JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra společenských věd

JIHOČESK Á UNIVERZITA V ČESK ÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOG ICK Á FAK ULTA K atedra společen ských věd

TÝRANÉ DĚTI V ČESK É REPUBLICE - PRÁVNÍ ASPEK TY FENOMÉNU TÝRANÝCH DĚTÍ

ABUSED CHI LDREN IN CZE CH REPUBLIC - LAW ASPE CTS OF ABUSED CHI LDREN, PHENOMENON.

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí dip lomové p ráce:

Autor:

PhDr. Sali m Murad

Michal Hofbauer

České Budějovice, 2011

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že svo ji diplo mo vou práci na téma Týrané děti v České republice- právní aspekty fenoménu týraných dětí jsem vypr acoval samo st at ně pouze s použit ím pr amenů a lit erat ur y uvedených v seznamu cit ované lit er at ur y.

……………………………………………….

Prohlašuji, že v souladu s § 47b záko na č. 111/1998 S b. v plat ném znění, souhlasím se zveřejněním své diplo mo vé práce, a to v nezkrácené podobě fakult ou, elekt ronickou cest ou ve veřejně př íst upné část i dat abáze ST AG provozované Jiho českou univer zit ou v Česk ých Budějo vic ích na jejích int er net ových st ránkách, a to se zacho váním mého aut orského práva k odevzdanému t ext u t ét o kvalifikační práce.

V Českých Budějo vicích dne 2.prosince 2011

……………………………………………… Michal Ho fbauer

2

PODĚK OVÁNÍ

Cht ěl bych t outo cestou poděkovat vedoucímu mé dip lo mo vé práce panu PhDr. Salimu Muradovi za odborné vedení, cenné rady, věnovaný čas a t rpělivo st př i vzniku t ét o diplo mo vé práce.

Současně bych rád poděkoval pani P hDr. Olze Vaněčko vé a pedagogům Gymnázia V. Nováka v Jindř ichově Hradci za vst ř ícnost , posk yt nut é rady a odbornou pomo c, př i t vorbě a zpracování t éto diplo mo vé práce.

3

Anotace Téma: T ýrané dět i v české republice – právní aspekt y feno ménu t ýraných dět í Ve své dip lo mo vé práci jsem se zaměř il na syndro m CAN. Práce má dvě část i, t eoret ickou a výzkumnou. V t eoret ické část i popisuji syndro m CAN, jeho možný dopad na celkový vývo j dít ět e a v neposlední ř adě t aké na t o, co nabízí legislat iva jako řešení t ohoto problému. V část i výzkumné jsem for mou int er view zjišťoval za po moci vzorku 200 osob, jak je veřejno st o t omt o feno ménu infor mo vána, jaké post oje k němu zaujímá a jaká by do vedla vymys let řešení. V ýsledky šet ření vyjadřuje popis a grafy. K líčová slova: syndro m CAN, dít ě, t ýr ání, zákon, legis lat iva, prevence, diagnost ika, zneužívání, šikana, zanedbávání, proble mat ika Annotation Subject: Abused childr en in Czech republic - law aspect s o f abused children, pheno menon. In my mast er t hesis I focused my mind on t he CAN syndro me. The work has t wo part s: t heory and research. In t he t heoret ical part I descr ibe t he CAN syndro me, it s poss ible impact on child's general development and last but not least what legis lat io n o ffers for so lving t his problem. In t he resear ch part I used int er views wit h 200 people t o find out public knowledge about his pheno menon, what is t heir at t it ude t o t his problem and what so lut ions t hey can t hink o f. The result s of t he research are descr ibed and supplant ed by graphs. K ey word s: CAN syndro me, child, t orment , law, legis lat io n, prevent io n, diagnosis, abuse, bullying, neglect ing, issues

4

Obsah 1.

ÚVOD..........................................................................................................4

2.

CÍL PRÁCE................................................................................................6

3.

TEORETICKÁ ČÁST ..............................................................................8 3.1. AGRESE, NÁSILÍ, TÝRÁNÍ, ZNEUŽÍVÁNÍ, ZANEDBÁVÁNÍ.............8 3.2. JAK TO BYLO V MINULOSTI..................................................................9 3.2.1. EKONOMICKÁ OHROŽENÍ A OBĚTOVÁNÍ DĚTÍ............................9 3.2.2. FAKTOR POHLAVÍ..............................................................................11 3.2.3. POMSTA ČI OBĚTOVÁNÍ DÍTĚTE....................................................12 3.3. CHARAKTERISTIKA SYNDROMU CAN.............................................13 3.4. TÝRÁNÍ A JEHO FORMY.........................................................................19 3.4.1. TĚLESNÉ TÝRÁNÍ..............................................................................21 3.4.1.A. ZAVŘENÁ PORANĚNÍ.................................................................23 3.4.1.B. OTEVŘENÁ PORANĚNÍ..............................................................23 3.4.1.C. MNOHOČETNÁ PORANĚNÍ.......................................................24 3.4.2. PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ.........................................................................24 3.4.3. ŠIKANA.................................................................................................26 3.4.4. SEXUÁLNÍ TÝRÁNÍ............................................................................27 3.4.4.A. SPECIFICKÉ TYPY SEXUÁLNÍHO ZNEUŽÍVÁNÍ...................30 3.4.5. ZVLÁŠTNÍ FORMY TÝRÁNÍ.............................................................31 3.4.5.A. SYSTÉMOVÉ TÝRÁNÍ.................................................................31 3.4.5.B. RITUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ.............................................................31 3.4.6. PEDAGOGIKA JAKO CESTA K NÁPRAVĚ.....................................33 3.5. SYMPROTMY A NÁSLEDKY..................................................................34 3.5.1. KRÁTKODOBÉ NÁSLEDKY..............................................................35 3.5.2. DLOUHODOBÉ NÁSLEDKY.............................................................35 3.6. PREVENCE.................................................................................................36 3.6.1. PRIMÁRNÍ PREVENCE.......................................................................36 3.6.2. SEKUNDÁRNÍ PREVENCE................................................................39 3.6.3. TERCIÁLNÍ PREVENCE.....................................................................39 3.7. JAK POMOCI TÝRANÝM DĚTEM..........................................................40 3.8. STATISTIKA ÚMRTÍ A SEBEVRAŽD DĚTÍ..........................................41 3.9. DIAGNOSTIKA..........................................................................................43 3.9.1. OBLASTI PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY.....................................44 3.9.2. DIAGNOSTICKÉ A AUTODIAGNOSTICKÉ KOMPETENCE UČITELE...............................................................................................46 3.9.3. ÚKOLY SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY.................47 3.10. LEGISLATIVA TÝRANÝCH DĚTÍ........................................................49 3.10.1. OSPOD – ORGÁN SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ...........50 3.10.2. ZÁKON O RODINĚ – 94/1963 Sb. ...................................................51 3.10.3. OBČANSKÝ ZÁKONÍK – 40/1964 Sb. ............................................52 3.10.4. ZÁKON O SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ – 359/1999 Sb. ....................................................................................52 3.10.5. TRESTNÍ ZÁKON – 40/2009 Sb. ......................................................53

5

3.10.6. FOND OHROŽENÝCH DĚTÍ............................................................54 3.10.7. ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE – 104/1991 Sb.............................55 3.10.8. ZÁKON O PŘESTUPCÍCH – 200/1990 Sb. ......................................56 3.10.9. REAKCE PRÁVA NA TÝRÁNÍ DĚTÍ .............................................57 3.11. SROVNÁNÍ PRÁVNÍ OCHRANY S NAŠIMI SOUSEDY ....................62 3.11.1. PŘÍKLAD SLOVENSKÉ RPUBLIKY...............................................62 3.11.2. PŘÍKLAD RAKOUSKA.....................................................................65 4. ČÁST VÝZKUMNÁ ......................................................................................66 4.1. CÍL SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU .....................................................66 4.2. METODOLOGIE VÝZKUMNÉ PRÁCE ..................................................66 4.2.1. METODIKA .........................................................................................66 4.2.2. KONCEPTUALIZACE ........................................................................67 4.2.3. OPERACIONALIZACE .......................................................................67 4.2.4. HYPOTÉZY ..........................................................................................68 4.2.5. OBJEKTIVITA, RELIABILITA ..........................................................68 4.2.6. SBĚR DAT ............................................................................................69 4.2.7. ANALÝZA DAT ..................................................................................69 4.3. INTERVIEW ...............................................................................................70 4.3.1. POLOŽENÉ OTÁZKY .........................................................................70 4.3.2. INTERVIEW – ANALÝZA A INTERPRETACE DAT ......................71 4.3.3. VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ .............................................................86 5. ZÁVĚR .............................................................................................................88 6. SUMMARY .....................................................................................................90 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................92 7.1. ON-LINE ZDROJE………………………………………………………..93 7.2. JINÉ ZDROJE………………………………………………………..........94 8. SEZNAM PŘÍLOH .........................................................................................96

6

7

„Zdravý člo věk lidi ne mučí, mučit e li se st ávají t i, co byli mučeni“ Car l Gust av Jung

„Leccos nás může změnit , ale začínáme a končíme v rodině. “ Ant ony Brent

„Test em mor álky spo lečnost i je t o, co dělá pro své dět i“ t eolog Diet r ich Bonhoeffer

„Ze všech živočichů je krut ý jen člo věk. On jediný působí bo lest , protože mu činí pot ěšení. “ Mark Twain

„Ačko liv je svět plný ut rpení, je t aké plný vít ězst ví nad ním. “ Hellen Keller

„Zvířat a nikdy nezabíjejí pro zábavu. Jedině člo věk se mučením, umíráním je mu podobných byt ost í baví. “ James Ant ho ny Froude

8

1. ÚVOD V dnešní uspěchané době, v níž žije me, t voříme velik ý svět , plný nejrůznějš ích věcí, lidí, jevů, všeho, co je okolo nás a všeho, s čím se set káváme buďt o denně nebo jen občas, či zř ídka. My lidé js me t ou základní složkou, kt erá udává směr i t empo, jak a kudy se budeme dál ubírat . Pot káváme se navzájem, známe se, mluvíme spo lu, reagu jeme navzá jem nebo naopak neznáme jeden druhého a míjíme se bez sebemenší int erakce. Přest o se st ále něco děje, mění se skut ečnost i, st ávají se věci ….. vše t voř íme my, my všichni, spo lečně nebo vedle sebe, píšeme dějiny. Každý z nás, lid í, kt eř í máme na st arost t vořit spo lečnost je jedinečná byt ost , každý z nás je t rochu jiný. To, jací jsme nesou naše genet ické infor mace, t y, jenž ut vářejí právě t o, jací js me. Jsou mezi námi t i, jenž by – lidově řečeno – neublížili mouše, snaží se po máhat druhým jak jen t o jde, chrání zvířat a, zkrášlují své oko lí a podobně, a le na druhou st ranu jsou bo hužel i t ací, pro kt erá st ále budeme st avět a udržovat nejr ůznějš í nápravná zař ízení, t o mys lím od diagnost ických úst avů až po věznice. To protože se chovají jinak, než by mě li, cho vají se špat ně vůči věcem i ost at ním, někdy ubližují i sami so bě; cho vají se prot i pravid lům, jež jsou uznávaná dnešní spo lečnost í. Těmt o pravidlům ř íkáme morálka a jejich znalo st získáváme celoživot ním sociálním učením, kt eré nám všt ěpuje, jaké

máme mít morální

vědo mí, na jehož základě se učíme mo rálně myslet a

následně

morálně chovat . Podíváme- li se ale do minulo st i, morálka nebyla vžd y st ejná, její pravidla se mění s do bou a vývo jem č lo věka, spo lečnost i a všeho t oho, co svět obsahuje. Liš í se je jí pravidla i mezi národy a kult urami, co je v někt er ých část ích svět a dovo leno, je jinde zapovězeno. Soust ředím se ale pochopit elně na pravidla a spo lečenské nor my, plat ící ve spo lečnost i, v níž žiji, v České republice, kde jsem do ma od svého narození.

9

V dějinách lidst va se už odehrálo mno ho dobrého, ale bo hužel i toho špat ného. Špat né věci vid íme kolem sebe denně, jakmile vyjdeme na ulici, jakmile pust íme t elevizi, rádio, ot evřeme noviny, zkrát ka vidíme je jak vlast níma očima, t ak na nás neust ále út očí ze všech mediálních prost ředků. Slyš íme, jak si o nic h lidé mezi sebou povídají, rozebíra jí je, hodnot í je, vidíme na jejich obličejích údiv a mno hdy i zděšení. ´T aková je naše dnešní spo lečnost ´, ř íkáme si a nemáme z t oho vět šinou pražádnou radost . Z psycho logického hlediska se někdy nelze divit , že zažíváme- li nějakou skut ečnost a čekáme, jaký bude výsledek, zkrát ka jak vše dopadne, nelze se divit tomu, že př edem očekáváme výs ledek negat ivní.

Důsledkům st avu

vědo mí a podvědo mí a uvědo mo vání si skut ečnost í široké veře jnost i se potom nelze divit a st ejně t ak tomu, že st ále více lidí dnes t rpí psychickými poruchami, depresemi a úzkost nými st avy. T ím ovšem v žádném př ípadě neo mlouvá m žádné negat ivní jevy ve spo lečnost i, jasné je, že nemůžu prost ě omluvit zloděje, kt erý kr ade ať již jde o cokoli jen proto, že je mi ho lít o, protože měl ponur é dět st ví. Ale jist ě budu nahlížet jinak na recidivist u, jenž př i loupeži mává pist o lí nebo dokonce někoho zraní a jinak budu nahlížet na t ýrané dít ě, t rpící hlady, kt eré ukradlo rohlík, aby se aspoň t rochu najedlo. Jak jsem zmínil výše, člo věk se socializuje po celý život , mno ho skut ečnost í a zákonit ost í poznává až t řeba v dospělo st i, ale t o, že např íklad krást se nemá musí být jasně malé mu dít ět i, sot va začne vnímat svět ! Jako t éma své diplo mo vé práce jsem si vybra l: "T ýrané dět i v České republice - právní aspekt y feno ménu t ýraných dět í“ (Srovnání se situací v sousedních zemích Evropské unie), a vybr al jsem si jej proto, že mne velmi zajímá a rád bych ho blíže poznal a prozkoumal. Jak jsem uvedl výše, dnes se st ále v médiích a dokonce i ve svém blízkém oko lí set káváme s nějakou for mou agr ese a zdá se, že frekvence výskyt u t ohoto nepř íjemného feno ménu se jeví t ak, že do budoucna může mít bo huže l vzest upný t rend.

10

2. CÍL PRÁCE Cíl pr áce: Cílem

mé

dip lo mo vé

práce

je

věnovat

se

problému

t ýrání,

zneužívání a zanedbávání dět í, poukázat na syndro m CAN a následky, kt eré může mít na dalš í vývo j dít ět e po st ránce ps ychické i fyzické. Vid ím jako pot řebné zjist it , jakým způsobem je v t omt o infor mo vána veřejnost a jak se k problému st aví. Rád bych i poukázal na pot řebu lepš í a důkladnějš í osvět y a prevence, aby se problému dalo předcházet a pokud již exist uje lépe ho zvidit elnit , naučit se najít opt imá lní řešení a za pomo ci t ohoto jej co nejlépe řešit a t udíž zvládat . Jist é je, že pokud se o něčem nemluví, jako by neexist ova lo. Cílem mé diplo mo vé práce je dá le i věno vat se srovnání

rozdílů

republice

a

v př íst upech

sousedních

zemích

lidí

k t ýraným

E vropské

unie.

dět em

v České

Pro

srovnání

s Českou republikou jsem zvo lil S lo vensko a Rakousko. Text a obsah práce jsem se snažil členit logicky.

Část t eoret ická: V začát ku t eoret ické část i své práce bych cht ěl osvět lit hist or ii t ýrání dět í, respekt ive př íst upy k dít ět i z hlediska morálky v určit é době, způsobům život a t é kt eré spo lečnost i a je jích spo lečenských pravidel. V dalším t ext u bych rád přešel zvo lna do současnost i, vylíč il st av, jaký je dnes, co nese za r iz ika pro dít ě, st ručně vypsal jevy, kt eré se dnes v naší spo lečnost i vyskyt ují a my js me povinni je řešit a ješt ě lépe – jim předcházet . Zde popíšu „syndr om CAN“, vysvět lím jeho podst at u, t edy podst at u t ýrání, zneužívání a zanedbávání. Také za jakých oko lnost í vzniká, jaké př ináší negat ivní prožit ky, jaká nese nebezpečí v souvislost i s dalším vývo jem dít ět e, kt eré r iziko vé skupiny jsou nejnáchylně jš í z hlediska podmínek k jeho vzniku a

11

jaké skup iny lid í jsou možnými a pot encio nálními

pachat eli se

sklo ny t ýrat dít ě. Dále se budu zabývat podobami, jaké může t ýrání mít , a t o od fyzického, psychického, sexuálního, sys t émo vého, až po dalš í a nejr ůznějš í specifické for my, kt eré nejs ou t ak známé a mediá lně rozšířené, přest o velmi nebezpečné a bohužel čast o podceňované nebo opomíjené. V dalším t ext u popíšu poranění jako následek t ýr ání, a to druhy poranění, vyskyt ujíc í se ne jčast ěji, a t o fyz ická, a le i psychická, sexuální a dalš í. Následná kapit o la bude věno vána diagnost ice, neboť jedině včasné upozornění a včasné rozpoznání jevu je velice důležit é, pro jeho podrobné prozkoumání, diagnost ikování a následné st anoven í řešení, aby se daly co nejvíce

odvr át it a vylo učit negat ivní

následky t ýrání a podobných nežádoucích prot ispo lečensk ých jevů, kt eré by do budoucna mo hly ohrozit dalš í všest ranný vývo j dít ět e. Dále se budu zabývat zákonodárst vím, je nž má zaručit po moc a ošet ř it nežádoucí jevy t ýrání, zneužívá ní a zanedbávání dít ět e a srovnám se sousedními země mi Evropské unie.

Část prakt ická: Zde se zaměř ím na výzkum, kt er ý by měl poukázat , jak je na tom naše veřejnost s infor mo vanost í o t ýr aných dět ech, o zneužívání a zanedbávání, co se jim vybaví, slyš í- li o problému. Cht ěl bych získat přehled o tom, jak by si lidé ur čit ých věkových kat egorií poradili s řešením, kdyby se s t ímt o jevem set kali „t vář í v t vář “. St anovil jsem něko lik hypot éz, připravil si ot ázky pro výzku m. Jako Výzkumno u met odu volím int er view, jehož cíle m a snahou je zjist it , co si lidé mys lí a jaká zaujímají st ano viska. Výsledky vyjádř ím grafy.

12

3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1.

AGRESE,

NÁSILÍ,

TÝRÁNÍ,

ZNEUŽÍVÁNÍ,

ZANEDBÁVÁNÍ je sociálně pat ologický jev, jemuž se věnuje obor „speciální pedago gika“,

konkr ét ně

speciá lně

pedagogická

disciplína

„etopedie“, nauka o poruchách cho vání a výcho vě a vzdělávání jedinců s poruchami cho vání. (V dalš í kapit o le popisuji dělení pedagogiky na jednot livé disciplíny.) Pokud se něčí chování odchylu je od st andardu, od našich morálních pravidel, označujeme je j jako sociálně pat ologické, t edy nemocné, t akové, kt eré do našeho život a nepat ř í a objevo vat by se t udíž nemělo. S ním spo jené a z něho se vyvíje jící pak popisuje me nežádoucí

jevy

a

ty

označuje me

jako

sociálně

pat ologické.

