JEZERA
Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:www.photoearth.cz
CHARAKTERISTIKA JEZER
jezera jsou přirozené vodní nádrţe ve sníţeninách zemského povrchu (označovaných jako jezerní pánve), které nejsou přímo spojeny se světovým oceánem.
jezera jsou velkou zásobárnou sladké vody na kontinentech věda zabývající se studiem jezer (ale i rybníků a přehradních nádrţí) se nazývá limnologie. jezero je otevřený systém, sloţený i z horninové prostředí a ţivočišných a rostlinných organismů
VZNIK
VZNIK A ZÁNIK JEZER
jezera vznikají ve sníţeninách zemského povrchu, do nichţ přitéká více vody, neţ-li se z ní vypařuje tvar jezerní pánve se postupem času mění a jezera prodělávají různá vývojová období – období mládí, období zralosti a období stáří
ZÁNIK
jezera patří mezi krátkodobé formy v krajině zanikají při změně klimatu, zanášením sedimenty, zahlubováním toku odvádějícího vodu z jezera nebo antropogenními faktory
DĚLENÍ PODLE GEOLOGICKÝCH A GEOMORFOLOGICKÝCH SIL I.
tektonická jezera – nejhlubší typy jezer, velká rozloha,nejčastěji v riftových zónách (např. Bajkal, Tanganika) vulkanická jezera (např. Crater Lake v USA)
kráterová jezera – zdroj vody jsou sráţky a podzemní voda kalderová jezera – nálevkovitý tvar, zdroj vody jsou atmosferické sráţky, rychlý zánik díky vysoké poloze jezera a rychlému povrchovému odtoku jezera hrazená lávovými proudy – různý tvar, ovlivňování opakovanými výlevy lávy maary – jezera vzniklá v sopečném kráteru (např. ve vrchovině Eifel v Německu)
ledovcová jezera – nejčetnější typ jezer, vznik při ústupu ledovců (naposled asi před 10 000 lety), často bezodtoká, napájená sráţkami a podzemní vodou
proglaciální jezera – hrazená ledovcem
karová jezera
morénová jezera
jezera vzniklá roztátím mrtvého ledu
DĚLENÍ PODLE GEOLOGICKÝCH A GEOMORFOLOGICKÝCH SIL II.
jezera hrazená sesuvem
termokrasová jezera – jezera vzniklá roztátím vody v jeskyních
jezera vzniklá rozpouštěním – krasová jezera
závrtová jezera – vznikají ucpáním dna závrtu
jezera v poljích – vnik nedostatečným odvodňováním polje krasová jezera
závrtová jezera – vznikají ucpáním dna závrtu
jezera v poljích – vnik nedostatečným odvodňováním polje
solná jezera – vznikají rozpouštěním solného pně
DĚLENÍ PODLE GEOLOGICKÝCH A GEOMORFOLOGICKÝCH SIL III.
limanová jezera – vznik oddělením od pobřeţí
fluviální jezera – vznik přirozeným erozním působením toku nebo činností člověka
erozní jezera ( např. pod vodopády)
jezera z mrtvých ramen řek
jezera hrazená náplavy
meandrová jezera eolická jezera – vznik v aridních oblastech díky postupnému vyvátí terénních depresí (např. Balaton, Čadské jezero)
jezera vzniklá činností organismů
atolová jezera za korálovou bariérou
jezera hrazená rostlinami
bobří jezera meteoritická jezera – vznik v depresích dopadem meteoritu
způsobených
DĚLENÍ PODLE PŘÍTOKU A ODTOKU VODY
bezodtoká (uzavřená) – bez říčního přítoku i odtoku (např. Kaspické moře) odtoková (otevřená) – trvalé nebo občasné odtékání vody povrchově průtočná – s přítoky a alespoň jedením odtokem (např. Ladoţské jezero) konečná – trvalý přítok vody, ale bez odtoku
DĚLENÍ PODLE PŮVODU JEZERNÍ PÁNVE
hrazená jezera – vznikají zahrazením říčního údolí
kotlinová jezera – vznik ve vyhloubených kotlinách (např. ledovcem), poklesem zemské kůry nebo vulkanickou činností
údolní jezera – vytvořené v říčním údolí (např. zaškrcením meandrů)
jezera smíšeného původu – spojení předchozích typů
DĚLENÍ PODLE TEPLOTNÍHO REŢIMU
teplá jezera – teplota vody neklesne pod 4 C chladná jezera – v zimním období teplota klesá pod 4 C, vytváří se teplotní inverze umoţňující zamrzání vody studená jezera – teplota vody nevystoupí nad 4 C
DĚLENÍ PODLE CHEMICKÉHO SLOŢENÍ VODY
sladkovodní jezera (např. Ladoţské jezero)
slaná jezera (např. Kaspické moře)
minerální jezera - sodná, chloridová, sulfátová atd.
