© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ
Zaznamenala Spojení Místo jednání UV 201jednání Datum
Průmyslová rada Fakulty strojní Irena Svatošová Telefon: 8001 E-mail:
[email protected] UV 115, Univerzitní 22 9. 11. 2016 Pořad. číslo jednání
3
Jméno
Funkce
Společnost
1
Michael Ondraschek
generální ředitel
2
Milan Kavka
ředitel kanceláře
3
Aleš Laciok
koordinátor výzkum a vývoj
4
Jana Brabcová
jednatelka
5
Martin Kořínek
jednatel
martin.korinek@grammer. com
GRAMMER CZ
6
Václav Hofmeister
jednatel
vaclav.hofmeister@hofme ister.cz
Hofmeister s.r.o.
7
Miloslav zeman
ředitel
8
Jiří Gerle
generální ředitel
9
Petr Kozel
ředitel
[email protected]
regionální
milan.kavka@czechinvest. org
pro
[email protected]
Pozn.
ASTOS MACHINERY CzechInvest ČEZ, s.r.o.
[email protected]
Grafia, s.r.o.
omluven
[email protected]
Inel Holding a.s.
[email protected]
[email protected]
[email protected]
10
Jiří Prantner
prezident
11
Karel Hopfinger
prokurista
12
Igor Tichý
Generální ředitel
14
Věra Vrchotová
ředitelka pro rozvoj lidských zdrojů
15
Michal Štilip
prokurista
Jihostroj, a.s.
omluven
KEY PLASTICS JANOVICE s.r.o.
omluven
Klastr MECHATRONIK A, z.s.
[email protected]
Klima a.s.
[email protected]
[email protected]
[email protected]
1
KOH-I-NOOR Mladá Vožice MOTOR JIKOV Group a.s. PILSEN TOOLS, s.r.o.
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
[email protected]
16
Ivo Grüner
náměstek hejtmana
17
Václav Pixa
ředitel
18
Jiří Lopata
ředitel
Plzeňský kraj
[email protected]
[email protected]
[email protected]
19
Michal Lehký
regionální manažer
Robert Bosch, spol. s.r.o. STREICHER spol. s r.o. SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR
[email protected]
Jan Kleisner
finanční ředitel
ŠKODA JS a.s.
21
Jiří Fiala
ředitel Globalního
[email protected] R&D Centra
Škoda Power s.r.o.
22
Lumír Tesař
ředitel zdroje
23
Zdeněk Novotný
ředitel
24
Václav Liška
jednatel
25
Radovan Rašpl
technický ředitel
26
Petr Tatarka
technický ředitel
20
pro
lidské
[email protected]
Škoda Transportation
[email protected] z
Úřad práce ČR pobočka Plzeň
omluven
[email protected]
VZÚ Plzeň
[email protected]
Wikov Gear, s.r.o.
[email protected]
omluven
WITTE nejdek, spol. s r.o.
[email protected]
27
Václav Skala
externí poradce
28
Vladimír Duchek
prorektor ZČU
29
Milan Edl
děkan FST
30
Miroslav Holeček
rektor ZČU
ZF Pasov
[email protected]
ZČU
omluven
[email protected]
ZČU
[email protected]
ZČU
[email protected]
31
Jan Zdebor
proděkan FST
ZČU
32
Jiří Barták
Předseda AS FST
[email protected]
2
ZČU
omluven
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Seznam zkratek Zkratka AS DZ FAV FDULS FEK FEL FF FPR FPE FST FZS KKE LS MŠMT NMgr. VR VVRC VZ ZS
Význam Akademický senát Dlouhodobý záměr Fakulta aplikovaných věd Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Fakulta ekonomická Fakulta elektrotechnická Fakulta filozofická Fakulta právnická Fakulta pedagogická Fakulta strojní Fakulta zdravotnických studií Katedra energetických strojů a zařízení Letní semestr Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Navazující magisterské studium Vědecká rada Centrum energetického výzkumu Výroční zpráva Zimní semestr
Program: 08.30 - 09.00 Příjezd a prezence účastníků 09.00 - 09.15
Zahájení Průmyslové rady děkanem FST
09.15 - 10.00 Představení aktivit FST ve vztahu k Průmyslu 4.0 10.00 - 11.30 Diskuze k tématu - 1. část 11.30 - 11.45 Přestávka 11.45 - 12.45 Diskuze k návrhům spolupráce podpory studia na FST 12.45 - 13.00 Přijetí doporučení účastníků a závěr jednání 13.00 - 13.30 Oběd Přílohy: - Prezentace děkana FST Milana Edla
3
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Jednání Průmyslové rady (PR) moderoval proděkan FST pro spolupráci s praxí Jan Zdebor. Zasedání PR zahájil děkan FST Milan Edl. Ve svém úvodním vystoupení seznámil přítomné s aktivitami FST ve vztahu k Národní iniciativě Průmysl 4.0.
