JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ekonomická fakulta Katedra obchodu a cestovního ruchu

Studijní program: B6208 B Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání

Cestovní ruch a rekreace ve vybrané oblasti Šumavského podhůří

Vedoucí bakalářské práce RNDr. Josef Navrátil, Ph. D.

Autor Martin Přibyl 2011

2

3

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma “Cestovní ruch a rekreace ve vybrané oblasti Šumavského podhůří“ vypracoval samostatně s pouţitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, ţe v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v plném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéţ elektronickou cestou byly, v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb., zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněţ souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází

kvalifikačních

prací

Theses.cz

provozovanou

Národním

registrem

vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne . . . . . . . . . . . Martin Přibyl

4

Poděkování Děkuji vedoucímu práce za přípravu pracovních materiálů zveřejněných v kurzu Moodle EF JU v ČB „Navrátil – Bakalářská práce“ a umoţnění jejich vyuţití v textu mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat správě Dívčího Kamene za bezplatný vstup a všem návštěvníkům za jejich ochotu při vyplňování dotazníků.

5

OBSAH 1

Úvod .........................................................................................................................8

2

Literární rešerše ........................................................................................................9

3

2.1

Cestovní ruch.....................................................................................................9

2.2

Systém cestovního ruchu .................................................................................10

2.3

Předpoklady cestovního ruchu ........................................................................13

2.4

Účastník cestovního ruchu ..............................................................................15

2.5

Vybraná oblast.................................................................................................18

Cíle a metody ..........................................................................................................20 3.1

Cíle a hypotézy ................................................................................................20

3.1.1 Hlavní cíl: ....................................................................................................20 3.1.2 Dílčí cíle a hypotézy: ...................................................................................20 3.2

Data a metody..................................................................................................20

3.2.1 Předpoklady cestovního ruchu.....................................................................21 3.2.2 Návštěvníci ..................................................................................................25 4

Výsledky .................................................................................................................43 4.1

Diverzifikace struktury předpokladů cestovního ruchu ..................................43

4.1.1 Fyziognomie (přírodní předpoklady)...........................................................43 4.1.1.1 Předpoklady dané atmosférou ...............................................................43 4.1.1.2 Předpoklady dané hydrosférou .............................................................43 4.1.1.3 Předpoklady dané litosférou .................................................................44 4.1.1.4 Předpoklady dané biosférou..................................................................44 4.1.1.5 Předpoklady dané krajinou ...................................................................45 4.1.2 Kultura (kulturně historické předpoklady) ..................................................48 4.1.2.1 Náboţenství a vzdělávání .....................................................................49 6

4.1.2.2 Architektura ......................................................................................... 50 4.1.2.3 Umění................................................................................................... 52 4.1.3 Akce ............................................................................................................ 54 4.1.4 Zábava ........................................................................................................ 55 4.1.5 Superstruktura ............................................................................................. 55 4.1.5.1 Materiálně-technická základna cestovního ruchu ................................ 55 4.1.5.2 Zařízení umělých atraktivit .................................................................. 56 4.1.6 Vhodnost území pro provozování aktivit ................................................... 58 4.2

Rovnoměrnost rozmístění předpokladů cestovního ruchu ............................. 59

4.2.1 Kultura a historie (kulturně historické předpoklady) ................................. 59 4.2.2 Superstruktura ............................................................................................. 61 4.2.3 Motivace k návštěvě ................................................................................... 75 4.2.4 Aktivity provozované v rámci cesty ........................................................... 82 Návrhy optimalizace vyuţití území cestovním ruchem ........................................ 86

5

5.1

Potenciální moţnosti dalšího rozvoje cestovního ruchu ................................ 86

5.2

Doporučení pro praxi ..................................................................................... 87

6

Závěr ...................................................................................................................... 89

7

Summary ................................................................................................................ 90

8

Seznam pramenů a pouţité literatury .................................................................... 91 8.1

Internetové zdroje ........................................................................................... 93

9

Seznam tabulek .................................................................................................... 119

10

Seznam obrázků ................................................................................................... 120

11

Seznam příloh ...................................................................................................... 122

12

Přílohy ................................................................................................................. 123

7

1 ÚVOD Cestování je činnost, které věnuje svůj volný čas v ekonomicky vyspělých zemích stále více lidí. Turisté znamenají pro mnohé oblasti významný zdroj příjmů. Proto se vyplatí zkoumat, co způsobuje, aby se lidé vydávali na cesty. Máme to snad v sobě zakódované po prapředcích? Ti však v pravěku putovali za zvěří z existenčních důvodů. Ve středověku pak bylo cestování synonymem pro dobrodruţství a nebezpečí. Jen pár odváţných jedinců si troufalo na cesty v touze objevit, poznat a následně ovládnout nové země. Dalšími zdatnými cestovateli byli obchodníci. Jejich cesty napříč kontinenty nezřídka trvaly dlouhé měsíce i roky. Dnešní cestovatelé mají moţnost dostat se na druhý konec zeměkoule za několik hodin. Motivy jejich cest jsou také dobrodruţství, poznání, obchod, ale nově i odpočinek a prostá snaha změnit prostředí, vymanit se ze stereotypu všedních dní. Turisté jsou prostě různí – jak touţící po aktivní dovolené plné adrenalinových záţitků, netradičních sportů a neopakovatelných událostí, či hledající stopy zašlých civilizací a skvosty architektury tak tací, co chtějí jen odpočívat a lenošit, uţívat si obklopeni péčí a luxusem. Někoho přitahuje ruch velkoměsta, jiného klid zapadlé vísky. Je třeba znát přání a potřeby návštěvníků, umět vytvořit podmínky pro jejich splnění a pak potenciální návštěvníky nápaditě informovat a k cestě nalákat. Spokojený návštěvník je pak nejlepší reklamou a prostředkem k rozšíření klientely. Ve své práci jsem z různých hledisek analyzoval sloţení návštěvníků dvou zřícenin hradů – Dívčí Kámen a Pořešín – a jedné vodní nádrţe – Římovské přehrady. Ze získaných údajů jsem se snaţil vyvodit závěry ohledně moţností zvýšení atraktivity těchto míst, a tím i počtu jejich návštěvníků. Jiné perspektivy rozvoje vidím u obou hradů, kde ze kdysi zpustlých zapomenutých zřícenin jsou nyní poměrně hojně navštěvovaná místa. Uvádím návrhy, jak by bylo moţné dostat zmíněné památky ještě více do povědomí. Naproti tomu byla Římovská přehrada zřejmě nejnavštěvovanější v době krátce po svém vybudování a zájem o ni by mohl nadále klesat. I zde jsem se zabýval otázkou, zda a jak by bylo moţné přitáhnout pozornost nových návštěvníků.

8

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch by mohl být definován jako činnosti vycházející ze vztahů a vzájemných interakcí mezi turisty, poskytovateli turistických sluţeb a okolním prostředím, kteří se podílí na získávání a uspokojování návštěvníků (Goeldner & Ritchie 2009, s. 6). V odborné publikaci Jiřího Štyrského je cestovní ruch vymezen jako druh sluţby, který má stoupající ekonomický a kultivační význam (Štyrský 1997, s. 111). Definice cestovního ruchu mívají několik sloţek. Obecně ho lze definovat jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, neţ jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem provádění pro ně příjemných činností. Tato definice sice zní prostě, avšak není zcela výstiţná. Neobsahuje například lukrativní oblast sluţebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoli zábava. Je také obtíţné určit, jak daleko člověk musí cestovat, nebo kolik nocí musí strávit mimo domov, abychom jej mohli povaţovat za turistu (Horner & Swarbrooke 2003, s. 53, 54). Odborná literatura podle Indrové (Indrová 2009, s. 7) uvádí, ţe vůdčím motivem pohybu a pobytu je záměrná změna prostředí, jeţ umoţňuje člověku uspokojit některé z jeho potřeb, například potřeby odpočinku, klidu, pohybu, poznání, kulturních a estetických záţitků, změny místa, seberealizace a další, pro jejichţ uspokojení neposkytuje místo běţného ţivotního prostředí (místo jejich bydliště) dostatek moţností a příleţitostí nebo neumoţňuje dostatečnou kvalitu jejich uspokojení. Účast na cestovním ruchu se tak stává výrazem určitého jednání člověka, ve kterém se odráţejí jak jeho potřeby, zájmy, cíle, úmysly, tak i podmínky pro jejich realizaci. K unifikaci základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem došlo v červnu roku 1991 v kanadské Ottavě na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, kterou pořádala Světová organizace cestovního ruchu /WTO/. Zde byla vymezena i definice cestovního ruchu: „Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné prostředí, a to na kratší dobu neţ je stanovena, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“.

9

Marian Gúčik (2004, s. 19) ve svém slovníku cestovního ruchu popisuje cestovní ruch jako soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem mimo místo trvalého bydliště. Jejich cílem je odpočinek, zdraví, poznání, sportovní vyuţití, atd. tj. získání komplexního záţitku. Podle Hraly (Hrala 2001, s. 7) je cestovní ruch specifickou formou mechanického pohybu obyvatelstva, jejíţ rozsah a intenzita roste. V podstatě se dělí na domácí cestovní ruch, který lze však velice obtíţně vyhodnocovat a mezinárodní cestovní ruch (tj. s překročením hranice), který je poměrně dobře statisticky podchycen. Literatura podle Indrové (Indrová 2004, s. 17-18) uvádí, ţe nejčastější členění cestovního ruchu je na formy, v nichţ převaţuje především hledisko motivů a na druhy, ve kterých dominuje jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace podle geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínek. V praxi však není mezi autory odborných publikací zcela jednota v tom, co je povaţováno za druh a co za formu. To, co jedna skupina autorů povaţuje za formu cestovního ruchu, druhá skupina autorů povaţuje za druh. Vzhledem k této nejednotnosti budeme vyuţívat společné kritérium typu cestovního ruchu jako vyjádření jeho jevové formy, které nám umoţní specifičtěji charakterizovat

účastníka

cestovního

ruchu

z hlediska

jeho

motivace

účasti,

charakterizovat způsob realizace cestovního ruchu i účinky, které cestovní ruch pro společnost i jednotlivce přináší. Cestovní ruch tedy lze členit dle těchto kritérií: převaţující motivace účasti na cestovním ruchu, místo realizace, vztah k platební bilanci, délka pobytu, způsob zabezpečení cesty a pobytu, počet účastníků, způsob financování, věk účastníků, převaţující prostředí pobytu a ostatní kritéria.

2.2 Systém cestovního ruchu Systém cestovního ruchu je otevřený systém, který podléhá mnoha vlivům a tlakům, vznikajícím mimo něj. To je globální ţivotní prostředí neboli makroprostředí, které působí na cestovní ruch zvnějšku – události v jedné části světa mohou významně ovlivnit velmi vzdálené destinace, ovlivňují míru přitaţlivosti pro turisty, vznik nových destinací, výši nákladů na cestování, vztahy mezi národy atd. Makroprostředí se neustále vyvíjí, proto je důleţité je průběţně monitorovat a získané údaje vyhodnocovat. Rozeznáváme šest hlavních skupin faktorů vnějšího prostředí: ekonomie, technologie, 10

ekologie, politika, právní vývoj, sociálně-kulturní otázky a demografické prostředí (Crouch & Ritchie 2003, s. 62). Ekonomický faktor se zabývá finančními podmínkami. Potřeby lidí se dělí na ekonomické kategorie: a) statky existenční potřeby, b) statky vyšší potřeby, c) statky luxusní potřeby. Cestování patřilo do kategorie luxusní potřeby, ale se zvyšováním ţivotní úrovně, následkem sílící fyzické a psychické motivace a také díky rostoucímu fondu volného času se tato potřeba mění na existenční. (Vystoupil & Šauer 2006, s. 26). Technologický faktor zahrnuje především dopravní techniku a ubytovací moţnosti. Doprava (silniční, ţelezniční, letecká a námořní) ovlivňuje cestovní ruch velmi zásadně, a to svou rychlostí, bezpečností, výkonností a hospodárností. Rozšíření ubytovacích kapacit výstavbou velkých hotelových komplexů umoţnilo nárůst počtu turistů, ale zároveň ochudily podniky cestovního ruchu o osobní kontakt. (Vystoupil et al. 2006, s. 23). Dále se jedná o technologii informačních systémů (např. rezervace přes počítač), finančních systémů (např. kreditní karty), stravovacích a ubytovacích sluţeb. Ekologický faktor vyjadřuje zřejmou závislost cestovního ruchu na přirozeně krásném a zdravém ţivotním prostředí. Zdevastované prostředí turisty vyhledávané nebude. Na druhé straně nadměrný příliv turistů můţe stav přírody či památek poškodit. Je třeba podporovat rozvoj tzv. ekologicky únosného cestovního ruchu, který se snaţí o vytvoření rovnováhy mezi krajinou, zotavením a tvorbou ekonomických hodnot (Vystoupil et al. 2006, s. 23). Právní a politický faktor – mezinárodní cestovní ruch je součástí mezinárodního obchodu sluţeb a je předmětem dohod o sluţbách v obchodě (GATS). Politickým tématem současnosti jsou pozitivní i negativní důsledky mezinárodní migrace, příp. imigrace do vyspělých zemí. Sociálně-kulturní faktory – je třeba si uvědomit, ţe tradice nevlastní jednotlivci, ale jsou součástí dané kultury. Vyuţívání tradic v cestovním ruchu můţe mít za následek jejich komercionalizaci, kdy masově nabízený produkt ztratí svou jedinečnost. Díky intenzivnímu vlivu poptávky můţe dojít aţ ke ztrátě autenticity dané tradice, která ztratí svůj původní význam a časoprostorové souvislosti a bude provozována pouze za účelem uspokojení poţadavků návštěvníků.

11

Nekontrolovanou realizací cestovního ruchu v destinaci můţe dojít k negativním sociálně-kulturním vlivům, např. k akulturaci, kdy dojde k ovlivnění domácích obyvatel v důsledku dlouhodobého či opakovaného kontaktu s turisty z kulturně odlišných společenských skupin (Pásková 2003, s. 73). Demografický faktor – Starší věkové skupiny upřednostňují kvalitní sluţby, jistotu, pohodlí a očekávají i infrastrukturu přizpůsobenou jejich poţadavkům, patří k typickým zákazníkům cestovních kanceláří. V popředí zájmů této skupiny turistů jsou ozdravné a wellness pobyty, cesty na kulturní akce a mimosezonní zájezdy, coţ můţe přispět k omezení sezónnosti cestovního ruchu. Naproti tomu mladší věkové skupiny se spokojí s menším komfortem sluţeb, vyhledávají levnější způsoby, často podnikají dovolenou a výlety sami a rádi při nich improvizují. Mnoţství cest, ale také motivy k cestování, aktivity během dovolené nebo druhy cest ovlivňuje rovněţ úroveň vzdělání obyvatelstva. Čím vyšší vzdělání, tím větší zájem o poznávací zájezdy, získávání nových zkušeností (Crouch & Ritchie 2003, s. 66). Naopak tzv. mikroprostředí je přímou součástí systému cestovního ruchu a patří do něj všechny vlivy, jeţ cestovní ruch ovlivňují bezprostředně: zákazníci, konkurence, dodavatelé a distributoři. Konkurenty jsou destinace, organizace a firmy, které mezi sebou soupeří o zákazníky. V podstatě jsou nabízeny podobné produkty stejné skupině zákazníků. Konkurence můţe nabízet stejnou destinaci, hotel, dopravce, rozdílná můţe být ale kvalita poskytovaných sluţeb. Proto je třeba v oblasti cestovního ruchu věnovat mimořádnou pozornost dodavatelům, kteří poskytují sluţby, které dohromady utvářejí celkový záţitek účastníka cestovního ruchu. K těmto dodavatelům řadíme: ubytovací zařízení, restaurační a stravovací zařízení, společnosti půjčující automobily, dopravce, marketingové organizace apod. Mezi dodavateli a zákazníky = účastníky cestovního ruchu stojí zpravidla zprostředkovatelé - např. turistická informační centra nebo cestovní kanceláře. Významným prvkem mikroprostředí je také vnitřní prostředí destinace, neboť ovlivňuje její konkurenceschopnost. Má-li být destinace konkurenceschopná, musí reálně 12

fungovat jako celek. Rozhodujícím prvkem mikroprostředí je veřejnost a vše co s ní souvisí, tzn. široká veřejnost, ministerstva, média, rezidenti, finanční instituce, různá občanská uskupení (např. ochránci přírody a ţivotního prostředí, místní komunity, daňoví poplatníci a spotřebitelé) a organizovaná pracovní síla. Veřejnost můţe významně napomoci nebo naopak bránit v rozvoji dané destinace, a proto je zásadní, aby destinace budovaly s veřejností dobré vztahy (Crouch & Ritchie 2003, s. 72).

2.3 Předpoklady cestovního ruchu Na existenci a rozvoj cestovního ruchu působí mnoho podmínek a faktorů. Tyto činitele se obvykle dělí na předpoklady lokalizační, selektivní a realizační (Holeček, Mariot, Střída 1999, s. 14). Hrala (2001, s. 11-12) ve své publikaci člení tyto předpoklady na činitele, které stimulují vznik cestovního ruchu ve funkci poptávky (selektivní faktory), na činitele které vytvářejí moţnosti pro jeho lokalizaci ve vztahu nabídky teritoria (lokalizační faktory), na činitele, které umoţňují jeho faktickou realizaci (realizační faktory). Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti v dané oblasti podílet se na cestovním ruchu aktivně či pasivně, tzn. přijímat účastníky i stávat se jimi (Holeček, Mariot, Střída 1999, s. 17). Selektivní předpoklady hrají zásadní roli v účasti na cestovním ruchu. Velmi názorně to můţeme vidět v naší republice, kdyţ srovnáme moţnosti cestování dnes a před rokem 1990. Selektivní předpoklady jsou závislé na stavu ekonomiky, kulturní úrovni a politické situaci. Úroveň urbanizace, demografické změny, sociologické a ekologické předpoklady ovlivňují aktivní účast obyvatel na cestovním ruchu (Mirvald 1996, s. 14). Také podle Hraly (Hrala 2001, s. 13-14) mají selektivní (stimulační) faktory primární postavení a dělí se na:  Objektivní faktory, které zahrnují politickou situaci ve světě, vnitropolitickou strukturu, ţivotní úroveň a s ní související objem fondu volného času, urbanizaci a kvalitu ţivotního prostředí celkem. 13

 Subjektivní faktory – reklama, propagace, módní trendy a jiné vlivy Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady cestovního ruchu mají ve vztahu k jeho rozvoji druhotný význam. Rozhodují o funkčním vyuţití konkrétní oblasti z hlediska přírodních moţností a společenských podmínek či atraktivit. Tvoří „fyzickou“ a objektivní základnu. V zásadě však poskytují jen určité moţnosti a o jejich vyuţití rozhodují selektivní faktory a realizační podmínky. Přírodní podmínky a atraktivity (klima, hydrologické poměry, reliéf, flóra a fauna) jsou stacionární a obvykle zaujímají velká území. Atraktivitami jsou přírodní zvláštnosti, které svou ojedinělostí přitahují zájem mnoha návštěvníků. Společenské podmínky a atraktivity upokojují hlavně poptávku po poučení, vzdělání a zábavě. Hrala (2001, s. 15) je člení na kulturněhistorické památky a na sportovní a zábavní zařízení a akce. Bývají koncentrovány v jednom území. Mirvald (1996, s. 17) popisuje lokalizační předpoklady jako schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro jednotlivé formy cestovního ruchu. A člení lokalizační předpoklady na přírodní, kulturněhistorické a ostatní. Jiný popis lokalizačních předpokladů uvádí Holeček (Holeček, Mariot & Střída 1999, s. 15), podle kterého tyto předpoklady umoţňují umístění aktivit cestovního ruchu do určité oblasti. Na jejich příznivých hodnotách můţe záviset rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě. Realizační předpoklady Realizační předpoklady umoţňují realizovat poţadavky účastníků cestovního ruchu v oblastech s příznivými lokalizačními podmínkami. Dělí se na dopravní a materiálnětechnické (Holeček, Mariot & Střída 1999, s. 18). Podle Hraly (Hrala 2001, s. 27) jsou realizační podmínky zásadní pro konečnou fázi uskutečňování různých forem cestovního ruchu: umoţňují oblastí cestovního ruchu dosáhnout (pomocí dopravy) a vyuţít je (prostřednictvím ubytovacích, stravovacích a jiných zařízení).

14

Mirvald (1996, s. 18) člení realizační předpoklady na předpoklady dopravní a materiálně technické základny. Dopravní předpoklady umoţňují realizaci cestovního ruchu. Doprava obecně umoţňuje spojení mezi výchozím a cílovým místem. Předpoklady materiálně-technické člení na základní zařízení (ubytovací a stravovací zařízení), doplňková zařízení (sportovní, kulturní, zábavní zařízení), speciální zařízení (cestovní kanceláře, směnárny, hraniční přechody) a na všeobecně prospěšná zařízení, která jsou vyuţívána, jak místním obyvatelstvem, tak i účastníky cestovního ruchu. Jedná se například o komunální sluţby, policii, zdravotnická zařízení atd.

