pro český průmysl • Středa 5. října, dopoledne: Energetická efektivita Více informací o seminářích a způsobu přihlášení na: www.tuv-sud.cz/kvalita.

TÜV SÜD Journal 5

Seriál – Před 150 lety

1951: Dopravní bezpečnost se stává prioritou Vlastní auto je pro mnoho západních Němců v době hospodářského zázraku na seznamu přání úplně nejvýš. Stále intenzivnější individuální doprava však přerůstá v bezpečnostní problém. Již v roce 1951 reaguje zákonodárce tak, že předepisuje pravidelné technické kontroly všech motorových vozidel podléhajících registraci. Prováděním kontrol jsou pověřeny téměř všude Technické kontrolní spolky. Kromě toho přebírají spolky důležitou úlohu při zvyšování bezpečnosti dopravního provozu. Průkopníkem je TÜV Stuttgart, který v březnu 1952 zakládá zdravotně psychologický ústav pro bezpečnost provozu (MPI). Pod záštitou MPI se má prověřovat způsobilost k řízení motorových vozidel u řidičů s častými nehodami nebo řidičů se zvláštními zdravotními potížemi. V listopadu 1954 se první Zdravotně psychologický kontrolní orgán (MPU) otevírá i v Bavorsku.

TÜV Stuttgart: Stanice technické kontroly pro motorová vozidla, r. 1970 (cca)

1957: Začátky jaderné energie

TÜV Stuttgart: Stanice technické kontroly pro motorová vozidla, r. 1970 (cca)

Na konci padesátých let minulého století je jaderná energie celosvětově pokládána za technologii budoucnosti. Napříč politickým spektrem vládne jednotný názor, že Spolková republika by měla ve využívání téměř neomezených zdrojů nukleární energie jít příkladem. Na podzim 1957 zřizuje TÜV Bavorsko pracovní skupinu Jaderná energie a ochrana před zářením a zpracovává bezpečnostní posudek pro výzkumný reaktor Mnichov, který je 31. října stejného roku uveden do provozu. I při výstavbě první pokusné jaderné elektrárny v Kahlu u Aschaffenburgu (1958–1960) a při zřízení první německé produktivní elektrárny v Gundremmingenu (1963–1966) jsou odborníci mnichovského TÜV žádáni jako znalci.

TÜV Stuttgart: Lékařsko-psychologický institut pro bezpečnost v dopravě, r. 1970 (cca)

Garchinger „Atom-Ei“ 1957, první výzkumný reaktor v Německu (v pozadí).

6 TÜV SÜD Journal


1964: Obchodní činnost v zahraničí Již v šedesátých letech minulého století přicházejí první snahy o rozšíření obchodní činnosti za německé a evropské hranice. Znalci TÜV jsou pravidelně povoláváni do zahraničí, aby pomohli při objasnění technických závad – zejména v případech, kdy dotčená zařízení dodaly německé firmy. Pracovníci TÜV Bavorsko se tak v roce 1964 vydávají do Jižní Afriky, aby tam analyzovali havárii na osobní visuté lanovce. Znalci TÜV Bádensko v té době pravidelně cestují do Francie, aby tam zpracovali vzorové posudky pro vozidla, která mají být importována do Spolkové republiky.

Vnitřní a hydrostatické testování hasicích přístrojů v Neubibergu, 1970-1980

1973: Kolektivní smlouvy Celkem osm z jedenácti Technických kontrolních spolků činných ve Spolkové republice se v roce 1972 slučuje do tarifního společenství TÜV e. V. Zpočátku byl součástí této party i TÜV Bavorsko. Když však byla v srpnu 1973 představena první, hlavně odbory ÖTV vyjednaná kolektivní smlouva, vyslovilo se asi 75 procent zaměstnanců tehdejšího TÜV Bavorsko proti přijetí. V říjnu 1973 založilo jedenáct zaměstnanců v Mnichově - Unterhachingu zájmový svaz „Zaměstnanci v Technické kontrole (btü)“.

Audit lanové dráhy

1977: Prověřená bezpečnost 1969: První dceřiná společnost Zatímco veřejnost vnímá spolky TÜV jako společnosti, které ulehčují státu a přebírají činnosti, jako je kontrola motorových vozidel a znalecká podpora průmyslových zařízení, zůstávají kontrolní spolky jako aktéři v soukromém hospodářství často ještě neviditelné. TÜV Bavorsko však na konci šedesátých let minulého století poprvé přehazuje výhybky na obchodní modely ve volné konkurenci, což je dnes typické pro TÜV SÜD: v roce 1969 spolek kupuje elektrotechnickou poradenskou společnost Elektroberatung Bayern GmbH (EBB), která vznikla již v roce 1926 jako poradenská firma pro elektrifikaci bavorského zemědělství. Díky této akvizici je německý TÜV prostřednictvím dceřiné společnosti poprvé činný ve volné soutěži.

Lyžařské vázání je citlivý produkt. Chyby v konstrukci nebo výrobní vady mohou vést k fatálním úrazům. Jak se však mohou spotřebitelé orientovat, když účinná kontrola kvality předpokládá měřicí laboratoř a fundované znalosti v oblasti sportovního lékařství? Tuto otázku si kladou vynalézaví zaměstnanci TÜV Bavorsko, kteří si na svou vlajku dali „Bezpečnost pro spotřebitele“. Na spolkovém ministerstvu práce vzniká myšlenka obecně uznané pečeti „Prověřené bezpečnosti“ (značka GS). Koncept není nový, všechny pokusy o etablování plošného kontrolního razítka však dosud padly, protože se průmysl, svazy, kontrolní úřady a politická reprezentace nedokázaly shodnout. Tentokrát je však tato iniciativa úspěšná: V zimě 1977/78 se symbol GS dostává na stovky tisíc lyží v obchodech ve Spolkové republice. Brzy ho spotřebitelé znají téměř stejně, jako „plaketu TÜV“ u automobilů. TÜV SÜD Journal 7


1983: Nová centrála v Mnichově Po 80 letech opouští TÜV Bavorsko budovu spolku na adrese Kaiserstraße, MnichovSchwabing, a zřizuje novou hlavní správu na adrese Westendstraße – dnešní koncernovou centrálu TÜV SÜD. Souběžně je v sousední ulici Ridlerstraße vysvěceno moderní kontrolní středisko. Stěhování však má být i výrazem kulturních změn: Blíže k zákazníkům, to je naše deviza.

Nové sídlo TÜV Bayern na Westendstraße, Mnichov, dnešní sídlo TÜV SÜD

1989: TÜV Product Service GmbH Herbert Fischer (TÜV Bayern) provádí revizi lyžařské boty, r. 1984

1980: Jednotná kvalifikace V roce 1979 se Technické kontrolní svazy Bádensko, Bavorsko, Sársko a Stuttgart usnášejí na založení školy pro zaměstnance. Po zahájení její činnosti 1. ledna 1980 se rychle ukazuje, že kvalifikace a další vzdělávání na jednotném základu má celou řadu výhod: Účastníci seminářů vzájemně profitují ze svých zkušeností.

Asi 1980 – vzdělávání odborníků

8 TÜV SÜD Journal

V memorandu, které vzniklo pod vedením Wolfharta Hausera, představuje TÜV Bavorsko v roce 1988 svou strategii „Worldwide Approval“, celosvětově uznávanou certifikaci produktů. I ve vlastních řadách naráží tato idea nejprve na skepsi. Hauser se však nenechá odradit. Podněcuje německé TÜV ke společnému založení organizace, která bude soukromě podnikat i za hranicemi původních kontrolovaných území. Globálním společnostem má nabídnout jedinečnou službu, která jim zajistí uvedení jejich produktů na trhy po celém světě pouze s jedním jediným certifikačním partnerem. Podstatnou podporu konceptu poskytuje Karl Eugen Becker, který TÜV Bavorsko velmi úspěšně řídí a modernizuje již od roku 1983. Uvolňuje se tak cesta k založení TÜV Product Service GmbH, která v roce 1989 začíná pracovat jako společný podnik Technických kontrolních spolků Bavorsko, Hannover a Hesensko.

Audit jízdního kola v TÜV Product Service, asi r. 1990

Na kvalitním výsledku záleží.

NA KVALITNÍM VÝSLEDKU ZÁLEŽÍ Přiznejme si to: všichni si přejeme kvalitu. Od kvality prostředí, kde žijeme nebo pracujeme, přes kvalitu výrobků, které nakupujeme, až po kvalitu prožitků, které si dopřáváme, nebo vztahů, kterými se obklopujeme – všichni toužíme po tom, aby nás kvalita toho, co prožíváme, hluboce uspokojovala. Méně už ale uvažujeme nad tím, že kvalita je jako víno: dozrává postupně a je výsledkem naší vytrvalosti.

S

touto myšlenkou připravila společnost TÜV SÜD Czech již čtvrtý ročník strategického partnerství Na kvalitním výsledku záleží. Toto partnerství nabízí firmám, které se zúčastní brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV), jenž probíhá od 3. do 7. října 2016. Letos se do strategického partnerství zapojí celkem 34 společností, což je o více než polovinu vyšší počet než v prvním ročníku 2013. Mezi firmami, které potvrdily účast v letošním roce, jsou například ABB, Arcelor Mittal Ostrava, Raiffeisenbank, Siemens, či Tecnimetal CZ. Novinkou letošního ročníku je spolupráce na projektu s partnerem Vitaminátor, českým výrobcem špičkových ovocných moštů. Historie Vitaminátoru se začala psát v roce 1921, kdy se předci současného majitele společnosti Tomáše Sošky poprvé přistěhovali do obce Sosnová u České Lípy. Byli zde prvními českými obyvateli a jako praví zemědělci začali pěstovat ovoce a zemědělské plodiny. Rodina vlastníků Vitaminátoru prožila bouřlivou historii sudetských Čech, kdy byl majetek rodiny dvakrát vyvlastněn a konečně vrácen rodině až v roce 1993. Od té doby Vitaminátor přináší to

nejčerstvější a nejlepší z českých sadů pro zdraví svých zákazníků – a v rámci partnerství Na kvalitním výsledku záleží i pro zdraví a občerstvení účastníků MSV 2016. Stejně jako úspěch, zdraví nebo štěstí, kvalita není cílem sama o sobě. Nejčastěji je to pozitivní vedlejší efekt určitého přístupu a pevného závazku k nejlepšímu možnému výsledku, který přetrvává v čase. Proto je TÜV SÜD Czech odhodlána pokračovat v partnerském projektu na podporu kvality i v následujících letech. TÜV SÜD Journal 9

Foto: Vitaminátor s.r.o.


Český rodinný podnik Vitaminátor je příkladem toho, že pokud má firma silné hodnoty a sází na tradici a zdravé kořeny, ani největší historické proměny ji nemohou zlomit. O tradici Vitaminátoru a proměnách společnosti v čase mluví Tomáš Soška, jednatel společnosti a zástupce třetí generace výrobců čerstvých ovocných lahůdek.

Foto: Tim UR / Shutterstock.com

Historie Vaší společnosti je velmi silně spjata s výraznými událostmi 20. století: obsazení Sudet, vyvlastnění komunisty, restituce. Co vám, jako rodině, pomohlo vydržet, navzdory tomu všemu, co jste prožili?

Zdánlivě jednoduchá otázka, která však vyžaduje široké spektrum odpovědí. Asi hlavní vliv má přesvědčení, že půda a hospodaření na ní má smysl. Půda nám poskytuje jídlo, půda nás učí přemýšlet a nutí nás vzdělávat se, příroda kolem nás nám dává své bohatství, vodu, kámen, dřevo, vzduch, který dýcháme a nezapomínejme také na odpočinek, relaxaci, vnitřní zklidnění. Kdo zná, nebo jen zaslechl, báseň Viktora Dyka Země mluví, ví, o čem mluvím. Z dochovaných písemností vím, že více jak tři generace přede mnou ctili své hospodářství jako svou Zemi – Matku, a ctím ji i já a věřím, že podobně to bude mít i můj syn, který právě letos přebírá otěže zemědělského podnikání. Co jste se v tomto procesu naučili, co vám dalo to, že máte za sebou skoro 100 let historie?

Vlivem ideologií, které se vystřídaly za těch 10 TÜV SÜD Journal

bezmála 100 let, jsme byli nuceni přizpůsobit se jiným životním podmínkám, jiným profesím a s hrdostí mohu říci, že jsme byli i velmi úspěšní. Při spuštění procesu restitucí otec nezaváhal ani minutu. Ačkoli mu bylo již 66 let, ihned požádal o vydání rodinného majetku zpět do naší správy. Opět si pomohu verši již zmíněné básně Země mluví: „Nezahynu, věčná jsem, ale žít budu s trapným úžasem: kterak jsi zapomněl dědičný na díl? Kterak jsi váhal a kterak jsi zradil? Jak možno kletý čin provésti vědomky? Sebe jsi zradit moh. Ale své potomky?“ Můj otec se nemohl rozhodnout jinak. Proč jste se kromě pěstování ovoce a zemědělských plodin rozhodli pustit i do výroby přírodních šťáv?

Vraťme se do roku 1990, na pomyslný počátek nové životní etapy u nás, v Česku, vlastně ještě v Československu. Na pomyslnou startovací čáru nastoupily stovky nových podniků, od mini firem, po velké hráče. Postavení na pomyslném startu ale nebylo rovnoměrné. Velcí „hráči“ měli obrovský

náskok. A navíc před námi byl najednou otevřen celý svět, tudíž podniky etablované na trzích, s historií a s technologiemi, o kterých se našinci mohlo jen zdát. Jak tedy uspět? Vsadili jsme na finalizaci svých výpěstků a navíc jsme si vybrali ten segment, který velké firmy vyrábět nemohou anebo se jim nevyplatí. Vsadili jsme na výrobu přírodních šťáv – moštů tak, jak se od nepaměti zpracovávalo ovoce na vesnicích, jen jsme obal – sklo nahradili vícevrstvým sáčkem, Bag in Boxem, s vypouštěcím ventilem. Tímto krokem jsme si zajistili „svobodu“ od velkých odbytových či obchodních řetězců, udrželi jsme si vysokou flexibilitu a hlavně můžeme jednoznačné říci, že náš podnik vlastně řídí náš zákazník. My reagujeme pouze na jeho potřeby a požadavky. Vyrábíte jen z vlastních vypěstovaných ovocí, nebo kupujete suroviny i od jiných dodavatelů?

