JEDOVNICE KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST ŘEŠENÍ ÚP

JEDOVNICE

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST – ŘEŠENÍ ÚP

Brno, červen 2011

JEDOVNICE Územní plán - koncept Textová část řešení

Zakázkové č.: Objednatel: Pořizovatel:

10 – 03 – 03 Městys Jedovnice Městský úřad Blansko, úřad územního plánování, oddělení ÚP a RR SÚ Blansko

Zhotovitel: vedoucí projektant

Atelier URBI, spol. s r.o. Ing. arch. Jana Benešová

Urbanistické řešení

Ing. arch. Jana Benešová Ing. arch. Jiří Augustín Ing. Rostislav Košťál Ing. Vítězslav Vaněk Ing. Vítězslav Vaněk Ing. Jaroslav Opat Ing. Jaroslav Opat Löw & spol. s.r.o., Ing. Eliška Zimová Ing. Hana Zemanová Ing. Hana Zemanová Ing. Hana Zemanová Ing. arch. Jiří Augustín Roman Staněk

Dopravní řešení Vodní hospodářství Energetika – zásobování plynem a teplem Energetika – zásobování el. energií Spoje a spojová zařízení Přírodní podmínky, životní prostředí Zemědělský půdní fond Digitální zpracování

Brno, červen 2011

číslo výtisku:

Územní plán Jedovnice

Koncept ÚP

OBSAH DOKUMENTACE

Řešení územního plánu: Textová část: A.

Řešení ÚP

Grafická část: 1.

Výkres základního členění území

1 : 10 000

2.

Hlavní výkres (varianty řešení)

1 : 5 000

3.

Dopravní řešení

1 : 5 000

4.

Zásobování vodou

1 : 5 000

5.

Odkanalizování

1 : 5 000

6.

Energetika a spoje

1 : 5 000

7.

Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace

1 : 5 000

Odůvodnění územního plánu: Textová část: B.

Odůvodnění řešení ÚP

Grafická část: 8.

Koordinační výkres

1 : 5 000

9.

Předpokládaný zábor ZPF a PUPFL

1 : 5 000

10.

Širší vztahy

Atelier URBI spol. s r.o.

1 : 50 000

1


Koncept ÚP

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI

A.

Řešení ÚP

4

A.1

Vymezení zastavěného území.....................................................................................4

A.2

Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot .....................................4

A.2.1 Širší vztahy ......................................................................................................................4 A.2.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot..............................................4

A.3

Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ............................................................................................................5

A.3.1 Návrh urbanistické koncepce řešení ...................................................................................5 A.3.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby ................................................................7 A.3.3 Sídelní zeleň ....................................................................................................................9

A.4

Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování ........................10

A.4.1 Občanské vybavení, služby – veřejná infrastruktura........................................................... 10 A.4.2 Koncepce dopravní infrastruktury..................................................................................... 11 A.4.3 Vodní hospodářství ......................................................................................................... 12 A.4.4 Energetika ..................................................................................................................... 12 A.4.5 Spoje ............................................................................................................................ 14

A.5

Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů ................14

A.5.1 Základní zásady uspořádání krajiny .................................................................................. 14 A.5.2 Územní systém ekologické stability .................................................................................. 15 A.5.3 Prostupnost krajiny ........................................................................................................ 16 A.5.4 Protierozní opatření ........................................................................................................ 16 A.5.5 Ochrana před povodněmi................................................................................................ 16 A.5.6 Dobývání nerostů ........................................................................................................... 16

A.6

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách).............................................................................................................17

A.6.1 Návrh členění území městyse na plochy s rozdílným způsobem využití a podmínky jejich využití ........................................................................................................................... 17 A.6.2 Návrh podmínek využití pro zastavěné a zastavitelné plochy: ............................................. 18 A.6.3 Návrh podmínek využití pro nezastavěné plochy................................................................ 26 A.6.4 Zásady prostorového uspořádání sídla, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu .............................................................................................................................. 31

A.7

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit..............................................................32

A.8

Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ......................................................................33


2

Územní plán Jedovnice A.9

Koncept ÚP

Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření .............................................................33

A.10 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti .......34 A.11 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 Vyhlášky č. 500/2006 Sb. ..................................................34 A.12 Stanovení pořadí změn v území (etapizace) ..............................................................34 A.13 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt .................................................................................................................35 A.14 Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona ..................................................................................................35 A.15 Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části .......................................................................................................................35


3


Koncept ÚP

A. ŘEŠENÍ ÚP A.1 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán Jedovnic je zpracován pro celé správní území městyse, které zahrnuje jedno katastrální území, t.j. k.ú. Jedovnice. Řešené území je děleno na zastavěné a nezastavěné území a nově jsou definovány zastavitelné plochy a plochy změn v krajině. Hranice zastavěného území byla vymezena k datu červen 2011. V grafické části dokumentace je zakreslena ve výkresech č. 1, 2, 8 a 9. Dle zákresu v konceptu ÚP má zastavěné území celkovou rozlohu 153,9 ha, nezastavěné území 1270,5 ha.

A.2 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT A.2.1 Širší vztahy Koncept územního plánu Jedovnic vychází ze širších vztahů řešeného území. Jedná se o obec s dobrou vazbou na obec s rozšířenou působností Blansko i krajské město Brno (centra občanské vybavenosti). Obec je a bude napojena na IDS Jihomoravského kraje. Zájem o bydlení v Jedovnicích je dán polohou obce v území s vysokým podílem rekreace v atraktivní krajině (rybníky, CHKO Moravský Kras). Na cestovní ruch je vázána řada podnikatelských aktivit a pracovních příležitostí pro obyvatele. Navržená koncepce rozvoje území Jedovnic respektuje záměry nadřazené územně plánovací dokumentace: A.2.1.1

Politika územního rozvoje ČR

Řešené území je dle Politiky územního rozvoje (2008) součástí OB3 - rozvojové oblasti Brno, která je ovlivněna dynamikou rozvoje krajského města. Hlavním úkolem vyplývajícím pro územní plánování je vytvoření podmínek pro rozvoj rekreačního potenciálu. A.2.1.2

Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JmK) jsou v současné době projednávány a předpokládá se jejich vydání do konce r. 2011. Tato dokumentace neuvažuje s přeložkou silnice II. třídy č. 379 (dle schváleného zadání ÚP Jedovnice je přeložka II/379 zakreslena ve variantě konceptu ÚP). Pro část řešeného území je platný Územní plán velkého územního celku CHKO Moravský kras. Z částí územního plánu velkého územního celku, které nepozbyly platnosti, nevyplývají pro řešení ÚP žádné požadavky. A.2.1.3

Územně analytické podklady (ÚAP) obce s rozšířenou působností Blansko

Na základě předaných Územně analytických podkladů Obce s rozšířenou působností Blansko z července roku 2008 (atelier A.VE. a GB-geodézie) a jejich Aktualizace č.1 z r. 2010 jsou do konceptu územního plánu Jedovnic zapracovány limity využití území.

A.2.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Koncepce rozvoje území Jedovnic vychází z podmínky respektovat definované a chráněné hodnoty území (ochrana je zajišťována jinými právními předpisy či správními opatřeními) a z požadavku


4


Koncept ÚP

vymezit rozvojové plochy obce s hlavním cílem zabezpečit soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Prioritou je návrh ploch pro bydlení, navazujících na stávající zástavbu, rozvoj ploch občanského vybavení, účelný návrh koridorů a ploch veřejných prostranství, návrh ploch pro výrobu a ploch smíšených. Doplněny jsou koridory pro technickou infrastrukturu. Nová zástavba svojí hmotou ani významem nenaruší okolní prostředí, navržená koncepce ÚP respektuje přirozené centrum Jedovnic. Pro rozvoj krajiny je v souladu s řešením komplexních pozemkových úprav zapracován ÚSES, řešena je průchodnost území a ochrana půdy před erozí. Za jednu z nejvýznamnějších hodnot území lze považovat její přírodní podmínky. Ochrana nezastavěného území je řešena vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky využití. S ohledem na ochranu krajinného rázu je respektován CHKO Moravský Kras s významnými estetickými a přírodními hodnotami. V řešeném území se dále vyskytují hodnoty kulturní, urbanistické a architektonické, které jsou dány kulturním dědictvím. Jejich respektování je nezbytnou podmínkou řešení. Nová koncepce rozvoje Jedovnic •

posuzuje možnosti rozvoje městyse ve variantách: bez přeložky silnice II/379 (základní varianta) a s územní rezervou pro tuto přeložku (varianta 2), přeložku hodnotí jako nereálnou vzhledem k tomu, že s ní neuvažuje nadřazená ÚPD – ZÚR JmK,

•

z výše uvedených důvodů navrhuje rozvíjet městys především s ohledem na možnost dílčího řešení dopravních problémů (souběžně se silnicí II/379 navrhuje vést místní komunikaci, která odvede část místní dopravy ze silnice II. třídy a sníží tak její zátěž),

•

na navrhovanou místní komunikaci váže hlavní rozvojové plochy v území, z toho plochy smíšené a plochy pro bydlení situuje v bezprostřední vazbě na centrální část obce,

•

tímto návrhem vytváří předpoklady pro posílení společenské funkce centra a také zkvalitnění parteru náměstí,

•

v okrajových částech městyse respektuje navržený rozvoj bydlení (rodinné domy) v souladu s dosud platným územním plánem obce, se zahradami domů přecházejícími do krajiny, územní rezervy zde omezuje,

•

podporuje rozvoj rekreace a turistického ruchu, ve variantě 2 situuje dle požadavků obce jižně autokempinku golfový areál,

•

řeší problematický prostor křižovatky silnic II/379 a II/373 a dopravní závady v obci,

•

prověřuje řešení technické infrastruktury v návrhových plochách a plochách územních rezerv,

•

na vhodných plochách v zástavbě situuje veřejnou zeleň a v krajině specifikuje územní systém ekologické stability.

A.3 URBANISTICKÁ

KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH

PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

A.3.1 Návrh urbanistické koncepce řešení ÚP Jedovnice (zatím jeho koncept) stanovuje urbanistickou koncepci řešení zástavby městyse na návrhové období cca 15 let. Městys Jedovnice lze pro malý rozsah zastavěného území rozdělit na 3 části:


5


Koncept ÚP

•

území s převážně obytnou funkcí,

•

rekreační oblast kolem rybníka Olšovce,

•

území na jihozápadním a západním okraji zástavby s převažující funkcí ochrany přírody (CHKO Moravský kras, Rudické propadání).