Samozřejmě je nut né t aké odlišo vat hloubku a závažnost t ěcht o nežádoucích jevů a podle t oho pak rozeznáváme st upně spo lečensk y nepř ijat elného cho vání: 

disociální ch ování

znamená lehkou odchylku od nor my, jenž se dá zpravidla vyřeš it řádnou a kvalit ní výcho vou, nej lépe v dobře a kvalit ně fungující rodině 

asoci ální chování

vážnějš í odchylky od nor málu, kt eré ješt ě nepřest upují záko n, ale jejich řešení vyžaduje zpravidla i př ít o mnost odborné po moci, např. v

pedagogicko -psycho logických

poradnách,

popř.

medic ínskou

pomoc, po moc psycho loga. Ale v každém př ípadě je zde opět na míst ě důsledná výcho va rodičo vská.

13



antisociální ch ování

zde se jedná již o t ěžké odchylk y od spo lečenských pravidel, jejic h přest upování má již prot ispo lečenský charakt er, hrubě porušujíc í spo lečenská pravidla a přest upujíc í záko n.

3.2. JAK TO BYLO V MINULOSTI Jak již jsem zmínil, násilí, agr ese a podobné jevy prováz í lidst vo od nepamět i. Tedy t o, co vidíme dnes, jako nepat ř ičné, nelíbí se nám t o a necht ěli bycho m se s něčím podobným set kávat . Ale někt eré spo lečenské jevy, kt eré již výše zmíněná morálka, lišíc í se v různých o bdobích lidst va dř íve povolo vala a byly běžné, dnes bude zavr hovat , jednoduše proto, že mnohdy nám ze st udia t ěcht o hist or ick ých udá lost í doslo va běhá mráz po zádech.

3.2.1.

EKONOMICKÁ

OHROŽENÍ

A

OBĚTOVÁNÍ

DĚTÍ Již od pravěku plat ila př írodní zákonit ost , že st áří lidé mají přednost před dít ět em a že i st arší dít ě má přednost před mladším. Pokud docházelo k obět ování, v zájmu společenst ví, došlo vžd y na t y nejmladš í. P lat il názor, že st arší dít ě, když bude samo, t ak snáze přežije a je s ním méně st arost í. Dět í bylo v dávných dobách v rodinách velké množst ví. Proto byly dět i někdy exist enční př ít ěží zvlášt ě v dobách nouze, hladu nebo při jiných druz ích st rádání. Každ ý hlado vý krk navíc byl dalš ím problémem a další př ít ěží. Pokud byly dět i st arší, bylo snahou rodiny, aby se jejich potomci co nejdř íve post avili na vlast ní no hy, popřípadě, aby rodině sami po máhali.

14

Nebylo výjimkou, že dět i, kt eré byly t zv. „nadpočet né, “ byly zanechávány hned po narození svému osudu nebo pokud nemělo d ít ě tolik št ěst í, aby se ho někdo dále ujal, bylo akt ivně usmr ceno. Odst up mezi jednot livými narozeními potomků činil ko lem t ř í let . St arší dět i již čile běhaly a byly do znač né mír y soběst ačné. V t ěžších

podmínkách,

např íklad

v Afr ice,

byl

odst up

mez i

jednot livými pot omky až pět let . V př ípadě necht ěného narození ve „špat ném čase“ hladu a st rádání, to znamenalo, že se rodiče dít ět e museli aut omat icky vzdát a t udíž se ho i zbavit . V ohrožení svých život ů byla i dvo jčat a, minimá lně jedno z nich. O ut rácení dvo jčat se zmiňují mnozí et nologo vé ješt ě do minulého st olet í. V někt er ých spo lečenst vech se provádí dodnes. Obět ování dět í v zájmu udržení si určit é

finanční rovno váhy

v rod ině je již dnes ot ázkou jen někt er ých rozvo jo vých zemí svět a. Př i pedagogické

pr axi,

když

budet e

se

svými

žáky probír at

v hodinách občanské výcho vy t éma „bo hat st ví a chudoba, “ t ak na Vás budou oči nic net ušících dět i vyjeveně pohlížet a ř íkat si, jest li si z nich net ropít e srandu, když jim popisujet e, že na svět ě ješt ě st ále exist uje bída a hlado mor. Vět šina rodičů nevede své rat o lest i k všeobecnému povědo mí o ekono mick ých rozdílech ve svět e, kde ješt ě dodnes exist ují míst a na naší planet ě, kde přežívají ro din y s dět mi od svít ání do soumraku s myš lenkou, že se t aké večer a nemusí díky své t íživé exist enční sit uaci vůbec dožít . Další necht ěné narozené dět i díky nepř ít o mnost i a někdy možná i neznalost i ant ikoncepčních př ípr avků a pomůcek, jsou pro rodiče př ít ěží a čast o se st ává, nebýt t edy humanit ár ní a lékařské po moci, že dět i umírají na podvýž ivu a nemoci spo jené s nemožnost í hyg ienického př íst upu. Je t o sice t éma, u kt erého „slabé žaludky“ mo hou zapochybo vat o správnost i a důvodu, proč by se t o mu měl y jejich dět i vůbec učit , ale je t o nedílnou součást í všeo becného rozhledu a sociá lního soucít ění s ost at ními lidmi.

15

V poslední do bě hlavně díky r ámcově vzdělávacím programům byla zařazena do výcho vy i int erkult ur ní výc hova. Její součást í je t aké vybudování si všeobecného přehledu v sociálních sférách, proto se mo ho u t aké žáci zúčast ňo vat mno ha pro jekt ů na pomoc rozvo je ško l v chudých rozvo jových zemích.

3.2.2. FAKTOR POHLAVÍ V řeckých rodinách bylo pravidlem mít dva až t ř i syny. O dívkách t oto pravidlo nep lat ilo. Více jak jedno děvče v rodině bylo vzácnost í. I v mo vit ějších rodinách se dívek bez vět ších rozpaků zbavovali.

„Na starých pohřebi štích nacházejí archeologové nepoměrně méně kost er děvčát ek než chl apečků a méně dospěl ých kost er ženských než mu žských, ačkoliv při narození mají děvčátka co do počtu určitou mírnou převahu. L. DeMause (1994) shromáždil doklady, že poměr děvčat k chlapcům dosahujícím dospělosti byl v antice zhruba 100:400. Ve středověku se tento rozdíl sní žil na 100:140 a teprve v 17. století se v někt erých evropských krají ch nachází vyrovnaný poměr pohlaví.“ 1

Menší počet dívek byl účinným socioekonomickým nást rojem. Omezila se porodnost a jak plat ilo v malých ant ick ých měst ských st át ech, čím méně lidí, t ím méně se musí nast řádaný ma jet ek dělit . Proto bylo výhodnějš í mít méně členů a t udíž nárok na vět ší majet ek. Odjakživa žila t aké předst ava o nadřazenost i mužského pohlaví. Hlavní ro li hr ála asi t ělesná síla a t udíž i dobr ý vo jensk ý pot encio nál, spo jený s obranou majet ku, rodiny či spo lečenst ví.

1

Dunovský, J.:Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing. Praha 1995. s.27.

16

3.2.3. POMSTA ČI OBĚTO VÁNÍ DÍTĚTE Podle Dunovského se o pomst ě dozvídáme již ve St arém zákoně. Š lo o fyz ickou likvidaci potomků cizího rodu, t zv. „po mst a nepř ít eli. “

Zbavení se prot ivníka vybit ím jeho dět í, se pano vník

zbavil následně možné po mst y od dět i prot ivníka až by vyrost ly. Ničím zvlášt ním nebylo ani obět ování dět í. Dělo se t ak z důvodu usmíření s i rozhněvaného božst va. Dít ě bylo bráno jako cenný dar v podobě objevuje me

čest né

a

např íklad

nevinné

obět i.

v př íběhu

o

Př íklady

dět ských

Abr ahámo vi,

kt er ý

obět í měl

Hospodinovi obět ovat svého syna či v př íběhu o Agamemno vi, t rojském vo jevůdci, kt er ý si cht ěl obět ováním své dcer y usmíř it bohyni Art emis. Našt ěst í v t ěcht o příbězích bohové své obět i nepř ijali. Dít ě bylo v Ant ice t vorem, kt erý ne má žádné právo. Ot ec mohl se svým dít ět em nakládat jak se mu zlíbilo – pat ria pot est as. Zlo mem v hist or ii byl asi rok 374. Od t éto chvíle bylo bráno zabit í dít ět e jako vražda. V právním kodexu bylo dít ě bráno jako lidská byt ost , kt erá má svou duši a na niž se vzt ahuje v křesťanst ví př ikázání „nezabiješ. “

17

3.3. CHARAKTERISTIKA SYNDROMU CAN Dojde- li k poškození, narušení, zásahu do st avu a vývo je dít ět e z hlediska sociálního, psychického i fyz ického, vzniklého z nějakého nepat ř ičného, či nepř ijat elného jednání rodičů, pěst ounů, zákonných zást upců, pedagogů nebo i dalších ciz ích dospělých osob, hodnot íme, charakt er izujeme a klasifikujeme t ut o skut ečnost jako synd rom CAN. Tat o zkrat ka pochází z angličt iny, kt erá užívá t ermíny:

„abuse“

v celkovém

(zneužívání)

ko nt ext u

„chi ld

a

„neglect “

abuse

and

(zanedbávání), což

neglect“

charakt er izujeme odpovídajícím českým výkladem jako „týrání, zn eu žívání a zan edbávání dítěte“. Od rozhodnut í Zdravot ní ko mise Rady Evropy z roku 1992 k syndro mu CAN řadíme t yt o skut ečnost i: a) fyzické t ýrání dít ět e b) psychické t ýrání d ít ět e c) sexuální zneužívání d) šikanu e) zanedbávání f)

sekundár ní vikt imizace

(vict im = o běť, po jem, užívaný v kr iminologii a v kr imina list ické psycho logii) což je sekundár ní zr aňování a vyst avování dít ět e nadměr né psychické zát ěži, probíhající např. for mou opakovaného zpovídání dít ět e o událost i, pochybo vání o t vrzení dít ět e o událost i, svádění viny na dít ě z důvodu nabádání, svalo vání viny na dít ě z druhého („js i st arší, měj js i ho hlídat “) nebo odebrání dít ět e z rodiny. g) Münchhausenův syndro m by proxy Münchhausenův s yndro m řad íme mezi duševní poruchy, kdy je předst írána nějaká psychická, či fyzická ano málie, onemocnění, vyžadujíc í odbornou, nejlépe medicínsko u léčbu. Pokud máme před sebou

Münchhausemův

syndro m

18

t akzvaně

v zast oupení

–

„by

proxy“, ho voř íme o st avu, či jevu, kdy dít ě žádnou chorobou nebo pat ologickým st avem net rpí, ale dospělý u dít ět e, jež je na něm závis lé,

předst írá

a

vykonst ruuje,

př ípadně

vyvo lá

sympt o my

onemocnění, vyžadujíc í léčbu a jejich řešení. V t éto souvislo st i může ze st rany narušeného rodiče nebo jakéko li jiné dospělé pečujíc í

osoby

do jít

až

ext rémům,

jakými

jsou

např íklad

zmanipulo vání výs ledků vyšet ření, falš ování lékař ských zpráv a vyšet ření, v nejhor ším př ípadě i podávání chemikálií ( léků, jedů, č i jiných lát ek), z důvodu snahy o vyvo lání sympt o mů nemo ci u dít ět e. St at us, výsledek, vyplývající ze všech t ěcht o vyjmeno vanýc h skut ečnost í je, že vžd y dít ě st rádá po fyzické i psychické st ránce a je bezprost ředně ohrožen jeho následný vývo j. V polo vině minulého st o let í začali lékař i ve svět ě st udovat negat ivní

jev

zanedbávání,

zneužívání

a

t ýrání

dít ět e,

jako

„Bat t ered Child S yndro me“ kdy byl poprvé popsán v roce 1962, t edy skoro před padesát i lét y, t ehdy naz ývaný syndro m bit ého dít ět e a t ýráni, zanedbávání, či zneužívání bylo nazváno ko mplexně jako „neúrazová poranění“. Později byl zaveden a ust ano ven po jem „syndro m CAN“, jenž u nás začal být st udován a následně prorazil až v lét ech sedmdesát ých. Posléze v devadesát ých lét ech se začaly evidovat př ípad y, t ýkajíc í se CAN, st ejná doba nese i počát ek vzniku různých neziskových organizací, zabývajících se po mocí ohroženým dět em, kr izová cent ra a link y důvěr y. Od roku 1991 byla u nás př ijat a a plat í Úmluva o p rávech dítěte.

19

Jako i v jiných př ípadech, např. u problému drogovýc h závis lost í, alko ho lis mu nebo záško láct ví a dalších, i v př ípadech r izika

vzniku

CAN

exist uje

vyšší exponovanost

pro

někt eré,

t akzvané r iziko vé skupiny dět í, u nichž může ve vět ším procent u k popisovanému jevu docházet . Bývá t o čast o: a) neprospívajíc í žák vět šinou ze slabého a nevyho vujícího sociálního prost ředí, t rpící

ať

už

nedost at kem

sociálníc h

podnět ů,

či

nedost at kem nadání ke vzdělání b) dít ě s LMD ( lehkou mozkovou dysfunkcí), kt eré je čast o nesoust ředěné,

hyperakt ivní,

dr áždivé,

nálado vě

nevyvážené, psychicky labilní, t rucovit é, negat ivist ické a v důsledku t ohoto i prospěcho vě ohrožené c) dít ě v péči nevlast ního rodiče d) dít ě psychicky nedozrálé, zpo malené, neakt ivní, ut lumené, pasivní,

neschopné

zaujmout

jakoukoli

pozornost

dospělého i ost at ních e) v př ípadě sexuálního zneužívání lze zařadit i děvčat a s vyspělým vzhledem a popř. „mazlivým“ chováním

St ejně jako pro dět i t ýrané, zneužívané a zanedbávané exist uj í i r izikové skupiny mezi dospělými, kt eří t ýrají, zneužíva jí a zanedbávají. T y čast o najdeme mezi jedinci, kt eř í se vyznačují t ím, že: a) i je jich dět st ví je poznamenáno zkušenost i s t ýráním, zneužíváním, či zanedbáváním b) vývo j je jich osobnost i byl a je pat ologický c) čast o se jedná o jedince např. neúspěšné, psychicky nespoko jené se sebou sama, zneuznané d) nezř ídka mez i nimi najdeme lid i neurotické, neschopné sebeo vládání a sebeko nt roly e) lidi žijíc í v neust álém st resu

20

f)

jedince nedozrálé a neschopné být řádným i rodiči mezi nimiž mo hou být např. i osoby s ment ální ret ardací, dement ní, ps ychopat ické

g) st ejně t ak rodiče, kladoucí na své dět i nesmys lně vysoké nároky, zpravid la buďt o proto, že cht ějí, aby je jich dít ě bylo lepší než o ni sami nebo že prost řednict vím svého dít ět e cht ějí sami nějak vyniknout (chlubení se výs ledk y svého dít ět e), čast o i proto, že co sami nedosáhli, očekávají, že je jich dít ě splní a ko mpenzuje jim t ak jejich vlast ní handicap. h) t aké lidé závislí na drogách, či alko ho lu i)

osoby t rpící sexuálními deviacemi

j)

lidé, žijíc í neobvyklým způso bem, odlišným život ní m st ylem, t ím mys lím členy různých neo bvyk lých skupin, nejčast ěji náboženských sekt .

Jak

popi suje

vzh ledem

ke všem

jed notlivým

ob lastem

vývoje dítěte Světová zd ravotnická organi zace (WHO) ri zi kové faktory týrání, zn eu žívání glob álně:

- Z h ledi ska dítěte: pohlaví, předčasná vyspělost , necht ěné dít ě, t ělesně post ižené dít ě; - Z h led iska rodičů: nízk ý věk, osamělý vycho vávající rodič, necht ěné kompet ence,

t ěhot enst ví, osobní

nedost at ečné

zkušenost

s

výcho vné

t ýráním

v

rodičovské

dět st ví,

drogová

závis lost , nedost at ečná předporodní péče, fyzická nebo psychická nemoc,

problémy

v

part nerském

vzt ahu;

- Z h ledi ska rodiny: ve likost rodiny, nízký socioekono mický st at us, společenská izo lace, vysoký st upeň st resu, násilí nebo zneužívání

v

rodině

v

minulost i;

- Z h lediska společnosti: neexist ence nebo nerespekt ování dět ských práv, neuznávání hodnot y dít ět e (diskr iminace podle pohlaví, dět i

21

menšino vých

skupin

o byvat el,

post ižené),

sociální

nerovnost ,

organizované násilí ( válk y, vysoká kr iminalit a, akcept ace násilí ze st rany spo lečnost i, násilí pr ezent ované v médiích, kult ur ní nor my dané spo lečnost i).

Na závěr kapit o ly něko lik vyvrácených mýt ů „1. Sexuálního zn euží vání se dopoušt ějí j en lidé, které oběť nezná. (om yl) Sexuální ho zneužívání se může dopust it kdokoliv (rodi če, příbuzní, rodinní přátel é, učitel é,...).

2. Týrá-li n ěkdo dítě pou ze pod vlivem alkoholu nebo drog, pak skutečný probl ém je v jeh o závi slost i n a alkoholu n ebo drogách. Pokud se zbaví této závi slosti, přestane i zneužívání. (om yl) Alkohol ani droga samy o sobě nikdy t ýrání nevyvolávají. Tyto látky však mohou odstranit zábrany a člověk pod jeji ch vl ivem jedná podle

svých

skutečných

impul sů.

Někteří

lidé

se

dopouštějí

sexuálního zneužívání jen pod vlivem al koholu nebo drog, ale to neznamená, že za jejich chování mů že al kohol nebo droga. T akový člověk „pot řebuje“ drogu, aby dělal to, co stejně v podstatě děl at chce.

3. Chlapce sexuálně zneu žívají jedině hom osexuální m uži. (om yl) Jsou

známy

případy,

kdy

muži.

Podobně

heterosexuál ní

chlapce

heterosexuál ními

dívky

zneužívaly mohou

být

ženy

nebo

zneuží vány ženami.

4. Pokud se dítěti sexuální kontakt s dospělým člověkem líbí, nejde o skutečn é zneu žití. (om yl) Někt eré děti mohou nalézt určité pot ěšení v sexuálním zneužívání, které je jim vnuceno. Člověk, který dít ě sexuálně zneuží vá, mu také někdy ří ká, že jeho potěšení je důkazem, že dít ě o sexuální aktivit y

22

opravdu stojí. I když těl o dítět e reaguj e pocity pot ěšení, neznamená to, že je za zneuži tí odpovědné. Děti nejsou nikdy odpovědné za sexuální zneužívání, bez ohledu na to, jaké přitom maj í pocity.

5. Pokud m á dítě neustále nějaké pot íže, pak aspoň částečně m ůže sam o za to, že se na něj rodiče zlobí a týrají ho. (om yl) Stejně tak jako dítě ni kdy není odpovědné za sexuální zneužití, nenese také nikdy odpovědnost za f yzické týrání.

6. Týrání se dopou štějí jen lidé s nízkým vzděláním . (om yl) Pří pady f yzi ckého, sexuálního nebo psychického týrání nal ezneme ve všech sociální ch, vzdělanostní ch a maj etkových vrstvách, u všech ras a ve všech typech rodin.