2.4 Účastník cestovního ruchu Účastníka cestovního ruchu stimulují k činnosti jednak motivační, tak i determinující faktory. Motivační faktory jsou takové faktory, které u lidí vyvolají potřebu rekreace, dovolené nebo potřebu provozování různých volnočasových aktivit. Nezbytně důleţitým faktem je, ţe různí zákazníci mohou mít různé motivační faktory pro koupi téhoţ produktu. Lze je rozčlenit do mnoha kategorií, například: fyzické (relaxace, zdraví, sportovní aktivity), emocionální (nostalgie, fantazie), osobní (návštěva přátel) atd. Determinující faktory zákazníkovi říkají, jestli můţe vůbec cestovat. Patří mezi ně jeho disponibilní část příjmů, pracovní a rodinné závazky, mnoţství volného času. O vytvoření typologie turistů se vědci snaţí jiţ řadu let. Jejich výsledky však většinou vychází z malého mnoţství empirických dat. Proto nám typologie slouţí spíše jako základna úvah o zákaznících, zejména v oblasti segmentace trhu. Je však velice obtíţné přiřadit určitého zákazníka do určité kategorie, a proto je důleţité, abychom spíše pochopili, jak turisté vnímají sami sebe (Horner & Swarbrooke 2003, s. 64, 65). Odborníci mají různé pohledy na typologii turistů. Sociolog Cohen dělí turisty na čtyři typy (Cohen 1979 in Horner & Swarbrook, s. 65, 66): Organizovaný masový turista – kupuje dovolenou jako balíček sluţeb, většinou cestuje společně s přáteli a čas dovolené tráví v hotelu nebo v jeho blízkosti. Individuální masový turista – kupuje balíček s tzv. volným programem, který mu umoţní svobodu pohybu.  Turista – průzkumník – sám si své cesty naplánuje, vyhýbá se ostatním turistům 15

a komunikuje s místními obyvateli. Snaţí si však zajistit určitou úroveň pohodlí a bezpečnosti.  Turista – tulák – nemá naplánovaný ţádný program, chce se dočasně začlenit do místní komunity obyvatel, odmítá jakékoli formy cestovního ruchu. Cohen dále rozděluje turisty, kteří hledají rozdílné typy záţitků typů záţitků  Rekreační turista – hledá takové záţitky, které jsou spojeny s fyzickou rekreací  Diverziální turista – takový turista, který se snaţí odpoutat od stereotypního způsobu ţivota (snaha o nalezení rozmanitosti)  záţitkový turista – vyhledává autentické záţitky  experimentální turista – hledá uţší kontakty s místní kulturou  existenciální turista – snaţí se vţít do cizí kultury a ţivotního stylu Druhým odborníkem na typologii turistů podle literatury Hornera (Smith 1995 in Horner & Swarbrook, s. 66) je Smith, který určil sedm typů turistů:  Objevitelé – dají se skoro povaţovat za antropology, cestují za účelem objevování původu a vývoje člověka, v dnešní době je těchto míst ale stále méně a méně  Elitní turisté – zkušení cestovatelé, kterým vyhovují drahé cesty vytvořené dle jejich potřeb a představ  Nekonvenční turisté – nemají rádi kontakt s ostatními turisty  Nastávající masoví turisté – před místní kulturou upřednostňují spíše to, co je jim blízké  Masoví turisté – očekávají stejné standardy zařízení, jako mají doma  Charakteroví turisté – nezajímá je cíl cesty, starají se pouze o to, aby si dovolenou uţili, a očekávají úroveň sluţeb, na kterou jsou zvyklí Indrová (2004, s. 17-18) naopak rozdělila účastníky cestovního ruchu pouze do čtyř typů: 1) Stálý obyvatel (rezident)

16

- v mezinárodním cestovním ruchu – osoba ţijící v dané zemi alespoň po dobu jednoho roku, před příjezdem do jiné země na dobu kratší neţ jeden rok. - v domácím cestovním ruchu – osoba, ţijící na daném místě alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa ve stejné zemi na dobu kratší šesti měsíců. 2) Návštěvník (visitor) - v mezinárodním cestovním ruchu - osoba, která vycestuje na dobu kratší neţ jeden rok do jiné země, neţ ve které má trvalé bydliště. Účelem cesty však nesmí být vykonávání výdělečné činnosti. - v domácím cestovním ruchu – osoba konající cestu do místa, které se neshoduje s místem trvalého bydliště v rámci jednoho státu, a to na dobu kratší šesti měsíců. Účelem cesty rovněţ nesmí být vykonávání výdělečné činnosti. 3) Turista - v mezinárodním cestovním ruchu – vycestuje do jiné země, neţ ve které má své trvalé bydliště, přičemţ doba cesty musí být zahrnovat alespoň jednoho přenocování, avšak musí být kratší jednoho roku. Účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti. - v domácím cestovním ruchu – osoba, jejíţ cesta je do jiného místa, neţ je místo bydliště v téţe zemi a zahrnuje minimálně jedno přenocování a netrvá déle jak šest měsíců.

Opět účelem cesty není vykonávání výdělečné

činnosti. 4) Výletník - v mezinárodním cestovním ruchu – osoba, jejíţ cesta je do jiné země, neţ ve které má své trvalé bydliště, na dobu kratší neţ 24 hodin, aniţ by v dané zemi přenocovala. Hlavním účelem není vykonávání výdělečné činnosti. - v domácím cestovním ruchu – osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od místa jejího trvalého bydliště na dobu kratší 24 hodin, bez přenocování, přičemţ hlavním účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti.

17

2.5 Vybraná oblast Oblast, která mi byla přidělena vedoucím bakalářské práce, zahrnuje obce: Babice, Boršov nad Vltavou, Brloh, Čakov, Český Krumov, Dolní Třebonín, Habří, Holubov, Homole, Hradce, Chlumec, Chvalovice, Chvalšiny, Jankov, Kájov, Kamenný Újezd, Kaplice, Křemţe, Kvítkovice, Lipí, Mahouš, Mirkovice, Mojné, Němčice, Netřebice, Nová Ves, Olšovice Přídolí, Přísečná, Radošovice, Římov, Srnín, Strýčice, Velešín, Věţovatá Pláně, Vrábče, Záboří, Závraty, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov, Ţabovřesky. Významná část této oblasti se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Blanský les, která byla vyhlášena ke dni 1. ledna 1990. Území zaujímá 12000 hektarů lesních porostů. (Daněk 2002, s. 96) Zahrnuje 14 přírodních rezervací a památek. Pro CHKO Blanský les jsou typické lesnaté hřebeny vytvářející malebný kraj, který je bohatý na historické památky a lidovou architekturu (Kolečko 2003, s. 70). V této oblasti je vyhlášeno 19 zvláště chráněných území a 18 památných stromů. Území je rozděleno do 3 zón s ohledem na přírodní hodnoty oblasti. Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: 1 národní přírodní rezervace (Vyšenské kopce), 10 přírodních rezervací (Chrášťanský vrch, Vysoká Běta, Jaronínská bučina, Dobročkovské hadce, Malá skála, Ptačí stěna, Bořinka, Holubovské hadce, Dívčí kámen, Kleť) a 8 přírodních památek (Na Stráţi, Šimečkova stráň, Horní luka, Kalamandra, Provázková louka, Meandry Chvalšinského potoka, Hejdlovský potok, Mokřad u Borského rybníka). Maloplošná zvláště chráněná ve správním obvodu CHKO: 3 národní přírodní rezervace (Čertova stěna-Luč, Ţofínský prales a Brouskův mlýn) a 5 národních přírodních památek (Hojná voda, Terčino údolí, Rovná, Pastviště u Fínů a U Hajnice) (Spolek pro popularizaci jiţních Čech, 2011). Nejen krásná příroda, nýbrţ i četné kulturní a architektonické památky stojí za návštěvu této oblasti, jejíţ mnohé části byly osídleny jiţ v dávné minulosti. S ohledem na rozsah práce zmiňuji jednotlivé obce alespoň stručně v abecedním řazení v příloze. Mimoto ve své práci popisuji Římovskou přehradu a zříceniny hradů Dívčí Kámen a Pořešín, kde jsem prováděl dotazníkový průzkum. Dívčí Kámen - Rozsáhlá zřícenina gotického hradu, zvaného téţ Maidštejn či Menštejn, se rozkládá na stejnojmenném skalnatém výběţku nad ústím Křemeţského potoka do řeky Vltavy asi 10 km severovýchodně od Českého Krumlova ve stejnojmenné 18

přírodní rezervaci, která je součástí CHKO Blanský les. Na Dívčím Kameni stávalo pravděpodobně výšinné sídliště jiţ ve střední době bronzové (asi 1500 let př. n. l.). Roku 1349 tu Roţmberkové zaloţili stejnojmenný hrad, jehoţ stavba trvala přes 40 let. Dívčí Kámen byl ale obýván jen poměrně krátce, v 16. stol. byl opuštěn a zpustl. Do současnosti se dochovaly jen základní stavební části hradu s mohutnými zdmi tyčícími se do desetimetrové výšky (Spolek pro popularizaci jiţních Čech, 2011). Římovská přehrada - Asi 15 km jiţně od Českých Budějovic na jiţním okraji obce Římov byl tok řeky Malše přehrazen jednou z nejmladších přehrad v jiţních Čechách. Přehrada Římov byla vybudována v letech 1971-1978.

Jejím hlavním účelem bylo

vytvořit zásobárnu pitné vody pro nedaleké České Budějovice a pro skupinový vodovod střední části jiţních Čech. Sypaná přehradní hráz je 290 m dlouhá a v koruně 47 m vysoká. Hladina Malše se po přehrazení vzedmula aţ do vzdálenosti 18 km od hráze a vytvořila jezero o ploše 210 ha, které pojme aţ 34,5 mil. krychlových metrů vody (Spolek pro popularizaci jiţních Čech, 2011). Pořešín - Zřícenina se rozkládá přibliţně 5 kilometrů od města Kaplice a tyčí se na skále nad Malší ve výšce asi 560 metrů nad mořem. Hrad byl postaven na přelomu 13. a 14. století. V roce 1434 Oldřich II. z Roţmberka rozhodl, ţe hrad bude zbourán. Důvodem byla obava Roţmberků z moţného obsazení hradu kališníky. Přes nepříliš dlouhou hradní historii by byla škoda Pořešín opomíjet. Ze stavitelského hlediska je hrad Pořešín raritou mezi hrady jiţních Čech 14. století. Zatímco většina jihočeských hradů měla jako základní obranný systém obytnou věţ obklopenou palácovými stavbami, hrad Pořešín byl vybaven obalovou zdí, coţ je k vidění zejména u hradů moravských. Přístup k hradu byl chráněn předhradími ve dvou úrovních a také třemi příčnými příkopy. Do vnitřních prostor hradu se bylo moţné dostat pouze ze severozápadu přes hlavní věţovou bránu. Před touto bránou však byla obrana zajištěna ještě dalšími čtyřmi bránami, které byly umístěny v hradbách jednotlivých předhradí, z nichţ se však dochovala pouze jedna. Z plášťové hradby nezůstalo prakticky nic a z paláce je dnes k vidění pouze jeho severovýchodní část a boční zdi (VIZUS, 2011).

19

3 CÍLE A METODY 3.1 Cíle a hypotézy 3.1.1 Hlavní cíl: Zhodnocení současného stavu cestovního ruchu ve vybrané oblasti.

3.1.2 Dílčí cíle a hypotézy: C1: Posouzení struktury předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve vybrané oblasti. H1.1: Ve vybrané oblasti existuje diverzifikovaná struktura předpokladů cestovního ruchu. H1.2: Předpoklady cestovního ruchu jsou ve vymezené oblasti rozmístěny nerovnoměrně. C2: Zhodnocení struktury současných návštěvníků vybrané oblasti. H2.1: Existují rozdíly v návštěvnických charakteristikách mezi skupinami návštěvníků. C3: Identifikace témat vhodných k optimalizaci vyuţití oblasti cestovním ruchem a rekreací. H3.1: Ve vymezené oblasti existují moţnosti rozvoje cestovního ruchu.

3.2 Data a metody Bibliografické záznamy, bibliografický soupis a citační odkazy na tištěné materiály se striktně řídí pravidly danými časopisem Tourism Management. Bibliografické záznamy elektronických materiálů jsou zaloţeny na ČSN ISO 690-2. Tabulky a grafika jsou vypracovány podle pravidel daných Americkou psychologickou asociací (APA Style) (Navrátil, 2011a).

20

3.2.1 Předpoklady cestovního ruchu Při hodnocení předpokladů cestovního ruchu v této bakalářské práci jsem vycházel z modelu konkurenceschopnosti destinace (Goeldner, & Ritchie, 2009). Na jeho základě jsou analyzovány primární předpoklady motivace k návštěvě destinace, označované jako jádrové zdroje a atraktivity (Ritchie, & Crouch, 2003, s. 68). Jádrové zdroje a atraktivity jsou prvky, které působí přímo v destinaci, Jedná se o faktory, které představují zásadní pohnutky k navštívení dané lokality. Ostatní faktory destinace ovlivňují především úspěšnost a zisk, zatímco jádrové zdroje atraktivity jsou těmi hlavními důvody, proč budoucí návštěvníci dají přednost jedné destinaci před druhou. Rozlišují se následující skupiny předpokladů (Ritchie, & Crouch, 2003, s. 68): A. Fyziognomie (přírodní předpoklady) 1. předpoklady dané atmosférou – charakterizované klimatickými oblastmi a kvalitou ovzduší, 2. předpoklady dané hydrosférou – dané existencí vodních útvarů v krajině a jejich kvalitou, hodnotitelnými atraktivitami jsou: pramen, pramen minerální vody, ponor/vyvěračka, vodopád, povrchové vody vyuţívané ke koupání, 3. předpoklady dané litosférou – charakterizované geomorfologií (typologií reliéfu), hodnotitelnými atraktivitami jsou: propast, krasový závrt, osamělá skála, osamělý balvan, skály, 4. předpoklady dané biosférou – charakterizované vegetačním pokryvem a výskytem ţivočichů, hodnotitelnými atraktivitami je výskyt maloplošně a velkoplošně chráněných území, 5. předpoklady dané krajinou – charakterizované vyuţitím půdy podle údajů ČSÚ, hodnot koeficientu ekologické stability (KES), hodnotitelnými atraktivitami je místo výhledu, KES. B. Kultura (kulturně-historické předpoklady) Kulturou se rozumí veškeré hodnoty vytvořené lidmi ve specifických podmínkách vymezeného území (Mariot 1983, s. 133). 21

Hodnocení výjimečnosti daného území vychází z následující struktury (upraveno podle Ritchie & Crouch 2003, s. 116): jazyk, náboţenství a vzdělávání, tradice, odívání, gastronomie, řemesla, umění, architektura, historie. Mezi hodnotitelné nehmotné atraktivity patří, zda území bylo dějištěm historických událostí či místem narození a ţivota významných osobností. K hmotným atraktivitám, které jsou hodnoceny, řadíme především historické památky mající charakter turistické superstruktury: poutní kostel, klášter, kaple, ţidovská památka, hrad, zámek, tvrziště, hradiště, zřícenina hradu či jiné památky, pomník významné osobnosti, pomník významné události, boţí muka, kříţ, smírčí kříţ, historický hřbitov, vysídlené vesnice v pohraničí, hraniční kámen, památky lidové architektury, městská památková rezervace. Technické památky byly převzaty (JčK) nebo doplněny (ZčK, Vysočina, atd.) z vrstvy lokalizace technických památek (Katedra cestovního ruchu, 2006). C. Akce Struktura je charakterizovaná a hodnocena na základě metodiky uváděné Bínou (Bína 2002, s. 3), která byla upravena do typů: kulturní akce, obchodní a podnikatelské akce, sportovní akce, vzdělávací a vědecké akce, církevní akce. D. Zábava Struktura vychází z přehledu zábavních zařízení, ke kterým se v českém prostředí cestovního ruchu řadí především tématické parky, aquaparky, offparky apod., na niţší geografické úrovni pak sem patří i herny a kasina a noční podniky vůbec. E. Superstruktura V rámci superstruktury je vyhodnocena: 1. materiálně-technická základna cestovního ruchu – reprezentovaná základními a doplňkovými zařízeními cestovního ruchu jako jsou: ubytovací zařízení, stravovací zařízení, turistická/informační/návštěvnická centra; hodnotitelným ukazatelem je mnoţství a typy ubytovacích zařízení 2. zařízení umělých atraktivit - reprezentovaná zařízeními původně primárně určenými k vyuţití ve volném čase s významem pro cestovní ruch; hodnotitelným ukazatelem je počet muzeí, skanzenů, galerií, divadel, hvězdáren a planetárií a výskyt dalších zařízení: rozhledna, ZOO, lyţařský můstek, jezdectví, veřejné 22

koupaliště, krytý bazén, lanovka, vlek, sjezdovka, agroturistika, golfové hřiště, tenisový kurt, lázně, půjčovna lodí, horolezecké stěny (Navrátil, 2011b). F. Atraktivity Podle Bíny (Bína, 2002, s. 3) jsou posuzovány moţnosti cestovního ruchu pro provozování atraktivit. Hodnotitelé atraktivity byly zpracovány do prostorově lokalizované databáze v prostředí JANITOR J/2 (Pala, 2008) na základě studia sekundárních zdrojů. (Antee s.r.o., 2011a; Antee s.r.o., 2011b; Avarenta, a.s, 2011; Bartoš, 2007-2011; Centrum holdings, 1999-2011; Czech YHA, 2003-2011; Designstudio7.net, 1999; Dubina, 2011; eubytovani.eu, 2007a; e - ubytovani.eu, 2007b; e-ubytovani.eu, 2007c; e-ubytovani.eu, 2007d; eStranky.cz, 2010; Grabcovi, 2011; HOTEL.CZ a.s., 1997-2011; Hotel Alchymy Riverside, 2009; Hotel a restaurace Švamberský dům; Interbohemia, 2005-2011; Joomla Templates, 2003-2009; JSC Travel, s.r.o., 2002-2011; Kamsi.cz, Sqele s.r.o., 1996-2011a; Kamsi.cz, Sqele s.r.o., 1996-2011b; Kamsi.cz, Sqele s.r.o., 1996-2011c; Kamsi.cz, Sqele s.r.o., 1996-2011d; Kamsi.cz, Sqele s.r.o., 1996-2011e; Kamsi.cz, Sqele s.r.o., 19962011f; Kamsi.cz, Sqele s.r.o., 1996-2011g; Korolus, 2010; Kozáková, 2006-2011; Kukrálová, 2011; MARKOnet.cz, 2011a; MARKOnet.cz, 2011b; Marten & Louis, spol. s r.o, 2010; Město Český Krumlov, 2006-2011a; Město Český Krumlov, 2006-2011b; Město Český Krumlov, 2006-2011c; Město Český Krumlov, 2006-2011d; Město Český Krumlov, 2006-2011e; Město Český Krumlov, 2006-2011f; Město Český Krumlov, 2006-2011g; Město Český Krumlov, 2006-2011h; Město Český Krumlov, 2006-2011i; Město Český Krumlov, 2006-2011j; Město Český Krumlov, 2006-2011k; Město Český Krumlov, 2006-2011l; Město Český Krumlov, 2006-2011m; Město Český Krumlov, 2006-2011n; Město Český Krumlov, 2006-2011o; Město Český Krumlov, 2006-2011p; Město Český Krumlov, 2006-2011q; Město Český Krumlov, 2006-2011r; Město Český Krumlov, 2006-2011s; Město Český Krumlov, 2006-2011t; Město Český Krumlov, 20062011u; Město Český Krumlov, 2006-2011v; Město Český Krumlov, 2006-2011w; Město Český Krumlov, 2006-2011x; Město Český Krumlov, 2006-2011y; Město Český Krumlov, 2006-2011z; Město Český Krumlov, 2006-2011aa; Město Český Krumlov, 2006-2011ab; Město Český Krumlov, 2006-2011ac; Město Český Krumlov, 20062011ad; Město Český Krumlov, 2006-2011ae; Město Český Krumlov, 2006-2011af; Město Český Krumlov, 2006-2011ag; Město Český Krumlov, 2006-2011ah; Město Český 23

Krumlov, 2006-2011ai; Město Český Krumlov, 2006-2011aj; Město Český Krumlov, 2006-2011ak; Město Český Krumlov, 2006-2011al; Město Český Krumlov, 20062011am; Město Český Krumlov, 2006-2011an; Město Český Krumlov, 2006-2011ao; Město Český Krumlov, 2006-2011ap; Město Český Krumlov, 2006-2011aq; Město Český Krumlov, 2006-2011ar, Město Český Krumlov, 2006-2011as; Město Český Krumlov, 2006-2011at; Město Český Krumlov, 2006-2011av; Město Český Krumlov, 20062011aw; Město Český Krumlov, 2006-2011ax; Město Český Krumlov, 2006-2011ay; Město Český Krumlov, 2006-2011az; Město Český Krumlov, 2006-2011ba; Město Český Krumlov, 2006-2011bb; Město Český Krumlov, 2006-2011bc; Město Český Krumlov, 2006-2011bd; Město Český Krumlov, 2006-2011be; Město Český Krumlov, 20062011bf; Město Český Krumlov, 2006-2011bg; Město Český Krumlov, 2006-2011bh; Město Český Krumlov, 2006-2011bi; Město Český Krumlov, 2006-2011bj; Město Český Krumlov, 2006-2011bk; Město Český Krumlov, 2006-2011bl; Město Český Krumlov, 2006-2011bm; Město Český Krumlov, 2006-2011bn; Město Český Krumlov, 20062011bo; Město Český Krumlov, 2006-2011bp; Město Český Krumlov, 2006-2011bq; Město Český Krumlov, 2006-2011br;