Základní komunikační skelet zastavěného i zastavitelného území tvoří silnice II/379 a II/373. Kvůli mnohde nevyhovujícím směrovým, šířkovým a výškovým poměrům trasy silnice II/379, která je důležitým dopravním spojením (Velká Bíteš – Tišnov – Blansko – Jedovnice – Vyškov) jsou navrženy její dílčí úpravy. Jako hlavní (nejdůležitější) rozvojové plochy byly vyhodnoceny plochy severozápadně centra - lokalita Zahradní, po vyčerpání navržených ploch jsou k dispozici navazující plochy územních rezerv. V území lze umístit i dům s pečovatelskou službou a plochy doplnit veřejnou zelení. Při ulici Legionářské je zakreslena územní rezerva pro sportovní areál, který by v budoucnosti umožnil případné využití stávajícího sportoviště v sousedství rybníka Olšovce pro nadmístní občanskou vybavenost spojenou s cestovním ruchem. Další rozvojovou plochou pro bydlení je lokalita Na Větřáku, kde bude dokončena již započatá výstavba. V obou lokalitách je možnost situovat jak rodinné, tak bytové domy. Podél silnice II/373 v místní trati Za kostelem je uvažováno s třetí ucelenou rozvojovou lokalitou pro výstavbu rodinných domů s dopravním napojením ze sjízdného chodníku v souběhu se silnicí II/379. V lokalitě Chaloupky je v omezeném rozsahu navrženo doplnění stávajících rodinných domů na jejich severozápadním okraji s novým samostatným dopravním napojením. Nutné je zpracování podrobnější dokumentace na celý rozsah budoucí zástavby vzhledem k situování ve III. zóně CHKO Moravský Kras. S menšími dostavbami je počítáno i v rámci zastavěného území Jedovnic. Historický centrální prostor kolem Havlíčkova náměstí zůstává stabilizován a je v konceptu ÚP respektován. Úpravy parteru jsou předmětem podrobnější dokumentace. Jsou navrženy plochy přestaveb (bývalý lihovar, kamnárna,…) a to jak pro občanské vybavení, tak pro bydlení. Rekreace a vodní sporty jsou soustředěny na hladinu a břehy rybníka Olšovce. Na severovýchodních březích se s ohledem na příznivou orientaci svahů a konfiguraci terénu rozvinula chatová rekreace v prostoru lesních porostů a na březích byly vybudovány objekty pro ubytování a stravování. U východní hranice katastru je na zemědělské půdě navrženo doplnění chatové lokality. Jihozápadní břehy rybníka jsou z velké části zalesněny, takže plochy pro hromadnou rekreaci jsou umístěny až při jižních březích Olšovce, v této oblasti je navrženo rozšíření ploch hromadné rekreace - autokempinku. Trasy cyklistických stezek vedou kolem rybníka a pokračují severovýchodním a jihovýchodním směrem, vzhledem k jejich množství zůstávají stabilizovány a s jejich rozšířením se neuvažuje. Plochy pro výrobu a podnikatelské aktivity jsou navrženy ve vazbě na areál Agris na severním okraji městyse. Ve variantě 2 jsou limitovány koridorem územní rezervy přeložky II/379. Dále se navrhuje rozšíření stávající průmyslové zóny u firmy Koplast včetně územních rezerv (tyto jsou ve variantě 2 omezeny územní rezervou pro přeložení silnice II/379. Popis variantního řešení: •

ÚP je řešen s možnou variantou koridoru územní rezervy přeložky silnice II/379, která je vedena po východním okraji stávající a navrhované zástavby Jedovnic od areálu Koplastu a kříží silnici II/373 nad areálem Agrisu. Dále pokračuje na Kotvrdovice. Tato varianta ovlivňuje výhledové rozšíření ploch výroby u Koplastu, spolu s umístěním pásu ochranné zeleně kolem přeložky, dále výhledové plochy sportu a rekreace a rozvojové plochy výroby a skladování na severní straně Jedovnic (navazující na areál Agrisu). Ploch dopravy se dále týká variantní situování kruhového objezdu na přeložce s propojením do ul. Palackého a kruhový objezd na silnici II/373 směrem na Vilémovice.

•

Variantně je zakreslen návrh golfového hřiště o rozloze cca 70 ha v prostoru lesa mezi ATC Olšovec a jihozápadní hranicí k.ú. Jedovnice na základě zpracované studie. Toto řešení si vynutilo i variantní odsunutí prvků ÚSES mezi golfové hřiště a autokempink na severovýchodní


6


Koncept ÚP

stranu svahu Jedlové.

A.3.2 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby A.3.2.1

Bydlení

Předpokládá se nárůst počtu obyvatel na cca 3 000. Kapacita navrhovaných ploch tento požadavek mírně překračuje, plochy jsou vymezeny dle požadavků obce a vlastníků pozemků se zájmem o výstavbu. Bude tak možno řešit i navýšení standardu obytných ploch stávajících obyvatel. Obytná zástavba bude realizována na plochách pro bydlení individuální v rodinných domech a na plochách pro bydlení hromadné v nízkopodlažních bytových domech. Podmínky pro výstavbu jsou stanoveny v části A.6 této zprávy. Rozvojové plochy pro bydlení hromadné v bytových domech: Z1, Z2

bydlení v byt. a rodinných domech (plochy smíšené obytné) – lokalita Zahradní

Z3

bydlení v byt. domech – Na Větřáku

Rozvojové plochy pro bydlení individuální v rodinných domech: Z1, Z2

bydlení v byt. a rodinných domech (plochy smíšené obytné) – lokalita Zahradní

Z4, Z5, Z6 bydlení v RD Z7, Z8

bydlení v RD – Na Větřáku

Z9, Z10

bydlení v RD - Chaloupky

Z11

bydlení v RD – Za kostelem

Z12

bydlení v RD – Vyškovská

Z13

bydlení v RD

Z14

bydlení v RD – u Olšovce

P2

bydlení v RD – u Dýmáku

P3

bydlení v RD - Jiráskova

A.3.2.2

Rekreace

Hlavním úkolem vyplývajícím pro řešené území (OB3 - rozvojová oblast Brno) z Politiky územního rozvoje (2008) je vytvoření podmínek pro rozvoj rekreačního potenciálu. ÚP navrhuje podpořit rekreační potenciál Jedovnic následovně: •

umožnit dostavbu lokalit individuální rekreace, tyto lokality chránit před nežádoucí zástavbou (rodinné domy)

Z15

rekreace individuální - u Vrbového rybníka

Z16

rekreace individuální – Na Větřáku

• Z17

řešit plochy pro hromadnou rekreaci rekreace hromadná – rozšíření autokempinku Olšovec

•

respektovat síť cyklistických stezek na území katastru

•

umožnit situování ubytovacích zařízení (dle podmínek pro výstavbu v plochách bydlení i v plochách smíšených obytných, např. formou penzionů)

•

chránit přírodní hodnoty v CHKO Moravský Kras.


7

PŘEHLED NÁVRHOVÝCH PLOCH, KONCEPT ÚP JEDOVNICE Číslo plochy

Funkce kód

Plocha [m2] Bx

Rx

Ox

Z1 Z2 Z3

SO SO BH

Jedovnice - stávající počet obyv. 2703 (31.12.2008) plochy smíšené obytné - Zahradní plochy smíšené obytné - Zahradní bydlení v BD - Na Větřáku

Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z 10 Z 11 Z 12 Z 13 Z 14

BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI

bydlení v RD - Zahradní bydlení v RD - Zahradní bydlení v RD - Legionářská bydlení v RD - Na Větřáku bydlení v RD - Na Větřáku bydlení v RD - Chaloupky bydlení v RD - Chaloupky bydlení v RD - Za kostelem bydlení v RD - Vyškovská bydlení v RD bydlení v RD - u Olšovce

Z 15 Z 16 Z 17

RI RI RH

rekreace individuální - u Vrbového rybníka rekreace individuální - na Větřáku rekreace hromadná

Z 18 Z 19

OS OS

veř. vybavenost - tělových. a sport - Zahradní veř. vybavenost - tělových. a sport - na Větřáku

3 163 1 820

Z 20

OK

komerční obč. vybav. - Stará huť

5 142

00

PV

plochy veřejných prostranství

Z 21

SO

plochy smíšené obytné - Zahradní

Z 22 Z 23 Z 24

VP VP VP

výroba - lehký průmysl u Koplastu výroba - lehký průmysl u Koplastu výroba - lehký průmysl u Agrisu

Z 25

TO

tech. infrastruktura - sběrný dvůr

Z 26

DS

dopravní infrastruktura silniční - garáže

K 27 K 28 K 29 K 30

ZV ZV ZV ZV

zeleň veřejná - Zahradní zeleň veřejná - Zahradní zeleň veřejná - Na Větřáku zeleň veřejná - Chaloupky

K 31 K 32 K 33 K 34 K 35

ZO ZO ZO ZO ZO

zeleň ochranná a izolační - u Koplastu zeleň ochranná a izolační - u Koplastu zeleň ochranná a izolační - na Větřáku zeleň ochranná a izolační - za Kostelem zeleň ochranná a izolační - u Agrisu

K 36 ZS K 37 ZS

zeleň soukromá zeleň soukromá - u Agrisu

K 38 K 39 K 40 K 41

plochy přírodní - Kombut plochy přírodní plochy přírodní - Chaloupky plochy přírodní - Stará huť

NP NP NP NP

K 42 VV K 43 VV

plochy vodní a vodohospodářské - Floriánek plochy vodní a vodohospodářské

P1 P2 P3

plocha přestavby - Na Kopci plocha přestavby - u Dýmáku plocha přestavby - Jiráskova

Celkem Celkem

Px

Sx

Dx

Tx

Vx

Zx

Nx

Vx

15 734 9 152 10 687 19 445 10 193 5 143 10 633 35 036 13 304 8 754 12 904 2 175 4 115 1 370 43 425 1 496 20 967

61 804 16 432 12 714 7 983 23 664 4 730 1 993 4720 1424 1344 4949 10433 6533 12302 11603 24781 1360 3594 16632 1475 4931 4033 2910 20544

133 759 všechny návrhové plochy

podle funkčního využití

65 888

10 125

61 804

41 318

1 993 497 546

4 730

44 361

83 043

27 071

23 454

Územní plán Jedovnice A.3.2.3

Koncept ÚP

Občanské vybavení, sport

Řešením územního plánu je sledována podpora rozvoje občanského vybavení v řešeném území. A.3.2.3.1

Občanské vybavení - služby

Viz kapitola A4. Koncepce veřejné infrastruktury. A.3.2.3.2

Zařízení tělovýchovná a sportovní

Stávající sportovní areál - fotbalové hřiště s tenisovými kurty bude zachováno. Z18

rozšíření dětského hřiště ve vazbě na navrhovanou zástavbu

Z19

návrh nové plochy pro dětské hřiště v návaznosti na navrhovanou zástavbu na Větřáku

