Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Katedra účetnictví a financí
Bakalářská práce
Hodnocení efektivnosti vybrané investice, včetně výběru optimálního způsobu financování
Vypracovala: Vašmuciusová Eva Vedoucí práce: Ing. Daniel Kopta, Ph. D.
České Budějovice 2014
Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci na téma „Hodnocení efektivnosti vybrané investice, včetně výběru optimálního způsobu financování“ vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47 zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací These.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích 28. 4. 2014 ............................................... Vašmuciusová Eva
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Danielu Koptovi, Ph. D. za vedení, odbornou pomoc a vstřícnost při konzultacích. Dále bych pak chtěla poděkovat ZOD Němětice za poskytnutí interních dat pro vypracování této bakalářské práce.
Obsah Obsah ............................................................................................................................................ 1 Úvod .............................................................................................................................................. 3 1. Investice .................................................................................................................................... 4 1.1. Investice podniku ............................................................................................................... 4 2. Investiční rozhodování .............................................................................................................. 5 2.1. Kritéria investičního rozhodování ...................................................................................... 6 2.1.1. Peněžní kritéria............................................................................................................ 6 2.1.2. Nákladová kritéria ....................................................................................................... 6 2.1.3. Zisková kritéria ........................................................................................................... 6 2.2. Kapitálové plánování ......................................................................................................... 6 2.3. Podnikové cíle .................................................................................................................... 7 2.4. Investiční strategie ............................................................................................................. 7 3. Investiční proces ....................................................................................................................... 9 3.1. Předinvestiční fáze ............................................................................................................. 9 3.2. Investiční fáze .................................................................................................................. 10 3.3. Provozní fáze.................................................................................................................... 10 4. Hodnocení efektivnosti investic .............................................................................................. 11 4.1. Podstata ............................................................................................................................ 11 4.2. Postup ............................................................................................................................... 11 5. Metody hodnocení efektivnosti investic ................................................................................. 13 5.1. Ukazatel výnosnosti investice .......................................................................................... 13 5.2. Metoda doby splacení ...................................................................................................... 14 5.3. Ukazatel čisté současné hodnoty ...................................................................................... 14 5.4. Ukazatel vnitřního výnosového procenta ......................................................................... 15 5.5. Ukazatel EVA v hodnocení investic ................................................................................ 16 6. Financování podnikových investic.......................................................................................... 17 6.1. Interní zdroje .................................................................................................................... 18 6.1.1. Odpisy ....................................................................................................................... 18 6.1.2. Nerozdělený zisk ....................................................................................................... 18 6.1.3. Rezervní fond a rezervy ............................................................................................ 19 6.2. Externí zdroje financování investic .................................................................................. 20 6.2.1. Akcie ......................................................................................................................... 20 6.2.2. Dluhopisy .................................................................................................................. 21 6.2.3. Dlouhodobé a střednědobé úvěry .............................................................................. 22 1
6.2.4. Dotace ....................................................................................................................... 22 6.2.5. Leasing ...................................................................................................................... 23 7. Riziko ...................................................................................................................................... 24 7.1. Podnikatelské riziko ......................................................................................................... 24 7.1.1. Druhy podnikatelských rizik ..................................................................................... 24 7.2. Postoj k riziku .................................................................................................................. 25 7.3. Analýza rizika investičních projektů ................................................................................ 26 8. Charakteristika vybraného podniku ........................................................................................ 27 9. Popis projektu ......................................................................................................................... 28 10. Metodika ............................................................................................................................... 29 10.1. Odhad peněžních toků investice..................................................................................... 30 10.1.1. Provozní údaje (rok 2012) ....................................................................................... 30 10.1.2. Výnosy z investice (rok 2012) ................................................................................ 31 10.1.3. Náklady z investice (rok 2012) ............................................................................... 31 10.1.4. Vlastní predikce nákladů a výnosů budoucího období............................................ 32 10.2. Výpočet čisté současné hodnoty .................................................................................... 34 10.3. Analýza rizika ................................................................................................................ 35 10.3.1. Analýza citlivosti .................................................................................................... 35 10.3.2 Bod zvratu ................................................................................................................ 35 11. Vyhodnocení vlastních výsledků .......................................................................................... 36 11.1. Hodnocení efektivnosti dané investice........................................................................... 36 11.1.1 Čistá současná hodnota bez dotace .......................................................................... 36 11.1.2. Čistá současná hodnota s dotací .............................................................................. 37 11. 3. Výběr zdrojů financování .............................................................................................. 37 11.2. Analýza citlivosti ........................................................................................................... 38 11.2.1. Čistá současná hodnota bez dotace ......................................................................... 38 11.2.2. Čistá současná hodnota s dotací .............................................................................. 39 11.4. Bod zvratu ...................................................................................................................... 40 11.4.1. Čistá současná hodnota při bodu zvratu .................................................................. 40 Závěr ........................................................................................................................................... 41 Summary ..................................................................................................................................... 43 Seznam tabulek, příloh ................................................................................................................ 44 Seznam použité literatury............................................................................................................ 45 Přílohy ......................................................................................................................................... 46
2