Průmysl 4.0 (P4.0) znamená nástup nejvýznamnějších technologických a strukturálních změn, které zasahují nejen průmysl, ale většinu ostatních rezortů, vědu a výzkum, etiku i společenský řád. Na ZČU byl koordinací P4.0. rektorem pověřen děkan FST Milan Edl. Důraz je kladen na spolupráci napříč univerzitou, důležitá je také spolupráce s institucemi vně ZČU. Vzájemné doplňování školy a praxe: pokrok zrychluje, školy na to někdy nemohou reagovat reagovatsvým vybavením, ideální je posílat studenty přímo do firem na praxi.
Diskuze: Grüner:
Problémem technických fakult je nedostatek studentů a jak je získat. Motivovat SŠ studenty. Vysvětlit rodičům i učitelům SŠ (zejména gymnázií), že technické obory jsou perspektivní.
Edl:
Jak přilákat studenty je otázka pro celou ZČU, nejen pro technické fakulty.
Liška:
ČVUT už má akreditovaný obor P 4.0.
Edl:
FST se v budoucnu hodlá ubírat také tímto směrem, zatím ale nemá tak široký záběr jako ČVUT. Ideální by byl stav, kdy by student v rámci jednoho studia mohl studovat na více univerzitách najednou (individuální studijní plány, multidisciplinární projekty).
Prantner: Vhodné studenty by si FST měla umět vytipovat již na ZŠ, SŠ. Tatarka:
Inženýr dneška vs. inženýr budoucnosti: přidáváme nové obory nebo měníme obory stávající? Inženýr specialista většinou nebude dobrý v komunikaci, otevírá se tak prostor pro vznik zcela nových oborů, které využijí mnohé jiné talenty studentů (např. projektový management, profesní bakalář).
Zdebor:
Členové Průmyslové rady FST patří mezi představitele oborů, kterých se P4.0. týká nebo začne týkat. Trend zatím nastartovaly jednotlivé podniky (SRN, USA, Japonsko, už i Čína). Je nezbytné, aby univerzita sledovala trendy ve vývoji oborů a měla ambice na ně připravovat své studenty. Proto měl děkan v úvodu přednášku na toto téma, i když ne pro všechny členy PR to je toto téma již aktuální. Přednáška doc. Edla má být něco, nad čím se členové PR zamyslí a řeknou, jak vidí oni nejbližší budoucnost z pohledu na přípravu P4.0. ZČU je součástí trendu P 4.0.
Vrchotová: Pochválila směr, jakým se FST ubírá. Upozornila však, že firmy už v P4.0 žijí, nečekají, až přijde. Firmy už teď musí držet krok s novými technologiemi. Vysoké školy ještě pořád suplují doplnění vědomostí, které by si studenti měli přinést ze SŠ. VŠ by měla rozvíjet jen odbornost.
4
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Zdebor:
Souhlasil a upozornil, že úroveň studentů se mění, pořád však je nižší než by mohla a měla být. Studenti jsou sice pokročilejší v IT technologiích, což je dáno změnou klimatu ve společnosti. Popularita těžkých předmětů (matematika, termomechanika,….) je stále nízká.
Grüner
Měla by existovat větší provázanost SŠ a univerzity (např. lektoři z VŠ povedou kroužky na SŠ). Zacílit na rodiče. Spolupráce MŠMT a Plzeňského kraje je problematická: Otázka jaké obory zrušit a jaké ponechat musí být řešena shora.
Zeman:
Absolventy P4.0. by neměla produkovat určitá fakulta, ale měla by fungovat jedna osa tak, aby nedošlo k devalvaci oboru. Kdo je za ZČU styčná osoba pro P4.0.? V rámci univerzity funguje jako koordinátor FST?