7. Pokud rodiče neu stále urážejí nebo ponižují své dít ě, pak zřejm ě m uselo udělat něco, čím je vyprovokovalo. (om yl) Platí, že dítě není za žádné týrání či zneužívání odpovědné. St ejně tak rodiče nezneužívají psychicky své dítě proto, že by si to zasl ouži lo, ale proto, že mají vnit řní pot řebu to dělat.

8. Dospělí se dopou štěj í sexuálního zneužívání j edině proto, aby dosáhli sexuálního u spokoj ení. (om yl) Někt eří dospělí (nebo dospívají cí) navazují sexuál ní vztahy s mnohem mladšími dětmi spí še proto, aby vychutnali vlastní pocit moci nad druhým člověkem. Ji ní agresoři skut ečně považují děti za zdroj sexuálního uspokojení. Tito lidé se mohou cítit sami bezmocní a neji stí (např. sami byli v dět ství sexuálně zneužíváni) a sexuální oblast v nich může vyvolávat t akový strach, že se cítí dobře j edině s dětmi.“ 2

2

Hubáčková, J.: Syndrom CAN: Definice a rizikové faktory [online]. Informační a vzdělávací portal školství Zlínského kraje [cit. 2008-08-15]. Dostupné z:

23

3.4. TÝRÁNÍ A JEHO FORMY

Definice t ýrání, podle Zdravot ní ko mise Rady E vropy z roku 1992 (publiko váno v časopise Dět i a my, ročník XXIII, 1993, č. 4, st r. 9): „T ělesné týrání je def inováno jako tělesné ublížení

dítěti

anebo nezabránění

ublížení či utrpení dítěte, včetně úmyslného otrávení nebo udušení dítěte, a to tam, kde je určitá znalost či důvodné podezření, že zranění bylo způsobeno anebo že mu vědomě nebylo zabráněno. “ („Zdroj: http:// www. iustin.cz/Ruzne/DEF_TYR.asp“)

T ýrání není pouze bit í, šikana nebo nějaké t ělesné t rápení. T ýrat něko ho můžeme i t ím, že jej st avíme před neřešit elné úko ly, chceme po něm, aby splnil nesplnit elné, pokud nesplní, hrozíme t rest y, kt er ých se t ýraná osoba bo jí a vyvo lávají v ní st resové sit uace. Z t oho plyne, že t ýrat někoho lze ne jen fyzicky, ale i psychicky, sexuálně a kt er ý př ípad je horší a zanechává horší následky se nedá jednoznačně ř íci. Jednot livé for my popisuji podrobněji v dalšíc h podkapit olách. Ve vět šině př ípadů ale lze ř íci, že t yt o všechny for my jdou ruku v ruce, protože t ýraná osoba např. fyziky nebo sexuálně prožívá i v podobě neust álého st rachu a obav co zase př ijde i muka psychická. S jist otou lze t vrdit , že je nut né jakékoli t ýrání r adikálně řešit a opat rně posuzovat dle závažnost i př ípad od př ípadu. Také víme, a je t řeba t oto zmínit , že t ýrání jakéko li může mít nedozír né negat ivní následky pro t ýr anou osobnost do daleké budoucnost i. T ýr aný člo věk si s sebou nese po celý život st ín hrozných prožit ků, kt eré by samo zřejmě nejraději nikdy nezažil. Nejen hrozné vzpo mínk y a

24

noční můr y a podobně, a le t aké čet ná poranění mno hdy s t rvalými následky. U jakéhoko li druhu poranění je nut né se nad t outo skut ečnost í velmi

zamýš let .

Zvlášt ě

z pozice

učit ele,

kt er ý

má

za

dět i

odpovědnost , i kd yž jen na plo še školy. Je t řeba být velmi obezřet ný. P edagog se sice set kává velmi čast o s t eoret ickým post upem, jak po moci v př ípadě t ýr aného dít ět e, ale když se t eorie náhle pro mění v praxi, pak si čast o neví rady ani uč it el, ani žák. Mnoho př ípadů násilí na dět ech s výs ledkem poranění, lze běžně z pozice

učit ele

Mnohočet né

a

žáka

podlit iny

sedíc ího

mo hou

sice

v lavici, být

bezpečně

výs ledkem

poznat .

klukovské

pot yčky, či závěrem sportovního zápo lení, ale pokud vyskyt ují čast o, nezbývá nic jiného než si s žákem pro mluvit . T ýrané dět i se vět šinou, z osobní zkušenost i, s učit elem nebo rodič i o svém t ýr ání nerady baví. Je však rozdíle m, zda- li je t ýranou osobou hoch nebo dívka. Každ ý fakt or osobnost i ovlivňuje ochot u mluvit o svém problému různě. Každopádně se vše pro jevuje na je jich chování a následně i na jejich soust ředění a v neposlední řadě i prospěchu. Z markant ního ko lísání známek, jenž lze dobře pozorovat , se st ává ukazat el, že se v dít ět i něco odehrává a že není něco v pořádku. V t ét o kapit ole jsem se zaměř il na popis forem t ýr ání, kde jsem zahr nul i hledisko lékař ské. For my t ýr ání jsou velmi r ůznorodé. Dle Fondu ohroženýc h dět í je nejčast ější for mou t ýrání surové bit í, t j. bit í rukama, pěst mi, či jinými předmět y jako např íklad opaske m, prut em, gumo vou hadicí. K t ýrání bohužel pat ř í i kopání, mlácení hlavou o zeď, pálení cigaret ami, t rhání vlasů, popáleniny o kamna či jiný žhnoucí spot řebič.

Set káváme

se

i

s úmys lným

opařením,

t opením,

svazo váním k židli, dušením. Dalš í for my t ýrání už asi není t řeba dále popisovat . Za t ýrání se považuje i opo menut í osobní péče. K t omu dochází, když

dít ě není samo schopné se o sebe post arat a t en,

25

komu bylo dít ě svěřeno , t oto opomíná . Sem pat ř í zanedbávání osobní hygieny dít ět e, kt eré čast o vede až k t ěžkým opruzeninám a dalším závažným zdravot ním problémů m.

3.4.1. TĚLESNÉ TÝRÁNÍ Tělesné t ýrání lze rozdělit na t ělesná t ýrání akt ivní a pasivn í povahy. Pr vní zmíněná skupina – t ýrání akt ivní – zahr nuje všechny akt y násilí na dít ět i. Ty mo hou vyúst it k následnému vidit elnému poranění či závažnějš ímu a hůře poznat elnému poranění skr yt ému. Tělesné t ýrání je čast o způsobeno nezvládnut ou nadměr nou agresí rodiče či osob, kt eré mají dít ě v péči. Tělesné t rest ání lze t ěžko odlišit od t ýrání. Tato hranice mez i t ělesným t rest em a t ýráním je čast o t éměř nezjist it elná. Je t ěžké rozhodnout , zda- li šlo o pouhou náhodu nebo nedost at ečnou péči. Proto je po vinno st í lékaře či jiné zaint er esované osoby, př i zjišt ění poranění se zamys let a důkladně prozkoumat , jak k poranění došlo a t o někdy i za po moci sociálních pracovníků. Podle st udie Vaníčkové a spo l. z roku 1994 jsou 2/3 dět i bit y výjimečně. Každé pát é dít ě je však bit o relat ivně čast o. Fackování, výpr ask, kopance a silné rány až dít ě zt rat í rovnováhu, to vše se st alo „výcho vnými prost ředky“. O t o děsivější je, že se t akt o u nás „vycho vávají“ i dívky. Vše zkrát ka nasvědčuje t omu, že t ělesné násilí je u nás dosud výcho vným prost ředkem velkého významu. Je ale nut né zmínit i ško lní prost ředí i t o, že v dnešní ško le se již dět i t ělesně net rest ají a když, t ak opravdu výjimečně a t o s r izikem, že př íslušný pedagog – neprofesio nál za nepř ípust ný t ělesný t rest ponese adekvát ní následky. Ale vždyck y t omu t ak nebylo. Ze svědect ví jedné st arší paní, kt erá chodila do základní ško ly v do bě, kdy se již začína lo mluvit o tom, že t ělesné t rest y ve

26

ško le jsou nepř ípust né, vím, že t ehdy jejich učit el mat emat iky zbil žáka 8. t řídy t ak, že „chyt al druhou o tabuli a když se ot očil do t řídy, měl zkr vavený obličej a krev mu t ekla hlavně z nosu“. Jak jsem slyšel, zbil žáka a nebylo t o poprvé, ani naposled. Tent o učit el fyzicky t rest al – skoro by se dalo ř íci denně a t o nejen chlapce, ale i dívky. Tenkrát si nikdo z dět í nest ěžo val, pr ý proto, že se báli „ješt ě horšího, dalš ího, co by mo hlo př ijít “.

„Výchova bez „pozitivního výprasku“

Na toto tvrzení zareaguje minimálně jeden rodič. V naší společnosti se šíří názor: „Uhodit zvíře se nazývá krutost. Uhodit dospělého se nazývá agrese. Uhodit dítě se nazývá výchova.“ Obecně se připouští, že děti občas potřebují „na zadek“ jako důkaz rodičovské autority. Nicméně toto tvrzení je chybné. „Používání tělesných trestů není v ničem znamením skutečné autority ani výchovné kompetence. [...] Tělesné tresty i vysvětlené, kontrolované a realizované s nejlepšími úmysly jsou škodlivé a v posledku vyvolávají opačný účinek, než byl původně zamýšlen. Vedou dítě k násilí. Výprask i pohlavky dělají dobře osobě, která se jimi vybíjí zlost. Ale pokud jde o výchovu, ve skutečnosti jsou účinné pouze krátkodobě. Umlčují spor a umlčují i dítě. A za tímto umlčením se může rozvíjet ponížení, úzkost, vztek, pocit nespravedlnosti, necitelnost, pohrdavé a arogantní chování, touha po pomstě....“3

3

Trélaün, B.: Překonávání konfliktů v rodině. Portál. Praha 2005. s. 49.

27

3.4.1.A. ZAVŘENÁ PORANĚNÍ Př íkladem zavřených poranění mo hou být ot řesy. Zvnějšku nejsou nijak poznat elné, jelikož se jedná vět šinou o otřesy mo zku či poranění míchy. Pohmožděniny se vyskyt ují u 90% př ípadů t ělesného t ýrání. Projevují se jako malé podkožní krevní výrony, „modř iny. “ „Jsou obtí žněji

zjistit elné na tmavé kůži

(např.

u Romů)

a

procházejí při rozeným procesem změny barvy. Od 0 do 48 hodin je to otok a červená neb modrá barva, druhý až třetí den purpurová barva, čtvrtý až sedmý den žlut á až hnědá, za více jak sedm dní hnědá, blednoucí.“ 4

Dalším neméně vzácným poraněním je vyt r hávání vlasů. Čast o se t ak st ává i v celých cho máčcích. Výs ledkem jsou lys iny. Př i kousnut í dochází ke t vorbě modř in i krvácení. Je nut né v t akovémt o př ípadě vyhledat zubního lékaře, kt er ý je schopen vhodného posudku. U malých dět í se čast o lze set kat s post ižením mozku v důsledku t řesení dít ět em (S haking Child S yndrom). Je to klasický doklad ext rémního násilí na dít ět i. Př i použit í velké síly př i t řesení může dojít i k us mr cení dít ět e.

3.4.1.B. OTEVŘENÁ PORANĚNÍ K t ěmt o poraněním pat ř í např íklad čast é poranění hlavy. Rány na hlavě jsou vět šinou provázeny rozt ř íšt ěním lebečních kost í. Př i

4

Dunovský, J.:Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing. Praha 1995.

s.42.

28

př ít omnost i nit roočního krvácení jsou lékař i schopni lehce vyvodit z jakého

důvodu

k tomut o

krvácení

dochází.

Bývá

výs ledkem

př ímých úderů na oblast i očnic – rány pěst í do oka. K ot evřeným

poraněním

ř adíme

i

popálení.

Popáleniny,

především t y vět šího rozsahu mo hou způso bit celkovou reakci organismu. Úmrt nost záleží na rozsahu popálenin u dít ět e.

3.4.1.C. MNOHOČETNÁ PORANĚNÍ „Objevují se v rá mci syndromu CAN všude tam, kde situace dítěte, nejčastěji v rodi ně, se postupně stává velmi nepříznivou a kde již dítě delší dobu trpí především opakovanými útoky psychopat a. Pokud

je

obětí

agrese

též

mat ka,

trvá

objevení

závažného ohrožení členů rodi ny relativně velmi dlouho.“

takovéhoto 5

3.4.2. PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ O psychickém t ýrání se nemluví t ak čast o jako o t ýrání fyzickém

či sexuálním.

Ono

je t o tot iž t ak,

že si

mno hdy

neuvědo mujeme, že vše co se nám st ane, fyzicky t o bo lí, t ak v nás zanechává i psychický prožit ek a po vědomí o sit uaci, jenž se st ala obavou, aby se nest ala znovu a opakovaně. Toto se dá část ečně spo jit i např íklad s t ím, že malé dít ě, které si sáhne na rozpálená

5

Dunovský, J.:Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing. Praha 1995. s.50.

29

kamna, zažívá něco velmi nepř íjemného. Na zbyt ek život a má zpravidla

zafixo váno,

že

kdyko li

pokus

zopakuje,

nepř íje mný

prožit ek se t aké zopakuje a t udíž nemá sahat na rozpálená kamna, protože t éto sit uace se chce vyvarovat a bojí se jí. Psychické či emo cio nální t ýrání je t ýrání, jenž nelze snadno rozpoznat na pr vní po hled. Samo zřejmě záleží na int enzit ě, na do bě, po kt erou je dít ě t ýráno a na věku t ýraného. Věk je důležit ým měř ít kem. Záleží na jakém st upni vývo je se t ýrané dít ě nachází, jelikož plat í, čím st arší je t ýr aný jedinec, t ím je jednodušší se pro něho s touto skut ečnost í vyrovnat , popřípadě i naučit žít . Přest o ale musíme počít at s t ím, že v psychice jedince v jakémko li věku, po jakéko li hrozné s it uaci, zůst ane jakýs i pomyslný „zásek“, prost ě čárka, kt erá je nesmazat elná a s novou nepř íjemnou zkušenost í, byť lét y zast rčená do pozadí, zno vu vyplave na povrch. Reakce na t ýrání jsou různé. Jsou dět i, kt eré se st áhnou a uzavřou do sebe. St anou se ust rašenými a úzkost nými. Žijí si ve svém svět e. Jiné dět i, kt eré byly t ýrané, reagují agresivně a st ále prosazují své názor y. Vět šinou se jedná o napodobení chování je jich rodičů nebo dospělých v jejich blízkém oko lí. Jak již jsem zmínil, exist ují mno há, ale nikdy st oprocent ně průkazná vodít ka k tomu, jak zjist it , je- li dít ě t ýráno. Je zde ale mno ho aspekt ů, kt erých si musíme všímat . Jako rodič, učit el, kamarád nebo i nezávis lý pozorovat el, prost ě každý, kdo s dít ět em př ichází do jakéhoko li st yku. Není nor mální např íklad, že je dít ě per manent ně ze všeho vyděšené, že si kr yje obličej a hlavu jakoby na obranu, když jen někdo v jeho okolí zvedne ruku, že se leká a př ikrčí, když někdo na někoho zavo lá nebo zvedne hlas, či že se dokonce někdy v noci po močuje, nebo se budí zpocené z noční můr y. Vždy je varující každý signál, jenž by mo hl vést k podezření, jakko li je t ěžké t oto prozkoumat a vyvodit správný závěr. Mnoho dět í si ale do dospělost i odnáší „šrámy na duši“, kt eré jsou následkem ně jakého psychického t eroru, zažit ého v dět st ví.

30

S psychickým t ýr áním se neset káváme jen ve směru rodič – dít ě, ale můžeme někdy hovoř it i o t ýrání rodičů dět mi. Může se jednat , jak o t ýr ání psychické, t ak i fyz ické. Zvlášt ě s pokročilým věkem

rodičů.

V př ípadě

st arších

lidí

hovoř íme

někdy

i

o

psychickém vydírání. Určit ě se nejeden z nás set kal se sit uací, kd y se st ar ý člo věk cít í ut isko vaný ( i když t omu t ak čast o ani není) a vyžaduje si pozornost . Pokud se mu v jeho počínání nedař í, začíná vět u se slo vy: „Že já jse m se zase probudil. Vždyť už mě k ničemu nepot řebujet e....“ I v to mt o případě se jedná o druh psychického t ýrání.

3.4.3. ŠIKANA

Jednou z nejznámějš ích forem psychického t ýrání spo jeného s fyzickým je š ikana.

„Šikana je def inována jako agrese, které se dopouští jedinec nebo skupi na vůči jedinci nebo skupině ví ceméně bezbranným, ať už pro f yzickou nebo jinou slabost nebo nemožnost účinné obrany.“ („ Zdroj : Dunov sk ý , J ., Dy t ryc h, Z. , Mat ě jč e k, Z., 1995, s. 69 )

S šikanou se lze nejčast ěji set kat na ško lách, int ernát ech, ale i mezi vo jáky či jino u velkou skupino u lidí, nacházející se vět šinou pohro madě. Odjakživa měl každý jedinec chuť vládnout nad svými mladšími či slabšími vrst evníky, být něčím víc a usnadňo vat si t ak svůj život . Typické pro šikanu je hrubé chování, hrubá manipulace až fyzické násilí, doprovázené hrubými nadávka mi a posměchem. Š ikana může ovlivňo vat ve lkou škálu lid í. Ško la je pro šikanu úrodnou půdou a míst e m, kde se dík y počt u lidí na malé plo še velmi dař í. Set káváme se se šikanou od st arších žáků ( mazáků), kt eří si nechávají nosit od mladších spo lužáků svačiny, nosí jim t ašky, musí

31

dát přednost v řadě na oběd st aršímu. Dalším př ík ladem je dobře prospíva jící žák, kt er ý svým vývo jem ut íká ost at ním žáků m. Od méně chápajících, zat o silnějš ích žáků se mu dost ává odměn v podobě různých výhružek a posměšků. Lze t edy ř íc i, že působit elé šikany jsou všeobecně agres ivní ke svému oko lí,

impuls ivní,

dominant ní a bez schopnost i se vcít it do pozice druhých. Není výjimkou, že se z obět i st ává út očník. Snaha vymanit se ze své špat né pozice je silně jší, než síla ke st álému odporu. Jedinec pr incipu násilí podléhá ve chvíli, kd y si mys lí, že pochopil jak t o fungu je. Domněnka, že kdo nemučí je mučen, pak v t akovémt o jedinci vybudí agresi.

3.4.4. SEXUÁLNÍ TÝRÁNÍ Tent o jev se o bjevoval již v dávných dobách a kult urách. Toto t ýrání lze vět šinou charakt er izo vat jako sexuální uspoko jování do spělého jedince na dít ět i. Dit ě může být zneužíváno i v oblast i prost it uce či pornografie. Sexuální zneužívání je doprovázeno i násilím za účelem mlčenlivo st i dít ět e. Proto je velmi náročné objevit a prokázat sexuální zneužívání.

„Zatímco v Americe a západní Evropě šel vývoj od 60. let od f yzického

týrání

přes

duševní

a

citové

týrání

k sexuálnímu

zneužívání a přes tyto f ormy ubli žování dítěti se dost al k další m velmi vážné kategorii, kterou je zanedbávání dítěte, u nás j sme se od zanedbávání

a

citové

depri vace

dost ali

k f yzickému

týrání

sexuálnímu zneužívání dítěte.“ 6

6

Dunovský, J.:Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing. Praha 1995. s.50.