Úvod Každý podnik se snaží nějakým způsobem rozvíjet investování peněžních prostředků, ať už do aktiv hmotných, nehmotných či finančních. Pokud jde o investici s velkým kapitálovým výdajem, je třeba před zrealizováním zvážit určité faktory. Na základě těchto faktorů se podnik rozhodne, zda je výhodné investici zrealizovat a zda bude mít velký přínos pro podnik v budoucnosti. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou investic. Je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy investic. Dále je zde kladen důraz na investiční rozhodování a jeho následný proces. V dalších bodech jsou popsány metody hodnocení efektivity investic a jejich následné využití. Dále se práce zabývá způsobem financování investic a to jak z pohledu krátkodobého financování, tak i dlouhodobého a samozřejmě i možným rizikem plynoucím z investice. Praktická část se zabývá konkrétním investičním projektem týkajícím se rekonstrukce staré budovy na chov brojlerů. V další kapitole jsou popsány provozní údaje, náklady a výnosy, které plynou z této investice. Na základě těchto hodnot byla hodnocena efektivita investice za pomoci výnosové metody. Poslední část se zabývá analýzou rizika.
3
1. Investice Každý podnik se rozhoduje mezi výrobou spotřebních a investičních statků. Když podnik použije více spotřebních statků ve prospěch investičních statků, získá velké množství obou statků a může růst rychleji. (Valach, 2010) „ Investice se ve svém nejširším pojetí v ekonomické teorii většinou charakterizují jako ekonomická činnost, při níž se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby s cílem zvýšení produkce statků v budoucnosti.“ (Valach, 2010) Rozdělení investic z makroekonomického hlediska: • hrubé investice – zahrnují nárůsty investičních statků v daném období • čisté investice – vyjadřují snížení hrubých investic o znehodnocení kapitálu (Valach, 2010)
1.1. Investice podniku Představují očekávanou přeměnu kapitálových výdajů na budoucí peněžní příjmy za delší časové období. (Synek, 2000) U nás se člení na investice hmotné, které vytvářejí a zvětšují výrobní kapacitu podniku. Dále pak na nehmotné, což jsou například investice na nákup know-how, výdaje na výzkum, vzdělání aj. Poslední jsou finanční investice, které představují nákup cenných papírů, obligací, akcií nebo půjčení peněz společnostem za účelem získání úroků dividend a zisku. (Synek, 2000)
4
2. Investiční rozhodování Rozhodování o investicích podniku, jeho budoucím vývoji a efektivnost jsou pro manažery nejdůležitějším rozhodnutím. Investice zatěžuje ekonomiku podniku fixními náklady, ale je i zdrojem přírůstku zisku několik let. Pokud bude investice nesprávně zhodnocená a neefektivní, může dojít k úpadku podniku. (Synek, 2000) Specifika: • rozhodování v dlouhodobém časovém období – příprava, doba výstavby a doba životnosti u dlouhodobých investic • vyšší riziko z dlouhodobého hlediska – rozdíl mezi skutečným a očekávaným záměrem z hlediska očekávaných příjmů, výdajů a výnosnosti • kapitálově náročné operace – jednorázové vklady, přesahující možnosti ekonomického subjektu • náročnost na časovou a věcnou spolupráci účastníků investičního procesu – každý má svůj cíl a záměr • aplikace nových technologií, nových výrobků • důsledky na infrastrukturu, ekologii Na používané metody rozhodování a financování mají tato specifika různé požadavky. Nejdůležitější je respektovat důsledně čas, časovou hodnotu peněz, respektovat riziko, které vyplývá z dlouhodobosti investic a nejistoty peněžních toků investičních projektů. Mělo by se uvažovat variantně s různými faktory ovlivňujícími projekt a jeho financování, hodnotit citlivost projektu na různé změny technického i ekonomického charakteru. Také je třeba posuzovat investici nejen z hlediska výnosnosti a rizika, ale i z hlediska jejího vlivu na likviditu podniku. (Valach, 2006)
5
2.1. Kritéria investičního rozhodování Dělí se podle efektu na investici, na který se při hodnocení zaměřují. (Marek, 2006) 2.1.1. Peněžní kritéria Hodnotí očekávané investiční toky, např. čistou současnou hodnotu, index čisté současné hodnoty, vnitřní výnosové procento, prostou a diskontovanou dobu návratnosti. (Marek, 2006) 2.1.2. Nákladová kritéria Hodnocení očekávaných úspor nákladů, které investice přinesou, např. kritérium diskontovaných nákladů projektu. (Marek, 2006) 2.1.3. Zisková kritéria Hodnotí očekávaný výsledek hospodaření, kterého bylo dosaženo z investice, např. kritérium průměrné výnosnosti projektu. (Marek, 2006)
2.2. Kapitálové plánování Je to proces dlouhodobého financování investic, které je spojené s investičním rozhodováním. (Valach, 2006) Zahrnuje stanovení dlouhodobých cílů a investiční strategie podniku, dále pak vyhledávání nových, z hlediska očekávané efektivnosti nadějných projektů a jejich předinvestiční přípravu. Je nutné i vypracování kapitálových rozpočtů a odhad stávajících i budoucích peněžních toků v souvislosti s projekty, zhodnocení efektivity projektů z různých hledisek, zejména pak zhodnocení jejich souhrnné finanční efektivnosti. Výsledkem je výběr optimálního řešení financování projektů a kontrola výdajů na projekty a následné zhodnocení realizovaných projektů. (Valach, 2006)
6
2.3. Podnikové cíle Podnik se nezabývá pouze jedním cílem (např. zisk). Sleduje více cílů, jako je například tržní hodnota firmy a likvidita, které mají hlavní úlohu. Hlavní cíle v podnikatelské činnosti: • efektivnost a finanční stabilita podniku (tržní hodnota firmy, výnosnost investic, likvidita) • podíl podniku na trhu, jeho udržení či růst • inovace výrobního programu, zařízení a technologií • sociální cíle vyjádřené mzdovým a sociálním zajištěním pracovníků, rozvojem jejich kvalifikace, stimulace • respektování požadavků na ochranu životního prostředí Uvedené cíle nejsou vždy bez problémů, dochází mezi nimi ke konfliktům, např. dosažení požadovaného zisku může být v rozporu se splněním cíle v oblasti životního prostředí. Při zabezpečování uvedených cílů je nutno tuto konfliktnost respektovat a snažit se o určitý kompromis. (Valach, 2006)
2.4. Investiční strategie Slouží k dosažení požadovaných investičních cílů nebo se snaží se k nim co nejvíce přiblížit. Investor musí posuzovat investiční příležitost s přihlédnutím k faktorům jako je očekávaný výnos investice, očekávané riziko investice a očekávaný důsledek na likviditu podniku. (Valach, 2006) Investiční příležitost, která má nejvyšší výnos, nízké riziko a vysokou likviditu, je nejlepší, ale v praxi se málo vyskytuje. Podle faktorů, kterým investor dává přednost, rozeznáváme různé typy investičních strategii: • strategie maximalizace ročních výnosů – přednost nejvyšším ročním výnosům, nehledí se na růst ceny investice. Vhodná strategie při nižším stupni inflace • strategie růstu cen investice – přednost, kde se předpokládá největší zvýšení hodnoty původního investičního vkladu. Vhodná strategie při vyšším stupni inflace
7
• strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy – přednost těm projektům, u kterých roste cena investice v budoucnosti a roční výnosy • agresivní strategie investic – projekty, které mají vysoký stupeň rizika • konzervativní strategie – projekty, které jsou téměř bezrizikové • strategie maximální likvidity – projekty, které se dokážou rychle přeměnit na peníze a jsou nejlikvidnější (Valach, 2006) Na základě uvedených typů investičních strategií si investor vybere variantu, která je daná podmínkami, ve kterých podnik investuje a konkrétními dílčími cíli, které podnik sleduje v daném období. (Valach, 2006)
8
3. Investiční proces Hlavní podmínky k úspěšné dlouhodobé strategii rozvoje podniku je vlastní příprava k realizaci a následné provedení investičních projektů. (Kislingerová, 2004)
3.1. Předinvestiční fáze Je náročná z hlediska kvalifikace pracovníků a jejich vzájemné spolupráce při jejím sestavování. Je to základní bod pro úspěšné provedení projektů a jejich fungování. (Valach, 2010) Na základě získaných informací z neustálého sledování podnikatelského okolí podniku je třeba posoudit, vyjasnit jednotlivé investiční příležitosti a ekonomické efekty plynoucí z těchto příležitostí. (Kislingerová, 2004) Tato metoda by měla určit základní charakteristiky investičních příležitostí a přispět k jejich výběru, aniž by byla příliš podrobná a nákladná. (Valach, 2010) V další části se vypracovává předběžná technicko-ekonomická studie, která se používá spíše u rozsáhlých a nákladných projektů. Obě metody jsou stejné, liší se pouze mírou podrobností, prověřeností údajů a hloubkou analýzy. (Valach, 2010) Vypracování prováděcí studie zajišťuje uspořádání různých informací, na základě kterých se rozhoduje o vyhodnocení projektu z hlediska realizace či zamítnutí. (Valach, 2010) Základní obsah technicko-ekonomické studie investičního projektu tvoří: • souhrnný přehled výsledků •
zdůvodnění a vývoj projektu
• kapacita trhu, produkce a materiální vstupy • lokalizace a prostředí • technický projekt a organizační projekt • pracovní síly • časový plán realizace • finanční a ekonomické vyhodnocení včetně rizika (Valach, 2010)
9
3.2. Investiční fáze Tato fáze zahrnuje více činností, které dohromady tvoří realizaci projektu. Vytvoření právního, finančního a organizačního rámce je základem pro začátek investiční fáze a vlastní realizace projektu. (Fotr & Souček, 2005) Vlastní realizace projektu a uvedení projektu do provozu obsahuje tyto činnosti: • vytvoření potřebné právní, finanční a organizační základny • získání technologie • výběr dodavatelů dlouhodobých i krátkodobých aktiv • získání potřebného majetku • zajištění personální stránky • záběhový provoz (Kislingerová, 2004) Předpokladem kvalitního plánu je dobře vypracovaná technicko-hospodářská studie s přesným časovým harmonogramem. Pokud se podcení v předinvestiční fázi, může dojít ke ztrátě ve finanční fázi. Jestliže se včas identifikují odchylky v průběhu plnění plánu, může se posoudit jejich vliv a celkové plnění plánu včetně rizika. (Kislingerová, 2004)
3.3. Provozní fáze Týká se řízení celé etapy realizace projektu. Mohou vznikat problémy jak z krátkodobého hlediska, což se projeví při uvedení projektu do provozu, ale také z dlouhodobého hlediska, které se týká celkové strategie projektu. Je třeba přistoupit k úpravě, jestliže vývoj v okolí podniku nebude v souladu. To může být náročné a nákladné. (Kislingerová, 2004)
10
