UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií
Jiřina Stejskalová Obor: Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku III. ročník – kombinované studium
Spolupráce škol s úřady práce Cooperation school with job center Bakalářská práce
Vedoucí práce: Doc. PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D.
Olomouc 2011
Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů a literatury.
V Přerově dne 13. 6. 2011 …………………………………. Jiřina Stejskalová
Poděkování: Děkuji především vedoucí mé bakalářské práce paní doc. PhDr. Michaele Prášilové, Ph.D., za vedení bakalářské práce.
OBSAH Úvod.............................................................................................................................. 5 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 6 1
Charakteristika úřadu práce .................................................................................. 7 1.1 Sluţby Úřadu práce ............................................................................................ 9 1.1.1 Informační poradenské středisko ................................................................. 10
2
Střední odborná škola a orientace jejích absolventů na trhu práce....................... 13 2.1 Absolvent střední odborné školy......................................................................... 15 2.1.1 Výchovný poradce na střední odborné škole ............................................. 17
Praktická část ................................................................................................................ 19 3
průzkumné šetření ................................................................................................ 20 3.1 Příprava a realizace .......................................................................................... 20 3.2 Průběh průzkumného šetření............................................................................. 22 3.2.1 Rozhovor s poradkyní Úřadu práce ........................................................... 23 3.2.2 Anketa...................................................................................................... 27
4
vyhodnocení výsledků ankety................................................................................ 28 4.1 Shrnutí výsledků průzkumného šetření.............................................................. 32
Závěr ........................................................................................................................... 33 Seznam použité literatury............................................................................................. 34 Seznam příloh .............................................................................................................. 36
ÚVOD Svou bakalářskou práci jsem zaměřila na spolupráci středních škol s úřady práce. Toto téma jsem si zvolila, protoţe se mi součinnost těchto institucí jeví jako smysluplná. Kladu si otázku, jaká je tedy šíře jejich spolupráce, zajímá mne také, zda přednášky zaměřené na budoucí volbu zaměstnání, pořádané úřadem práce, jsou pro studenty přínosné při jejich rozhodování. Hlavním cílem této práce je popsat činnosti pořádané úřadem práce pro
studenty
středních
škol
a
zjistit
názor
studentů
na
přínosnost
jedné
z jimi absolvovaných aktivit. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou částí. První je teoretická, jejímţ cílem je vysvětlit úlohu středních škol i úřadů práce jako pomocníků studentům při volbě povolání. Tuto teoretickou část jsem zpracovala na základě analýzy dostupných teoretických zdrojů a také navázáním komunikace s úřadem práce a školami v dané lokalitě. V první kapitole se zde zaměřuji na úlohu úřadu práce jako pomocníka při vstupu absolventů střední odborné školy na trh práce. Je popisováno, co úřad práce je a jaké sluţby nabízí absolventům středních škol. Dále je ve druhé kapitole vysvětleno, jak škola prostřednictvím výchovného poradce zprostředkovává studentům potřebné poznatky o volbě zaměstnání. Zabývám se zde také otázkou, jak můţe být výchovný poradce přínosem v různých nesnázích, se kterými se můţeme setkat při hledání práce. Praktická část je zacílena na zjištění názoru studentů 4. ročníku konkrétní odborné střední školy na akci absolvovanou na daném úřadu práce. Tato část má dvě kapitoly a popisuje aktivity pořádané konkrétním úřadem práce pro studenty odborných středních škol. U jedné z aktivit jsem provedla průzkum, který zjišťuje názor studentů 4. ročníku odborné střední školy na přínosnost absolvované akce z hlediska pomoci při nástupu do zaměstnání. Přínos práce shledávám v získání zpětné vazby o činnostech úřadu práce z hlediska budoucích absolventů středních škol. Jako metody práce jsem zvolila analýzu teoretických zdrojů a popis, v praktické části práce anketu, rozhovor a pozorování.
5
I. TEORETICKÁ ČÁST
6
1
CHARAKTERISTIKA ÚŘADU PRÁCE
„Úřad práce je státní instituce. Její hlavní činnost je poskytování informací z odvětví pracovního trhu nejen v České republice, ale také v Evropské unii, evidence uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst. Spadá pod správu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ale jeho působnost se dělí do menších administrativních celků, které působí na jednotlivých pobočkách po celé České republice.“1 V České republiky úřad práce ustanovuje zákon č. 73/2011 Sb. Jeho účinnost je od 1. 4. 2011. Datem platnosti se zrušují původní úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti. Veškeré úkoly v odvětví zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory a dalších přebírá úřad práce České republiky. Úřad práce je správním orgánem s celostátní účinností a je účetní veličinou. Náleţí mu identifikační číslo 724 96 991. Jeho hlavním sídlem je Karlovo náměstí 1359/1, Nové Město, 128 00 Praha 28. 2 Úřad práce je organizačně členěn na hlavní ředitelství a krajské pobočky. Obvody působení krajských poboček jsou totoţné s územím krajů podle zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky se dále třídí na kontaktní pracoviště. Reorganizací prvotních úřadů práce a jejich kontaktních míst se vyvinula kontaktní pracoviště. 3 Všechny úřady práce mají své hlavní pobočky a vedlejší pobočky. Kaţdý kraj má pod sebou velká města, ve kterých jsou hlavní úřady práce. V České republice máme patnáct krajů a z toho 77 hlavních poboček plus vedlejší pobočky. Většina krajů má pod sebou minimálně jedno velké město s hlavním úřadem a vedlejšími pobočkami. Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí jednání úřadu práce. Hlavou úřadu práce je ředitel. Během jeho jmenování a zrušení se řídí určitým právním předpisem. Kompetence k úřadu práce je pro uchazeče dána trvalým pobytem, ostatní příslušnost je dána funkcí
1
Úřad práce. Přístup z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Úřad_práce.
2
Srov. O Úřadu práce České republiky. Přístup z: http://portal.mpsv.cz/upcr/oup.
3
Srov. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, § 2.
7
výkonu práce. Úřad práce umoţňuje poradenské, informační a jiné sluţby, uděluje příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti (můţeme tu uvést např. rekvalifikace, vytváření vhodných pracovních míst). Hlavně vyplácí podporu v nezaměstnanosti. Všechny úřady práce po celé ČR mají povinnost se řídit zákony dané státem. Zájemci o zaměstnání jsou lidé (např. zaměstnanci, podnikatelé, studenti, důchodci, ţeny na mateřské dovolené apod.), kteří mají zájem o zaměstnání a nemůţou být na úřadu práce vedeni jako ţadatelé o zaměstnání. Pracovníci na úřadech práce jsou podle zákona povinni zajistit stejné, neboli rovné zacházení se všemi fyzickými osobami, které chtějí uplatnit právo na zaměstnání. 4 Pokud úřad práce určí, mohou být některé úkony vůči němu dosahovány prostřednictvím pověřeného
kontaktního
místa
veřejné
správy.