Město Český Krumlov, 2006-2011bs; Město

Český Krumlov, 2006-2011bt; Město Český Krumlov, 2006-2011bu; Město Český Krumlov, 2006-2011bv; Město Český Krumlov, 2006-2011bw; MITON Previo s.r.o., 2002-2011; MK - penziony, 2011; Mráz, 2007-2010; Mrázek, 2009; NEBE s.r.o., 2011; Panorama Penzion-Český Krumlov ubytování, 2009; Pension Alt Straninger: Český Krumlov, 2006; PENZION HORVÁTH  - Chlum u Křemţe, 2005; Penzion LOBO, 2006; Penzion Na Ostrově, 2007; Penzion Thallerův dům, 2006-2011; Penzion Vyhlídka, 2007; PensionHotel, 2000-2011a; PensionHotel, 2000-2011b; PensionHotel, 2000-2011c; PensionHotel, 2000-2011d; PensionHotel, 2000-2011e; PenzionHomole.cz; Penziony a wellness, 2011; Penziony.cz, 2011a; Penziony.cz, 2011b; Penziony.cz, 2011c; Penziony.cz, 2011d; Penziony.cz, 2011e; Penziony.cz, 2011f; Penziony.cz, 2011g; Penziony.cz, 2011h; Penziony.cz, 2011i; Penziony.cz, 2011j; Penziony.cz, 2011k; Penziony.cz, 2011l; Penziony.cz, 2011m; Penziony.cz, 2011n; Penziony.cz, 2011o; Penziony.cz, 2011p; Penziony.cz, 2011q; Penziony.cz, 2011r; Penziony.cz, 2011s; Penziony.cz, 2011t; Penziony.cz, 2011u; Penziony.cz, 2011v; Penziony.cz, 2011w; Penziony.cz, 2011x; Penziony.cz, 2011y; Penziony.cz, 2011z; Penziony.cz, 2011aa; Penziony.cz, 2011ab; Penziony.cz, 2011ac; Penziony.cz, 2011ad; Penziony.cz, 2011ae; 24

Penziony.cz, 2011af; Penziony.cz, 2011ag; Penziony.cz, 2011ah; Penziony.cz, 2011ai; Penziony.cz, 2011aj; Penziony.cz, 2011ak; Penziony.cz, 2011al; Penziony.cz, 2011am; Penziony.cz, 2011an; Penziony.cz, 2011ao; Penziony.cz, 2011ap; Penziony.cz, 2011aq; Penziony.cz, 2011ar; Penziony.cz, 2011as; Penziony.cz, 2011at; Penziony.cz, 2011au; Penziony.cz, 2011av; Penziony.cz,2011aw; Penziony.cz, 2011ax; Penziony.cz, 2011ay; Penziony.cz, 2011az; Penuiony.cz, 2011ba; Penziony.cz, 2011bb; Penziony.cz, 2011bc; Penziony.cz, 2011bd; Penziony.cz, 2011be; Penziony.cz, 2011bf; Penziony.cz, 2011bg; Penziony.cz, 2011bh; Penziony.cz, 2011bi; Penziony.cz, 2011bj; Penziony.cz, 2011bk; Penziony.cz, 2011bl; Petrová, 2008a; Petrová, 2008b; Petrová, 2008c; Petrová, 2008d; PLANstudio, 2005-2011a;

PLANstudio, 2005-2011b;

PLANstudio, 2005-2011c;

PLANstudio,

2005-2011d;

PLANstudio,

2005-2011e;

PLANstudio,

2005-2011f;

PLANstudio,

2005-2011g;

PLANstudio,

2005-2011h;

PLANstudio,

2005-2011i;

PLANstudio,

2005-2011j;

PLANstudio,

2005-2011k;

PLANstudio,

2005-2011l;

PLANstudio, 2005-2011m; PLANstudio, 2005-2011n; PLANstudio, 2005-2011o; PLANstudio,

2005-2011p;

PLANstudio,

2005-2011q;

PLANstudio,

2005-2011r;

PLANstudio,

2005-2011s;

PLANstudio,

2005-2011t;

PLANstudio,

2005-2011u;

Pohorský, 2011a; Pohorský, 2011b; Pohorský, 2011c; Pohorský, 2011d; Pohorský, 2011e; Portalymest.cz, 2008-2011a; Portalymest.cz, 2008-2011b; Region, spol. s r.o., 2011; Růţek, 1997-2011a; Růţek, 1997-2011b; Růţek, 1997-2011c; Růţek, 1997-2011d; Růţek, 1997-2011e; Růţek, 1997-2011f;

Růţek, 1997-2011g; Rezervace ubytování,

2008; Roubínová, 2006; Sdruţení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 1999; Sdruţení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2003; Sedlák, 20042011a; Sedlák, 2004-2011b; Sedlák, 2011; Seznam.cz, 1996-2011; Seznam.cz, a.s., 20022011; Sirdik.com, 2010; Tácha, 2009; Trinkbauer, 2009; U GALERIE:restaurace a pension Český Krumlov, 2006; Velek, 2007; Ţahourová, 2011).

3.2.2 Návštěvníci Data potřebná pro další analýzy obsaţené v této práci byla získávána řízenými rozhovory dle standardizovaného formuláře (dotazníku). Jednotlivé části byly sestaveny vedoucím práce taktéţ podle poţadavků projektu GAČR 403/09/P053 a MSM 6007665806 (Navrátil 2011a).

25

Dotazníkové šetření Dotazování bylo prováděno na třech lokalitách ve vymezeném území, které určil vedoucí práce. První lokalitou pro dotazníkové šetření byla zřícenina hradu Pořešín. Dotazování bylo převáţně prováděno u hlavní zdi s výhledem na řeku Malši. Další lokalitou byla zvolena Římovská přehrada, konkrétní dotazování proběhlo přímo na hrázi. Poslední lokalitou byla opět zřícenina, tentokrát se jednalo o zříceninu hradu Dívčí Kámen. Zde bylo šetření prováděno na rozhledně nad soutokem řeky Vltavy a Křemţského potoka a na odpočívadle přímo uvnitř zříceniny. Provést náhodný výběr vzorku mezi účastníky tak, aby jej šlo označit za náhodný (Ferjenčík 2000), v cestovním ruchu prakticky nelze (Navrátil et al. 2010). Pouţitý výběr je moţno označit za nahodilý. Pro zvýšení statistické věrohodnosti bylo dotazování prováděno jak o víkendech, tak i v pracovních dnech a přistupováno bylo vţdy k 1 návštěvníku. Dotazování bylo prováděno, dokud nebylo dosaţeno stanoveného počtu dotazníků na kaţdé lokalitě – 64. Dotazování bylo uskutečněno osobně během měsíců červenec a srpen 2010. Dotazovací nástroj Pro kaţdé místo byla zjišťována jeho image s vyuţitím nestrukturovaného nástroje (Hsu et al. 2004). Dotazovaní byli poţádáni, aby uvedli jediné slovo nebo slovní spojení, které je napadne ve spojení s navštíveným místem.(Navrátil 2011a). Emoční sloţka postojů návštěvníků k navštívenému místu byla zjišťována na základě standardizovaných sedmičlenných škál sémantického diferenciálu uváděných Mehrabianem a Russellem (Mehrabian & Russell 1974). Jsou jimi dvojice potěšený naštvaný, důleţitý - bezvýznamný, ovládající - ovládaný, uvolněný - znuděný, přeplněný - nenaplněný, divoký - líný, povzbuzený - uvolněný, nabuzený - nenabuzený, uspokojený - neuspokojený, šťastný - nešťastný, rozrušený - otupený, svobodný - omezený, plný naděje - zoufalý, vzrušený - klidný, ovlivňující - ovlivněný, spokojený - sklíčený, bdělý ospalý a dominantní - podřízený. Respondenti měli vyjádřit, do jaké míry na ně dané místo v dané škále působí. Do dotazovacího nástroje byly emoce zařazeny v náhodném pořadí. 26

Základní měřící nástroj emoční sloţky postojů doplnil konfirmační měřící nástroj na standardizované sedmičlenné škále sémantického diferenciálu s vypovídací schopností o vnímání konkrétního místa (Findlay & Sparks 2002). Ten je sloţen z dvojic maloměřítkové - velkoměřítkové,

uspořádané - neuspořádané,

souvislé - nesouvislé,

známé - nové, vzdálené - blízké, jednotvárné - rozmanité, srovnatelné - odlišné, řídké husté, stejnorodé - různorodé, běţné - vzácné, nenaplněné - přeplněné, jednoduché sloţité, normální - překvapivé a symetrické - asymetrické. Také tyto škály byly uvedeny v náhodném pořadí. (Navrátil 2011a). Motivy návštěvy daného místa byly dalším důleţitým sledovaným bodem. Motivy byly stanoveny vedoucím práce na základě studia literatury a zahrnují jak motivy „pull“, tak motivy „push“: Bavit se. Byl jsem k tomu donucen (rodinou, zaměstnavatelem). Být na místě, kde nebyli známí. Být s přáteli. Být s rodinou. Dozvěděl jsem se, ţe toto místo je zajímavé. Jde o chráněné území/památkový objekt. Je to blízko k našemu ubytování/domovu. Je to na cestě, kterou jsme si naplánovali. Je tu klid. Je tu zábava. Místo je kulturně/umělecky zajímavé. Místo je přírodovědecky zajímavé (rostliny, ţivočichové). Místo je přístupné. Místo je spojeno se zajímavou historií. Místo leţí v zajímavé krajině. Moţnost být tím, čím opravdu jsem. Moţnost duchovní proţitku při kontaktu s přírodou, kulturou, historií, krajinou. Na místě vzpomínat na „staré dobré časy“. Na místě jsou zpřístupněny informace (naučnou stezkou, informační tabulí, průvodcem). Navštívit zajímavá místa. Nedělat nic a jen relaxovat. Něčemu se naučit. Po cestě si o záţitcích povídat s přáteli. Potkávat nové lidi. Poznávat nová místa. Prostředí je zde příjemné. Protoţe to je… Relaxovat fyzickou rekreační činností. Uvolnit se od stereotypu kaţdodenního ţivota a práce. Zaţít dobrodruţství. Změnit prostředí. Respondenti byli vyzváni, aby u kaţdého motivu na 5-ti stupňové Likertově stupnici označili míru významu kaţdého motivačního prvku k jejich aktuální návštěvě (1 = zcela nevýznamný, 2 = spíše nevýznamný, 3 = nedokáţu se rozhodnout, 4 = spíše důleţitý, 5 = velmi důleţitý důvod) (Navrátil, 2011). Banka aktivit pouţívaná vedoucím práce při výzkumech cestovního ruchu (Navrátil et al. 2010) byla pouţita pro vyhodnocení významu jednotlivých rekreačních aktivit v rámci aktuálního pobytu. Banka zahrnuje: cykloturistika; hry s dětmi; nakupování; návštěvy historických zajímavostí (hrady, zámky, atd.); návštěvy muzeí; galerií, historických slavností, apod.; odpočinek; pěší turistika; pozorování přírody; pracovní 27

aktivity; wellness aktivity a lázeňské procedury; zábava (včetně návštěv zábavních zařízení a akcí). Respondenti měli u kaţdé aktivity uvést na 5-ti stupňové škále, jak často se jednotlivým aktivitám přibliţně věnovali (1 = nevěnuji se, 2 = věnuji se ojediněle, 3 = věnuji se občas, 4 = věnuji se často, 5 = věnuji se především). Dotazník byl doplněn otázkami na tradiční segmentační kritéria. Demografická segmentační kritéria byla zjišťována dotazy s výběrem odpovědí na pohlaví (muţ, ţena) a věk respondentů ve věkových kategoriích: 18 -25, 26 – 35, 36 – 45, 46 – 55, 56 – 65, 66 – 75, nad 75 let. Z geografických segmentačních kritérií byla kladena otázka s otevřenou moţností odpovědi ohledně místa trvalého bydliště, coţ umoţnilo zpracovat odpovědi podle počtu obyvatel místa bydliště a vzdálenosti místa původu návštěvníka. Socioekonomická segmentační kritéria byla zjišťována dotazy na výši dosaţeného vzdělání (základní, střední bez maturity, střední s maturitou, vyšší odborné a vysokoškolské) a fáze ţivotního cyklu dotazované osoby (ţiji s rodiči, svobodná/ý (rozvedená/ý) neţijící s rodiči, bezdětní novomanţelé nebo pár, rodina s nejmladším dítětem do 6 let, rodina s nejmladším dítětem nad 6 let, děti odrostlé ale na nás závislé, naše děti jsou na nás nezávislé, hlava rodiny je jiţ v důchodu, pracující osamělý vdovec (vdova), osamělý vdovec (vdova) v důchodu. Z psychografických segmentačních kritérií byl pouţit dotaz s nabídkou odpovědí týkající se preference výběru dovolené: Nejlevnější nabídku uspokojující jen Vaše minimální nároky, nabídku nejvyšší kvality, nabídku pro Vás nejlepšího poměru kvalita/cena (Navrátil 2011a). Zpracování výsledků Obvyklým výsledkem statistického šetření je obrovské mnoţství číselných dat, která jsou nepřehledná, a ani zkušený pracovník z nich nedokáţe mnoho nevyčíst. Tyto údaje je třeba nejprve seřadit, aby vynikly charakteristické rysy a zákonitosti analyzovaného souboru a aby se údaje staly přehlednými. Tříděním tedy rozumíme rozdělení jednotek souboru do takových skupin, kde nejlépe vyniknou charakteristické vlastnosti zkoumaných jevů. Tříděním jsou údaje kromě uspořádání do přehlednější formy také výrazně zhuštěny. O jednostupňovém třídění mluvíme, provádíme-li třídění pouze podle obměn jednoho statistického znaku (jedné vlastnosti). Provádíme-li třídění podle více statistických znaků současně, jde o třídění vícestupňové. U jednostupňového třídění, kdy je sledován na statistických jednotkách pouze jeden kvantitativní statistický znak, je třídění prováděno tak, ţe údaje o sledovaném kvantitativním znaku jsou 28

uspořádány do rostoucí posloupnosti a ke kaţdé variantě znaku jsou přiřazeny počty příslušných statistických jednotek, které nazýváme četnostmi. Vzniklá tabulka je nazývána tabulkou rozdělení četností. Tato tabulka nám podává informaci o počtu (četnosti) výskytu jednotlivých variant v souboru (Navrátil 2011a). Jestliţe chceme porovnávat mezi sebou různá rozdělení četností, která se liší svým rozsahem, a jestliţe chceme dospět také ke snazší interpretaci výsledků, je vhodné převést absolutní četnosti na relativní četnosti. Relativní četnosti získáme jako podíl jednotlivých absolutních četnost k celkovému rozsahu souboru (Navrátil 2011a). Míry polohy Při popisu statistických souborů nás zajímá především úroveň (poloha) rozdělení četností a variabilita rozdělení. Méně často se zaměřujeme na dvě další vlastnosti, šikmost a špičatost rozdělení. Za základní vlastnost rozdělení lze povaţovat jeho úroveň. Měří se pomocí různých druhů středních hodnot, coţ jsou jednoduché číselné charakteristiky, pomocí kterých můţeme nahradit a zobecnit hodnoty souboru. Počítají-li se střední hodnoty ze všech jednotek statistického souboru, nazývají se průměry. Nejdůleţitější jsou: průměr aritmetický, harmonický geometrický a kvadratický. Do druhé skupiny můţeme zařadit ty střední hodnoty, které jsou zaloţeny pouze na některých vybraných hodnotách souboru (Hindls, Hronová & Seger 2002). Nejdůleţitější z nich jsou medián a modus. Medián je kvantil, který člení statistický soubor na dvě stejné poloviny. Při lichém rozsahu souboru je medián jednoduše vţdy hodnota konkrétní prostřední statistické jednotky souboru (předtím ovšem nesmíme zapomenout na obměnu statistického znaku uspořádání podle velikosti od nejmenší k největší a teprve v tomto uspořádání hledat medián). Při sudém rozsahu souboru však medián leţí mezi dvěma prostředními statistickými jednotkami, proto z těchto dvou jednotek stanovíme průměr (střed) a aţ ten bude označen za medián (Hindls, Hronová & Seger 2002). Modus je hodnota, která se ve statistickém souboru vyskytuje nejčastěji. Mezi další nejčastěji pouţívané kvantily patří kvartily, decily a percentily. Kvartily jsou hodnoty, které dělí uspořádaný statistický soubor na čtyři části, přičemţ kaţdá 29

obsahuje 25% jednotek. Kvartily jsou celkem tři, dolní kvartil odděluje čtvrtinu nejniţších hodnot znaku. Prostřední kvartil – samozřejmě je to medián – rozděluje obor hodnot znaku na dvě stejné části, z nichţ kaţdá část obsahuje 50% jednotek. Horní kvartil odděluje 75% nejniţších hodnot znaku od zbývajících 25% hodnot znaku. Obdobně jsou definovány i decily, které dělí soubor na 10 stejně obsazených částí a percentily,

které

rozdělují

soubor

na

100

stejně

obsazených

částí

(Hindls, Hronová & Seger 2002). Polygon četností Prosté rozdělení četností lze graficky znázornit polygonem četností. Vznikne tak, ţe v pravoúhlém souřadném systému spojíme úsečkami body o souřadnicích (xi, ni), i=1,2,…, k, kde xi jsou hodnoty znaku a ni jim odpovídající absolutní hodnoty. Pokud bychom nahradili absolutní četnosti ni relativními četnostmi pi, obdrţíme polygon relativních četností. Histogram četností Pro grafické vyjádření intervalového rozdělení četností se nejčastěji pouţívá histogram četností. Je to sloupkový graf tvořený pravidelnými rovnoběţníky, jejich základny mají délku zvolených intervalů a jejichţ výšky mají velikost příslušných třídních četností (resp. relativních četností) (Hindls, Hronová & Seger 2002). Výsledky marketingového výzkumu Dotazovaný vzorek lze charakterizovat základními segmentačními kritérii (Horner & Swarbrooke

2003)

skupin

demografické,

socioekonomické,

geografické,

psychografické a behavioristické segmentace. A. Demografická segmentace Účastníci cestovního ruchu byli dotazováni na věk a pohlaví. Ve věkové struktuře převládají především dotazovaní ve věku 36 aţ 45 (51%). Obecně lze však říci, ţe v dotazovaném vzorku převaţují mladší lidé nad staršími. Obrázek 1.

Podíl muţů a ţen dotazovaného vzorku z hlediska jejich věku, n =

192.

30

60 50

18

40 30 19

15

20

8

33

10 0

Muţi

19

15

18

15

13

Ţeny 9 10

0 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let 66-75 let nad 75 let

Zdroj: vlastní výzkum Poměr muţů a ţen je téměř vyrovnaný. Z dotazovaných respondentů bylo pouze o 4 % více ţen neţ muţů, coţ je moţná způsobeno větší ochotou ţen vypovídat. (Obrázek 2) Obrázek 2.

Podíl muţů a ţen v dotazovaném vzorku; n = 192.

Ţeny

46%

54%

Muţi

Zdroj: vlastní výzkum B. Socio-ekonomická segmentace V této části dotazníku odpovídali náhodní respondenti na otázku o svém nejvyšším dokončeném vzdělání a na otázku, v jaké fázi ţivotního cyklu se v době vyplňování dotazníku nacházeli. V dotazovaném vzorku dosáhlo 49% středoškolské vzdělání s maturitou, poté následovalo s 19% středoškolské vzdělání bez maturity. Zajímavostí bylo, ţe pouhá 2% 31

respondentů měla vysokoškolské vzdělání, jenţe část respondentů s ukončením středoškolským vzděláním vysokou školu teprve studovala.

32

Obrázek 3.

Podíl jednotlivých skupin podle dosaţeného vzdělání respondentů, n = 192. 2% základní

13%

19%

střední bez maturity střední s maturitou

17%

vyšší odborné vysokoškolské

49%

Zdroj: vlastní výzkum Na obrázku 4. můţeme vidět, ţe hodnoty fáze ţivotního cyklu jsou poměrně vyrovnané. Nejvíce s 19% jsou lidé svobodní, rozvedení nebo neţijící s rodiči a poté ţijící s rodiči (15%). Nejniţších hodnot dosáhli bezdětní novomanţelé (2%) a pracující osamělý vdovec (1%). Fáze ţivotního cyklu, n = 192.

Obrázek 4.

ţiji s rodiči

2% 4%

8%

svobodná/-ý (rozvedená/-ý) neţijící s rodiči bezdětní novomanţelé nebo pár 15%

16%

19%

rodina s nejmladším dítětem do 6 let rodina s nejmladším dítětem nad 6 let děti jsou odrostlé, ale na nás závislé naše děti jsou na nás nezávislé

10% 11%

1%

14%

hlava rodiny je jiţ v důchodu pracující osamělý vdovec (vdova) osamělý vdovec (vdova) v důchodu

33

Zdroj: vlastní výzkum

34

C. Geografická segmentace Tabulka 1.

Vzdálenost místa bydliště respondentů, n = 192. Počet návštěvníků 10 12 136 17 2 4 1 1 2 2 4 2 0 0

Kraj Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: vlastní výzkum

Při zkoumání vzdálenosti místa bydliště respondentů pro Římovskou přehradu jsme roztřídili jednotlivé vzdálenosti podle krajů na vlastní okres (České Budějovice), sousední okresy (Jindřichův Hradec, Tábor, Písek, Strakonice, Prachatice, Český Krumlov) a ostatní okresy. Nejvíce návštěvníků pochází z vlastního okresu. (50%). Obrázek 5.