DĚLENÍ PODLE ROZSAHU VÝMĚNY VODY V JEZERNÍ PÁNVI
holomiktní jezera – dokonalé promíchávání vody
meromiktní jezera – promíchávání vody jen do určité hloubky
DĚLENÍ PODLE BIOLOGICKÉHO HLEDISKA
eutrofní – vysoký podíl ţivin ve vodě
oligotrofní – nízký podíl ţivin ve vodě
dystrofní – vysokých podíl huminových kyselin (např. v rašeliništích)
JEZERA EVROPY
vyskytuje se zde poměrně velké mnoţství jezer, ovšem rozlohou velmi malých, rozloţených po kontinentu velmi nerovnoměrně Finsko je nejvíce jezernatou oblastí v Evropě (plocha jezer je přibliţně 32 000 km²)
jezera se dále vyskytují ve střední Evropě a ve vysokohorském reliéfu
v Itálii se nacházejí i jezera sopečného původu
Ladoţské jezero (17 700 km²) Oněţské jezero (9 751 km²) jezero Vänern (5 650 km²)
Ladoţské j.
Oněţské j.
Vänern
JEZERA ASIE
obrovské mnoţství jezer, které představují 55 % všech zásob sladkých i slaných jezerních vod souše některá jezera v suchých měsících vysychají a mění se v baţiny
Kaspické moře (371 000 km²) – největší jezero světa Bajkalské jezero (31 500 km², hloubka 1 642 m) – nejhlubší jezero světa
Balchašské jezero (18 200 km²) – sladko-slané jezero
Kaspiské moře
Bajkalské j.
Balchašské j.
JEZARA AUSTRÁLIE
přibliţně 760 jezer, největší mnoţství je v oblasti Západoaustralské plošiny
Většina jezer je slaných a často vysychajících
Eyrovo jezero (15 000 km²) Torrensovo jezero (5 700 km²) Gairdnerovo jezero (4 700 km²)
Eyrovo j.
Torrensovo j.
Gairdnerovo j.
JEZERA AFRIKY
zejména v rovníkové části kontinentu mnoho jezer vzniklo tektonickou (Východoafrický riftový systém) nebo sopečnou činností původci onemocnění
Viktoriino jezero – Ukerewe (68 800 km²) jezero Tanganika (34 000 km²) jezero Malawi – Njasa (30 800 km²)
Viktoriino j.
Tanganika
Malawi
JEZEA SEVERNÍ AMERIKY
nejvíce jezer v severní části kontinentu – zejména jezera glaciálního původu systém Velkých jezer Severní Ameriky – největší skupina sladkovodních jezer na světě:
Hořejší jezero (82 100 km²) Huronské jezero (59 600 km² ) Michiganské jezero (57 750 km²) Erijské jezero (25 700 km²) jezero Ontario (18 960 km²)
další velká jezera:
Velké Medvědí jezero (30 000 km²) Velké Otročí jezero (28 600 km²)
Velké Medvědí j.
Velké Otročí j.
JEZERA JIŢNÍ AMERIKY
spíše malá jezera
jezero Titicaca (8 288 km²) – nejvýše poloţené splavné jezero na světě
JEZERA ANTARKTIDY
jezera skrytá pod ledem ( přibliţně pod 4mi km ledu)
neprozkoumané
Vida Vostok (14 000 km²) Figurnoe
JEZERA ČESKÉ REPUBLIKY
velmi malé mnoţství přirozených jezer – v období čtvrtohor zde nedocházelo k výrazným klimatickým změnám nejvíce na Šumavě a na severní Moravě především ledovcového, krasového nebo rašeliništního původu
Černé jezero (18 430 m²) – největší v ČR jezírko v Hranické propasti (největší naměřená hloubka 220 m) – nejhlubší v ČR Laka (1096 m n. m.) - nejvýše poloţené Kamencové jezero v severních Čechách – zvláštní sloţení vody, znemoţňující ţivot
VYUŢITÍ JEZER
zdroj pitné vody
zemědělské a průmyslové aktivity – zavlaţování
vodní doprava
výroba elektrické energie
zdroj potravy – rybolov
rekreace
PROBLÉMY JEZER
sezónní kolísání sráţek
změny klimatu
znečištění (kyselé deště)
nadměrný rybolov
agresivní ţivočišné druhy
nadměrná výstavba přehrad
nadměrné zavlaţování Čadské jezero
