Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010
Sociální kapitál a legitimita demokracie v ČR Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.
www.soc.cas.cz 1
Obsah 1. Teorie a pojmy Politická kultura – vertikální a horizontální dimenze Kolektivní sociální kapitál 2. Analýza afektivní legitimity demokracie v ČR 2004 3. Diskuse: kontextuální vlivy politické kultury → mezinárodní pohled
2
Politická kultura
= komplex postojů, hodnot a vzorců chování existujících v dané společnosti, které souvisejí se vzájemnými vztahy moci (státu) a občana zahrnují tyto kategorie: znalost politiky, hodnocení politických jevů, emotivní aspekt politických postojů a vzorce politického chování [Wiatr 1973: 367] Dimenze politické kultury:
Vertikální = občané – instituce (stát)
Horizontální = vztahy mezi občany → kolektivní sociální kapitál
3
Politická kultura – dimenze vertikálních vztahů Vertikální vztahy: občan – instituce
Důvěra v instituce státu Politická angažovanost: účast ve volbách Politická efektivita – odcizení
Vnitřní (občan se cítí kompetentní ovlivňovat politiku) Vnější (občan cítí, že jeho názor berou politici na vědomí) 4
Sociální kapitál = horizontální vztahy ve společnosti Individuální a kolektivní forma (dle vlastnictví/efektů). kulturní složka:
hodnoty a normy reciprocity, tolerance důvěra v druhé lidi (specifické „jiné“ skupiny) pocit solidarity, smysl pro sounáležitost s komunitou
strukturní složka:
vazby a sociální kontakty (individuální forma SK jako „míra a kvalita
zasíťování“ jedince poskytuje (skupinové) zvýhodnění a zdroje v jednání)
sítě občanské angažovanosti (participace, dobrovolnictví) → kolektivní (komunitní) sociální kapitál
5
Analýza afektivní legitimity demokracie v ČR 2004
6
Výzkumná otázka
Přispívá k legitimitě demokracie v podmínkách české společnosti vedle vertikální složky politické kultury také horizontální složka - kolektivní sociální kapitál? Výzkum ISSP 2004 – Občanství
mezinárodní projekt 37 zemí (v roce 2004) postoje k demokracii, hodnocení institucí, občanská participace, zájem o politiku
7
Operacionalizace - afektivní legitimita = postoje ke způsobu vládnutí a hodnocení demokracie: 1. Ať má jakékoli chyby, stávající způsob vlády je pro nás nejlepší. (souhlas 27 %) 2. Raději bych žil/a v našem současném systému vlády než jakémkoli jiném. (souhlas 34 %) 3. Demokracie je nejlepší způsob vlády pro zemi, jako je ta naše. (souhlas 57 %)
8
Operacionalizace kulturní složky sociálního kapitálu
Tolerance a respekt k druhým lidem:
Představte si, že někoho potkáte poprvé. Jak je důležité dát mu najevo, že ho respektujete jako člověka? (43 % důležité) Představte si, že se setkáte s lidmi, s nimiž rozhodně nesouhlasíte. Jak důležité je dát jim najevo, že jejich názor tolerujete? (30 % důležité)
Generalizovaná sociální důvěra:
Celkově vzato, řekl/a byste, že většině lidí se dá důvěřovat nebo že člověk nemůže být při jednání s lidmi nikdy dost opatrný? (21 % důvěra) Jak často, podle Vašeho názoru, se Vás lidé budou snažit využít, když budou mít možnost, a jak často se budou snažit jednat poctivě a slušně? (57 % poctivě a slušně)
+ Důvěra ve státní instituce: armáda, vláda, parlament, policie, prezident, státní úředníci 9
Operacionalizace strukturní složky soc. kapitálu
Konvenční participace - členství v:
politické straně (8 %) odborech/ obchodní/ profesní organizaci (11 %) církvi/ náboženské organizaci (20 %) sportovním/ volnočasovém/ kulturním sdružení (24 %) jiné dobrovolné organizaci (15 %)
Nekonvenční participace - aktivity:
podpis petice (34 %) ekologický/ politický bojkot produktů (15 %) účast na demonstraci (22 %) politickém shromáždění (21 %) kontakt politika (10 %) peněžitý dar/ získávání peněz na občanské a politické aktivity (22 %) kontakt/ vystoupení v médiích (6 %) vstup do internetového politického fóra (4 %) 10
Vztah kulturní a strukturní složky sociálního kapitálu a politické kultury