Vzdálenost místa bydliště podle okresů pro Římovskou přehradu,

n = 64

8%

50%

vlastní okres sousední okresy

42%

ostatní okresy

. Zdroj: vlastní výzkum 35

Místa bydliště dotazovaných respondentů pro lokality Dívčí Kámen a Pořešín jsme roztřídili jednotlivé vzdálenosti podle krajů na vlastní okres (Český Krumlov), sousední okresy (Prachatice, České Budějovice) a ostatní okresy. Nejvíce návštěvníků má bydliště v sousedních okresech. (45%). Obrázek 6.

Vzdálenost místa bydliště podle okresů pro lokality Dívčí Kámen

a Pořešín, n = 128.

19% vlastní okres

36%

sousední okresy ostatní okresy 45%

Zdroj: vlastní výzkum V tomto grafu (obrázek 7.) jsem posuzoval velikost měst, ve kterých mají respondenti bydliště. Velikost je posuzována dle počtu obyvatel místa bydliště. Kategorie jsou rozděleny podle ČSÚ, www.czso.cz a počty obyvatel v jednotlivých městech jsou klasifikovány na základě lexikonu obcí České republiky pro rok 2008. Nejvíce dotazovaných účastníků cestovního ruchu pochází z měst o 50 000 a více obyvatel (49%). Obrázek 7.

Velikost měst místa bydliště dle počtu obyvatel, n = 192. 3% 7% 8% 5%

49%

14% 10% 2%

2%

Zdroj: vlastní výzkum 36

do 199 200 - 499 500-999 999 - 1999 2000-4999 5000 - 9999 10000 - 19999 20000 - 49999 50000 a více

D. Psychografická segmentace V této části dotazování se respondenti zabývali otázkou preference výběru dovolené. Na výběr byly dány tři moţnosti preference. Nejvíce se návštěvníci přikláněli k nejlepšímu poměru kvality a ceny (69%). Poté volili nejlevnější nabídku s minimálními nároky na kvalitu (25%), 6% dotazovaných preferuje nabídku nejvyšší kvality. Obrázek 8.

Podíl respondentů podle preferencí výběru dovolené, n = 192.

Nejlevnější nabídku uspokojující jen Vaše minimální nároky

25%

6% 69%

Nabídku nejvyšší kvality Nabídku pro Vás nejlepšího poměru kvalita/cena

Zdroj: vlastní výzkum E. Behavioristická segmentace ve vztahu k cestování Zjišťování chování jednotlivce ve vztahu k cestování máme v našem případě rozčleněno do několika otázek. Zkoumáno bylo, kolik nocí stráví respondenti na dovolené, při níţ navštívili danou lokalitu, dále pak jestli jsou na daném místě poprvé či nikoli a v rámci jaké příleţitosti a s kým dotyční dané místo navštívili. Z grafu (obrázek 9.) je zřejmé, ţe lidé do vybraných lokalit nejvíce jezdí pouze v rámci výletu bez přenocování.

37

Obrázek 9.

Délka dovolené dle počtu nocí, n = 192.

90 80 70 60 50

Počet návštěvníků

40 30 20 10 0 0

1

2-3

4-6

7-14

nad 14

Počet nocí

Zdroj: vlastní výzkum Výsečový graf (obrázek 10.) poukazuje na fakt, ţe 62% dotazovaných lidí navštívilo vybrané lokality poprvé. Obrázek 10.

Podíl respondentů podle četnosti návštěv, n = 192.

38% Jsem zde poprvé

62%

Zdroj: vlastní výzkum

38

Nejsem zde poprvé

Podle odpovědí, které jsem zanesl do grafu (obrázek 11.) mohu konstatovat, ţe nejvíce lidí navštívilo lokality v rámci výletu během dovolené, a to především s rodinou nebo přáteli, na druhém místě lidé pořádali do daných lokalit výlety z domova. Obrázek 11.

Typ cestování, n = 192.

80

S kým jste toto místo navšťívil/-a?

70 60

s přáteli

50 s rodinou

40 30

sám/-a

20 10 0

V rámci:

Zdroj: vlastní výzkum F. Behavioristická segmentace ve vztahu k ţivotnímu prostředí Dále jsem zkoumal chování jedince ve vztahu k ţivotnímu prostředí. Lidé odpovídali na čtyři otázky zaměřené na třídění odpadu, dobrovolnické práce, aktivní vyhledávání informací o ochraně ţivotního prostředí a na upřednostňování výrobků šetrných vůči ţivotnímu prostředí. Z grafu (obrázek 12.) můţeme například vyčíst, ţe přes 70% lidí třídí domácí odpad a více neţ 80% dotazovaných dobrovolnicky nepracuje pro organizace starající se o ţivotní prostředí.

39

40

Obrázek 12.

Podíl dotazovaného vzorku vůči vztahu k ţivotnímu prostředí, n =

192. 100%

5

90% 80% 70%

4

60% 50%

3

40% 30%

2

20% 10%

1

0%

Šetrné výrobky Dobrovolnicky Sám aktivně Domácí odpad pracuji pro vyhledávám třídím organizace informace o starající se o ochraně ţivotního ţivotní prostředí prostření

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. 1 = to jsem přesně já, 5 = to se mnou nemá nic společného. Následující graf (obrázek 13.) znázorňuje odpovědi respondentů, jestli dané místo splnilo jejich očekávání a jestli návštěva stála za vynaloţený čas, peníze a úsilí. U většiny lidí lokalita splnila jejich očekávání a stála za vynaloţený čas, peníze a úsilí.

41

Obrázek 13.

Vztah spokojenosti v závislosti na času, penězích a úsilí, n = 192. Stála návštěva tohoto místa za vynaloţený čas, peníze a úsilí?

120 100 80

určitě ne

60

asi ne 40

nevím

20

asi ano

0 je o mnoho horší

je horší

je lepší

splnilo moje očekávání

je o mnoho lepší

určitě ano

Do jaké míry splnilo toto místo Vaše očekávání?

Zdroj: vlastní výzkum Z dalšího grafu (obrázek 14.) je patrné, ţe valná většina lidí byla s místem spokojená a ţe ho doporučí k návštěvě i svým známým. Obrázek 14.

Vztah spokojenosti a dalšího chování, n = 192.

100

Doporučíte návštěvu tohoto místa svým známým?

80

určitě ne

120

asi ne 60

nevím

40

asi ano určitě ano

20 0 je o mnoho horší

je horší

splnilo moje očekávání

je lepší

je o mnoho lepší

Do jaké míry splnilo toto místo Vaše očekávání?

Zdroj: vlastní výzkum

42

4 VÝSLEDKY 4.1 Diverzifikace struktury předpokladů cestovního ruchu 4.1.1 Fyziognomie (přírodní předpoklady) 4.1.1.1 Předpoklady dané atmosférou Převáţná část vymezeného území je podle klimatické rajonizace (Quitt in Albrecht 2003, s. 165) řazena do chladné klimatické oblasti s velmi krátkým létem a dlouhou mírnou zimou. Pouze nejniţší polohy kolem řek Vltavy a Malše jsou řazeny k mírně teplé klimatické oblasti s normálním aţ krátkým létem a normálně dlouhou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu se zde pohybuje kolem 7°C, ve vrcholových polohách Blanského lesa teplota klesá pod 5°C. Vrchol Kletě je přitom, díky závětrnému krytu Šumavy jen o 1°C teplejší neţ jiné oblasti v obdobných nadmořských výškách. Celé údolí horní Vltavy je naopak vlivem četných krátkodobých teplotních inverzí v ročním průměru asi o 0,5° aţ 1°C chladnější neţ volné polohy ve srovnatelných nadmořských výškách. Nejméně atmosférických sráţek spadne v severní a severovýchodní části Českokrumlovského okresu, v údolí Vltavy a Křemţského potoka, kde dosahují roční úhrny atmosférických sráţek pouze mezi 560 a 600 mm. Rovněţ vrchol Kleti má relativně málo sráţek, které jsou také ovlivněny závětřím Šumavy (Albrecht 20003, s. 166). Klimatickou zvláštností Kleti je dosti dlouhá doba trvání slunečního svitu – 1702 hodiny za rok, která souvisí s relativně nízkou průměrnou oblačností v závětří Šumavy. 4.1.1.2 Předpoklady dané hydrosférou Do pozorovaného území zasahuje hlavní evropské rozvodí. Největší řekou je Vltava, jejíţ průtok je regulován odpouštěním u Vyššího Brodu. V Českém Krumlově se do Vltavy vlévá Polečnice. Další významnou řekou zájmové oblasti je Malše, která pramení v Rakousku pod horou Viehberg. V její říční síti převaţují pravostranné přítoky. Jedním z přítoků Malše je Černá, která pramení v Rakousku pod horou Bärenstein (Boudová 2004, s. 19-20) a ústí do Malše pod Kaplicí. Vodní nádrţ Římov (210 ha), která byla vybudovaná v úzkém hlubokém říčním údolí roku 1978 (Albrecht 2003, s. 34-35).

43

V oblasti Blanského lesa, coţ je značná část pozorovaného území, se nachází přibliţně 150 rybníků (celkem 54 ha), kde pouze 4 rybníky mají rozlohu větší něţ 5 ha – Podnovoveský rybník (20 ha), Křemţský rybník (10 ha), Borský rybník (10 ha) a Brloţský rybník (5 ha) (Albrecht 2003, s. 479). V pozorovaném území se nachází mnoho potoků, které se vlévají do Vltavy. (Drahoslavický, Chabičovický, Jilecký, Černický, Sklářský, Kokotinskýa a Křemţský potok.). 4.1.1.3 Předpoklady dané litosférou Téměř celá oblast leţí ve fytogeografickém okrese Šumavském podhůří. To lze dále rozdělit do několika fytogeografických podokresů: Libínské Předšumaví (jen malá část s vrchem Chlum), Chvalšinské Předšumaví, Blanský les, Křemţské hadce, Česko Krumlovské Předšumaví, Kaplické mezihoří (Albrecht 2003, s. 168). V původním pokryvu převládají hnědé a hydromorfní půdy. Po obvodu masivu Kletě od Chvalšin po Holubov se nacházejí větší celky nasycené kambizemě. V této části území leţí také menší okrsky rendziny typické na svahovinách vápenců. Hřebeny a svahy Kletě a Albertova pokrývají asociace dominantního podzolu. Podél Křemţského a Dehtářského potoka, Borové, Struhynky a jejich přítoků v okolí Borského a Křemţského rybníka vznikl na polygenetických hlínách a nevápnitých deluviích glej typický. V okolí řeky Vltavy a Chvalšinského potoka se vyskytují různorodé nevápnité nivní sedimenty (Albrecht 2003, s. 478). 4.1.1.4 Předpoklady dané biosférou Pozorované území je součástí dvou fytogeografických okresů, jednak Budějovické pánve a jednak Šumavsko-novohradského podhůří. Kostru vegetace velké části vymezeného území tvoří kostřavové bučiny s ostrůvky bučin s kyčelnicí devítilistou. Dominantou stromového patra je buk lesní, který je doprovázen jedlí bělokorou, javorem klenem a v niţších nadmořských výškách také dubem letním. V bylinném patře převládá kostřava lesní a na úţivnějších místech přistupují věsenka nachová, pitulník horský a svízel vonný. Vrcholové partie Kletě pokrývají fragmenty smrkových bučin, bylinný podklad je zde chudý se třtinou chloupatkou, šťavelem kyselým a borůvkou černou. V 44

údolí Vltavy místy roste metlicová jedlina s jedlí bělokorou a borovicí lesní. Menší vodní toky provázejí střemchové olšiny s dominantní olší lepkavou, v keřovém patře roste vrba popelavá a střemcha obecná, co se týče bylinného porostu, tak v této oblasti dominuje ostřice třeslicovitá. V oblasti Budějovické pánve převládají acidofilní doubravy s příměsí jedle. Typické jsou zde i rybníky s porosty vysokých ostřic a rákosnin. V podokrese Chvalšické Předšumaví upoutávají pozornost vlhké louky a mokřady, ve kterých je typický růst hadýše pruského a kosatce sibiřského. Pro podokres Blanský les je společným znakem mozaika květnatých a acidofilních bučin. Podokres Křemţské hadce je z velké části odlesněn. V 80. letech 20. století byly téměř všechny zdejší louky odvodněny, zbytky mokřadů zůstaly jen u Borského rybníka (Albrecht 2003, s. 481 – 483). Květena v okolí Českého Krumlova je velmi pestrá: kromě běţných druhů mezofytika zahrnuje druhy horské, s výrazným podílem prvků alpského migrantu, druhy teplomilné, vázané zejména na vápencové podloţí a některé specifické druhy hadcových substrátů. V Českokrumlovském Předšumaví jsou místy zachovány porosty lipových doubrav podobných dubohabřinám, avšak habr zde neroste (Albrecht 2003, s. 168). Nejvýznamnější faunu nalezneme v oblasti Blanského lesa. V bučinách ţijí například tesaříci. Ve vyšších polohách ţijí horské druhy - např. mandelinka, mravenec, okáč černohnědý atd. Význačná je zde i přítomnost některých plţů - např. řasnatky nadmuté, vrásenky orlojovité. Pozoruhodná fauna je u neregulovaných podhorských potoků. Vyskytují se zde kaluţnatka, v Křemţském potoku přeţívá menší mnoţství ohroţené perlorodky říční a mihule potoční. Kolem těchto toků byla nalezena i přítomnost vydry říční. Na několika rybnících v okolí Křemţe můţeme nalézt několik běţnějších druhů vodních ptáků vzácně i potápka černooká a racek chechtavý. Velcí savci jako například prase divoké a jelen evropský byli na území Blanského lesa vyhubeni v 18. – 19. Století. Poslední zástřel kočky divoké se datuje na rok 1836 a poslední pozorování rysa ostrovida je z roku 1846. Jelen evropský a prase divoké se zde opět rozšířili po druhé světové válce. Rys, krkavec velký a slavík modráček se zde objevili v 90. letech 20. století (Albrecht 2003, s. 483 – 485). 4.1.1.5 Předpoklady dané krajinou Na popisovaném území se nachází velkoplošné chráněné území CHKO Blanský les. Jako chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 1989 o rozloze 212 km čtverečních. 45

Účelem je ochrana biotopů chráněných rostlin a ţivočichů, původních lesů, rázu krajiny a jejího osídlení. Na některých rašeliništích se zachovaly chráněné rašelinné smrčiny se specifickou flórou (rašeliníky, mechy, suchopýry, vřesy aj.). Obrázek 15.

Krajinný pokryv ve vymezeném území

46

Zdroj: editor JanMap – Corine 2000

47

4.1.2 Kultura (kulturně historické předpoklady) Krajina v této oblasti byla osídlena jiţ od staršího pravěku, jak o tom svědčí četné archeologické nálezy zejm. v okolí Boršova nad Vltavou, Březí, Dehtáře (rozsáhlé archeologické naleziště), Dubného, Homolí (mimořádná koncentrace pravěkých sídlišť), Jankova (1998 nalezen bronzový poklad knovízské kultury), Kaliště u Lipí, Kamenného Újezda (samota U Kotka, Obecní les), Kosova, Korosek, Lipí, Opalic, Radošovic, Vrábče (intenzivní osídlení ze střední doby kamenné), Záboří a Ţabovřesk (rozsáhlé polykulturní sídliště existující od mladší doby bronzové). Písemné zprávy z dob nejstaršího slovanského osídlení pocházejí z počátku 7. století. Strýčice, Záboří, Holašovice a sousední sídla byla jiţ od konce 13. století aţ do poloviny 19. století součástí pozemkových drţav vyšebrodského kláštera. Klášter 1623 koupil panství Habří s vesnicemi Habří, Kvítkovice, a Slavče a 1630 Čakovec. (NEBE s.r.o. 2011) Raně středověkou kolonizaci vymezené oblasti významně ovlivnila trasa zemské stezky, která vedla od Vyššího brodu přes Boletice, Chvalšiny a Lhenice do Netolic. V roce 1263 byl zaloţen cisterciácký kostel ve Zlaté Koruně, který kolonizoval jiţní a západní okraj Blanského lesa. Z období okolo 14. století se dnes v Křemţské kotlině připomíná jen několik sídel, především tvrz v Křeţi, vesnice Brloh, Bohouškovice a Chlum. Ve vrcholném středověku byla dosídlena převáţná část Křemţské kotliny – postaveny gotické kostely v Křemţi a Brlohu. Po roce 1349 budovali Roţmberkové hrad Menštejn neboli Dívčí Kámen. Z pozdní gotiky jsou významné především dvě stavby, a to kostel ve Chvalšinách a klášter v Kuklově, který zůstal nedostavěný. Lovecký zámek Červený dvůr byl vytvořen koncem roku 1591 Vilémem z Roţmberka, který taktéţ zaloţil hospodářské dvory v Chlumu, na Kuklově, v Křenově a v Novém Dvoře. Od konce 17. století do poloviny 19. století vznikají poslední vsi na Brloţsku, osidlované hlavně německými dřevaři. Na vrcholu Kleti má své místo romantická novogotická rozhledna z roku 1825 (Albrecht 2003, s. 487). Za snad nejlépe zachovalé české středověké město můţeme označit Český Krumlov. Jeho jedinečná krása je oceněna i zápisem do Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Historie tohoto města jde aţ do roku 1253, kdy byl zaloţen Hrad na vysoké skále nad Vltavou. Byl majetkem Vítka z Krumlova. Po roku 1302 se hrad stal na 300 let hlavním sídlem pánů z Roţmberka. Za husitských válek setrvali Roţmberkové na 48

katolické straně a pro mnoho bohatých lidí z jiných českých měst se stalo toto město útočištěm. V roce 1422 získalo město dokonce i povolení razit mince. Krumlov dále zbohatl z obchodu po roce 1479, kdy sem byla přeloţena obchodní cesta z Českých Budějovic do Lince. Na konci 15. století zde byla objevena loţiska stříbra a zlata. V roce 1601 prodal Petr Vok z Roţmberka své panství císaři Rudolfu II. Jiţ roku 1622 získali město Eggenbergové a zhruba za sto let jej získali Schwarzenbergové, kterým patřilo aţ do druhé světové války. Těţba stříbra byla definitivně ukončena roku 1849, byla však vystřídána těţbou grafitu v okolních dolech (Boudová 2004, s. 29 – 30). 4.1.2.1 Náboţenství a vzdělávání V regionu Český Krumlov se nachází téměř deset poutních míst, z nichţ některá jsou dodnes navštěvovaná, jiná jiţ upadla v zapomnění. Nejstarší a také nejvýznamnější poutní tradici má poutní kostel Kájov nedaleko Českého Krumlova, který patřil cisterciáckému klášteru Zlatá Koruna. Tento kostel byl velkoryse přestavěn ve stylu pozdní gotiky a chrám ozdobila i nově pořízená socha Panny Marie s Jeţíškem, kterou poutníci uctívali jako zázračnou. V tomto období probíhaly také v lese nedaleko Kájova lidové poutě k balvanu s domnělými otisky nohou a hýţdí sv. Wolfganga, řezenského biskupa z 10. století, jenţ údajně procházel tímto krajem. Církev však poutě odsoudila jako pověrečné a zakázala je s odůvodněním, ţe otisky na kameni způsobily kořeny borovice. V 16. století došlo v Čechách k úpadku poutního ruchu v souvislosti s pronikáním reformace, která odmítala úctu k zázračným sochám a obrazům. Obliba Kájova však přetrvala do určité míry i v tomto období, neboť zde ţilo převáţně katolické obyvatelstvo. Největší rozkvět poutí ovšem nastal aţ v baroku. Zvláštní, Bohem omilostněná místa se těšila pozornosti poutníků jiţ od počátků křesťanství, ale v 17. a 18. století se zboţné poutě staly jedním z typických projevů barokní zboţnosti. Nelze opomenout vliv třicetileté války, jeţ vedla k otřesení základních ţivotních jistot. Pořádání poutí a velkolepých církevních slavností také představovalo nenásilnou a velmi přitaţlivou formu působení na široké vrstvy obyvatelstva při prosazování katolické víry, jako jediného povoleného vyznání po bitvě na Bílé hoře (1620). Na Českokrumlovsku však existovala také celá řada menších poutních míst s lokálním významem. Jednalo se o poutní kaple, zasvěcené většinou Panně Marii Bolestné, jejíţ kult se v tomto kraji rozšířil velice rychle (Město Český Krumlov, c2006-2011au). 49

Za zmínku stojí i další poutní místo, které vzniklo v 17. století v okolí obce Římov, na popud jezuity Jana Gurra. Jednalo se o poutní místo s loretánskou kaplí a kříţovou cestou. V okolí kaple bylo vystavěno 25 barokních kapliček kříţové cesty (tzv. Římovské pašije) s většinou dřevěnými sochami. Kapličky pocházejí z druhé poloviny 17. a z první čtvrtiny 18. století a jsou rozptýleny v okruhu 5 km. Jejich rozmístění v terénu odpovídá poloze tradiční kříţové cesty v Jeruzalémě (Římov 2008) 4.1.2.2 Architektura Jihozápadní a západní okraj pozorovaného území byl osídlen německým etnikem, obyvatelé Křemeţské kotliny bylo převáţně české. Zdejší lidová architektura mnohde opakuje blatské vzory. Ve vesnicích Sedm Chalup a Rychtářov se vzácně dochovaly roubené stavby. Usedlosti s průčelními štíty se nacházejí ve vesnicích Plešovice, Třísov, Holubov a Stupná, v městečku Chvalšiny se nachází ulicová náves vřetenovitého typu. Řada vesnic v pozorované oblasti je utvářena dvěma protilehlými fontánami. Velkou pravoúhlou náves mají Holašovice – památková rezervace zapsaná na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Naprostým architektonickým skvostem je město Český Krumlov, jehoţ celé historické centrum je taktéţ zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO (od roku 1992) (World Media Partners, s.r.o 2005). Z následujícího grafu (obrázek 16.) je zřejmé, ţe v pozorované oblasti se nachází velké mnoţství historických staveb.