32

a

Asi 20% př ípadů sexuálního

zneužit í se odehrává u dět í

v předško lním věku, u bat olat a kojenců. Méně čast é je sexuální zneužívání chlapců. Pachat elé jsou čast ěji het erosexuální muži. Riziko sexuálního zneužit í zvyšuje osamělost dít ět e nebo rozpad rodiny. Dysfunkční rodina, kt erá není schopna svému dít ět i za jist it svou pozornost a bezpečí, je př íčino u emoční depr ivace dít ět e. Zvýšeným r izikem je nevlast ní ot ec dít ět e, vyst upujíc í v ro li t zv. „st r ýčka, “ rodiče,

pijící

alkoho l

a

zneužíva jící

drogy.

Post ižené

či

handicapované dět i jsou př ímo magnet em pro sexuální zneužit í. Nikdo jim nevěř í a jejich práva bývávají čast o velmi o mezena. Vše je důsledkem nedost at ečné kont roly usnadňujíc í sexuální zneuž it í. Bohužel

se

post upem

doby

a

rozvo jem

t echniky,

hlavně

svět ových sociálních sít í na int er net u, set káváme s rozmache m dět ské pornografie a dět ské prost it uce. Jedinci, kt eř í t ent o druh pot ěšení vyhledávají jsou čast o dopadeni po licií, kt erá rázně zakročuje v t éto věci. Skoro každý den se v t isku dočít áme, že došlo k prolo mení ut ajení někt erého z gangu, jenž se zabýva l šíř ením a dist r ibucí dět ské pornografie. Pro

příklad

jsem

si

na

českém

int ernet ovém

vyhledávači

seznam.cz vyhledal heslo „dět ská pornografie. “ Pr vní odkaz, kt er ý mi t ent o vyhledávač našel, je níže uvedený článek.

„Internet je veřej ná síť kam má přístup v podstatě každý, mnoho lidí z cel ého světa. Bohužel, má tam pří stup i mnoho kriminální ch živlů a úchyláků, pro které je int ernet nástroj pro uspokojení j ejich odporných chtí čů. Na int ernetu exi stují skupiny lidí, kt eří vl astní a šíří dětskou pornograf ii – pedof ilové.

Pedof ilie je nebezpečná

sexuální deviace, kt erá v někt erých případech vyžaduje ústavní léčbu. V Česku j e držení a ší ření dět ské pornograf ie trestné, což je naprosto v pořádku. V minulosti však „pouhé“ držení dětského porna t restné nebylo – to se již našt ěstí změnilo. Policie ČR

33

intenzi vně spolupracuje s FBI a Interpol em a předávají si vzáj emně IP adresy lidí, kt eří sl edují či stahují dětské porno. Pedof ilové si mysl ejí, že internet je anonymní síť, v čemž se ale velice mýlí, protože každá I P adresa j e vystopovat elná, a to i dynamické I P adresy. Probl ém někdy bývá u proxy serverů (anonymi zérů), ale i v tomto případě lze zji stit – z logů serveru „pravou“ IP adresu

.

Bohužél, na dětské pornogaf ii je závislých i hodně pedof ilních Čechů,

v

minulosti

Čeští

poli ci sté

odhalili

tisíce

takovýcht o

zvrhlíků. Nej smutnější m na tomto však je skutečnost, že dět skou pornograf ii sl edují také skupi ny li dí, kteří mají pomáhat a chránit či vychovávat dět i, je to jejich pracovní náplň! V minulosti bylo usvědčeno z dět ské pornograf ie mnoho soudců, vysoce postavených policistů, dokonce i pedagogi čtí pracovníci, kteří do st yku s dětmi přicházejí doslova denně. Potom je opravdu nesmírně obtí žné dětskou pornograf ii vymítit a bojovat proti ní, když ti, co mají být nást rojem t ohoto boj e, sami tuto odpornou – nelegální činnost dělají, jedná se např. o polici st y, ředitelé škol atp. . U pedof ilů, při domovních prohlí dkách, detekti vové často nacházejí f ilmy a f orograf ie, na kterých je vykonáván i pervezní sex s mal ými dětmi, věková hranice těchto dětí je dokonce od j ednoho roku – chudáčci děti

. Dětskému pornu se bohužél nevyhýbají ani

nechutné zoof ilní sexuální praktiky! V případech dět ského porna f igurují lidé všech věkových skupin – 18 – 80 let, nejedná se pouze o muže, ale také o ženy, které tvoří dokonce celou jednu čt vrti nu.“ 7

7

Bestmen.: Dětská pornografie je něco nepřípustného a zvrhlého! [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné z:

34

3.4.4.A.

SPECIFICKÉ

TYPY

SEXUÁLNÍHO

ZNEUŽÍVÁNÍ

Mezi t ypy sexuálního zneužívání řadíme od verbálních návr hů přes neko nt akt ní cho vání až po př ímý sexuální kont akt . Nekont akt ní sexuální chování zahr nuje verbální sexuální návr hy, dět skou

pornografii,

exhibic io nis mus

či

vo yer is mus

vzrušení př i pozorování svlékajícího

se

nebo

(sexuáln í

nahého dít ět e).

V t ěcht o případech se dít ět e nedost ává do přímého kont akt u, ale vět šinou se t ent o t yp sexuální cho vání odehrává přes int er net . Druhým t ypem sexuálního cho vání je chování ko nt akt ní, kt eré lze rozdělit ješt ě na podskupinu nepenet rat ivní a penet rat ivní. Do nepenet rat ivní

akt ivit y

spadá

dot ýkání

se,

mazlení

se

na

genit áliích nebo prsou po mocí předmět ů, rukou, genit álie mi a t o jak přes oblečení, t ak na nahém t ěle. Kont akt ní sexuá lní cho vání lze rozdělit do tří skupin činů podle sexuá lní akt ivit y dospělého, na mír ně závažný čin – expozici, na závažný čin – různá uspokojování neko it álního char akt eru a velmi vážný čin – koit us. Aby se u sexuálního cho vání mo hlo ho vořit o zneužit í, musí t oto chování splňo vat něko lik podmínek. Pachat el musí být st arší než dít ě, musí být v pozici aut orit y a sexuální akt ivit u dít ět e si vymáhá silou

či

podvodem.

Ve

všech

t ěcht o

př ípadech

se

jedná

o

neadekvát ní cho vání dospělého jedince vůči dít ět i hlavně v oblast i et iky. Penet rat ivní akt ivit y se spo jují s proniknut ím prst ů či předmět ů do genit álií dít ět e a t y lze dále rozdělit na orálně genit ální, análně genit ální a genit álně- genit ální kont akt . Další důležit é dělení je na sexuální chování int rafa miliár ní a ext rafamiliár ní. Pokud se jedná o incest či zneužívání nevlast ním ot cem hovoř íme o int rafamiliár ním sexuálním zneužívání. Můžeme se t aké set kat s jednorázovým zneužit ím způsobené pedo filní či

35

jinak

ment álně

ret ardovanou

osobou.

Pot é

hovoř íme

o

ext rafamiliár ním zneužit í ( mimo kruh rodinný).

3.4.5. ZVLÁŠTNÍ FORMY TÝRÁNÍ 3.4.5.A. SYSTÉMOVÉ TÝRÁNÍ S yst émo vé t ýrání je po važo váno a řazeno mezi druhot né for my t ýrání – druhot né ubližo vání. Takovýt o syst ém je mno hokrát založen proto, aby t ýranému jedinci byl ku pomo ci, ale míst o aby byl prospěšný, dále jedince ješt ě více poškozuje. Příkladem mo hou být různé for my vyšet ření dít ět e, kt erá jsou naprosto zbyt ečná a k dít ět i abso lut ně bezohledná a dít ě nešet řící. Do syst émo vého t ýrání lze zahr nout i pěst ounskou či náhradní péči klasického t ypu, kde se dět i čast okrát st řídají, což na nich zanechává neblahý dopad. Dít ě chce samo někde zakot vit a žít dále nor mální poklidný život a ne se obávat další změny prost ředí, spo jené se změnou rodiny či míst a náhradní úst avní péče. Dalším t ypem syst é mo vého t ýrání je organizované zneužívání dít ět e. Např íklad sexuální zneužívání je dnes organizo váno až do t zv. sexuálních sít í, kt eré neznají hr anic zemí ani kont inent ů.

3.4.5.B. RITUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ Člo věk by předpokládal, že se spíše jedná o smyš lený námět nějakého filmu, ale bo hužel se jedná o ho lou skut ečnost . Rit uáln í zneužívání bývá po važo váno za jedno z nejbizardnějš ích druhů zneužívání. Popisováno slo vy dět í, bývá čast o r it uální zneužíván í

36

bagat elizováno či považováno za výmys l dět ské fant azie. Vyznačuje se neuvěř it elnými př íznaky a r ysy. Podle La Fo nt aino vé z roku 1993 podal jako první ucelenou definici po jmu „r it uální zneužívání“ Tinkelbor n v roce 1988.

„Považuj e uskut ečňuj e

je

za

takové

v souvi slosti

zacházení

s nějakými

se

dětmi,

symbol y,

kt eré

které

se

mají

náboženskou, magickou či nadpři rozenou charakteristi ku a jsou součástí nějakého organi zovaného spol ečenství. Vzývání těchto symbolů nebo provozování takových akti vit, vět šinou opakovaných, je užíváno též k nahnání strachu dětem. Většinou jde ovšem o podstat ně závažněj ší skutečnost.“

8

8

Dunovský, J.:Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing. Praha 1995. s.101.

37

3.4.6. PEDAGOGIKA JAKO CESTA K NÁPRAVĚ

Pedagogika je věda, zabývajíc í se širokým spekt rem činnost í, jež mají za úko l naši výchovu a vzdělávání, a t o nejen dět í, ale kohokoli

z nás

a

v jakémko li

věku.

Zahr nuje

celou

škálu

pedagogick ých disciplín, z nichž každá z nich má na st arost i určit ou oblast . Mnozí lidé, neznalí problemat iky, se mylně do mnívají, že t at o disciplína nabízí pouze péči o jedince s ment ální ret ardací. Pochopit elně ale t o mu t ak není. Speciá lní pedagogika zahr nuje další disciplíny, t vořící celko vou péči, oborově, jak je zapot řebí.

Jsou to: podle druhu posti žení 

surdopedie – výchova a vzdělávání o sob s poruchami sluchu



t yflopedie – výcho va a vzdělávání osob s poruchami zraku



so mat opedie - výcho va a vzdělávání osob s t ělesným post ižením, zdravot ním oslabením nebo onemocněním



psychopedie

výcho va a

vzdělávání osob s ment álním i

výcho va

vzdělávání

poruchami 

logopedie

-

a

osob

s poruchami

komunikačních schopnost í 

et opedie - výcho va a vzdělávání osob s poruchami chování



osob s kombino vaným post ižením



se specifickými poruchami učení nebo chování

podle věku 

spec iální pedagogika předško lního věku



spec iální pedagogika ško lního věku



andragogika (speciální pedagogika dospělých)



geront agogika (speciá lní pedagogika seniorů)

38

3.5. SYMPTOMY A NÁSLEDKY Rozpoznat sympt omy sexuálního zneužívání je velmi t ěžké. Expert i na t oto odvět ví ho voř í o sexualizo vaném chování, kt eré není př iměř ené věku jedince. Dále se jedinec vyznačuje st rache m ve vzt ahu k oko lí, k určit ým objekt ům, zvukům, míst ům, kt eré mu př ipo mínají chvíle jeho ut rpení př i sexuálním zneužívání. Náhl ý vznik nočních můr a dalších psychoso mat ických poruch či nárůst sexuálně agr esivního chování není výjimk ou.

„Následky sexuálního zneuží vání byly zpočátku spojovány pouze se sexuální dysf unkcí, depresí a sníženým sebehodnocení m..... Posttraumatický proces tvoří 4 f aktory: traumati cká sexualizace, zrada, bezmocnost a stigmati zace.“ 9

Traumat ická dysfunkčního

sexualizace

int erperso nálního

vyt vář í chování.

v jedinci Mění

se

vzorce t ím

jeho

hodnotový syst ém, afekt ivit a a pozornost . Zrada se vysk yt uje u dět í, kt eré byly zneužit y někým hodně blízkým, komu ve lmi věř ily. V dospělo st i je jejich chování spo jeno s velmi agresivním chováním s kt er ým bezohledně manipu lují se svým okolím. Bezmo cnost je důsledkem zbavení síly, o kt erou dít ě př išlo př i jeho manipulaci. St igmat izace je procesem, kdy se jedinec cít í špat ně, st ydí se a má negat ivní př íst up k sebehodnocení.

9

Malá, E.: Sexuálně zneužívané děti. Psychiatrické centrum Praha – Bohnice. Praha 1995. s.41.

39

3.5.1. KRÁTKODOBÉ NÁSLEDKY

Krát kodobé následky sexuálního zneužit í jsou př ít o mny u více jak 50% dět í, kt eré byly zneužívány. Jedná se o út ěky z do mova, zhoršení ško lního prospěchu, záško láct ví, narušení sebeúct y, změny sexuálního cho vání, či delikvent ní č inno st . Tyt o důsledky sexuálního zneužit í jsou jen krát kodobé a lze je snadno překonat svou vůli nebo za malé cizí po moci.

3.5.2. DLOUHODOBÉ NÁSLEDKY Př ímým

následkem

může

být

depr ese,

aut odest rukce,

suicidiá lní chování, poruchy int erpersonálních vzt ahů, závislost na alkoho lu a drogách, promiskuit a, či sexuální poruchy, ale t ýrání může být spoušt ěcím mechanisme m např íklad i pro vznik ment ální anorexie a bulimie.

40

3.6. PREVENCE Prevenci rozlišuje me pr imár ní, sekundár ní a t erciální

3.6.1. PRIMÁRNÍ PREVENCE Jako pr imár ní prevenc i označujeme t akovou, kt erá v rámc i např íklad osvět y působí na široké masy veřejnost i, dot ýká se povědo mí každého a může se blíže zaměř it na skupiny, vykazujíc í určit é procent o náchylno st i nebo pravděpodobnost vyššího r izika vzniku nežádoucího a spo lečensky pat ologického jevu. Podle definice S vět ové zdr avot nické organizace definujeme pr imár ní prevenci jako

snahu počínat si t ak, aby k určit ému

spo lečenskému jevu, kt er ý se jeví jako neblahý vůbec nedocházelo, abycho m se co v největ ší míře vyvarovali. Hovoř íme t edy o snaze předejít vůbec jeho vzniku, pot lačit jej hned v jeho zárodku. Nedat mu vůbec př íležit ost se dále rozvinout . Oblast t ýrání dět i lze popsat jako plovoucí ledovec. Nad hladinou vidíme část a jsme schopni zabr ánit ono mu t ýrání, ale pod hladinou, kde se skr ývá samo zřejmě vět ší pot encio nál, můžeme je n t eoret ick y předvídat ono riziko vzniku t ýrání dít ět e. Proto se lidé snaž í nakouknout

pod onu hladinu a

co

nejdř íve zabránit

i

t eoret ickému r iziku t ýrání. Velmi př íno snou skut ečnost í pro oblast prevence je jist ě Úmluva o právech dít ět e a Svět ová deklarace o přežit í, ochraně a rozvo ji dít ět e. Obě se snaží půso bit na šir okou veřejno st , působit na rodiče nyně jší i budoucí a t aké se snaží zapůsobit na odborné pracovník y a veřejné činit ele. Zkrát ka je celosvět ovou snahou, aby se celá spo lečnost , chápána jako celek, začala chovat více cit ově a cit livěji. Aby byla více vnímavá i je jím nejmenš ím členů m, kt eř í t voří je jí základ. Vyt voření spo lečenské, „kamarádské, “ život ní

41

at mosfér y

pot é

vede

k celkovému

vyloučení

něčeho

t ak

nepřehlédnut elného a ohavného jako je t ýr ání dět í. Prostředkem pr imár ní prevence se dnes st ala velmi známá věc a to celosvět ová osvět a, do kt eré se může zapo jit abso lut ně kdokoli. Od obyčejných lid í až po svět ové celebr it y. Na úrovni rodin se set káváme s obecnými o pat řeními, kt eré slouží ve prospěch rodin s dět mi. Př íkladem může být finanční podpora, nabídky různých podpůrných služeb, jakými jsou např íklad poradny. Rozhodující úlo hu v život ě dět í, z kt er ých se pozdě ji st anou rodiče zase svých dět í hraje samot ná rod ina. Ta je př ipravuje na budoucí velmi odpovědnou roli rodiče.

„Ačkoliv nebezpečí, které představují neznámé osoby, stále vzbuzuje v rodi čích vážné obavy, jsou zde i jiné rizi kové f aktory, jež mohou s vět ší pravděpodobností přivodit dětem značné problémy. Šikanování, zneuží vání dětí, únosy a ji ná trápení, to vše v nás rodi čích vyvolává jist é dilema. Na tat o nebezpečí přece musí me děti upozornit, musíme je před ni mi varovat, ale tak, abychom v nich zase nezniči li důvěru a dět skou nevinnost. Probl ém je řešitel ný. Stačí, když dět em poskytneme jen tol ik inf ormací, koli k jich k zaji štění své bezpečnosti nezbytně potřebují, aniž bychom je zahrnoval i hrůzost rašnými f akty nebo je zat ěžovali zbyt ečnými podrobnostmi.

Rozhodneme-li

se

děti

co

nejúčinněji

chránit,

řekněme před možným zneužití m, exist ují některé prost ředky, jež opravdu v těchto pří padech pomohou a které již někteří rodiče v tomto směru využívají, nebo se o to alespoň pokoušejí.“ 10 Další význa mnou úlo hu hraje ve výcho vě dít ět e i ško la. Na ško lách se dnes čím dál čast ěji set káváme s př edmět y jako sexuální výcho va či výchova k rodičovst ví. Záleží však samozřejmě na

10

Elliotová,M.: Jak ochránit své dítě. Praha: Portál, 1997. s.16.

42

př ipravenost i a zkušenost ech samot ných rodičů i učit elů, jak budou své dět i a žáky v dané oblast i vzdělávat .

„Další podněty pro učitele a pedagogické pracovníky • Svolejte rodičovskou schůzku. Účast a podpora rodičů jsou velmi důležité. • Pohovořte si o tom, jak přivolat pomoc, když dítě tuto pomoc dospělé osoby potřebuje. • Naučte děti spoléhat se na vaše svolení, že mohou řídi ‘‘ne‘‘ v případech, kdy jsou v nebezpečí. • Promluvte o rozdílech mezi tajemstvími různé podstaty. Jsou tajemství bezpečná, neškodná, a tajemství nedobrá, dávající tušit jistá nebezpečí. • Pomozte dětem vytvořit si síť z jejich hlediska důvěryhodných dospělých osob. • Promluvte si s dětmi o rozdílech mezi různými lákadly či úplatky a dobře míněnými dárky. • Pomozte dětem naučit se, jak jednat se zlomyslnými osobami, kterým dělá potěšení ztrpčovat jiným lidem život šikanováním. • Pomozte dětem naučit se , jak jednat s osobami, které se k nim nápadně blízko přibližují, a to nejen s cizími, ale i známými, které by jim eventuálně mohly nějak uškodit. • Veďte si záznamy o jednotlivých událostech. Jen tak bude zaručena možnost řádného nahlášení a centrální evidence případů přiblížení se neznámé osoby k dětem. • Seznamte se s postupy, jež se praktikují v místě vašeho bydliště, a jednejte podle nich.“11

11

Elliotová,M.: Jak ochránit své dítě. Praha: Portál, 1997. s.47.

