Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce - učitelství pro 1. stupeň ZŠ
KULTURNÍ HODNOTY MĚSTYSE VRCHOTOVY JANOVICE VE VÝUCE 1. STUPNĚ ZŠ
Vypracovala: Mgr. Milada Burdová Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová
České Budějovice 2016
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem svou závěrečnou práci vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Turovci 4. 1. 2016
Mgr. Milada Burdová
………………………………………………..
2
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych moc poděkovala své vedoucí závěrečné práce, Mgr. Renátě Jandové za velice podnětné rady, připomínky a metodické vedení. Nebýt jejího osobitého přístupu, nevznikla by tato má práce.
Dále chci také poděkovat paní starostce Vrchotových Janovic, paní Marcele Čedíkové za velmi vstřícné jednání a poskytnutí zajímavých informací a literatury k prostudování závěrečné práce. Samozřejmě chci poděkovat i panu řediteli školy, PhDr. Bohumíru Haškovi za poskytnutí zapůjčení školní kroniky, paní učitelkám, kolegyním za cenné rady atd.
Nemohu opomenout i mou rodinu, které chci touto cestou poděkovat za trpělivost, se kterou byli nuceni se se mnou potýkat v průběhu mého studia.
Mgr. Milada Burdová
3
ANOTACE
Závěrečná práce se věnuje problematice kulturních tradic městyse Vrchotových Janovic a využití při výuce na 1. stupni základní školy. Cílem práce je zpracovat kulturní tradici městyse Vrchotových Janovic jako podklad pro výuku žáků základní školy. Teoretická část se zabývá kulturními a historickými hodnotami městyse Vrchotovy Janovice. Ve druhé, praktické části, se snažím najít uplatnění kulturních hodnot obce v jednotlivých oblastech vzdělávání, zejména Člověk a jeho svět. Výsledkem práce jsou návrhy jednotlivých pracovních listů s příklady řešení a vysvětlením kontextu jednotlivého pracovního listu. Cílem pracovních okruhů je podnítit zájem žáků o místní dění a kulturní, historické a přírodní hodnoty spojené s pamětihodnostmi městyse Vrchotovy Janovice. Kulturně-historické hodnoty Vrchotových Janovic, jako je zejména zámek a zámecký park, slouží jako vhodný podklad pro naplnění vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v rámci Školního vzdělávacího programu.
ABSTRACT Final work is dedicated to the cultural traditions of the township Vrchotovy Janovice and use in teaching 1st grade of elementary school. The aim is to describe the cultural tradition of Vrchotovy Janovice as a basis for teaching primary school students. The theoretical part deals with cultural and historical values of the township Vrchotovy Janovice. In the second part, I am trying to find opportunities for incorporation of cultural values into different areas of education, especially in the area Man and His World. Results of this work are proposals of individual worksheets with examples of solutions and explanations of the context of a particular worksheet. The aim of the working topics is to encourage interest in local action and cultural, historical and natural values associated with this place. Cultural and historical values of Vrchotovy Janovice, in particular the castle and park, serves as a suitable basis for fulfilling the educational area Man and His World within the school curriculum. 4
Obsah
Úvod ............................................................................................................................. 6 Volba tématu ............................................................................................................... 8 1. Kulturní tradice městyse Vrchotovy Janovice ....................................................... 9 1.1. Základní charakteristika .................................................................................... 9 1.2. Využití území a doprava .................................................................................. 12 1.3. Obyvatelstvo ................................................................................................... 14 1.4. Historie městyse Vrchotovy Janovice ............................................................. 15 1.5. Pamětihodnosti městyse ................................................................................ 17 1.6. Zámecký park .................................................................................................. 18 1.6. Osobnosti spojené s Vrchotovými Janovicemi ............................................... 19 2. Školní vzdělávací program ..................................................................................... 22 2.1. Charakteristika školy ....................................................................................... 22 2.2. Vybrané kapitoly ze ŠVP ................................................................................. 24 2.2.1. Člověk a jeho svět .................................................................................... 25 3. Návrhy pracovních listů a plánů............................................................................. 28 3.1. Místo, kde žijeme ............................................................................................ 28 3.2. Poznávání janovického okolí ........................................................................... 33 3.3. Erby rodů spojených s Vrchotovými Janovicemi ............................................ 38 4. Závěr...................................................................................................................... 41 5. Seznam použitých zdrojů ....................................................................................... 42 Příloha 1 .................................................................................................................... 44
5
Úvod
Jmenuji se Milada Burdová a v současné době vyučuji na Základní škole ve Vrchotových Janovicích. Je to již mnoho let, co jsem dokončila studia na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V roce 1993 jsem promovala na Pedagogické fakultě, učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 5. - 12. ročník na 2. stupni ZŠ, obor ruský jazyk a dějepis. Následující rok po ukončení fakulty jsem se rozhodla, že se budu věnovat rodině. Narodil se mi první syn Daniel, za tři roky dcera Kamila. Jak si asi představíte tuto dobu, několik let po Sametové revoluci, zcela vymizel můj vystudovaný obor. Ruský jazyk se přestal vyučovat na našich školách, učitelé, kteří vyučovali tento předmět, se brzy přeorientovali na jiný předmět. Jelikož jsem pobývala na MD necelých 8 let, nepochopila jsem hned, jak je tato situace pro mě svízelná. Proto jsem zpočátku hledala práci v jiném oboru než ve školství. Pracovat s lidmi coby pojišťovací agent mě zpočátku uspokojovalo. Kdo toto nezažil na vlastní kůži, nedovede si představit, jak jsem se cítila několik let po ukončení studií. Připadala jsem si zbytečná, nemohla jsem několik let najít práci ve svém oboru. Příležitostně jsem využívala práci učitelky, ale bohužel to vždy bylo jen na poměrně krátkou dobu, po dobu dlouhodobější nemoci atd. Asi před 4 lety jsem se rozhodla, že si doplním vzdělání a dálkově dostuduji nějaký třetí předmět, abych lépe nalezla práci ve školství. Rozhodla jsem se pro studium anglického jazyka, ale záhy jsem zjistila, že toto náročné studium jazyka nezvládám. Zpočátku jsem přerušila studia a posléze ukončila. Po rozmluvě s mou spolužačkou z vysoké školy ve mně svitla opět naděje. Přihlásila jsem se na oddělení celoživotního vzdělávání, na studium 1. stupně pro základní školy. Kromě práce v pojišťovně jsem pracovala také jako chůva, starala jsem se o postiženou dívku, doprovázela jsem ji ze školy, dělala s ní úkoly. Rovněž jsem také zastávala práci ošetřovatelky v domově pro seniory. Absolvovala jsem přes úřad práce kurz pro sociální pracovníky cca před čtyřmi roky. Tako nesmírně interesantní práce byla pro mě školou života. Působila jsem na Alzheimerově oddělení v jednom DD.
6
To, že jsem v minulém roce našla práci učitelky, mě znovu naplnilo optimismem a chutí do života poprat se s osudem a znovu jít a bojovat. Rok s rokem se přehoupl a já stojím opět před těžkou životní zkouškou. Mám zde obhájit, co jsem se naučila a doplnila do svého portfolia. Po rozmluvě s paní Mgr. Jandovou jsem se rozhodla, že zpracuji něco o tradicích a historii městyse Vrchotovy Janovice. Toto bude pro mě velice zajímavé a přínosné téma na zpracování mé závěrečné práce. Poslouží to mě a určitě i mým žáčkům. Všichni se dozvíme něco přínosného. Cílem mojí práce je zpracovat kulturní tradici městyse Vrchotových Janovic jako podklad pro výuku na 1. stupni základní školy. Kulturně-historické hodnoty Vrchotových Janovic, jako je zejména zámek a zámecký park, slouží jako vhodný podklad pro naplnění vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět školního vzdělávacího programu, zejména v tematickém okruhu Místo, kde žijeme. Výstupem práce jsou podklady k pracovním listům, které mohou pomoci žákům lépe se orientovat v problematice místních kulturních tradic.