Edl:
Koordinační osobou na ZČU je doc. Edl; P4.0 musí být komplexní: do P 4.0. patří i mnoho jiných oborů (sociologie, obory na FPE, FEK…). P 4.0. naláká lidi různých zaměření.
Kleisner Zamyslet se nad řešením organizace v novém průmyslovém podniku (výhody a nevýhody decentralizované nebo centralizované organizace, komunikace mezi zaměstnanci ve firmě, komunikace s vnějším okolím). Tyto otázky otevírají prostor pro spolupráci průmyslu a univerzity. Kořínek: Navrhuje vydat se dvěma směry: - interdisciplinární obor po vzoru ČVUT- implementace P 4.0. do stávajících oborů P4.0 může být můstek, přes který se lidé různého zaměření dostanou k technickým oborům. P 4.0. témata mohou být pro mladé lidi atraktivní. Edl:
Lidé se mohou k technice dostat přes P4.0. – cesta širokého oboru. Položit si otázku proč si lidé vybírají technické obory ke studiu. Zjistit motivaci budoucích studentů.
Lopata:
Mladí lidé by měli být podporování v tom, co je baví. Odborníci budou potřeba vždy a jejich počty se v budoucnu nijak významně nezvýší. Firmy si v současnosti vychovávají mnoho ostatních profesí vlastně samy (např. obchodníci se znalostmi jazyků, kteří umí dobře komunikovat). V budoucnosti by vysoká škola mohla předvybrat absolventy s univerzálnějším zaměřením a úzce zaměřené odborníky. Tento směr je podporován na FAV, FEL více než na FST. Podporovat vztah k IT .
Edl: - Souhlasil a připomněl, že větší záběr oboru znamená jít do menší hloubky. - Do tří let začne růst počet studentů. Lopata:
Přilákat lidi z méně potřebných humanitních oborů na více potřebné technické obory přes to, co je zajímá. Díky současnému vzdělávacímu systému se lidé přesunuli na obory, které jsou jednodušší.
Zdebor:
IT technologie se používají ve všech předmětech, i v humanitních.
5
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
V budoucnosti 2 směry: Obory, které vychovají absolventy, kteří budou mít širší ale mělčí znalosti a absolventy s užšími ale hlubšími znalostmi. Po odbornících bude poptávka vždy.
Edl:
Cestou k naplnění této myšlenky mohou být multidisciplinární projekty (talent management), při kterých se sejdou lidé mnoha talentů a odborností, kteří se budou vzájemně doplňovat.
Zeman:
V současné době existuje velký vzdělávací předěl. V minulosti byli odborníci homogenní. Navrhuje zaměřit se na práci v týmech (heterogenní odborníci a mediátor).
Ondraschek: S FST spolupracuje už 10 let na různých tématech. Kvalita souvisí s kvantitou: Všichni se pohybujeme na pracovním trhu; univerzita na trhu studentů soutěží o mladou generaci, která se bude rozhodovat podle toho, zda jí studium bude bavit. Navrhuje, aby FST oslovila mladé lidi prostřednictvím workshopů, prázdninových akcí apod. a vzbudila ve studentech zájem a nadšení. Respektovat individuální zájmy. Oslovovat všechny studenty, nejen kluky. Firmy preferují vybírat si z větší kvantity. Kleisner: Bakalářské studium by mohlo být mělčí, snadněji by se tak získali studenti (nákup, obchod….), Navazující magisterské studium by prohlubovalo specializaci. Což by přineslo organizaci výuky fundamentálních předmětů. Studenti by se vykrystalizovali na bakalářské úrovni. Pixa:
Na trhu nejsou vysokoškoláci z technických oborů, podniky si zaměstnance vychovaly samy. FST by neměla nahrazovat měkká studia – to by mohlo být fatální.
Skala:
Spolupráce mezi národy se bude prohlubovat, znalosti jazyků budou potřebovat i odborníci. Povinnost fakulty: motivovat budoucí studenty, prezentovat jim, co všechno je na FST možné. Cílit na gymnázia, spolupracovat se středními školami. Snažit se o dobrou pověst (firmy i univerzita). Základem je spolupráce rovnocenných partnerů na všech úrovních.