Úřad
práce
můţe
naopak sám některé operace činit prostřednictvím pověřeného kontaktního místa veřejné správy. K zajištění spolupráce na trhu práce vytváří úřad práce podle potřeby poradní shromáţdění
sloţené
zejména
ze
zástupců
odborových
organizací,
organizací
zaměstnavatelů, druţstevních orgánů, organizací zdravotně postiţených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je sladění při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozmachu lidských zdrojů v kompetentním správním obvodu. Konzultativní sbory
se
vyjadřují
zejména
k poskytování
příspěvků
zaměstnavatelům
v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci poradenské činnosti, opatřením na podporu přímého zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a ke kolektivnímu propouštění. Úkoly v oblastech zaměstnanosti, chránění zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory a dalších zabezpečuje úřad práce prostřednictvím generálního ředitelství a krajských poboček. Generální ředitelství hlavně zajišťuje z mnoha jiných udělování a odnímání povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostředkování zaměstnání. 5
4
Srov. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. § 1, 2, 3, 4,
7a. 5
Srov. O Úřadu práce České republiky. Přístup z: http://portal.mpsv.cz/upcr/oup.
8
1.1 Sluţby Úřadu práce Všechny úřady práce po celé České republice poskytují sluţby, které jsou spojené se zprostředkováním vhodného zaměstnání. Také vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při účastnění se na rekvalifikaci. U zájemců o zaměstnání, jejichţ dosaţené vzdělání není dostatečné nebo obor jejich vzdělání neodpovídá potřebám trhu práce. Jejich dosaţená kvalifikace není ţádaná, můţe úřad práce zabezpečit rekvalifikaci, pokud to vyţaduje jejich uplatnění na trhu práce, můţe také poskytnout příspěvek na zařízení společensky prospěšného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Také můţou poskytnout překlenovací příspěvek při vzniku samostatné výdělečné činnosti. 6 Uchazečům o zaměstnání můţe také úřad práce zařídit rekvalifikaci, pokud to vyţaduje trh práce. Všem občanům poskytuje informační sluţby v oblasti pracovních moţností, obzvláště informace o volných pracovních místech v celé České republice a také zemích EU. Dále informuje o situacích na trhu práce v celé České republice a zemích EU o
podmínkách
zaměstnávání
v cizí
zemi
a o moţnostech
dalšího
vzdělávání
apod. Poskytuje informační sluţby buď individuálně, nebo skupinově pro správnou volbu povolání,
moţnost
volby při rekvalifikaci,
zprostředkovává vhodné zaměstnání,
a připravuje osoby se zdravotním postiţením na práci. Také úřad práce zabezpečuje a podporuje projekty a opatření v oblasti trhu práce, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech. Provádí kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti, povoluje výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte, kontroluje plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, zabezpečuje mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, přijímá a zajišťuje vyřízení stíţností občanů. Úřady práce jsou zcela bezplatné. Úřady práce jsou povinny sdělit zájemci o
6
zaměstnání
a
uchazeči
o
zaměstnání
jeho
základní
práva
a
povinnosti,
Srov. Jaké sluţby a komu nabízí Úřad práce. In Úřady práce. Přístup z: http://www.jak-najit-praci.cz/kde-
hledat-praci/urady-prace.
9
jeţ z tohoto vztahu vyplynou. Hlavní základní rady a poučení uchazeči o zaměstnání by měl předloţit úřad práce. 7 Úřad práce napomáhá studentům a absolventům pomocí Informačního poradenského střediska. 1.1.1 Informační poradenské středisko Informační a poradenské středisko (dále IPS) sídlí při kaţdém úřadu práce. Poskytuje aktuální informace o moţnostech středních a vysokých škol, studijních a učebních oborech v regionu a v celé ČR. Dále o podmínkách a průběhu přijímacího řízení, o nárocích a poţadavcích na jednotlivá povolání, o moţnostech uplatnění absolventů v jednotlivých oborech v praxi a o situaci na trhu práce v regionu a v celé ČR. IPS poskytuje sluţby ţákům základních a zvláštních škol, studentům a absolventům, rodičovské veřejnosti, školským zařízením a dalším zájemcům. IPS umoţňuje díky počítačového programu vyhledávání studijního nebo učebního oboru v celé ČR, včetně informací o nástavbovém, vyšším odborném (tedy myslíme pomaturitním) a vysokoškolském studiu. IPS umoţňuje ke zhlédnutí krátké informativní videofilmy, které dokládají obrazem i slovem základní pracovní činnosti individuálních profesí, včetně příkladů konkrétního pracovního prostředí. V profesiogramech detailně popisuje jednotlivé profese s výčtem pracovních činností, pouţívaných pracovních prostředků a popisem pracovního prostředí. IPS má k dispozici počítačový program pro samoobsluţné testování profesních zájmů v závislosti na povolání a příslušném vzdělání. Tento program vyuţívají zájemci při individuálním i skupinovém poradenství. IPS pořádá besedy pro ţáky základních a zvláštních škol k volbě studijního nebo učebního oboru. Tyto besedy probíhají buďto přímo ve škole, nebo ţáci přijedou na příslušný úřad práce. V takovém případě je součástí besedy taktéţ činnost v tzv. Impuls klubu, kde jsou se ţáky procházena některá z následujících témat: sebehodnocení, postoj k učení, znám opravdu sám sebe, shoduje se moje sebehodnocení s
názorem
mých
rodičů,
umím
pouţívat
čas,
co
mohu
a
nemohu
změnit
sám u sebe a u ostatních, časová perspektiva v mém ţivotě, stanovování dlouhodobých
7
Srov. Úřady práce. Přístup z: http://www.jak-najit-praci.cz/kde-hledat-praci/urady-prace.
10
a krátkodobých cílů apod. Dále organizuje IPS besedy pro budoucí absolventy středních škol k problematice vstupu do zaměstnání a trhu práce, obeznámení s činností úřadu práce a moţnostech následujícího studia. 8
Průvodce světem povolání Hlavní z cílů programu:
navrhnout klientovi různé postupy pro volbu povolání vycházející z různých výběrových hledisek, včetně moţnosti vyhledávat povolání vzájemně příbuzná,
poskytnout o kaţdém povolání stručnou a výstiţnou textovou informaci,
u většiny povolání prezentovat klientovi hlavní pracovní činnosti na barevných fotografiích, u vybraných povolání ozřejmit některé činnosti prostřednictvím zvukových dialogů,
dát klientovi praktické rady jak se ucházet o zaměstnání, jak vytvořit ţivotopis, a hlavně, jak uspět u přijímacího pohovoru,
pomoci klientovi, který chce své povolání přetvořit, nabídnout mu moţnosti příbuzného povolání,
navrhnout rady a instrukce těm, kteří chtějí soukromě podnikat,
nezaměstnaným pomoci při řešení problémů vyplývajících z jejich situace.9
Nejdůleţitější podstatou celého programu je mezinárodní zdrojová databáze povolání vyvinutá z českého projektu po dosaţení konsensu všech partnerských zemí. Podmnoţinou této databáze jsou individuální národní verze (v současné době 9 partnerských zemí),
8
Srov. Informační a poradenské středisko pro http://testptl.mpsv.cz/sz/local/ka_info/informace_up/obcanum/ips. 9 Srov. O programu Průvodce světem http://www.occupationsguide.cz/cz/_help/about.aspx.
volbu
povolání.
povolání.