7
Volba tématu Loni, touto dobu jsem byla pozvána panem ředitelem na osobní pohovor. Mladá paní učitelka odcházela na mateřskou dovolenou. Začátkem prosince 2014 jsem se vydala na cestu do Vrchotových Janovic. Jednou jsem již toto malebné pro mě dosud neznámé místo navštívila v létě téhož roku. Zaujalo mě, když jsem projížděla po silnici k místní škole, předtím jsem netušila, jaký malebný zámeček se skrývá opodále. Jako učitelku dějepisu mě zajímá historie a veškerá nová neprobádaná pro mě místa, neznámá. Na zdejší škole působím bezmála jeden rok. Nastoupila jsem koncem ledna, těsně pár dní před ukončením prvního pololetí. Mí svěřence, žáky třetího ročníku jsem přebrala v minulém pololetí se všemi jejich předměty. Dále jsem dostala i výuku výchovy ke zdraví v 6., 7. ročníku a tělesnou výchovu v 6. a 7. ročníku. Tento rok vyučuji ve své čtvrté třídě český jazyk, vlastivědu a výtvarnou výchovu. V 5. ročníku vlastivědu a výtvarnou výchovu. Na druhém stupni působím jako vyučující dějepisu v 6. - 9. ročníku. Lásku k historii ve mně oživila jedna paní z mé rodné obce, která se zabývala psaním kroniky. Ráda jsem poslouchala její historky z dětství, ukazovala mi i své zápisky. Tehdy jsem si řekla, že chci být učitelkou. Mám ráda všechny děti, ale přesto inklinuji více k těm, které zajímá dění okolo sebe. I já jako učitelka dějepisu chci ve všech dětech, které vyučuji podporovat lásku k historii. Chci, aby se více zajímali o dění ve své obci, vždyť i na nich dnes hodně závisí, jakým způsobem se budeme učit dále. Ještě tu nevyučuji tak dlouho, abych již vše znala, myslím z historie, významných staveb, atd. Děti mě neustále něčím překvapují, sami mi říkaly, že zde v městysi stával kdysi i koncentrační tábor. Děvčata z 9. ročníku za mnou přišly s nápadem, zda mohou zpracovat tematiku ze druhé světové války, o koncentračních táborech. Referát o těchto místech, kde lidé nacházeli většinou smrt, vyvolává v dnešní mladé generaci určitě mnoho otázek, které jsou nevyřčeny. Nejen pouhý fakt, že se všichni dozvíme něco nového, ale i ta skutečnost, že sami činíme naši historii tím, čím může být.
8
1. Kulturní tradice městyse Vrchotovy Janovice
1.1. Základní charakteristika
Městys Vrchotovy Janovice se nachází v jižní části Středočeského kraje asi 8 km od města Votice směrem na Sedlčany. Patří do okresu Benešov a od okresního města leží 21 km na jihozápad. Vrchotovy Janovice spadají pod obec s rozšířenou působností Votice. Správní území městysu je rozděleno do deseti místních částí Braštice, Hůrka, Libohošť, Manělovice, Mrvice, Rudoltice, Sedlečko, Šebáňovice, Velká Lhota a Vrchotovy Janovice. Celková výměra území obce Vrchotovy Janovice je 2 307 ha. K 1. 1. 2015 zde žilo 964 obyvatel s průměrným věkem 39,7 let. Podíl zemědělské půdy na rozloze obce je 70 %, z toho tři čtvrtiny orné půdy. Trvalé travní porosty tvoří 21,6 % a lesní půda 18 %. Povrch převážné části území tvoří Středočeská pahorkatina v povodí střední Vltavy a dolní Sázavy. Vrchotovy Janovice se nachází se na rozhraní Netvořické vrchoviny a Konopišťské pahorkatiny. Terén okresu je členitý, lesnatý, s mnoha rybníky. Jedná se o jednu z přírodovědně nejzachovalejších oblastí, s členitým terénem, s převažující zemědělskou výrobou a lesnickou produkcí, rozmanitou krajinu s vodními toky s širokými možnosti pro rekreaci, turistiku i návštěvy kulturních památek (Obr. 1). Nadmořská výška kolísá od 200 do 700 metrů nad mořem. Nejvyššími body jsou Rýšovka (533m ) a Pomněnina (522 m). Pomněnina je vrch v přímé blízkosti Janovic. Janovické údolí je obklopeno těmito vyvýšeninami: Na Šancích ( 452m), Větrák (482m), Ohraženka (578 m), Červený vrch (570 m) a Miláčov neboli Pomněnina (522 m). Názvy jsou většinou místní. Vrchotovy Janovice jsou součástí Mikroregionu Voticko/Džbány, který vznikl rozšířením a změnou názvu mikroregionu Džbány. Je složen z 15 obcí jižní části Středočeského kraje (Votice, Olbramovice, Miličín, Neustupov, Jankov, Ratměřice, Zvěstov, Vrchotovy Janovice, Vojkov, Ješetice, Heřmaničky, Mezno, Smilkov, 9
Červený Újezd, Střezimíř). Název mikroregionu je odvozen od přírodního parku Džbány-Žebrák, který zasahuje na území téměř všech obcí mikroregionu (Obr. 2). V rámci mikroregionu Voticko/Džbány probíhá celá řada projektů a aktivit směřujících k rozvoji venkova a regionu v oblastech komplexní obnovy venkova, zkvalitňování technické infrastruktury, rozvoje občanské vybavenosti, ochrany životního prostředí a rozvoje přiměřeného cestovního ruchu. Geologické podloží tvoří z větší části žula a amfibolity a je zde zaznamenán velký výskyt radonu. Z hlediska geomorfologického členění náleží tato naše sledovaná oblast k provincii Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblast Středočeská pahorkatina, celek Benešovská pahorkatina, podcelek Dobříšská pahorkatina, okrsek rozhraní Neveklovské vrchoviny a Konopišťské pahorkatiny. Území je tvořeno vyvřelými horninami středočeského plutonu. Vyskytují se zde zejména granity až syenodiority.
Obrázek 1. Zámek ve Vrchotových Janovicích.
10
Obrázek 2. Vrchotovy Janovice v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Votice. Zdroj: Český statistický úřad.