43

3.6.2. SEKUNDÁRNÍ PREVENCE soust ředěná na jedince, u nichž je vyso ká pravděpodobnost , že k nějakému negat ivnímu jevu může dojít . Skup iny zahr nující v našem př ípadě dět i se sklo ny k mo žnost i vzniku problému i skupiny

pot encio nálních

pachat elů

se

sklo ny

k pat o logickému

chování. Za sekundár ní prevenci se považuje vyt ipo vání ž ivot níc h sit uací, kt eré by mo hly být pro dít ě r iziko vé. Dále je snahou v sekundár ní prevenci vyt ipo vat i osoby, kt eré by násilí na dět ech mo hly provozovat . Cíle m je snížit r iz iko t ýrání či zanedbávání dět í na úplné minimum. Děje se t ak po mocí nalezení fakt orů, kt eré mo hou pachat ele násilí provokovat např íklad

k vykonán í může

svého

nahrávat

činu.

chronický

K fyzickému st res

t ýrání

spo jený

dít ět e

např íklad

s neust álým pláče m dít ět e, kt eré je za svou hlučnost nepř iměřeně t rest áno.

3.6.3. TERCIÁLNÍ PREVENCE do níž zahr nujeme dět i a osoby, u kt er ých js me jakéko li nežádoucí cho vání, jevy, skut ky již zaznamenali, kd y k nějakému selhání u ž došlo a naším úko lem je zabránit dalším rec idivám a snahou, aby se prot ispo lečenský jev již

více u t ěcht o osob

neopakoval. Člo věk, o němž je známo, že má sklo ny k páchán í prot ispo lečenských činů je bo hužel zat ížen předpokladem, že se činu dopust í podruhé a opakovaně.

44

3.7. JAK POMOCI TÝRANÝM DĚTEM Čt vrt ou kapit olou, u kt eré bych se cht ěl zast avit , je ot ázka jak dít ět i v př ípadě že je t ýráno vlast ně po moci. Je t řeba nenechávat si své poznat ky o špat ném zacházení s dít ět em pro sebe. S it uace je obvykle ješt ě horší, než se jeví zvenčí, malým dět em jde čast o o život .



Pokud je t o možné, pt ejt e se dít ět e, jest li ho něco net rápí, jest li mu náhodou někdo neubližuje. Pokud ano , snažt e se mu vhodně po moci.



Nasvědčují- li zjišt ěné poznat ky t ýrání, je podle zákona nut no učinit neodkladně oznámení po licii (oznamo vací povinnost ). Prověřují se i anonymní oznámení.



Infor mujt e t éž orgán péče o dít ě, př íp. i někt erou nest át ní organizaci, t řeba Fond ohrožených dět í (dále jen FOD).



Zjist ít e- li ve ško le nebo v jiné m ko lekt ivním zař ízení na dít ět i st opy t ýrání,

zajist ět e lékařské

vyšet ření, př íp.

i

fot odokument aci a infor mujt e neodkladně po licii a péči o dít ě.



Odmít á- li se dít ě vrát it do mů, info r mujt e ho o možnost i př ijet í v zař ízení pro dět i vyžadující okamžit ou pomoc (n a př. Kl oká n ek FOD - vi z www.fod.cz, sekc e Kl oká n ek - Př ehl ed), kde může

zůst at až do rozhodnut í soudu i prot i vůli rodičů. Dít ět i velmi pomůžet e, pokud je t am (s jeho souhlasem) př ivedet e nebo doprovodít e; samo vět šinou neví, co si počít .

45

Pokud si nevít e r ady, kont akt ujt e někt erou nest át ní či st át ní



inst it uci na ochranu dět í (Např. FOD).

3.8. STATISTIKA ÚMRTÍ A SEBEVRAŽD DĚTÍ „Statisti cky j sou sledována úmrtí na t zv. vněj ší pří činy, tj. na úrazy, otravy a dokonané sebevraždy. V řadě případů stoj í za úmrtím dítěte v důsledku úrazu nebo otravy neprokázané týrání nebo hrubé zanedbání rodi čovské péče. Rovněž příčinou většiny dětských sebevražd jsou neúnosné poměry v rodi ně, často týrání a obava před dal ším t restem, nej čast ěji v souvi slosti s problémy ve škol e. Tak např. v roce 1994 zem řelo na úrazy a otravy celkem 109 dětí mladších patnácti let, z toho bylo 67 kojenců (!), 18 dětí ve věku od 1 do 4 l et, 12 dětí ve věku od 5 do 9 let a 12 dětí ve věku od 10 do 14 let. V témže roce u nás spáchalo dokonanou sebevraždu celkem 13 dětí mladších patnácti let, z toho jedna dívka a jeden chlapec byli ve věkové kat egorii 5 až 9 l et. Ve věkové kategorii od 10 do 14 let dokonalo sebevraždu 10 chlapců a 1 dívka. V roce 1999 bylo v ČR stíháno 14 případů vražd dětí včetně 4 vražd novorozen ců matkou, 511 případů úm yslného ublížení na zdraví dítěti,

133

pří padů

t ýrání

dětí

a

1065

případů

pohlavníh o

zneu žívání. V r. 1998 u nás zem řelo na poranění a ot ravy celkem 155 dětí m ladší ch patnácti let, z toho 104 děti byl y mladší deseti let (do 1 roku - 28, do čtyř let - 32 a do 10 let - 44). Třeti nu úmrtí mají na

svědomí

dopravní

nehody

(52),

násl edují

utonutí

(27).

Dokonanou sebevraždu spáchalo 8 dětí ve věku od 10 do 14 let. V roce 2000 bylo vyšet řováno 6 případů vražd novorozenců matkou, 148 pří padů týrání dítět e, 10 případů opušt ění dítět e, 940 případů pohlavního zneužívání, 652 případů ohrožování mravní

46

výchovy ml ádeže a 69 pří padů podávání alkohol ických nápojů mládeži. Velmi alarm ují je vývoj u dět ské úrazovosti. Od roku 1996 do roku 2000 se počet všech ú razů včetně ot rav u dětí m ladších 15 let zvýšil o 21%, t řebaže se zároveň sní žil počet dětí v této věkové kategori i snížil z 1,84 m ilionu v roce 1996 na 1,66 m ilionu v roce 2000. Nejví ce vzrostly školní ú razy - o 50%, sportovní úrazy vzrostl y o 15,5%, dopravní o 7% a ostatní úrazy se zvýšily o 18,5%. V roce 2000 se zrani lo celkem 27,4% všech dětí mladší ch 15 let, z toho 168 dětí (o 65% víc než v roce 1994) na násl edky úrazů zem řelo. V roce 2001 byl vyšetřován 1 případ vraždy novorozence matkou, 138 pří padů týrání dítět e, 20 případů opušt ění dítět e, 913 případů pohlavního zneužívání, 653 případů ohrožování mravní výchovy ml ádeže a 98 pří padů podávání alkohol ických nápojů mládeži. Dokonanou sebevraždu (z celkového počtu 1 664 - ČR se bohužel řadí k zemím s nejvyšší sebevražedností) spáchal o 5 dětí m ladší ch patnácti let (ve věkové

kategorii 15 - 19 let se jednalo o 44

dokonaných sebevražd). V roce 2002 byl vyšetřován 1 případ vraždy novorozence matkou, 194 případů týrání dítět e, 16 pří padů opušt ění dít ěte, 1011 případů pohlavního zneužívání, 748 případů ohrožování mravní výchovy ml ádeže a 84 pří padů podávání alkohol ických nápojů mládeži.“ 12

12

FOD.: O týrání -> Statistika úmrtí a sebevražd dětí [online]. [cit. 2009-07-03]. Dostupné z: < http://www.fod.cz/tyrani.htm >

47

3.9. DIAGNOSTIKA

Speciální

pedagogická

diagnost ika

je

součást í

speciá lní

pedagogiky. Měl by se jí ale zabývat každý učit el, kt er ý chce být schopen

úspěšně

rozeznávat

odchylky

od

běžných

norem

v př ípadech t ýraní, zneužívání a zanedbávání dět í. Dochází zde t ot iž k nalezení

pro jevů

handicapů,

s kt er ými

může

dále

pedagog

pracovat . Již

v období

J. A.

Ko menského

se

objevuje

po jem

pedagogická diagnost ika. I když do současnost i prošel pedagogický syst ém mno ha změnami dost ává se t ent o obor do popředí věděckého zájmu.

V současné

do bě

je

kladen

důraz

na

diagnost ické

kompet ence učit elů a t o již u učit elů základních ško l, z důvodu zkvalit nění práce se žákem. Speciálně pedagogická diagnost ika si dává za cíl především co nejdokonaleji poznat člo věka s vado u, post ižením či někt erou for mou handicapu. Je nut né získat infor mace o osobnost i jed ince, jak on sám sebe může o vlivňo vat či jaké jaké má mo žnost i vzdělavat elnost i a vycho vat elno st i v prost ředí, v němž žije. Prot o je hlavním úko lem pedagogické diagnost iky vyt voř it diagnózu z níž lze pot é st anovit post up př i da lší výchově, vzdělávání a socializac i jedince, t zv. prognózu. Na t omt o post upu st ano vení prognózy jedince se podílejí lékař i psycho logové, speciální pedagogové, sociální pracovníci a dále dle pot řeby lze zapo jit i dalš í odborníky na danou t émat iku. Diagnost ika

by

mě la

t udíž

int erdisciplinár ně.

48

probíhat

komplexně

a

3.9.1. OBLASTI PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY: 

Osobnost žáka (rozumo vé schopnost i, učební st yl, post ojové a hodnotové orient ace, psychické a so mat ické vlast nost i at d.).



Školní

prost ředí

( sociální

vzt ahy

ve

t řídě,

st rukt ura

skupiny, at d.). 

Aut odiagnost ika pedagogické práce učit ele.



Diagnost ika rodinného prost ředí.

„Typy pedagogické diagnostiky (podl e O. Zelinkové 2001):

a) diagnostika norm ativní

Slouží pot řebám společnosti. Výsledek diagnosti kování je srovnáván s výsledky reprezentativního

vzorku celé populace v určit ých

zkouškách.

Zjišťuj e tedy, zda žák a j eho výkony jsou srovnat elné s většinou populace

stejného

věku,

zda

zaost ává

apod.

Sl ouží

např.

k

posuzování možností dal šího studia.

b) diagnostika kriteriální

Snaží se určit úroveň ve které se žák nachází, jaké dovednosti zvládá, opět srovná vá s obecně stanovenými měřít ky.

49

c) diagnostika individuali zovaná

Neužívá žádné srovnávání, ale sl eduj e postup a dosaženou úroveň za určitý časový úsek. Je předpokladem pro pozitivní motivaci k dal šímu snažení, rozvoji. Je velmi potřebná u méně úspěšných

nebo

jakýmkoliv

způsobem

handicapovaných

a

znevýhodněných dětí. Správně stanovená diagnóza může předejít vzni ku možných probl émů ve vývoji.

d) diagnostika diferen ciální

Slouží k rozli šení stávající ch a přet rvávajících obtíží, kt eré mohou mít st ejné projevy, ale různé příči ny.“ 13

13

Friedmann,Z.: Úvod do pedagogické diagnostiky [online]. [cit. 2011-11-15]. Dostupné z:

50

3.9.2. DIAGNOSTICKÉ A AUTODIAGNOSTICKÉ KOMPETENCE UČITELE. (ME T ODY KVALIT AT IVNÍ: ROZ HOVO R, PO Z ORO VÁNÍ, ANA LÝ ZA T E XT U AT D. , MET ODY KVANT IT AT IVNÍ).

Každý vědní obor, post up jeho poznání i užit í v praxi závis í do značné mír y na vývo ji výzkumných me tod. Učit el př i své práci používá: 

pozorování



rozhovor



rozbor výsledku činnost i



posuzuje výko n žáků i jejich chování.

V psycho logickém výzkumu i př i poznávání člo věka v praxi vycházíme z činnost i, kt erou zkoumaná osoba rea lizuje v urč it é sit uaci. S nažíme se co nejadekvát ně ji vyst ihnout :  vnější prost ředí, v ně mž probíhá př ít o mno st člo věka (podnět y, požadavky, úko ly, př íznivé nebo nepř íznivé podmínky)  vnější pozorovat elné část i činnost i člo věka ( odpovědi na ot ázky, řešení úlo hy, reakce na podnět y aj.)  rozborem

vzt ahů

mezi

prost ředím

a

vnějš ími

složkami

činno st i docházíme k poznání vnit ř ních činit elů pozorované činno st i, k poznání psychických jevů  podst at ně pomáhají i údaje o předchozím vývo ji jedince, o jeho minulých činno st ech, výkonech, chování, o vnějších podmínkách,

ve

kt er ých

osobnost i  ant icipo vaná budoucnost

51

pro bíhalo

jeho

učení

a

vývo j

3.9.3. ÚKOLY SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY Dle období vývo je jedince: 



Ranný a předškolní věk o

Včasné zachycení poruchy

o

Zahájení speciá lně výcho vné péče

Komprehenzí vní péče o

Za účast i zdravot nické, rehabilit ační, výchovněvzdělávací a sociální péče, komplexní př íst up všech oborů. Diagnost ika v př irozeném prost ředí, nut ná dobr á znalo st , ind ividuální př íst up, dlouhodobost



Období školního věku o

Vyplývají z převládajících akt ivit dít ět e

o

Možnost odkladu ško lní docházky

o

Legis lat iva umožňuje možnost int egrace (výjimkou je MR) - ind ividuální vzdělávací program



o

Nabídka speciálního ško lst ví ( na rozhodnut í rodičů)

o

Těžší poško zení – st acio náře, komplexní péče

o

Př íprava na vo lbu povo lání a život ní or ient aci

o

Skloubení zájmů a možnost í dít ět e

o

Ot ázky dospívání a zrání osobnost i

Období dospělosti o

Klient 

Vět šinou následek úrazu a př ípadně poškození mo zku, aut ohavár ie, demence, poruchy verbálních a ko munikačních schopnost í, smys lo vé

52

vady, nádor y či jiná závažná one mocnění, mo zkové př ího dy v mladš ím věku o

Znaky 

Respekt ování věko vých zvlášt nost í a psyc hického st avu, určení prognózy dalšího uplat nění, rekvalifikace, pracovní a sociální rehabilit ace



Období stáří o

Klient 

Podíl více mozko vých př ího d, snížená schopnost adapt ace, pocit y sociální izo lace, deprese, menší samo st at nost , vět ší závis lo st , demence, jiné psychické choroby

o

Znaky 

Respekt ke st ář í a lidské důst ojnost i, empat ie, právo na klidné a plno hodnot né st ář í

„Otázka spol ečenské kontrol y Kont rola společností je jedna z nejt ěžších otázek při plánování v terapii v případech rodinného násilí. Bez mandátu k provedení terapií uvedených výše je nepravděpodobné, že bude terapi e dokončena. K dosažení toho nej zákl adněj šího – emocionálního a kognitivního zpracování jak u obětí tak i u viktimi zérů a v celém rodinném kont extu – je často t řeba překonat značný odpor. Rozhovory o nepříj emných zážitcí ch a neslušném (nemravném) chování se musí odehrávat na pozadí a navzdory silné tendenci k popření, mlčení a opakování spí š než k verbali zaci.“ 14

14

Bentovim,A.: Týrání a sexuální zneužívání v rodinách. Praha: Grada Publishing, 1995. s.108.

53

3.10. LEGISLATIVA TÝRANÝCH DĚTÍ Týrané děti a právní podpora České republiky

Pokud si chceme udělat obrázek o počt u týraných dět í v České republice,

budeme da lekosáhle

pát rat

po

přesné a

věrohodné

st at ist ice. Vět šinou se v t ěcht o st at ist ikách jedná o vzorek populace, kt er ý je již klient y někt eré organizace zabýva jící se prevencí t ýraných dět í. V t ěcht o případech se dělá spíše jen odhad niko li přesný závěr, jelikož se v t omt o druhu kr imina lit y jedná převážně o kr imina lit u skr yt ou. Jak je vidět z t abulky ( viz níže), rok od roku dochází k nárůst u

t ělesně

a

psychicky

t ýr aných

dět í.

Odborníc i

se

domnívají, že i když se každoročně zlepšuje prevence, zvyšuje se číslo úspěšně vyřešených př ípadů dět ského t ýrání. Nelze však s úspěche m předejít všem př ípadům. O t omt o druhu kr imina lit y se hovoř í celke m okrajo vě a mno ho z př ípadů nevyjde ani na povrch.

„Stop násilí na dětech ! 

V roce 2005 zaznamenali sociál ní pracovníci 1983 případů, kdy bylo dítě sexuál ně zneužito nebo t ělesně a psychi cky týráno

(oproti

roku

2000

o

626

případů).

Tři

děti prokazatelně na násl edky týrání zemřely! 

Podle

policejních

zdroj ů

bylo

od

roku

2001

až

2004

znásilněno nebo pohlavně zneužito téměř 4300 dětí. 

V roce 2005 Polici e ČR řešila 875 případů pohl avního zneužívání dětí a další ch 9 případů, kdy šlo o komerční f ormu sexuálního zneužívání nezl etilých.

54

Počt y týraných a sexuálně zneužívaných dětí v ČR Počet týraných dětí Rok

(psychické a tělesné týrání)

Počet sexuálně zneužitých dětí

Celkem

2000

743

614

1357

2001

884

522

1406

2002

698

537

1235

2003

950

665

1615

2004

1028

698

1726

2005

1319

664

1983

Celkem

5622

3700

9322

zpracováno ze stati stických údajů MPSV

Domácí násilí, počty týraných a zneuží vaných dětí mají v České republice rostoucí trend. Kampaní chce nadace oslovit každého, kdo se set ká s případem týrání nebo pohlavního zneužívání dítěte. “

15

3.10.1. OSPOD – ORGÁN SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ je odbor péče o dět i a mládež. Jeho sídlo najdeme nejčast ěji na měst ských úřadech, ale mo hou být i na obecních a krajských úřadech nebo na Minist erst vu práce a sociálních věcí. Jedná- li se o řešení záležit ost í, kdy např íklad dít ě žije v zahraničí nebo žije v zahraničí jeden z rodičů, rozhodujíc ím jako orgán sociálně- právní ochrany dět í je Úř ad pro mezinárodněpr ávní ochranu dět í v Br ně. Tato inst it uce se st ará o dět i v jejich nezlet ilém věku a rozhoduje:

15

Nadace Naše dítě 2009.: STOP násilí na dětech. [online]. Podpořte kampaň [Cit. 2010-03-12]. Dostupné z: < http://www.nasedite.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=369 > .