Vrchotová: Firma chce vždy špičkového odborníka, který půjde v čase. Nabízet absolventa, který nemá hluboké znalosti je špatná cesta. Podporovat interdisciplinární znalosti. FST by neměla vychovávat 2 typy absolventů. Brabcová: Vše záleží na motivaci a nasměrování studia. Budeme potřebovat ovladače strojů i jejich tvůrce. FST může produkovat oba typy. FST by se mohla zaměřit na zprostředkování pozitivního zážitku s technikou. Současným trendem je zprostředkování možnosti vyrobit si produkt vlastníma rukama (např. Víkend otevřených ateliérů. Výstupem bylo zjištění, že čím fyzičtější zážitek, tím lépe a lidé dokázali odložit IT technologie). Zaměřit se na výchovné poradce na SŠ a ty motivovat prostřednictvím zážitku, aby propagovali technické vzdělávání . Zaměřit se na rodiče, kteří do teď nebyli cílovou skupinou (umožnit jim návštěvu kariérního poradce mimo jejich pracovní dobu, návštěvy poradce přímo u nich doma).
6
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Zeman:
Pro firmu je důležitý absolvent. Zabývat se nejen inkluzí, ale i prekluzí (např. 30% studentů SŠ propadne, 90% dálkových studentů SŠ studium neabsolvuje). V současné době lidé upřednostňují studium takových oborů, ve kterých mají šanci na snadné získání titulu. Po vzoru Anglie dokázat prezentovat, že absolventi FST jsou kvalitní a dobře si vydělají.
Tesař:
Z průzkumu, který si firma nechala udělat, vyplynulo, že studenty - budoucí uchazeče o zaměstnání zajímají hlavně možnosti zahraničních stáží, flexibilní pracovní doba, práce je musí bavit. Otázka peněz byla až na 9. místě. Uchazeče dnes firma hledá pomocí zážitků. Trend: složitější přístroje, jednodušší ovládání. Smířit se s tím, že počet špičkových odborníků (úzkoprofilových specialistů) nebude nikdy větší.
Kavka:
Málo lidí na trhu práce; díky nízké nezaměstnanosti jdou studenti SŠ raději pracovat, než aby pokračovali ve studiu. Momentálně jsou dobře zaplaceni. Využít marketing – reklamu.
Pixa:
Nedostatek pracovních sil povede k tomu, že si lidí vydělají více peněz. zvýšení mezd přirozenou cestou může mít pozitivní účinek.
Zeman:
Převaha absolventů s humanitním vzděláním, kteří jsou ochotni pracovat mimo vystudovaný obor za ne moc vysokou mzdu. Kazí tak povědomí o univerzitě.
Lopata:
Mnoho absolventů vykonává práci pro středoškoláky, na mnoho pracovních pozic není VŠ potřeba.
Lopata:
Navrhl založit galerii absolventů FST.
Liška:
Podle průzkumu hlavním důvodem, proč lidé nechtějí studovat technické obory, byl fakt, že technik má zodpovědnost.
V další části jednání PR FST představil děkan Edl konkrétní výsledek spolupráce FST s půmyslovou praxí : Inovace bakalářského zaměření „Diagnostika a servis silničních vozidel“ ve spolupráci s AUTOMOTIVE firmami Profesní vzdělávání ČR Diagnostika a servis silničních vozidel: studijní zaměření postaveno na již existujícím akreditovaném oboru Studenti se v rámci návštěv a praxí u firem naučí to, co jim škola není schopná dát. Garanti předmětů se setkali se zástupci firem, kteří na FST povedou přednášky. B2301: univerzitně zaměřený bakalář, ze kterého studenti pokračují na navazující magisterské studium. B2341: profesní bakalář, kde se předpokládá, že studenti po absolvování nastoupí do zaměstnání. V případě, že se rozhodnou pro další studium, složí rozdílové zkoušky a pokračují na NMgr. stejně jako z B2301. Vzhledem k tomu, že jde o pilotní projekt, FST uvítá jakoukoliv zpětnou vazbu od firem.