Obec patří do podnebné oblasti mírně teplé se sušším letním obdobím, teplým jarem a podzimem a nepříliš studenou zimou. Průměrné roční teploty dosahují 6-8 ˚C. Roční srážky výjimečně přestupují přes hranici 700 mm. Převažuje západní proudění vzduchu s větry jihozápadními a severozápadními. Zhruba asi 20 km od obce směrem na západ teče řeka Vltava. Nejblíže z této obce je k jejímu pravému břehu Slapské přehrady. Vltava patří do úmoří Severního moře, ale její vody se vlévají do Labe a teprve to ústí do Severního moře. Matkou Vltavy je Šumava. Její dva prameny, Teplá a Studená Vltava, se rodí v úpatí Černé hory a v nitru slatin, kam se lidé neodvažují. Na jejím toku lidé vybudovali mnoho přehradních nádrží za účelem výroby elektrické energie, kumulace (zadržení vody), ochranou před povodněmi a z toho vyplynula rekreace. Přehrady: Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané. Vrchotovým 11
Janovicím nejbližší Slapská přehrada vytvořila nové břehy, protože při svém vzniku zatopila mnoho míst, po kterých zůstala jen jména. Jezero je dlouhé přes 40 kilometrů. Hojně se využívá k rekreačním účelům. 25 km severně od Janovic protéká Sázava, která je pravostranným přítokem Vltavy. Údolím Janovic protékají 2 potoky Rudoltický a Janovický. Janovický potok odvádí vodu z údolí do Sázavy. Přímo v Janovicích je několik starých rybníků, z nichž nejrozlehlejším je rybník Zrcadlo (11 ha).
1.2. Využití území a doprava
Městys
Vrchotovy
Janovice
se
nachází
ve
středočeské
zemědělsky
obhospodařované krajině. Má celkovou rozlohu 2 307,6 ha. Z celkové výměry zaujímá většinu, téměř 70 %, zemědělská půda (Tabulka 1). Přes pětinu zemědělské půdy tvoří trvalé travní porosty, což příznivě ovlivňuje ekologickou stabilitu území. Přes 18 % území zaujímá lesní půda a lesní porosty. Dalšími kategoriemi jsou vodní plochy, zastavěné plochy, zahrady a ovocné sady.
Tabulka 1. Způsob využití území v katastru městyse Vrchotovy Janovice. Zdroj: Český statistický úřad. Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)
Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)
Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)
Podíl lesních pozemků z celkové výměry (%)
Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)
Podíl zahrad a ovocných sadů z celkové výměry (%)
Koeficient ekologick é stability
Celková výměra (ha)
69,62
75,54
21,63
7,76
18,12
4,50
1,97
0,66
2 307,6
Zemědělská půda (ha)
Orná půda (ha)
Trvalé travní porosty (ha)
Lesní (ha)
Vodní plochy (ha)
Zastavěné plochy (ha)
Ostatní plochy (ha)
Zahrady (ha)
Ovocné sady (ha)
1 606,56
1 213,52
347,55
418,09
103,88
32,21
146,86
42,16
3,33
půda
12
Původní zalesnění bylo převážně listnaté, avšak zásahem člověka se tyto lesy změnily hospodářské. Nově se vysazovaly smrky, borovice nebo jedle. Janovická krajina je velmi rozmanitá, ovlivněná historickým zemědělským využitím (Obr. 3). Kopce, které údolí obklopují, jsou porostlé převážně jehličnatými lesy, ale i březovými nebo bukovými háji. Na vlhkých místech se nacházejí olšiny. Kromě bylin, které se běžně vyskytují ve všech oblastech, roste v lesích například šumavská dřípatka horská, lilie zlatohlavá, bika hajní, starček Fuchsův. Vrchotovými Janovicemi prochází železnice, která spojuje Olbramovice a Sedlčany, a silnice Příbram - Sedlčany - Votice, která se napojuje na silnici E55 spojující Prahu, Tábor a České Budějovice.
Z hlediska plánovaných dopravních
koridorů je území Vrchotových Janovic součástí koridoru M1 Praha – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (- Linz), územím prochází plánovaná trasa dálnice D3 Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín jakožto součást plánovaného transevropského multimodálního koridoru.
Obrázek 3. Historická mapa území Vrchotových Janovic, 1840. Zdroj: ÚSTŘEDNÍ ARCHIV ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU (ÚAZK).
13
1.3. Obyvatelstvo Počet obyvatel městyse Vrchotovy Janovice čítal podle údajů ze sčítání obyvatel z roku 2011 celkem 973 obyvatel, z čehož bylo 483 mužů a 490 žen. Nejvíce obyvatel je ve věku 30 – 39 let (184) a do 15 let (159) (Tab. 2). Podle pohlaví a rodinného stavu je 425 obyvatel ženatých/vdaných, 383 svobodných, 96 rozvedených, 8 vdovců a 60 vdov. Většina obyvatel se hlásí k české národnosti, 9 ke slovenské a po 2 k moravské, německé a ukrajinské. Z hlediska vzdělání má 67 obyvatel vysokoškolské vzdělání, 17 vyšší odborné vzdělání, 207 obyvatel střední vzdělání s maturitou, 314 střední vzdělání včetně vyučení bez maturity a 165 základní vzdělání včetně neukončeného. Z hlediska náboženské víry se většina věřících obyvatel (90) hlásí k římskokatolické církvi, 281 obyvatel je bez náboženské víry a 524 obyvatel víru neuvádí. Podle ekonomické aktivity je 498 obyvatel ekonomicky aktivních, z toho většina – 462 zaměstnaných. Ekonomicky neaktivních je 452 obyvatel, z toho 150 žáků, studentů a učňů a 190 nepracujících důchodců. Ve Vrchotových Janovicích je celkem 375 hospodařících domácností, z toho 252 domácností tvořených jednou rodinou a 107 domácností jednotlivců. Do zaměstnání a škol vyjíždí celkově 280 obyvatel, z toho do zaměstnání vyjíždí 204 obyvatel a do škol 76 žáků a studentů.
Tabulka 2. Obyvatelstvo Vrchotových Janovic podle věku. Zdroj: Veřejná databáze Český statistický úřad.
Celkem Obyvatelstvo celkem z 0 - 14 toho 15 - 19 ve věku 20 - 29
muži
ženy
973 159 65
483 76 33
490 83 32
124
61
63
30 - 39
184
99
85
40 - 49
123
60
63
14
50 - 59
129
68
61
60 - 64
68
37
31
65 - 69
36
16
20
70 - 79
46
19
27
80 a více let
34
10
24
1.4. Historie městyse Vrchotovy Janovice První zpráva o Janovicích je datována do dvacátých let 13. století, z roku 1243 se připomíná Kunrát z Janovic, jenž byl předkem panského rodu z Janovic a purkrabím na hradě Zvíkově. Po panském rodu Janoviců dostala osada také jméno. Koncem 14. století byly Janovice v majetku potomků Peška z Janovic a ti začátkem 15. století tento majetek prodali, s výjimkou kostela. Ten si ponechali zřejmě z důvodu rodinného hrobu. V téže době se stal majitelem janovického hradu pan Albert ze Šternberka a Konopiště. Bohuněk Vrchota z Vrchotic se stal pánem v Janovicích kolem roku 1433 a tím dostaly Vrchotovy Janovice jméno, které si zachovaly až do dnešních dnů. V roce 1609 byl zámek Vrchotovy Janovice společně se vsí, kostelem a polnostmi převedeny na Sezimu z Vrtby. Ten později zdědil také Červený Hrádek a přikoupil další vsi jako Votice, Beztahov, Kosovu Horu a další. V pobělohorských událostech prokázal Sezima věrnost panovníkovi Ferdinandu II. a za odměnu byl proto v roce 1624 povýšen do hraběcího stavu a poté zastával četné důležité dvorské úřady. V roce 1879 získal majetek Karel Nádherný z Borutína a ve vlastnictví tohoto rodu zůstal až do vyvlastnění šlechtického majetku v českých zemích po druhé světové válce. Rod svobodných pánů Nádherných z Borutína přišel do Vrchotových Janovic v roce 1879 a stal se také vlastníkem zámku a velkostatku, jehož pozemky obnášely cca 550 hektarů, z toho 220 ha lesa.