Přístup Přístup
z: z:
11
které zahrnují pouze povolání relevantní pro danou zemi. Nastavení mezinárodní databáze umoţňuje její uspořádání pro další země a to i dále po skončení projektu. 10 Uţivatelskou nadstavbu k dané databázi povolání představují moduly "Volba povolání" a "Absolvent". Modul "Volba povolání" obsahuje osm nestejných postupů volby, aby si klient mohl vybrat ten, který vyhovuje právě jemu. U jednotlivých povolání klientovi umoţní heslovité charakteristiky nebo fotografie nejdůleţitějších pracovních činností, někdy i nahrávky prototypových pracovních dialogů. Odkáţe ho na příbuzná povolání včetně specifikace toho, v čem jsou příbuzná povolání shodná a v čem se odlišují. Modul se speciálně poskytuje zdravotně postiţeným. Modul "Absolvent" poskytuje pomoc při
získávání
zaměstnání,
i
s
napsáním
ţivotopisu
a přípravy
na
pohovor
u zaměstnavatele. Dále umoţňuje vyhledávat příbuzná povolání a zahrnuje doporučení pro soukromé podnikání. Jeho další součástí je i speciální submodul pro nezaměstnané. Program je
pro všechny uţivatele přístupný jako jedna mezinárodní aplikace
a devět národních aplikací. Mezinárodní aplikace zároveň slouţí jako mezinárodní zdrojová verze
programu
v angličtině.
Národní
aplikace
jsou
jejími
podmnoţinami
s případnými národními rozšířeními, s tím, ţe většina náplně programu je pro všechny národní aplikace společná. Program dále také zahrnuje instruktáţní modul pro poradce. 11 Dále mohou uţivatelé vyuţít i s programem portál "Career navigator?". Obsahuje hlavně podstatné webové odkazy rozdělené do tří sekcí – kariérové testování, moţnosti dalšího vzdělávání a zvláště především moţnosti zaměstnání. 12
10
Srov. O programu Průvodce http://www.occupationsguide.cz/cz/_help/about.aspx. 11 Srov. O programu Průvodce http://www.occupationsguide.cz/cz/_help/about.aspx. 12 Srov. O programu Průvodce http://www.occupationsguide.cz/cz/_help/about.aspx.
světem
povolání.
Přístup
z:
světem
povolání.
Přístup
z:
světem
povolání.
Přístup
z:
12
2
STŘEDNÍ
ODBORNÁ
ŠKOLA
A
ORIENTACE
JEJÍCH
ABSOLVENTŮ NA TRHU PRÁCE Střední škola pokračuje po absolvování devátého ročníku povinné školní docházky, tj. po deváté třídě základní školy nebo po absolvování příslušného ročníku gymnázia nebo konzervatoře. „Střední školy v České republice poskytují buď všeobecné střední vzdělání, či odborné střední vzdělání. Všeobecné střední vzdělání zabezpečují na úrovni kompletního středního vzdělání gymnázia. Odborné střední vzdělání zajišťují buď střední odborná učiliště (střední odborné vzdělání) nebo střední odborné školy (úplné střední odborné vzdělání).“13 V 90. letech provází české střední odborné školství linie velkých strukturálních proměn. Příčin je hned několik. Hlavním indikátorem přeměn se hlavně stala hospodářská, sociální a politická transformace v České republice po roce 1989. Politicko-právní transformace se ukázaly v decentralizaci řízení a rozhodování středních škol. Proměny hodnot ve společnosti opět přispěly k demografickým změnám, které v dřívějšku ovlivnily a nyní postihují školství. V neposlední řadě taktéţ dlouhodobě probíhaly strukturální změny ekonomiky a jejích oblastí, coţ se nevyhnutelně muselo odrazit v odborném školství, které je pevně spjato s potřebami trhu práce a s technologickým zázemím podniků jako zaměstnavatelů. V současnosti všechny reformy a změny ve středním odborném školství cílí k nastavení co nejoptimálnější soustavy středních škol z hlediska nabízené a realizované vzdělávací nabídky tak, aby odpovídala potřebám a obzvláště poţadavkům trhu práce v regionálním i celostátním měřítku. Zřizovatelem většiny středních škol je kraj. Klasifikace podle krajů vychází z platného teritoriálního členění. Všechny školy jsou vedeny v kraji, kde má oficiální sídlo její ředitelství.
Jelikoţ v roce
1998 zatím samosprávné krajské celky neexistovaly, byly školy začleněny do krajů posléze,
13
Střední školy. Přístup z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Střední_škola.
13
buď podle okresu působnosti, nebo podle přičlenění do kraje v pozdějších letech. Moţnosti v oblasti forem vzdělávání se také rozšířily s novým školským zákonem.14 Kromě denní a kombinované formy vzdělávání bylo umoţněno ve středním školství vyučovat taktéţ ve formě dálkové, večerní a distanční, které se předtím souhrnně označovaly jako studium při zaměstnání. Střední školy rozdělujeme dle druhu na gymnázia, konzervatoře, střední odborné školy a střední odborná učiliště. Dále se školy člení podle typů (např. střední průmyslová škola, lesnická škola, střední zdravotnická škola, střední průmyslová škola, …).15 Střední školu studenti ukončí maturitní zkouškou a střední odbornou školu, výučním listem a osvědčením. Obory vzdělávání Pro kaţdý obor vzdělání školský zákon zakotvil změnu v oblasti vzdělávacích programů a zároveň proběhla redukce počtu oborů na cca 275 šířeji koncipovaných oborů. Pro nově koncipované, komplexnější obory vzdělání, byly Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy postupně vydány rámcové vzdělávací programy, podle kterých si jednotlivé školy zpracovávají své školní vzdělávací programy.16 Doposud se vyučuje přibliţně 600 oborů a v řadě případů jde o poměrně těsnou specializaci. Nejdůleţitějším
a
hlavním
cílem
probíhajících
změn
ve
školství
je kromě jiného, také poskytnout ţákům takové vzdělání, které by jim umoţnilo širší uplatnění na trhu práce. Proto byly úzce zaměřené obory spojeny do širších celků a pro tyto obory byly v Národním ústavu odborného vzdělávání utvořeny rámcové
14
Srov. SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol ve škoních
rocích 1998/99, 2003/04 a 2008/09. Praha: NUOV, str 3, 4, 6. 15
Srov. SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol ve škoních
rocích 1998/99, 2003/04 a 2008/09. Praha: NUOV, str 6. 16
Srov. Nové nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávní.
Přístup
z:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/nove-narizeni-vlady-o-soustave-oboru-vzdelani-v-zakladnim;
Rámcové vzdělávací programy. Přístup z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy.