ÚP variantně navrhuje na základě zpracované studie v prostoru lesa ŠLP Křtiny na jih od ATC Olšovec golfové hřiště o rozloze cca 70 ha které zasahuje i do katastru Rudic - nutno prověřit podrobnější dokumentací. A.3.2.3.3

Ubytování a veřejné stravování

V zástavbě Jedovnic je možno doplnit ubytovací kapacity formou penzionů i v plochách bydlení (omezeno kapacitou). Provozovny veřejného stravování lze situovat zejména v plochách občanského vybavení komerčního typu (OK) i v plochách smíšených obytných (SC, SO). Situace bude ovlivňována trhem. A.3.2.3.4

Obchodní síť

ÚP umožňuje rozšířit obchodní síť v Jedovnicích dle nabídky a poptávky po obchodních zařízeních a službách. Z20

využití plochy bývalé pily ve Staré Huti na komerční občanskou vybavenost

P1

přestavba bývalého lihovaru v ul. Na Kopci na komerční občanskou vybavenost

Nutno prověřit podrobnější dokumentací. Zařízení obchodní sítě v místních částech zůstávají stabilizovány. A.3.2.3.5

Nevýrobní a opravárenské služby

Územní plán stanovuje podmínky pro situování služeb všeho druhu obecně - situace bude ovlivňována trhem. Služby základní a nevýrobní budou nadále směrovány do centra městyse a pro lepší dostupnost případně i do jeho okrajových částí. Drobné řemeslné provozovny a služby budou většinou vznikat formou soukromého podnikání v rámci obytného území, kde budou povolována zařízení, jejichž druh a rozsah nebude přímo či nepřímo negativně ovlivňovat životní prostředí. Městys má v ulici Kostelní hřbitov (v sousedství s obřadní síní) o rozloze cca 0,7 ha. Plocha je přiměřeně velká a stabilizovaná. A.3.2.4

Výroba a skladování

Územní plán navrhuje rozšíření ploch pro výrobu v souladu s dosud známými záměry. A.3.2.4.1

Výroba a skladování – průmysl

Plochy lehké průmyslové výroby a skladování s případným negativním vlivem za hranicí vlastních pozemků a podílem kamionové dopravy (průmyslové zóny): •

rozšíření průmyslové zóny u firmy Koplast (Z22, Z23)

•

rozšíření areálu Agrisu (Z24) – v případě varianty ÚP s přeložkou silnice II/379 je plošně omezeno


8


A.3.2.4.2

Koncept ÚP

Zemědělská výroba

Plochy zemědělské výroby - areál AGRIS - zůstávají stabilizovány. Je možná intenzifikace využití i pro výrobu nezemědělskou a výrobní služby. A.3.2.4.3

Lesní hospodářství

V řešeném území dominují lesy zvláštního určení, v tomto případě jde převážně o lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce, částečně pak i lesy v CHKO Moravský kras – lesy potřebné pro zachování biologické rozmanitosti, ze zvýšenou půdoochrannou, vodoochrannou a krajinotvornou funkcí. Jako lesy ochranné jsou určeny lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (prudké svahy, sutě, strže a další nestabilní stanoviště), v řešeném území je takto vymezena část lesa v NPP Rudické propadání. Ostatní lesy jsou vedeny jako lesy hospodářské. Hospodaření v lesích není územím plánem zásadně ovlivněno. Vymezení ÚSES na lesních pozemcích se pravděpodobně promítne do dřevinné skladby některých lesních porostů - změna ve prospěch geograficky původních dřevin. Navržena je pouze drobná plocha lesa (0,17 ha) v prostoru bývalého lomu a následně černé skládky v lokalitě Podhájí.

A.3.3 Sídelní zeleň Součástí koncepce rozvoje obce v zastavěném území a v zastavitelných plochách je ucelený systém sídelní zeleně tvořený jednak samostatně vymezenými plochami zeleně, jednak zelení zastoupenou v rámci jiných ploch. Samostatně jsou v zastavěném území vymezeny tyto plochy zeleně: •

ZV - zeleň veřejná

•

ZS - zeleň soukromá a vyhrazená

•

ZO – zeleň ochranná a izolační

Zeleň na veřejná je veřejně přístupná parkově upravená zeleň v zastavěném území; slouží pro zlepšení životního prostředí, zvýšení estetických kvalit a krátkodobou rekreaci občanů. Většina stávajících stabilizovaných ploch zeleně veřejné se nachází buď v návaznosti na objekty občanské vybavenosti (kostel, mateřská škola, kino apod.), kde plní především estetickou funkci, nebo jsou to plochy určené spíše pro krátkodobou každodenní rekreaci občanů, pak jsou vymezeny v plochách bydlení, často v návaznosti na atraktivní vodní plochy. Návrhové plochy jsou vázány především na rozvoj ploch bydlení (Zahradní, Chaloupky, Na Větřáku), změna veřejného prostranství na veřejnou zeleň je navržena u hráze rybníka Olšovce. Zeleň soukromá a vyhrazená slouží primárně majiteli pozemku, nebo zařízení na pozemku umístěném. Nejčastěji bývají jednoznačně vymezeny od veřejných prostorů (oplocením), což ale zejména v krajině nemusí být pravidlem. Plochy zeleně soukromé a vyhrazené tvoří především zahrady, sady a další pozemky mající především rekreační a produkční funkci. Stabilizované plochy jsou zastoupeny především na okraji sídla, tvoří přirozený přechod mezi urbanizovanou částí a volnou krajinou. Návrhové plochy jsou svázány s návrhem bydlení, v podstatě s nimi tvoří jeden celek a určují hranici výstavby (zakončení ulice Vyškovské, návrhová plocha u Agrisu). Zeleň ochranná a izolační je tvořena dřevinnými vegetačními prvky, jejichž hlavním účelem je izolace funkcí negativně ovlivňujících své okolí (nejčastěji dopravy a různých druhů výroby) a zlepšení životních podmínek – snížení hlučnosti, prašnosti, zmírnění větrného proudění, pohledové odclonění. Stávající plochy zeleně ochranné a izolační nebyly vymezeny. Návrhové plochy jsou vázány jednak na plochy výroby a dopravy (izolují tyto funkce od obytných ploch), dále byly použity v místech, kde je třeba snížit nárazy větru a vizuálně zapojit zástavbu stávající i navrženou do krajiny (u Agrisu, Za kostelem, Na Větřáku).


9


Koncept ÚP

Zeleň zastoupená v rámci jiných ploch není v rámci územního plánu vyčleněna jako funkčně samostatná – tvoří doplňkovou funkci k jiné hlavní funkci.

A.4 KONCEPCE

VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ

UMÍSŤOVÁNÍ

A.4.1 Občanské vybavení, služby – veřejná infrastruktura Koncepce veřejné občanské vybavenosti vychází v územním plánu z předpokládaného počtu obyvatel se zohledněním denně přítomného počtu obyvatel (saldo dojížďky za prací, do škol a do center vybavenosti). A.4.1.1

Vzdělání a výchova

Mateřská škola Základní škola Jedovnice (1.-9.třída) Základní umělecká škola Jedovnice Střední průmyslová škola Kapacita stávajících středních a odborných škol je dostačující a není potřeba navrhovat nové budovy. A.4.1.2

Sociální služby

Bydlení pro seniory bude možno umístit v plochách bydlení i v plochách smíšených obytných. A.4.1.3

Zdravotní služby

V Jedovnicích se nachází Zdravotní středisko (praktický lékař, praktický dětský lékař, stomatologické oddělení) a lékárna. Tento stav koncept ÚP respektuje, nové plochy nenavrhuje. A.4.1.4

Kultura

Budou respektována stávající kulturní zařízení a sdružení: •

Kulturní dům a kino, zázemí pro Kulturní spolky

•

Knihovna

Doplnění zázemí stávajících zařízení se v ÚP plošně neprojevuje. ÚP umožňuje doplnit kulturní zařízení dle potřeb v rámci přestavby bývalého lihovaru. A.4.1.5

Veřejná správa, ochrana obyvatelstva

Úřad městyse, pošta, hasičská zbrojnice, knihovna, informační centrum jsou umístěny na Havlíčkově náměstí. Církevní stavby – kostel sv. Petra a Pavla, v ÚP beze změny. Veřejná správa funguje v Jedovnicích ve vyhovujících prostorách s dobrou dostupností. V případě potřeby doplnění kapacit jsou v ÚP navrženy podmínky, které umožňují situování nových zařízení v rámci ploch smíšených centrálních.


10


Koncept ÚP

A.4.2 Koncepce dopravní infrastruktury Dopravní řešení konceptu ÚP se v současné době nemůže opřít o vyšší územně plánovací dokumentaci. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje nejsou doposud vydány a platnost územního plánu velkého územního celku brněnské sídelní regionální aglomerace (ÚPN VÚC BSRA) skončila ke dni k 01.01.2010. Vychází se proto pouze z rozpracované dokumentace ZÚR a z územně plánovacích podkladů (ÚPD), kterými jsou Generel dopravy Jihomoravského kraje a Generel krajských silnic Jihomoravského kraje. Tyto ÚPD žádné změny v zatřídění silnic nenavrhují. Pouze úsek silnice II/373 v úseku od Jedovnic na sever po hranici kraje se navrhuje k převedení do tahu lokálního významu, což by mohlo vést k převedení do silnic III. třídy (varianta řešení). V konceptu ÚP Jedovnice jsou navrhovány následující přeložky a úpravy silnic II. třídy:

Silnice II/373 – navržena je úprava křižovatek se silnicí II/379 Silnice II/379 – navržena je úprava křižovatek se silnicí II/373 V konceptu ÚP Jedovnice jsou jako územní rezervy (výhled) navrhovány následující přeložky silnic II. třídy:

Silnice II/373, 379 – jako územní rezerva (koridor) je v alternativě navržena přeložka peážního úseku těchto silnic. Silnice II. třídy tvoří v Jedovnicích spolu s významnými místními komunikacemi základní komunikační skelet. Návrh ÚP povětšině respektuje stávající místní komunikace v existující zástavbě. Dopravně významnější místní komunikace jsou zařazeny do funkční skupiny C. Jde především o komunikace, které jsou významné pro obsluhu území. Dále jsou to některé komunikace v rozvojových plochách. Ostatní místní komunikace jsou ve funkční skupině D1. Navrženy jsou nové místní komunikace funkční skupiny C a D1 pro dopravní obslužnost nových lokalit bydlení. Stávající místní komunikace budou šířkově a směrově upraveny pouze v nezbytné míře. Pro zpřístupnění atraktivních míst v Jedovnicích jsou navrhované samostatné pěší trasy. Část navrhovaných i stávajících tras pro pěší lze využívat i pro cyklistickou dopravu. Cyklistická doprava bude využívat stávajících značených cyklotras, vedoucích mj. i po silnicích II. třídy a místních komunikacích. Pro další doplnění systému cyklotras nejsou v ÚP navrhována žádná řešení, neboť beze změny funkčního využití je lze trasovat na stávající místní a účelové komunikace, resp. veřejná prostranství. Doprava v klidu (parkování a garážování vozidel) je řešena pro stupeň motorizace 1 : 2,5. Využívány jsou stávající odstavné a parkovací plochy doplněné o navrhované garážovací objekty. Všechny nové obytné objekty musí být vybaveny min. 1 odstavnou plochou pro 1 bytovou jednotku. U RD je to garáž na vlastním pozemku, u BD pak z 60% garáže integrované s obytnými objekty a ze 40% parkoviště. Všechny komerční, výrobní a skladovací areály musí mít vyřešeno parkování na vlastním pozemku. V řešení dopravy v klidu je možno eliminovat deficit v počtu parkovacích míst přestavbou garážových dvorů na parkovací objekty. Veřejnou hromadnou dopravu osob bude i nadále tvořit doprava autobusová. Autobusová doprava bude v rámci integrovaného dopravního systému optimalizována v polohách zastávek s cílem jednotných zastávek a nástupních hran pro shodné směry.