50

Obrázek 16.

Četnost výskytu architektonických atraktivit. kaple

50

kostel

20

lidová architektura

6

zřícenina hradu či jiné památky

5

hrad

3

zámek

1

klášter

1

městská památková rezervace

1 0

20

40 Počet památek

Zdroj: vlastní výzkum

51

60

Obrázek 17.

Bodové rozmístění architektonických památek ve vymezeném území.

Zdroj: vlastní zpracování v editoru JanMap 4.1.2.3 Umění V této kategorii jsou sepsáni umělci, kteří se v dané oblasti narodili nebo zde působili. Do umění jsem zařadil literaturu, malířství, sochařství, výtvarnictví a hudbu. Boršov nad Vltavou Josef Barnáš (1900- 1962) – dramatik, spisovatel Květoslav Hýsek (narozen 1934) – malíř 52

Brloh Josef Hošna (narozen 1926) - malíř a ilustrátor František Skorunka (narozen 1944) – prozaik Eudard Zwiefelhofer (1888 – 1948) – vlastivědný pracovník Český Krumlov Josef Johann Ammann (1852 – 1913) – divadelní herec Jiří Bendl (zemřel kolem roku 1651) – sochař Bartoloměj Beránek, zvaný Jelínek (zemřel 1618) – malíř - přišel do Českého Krumlova, aby vytvořil renesanční freskovou výzdobu nově přebudované okrouhlé zámecké věţe. Gabriel de Blonde (zemřel kolem 1581) - ve druhé polovině 70. let 16. století pobýval v Českém Krumlově, kde byl Vilémem z Roţmberka pověřen, aby vytvořil freskovou výzdobu fasád nádvoří zámku a vymaloval některé reprezentační prostory a renesanční pokoje zámku. Matěj Václav Jäckel (1655 - 1738) – sochař - Pro Český Krumlov vytvořil 9 soch, které jsou součástí morového sloupu na náměstí. Antonín Langweil (1791 - 1837) – malíř - dětství a mládí proţil v Českém Krumlově, vytvořil unikátní papírový model Prahy. Jeho litografie jsou ve sbírkách Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově. Adolf Träger (1888 - 1965) – malíř - byl nadšen Českými Budějovicemi, jihočeskou krajinou, historickým Českým Krumlovem a okolím řeky Vltavy. Vrcholnými díly jsou "Konec zimy v Českém Krumlově" a "Jaro v Českém Krumlově". Věnoval se i malbě zátiší s květinami a drobnějším výsekům přírody. Hans Wetschel (1724 – 1773) – malíř - od roku 1766 pracoval na zámku v Českém Krumlově na výzdobě hlediště zámeckého divadla a tzv. Zrcadlového sálu. Jan Antonín Zinner (1708 - 1763) – sochař - roku 1756 vytvořil v Českém Krumlově sochu sv. Felixe z Cantalice pro Plášťový most. V Českém Krumlově také zemřel.

53

Habří Vítězslav Eibl (1935) – keramik a sochař Kamenný Újezd František Bohdal – herec a dramatik Boţena Hájková-Jirásková – malířka Josef Kříţ – malíř a sochař Jiří Müller – grafik a výtvarník Kaplice František Chaun (1921 – 1981) hudební skladatel Křemţe Ada Doško (1937) – lidový hudebník Marie Husarová (1914) – lidová umělkyně Gustav Pöschl (1850 – 1911) - spisovatel Nová Ves Antonín Jakeš (1935) – publicista Rojšín Josef Bumba (1823 – 1887) – farář a spisovatel Velešín Josef Vlastimil Kamarýt – (1797 – 1833) – kněz, básník, spisovatel

4.1.3 Akce Při studiu pořádaných akcí ve vymezeném území bylo zjištěno, ţe akce jsou povětšinou spojeny s kulturou nebo historií měst. Nejvyšší koncentrace akcí ve zkoumaném území je v Českém Krumlově. Zde naprosto převaţují akce kulturního charakteru. V roce 2011 se zde pořádá několik hudebních festivalů a různých slavností. Zajímavou sportovní akcí, která bude tento rok slavit 39. ročník, je Ralley Český 54

Krumlov, jehoţ trať dokáţe zavést diváky do zajímavých zákoutí tohoto regionu. Český Krumlov láká i milovníky vodáckých sportů. Kaţdoročně se zde totiţ pořádá Krumlovský vodácký maraton, který dokáţe přilákat stovky fanoušků (město Český Krumlov, c20062011at) Mimo Český Krumlov se v roce 2011 koná v Křemţi 20. ročník Křemeţského veletrhu, který je zaměřen na hobby, zahradu a dům. Ve Zlaté Koruně se v srpnu tohoto roku koná Královský hudební festival, který se bude konat v prostředí gotických interiérů cisterciáckého kláštera. Kompletní seznam akcí viz příloha 1.

4.1.4 Zábava V dané oblasti nebyly nalezeny ţádné offparky ani tematické parky, nejbliţší aquapark od vymezené oblasti se nachází ve Frymburku (cca 20 km jihozápadně od Českého Krumlova). Ve Chvalšinách je vybudována krokodýlí farma, která slouţí jako zázemí pro Protivínskou zoo. Na niţší geografické úrovni nebyly nalezeny ţádná kasina ani herny. Diskotéky a hudební kluby 

Disco Club GAGA - Kaplice



Disco Club Vertigo – Křemţe



Disco-club Hrozen – Český Krumlov



Tornádo Club – Český Krumlov



Videoclub 23 – Velešín

4.1.5 Superstruktura 4.1.5.1 Materiálně-technická základna cestovního ruchu Materiálně-technická základna se skládá z ubytovacích, stravovacích zařízení a z turistických informačních center. Při zkoumání materiálně-technické základny 55

cestovního ruchu v dané oblasti jsem se zabýval pouze výskytem ubytovacích zařízení. Cílem bylo zpracovat prostorově lokalizovanou databázi ubytovacích zařízení rozčleněných podle typů na: apartmány, botel, chalupa, chata, chatka, chatky, farma, hostel, hotel, kemp, konferenční centrum, motel, motorest, penzion, rekreační zařízení, rodinný dům, roubenka, statek, tábořiště, ubytování v soukromí a ubytovna. Výsledkem mého šetření je zjištění, ţe mezi ubytovacími zařízeními výrazně převládají penziony (140), následují hotely (29), a poměrně časté jsou i apartmány (11) a ubytování v soukromí (10). V dané oblasti se nalézají i ubytovny (6), chaty (4) a statky (4). Ostatní typy ubytování se uţ vyskytují jen ojediněle (kemp, hostel, chatky, chalupa, motel, motorest) nebo chybí úplně (farma, botel, roubenka, konferenční centrum, tábořiště). Obrázek 18.

Počet ubytovacích zařízení dle typů ve vymezeném území.

Motorest Motel Chalupa Chatky Hostel Kemp Statek Chata Ubytovna Ubytování v soukromí Apartmány Hotel Penziony

1 1 2 2 2 3 4 4 6 10 11 29 140 0

50

100 Počet zařízení

Zdroj: vlastní výzkum 4.1.5.2 Zařízení umělých atraktivit V pozorované oblasti bylo nalezeno celkem 26 rekreačních atraktivit (obrázek 19.). Návštěvníci mohou vyuţít 10 veřejných koupališť, 5 tenisových kurtů. Za jeden tenisový kurt byla však povaţována i tenisová centra jako jsou TC Český Krumlov, kde se nachází 8 venkovních kurtů a 3 kurty v pevné hale, LTC Velešín s 5 venkovními kurty a 1 krytým kurtem a TK Kaplice se 3 venkovními kurty. Další vyuţití volného času návštěvníkům nabízí 5 půjčoven lodí, které tak podporují vodní turistiku. Ve vymezené oblasti se 56

150

nachází i 2 jezdecké kluby, 1 golfové hřiště, sedačková lanová dráha a hvězdárna na Kleti a také 1 krytý bazén v Českém Krumlově.

57

Obrázek 19.

Četnost rekreačních zařízení ve zkoumané oblasti, n = 26.

4%

jezdectví

8%

veřejné koupaliště 19%

krytý bazén lanovka, vlek, sjezdovka 38%

golf tenisový kurt

19%

půjčovny lodí 4%

hvězdárny a planetária

4% 4%

Zdroj: vlastní výzkum

4.1.6 Vhodnost území pro provozování aktivit Vymezené území má vysoký potenciál z hlediska provozování aktivit návštěvníky cestovního ruchu. Lokalita přitahuje návštěvníky jednak přírodními atraktivitami a kulturně historickými památkami, které se nacházejí hlavně v Českém Krumlově. Oblasti Blanského lesa umoţňuje svým charakterem terénu provozování mnoho z aktivit uváděné Bínou (Bína, 2002). Jedná se především o pěší turistiku a cykloturistiku. Cykloturistické stezky se nachází v okolí Křemţe (Rojšín, Nová Věc, Holašovice, Jankov, Čakovice, Hradce, Křemţe), Další cyklostezka zasahuje do vymezené oblasti v okolí Netolic (Lhnenice, Dobčice, Stýrčice) (Netolicko o.p.s, 2007). Okolí Kleti vytváří vhodné podmínky pro pohybovou rekreaci - především v zimě je zde vysoký výskyt lyţařské turistiky. Nachází se zde přes 40km

vyznačených běţeckých stop. (Lyţování Kleť,

2011). Vodní turistika je vytvořena na řekách Malši a Vltavě, při kterých je vybudováno pár kempů, které poslouţí k odpočinku.

58

4.2 Rovnoměrnost rozmístění předpokladů cestovního ruchu 4.2.1 Kultura a historie (kulturně historické předpoklady) Nejvíce kulturně historických památek se nachází v Českém Krumlově, dále pak v Římově a Křemţi. Celkem bylo ve sledované oblasti zaznamenáno 130 historických památek, přičemţ v Českém Krumlově byly zaznamenány pouze památky komplexního významu.

59

Obrázek 20.

Počet historických památek a počet jejich typů podle obcí.

Babice Boršov nad Vltavou Brloh Čakov Český Krumlov Habří Holubov Homole Chvalšiny Jankov Kájov Kamenný Újezd Kaplice Křemţe Kvítkovice Lipí Mahouš Mojné Netřebice Nová Ves Olšovice Přísečná Radošovice Římov Srnín Velešín Věţovitá Pláně Vrábče Záboří Závraty Zlatá Koruna Zvíkov Zubčice Ţabovřesky 0

10

Typy Zdroj: vlastní výzkum

60

20

Počet památek

30

4.2.2 Superstruktura Prvenství v počtu ubytovacích zařízení drţí ve vymezené oblasti jednoznačně Český Krumlov (153 zařízení, 71%), coţ odpovídá jeho dominantnímu postavení v rámci ve srovnání s ostatními městy a obcemi v dané oblasti. Dalšími obcemi s nejvíce ubytovacími zařízeními jsou Křemţe (10 zařízení, 5%) a Kaplice (8 zařízení, 4%). Do kategorie ostatní jsou zařazeny obce s jedním aţ dvěma zařízeními.

Obrázek 21.

Rozmístění ubytovacích zařízení dle obcí.

Římov 1% Zlatá Koruna 2% Brloh 2% Kaplice 4%

Ostatní 15%

Křemţe 5% Český Krumlov 71%

Zdroj: vlastní výzkum

61

Obrázek 22.

Rovnoměrnost rozmístění ubytovacích zařízení.

Zdroj: vlastní výzkum

62

4.3 Návštěvníci atraktivit oblasti 4.3.1 Image V destinaci Pořešín lidé na otázku, jaké první slovo nebo slovní spojení se Vám vybaví ve spojitosti s tímto místem, uváděli nejčastěji spojení, která můţeme nazvat jako kategorii Příroda a prostředí, následovala spojení, která se dají vyjádřit souhrnným názvem Relax. Obrázek 23.

Image na lokalitě Pořešín; n = 64.

Ostatní Historie Samotná památka Relax Příroda a prostředí 0

5

10 15 Počet návštěvníku

20

25

Zdroj: vlastní výzkum Na lokalitě Římovská přehrada lidé na otázku, jaké první slovo nebo slovní spojení se Vám vybaví ve spojitosti s tímto místem, uváděli nejčastěji spojení, která můţeme nazvat jako kategorii Příroda a prostředí. Obrázek 24.

Image na lokalitě Římovská přehrada; n = 64.

63

Negativní pocity Konkrétní stavba Pozitivní pocity Ostatní Příroda a prostředí 0

5

10 15 Počet návštěvníků

20

25

Zdroj: vlastní výzkum Obrázek 25.

Image na lokalitě Dívčí Kámen; n = 64.

Relax Ostatní Příroda a… Historie Samotná památka 0

5

10

15

20

Počet návštěvníků

Zdroj: vlastní výzkum V lokalitě Dívčí Kámen na stejnou otázku jako v předešlých grafech, návštěvníci nejvíce odpovídali motivy patřící do kategorie Historie a Samotná památka. V této části práce jsem se zabýval intenzitou pocitů, které návštěvníci zaţívají v dané lokalitě.

64

Obrázek 26.

Zaţívané emoce na lokalitě Pořešín; n = 64.

Ovlivňující - ovlivněný Dominantní - podřízený Ovládající - ovládaný Bdělý - ospalý Přeplněný - nenaplněný Divoký - líný Nabuzený - nenabuzený Rozrušený - otypený Vzrušený - klidný Povzbuzený - uvolněný Plný naděje - zoufalý Svobodný - omezený Důleţitý - bezvýznamný Uvolněný - znuděný Potěšený - naštvaný Uspokojený - neuspokojený Šťastný - nešťastný Spokojený sklíčený 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1

2

3

4

5

6

7

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. 1 – zaţívám určitě pocit uvedený vlevo, 4 – neutrální postoj, 7 – zaţívám určitě pocit uvedený vpravo. Z obrázku 26 můţeme vyčíst, ţe návštěvníci u převáţné většiny dvojic vybrali spíše pojmy vyjadřující pozitivní pocity: „uvolněný, šťastný, spokojený“. U dvojic „dominantní – podřízený, ovládající – ovládaný, divoký – líný“ se lidé nepřiklonili ani k jedné z moţných variant.

65

Obrázek 27.

Zaţívané emoce na lokalitě Římovská přehrada; n = 64.

Ovlivňující - ovlivněný Dominantní - podřízený Ovládající - ovládaný Bdělý - ospalý Přeplněný - nenaplněný Divoký - líný Nabuzený - nenabuzený Rozrušený - otypený Vzrušený - klidný Povzbuzený - uvolněný Plný naděje - zoufalý Svobodný - omezený Důleţitý - bezvýznamný Uvolněný - znuděný Potěšený - naštvaný Uspokojený - neuspokojený Šťastný - nešťastný Spokojený sklíčený 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1

2

3

4

5

6

7

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. 1 – zaţívám určitě pocit uvedený vlevo, 4 – neutrální postoj, 7 – zaţívám určitě pocit uvedený vpravo. K velice podobným výsledkům jsem dospěl i v lokalitě Římovská přehrada. Opět převaţují příjemné pocity jako např.: „svobodný, uvolněný, potěšený, spokojený, šťastný“. Nejvíce nerozhodných vidíme u pojmů „přeplněný – nenaplněný, divoký – líný“.

66

Obrázek 28.

Zaţívané emoce na lokalitě Dívčí Kámen; n = 64.

Ovlivňující - ovlivněný Dominantní - podřízený Ovládající - ovládaný Bdělý - ospalý Přeplněný - nenaplněný Divoký - líný Nabuzený - nenabuzený Rozrušený - otypený Vzrušený - klidný Povzbuzený - uvolněný Plný naděje - zoufalý Svobodný - omezený Důleţitý - bezvýznamný Uvolněný - znuděný Potěšený - naštvaný Uspokojený - neuspokojený Šťastný - nešťastný Spokojený sklíčený 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1

2

3

4

5

6

7

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. 1 – zaţívám určitě pocit uvedený vlevo, 4 – neutrální postoj, 7 – zaţívám určitě pocit uvedený vpravo. I v poslední zkoumané lokalitě Dívčí Kámen bylo nejvíce turistů, kteří zaujali neutrální postoj, ve dvojicích „dominantní - podřízený, divoký – líný, důleţitý – bezvýznamný“. Pozitivní odpovědi si vysvětluji v prvé řadě charakterem dané lokality a v druhé řadě si myslím, ţe lidé nedávají tak otevřeně průchod svým negativním pocitům a raději mluví o příjemných záţitcích. Nerozhodnost návštěvníků u dvojic „dominantní – podřízený, přeplněný – nenaplněný, divoký – líný“ byla dle mého názoru způsobena tím, ţe se s uvedenými pocity neztotoţňují. Na všech třech lokalitách návštěvníci proţívali své emoce podobným způsobem (tabulka 2). Pouze emoce ovlivňující – ovlivněný zaţívali návštěvníci Pořešína odlišně neţ na Dívčím Kameni a na Římovské přehradě tyto emoce proţívali stejně jako návštěvníci lokality Pořešín a lokality Dívčí Kámen (obrázek 29). 67

Tabulka 2.

Rozdíly zaţívaných emocí na lokalitách, n = 192. Pořešín průměr

sm. odch.

Římovská přehrada průměr

sm. odch.

Dívčí Kámen průměr

F

sm. odch.

Spokojený - sklíčený

2,55

a

1,04

2,44

a

1,10

2,38

a

0,75

0,5126

n.s.

Šťastný - nešťastný

2,83

a

1,00

2,44

a

0,94

2,63

a

0,75

3,0006

n.s.

Uspokojený - neuspokojený

2,70

a

1,11

2,63

a

1,06

2,73

a

0,88

0,1950

n.s.

Potěšený - naštvaný

2,56

a

1,01

2,48

a

1,02

2,78

a

0,88

1,6032

n.s.

Uvolněný - znuděný

2,38

a

1,09

2,39

a

1,11

2,61

a

0,95

0,9916

n.s.

Důleţitý - bezvýznamný

3,64

a

0,90

3,98

a

1,08

4,05

a

0,74

3,6500

*

Svobodný - omezený

2,83

a

1,11

2,39

a

1,06

2,56

a

0,75

3,1922

*

Plný naděje - zoufalý

3,20

a

0,91

3,30

a

0,97

3,25

a

0,78

0,1775

n.s.

Povzbuzený - uvolněný

4,09

a

1,59

3,80

a

1,76

4,06

a

1,41

0,6712

n.s.

Vzrušený - klidný

4,50

a

1,53

4,56

a

1,54

4,52

a

1,17

0,0333

n.s.

Rozrušený - otupený

3,67

a

0,86

3,52

a

0,91

3,50

a

0,78

0,8029

n.s.

Nabuzený - nenabuzený

3,41

a

1,15

3,31

a

1,10

3,47

a

0,93

0,3510

n.s.

Divoký - líný

3,94

a

0,87

4,00

a

0,50

3,95

a

0,42

0,1715

n.s.

Přeplněný - nenaplněný

3,88

a

1,13

3,89

a

0,89

3,77

a

0,61

0,3627

n.s.

Bdělý - ospalý

3,17

a

0,95

3,05

a

0,93

3,27

a

0,78

0,9683

n.s.

Ovládající - ovládaný

4,13

a

1,08

4,33

a

1,37

4,41

a

0,94

1,0341

n.s.

Dominantní - podřízený

4,03

a

0,96

4,13

a

1,24

4,25

a

0,67

0,7964

n.s.

Ovlivňující - ovlivněný

4,09

a

1,18

4,61

b

0,94

4,48

a,b

0,84

4,6883

*

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. Obsah tabulky: průměrné hodnoty, směrodatné odchylky, hodnoty Fstatistiky jednofaktorové analýzy se signifikací rozdílů (n.s. = hodnoty nejsou signifikantní, * = p < 0,05, ** = p < 0,01, *** = p < 0,001. Hodnoty průměrů se stejnými písmeny jsou signifikantně stejné (na základě Tukeyho HSD testu; hladina významnosti p < 0,01).

68

Obrázek 29.

Průměrné hodnoty zaţívaných emocí u pocitů ovlivňující – ovlivněný na různých lokalitách.

5,0 b 4,8

a,b

ovlivňující - ovlivněný

4,6

4,4

a

4,2

4,0

3,8

3,6

Pořešín

Římovská přehrada

Dívčí Kámen

4.3.3 Vnímání lokalit Pro ţádný z uvedených charakterů prostředí se návštěvnící nerozhodli ze 40% (obrázek 30). Pouze u charakterů nenaplněné - přeplněné a řídké - husté se nedokázalo rozhodnout přes 50% (označení 4). Pokud budeme analyzovat odpovědi dotazovaných, které předsavují ohodnocení 1, 2 (určitě nebo spíše charakter uvedený vlevo) a 6, 7, (určitě nebo spíše uvedený charakter vpravo), tak návštěvníci vnímali lokalitu jako normánlní, rozmanitou, novou, různorodou, uspořádanou.