14
vzdělávací programy. Tyto představují vlastně „objednávku“ státu, která vymezuje poţadované znalosti a dovednosti. Tyto poţadavky musejí školy dodrţet při přípravě svých vlastních osnov. Současně ale získaly významnou volnost v tom, jaké pojetí si zvolí. Měly by přitom brát hlavně v úvahu okolnosti v regionu, schopnosti ţáků či poţadavky zaměstnavatelů. Je kupříkladu moţné, aby kromě rozvinutého základu nabízely i určitou specializaci, coţ můţe být třeba jejich dřívější úzký obor (např. obkladač, který se stal součástí oboru zedník). Můţou se ale také rozhodnout pro širší obor bez specializace. Z toho plyne, ţe se obsah vzdělání v jednom oboru můţe u různých škol odlišovat. 17
2.1 Absolvent střední odborné školy Jde o zaměstnance, „který vchází do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliţe celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemţ se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) sluţby nebo civilní sluţby nahrazující tuto sluţbu, a doba mateřské nebo rodičovské dovolené“
18
. Absolvent by měl při volbě povolání vycházet
ze svých dosaţených schopností, zájmů a dovedností. Měly by dobře prezentovat jeho dosaţené školní výsledky. Početné mnoţství informací absolvent získá v informačním poradenském středisku. Absolvent střední školy se po absolvování studia a sloţení závěrečných zkoušek, tedy maturity nebo závěrečných zkoušek, dostává na trh práce a častokrát máme moţnost vypozorovat, ţe přes vysoké odhodlání pracovat a budovat kariéru, nejsou absolventi dostatečně připraveni na hledání práce a na moţnosti, jak práci najít. Především praxe a praktické znalosti jsou největším problémem absolventa obzvláště střední školy. Praxe je často značně sporadická a mnohdy jde o praxi, která nesouvisí s budoucím zaměřením pracovního uplatnění a pracovní kariéry. Absolventi vysokých
škol
jsou
pro
trh
práce
připraveni
o
poznání
lépe,
jelikoţ jejich pracovní zkušenosti jsou bohatší a často také v oblastech a oborech, ve kterých chtějí absolventi rozvíjet vlastní pracovní dráhu. Obdobně jako v předchozím
17
Srov. Obory vzdělání se také reformují. Přístup z: http://www.nuov.cz/obory-vzdelani-se-take-reformuj.
18
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, § 144.
15
odstavci platí, ţe absolvent střední školy má daleko méně konkrétní představy o orientaci svého budoucího pracovního uplatnění a pracovní kariéry. Je patrné, ţe po absolvování maturitní zkoušky v osmnácti nebo devatenácti letech, má absolvent omezenější přehled neţ absolvent vysoké školy. Podstatným rozdílem je i postup studia na střední a vysoké škole. Studium na vysoké škole poskytuje daleko větší časovou i regionální flexibilitu a získávání pracovních zkušeností je jednodušší nejen u českých zaměstnavatelů, ale
například
i
v
zahraničí,
kde
je
moţné
naučit
se
navíc
cizí
jazyk.
Další nepopiratelnou výhodou vysokoškolského a univerzitního studia, a tím i absolventů těchto škol, je práce na plánech, diplomové práce nebo práce bakalářské, které jiţ spojují teoretickou stránku a praktickou, zaměřenou na konkrétní případy a jednotlivé firmy a zaměstnavatele. Co se týče mzdových poţadavků, můţeme zde vysledovat jednu z největších předností absolventů středních škol. Po dokončení studia jsou mzdové nebo
platové
poţadavky
absolventa
relativně
racionální,
nejsou
vysoké
a pro zaměstnavatele jistě akceptovatelné. Absolvent často přijme nabídku i za menší mzdu, kdyţ vidí pravděpodobnost profesního růstu i kariérového postupu. Další z výhod absolventů na trhu práce je paradoxně jejich nezkušenost a nevědomost určitých pracovních postupů. Jde o fakt, který je určitým opozitem na rozdíl od nedostatku zkušeností. Vyskytují
se
i společnosti,
které
dávají
přednost
nezkušeným
absolventům,
kteří nemají naprosto ţádné nekvalitní pracovní návyky, a díky tomu se velmi dobře přizpůsobí organizační kultuře i pracovní poţadavků zaměstnavatele.19 Absolventi mají veliké mnoţství moţností po svém studiu na střední škole. Po ukončení studia mohou například:
pokračovat v dalším studiu,
vstoupit do pracovního procesu,
podnikat,
sehnat krátkodobé zaměstnání, zaevidovat se na úřadu práce jako nezaměstnaný, vyjet do zahraničí jako au-pair nebo jiné zaměstnání.
19
Srov. Absolvent a trh práce. Přístup z: http://www.hledampraci.cz/poradna-zamestnani/absolvent-trh-
prace.php.
16
o Au-pair můţe dělat jak chlapec, tak dívka, kteří se rozhodli vycestovat do ciziny k cizí rodině na hlídání dětí, za účelem práce, nebo zdokonalení se v jazyce. Absolvent musí splnit věkovou hranici od 17 – 30 let, měl by být svobodný, bezdětný, měl by mít minimální znalosti daného jazyka, nezbytná je ochota a přizpůsobivost při včlenění se do rodiny a hlídání dětí. Jedná se o dlouhodobé pobyty, kde má absolvent moţnost poznat kulturu dané země a jejich zvyklosti. Tato volba jim můţe dopomoci při další volbě povolání.20 Tyto moţnosti nemusí vyhovovat kaţdému. Absolvent by měl při svém rozhodování také vědět, co je statut studenta. Dále studentům na střední škole můţe pomoci výchovný poradce. 2.1.1 Výchovný poradce na střední odborné škole Hlavní
náplň
práce
výchovného
poradce
je
především
stanovena
vyhláškou
MŠMT ČR č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Výchovný poradce se rovněţ zabývá problémy vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a ţáků nadmíru aţ mimořádně nadaných, včetně moţnosti individuálního studijního plánu dle vyhlášky č. 73/2005 Sb. 21 Jednotlivé úkoly výchovného poradce Výchovný poradce plní jednotlivé odpovídající úkoly. Všechny jeho úkoly jsou vázány na specifické podmínky školy. Pro uskutečňování úkolů výchovného poradenství je stanovena na škole funkce výchovného poradce. Napomáhá řešit pedagogickopsychologické problémy ţáků, spolupracuje s jejich rodiči a ţáky při výběru profesionální orientace. Informuje rodiče o moţnosti vyuţití sluţeb pedagogicko-psychologických poraden či jiných odborných pracovišť. Zajišťuje informační servis o moţnostech
20
Srov. TOMANDL, A. et al. Než zaklepete u zaměstnavatele. Praha: MPSV ČR, 2002, s. 4.
21
Srov. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských
zařízeních.
17
pokračování ve studiu po ukončení příslušného oboru na SOŠ a SOU. Projednává agendu s přihláškami ţáků na vysoké školy, popřípadě vyšší odborné školy apod. 22 Výchovný poradce napomáhá studenům, při řešení volby zaměstnání a další volbě studia. Spolupracuje s poradci z Informačního poradenského střediska o dalších moţnostech studentovy volby.
22
Srov. Náplně práce výchovných http://www.gymkh.cz/view.php?cisloclanku=2005031002.
poradců.
Přístup
z:
18
II. PRAKTICKÁ ČÁST
19
3
PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ
V teoretické části jsem objasnila, co jsou to úřady práce a jaké poskytují sluţby pro občany, v další z kapitol jsem hovořila o střední odborné škole a absolventech. V návaznosti na teoretickou část se praktická část práce zaměřuje na objasnění toho, jaký názor mají studenti vybrané střední odborné školy na aktivitu, kterou pro ně pořádá úřad práce za účelem jejich lepší orientace na trhu práce a s ním souvisejícími skutečnostmi.