15
Karel Nádherný se v r. 1833 oženil s Amélií Klein von Wisenberg, s níž měl posléze tři děti, syna Jana a dvojčata Karla a Sidonii. Po předčasném skonu Karla Nádherného (26. března 1895) držela v majetku Vrchotovy Janovice jeho vdova Amélie, která pečovala o rodinný majetek. Po úmrtí paní Amélie přešel majetek postupně do správy bratrů Jana a Karla a po jejich úmrtí do rukou Sidonie. Sidonie Nádherná byla poslední šlechtickou majitelkou Vrchotových Janovic. Následně musela zámek opustit v době 2. světové války, kdy se odstěhovala za hranice nacistického cvičiště do voračické usedlosti. Podruhé potom z rozhodnutí komunistického režimu, který zámek v roce 1949 znárodnil a vyvlastnil a Sidonie byla donucena k emigraci do Anglie. Za období 2. světové války bylo na území Benešovska a Sedlčanska, tedy i Vrchotových Janovic vytvořeno vojenské cvičiště nacistické armády. Ještě v roce 1930 bylo v rámci příprav na celostátní sčítání patrno, že Vrchotovy Janovice měly celkem 184 čp. a rozloha obce činila 1319 hektarů, počet obyvatel 1081. V rámci zřízení vojenského cvičiště mělo být vysídleno území se 71 vesnicemi, cca 21 tisíci obyvatel a více než 3,5 tisícem domů. Cvičiště mělo pojmout 20 tisíc vojáků včetně zajištění ubytování. Současně bylo požadováno, aby byl v prostoru cvičiště postaven zajatecký tábor, jehož vězni by zajišťovaly potřebné těžké práce. Pro budování cvičiště byl stanoven termín 20. března 1942. Obyvatelé Vrchotových Janovic byli vysídleni až v poslední etapě v dubnu 1944, domy a pozemky byly vyvlastněny za velice nízkou odhadní cenu. Ve Vrchotových Janovicích byl umístěn koncentrační tábor (pobočka KT Flossenburg bei Weide). V táboře bylo vězněno asi dvě stovky vězňů, převážně uprchlíků z totálního nasazení na nucené práce v německé říši, později manželé Židovek a potomci smíšených manželství. Celkem zdejším koncentračním táborem prošly asi tři tisíce vězňů. Záměrně sem byli posíláni vězni ze vzdálenějších částí Evropy, aby se zabránilo možné komunikaci se zbylými obyvateli Vrchotových Janovic. Dnes tuto kapitolu historie Vrchotových Janovic připomíná památník odhalený v roce 1982 v místě bývalého tábora.
16
Po odchodu německých vojsk a posléze vojsk sovětských byla zahájena jednání o osudu vysídleného území. Dne 19. května 1945 byl vydán dekret prezidenta republiky, kterým bylo rozhodnuto, že se všichni vysídlení obyvatelé mohou navrátit do svých domovů a budou jim odškodněny ztráty na majetku. Obnova domů a života v obci se pak již prolíná s nástupem komunismu v roce 1948. Dochází k výstavbě rodinných domů, zřízení strojní traktorové stanice a Jednotného zemědělského družstva. Podle sčítání lidu v roce 1961 v obci žilo 723 lidí, na území Vrchotových Janovic bylo 42 kilometrů místních komunikací, obecní vodovod a kanalizace. V roce 1980 se začalo s rekonstrukcí školní budovy a její přístavbou. Od 3. ledna 1981 se zde zahájilo vyučování.
1.5. Pamětihodnosti městyse
Dominantní pamětihodností městyse Vrchotovy Janovice je bezesporu Zámek Vrchotovy Janovice. Zámek Vrchotovy Janovice patří k mimopražským objektům a expozicím Národního muzea. Jak uvádí materiály Národního muzea, Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zvláštním prostorem s nenápadným, ale silným a osobitým kouzlem. Zámek má tři křídla v půdorysu o nepravidelných stranách a ty obklopují nevelké nádvoří ve tvaru trojúhelníku. Na zámku ve Vrchotových Janovicích nalézalo svoji inspiraci, místo k odpočinku a setkávání s přáteli množství významných umělců a vědců první poloviny 20. století. Jedná se například o Maxe Švabinského, Karla Čapka, Adolfa Loosa, a mnoho dalších. Mezi významné návštěvníky patřili hlavně Karel Kraus a Rainer Maria Rilke. Zámek představoval původně kamennou gotickou vodní tvrz pánů z Janovic, později renesančně přestavěnou pány z Říčan.
Svou současnou novogotickou,
romantickou podobu získal zámek v 18. stol za votické větve hrabat z Vrtby. Po rozsáhlé přestavbě za Vratislavů z Mitrovic v polovině 19. století se zámek proměnil v reprezentační sídlo. V době posledních soukromých majitelů, Nádherných 17
z Borutína v 1. polovině 20. století, byl zámek uprostřed starého krajinářského parku místem, kde se se svými pozoruhodnými hosty setkávala baronka Sidonie Nádherná. Během II. světové války bylo v zámku zřízeno vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice jako součást vojenského prostoru byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen výchovný tábor pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, stejně jako koncentrační tábor pro lidi, mezi jejichž předky nebo příbuznými byli Židé a koncentrační tábor pro politické vězně jako pobočka tábora KT Flossenbürg. V období těsně po válce se v zámku a parku vystřídala sovětská i československá armáda. V roce 1950 byl zámek vyvlastněn a využíván jako sklad textilu, později pro sbírky Okresního archivu a postupně pustl. Před zkázou ho na konci 50. let zachránilo Národní muzeum. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice – spolu s parkem – jeho součástí již déle než 50 let. Návštěva zámku nabízí – kromě jiného - i prohlídku stálých expozic Národního muzea: „Společnost v Čechách 19. století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“.
1.6. Zámecký park Neoddělitelnou součástí Zámku ve Vrchotových Janovicích je výrazný zámecký park. Současná podoba krajinářského parku kolem zámku se vyvíjela déle než 200 let a je výsledkem osvíceného plánování majitelů zámku, jakými byli např. František Arnošt ml. hrabě z Vrtby, Josef Vratislav, hrabě z Mitrovic či Karel a Sidonie Nádherní z Borutína, a jejich spolupráce s nadanými architekty, jakým byl např. Camillo Schneider. Svou nevelkou plochou (16,5 ha) patří k menším zámeckým parkům, ale působí díky svojí kompozici velmi harmonicky a je jedním z nejvíce obdivovaných parků v Čechách. Zámek spolu s parkem významně určuje kulturní hodnoty městyse Vrchotovy Janovice. Zámecký park má rozlohu pouhých 16,5 ha, z malé zahradní úpravy kolem zámku byl přeměněn na krajinářský po přestavbě zámku do novogotické podoby. V parku 18
jsou rozmanité staré stromy (Příloha 1), např. tsuga kanadská (Tsuga canadensis), smrk omorika (Picea omorika), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), dub červený (Quercus rubra), platan javorolistý Platanus acerifolia, habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica). Najdeme zde vilíny (Hamamelis), jírovec drobnokvětý (Aesculus parviflora), cesmínu ostrolistou (Ilex aquifolium), několik jedinců zmarličníku japonského (Cercidiphyllum japonicum) a další dřeviny. U vchodu do parku roste starý exemplář hortenzie (Hydrangea petiolaris). Některé dřeviny jsou v horším zdravotním stavu, často díky svému stáří (např. Fraxinus excelsior u zámku). Vypuštění rybníka má za následek hynutí několika olší na jeho břehu.