69

Obrázek 30.

Vnímání lokality Pořešín, n = 64. Jednoduché - sloţité

Malomeřítkové - velkoměřítkové Nenaplněné - přeplněné Vzdálené - blízké Souvislé - nesouvislé Řídké - husté Uspořádané neuspořádané Symetrické - asymetrické Srovnatelné - odlišné Jednotvárné - rozmanité Stejnorodé - různorodé Známé - nové Běţné - vzácné Normální - překvapivé 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1

2

3

4

5

6

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. 1 – místo na mě působí charakterem uvedeným vlevo, 4 – nedokáţi rozhodnout, 7 – místo na mě působí charakterem uvedeným vpravo. U Římovské přehrady naopak převládájí se přes 60% dotazovaných přiklánělo k charkteru velkoměřítkové, 40% návštěvníkům se zdálo místo rozmanité, sloţité: u uspořádané (obrázek 31). Pouze 7 lidem připadalo místo známe, různorodé normální nebo nové (označení 1,7).

70

7

Obrázek 31.

Vnímání lokality Římovská přehrada, n = 64.

Jednoduché - sloţité Malomeřítkové - velkoměřítkové Nenaplněné - přeplněné Vzdálené - blízké Souvislé - nesouvislé Řídké - husté Uspořádané neuspořádané Symetrické - asymetrické Srovnatelné - odlišné Jednotvárné - rozmanité Stejnorodé - různorodé Známé - nové Běţné - vzácné Normální - překvapivé 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1

2

3

4

5

6

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. 1 – místo na mě působí charakterem uvedeným vlevo, 4 – nedokáţi rozhodnout, 7 – místo na mě působí charakterem uvedeným vpravo. V lokalitě Dívčí Kámen respondenti ponejvíce pouţili termíny: „velkoměřítkové, rozmanité, uspořádané“. Dotazovaným místo připadlo spíše nové neţ známe, spíše běţné neţ vzácné. Jako nenaplněné označilo (1,2,3) místo 17 lidí, jako přeplněné označilo místo (označení 5,6,7) 8 dotazovaných (obrázek 32).

71

7

Obrázek 32.

Vnímání lokality Dívčí Kámen, n 64.

Jednoduché - sloţité Malomeřítkové - velkoměřítkové Nenaplněné - přeplněné Vzdálené - blízké Souvislé - nesouvislé Řídké - husté Uspořádané neuspořádané Symetrické - asymetrické Srovnatelné - odlišné Jednotvárné - rozmanité Stejnorodé - různorodé Známé - nové Běţné - vzácné Normální - překvapivé 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1

2

3

4

5

6

7

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. 1 – místo na mě působí charakterem uvedeným vlevo, 4 – nedokáţi rozhodnout, 7 – místo na mě působí charakterem uvedeným vpravo. Ze všech třech grafů (obrázek 30, 31, 32) je zřejmé, ţe návštěvníci lokalit volili nejčastěji číslo 4 – nedokáţu rozhodnout u dvojic charakterů: nenaplněné – přeplněné; řídké – husté. Tento fakt je podle mého názoru dán tím, ţe si většina lidí nedokázala představit, co tyto pojmy označují. Rozdíly lokalit z hlediska charakterů míst byly nalezeny u pojmů normálnípřekvapivé, maloměřítkové – velkoměřítkové a jednoduché - sloţité. U pojmů uspořádané – neuspořádané vnímají respondenti lokalitu Římovská přehrada stejně jako návštěvníci lokality Pořešín a zároveň návštěvníci lokality Dívčí Kámen.

72

Tabulka 3.

Rozdíly ve vnímání daných lokalit, n = 192.

sm. odch.

Římovská přehrada sm. průměr odch.

Pořešín průměr

Dívčí Kámen průměr

sm. odch.

F

Normální - překvapivé

3,22

b

1,45

4,39

a

1,73

4,89 a

1,26

Běţné - vzácné

4,02

a

1,42

4,67

a

1,53

4,63 a

1,39

21,0878 *** 4,0931 *

Známé - nové

4,31

a

1,63

4,20

a

1,93

4,47 a

1,75

0,3629

n.s.

Stejnorodé - různorodé

4,16

a

1,49

4,39

a

1,57

4,47 a

1,30

0,7966

n.s.

Jednotvárné - rozmanité

4,58

a

1,38

4,88

a

1,78

5,28 a

1,12

3,7909

*

Srovnatelné - odlišné

3,86

a

1,40

4,03

a

1,49

4,14 a

1,42

0,6212

n.s.

Symetrické - asymetrické

3,59

a

1,15

4,31

a

1,86

4,39 a

1,79

4,6454

*

Uspořádané - neuspořádané

3,28

a,b

1,24

2,92

a

1,48

3,75 b

1,62

5,1946

Řídké - husté

4,00

a

0,82

4,02

a

1,02

3,92 a

0,98

0,1821

n.s.

Souvislé - nesouvislé

3,38

a

1,05

3,34

a

1,58

4,05 a

1,53

5,1268

**

**

Vzdálené - blízké

3,83

a

1,29

4,41

a

1,38

4,33 a

1,50

3,2458

*

Nenaplněné - přeplněné

3,95

a

0,88

4,13

a

1,02

3,86 a

0,73

1,4873

n.s.

Malomeřítkové velkoměřítkové

4,19

b

1,25

5,88

a

1,12

5,64 a

1,06

40,8452

Jednoduché - sloţité

3,41

*** b

0,97

4,50

a

1,95

4,64 a

1,34

13,4005 ***

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. Obsah tabulky: průměrné hodnoty, směrodatné odchylky, hodnoty Fstatistiky jednofaktorové analýzy se signifikací rozdílů (n.s. = hodnoty nejsou signifikantní, * = p < 0,05, ** = p < 0,01, *** = p < 0,001. Hodnoty průměrů se stejnými písmeny jsou signifikantně stejné (na základě Tukeyho HSD testu; hladina významnosti p < 0,01).

73

Obrázek 33.

Průměrné hodnoty vnímání lokalit u charakterů normální –

překvapivé. 6,0

5,5 a

5,0 normální - překvapivé

a

4,5

4,0

b 3,5

3,0

2,5

Pořešín

Římovská přehrada

Zdroj: vlastní výzkum

74

Dívčí Kámen

4.2.3 Motivace k návštěvě Největší motivací k návštěvě lokality Pořešín byla zajímavá historie, klidné prostředí, touha navštívit zajímavá místa (obrázek 34.). Nejméně návštěvníci uváděli, ţe by jejich pohnutkou k návštěvě Pořešína bylo vzpomínání na “staré dobré časy“ nebo ţe by byli k návštěvě donuceni. Také je tato lokalita nelákala k návštěvě z důvodu, ţe by se zde cítili být tím, čím opravdu jsou.

75

Obrázek 34.

Motivace k návštěvě lokality Pořešín, n = 64.

kulturně/umělecky zajímavé místo je přírodovědecky zajímavé místo je v zajímavé krajině zajímavá historie protoţe je to… je tu zábava moţnost duchovního proţitku příjemné prostředí chráněné území je tu klid místo je přístupné zpřístupněné informace na cestě, kterou jsme si naplánovali je to blízko domovu/ubytování místo je zajímavé byl jsem k tomu donucen něčemu se naučit bavit se být s přáteli být s rodinou vzpomínat na "staré dobré časy" po cestě si povídat s přáteli být na místě, kde nebyli známí poznávat nová místa nedělat nic a jen relaxovat moţnost být tím, čím opravdu jsem potkat nové lidi změnit prostředí navštívit zajímavá místa zaţít dobrodruţství uvolnit se od stereotypu relaxovat fyzickou rekreační činností 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100% 1=zcela nevýznamný 2=nevýznamný 3=nedokáţu se rozhodnout 4=spíše důleţitý 5=velmi důleţitý

Zdroj: vlastní výzkum U Římovské přehrady převládalo jako důvod k návštěvě umístění v zajímavé krajině, příjemné prostředí, chuť navštívit zajímavá místa a uvolnit se od stereotypu 76

(obrázek 35.). Respondenti také často uváděli, ţe návštěvu uskutečnili v rámci jiné plánované cesty. Naopak zcela nevýznamnou motivací bylo, ţe k návštěvě byli respondenti donuceni, nebo ţe by jejich úmyslem bylo potkávat nové lidi. Rovněţ zanedbatelná byla snaha být na místě, kde nebyli známí. Obrázek 35.

Motivace k návštěvě lokality Římovská přehrada, n = 64.

kulturně/umělecky zajímavé místo je přírodovědecky zajímavé místo je v zajímavé krajině zajímavá historie protoţe je to… je tu zábava moţnost duchovního proţitku příjemné prostředí chráněné území je tu klid místo je přístupné zpřístupněné informace na cestě, kterou jsme si naplánovali je to blízko domovu/ubytování místo je zajímavé byl jsem k tomu donucen něčemu se naučit bavit se být s přáteli být s rodinou vzpomínat na "staré dobré časy" po cestě si povídat s přáteli být na místě, kde nebyli známí poznávat nová místa nedělat nic a jen relaxovat moţnost být tím, čím opravdu jsem potkat nové lidi změnit prostředí navštívit zajímavá místa zaţít dobrodruţství uvolnit se od stereotypu relaxovat fyzickou rekreační… 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1=zcela nevýznamný 3=nedokáţu se rozhodnout 5=velmi důleţitý

Zdroj: vlastní výzkum 77

2=nevýznamný 4=spíše důleţitý

Jako motivaci k návštěvě Dívčího Kamene turisté uváděli nejčastěji to, ţe se jedná právě o Dívčí Kámen, tj. historicky zajímavé místo v zajímavé krajině, chtěli změnit prostředí a uvolnit se od stereotypu (obrázek 36.). Setkání se s novými lidmi nebylo motivací pro nikoho z dotazovaných a minimálně uváděli jako důvod moţnost být tím, čím opravdu jsem, nebo moţnost duchovního proţitku.

78

Obrázek 36.

Motivace k návštěvě lokality Dívčí Kámen, n = 64.

kulturně/umělecky zajímavé místo je přírodovědecky zajímavé místo je v zajímavé krajině zajímavá historie protoţe je to… je tu zábava moţnost duchovního proţitku příjemné prostředí chráněné území je tu klid místo je přístupné zpřístupněné informace na cestě, kterou jsme si naplánovali je to blízko domovu/ubytování místo je zajímavé byl jsem k tomu donucen něčemu se naučit bavit se být s přáteli být s rodinou vzpomínat na "staré dobré časy" po cestě si povídat s přáteli být na místě, kde nebyli známí poznávat nová místa nedělat nic a jen relaxovat moţnost být tím, čím opravdu jsem potkat nové lidi změnit prostředí navštívit zajímavá místa zaţít dobrodruţství uvolnit se od stereotypu relaxovat fyzickou rekreační činností 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100% 1=zcela nevýznamný 2=nevýznamný 3=nedokáţu se rozhodnout 4=spíše důleţitý 5=velmi důleţitý

Zdroj: vlastní výzkum

79

Tabulka 4.

Rozdíly motivací k návštěvě daných lokalit, n = 192. Pořešín

Římovská přehrada

Dívčí Kámen

F

relaxovat fyzickou rekreační činností

2,97

a

sm. odch. 1,19

2,89

a

sm. odch. 1,57

2,55

a

sm. odch. 1,46

1,6051

n.s.

uvolnit se od stereotypu

3,72

a

1,00

3,41

a

1,53

3,53

a

1,18

1,0031

n.s.

zaţít dobrodruţství

2,38

a

1,08

1,33

b

0,64

2,41

a

1,28

22,4872

***

navštívit zajímavá místa

3,67

a

0,87

3,53

a

1,28

3,63

a

1,15

0,2638

n.s.

změnit prostředí

3,61

a

1,06

3,27

a

1,50

3,23

a

1,39

1,5623

n.s.

potkat nové lidi

2,16 b

1,04

1,16

a

0,44

1,56

a

0,69

27,6559

***

moţnost být tím, čím opravdu jsem

2,00 b

1,01

1,44

a

0,92

1,75 a,b

0,91

5,6598

**

nedělat nic a jen relaxovat

2,59 b

0,81

1,81

a

1,36

2,45 a,b

1,44

7,3079

***

3,45

průměr

poznávat nová místa

průměr

průměr

a

1,18

3,13

a

1,67

2,72

1,45

4,1360

*

být na místě, kde nebyli známí

2,09 b

1,08

1,41

a

0,90

1,66 a,b

1,00

7,8198

***

po cestě si povídat s přáteli

2,64 b

1,13

2,08 a,b

1,29

1,98

a

1,11

5,8088

**

2,02

a

1,12

1,56

a

1,21

1,83

a

1,30

2,2568

n.s.

být s rodinou

2,75 b

1,67

1,88

a

1,50

2,52 a,b

1,58

5,2246

**

být s přáteli

2,84

a

1,12

2,09

a

1,59

2,36

1,49

4,6202

*

2,81 b

1,11

1,78

a

1,23

2,33 a,b

1,18

12,3464

***

něčemu se naučit

3,00

a

1,08

1,33

a

0,59

2,02

b

1,02

53,0214

***

byl jsem k tomu donucen

1,81

a

1,08

1,48

a

1,14

1,42

a

0,79

2,7262

n.s.

místo je zajímavé

3,42

a

1,10

2,98

a

1,58

3,27

a

1,21

1,8290

n.s.

je to blízko domovu/ubytování

3,08

a

1,29

3,23

a

1,63

2,95

a

1,42

0,6020

n.s.

na cestě, kterou jsme si naplánovali

3,06

a

1,40

3,89

b

1,49

3,25 a,b

1,36

6,0023

**

zpřístupněné informace

3,25 b

1,05

1,81

a

1,05

2,17

a

0,95

34,3877

***

místo je přístupné

3,08 b

1,07

1,73

a

1,16

1,94

a

1,07

27,7319

***

je tu klid

3,81 b

1,07

2,58

a

1,49

3,09

a

1,31

14,5836

***

chráněné území

2,75 b

1,21

1,52

a

0,84

1,88

a

0,92

25,7990

***

příjemné prostředí

3,81

a

1,04

3,67

a

1,18

3,48

a

1,20

1,3334

n.s.

moţnost duchovního proţitku

3,06

a

1,01

2,69

a

1,45

2,67

a

1,17

2,1008

n.s.

je tu zábava

2,45 b

1,05

1,39

a

0,88

1,91

a

1,05

18,1126

***

protoţe je to…

2,98 b

1,06

3,66

a

1,38

3,83

a

1,19

8,5724

***

zajímavá historie

4,00

a

0,93

1,56

b

0,92

3,56

a

1,40

88,2408

***

místo je v zajímavé krajině

3,75

a

0,84

4,17

a

1,09

3,91

a

1,06

2,8878

n.s.

místo je přírodovědecky zajímavé

2,59

a

1,22

2,36

a

1,47

2,75

a

1,30

1,3909

n.s.

kulturně/umělecky zajímavé

2,95

a

1,12

2,17

b

1,41

2,91

a

1,46

6,8823

**

vzpomínat na "staré dobré časy"

bavit se

a

a

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. Obsah tabulky: průměrné hodnoty, směrodatné odchylky, hodnoty Fstatistiky jednofaktorové analýzy se signifikací rozdílů (n.s. = hodnoty nejsou signifikantní, * = p < 0,05, ** = p < 0,01, *** = p < 0,001. Hodnoty průměrů se stejnými

80

písmeny jsou signifikantně stejné (na základě Tukeyho HSD testu; hladina významnosti p < 0,01). Obrázek 37.

Průměrné hodnoty na lokalitách u motivace zaţít dobrodruţství.

3,0 2,8

a

a 2,6

zažít dobrodružství

2,4 2,2 2,0 1,8

b 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8

Pořešín

Římovská přehrada

Zdroj: vlastní výzkum

81

Dívčí Kámen

4.2.4 Aktivity provozované v rámci cesty Při posuzování aktivit v rámci cesty se návštěvníci lokality Pořešín (obrázek 38.) věnovali především odpočinku, pozorování přírody a návštěvám historických zajímavostí. Necelých 50% dotázaných se na cestě nevěnovalo pracovním aktivitám, nakupování a cykloturistice. Nejvíce však bylo responodentů nevěnující se wellness aktivitám. Obrázek 38.

Aktivity provozované v rámci cesty – Pořešín, n = 64.

Zábava Wellness aktivity Pracovní aktivity Pozorování přírody Pěší turistika Rekreač. sport. aktivity Odpočinek Návštěvy muzeí, galerií atd. Návštěvy historických zajímavostí Nakupování Hry s dětmi Cykloturistika 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1 = nevěnuji se

2 = věnuji se ojediněle

3 = věnuji se občas

4 = věnuji se často

5 = věnuji se především

Zdroj: vlastní výzkum Při posuzování aktivit v rámci cesty se návštěvníci Římovské přehrady (obrázek 39.) věnovali pozorování přírody a odpočinku, nejméně pak pracovním aktivitám, hrám s dětmi a wellness. Málo času strávili také při návštěvách muzeí a cykloturistice. Celých 40% dotazovaných se nevěnovalo zábavě.

82

Obrázek 39.

Aktivity provozované v rámci cesty – Římovská přehrada; n = 64.

Zábava Wellness aktivity Pracovní aktivity Pozorování přírody Pěší turistika Rekreač. sport. aktivity Odpočinek Návštěvy muzeí, galerií atd. Návštěvy historických zajímavostí Nakupování Hry s dětmi Cykloturistika 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 1 = nevěnuji se

2 = věnuji se ojediněle

3 = věnuji se občas

4 = věnuji se často

5 = věnuji se především

Zdroj: vlastní výzkum Rovněţ návštěvníci Dívčího Kamene v rámci provozovaných aktivit (obrázek 40.) dávali přednost pozorování přírody, odpočinku a návštěvám historických zajímavostí, přes 60 % dotázaných se v rámci cesty nevěnovalo wellness a pracovním aktivitám, hrám s dětmi, cykloturistice ani návštěvám muzeí a galerií.

83

Obrázek 40.

Aktivity provozované v rámci cesty – Dívčí Kámen; n = 64.

Zábava Wellness aktivity Pracovní aktivity Pozorování přírody Pěší turistika Rekreač. sport. aktivity Odpočinek Návštěvy muzeí, galerií atd. Návštěvy historických zajímavostí Nakupování Hry s dětmi Cykloturistika 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

1 = nevěnuji se

2 = věnuji se ojediněle

3 = věnuji se občas

4 = věnuji se často

5 = věnuji se především Zdroj: vlastní výzkum

84

Rozdíly v aktivitách, které návštevníci lokalit provozovali v rámci cesty, jsou patrné hlavně u návštěv muzeií a galerií. Na otázku, zda respondenti provozovali návštěvy historických zajímavostí během své cesty, odpovídali návštěvníci lokality Pořešín stejně nebo podobně jako na odpovídal dotazovaný vzorek na lokalitách Dívčí Kámen a Římovská přehrada. Tabulka 5.

Rozdíly v aktivitách provozovaných v rámci cesty, n = 192. Pořešín

Římovská přehrada

Dívčí Kámen

F

Cykloturistika

2,31

a

sm. odch. 1,46

2,36 a

1,56

1,72 a

sm. odch. 1,23

4,0441

*

Hry s dětmi

2,09

a

1,37

1,69 a

1,31

1,75 a

1,36

1,6965

n.s.

Nakupování Návštěvy historických zajímavostí Návštěvy muzeí, galerií atd.

1,86

a

0,99

1,94 a

1,31

2,00 a

1,27

0,2212

n.s.

3,11 a,b

1,14

2,55 a

1,48

3,50 b

1,17

9,0721

2,41

b

1,29

1,80 a

1,24

1,52 a

0,82

průměr

průměr sm. odch.

průměr

Odpočinek

3,56

a

0,96

3,58 a

1,31

3,67 a

1,08

*** 10,2846 *** 0,1768 n.s.

Rekreač. sport. aktivity

2,63

a

1,20

2,42 a

1,41

2,42 a

1,40

0,4890

n.s.

Pěší turistika

2,30

a

1,29

2,33 a

1,41

2,78 a

1,20

2,7571

n.s.

Pozorování přírody

3,34

a

1,12

3,55 a

1,34

3,52 a

1,36

0,4694

n.s.

Pracovní aktivity

1,81

a

0,91

1,36 a

0,98

1,50 a

0,96

3,8166

*

Wellness aktivity

1,59

a

0,99

1,50 a

0,87

1,50 a

0,93

0,2168

n.s.

Zábava

2,88

a

1,16

2,45 a

1,48

2,61 a

1,36

1,6180

n.s.

Zdroj: vlastní výzkum Pozn. Obsah tabulky: průměrné hodnoty, směrodatné odchylky, hodnoty Fstatistiky jednofaktorové analýzy se signifikací rozdílů (n.s. = hodnoty nejsou signifikantní, * = p < 0,05, ** = p < 0,01, *** = p < 0,001. Hodnoty průměrů se stejnými písmeny jsou signifikantně stejné (na základě Tukeyho HSD testu; hladina významnosti p < 0,01).

85

5 NÁVRHY OPTIMALIZACE VYUŢITÍ ÚZEMÍ CESTOVNÍM RUCHEM Na základě provedených výzkumů nabídky a poptávky cestovního ruchu ve vymezeném území lze nejen identifikovat potenciál rozvoje cestovního ruchu oblasti, ale i rámcově navrhnout doporučení pro podnikatelskou praxi cestovního ruchu ve vybraném území.