3.1 Příprava a realizace Hlavním cílem praktické části bakalářské práce je zjistit názor studentů 4. ročníku zdravotnické střední školy na akci absolvovanou na úřadu práce. Na problematiku jsem nahlíţela v souvislostech s vyuţitím následujících výzkumných otázek: 1. Z jakého důvodu se studenti účastní přednášky úřadu práce? 2. Jsou studenti na přednášku nějakým způsobem připravováni ve škole? 3. Mají studenti nějaké jasné plány toho, co budou dělat po ukončení střední školy? 4. Jaká očekávání studenti od přednášky na úřadu práce mají? 5. Povaţují studenti přednášku úřadu práce v nějakém směru za přínosnou?
Proto jsem stanovila dílčí cíle, a to: 1. Zjistit, co vede studenty k účasti na přednášce pořádané úřadem práce. 2. Zmapovat, zda a jak škola studenty na tuto přednášku připravuje. 3. Zjistit, zda studenti v posledním ročníku střední školy plánují svou budoucnost. 4. Popsat, jaká očekávání mají studenti od přednášky na úřadu práce. 5. Objasnit, povaţují-li studenti absolvovanou přednášku za přínos.
20
Při naplňování cíle budu postupovat podle předem připraveného postupu. Připravím si otázky na rozhovor s poradkyní z úřadu práce a anketu pro studenty s otázkami na pořádanou aktivitu. Otázky na rozhovor s poradkyní z úřadu práce. 1. Kdo iniciuje přednášku? 2. Kdo sjednává přednášky? 3. Jak probíhá sjednání? 4. Jsou ţáci ve škole připravováni na přednášku úřadu práce? 5. Vyţaduje úřad práce přípravu? 6. Kdy se začalo s přednáškami? 7. Jakou máte s přednáškami zkušenost? 8. Kolik bylo loni přednášek pro střední odborné školy? 9. Které školy chodí? 10. Mají školy povinnou přednášku?
Pro zjištění potřebných informací od studentů jsem zvolila metodu ankety, kde se studenti mohli
volně
vyjadřovat
k daným
otázkám.
Na
začátku
jsem
jim
sdělila,
ţe se jedná o anonymní vyplnění anketního formuláře.
K šetření jsem pouţila 5 uzavřených a otevřených otázek, které jsem jednoduše a srozumitelně formulovala: 1. Proč jste šli na tuto přednášku úřadu práce? 2. Připravovali Vás ve škole na tuto přednášku? Pokud ano, jak? 3. Máte nějaký jasný plán po ukončení střední školy? 4. Co jste očekávali od dnešní návštěvy? 5. Povaţujete tuto aktivitu za přínosnou? 21
Náhled na anketní formulář se nachází v příloze (příloha PII).
3.2 Průběh průzkumného šetření Úřad práce, kde byl prováděn průzkum pro tuto práci, se nachází v okrese Přerov. Tento úřad práce nabízí stejné prostředky a sluţby, jako všechny ostatní úřady práce v celé České republice. Také aktivity pro studenty se od jiných úřadů práce neliší. Kaţdá střední škola má volnou moţnost se rozhodnout, zda chce spolupracovat s úřadem práce. Záleţí na výchovných poradcích a jejich potřebách při pomáhání studentům s přípravou do zaměstnání. Pokud si výchovný poradce neví rady s pomocí absolventům, obrátí se o pomoc na úřad práce a prodiskutuje svůj problém s poradcem. Poradce radí jak samotným rodičům při pomoci svým dětem tak třídním učitelům a ředitelům s různými problémy s dětmi ve škole. Informace o budoucím zaměstnání poskytuje Informační a poradenské středisko. Úřad práce nabízí studentům přednášky ve spolupráci se školou. Mohou sem chodit i sami rodiče s dětmi, kteří mají zájem zjistit informace pro vstup do budoucího zaměstnání svých dětí. V Informačním a poradenském středisku Úřadu práce, kde byl prováděn průzkum, proběhlo v průběhu měsíce ledna aţ května 2010 celkem 41 přednášek pro studenty SŠ, SOU, OU a praktických škol, kterých se zúčastnilo celkem 810 účastníků. V měsících září aţ prosinec 2010 proběhlo celkem
32 přednášek pro ţáky základních škol
v počtu 687 zúčastněných ţáků a 2 besedy pro studenty SŠ v počtu 51 studentů. Jedná se o přednášky, kde se studenti dozvědí o svých moţnostech po řádném ukončení střední školy. V březnu 2011 jsem se účastnila přednášky o budoucí volbě povolání na úřadu práce v okolí svého bydliště. Po domluvě se školou a přednášející jsem měla povoleno být pozorovatelem přednášky. Studenti byli pro účely průzkumu vybráni náhodně dle domluvy s poradkyní z Informačního poradenského střediska. Jednalo se o studenty 4. ročníku zdravotnické školy v Přerově.
22
3.2.1 Rozhovor s poradkyní Úřadu práce Před příchodem studentů s vyučujícím jsem měla moţnost předloţit poradkyni své předem připravené otázky, které mě k mému tématu velice zajímaly. Průběh tohoto rozhovoru je zaznamenán níţe. Poradkyně na základě svého vlastního uváţení volí rozvrh přednášky. Osnova bývá většinou stejná, ale detaily se liší podle jednotlivého zaměření oborů a dle toho, která škola přijde na přednášku. Na přednášku jsem se dostavila o půl hodiny dříve, abych měla moţnost poloţit přednášející otázky, které jsem si předem připravila. Odpovědi získané od přednášející byly nahrávány na diktafon a přesně přepsány níţe:
1. Kdo iniciuje přednášku? „Přednášky iniciuji sama. Je jen pár výjimek, kdy si školy zavolají samy, a domluvíme se na termínu. Někdy se i stane, ţe mě škola poţádá, jestli bych se mohla dostavit přímo do dané školy a tam provedla přednášku.“ 2. Kdo sjednává přednášky? „Oslovuji sama jednotlivé školy v okolí, pokud se tedy nějaká škola neozve sama, ale to se stává málokdy.“ 3. Jak probíhá sjednání? „Školy v okolí oslovuji telefonáty nebo e-mailem. (viz příloha PI)“ 4. Jsou ţáci ve škole připravováni na přednášku úřadu práce? „Záleţí na samotné škole, jestli chce své ţáky připravit.“ 5. Vyţaduje úřad práce přípravu? „Přípravu nevyţaduji.“ 6. Kdy se začalo s přednáškami? „Přednášky vznikly se vznikem Informačních a poradenských středisek.“
23
7. Jakou máte s přednáškami zkušenost? „Na informačním středisku jsem teprve chvíli a musím si sama určovat a zjišťovat informace, jak to dříve probíhalo. Nikdo mi neřekl, jak by přednáška měla přesně
probíhat.