7
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Zdebor:
projekt profesní bakalář „Automotive“ startuje. ZS je věnovaný teoretickým předmětům, které jsou společné pro profesního bakaláře i pro univerzitního bakaláře. LS se už bude lišit od univerzitního bakaláře. Naši studenti budou absolvovat exkurze v jednotlivých firmách – příležitost pro firmy navázat kontakt se studenty. Dále navazuje praxe mezi 1. a 2. ročníkem a mezi 2. a 3. ročníkem o letních prázdninách ve firmách, ketré se zavázaly ke spolupráci na tomto projektu. Předpokládá se, že na konci LS bude jasné, kteří studenti nastoupí do konkrétního podniku na letní praxi. U profesního bakaláře musel být zachován původní název Diagnostika a servis silničních vozidel, jelikož FST vycházela z už akreditovaného bakalářského programu, u kterého byly provedeny pouze změny rozšiřující původní akreditovaný program. FST tak nemusela žádat o novou akreditaci. Profesní bakalář vznikl na základě požadavků firem. Firmy na začátku deklarovaly zájem o absolventy, kteří se uplatní v konkrétních firmách, což by se mělo vykrystalizovat v průběhu 3 let. Student profesního bakaláře může pokračovat v navazujícím studiu po složení rozdílových zkoušek a po domluvě s firmou. Pokud budou mít firmy zájem, může FST v podobném duchu připravit i navazující magisterské studium.
Vrchotová: 1 den v týdnu praxe je neefektivní, navrhuje sloučit všechny dny do jedné souvislé praxe. Zdebor : Souhlasí, ale momentálně to není možné z provozních důvodů. Většina předmětů je společná pro univerzitního i profesního bakaláře. FST bude pracovat na tom, aby profesní bakaláři mohli mít potřebné předměty zvlášť. EDL:
Upozornil na nový vysokoškolský zákon (v platnosti od září 2016): 2 typy studijních programů: profesní a akademický. Prostupnost mezi profesním a akademickým studijním programem řeší Národní akreditační úřad.
Kořínek: Zajímal se o to, jak mohou být v současné době firmy projektu profesní bakalář nápomocné. Zdebor:
před začátkem LS by FST chtěla mít domluvené praxe a jejich náplně. O absolvování praxe studenti vydají práci, ve které praxi vyhodnotí. Domluvený mentor ze strany firem . Další semestrální práce už budou dělány jen s firmami.
Vrchotová: Kdy se budou uzavírat smlouvy o zajištění praxe? Zdebor:
Fakulta bude kontaktovat firmy ještě před zahájením LS.
Edl :
Konference o profesním vzdělávání: účastní se zejména VOŠ, v poslední době se přidaly i univerzity. Téma: Jak řešit stáže, praxe, participace na celoživotním vzdělávání. Některé VŠ zvažují zřizování vlastních VOŠ. Jedním z důvodů může být snaha univerzit přilákat přes VOŠ studenty. Profesní vzdělávání nesimuluje německý systém duálního vzdělávání, ale hraje čím dál tím víc větší roli.
8
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Edl:
prof. bakalář primárně vznikl pro automotive, ale projekt může být otevřený i pro další zájemce. FST je schopná ušít další program firmám na míru. Portfolio firem se může rozšiřovat.
Zdebor:
Firmy automotive vyvinuly tlak na vznik profesního bakaláře, z jiných oborů takový tlak nebyl. Upozornil, že profesní bakalář obecně je svázaný se zájmem firem. V minulosti už FST nabízela podobný program, ten však ztroskotal na nezájmu firem.
Hopfinger - Zájem o praxi studentů v bakalářských programech bude určitě i u společností mimo automotive, je nutná ale dobrá komunikace, připravenost programů a organizaci praxí dopředu konzultovat. Budouli společnosti vědět v jakých termínech (určitá pravidelnost nutná) a v jakém rozsahu který konkrétní student do společnosti přijde (tzn. např. ne každý týden někdo jiný, ale v nějakých min. měsíčních cyklech), budou schopné pro něj připravit odpovídající úkoly z praxe, student pak bude mít v případě zájmu a úspěšné praxe vytvořeny dobré vstupní podmínky pro získání nabídky zaměstnání po dokončení studia. Naše společnost není tak veliká, přesto by dokázala 2-3 ev. 4 studenty v tomto režimu ročně zaměstnat. Ostatní se určitě dle reakce v následné diskuzi také přidají.
Zdebor:
Akademická sféra se v čase vzdálila od praxe, což byla chyba. S tímto tématem už pracuje i ministerstvo.