Odpovím mírnou oklikou. Cena prototypu technologie na přímé lisování, pasterizaci a balení přírodních šťáv, tzv. pojízdné moštárny VITAMINÁTOR (uzavřeného přívě-


Příběh společnosti Vitaminátor spojuje jedno století historie české země

„NÁŠ ZÁKAZNÍK, NÁŠ KRÁL.“ su za nákladním autem), představovala více jak polovinu našich ročních tržeb. Koncepce proto spočívala v tom, že v době sezóny sklizně ovoce budeme přímo u pěstitele zpracovávat jeho ovoce a následně v zimních měsících si zpracujeme své vlastní výpěstky. Čtyři roky jsme takto projezdili republiku křížem krážem od Šumavy k Tatrám, od Čierné při Čope k Aši, po vesnicích, přes zahrádkářské kolonie. Byli jsme i v polském Lublinu. Dnes již nevyjíždíme, riziko dopravní havárie je již neúměrné a navíc jsme získali takovou klientelu, která od nás odebírá produkty celoročně. Proto dnes již přikupujeme ovoce i od jiných pěstitelů, ale vždy známe původ takového ovoce a známe i jeho sadaře. S klidným svědomím tedy můžeme garanci vysoké kvality převzít na sebe. Soběstační jsme ještě u produkce červeného a černého rybízu. Z jakých ovocí vyrábíte šťávy dnes? Jak široký je váš sortiment?

Výrobu šťáv jsme začínali se sloganem „Vracíme české ovoce na český stůl“ a této filozofii

jsme a chceme být i nadále věrni. Navíc věříme, že nejzdravější přírodní produkty pro našince rostou kolem jeho domu. Proto jsme si vybudovali také novou laboratoř, kde kontrolujeme každou naši výrobní šarži, ale kde navíc hledáme další kombinace plodů, jejich mísitelnost, nutriční a energetické hodnoty, chuťové vjemy a jejich vlastnosti. Naše současné portfolio tvoří 7 ovocných kombinací a 5 ovocně-zeleninových kombinací v objemech 150 ml – Kelímek, pak BiB 2,3 a 5 l. Pro zdravé svačinkové automaty, které jsou rozmisťovány ve školách, vyrábíme také 180ml kelímek pod názvem Fresh Party. Vnímáte nějaké změny v preferencích Čechů týkající se ovocí a šťáv? Jakým způsobem vás celkově ovlivňuje trend návratu Čechů k zdravější výživě?

Z rostoucí životní úrovně obyvatelstva roste také potřeba člověka lépe se starat také o své blízké a o sebe sama. Že jsou čerstvé ovoce a zelenina zdravé, to jsme, myslím, věděli vždy. Změnily se nám jen trošičku priority a mnoho lidí již nemá do kapsy tak hluboko,

jako dřív. Roste proto poptávka po kvalitě a kvalitu ti menší „umí“ udělat vyšší. Jak jste sami uvedli, trend návratu Čechů k zdravější výživě, je pro nás „dobrá zpráva“, také bychom uvítali zlepšující se povědomí o „opravdovém“ Ekologickém zemědělství, kde ochrana přírody a krajiny nejsou jen módní slogany, které zvyšují kredit jejího hlasatele. Kde se dají vaše výrobky koupit? Jaká je nejjednodušší cesta k vašim výrobkům?

Žádejte naše výrobky ve své prodejně, v restauraci, v podnikové jídelně, ve fitness centru, v bazénu, prostě všude tam, kde na naše výrobky dostanete chuť. Dobrý obchodník si nás po Vašem tlaku najde sám. Je to přece také jeho zájem, vyhovět svému zákazníkovi. Ale k tomu vede ještě dlouhá cesta. Proto sledujte náš web www.vitaminator.cz, kde prodejní místa aktualizujeme. Výhodný je také nákup na našem e-shopu. V závěru bych si dovolil konstatovat i fakt, že certifikací našich procesů u TÜV SÜD Czech naplňujeme své cíle našeho snažení uvést v život podnikovou strategii, dnes a dlouhodobě. TÜV SÜD Journal 11

A A2

H

A1

V G2

C

E

J

G1

M F K

Z

12 TÜV SÜD Journal

Fota: Albo003 / Shutterstock.com

P

E

Seznam partnerů projektu v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu 2016 v Brně:

B

ABB s.r.o.

Pavilon G2, stánek č. 016

Adast Engineering, s.r.o.

Pavilon M

ALFA IN a.s.


ArcelorMittal Ostrava a.s.

Pavilon V, stánek č. 031

Bomar, spol. s r.o.

Pavilon F, stánek č. 071

BRANOPAC CZ s.r.o.

Pavilon A2, stánek č. 029

BUFAB CZ s.r.o.


FANUC Czech s.r.o.

Pavilon P, st. č. 046 a Pavilon G1, st. č. 055

FERRUM s.r.o.

Pavilon V , stánek č. 065

FRONIUS Česká republika s.r.o.


GUMEX, spol. s r.o.


HENNLICH s.r.o.


Hestego a.s.

Pavilon P, stánek č. 104

LARM a.s.

Pavilon F, stánek č. 026

MCAE Systems, s.r.o.

Pavilon Z, stánek č. 065

MICRO-EPSILON Czech Republic, spol. s r. o. Pavilon C, stánek č. 025 Mitsubishi Electric Europe B.V.


Národní strojírenský klastr, o.s.


NEXNET, a.s.


PRIMA BILAVČÍK, s.r.o.

Pavilon F přízemí, stánek č. 010

První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s.


Raiffeisenbank a.s.


RSBP spol. s.r.o.

Pavilon E, stánek č. 046

Siemens s.r.o.


SoliCAD, s.r.o.


STASTO Automation s.r.o.


Stäubli Systems, s.r.o.


Strojírny Třinec, a.s.


SUBTER PLUS s.r.o.


TAJMAC-ZPS, a.s.


TDZ Power SE


TECNIMETAL-CZ, a.s.


WANZL spol. s r.o.

Pavilon A2, stánek č. 026

Witzenmann Opava, spol. s r.o.

Pavilon V, stánek č. 135 TÜV SÜD Journal 13

Rozhovor s Martinou Frolíkovou

Stravování Čechů:

NÁVRAT KE ZDRAVÝM KOŘENŮM 14 TÜV SÜD Journal


Za tři roky oslaví společnost Vitana sté výročí. Od doby svého vzniku se vyšplhala na špičku žebříčku nejvýznamnějších českých výrobců potravin. Ačkoliv je od roku 2013 vlastněna norskou společností Orkla, její pozornost je stále zaměřena především na kvalitní výrobky pro české spotřebitele. „Kvalita potravin není jen otázkou bezpečnosti výroby, ale i chuti,“ říká Martina Frolíková, ředitelka kvality ve Vitaně.

Tento trend pro nás není úplně nový. Jak náš předchozí vlastník Rieber&Son, tak stávající mateřská společnost Orkla, dbají na nejvyšší možnou úroveň kvality ve všech fázích výroby. Sledují kvalitu všech vstupních surovin, obalů, procesů i finálních výrobků. Na všechno, co se nakupuje, aplikujeme vlastní proces, v němž všichni dodavatelé surovin či obalových materiálů procházejí analýzou rizik. Podle toho, jak moc velké riziko dodavatel představuje, proběhne u něj případně ještě fyzický audit, a to bez ohledu na to, jakou má dodavatel pozici ve světě. Až na základě pozitivního výsledku auditu, jenž je velmi podobný normám British Retail Consortium (BRC) Food Safety Standard, může být dodavatel schválen. Doplním jen, že Orkla si nechala udělat vlastní standard podle vzoru BRC. Nakupujeme jen od dodavatelů, kteří jsou schválení. To stejné platí pro dodavatele kontaktních obalových materiálů, třeba pyramidových sáčků nebo sáčků na polévky, kde je výrobek v kontaktu s obalem. Všude platí stejná pravidla.

Hodně zajímavé na oblasti bezpečnosti potravin je to, že standard nezná žádné hranice. Je úplně jedno, jestli jste v Rusku, v Indii nebo v Číně. Máte-li standard jako takový, audit se provede podle něj, bez ohledu na to, z jaké je dodavatel země. Paradoxně nám tento audit někdy ukazuje, jak nepřesná mohou být naše očekávání. V zemích, kde byste to vůbec nečekali, se najdou super moderní dodavatelé, a naopak, v zemi, která je třeba dlouhodobě součástí Evropské unie, a kde tudíž předpokládáme, že by mělo být všechno v pořádku, jsou někdy výsledky auditu překvapivě negativní. Proto říkám, že je úplně jedno, odkud dodavatel je – kvalita se může diametrálně lišit i v rámci jediné země. Například v Itálii jsme se setkali s dodavatelem surovin na rajčatový protlak, který tvrdil, že naprosto žádné výrobky z Číny neposkytuje. Ve chvíli, kdy jsme otevřeli dveře skladu, však zmlkl – jazyk na etiketách mluvil sám za sebe. Některé věci se bez fyzické návštěvy odhalit nedají.

Osobně si myslím, že hodně záleží na tom, nakolik má spotřebitel fundovaný pohled na potraviny a jak velký má zájem starat se po výživové stránce o sebe a o svoji rodinu. Podle toho by si měl zjistit, co potraviny obsahují. Například v posledních letech chtějí spotřebitelé výrobky bez glutamanu. Stále ale považuji za hodně důležité, aby si lidé prostě přečetli obal výrobku a jeho složení. My se z druhé strany snaží-

Martina Frolíková Ředitelka kvality

Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze a má více než 20 let praxe v potravinářských firmách. Začínala v Čokoládovnách (Danone/Nestlé) a dále pokračovala v Danone/Opavia na různých pozicích v oblasti kvality, bezpečnosti potravin a ekologie. V současné době, a to již 9. rokem, pracuje ve společnosti Vitana se zodpovědností za QEHS kvalitu, bezpečnost potravin, ekologii a bezpečnost práce.

Fota: www.sxc.hu

V České republice se zvyšuje pozornost spotřebitelů na kvalitu potravin. Co tento trend konkrétně znamená pro vaši firmu?

Na jednu stranu investujete mnoho úsilí do tvorby a dodržování vlastního standardu kvality. Na druhou stranu se spotřebitelé ztrácejí v tom, co je dnes kvalitní potravinou. Podle čeho se má spotřebitel orientovat, aby zjistil, jaká potravina je doopravdy kvalitní?

Proč Orkla vyvinula vlastní standard kvality a nepřevzala BRC?

Vedení Orkly se před deseti lety rozhodlo, že porovná všechny standardy, které byly v té době dostupné na trhu. Z tohoto srovnání vyšel nejlépe standard BRC, protože v té době se vedení firmy zdál nejpřísnější a zároveň nejpoužitelnější. Vlastní standard si pak v Orkle vytvořili z toho důvodu, že před deseti lety povinnost certifikace ještě nebyla tak samozřejmá jako dnes. Proto chtěli mít svůj vlastní, který by následně akceptovali všichni dodavatelé skupiny po celém světě. Jak vlastně zajišťujete integrovaný přístup ke všem dodavatelům, když se tyto firmy nachází po celém světě?

Tradiční česká svíčková na smetaně

TÜV SÜD Journal 15


Často se objevují názory, že kvalita potravin v Česku je nižší než v sousedních zemích, zejména v Německu nebo v Rakousku. Jak to vidíte vy?

Jedna věc je kvalita, druhá věc je chuť. Stane se, že je nějaký výrobek velmi kvalitní, ale chuťově spotřebitele neuspokojuje?

Kdybych se měla vyjádřit na základě informací, které mám rovněž z médií, situace se týká zejména masného průmyslu, což je absolutně mimo náš obor. Obávám se, že český konzument masných výrobků skutečně zaplatí za horší kvalitu stejného výrobku více než v Německu. Museli bychom ale jít opravdu do detailu a porovnávat konkrétní výrobky. I samotná média uváděla dost příkladů, kdy například salám od stejného výrobce a se stejným názvem obsahoval v Německu více masa než v Česku. Myslím si, že čeští lidé byli vždy chytří a uměli počítat. Proto se někdy divím, kam se poděl zdravý selský rozum, který by lidem připomněl, že pokud je něco opravdu hodně levné, je to na úkor kvality. Obdobně je podle mne rozumnější koupit si třeba sýr, který má více procent tuku, a tudíž je opravdu kvalitní, a toho sníst úměrné množství skutečně na chuť, než nakoupit čtvrt kila levného sýru s čtvrtinou přimíchaného rostlinného oleje, a ten pak používat snad u všech jídel během dne.

Ve Vitaně se dlouhodobě snažíme soustředit na typickou českou chuť. Veškeré receptury, které vyvíjíme – počínaje vstupními surovinami, dalšími ingrediencemi a jejich kombinací – se snažíme vždy připravit tak, aby výsledný produkt chutnal hlavně Čechům. V tom se hodně odlišujeme od globálních firem, které distribuují unifikovaný výrobek pro celý svět. My víme, že to, co chutná v Maďarsku, nemusí třeba chutnat ve Španělsku. Proto máme receptury připravené na základě české nebo slovenské chutě. Na webu Vitana.cz máte bohatou sekci plnou receptů postavených na vašich výrobcích. Pozorujete v posledních letech nějaké změny ve stravovacích návycích Čechů?

Určitě je znát trend snižování obsahu soli a preference výrobků takzvaně bez éček a bez konzervantů. Další skupinou jsou výrobky bez lepku. Ze statistik víme, že celiatiků je až pět procent české populace. V rodinách to ale obvykle funguje tak, že pokud je v ní třeba jen jeden člověk, který je alergický na lepek, přizpůsobí se jeho dietě celá rodina a zkusí něco z naší bezlepkové řady. Vnímáte nárůst citlivosti českých spotřebitelů na některé ingredience?

To úplně ne. Spíše se nás spotřebitelé dotazují na země původu různých surovin. To je dáno mediálními kauzami, které se v poslední době na toto téma objevily.


Český spotřebitel ovšem dobře slyší na slova „levné“, „sleva“ či „zadarmo“. Co bude podle vás spouštěčem změny této mentality a přechodem od levného ke kvalitnějšímu, ale zároveň i k dražšímu?

Mám tři děti a chodím nakupovat několikrát za týden. V obchodě mě vždy velmi překvapuje, co všechno jsou lidé schopni koupit a v jakém objemu. Pokud si je pak prohlédnete, zjistíte, že nákupní košík odpovídá jejich životnímu stylu. Myslím si, že jsme si zvykli žít v příliš velké hojnosti.