5.1 Potenciální moţnosti dalšího rozvoje cestovního ruchu Spolupráce mezi obcemi Cestovní ruch v oblasti, která mi byla přidělena vedoucím bakalářské práce, je velmi nerovnoměrný. Mezi obcemi/městy ve vymezené oblasti naprosto dominuje Český Krumlov. Ten ročně navštíví kolem jednoho miliónu turistů, kterým město nabízí více neţ 400 kulturních pořadů ročně (Město Český Krumlov, c2006 – 2011bx). Z dalších obcí je na základě četnosti výskytu ubytovacích zařízení hojněji navštěvována jen Zlatá Koruna, Zvíkov, Křemţe a Kaplice. V ostatních obcích není cestovní ruch významný. Některé z nich patří do mikroregionu „Blanský les – podhůří“ = společenství 19 jihočeských obcí, zaloţeného v roce 2000. Obce jsou si vzájemně blízké především geografickou polohou, přírodním prostředím, kulturně historickými tradicemi a hospodářskou a demografickou skladbou. Tento mikroregion tvoří obce: Boršov nad Vltavou, Branišov, Břehov, Čakov, Dubné, Habří, Homole, Hradce, Jankov, Kamenný Újezd, Kvítkovice, Lipí, Planá, Radošovice, Strýčice, Včelná, Vrábče, Záboří, Závraty, Ţabovřesky. Součástí mikroregionu je osada Holašovice, která je zařazena do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Jiné obce - Brloh, Holubov, Nová Ves, Srnín a Zlatá Koruna, jeţ jsou rovněţ součástí oblasti, která mi byla přidělena, tvoří mikroregion „Podkletí“ se sídlem v Křemţi. Důvodem vzniku je spolupráce obcí v oblasti budování infrastruktury, podpory podnikání, sluţeb, školství, kultury, cestovního ruchu, výměny zkušeností a informací. Myslím, ţe je to správná cesta propagovat obce za sdruţené finanční prostředky. Propagace 86

Při propagaci bych doporučoval zvýšení konektivity regionu, spojení dílčích atraktivit do funkčních celků, např. vytvoření itinerářů jednodenních nebo víkendových cest, kde by byly uvedeny zajímavosti jednotlivých obcí, jejich vzájemná vzdálenost, dostupné restaurace, moţnosti dopravy. Zmíněné obce by byly vyuţitelné pro cykloturistiku, neboť nejsou navzájem příliš vzdálené. Informační tabule Vzhledem k tomu, ţe hrady na řece Malši tvoří skvělý cíl pro výlet, kdy se během jediného dne dá zvládnout návštěva všech najednou, nebo si lze návštěvu rozloţit do jednotlivých dní, doporučoval bych jejich vzájemnou propagaci přímo na místě. Na pořešínském hradě stojí panel s informacemi, jak se Pořešín dobýval, kde se v okolí těţily drahé kovy, kdo zde skončil pod mečem kata, ale i jak se lidé oblékali a jaké zbraně měli k dispozici. Tyto informace bych doplnil o tipy na výlet na hrad Louzek, hrádek Sokolčí, tvrz Tichou nebo hrad Velešín. Jejich návštěva poskytne nejen zajímavé informace o minulosti, ale i příjemné záţitky z pobytu v krásné jihočeské krajině.

5.2 Doporučení pro praxi Římovská přehrada Římovská přehrada je dle mého průzkumu z 14 % navštěvována jako stavba samotná a z 32 % pro krásnou přírodu. Myslím, ţe počet návštěvníků zajímajících se o technickou stránku této stavby by se dal zvýšit, kdyby byly téţ trvale přístupny útroby přehradní hráze a návštěvníci se dozvěděli, jak se odebírá voda a jak funguje vodní elektrárna. Další moţnost, jak zvýšit návštěvnost Římovské přehrady, vidím v nabídce propojení návštěvy přehrady s návštěvou nedaleké obce Římov, ve které se nachází unikátní poutní areál. Ten je naprosto výjimečný v rámci republiky i střední Evropy, a to svou rozlehlostí i tím, ţe kopíruje kříţovou cestu v Jeruzalémě. Nachází se tu Loreta, kostel sv. Ducha, ambity a neobvykle rozsáhlá pašijová cesta. Ta má 25 zastavení na trase dlouhé 6,5 kilometru. V roce 2009 byly sice z kapliček kvůli rozkrádání odstraněny sochy a na jejich místo pověšeny plakáty, ale v rámci projektu na oţivení poutí je v plánu do roku 2015 osazení kaplí zabezpečenými kopiemi všech původních soch. 87

V Římově je ještě moţné navštívit muzeum Roubenka, které bylo zaloţeno v nejstarší budově v obci z roku 1610. Muzeum malých mašinek a vláčků připomíná bývalou koněspřeţní ţeleznici z Č. Budějovic do Lince a jejího projektanta F. A. Gerstnera, který měl na římovském zámku kancelář. O jeho existenci však málokdo ví – navrhoval bych jeho propagaci například v rámci akcí sběratelů vláčků. Vybudování muzea na Pořešíně Na zřícenině Pořešín by mohlo být vybudováno zařízení slouţící jako muzeum, kde by byly prezentovány archeologické vykopávky nalezené poblíţ zříceniny. Mohl by zde být vystaven zmenšený model hradu v tehdejší podobě a jeho různá grafická dobová vyobrazení. Tábořiště u Dívčího Kamene Návštěvnost zříceniny Dívčí Kámen by se dala zvýšit o účastníky vodácké turistiky. U zříceniny se nachází tábořiště bez teplé vody, teplé stravy a jen se suchým WC. Navrhoval bych vybudovat 2-4 lůţkové chatky a sociální zázemí včetně sprch s teplou vodou. Stravovací zařízení s alespoň sezónním provozem by mohlo zvýšit potenciál dané lokality.

88

6 ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem vytvořil prostorově lokalizovanou databázi ubytovacích zařízení, historických památek, přírodních a rekreačních atraktivit. Z ní vyplývá,

ţe

oblast

disponuje

jak

přírodními,

tak

kulturními

–

především

architektonickými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Velkou část sledované oblasti

zaujímá CHKO Blanský les,

která láká svými

přírodními

krásami.

Nejvýznamnějším turistickým centrem oblasti je město Český Krumlov s dostatečnou superstrukturou, zastoupenou velkým mnoţstvím ubytovacích a stravovacích zařízení od levných aţ po nadstandardní. Naopak v některých menších obcích je takových zařízení omezené mnoţství nebo zcela chybí. To způsobuje, ţe cestovní ruch v oblasti je nerovnoměrný. Dále bylo provedeno dotazníkové šetření na třech lokalitách: zřícenina Pořešín, zřícenina hradu Dívčí Kámen a Římovská přehrada. Celkem bylo vyplněno 192 dotazníků, na kaţdé lokalitě 64. Z nashromáţděných dat vyplývá, ţe návštěvníky obou zřícenin motivuje jejich historie. Dále pak - stejně jako u Římovské přehrady - klidné prostředí, touha vidět zajímavá místa, změnit prostředí a uvolnit se od stereotypu. Mezi nejméně provozovanými aktivitami v rámci cesty respondenti uváděli pracovní aktivity, coţ je během dovolené nebo víkendů pochopitelné. Dále se málo věnovali hraní s dětmi, wellness a zábavě. I to je pochopitelné vzhledem ke skutečnosti, ţe místa navštívili v rámci jednodenního výletu během dovolené nebo při výletu z domova. Na základě analýzy poptávky a nabídky byl identifikován potenciál rozvoje cestovního ruchu v oblasti. Potencionální návštěvníky informovat i o jiných turisticky zajímavých objektech v okolí a lákat přenocovat a strávit v místě více času. Ubytovací objekty obohatit o sportovní zařízení a vybavení, wellness sluţby, hudební produkci a podobně. Nabídku historických památek v Pořešíně (zříceniny hradu Louzek, Sokolčí a Velešín.), u Dívčího Kamene (keltské oppidium) a u Římovské přehrady (poutní areál v Římově) tak doplnit i o jinou nabídku vyplnění volného času.

89

7 SUMMARY Firstly, my bachelor’s work has been aimed at determination of premises for tourism trade in the area „Šumavské podhůří“. It contains an area-localized database focused on hotels and restaurants, historical places of interest, natural beauties and holiday attractivities. It results from this analyse that this area can offer untouched nature in Protected landscape area “Blanský les” as well as many interesting architectonical sights. However, except for the town of Český Krumlov this area has a low level of superstructure necessary for bigger development of tourism. This is the reason why tourism is very uneven there. Secondly, methods and results of a questionnaire research held on 3 following places have been presented in my work. It concerns localities:

Ruins of the castle

Pořešín, ruins of the castle Dívčí Kámen and a water dam Římovská přehrada. On each locality 64 questionnaires were fulfilled, in total 192. Verbal and graphical evaluations and conclusions resulting from data collected are included.

90

8 SEZNAM PRAMENŮ A POUŢITÉ LITERATURY ALBRECHT, J. (2003): Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 808 pp. BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002. 5, 1, 1-11 BOUDOVÁ, D. Českokrumlovsko a Novohradské hory: Turistický průvodce. 1. vydání. Praha: Kartografie Praha, 2004. 113 s. ISBN 80-7011-739-7. CROUCH G. I., & RITCHIE, J. R. B. (2003). The Competitive Destination: A Sustainable Tourism Perspective. (1. vydání). Oxon: CABI Publishing. DANĚK, A., & GLET, J. Dovolená Jiţní Čechy. 1. vydání. Ostrava: Mirago, 2002. 149 s. ISBN 80-86617-00-9. FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 255 s. ISBN 80-7178-367-6. FINDLAY, A. M., & SPARKS, L. Retailing: critical concepts, retail practices and operations. London & New York: Routledge, 2002. GOELDNER, Ch. R., & RITCHIE, J. R. B., Tourism: Principles, Practices, Philosophies. 11th Edition. New York: Wiley, 2009. GÚČÍK, M. Krátký slovník cestovného ruchu. 1.vyd. Banská Bystrica: Slovenskošvajčiarske zdruţenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2004. 175 s. ISBN 80-88945-73-9. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., & SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 2. dopl. vyd. Praha: Profesional Publishing, 2002. 415 s. ISBN 80-86419-30-4. HOLEČEK, M., MARIOT, P., & STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu: Učebnice pro hotelové a jiné střední školy, příručka pro průvodce cestovního ruchu. Praha Nakladatelství České geografické společnosti, 1999. 99 s. ISBN 80-86034-39-9.

91

HORNER, S. & SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, vyuţití volného času: Aplikovaný marketing sluţeb. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4. uprav. vyd. Praha: Idea servis, 2002. 173 s. ISBN 80-85970-36-8. INDROVÁ, J. et al. Cestovní ruch (základy). 2. přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. KLUB ČESKÝCH TURISTŮ PRAHA. Vltava pod Vyšším Brodem a Blanský les. 1. vydání. Praha: Vojenský kartografický ústav, 1993. ISBN 80-85499-35-5. KOLEČKO, J. Jiţní Čechy. 3. aktualizované vydání. Praha: Freytag & Berndt, 2003. 160 s. ISBN 80-86236-43-9. MEHRABIAN, A., & RUSSELL, J. A. An approach to environmental psychology. Cambridge: Cambridge &London: MIT Press, 1974. MIRVALD, S. et al. Geografie cestovního ruchu. 3. prav. vyd. Plzeň: Pedagogická fakulta ZČU, 1996. 119 s. ISBN 80-7082-288-0. NAVRÁTIL, J., PÍCHA, K., & HŘEBCOVÁ, J. 2010. The importance of historical monuments for domestic tourists: The case of South-western Bohemia (Czech Republic). Moravian Geographical Reports 18(1), 14–30. ŠTYRSKÝ, J., & RUSKOVÁ, D. Geografie cestovního ruchu a dějiny kultury pro cestovní ruch. Hradec Králové: Gaudeamus, 1997. 243 s. ISBN 80-7041-2542. VYSTOUPIL J., & ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2.

92

8.1 Internetové zdroje Antee s.r.o. [a]. Kamenný Újezd - Sportovní vyţití [online]. c2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . Antee s.r.o. [b]. Penzion Barkán [online]. c2011 [cit. 2011-02-27]. Penzion Barkán. Dostupné z WWW: . Avarenta, a.s. Hotely.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-27]. Penzion Ratzka. Dostupné z WWW: . BARTOŠ, J. Atlas Česka [online]. c2007-2011 [cit. 2011-02-27]. Ubytování Penzion Kraus - Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Centrum holdings. Najisto [online]. c1999-2011 [cit. 2011-02-27]. Antonie Marešová - Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Czech YHA. Hostely.cz [online]. c2003-2011 [cit. 2011-02-27]. Travellers' hostel. Dostupné z WWW: . Designstudio7.net. Penzionek Olšakovský [online]. 1999 [cit. 2011-02-27]. Penzionek Olšakovský. Dostupné z WWW: . DUBINA, L. Hotel Dvořák Český Krumlov [online]. c2011 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . E-ubytovani.eu [a]. Databáze ubytování v České republice [online]. c2007 [cit. 2011-02-27]. Ubytování pod Kletí - Ubytování Křemţe. Dostupné z WWW: . E-ubytovani.eu [b]. Databáze ubytování v České republice [online]. c2007 [cit. 2011-02-27]. Penzion Harmonny - Ubytování Český Krumlov. Dostupné z WWW: .

93

E-ubytovani.eu [c]. Databáze ubytování v České republice [online]. c2007 [cit. 2011-02-27]. Mlejnek pod Kletí - Ubytování Křemţe. Dostupné z WWW: . E-ubytovani.eu [d]. Pension U Černého psa [online]. c2007 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . eStranky.cz. Dovolená s dětmi v Čechách [online]. c2010 [cit. 2011-02-27]. Kp. Dostupné z WWW: . Grabcovi. Grabcovi [online]. c2011 [cit. 2011-02-27]. Levné ubytování v Jiţních Čechách, v Krumlově. Dostupné z WWW: . HOTEL.CZ a.s. Hotely a ubytování v Praze a celé České republice [online]. c19972011 [cit. 2011-02-27]. Domek kata Matěje, ubytování Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Hotel Alchymy Riverside. [online]. c2009 [cit. 2011-02-27]. Hotel Alchymy Riverside. Dostupné z WWW: . Hotel a restaurace Švamberský dům. Hotel a restaurace Švamberský dům [online]. c2007 [cit. 2011-02-27]. AKTUALITY, Hotel a restaurace Švamberský dům. Dostupné z WWW: . Interbohemia. Chaty a chalupy k pronájmu [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-27]. Chata, Jihočeské rybníky chaty a chalupy pronájem - levné ubytování. Dostupné z WWW: . Joomla Templates. Penzion U Krumlova [online]. c2003-2009 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . JSC Travel, s.r.o. Prague hotels and Czech hotels [online]. c2002-2011 [cit. 201102-27]. Hotýlek u Malehé Vítka. Dostupné z WWW: . Kamsi.cz, Sqele s.r.o. [a]. Kamsi.cz [online]. c1996-2011 [cit. 2011-02-27]. Apartmán v centru Českého Krumlova. Dostupné z WWW:

94

. Kamsi.cz, Sqele s.r.o. [b]. Kamsi.cz [online]. c1996-2011 [cit. 2011-02-27]. Sportmotel Dostupné z WWW: . Kamsi.cz, Sqele s.r.o. [c]. Kamsi.cz [online]. c1996-2011 [cit. 2011-02-27]. Penzion U Banky. Dostupné z WWW: . Kamsi.cz, Sqele s.r.o. [d]. Kamsi.cz [online]. c1996-2011 [cit. 2011-02-27]. Ubytování v soukromí Vladimíř Beránek. Dostupné z WWW: . Kamsi.cz, Sqele s.r.o. [e]. Kamsi.cz [online]. c1996-2011 [cit. 2011-02-27]. Hotel Zámeček Kaplice. Dostupné z WWW: . Kamsi.cz, Sqele s.r.o. [f]. Kamsi.cz [online]. c1996-2011 [cit. 2011-02-27]. Hotel Zlatý Kříţ, Kaplice. Dostupné z WWW: . Kamsi.cz, Sqele s.r.o. [g].. Kamsi.cz [online]. c1996-2011 [cit. 2011-02-27]. Pension Bar-Restaurant, Kaplice. Dostupné z WWW: . KOROLUS, O. Penzion u Lišků [online]. c2008 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . KOZÁKOVÁ, J. Zámecké schody, Ubytování, Český Krumlov [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . Lanovka Krasetín - Kleť [online]. c2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . Lyţování

Kleť

[online].

c2011

[cit.

.

95

2011-02-28].

Dostupné

z

WWW:

MARKOnet.cz [a]. Kemp Koruna [online]. c2011 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . MARKOnet.cz [b]. Penzion Koruna [online]. c2011 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . MARTEN & LOUIS, spol. s r.o. Ubytování - Penzion Haberský vrch [online]. c2010 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [a]. PRO-SPORT ČK o.p.s. [online]. c2006-2011 [cit. 201102-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [b]. Apartmá 147 [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [d]. Ubytování v soukromí Bártová Věra [online]. c20062011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [e]. Pension Anna [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [f]. Oficiální informační systém Český Krumlov [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Pension Krásné Údolí Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [g]. Oficiální informační systém Český Krumlov [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Hotel Konvice. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [h]. Oficiální informační systém Český Krumlov [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Ubytování Parischová. Dostupné z WWW: .

96

Město Český Krumlov [i]. Rodinný pension Antoni [online]. c2006-2011 [cit. 201102-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [j]. Hotel Na louţi [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [k]. Hotel Pension Vodotrysk [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [l]. Alberta [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [m]. Apartment Hotel Zahrádka 8 [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [n]. Penzion Kříţ [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [o]. Sluneční Dům [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [p]. Penzion Na Ostrově [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [q]. Village Golf Hotel Svachův Dvůr [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [r]. Ubytování u Vítků [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . 97

Město Český Krumlov [s]. Restaurace a penzion Pod Radnicí [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [t]. Ubytování Hošnová [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [u]. Penzion Baroko [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [v]. Hotel Garni Myší Díra [online]. c2006-2011 [cit. 201102-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [w]. Motorest Krumlov [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [x]. Camping Paradijs [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [y]. Hotel Zlatý anděl [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [z]. Pension Nostalgie [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [aa]. Penzion Gardena [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ab]. Pension Pod Skalkou [online]. c2006-2011 [cit. 201102-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . 98

Město Český Krumlov [ac]. Hotel The Old Inn [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ad]. Pension Podhradí [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ae]. Pension Nina [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [af]. Penzion Po Vodě [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0227]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ag]. A-apartmán [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ah]. M-Pension [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ai]. Hotel Bellevue [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Oficiální informační systém Český Krumlov. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [aj]. Penzion Katka [online]. c2006-2011 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ak]. Penzion Thallerův dům [online]. c2006-2010 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [al]. Sportovní zařízení [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0305]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [am]. Potápka - půjčovna kánoí a raftů [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . 99

Město Český Krumlov [an]. Surfsport půjčovna lodí [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ao]. Plaváček - půjčovna raftů Český Krumlov [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ap]. Půjčovna lodí Maleček [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [aq]. Stáj POHODA [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [ar]. Jezdecký klub Slupenec [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [as]. GOLF CLUB ČESKÝ KRUMLOV [online]. c20062011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [at] VÝZNAMNÉ KULTURNÍ AKCE 2011, 2012 [online]. c20062011

[cit.

Dostupné

2011-03-02].

z

WWW:

. Město Český Krumlov [au]. Pouti a poutní místa v regionu Český Krumlov [online]. c2006-2011

[cit.

2011-03-02].

Dostupné

z

WWW:

. Město Český Krumlov [av]. Muzeum historických motocyklů [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr369.xml>. Město Český Krumlov [aw]. Wax muzeum [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr9.xml>. Město Český Krumlov [ax]. Regionální muzeum v Českém Krumlově [online]. c20062011

[cit.

2011-03-02].

Dostupné

z

WWW:

<

www.ckrumlov.info/docs/cz/atr2.xml>. Město Český Krumlov [ay]. Městské divadlo Český Krumlov, o.p.s. [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr216.xml>. 100

Město Český Krumlov [az]. Kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr119.xml>. Město Český Krumlov [ba]. Architektonické památky [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0302].

Dostupné

z

WWW:

. Město Český Krumlov [bb]. Kostel sv. Šimona a Judy - Brloh [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr98.xml>. Město Český Krumlov [bc]. Hrad a klášter Kuklov [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0302]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr83.xml>. Město Český Krumlov [bd]. Kostel archanděla Michaela - Křemţe [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr71.xml>. Město Český Krumlov [be]. Poutní kostel Panny Marie – Kájov [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr80.xml>. Město Český Krumlov [bf]. Kostel sv. Máří Magdalény - Černice [online]. c20062011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr68.xmll>. Město Český Krumlov [bg]. Tvrz Chlum [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < http://www.ckrumlov.info/docs/cz/atr111.xml>. Město Český Krumlov [bh]. Hradní muzeum [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr386.xml>. Město Český Krumlov [bi]. Museum Fotoateliér Seidel [online]. c2006-2011 [cit. 201103-02]. Dostupné z WWW: . Město Český Krumlov [bj]. Loutkový dům – Pohádkový dům [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: <www.ckrumlov.info/docs/cz/atr6.xml>. Město Český Krumlov [bk]. Muzeum marionet [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: <www.ckrumlov.info/docs/cz/atr8.xml>. Město Český Krumlov [bl]. Muzeum Schwarzenberského kanálu ve Chvalšinech [online].

c2006-2011

[cit.