4. Hodnocení efektivnosti investic 4.1. Podstata Toto hodnocení slouží k výběru vhodné investiční alternativy, která bude pro firmu výhodná a přinese co nejvyšší výnos, jestliže existují přiměřené investiční alternativy a má-li firma dostatečné finanční zdroje. (Petřík, 2009) S cílem dožení zisku je ochoten investor vynaložit svůj současný příjem. Výdaje na investici se porovnávají s výnosy, které investice přinese, tzn. hodnocení výnosnosti investice. Přírůstky odpisů a zisků, které se do podniku navrátí v ceně prodaných výrobků, jsou výnosem z investice. Tyto dvě složky tvoří cash flow (peněžní tok). Investice je přijatelná, jestliže její výnosy budou vyšší než vynaložené náklady. (Synek, 2000) Druhým významným kritériem je rizikovost, která nám říká, že nebude dosaženo očekávaných výnosů. A poslední je doba splacení investice, což je přeměna investice do peněžní podoby. (Synek, 2000) Vysoká výnosnost, bezrizikovost a co nejdříve zaplacená investice je nejlepší investice, bohužel se v praxi objevuje velmi zřídka. (Synek, 2000) Cílem je rozhodnout, zda investici realizovat nebo vybrat nejvhodnější z více investičních projektů. (Synek, 2000)
4.2. Postup Určíme si odhad jednorázových nákladů na investici, který je nejpřesnější u investičních nákladů na pořízení strojů, zařízení na výrobu a pozemků. U nákladů na stavbu, výzkum a vývoj, přeškolení pracovníků, ochranu životního a pracovního prostředí už odhad není tak spolehlivý. (Synek, 2000) Čistý zisk a odpisy plynoucí z investice jsou nejdůležitějšími položkami ve výnosech. U výpočtu vycházíme z odhadu budoucích tržeb a nákladů. Přírůstek zásob a očekávaný růst tržeb zvyšuje pohledávky a vyvolává potřebu dodatečných zdrojů. Rozdílem přírůstku oběžných aktiv a přírůstku krátkodobých pasiv je změna čistého pracovního kapitálu. Pokud hodnota nabývá kladných hodnot, jsou nutné dodatečné finanční zdroje a to se projeví v rozpočtu cash flow. Riziko z investice 11
vypočítáme z pesimistického a optimistického odhadu nebo ho nepřímo zahrneme do podnikové diskontní míry. (Synek, 2000) K výpočtu současné hodnoty očekávaných výnosů bereme v úvahu faktor času, který říká, že se mění časová hodnota peněz. „Budoucí hodnotu tedy přepočítáváme na současnou hodnotu. Ta je definována jako peněžní suma, která musí být investována, pokud má být ve stanovené době získána zpět větší o očekávané výnosy.“ (Synek, 2000) Vzorec pro výpočet současné hodnoty cash flow
kde:
SHCF = současná hodnota cash flow v obdobích t CFt
= očekávaná hodnota cash flow v období t
k
= sazba kapitálových nákladů na investici
t
= období 1 až n (roky)
n
= očekávaná životnost investice v letech (Synek, 2000)
U výpočtu cash flow je důležité přihlédnout k míře inflace a podle její předpokládané hodnoty všechny veličiny upravit. (Synek, 2000)
12
5. Metody hodnocení efektivnosti investic Pro výběr a posouzení efektivnosti investičních projektů existuje několik druhů metod. (Valach, 2010) Statické metody nerespektují faktor času, který zde nemá významný vliv na rozhodování o investicích, například když investujeme jednorázovou koupí majetku s krátkou dobou životností (jeden až dva roky). Čím nižší je diskontní sazba, tím je vliv faktoru času méně důležitý. (Valach, 2010) Dynamické metody se používají u investičních projektů s delší dobou životnosti dlouhodobého majetku. Výběr vhodné varianty projektu ovlivňuje faktor času, pokud s ním není počítáno v propočtech, může dojít ke zkreslení pohledu na efektivnost projektů a špatnému rozhodnutí. Promítá se do stanovení peněžních příjmů a kapitálových výdajů projektu. (Valach, 2010) Dále
můžeme
hodnotit
efektivnost
investic
z hlediska
pojetí
efektů
z investičních projektů, které lze rozdělit na: • metody, kde je kritériem hodnocení očekávaná úspora nákladů • metody hodnocené na základě očekávaného účetního zisku • metody, u nichž je kritériem hodnocení očekávaný peněžní příjem z projektu (Valach, 2010)
5.1. Ukazatel výnosnosti investice Tento ukazatel je nejjednodušší pro hodnocení investice, ale nebere v úvahu rozložení zisku v čase. Poskytuje rychlou a vysoce názornou představu o rentabilitě investice. (Valach, 2010) Vzorec pro výpočet výnosnosti investice
kde:
Zr = průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice IN = náklady na investici (Valach, 2010)
13
5.2. Metoda doby splacení Počet roků, za jaké se tok výnosů rovná původním nákladům na investici, se nazývá doba splacení. (Kislingerová, 2004) Doby splacení jsou různé podle oboru i odvětví. (Petřík, 2009) Pokud jsou výnosy investice za celou dobu životnosti stejné, tak vydělíme investiční náklady očekávanými čistými výnosy za rok a zjistíme dobu splacení. Postupným sčítáním ročních částek cash flow do výše investičních nákladů vypočítáme dobu splacení investice, která má každý rok životnosti jiné výnosy. (Synek, 2000) Při srovnání doby splacení investiční varianty vybereme tu s nejkratší dobou. Neberou se v úvahu výnosy po době splacení a časové rozložení výnosů v době splácení, což je u této metody nevýhoda. (Synek, 2000) Tato metoda se používá zpravidla v bankách a finančních institucích, kde se na základě kritérií doby návratnosti s oceněním věřitelského rizika rozhodují o poskytnutí či odmítnutí úvěrů klientům. (Petřík, 2009)
5.3. Ukazatel čisté současné hodnoty Je to dynamická metoda pro hodnocení efektivnosti investic, která za efektivnost považuje peněžní příjem z projektu, kde základem je zisk po zdanění, odpisy a ostatní příjmy. „Můžeme ji definovat jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investičního projektu a kapitálovým výdajem.“ (Valach, 2010)
kde:
ČSHI = čistá současná hodnota investice SHCF = současná hodnota cash flow CF
= očekávaná hodnota cash flow v období t
IN
= náklady na investici
k
= kapitálové náklady na investici
t
= období 1 až n
n
= doba životnosti investice (SYNEK, 2000)
14
Výhodou je srozumitelnost a respektuje se časová hodnota peněz. Hlavní nevýhodou u této metody je stanovení diskontní sazby, reálné budoucí hotovostní toky investice a budoucí zůstatková hodnota v dlouhém časovém období. (Petřík, 2009) Pokud ČSHI > 0, jsou investiční peněžní příjmy vyšší než investiční peněžní výdaje a je vhodné tento investiční projekt realizovat, zaručuje nám požadovanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu firmy. Jestliže ČSHI < 0, jsou investiční peněžní příjmy nižší než investiční peněžní výdaje a není vhodné projekt uskutečňovat. Management podniku rozhodne, zda projekt uskutečnit či nikoliv, pokud ČSHI = 0, tzn., že se investiční peněžní příjmy rovnají investičním peněžním výdajům. (Marek, 2006)
5.4. Ukazatel vnitřního výnosového procenta Patří mezi dynamické metody hodnocení efektivnosti investic. Za efekt považuje peněžní příjem z investičního projektu a bere v úvahu časový faktor. (Valach, 2010) „VVP můžeme definovat jako takovou úrokovou míru, při které současná hodnota peněžních příjmů z projektu se rovná kapitálovým výdajům (event. současné hodnotě kapitálových výdajů).“ (Valach, 2010) Je to výnosnost, kterou nám investice přináší za dobu její životnosti. Čím vyšší je vnitřní výnosová sazba, tím je výhodnější investici realizovat. (Petřík, 2009) Nelze ji využít pro všechny investiční projekty, pro některé se musí zkombinovat s jinými metodami a pro jiné ji použít nelze. (Petřík, 2009)
kde:
SHCF = současná hodnota cash flow CF
= očekávaná hodnota cash flow v období t
IN
= náklady na investici
k
= kapitálové náklady na investici
t
= období 1 až n
n
= doba životnosti investice (Synek, 2000)
15
5.5. Ukazatel EVA v hodnocení investic Ekonomická přidaná hodnota (EVA) se používá i pro hodnocení investic. Součet toku diskontovaných hodnot EVA je stejné jako čistá současná hodnota. Při výpočtu ukazatele EVA bereme v úvahu hodnotu investice každoročně snižovanou o odpisy. (Synek, 2000)
16
6. Financování podnikových investic „Financováním investic podniku se obvykle rozumí financování prvotního pořízení, obnovy a rozšíření různých forem dlouhodobého majetku.“ Financování investic je dlouhodobé financování, protože se přeměňuje investiční majetek na peněžní formu déle než u běžného majetku a je vázán v investičním majetku po delší dobu. (Valach, 2010) Dlouhodobé financování někdy rozdělujeme na střednědobé financování, které je v rozsahu 1 – 5 let a na vlastní dlouhodobé financování, kde má majetek životnost vyšší než 5 let. (Valach, 2010) Je důležité získat dostatečný objem finančních zdrojů na pokrytí potřeb projektu pro úspěšné realizování investice. Při nedostatku peněžních prostředků může dojít k zbrzdění či úplnému zastavení projektu. Důsledky financování projektu: • ovlivnění rizika a tím i diskontní míry • ovlivnění velikosti cash flow prostřednictvím úroků, splátek dluhů a výplat podílu z vlastního kapitálu (Kislingerová, 2004) Zdroje financování investičních projektů lze rozdělit podle několika hledisek, které znázorňuje tabulka níže. (Kislingerová, 2004) Tabulka 1: Zdroje financování investičního projektu Vlastnictví zdrojů
Původ zdrojů
interní
vlastní
Cizí
zisk
podniková banka
odpisy
rezervy na důchod úvěry finančních institucí
vklady vlastníků externí dotace a dary rizikový kapitál
dluhopisy finanční leasing obchodní úvěry ostatní závazky
Zdroj: Kislingerová, 2004 17
6.1. Interní zdroje 6.1.1. Odpisy Dlouhodobý majetek nemůžeme při pořízení zahrnout do provozních nákladů najednou, ale postupně v jednotlivých letech životnosti ve formě odpisů. (Valach, 2010) Odpisy jsou nepeněžní náklad snižující vykazovaný zisk i přesto, že nejsou výdajem a nesnižují peněžní prostředky. (Valach, 2010) Jsou stabilním zdrojem financování oproti zisku, jelikož nejsou ovlivněny tak velkým množstvím proměnlivých faktorů jako zisk. Pokud nevytvoří podnik zisk a tržby kryjí pouze úroveň nákladu, jsou odpisy k dispozici. (Valach, 2010) Výše odpisů ve finančním odpisovém plánu nebo v účetnictví o skutečných nákladech podniku závisí na následujících faktorech: • výši a struktuře nehmotného a hmotného dlouhodobého majetku • ceně majetku, který se odepisuje • době životnosti majetku • metodě odepisování (Valach, 2010)