Naši předci jedli maso jednou až dvakrát týdně a zbytek stravy měli mnohem pestřejší, než my. Recept, který by mohl spustit nějakou radikální změnu, a třeba i návrat k tomuto stylu stravování, nemám. Vím, že velice pomohlo označení kvalitních výrobků značkou „Klasa“. Na to si spotřebitelé zvykli. Už tomuto logu rozumí, vědí, co znamená, a produkty s touto značkou preferují. Napadá mě také, že si mladá generace – tedy dospívající lidé ve věku 16–18 let – opravdu mnohem pečlivěji sleduje to, co nakupuje a jaké to má složení. Pokud vůbec jedí maso, potřebují vědět, z jakého zdroje pochází. Proto mám naději, že ta změna možná přichází s nimi.

Foto: www.eklasa.cz

me o to, aby byly informace na obalech co nejjednodušší a pro každého spotřebitele srozumitelné.

Značka „Klasa“ se u spotřebitelů prosadila.

Velkým tématem v oblasti potravinářství je falšování potravin. Týká se i vás?

Falšování potravin je bohužel prastarou záležitostí. Za pozitivní považuji to, že se v posledních letech zlepšily analytické metody, a tudíž je větší možnost detekovat, co zfalšované je a co není. Falšování potravin se tyká v podstatě všeho. My máme na všechny vstupní suroviny analýzu rizik po komoditách – od koření přes rýži po masa. Týká se všeho, co zpracováváme. Využíváme systém hodnocení rizik od Orkly, který jsme obohatili svými poznatky. Další systém, se kterým hodně pracujeme, je evropský Rapid Alert System (RAS). Jde o portál, kde se s týdenní

frekvencí zveřejňuje vše, co bylo zfalšováno nebo není legální. Na základě těchto výstupů a nálezů máme připravený kontrolní plán dodavatelů, jehož cílem je odhalit maximum všeho potenciálně rizikového. Tato oblast naší práce je ale dost náročná na představivost – musíte být hodně kreativní, aby vás některé kombinace falšování napadly. Něco se už děje dlouho – třeba do oregana se přimíchávají listy z ořechovníku nebo z bobkového listu, ale to je hodně jednoduché odhalit. Na druhou stranu jsme minulý rok řešili kauzu, kdy se v mleté sladké papričce objevily stopy mandlí, což je nejen silný alergen, ale navíc nemá s paprikou nic společného. To nemá žádnou logiku a potřebujete opravdu velkou kreativitu, abyste se dopátrali pravdy, proč problém vůbec nastal. Jaké další podobné situace jste řešila v průběhu vaší kariéry?

Naše sesterská fi rma v Polsku vyráběla klasické slané tyčinky, které jsme dováželi i my. Jako kypřicí látku použila hydrogenuhličitan amonný, který se tvářil, že je od německého výrobce. Jenže výrobce měl po světě více závodů a skutečnou zemí původu byla Čína. To se stalo právě v době, kdy vypukla kauza s melaminem, který Číňané přidali do mléka. Nám se podařilo zjistit, že do tohoto kypřidla, které nemá s melaminem nic společného, byl skutečně přidán melamin, a to jen proto, že jde o bílý prášek s podobnou granulací. Těsto bylo silně kontaminováno, museli jsme všechny tyčinky stáhnout z trhu. Bylo to ale hodně zajímavý případ, protože by nás nikdy nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát. Jaký je váš první krok v případě, že zjistíte něco podobného?

Pracujeme na týdenní bázi s daty od EU, kde takové krize vyskočí velmi rychle. Na druhou stranu jsou napůl anonymní: vidíte, že problém má paprika nebo pepř, ale nevidíte přesně, od jakého výrobce. Zveřejňují se jen země původu. My zkontrolujeme, zda je daná surovina relevantní i pro nás, a pokud ji používáme, aktualizujeme svůj systém hodnocení rizik, kontaktujeme dodavatele a požadujeme patřičnou dokumentaci, aby prokázal, že se ho daný problém netýká. Také posíláme vlastní vzorky na nezávislé analýzy. Tím, jak dodavatele auditujeme a snažíme o dlouhodobou spolupráci, se nám tyto problémy prakticky neprojevují, protože máme spolupráci preventivně ošetřenou. Jak vidíte budoucnost certifikace potravin? Co může pomoci k posunu certifikace od základního auditu bezpečnosti potravin k něčemu podstatnějšímu, jako je třeba kvalita potravin?

Důležité je v tomto ohledu právě téma falšování potravin, které bylo reflektováno i v nové verzi BRC 7. Nový standard zahrnuje velmi dobrý návod pro ty, kteří ještě nevědí, jak postupovat a co všechno je nezbytné k tomu, aby nakupované suroviny byly bezpečné. Tady je znát obrovský posun. Spolu s tím proběhla velká reflexe na téma co se na trhu skutečně děje, protože zhruba s měsíční frekvencí se na trhu objevují výrobky bez označení alergenů. Takových případů je hodně. V nové normě je pozornost zaměřená na tuto oblast, a to hlavně v tom, aby pracovníci neměli možnost zaměnit obaly. Analýzy příčin totiž ukázaly téměř ve všech případech totéž – že si obaly byly podobné, lidé je vzali z jiné hromady, a pak se výrobky objevily na trhu se špatným označením, což bylo nebezpečné.

Foto: www.vitana.cz


Vitana v Česku Společnost Vitana byla založena v roce 1919. Od roku 2013 ji vlastní norská společnost Orkla. V současné době má ředitelství v Praze a tři závody v České republice: v Byšicích, v Roudnici nad Labem a ve Varnsdorfu, plus jednu obchodní jednotku na Slovensku. Celkově má v Čechách Vitana 600 zaměstnanců.

Dlouhodobě spolupracujete s TÜV SÜD Czech v oblasti standardů bezpečnosti potravin. Co vám tato spolupráce dává?

Na této spolupráci považuji za nejcennější to, že je opravdu profesionálním partnerem, který se snaží být velice flexibilní. Včera jsme do USA nevyváželi, zítra už budeme chtít hodně rychle začít, a k tomu potřebujeme mít po ruce kvalitního partnera. Vždy, když jsem se obrátila na TÜV SÜD Czech, vyšli nám vstříc i s časovým harmonogramem, který byl někdy opravdu náročný. Navíc nám jejich služby poskytují vysokou hodnotu, čehož si velice vážím. Jaké důležité trendy jsou před námi na českém trhu v oblasti potravinářství?

V Čechách jsme tradičně pěstovali komodity jako kmín, který v současné době dovážíme z Kanady, nebo hrách. Česká majoránka je u nás v takovém množství, které potřebujeme, nesehnatelná. Proto bych osobně hodně doufala, že se nám tu podaří vytvořit takové podmínky, aby zemědělci začali znovu pěstovat to, co jsme tu pěstovali vždy. Rostlinám se dařilo a jejich kvalita byla nadstandardní. Byl by to podle mě zdravý návrat k sobě – formou pečování o to, co patří do zdravých stravovacích návyků Čechů. TÜV SÜD Journal 17

Foto: commons.wikipedia.org / CC BY-SA 2.0

Bezpečnost strojních zařízení

V uplynulé době došlo k několika značnějším novinkám v oblasti posuzování shody. Tyto novinky – obzvláště pak zavedení nového legislativního právního rámce (NLF) v české legislativě – mají dopad i na strojní zařízení a jejich bezpečnost. V následujícím článku si představíme některé z hlavních novinek s největšími dopady na strojní zařízení. Budeme se také zabývat novými standardy, které vyšly v nedávné době, a s nimi spojenými zajímavostmi. Jaroslav Vyškovský, inspektor strojních zařízení, email: [email protected]

BEZPEČNOST STROJNÍCH ZAŘÍ Novinky, změny a nové výzvy



S Již dříve se konstruktéři setkávali s dešifrováním. Absence českých překladů u nových standardů se bohužel žádným strojem vyřešit nedá.

ÍZENÍ

měrnice pro strojní zařízení jako jedna z mála nedošla změn vzhledem k zavedení nového legislativního právního rámce (NLF) v EU a v české legislativě. I přes určité časové obavy bylo zavedení nového právního rámce relativně dobře zvládnuto, a to jak z pohledu Úřadu vlády a Poslanecké sněmovny, tak i za pomoci hlavních orgánů – Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. (ČIA). Za zvládnutí zavedení nového legislativního právního rámce patří všem jmenovaným uznání. V České republice tedy vstoupil 15. 4. 2016 v platnost nový zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, čímž byl završen poměrně komplikovaný legislativní proces. Záhy (18. 4. 2016) byla ve Sbírce zákonů zveřejněna potřebná nařízení vlády, příkladem: • nařízení vlády č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh, • nařízení vlády č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh.

Změny legislativy, nový legislativní právní rámec a jeho dopady na strojní zařízení.

Otázkou tedy je, jak se vás, výrobců strojních zařízení, dotýká nový legislativní právní rámec? U strojů již uvedených na trh se jejich archivovaná technická dokumentace nemění. U strojů sériově vyráběných a nově navrhovaných (připravovaných na uvedení na trh) je nutná: 1. Úprava – „revize“ veškerých ES prohlášení o shodě tak, aby jmenovaly nové směrnice NLF (EMC 2014/30/ EU; PED 2014/68/EU; ATEX 2014/34/ EU atd.). 2. Je potřebné doplnit nově požadované části technické dokumentace tak, aby tato vždy plnila požadavky konkrétních aplikovatelných směrnic NLF. Popřípadě je nutné ověřit, zda existující technická dokumentace stále vyráběného stroje odpovídá požadavkům směrnic z NLF. 3. Je nutné doplnit (nebo zrevidovat) analýzy rizik tak, aby detailně řešily oblasti vyžadované novými směrnicemi. Při řádném plnění normy EN 12100 bude tato část pro výrobce strojů relativně snadná, protože např. řešení rizik spojených s EMC je v EN 12100 požadováno, stejně jako řešení rizik spojených s vysokými tlaky

»Absence českého jazyka bude

komplikovat

aplikaci standardů v praxi.«

Jak mnozí z čtenářů již vědí, stále zůstává v platnosti zákon č. 22/1997 Sb., pod nějž spadá také dosud nezměněné nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. Z NLF tedy přímé dopady na strojní zařízení neplynou, avšak i ta jsou dotčena různými povinnostmi plynoucími z požadavku aplikovat nové směrnice NLF na stroje.

a výbušnými látkami a prostředími. Povinnosti pro značení strojních zařízení nejsou v rámci zavedení NLF nijak dotčeny. Po podrobnějším prostudování nových směrnic NLF zjistíte, že velmi podobné podmínky aplikované ve strojní směrnici byly zavedeny i pro směrnice ostatní, spolu s detailnějším doplněním podmínek pro všechny zúčastněné osoby v obchodním řetězci či pro kontrolní orgány. TÜV SÜD Journal 19


Chceme upozornit, že např. články NLF týkající se „formálních nesouladů“ jsou plně aplikovatelné i na strojní zařízení, a to povětšinou kvůli tomu, že se nelze vyhnout kombinaci aplikace směrnice strojní 2006/42/EC a směrnice EMC 2014/30/EU atd. Pro lepší výklad nových směrnic, jako je EMC 2014/30/EU, PED 2014/68/EU, či ATEX 2014/34/EU, následně očekáváme vydání návodů („Guidů“), avšak v nynější době tyto podrobné návody zatím neexistují, či jsou vydány pouze pro „staré normy“. Největší novinky v harmonizovaných normách pro strojní zařízení

U všech níže jmenovaných standardů se jedná o nové harmonizované normy typu B pod strojní směrnicí 2006/42/EC, které se týkají velkého množství strojů – prakticky všech konstruovaných strojních zařízení. • ČSN EN ISO 13849-1:2016 Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části ovládacích systémů - Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci (anglický jazyk – způsob převzetí vyhlášením) • ČSN EN ISO 13850:2016 Bezpečnost strojních zařízení - Nouzové zastavení - Zásady pro konstrukci (anglický jazyk – způsob převzetí vyhlášením) • ČSN EN ISO 14120:2016 Bezpečnost strojních zařízení - Ochranné kryty - Všeobecné požadavky pro konstrukci a výrobu pevných a pohyblivých ochranných krytů (anglický jazyk – způsob převzetí vyhlášením) Velmi doporučujeme se zaměřit obzvláště na novinky uvedené v normě EN ISO 13849-1, neboť uvedená norma má značný dopad na konstrukci řídicích systémů strojů. Některé z uvedených změn mohou mít velké dopady na již provedené nebo nyní prováděné analýzy rizik. Problémy u nových harmonizovaných standardů – chybějící překlady do českého jazyka

Jak si mnozí uživatelé harmonizovaných strojních norem jistě povšimli, značně vzrostlo množství standardů přímo přejatých do českého prostředí bez překladu, norem takzvaně převzatých vyhlášením. Tato absence českého jazyka bude bohužel komplikovat aplikaci takovýchto standardů v praxi, a to obzvláště kolegům technikům, kteří anglickým jazykem nevládnou. Na důvody se musíme dotazovat Úřadu pro technickou 20 TÜV SÜD Journal

normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (www.unmz.cz) – z hlediska zákona (zákon č. 22/1997 Sb.) je přijetí vyhlášením bez překladu legitimním a legálním krokem. Zákon samotný totiž neřeší, jaký jazyk musí být u standardu občanům poskytnut. Z vyjádření některých spolupracovníků Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví lze očekávat, že tento trend přejímání vyhlášením bude u strojních norem i nadále pokračovat. Pro uvědomění dosahu problému překladů si lze přečíst příklad z námi uvedených nových harmonizovaných standardů pro strojní směrnici. Všechny tři nové standardy úrovně B jsou převzaty vyhlášením. Již nyní lze proto se zavedením těchto norem očekávat různě velké potíže způsobené právě zmíněnou jazykovou bariérou.

tektury bezpečnostní funkce může jít o diametrální rozdíl (dvoukanálové řešení se tímto může zredukovat na jednokanálové řešení). Jak provést zmíněné „odůvodněné vyhodnocení“ je nadále řešeno v bodě A.2.3.2 standardu. Obecně tato možnost přenáší mnohem větší odpovědnost na inženýry provádějící analýzy rizik, a to hlavně proto, že toto snížení má vliv jak na základní požadavky, tak především na architekturu jednotlivých bezpečnostních funkcí a samozřejmě i jejich cenu. Na druhou stranu výše uvedená možnost nemění úlohu norem typu C, kdy se jejich požadavky mohou lišit od analýz provedených přímo dle přílohy A EN ISO 13849-1:2015, avšak pakliže aplikujeme pro posouzení shody normu typu C, musíme dodržet i její požadavky na bezpečnost řídicího systému.