11


Koncept ÚP

A.4.3 Vodní hospodářství A.4.3.1

Vodní toky a plochy

- podél toků je nutné zajistit manipulační pruh (min. 6 m od břehu) dle zákona č.254/2001 Sb.§ 49-53 pro údržbu toků, či nádrží. - je nutné dodržovat závěry uvedené v povodňovém plánu, záplavová území nejsou vyhlášena, - je navrženo obnovení dvou rybníků (Floriánek, Rakovec). A.4.3.2

Zásobování vodou

Městys Jedovnice je zásoben ze skupinového vodovodu Jedovnice s vlastními zdroji (tři vrty z nich jsou na sousedních katastrech (Senetářov, Ruprechtov). Na jihu katastru obce se nachází zdroj vody (vrty) včetně VDJ Rakovec (60 m3-540,0 m n. m.) a přívodního řadu DN 100 pro obec Rudice (podél Olšovce). Tento stav zůstane zachován. - pro nově navrhované plochy postačí rozšířit stávající řady DN 80-100. Využití plochy Z7 vyžaduje přeložku výtlačného řadu DN 200 do vodojemu Větřák. Využití plochy Z19 si vyžádá přeložku výtlaku DN 150 do Kotvrdovic. - starší výtlačný řad DN 200 z prameniště do vodojemu Větřák vyžaduje rekonstrukci, - rekonstrukci (úpravy) vyžadují všechny vodojemy. A.4.3.3

Odkanalizování území

Městys Jedovnice má kanalizaci převážně vybudovanou, je ukončena v ČOV (u Staré Hutě). Na ČOV jsou napojeny ještě Vilémovice (výtlak ukončený v koncové šachtě jednotné kanalizace na severozápadě Jedovnic), kapacita ČOV umožňuje napojení dalších obcí. - pro novou zástavbu postačí rozšířit stávající jednotnou kanalizaci, nebo využít možnost oddílné kanalizace, - návrh sytému odkanalizování chatové oblasti na pravém břehu rybníka vyžaduje podrobnější studii s porovnáním alternativ, - dle nového ÚP bude nutno zpracovat nový generel kanalizace (přepočet volných kapacit). Dle závěrů rekonstruovat část jednotné kanalizace ve starší zástavbě městyse, stanovit pořadí staveb.

A.4.4 Energetika A.4.4.1

Zásobování plynem a teplem

Městys Jedovnice je zcela plynofikován. Hlavním zdrojem je plynovod VTL 150/40, který prochází západní a severní části zástavby včetně odbočky 100/40 k RS VTL/STL 3000 při ulici Legionářské. Tento stav zůstane zachován. - do většiny nové zástavby postačí rozšířit STL rozvody, pro plochy Z9, Z10, K30 a K40 rozvody NTL, - podporovat trend rozvoje alternativních zdrojů s ohledem na rostoucí ceny tradičních energií a snižující se ceny alternativních zdrojů. A.4.4.2

Produktovody

Nejsou územím vedeny.


12


A.4.4.3 A.4.4.3.1

Koncept ÚP

Zásobování elektrickou energií Nadřazené sítě a zařízení VVN

Síť VVN 400 kV: Řešeným územím neprochází vedení a nejsou zde situovaná zařízení této napěťové hladiny. V návrhovém období se nepočítá s budováním nových zařízení a nejsou zde nároky na územní rezervy pro stavby této napěťové hladiny. Síť VVN 220 kV: Řešeným územím neprochází vedení a nejsou zde situovaná zařízení této napěťové hladiny. V návrhovém období se nepočítá s budováním nových zařízení a nejsou zde nároky na územní rezervy pro stavby této napěťové hladiny. Síť VVN 110 kV: Dle výhledových záměrů společnosti E.ON bude vybudováno vedení VVN 2x110 kV Blansko – Rozstání v souběhu se stávající linkou VN 127 do Rozstání, kde se počítá s vybudováním transformace 110/22kV. A.4.4.3.2

Sítě a zařízení VN 22 kV

V návrhovém období bude, na základě požadavků výstavby na navržených plochách a řešení komunikací v severní a severozápadní části obce Jedovnice, nutné provést přeložku stávajícího venkovního vedení. Dále bude provedeno přeložení stávajícího venkovního vedení v lokalitě Na Větřáku. Z důvodu zástavby bude rovněž zrušena venkovní přípojka a trafostanice TS 320491 Obec, přípojka a trafostanice TS 320489 Větřák a přípojka a trafostanice TS 320482 Zahuštění. Nová trasa bude vedena kabelem v souběhu s komunikací a venkovní trafostanice budou nahrazeny kiosky. Trasy kabelů budou sledovat navrženou uliční síť nové zástavby. Pro napojení nové zástavby bude rozšířena kabelová síť VN a vybudovány nové trafostanice ve výkrese energetiky označené jako TRN. Tam, kde bude z prostorových důvodů možné napojení venkovním vedením, budou i trafostanice jako venkovní, jinak se předpokládá výstavba kioskových stanic. Plochy podnikání a výroby budou napojeny ze sítě VN 22 kV odběratelskými trafostanicemi. Protože není známo konkrétní využití ploch, ani počet konkrétních podnikatelských subjektů, je nutné považovat počet a umístění nových trafostanic pro zásobení těchto ploch pouze za orientační. Přesné umístění, provedení a řešení (trafostanice, vstupní rozvodna, venkovní, zděná) bude stanoveno pro každý podnikatelský subjekt v lokalitě v rámci dalšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení s ohledem na vývoj zatížení a rozvoje oblasti. Připojování nových odběratelů výrobní a nevýrobní sféry bude řešeno v souladu s platnou legislativou (zák.458/2000 Sb., vyhl. 51/2006 Sb., případně novou legislativou v platném znění). Koncepce řešení napojení jednotlivých ploch je patrná z výkresové části dokumentace. A.4.4.3.3

Sítě a zařízení NN 3 × 400/230 V

V návrhovém období ÚP bude provedeno rozšíření sítě NN do lokalit navržené zástavby. V zástavbě v v Jedovnicích bude síť NN budována zemními kabely, případně koncepčně naváže na stávající stav. A.4.4.3.4

Veřejné osvětlení

Pro nové lokality výstavby bude veřejné osvětlení prováděno v návaznosti na navrhovanou distribuční síť NN - v částech, kde bude prováděna kabelová rozvodná síť NN bude použito samostatných osvětlovacích stožárů, v případě venkovní sítě bude využito těchto podpěr i pro osazení svítidel veřejného osvětlení. Ovládání naváže na stávající stav.


13


Koncept ÚP

A.4.5 Spoje A.4.5.1

Dálkové kabely

V návrhovém období ÚP se nepočítá s budováním nových tras dálkových optických kabelů a rovněž nedojde k zásadnímu dotčení tohoto zařízení navrhovanou zástavbou. A.4.5.2

Rozvody MTS

S další výstavbou zařízení v návrhovém období Telefónica O2 nepočítá. Kapacita digitálních ústředen plně vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě. Rozšíření místní telekomunikační sítě bude prováděno v místech navrhované zástavby. Plánuje se pouze pokládka telekomunikačních kabelů, která zajistí dostatečnou telefonizaci. Plánovaná zástavba bude napojena na telefonní síť po provedení rozšíření sítě v navržených lokalitách. A.4.5.3

Radioreléové trasy

Územím prochází RR trasy v různých směrech. Dle stanoviska Českých radiokomunikací je požadavek na jejich ochranu. Rovněž umístění staveb značné výšky jako např. větrných elektráren, situovaných blíže než 150 m od průběhu RR paprsku, musí být předem posouzeno (odsouhlaseno) společností České radiokomunikace, a.s.. Dále se v území nachází základnové stanice mobilní telekomunikační sítě vzájemně propojené RR spoji nižší kategorie. Zřizování nových radioreléových spojů se předpokládá, na základě konkrétních požadavků investorů v území.

A.5 KONCEPCE

USPOŘÁDÁNÍ

KRAJINY

VČETNĚ

VYMEZENÍ

PLOCH

A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ

STABILITY,

PROSTUPNOST

KRAJINY,

PROTIEROZNÍ

OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

A.5.1 Základní zásady uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny respektuje charakteristické přírodní podmínky území a historicky utvářené způsoby využití krajiny. Zajišťuje rovnováhu mezi využíváním krajiny a její ochranou. Součástí koncepce uspořádání krajiny je především rozčlenění krajiny do ploch s rozdílným způsobem využití, vymezení územního systému ekologické stability, zabezpečení prostupnosti krajiny a vytvoření podmínek pro její rekreační využití. Prvořadým cílem koncepce je ochrana stávajících přírodně nejcennějších území – zvláště chráněných území, významných krajinných prvků (VKP) i dalších krajinných segmentů, které jsou součástí kostry ekologické stability (ekologicky nejstabilnější plochy). V těchto územích je v zásadě konzervován současný stav využití s předpokladem dalšího posilování přírodních a estetických hodnot. Mimo zastavěné území je preferováno zachování polyfunkčního charakteru krajiny, umožňujícího vyvážené hospodářské a rekreační využití, skloubené s ochranou stávajících ekologicky a esteticky cenných prvků krajiny. Rozčlenění do ploch s rozdílným způsobem využití: NZ - plochy zemědělské - jsou tvořeny v prvé řadě zemědělským půdním fondem, definovaným zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zahrnuty jsou tu pozemky orné půdy a trvalých travních porostů, patří sem i polní cesty, odvodňovací


14


Koncept ÚP

příkopy, ochranné terasy proti erozi, porosty dřevin rostoucích mimo les – meze, stromořadí, remízky i solitéry. Dále zahrnují pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství umístěných v krajině (mimo výrobní zemědělské areály) a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Samostatně jsou vymezeny plochy zemědělské – orná půda (NZ.1) a plochy zemědělské – trvalé travní porosty (NZ.2) a to z důvodu odlišnosti těchto dvou kultur z hlediska intenzity obhospodařování, jejich stability a biologické hodnoty, ochrany půd. NL - plochy lesní - jsou tvořeny pozemky určenými k plnění funkcí lesa ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. Zahrnují pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Podstatná je i mimoprodukční funkce lesa v území – ekologická. NP - plochy přírodní - jedná se o funkčně samostatné plochy, které jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Zahrnují pozemky významných krajinných prvků a prvků ÚSES, dále významnější plochy dřevinné nelesní vegetace s krajinotvornou funkcí. NS – smíšené plochy nezastavěného území – samostatně jsou vymezovány v případě, kdy není účelné podrobnější členění, v tomto případě se jedná o plochy terénně členěné s drobnějším dělením pozemků s různým využitím (NZ, NP, VV, PV). Slouží především pro zachování pestré kulturní krajiny s různými, vzájemně se střídajícími způsoby využití.