55



v př ípadě pot řeby o jejich dalš ím osudu, jako je svěř ení do péče rodiče, výše výživného, st yk rodičů s dět mi



má na st arost i dohled nad problémo vými r odinami



zprost ředkovává osvo jení dět í



snaž í se po moci v př ípadě t íživých sit uací v rodinách, kt eré by mo hly mít nepř íznivý vliv na dět i



v př ípadě nut nost i je ko mpet ent ní t aké po dat návr h na st anovení úst avní výchovy

3.10.2. ZÁKON O RODINĚ – 94/1963 Sb.:

16

(Změny v někt er ých skut ečnost ech t ýkajíc í se výživného (změna zákonem 259/2008 S b.) Část d ruhá - v § 31 – 84 se zabývá vztahy mezi rodiči a dětmi, a to v jednot livých hlavách: 

rodičovskou zodpovědnost í



výcho vnými opat řeními



určením rodičovst ví



osvo jením



poručenst vím a opat rovnict vím

Část t řetí - v § 85 – 87 se zabývá výživn ým, a to v první h lavě: 

vzájemnou vyživo vací po vinno st í rodičů a dět í

16

Zákon o rodině 94/1963 Sb.: [online]. Dostupné z:

56

3.10.3. OBČANSKÝ ZÁKONÍK – 40/1964 Sb.: 17 Oddíl I. – Hlava d ruhá §7 Způsobilo st fyzické osoby mít práva a povinnost i vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počat é dít ě, narodí- li se živé. §11 Fyz ická osoba má právo na ochranu své osobnost i, zejména život a a zdraví, občanské ct i a lidské důst ojnost i, jakož i soukromí, svého jména a pro jevů osobní po vahy.

3.10.4. ZÁKON O SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ …........ OCHRANĚ DĚTÍ – 359/1999 Sb.: 18 (ve znění pozdějš ích předpisů) vymezuje v pr vní část i v úvodních ust anoveních základní po jmy o tom, co rozumíme „so ciálně-právní ochranou dět í: 

ochrana práva dít ět e na př íznivý vývo j a řádnou výcho vu,



ochrana oprávněných zájmů dít ět e, včet ně ochrany jeho jmění,



působení směř ující k obnovení narušených funkcí rodiny.



nedot čeny

(pozdě jšími

předp isy)

zůst ávají

zvlášt ní

právní

předpisy, kt eré upravují t éž ochranu práv a oprávněných zájmů dít ět e.

17

Občanský zákoník 40/1964 Sb.:[online]. Dostupné z: . 18 Zákon o sociálně právní ochraně dětí 359/1999 Sb.: [online]. Dostupné z: .

57

3.10.5. TRESTNÍ ZÁKONÍK – 40/2009 Sb.: 19

Část d ruhá Hlava I – Trest né č iny prot i život u a zdraví Hlava III – Trest né činy prot i lidské důst ojnost i v sexuální o blast i) Hlava IV – t rest né činy prot i rodině a dět em

„ Trestní sazby Stejně tak jako šikana má různé projevy, obsahuj e trestní zákon řadu skutkových podstat t restných činů, pod které lze jednotlivá jednání

podřadit.

V případě

ši kany

je

samozřej mě

možný

i

jednočinný souběh, tj. jedno jednání může být kvalif ikováno jako více trest ných činů. Jednotli vá ustanovení trest ního zákona obsahují i t zv. t restní sazbu, tj. druh a výši trest u, kterou l ze za daný delikt uložit. V případě mladist vých, tedy osob starších 15, ale mladší ch 18 let, lze uložit pouze některé druhy trestu, a to trest odnětí svobody, t rest obecně prospěšných prací, propadnutí věci, vyhoštění, a je-li výdělečně činný, i peněžit ý trest. Trest zákazu či nnosti může soud mladi stvému uložit jen t ehdy, není-li to na překážku přípravě na jeho povol ání, přičemž horní hrani ce sazby tohoto trestu nesmí převyšovat pět let.“ 20

19

Trestní zákoník 40/2009 Sb.: [online]. Dostupné z: 20 Kolář,M.: Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál, 1997. s.123.

58

3.10.6. FOND OHROŽENÝCH DĚTÍ Řeš í, kd y a za jakých skut ečnost í a byla naplněna skut ková podst at a t rest ných činů t ýrání, na základě t rest ního zákona, jenž rozlišu je následující dvě skut kové podst at y t ýkajíc í se t ýrání:

§ 215 Týrání svěřené osoby Kdo t ýr á osobu, kt erá je v jeho péči nebo výcho vě, bude pot rest án odnět ím svo body na šest měs íců až t ř i lét a. Odnět ím svo body na dvě lét a až osm let bude pachat el pot rest án, 

spáchá- li čin uvedený v odst avci 1 zvlášť surovým způso bem nebo na více osobách, nebo



pokračuje- li v páchání t akového činu po delší dobu.

§ 215a Týrání osoby žijící ve společně obývan ém bytě nebo domě: Kdo t ýr á osobu blízkou nebo jinou osobu žijíc í ve spo lečně obývaném byt ě nebo do mě, bude pot restán odnět ím svo body až na t ři lét a. Odnět ím svo body na dvě lét a až osm let bude pachat el pot rest án, 

spáchá- li čin uvedený v odst avci 1 zvlášť surovým způso bem nebo na více osobách, nebo



pokračuje- li v páchání t akového činu po delší dobu.

59

3.10.7. ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE – 104/1991 Sb.:

21

(Convent io n on t he Right s o f t he Child )

je mezinárodní úmluva, dohlížejíc í na sociální, občanská, kult ur ní, eko no mická a po lit ická práva dět í. Byla schválena Valn ým shro mážděním OSN v list opadu roku 1989 a rat ifikovalo ji 193 st át ů. Česká republika (t ehdejší ČS FR) ji rat ifiko vala 7. ledna 1991, v plat nost u nás vst oupila dne 6. února 1991. Zmínit bych cht ěl zejména: Čl. 3, odst.1,2 1. Zájem dít ět e musí být předním hledis kem př i jakéko li činnost i t ýkající se dět í, ať už uskut ečňované veřejnými nebo soukromými zař ízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodár nými orgány. 2. St át y, kt eré jsou smluvní st ranou úmluvy, se zavazují zajist it dít ět i t akovou ochranu a péči, jaká je nezbyt ná pro jeho blaho, př ičemž berou ohled na práva a povinno st i jeho rodičů, zákonných zást upců nebo jiných jednot livců právně za něho odpovědných, a činí pro to všechna pot řebná zákonodár ná a správní opat ření.

a Čl. 19 1. St át y, kt eré jsou smluvní st ranou úmluvy, činí všechna pot řebná zákonodár ná, správní, sociální a výcho vná opat ření k ochraně dět í před jakýmko li t ělesným či duševním násilím, urážením nebo zneužíváním, včet ně sexuálního zneuž ívání, zanedbáváním nebo nedbalým zacházením, t r ýzněním nebo vykořisťo váním během do by,

21

Úmluva o právech dítěte 104/1991 Sb.: [online]. Dostupné z:

60

kdy jsou v péči jedno ho nebo obou rodičů, zákonných zást upců nebo jakýchko li jiných osob st arajících se o dít ě. 2. Tato ochranná opat ření zahr nují podle potřeby účinné post upy k vyt voření sociálních programů zaměř ených na poskyt nut í nezbyt né podpory dít ět i a t ěm, jimž je svěřeno, jakož i jiné for my prevence. Pro účely z jišt ění, oznámení, post oupení, vyšet řování, léčení a následné sledo vání výše uvedených př ípadů špat ného zacházení s dět mi zahr nují rovněž podle potřeby post upy pro zásahy soudních orgánů.

3.10.8. ZÁKON O PŘESTUPCÍCH – 200/1990 Sb.: 22 § 49, Přestupky p roti občanskému sou ži tí odst .1b): Přest upku se dopust í t en, kdo jiné mu z nedbalost i ublíží na zdraví

22

Zákon o přestupcích 200/1990 Sb.: [online]. Dostupné z:

61

3.10.9. REAKCE PRÁVA NA TÝRÁNÍ DĚTÍ S právní o chranou t ýraných dět í se set káváme předevší m v List ině základních práv a svo bod v úst avním zákoně pod čís lem 2/1993 S b. Jsou zde zahr nut y především základní lidská práva a to v Hlavě druhé, oddílu pr vním, článku 6 a článku 7 viz níže.

„Hlava druhá Lidská práva a základní svobody

Oddíl první Základní lidská práva a svobody Článek

5

Každý je způsobi lý mít práva.

Článek 6 (1) Každý m á právo na ži vot. Lidský život je hoden ochran y již před narozením . (2) Nikdo nesm í být zbaven život a. (3) Trest smrti se nepřipouští. (4) Porušení m práv podle tohot o článku není, jestli že byl někdo zbaven ži vota v souvi slost i s jednáním, které podl e zákona není trestné.

Článek

7

(1) Nedot knutelnost osoby a j ejího soukromí je zaručena. Omezena může

být

jen

v

případech

stanovených

zákonem.

(2) Nikdo nesm í být m učen ani podroben krutém u, nelidském u nebo ponižují cím u zacházení nebo trestu.

62

Článek 8...................................................................................... (1) Osobní svoboda j e zaručena................................................ (2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze

pro

neschopnost

dostát

smluvnímu

závazku.

(3) Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech st anovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vysl echno ut a rozhodnout o

vazbě,

nebo

ji

propustit

na

svobodu.

(4) Zatknout obvi něného je možno j en na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zat čenou osobu do 24 hodin od převzetí vysl echnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu. (5) Ni kdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou

zákonem

a

na

základě

rozhodnutí

soudu.

(6) Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotni cké péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomt o umíst ění rozhodne do 7 dnů. “ 23 Dále se o ochraně zdraví dít ět e dočít áme v List ině základníc h práv a svobod v Hlavě čt vrt é a článku 32. Článek 32.................................................................................... (1) Rodičovství a rodina j sou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana

dětí

a

ml adist vých

je

zaručena.

(2) Ženě v těhot enst ví je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních

vztazích

a

odpovídají cí

pracovní

podmínky.

(3) Děti narozené v manžel st ví i mimo ně mají st ejná práva. 23

Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1992. Listina základních práv a svobod. [online]. [Cit. 2010-04-08]. Dostupné z: < http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html >

63

(4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezl etilé děti mohou být od rodičů odloučeny prot i jejich vůli j en rozhodnutí m

soudu

na

základě

zákona.

(5) Rodi če, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc st átu. (6) Podrobnosti stanoví zákon. “ 24

Vět šina záko nů schvalo vaných v České republice se př ímo nevzt ahuje na dít ě. Zákony jsou brány ve všeobecném znění a zaručují práva všem o bčanům bez rozdílu. List ina základních pr áv a svobod, se ale okrajo vě zmiňuje př ímo i o rodině a pr ávech dět í v článku čís lo 32 ( viz výše). Tent o článek lze zpět ně poukázat ve věci Kuř imské kauzy. Musím si k ní neust ále vracet ale př i předst avě, že se t yt o zvěrst va odehr ávají v blízkost i mého bydlišt ě, mě jímá hrůza. Podle mého názoru by se mě l zákon, spo lečně s našimi zákonodárci a př ís lušnými st át ními organy, více zaměř it na práva, vzt ahujíc í se k našim dět em a akt ivněji se jimi zabývat . O př ípadu Kuř imské kauzy lze však hovořit i ve spo jení s do mácím násilím.

„Pomo c osobám o hroženým násilím § 74a (1) Osobám, kter é jsou ohrožen y násilným chová ním ze stran y osob blízkých n ebo osob žijících s nimi ve sp olečn ém byt ě n ebo do mě , se pos kytuje bezpr ostřední individuální psychologi cká a sociální pomo c ambulantní nebo azylové povah y. Těmto osobám se rovněž zprostředkuj e pos kytnutí n ásledn é pom oci zejména sociální, l ékařs ké, psychologi cké a 24

Tamtéž viz poznámka 13.

64

právní. Pro pos kyto vání pomo ci těmto os obám se zřizují intervenční centra. (2) Součástí pomoci podl e odstavce 1 je i spolupráce a vzáj emná informovanost mezi orgány sociáln ě-prá vní ochran y dětí, obcemi, orgány Polici e České republiky a obecní policie, nestátní mi a charitativními organ izacemi. Inter ven ční centra plní koordinační úlohu mezi zú častněn ými institu cemi při pom oci osobám ohrož eným násilným chováním a vyhodno cují vzájemnou spolupráci. (3) Zaměstnanci inter ven čních center jso u př i pomoci osobám ohrožen ým násilným chováním povinni za chová vat mlčenlivost o skutečnostech, o kter ých s e při výkonu své činnosti dozvěděli. Sd ělit tako vé s kutečnos ti mohou jen s e souhlas em osob, kterých s e tyto údaje týkají, nebo pro účely trestního říz ení orgánům činným v trestní m řízení i bez takového souhlasu. § 74b (1) Pomo c osobám ohrož eným násilným cho váním se pos kytuj e převážně na základě podnětu doručenéh o intervenčním u centru Policií České rep ubliky podl e zvláštního právního předpisu 5 0 a ) ; tímto pod nětem je opis rozhodn utí o vykázání nebo o zákazu vstupu do společn ého obydlí a opis úředního záznamu o proveden ých úkonech. Pom oc inter ven čního centra m ůže b ýt poskytnuta na zá klad ě žádos ti osob ohrožen ých násiln ým chováním i bez takového podnětu. (2) Intervenční centrum je po vinno konta ktovat osobu, která b yla v rozhodnutí o

65

vykázání ze společného obydlí označena za osobu ohrož enou násiln ým chováním, a to ve lhůtě

nejpozd ěji

do

48

hodin

od

doru čení

podn ětu,

jinak

vždy

bezodkladn ě poté, co se dozví o ohrožení osoby násilným cho váním. (3) V rá mci pr vního ko ntaktu s osobo u oh roženou násilným cho váním interven ční centrum

zjišťuje,

zda

tato

osoba

por ozuměla

vš em

informa cím

poskytnut ým příslušníky Poli cie Čes ké r epubliky a zda jí byla zaji štěna dostatečná o chrana a bezpečí. Dále pomoc zahrnuje i následnou poradens kou činnos t. (4) Intervenční centrum je p ovinno ozna m ovat příslušnému krajs kému úřadu počet osob ohrožených násilným chováním, kt erým b yla poskytnuta pomo c. 50a)

§ 21b odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republi ky,

ve znění pozd ějších předpisů." 25

25

THEIA – občanské sdružení 2009. Zákon na ochranu před domácím násilím. [online]. [Cit. 2010-04-08]. Dostupné z: < http://www.theia.cz/files/135-2006 – domácí násilí.pdf >.

66

3.11. SROVNÁNÍ PRÁVNÍ OCHRANY S NAŠIMI SOUSEDY

V t ét o kapit ole se snažím zaměř it na právní ochranu a podporu t ýraných dět í v okolních zemích. Pro člo věka, kt erý se vys lo veně nezabývá právem je t oto srovnání velmi obt ížné a t ěžko dohledat elné

z důvodu

povinno st i

mlčenlivo st i

jednot livých

zúčast něných subjekt ů právních procesů. V dnešní do bě se v E vropě projevuje snaha o sjednocení př íst upů právních řádů evropských zemí

k popisovaným

př ípadům

t ýraných,

zanedbávaných

a

zneužívaných dět í. Pro srovnání legis lat ivních ř ešení t ét o problemat iky jsem si vybr al S lo venskou republiku a Rakousko a t o z důvodu hist or ick ých souvis lo st í dat ovaných na začát ek a konec minulého st o let í. Toto by mo hlo mít za výsledek podobný náhled na chápání, řešení a legislat ivní

ošet ření

problemat iky

t ýraného,

zneužívaného

a

zanedbávaného dít ět e.

3.11.1. PŘÍKLAD SLOVENSKÉ REPUBLIKY

Pro srovnání práv t ýr aných dět í v zemích EU jsem si vybra l právě S lo vensko, jelikož bych cht ěl ukázat na někt eré rozdíl y př íst upu k t ýr aným dět em ve spo jení i s právní ochranou dít ět e po roce 1993 po rozpadu Českoslo venska a vzniku dvou samost at ných st át ů. Na

S lo vensku

jsou

každoročně

evido vány no vé

př ípad y

t ýraných dět í. Podle všeobecného mínění lidí, by t oto číslo mo hlo být o poznání menší, kdyby lidé byli více všímaví ke svému okolí. V minulé m roce evido vala slo venská st át ní po licie 66 př ípadů t ýr ání

67

dět í. Je t o bohužel jen zlo mkem z celkového počt u případů. Je až šokujíc í,

ko lik

psycho logů,

lid í

učit elů,

ve

své

lékařů,

pro fesi po licist ů,

sociálních

praco vníků,

se

každý

set kává

de n

s t ýranými dět mi a nedokáží bezpečně rozpoznat varovné př íznaky hororových sit uací dít ět e. Málokd y dochází k t omu, že se dět i zmíní svým vrst evníkům, rodičům či jiným pomo ci schopným osobám o své st rast iplné sit uaci. Někdy ani sami neví, že by se o t om něko mu měli zmínit a berou svo ji sit uaci za nor mální.

„- Za týranie, zneužívani e a zanedbávanie dieťaťa sa považuje akékoľvek vedomé či nevedomé správani e rodi čov, vychovávateľov alebo inej osoby, ktorá poškodzuj e tel esný, duševný a spoločenský vývoj

di eťaťa,

prípadne

spôsobí

jeho

smrť.

- Slovensko nemá jednotnú evidenciu a štati stiku CAN- syndrómu; odhaduje sa, že u nás existuj e 16 detí s uvedeným syndrómom na 1.000

detí.

- CAN-syndrómom t rpia hlavne det i z narušených rodín (t voria takmer 70 percent t ýraných detí); ďal ej sú to deti zo sociálne slabších vrstiev;

nevlastné deti;

deti

neuroti kov,

alkoholikov,

toxikomanov, mladi stvých; deti rodi čov s agresívnymi sklonmi; deti rodičov,

ktorí

sú

prí slušníkmi

nejakej

sekt y...

- Potencionálnymi nositeľmi CAN-syndrómu sú deti s určitou odchýl kou v správaní: deti s mozgovou dysf unkciou, ktoré sú popudlivé, impulzí vne, neunaviteľné a svoje okolie výrazne dráždia a

vyčerpávaj ú

al ebo

deti

mentálne

retardované.

- Trýznit eľmi detí bývaj ú väčšinou muži; najčast ejši e sú to vlastní rodiči a

(44

percent)

a

partneri

(20

percent).

- Až 75 percent mužov, ktorí bijú a týrajú svoje manželky, týra aj svoj e

alebo

nevlastné

68

deti.

- Približne 25 percent ži en z celkového množstva týraných žien týra aj svoje deti“

26

Evropská Unie veřejně kr it izuje S lo vensko, že neakt ualizuje své st at ist iky a nedělá akt uální průzkumy mezi t ýr anými dět mi. V roce 1999 však byl udělán průzkum na vzorku dět i v počt u 5 230, ve věku 15 až 16 let . Vše probíhalo pod zášt it ou sdružení S lo nad a výs ledkem t ohoto průzkumu byl závěr, že až čt vrt ina dot ázaných již zažila od rodičů t ělesné t ýr ání, jako kopání, bit í či řezání. Ukázalo se, že víc jak 12 procent dět í se st alo oběťmi pohlavního zneužívání a to agresorem, jenž byla oso bou jim blízkou. Třet ina se př iznala, že je jejich sit uace st ále ješt ě t raumat izuje a dalš í t řet ina ani net ušila, že by se se svou sit uací měla někomu zmínit .