2011-03-02].

. 101

Dostupné

z

WWW:

Město Český Krumlov [bm]. Kulturní zařízení [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné

z

WWW:

<www.ckrumlov.info/php/katalog/atr/select.php?&root=5&subtyp=1>. Město Český Krumlov [bn]. Muzeum útrpného práva [online]. c2006-2011 [cit. 2011-0302]. Dostupné z WWW: <www.ckrumlov.info/docs/cz/atr29.xml>. Město Český Krumlov [bo]. Agentura českého keramického designu [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: <www.ckrumlov.info/docs/cz/atr47.xml>. Město Český Krumlov [bp]. Dům fotografie [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: <www.ckrumlov.info/docs/cz/atr7.xml>. Město Český Krumlov [bq]. Egon Schiele Art Centrum [online]. c2006-2011 [cit. 201103-02]. Dostupné z WWW: <www.ckrumlov.info/docs/cz/atr5.xml>. Město Český Krumlov [br]. Kaple na Kříţové Hoře ve městě Český Krumlov [online]. c2006-2011

[cit.

2011-03-02].

Dostupné

z

WWW:

<www.ckrumlov.info/docs/cz/atr102.xml>. Město Český Krumlov [bs]. Kaple sv. Martina ve městě Český Krumlov [online]. c20062011

[cit.

Dostupné

2011-03-02].

z

WWW:

<

www.ckrumlov.info/docs/cz/atr122.xml>. Město Český Krumlov [bt]. Kostel sv. Jošta ve městě Český Krumlov [online]. c20062011

[cit.

Dostupné

2011-03-02].

z

WWW:

<

www.ckrumlov.info/docs/cz/atr123.xml>. Město Český Krumlov [bu]. Minoritský klášter ve městě Český Krumlov [online]. c20062011

[cit.

Dostupné

2011-03-02].

z

WWW:

<

www.ckrumlov.info/docs/cz/atr121.xml>. Město Český Krumlov [bv]. Kaple sv. Voršily ve Křemţi [online]. c2006-2011 [cit. 201103-02]. Dostupné z WWW: < www.ckrumlov.info/docs/cz/atr72.xml>. Město Český Krumlov [bw]. Hrádek Pořešín [online]. c2006-2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné

z

WWW:

http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_poresi.xml>.

102

<

Město Český Krumlov [bx]. Český Krumlov získal dvě prestiţní ocenění za cestovní ruch [online].

c2006-2011

[cit.

2011-03-02].

Dostupné

z

WWW:

. MITON Previo s.r.o. Penzion Kapr - úvod [online]. c2002-2011 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . MK - penziony. Penzion Petra Netřebice [online]. c2002-2011 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . MRÁZ, P. Ubytování Český Krumlov - apartmá Soukenická 44 [online]. c20072010 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . MRÁZEK, L. Ubytování v centru Českého Krumlova | Penzion Maštal | Ubytování Český Krumlov [online]. c2009 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . NAVRÁTIL, J. [a]. (2011): Kostra BP oblasti, ver. 2 (11.2.2011) [online]. c2011 [cit. 2011-02-21]. Dostupné z WWW: (http://moodle09.ef.jcu.cz//mod/resource/view.php?id=7430). NAVRÁTIL, J. [b]. (2011): Struktura jádrových zdrojů a atraktivit, verze 11.2.2001. [online]. c2011 [cit. 2011-02-21]. Dostupné z WWW: . NEBE s.r.o., Mikroregion Blanský les - podhůří [online]. c2010 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . Netolicko o.p.s. Na kolo, Blanský les - Netolicko, čertovsky hezké místo [online]. c2007

[cit.

Dostupné

2011-02-28].

z

WWW:

. PALA, P. Manuál k aplikaci JanMap v.2.4.7 [online]. c2008 [cit. 2009-04-27]. Dostupné na: . Panorama Penzion-Český Krumlov ubytování [online]. c2009 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: .

103

Pension Alt Straninger: Český Krumlov [online]. c2006 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . Penzion LOBO [online]. c2006 [cit. 2011-02-27]. Kp. Dostupné z WWW: . Penzion - Gril restaurant Na Ostrově [online]. c2007 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . Penzion Horváth - Chlum u Křemţe [online]. c2005 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . Penzion Vyhlídka [online]. c2007 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . PensionHotel [a] Pension U Kláštera Český Krumlov [online]. c2000-2011 [cit. 2011-02-27]. Dostupné z WWW: . PensionHotel [b] Pension U Mrázků Český Krumlov [online]. c2000-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PensionHotel [c] Pension HOTEL BELARIE Český Krumlov - ubytování Český Krumlov [online]. c2000-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PensionHotel [d] Pension Dům U Barvíře Český Krumlov [online]. c2000-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PensionHotel [e] Penzion BELLA VITA Český Krumlov [online]. c2000-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PenzionHomole.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: .

104

Penziony a wellness. Penzion U Hondlíků - Němčice [online]. c2011 [cit. 2011-0228]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [a]. Penzion Na Statku - Ubytování Šanov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [b]. Penzion Onyx - Ubytování Lednice | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Ko. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [c]. Pension Wok - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [d]. Pension Pohoda - Ubytování Brloh | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [e]. Ubytování U Flíčka - Ubytování Brloh | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [f]. Abraka Mini hotel - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [g]. Apartma Atelier - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [h]. BarBar Penzion - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [i]. Castle View Apartments - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: .

105

Penziony.cz [j]. Hotel Arcadie - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [k]. Hotel Leonardo - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [l]. Pension Betty - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Ko. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [m]. Pension Danny - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [n]. Pension Falko - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [o]. Pension Galko - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [p]. Pension hotel Vltavín - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Ko. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [q]. Pension Ingrid - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [r]. Pension Kristínka - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [s]. Pension Maate - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . 106

Penziony.cz [t]. Pension Rosa - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Ko. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [u]. Penzion Sebastian - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [v]. Penzion Sv. Hubertus - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [w]. Pension U Soudu - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [x]. Pension Závodský - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [y]. Penzion Feston - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [z]. Penzion Gerta - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [aa]. Penzion Gerta - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ab]. Maja pension - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ac]. Penzion Marie - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . 107

Penziony.cz [ad]. Penzion Pohoda - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ae]. Penzion Hana Sladová - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [af]. Penzion Svět - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ag]. Penzion Vyšehrad - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ah]. R-penzion - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ai]. U Achilla - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [aj]. Ubytování ABC - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ak]. Ubytování Jarmila Partlová - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [al]. Vila Johanka - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Ko. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [am]. Zámecká apartmá - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Ko. Dostupné z WWW: . 108

Penziony.cz [an]. Chalupa u Pilných - Ubytování Kaplice | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ao]. Penzion Míková - Ubytování Kaplice | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ap]. Pension Linecká - Ubytování Kaplice | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [aq]. Penzion Mexico - Ubytování Kaplice | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ar]. Penzion Na Horské - Ubytování Kaplice | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [as]. Penzion a Restaurace u Trojice - Ubytování Kaplice | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [at]. Villa Jana - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [au]. Ubytovna Jehlan - Ubytování Zlatá Koruna| Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [av]. Pension Číţkovec - Ubytování Křemţe | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [aw]. Penzion Amadeus - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . 109

Penziony.cz [ax]. Penzion Jan - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ay]. Penzion Na Rynku - Ubytování Chvalšiny | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [az]. Penzion U Hamru - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [ba]. Penzion Janotová - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [bb]. Za skalami - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [bc]. Penzion Dlazk - Ubytování Křemţe | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Ko. Dostupné z WWW: <www.penziony.cz/kremze/penzion-dlazk/>. Penziony.cz [bd]. Ubytování Miloš Olišar - Ubytování Velešín | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: <www.penziony.cz/velesin/ubytovani-milos-olisar/>. Penziony.cz [be]. Garni hotel Romantick - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [bf]. Steffani - Ubytování Křemţe | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [bg]. Penzion Štilec - Ubytování Kamenný Újezd | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: .

110

Penziony.cz [bh]. Ubytovna – Český Krumlov - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [bi]. Pension U Brejţků - Ubytování Boršov nad Vltavou | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [bj]. Hotel Party - Ubytování Velešín | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [bk]. Pension Axion - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Penziony.cz [bl]. Pension Kadlec - Ubytování Český Krumlov | Penziony.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PETROVÁ, L. [a]. Římov, oficiální stránky obce, České Budějovice, Roubenka, Kříţová cesta, Přehrada [online]. c2008 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PETROVÁ, L. [b]. Římov, oficiální stránky obce, České Budějovice, Roubenka, Kříţová cesta, Přehrada [online]. c2008 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PETROVÁ, L. [c]. Římov Římov - oficiální stránky obce / Galerie / Kostel svatého ducha

[online].

c2008

[cit.

2011-02-28].

Dostupné

z

WWW:

. PETROVÁ, L. [d]. Římov - oficiální stránky obce / Galerie / Kříţová cesta [online]. c2008

[cit.

Dostupné

2011-02-28].

z

WWW:

. PLANstudio [a]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW:
111

sp=132718112_131714320_132747040_131736576@x=132828768@y=131787520@z= 15>. PLANstudio [b]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [c]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [d]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [e]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [f]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [g]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: .

112

PLANstudio [h]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [i]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [j]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [k]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [l]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [m]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [n]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [o]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: 113

. PLANstudio [p]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [q]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [r]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [s]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [t]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . PLANstudio [u]. Mapy.cz [online]. c2005-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . POHORSKÝ, O. [a]. Pension Ametyst - Nadovču.cz - databáze ubytování v České republice [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: .

114

POHORSKÝ, O. [b]. Penzion Praktik Krumlov - Nadovču.cz - databáze ubytování v České republice [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: <www.nadovcu.cz/penzion-praktik-krumlov/>. POHORSKÝ, O. [c] Penzion Tilia - Nadovču.cz - databáze ubytování v České republice [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: <www.nadovcu.cz/penzion-tilia/>. POHORSKÝ, O. [d] Ubytování Boţena Vohradská - Nadovču.cz - databáze ubytování v České republice [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: <www.nadovcu.cz/ubytovani-bozena-vohradska/>. POHORSKÝ, O. [e] Pension Nika - Nadovču.cz - databáze ubytování v České republice [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Portalymest.cz [a]. Penzion Salzer [online]. c2008-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Portalymest.cz [b]. Josef Bombík [online]. c2008-2011 [cit. 2011-02-28]. Ko. Dostupné z WWW: . Region, spol. s r.o. Pod Radnicí - Ubytování Český Krumlov | PAMPELIŠKA.cz [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . RŮŢEK, V. [a]. Hotel Mlyn (Mill) in Cesky Krumlov > Hotel Mlyn booking [online]. c1997-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . RŮŢEK, V. [b]. Hotel Seneca v Českém Krumlově > objednávka Hotelu Seneca [online]. c1997-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . RŮŢEK, V. [c]. Hotel Teddy Český Krumlov > Hotel Teddy - rezervace [online]. c1997-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . RŮŢEK, V. [d]. Hotel Villa Conti Český Krumlov > objednávka Hotelu Villa Conti [online]. c1997-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: 115

. RŮŢEK, V. [e]. Penzion Adalbert Český Krumlov > Hotel Penzion Adalbert rezervace [online]. c1997-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . RŮŢEK, V. [f] Pensiony U Matesa & Labyrint v Českém Krumlově > objednávka Pensionů U Matesa & Labyrint [online]. c1997-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . RŮŢEK, V.[g]. Hotel Gold in Cesky Krumlov > Hotel Gold booking [online]. c1997-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Rezervace ubytování › Apartmá Dům U Zvonu, Český Krumlov [online]. c2008 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . ROUBÍNOVÁ, L. Ubytování Rybářská 1 [online]. c2006 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Římov. Římov - oficiální stránky obce / Články / Historie obce [online]. 2008 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW: .Sdruţení Oficiálního informačního systému Český Krumlov. Penzion Jitka [online]. c1999 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Sdruţení Oficiálního informačního systému Český Krumlov. Hotel Restaurant Černice [online]. c2003 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . SEDLÁK, R. [a]. KAPLICE - Památky [online]. c2004-2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . SEDLÁK, R. [b]. KAPLICE - Sport [online]. c2004-2011 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: < http://www.mestokaplice.cz/goto.php?id=&site=pamatky&from=>. 116

SEDLÁK, R. Pension Walter - Český Krumlov [online]. c2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: .

Seznam.cz. Jiří Milisdörfer - Penzion Malše (pobočka Římov) - Firmy.cz [online]. c1996-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Seznam.cz a.s. Hotel Grand Český Krumlov - Český Krumlov - Novohradské hory [online]. c2002-2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . SirdikDotCom. Úvodní stárnka [online]. c2010 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . Spolek pro popularizaci jiţních Čech. JIŢNÍ ČECHY A ŠUMAVA [online]. c2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: . TÁCHA, Z. Pension Na Kovárně - Český Krumlov [online]. c2009 [cit. 2011-0228]. Ko. Dostupné z WWW: . TRÁJA. LTC Velešín: Aktuality [online]. c2006 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . Penzion RICHARD TRINKABAUER Vám nabízí ubytování v překrásném městě Český Krumlov [online]. c2009 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . U GALERIE: restaurace a pension Český Krumlov [online]. c2006 [cit. 2011-0228]. Dostupné z WWW: . VELEK, V. Kemp Český Krumlov - ubytování stravování teplé sprchy nejblíţe centru [online]. c2007 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: . VIZUS. Zřícenina Pořešín - Česká republika (www.infoglobe.cz) [online]. c2011 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: .

117

World Media Partners, s.r.o. Český Krumlov - Představení - Unesco-Czech.cz [online].

2008

[cit.

2011-04-13].

Dostupné

z

WWW:


czech.cz/cesky-krumlov/predstaveni/>. ŢAHOUROVÁ, H. Index_penzion_jarja [online]. c2007 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: .

118

9 SEZNAM TABULEK Tabulka 1.

Vzdálenost místa bydliště respondentů, n = 192. .............................................. 35

Tabulka 2.

Rozdíly zaţívaných emocí na lokalitách, n = 192. ........................................... 68

Tabulka 3.

Rozdíly ve vnímání daných lokalit, n = 192. ..................................................... 73

Tabulka 4.

Rozdíly motivací k návštěvě daných lokalit, n = 192. ....................................... 80

Tabulka 5.

Rozdíly v aktivitách provozovaných v rámci cesty, n = 192. ............................ 85

119

10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1.

Podíl muţů a ţen dotazovaného vzorku z hlediska jejich věku, n = 192............30

Obrázek 2.

Podíl muţů a ţen v dotazovaném vzorku; n = 192. ............................................31

Obrázek 3.

Podíl jednotlivých skupin podle dosaţeného vzdělání respondentů, n = 192.....33

Obrázek 4.

Fáze ţivotního cyklu, n = 192. ............................................................................33

Obrázek 5.

Vzdálenost místa bydliště podle okresů pro Římovskou přehradu, n = 64 ........35

Obrázek 6.

Vzdálenost místa bydliště podle okresů pro lokality Dívčí Kámen a Pořešín,

n = 128. 36 Obrázek 7.

Velikost měst místa bydliště dle počtu obyvatel, n = 192. .................................36

Obrázek 8.

Podíl respondentů podle preferencí výběru dovolené, n = 192. .........................37

Obrázek 9.

Délka dovolené dle počtu nocí, n = 192. ............................................................38

Obrázek 10.

Podíl respondentů podle četnosti návštěv, n = 192. ........................................38

Obrázek 11.

Typ cestování, n = 192. ...................................................................................39

Obrázek 12.

Podíl dotazovaného vzorku vůči vztahu k ţivotnímu prostředí, n = 192. .......41

Obrázek 13.

Vztah spokojenosti v závislosti na času, penězích a úsilí, n = 192. ................42

Obrázek 14.

Vztah spokojenosti a dalšího chování, n = 192. ..............................................42

Obrázek 15.

Krajinný pokryv ve vymezeném území ..........................................................46

Obrázek 16.

Četnost výskytu architektonických atraktivit. .................................................51

Obrázek 17.

Bodové rozmístění architektonických památek ve vymezeném území. .........52

Obrázek 18.

Počet ubytovacích zařízení dle typů ve vymezeném území. ...........................56

Obrázek 19.

Četnost rekreačních zařízení ve zkoumané oblasti, n = 26. ............................58

Obrázek 20.

Počet historických památek a počet jejich typů podle obcí. ...........................60

Obrázek 21.

Rozmístění ubytovacích zařízení dle obcí. ......................................................61

Obrázek 22.

Rovnoměrnost rozmístění ubytovacích zařízení. ............................................62

Obrázek 23.

Image na lokalitě Pořešín; n = 64. ...................................................................63 120

Obrázek 24.

Image na lokalitě Římovská přehrada; n = 64................................................ 63

Obrázek 25.

Image na lokalitě Dívčí Kámen; n = 64. ....................................................... 64

Obrázek 26.

Zaţívané emoce na lokalitě Pořešín; n = 64. .................................................. 65

Obrázek 27.

Zaţívané emoce na lokalitě Římovská přehrada; n = 64. .............................. 66

Obrázek 28.

Zaţívané emoce na lokalitě Dívčí Kámen; n = 64. ........................................ 67

Obrázek 29.

Průměrné hodnoty zaţívaných emocí u pocitů ovlivňující – ovlivněný na

různých lokalitách. ........................................................................................................... 69 Obrázek 30.

Vnímání lokality Pořešín, n = 64. .................................................................. 70

Obrázek 31.

Vnímání lokality Římovská přehrada, n = 64. ............................................... 71

Obrázek 32.

Vnímání lokality Dívčí Kámen, n 64. ............................................................ 72

Obrázek 33.

Průměrné hodnoty vnímání lokalit u charakterů normální – překvapivé. ...... 74

Obrázek 34.

Motivace k návštěvě lokality Pořešín, n = 64. ............................................... 76

Obrázek 35.

Motivace k návštěvě lokality Římovská přehrada, n = 64. ............................ 77

Obrázek 36.

Motivace k návštěvě lokality Dívčí Kámen, n = 64. ...................................... 79

Obrázek 37.

Průměrné hodnoty na lokalitách u motivace zaţít dobrodruţství. ................. 81

Obrázek 38.

Aktivity provozované v rámci cesty – Pořešín, n = 64. ................................. 82

Obrázek 39.

Aktivity provozované v rámci cesty – Římovská přehrada; n = 64. .............. 83

Obrázek 40.

Aktivity provozované v rámci cesty – Dívčí Kámen; n = 64. ........................ 84

121

11 SEZNAM PŘÍLOH 1. Kulturní akce konané ve vymezené oblasti

122

12 PŘÍLOHY 1. KULTURNÍ AKCE KONANÉ VE VYMEZENÉ OBLASTI 11. 1. 2011 - otevření Hradního muzea 23. 2. 2011 - otevření druhé části výstavy Příběh města Český Krumlov 30. 4. - 1. 5. 2011 - Kouzelný Krumlov - oslava příchodu jara v Českém Krumlově, stavění májky, hudební produkce. 20. 5. 2011 - 21. 5. 2011 - Rallye Český Krumlov 9. 6. - 11. 9. 2011 - Otáčivé hlediště – představení Robin Hood, Čarostřelec, Kráska a zvíře, Carmina Burana, Rusalka, Tři mušketýři, Ţeny Jindřicha VIII. Aneb Chudák král(em), Cikánský baron 17. 6. - 19. 6. 2011 - Slavnosti pětilisté růţe - renesanční slavnosti města Český Krumlov. 20. 6. 2011 - zahájení výstavy "Roţmberkové" 24. 6. - 3. 7. 2011 - Festival komorní hudby – Český Krumlov 15. 7. - 20. 8. 2011 - Mezinárodní hudební festival Český Krumlov 21. 7. 2011 - 24. 7. 2011 - Křemeţský veletrh 12. 8. 2011 - 22. 9. 2011 - Královský hudební festival Zlatá Koruna 7. 9. 2011 - 10. 9. 2011 - Jazzky Krumlov - Středověká, renesanční a barokní hudba v interpretaci předních domácích i zahraničních souborů hrajících na historické nástroje. 10. 9. - 11. 9. 2011 - Den bez bariér Český Krumlov - Smyslem akce je zpřístupnit součást světového dědictví UNESCO (město Český Krumlov a jeho vybrané kulturní památky) návštěvníkům s tělesným, zrakovým, sluchovým i jiným postiţením. 10. 9. - 18. 9. 2011- Dny evropského dědictví (EHD) - Tyto dny přináší příleţitosti nahlédnout do běţně nepřístupných míst významných památek Českého Krumlova seznámit se s procesy jejich záchrany a obnovy 23. 9. - 28. 9. 2011 - Svatováclavské slavnosti v Českém Krumlově 123

30. 9. - 2. 10. 2011 - Festival barokních umění 3. 10. 2011 - 9. 10. 2011 - Soutěţ EKOFILM – filmový festival v Českém Krumlově 8. 10. 2011 - Krumlovský vodácký maraton Květen – Říjen 2011 – vyhlídkové plavby na vorech Krumlovem s průvodcem. Celoroční výstava - Egon Schiele Art Centrum Č. Krumlov (Město Český Krumlov, 2006-2011at)

124