1.6. Osobnosti spojené s Vrchotovými Janovicemi Nejznámější postavou spojenou se zámkem ve Vrchotových Janovicích je postava baronky Sidonie Nádherné (Obr. 4). Sidonie Amálie Vilemína Karolína Julie Marie Nádherná z Borutína se narodila 1. prosince 1885 ve Vrchotových Janovicích jako dvojče s bratrem Karlem. Zemřela 30. září 1950 v Harefieldu v Anglii. Její tělesné pozůstatky byly uloženy dne 25. května 1999 na rodinném hřbitově v janovickém parku. Majetek jí byl nejprve zabrán v roce 1944 při okupaci německou armádou a po únoru 1948 podruhé komunistickým režimem. V roce 1949 ilegálně odešla do exilu v Anglii, kde následujícího roku zemřela. Měla bohaté kulturní vzdělání a mezi její přátele patřily přední osobnosti tehdejšího kulturního a politického života – architekt Adolf Loos, malíř Max Švabinský, kníže Max Lobkowicz a mnoho dalších. Jejími nejbližšími dlouholetými přáteli byli básník Rainer Maria Rilke a spisovatel a novinář Karl Kraus. Karl Kraus se narodil 28. dubna 1874 v Jičíně, byl rakouský spisovatel, dramatik, básník a novinář. Studoval práva a filozofii, věnoval se převážně literární a novinářské práci. Vtah Karla Krause a Sidonie Nádherné trval téměř čtvrt století,
19
dochovalo se více než 442 dopisů, 458 telegramů a 164 korespondenčních lístků. Kraus na pozvání hraběnky Sidonie navštěvoval zámek ve Vrchotových Janovicích, kde nacházel vhodné místo pro rozjímání a literární činnost. Kolem Krause se soustředila skupinka vzdělanců podobných názorů jako František Langer, Karel čapek, F. X. Šalda, J. S. Machar a další. Karl Kraus zemřel 12. 6. 1936. Rainer Maria Rilke se narodil 4. prosince 1875 jako syn německého vyššího železničního úředníka v Praze. Rilke byl německý básník, spisovatel a dramatik, vytvořil celou řadu básnických sbírek. Jako první z pražských Němců si vydobyl světovou proslulost. V roce 1906 se Rainer Maria Rilke setkal s českou hraběnkou Sidonií Nádhernou. Ta se stala až do Rilkovy smrti básníkovou blízkou přítelkyní. Několikrát jí navštívil na jejím zámku Vrchotovy Janovice. Rilke jí také rozmluvil svatbu se spisovatelem a novinářem Karlem Krausem, který se o ní vážně ucházel. Rainer Maria Rilke zemřel v roce 1926 na leukémii v sanatoriu Valmont u Montreux ve Švýcarsku. Pohřben je na jižní straně kostela ve vesnicí Raron ve švýcarském kantonu Vallis. Max Švabinský se narodil 17. září 1873 a zemřel 10. února 1962. Max Švabinský byl významný český malíř a grafik. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Velmi proslulá jsou jeho portrétní díla, díky nimž na počátku 20. století dosáhl poměrně velkého věhlasu. V roce 1906 portrétoval hraběnku Sidonii Nádhernou. Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě.
20
Obrázek 4. Hraběnka Sidonie Nádherná na portrétu Maxe Švabinského.
21
2. Školní vzdělávací program
2.1. Charakteristika školy Základní škola Vrchotovy Janovice je úplná základní škola, která patří k nejmenším v regionu. Škola je součástí příspěvkové organizace, která sdružuje také mateřskou školu (jako odloučené pracoviště). Součástí školy je také školní družina, školní klub a školní jídelna. Kapacita základní školy je stanovena na 200 žáků, aktuálně poskytuje základní vzdělávání cca 124 žákům v 9 třídách. Škola je umístěna ve středu obce, v blízkosti autobusové zastávky a místní sokolovny. U školy je hřiště a poměrně malá plocha se stromy a travnatou zelení. Nedaleko školy je rozsáhlý zámecký park a nově vybavené dětské hřiště. Výroční zpráva základní školy ve Vrchotových Janovicích zmiňuje základní podmínky a vybavení školy (Výroční zpráva 2014/2015). Pro výuku jsou využívány odborné učebny, cvičná kuchyňka, dílny, počítačová a interaktivní pracovna. Hodiny tělesné výchovy se realizují v pronajatých prostorách sokolovny, na obecním fotbalovém hřišti, popř. na hřišti u školy. Sokolovna je využívána školní družinou, školním klubem a pro další akce školy. K relaxaci, neformálnímu setkávání a pohybovým aktivitám žáků využívá škola prostranství před školou a školního hřiště. Výchovná práce školní družiny a školního klubu probíhá ve vlastních prostorách. K dispozici mají žáci a učitelé školní knihovnu. V jídelně probíhají i kulturně společenské akce školy. Využívána je učebna s interaktivní tabulí a ozvučením, v jedné kmenové třídě mají pedagogové možnost využít dataprojektoru s ozvučením. Pedagogičtí pracovníci mají k dispozici kabinety a sborovnu. Pro práci pedagogů slouží ve sborovně dva počítače s připojením na internet. Škola vytváří podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci. Škola je zapojena do několika projektů, mezi něž patří například projekty Rozumíme penězům, projekt zaměřený na finanční gramotnost spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Program Rozumíme
22
penězům realizuje občanské sdružení AISIS již od roku 2006. Finančním expertem a jedním z autorů programu je GE Money Bank. Rozumíme penězům je program zaměřený na finanční vzdělávání dětí a učitelů mateřských a základních škol. Cílem programu je přispět ke zvýšení finanční gramotnosti v České republice. Od roku 2006 programem prošlo více jak 2 500 pedagogů, kteří podle Rozumíme penězům proškolili téměř 16 000 žáků. Finanční vzdělávání učitelů je zaměřeno nejen na získání potřebných informací k výuce žáků základní školy, ale také na podporu jejich osobní finanční gramotnosti. Rozumíme penězům umožňuje základním školám efektivně rozšířit školní vzdělávací program o problematiku finančního vzdělávání. Program Rozumíme penězům naplňuje cíle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v tematice finanční gramotnosti jak pro první tak pro druhý stupeň základní školy. Multipolis je projekt realizovaný společností SCIO zaměřený na multikulturní výchovu. Multipolis je školní metodická pomůcka pro výuku multikulturní, občanské a rodinné výchovy. Součástí projektu je i metodická příručka pro učitele. Ta obsahuje texty od odborníků k tématu multikulturní výchovy. V druhé části pak nabízí postupy k zapojení projektu do výuky, návazné aktivity a pracovní listy. Celé Česko čte dětem je kampaň zaměřená na popularizaci knih a čtení. Posláním obecně prospěšné společnosti Celé Česko čte dětem je prostřednictvím společného čtení budovat pevné vazby v rodině. Základní škola ve Vrchotových Janovicích je zapojena také do projektů Ovoce do škol a Školní mléko. Evropský projekt Ovoce do škol byl spuštěn ve školním roce 2009/2010 s cílem podpořit zdravé stravovací návyky dětí a zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny. Program Mléko do škol podporuje děti v konzumaci mléčných výrobků a zdravém stravování. Prostřednictvím tohoto programu Evropská unie poskytuje dotace školám a dalším vzdělávacím institucím, aby mohly svým studentům nabídnout mléko a vybrané mléčné výrobky. Mezi tradiční akce základní školy ve Vrchotových Janovicích patří Řetězové provádění na zámku ve Vrchotových Janovicích. Jedná se o projekt, který využívá metody prožitkové historie. Jeho základní nápad spočívá ve výměně rolí: skupina žáků se na krátkou dobu stává řadou vzájemně na sebe navazujících průvodců. 23
Originální projekt janovického nabízí současným jedenácti- až čtrnáctiletým možnost pochopit život jejich předků v 19. století a muzejníkům a pedagogům nové způsoby spolupráce. Trasa poměrně náročné prohlídky je rozdělena podle počtu účastníků a jejich schopností na jednotlivé, různě dlouhé úseky – tak vzniká v názvu projektu zmíněné řetězové navazování. Mezi další tematické projekty patří projekt „Jsme Evropané“. Cílem projektu je rozvíjet základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy a prohloubit vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu. Téma se zabývá zejména seznámením se zvyklostmi, tradicemi a kulturou evropských zemí. V letošním roce se žáci základní školy ve Vrchotových Janovicích zabývali sháněním dostupných informací o sousedním státu Slovensku. Žáci se slovenskou kulturou zabývali z různých úhlů pohledu, jako jsou zvyky, obyčeje, přírodní památky, kuchyně. K nejčastějším metodám a formám práce patří práce s literaturou, práce s PC, diskuse, skupinová práce.