Tak jako u nás je na S lo vensku vše právně podloženo a t eoret ick y se ví, jak dět em post ižených t ýráním po moci. Ve sbír ce slo venských záko nů čís lo 27/2009, dost upných o n- line na int er net u, se můžeme dočíst o všem, co Národní rada S lo venské r epubliky schválila. Ot ázkou zůst ává, zda- li t at o teoret ická část bude někdy převedena do praxe. Může být mno ho desít ek i st ovek zákonů, kt eré se v dobré víře snaží dět em po moci, a le dokud budou st ále lidé t uto skut ečnost ledabyle př echázet , vždy půjde jen o t eorii. P lně chápu obavy lidí se veřejně v t éto věci pro jevit , ale dokud budou v t ét o věci př ivír at oči a doufat , že je t o samot né nepost ihne, nikde se nic nezmění. Mno ho lidí se ve svých pro fesích set kává se zjevnými známkami dět ského t ýr ání. Nedokáž í však zachyt it t yt o varovné př íznaky hororových sit uací dít ět e. Je t řeba o t ét o věci hovoř it , řešit ji a nacházet závěr y a řešení.

26

Femme 2008. Týrané děti. [online]. [Cit. 2010-04-10]. Dostupné z:

69

3.11.2. PŘÍKLAD RAKOUSKA

Dalším vybraným př íkladem je Rakousko. Díky Spo lkové sbírce zákonů z roku 1996 pod názvem „Gewalt schut zgeset z“ (plným názvem Bundesgeset z zum Schut z vor Gewalt in der Familie) se Rakousko řadí mezi nejprůlomo vějš í země v ochraně práv a svo bod dít ět e. Vst oupil v plat nost v roce 1997 a je neust ále novelizo ván. Nejprůlo mo vějš i je označeno Rakousko za to, protože hlavní myš lenou je jich záko nů je podst at a viny, kt erá je plně uvalena na pachat ele, niko li o běť. „Česká Republika a její právo se v t restní m právu rakouském, velmi inspi rovala. Napří klad ve věci pravomoci vykázání pachat ele ze svého obydlí, kde své trestné činy prováděl. O tom všem se můžeme dočí st v zákoně čísl o 135 z roku 2006.“ 27

27

THEIA- občanské sdružení 2009. [online]. [cit. 2011-05-05 ]. Dostupné na WWW: .

70

4. ČÁST VÝZKUMNÁ

4.1. CÍL SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU

Část výzku mná se post upem času st ala st ěžejním bodem mé práce. Cílem výzkumné část i mé diplo mo vé práce bylo zjišt ění všeobecného podvědo mí o t ýr ání dět í. Abych byl schopen si udělat reálný obrázek o tomt o všeobecném podvědo mí lidí

v České

Republice, rozhodl jsem se využít socio lo gického výzkumu, for mou žurnalist ické met ody a t o int er view. Vše pro běhlo v časo vém hor izont u měsíce února a bř ezna roku 2010 a následně během pr vní polo viny roku 2011 na celkovém vzorku 200 dot azovaných jedinců.

4.2.

4.2.1.

METODOLOGIE VÝZKUMNÉ PRÁCE

METODIKA

Výzkum, kt er ý jsem provedl lze zařadit ze socio logického hlediska do výzkumu kvalit at ivního . Př i výběru t echnik y výzkumu jsem zvo lil žur nalist ickou met odu, novinářské anonymní int er view. Předem jsem si př ipravil pro své int er view pět st ručných a celkem výst ižných ot ázek. Navšt ívil jsem nejdř íve svou do mo vskou ško lu, G ymnázium V. Nováka v Jindř ichově Hr adci, pot é Dům dět í a mládeže v Jindř icho vě Hr adci a pot é jsem se snažil získat vzorek odpovědí i od široké veřejno st i v Jindř ichově Hradci. Jednalo se o

71

vzorek v počt u 200 osob, kt erý jsem rozdělil rovným d ílem do dvou věkových skupin, 15-17 let a 50+ s kt er ými jsem pot é pracoval př i pot vrzení či vyvr ácení vyř čených hypot éz.

4.2.2. „Jaké

jsou

KONCEPTUALI ZACE všeobecné

vědo most i

lidí

o

t ýrání

dět í

v České

Republice?“ Dimenze koncept u: „Všímavost ke svému oko lí“ Výsledkem ko ncept ualizace

bylo zúžení t émat u výzkumu a zúžení

zkoumaného problému : „Do jaké mír y jsou lidé v ČR infor mo váni o problemat ice t ýr aného, zneužívaného a zanedbávaného dít ět e ve věkových skup inách 15 – 17 let a 50 a víc e let ? Ví, jak po moci?“

4.2.3.

OPERACIONALIZACE

Operacio nalizo vané definice: a) Věk člo věka b) Všeo becný rozhled c) Infor mo vanost d) Vlast ní názor e) Možné řešení problému

72

4.2.4.

HYPOTÉZY

Hypotéza A: Předpokládám, že ve ško lních osnovách je obsažen dost at ek infor mací, věnujících se proble mat ice „T ýrané, zneužívané, zanedbávané dít ě“ a infor mo vanost mládeže bude dost ačujíc í.

Hypotéza B: Předpokládám, že i věková skupina 50+ je dobře infor mo vána o feno ménu „„T ýr ané, zneužívané, zanedbávané dít ě“ a že infor mace získává především z médií, jejichž důvěr yhodnost se dá čast o zpochybnit .

Hypotéza C: Do mnívá m se, že široká veřejno st nedo vede spr ávně sit uaci rozpoznat , rozhodnout se pro potřebné kroky a spr ávně se zacho vat , prot ože má st rach z mo žného omylu.

4.2.5.

OBJEKTIVITA, RELIABILITA

Objekt ivit u a r eliabilit u svého výzkumu v rámc i zkoumané skupiny ve věku „15-17“ (dále jen „15-17“) jsem zajist il výběrem vzorku st udent ů na gymnáziu a v zájmo vých kroužcích DDM. Předem

neohlášenou

př ít o mnost í

v hodinách

vyučo vání

bylo

dosaženo neo vlivněného výs ledku, bez př edeš lé možnost í se na dané int er view př ipravit , či ko nzult o vat dané ot ázky s ko legy. V rámci zkoumané skupiny ve věku „50+“ (dá le jen „50+“) bylo dosaženo objekt ivit y a reliabilit y po mocí kladení otázek bez uvedení přesného záměru,

k čemu

vlast ně

budou

diplo mo vé práce sloužit .

73

odpovědi

ve

výzkumné

část i

4.2.6.

SBĚR DAT

Pro sběr dat v rámc i vzorku osob „15-17“ bylo vybráno vzorku 100 jedinců z řad st udent ů gymnázia doplněných o st ejně st aré návšt ěvníky vo lnočasových kroužků př i DDM. St ejný počet 100 jedinců byl použit i u vzorku „50+“. Zde jsem využil možnost i zast avit dané jedince z t éto kat egorie př ímo na ulic i. Důvod výběru t ohoto školního a pouličního prost ředí byl zcela záměr ný, aby se předešlo pravděpodobnost i pro jevení rozdílu ško la versus věke m nasbír ané zkušenost i dot azovaných jedinců 28.

4.2.7.

ANALÝZA DAT

a) Kat egor ie čet nost í odpovědí ve vzorku „15-17“ a „50+“ b)Porovnání čet nost i odpovědí v závislost i na věku

dot azovaných

c) Nejvíce překvapujíc í odpověď na danou ot ázku. d)Odpověď k dalš ímu zamyš lení............................................

28

Poznámka k reprezentativitě zkoumaných skupin: Z časově, personálně a finančně omezených důvodů byl vybrán poměrně malý vzorek respondentů, přesto výsledek výzkumu vypovídá, že situace není uspokojivá a tomuto tématu – informovanosti široké veřejnosti – bychom se do budoucna měli podrobněji věnovat

74

4.3. INTERVIEW

4.3.1. POLOŽENÉ OTÁZKY

1) Co si představíte při výroku: „Týrání dětí“ ???

2) Lze na dítěti poznat, že je týráno? (ANO/NE)

Na

základě čeho?

3) Lze řešit problém týrání dětí?

4) Co byste poradili týrané mu?

5) Jakou následnou péči poskytnout týrané mu dítěti? - prefero vat nápravu původní rodiny nebo věnovat více finančních prost ředků st át ním i soukro mým organizacím, zabezpečujícím péči, náhradním rodinám a pod.

75

4.3.2.

INTERVIEW – ANALÝZA A INTERPRETACE DAT

Add. 1)

Co si předst avít e př i výroku: „T ýrání dět í“ ???

Nejčastěj ší odpověď: Mezi nejčast ější odpovědi na pr vní mno u položenou ot ázku bylo 29 : Skupina „15-17“ - 100 respondent ů: psychické násilí, Kuř imská kauza, dít ě bez do mo va, zázemí a mo žnost i se rozvíjet , zničený život , psychické t ýrání od ro dičů, do krve zmlácené dít ě, dět i ve válce, zanedbání péče, nat ažená ruka pro pomoc, výprask za známky. Nejčast ější for mou, zast oupenou 42% je fyzické t ýrání. Psychické t ýrání bylo zast oupeno jako druhé v pořadí 33%. 8% př ipadá na sexuální t ýrání a jiné druhy t ýr ání jsou zast oupeny 17%.

Graf 1.1. - Co si představíte při výroku: „ Týrání dětí“ ??? Skupina 15 - 17

29

Dle popsané kapitoly 3.4. jsem kategorizoval odpovědi dotázaných jedinců do čtyř základních skupin, jak je vidět z výsledných grafů.

76

Skupina „50+“ – 100 respondent ů: modř iny,

st rach,

znás ilňo vání,

zubožené

dít ě,

Kuř imská kauza,

vykulené

oči,

noční

lít ost , chování ro diny,

můr y, silnějš í

vnímání z pozice rodiče. Nejčast ější for mou, zast oupenou zde, 49%,

je fyzické t ýrání.

Psychické t ýr ání je t aké jako druhé v pořadí 32%. 9% př ipadá na sexuální t ýrání a jiné druhy t ýr ání se objevily v 10%.

Graf 1.2. - Co si předst avíte při výroku: „Týrání dětí“ ??? Skupina 50+

Rozdí l odpovědí v závislosti na věku dotazovaného: Mezi o běma skupinami jse m zaznamenal pouze nepat rný rozdíl. V kat egorii „F yzické t ýr ání“ a „Jiné t ýrání“

byl rozdíl 7% a

v kat egor ii „P sychického t ýr ání a „Sexuálního t ýr ání“ pouhé 1%. Ve skupině „50+“ se v 54% (54 ze 100) projevilo silně jší vnímání daného problé mu z pozice rodiče, kdy sám rodič v porovnání s nerodičem, je schopnější si živě ji př edst avit mo žné následk y t ýrání dět í.

77

Nejvíce p řekvapující odpověď na danou otázku: Své mládí. Mat ka zemřela, kd yž jsem byla ma lá a ot ec mi nic nedaroval zadar mo. Nerada na t o vzpo mínám a nikd y jsem se s jeho chováním psychicky nesrovnala. Bylo t o tvrdá život ní ško la… ( Tamara, 63 let )

Odpověď k dalšímu zamyšlení:

Nic. Mně by se t o nest alo a z mého okolí jsem o niko m neslyšel. ( Mirek, 17let )

78

Add. 2)

Lze na dít ět i poznat , že je t ýráno? ( ANO/NE) Na základě

čeho? Nejčastější odpověď: Ano – Modř iny, bázlivost , lekavost , neobvyk lé cho vání, st ranění se kolekt ivu,

zhoršení

prospěchu,

záškoláct ví,

cit o vá

labilit a,

nedůvěr a, agrese, poranění, fyzicky neprospívá, zast avení t ělesného vývo je,

ment ální zaost alost ,

pseudoment ální r et ardace, špat ná

hyg iena.

Graf 2.1. – Lze na dítěti poznat, že je týráno? (ANO/NE) Na základě čeho? Skupina 15 - 17

Mládež ve věku 15 – 17 let si z 61% myslí, že by rozpozna la, zda jde o t ýrání. 16% se do mnívá, že by ner ozpoznalo, 22% neví a ve výseči „Jiné“ jsou obsaženi t i, jenž se nevyjádř ili, a t o pouhé 1%.

79

Graf 2.2. – Lze na dítěti poznat, že je týráno? (ANO/NE) Na základě čeho? Skupina 50+

Věková kat egor ie 50+ by rozpoznala t ýrání v 48%, 14% neví a mys lí, že by nerozpoznala v 32%. Respondent i pod položkou „Jiné “ neodpověděli, a t o ze 6%. Rozdí l odpovědí v závislosti na věku dotazovaného: Lidé ve věku 50+ jsou pat rně obezřet nějš í, přemýšlivějš í, opat rnějš í a podle t oho t aké odpovídali. Těch, co si mys lí, že by rozpoznali je o 13% méně, co by nerozpoznali je o 16% více, neví o 8% méně a nevyjádř ilo se o 5% méně, než ve věkové kat egorii 15 – 17 let . St arší gener ace t ázaných mě la zřejmě víc e zkušenost í s t ímt o t émat em. Více se zamýš leli nad ot ázkou jejich argument ace vždy byla smys luplná. Kdežt o ve skupině lidí kolem 17. roku věku, mladí lidé přemýšlí r ychle a mno hd y i zbrkle , bez jist ot y, jak vlast ně poznat t ýrání.

Nejvíce p řekvapující odpověď na danou otázku: Na t uto ot ázkou nepř iš la žádná nečekaná či překvapujíc í odpověď.

80

Odpověď k dalšímu zamyšlení: Určit ě ano, ale nemůže si t o dít ě vymýš let a hrát to?! ( Leo na, 17 let )

81

Add. 3) Lze řešit problém t ýrání dět í? Nejčastější odpověď: Lepší prevencí, vět ší pravo moc po lic ist ů, osvět a, více ošklivýc h fot ek t ýr aných dět í, zájem o rodinné sit uace ost at ních, Graf 3.1. - Lze řešit problém týrání dětí? Skupina 15-17

Mladí jsou přesvědčeni ze 76%, že problém t ýrání dět í je řešit elný. Pouhá 6% skupina si mys lí opak a 18% neví.

82

Graf 3.2. - Lze řešit problém týrání dětí? Skupina 50+

St arší věková kat egor ie 50+ je přesvědčena z 65%, že pro blém t ýraných dět í lze řešit . 15% odpovědělo, že jej nelze řešit a 20% neví. Rozdí l odpovědí v závislosti na věku dotazovaného: Zde rozdíl mezi o běma věkovými skupinami nacházíme, ale nijak výrazný není, pouze o 11% st arších mys lí, že problém t ýrání dět í se dá řešit . O 6% st arších s i mys lí, že řešit elný není a nevyjádř ilo se st arších o 2% méně, než mladých. Z dalš ího

dot azování

podrobnějš ího

jsem

zjist il,

že

st udent i

gymnázia by založili sdružení a snažili se finančně po máhat svými mimo ško lními akt ivit ami, kdežt o st arší dot ázaní z ulice, by r aději finančně př ispíva li na zř ízený účet .

Nejvíce p řekvapující odpověď na danou otázku: Já bych t y pachat ele řezal za t y činy sukovou ho lí ( Frant išek, 82let )

83

Odpověď k dalšímu zamyšlení: Nelze t ýr ání zabránit . Po lic ist é budou st ále o krok pozadu než t i „hajzli“ co to můžou dělat , skoro bez postihu. ( Jaromír, 17 let )

84

Add. 4) Co byste poradili týrané mu?

Nejčastější odpověď: Zmínit se rodičům, zmínit se spo lužákům, zavo lat na Linku bezpečí, hlavně t o něko mu ř íct , nedělat nic co by ho/ jí mo hlo mrzet , svěř it se, nenechat si t o líbit . Graf 4.1. Co byste poradili t ýranému? Skupina 15-17

Skupina ve věku 15 – 17 by z 9% poradily svěř it se rodičům, 7% dět í učit eli, 7% by poradila spo lužák y, 14% by r adilo vo lat na linku bezpečí, 22% v ko lonce „S věř it se“ by zvo lila t vrdší post up, např íklad po licii, 18% mladých by rad ilo „nechat si t o líbit “ a 23% se nevyjádř ilo, protože neví.

85

Graf 4.2. - Co byst e poradili týranému Skupina 50+

St arší lidé z 11% věř í v po moc rodičů m a radilo by t ent o post up, učit eli věř í méně, poradili by jej z pouhých 4%, důvěra ve spo lužáky je

ješt ě menší, jen 2%, ale Linku bezpečí by poradili

v 11%. 36% by r adilo r adikálně jš í post up, např. po licii a podobné orgány, v celých 36%. 7% by r adilo nechat si t o líbit a 29% se nevyjádř ilo ve sloupku „J iné“. Rozdí l odpovědí v závislosti na věku dotazovaného: Zde je vidět , že st arší lidé důvěřují například rodičům, a t o o 2% více, než dět i 15 - 17, více věř í po licii (sloupek „S věř it se“), o celých 14%. O 3% méně věř í Lince bezpečí. Ješt ě méně, o 3% by se svěř ilo učit eli, velká nedůvěra je ve spo lužáky, poradili by pouze ve 2%. což je oprot i skup ině 15 – 17 o 5% méně. O 11% méně st arších by si t ýrání nechalo líbit a o 6% více st arších se nevyjádř ilo ( ve sloupku „Jiné“)

86

Nejvíce p řekvapující odpověď na danou otázku: Nevím. (Jiř í, 16let )

Odpověď k dalšímu zamyšlení: Zavo lat na Linku bezpečí, ale nevím její čís lo. ( Klára, 51 let )

87

Add. 5) Jakou následnou péči poskytnout týrané mu dítěti? - prefero vat nápravu původní rodiny nebo věnovat více finančních prost ředků st át ním i soukro mým organizacím, zabezpečujícím péči, náhradním rodinám a pod.

Nejčastější odpověď: Psychickou út ěchu, zázemí, lékařskou péči, náhradní rodinu, klid, pocit bezpečí, zajišt ění kvalit ního život a, poradce, Graf 5.1. - Jakou násl ednou péči poskytnout týranému dítěti? prefero vat nápravu původní rodiny nebo věno vat více finančních prost ředků st át ním i soukro mým organizacím, zabezpečujícím péči, náhradním rodinám a pod. Skupina 15 - 17

34% Obrat na organiz ac i finanč ní podpora Náprava původní rodiny prevenc e 66%

Zde věková skupina 15 – 17 klade důraz v 66% na zabezpečení péče organizacemi nebo náhradními rodinami, v nápravu původní rodin y př íliš nevěř í.

88

Graf 5.2. - Jakou násl ednou péči poskytnout týranému dítěti? prefero vat nápravu původní ro diny nebo věno vat více finančních prost ředků st át ním i soukro mým organizacím, zabezpečujícím péči, náhradním rodinám a pod. Skupina 50+

44%

O brat na organiz ac i finanč ní podpora Náprava původní rodiny prevenc e

56%

St arší lidé věř í nebo si přejí uzdravit původní bio logickou rodinu, a to v 56%, organizacím věř í méně, pouze 44% dot azovaných. Rozdí l odpovědí v závislosti na věku dotazovaného Odpovědi o bou zkoumaných věkových kat egorií se liš í, z výzkumu je pat rné, že st arší lidé preferují výchovu dít ět e v bio lo gické, vlast ní rodině

a kladou důraz na její nápravu a uzdravení, a t o o

22% více, než mladí. T i naopak pat rně nevěř í v nápravu původní rodiny a o 22% více věř í organizacím, poskyt ujíc ím možnost dět e m pomoci a poskyt nout jim dobr é zázemí. Nejvíce p řekvapující odpověď na danou otázku. Det ailně popsaný post up, jak se zacho vat př i z jišt ění t ýrání jedince ( Jana, 58 let , st udent ka dálko vého st udia spec iální pedagogiky)

89

Odpověď k dalšímu zamyšlení Lze pak ješt ě vůbec po moci? ( Niko la a Přemek, 16let )

90

4.3.3. VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ Hypotéza A: Předpokládám, že ve ško lních osnovách je obsažen dost at ek infor mací, věnujících se proble mat ice „T ýrané, zneužívané, zanedbávané dít ě“ a infor mo vanost mládeže bude dost ačujíc í. Hypotéza

se nep otvrdi la.