A.5.2 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišují se místní (lokální), regionální a nadregionální úrovně systému ekologické stability. Základními prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Doplňkovými skladebnými částmi ÚSES jsou interakční prvky. Nadregionální úroveň je zastoupena nadregionálním biocentrem 31 Josefovské údolí, respektive jeho severovýchodní částí. Z něj vychází mezofilní bučinná osa nadregionálního biokoridoru NRBK 131 procházející lesním komplexem ze západu na jihovýchod. Zastoupena je i regionální úroveň a to regionálním biocentrem 207 Rakovec, a rozsáhlejším biocentrem 206 Rakovecké údolí, které ale leží větší částí v sousedních katastrech. Územím prochází též dva regionální biokoridory – mezofilní biokoridory 204 (Suchý a Pustý žleb – Josefovské údolí) a 1496 (Rakovec – Bayerova). Lokální úroveň pak zejména doplňuje a podporuje vyšší úrovně. V ose NRBK 131 jsou vložena lokální biocentra Tipeček, Olšovecká, Jedlová, Zámeček, Pod lipovým žlíbkem a Pod Šibrnkou. V ose RBK 204 leží LBC Na Horkách a Klímovy závrty, na RBK 1496 jsou vázána biocentra Nad lipovým žlíbkem a Široká alej. Samostatnou hydofilní větev tvoří soustava biokoridorů a biocenter vázaných na Podomský potok, rybníky Dýmák, Olšovec a Budkovan a potok Rakovec (respektive dno Rakoveckého údolí); druhou prvky vázané na Kotvrdovický a Kombutský potok. Skladebné části ÚSES jsou znázorněny grafické části. A.5.2.1

Podmínky pro využití ploch ÚSES

Vytváření ÚSES je veřejně prospěšným opatřením (v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Pro všechny části ploch s rozdílným způsobem využití začleněné do vymezených skladebných částí ÚSES platí místo podmínek využití stanovených pro příslušný typ plochy s rozdílným způsobem využití následující podmínky využití:

Hlavní - je využití sloužící k zachování či posílení funkčnosti ÚSES. Přípustné – jsou výsadby porostů geograficky původních dřevin (mimo plochy, kde jiné typy regulací výsadby dřevin neumožňují), změny dřevinné skladby lesních porostů ve prospěch geograficky původních dřevin, do doby realizace jednotlivých prvků ÚSES stávající využití, příp. jiné využití, které


15


Koncept ÚP

nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální ekologickou stabilitu území, signální a stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely.

Podmíněně přípustné - je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní, přípustné či podmíněně přípustné, pokud nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální míru ekologické stability území. Nepřípustné - je jakékoliv využití, podstatně omezující aktuální či potenciální funkčnost ÚSES. Do vymezených ploch ÚSES nelze umísťovat stavby, a to ani v zastavěném území a v zastavitelných plochách. Výjimky tvoří: •

stavby pro vodní hospodářství v plochách vodních a vodohospodářských za předpokladu minimalizace jejich negativního vlivu na funkčnost ÚSES;

•

stavby dopravní infrastruktury v plochách dopravní infrastruktury za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES;

•

stavby jiných komunikací, pokud jde o zařízení ve veřejném zájmu, která nelze v rámci systému dopravní infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES;

•

stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud jde o stavby a zařízení ve veřejném zájmu, která nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, a za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami ÚSES a negativního vlivu na funkčnost ÚSES.

Přípustnost využití v případě možného negativního ovlivnění funkčnosti ÚSES je třeba posuzovat vždy ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody.

A.5.3 Prostupnost krajiny Stávající prostupnost krajiny je relativně dobrá, krajina je vzhledem k turistické atraktivitě protkána množstvím účelových komunikací a pěších cest, často značených jako turistické či cyklistické trasy. V severní části území, která je nejintenzivněji zemědělsky využívána, však došlo k rozorání a zrušení některých cest, které by bylo vhodné do území vrátit. Dojde tak nejen ke zlepšení prostupnosti krajiny, ale i se snížení ohrožení erozí a v neposlední řadě i ke zvýšení estetických hodnot krajiny.

A.5.4 Protierozní opatření Nejsou navrhována žádná speciální protierozní opatření. Návrh a realizace konkrétních protierozních opatření jsou obecně přípustné (příp. podmíněně přípustné) ve všech typech ploch v nezastavěném území. Doporučit lze dodržování obecných zásad ochrany půdy před erozí, protierozní ochranu je v tomto případě vhodné propojit se zvyšováním prostupnosti krajiny – protierozní opatření (liniové vegetační prvky) vést podél polních cest.

A.5.5 Ochrana před povodněmi Řešeným územím neprotéká žádný tok s vyhlášeným záplavovým územím. Nebezpečí škod způsobených přívalovými dešti lze obecně snižovat opatřeními vedoucími ke zvyšování přirozené retenční schopnosti krajiny (minimalizace zpevněných ploch, preference trvalých kultur – např. lesů, luk – zejména na svažitých terénech, vhodná organizační či agrotechnická opatření apod.). Ke zvýšení retenční schopnosti krajiny přispěje obnovení rybníčku Floriánek a návrh rybníku Rakovec.

A.5.6 Dobývání nerostů V řešeném území se nachází chráněné ložiskové území (39225 – Jedovnice, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu), těžba zde však neprobíhá.


16


A.6 STANOVENÍ

Koncept ÚP

PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM

VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), PŘÍPUSTNÉHO

VYUŽITÍ,

NEPŘÍPUSTNÉHO

VYUŽITÍ,

VYUŽITÍ

PLOCH

PODMÍNĚNĚ

PŘÍPUSTNÉHO

PODMÍNEK

PROSTOROVÉHO

PODMÍNEK

OCHRANY

TĚCHTO

USPOŘÁDÁNÍ,

KRAJINNÉHO

RÁZU

POPŘÍPADĚ A

VČETNĚ

STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH

(NAPŘÍKLAD

VÝŠKOVÉ

REGULACE ZÁSTAVBY, INTENZITY VYUŽITÍ POZEMKŮ V PLOCHÁCH)

A.6.1 Návrh členění území městyse na plochy s rozdílným způsobem využití a podmínky jejich využití A.6.1.1

Zásady regulace území

Základní členění území vychází z dělení na území zastavěné a určené k zastavění (zastavitelné plochy) a na území nezastavěné. Dále je celé řešené území členěno na plochy s rozdílným způsobem využití (části území s různými podmínkami pro jejich využití a s různými předpoklady rozvoje). Jednotlivé plochy mají stanoveny podmínky pro své využití. Dále se člení na plochy: s t a b i l i z o v a n é, tedy bez větších plánovaných zásahů (mají podmínky pro využití a prostorové uspořádání shodné se současným stavem), p l o c h y z m ě n, s podmínkami využití a prostorového uspořádání, ú z e m n í r e z e r v y. Průběh hranic jednotlivých ploch je možné zpřesňovat na základě podrobnější územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů nebo v územním řízení. Stavby v zastavitelných plochách mohou být v jednotlivých případech nepřípustné, jestliže: -

kapacitou, polohou nebo účelem odporují charakteru předmětné lokality mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí

A.6.1.2

Přehled ploch řešeného území

A.

Plochy s rozdílným způsobem využití – zastavěné a zastavitelné

B.

Plochy s rozdílným způsobem využití – nezastavěné

A. Plochy s rozdílným způsobem využití – zastavěné a zastavitelné: P lo ch y b yd l en í BH BI

bydlení hromadné s převahou bytových domů bydlení individuální s převahou RD

P lo ch y r ek r ea c e RI RH

rekreace individuální rekreace hromadná

P lo ch y o bč a n s k é ho vy ba ve n í OV OK OS OH

občanské vybavení – veřejná vybavenost občanské vybavení komerčního typu tělovýchovná a sportovní zařízení hřbitovy


17


Koncept ÚP

P lo ch y v eř e jn ýc h p r os tr a n s tv í PV

plochy veřejných prostranství (případně bez kódu)

P lo ch y s m íš e né SC SO

plochy smíšené obytné - centrální plochy smíšené obytné

P lo ch y d o pra v ní i nf r a s t r uk t ur y DS

plochy dopravní infrastruktury silniční

P lo ch y t ec h ni ck é i nf ra s tr u k tu ry a od pa d ov é h o h os p od á řs t ví TI TO

plochy technických zařízení na sítích plochy pro nakládání s odpady

P lo ch y vý ro b y VP VZ

výroba a skladování – průmysl výroba a skladování - zemědělská výroba

Plochy s rozdílným způsobem využití – nezastavěné P lo ch y sys t é mu s í de ln í z e l en ě ZV ZS ZO

zeleň veřejná zeleň soukromá a vyhrazená zeleň ochranná a izolační

P lo ch y v o dn í a v o do ho s p o dá řs k é VV

vodní toky a plochy

P lo ch y z e m ě d ěls k é NZ.1 – plochy zemědělské – orná půda NZ.2 – plochy zemědělské - trvalé travní porosty P lo ch y l es ní NL P lo ch y p ří ro d ní NP P lo ch y s m íš e né n ez a s ta v ěn é h o úz e mí NS

A.6.2 Návrh podmínek využití pro zastavěné a zastavitelné plochy: A.6.2.1 A.6.2.1.1

Plochy bydlení Plochy bydlení v bytových domech (BH)

Stabilizované plochy: •

1 BD v lokalitě Na Větřáku, zástavba bytových domů za bývalým lihovarem (Na Kopci). Navrhované plochy:

•

Lokalita Na Větřáku.