2.2. Vybrané kapitoly ze ŠVP
Při zpracování školního vzdělávacího programu jsem vybrala tematické okruhy vztahující se ke kulturním hodnotám obce relevantní pro vzdělávání na 1. stupni základní školy. K hlavním oblastem směrodatným pro téma kulturních hodnot městyse Vrchotovy Janovice patří vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, spolu s několika tematickými okruhy této vzdělávací oblasti. V základní škole Vrchotovy Janovice se vyučovali všichni žáci podle školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Vrchotojanovická základní škola platného od 1. 9. 2007, inovovaného k 1. 9. 2014. Školní vzdělávací program je koncipován tak, aby byli žáci vybaveni potřebnými vědomostmi, dovednostmi a
24
postoji, připraveni na budoucí povolání a životní situace. Žáci jsou vedeni k samostatnému myšlení a objevování poznatků, zapojováni do procesu učení, využíváno je učení činnostní. Vzdělávání je přizpůsobeno individuálním potřebám a možnostem žáka, vybírány jsou vhodné metody a formy práce, cíle jsou stanovovány smysluplně a reálně. Žáci jsou vedeni ke zdravému životnímu stylu a chování podle zásad trvale udržitelného rozvoje.
2.2.1. Člověk a jeho svět
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Z hlediska tématu práce je tato oblast relevantní pro podchycení kulturních hodnot městyse Vrchotovy Janovice ve výuce 1. stupně základní školy. Pokud se zaměřujeme na kulturní hodnoty, bylo by vhodné tento termín nějakým způsobem vymezit. Naši společnost lze vymezit jako skupinu lidí sdílejících stejnou kulturu. Z tohoto hlediska samozřejmě území městyse Vrchotovy Janovice není izolováno od kulturního dění a tradic českých zemí. V mojí práci se ale samozřejmě snažím postihnout i místní kulturní specifika a možnost jejich využití při výuce na 1. stupni základní školy. Pojem kultura zahrnuje přesvědčení, chování, objekty a dalších charakteristiky, které jsou společné členům určité skupiny nebo společnosti. Prostřednictvím kultury lidé a skupiny definují sebe, v souladu se sdílenými společenskými hodnotami, a přispívají společnosti. Kultura zahrnuje mnoho společenských aspektů: jazyk, zvyky,
25
hodnoty, normy, zvyky, pravidla, nástroje, technologie, produkty, organizace a instituce. V kontextu kulturních hodnot městyse Vrchotovy Janovice by mělo vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjet poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci by se v rámci oblasti Člověk a jeho svět učit pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti v kontextu kulturních hodnot a tradic Vrchotových Janovic. Podle RVP ZV poznávají žáci v oblasti Člověk a jeho svět sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Pamětihodnosti městyse Vrchotovy Janovice skýtají dle mého názoru mnoho příležitostí k naplnění této oblasti Člověk a jeho svět. Místně specifické i časově vzdálenější osoby a jevy, jako je například osoba baronky Sidonie Nádherné nebo historie zámku ve Vrchotových Janovicích může vhodně doplnit učivo 1. stupně základní školy a globálnějších souvislostí. Podstatné stránky i krásy lidských výtvorů mohou zahrnovat samotný zámek ve Vrchotových Janovicích a jeho architekturu, zatímco přírodní jevy může doplňovat kompozice a střídání ročních období v zámeckém parku. Ilustrování obecnějších jevů na příkladu zámku a parku Vrchotovy Janovice může názorně pomoci žákům vnímat propojenost jevů a vztahů v rámci oblasti Člověk a jeho svět. Místní historie a vazby jsou zejména významné pro tematický okruh Místo, kde žijeme. V tomto okruhu se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a
26
souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Praktické poznávání místních a regionálních skutečností, v tomto případě spojených se zámkem a parkem ve Vrchotových Janovicích, pomáhá utvářet přímé zkušenosti žáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. V tematickém okruhu Lidé a čas se vychází od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd. Pro tento tematický okruh opět poskytuje historie zámku a parku ve Vrchotových Janovicích spoustu materiálu a celou řadu událostí, které v místním měřítku odrážejí nejdůležitější okamžiky historie naší země. Zámecký park ve Vrchotových Janovicích rovněž poskytuje vhodné prostředí pro naplňování tematického okruhu Rozmanitost přírody. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji.
27
3. Návrhy pracovních listů a plánů
Výsledkem práce jsou návrhy jednotlivých pracovních listů s příklady řešení a vysvětlením kontextu jednotlivého pracovního listu. Pro daný návrh pracovního listu je nejdříve zpracován základní obsah vymezující celkový tematický rámec listu. Poté jsem zpracovala návrh jednotlivých listů s danou problematikou. V této práci jsou na základě teoretické části s přehledem kulturních tradic městyse Vrchotovy Janovice navrženy tři tematické okruhy. Prvním je Místo, kde žijeme, který je zamýšlen podklad pro výuku vlastivědy na 1. stupni Základní školy ve Vrchotových Janovicích. Téma zpracovává základní místopisné a historické údaje městyse Vrchotovy Janovice. Druhým okruhem je poznávání, cvičení a úkoly směrované do prostředí zámeckého parku, s cílem postihnout a zachytit „genia loci“ místa na základě historických souvislostí spojených s význačnými osobnostmi navštěvujících zámek a zámecký park ve Vrchotových Janovicích. Cílem pracovního okruhu je podnítit zájem žáků o místní dění a kulturní a přírodní hodnoty. Třetí okruh kombinuje historii městyse Vrchotovy Janovice s výtvarnou představivostí žáků. Spočívá v propojení dějepisu a heraldiky jednotlivých rodů spojených s městysem Vrchotovy Janovice. Podněcuje výtvarnou a symbolickou představivost na základě historických reálií.