Pomáhají
mi
při
tom
kolegyně
z jiných
úřadů
práce,
ke kterým se obracím s prosbou o pomoc.“ 8. Kolik bylo loni přednášek pro střední odborné školy? „Minulý rok proběhlo 41 přednášek pro odborné školy.“ 9. Které školy chodí? „Chození škol na přednášky je individuální.“ 10. Mají školy povinnou přednášku? „Je na samotných školách a ředitelích, jestli budou chtít přijít.“ „Ještě mě napadla jedna informace, kterou jsem Vám zapomněla říct: Informační poradenské středisko spolupracuje v poslední době se Střední školou technickou v Přerově, účast na pozvání školy – akce v rámci jejich projektu. Informační poradenské středisko také pořádá společnou schůzku pro výchovné poradce ze škol, v letošním roce tato akce neproběhla, budu se snaţit ji naplánovat, doufám, ţe to vyjde.“ Po zodpovězení otázek poradkyní a s příchodem studentů začala přednáška. Realizace přednášky Jak jsem uvedla na začátku kapitoly, poradkyně z úřadu práce si sama volí osnovu přednášky. Jelikoţ je na Úřadu práce krátkou dobu, vytvořila si svoji osnovu, kterou mi poskytla k nahlédnutí a předloţení v této bakalářské práci. Osnova obsahuje 22 bodů, z nichţ kaţdému je přiřazeno podtéma, které se postupně probíralo. Osnova přednášky: 1. Proč jste dnes tady? Zaměření na samotné ţáky, jaké mají plány do budoucna a proč na té přednášce vlastně jsou.
24
2. Informace z trhu práce Probírání míry nezaměstnanosti v ČR a hledání její prevence, znevýhodněné skupiny na trhu práce. 3. Rozdíly mezi minimální a průměrnou mzdou Vypočítávání průměrné mzdy v okolí podle konkrétní profese a vzdělání. 4. Jaké jsou moţnosti po studiu Diskuze na téma, co by vše absolventi mohli dělat po dokončení studia. 5. Studium v ČR Ukázky jednotlivých škol v ČR. 6. Vyšší odborné školy Podávání přihlášek. 7. Vysoké školy Různé moţnosti titulů, vysvětlení rozdílu mezi VOŠ a VŠ. 8. Studium v zahraničí Ukázky společností, které zprostředkovávají moţnost studia v zahraničí. 9. Zahájení podnikatelské činnosti Co vše potřebuji jako podnikatel, rady. 10. Au-pair Vysvětlení pojmu, kdo je au-pair a co vše můţe dělat. 11. Nástup do zaměstnání Rozdíl mezi nástupem do zaměstnání v ČR nebo v zahraničí. 12. Kompetence, které poţadují zaměstnavatelé hlavní vysvětlení kompetencí. 13. Jak se změnily poţadavky u pohovorů? Změny v psaní ţivotopisů, ukázky ţivotopisů. 14. Rady, jak uspět při pracovním pohovoru Správné rady při pracovním pohovoru, čemu se vyhnout a zároveň čemu dát velkou váhu.
25
15. Názorná ukázka na videu, jak by měl a neměl vypadat pracovní pohovor Ukázka dvou příběhů: první příběh aktivní dívky, která má vše připravené a měla by být vzorem všem absolventům, kteří se chystají na pohovor; druhý příběh o chlapci, který nechá vše náhodě a se zlou se potáţe. 16. Video, jak by mělo vypadat sepisování pracovní smlouvy Rady na co se v podepisování smlouvy zaměřit. Otázky, které můţeme pokládat my a hlavně rady o čem se vůbec nesmíme bavit. 17. Osobní dokumentace Všechny potřebné dokumenty, které je potřeba mít připravené na pohovor. 18. Kde hledat práci Rady, kde všude se dá najít práce. 19. Evidence na úřadu práce Nejdůleţitější informace o evidenci na úřadu práce. 20. Sluţby úřadu práce Co vše zprostředkovává úřad práce. 21. Nové změny v podpoře o nezaměstnanosti Výpočet podpory při různých ukončeních pracovního poměru, délka vyplácení podpory, podpora v nezaměstnanosti z průměrné mzdy v národním hospodářství, ukázka minimální a maximální podpory v nezaměstnanosti. 22. Zhodnocení celé přednášky Diskuse k celé přednášce, ukázky ţivotopisů, motivačních dopisů aj. Dané přednášky pro studenty 4. ročníku zdravotnické školy (celkem 26 studentů, z toho 6 chlapců a 19 dívek) jsem se účastnila. Na začátku přednášky jsem se studentům představila a sdělila, co na přednášce budu dělat. Akce probíhala od 8:00 do 10:00 hodin. Přednáška byla dle osnovy zrealizována. Doplňující pomůcky byly vhodně přichystány. Připravené video znázorňovalo správnost a nesprávnost pohovoru. Na konci přednášky jsem studentům předloţila předem připravenou anketu.
26
3.2.2 Anketa Na základě svého pozorování jsem nabyla dojmu, ţe přednáška o budoucí volbě povolání pořádaná úřadem práce má velmi kvalitní informativní charakter. Studenti měli dotazy a kladli otázky, coţ je důkaz toho, ţe je přednáška zajímala a chtěli se na ní dozvědět, co nejvíce moţných informací. Na závěr přednášky jsem předloţila ţákům anketu a poprosila o její pravdivé vyplnění. Anketu vyplňovali všichni, aţ na jednu studentku, která během přednášky odešla, tudíţ celkem 25 studentů. Vyplňování ankety jim, jak jsem si zaznamenala, netrvalo déle neţ deset minut. Vyplněné anketní formuláře se mi vrátily všechny a studenti odpověděli na všechny otázky. Výsledky získané provedením ankety jsou zaznamenány v následující části práce.
27
4
VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ANKETY
Na základě vyhodnocení ankety byly získány následující výsledky.
Otázka č. 1: Proč jste šli na tuto přednášku úřadu práce? Úkolem první poloţky bylo zjistit, co studenty vedlo k tomu, ţe se vůbec přednášky na úřadu práce rozhodli zúčastnit.
Obrázek č. 1: Proč jste šli na tuto přednášku Úřadu práce?
Ze získaných odpovědí jsem zjistila, ţe 20 studentů se přednášky účastnilo převáţně proto, ţe to byla příleţitost, která jim byla nabídnuta školou, pročeţ ji vyuţili. Celkem 2 studenti se účastnili pro uţitečné rady, které zde mohly získat, shodně 2 přišli, aby zjistili, co dál dělat po ukončení střední školy a jeden ze studentů odpověděl, ţe neví.
28
Otázka č. 2: Připravovali Vás ve škole na tuto přednášku? Pokud ano, jak? Ţáci byli dotázáni, zda je škola nějakým způsobem na přednášku pořádanou úřadem práce připravovala, případě jak. Z naměřených hodnot jsem zjistila, ţe škola své ţáky předem na danou přednášku nepřipravila, protoţe všichni respondenti na otázku odpověděli záporně.
Otázka č. 3: Máte nějaký jasný plán po ukončení střední školy? Tato otázka měla zmapovat, zda ţáci v maturitním ročníku plánují své další působení, ať uţ v podobě dalšího studia či vstupem na trh práce.
Obrázek č. 2: Máte nějaký jasný plán po ukončení střední školy?
Z uvedeného grafu jsem zjistila, ţe většina studentů plánuje své budoucí působení. Většina, tedy
18
studentů,
má
jasný
plán,
co
budou
dělat
po
ukončení
studia,
zato 7 studentů ještě neví, co bude po škole dělat.
29
Otázka č. 4: Co jste očekávali od dnešní návštěvy? Zajímalo mě, s jakými očekáváními přicházejí ţáci na danou přednášku.