»Norma EN ISO 13849-1 má

značný dopad

na konstrukci řídicích systémů strojů.« Hlavní novinka a zajímavost v ČSN EN ISO 13849-1:2016

Pro konstruktéry strojních zařízení je velmi zajímavou novinkou značná úprava a vysvětlení přílohy A standardu. Přestože je tato část pouze informativní, dává velmi dobré podklady pro analýzy rizik a hlavně pro určení Performance Level reqired (PLr). Norma jako taková nově specifikuje jak těžké a lehké zranění spolu s frekvencí vystavení nebezpečí, tak také blíže určuje pravděpodobnost vyhnutí se nebezpečí. Nově však příloha A zavádí velmi důležitou část – EN ISO 13849-1, příloha A, bod A.2.3: „Where the probability of occurrence of a hazardous event can be justified as low, the PLr may be reduced by one level, see A.2.3.2.“ Našim volným překladem: „Jestliže pravděpodobnost výskytu nebezpečné situace může být odůvodněně vyhodnocena jako nízká, lze snížit PLr o jednu úroveň, viz A.2.3.2.“ Díky tomuto bodu je možné např. omezit PLr = d na PLr = c, přičemž z pohledu archi-

Jak z výše uvedených bodů vidíme, i přes zavedení jen dílčích změn a novinek v oblasti strojních zařízení, se jako technici můžeme „těšit“ na jejich velké dopady, a to jak v oblasti harmonizovaných norem a jejich aplikace spolu s jazykovými problémy – špatnou a nejasnou interpretací požadavků, neporozuměním atd., kde nám pravděpodobně nebude zbývat nic jiného, než si značně rychle doplnit vzdělání v oblasti anglického jazyka, tak i v oblasti analyzování rizik a specifikování požadavků na bezpečnostně vztažené části řídicího systému. Jako nezávislá třetí strana však chceme apelovat na vás, výrobce strojů, abyste důkladně zvážili možnosti nové ČSN EN ISO 13849-1:2016 a obzvláště zavedení snížení úrovně PL za použití článku A.2.3. Pakliže se k tomuto kroku rozhodnete, mějte vždy splněny kroky uvedené normou spolu s řádnými a jasnými technickými odůvodněními. Taktéž musíme podotknout, že tato možnost je uvedena jen v informativní části standardu, ne v části normativní.

Rozhovor s Martinem Malinou

FAURECIA

Foto: orpheus26 / Thinkstock.com

BEZPEČNOST NA PRVNÍM MÍSTĚ



Francouzská společnost Faurecia je jedním z největších dodavatelů komponent pro automobilový průmysl nejen v České republice. Celosvětově je Faurecia lídrem v oblasti výroby autosedaček, interiérových systémů a komponent pro kontrolu emisí. V minulé edici přinesl TÜV SÜD Journal fotostory z průběhu kontroly bezpečnosti strojů odborníkem TÜV SÜD v závodě, který se zaměřuje na výrobu automobilových výfuků v Bakově u Mladé Boleslavi. Proč je ale pro Faurecii bezpečnost tak klíčovou záležitostí? Na tuto otázku odpovídá Martin Malina, Coordinator pro oblast Health, Safety and Environment (HSE) ve Faurecii Bakov nad Jizerou.

Automobilové závody mají obvykle nastaveny velké pokuty, když se třeba zastavuje linka dodavatele. Co by zastavení linky z důvodu nehody znamenalo pro vás?

Faurecia má v České republice už sedm závodů a 5 000 zaměstnanců. Čím si vaši masivní přítomnost v Česku vysvětlujete?

Jak v takovém případě reaguje klient?

Jsme v srdci Evropy, což je ideální pro transport materiálu k zákazníkům, které máme po celé Evropě. Určitě je pro nás důležitá také cena výroby připadající na jednoho zaměstnance. Kdo všechno se řadí mezi vaše zákazníky?

Hlavním klientem je koncern Volkswagen, což zahrnuje i Škodu Auto. Dále jsou to Mercedes, Renault, Citroën, Kia – máme také dva závody na Slovensku, v Žilině, které vyrábí pro Kiu. Pracujete v oddělení HSE. Co vše zahrnuje Vaše práce?

Zabývám se v první řadě bezpečností našich zaměstnanců. Snažíme se o maximální možnou prevenci, předcházení pracovním úrazům, s čímž souvisí i to, aby měli lidé adekvátní podmínky k práci. Mám na starosti 4 závody, kde je vždy co zlepšovat. Dále zodpovídám za bezpečnost strojů v rámci nových a existujících projektů. Před rokem jsme navázali spolupráci s TÜV SÜD a myslím si, že jsme se vydali správným směrem. I v minulosti jsme tuto službu využili, ovšem v současnosti z ní dokážeme těžit výrazně víc. Dnešní výstupy u nás mají velký vliv na kvalitu strojů i bezpečnosti.

SÜD. Bez jejich validace není stroj vpuštěn do našeho závodu. V případě, že jsou v rámci přejímky shledány nějaké nedostatky, výrobce musí vše odstranit a prokazatelně zajistit opětovnou validaci TÜV SÜD. Jsme hodně obezřetní, ať už provádíme jakoukoli úpravu našich strojů a standardně si zveme TÜV SÜD k odborné konzultaci a hodnocení, na které jsme vázáni. Například nedávno jsme transferovali linku z Francie, která je strategickým strojem pro rozšíření sortimentu naší společnosti. Linka byla rozebraná, a tak mohlo hodnocení proběhnout jen na základě dokumentace. I tak ale bylo provedeno výborně – získali jsme seznam neshod a teprve potom proběhla montáž, která již zahrnovala potřebná nápravná opatření. V současné době je stroj již na místě a čeká na finální validaci před spuštěním výroby. Tyto kroky jsou pro zajištění bezpečnosti vážně nezbytné a velice důležité. Co je vaší hlavní motivací pro investice do bezpečnosti práce?

Ve Faurecii je hlavním principem Safety First, neboli bezpečnost na prvním místě. Bezpečnost je skloňována napříč všemi odděleními. Až na druhém místě je výroba a další výsledky.

V čem tato změna spočívá?

Francie má dnes jeden z nejsilnějších sociálních systémů v Evropě. Jakým způsobem váš přístup k bezpečnosti ovlivňuje to, že jste francouzská firma?

Jednoduše řečeno už si nedovolíme nějaký stroj jen tak upravovat podle našich potřeb bez toho, abychom případnou úpravu nejprve konzultovali s odborníky přes strojní bezpečnost ze společnosti TÜV SÜD. Nyní jsou u nás nastavena jasná pravidla úzce spojená se strojním zařízením a hlavně vyplývající ze zkušeností s tragickými pracovními úrazy, které se kdy obecně staly. Proces začíná již od tvorby specifikace a pokračuje samotnou přejímkou jak ze strany Faurecia, tak TÜV

Vidím zde pozitivní vliv v tom, že jsme nadnárodní společnost. Otevírá nám to dveře k novým trendům, které jsou ve světě více než běžné. Patří k tomu i samotná informovanost o pracovních úrazech, jejich důsledcích a nápravných opatřeních – toto jsou mimořádně cenné zkušenosti. Firma má standard nastavený velice vysoko, ať už se to týká výroby, kvality, logistiky nebo právě zmiňované bezpečnosti. Obecně se dá říct, že vliv centrály je cítit, ale spíš pozitivním způsobem.


Konkrétní číslo vám neřeknu, ale celkový dopad je určitě veliký. Je potřeba vyčíslit prostoje stroje, lidí, speciální dopravu a samozřejmě prostoj zákazníka.

My se většinou snažíme řešit tyto problémy interně, aby klient měl všechny dodávky včas, i kdyby se mělo jednat o vícenáklady. Vždy se snažíme držet takový objem zásob, abychom mohli ve své práci pokračovat za všech okolností. Proto se nám ještě nestalo, že bychom nějakou linku úplně zastavili. To by byl velký nezdar. V České republice se za několik posledních let snížil celkový počet pracovních úrazů, vzrostl ale počet úrazů smrtelných. Jak si to vysvětlujete a jak je to u vás?

Obecně musím říct, že kvalita bezpečnosti práce jde nahoru. Většina firem je nadnárodních a má nastavena podobná pravidla pro jejich prevenci. Za nás musím potvrdit, že od roku 2010 trend pracovních úrazů klesl. Firma naštěstí žádný smrtelný pracovní úraz neměla, ale vím, že historie s sebou nese i takové případy. Již před mým nástupem bylo globálně nastaveno tzv. 13 Mandatory Rules, která jsou klíčovým faktorem tohoto úspěšného výsledku. V současné době, mimo jiné, také hodně pracujeme na zvýšení bezpečnosti při práci s externími firmami, ať už to jsou práce ve výškách nebo práce se zvýšeným požárním zatížením. Všichni asi víme, že pochybení při provádění těchto prací mohou mít fatální následky. Zde právě dbáme na základní podmínky nastavené směrem na dodavatele, jako je pojištění, školení pro práci ve výškách a všechny adekvátní revize k bezpečnostním postojům, atd. Díky tomu můžu říct, že trend jde tím správným směrem, tedy dolů. V čem přesně vám pomáhá globální spolupráce s TÜV SÜD při snižování počtu pracovních úrazů?

S firmou jsme navázali spolupráci v roce 2014 s jasným cílem: předcházet pracovním úrazům v rámci strojní bezpečnosti.


Automobilový průmysl je plný změn – jak právě v rámci zvyšování efektivity výroby, tak i strojních zařízení a jejich úprav. To označuji jako potenciální riziko, kdy může dojít k chybám, jež mohou mít za následek i pracovní úraz. Na tomto základě jsme za-

a jak ho efektivně odstranit. Dále jsou naše základní pravidla transparentně vizualizována na místech, kde si je mohou připomenout. Hodnocení v rámci projektů nebo preventivní kontroly jsou dost častá, takže mezi lidmi jsme pořád.

ní data, s nimiž mohu dál pracovat. Nejde už jen o domněnky a náhodná zjištění, ale jednoznačná a průběžně dostupná fakta, která potřebuji k získání dalších finančních prostředků pro zajištění bezpečnosti. Řešení pak implementujeme průběžně. Proto

»S TÜV SÜD jsme navázali spolupráci v roce 2014 s jasným cílem:

předcházet pracovním úrazům

v rámci strojní bezpečnosti.«

čali spolupráci s firmou TÜV SÜD a požadujeme validaci každé úpravy stroje a nového strojního zařízení. Nastavili jsme si síto, které nám eliminuje skrytá rizika. Benefitem je také zvýšení úrovně zkušeností v rámci strojní bezpečnosti našich zaměstnanců, kteří se podílejí na těchto změnách nebo tvorbě specifikace pro stroje nové, včetně požadavků na bezpečnost. Jak komunikujete vašim zaměstnancům, že vám na bezpečnosti tolik záleží?

Zaměstnanci jsou pravidelně jednou do roka školeni, mimo jiné jsou prokazatelně seznámeni s pracovními úrazy, jejich příčinami a nápravnými opatřeními, na kterých se mohou i oni sami podílet. Rád využívám zkušenosti zaměstnanců. Mnohdy to jsou právě oni, kteří přesně vědí, kde je problém

Pomáhá vám to, jak dbáte na bezpečnost, i při náboru?

Pomáhá. Vím i od zaměstnanců z HR, že na pohovorech mezi prvními padá otázka, kolik jsme měli pracovních úrazů. Proto jsem rád, že křivka pracovních úrazů klesá. Je zde také vidět vazba na posuzování strojů třetí stranou, protože sledujeme i tzv. skoro-nehody, riziková místa, kde by mohlo k úrazu dojít. Od začátku spolupráce s třetí stranou je trend opět lepší. Jaká je v současné době Vaše největší výzva v oblasti HSE, především ve spojení s automobilovým průmyslem?

Vyplývá z digitalizace. Jsou to fakta a data ukazující, co bylo příčinou pracovního úrazu a pomáhající nám snížit počty úrazů k nule. Díky digitalizaci mám konkrét-

si myslím, že v budoucnu bude řízení HSE mnohem snazší. Za bezpečnost jsou data zpracovávána napříč celou Evropou a všemi divizemi, které máme. Proto bude finální analýza větší a v tom je naše síla a hodnota. Jednou z klíčových výzev budoucna je také bezpečnost dat ve firmách. Jak vidíte vliv digitalizace, Průmyslu 4.0 či Internetu věcí na vaše podnikání?

Velmi pozitivně. My začínáme tento trend implementovat napříč všemi odděleními, včetně logistiky. Bude do toho zakomponována i bezpečnost, a proto budeme mít základní informace o úrazovosti třeba i na mobilním telefonu. Těším se, že uvidím i na svém mobilu detailní analýzu, co se kdy stalo na kterémkoli stroji, a že budu mít přesné informace, co mohlo být příčinou. TÜV SÜD Journal 23


Přítomnost Faurecie v České republice I – Interiéry A – Autosedačky V –Výfukové systém V Bezděčín

I

V

Bakov nad Jizerou

Mladá Boleslav

A

I Pardubice

Nýřany u Plzně

A

V

Písek

Martin Malina

Coordinator pro oblast Health, Safety and Environment (HSE)

Je ještě něco, co se týče Průmyslu 4.0, co je pro vás velmi důležité?

Tato politika Faurecie platí po celém světě, nebo jen v Česku?

Ta fakta a data, která budeme mít. Tím se nám hodně usnadní analýza celého pracovního úrazu. Tohle jsou data, které jsme doposud neměli a museli jsme je v průběhu jednoho – dvou měsíců složitě zjišťovat. Teď jsou veškeré výstupy k dispozici do 24 hodin. Na svém mobilu se mohu podívat, co se kde stalo.

Platí po celém světě.

Jak se stát dodavatelem Faurecie? Na co hledíte především?

Podmínky klademe jak na pojištění, tak na kvalitu zaměstnanců – například aby měli všechna potřebná školení. Z vlastních zkušeností vím, že jsou dodavatelé, kteří jsou levnější a dodavatelé, kteří jsou dražší, ale také kvalitnější, protože poskytují zaměstnancům veškerá školení, mají pojištění a potřeba bezpečnosti je u nich na prvním místě. Další věcí je určitě kvalita provedené práce a reference. My si ověřujeme jednotlivé reference od společností, pro které firma pracovala, stoprocentně i pojištění a variabilitu nebo schopnost prokázat, že dokážete dodat to, co poptáme, v daném čase. Spolehlivost dodavatele vyplývá i z jeho referencí. Když tyto věci splníte, pak musíte být zařazeni na panelu, kde jsou uvedeni naši dodavatelé, a bez kterého nemůžeme provést objednání služby. Všichni dodavatelé musí být ověřeni naším oddělením nákupu. 24 TÜV SÜD Journal

Letos je v Česku velkým problémem nedostatek pracovní síly, především ve výrobním průmyslu. Potýkáte se s tím také?