3.1. Místo, kde žijeme V tematickém okruhu Místo, kde žijeme, se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání 28
místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. Vzdělávací oblast je realizována v předmětu prvouka v 1. - 3. ročníku s dotací 7 hodin, v předmětu přírodověda s 3 hodinovou dotací a předmětem vlastivěda zařazenými ve 4. a 5. ročníku s dotací 4 hodiny. Cílem pracovního listu je podpořit výuku prvouky s naplněním školního vzdělávacího programu v tematické oblasti Místo, kde žijeme. Pracovní list je navržen způsobem, který podněcuje poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí organizace života v obci a ve společnosti v kontextu Vrchotových Janovic. Zahrnuje okruhy jako je nejenom historické osoby, jevy a souvislosti, ale rovněž aspekty současného života v obci (Obr. 5). Místopis: žáci se seznamují se základními místy života v obci, jako je úřad, škola, zámek, park, pošta, zastávka veřejné dopravy. Spolky: žáci se seznamují se spolkovým životem v obci, i na základě zkušenosti z rodin. Co je posláním a cílem různých sdružení? Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, zájmová sdružení – včelaři, myslivci, zahrádkáři, Červený kříž, Junák, občanská sdružení a další. Památky. Jaké jsou hlavní pamětihodnosti městyse? Zámek a zámecký park, kostel, památník na koncentrační tábor, kulturní památky. Historie. Historickou dominantou městyse je zámek s přilehlým parkem a kostel sv. Martina. Do seznamu památek byla dále zapsána i socha sv. Jana Nepomuckého v části Hůrka a usedlost čp. 2 v části Rudoltice. Zámecký areál tvoří součást Národního muzea v Praze. Územím městyse prochází několik značených pěších turistických tras i cyklostezka Mikroregionu Džbány a naučná stezka po stopách Sidonie Nádherné.
29
Obrázek 5. Schéma podkladu k pracovnímu listu pro tematickou oblast Místo, kde žijeme.
Příroda. Jaké jsou přírodní pozoruhodnosti a zajímavosti okolí městyse? Jaké jsou typické druhy ptactva, rostlinstva? Jaké druhy stromů lze nalézt v zámeckém parku? Život v obci. Jaké jsou nejvýznačnější události v městysi? Jak lidé slaví různé události a jaký je společenský život městyse? Lidé. Kteří lidé řídí život v obci a jsou významní z hlediska kulturních a společenských hodnot obce?
30
Pracovní list I Místo, kde žijeme Dovedeš doplnit všechny údaje? Máš-li na výběr odpověď, viditelně vyznač správnou odpověď, špatnou škrtni. 1. Obec, ve které bydlím, se jmenuje …………………………….... . 2. Leží v ………………………….kraji, nedaleko od………………....... . 3. Naše obec čítá asi 442 / 964 / 1 753 obyvatel. Je to vesnice / město / městys. 4. Naše obec se skládá z deseti částí, doplníš alespoň některé z nich? B……………………….., H…………………., L……………………, M………………, M………………………., R…………………., S……………..…….., Š……………………, V……………..L …………....., V…………………J……………….. .
5. Celou obec spravuje ……………………., její/jeho jméno je ………………………………….. . 6. Vyjmenuj alespoň tři historické osobnosti spojené s Vrchotovými Janovicemi: …………………………………………………………, …………………………………………………………., ………………………………………………………… .
7. Vyber správné odpovědi. Krajina kolem Vrchotových Janovic je: a) horská b) zemědělská c) průmyslová d) lesnatá e) kopcovitá f) rovinatá
31
8. Vypiš 3 spolky, které ve Vrchotových Janovicích působí: …………………………………………………, …………………………………………………, ………………………………………………… . 9. Vyjmenuj alespoň 3 památky nebo významné budovy ve Vrchotových Janovicích: ………………………………………………… ………………………………………………… ………………………………………………… 10. Pojmenuj naše kopce:……………………………………………………………………………………….., vodní toky a plochy :…………………………………………………………………. .
32
3.2. Poznávání janovického okolí V rámci poznávání místa a okolí Vrchotových Janovic žáci 1. stupně základní školy vytvářejí vlastní stezku po okolí Vrchotových Janovic. Inspirací může být existující naučná stezka „Po stopách Sidonie Nádherné“ (Obr. 6). Poznávací stezka je zaměřena primárně na místní zámek Vrchotovy Janovice a zámecký park. V rámci poznávací stezky plní předem vymezené úkoly, které jsou založeny na poznávání historických souvislostí, výtvarném zpracování místopisných náležitostí, poznávání přírodních pozoruhodností, řešení matematických úkolů a tělesné výchovy.
Obrázek 6. Mapa naučné stezky „Po stopách Sidonie Nádherné“.
Zastavení 1. Zámek a zámecký park ve Vrchotových Janovicích navštívila během působení Sidonie Nádherné celá řada význačných osobností. Mapka zámeckého 33
parku (Obr. 7) zachycuje místa spojená s několika význačnými osobnostmi. Žáci procházkou po těchto lokalitách zaznamenají tato místa a připravují k nim zajímavé vypravování o těchto osobnostech a „genia loci“ těchto míst spojených s význačnými osobnostmi. Mezi tato místa patří například kamenné schodiště Camillo Schneidera, stůl Karla Krause, stůl Jana Nádherného, louka Karla Krause, kamenná lavice Karla Nádherného, cesta Rainera Marii Rilkeho a hřbitov rodiny Nádherných.
Obrázek 7. Snímek mapky zámeckého parku ve Vrchotových Janovicích.
Zastavení 2. Poznávání stromů a keřů v zámeckém parku. Na území zámeckého parku ve Vrchotových Janovicích o celkové rozloze 17 ha se vyskytuje zhruba 155 stromů a keřů, z toho tvoří 123 stromů a 32 keřů. Listnaté stromy tvoří 46,5 %, jehličnaté stromy jsou zastoupeny 32,9 % a zbylých 20,6 % jsou listnaté keře. Druhy stromů a keřů rostoucí v zámeckém parku jsou uvedeny v Příloze 1. 34
Žáci shromažďují přírodniny (listy, květy, plody) různých stromů a snaží se je roztřídit podle druhů (Obr. 8).
Obrázek 8. Stromy v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích (cesmína, borovice a platan).
Zastavení 3. Naučná stezka je věnována hraběnka Sidonii Nádherné, poslední majitelce zámku Vrchotovy Janovice. Žáci mají za úkol výtvarně zpracovat portrét majitelky zámku Sidonie Nádherné. Mohou využít různé náměty a techniky. Například na základě inspirace portrétem Maxe Švabinského zpracovat kresbu, koláž, lepení z papíru, z drátků apod. (Obr. 9).
Obrázek 9. Příklady zpracování tématu Sidonie Nádherné z výstavy práce dětí Základní školy v Sedlčanech.
35
Pracovní list II Poznávání janovického okolí
Zastavení 1 Popiš charakter místa a jeho příběh. Kamenné schodiště Camillo Schneidera
Stůl Karla Krause
Stůl Jana Nádherného
Louka Karla Krause
Kamenná lavice Karla Nádherného
Cesta Rainera Marii Rilkeho
Hřbitov rodiny Nádherných
Zastavení 2 Poznej a seber přírodniny (listy, plody) nejméně 5 stromů a keřů rostoucích v zámeckém parku. Zaznamenej do listu. Pěnišník (rododendron) ……………………………………………………………………………….
36
Tis červený …………………………………………………………………………………………………… Borovice vejmutovka ……………………………………………………………………………………. Dub červený …………………………………………………………………………………………………. Modřín opadavý …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………
Zastavení 3 Zpracujte portrét baronky Sidonie Nádherné podle zvolené předlohy a zvolenou technikou.