6.1.2. Nerozdělený zisk Nazývá se tak část zisku po zdanění, která v podniku zůstane po rozdělení do fondů ze zisku, dividend či podílů na zisku a ostatního použití zisku. (Marek, 2006) Podíl nerozděleného zisku na celkovém kapitálu není vysoký, kdežto podíl na financování investic je mnohem vyšší. (Valach, 2010) Důležité je přeměnit účetně vykazovaný zisk na peněžní prostředky, protože podniky mohou vykazovat zisk z běžného roku, i když nedisponují odpovídajícími peněžními prostředky na financování vlastního rozvoje. (Valach, 2010) Schéma nerozděleného zisku v akciové společnosti: Zisk z běžného roku před zdaněním -
daň ze zisku
-
příděl rezervnímu fondu ze zisku
- příděly ev. jiným fondům ze zisku podle stanov a. s. 18
- úhrada tantiém - výplata dividend či podílů na zisku - ostatní použití zisku (zvýšení základního kapitálu, úhrada ztrát z minulých let) = nerozdělený zisk běžného roku + nerozdělený zisk z minulých let - nerozdělený zisk koncem roku (Valach, 2010)
6.1.3. Rezervní fond a rezervy Je to část zisku, kterou si podnik nechává na ochranu proti různým rizikům. Využívá je jako interní zdroj financování, jestliže není určený na financování předem daných potřeb. Tvoří se dva druhy rezervních fondů v akciových společnostech, a to povinné (obligatorní) a dobrovolné (fakultativní). (Valach, 2010) Na základě zákona se tvoří povinné rezervní fondy. Slouží jako ochrana zájmů věřitelů a akcionářů státem, kde při vkládání kapitálu do akcií vzniká značné riziko. Dobrovolné rezervní fondy záleží na rozhodnutí valné hromady akciové společnosti. Je předem vymezen účel použití, a proto omezuje jejich využití ve finančním řízení. (Valach, 2010) Rezervy se zahrnují do nákladů podniku a mají omezený účel použití, čímž se odlišují od rezervních fondů. Zákonné rezervy jsou daňově uznatelným nákladem a jejich výši a použití stanovuje zákon. Pokud podnik rozhoduje o jejich výši, hovoříme tak o ostatních rezervách, které nejsou daňově uznatelným nákladem. (Valach, 2010) Výhodou je, že se nezvyšuje počet akcionářů či věřitelů a jejich kontrolní úloha, také na emisi cenných papírů nevznikají náklady. Finanční riziko firmy a riziko vzniku nákladů finanční tísně či úpadku se snižuje při růstu vlastního kapitálu. Samofinancování kryje i investice s vysokým stupněm rizika, na které se těžko získávají externí zdroje. (Valach, 2010) Nerozdělený zisk je nevýhodou samofinancování z důvodu nízké stability a je to poměrně dražší zdroj. (Valach, 2010)
19
6.2. Externí zdroje financování investic Jsou to rozmanitější zdroje z hlediska inovací na finančních trzích a rozvoje. Při používání externích zdrojů podnikového kapitálu je nutné zhodnotit důsledky těchto zdrojů na podnik prostřednictvím úvahy o vlivu zvýšení kapitálu pomocí externích zdrojů na čistý zisk, rentabilitu celkového a vlastního kapitálu a úvahy o vývoji likvidity podniku. (Marek, 2006) 6.2.1. Akcie „ Akcie (angl. share nebo stock) je cenný papír, který osvědčuje práva jeho majitele (společníka) a jeho vlastnický podíl na podnikovém kapitálu.“ (Marek, 2006) Akcionářům plynou různá práva z vlastnictví akcie, především podílení se na vytvoření zisku společnosti, účastnění se valné hromady a hlasování o obsazení míst v představenstvu, dozorčí radě a o budoucích cílech společnosti. (Jindřichovská & Blaha, 2001) Na řízení akciové společnosti nepřímo hlasováním o důležitých strategických otázkách podniku se podílí majitel akcie. Má právo na danou část zisku formou dividend, na majetkový zůstatek při likvidaci společnosti a při emisi dalších akcií na jejich nákup. Za závazky společnosti ručí majitel pouze do výše svého vkladu, jde o tzv. omezené ručení. (Marek, 2006) Hlavní rozdělení akcií z hlediska financování se člení podle rozsahu práv akcionářů. První jsou kmenové akcie, u kterých má majitel právo účastnit se hlasování na valné hromadě a má nárok na plnou dividendu. Z hlediska financování podniku nemají tyto akcie určené datum splatnosti, nevyžadují platby majitelům ve formě úroků, lépe se prodávají a plynou z nich vyšší dividendy. Emitování akcií je více nákladné než u prioritních akcií a dluhopisů a to je jednou z jejich nevýhod. (Marek, 2006) Dalším jsou prioritní akcie, které mají stálou výši dividend bez ohledu na zisk a majitelé nemají hlasovací právo. Pokud poklesne rentabilita podniku, je to pro vlastníky prioritních akcií výhoda, ale pro akciovou společnost ne. Na výplatu dividend mají přednostní nárok před kmenovými akciemi. Vydávají se, pokud není zájem o kmenové akcie a pokud podnik potřebuje zvýšit vlastní kapitál. (Marek, 2006) Z hlediska financování při zvýšení kapitálu nemají vliv na rozhodování u kmenových akcií, na výši dividend kladou nižší nároky na rozdíl od akcií kmenových. 20
U financování je také důležitý rozdíl mezi tržní cenou akcie při emisi a jmenovitou hodnotou akcie, který nazýváme emisním ážiem. (Marek, 2006) 6.2.2. Dluhopisy Dluhopis je dlouhodobý úvěrový cenný papír vyjadřující závazek dlužníka (emitenta) vůči majiteli (věřiteli). Splatnost za určitou dobu, předem stanovený úrok a nemožnost věřitele podílet se na rozhodování podniku jsou charakteristickými znaky dluhopisů. (Marek, 2006) Rozlišujeme dluhopisy podle emitenta, podle úroku, podle způsobu emise či podle způsobu ručení emitenta aj. Zákonné předpisy upravují emise dluhopisů, jejich náležitosti podmínky povolení emise, formu emise a splácení dluhopisů, způsoby stanovení výnosů z dluhopisu a zvláštnosti různých druhů dluhopisů. (Marek, 2006) Výhody dluhopisů z hlediska financování podniku: • úrok je pevně stanoven, majitel dluhopisů se nepodílí na zvýšeném zisku • placený úrok z dluhopisů je obvykle nižší než dividenda z kmenových i prioritních akcií • akcionáři neztrácejí svou kontrolu nad činností podniku při vyšším užívání dluhopisů • úrok z dluhopisů je plně odpočitatelnou položkou pro účely daně z příjmu • pružnost v tvorbě finanční struktury při evet. předčasném splacení dluhopisů (Marek, 2006) Nevýhoda dluhopisů pro financování emitujícího podniku: • nutnost pevné splátky, zejména v případech, kdy zisk kolísá • vysoké riziko změn podmínek, za kterých byly dluhopisy emitovány s ohledem na dlouhou dobu jejich splacení • emisní náklady • zvyšování finančního rizika, což znamená podstatné zvýšení nákladů na pořízení kapitálu od určité míry zadluženosti (Marek, 2006)
21
6.2.3. Dlouhodobé a střednědobé úvěry Dlouhodobý úvěr je smlouva mezi věřitelem nebo dlužníkem. Realizuje se dohodou s bankami a jinými finančními institucemi, event. přímo s kapitálovými společnostmi. Finanční instituce, poskytující různé druhy penzijního, životního či nemocenského pojištění, jsou zde věřiteli. (Marek, 2006) Termínové úvěry a půjčky jsou nejběžnějším zdrojem na rozšiřování dlouhodobého majetku, a proto se nazývají investičními úvěry. Obchodní banky, které nedisponují velkým obsahem dlouhodobých úspor, poskytují termínované půjčky střednědobé (lhůta splatnosti obvykle 1-5 let). Pojišťovny a penzijní fondy poskytují termínované dlouhodobé (5 a více let) půjčky. (Marek, 2006) Hypoteční zástavní listy jsou kryty zástavním právem na nemovitost. Podnik nabídne bance jako záruku nemovitost, banka si zástavní právo zajistí do pozemkových knih a pak emituje hypoteční zástavní list. Pokud podnik chce získat peněžní prostředky, tak je prodá sám nebo prostřednictvím banky. (Marek, 2006) Formou střednědobé půjčky podnik získá dodavatelský úvěr, který poskytují dodavatelé velkých investičních celků. Také slouží při získání investičních zakázek jako nástroj konkurenčního boje mezi dodavateli. (Marek, 2006) Odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek bankou nebo speciální organizací se nazývá forfaiting. Výhodou je přenesení rizika z nezaplacení dovozcem na forfaitera a pro vývozce okamžitá úhrada pohledávek. Objevuje se při dodávkách strojů, zařízení a investičních celků dodávaných na dodavatelský úvěr delší než 1 rok. (Marek, 2006)
6.2.4. Dotace Jsou to finanční podpory ze státního rozpočtu, rozpočtů samosprávných celků, různých účelových fondů uvnitř země i v zahraničí. Slouží na podporu dlouhodobého ekonomického růstu, investic, malých a středních podniků, které nezískají úvěr, nebo na rozvoj regionů země a oborů podnikání. (Marek, 2006)
22
Formou investičních dotací se poskytují přímé finanční podpory, které jsou charakteristické těmito rysy: • selektivnost různého stupně – jednotlivý podnik vůči určitému oboru vůči vybranému regionu • vysoce účelový charakter, silně uplatňován i při následném auditu • rozhodující příslušné státní orgány, které firma požádá o podporu • požadavek na spolufinancování z vlastních finančních zdrojů firmy • vázanost podpory při splnění různých podmínek (Marek, 2006) Stanovují
se
absolutně
nebo
podílem
z celkové
pořizovací
ceny
či
z tzv. uznaných nákladů. Prostředky státního rozpočtu, rozpočty místních orgánů, vnitrostátní účelové fondy či strukturální fondy Evropské unie slouží jako zdroj jejich krytí. (Marek, 2006) Nepřímá finanční podpora podnikových investic se zaměřuje na snižování výdajů podniku a rizika investování. Uskutečňuje se prostřednictvím daňové a odpisové politiky státu, systémem státních záruk a cenových a celních úlev. (Marek, 2006)
6.2.5. Leasing Je to dlouhodobý nezrušitelný pronájem, kdy po skončení leasingu přechází vlastnické právo k předmětu leasingu na nájemce. (Fotr, 1999) Vlastníkem předmětu je pronajímatel (leasingová společnost). Na základě smlouvy mezi pronajímatelem a nájemcem lze předmět užívat. Pronajímatel i v rámci smlouvy často poskytuje servisní služby spojené s nájmem. (Marek, 2006) Pronajímání majetku na kratší dobu než je jeho životnost se nazývá operativním leasingem. Předmět není vlastnictvím nájemce pro uplynutí doby, ale vrací se pronajímateli. (Marek, 2006) U finančního leasingu se předmět pronajímá na dlouhou dobu, která je vymezena zákonem o dani z příjmu. Pronajímatel zde neposkytuje servisní služby na pronajímaný předmět. Nájemce po uplynutí nájemní doby nezíská předmět do vlastnictví. (Marek, 2006)
23