18


Koncept ÚP

Územní rezervy: •

Nespecifikovány. Varianty řešení:

•

Nespecifikovány. P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:

Přípustné využití – převažují bytové domy, s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu. Stavby rodinných domů jsou přípustné pouze tam, kde doplňují nízkopodlažní bytové domy. Do ploch lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1000 m2, plochy veřejné zeleně a hřiště pro děti i dospělé, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost. Součástí ploch mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Tyto stavby a zařízení musí být v územní menšině vzhledem k plochám hromadného bydlení. Podmíněně přípustné – ubytovací zařízení (se zajištěním parkování na vlastním pozemku), malé neobtěžující dílny jako součást objektů bydlení nebo občanského vybavení. Nepřípustné – chov hospodářských zvířat, stavby pro výrobu, skladování a motorismus, stavby pro velkoobchod a supermarkety, autokempinky, tábořiště, všechny druhy činností, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech - vyloučení negativních účinků musí být prokázáno v rámci územního řízení. A.6.2.1.2

Plochy bydlení individuálního (BI)


Převážná část zástavby v Jedovnicích. Navrhované plochy:

•

Plochy pro bydlení ve vazbě na stávající zástavbu - viz tabulka Přehled návrhových ploch v kapitole A.3 Urbanistická koncepce. Územní rezervy:

•

Lokalita Zahradní. Varianty řešení:

•

Nespecifikováno. P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:

Přípustné využití - plochy rodinných domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu, mohou být vybaveny drobnými stavbami pro omezený chov hospodářského zvířectva a užitkovou zahradou. Území může být v zástavbě centra doplněno nízkopodlažními bytovými domy s max. 3 NP. Do ploch lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1000 m2. Součástí plochy mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. V plochách individuálního bydlení musí být ostatní stavby a zařízení v územní menšině. Podmíněně přípustné – rozptýlené bydlení v nízkopodlažních bytových domech nepřesahujících výšku okolní zástavby, nekapacitní ubytovací zařízení (se zajištěním parkování na vlastním pozemku). Nepřípustné – chov hospodářských zvířat, stavby pro výrobu, skladování a motorismus, stavby pro velkoobchod a supermarkety, autokempinky, tábořiště, všechny druhy činností, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech - vyloučení negativních účinků musí být prokázáno v rámci územního řízení.


19


A.6.2.2 A.6.2.2.1

Koncept ÚP

Plochy rekreace Plochy rekreace – plochy staveb pro individuální rekreaci (RI)


Chatové lokality na severní straně Olšovce, západní straně autokempinku, ojediněle i jinde. Navrhované plochy:

•

Doplnění stávajících lokalit u Olšovce a nad rybníkem Budkovan. Územní rezervy:

•


•


Přípustné využití – plochy staveb pro rodinnou rekreaci ("chat" či "rekreačních domků"). Plochy zahrnují zpravidla i pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Stavby pro rodinnou rekreaci jsou obvykle omezeny max. výměrou zastavěné plochy 25 m2 a jsou přízemní se sedlovou střechou se sklonem střešní roviny v rozmezí 35 - 45°, s možností podkroví i podsklepení. Obestavěný prostor části stavby nad upraveným terénem nesmí překročit 130 m3. V případě využívání a změn staveb stávajících objektů individuální rekreace (tj. rekreačních a zahrádkářských chat) se podmínka týkající se zastavěné plochy a objemu bude posuzovat individuálně, přiměřeně pod i nad rámec regulativu, ve vztahu k urbanisticko architektonickým hodnotám území, pokud to nebude v rozporu s plánovaným využitím pozemku stavby a nebude narušovat funkční využití okolních ploch realizovaných v souladu s regulačními podmínkami. V plochách se mohou vyskytovat ojedinělé stavby rodinných domů, nové stavby rodinných domů nejsou přípustné. Podmíněně přípustné – trvale obývané byty – jen stávající objekty, tábořiště, drobné hospodářské stavby, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost. Nepřípustné - chov hospodářských zvířat, stavby pro bydlení, výrobu, skladování a motorismus, všechny druhy činností, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech - vyloučení negativních účinků musí být prokázáno v rámci územního řízení. Nepřípustné je oplocování chat v lese a jejich další výstavba v lese. A.6.2.2.2

Plochy rekreace hromadné (RH)


kolem rybníka Olšovce Navrhované plochy:

•

rozšíření autokempinku Územní rezervy:

•


•

Nespecifikovány.


20


Koncept ÚP

P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:

Přípustné využití – plochy staveb sloužících převážně pro hromadnou rekreaci (např.rekreační areály se stavbami pro ubytování, stravování, sport, odpočinek a další služby spojené s rekreací). Zahrnují zpravidla i pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, veřejných tábořišť, koupališť, občanského vybavení (přechodné ubytování, stravování) a dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Podmíněně přípustné – kapacitní objekty s vyšším podílem dopravy, individuální rekreace - chaty a trvale obývané byty, drobné hospodářské stavby. Nepřípustné - chov hospodářských zvířat, stavby pro bydlení, výrobu, skladování a motorismus, všechny druhy činností, které nesplňují podmínky hygienické ochrany a svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu prostředí. A.6.2.3 A.6.2.3.1

Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost (OV)


Všechny druhy veřejné infrastruktury, bez specifikace. Navrhované plochy:

•

Nespecifikovány. Územní rezervy:

•


•


Přípustné využití – plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti (sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva) a pozemků související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. Podmíněně přípustné – služební a pohotovostní byty, komerční prostory ve vazbě na hlavní funkci – na př. bufet a občerstvení, lékárna, nevýrobní služby na př. kopírování, údržbářské dílny.

Nepřípustné – jiné než stanovené využití území, zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (výroba, sklady a dopravní zařízení s negativními dopady na okolí apod.), včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, tedy všechny druhy činností, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech vyloučení negativních účinků musí být prokázáno v rámci územního řízení. A.6.2.3.2

Plochy občanského vybavení – hřbitov (OH)


Stávající hřbitov v Jedovnicích. Navrhované plochy:

•


•

Nespecifikovány.


21


Koncept ÚP

Varianty řešení: •


Přípustné využití – plochy plní funkci hřbitova. Součástí ploch může být obřadní síň, kaple, márnice, urnový háj, zeleň, drobné odpadové hospodářství pro potřeby hřbitova. Podmíněně přípustné – nezbytné stavby pro dopravu a technické vybavení. Nepřípustné - jsou jiné funkce než stanovené, včetně činností a zařízení zhoršujících kvalitu životního prostředí. A.6.2.3.3

Plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport (OS)


Sportovní areály a hřiště na území městyse. Navrhované plochy:

•

Rozšíření dětského hřiště v ul. Legionářská, hřiště v navržené zástavbě RD Na Větřáku. Malá hřiště pro děti a mládež v obytných územích mohou být součástí také jiných ploch, např. ploch pro bydlení. Územní rezervy:

•

Sportovní areál za rezervními plochami bydlení v lokalitě Zahradní. Varianty řešení:

•


Přípustné využití - vyhrazené plochy areálů pro sport a tělovýchovu a pozemků související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy mimo vlastní sportoviště jsou ozeleněny, zástavba zajišťuje základní služby a sociální zařízení. Podmíněně přípustné – stálé provozovny zajišťující občerstvení. Nepřípustné – jakákoliv výstavba mimo výše uvedenou (nepřipouští se ani chaty a zahradní domky) a všechny druhy činností, které omezují a narušují kulturně sportovní a relaxační funkci ploch (jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech - vyloučení negativních účinků musí být prokázáno v rámci územního řízení). A.6.2.3.4

Plochy pro občanské vybavení komerčního typu (OK)


Stávající komerční zařízení především v centrální části Jedovnic. Navrhované plochy:

•

Plocha pro penzion v lokalitě Josefovské údolí (Stará huť) v místě areálu bývalé pily. Územní rezervy:

•


•


Přípustné využití – plochy pro občanskou vybavenost komerčního charakteru a pozemků související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Jedná se např. o pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, ubytování, stravování, vědu a výzkum, administrativní


22


Koncept ÚP

a obchodní areály firem, služby obyvatelstvu s výjimkou výrobních služeb, které lze vzhledem k rušivým vlivům na okolí umístit pouze v plochách výroby.

Podmíněně přípustné – byty správců, některé výrobní služby. Nepřípustné - jsou jiné funkce než stanovené, zejména objekty bydlení, školství, sociální a zdravotní služby, výroba, činnosti a zařízení zhoršujících kvalitu životního prostředí. A.6.2.4

Plochy veřejných prostranství PV nebo bez kódu

Plochy veřejných prostranství se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství vč. zeleně a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. V grafické části dokumentace jsou tam, kde by to nebylo čitelné zobrazeny bez kódu. Nepřipouští se využití pro jinou funkci. Je možno zpřesňovat jejich hranice podrobnější dokumentací. A.6.2.5

Plochy smíšené obytné centrální (SC)


Historické centrum Jedovnic – kolem Havlíčkova náměstí. Navrhované plochy:

•


•


•


Přípustné využití – polyfunkční plochy určené pro smíšené využití centrální zóny městyse veřejnou, komerční i sportovně rekreační vybavenost a bydlení. Do ploch smíšených obytných centrálních lze zahrnut pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí centra obce (například nerušící služby) a nezvyšují dopravní zátěž v území. Podmíněně přípustné – provozovny výrobních služeb, musí být bez negativních vlivů na okolí. Nepřípustné – objekty a zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (výroba a sklady, hlučné a prašné provozovny, autoopravny, stavby pro velkoobchod a supermarkety, ostatní obchody vymykající se svou velikostí a typem z měřítka historické zástavby, dopravní zařízení s negativním dopadem na okolní zástavbu - čerpací stanice PH a pod.). A.6.2.5.1

Plochy smíšené obytné (SO)


Plochy navazující na smíšené obytné centrální u Havlíčkova náměstí. Navrhované plochy:

•

Navrhovány jsou plochy v lokalitě Zahradní. Územní rezervy:

•

Nespecifikovány.