37
3.3. Erby rodů spojených s Vrchotovými Janovicemi
Smyslem pracovního listu je propojit tradici Vrchotových Janovic se zábavným hraním s barvami na erbech jednotlivých rodů. Žáci se snaží odhadnout barvy jednotlivých erbů a poté navrhnout vlastní erb, který by vystihoval tradici Vrchotových Janovic. Cílem je rovněž si všímat barevných motivů a symbolů na erbech.
Černobílá verze
Barevná verze
Erb Janovských z Janovic
Rodinný erb Vrchotických
Erb pána Jana z Říčan
Rodinný erb pánů z Vrtby
38
Nádherní z Borutína
Pracovní list III Vybarvěte erby janovických rodů a odhadněte barvy jednotlivých erbů
Erb Janovských z Janovic
Rodinný erb Vrchotických
39
Erb pána Jana z Říčan
Rodinný erb pánů z Vrtby
Nádherní z Borutína
40
4. Závěr Cílem práce bylo zpracovat kulturní tradici městyse Vrchotových Janovic jako podklad pro výuku na 1. stupni základní školy. Kulturně-historické hodnoty Vrchotových Janovic, jako je zejména zámek a zámecký park, slouží jako vhodný podklad pro naplnění vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět školního vzdělávacího programu, zejména v tematickém okruhu Místo, kde žijeme. Výsledkem práce jsou návrhy jednotlivých pracovních listů s příklady řešení a vysvětlením kontextu jednotlivého pracovního listu. V této práci jsou na základě teoretické části s přehledem kulturních tradic městyse Vrchotovy Janovice navrženy tři tematické okruhy. Cílem pracovních okruhů je podnítit zájem žáků o místní dění a kulturní, historické a přírodní hodnoty spojené s pamětihodnostmi městyse Vrchotovy Janovice. Prvním okruhem je Místo, kde žijeme, který je zamýšlen podklad pro výuku vlastivědy na 1. stupni Základní školy ve Vrchotových Janovicích. Téma zpracovává základní místopisné a historické údaje městyse Vrchotovy Janovice. Druhým okruhem je poznávání, cvičení a úkoly směrované do prostředí zámeckého parku. Třetí okruh kombinuje historii městyse Vrchotovy Janovice s výtvarnou představivostí žáků. Spočívá v propojení dějepisu a heraldiky jednotlivých rodů spojených s městysem Vrchotovy Janovice. Závěrem mojí práce je, že lze vhodným způsobem kombinovat všeobecné historické podklady se zájmem o bezprostřední okolí městyse Vrchotovy Janovice. Kulturně-historický vývoj Česka lze vhodným způsobem ilustrovat místním děním ve Vrchotových Janovicích, například v podobě kulturní tradice místního zámku a zámeckého parku, kulturně významných osobností spojených s tímto místem (Sidonie Nádherná, Max Švabinský, Karl Kraus, R. M. Rilke), a soudobého historického dění (vysídlení prostoru během druhé světové války). Protnutí českých dějin a místního dění může sloužit žákům jako vhodný materiál pro výuku na 1. i 2. stupni ZŠ v rámci Školního vzdělávacího programu.
41
5. Seznam použitých zdrojů ČADILOVÁ, Olga (ed.). Vrchotovy Janovice. Praha: Maroli, 2001, 101 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86453-07-3. DEMEK, Jaromír (ed.) a Peter MACKOVČIN (ed.). Zeměpisný lexikon ČR. Vydání 3. přepracované. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014, 2 svazky (607 stran). ISBN 978-80-7509-113-0. HAERTLOVÁ, Dana. Inventarizace dřevin a návrh orientačního systému v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích. Česká zemědělská Univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra genetiky a fyziologie lesních dřevin, 2014, 76 str. JANKA, Otto. Karel Kraus a Vrchotovy Janovice. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1988, 50 s. JANKA, Otto. Max Švabinský a Vrchotovy Janovice. Muzejní a vlastivědná práce 1982. 20/90/1982: 98 – 101. MÖLLEROVÁ, Jana. 2010. Naše zahrady a parky: Zámecký park Vrchotovy Janovice. Dostupné z: Botany.cz. NÁDHERNÁ Z BORUTÍNA, Sidonie. Kronika Vrchotových Janovic. Praha: Dauphin, 1998, 126 s. PŘENOSILOVÁ, Věra. Sidonie Nádherná – návrat do Vrchotových Janovic. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, 1999, 39. Roč., 305 – 306. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [cit. 2015-12-25]. Dostupné z: WWW:
. SAK, Robert, BEZECNÝ, Zdeněk. Dáma z rajského ostrova. Praha: Mladá Fronta, 2000, 224 str.
42
TENGLEROVÁ, Lenka. Kulturní hodnoty obce Brumovice ve výuce 1. stupně ZŠ. Závěrečná práce - učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, 2015, 71 str. TOUFAR, Pavel. Záhadné Sedlčansko: legendy, báje, příběhy, záhady, magie a otazníky: Sedlčany, Osečany, Dublovice, Červený Hrádek, Třebnice, Kosova Hora, Vrchotovy Janovice a okolí. 1. vyd. Benešov: Start, 2003, 269 s. Tajemnou českou krajinou. ISBN 80-86231-27-5. Základní škola a Mateřská škola Vrchotovy Janovice. VÝROČNÍ ZPRÁVA za školní rok 2014/2015. Dostupné z: http://www.vrchotovyjanovice-skola.cz.
43
Příloha 1 Seznam jehličnatých a listnatých stromů a keřů v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích. Zdroj: Haertlová 2014, upraveno.
Druh
Latinský název
Počet kusů
Jehličnaté stromy Jedle obrovská
Abies grandis
2
Jedle kavkazská
Abies nordmanniana
1
Cypřišek nutkajský
Chamaecyparis nootkatensis
2
Modřín opadavý
Larix decidua
Smrk pichlavý
Picea abies
3
Smrk omorika
Picea omorika
1
Borovice černá
Pinus nigra
4
Borovice vejmutovka
Pinus strobus
2
Borovice lesní
Pinus sylvestris
2
Douglaska tisolistá
Pseudotsuga menziesii
Tis červený
Taxus baccata
3
Zerav obrovský
Thuja plicata
2
Jedlovec západní
Tsuga heterophylla
2
Javor mléč
Acer platanoides
9
Javor klen
Acer pseudoplatanus
3
Kaštanovník setý
Castanea sativa
2
Zmarličník japonský
Cercidiphyllum japonicum
4
Ampák Danielův
Euodia daniellii
1
Buk lesní
Fagus sylvatica
7
Liliovník tulipánokvětý
Liriodendron tulipifera
2
Platan javorolistý
Platanus x acerifolia
1
Dub letní
Quercus robur
9
Dub červený
Quercus rubra
5
Lípa malolistá
Tilia cordata
5
Lípa obecná
Tilia europaea
2
Lípa velkolistá
Tilia platyphyllos
3
Jilm vaz
Ulmus laevis
1
Listnaté keře
Počet kusů
Javor dlanitolistý
Acer palmatum
6
Azalka opadavá
Azalea mollis
2
Vilín virginský
Hamamelis virginiana
2
15
12
Listnaté stromy
44
Hortenzie řapíkatá
Hydrangea petiolaris
1
Parocie
Parrotia persica
2
Pěnišníky
Rhododendron x hybridum
Šeříky
Syringa sp.
1
Kalina vonná
Viburnum fragrans
1
Cesmína ostrolistá
Ilex aquifolium
2
45
13