7. Riziko 7.1. Podnikatelské riziko V praxi bývají očekávané peněžní toky plynoucí z investičních projektů považovány za nejisté. Z finančního majetku se mohou krátkodobé státní pokladniční poukázky považovat za jistý peněžní tok. Většina podniků vkládá své peněžní prostředky spíše do hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku než-li do finančního. Při tomto investování většinou plyne riziko z každé investice. (Valach, 2006) „Respektování rizika je nutným základním atributem správného rozhodování o investicích.“ (Valach, 2006) Podnikání přináší úspěch, zisk a dobré postavení na trhu, ale i neúspěch, ztrátu či dokonce úpadek. (Valach, 2006) Vysoká neúspěšnost podnikání je především ve dvou oblastech: • při zavádění nových druhů výrobků na trh – neúspěšnost se zde pohybuje okolo 30-80 % • při podnikovém výzkumu a vývoji – až cca polovina nákladů na výzkum a vývoj se použije na výrobky, které se na trh ani nedostanou, výzkum je neúspěšný (Valach, 2006) Podnikatelské riziko vyjadřuje, že dosažené výsledky podnikání se mohou lišit a odchylovat od očekávaných výsledků. (Valach, 2006) Odchylky mohou být: • příznivé nebo nepříznivé • různě intenzivní (několik %, desítky %) (Valach, 2006) 7.1.1. Druhy podnikatelských rizik Podnikatelské riziko můžeme rozdělit podle různých hledisek, a to podle závislosti či nezávislosti na podnikové činnosti, podle jednotlivých činností podniku, podle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji či na vývoji v jednotlivé firmě a podle možnosti ovlivňování. (Valach, 2006)
24
• Podle závislosti či nezávislosti na podnikové činnosti: o riziko objektivní – není závislé na činnosti podniku nebo na vůli a schopnostech vlastníka a zaměstnance. Patří sem přírodní, živelné
a
politické
události,
ekonomické
změny
makroekonomického charakteru a změny sociálně-patologické o riziko subjektivní – závisí na činnosti majitelů či zaměstnanců. Jsou to například nedostatečné technické, ekonomické a personální znalosti, nedbalost, nepozornost a nedostatečná schopnost adaptace na změny o riziko kombinované – závisí na objektivních a subjektivních faktorech dohromady • Podle jednotlivých činností podniku o riziko provozní o riziko tržní o riziko inovační o riziko investiční o riziko finanční • Podle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji činnosti a vývoji v jednotlivé firmě: o riziko systematické o riziko nesystematické • Podle možnosti ovlivňování o rizika ovlivnitelná o rizika neovlivnitelná (Valach, 2006)
7.2. Postoj k riziku Rozlišují se 3 základní druhy postojů. První je averze k riziku, která znamená, že podnikatel se snaží vyhnout rizikovějším projektům a dává přednost spíše projektům bez rizika či s malým rizikem. Dalším druhem je sklon k riziku, kdy podnikatel vyhledává rizikovější projekty s vyšším nebezpečím špatných výsledků. Poslední postoj je neutrální, kdy je podnikatelova averze a sklon k riziku vyrovnaný. (Valach, 2006) Postoj k riziku závisí na mnoha faktorech. Pokud podnikatel dává přednost spíše bezrizikovým projektům, nemůže být úspěšným podnikatelem. V praxi spíše převládá nechuť k podstupování rizika. (Valach, 2006) 25
Ekonomicky silné podniky mohou podstupovat vyšší rizika, kdežto ekonomicky slabší podniky si to dovolit nemohou. I když u začínajících firem je spíše pravděpodobné, že podstoupí vyšší riziko, aby se uchytily co nejlépe na trhu. (Valach, 2006) Někdy se uvádí, že nechuť k riziku v podnicích je ovlivněna tím, že zaměstnanci jsou stimulování krátkodobě a není rovnováha mezi stimulací za dobré výsledky a finančními postihy za neúspěchy. (Valach, 2006)
7.3. Analýza rizika investičních projektů Investiční projekty jsou dlouhodobé a finančně náročné, a proto je potřeba věnovat se jejich rizikové stránce. Kritickými faktory rizika investičního projektu jsou především ceny realizace, výkon zařízení, časové využití zařízení ap. Vybírají se pomocí analýzy citlivosti. Analýza citlivosti nám říká, o kolik se změní čistá současná hodnota, pokud se kritický faktor zhorší o jeden procentní bod. Bod, od kterého se stává investice nevýhodnou a čistá současná hodnota nabývá záporných hodnot, se nazývá bod zvratu. Je to hranice vybrané veličiny, při níž se čistá současná hodnota rovná 0. Dále můžeme analýzu rizika stanovit různými statistickými metodami. Stanovíme pravděpodobnost očekávaných peněžních příjmů, rozptylu peněžních příjmů a podobných veličin. Také je nutné připravit případná opatření pro budoucnost, jestliže by se riziko objevilo znova a zároveň tyto rizikové faktory analyzovat a vytvořit na ně finanční rezervy. (VALACH, 2006)
26
8. Charakteristika vybraného podniku K vypracování této bakalářské práce byl vybrán reálný podnik, a to Zemědělské obchodní družstvo Němětice se sídlem v Nihošovicích. ZOD Němětice vzniklo 28. 6. 1996 se zapsaným základním jměním 4 450 000 Kč. Je zapsáno u Krajského soudu v Českých Budějovicích, oddíl Dr XXXXII, vložka 2237. Předmětem podnikání jsou tyto činnosti: • zemědělská výroba • obchodní činnost • stavební činnost • opravy zemědělských strojů • doprava • pronájem a nájem věcí movitých
Družstvo pěstuje krmné obiloviny pro vlastní spotřebu krmiv a pícniny také pro potřebu vlastní živočišné výroby. Dále pěstuje brambory do škrobárenské produkce, sladovnický ječmen a řepku. V živočišné výrobě se zaměřuje na mléko a na hovězí, vepřové, drůbeží a jehněčí maso. Speciálním zaměřením je produkce nosných kuřic pro drobnochovatele. V loňském roce navýšili kapacitu pro výkrm kuřat, což je rozhodující pro zpracování bakalářské práce. (interní zdroj podniku)
27
9. Popis projektu Objekt projektu se nevyužíval a chátral, stav budovy byl havarijní a nevhodný pro efektivní rozvoj, což bylo hlavním důvodem k jeho rekonstrukci. Hala byla postavena v roce 1963. V poškozeném objektu nebylo možné dodržovat zásady welfare zvířat, které se mohlo projevit zvýšeným výskytem poruch zdraví a tím i snížením pohody zvířat, v konečném důsledku pak i velkými ekonomickými ztrátami. Optimálním výrobním programem pro zrekonstruovanou budovu bylo zavedení výkrmu brojlerů. Stavebními úpravami haly byly vytvořeny základní parametry pro výkrm brojlerů. Nahradil se nevyhovující provoz a welfare dosáhl potřebné úrovně. Zabezpečil se chod provozu pro výkrm brojlerů s technologií, která odpovídá požadavkům zooveterinárním a vytváří předpoklady k získávání vysoce kvalitního masa. Také odpovídá svým umístěním vzhledem k okolní zástavbě, všem platným předpisům a požadavkům na tento druh staveb při využití stávajících objektů nebo alespoň ploch a inženýrských sítí stávající farmy. Kvalitní welfare je podmínkou pro dobrý zdravotní stav drůbeže. Technologie krmení i ustájení vede ke snížení pracnosti a zvýšení produktivity práce. Hlavním výsledkem realizace projektu stavebních úprav je především efektivní výkrm brojlerů a zlepšení konkurenceschopnosti v produkci masa. Plánovaný výkrm probíhal v šesti turnusech (38-42 dní) s cca 14-ti denní přestávkou mezi turnusy s vyskladňovací váhou 1 ks brojlera od 1,9-2,1 kg a roční produkcí cca 259 000 kg drůbeže. (interní zdroj podniku)
28
10. Metodika Cílem této práce je zhodnotit efektivitu vybrané investice. Výchozím rokem je rok 2012 a na základě toho byl vypočten odhad do dalších let. Hodnocená investice má životnost 50 let. Odhad čisté současné hodnoty bude vypočten na 20 let, jelikož vybavení této investice má životnost 20 let a poté se musí obnovit za nové. Data nutná pro výpočet byla poskytnuta
ZOD Něměticema. Hodnocená
investici je rekonstrukce staré budovy na halu pro chov brojlerů. Při zpracování této bakalářské práce ještě nebylo rozhodnuto, zda na tuto investici bude poskytnuta dotace či nikoliv, a proto byla hodnocena z obou hledisek. Druhým cílem práce bylo vybrat vhodný zdroj financování projektu s ohledem na zajištění stability podniku a minimalizace nákladů. Řešení tohoto problému ovlivňují dva faktory: • omezená možnost financování z jiných zdrojů než z bankovního úvěru a vlastních zdrojů podniku (u této investice je vyloučeno použít leasing, pronájem, rizikový kapitál ap.). Výsledná kapitálová struktura podniku je ovlivněna tím, zda bude poskytnuta dotace. Není možno určit, z kolika procent bude projekt financován z použití dluhu a vlastního kapitálu, jelikož to záleží na výši dotace a zda bude poskytnuta. Výsledky analýzy ovlivňuje použití diskontní sazby. Nejčastěji používaná diskontní sazby (náklady dluhu po daňové redukci) předpokládá, že je výhodné použití dluhu i vlastního kapitálu • stanovení finančního plánu pro budoucí období. Podnik patří do zemědělského odvětví, které je považováno za rizikové. Budoucí příjmy jsou v tomto případě velice nejisté Řešení těchto skutečností, předpokládá tyto dva kroky: • posouzením zadluženosti podniku za uplynulé 3 roky bude zjištěno, zda si podnik může dovolit další zadlužení. Bude posouzen i stav krátkodobého finančního majetku stejným způsobem • finanční stabilita bude řešena v souvislosti s hodnocením rizika projektu. Stanoví se analýza citlivosti a body zvratu. Tyto hodnoty jsou kritickými faktory, které ovlivní vývoj projektu s negativním dopadem na celý podnik. Podnik patří do 29
zemědělského odvětví, které je rizikové, a proto bylo vyloučeno využití interních zdrojů podniku pro překrytí rizik. Pokud se nebude dařit chov brojlerů, není zde jistota, že nenastanou problémy i v další činnosti podniku
10.1. Odhad peněžních toků investice Odhad peněžních toků investice vycházel z interních provozních údajů o hospodaření podniku v roce 2012. 10.1.1. Provozní údaje (rok 2012) Z interních dat byly použity údaje uvedené níže v tabulce potřebné pro výpočet celkových výnosů a nákladů daného podniku. Tabulka 2: Provozní údaje (rok 2012) Pořadí turnusů 1 2 3 4 5 6 7 Suma Průměr
Naskladněno (ks) 20 118 19 130 18 039 19 747 20 554 20 769 20 076 138 432
Úhyn (%) 6,60 12,00 6,80 9,21 6,72 5,00 5,00
Úhyn (ks) Vyskladněno (ks) 1 246 18 872 2 050 17 080 1 149 16 890 1 665 18 082 1 294 19 260 989 19 780 956 19 120 129 084
Délka turnusu (dny) 32 33 33 34 35 33 38 238 34
Zdroj: interní data, vlastní zpracování Celková délka turnusu je 238 dní za rok. Zbylé dny v roce jsou tzv. provozní přestávky. Tyto dny jsou určeny k úklidu a přípravě haly na další turnus. Za rok 2012 bylo 7 turnusů. Průměrná délka turnusu je doba výkrmu 1 ks brojlera od naskladnění až po vyskladnění. Úhyn brojlerů se pohyboval celý rok v rozmezí 5 – 7 % uhynulých brojlerů z celkového počtu naskladněných brojlerů a pokud by se tuto hodnotu podařilo snížit nebo alespoň udržet v budoucích letech, bylo by to pro podnik a jeho hospodaření ideální. Výjimkou byl druhý turnus, který dosáhl 12 %, což bylo způsobeno pravděpodobně onemocněním brojlerů.