Obrázek č. 3: Co jste očekávali od dnešní návštěvy?
Vyhodnocením získaných informací jsem zjistila, ţe 7 studentů neočekávalo od přednášky, které se účastnili nic, 2 studenti přišli s očekáváním, ţe si rozšíří své vědomosti, 7 studentů chtělo získat nové informace, 4 studenti si přáli získat povědomí o tom, jaké moţnosti se jim naskýtají po škole, 1 student se přednášky účastnil z toho důvodu, ţe chtěl získat nové informace o práci v zahraničí, 1 student chtěl zjistit, „jak to chodí na úřadu práce“, 1 student nevěděl a 2 studenti si mysleli, ţe získají uplatnění na trhu práce.
30
Otázka č. 5: Povaţujete tuto aktivitu za přínosnou? PROČ si to myslíte? Další poloţka se týkala přínosu aktivity pořádané úřadem práce pro studenty. Zjišťovala jsem, zda pro sebe povaţují přednášku za přínosnou či nikoli, případně z jakého důvodu.
Obrázke č. 4: Považujete tuto aktivitu za přínosnou?
Z odpovědí jsem zjistila, ţe 23 studentů (tedy 92 % dotázaných) povaţuje přednášku na úřadu práce za přínosnou. Jen 2 studenti (8 % dotázaných) odpověděli, ţe přednášku za přínos
nepovaţují,
ale
pro
ostatní
moţná
ano.
Na
doplňující
otázku,
proč si myslí, ţe přednáška je, či není přínosná, odpovědělo 23 studentů, ţe vidí přínos přednášky v tom, ţe získají nové informace.
31
4.1 Shrnutí výsledků průzkumného šetření Od studentů 4. ročníku střední zdravotnické školy jsem chtěla zjistit, jaký je jejich názor na akci absolvovanou na úřadu práce. Zjištěné informace lze shrnout následovně. Na
základě
šetření
provedeného
formou
ankety
jsem
došla
k závěru,
ţe celých 92 % studentů povaţuje absolvovanou přednášku na úřadu práce za přínosnou, a to především z hlediska získání nových informací, které mohou obohatit jejich dosavadní znalosti v této oblasti. Škola sama studenty na přednášku o volbě budoucího povolání ţádným způsobem nepřipravuje. Tato skutečnost můţe být způsobena také tím, ţe studenti na Střední zdravotnické škole, kde byl průzkum proveden, mají své budoucí povolání jistým způsobem předurčeno svou odbornou specializací. Naprostá většina studentů se také shodla na tom, ţe uţ mají určité plány, co budou po ukončení studia dělat. Výsledkem mého průzkumu je, ţe aktivity pořádané úřadem práce jsou pro studenty přínosné. Sami studenti se shodli na tom, ţe získali velké mnoţství informací, které se jinde nemají moţnost dovědět. Během přednášky se dozvěděli veškeré informace týkající se jejich moţností po absolvování střední školy, tj. o moţnostech pokračovat v dalším studiu nebo vstoupit na trh práce. Přednášku posuzovali jako hodnotnou, neměli negativní připomínky k jejímu průběhu, ani k její formě či obsahu, v čemţ spatřuji zpětnou vazbu pro přednášející, jejíţ práce se setkala pouze s pozitivními ohlasy ze strany studentů. Mě samotnou zaujal přístup studentů, kteří se během přednášky aktivně zapojovali do debaty a na kladené otázky odpovídali s lehkostí. Kaţdý student měl během přednášky alespoň jednu připomínku k tématu. Bylo zřejmé, ţe se studentům přednáška velice líbí. U kaţdého tématu se zastavili a měli zájem jej více prodiskutovat a dozvědět se větší mnoţství informací o dalších moţnostech po ukončení studia. Dle mého názoru byla přednáška vedena velmi dobře, mne samotnou zaujala a nic bych na jejím průběhu neměnila. Obsahovala veškeré informace potřebné pro budoucí absolventy středních škol.
32
ZÁVĚR Tato bakalářská práce byla zaměřena na problematiku spolupráce středních škol s úřady práce, kde jsem provedla průzkum formou ankety. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo popsat aktivity realizované úřadem práce pro studenty středních škol a zjistit názor studentů na přínosnost jedné z jimi absolvovaných aktivit. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou částí. V první, teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na úlohu úřadu práce jako pomocníka při vstupu absolventů střední odborné školy na trh práce. Popsala jsem, co je úřad práce a jaké sluţby nabízí absolventům středních škol. Vysvětlila jsem, jak škola prostřednictvím výchovného poradce zprostředkovává studentům potřebné poznatky o volbě zaměstnání. V druhé, praktické části bakalářské práce, jsem se zaměřila na popis aktivit pořádaných konkrétním úřadem práce v Přerově pro studenty různých typů středních škol a jejím cílem bylo zjistit názor studentů na některou z aktivit, které se zúčastnili. Vzhledem k výběru studentů se v mém případě jednalo o názor ţáků 4. ročníku zdravotnické střední školy, kteří se účastnili přednášky týkající se volby budoucího povolání. Provedeným průzkumným šetřením, kde jsem zjistila, ţe studenti pokládají tuto činnost za přínosnou. Jako metodu práce jsem zvolila analýzu teoretických zdrojů a popis, v praktické části práce anketu a rozhovor a to jsem také v bakalářské práci dodrţela. Přínos mé bakalářské práce spočívá ve zjištění, ţe studenti hodnotí činnosti pro ně pořádané Úřadem práce za prospěšné, coţ vidím v získání zpětné vazby o činnostech úřadu práce z hlediska budoucích absolventů středních škol. Na druhou stranu je to také zpětná vazba pro úřady práce, jejichţ činnosti pro cílovou skupinu studentů jsou hodnoceny hlavně pozitivně.
33
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Absolvent
a
trh
práce
[online].
[cit.
2011-04-25].
Dostupné
z
WWW:
. BUDSKÝ, Šimon, et al. O programu Průvodce světem povolání. In Průvodce světem povolání
[online].
[cit.
2011-06-16].
Dostupné
z
WWW:
. Dlouhodobá nezaměstnanost absolventů [online]. [cit. 2011-06-16]. Dostupné z WWW: . Informační a poradenské středisko pro volbu povolání [online]: MPSV ČR, [cit. 201103-18].
Dostupné
z
WWW:
. Náplně práce výchovných poradců [online]. [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Nové nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání [online]. MSMT ČR, [cit. 2011-06-10]. Dostupné z WWW: . O Úřadu práce České republiky [online]. Praha : MPSV ČR, [cit. 2011-02-04]. Dostupné z WWW: . Obory vzdělání se také reformují [online]. NUOV, [cit. 2011-06-01]. Dostupné z WWW: .
34
Rámcové vzdělávací programy [online]. NUOV, [cit. 2011-06-10]. Dostupné z WWW: . SKÁCELOVÁ, P., VOJTĚCH, J. Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol ve školních rocích 1998/99, 2003/04 a 2008/09. Praha: NUOV, 2010. Střední
školy
[online].
[cit.
2011-03-15].
Dostupné
z
WWW:
. TOMANDL, A. et al. Než zaklepete u zaměstnavatele. 2. vyd. Praha: MPSV ČR, 2002. 52 s. ISBN 80-86552-28-4. Úřad
práce
[online].