23


Koncept ÚP

Varianty řešení: •


Přípustné využití – polyfunkční plochy určené pro smíšené využití bydlení – v rodinných i nízkopodlažních bytových domech, drobné podnikání a komerční plochy. Do ploch smíšených obytných ostatních lze zahrnut pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu obytného území (například nerušící služby) a nezvyšují dopravní zátěž v území. Podmíněně přípustné – nekapacitní komerční zařízení (pohostinství a restaurační provozovny), výrobní služby bez negativních vlivů na okolí. Při situování těchto provozoven je nutno prokázat, že nebudou okolí zatěžovat nadměrnou dopravou, hlukem, zápachem nebo zplodinami z výroby. Nepřípustné – školská, zdravotnická a kulturní zařízení velkého plošného rozsahu umístitelná na plochách určených specielně pro tato zařízení, dále objekty a zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (kapacitní výroba a sklady, výrobní služby typu autoservis, dřevovýroba, zemědělská výroba, stavby pro velkoobchod a supermarkety, dopravní zařízení s negativním dopadem na okolní zástavbu čerpací stanice PH a pod.), tedy všechny druhy činností, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity stanovené v souvisejících právních předpisech - vyloučení negativních účinků musí být prokázáno v rámci územního řízení. A.6.2.6 A.6.2.6.1

Plochy dopravní infrastruktury Plochy pro dopravu silniční (DS)


Plochy silnic a plochy pro dopravu v klidu – většina ploch silnic II. a III. třídy, parkoviště, garáže, čerpací stanice pohonných hmot. Navrhované plochy:

•

Plochy řadových garáží mezi ul. Palackého a areálem Koplastu. Územní rezervy:

•

Nespecifikováno. Varianty řešení:

•

Územní rezerva - koridor přeložky silnice II/379. P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:

Přípustné - stavby a zařízení dopravní a technické povahy, drobné účelové stavby související s dopravní obsluhou sídla, zeleň (plochy silniční dopravy zahrnují pozemky silnic, pozemky hromadných a řadových garáží, odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot apod.). Podmíněně přípustné - stavby a zařízení technického vybavení. Nepřípustné – ostatní stavby. Pro umisťování odstavných a garážovacích ploch obecně platí:

Přípustné jsou parkovací a odstavná stání a garáže osobních vozidel ve všech zastavitelných plochách. Kapacity jsou limitovány. Nepřípustné jsou kapacitní parkovací, odstavná stání a garáže v plochách pro individuelní bydlení.


24


A.6.2.7 A.6.2.7.1

Koncept ÚP

Plochy technické infrastruktury a nakládání s odpady Plochy technické infrastruktury (TI), odpadového hospodářství (TO)


TI: vodojemy, čistírna odpadních vod, regulační stanice plynu, trafostanice v celém řešeném území. Navrhované plochy:

•

TO: sběrné středisko odpadů. Územní rezervy:

•


•


Přípustné - jsou stavby a zařízení technické povahy, stavby a zařízení odpadového hospodářství a zařízení dopravy ve vazbě na objekty technického vybavení a odpadového hospodářství. TI - plochy jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro technickou obsluhu území (plochy staveb a zařízení pro zásobování vodou, plynem, elektrickou energií, pro odvádění a likvidaci odpadních vod, pro telekomunikace a jinou technickou vybavenost). TO – plochy pro sběr, třídění, likvidaci a ukládání odpadů.

Podmíněně přípustné - administrativa ve vazbě na objekty technického vybavení a odpadového hospodářství. Využití pro krátkodobé skladování nebezpečných látek v případě havárií (průmyslové zóny mimo zástavbu). Nepřípustné - pokud trvá veřejný zájem, není přípustné využití pro jiné účely. A.6.2.8 A.6.2.8.1

Plochy výroby Výroba a skladování – průmysl (VP)

Plochy určené pro průmyslovou výrobu a skladování, pro výrobní služby a pro činnosti spojené s provozováním sítí technické infrastruktury, včetně čerpacích stanic PHM a komerční vybavenosti související s využitím plochy, s vysokým podílem dopravy, nelze vyloučit negativními dopady na okolní plochy. Stabilizované plochy: •

Areál firmy Koplast, sklad štěrku SÚS Blansko u silnice II/373. Navrhované plochy:

•

Plochy ve vazbě na stávající areál Koplastu, dále plocha v severní části území mezi areálem Agris a navrhovaným sběrným střediskem. Územní rezervy:

•

Plochy ve vazbě na stávající areál Koplastu a Agrisu Varianty řešení:

•

Plochy s omezením koridorem přeložky silnice II/379. P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:

Přípustné využití – stavby a zařízení pro průmyslovou výrobu, skladování a navazující administrativu, pro výrobní služby a pro činnosti spojené s provozováním sítí technické infrastruktury, včetně fotovoltaických elektráren a čerpacích stanic PHM a komerční vybavenosti související s využitím


25


Koncept ÚP

plochy, často s negativními dopady na okolní zástavbu. Součástí ploch jsou plochy pro odstavování vozidel. Plochy výroby je třeba doplnit zelení, zejména na jejich obvodu a podél obslužných komunikací. Nelze je využít pro jiný než stanovený účel.

Podmíněně přípustné – stavby pro bydlení správce nebo majitele účelových staveb. Nepřípustné – bydlení, občanské vybavení, zařízení sportu a rekreace. A.6.2.8.2

Výroba a skladování - zemědělská výroba (VZ)


Areál firmy AGRIS Jedovnice spol. s r.o. Navrhované plochy:

•


•


Přípustné využití – plochy pro zemědělskou výrobu a lesní hospodářství, často s negativním dopadem na okolní zástavbu, sloužící pro umístění zejména těch provozů, které nemohou být v jiných územích (účelové stavby a zařízení pro rostlinnou i živočišnou zemědělskou výrobu). V plochách lze umístit i provozovny drobné výroby, skladování a služeb, plochy pro odstavování vozidel, čerpací stanice PH, sběrné středisko odpadu. Plochy zemědělské výroby je třeba doplnit zelení, zejména na jejich obvodu tak, aby nevytvářely nevhodné pohledové dominanty v krajině. Podmíněně přípustné – stavby pro bydlení správce nebo majitele účelových staveb. Nepřípustné – ostatní bydlení, občanské vybavení, zařízení sportu a rekreace.

A.6.3 Návrh podmínek využití pro nezastavěné plochy A.6.3.1 A.6.3.1.1

Plochy sídelní zeleně Plochy zeleně veřejné (ZV)


Plochy vázané na objekty občanské vybavenosti – kostel a hřbitov, mateřská školka, kino apod.; dále plochy veřejné zeleně v plochách bydlení – akcentují rekreační a pobytovou funkci (u Olšovce, Podhájí). Navrhované plochy:

•

jsou opět vázány především na rozvoj ploch bydlení (Zahradní, Chaloupky, na Větřáku), plocha pro posílení rekreačního využití břehů rybníka je navržena u hráze Olšovce. Územní rezervy:

•

opět souvisí s rezervami pro bydlení, rezervy pro plochy veřejné zeleně jsou situovány v lokalitě Zahradní Varianty řešení:

•


Přípustné - veřejně přístupná parkově upravená zeleň v zastavěném území, slouží pro zlepšení životního prostředí sídla, zvýšení estetických kvalit a krátkodobou rekreaci občanů. Přípustné jsou trávníkové plochy a skupiny bylin a dřevin, pěší a cyklistické stezky, veřejné osvětlení, parkový a hrací mobiliář.


26


Koncept ÚP

Podmíněně přípustné – stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a doplňují ji, vodní prvky a vodní plochy – ve všech případech pokud nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití. Nepřípustné – veškeré stavby nesouvisející s hlavní funkci plochy. A.6.3.1.2

Plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS)


Zastoupené zejména na okrajích obce. Navrhované plochy:

•

jsou svázány s návrhem bydlení, v podstatě s nimi tvoří jeden celek a určují hranici výstavby (zakončení ulice Vyškovské, návrhová plocha u Agrisu). Územní rezervy:

•

lokalita Na Větřáku, tvoří přechod mezi rekreací individuální a bydlením Varianty řešení:

•


Přípustné - plochy sloužící primárně majiteli pozemku, nejčastěji bývají jednoznačně vymezeny od veřejných prostorů (oplocením), což ale nemusí být pravidlem. Plochy zeleně soukromé a vyhrazené tvoří především zahrady, sady a další pozemky mající především rekreační a produkční funkci - slouží pro pěstování okrasných i užitkových rostlin (preference ovocných dřevin), krátkodobou rekreaci vlastníka (uživatele), umístěny zde mohou být stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch soukromých zahrad. Podmíněně přípustné - zahradní domky, vodní plochy v rozsahu do 1000 m2, garáže – ve všech případech pokud nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití.

Nepřípustné – veškeré stavby nesouvisející s hlavní funkci plochy (např. obytné nebo rekreační stavby) A.6.3.1.3

Plochy zeleně ochranné a izolační (ZO)


Nejsou. Navrhované plochy:

•

jsou vázány jednak na plochy výroby a dopravy (izolují tyto funkce od obytných ploch), dále byly navrženy v místech, kde je třeba snížit působení větru a vizuálně zapojit zástavbu stávající i navrženou do krajiny (u Agrisu, Za kostelem, Na Větřáku). Územní rezervy:

•


•

v souvislosti s variantní územní rezervou pro koridor dopravní infrastruktury byly vymezeny i rezervy pro zeleň ochrannou a izolační, měla by snižovat negativní vliv dopravy na obytné funkce P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:

Přípustné - Převážně dřevinné vegetační prvky, jejichž hlavním účelem je izolace funkcí negativně ovlivňujících své okolí (dopravy a různých druhů výroby). Účelem je zlepšení životních podmínek – snížení hlučnosti a prašnosti, pohledové odclonění. Mohou zde být skupiny dřevin a trávníkové plochy, pěší a cyklistické stezky, veřejné osvětlení, parkový mobiliář.