30
Plánovaný výkrm, který je zmíněn v kapitole 8, trval 6 turnusů s délkou výkrmu v rozmezí 38-42 dní. V roce 2012 trval výkrm v průměru jen 34 dní, ale celkový počet turnusů byl 7. V tabulce níže jsou uvedeny náklady potřebné pro výpočet nákladů na danou jednotku. Tabulka 3: Provozní náklady (rok 2012) Krmiva a steliva 3 475 191 Kč Léky 108 195 Kč Suma 3 583 386 Kč Zdroj: interní data, vlastní zpracování
10.1.2. Výnosy z investice (rok 2012) Následující tabulka obsahuje data potřebná pro výpočet tržeb. Počet vyskladněných kusů je rozdílem naskladněných kusů brojlerů a uhynulých brojlerů v kusech. Za průměrná hmotnost brojlera je v této práci považována hmotnost brojlera při vyskladňování. Vynásobením všech tří hodnot byly získány celkové tržby dané investice nutné pro výpočet zisku a cash flow. Tabulka 4: Tržby (rok 2012) Vyskladněno (ks) 129 084 Průměrná cena (Kč/kg) 22,44 Průměrná hmotnost (kg) 1,93 Tržby celkem 5 590 525 Kč Zdroj: interní data, vlastní zpracování
10.1.3. Náklady z investice (rok 2012) Z podnikového výkazu zisků a ztrát byly vybrány fixní náklady nutné k provozu, které jsou popsány v tabulce č. 5. Tabulka 5: Fixní náklady (rok 2012) Mzdy 209 770 Kč Energie 78 148 Kč Odpisy 105 458 Kč Opravy 19 903 Kč FN celkem 413 279 Kč Zdroj: interní data, vlastní zpracování
31
K výpočtu variabilních nákladů byly nutné údaje z podnikového výkazu zisků a ztrát a z interních dat, která jsou uvedena v tabulce č. 6. Tabulka 6: Celkové variabilní náklady (rok 2012) Jednotkové náklady (Kč/ks/KD) 0,76 Naskladněno (ks) 138 432 Prům. délka turnusu (dny) 34 VN celkem 3 583 386 Kč Zdroj: interní data, vlastní zpracování Jednotkové náklady byly získány poměrem celkových nákladů za krmiva, steliva, léky a počtem naskladněných kusů a průměrnou délkou turnusů. Počet naskladněných kusů je celkový součet naskladněných kusů za jednotlivé turnusy. Průměrná délka turnusu je počet dní od naskladnění brojlera až po jeho vyskladnění. Celkové variabilní náklady jsou součinem údajů v tabulce č. 6.
10.1.4. Vlastní predikce nákladů a výnosů budoucího období Tato kapitola se zabývá odhadem nákladů, výnosů, zisku, cash flow a dalších hodnot nutných k výpočtu čisté současné hodnoty. V tabulce níže jsou uvedeny plánované provozní údaje. Tabulka 7: Plánované provozní údaje PROVOZNÍ ÚDAJE
Počet turnusů 7 Naskladněno průměr (ks/turnus) 20 000 Úhyn průměr (%) 6,00 Vyskladněno průměr (ks) 18 800 Délka turnusu průměr (dny) 34 Naskladněno za rok (ks) 140 000 Krmné dny celkem 4 760 000 Vyskladněno za rok (ks) 131 600 Zdroj: interní data, vlastní zpracování Počet turnusů znamená, kolikrát v roce se naskladňují brojleři. Průměrná délka turnusu je počet dní mezi naskladněním a vyskladněním neboli délka výkrmu. Kapacita haly na výkrm brojlerů je na cca 20 000 ks brojlerů a bude brána jako výchozí hodnota naskladněných kusů pro další roky.
32
Úhyn brojlerů se v roce 2012 pohyboval mezi 5 – 12 %. V tomto roce se bude počítat s 6% úhynem, jelikož očekáváme ustálení či postupný pokles úhynu brojlerů v každém roce. Celkový počet krmných dnů byl získán součinem naskladněných kusů, počtem turnusů a průměrnou délkou turnusu. V tabulce č. 8 jsou uvedeny náklady potřebné pro výpočet nákladů na danou jednotku, které jsou stejné jako v předchozím roce. Tabulka 8: Plánované provozní náklady Krmiva a steliva 3 475 191 Kč Léky 108 195 Kč Suma 3 583 386 Kč Zdroj: interní data, vlastní zpracování
Plánované tržby pro nás představují celkové plánované výnosy. Byly vypočteny součinem vyskladněných kusů, průměrnou cenou za kg a průměrnou hmotností brojlera při vyskladňování. Průměrná cena a hmotnost se nezměnila. Tabulka 9: Plánované tržby Vyskladněno (ks) 131 600 Průměrná cena (Kč/ks) 22,44 Průměrná hmotnost (kg) 1,93 Tržby celkem 5 699 491 Kč Zdroj: interní data, vlastní zpracování
Celkové fixní náklady jsou pro tento rok stejné jako v předchozím roce. Tyto náklady jsou stálé a nepředpokládá se jejich změna. Tabulka 10: Plánované fixní náklady Mzdy 209 770 Kč Energie 78 148 Kč Odpisy 105 458 Kč Opravy 19 903 Kč FN celkem 413 279 Kč Zdroj: interní data, vlastní zpracování
33
Z nákladů na 1 ks brojlera a celkových krmných dnů za rok na všechny kusy jsou vypočteny celkové variabilní náklady uvedené v tabulce č. 11. Tabulka 11: Plánované variabilní náklady Jednotkové náklady (Kč/ks/KD) 0,76 Krmné dny celkem 4 760 000 VN celkem 3 623 967 Kč Zdroj: interní data, vlastní zpracování Jednotkové náklady jsou náklady na jeden krmný den za 1 ks brojlera, které byly získány poměrem celkových peněžních prostředků vynaložených na krmiva, steliva, léky a deratizaci a celkovým počtem naskladněných kusů a průměrným počtem krmných dnů. Celkové krmné dny byly vypočteny součinem naskladněných kusů, pořadím turnusů a průměrnou délkou turnusu.
10.2. Výpočet čisté současné hodnoty K hodnocení efektivnosti investic bylo vybráno hodnocení metodou výnosovou a to čistou současnou hodnotou. U této metody je základem pro výpočet zisk, odpisy a kapitálový výdaj. Plánované výnosy plynou z tržeb, které nám investice přinese. Byly zjištěny součinem vyskladněných kusů brojlerů, průměrnou hmotností a cenou za 1 kg brojlera. Celkové plánované výnosy budou činit 5 699 491 Kč. Součtem plánovaných fixních a variabilních nákladů byly získány celkové plánované náklady, které budou činit 4 037 246 Kč. Zisk po zdanění dosáhl kladné hodnoty ve výši 1 346 418 Kč. Zisk by byl zdaněn 19% sazbou.
Na základě těchto vypočtených údajů bylo zjištěno plánované cash flow, které se počítá jako součet zisku a odpisů dané investice. Odpisy v hodnotě 105 458 Kč byly zjištěny z interních zdrojů. Hodnota cash flow bude činit 1 451 876 Kč.
34
Vypočtené cash flow bylo diskontováno diskontní sazbou zjištěnou na webových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Diskontní míra je alternativní náklad na vlastní kapitál. Je to výnosnost vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investování do alternativní investiční příležitosti. V našem případě je diskontní míra 6,33 %.
Poslední hodnotou důležitou pro výpočet je kapitálový výdaj investice. Je to celková peněžní hodnota investice, která se liší podle toho, zda na investici byla poskytnuta dotace či nikoliv. V průběhu přípravy bakalářské práce nebylo rozhodnuto, zda bude dotace poskytnuta, a proto bylo počítáno s oběma možnostmi. Hodnota investice bez dotace činí 9 504 000 Kč a hodnota investice s dotací činí 4 849 576 Kč. Výpočet čisté současné hodnoty na základě vypočtených údajů získáme součtem kapitálového výdaje a současné hodnoty cash flow.
10.3. Analýza rizika Čistá současná hodnota bude dosahovat vypočtených hodnot, jen pokud se podaří podniku držet finančního plánu. Ve skutečnosti může docházet k odchylkám, což může představovat riziko finančních problémů, a proto je vhodné udělat analýzu rizika. 10.3.1. Analýza citlivosti Analýza citlivosti ukáže, jaký dopad bude mít na výpočet čisté současné hodnoty snížení dílčího ukazatele o 1 %, sníží-li se ukazatel, který má největší vliv na změnu čisté současné hodnoty. 10.3.2 Bod zvratu Bod zvratu je hranice, od které nám investice nebude vykazovat zisk. Podnik se dostane do ztráty a nebude moci hradit provozní náklady plynoucí z této investice. Čistá současná hodnota bude záporná a investici by nebylo vhodné v tomto případě realizovat. 35
11. Vyhodnocení vlastních výsledků V této kapitole se hodnotí vlastní výpočty hodnocení efektivnosti dané investice. Investice se hodnotí ze dvou hledisek, a to pokud na investici byla poskytnuta dotace či nikoliv. Nejdříve se počítá čistá současná hodnota s plánovanými údaji. V další části je provedena analýza rizika. Na základě analýzy citlivosti a bodu zvratu byla vypočtena čistá současná hodnota a vyhodnocení daného výsledku.