Určitě. Zrovna dnes jsem měl výběrové řízení na člověka, který by mě dokázal stínovat na mé pozici. Vybrali jsme si vhodného kandidáta, ovšem dnes ráno zavolal a řekl, že dává přednost jiné nabídce. Abychom tomu čelili, máme zde např. Trainee programy pro vysokoškoláky, protože ti jsou pro nás zajímaví. Na školách kandidáti jsou, ale je o ně velký zájem, proto musíme být velmi rychlí, abychom byli první, kdo je osloví a nabídli jim, pokud možno, co nejlepší podmínky. Jak vidíte budoucnost automobilového průmyslu v České republice a vůbec ve středu Evropy, včetně Slovenka a Polska?

Myslím si, že automobilový průmysl tu bude pořád. Vyvíjí se a my s ním. Zásadní je také kvalita, kterou chtějí velcí dodavatelé. Myslím si, že tady máme velmi dobře našlápnuto. Co dává Vaše práce Vám osobně?

Jsou to možnosti. Dává mi zkušenosti napříč rozsáhlou problematikou týkající se bezpečnosti práce, environmentu a požár-

Martin Malina se narodil v roce 1986 v Mladé Boleslavi, kde také studoval střední průmyslovou školu se zaměřením „strojař“. Jeho studium pokračovalo na Technické univerzitě v Liberci. Do firmy Faurecia nastoupil v roce 2010 jako podpora oddělení zefektivňování výroby a implementace standardu HOSHIN, SMED, 5S. O rok později začal pracovat na oddělení HSE, kde byla jeho úkolem právě bezpečnost, mimo jiné i na strojních zařízeních v rámci nových a nabíhajících projektů. O pár let později se stal jeho leaderem. Mezi Martinovy záliby patří jeho čerstvě narozený syn Jakub, sport a společenský život. Jeho výzvou je být profesionálem v oboru bezpečnosti práce v automobilovém průmyslu.

ní ochrany. Nemohu říct, že bych se nudil nebo se už neměl co naučit. Mám na starost i dva závody na Slovensku, kde je nepatrně rozdílná legislativa. Pravidla jsou však všude stejná a stále se rozvíjí o získané zkušenosti. Jinak, z pohledu bezpečnosti strojů jsme v rozkvětu. Ve Faurecii jsem už šest let a na této pozici tři roky. Ze začátku nikdo nevěděl, co po dodavatelích vůbec chceme. V současné době jsou naše požadavky na bezpečnost hodně vysoké. Máme už dodavatele, kteří jsou zvyklí na audity od našeho partnera, třetí strany TÜV SÜD. U nich audit probíhá bez problémů, protože je dodavatel vnímá i jako ponaučení, což ho posouvá dál. V tom vidím svoji další vizi a z toho mám velkou radost.

Průmysl 4.0

Foto: chombosan / Shutterstock.com

Průmysl 4.0 Řekne-li se Průmysl 4.0, je takřka jisté, že se každému vybaví něco jiného, a to zejména podle toho, ve které oblasti se daný člověk pohybuje, či jakou má profesní zkušenost. Průmysl 4.0 je nový fenomén, jenž zcela jistě ovlivní naši budoucnost, průmyslovou výrobu, i kvalitu našeho života. Obecně se odborníci shodují v názoru, že Průmysl 4.0 přinese nečekané možnosti takřka ve všech oblastech života, které dnes ani nedokážeme zcela odhadnout. Petr Motýl, Business Development, [email protected]


Průmysl 4.0

S

mírnou nadsázkou lze konstatovat, že s Průmyslem 4.0 je to tak trochu jako s bájným Yettim, o kterém všichni mluví, ale nikdo jej neviděl. Na druhou stranu je to nový fenomén, vzniklý poměrně nedávno a začíná se o něm mluvit stále častěji hlavně ve sférách průmyslové výroby, automatizace nebo tzv. „Internetu věcí“ (IoT – Internet of Things). Zmínky o něm naleznete i v souvislosti s pojmy Big data, kybernetická bezpečnost, rozšířená realita (augmented reality) atd. Tento vývoj nelze zastavit, spíše jde o to se tomuto trendu přizpůsobit. Existuje mnoho statistik a predikcí, které jasně dokazují, že pokud se technologická firma trendu Průmyslu 4.0 nepřizpůsobí včas, lze předpokládat, že významnou měrou ztratí konkurenční výhodu, nebo dokonce zanikne. Koncept Průmyslu 4.0 vychází z dokumentu zveřejněného na veletrhu v Hannoveru v roce 2013 a hovoří zejména o tom, že zcela jistě brzy vzniknou „chytré továrny“, jež budou využívat kyberneticko-fyzické systémy, které převezmou zejména opakující se a jednoduché činnosti, do té doby vykonávané lidmi. Spolu s tím se očekává velká změna pracovního trhu a dalších oblastí. V podstatě jde o masivní robotizaci výroby a ta bude do výrobních procesů zaváděna stále více pomocí metod strojového vnímání, autokonfigurace a autodiagnostiky s počítačovým propojením strojů a výrobků. Produkty i stroje budou vybaveny čipy (procesory), díky kterým je bude možno řídit, kontrolovat a obsluhovat přes internet. Vzniknou nová pracovní místa, která však budou vyžadovat vyšší kvalifikaci zaměstnanců a v počátku bude zřejmě ohrožena zaměstnanost osob s nízkou kvalifikací. Průmysl 4.0 je v podstatě proces měnící výrobu ze samostatných automatizovaných jednotek na plně integrované automatizované a průběžně optimalizované výrobní buňky. Vzniknou nové globální sítě založené na propojení výrobních zařízení do kyberneticko-fyzických systémů CPS (Cyber-Physical Systems). Senzory, stroje, díly, IT systémy, ale i výrobky budou vzájemně propojeny v rámci hodnotového řetězce dalece přesahujícího hranice jednotlivé firmy. Takto propojené výrobní bloky na sebe budou vzájemně reagovat pomocí standardních komunikačních protokolů na bázi internetu a analyzovat data, 26 TÜV SÜD Journal

aby mohly lépe předvídat případné chyby, plánovat další výrobu a servis. Tyto chytré „samoučící se“ stroje budou moci konfigurovat samy sebe a v reálném čase se přizpůsobovat změněným podmínkám. V těchto „chytrých továrnách“ budou vznikat „chytré produkty“, jež budou jednoznačně identifikovatelné, budou znát nejen svou historii a stav, ale také nové alternativní cesty, které povedou ke vzniku finálního produktu. Díky senzorům, kamerám, vysí-

přineslo tzv. 1. průmyslovou revoluci, 2. průmyslová revoluce proběhla zavedením hromadné výroby s využitím elektřiny, 3. revoluce byla odstartována nasazením počítačů a 4. průmyslová revoluce je definována masivní robotizací výrobních procesů. Její základní vize se objevily kolem roku 2013. V této sféře se významně profilují velcí hráči z oblasti automatizace a průmyslu, například Siemens, Volkswagen, ABB nebo z oblasti IT, jako IBM, Cisco, Sysgo, SAP, atd.

»Zcela jistě brzy vzniknou

chytré továrny,

jež budou využívat kyberneticko-fyzické systémy.« lačům, čtečkám kódů a kyberneticko-fyzikálním systémům se továrny budou do jisté míry řídit samy. Automatické sklady včas zašlou objednávky. Chytré továrny tak otevřou prostor pro nové kreativní cesty nové přidané hodnoty, vzniknou tak nové obchodní modely a nová chování firem. Dojde k zásadní redefinici vazeb mezi zákazníky, výrobci a dodavateli, a stejně tak i ke změně způsobu komunikace mezi člověkem a strojem. Robotizace by tak měla přispět k řešení nedostatku surovin a k energetické efektivitě. To bude mít pozitivní vliv na prodloužení doby, po kterou budou lidé schopni vykonávat svá zaměstnání. Průmysl 4.0 je naprosto přirozený a další logický krok z hlediska procesní automatizace výroby. Průmysl 4.0 má přímou souvislost s pojmem tzv. 4. průmyslové revoluce (robotizace). Ve stručnosti z historie: využití páry

Internet věcí (IoT) a Big data

Internet věcí je klíčovým médiem pro přenos dat a řízení mezi jednotlivými stroji. Internet of Things (IoT) je systém přenosu dat, ve kterém mohou být různé objekty řízeny na dálku a navzájem spolu reagovat. To umožní vložené čipy, senzory a software. Klíčová je vzájemná konektivita a kompatibilita jednotlivých zařízení. Dříve byla strojní zařízení řízena zejména z velínů nebo z připojeného centrálního počítače. Díky klesající ceně a miniaturizaci čipů instalovaných do čidel a akčních členů se inteligence přenesla až na tu nejspodnější řídicí úroveň. To samozřejmě podstatně zrychlilo i zpřesnilo řídicí proces a nároky na výkon „centrálního počítače“. Pro komunikační a informační technologie nadále platí (a odhaduje se, že ještě cca 20 let bude zřejmě platit) známý Mooreův zákon, potvrzující že výkonnost procesorů ICT tech-

Čtyři industriální revoluce

Období parních strojů

Období elektrifikace a motorizace

Období digitalizace a automatizace

Inteligentní a kybernetické systémy

Foto: ZVEI - Zentralverband Elektrotechnik- und Elektronikindustrie e. V.

Průmysl 4.0

Koncept Průmyslu 4.0 vychází z dokumentu zveřejněného na veletrhu v Hannoveru v roce 2013

nologií se každých 18 měsíců dvojnásobně zlepšují. Toto je klíčový fakt a všechna řešení v rámci Průmyslu 4.0 musí být připravena tak, aby komunikace probíhaly po standardizovaných a otevřených komunikačních protokolech. Standardizace je zde hlavním nástrojem, jenž zaručuje komunikaci mezi stroji a systémy. V tomto ohledu se jedná o velkou příležitost zejména pro certifikační společnosti našeho typu. V této oblasti TÜV SÜD zdárně rozvíjí své aktivity již delší dobu. Internet věcí vidíme denně kolem sebe – ať už v našem mobilním telefonu, při samoobslužném placení v hypermarketu namísto u pokladních, či využíváme-li internetové nebo mobilní bankovnictví místo osobní návštěvy pobočky. Řadu těchto prvků lze vidět už i u nás v mnoha výrobních závodech. S masivní digitalizací výroby samozřejmě nastane problém s množstvím přenášených a využívaných dat, čili se v daleko větší míře uplatní cloudová úložiště, 3D tisk, datová centra, plně automatizované velíny či „chytré sklady“, které samy informují o docházejících zásobách. Náročnost na kapacitu přenášených dat si lze nyní stěží představit a odhady se dramaticky liší. Některé studie uvádějí, že počet zařízení připojených k internetu se do roku 2020 pětkrát zvýší – ze stávajících cca 5 na 25 miliard, z čehož asi 1/3 budou zařízení pro průmysl a služby. Zajímavě může

působit také odhad, že do patnácti let bude mít každý (v průmyslově vyspělém světě) ve svém nejbližším každodenním okolí přítomno asi 30-50 000 zařízení připojených na internet v rámci IoT. Nechme se překvapit. Situace v České republice

Pokud jde o jednotlivé státy, pak evropským leaderem tohoto trendu je jednoznačně Německo (Industrie 4.0), zejména pro svou průmyslovou infrastrukturu, silnou ekonomiku, podporu ze strany státu i dostatek odborníků. Dalšími iniciativami jsou např. Industrial Internet Consortium nebo Smart Manufacturing Leadership Coalition v USA, Japonsku, Číně atd. Jak víme, průmysl v České republice tvoří cca 32 % HPH. V České republice tyto trendy sleduje mnoho firem a sdružení. Jedním z těchto vizionářů je mj. Elektrotechnická asociace ČR. Obecně existuje vůle české vlády podporovat robotizaci průmyslu a tento záměr byl zhmotněn do vládní koncepce v dokumentu „Národní iniciativa Průmysl 4.0“ ze září 2015, vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. V tomto dokumentu je uváděno, že vláda ČR bude usilovat o vytvoření vhodného prostředí, ve kterém bude možno průmyslové podniky a společenské prostředí rozvíjet tak, aby v novém digitálním světě obstály. Půjde o vybudování datové a komunikační infra-

struktury, vzdělávací systém, nové nástroje trhu práce, adaptaci společenského prostředí a podporu investic do nových technologií. ČR má dobrou inovační výkonnost, ale ne příliš v oblasti IT. Za slabé stránky považuje dokument obecné nepochopení pojmů a nepřipouštění si rozsahu, neexistující představu o nákladech a výnosech a nedostatečnou specializaci školství. Vzhledem k tomu, že si strategie adaptace na čtvrtou průmyslovou revoluci bere za vzor Německo, měla by se ČR přeorientovat na vytváření pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. „Téma Průmyslu 4.0 není pro ČR novinkou ale úroveň poznání a aplikace se velmi odlišuje. České společnosti nepovažují Průmysl 4.0 pouze za zdokonalení automatizace ve výrobních procesech, ale vidí budoucnost v silné horizontalizaci (výroby i řízení firem), která jde za hranice výrobních podniků a pokrývá celý životní cyklus.“ ELEKTROTECHNICKÁ ASOCIACE ČR

Průmysl 4.0 - přínos

Je nesporné, že trend, jakým Průmysl 4.0 je, nelze zastavit. Za hlavní výhodu považují experti úsporu času a peněz. Řadu činností bude možné plně automatizovat pomocí „chytrých strojů“. Dojde ke zkvalitnění lidského života díky vyšší produktivitě práce TÜV SÜD Journal 27

Foto: Fraunhofer IWU

Průmysl 4.0

S implementací Průmyslu 4.0 vznikne více pracovních míst požadujících vyšší kvalifikaci.