Zjist il

jsem,

že

ve

ško lních

osnovách je vcelku jen okrajo vě zahr nut a do učební lát ky mnou zkoumaná proble mat ika. Set káváme se čast o s př ípady, kdy dít ě, vykazujíc í nějaké známky vývo je ve špat ném nebo nevyho vujícím sociálním prost ředí, bývá mezi vrst evníky „out siderem“, svádějíc í m být t erčem k dalším út okům navíc ješt ě od svých spo lužáků. To to vše by mělo být učit eli – vychovat eli neust ále dět em zdůr azňováno a opakováno jako nepř ípust né, nežádoucí a zavrženíhodné. Myslím, že by mělo být ve výuce věnováno více času a st udijní lát ky na t éma t ýrané, zneužívané a zanedbávané dít ě. Jedině t ak může lépe a cíleněji fungovat osvět a, což by mo hlo do budoucna mít významný podíl na zvládání t ohot o negat ivního spo lečenského jevu. 30

Hypotéza B: Předpokládám, že i věková skupina 50+ je dobře infor mo vána o feno ménu „T ýrané, zneužívané, zanedbávané dít ě“. Své infor mace získává především z médií, je jichž důvěr yhodnost se dá ovšem čast o zpochybnit . Lidé z moudřelí věkem a zkušenost mi jsou pak rezer vovanějš í a opat rněji zaujíma jí k problemat ice svá st ano viska. Hypotéza se p otvrdi la. Dř íve, mám na mys li dobu cca po druhé po lo vině 20. st olet í, se na t yt o negat ivní spo lečenské jev y pohlíželo poněkud jinak a ve ško lách se v učebních osnovách nijak zvlášť neobjevo valo, jak je řešit . Od běžné facky k výprasku nen í

30

„outsider“ – běžně užívané označení někoho, kdo je stále stranou, stojí stranou, na okraji nebo vně, na podřadném místě.

91

dlouhá cest a, a jak jse m se dozvěděl, mno zí st arší ješt ě chápou výpr ask za leckdy př iměřený t rest . Lidé st arší mají pat rně jiný názor na výcho vu. Mno ho z nich by raději zast ávalo př i pohledu na někt eré dnešní dět i a mládež i nadále ot řepané rčení „škoda rány, kt erá padne ved le“. Přest o jejich t váře vyjadřují velikou lít ost a pohnut í nad př ípady zveře jňo vanými v médiích, ale i t ak jsou opat rní ve svých závěrech, médiím ne docela věř í, prot ože jejic h důvěr yhodnost je opravdu čast o zpochybnit elná. Naši rodiče a prarodiče

jsou

skut ečně

infor mo váni

o

feno ménu

t ýraného,

zanedbávaného a zneužívaného dít ět e především po mocí t elevizních, rozhlasových nebo no vino vých zpráv, ve ško le, kt erou navšt ěvo vali před deset ilet ími se o tom t enkrát neučilo.

Hypotéza C: Do mněnka, že široká veřejnost nedovede správně sit uaci rozpoznat , rozhodnout se pro potřebné kroky a spr ávně se zacho vat , prot ože má st rach z mo žného omylu. Hypotéza se potvrd i la. Mno ho lidí, mladých i st arších se bo jí poukázat na nějaký jev, o němž si není zcela jist a, že je j správně zmapovala. Bo jí se, jak již bylo zmíněno, „planého poplachu“. Tomu se nedá až t ak moc divit , protože jakéko li set kání s podobným negat ivním jevem snad každého rozumného a charakt erního člo věka vede k nut kání po moci, což jej dost ává na velmi t enký led. Tot iž abycho m mo hli podniknout pot řebné, účinné a hlavně správné kroky, pot řebujeme dost at ek infor mací o sit uaci a získat t yt o infor mace není nikdy snadné.

92

5. Závěr

Tato

diplo mo vá

práce

měla

za

úko l

popsat

a

hlavně

prozkoumat , jak je široká veřejno st v t éto oblast i bez ohledu na věk infor mo vána. Z výzkumu vyplynulo, že lidé vědí, uvědo mu jí s i mo žné důs ledky, odsuzují. Ale vyjadřují se v t o m smyslu, že by si pat rně nevěděli r ady, obávají se t ot iž i mo žnost i – lidově řečeno – planého poplachu. Výsledek šet ření ukazuje na t o, že vět šině st arších osob se nedost ává infor mací z jiných zdro jů, než z médií, kt erá čast o neposuzují zcela objekt ivně, mno hdy skut ečnost i překrucují

nebo

vyvozují z nedost at ečných zjišt ění a bez jakéko li odborné erud ice předčasné nebo neopodst at něné vlast ní závěr y. Naprot i t omu mladší věko vá kat egor ie čast o nečt e noviny a nesleduje t elevizní, či rozhlasové zprávy, ale infor mace čerpá ponejvíce z int er net u a t aké ze ško ly. Jsem ale přest o přesvědčen o tom, že v rámc i např íklad spo lečensk ých věd by t at o problemat ika měla být do výuky mno hem š íř eji a podrobněji zahr nut a, mělo b y rozhodně na ni být dáváno daleko více důr azu a důležit ost i. Také jist ě zákonodárci by se měli zamys let , jak ošet ř it legislat ivně t uto negat ivní skut ečnost a r ozhodně by se mělo ješt ě více „př it vrdit “ po st ránce t rest ů. Mnohdy nelze pochopit někt erá rozhodnut í naší just ice – mys lím t ím rozsudky v různých kauzách, kdy někdo např íklad zpronevěř í nějaký finanční obnos a je odsouzen na 8 let – jde t u o peníze. Někdo dalš í zneužívá nebo t ýrá dít ě a konečný verdikt soudu čít á 4 roky, a to jde o dít ě, člověka, živou byt ost .

Jist ě je nut né nezobecňovat a posuzo vat podle všech

zjišt ění, ale sám o so bě po jem „t ýr ání, zneuž ívání, zanedbáván í dít ět e“, je po jem, kt er ý nahání hrůzu. S yndro m CAN a vůbec feno mén t ýrání dět í je pro blém, kt er ý, jak již bylo zmíněno, se asi nikdy nepodař í úplně vymýt it .

93

Vyskyt o val se zř ejmě vždycky, t edy v jakéko li do bě a v jakéko li spo lečnost i, set káváme se s ním ať už ve vět ším, či menš ím měř ít ku všude na zeměkouli i dnes a zř ejmě t edy se s ním bo hužel budeme muset set kávat i do budoucna. Rozhodujíc í je proto snažit se celoplo šně a široce t ímt o negat ivním jevem zabývat , hovoř it o něm, seznamo vat veřejnost všech věkových skupin se všemi jeho znaky, r izik y a možnými důsledk y, jenž by mo hly nést mnoho špat ného pro budoucí spo lečnost . Zkrát ka je t řeba ř ešit jej, a to co nejvíce v rámci prevence, aby k němu docházelo co možná nejméně. Pokud už k němu do jde, t ak jej včasně diagnost ikovat a snaž it se odst ranit , hlavně vědět si rady, jakým způsobem v př ípadě pot řeby post upovat . Pokud

jej

zaznamenáme

již

v pokročilé

for mě,

bez

prodlení

zasáhnout , abycho m elimino vali co nejvíce negat ivní dopad na všechny slo žky dalš ího vývo je dít ět e.

94

6. Summary This mast er t hesis aimed t o descr ibe and pr imar ily examine public knowledge in t his area. T he st udy showed t hat people know about t his, t hey rea lize possible co nsequences, and r esent it . However, t hey claim t hey probably wouldn't know what t o do and t hey are afraid o f causing false alar m. The result o f invest igat ion po int s out that media are t he only infor mat io nal source for most elder ly people. They are o ft en not object ive, frequent ly dist ort t he realit y and jump t o conclusio n based on inadequat e find ings wit h no professio nal erud it io n. On t he ot her hand, young age group oft en doesn't read newspaper, wat ch TV or list en t o radio news and t ake t he infor mat io n mainly fro m int er net and also fro m schoo l. I'm st ill convinced t hat t hese problems should be more widely included in t he educat ion, for example in t he social st udies class, and much more e mphasis should be put on it . Also, t he legislat ors should consider possibilit ies t o t reat t his negat ive issue and t oughen t he punis hment up. Oft ent imes, t he verdict s delivered by our court s are hard to under st and, I mean like sent encing so meo ne for 8 year s for fina ncial fr aud when it 's just about money. I n ot her case person abuses or torment s a child and t he verdict count s 4 year s when it 's about child, per son, life being. Surely, you can't generalize, all finding have t o be considered, however t he so le t er m "abuse, t orment , neglect child" is t err ifying. The CAN s yndro me and t he child abuse in general is a problem t hat will probably never be fully eliminat ed. It 's always been t here in ever y age or societ y, we meet t his more or less ever ywhere o n t he glo be even t oday and unfort unat ely we'll probably meet it in t he fut ure as well. We must t herefor e deal wit h t his negat ive pheno menon widely, t alk about it , infor m public o f al l ages about all t he facet s, r isks and possible consequences t hat might

95

br ing our fut ure societ y a lot of evil. In short , it 's necessar y t o deal wit h it , most ly by prevent io n, so it happens as seldo m as possible. When it happens, it has t o be diagnosed and eliminat ed ear ly. Most import ant ly, it has t o be known how to proceed. If we det ect t he problem lat er - in advanced st age - we must t ake immediat e act ion to eliminat e negat ive impact on child's development .

96

7. Seznam použité literatury

Brabenec, F., Burdová, E., Novot ná, V.: Zákon o soc iálně- právní ochraně dět í. Praha: Linde, 2000.

Bent ovim, A.: T ýr ání a sexuální zneužívání v rodinách. Praha: Grada Publishing s.r.o., 1998.

Dunovský, J. a spo l.:T ýrané, zneužívané a zanedbávané dít ě. Praha: Grada Publishing, 1995.

E llio t ová, M.: Jak ochránit své dít ě. Praha: Port ál, 1997.

Hrušáko vá, M.: Dít ě, rodina a st át . Brno: Masar yko va univerzit a, 1993.

Ko lář, M.: Skr yt ý svět šikano vání ve ško lách. Praha: Port ál, 1997.

Malá, E.: Sexuálně zneužívané dět i. Praha: Psychiat r ické cent rum Praha – Bohnice, 1995.

Trélaün, B.: Překonávání ko nflikt ů v rodině. Praha: Pot rál, 2005.

97

7.1. On-line zdroje Hubáčková, J.: Syndrom CAN: Definice a rizikové faktory [online]. Informační a vzdělávací portal školství Zlínského kraje [cit. 2008-08-15]. Dostupné z:

Bestmen.: Dětská pornografie je něco nepřípustného a zvrhlého! [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné z:

FOD.: O týrání -> Statistika úmrtí a sebevražd dětí [online]. [cit. 2009-07-03]. Dostupné z: < http://www.fod.cz/tyrani.htm >

Friedmann,Z.: Úvod do pedagogické diagnostiky [online]. [cit. 2011-11-15]. Dostupné z:

Nadace Naše dítě 2009.: STOP násilí na dětech. [online]. Podpořte kampaň [Cit. 2010-03-12]. Dostupné z: < http://www.nasedite.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=369 >

Zákon o rodině 94/1963 Sb.: [online]. Dostupné z:

Občanský zákoník 40/1964 Sb.:[online]. Dostupné z: .

Zákon o sociálně právní ochraně dětí 359/1999 Sb.: [online]. Dostupné z: .

Trestní zákoník 40/2009 Sb.: [online]. Dostupné z:

Úmluva o právech dítěte 104/1991 Sb.: [online]. Dostupné z:

98

Zákon o přestupcích 200/1990 Sb.: [online]. Dostupné z:

Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1992. Listina základních práv a svobod. [online]. [Cit. 2010-04-08]. Dostupné z: < http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html >

THEIA – občanské sdružení 2009. Zákon na ochranu před domácím násilím. [online]. [Cit. 2010-04-08]. Dostupné z: < http://www.theia.cz/files/1352006 – domácí násilí.pdf >

Femme 2008. Týrané děti. [online]. [Cit. 2010-04-10]. Dostupné z:

THEIA- občanské sdružení 2009. [online]. [cit. 2011-05-05 ]. Dostupné na WWW:
Statistika úmrtí a seb evražd dětí byla p řevzata z www. fod.cz Grafy byly p řevzaty z Výroční zp rávy DK C z roku 2000.

99

7.2. JINÉ ZDROJE

Mufso nová, S.: O t ýrání a zneužívání. Praha: NLN s.r.o., 1996.

P iaget , J.: Psycho logie dít ět e. Praha: Portál, 1997.

Pöt he, P: Dít ě v ohrožení. Praha: G plus G., 1999.

Poznámky z přednášek

Rozhovory s dětmi, rodiči – oboustranné pojetí

Rozhovory s odborníky

Rozhovory s pedagogy

Masmédia

100

8. SEZNAM PŘÍLOH

8.1. Graf p rocentuálního zastoupení diagnostických kategori í v hovorech na Lin ce důvěry Dětského kri zového cent ra v roce 2000

16%

7% 8%

30%

34% 2% 3%

psychické týrání

fyzické týrání

sex.zneuž.

zanedbávání

šikana

ohrožené prostředím

spor

Zdroj:

DKC.: Výroční zpráva 2000. [online]. [cit. 2010-11-12].

Dostupné z:

101

8.2. Graf forem sexuálníh o zneu žívání vyšet řované v roce 2000 v %

komerční 5%

bezkontaktní forma 14%

kontaktní forma 81%

Z d ro j:

D KC.:

V ý ro č n í

zpráva

2000.

[o n l i n e ] .

[c i t .

2 0 1 0 - 11 - 1 2 ] .

Dostupné

z:

< h t t p : / / w w w. d k c . c z / Vy ro c n i _ z p r a v a _ D KC 2 0 0 0 . d o c >

8.3. Graf frekvence sex. zneu žívání vyšet řovaných v DK C v roce 2000 v %

je dnorázové 23%

opakované 77%

Z d ro j:

D KC.:

V ý ro č n í

zpráva

2000.

[o n l i n e ] .

< h t t p : / / w w w. d k c . c z / Vy ro c n i _ z p r a v a _ D KC 2 0 0 0 . d o c >

102

[c i t .

2 0 1 0 - 11 - 1 2 ] .

Dostupné

z:

8.4. Graf vztahu p achatele sex. zn eu žívání vyšet řovan ých v DK C v roce 2000 v %

cizí osoba 20%

příbuzná osoba 55%

Z d ro j:

D KC.:

známá nepříbuz. osoba 25%

V ý ro č n í

zpráva

2000.

[o n l i n e ] .

< h t t p : / / w w w. d k c . c z / Vy ro c n i _ z p r a v a _ D KC 2 0 0 0 . d o c >

103

[c i t .

2 0 1 0 - 11 - 1 2 ] .

Dostupné

z:

8.5. Graf věku dítěte p ři zahájení sex. zneu žívání – p řípady vyšet řované DK C

v roce 2000 v %

15-18 let 7%

0-3roky 11%

3-6 let 21%

10-15 let 29%

6-10 let 32%

Z d r o j:

D KC . :

Vý r o č n í

zpráva

2000.

[o n l i n e ] .

[c i t .

2010-11-12].

Dostupné

z:

< h t t p : / / w w w . d k c . c z / Vy r o c n i _ z p r a v a _ D K C 2 0 0 0 . d o c >

8.6. Graf

zastoupen í podkat egorií „d ěti ohrožen é p rost ředí m“

v roce 2000 v %

4% 13%

fyzické týrání

3%

33%

23%

jiná problematika

24% Z d ro j:

D KC.:

V ý ro č n í

zpráva

psychické týrání sex. zneužívání ohrožené prostředím spor o dítě

2000.

[o n l i n e ] .

< h t t p : / / w w w. d k c . c z / Vy ro c n i _ z p r a v a _ D KC 2 0 0 0 . d o c >

104

[c i t .

2 0 1 0 - 11 - 1 2 ] .

Dostupné

z:

8.7. Graf speci fi kace p rob lemati ky spadající do kategorie „jiné“ v roce 2000

psychická onemocnění rodiče

8% 8%

střídání partnerů konflikty mezi rodiči

42%

osobnostní nezralost rodičů

29%

zanedbávání

5%

Z d r o j:

D KC . :

Vý r o č n í

jiné 8%

zpráva

2000.

[o n l i n e ] .

< h t t p : / / w w w . d k c . c z / Vy r o c n i _ z p r a v a _ D K C 2 0 0 0 . d o c >

105

[c i t .

2010-11-12].

Dostupné

z:

8.8. Graf

rozložení p rob lemati ky nových příp adů přijatých do

péče DK C v roce 2000

výchovné problémy

26%

38%

neurotické obtíže vývoj. krize adolescentní specifické poruchy učení šikanování

5% 5%

jiné

5% 21% Z d ro j:

D KC.:

V ý ro č n í

zpráva

2000.

[o n l i n e ] .

< h t t p : / / w w w. d k c . c z / Vy ro c n i _ z p r a v a _ D KC 2 0 0 0 . d o c >

106

[c i t .

2 0 1 0 - 11 - 1 2 ] .

Dostupné

z:

8.9. Obrazový graf

„Zdroj: http://i3.cn.cz/1143644169_cr_rodina_deti_tyrani_grafika_3361.gif“

107

8.10. Obrázek - Panen ka

„Zdroj: http://nd03.jxs.cz/232/079/e46dfa730e_63015980_o2.jpg“

108

8.11. Odstrašující p ří klad - K uřimská kauza Takto hrůzný čin by neměl být jen t ak zapomenut . Výsledke m práce našich st át ních orgánů zaint eresovaných do celé kauzy je schválení

zákona

52/2009

S b.

jakožt o

novelizace

zákona

141/1961 S b. S ice došlo v t éto kauze k něko lika přehmat ům ve vyšet řování, ale buďme rádi za každý den, kdy nemusí být

Ondřej a Jakub zavř eni v Kuř imi. Č lo věku někdy zůst ává rozum st át ,

co

lidé

někdy

dokáží

udělat

a

ješt ě

svým

nejmenším.V př ípadě kuř imské kauzy se set káváme s určit ým druhem pochybení. Pr vním pochybením, kt eré vyp lývá ze zpráv y České ško lní inspekce, bylo pochybení ve výuce žáka, jemuž mu byla umožněna výuka v do mácím prost ředí. Důvěra, kt erá byla dána v dost at ečnou do mácí péči rodičů, byla základem pro t ýrání obou chlapců. Nedůslednost a neochot a si žáky v do mác í péči zkont rolovat

vedla

k bezost yšnému

zacházení

a

vyúst ila

v neo mluvit elné činy, páchané na bezbr anných dět ech. „Zdroj obrázku: http://mojespektrum.bloger.cz/obrazky/mojespektrum.bloger.cz/m4_2.jpg“

109

8.12. Obrázek

„Zdroj: http://www.nasedite.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=333“

8.13. Obrázek

„Zdroj:http://www.zenyprozeny.cz/data/img1/obr-clanky/clanekvelky/plakay1310.jpg“

110