11.1. Hodnocení efektivnosti dané investice V této části budou získaná data aplikována na výpočet čisté současné hodnoty a vyhodnocovány získané výsledky. Životnost této investice je 50 let. Odhad výpočtu čisté současné hodnoty bude na 20 let, jelikož stroje a zařízení této investice je potřeba po 20 letech obnovit. Investici bude hodnocena ze dvou hledisek, a to jak by to vypadalo, pokud by byla poskytnuta dotace či nikoliv.
11.1.1 Čistá současná hodnota bez dotace V následující tabulce se počítalo s kapitálovým výdajem bez poskytnutí dotace na investici, který byl ve výši 9 504 000 Kč. Tabulka 12: Vývoj ČSH bez dotace v letech 2012 - 2031 (v tis. Kč) Rok 0 1 2 3 4 5 Diskontované CF - 9 504 000 Kč 1313 1365 1284 1208 1136 ČSH - 9 504 000 Kč -8191 -8139 -6854 -5647 -4511 9 889 -605
10 836 231
11 786 1017
12 739 1756
13 695 2451
14 654 3105
15 615 3720
16 578 4298
17 544 4842
6 1068 -3443
7 1005 -2438
8 945 -1493
18 511 5353
19 481 5834
20 452 6286
Zdroj: vlastní zpracování
Pokud by na investici nebyla poskytnuta dotace, začala by vytvářet zisk v desátém roce, ale až po dvacátém roce by se investice ziskem zaplatila. I v tomto případě by se nám investici vyplatilo realizovat s porovnáním s její životností, jelikož čistá současná hodnota dosahuje od desátého roku kladných hodnot.
36
11.1.2. Čistá současná hodnota s dotací V následující tabulce počítáno s kapitálovým výdajem ve výši 4 849 576 Kč. V tomto případě byla na investici poskytnuta dotace 4 654 424 Kč. Tabulka 13: Vývoj ČSH s dotací v letech 2012 - 2031 (v tis. Kč) Rok 0 1 2 3 Diskontované CF - 4 849 576 Kč 1313 1365 1284 ČSH - 4 849 576 Kč -3536 -3484 -2200 9 889 4050
10 836 4885
11 786 5671
12 739 6410
13 695 7105
14 654 7759
15 615 8374
4 1208 -992 16 578 8952
5 1136 144 17 544 9496
6 1068 1212
7 1005 2216
8 945 3161
18 19 20 511 481 452 10007 10488 10941
Zdroj: vlastní zpracování V tomto případě je rozdíl znatelný. Již v pátém roce začne investice vykazovat zisk a v desátém roce se nám investované prostředky vrátí. Rozhodnutí bylo správné a investici bylo vhodné realizovat. Od pátého roku jsou kapitálové příjmy vyšší než kapitálové výdaje a čistá současná hodnota dosahuje kladných hodnot.
11. 3. Výběr zdrojů financování U této investice je omezená možnost financování z jiných zdrojů než z bankovního úvěru a vlastních zdrojů podniku. Není možno určit, z kolika procent bude projekt financován z použití dluhu či vlastního kapitálu, jelikož je to ovlivněno výší dotace, pokud bude poskytnuta. Krátkodobý finanční majetek a celková zadluženost podniku jsou popsány v tabulce č. 14 a 15. Tabulka 14: Krátkodobý finanční majetek (v tis. Kč) Roky Peněžní prostředky Bankovní účty Krátkodobý finanční majetek
1
2
3
12 6 274 6 286
28 5 837 5 865
16 3 618 3 634
Zdroj: interní data, vlastní zpracování
37
Tabulka 15: Zadluženost Roky Dlouhodobé závazky (v tis. Kč) Dlouhodobé úvěry (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis. Kč) Aktiva (v tis. Kč) Zadluženost (v %)
1 4 562 12 742 4 247 86 496 25
2 5 666 8 962 3 446 90 843 20
3 4 743 5 750 4 906 90 538 17
Zdroj: interní data, vlastní zpracování Rok 1 je rok před realizací investice. V dalším roce jsou již aktiva zvýšena o hodnotu hodnocené investice. Dlouhodobé úvěry byly v roce jedna 12 742 tis. Kč. Ve třetím roce byly úvěry již sníženy o více než polovinu. Krátkodobé a dlouhodobé závazky jsou v rozmezí 3 – 6 tis. Kč. Celková zadluženost se pohybovala za tyto 3 roky mezi 25 -17 %. Každým rokem se postupně snižovala. Zadluženost podniku je optimální. Výsledkem bylo zjištěno, že je možno použít oba zdroje financování.
11.2. Analýza citlivosti Analýzou citlivosti je možno zjistit, co to udělá s čistou současnou hodnotou, pokud se změní dílčí ukazatel o 1 %. Úhyn byl považován za rizikový údaj, a proto byla jeho hodnota zvýšena o jeden procentní bod, a to z 6 % na 7 %. Tato změna je nejpravděpodobnější, že v praxi nastane. Její zvýšení nepatrně ovlivní hodnotu výnosů a celkového zisku. Tabulka 16: Základní ekonomické údaje za předpokladu 7% úhynu Výnosy celkem Náklady celkem Zisk zdaněný CF Zdroj: vlastní zpracování
5 638 858 Kč 4 037 246 Kč 1 297306 Kč 1 402 764 Kč
V tabulce č. 14 jsou uvedeny hodnoty celkových nákladů, výnosů, zisku a cash flow po snížení dílčího ukazatele o jeden procentní bod. Zisk se snížil o 49 113 Kč.
11.2.1. Čistá současná hodnota bez dotace V následující tabulce bylo počítáno s čistou současnou hodnotu bez poskytnuté dotace s kapitálovým výdajem v hodnotě 9 504 000 Kč a sníženým dílčím ukazatelem o 1 %.
38
Tabulka 17: Vývoj ČSH bez dotace za předpokladu 7% úhynu (v tis. Kč) Rok 0 1 2 3 4 5 Diskontované CF - 9 504 000 Kč 1271 1319 1241 1167 1097 ČSH - 9 504 000 Kč -8233 -8185 -6944 -5777 -4680 9 858 -906
10 807 -98
11 759 661
12 714 1375
13 672 2047
14 632 2678
15 594 3272
16 559 3831
17 525 4356
6 1032 -3648
7 971 -2677
8 913 -1764
18 494 4851
19 465 5315
20 437 5752
Zdroj: vlastní zpracování Při nižším počtu vyskladněných kusů čistá současná hodnota s použitím kapitálového výdaje bez poskytnuté dotace vykazuje ještě v desátém roce záporné hodnoty. Investice začne vykazovat zisk až v jedenáctém roce a investované prostředky se nám vrátí až po dvacátém roce. V porovnání s tabulkou č. 12 bude investice vykazovat zisk o rok déle, ale navrácení její hodnoty bude trvat déle.
11.2.2. Čistá současná hodnota s dotací Hodnoty v tabulce č. 16 popisují vývoj čisté současné hodnoty s poskytnutou dotací ve výši 4 654 424 Kč. Tabulka 18: Vývoj ČSH s dotací za předpokladu 7 % úhynu (v tis. Kč) Rok 0 1 2 3 4 Diskontované CF - 4 849 576 Kč 1271 1319 1241 1167 ČSH - 4 849 576 Kč -3579 -3530 -2290 -1223 9 858 3749
10 807 4556
11 759 5315
12 714 6029
13 672 6701
14 632 7333
15 594 7927
16 559 8485
5 1097 -25 17 525 9011
6 1032 1007 18 494 9505
7 971 1977 19 465 9970
8 913 2890 20 437 10407
Zdroj: vlastní zpracování Stále by se investice vyplatila realizovat, jelikož čistá současná hodnota od šestého roku dosahuje kladných hodnot, což je rozdíl jednoho roku oproti tabulce č. 13. Investované peněžní prostředky se vrátí v jedenáctém roce.