[cit.
2011-04-16].
Dostupné
z
WWW:
. Úřady práce [online]. [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce. Zákon č. 73/2011, o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.
35
SEZNAM PŘÍLOH PI
PRŮVODNÍ POZVÁNKA PRO ŘEDITELE ŠKOLY
P II
ANKETA PRO ÚČASTNÍKY PŘEDNÁŠKY O BUDOUCÍM ZAMĚSTNÁNÍ
P III
VYHODNOCENÍ ANKETY
36
PŘÍLOHA P I: PRŮVODNÍ POZVÁNKA PRO ŘEDITELE ŠKOLY
Vážená paní ředitelko/ Vážený pane řediteli,
v jarních měsících Vám nabízíme možnost besed pro studenty (zejména vycházejících ročníků) na úřadu práce v Přerově. Program besed je následující: základní informace z trhu práce, možnosti brigád a práce v zahraničí, možnosti dalšího studia, informace k hledání zaměstnání (žádost o pracovní místo, životopis…), video týkající se osobního pohovoru, výběrového řízení a podpisu smlouvy se zaměstnavatelem, základní informace k evidenci na ÚP. V závěru besed mají účastníci možnost využít individuální poradenství. (Besedu je možné zaměřit dle přání na určitá témata.) Délka trvání besedy je cca 2 hodiny.
V případě zájmu mne neváhejte kontaktovat.
37
PŘÍLOHA P II: ANKETA PRO ÚČASTNÍKY PŘEDNÁŠKY O BUDOUCÍM ZAMĚSTNÁNÍ
Milí žáci, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění předložené ankety, kterou chci zjistit Váš názor na absolvovanou dnešní akci. Odpovědi budou použity při vypracování mé bakalářské práce. Předem děkuji za zodpovězení.
Jiřina Stejskalová
1. Proč jste šli na tuto přednášku Úřadu práce? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………
2. Připravovali Vás ve škole na tuto přednášku? Pokud ano, tak jak? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………
38
3. Máte nějaký jasný plán po ukončení střední školy?(odpověď zakrouţkujte) ANO NE
4. Co jste očekávali od dnešní návštěvy? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………
5. Povaţujete tuto aktivitu za přínosnou? (odpověď zakrouţkujte) ANO NE PROČ si to myslíte? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………
39
PŘÍLOHA P III: VYHODNOCENÍ ANKETY
1. Proč jste šli na tuto přednášku na úřad práce? - dostali jsme příleţitost ze školy - školní program - abychom zjistili, jak se máme chovat po ukončení SŠ - zařídila nám to škola, dozvěděli jsme se to den před návštěvou - domluvila nám to škola - zařídila nám to škola - škola nám to zařídila - školní akce – přínos nových informací - zařídila nám to škola - zařídila to škola - zařídila nám to škola - v rámci školy - abychom se dozvěděli uţitečné věci ohledně práce - byla to přednáška v rámci školy - v rámci školy - abychom se dozvěděli nějaké nové informace ohledně práce - zařídila to naše škola - nevím - kvůli škole - zařídila to škola - abychom věděli, co dělat po škole - nabídla nám to škola 40
- musela jsem jít v rámci školy - šli jsme v rámci školy - zařídila to škola, museli jsme jít
2. Připravovali Vás ve škole na tuto přednášku? Pokud ano, tak jak? - všichni odpověděli, ţe je nepřipravovali
3. Máte nějaký jasný plán po ukončení střední školy?(odpověď zakrouţkujte) ANO – 18x NE – 7x
4. Co jste očekávali od dnešní návštěvy? - nové informace - rozšíření vědomostí - víceméně nic, jen se moţná lépe vyznám - za moji osobu jsem neočekávala nic, protoţe doufám, ţe budu studovat ještě dlouho, ale ostatním to určitě pomohlo - zjištění moţností, jaké mám po střední škole - nic - nic - poučení, nové informace a další moţnosti - nic - nevím - nějaké smysluplné informace - nějaké uţitečné informace do budoucna, případná pomoc
41
- ţe se dozvím o uplatnění na trhu práce - zjistit, co po střední škole - nic - ţe se dozvím nějaké nové informace, vědět jak postupovat při pracovních pohovorech a jak se na něj připravit - ţe budu vědět, jak to chodí na ÚP, jak není jednoduché si sehnat práci - ţe se dozvím něco o práci v zahraničí - zjištění nových informací - získání nových informací - ţe se dozvím potřebné informace - dozvím se o svých moţnostech po škole - nové informace do budoucna - jak si najít po škole práci - určitě získání nových informací a poznatků, které jsem doteď nevěděla
5. Povaţujete tuto aktivitu za přínosnou? (odpověď zakrouţkujte) ANO – jistě plus, informace, detailní info po tom, co nás čeká po ukončení školy ANO – protoţe ve škole se o tom nic nedozvím ANO – alespoň budeme vědět, co dělat po ukončení po SŠ, pokud se nedostanu na VOŠ ANO - alespoň zjistím, co po škole ANO – mám více znalostí, kdybych se chtěla zaevidovat na ÚP a kdybych šla na pohovor ANO – zjistila jsem zajímavé výsledky statistik ANO – určitě, hodně mladých lidí o těchto věcech vůbec neví ANO – ujasním si, co v ţivotě dál ANO – můţeme si ujasnit, co bychom, chtěli dělat dál v ţivotě
42
ANO – je dobré vědět moţnosti do budoucna ANO – poučení mladých lidí, poskytnutí informací ANO – dozvěděla jsem se nové informace ANO – jen pro ty, co o tom nic nevěděli, ale já jsem se v podstatě nic nového nedozvěděla ANO – bylo to velice zajímavé a určitě mi to pomůţe při výběru práce ANO – budu vědět, co mám dělat, pokud nebudu pokračovat ve studiu ANO – dozvěděla jsem se důleţité informace ANO – zajímavé informace ANO ANO – protoţe jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací ANO – příval nových informací, příjemné zpestření ANO – dozvěděla jsem se tu mnoho nových informací ANO ANO – získání nových uţitečných informací
NE – 2x
43
ANOTACE Jméno a příjmení:
Jiřina Stejskalová
Katedra:
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Vedoucí práce:
Michaela Prášilová, PhDr. PhD.
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
Spolupráce škol s úřady práce
Název v angličtině:
Cooperation school with job center
Anotace práce:
Bakalářská práce se zaměřuje na aktivity pořádané úřadem práce. Výzkum se zaměřuje na zjištění, jaký mají ţáci názor na přednášku pro budoucí absolventy středních škol pořádanou úřadem práce.
Klíčová slova:
střední odborná škola, úřad práce, absolvent, anketa, přednáška
Anotace v angličtině:
This thesis focuses on the activities organized by the job centre. The research focuses on finding out what pupils should view the lecture for future high school graduates by organized labor.
Klíčová slova v angličtině:
High skilled school, job center, graduate, inquiry, lecture
Přílohy vázané k práci:
Vyhodnocení ankety Průvodní pozvánka pro ředitele školy na přednášku. Anketa pro účastníky přednášky o budoucím zaměstnání.
Rozsah práce:
44 stran
Jazyk práce:
Český
44