a úbytku monotónních prací. Průmysl 4.0 je také nadějí pro snižování negativních lidských vlivů na životní prostředí a náročnost spotřeby energie. Firmy zároveň získají větší flexibilitu. Pokud se nečekaně zvýší poptávka, nebudou muset shánět krátkodobé zaměstnance, a když spotřeba klesne, vyhnou se složitému propouštění. V první fázi bude zřejmě pracovních míst ubývat, ale časem vzroste poptávka po pracovnících s vyšší kvalifikací. Vznikne mnoho nových míst v IT, vývoji a marketingu. Zahraniční zkušenosti ukazují, že na jedno ztracené místo by mělo přibýt 2,5 nového. Budou redukována nízko kvalifikovaná místa. Díky levnějším výrobkům by mělo dojít ke zvýšení kupní síly, a tím pádem k růstu spotřeby a blahobytu společnosti. Promění se i výuka na školách. Hlavním rizikem totiž není samotný Průmysl 4.0, ale to, že jej včas nezachytíme. V praxi ale firmy budou zřejmě pozorné, protože jsou „pupeční šňůrou“ spojeny s Německem a budou muset zvládnout reagovat na tamní trendy. Produktivita práce by po čtvrté průmyslové revoluci měla vzrůst o 30%. Protože by naše produktivita, a tím pádem i produkce na obyvatele, měla vzrůst ještě více, jedním z logických kroků by bylo další zkrácení pracovní doby tak, jako se to v současnosti děje třeba v severní Evropě. Je docela možné, že Průmysl 4.0 umožní realizaci prozatím smělých vizí o tzv. „minimálním nepodmí28 TÜV SÜD Journal

něném příjmu“, tj. že každý občan automaticky dostává od státu určitou částku peněz na důstojný život nezávisle na tom, zda pracuje či ne. Oproti dnešnímu standardnímu vnímání pravděpodobně nastane velký posun i v oblasti ekonomiky a účetnictví. Již teď se mluví o návratu kryptoměny, jakou je např. Bitcoin, do této sféry. Je logické, že tzv. chytré stroje budou samy nejlépe vědět, kolik produktů vyrobily a jaké byly přesné výrobní náklady na produkt. Tyto výrobní stroje budou připojeny na internet s přístupem do firemních účetních systémů. Proč by si tedy samy svou práci „nevyfakturovaly“ nebo neobjednaly chybějící součástky pro další výrobu? Průmysl 4.0. - další výzvy

Samozřejmě, že ani tato oblast se neobejde bez rizik a nových výzev. Jedním z hlavních problémů bude kompatibilita mezi stroji, bezpečnost dat a IT sítí, hackerské útoky a zneužívání dat. K rizikům patří také propouštění v úvodních fázích nástupu robotizace výroby. Pro ČR je odhadováno ohrožení cca 54 % pracovních míst (srovnatelné např. s Rakouskem). Kromě méně kvalifikovaných pracovních pozic budou ohroženy i pozice vyšší, které jsou spojeny s rutinními činnostmi (administrativa, zpracování dat a analýzy, střední management apod.). Naopak ty pozice, jejichž výkon vyžaduje aktivní vyjednávání, kreativitu či sociální inteligenci,

budou ohroženy v podstatně menší míře, neboť jejich automatizace je zatím obtížná. „Vynaložené náklady na kybernetický útok musí být vyváženy odpovídajícím prospěchem. Většina současných kybernetických útoků je ekonomicky motivována. Kybernetické „zbrojení“ začalo před mnoha lety, ale velké „bitvy“ nás teprve čekají,“ JAN ROLLO, CEO, SYSGO

Mezi hlavní rizika přibudou jistě i hackerské útoky a zneužívání dat. Další vývoj v obraně proti těmto hrozbám bude záviset do značné míry na politice států i EU a zejména na legislativě. Lze říci, že pokud budou IT řešení a systémy jasněji definované a certifikované, pomůže nám to lépe se ochránit. V posledních letech jsou zaznamenávány častěji předem promyšlené útoky na „chytré stroje a systémy“ z oblasti tzv. kyberprostoru u velkých podniků. Hrozba je už reálná. Velkým rizikem také mohou být nekompatibilní nebo nestandardní řešení či výrobky integrované do systému „chytré továrny“. Důsledkem mohou být havárie, nefunkčnost, ztráta dat a podobně. Podcenění rizik se rozhodně nevyplatí. Kontrola dodržování technických předpisů, norem a zákonů je oborem naší společnosti a v této oblasti jsme schopni garantovat mnoho typů služeb. Funkční bezpečnost strojů a IT je naší běžnou činností pro naše zákazníky.

Průmysl 4.0

TÜV SÜD – příležitosti v systémech managementu, standardizace, bezpečnost strojů a IT

Iniciativa Průmysl 4.0 vyhlášená Vládou ČR se ze systémového pohledu opírá o tři klíčové vize: • Vize horizontální integrace všech subsystémů – objednávky, výroba, expedice produktu, servis • Vize vertikální integrace všech subsystémů – od nejnižší úrovně automatického řízení procesů přes řízení výroby, plánování zdrojů, ERP systémy (Enterprise Resource Planning) • Vize plné počítačové integrace všech inženýrských procesů – zadání, designu, vývoje, realizace, testování a verifikace až po plánování životního cyklu produktu Horizontální a vertikální integrace vyžadují přísnou standardizaci komunikačních rozhraní, jasné funkcionality a definice

Stejně tak i česká řešení pro domácí trh budou muset splňovat standardizační požadavky globálního rozsahu. České instituce a odborníci by měli začít včas věnovat svou pozornost certifikačním nebo standardizačním orgánům a jejich požadavkům. Požadavky na bezpečnost a spolehlivost

Bezpečnost a spolehlivost musí být chápány komplexně a systémově. Samozřejmostí musí být zajištění základní datové a komunikační bezpečnosti (cybersecurity) tak, jak ji dnes běžně poskytuje oblast ICT. S touto základní bezpečností má problém většina českých podniků, zejména malých a středních. Podniky budou muset ve vlastním zájmu mít větší přehled o situaci v jejich kyberprostoru. Zvláštní a důležitou kapitolou bude funkční a softwarová bezpečnost „chytrých strojů“. Pozornost musí být cíleně věnována i bezpečnosti automatizovaného

»Na implementaci nových typů systémů managementu

budeme připraveni.« protokolů integrace. Budou vznikat různé IT architektury v různých typech podniků s odlišným charakterem výroby. Všude však stále budou pracovat lidé a očekává se, že stroje i lidé spolu budou více komunikovat, vyjednávat, spolupracovat. Aby k takovéto silné komunikační spolupráci mohlo docházet úspěšně, dojde i k proměnám stávajících systémů managementu. Jinými slovy, i v chytrých továrnách musí pracovat lidé, kteří se musí řídit definovanými procesy – např. systémy managementu. V tomto vidí TÜV SÜD Czech další prostor své působnosti. Na implementaci nových typů systémů managementu budeme připraveni. Standardizace

Plnou integraci decentralizovaných řešení v Průmyslu 4.0 si nelze představit bez standardizace, přičemž bude zcela nezbytné podřídit všechny standardy, včetně vnitropodnikových, požadavkům a mezinárodním standardům vytvořeným společně s velkými globálními hráči a platformami.

provozu zařízení, ať již pro člověka, či jako prevence proti prvotnímu zničení zařízení. „Tou správnou cestou vpřed je rozvíjet lidské chápání zároveň s nastupující automatizací (například automatický sběr dat a vyhodnocování a včasné rozpoznávání problémů). Některé projekty však budou v dohledné budoucnosti nadále záviset na činnosti lidí, zejména pokud jde o relativně nové oblasti např. hospodaření s energií. Nedávné legislativní změny, které vyžadují velké podniky k implementaci 50001 energetických systémů řízení ISO je krok správným směrem, jenž poběží současně s rozvojem procesů v Průmyslu 4.0“ ARNE SPRINGORUM, OWNER,HE CONSULTING

Legislativní dohled a ochrana před riziky, audity, certifikace

Nezbytné úpravy právního rámce a regulačního prostředí budou hrát velmi důležitou roli a nyní jsme v přípravné fázi. Koncept Průmyslu 4.0 bude vyžadovat vytvoření nových regu-

Průmysl 4.0 je výzvou pro rozvoj nových možností a služeb Společnost TÜV SÜD chápe Průmysl 4.0 zejména jako výzvu pro rozvoj svých nových možností a služeb. Například na veletrhu Hannover Messe 2016 se zaměřila na průmyslovou a IT bezpečnost. Naše služby v oblasti bezpečnosti strojů a IT bezpečnosti byly předvedeny na několika stáncích společně s leadery německého Industrie 4.0. Spolupracujeme s The Research Institute of Rationalisation (FIR) a Deutsche Akademie der Technikwissenschaften například na projektu „Industry 4.0. Maturity Index“. Jsme aktivními členy „SmartFactoryKL technology initiative“, sdružující klíčové leadery na německém trhu, a poskytujeme tak podporu zákazníkům i partnerům. Spolupracujeme s „Industrial Internet Consortium (IIC)“, jež se zabývá mezinárodní standardizací jako ISO 27000 a IEC 62443 (IIC bylo založeno roku 2014 společnostmi jako AT&T, Cisco, GE, IBM a Intel pro rozvoj industrial internet aplikací) http://www.tuev-sued.de/company/press/ press-archive/reliability-safety-and-security-in-industry-4.0.

lačních podmínek a úpravu stávající legislativy. Zapojení moderních technologií do výroby a automatizace výrobních procesů budou klást zvýšené požadavky na vytvoření regulačních opatření, jako audity a certifikace, distribuovaný monitoring bezpečnostních zařízení, anebo stanovení odpovědnosti za vzniklé škody způsobené autonomními systémy. Důležitým prvkem je rovněž legislativní ošetření konkrétní zodpovědnosti za činnost autonomních systémů, zejména za škody, které by mohly vzniknout jejich chybnou funkcí. Dosažení provozní spolehlivosti celého výrobního zařízení bude díky nové filozofii provozu decentralizovaných systémů řízení velmi komplikované. V návaznosti na zavádění standardů konceptu Průmysl 4.0 bude nutné revidovat právní předpisy v oblasti normalizace, zkušebnictví a akreditace a provést revize v oblasti českých technických norem. My v TÜV SÜD Czech silně věříme v technologie a budoucnost trendů jako je Průmysl 4.0. Rádi vám pomůžeme se v této nové oblasti uplatnit co nejlépe. TÜV SÜD Journal 29

Rozhovor s Petrem Jonákem

S JS HR



SPD: SME RÁZÍ

proti nebezpečným nápadům, rostoucí byrokracii a regulaci

V České republice je Svaz průmyslu a dopravy (SPD) jednou z nejdůležitějších organizací, která prosazuje a posiluje hlasy českých firem v dialogu s ostatními zainteresovanými stranami, především se státem. Petr Jonák, člen grémia a expertního týmu pro média SPD ČR, mluví o výzvách českého průmyslu a o důvodech, proč by měly být české firmy na sebe pyšnější. Často mluvíte o tom, že by na sebe české firmy měly být hrdější a projevovat větší sebevědomí. Co je důvodem vašeho zamyšlení?

Tradice průmyslu je v Česku jedna z nejdelších na světě, v řadě rodin se know-how předává z generace na generaci. Češi jsou skvělí po technické stránce a vynikají v IT dovednostech. Zároveň jsme velmi kreativní a flexibilní, což je v dnešním turbulentním světě technologií zásadní a ceněná kompetence. Bohužel se ale neumíme prodat a chybí nám sebevědomí. Práce totiž vývojem skvělého produktu nekončí, ale spíše začíná. Jak říká Zbyněk Frolík z Linetu, váš výrobek musí být předmětem touhy, nikoliv pouhé volby. A jak ukazuje jeho příklad, když nepodceníte obchod a marketing a jste si jistí kvalitou svého produktu, může z vás být světový hráč. Větší hrdost by ale měla

mít i celá země. Česká republika patří do desítky nejbezpečnějších zemí světa. S přibývajícími teroristickými útoky a geopolitickou nestabilitou bude právě bezpečnost jedním z klíčových faktorů při rozhodování o umístění firemních investic. Geografická poloha ve středu Evropy nám dává obrovskou výhodu logistického hubu. Máme v pořádku bankovnictví. Jakkoliv se nám to v osobních zkušenostech možná někdy nezdá, na vynikající úrovni je naše zdravotnictví. Co nejlepšího dnes český průmysl dává světu?

Fenoménem je určitě automobilový průmysl. Škodovka dnes má v ČR třetí největší výzkumné centrum v rámci celé skupiny Volkswagen a je schopná obstát v neuvěřitelně konkurenčním prostředí. Na to se nabalují také velmi inovativní dodavatelé, kteří dnes z Česka často

obsluhují většinu světových značek. Velmi silní jsou Češi v IT a internetu – AVG, Avast, Socialbakers nebo Kiwi se již stali světovými hráči, mnoho dalších je na prudkém vzestupu. Konkrétním tuzemským firmám se pak podařilo dostat Česko na světový Olymp ve specifických oborech, jakými jsou například tramvaje, elektronové mikroskopy, již zmiňovaná nemocniční lůžka nebo třeba gramodesky. Která hrozba – či hrozby – současné doby jsou podle Vás pro český průmysl největší?

Osobně za největší hrozbu považuji možné odstředivé tendence v Evropské unii. Jsem poslední, kdo by byl nadšený z občasné bruselské byrokracie, na šéfa Evropské komise Junckera se podle mého bude vzpomínat spíše jako na smutnou postavu, ale děsí mě, pokud si někdo myslí, že bez EU bychom se měli lépe. Ani omylem. Česká ekonomika je jedna z nejotevřenějších na světě, stojíme a padáme s exportem. A drtivá většina vývozu jde právě do zemí EU. Čtyři svobody – pohyb osob, zboží, služeb a peněz – je to nejTÜV SÜD Journal 31


vaha a schopnost přemýšlet za horizont voleb, které jsou v Česku navíc každý rok. Jsem proto stále více přesvědčený, že by stát především neměl podnikání házet klacky pod nohy, měl by nastavit nekomplikovaná a stabilní pravidla a nechat firmy dýchat. Současný vývoj technologií a inovativních řešení je navíc tak rychlý, že jakákoliv snaha tyto nové postupy regulovat se míjí účinkem. Než zákon projde legislativním procesem, je již celé odvětví dál a využívá jiné postupy. Ne-

Jestli bych měl osobně na některé trendy vsadit, pak je to cokoliv spojené s kreativitou. Pokud má Evropa v současné světové konkurenci nějakou výhodu, pak je to právě kreativita, která například asijským ekonomikám stále chybí. V rámci jednotlivých oborů očekávám, že si světovou konkurenceschopnost udrží český automobilový průmysl, ale za deset patnáct let bude vypadat výrazně jinak než dnes. Velkou příležitostí do budoucna jsou pak nastupující fenomé-

jen český stát na toto neumí reagovat a potenciál ekonomiky tak nechtěně brzdí. Stát navíc začal zasahovat do stále více oblastí a země je kvůli tomu částečně paralyzovaná. Kvůli neustálým změnám zákonů nemají firmy to klíčové, a to je stabilní prostředí a předvídatelnost. Kvůli nesmyslně komplikovanému stavebnímu řízení a procesu EIA je v Česku extrémně zdlouhavé a náročné cokoliv postavit, zejména v oblasti dopravní infrastruktury. Nedávno jsem se zúčastnil debaty o plánu na rekonstrukci železničního Negrelliho viaduktu v pražském Karlíně. Ten byl postaven před dvěma staletími za pouhé tři roky a až do roku 1910 to byl nejdelší most v Evropě. O dvě století později jej chceme opravit a i pokud bychom začali ještě letos, nebudou práce dokončeny dříve než za deset let.

ny – nanotechnologie, digitální ekonomika, sdílená ekonomika. Nástup strojů skýtá pro Českou republiku obrovskou výhodu. Dnes je extrémně těžké konkurovat laciné pracovní síle z Asie a dalších částí světa. Pokud ale budou stále vyšší část výroby zajišťovat stroje, pak takový stroj bude stát v zásadě stejně v Číně jako třeba v Brně. Výroba se tak může začít vracet do Evropy a produkce se bude lokalizovat. Průmysl 4.0 znamená znovu rozdané karty. Česká republika by se svými zkušenostmi měla mít ambici patřit do špičky.