kulturalistické teorie (Almond, Verba; Putnam): občanská politická kultura (kulturní složka kolektivního sociálního kapitálu) vzniká v prostředí občanských aktivit (strukturní složka) I. klasické pojetí: členství v dobrovolných sdruženích → občanská kultura horizontální (soc. důvěra, tolerance), vertikální (politická efektivita, angažovanost, důvěra ve státní instituce) II. alternativní hypotéza (sociální hnutí): s proměnou forem občanské angažovanosti od 60.let, vliv má spíše tzv. nekonvenční participace – probíhající mimo členství ve formálních organizacích Nicméně, vztah je silný pouze se specifickou občanskou aktivitou zejména altruistického charakteru (dárcovství, dobrovolnická práce)
11
Afektivní legitimita v ČR 2004 -0,08
-0,04
0
0,04
0,08
0,12
0,16
0,2
Pohlaví (žena) Věk sq Příjem domácnosti Vyučení a (ns.) SŠ (maturita) (ns.) VŠ Konvenční participace (ns.) Nekonvenční participace (ns.) Sociální důvěra Tolerance k druhým lidem Důvěra ve státní instituce Politická spokojenost Ekonomická spokojenost Vnější polit. efektivita (odcizení) (ns.) Vnitřní polit. efektivita (odcizení) (ns.) Volil v parlamentních volbách 2002
Model 2 (sociální kapitál) Model 3 (+ vertikální politická kultura)
12 OLS: Rsq: Model 1 (sociální kapitál) = 0,11 Model 2 (+ vertik. Politická kultura) = 0,24
Shrnutí determinantů afektivní legitimity demokracie v ČR
ovlivněna zejména politickou kulturou v jejím vertikálním rozměru:
politická a ekonomická spokojenost důvěra ve státní instituce (účast ve volbách)
13
Shrnutí (pokračování) Dále legitimitu ovlivňuje horizontální kolektivní sociální kapitál: strukturní složka – občanská angažovanost – ke kladnému hodnocení demokracie nepřispívá
vliv nemá ani organizované členství ani nekonvenční formy občanské angažovanosti
vliv SK tedy pouze u kulturní složky – tolerance k druhým a generalizovaná důvěra (nad rámec ostatních uvažovaných vlivů)
14
Závěry
Deklarovaná legitimita souvisí nejen s důvěrou v politické instituce, ale i s důvěrou sociální a tolerancí k druhým. Kulturní složka kolektivního sociálního kapitálu je tak důležitá nejen jako pojivo společnosti na úrovni interpersonálních vztahů → makrospolečenská koheze, ale posiluje přímo i stabilitu politického systému.
15
Diskuse: hodnocení demokracie, politická kultura a sociální kapitál
Kritika tzv. neotocquevilliánské teorie (Putnam) sociálního kapitálu zdá se pro ČR oprávněná → členství
v dobrovolných organizacích nemá přímý vliv na generování občanských ctnostní a důvěry (v ČR jde často o tzv. staré organizace)
Nicméně odlišit je třeba vlivy: individuální – jedinec (v předchozí analýze) kontextuální – komunita, milieu občanské společnosti na úrovni regionu/ celé společnosti/ státu → potřeba mezi-kulturního (mezinárodního) a historicko-časového srovnání
16
Sociální důvěra & členství v dobrovolných sdruženích v 15 zemích
17
Členství v dobrovolných sdruženích a hodnocení demokracie v 15 zemích
18
Tolerance a hodnocení demokracie v 15 zemích
19
Závěry - mezinárodní srovnání politické kultury
Rozhodující je zřejmě historicko-kulturní milieu občanské společnosti té které země a její ekonomická výkonnost, tak aby z organizovaných dobrovolných aktivit prostoupil étos spolupráce a odpovědnosti za závazky vůči společným cílům do širšího spektra společnosti a došlo k jejich hlubšímu ukotvení v politické kultuře. Otázkou je, do jaké míry k tomuto procesu došlo v české společnosti po roce 1990. 20
Demokratický systém
Vertikální politická dimenze: ▪ důvěra v instituce ▪ politická angažovanost (volby, apod.) ▪ politická a ekonomická spokojenost
Horizontální občanská dimenze: ▪ Hodnoty vzájemnosti, důvěra, tolerance ▪ sociální sítě, formální i neformální spolky a organizace
21
Děkujeme za pozornost. Studie byla realizována v rámci projektu „Sdílené hodnoty a normy chování jako zdroj posilování sociální koheze a překonávání negativních dopadů sociální diferenciace v ČR“ (MŠMT ČR, evid. č. 2D06014)
více na http://www.sdilenihodnot.soc.cas.cz/ 22