Ondraschek: Deklaruje zájem o profesního bakaláře a chtěl by se do tohoto projektu zapojit. Zdebor:
Další zájemci o profesního bakaláře se mohou obrátit na proděkana Zdebora. Podmínkou spuštění podobných programů je deklarovaný zájem firem a dostatečný počet uchazečů (limitní množství je 20 studentů, tzn. Kolem 30 přihlášených studentů v 1. ročníku)
Lopata: Malé firmy nebudou schopné jako jedna firma pobrat 20 studentů. Téma výuky by mohlo být víc univerzální. Rozšířit spektrum i pro ostatní firmy, nejen automotive. Zdebor:
Přesně toto FST očekává. Otázka: Má smysl otevřít i jiné profesní bakaláře, kdy cílem není další studium a nebo posílit tu část praxe ve všech oborech, které se na FST vyučují, za účelem zajištění většího podílu praxí ve firmách?
Ondrashek: Preferuje 3 leté studium. Pokud má absolvent dobře orientované studium, uplatní se vždy, i když konkrétní spolupracující firma nebude schopna zaměstnat původně deklarovaný počet absolventů. Lehký:
Obecně firmy na pracovním trhu musí znát pojem profesní bakalář.
Brabcová: Pro žáky základních a středních škol je často obtížná čitelnost některých povolání. Technik jako takový má stále malé PR.
9
© ZČU v Plzni, Fakulta strojní
Lopata:
Oslovit rodiče (všichni jsou zaměstnanci určitých firem) např. formou dnů otevřených dveří, dílenských kroužků apod., kam jsou zvány rodiny i veřejnost. Rodiče tak ukáží dětem místo, kde jsou zaměstnáni – propagace firmy.
Skala:
FST by mohla připravit záměr nejen pro členy PR, ale i pro další firmy, a záměr rozeslat. FST by tak mohla vytvořit nabídku pro firmy.
Vrchotová: Název Diagnostika a servis silničních vozidel je nevhodný, ale chápe, že je to kvůli zachování akreditace a nemohl být změněn. Tím, že se na projektu podílejí firmy, budou absolventi použitelní pro firmy. Použitelní budou dokonce už i studenti 1. ročníků. Úzké specializace nejsou vhodné a ani možné. Tatarka:
Název oboru je zavádějící. Proto se obává, že ke studiu nenastoupí ti správní lidé. Propagaci technických oborů může pomoci např. aktivní účast studentů profesního bakaláře na Dnech otevřených dveří nebo na Dnech vědy a techniky.
Brabcová: Varovala před negativním PR firem, firmy si musí pěstovat dobrou pověst. Jako příklad uvedla výzkum, který prováděla pro Škoda Holding: Téma: Proč studenti z Plzně a okolí nechtějí nastoupit do Škodovky. Výstup: Rodiče zažili v tomto podniku propouštění a tak svým dětem zakázali do Škodovky nastoupit. Lehký:
Navrhl přizvat zástupce Plzeňského kraje, pokud se budou řešit výchovní poradci.
Edl:
Pozvat by se mohli i studenti ze zahraničí.
Vrchotová: Zmínila sérií motivačních reportáží Profese 21. století, které připravila Jihočeská hospodářská komora a Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, o.p.s. spolu s Jihočeskou televizí a Jihočeským krajem. Projekt byl zaměřen na podporu učňovských a středoškolských technických oborů. Finanční podporu na realizaci tohoto projektu poskytl Jihočeský kraj a jihočeští zaměstnavatelé. Projekt si kladl za cíl ukázat přímo v provozech jihočeských firem, že technické profese jsou perspektivním povoláním a sklidil veliký ohlas. Možná by něco podobného mohlo vzniknout na podporu vysokoškolského vzdělávání. Závěr:
Děkan Milan Edl ukončil jednání a poděkoval za to, že firmy pracují se studenty (průmyslová praxe). Zároveň pozval členy Průmyslové rady FST na další zasedání, které se bude konat 9. 3. 2017.
Různé: • Oslava 25. výročí ZČU – 9. listopadu 2016 • Den otevřených dveří Fakulty strojní – 12. ledna 2017 • Automotive day – 26. ledna 2017 (bude finálně potvrzen)
10