Foto: linet.com

cennější, co se nám mohlo přihodit. Je naším nejvyšším zájmem být součástí reformního křídla a tlačit na reformu EU, ale rozhodně ne na její oslabení či dokonce rozpad nebo odchod. Větev, kterou bychom si podřízli, je totiž strašně vysoko. I když to dnes není příliš populární, osobně jsem dokonce pevně přesvědčený, že pokud by se EU reformovala, soustředila především na ekonomickou spolupráci a začala dodržovat vlastní nastavená pravidla, měli bychom pak co nejdříve přijmout i euro. Zbytek světa nečeká, a pokud Evropa nemá začít zaostávat a má hrát ve světové ekonomice zásadní roli, pak musí držet při sobě. Druhou velkou hrozbou je „příliš mnoho státu“ a jeho bezradnost, která se v důsledku projevuje stále komplikovanějšími a stále se měnícími zákony. Jak český průmysl ovlivňuje fakt, že vedení českého státu nemá jasnou dlouhodobou vizi pro českou ekonomiku a navíc se tato vize víceméně mění s každou novou vládou? Kde vidíte řešení tohoto již dlouhodobého problému?

Měl jsem možnost být už u první velké strategie konkurenceschopnosti Česka, kterou v roce 2005 zpracoval Martin Jahn se svým týmem. U druhé velké státní strategie z roku 2012 jsem byl jedním z tvůrců a koordinátorem prací. A garantuji vám, že problém není v tom, že bychom nevěděli, co máme dělat. Víme to a jsou toho na ministerstvech plné šuplíky. Problém je jen a pouze v implementaci. Bohužel chybí od-

Foto: avg.com


Na co by se měly české firmy soustředit, aby uspěly v budoucnu? Které oblasti jsou ty, u nichž si myslíte, že mohou českému průmyslu zabezpečit globální konkurenceschopnost?

Na jednu stranu českým firmám chybí pracovní síla, která z vnitřních zdrojů už očividně dostupná není, na druhou stranu je na silném vzestupu tendence uzavřít hranice a hlídat si příliv nových spoluobčanů. Jak prosperovat v tomto kontextu? Co doporučujete firmám, které letos zoufale hledají lidi, aby se mohly pustit do nových projektů?

Chybějící pracovní síla začíná být pro firmy i celou českou ekonomiku kritickým pro-


blémem. Jen v oficiálních statistikách registrují Úřady práce zhruba 140 tisíc volných míst, která firmy nedokáží obsadit. Dalších odhadem 200 tisíc míst je obsazených lidmi s nevhodnou kvalifikací. Snaha odborů přibouchnout dveře zahraničním pracovníkům je pak směsí populismu a zásadního nepochopení problému. Pokud firmy nebudou mít lidi, přestanou v Česku investovat a řada jich odejde. O práci pak v důsledku přijdou Češi. Jsme proto rádi, že jsme českou

ve kterém se firmám bude dobře podnikat, inovovat, dělat výzkum. Jsme povinné připomínkové místo a součást národní tripartity a máme tak sílu ovlivnit podobu zákonů jako málokdo v této zemi. Klíčové pro nás je, aby náš hlas byl co nejsilnější. Již dnes reprezentujeme firmy, které v ČR dohromady mají přes 1,3 milionu zaměstnanců. I česká ekonomika se rychle mění a my se snažíme jít s dobou. Již dávno nezastupujeme pouze „továrny s komíny“. Přivedli jsme do české veřejné de-

»Váš výrobek musí být

předmětem touhy, nikoliv pouhé volby.«

vládu dotlačili do projektu zaměstnávání lidí z Ukrajiny – přijít by mohlo zhruba 5 500 pracovníků. Demagogií je rovněž tvrzení, že když zabráníme příchodu cizinců, porostou Čechům rychleji mzdy. Pokud potřebujete obsadit dvacet míst a máte k dispozici 10 Čechů, tak z nich zvýšením mezd 20 skutečně neuděláte. Pokud někoho přeplatíte z jiné firmy, bude v té původní chybět. A pokud jej přeplatíte nad produktivitu, zkrachujete. Pokud na tom máme hledat nějaká pozitiva, pak můžeme předpokládat, že to některé firmy přiměje investovat do nových technologií a automatizace, čímž poklesne potřeba méně kvalifikovaných zaměstnanců. S nadsázkou tak můžeme říci, že nástup robotů do české ekonomiky uspíšily odbory. V této souvislosti až bije do očí téměř 400 tisíc lidí na Úřadech práce. Z větší části to jsou lidé, kteří pracovat nechtějí a nebudou. Do určité míry to pak jsou lidé z postižených regionů, kde je o práci stale nouze.

baty koncept Průmyslu 4.0, intenzivně se věnujeme digitální ekonomice, já osobně vedu na Svazu platformu pro sdílenou ekonomiku. S nastupujícími technologiemi se navíc stírá rozdíl mezi tím, co je průmysl, a co služba. Stačí otevřít noviny – původně IT firmy se dnes stávají automobilkami, automobilky se naopak pouštějí do sektoru služeb. I v našem případě se tak slovo průmysl postupně posouvá do širšího významu, jaký má například slovo „industry“ v angličtině. Velkou výzvou pro nás bude postupná proměna české ekonomi-

Petr Jonák

Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Jonák je absolventem Vysoké školy ekonomické. Pět let působil jako ekonomický novinář v Praze a v Bruselu. Poté odešel do Škoda Auto, kde spoluzakládal oddělení vnějších vztahů a čtyři roky se věnoval vztahům s vládou a společenské odpovědnosti. Posledních šest let působí ve vrcholovém managementu různých společností v rámci finanční skupiny BMM. Od loňského roku je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, se kterým spolupracuje již jedenáct let. Je rovněž členem dozorčí rady středoevropské pobočky amerického think-tanku Aspen Institute a jedním z tvůrců poslední strategie konkurenceschopnosti České republiky.

ky. Tuzemské odbory mají halasnou kampaň za konec levných mezd, o čemž jsem se již zmiňoval. Ale bez zvýšení produktivity můžeme na rychlý růst mezd zapomenout. České firmy musejí využít dobrých let, investovat do technologií a nových postupů, inovovat, troufat si na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, posunout se od dodavatelů k finálním výrobcům, od montáže k vývoji. Takže jestli se dá hovořit o nějakém smysluplném cíli, pak je to konec levné ekonomiky. A Svaz průmyslu by v tom měl být hybnou silou.

Kde vidíte roli SPD v nastavení dlouhodobé vize českého průmyslu? Co potřebujete, aby se vize, kterou navrhujete, splnila?

Svaz průmyslu zastupuje ty, kteří v této zemi vytvářejí hodnoty. To je naše hlavní úloha – jsme hrází proti nebezpečným nápadům odborů i některých politiků, proti rostoucí byrokracii a regulaci. Bojujeme za prostředí,

Foto: Škoda Transportation


Foto: Sedova Elena / Shutterstock.com

Měření hluku


Měření hluku

Změny v předpise EHK č. 51 přinášejí

PRECIZNĚJŠÍ MĚŘENÍ HLUKU Jiří Kočárek, vedoucí střediska pro zkoušky hluku, [email protected]

V

nější hluk vozidel je podle předpisů EHK limitován již od roku 1958, kdy v platnost vstoupil předpis EHK č. 9, který se týkal právě vnějšího hluku všech motorových vozidel. Z předpisu EHK č. 9 se pak v roce 1982 vyčlenil předpis EHK č. 51, týkající se vnějšího hluku vozidel s nejméně čtyřmi koly. Letos, konkrétně 20. 1. 2016, vstoupila v platnost série změn 03 tohoto předpisu a od uvedeného data je možné, a od 1. 7. 2016 dokonce povinné, udělovat schválení nového typu vozidla pouze podle této série změn předpisu. Nadále je ovšem možné udělit rozšíření schválení stávajícího typu ještě i podle série změn 02 a je možné i nadále udělovat vnitrostátní nebo regionální schválení typu podle série změn 02. V tabulce jsou viditelné jak kategorie vozidel, kterých se předpis týká, tak i dělení jednotlivých kategorií a jejich hlukové limity v příslušné fázi. Fáze 1 vstoupila v platnost 20. 1. 2016, fáze 2 vstoupí v platnost mezi 1. 7. 2020 a 1. 7. 2022, jelikož termíny pro vstup v platnost pro jednotlivé kategorie vozidel se liší, stejně tak jako u fáze 3, která vstoupí v platnost mezi 1. 7. 2024 a 1. 7. 2026. Co se týče konkrétních změn v měření vnějšího hluku motorových vozidel s nejméně čtyřmi koly, první se ještě přímo netýká série změn 03, ale vstoupila v platnost jako doplněk 10 série změn 02 a jedná se

o změnu zkušební lokality pro měření vnějšího hluku. Zkušební lokalita je od vstupu tohoto doplňku v platnost definována podle normy ISO 10844:2014. Jelikož však není úplně jednoduché přebudovat zkušební dráhu, popřípadě vybudovat dráhu novou, platí zde přechodné období do 30. 6. 2019, kdy je možné zkoušet stále na starých typech drah, konstruovaných ještě podle normy ISO 10844:1994. Změny týkající se přímo série změn 03 předpisu EHK č. 51 probereme postupně podle kategorií vozidel, jelikož různé kategorie vozidel mají i různé metody měření vnějšího hluku. V následujících odstavcích se pokusíme zjednodušeně přiblížit, jak taková zkouška vypadá. Lepší pochopení hladiny hluku

Pro kategorie vozidel M1, N1 a M2 do 3 500 kg včetně se zkouška vnějšího hluku skládá ze zkoušky při akceleraci a ze zkoušky při průjezdu konstantní rychlostí. Pro zkoušku za akcelerace je nutné znát maximální výkon vozidla a jeho provozní hmotnost. Z těchto údajů získáme PMR (poměr výkon hmotnost), ze kterého následně vypočítáme městskou a referenční akceleraci vozidla. A právě této referenční akcelerace musíme během zkoušky za akcelerace dosáhnout s přesností na pět procent a s tím, že na středu akceleračního úseku je rychlost vozidla TÜV SÜD Journal 35

Měření hluku


Limit Values (dB(A)) Vehicles used for the carriage of passengers

Phase 1

Phase 2

Phase 3

PMR ) 120

72

70

68

120 < PMR ) 160

73

71

69

PMR > 160

75

73

71

PMR > 200, no. of seats ) 4, R-point height < 450mm from the ground

75

74

72

M ) 2.5 t

72

70

69

2.5 t < M ) 3.5 t

74

72

71

M > 3.5 t; Pn ) 135 kW

75

73

72

M > 3.5 t; Pn > 135 kW

75

74

72

Pn ) 150 kW

76

74

73

150 kW < Pn ) 250 kW

78

77

76

M3

Pn > 250 kW

80

78

77

Vehicle category

Vehicles used for the carriage of goods

Phase 1

Phase 2

Phase 3

M ) 2.5 t

72

71

69

M > 2.5 t

74

73

71

Pn ) 135kW

77

75

74

Pn > 135 kW

78

76

75

Pn ) 150 kW

79

77

76

150 kW < Pn ) 250 kW

81

79

77

Pn > 250 kW

82

81

79

Vehicle category

M1

M2

N1

N2

N3

Foto: TÜV SÜD

50 km/h s přesností na jeden kilometr v hodině (v některých případech může být tato rychlost v závislosti na konkrétním vozidle nižší), a to vše při plně otevřené poloze akcelerátoru. Během zkoušky je tedy nutné najít rychlostní stupeň, s nímž dosáhneme požadované podmínky, a pokud to není možné, tak dva rychlostní stupně s vyšší a nižší akcelerací, které se váženým průměrem zprůměrují vzhledem k referenční akceleraci. Během zkoušky za akcelerace se pak měří maximální hladina akustického tlaku. Na stejný rychlostní stupeň (popřípadě na stejné rychlostní stupně) se poté měří i maximální hladina akustického tlaku při průjezdu konstantní rychlostí. Z těchto dvou hodnot se poté pomocí váhového faktoru vycházejícího ze zrychlení vypočítá stanovená hladina akustického tlaku vozidla reprezentující městský provoz, která musí být rovna nebo nižší limitu pro danou kategorii vozidla. Pro kategorie vozidel M2 nad 3 500 kg, M3, N2 a N3 je postup měření odlišný. Zde se již jedná jen o zkoušku za akcelerace, přičemž vozidla kategorií N2 a N3 musí být v některých případech doplněna o předem definované zatížení. Postup měření je pak takový, že vozidlo na začátku měřícího úseku začne akcelerovat s plně otevřenou polohou akcelerátoru až do doby, než vyjede z měřícího úseku. Pro zkoušku se musí najít takový rychlostní stupeň, aby vozidlo na konci úseku splnilo dvě podmínky. Tou první je rychlost na výjezdu v předem definovaném rozsahu a druhou jsou otáčky motoru v předem definovaném rozsahu vycházející jako procentuelní část otáček maximálního výkonu vozidla. Jestliže tyto podmínky nelze splnit, je nutné použít dva rychlostní stupně. Postup zkoušky je pak obdobný, přičemž nejčastěji se dosahuje předem definovaných otáček motoru na výjezdu. Rychlost na první rychlostní stupeň je přitom pod předem daným rozmezím rychlostí a na další rychlostní stupeň je nad tímto rozmezím. Díky těmto změnám by měly výsledné hladiny hluku lépe reprezentovat stav, který je obvyklý v městském provozu, a tím i reálněji odrážet skutečnou hlukovou zátěž emitovanou vozidly v provozu. Pro zkušební laboratoř to pak znamená prodloužení zkoušky, v mnoha případech až o několik hodin, díky složitějším akceleračním metodám oproti sérii změn 02.