39
11.4. Bod zvratu Tato část naznačí, co by se stalo s čistou současnou hodnotou, pokud by snížené dílčí ukazatele dosahovaly hodnot, při kterých by podnik dosahoval ztráty. Zaměří se na zhoršení dílčích ukazatelů, které by mohly v praxi opravdu nastat. Těmito ukazateli jsou průměrný úhyn a průměrná hmotnost brojlera při vyskladňování. V roce 2012 dosáhl úhyn 12 % v jednom turnusu. Pokud by tato situace nastala v každém turnusu, bylo by to pro podnik velice nevýhodné a investice by se v tomto případě nevyplatila. 11.4.1. Čistá současná hodnota při bodu zvratu Tabulka 19: Provozní údaje nutné k dosažení nulové rentability PROVOZNÍ ÚDAJE s dotací Počet turnusů Naskladněno průměr (ks/turnus) Úhyn průměr (%) Vyskladněno průměr (ks) Délka turnusu průměr (dny) Naskladněno za rok (ks) Krmné dny celkem Vyskladněno za rok (ks) Průměrná hmotnost
7 20 000 14,29 17 143 34 140 000 4 760 000 120 001 1,65
bez dotace 7 20 000 12,33 17 534 34 140 000 4 760 000 122 738 1,8
Zdroj: interní data, vlastní zpracování
Pokud by se v hale, kde se vykrmují brojleři, rozšířila infekce a počet vyskladněných kusů by klesl na 122 738 ks, což by bylo o 8 862 ks méně než ve skutečnosti. Průměrná cena za 1 kg by zůstala stejná. Celkové výnosy by v tomto případě byly 4 957 633 Kč. Celkové náklady by se nezměnily a činily by 4 037 246 Kč. Čistý zisk po zdanění by činil 745 514 Kč. Tato situace by byla v případě, pokud by na investici nebyla poskytnuta dotace. Při investici s poskytnutou dotací by se musel úhyn brojlerů zvýšit z plánovaných 6 % na 14,29 %, to by byl pokles vyskladněných kusů o 11 599 ks. Celkové výnosy by činily 4 443 157 Kč a náklady by zůstaly stejné v hodnotě 4 037 246 Kč. Zisk po zdanění by byl 328 788 Kč. Čistá současná hodnota bude dosahovat záporných hodnot v obou případech. Závěrem bylo zjištěno, že nejrizikovější je u tohoto projektu úhyn brojlerů. Pokud by se pohyboval mezi 12 – 14 %, nebylo by vhodné investici realizovat. 40
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit efektivitu vybrané investice a vybrat vhodný způsob financování projetu s ohledem zajištění stability podniku a minimalizace nákladů. Podnik měl starou budovu, kterou se rozhodl předělat na halu pro odchov brojlerů. V průběhu vypracovávání této práce bylo zažádáno o dotaci, ale ještě nebylo rozhodnuto, zda ji podnik opravdu obdrží. Na základě toho byla efektivita investice hodnocena z obou hledisek. Jako vstupní data byly použity výkazy podniku za rok 2012. Nejdříve
bylo
nutné
vypočítat
celkové
výnosy
vycházející
z počtu
vyskladněných kusů, průměrnou cenou a hmotností za 1 kg odchovaného brojlera. Dále pak fixní náklady, což jsou mzdy, energie, odpisy a opravy. Variabilní náklady byly zjištěny na základě jednotkových nákladů a počtu krmných dnů. Do jednotkových nákladů se zahrnuly celkové náklady na krmiva, steliva a léky. Odhad provozních údajů do dalších let byl proveden na základě údajů z předchozího roku a původních cílů této investice. Na základě získaných hodnot bylo vypočteno cash flow, které bylo nutno diskontovat. Efektivnost této investice byla vypočtena za pomoci čisté současné hodnoty. Hodnocena byla ze dvou hledisek, a to pokud byl kapitálový výdaj bez dotace či s poskytnutou dotací. Na základě těchto výpočtů bylo zjištěno, že se investici vyplatí realizovat v obou případech. Při neposkytnutí dotace sice investice vykazovala zisk o něco déle, ale vzhledem k životnosti investice by se vyplatilo ji realizovat. Nebylo možné určit v jakém poměru dluhu a vlastního kapitálu bude podnik financovat projekt. V tomto případě by záleželo na poskytnutí dotace a její výše, a pak by záleželo na rozhodnutí finančního managementu. Finanční plán pro budoucí období nebylo možno stanovit z důvodu posuzovaného podniku patřícího do zemědělského odvětví, které je považováno za nestabilní. Plnění cílů se proto omezilo na zjištění odpovědi na otázku, zda má podnik na investici dostatek vlastních a cizích zdrojů. Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem z dostupných údajů nelze kvantifikovat. Dostatek zdrojů byl hodnocen analýzou zadluženosti a stavem krátkodobého finančního majetku. Z obou srovnání vyplynulo, že podnik může danou investici z dostupných zdrojů analyzovat. 41
Dále bylo nutné udělat analýzu rizika, a to analýzu citlivosti a bod zvratu. V analýze rizika byl zvýšen úhyn brojlerů o jeden procentní bod. Čistou současnou hodnotu to ovlivnilo tak, že investice bude vykazovat čistou současnou hodnotu o rok déle z obou hledisek, než při původních hodnotách. Další částí analýzou rizika byl bod zvratu. Bod zvratu je bod, kdy čistá současná hodnota dosahuje hodnoty 0 a tato investice se pro nás stává nevýhodnou. Nejvíce rizikovým bodem hospodaření podniku je úhyn chovaných kusů, tento úhyn nesmí překročit 12 - 14 %.
42
Summary The goal of this thesis was to evaluate efficiency of selected investment and to identify adequate form of financing in regards to ensuring stability of company and minimization of cost. The company owned an old building and decided to rebuild it into a hall for breading broilers. While drafting this thesis, a subsidy was applied for; however it has not been determined yet whether or not it would be granted. Based on that, investment efficiency was evaluated for both scenarios. Company’s 2012 financial accounts were used as input data. Net present value was used to calculate the investment efficiency. Two scenarios were considered: capital expenditure excluding the subsidy, and capital expenditure with subsidy granted. Based on the results, it has been determined that both investment scenarios are worth a realization. Next part was a risk analysis, where based on analysis of sensitivity the death rate was increased by one percentage point. It was followed by break-even point, which is the point at which the investment would not be worth it. The result showed that the project carries no risk. The only risk factor here is broiler death rate, which should fluctuate around 6%.
Keywords efficiency, investment, subsidy, break-even point, death rate
43
Seznam tabulek, příloh Tabulka 1: Zdroje financování investičního projektu ................................................................. 17 Tabulka 2: Provozní údaje (rok 2012) ........................................................................................ 30 Tabulka 3: Provozní náklady (rok 2012) .................................................................................... 31 Tabulka 4: Tržby (rok 2012) ....................................................................................................... 31 Tabulka 5: Fixní náklady (rok 2012) .......................................................................................... 31 Tabulka 6: Celkové variabilní náklady (rok 2012) ..................................................................... 32 Tabulka 7: Plánované provozní údaje ......................................................................................... 32 Tabulka 8: Plánované provozní náklady ..................................................................................... 33 Tabulka 9: Plánované tržby......................................................................................................... 33 Tabulka 10: Plánované fixní náklady.......................................................................................... 33 Tabulka 11: Plánované variabilní náklady .................................................................................. 34 Tabulka 12: Vývoj ČSH bez dotace v letech 2012 - 2031 (v tis. Kč) ......................................... 36 Tabulka 13: Vývoj ČSH s dotací v letech 2012 - 2031 (v tis. Kč).............................................. 37 Tabulka 14: Krátkodobý finanční majetek (v tis. Kč)................................................................. 37 Tabulka 15: Zadluženost ............................................................................................................. 38 Tabulka 16: Základní ekonomické údaje za předpokladu 7% úhynu ......................................... 38 Tabulka 17: Vývoj ČSH bez dotace za předpokladu 7% úhynu (v tis. Kč) ................................ 39 Tabulka 18: Vývoj ČSH s dotací za předpokladu 7 % úhynu (v tis. Kč) .................................... 39 Tabulka 19: Provozní údaje nutné k dosažení nulové rentability ............................................... 40
Příloha 1: Rozvaha (rok 1) Příloha 2: Rozvaha (rok 2) Příloha 3: Rozvaha (rok 3) Příloha 4: Výsledek hospodaření (rok 1) Příloha 5: Výsledek hospodaření (rok 2) Příloha 6: Výsledek hospodaření (rok 3) Příloha 7: Alternativní náklad na vlastní kapitál)
Seznam použité literatury (nedatováno). Načteno z Ministerstvo průmyslu a obchodu: www.mpo.cz Fotr, J. (1999). Strategické finanční plánování. Praha: Grada Publishing. Fotr, J., & Souček, I. (2005). Podnikatelský záměr a investiční rozhodování:feasibility study, hodnocení ekonomické efektivnosti projektu, analáza a řízení rizika, flexibilita projektu a aplikace reálných opcí, tvorba investičního programu firmy. Praha: Grada Publishing. Jindřichovská, I., & Blaha, Z. S. (2001). Podnikové finance. Praha: Management Press. Kislingerová, E. (2004). Manažerské finance. Praha: C.H.Beck. Marek, P. (2006). Studijní průvodce financemi podniku. Praha: Ekopress. Petřík, T. (2009). Ekonomické a finanční řízení firmy: manažerské účetnictví v praxi. 2., výrazně rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada. Synek, M. (2000). Podniková ekonomika. 2. vyd. Praha: C.H.Beck. Valach, J. (2006). Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2., přeprac. vyd. Praha: EKOPRESS. Valach, J. (2010). Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress.
Přílohy Příloha 1: Rozvaha (rok 1)
Příloha 2: Rozvaha (rok 2)
Příloha 3: Rozvaha (rok 3)
Příloha 4: Výsledek hospodaření (rok 1)
Příloha 5: Výsledek hospodaření (rok 2)
Příloha 6: Výsledek hospodaření (rok 3)
Příloha 7: Alternativní náklad na vlastní kapitál Data za odvětví celkem (v tis. Kč) NACE Název
Alternativní náklad na vlastní kapitál 1.Q.12
1.Pol.12 1.-3.Q.12
1.-4.Q.12
A
ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ
7,33%
7,28%
6,89%
6,33%
05
Těžba a úprava černého a hnědého uhlí
9,39%
14,14%
11,57%
13,30%
08
Ostatní těžba a dobývání
13,73%
14,32%
11,88%
13,27%
B
TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ
10,01%
14,43%
12,10%
13,64%
10
Výroba potravinářských výrobků
16,85%
15,69%
15,31%
14,57%
11
Výroba nápojů
15,64%
12,79%
12,17%
18,18%
13
Výroba textilií
13,18%
14,96%
14,00%
12,59%
16
21,49%
21,22%
21,97%
21,28%
17
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru
10,03%
11,38%
10,81%
11,95%
18
Tisk a rozmnožování nahraných nosičů
13,71%
12,35%
13,90%
11,71%
19
Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů
16,67%
15,31%
13,70%
11,52%
20
Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků
14,34%
13,36%
11,74%
12,78%
8,86%
9,23%
8,35%
8,73%
10,62%
10,79%
10,03%
9,37%
14,12%
14,15%
12,60%
12,28%
7,66%
8,24%
12,47%
10,61%
13,34%
15,94%
16,18%
14,56%
21 22 23
26,14%
25,14%
26,25%
15,06%
27
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení
13,59%
12,51%
12,77%
11,63%
28
Výroba strojů a zařízení j. n.
14,57%
13,18%
13,84%
13,11%
29
13,74%
11,59%
12,67%
12,41%
19,16%
19,73%
18,07%
16,80%
31
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku
15,39%
15,99%
15,90%
14,29%
32
Ostatní zpracovatelský průmysl
9,93%
9,97%
12,49%
12,50%
33
Opravy a instalace strojů a zařízení
14,08%
13,23%
12,89%
11,60%
C
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
12,26%
12,48%
13,45%
12,43%
D
VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU Shromažďování, úprava a rozvod vody
8,87%
12,78%
12,70%
11,98%
10,00%
11,59%
11,82%
9,66%
24 25 26
30
36