Měření hluku pracovníkem TÜV SÜD

Bezpečnost plastových nádrží

Plastové palivové nádrže jsou běžnou součástí téměř všech vyráběných osobních vozidel. V posledním desetiletí přechází od plechových nádrží k plastovým i mnoho výrobců pracovních strojů, autobusů a nákladních vozidel. To s sebou přináší nutnost legislativně ošetřit bezpečnost plastových nádrží. Martin Hron, ředitel sekce Certifikací vozidel, [email protected]; Martin Škopek, zástupce vedoucího střediska DYCOT, [email protected]

Přesun k plastovým palivovým nádržím

PŘINÁŠÍ POTŘEBU ZKOUŠEK BEZPEČNOSTI TÜV SÜD Journal 37


Imprese ze zkušební komory

V Foto: timquo / Shutterstock.com

ýhody plastů jsou jednoznačné – nižší váha, korozivzdornost, lepší tvarovatelnost, nižší jednotková cena. Plasty s sebou však nesou i mnoho potenciálních rizik – horší odolnost vůči nízkým a vysokým teplotám, otevřenému ohni, chemicky agresivnímu palivu i mechanickému poškození. Ověření těchto vlastností pro automobilový průmysl dříve řešila směrnice 70/221/EHS, kterou v současné době nahrazuje předpis EHK č. 34 – Ochrana vozidel proti požáru. Ten hovoří obecně o zkoušení nádrží jak plastových, tak plechových. Oblast působnosti je pro vozidla kategorie M, N, O, tedy osobní auta, autobu-


sy, nákladní vozidla, případně i přívěsy (pokud nějaké, např. přídavné, nádrže mají). Od roku 2010 je také možno schválit nádrž jako komponent. V tom případě je za homologační proces zodpovědný výrobce nádrže a tento postup dovoluje výrobcům nabízet již homologovanou nádrž. Pro jejich zákazníky je to výhodné, jelikož při homologaci kompletního vozidla se pak provádějí jen finančně nenáročné nedestruktivní zkoušky. Bezpečnost plastových palivových nádrží je řešena i mnoha dalšími dokumenty, které se metodicky velmi podobají předpisu EHK 34. Jako zástupce můžeme uvést normu ISO 21507 - Požadavky na vlastnosti nekovových

palivových nádrží, často využívanou pro stavební stroje, nebo čínský předpis GB 18296, používaný čínským trhem pro silniční vozidla. Pro výrobce nádrží je největší výzvou splnit požadavky na odolnost vůči ohni. Při této zkoušce je nádrž společně s potřebnou částí vozidla umístěna do zkušební komory. Pod nádrží jsou kolejnice. V těch se pohybuje velká pánev, v níž bude zažehnut oheň. Výška mezi pánví a nádrží odpovídá světlé výšce vozidla. Nádrž je naplněna do poloviny svého objemu palivem, pro které je určena. Pokud se typ nádrže používá pro naftu i benzín, je benzín považován za horší případ a zkoušky je možné provést pouze s benzínem.


Průběh zkoušky se pak skládá ze 4 fází:

A. Na pánvi umístěné minimálně 3 m od vzorku je rozhořen oheň. Palivem je vždy benzín. Doba trvání 1 minuta. B. Přemístění pánve pod vzorek a přímé působení plamenů. Doba trvání 1 minuta. C. Nad pánev je nasunut štít z děravých cihel a nádrž je vystavena působení redukovaného plamene. Doba trvání 1 minuta. D. Veškerý oheň je uhašen a nádrž je ochlazena. Během zkoušky nesmí dojít k úniku paliva. Důležitou roli hraje výška umístění nádrže ve vozidle: čím výše je nádrž umístěna, tím větší je její namáhání. Při reálné situaci

hraje podstatnou roli také aktuální naplnění nádrže, palivo v plné nádrži je mnohem lépe schopno kumulovat teplo, a tím pomoci odolat ohni. Teploty během zkoušky se pohybují v maximech mezi 700-900 0C. Hoření palivové nádrže není však jediným rizikem úniku paliva. Její vlastnosti jsou ověřeny i při simulaci převrácení celého vozidla, kdy nesmí dojít k nadměrnému úniku paliva. Zkouškou, která předchází dalším zkouškám pevnosti, je vystavení účinkům paliva po dobu 8 týdnů. V této fázi se ověřuje, zdali nedochází k propustnosti paliva skrz stěny plastové nádrže. Odolnost vůči teplotám a houževnatost

je ověřena při nárazu jehlanovým kyvadlem při teplotě -40 0C. Opačný extrém je vystavení teplotě +95 0C. Odolnost vůči přetlaku je ověřována při 53 0C při dvojnásobku pracovního přetlaku. Vzhledem k náročnosti zkoušek je na světě jen málo zkušeben schopných provádět kompletní zkoušky plastových nádrží. Společnost TÜV SÜD Czech nabízí kromě plného rozsahu zkoušek nádrží i unikátní možnost provádět zkoušky nádrží velkých objemů přesahujících 300 l. Díky tomu běžně realizujeme zkoušky a homologace nádrží pro výrobce nejen z Evropy, ale i Asie a Ameriky.


Posuzování shody stanovených výrobků

22/1997 Sb.

Nový zákon 90/2016 Sb. přinese

ZÁSADNÍ ZMĚNY

v posuzování shody stanovených výrobků Od roku 1997 pro oblast posuzování shody stanovených výrobků platil pouze zákon 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Byl to pouze český, ale velmi kvalitní předpis bez přímé vazby na evropskou legislativu. Teprve v souvislosti s uplatněním nového legislativního rámce pro uvádění výrobků na trh EU (NLF) v roce 2010 bylo nezbytné vydat nový zákon o posuzování shody stanovených výrobků a novelizovat dnes už historický zákon 22/1997 Sb. Miroslav Chromečka, gestor pro oblast stavebních výrobků, email: [email protected]


Těmito normami jsou:

• nařízení vlády č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh (směrnice EP a R 2014/30/ EU), • nařízení vlády č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí (směrnice EP a R 2014/35/EU), • nařízení vlády č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob (směrnice EP a R 2014/29/EU), • nařízení vlády č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent (směrnice EP a R 2014/33/EU), • nařízení vlády č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení (směrnice EP a R 2014/33/EU). Zákon 90/2016 Sb. platí současně také pro výrobky, na které se vztahují příslušná nařízení EU, tzn. přímo použitelná nařízení EP a Rady (2011/305, o stavebních výrobcích označených CE – CPR, od letošního roku také nařízení 2016/424 o lanových drahách a další). Pro všechny nově zavedené směrnice EU a příslušná nařízení EU přestává platit zákon č. 22/1997 Sb.! Zákon č. 90/2016 mj. upravuje obecné zásady pro dodávání výrobků na trh a do provozu, způsoby posuzování shody a technické požadavky, práva a povinnosti osob v oblasti posuzování shody, výkon státní správy v oblasti zkušebnictví a dozoru nad trhem. Zavádí také některé nové pojmy a souvislosti, které starý zákon 22/1997 Sb. nepoužíval. Především jsou to „hospodářské subjekty“ tj. výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce a distributor. Nově je použit „subjekt posuzování shody“, který vykonává činnost posuzování shody včetně kalibrace, zkoušení, certifi kace a inspekce, jinak také „oznámené subjekty“. V neposlední řadě jsou to termíny „stažení z oběhu“ a „stažení z trhu“, které dostaly v souvislostech nového předpisu jiný význam. Významnou změnou v procesu posuzování shody je rozšíření základních osmi modulů (A – H) o dílčí rozšíření modulů A (A1, A2), C (C1, C2), D (D1), E (E1), F (F1) a H (H1). Jejich správné použití je konkretizováno v jednotlivých nařízeních vlády. Jednotlivé moduly zahrnují postupy a úkony pro výrobce, zplnomocněného zástupce a oznámené subjekty, specifikují způsob výměny infor-

Správné znázornění

20

10

5 1 0 1

5

10

17 20

27

37

17 20

27

37

Špatné znázornění

20

10

5 1 0 1

5

10

Foto: Tashatuvango /Shutterstock.com

P

rvním novým předpisem vydaným v souvislosti s uplatněním NFL s platností od 15. 4. 2016 je nový zákon 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh. V souvislosti s tímto zákonem bylo zavedeno celkem 12 nových nařízení vlády, z nichž se pět týká aktivit v oblasti posuzování shody.

Zdroj: ce-zeichen.de



Foto: Alex Ander /Shutterstock.com


mací mezi výrobcem a OS, rozsah dokumentace k výrobku nebo SŘV, formy závěrů z posuzování shody, odlišnosti posuzování sériové nebo kusové výroby a postupy auditů SŘV. Na posuzování shody se nově v rozsahu stanoveném v NV může podílet také akreditovaný vnitropodnikový útvar výrobce. Specifické požadavky a nové pokuty


Foto: Dmitry Kalinovsky /Shutterstock.com

Stavební výrobky…

…výtahy… Foto: Albina Glisic /Shutterstock.com

Část druhá zákona je velmi specifická, neboť zahrnuje zvláštní ustanovení o některých výrobcích, kdy jsou speciální požadavky pro příslušné výrobky stanovené v nařízeních vlády řešeny odlišně od ustanovení zákona. Z oblasti aktivit TÜV SÜD Czech jde především o problematiku výtahů a bezpečnostních komponent výtahů, kde se mj. mění význam některých terminologických výrazů nebo se zavádí výrazy nové (např. „výrobce výtahu“ je nahrazen „dodavatelem“) a odlišně se stanoví i jeho povinnosti a odpovědnosti. Obdobně jsou stanoveny specifické požadavky i pro tlaková zařízení. V části čtvrté zákona jsou nově řešeny přestupky a správní delikty jednak fyzických osob, právnických a podnikajících fyzických osob, ale také nově oznámených subjektů. Došlo k výraznému zvýšení pokut a rozšíření důvodů pro jejich uplatnění, než jsme znali ze zákona 22/1997 Sb. Mezi hlavními důvody pro uložení pokut u hospodářských subjektů jsou neoprávněné označení výrobku CE, padělání nebo pozměnění osvědčení nebo jiných dokumentů, provedení činnosti prohlášení o shodě místo oznámeného subjektu a nesplnění ochranných opatření uložených orgánem dozoru, pro oznámený subjekt jsou to činnosti bez oprávnění, nesplnění povinností v rámci omezení nebo zrušení oprávnění, povinností v rámci posuzování shody a nedodržení informačních povinností. Pokuty za správní delikty se podle druhu a důvodu pohybují od 500 000 do 50 000 000 Kč! Druhým novým předpisem s platností od 15. 4. 2016 je zákon č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1997 Sb. byl naposledy změněn v lednu 2014 v souvislosti se zavedením nařízení EPaR 2011/305 pro stavební výrobky označené CE. Současná změna byla vyvolána novým zákonem č. 90/2016 Sb. na základě zapracování předpisů EU o společném rámci uvádění výrobků na trh EU (768/2008/ES). V rámci provedených změn zák. 22/1997 Sb. byly odstraněny všechny odkazy na problematiku nařízení EPaR 2011/305 pro stavební výrobky označené CE – odkazy na problematiku oznámených subjektů a dále byly upřesněny požadavky na činnosti AO po zrušení nebo pozastavení rozhodnutí o autorizaci. Další změny jsou pouze drobné, nebo se týkají změn souvisejících předpisů (živnostenský zákon, zákon o hornické činnosti, stavební zákon). Důležitá je na všech změnách zákona č. 22/1997 Sb. skutečnost, že v současném znění platí nadále pro celý předmět původní úpravy, kromě výrobků, pro které platí nový zákon č. 90/2016 Sb.

…tlaková zařízení – nový zákon má dopad na různé oblasti.

Semináře

2016

SEMINÁŘE

KVALITA Modul II. - IA IMS, 3.-4.10.2016 Interní auditor kvality, 3.-4.10.2016 FMEA v praxi, 5.-6.10.2016 Interní auditor kvality - zdokonalovací, 10.10.2016 ISO/TS 16949 - zdokonalovací, 17.-18.10.2016 Modul I. - IMS základní, 24.-25.10.2016 Modul III. - Manažer IMS, 7.-8.11.2016 Metrologie I., 14.11.2016 SA8000 - Interní auditor, 14.-15.11.2016 Interní auditor kvality - zdokonalovací, 05.12.2016 Modul IV. - Poradce IMS, 12.-13.12.2016

TECHNIKA SA8000 - Interní auditor, 14.-15.11.2016 Interní auditor kvality - zdokonalovací, 05.12.2016 Modul IV. - Poradce IMS, 12.-13.12.2016

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Energetická náročnost budov, 9.-11.11.2016 Interní auditor EMS - zdokonalovací, 15.11.2016 IA EnMS - hospodaření s energií, 28.-29.11.2016

BEZPEČNOST Dětská hřiště, 09.09.2016 Interní auditor BOZP v návaznosti na OHSAS - zdokonalovací, 20.09.2016 Koordinátor BOZP na staveništi - školení, 12.-14.10.2016 Prevence rizik - školení, příprava ke zkoušce, 19.-21.10.2016 Koordinátor BOZP na staveništi - zkouška, 09.11.2016 Prevence rizik - zkouška, 10.11.2016


Na kvalitním výsledku záleží. Patříte k těm, kteří mají v jádru svého podnikání kvalitu? TÜV SÜD Czech v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně zahájil projekt partnerství pro propagaci kvality. Společně se hlásíme ke kvalitě jako ověřené cestě ke spolehlivosti a spokojeným zákazníkům. Navštivte stánky našich partnerů a informujte se o kvalitativních standardech jejich procesů, výrobků a služeb. Bližší informace o partnerství pro propagaci kvality najdete na: www.tuv-sud.cz/kvalita

TÜV SÜD Czech s.r.o. Novodvorská 994 Praha 4 Telefon 844 888 783 [email protected] www.tuv-sud.cz

JOURNAL # 03 NA KVALITNÍM VÝSLEDKU ZÁLEŽÍ. TÜV SÜD. #14 VITANA Stravování Čechů Návrat ke zdravým. kořenům #24 BEZPEČNOST STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ #29 SPD

Recommend Documents