27


Koncept ÚP

Podmíněně přípustné - jiné stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, pokud jde o stavby či zařízení ve veřejném zájmu, které nelze v rámci systému dopravní a technické infrastruktury umístit jinde, stavby a zařízení sloužící ke zlepšení podmínek využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, protierozní opatření – ve všech případech pokud nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití; vodní plochy, zalesnění – pokud nedojde k narušení přírodních či krajinných hodnot území. Nepřípustné – veškeré stavby nesouvisející s hlavní funkci plochy. A.6.3.2

Plochy zemědělské – orná půda (NZ.1)


Plochy v úrodnějších a přístupnějších částech krajiny – severní část katastru, úpatí Jedlové. Navrhované plochy:

•

Nejsou. Územní rezervy:

•


•


Přípustné – orná půda intenzivně hospodářsky využívaná, dominuje produkční funkce; každoročně obnovované kultury (s nízkou ekologickou stabilitou mohou ve větších plochách a na svažitém terénu výrazně zvyšovat riziko eroze), přípustná jsou opatření zajišťující plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělské krajiny (zejména zemědělské obhospodařování a polní cesty), podzemní stavby a zařízení technické infrastruktury, protierozní, protipovodňová a ekostabilizační opatření (zejména vegetační prvky liniového charakteru), stezky pro pěší a cyklisty a jejich vybavenost, změny kultur. Podmíněně přípustné – jiné stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, pokud jde o stavby či zařízení ve veřejném zájmu, které nelze v rámci systému dopravní a technické infrastruktury umístit jinde, stavby a zařízení sloužící ke zlepšení podmínek využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, jednotlivé zemědělské hospodářské stavby bez oplocení – ve všech případech pokud nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití; vodní plochy, zalesnění - na půdách nižších tříd ochrany (III.-V.) Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností. A.6.3.3

Plochy zemědělské – trvalé travní porosty (NZ.2)


Vázány především na obtížněji obhospodařovatelné pozemky – důvodem může být terén nebo vodní režim – Jedovnický úval, plochy u nádrží v severovýchodní části řešeného území, plochy mezi Olšovcem a Budkovanem, v okolí Vrbového a Dubového rybníka, dno Rakoveckého údolí. Navrhované plochy:

•

Nejsou. Územní rezervy:

•


•



28


Koncept ÚP

Přípustné – extenzivně využívaná zemědělská půda, převážně louky a pastviny, v návaznosti na zástavbu lada. Trvalé bylinné kultury (riziko eroze je minimální). Přípustná jsou opatření zajišťující plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny, podzemní stavby a zařízení technické infrastruktury, protierozní, protipovodňová a ekostabilizační opatření (zejména vegetační prvky liniového charakteru), stezky pro pěší a cyklisty a jejich vybavenost. Podmíněně přípustné – jiné stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury, pokud jde o stavby či zařízení ve veřejném zájmu, které nelze v rámci systému dopravní a technické infrastruktury umístit jinde, stavby a zařízení sloužící ke zlepšení podmínek využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, jednotlivé zemědělské hospodářské stavby bez oplocení – ve všech případech pokud nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití; vodní plochy, zalesnění - na půdách nižších tříd ochrany (III.-V), změny kultur. Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností. A.6.3.4

Plochy lesní (NL)


Stávající zalesněné části krajiny, většinou velké lesní celky na svažitých polohách v jižní a jihozápadní části katastru. Navrhované plochy:

•

drobná návrhová plocha lesa je vymezena v lokalitě Podhájí, jde o prostor bývalého lomu zavezeného inertním i komunálním odpadem (černá skládka), navrženo k rekultivaci a zalesnění. Územní rezervy:

•


•


Přípustné – plochy lesní slouží k plnění funkcí lesa. Přípustná je lesní hospodářská činnost a související činnosti, lesní cesty, protierozní, protipovodňová a ekostabilizační opatření. Podmíněně přípustné – stavby a zařízení technické infrastruktury, pokud jde o stavby či zařízení ve veřejném zájmu, které nelze v rámci systému technické infrastruktury umístit jinde, za předpokladu minimalizace jejich plošného a prostorového střetu s plochami lesními a negativního vlivu na jejich funkčnost vyplývající z hlavního využití, stavby a zařízení sloužící ke zlepšení podmínek využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, pokud nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití. Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností. A.6.3.5

Plochy přírodní - (NP)


stávající ekologicky hodnotné plochy nelesní vegetace části), prvky ÚSES nebo významnější krajinotvorné prvky

zvláště chráněná území (nebo jejich

Navrhované plochy: •

navržena je plocha pro lokální biokoridor Kotvrdovický úval – U Jožinovy studánky, dále revitalizace v součanosti nevyužívaného prostoru u Staré huti a menší plošky vyplývající z rozvojových ploch bydlení (návrh NP jednoznačně vymezuje hranici nezastavitelnosti ploch) Územní rezervy:

•



29

Územní plán Jedovnice •

Koncept ÚP


Přípustné – plochy přírodní slouží pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Jde o plochy nelesní přírodní nebo přírodě blízké vegetace v nezastavěném území, funkce biologická, ekostabilizační (často součást ÚSES), krajinotvorná, protierozní, estetická. Podmíněně přípustné – protierozní a protipovodňová opatření, účelové komunikace, stezky pro pěší a cyklisty, zařízení technické infrastruktury – ve všech případech pokud nedojde k narušení přírodních či krajinných hodnot území. Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností. A.6.3.6

Plochy smíšené nezastavěného území (NS)


pestře vnitřně členěné plochy bez významného hospodářského využití, převažuje funkce ekologická; lokalita Újezd a Salajna (JZ od obce, v CHKO Moravský kras),část Jedovnického úvalu, plocha u silnice II/373. Navrhované plochy:

•

Nejsou Územní rezervy:

•


•


Přípustné – samostatně se vymezují v případě, kdy není účelné podrobnější členění. V tomto případě se jedná o plochy terénně členěné s drobnějším dělením pozemků s různým využitím. Slouží především pro zachování pestré kulturní krajiny s různými, vzájemně se střídajícími způsoby využití. Přípustné je smíšené maloplošné využití odpovídající charakteru kombinovaných ploch: zemědělských, přírodních, vodních a vodohospodářských, ploch zelně soukromé a vyhrazené - přípustné využití je využití uvedené u těchto dílčích ploch jako přípustné. Podmíněně přípustné – využití uvedené u dílčích ploch jako podmíněně přípustné, pokud zůstane zachován polyfunkční charakter plochy a nedojde k narušení přírodních či krajinných hodnot území.

Nepřípustné – využití uvedené u ploch zemědělských, přírodních, vodních a vodohospodářských a ploch zeleně soukromé a vyhrazené jako nepřípustné. A.6.3.7

Vodní a vodohospodářské plochy (VV)


Vodní toky protékající územím (Kombutský, Kotvrdovický, Podomský potok, Rakovec) a vodní plochy (rybníky Olšovec, Budkovan, Dýmák, Vrbový a Dubový rybník). Navrhované plochy:

•

navržena je obnova rybníčku Floriánek na Podomském potoce, nově navržen je rybník Rakovec v Rakoveckém údolí Územní rezervy:

•


•

Nespecifikovány.


30


Koncept ÚP

P o d m í n k y p r o v y u ž i t í p l o c h y:

Přípustné – plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků, stavby nutného technického vybavení (tělesa hrází, výpustné objekty…) a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. Podmíněně přípustné - zeleň, mobiliář. Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností.

A.6.4 Zásady prostorového uspořádání sídla, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu A.6.4.1

Zastavěné a zastavitelné území

Zásady urbanistické koncepce řešení územního plánu jsou popsány v bodě A.3 této zprávy. Z hlediska stávajícího využití ploch převažuje v Jedovnicích zóna bydlení a rekreace a rozvoj těchto zón je prioritní. Ve vazbě na stávající zástavbu městyse je navrženo jeho přiměřené doplnění (lokality Zahradní, Na Větřáku, Chaloupky a Za Kostelem). Je navržena přestavba těch území, která jsou urbanisticky narušená nebo dožívající (lihovar, kamnárna). Z hlediska dopravního řešení je nutné dotvořit strukturovaný systém dopravní obsluhy. Z hlediska rekreace je nevíce atraktivní prostor kolem rybníka Olšovce, určený jak pro hromadnou (pláže, kemp, hotely) tak pro individuální rekreaci (chatové lokality). Při dostavbách nebo rekonstrukcích je nutno respektovat charakter okolní zástavby (hmotovou strukturu, výškovou hladinu, způsob zastřešení) a sledovat půdorysnou osnovu zástavby – stavební čáru. Nová zástavba v rozvojových plochách bude řešena na základě podrobnější dokumentace (předepsané urbanistické studie – Zahradní, Za kostelem, Chaloupky), s dodržením stanovené výškové hladiny. Zastavěná plocha pozemku RD nepřekročí 30% jeho celkové rozlohy. Plochy výroby včetně stávajících ploch je třeba doplnit zelení, zejména na jejich obvodu. Důvodem je často pohledová exponovanost objemných staveb a jejich nevhodné situování v krajině (areály zemědělské výroby). V průmyslových zónách je vhodné navrhovat veřejné obslužné komunikace dostatečné šířky a doplnit je alejemi, které souvislé celky výroby vhodně rozčlení. Stavby v plochách obsahující chráněné prostory (např. bydlení, školství, zdravotnictví) přiléhající k silnicím II. třídy nebo k jiným zdrojům hluku - průmyslová výroba, ostatní dopravní stavby, plochy veřejné vybavenosti - budou povolovány pouze tehdy, nebude-li překročena přípustná hladina hluku, chráněné prostory budou navrhovány až na základě hlukového vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný prostor a chráněné venkovní prostory staveb, včetně doložení reálnosti navržených protihlukových opatření. Přípustnost bude posuzována v rámci řízení dle stavebního zákona. Celé řešené území je územím archeologického zájmu (včetně území s archeologickými nálezy) a v takových případech je stavebník již v době přípravy stavby povinen tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Ve stávajících plochách bydlení je při dostavbách nebo rekonstrukcích nutno respektovat charakter okolní zástavby (hmotovou strukturu, výškovou hladinu, způsob zastřešení) a sledovat půdorysnou osnovu zástavby – stavební čáru. Kompaktní zástavba Jedovnic vrcholí v centru s výrazným náměstím městského charakteru. Významnou dominantu tvoří jednoduchý gotický kostel a fara s bohatou zelení starých lip na bývalém


31


Koncept ÚP

hřbitově. Panorama je dále zvýrazněno školními objekty Na Větřáku a skupinou věžových bytových domů v lokalitě Na Kopci. Navrhovaná zástavba bude výškově omezena na 4 NP s možností využití podkroví v případě sklonité střechy u bytových domů, rodinné domy max. 2 NP + podkroví. Zástavbu na okrajích obytného území je doporučeno řešit rozvolněnými formami přízemních objektů s podkrovím, s velkým podílem obytné zeleně, vytvářející přechod obce do krajiny. Na dosud nezastavěných plochách kolem Olšovce je umístění objektů v parkově upravené zeleni podmíněno výškou a objemem, které odpovídají zástavbě v okolí. Řešené území se nachází v zájmovém území MO ČR – ochranném pásmu komunikačního vedení, ochranném pásmu leteckých staveb a zařízení MO ČR a ochranném pásmu objektu důležitého pro obranu státu MO ČR. V případě umísťování především větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN a VN, retranslačních stanic a základnových stanic mobilních operátorů bude návrh projednán S VUSS Brno. V případně umisťování výškových staveb nad 30 m bude jejich situování projednáno s VUSS Brno z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva. A.6.4.2

Nezastavěné území

K doplnění ve volné krajině jsou navrženy zejména plochy přírodní (ke zvýšení ekologické stability i estetických hodnot krajiny), v zastavěném území pak zeleň na veřejných prostranstvích a zeleň ochranná, které mají zvýšit obytný potenciál a zlepšit jeho životní prostředí. •

v případě konkretizace staveb (rekreační, ubytovací objekty, aj.) ve volné krajině v rámci dalších stupňů PD bude nutno posoudit v samostatném řízení tyto stavby z hlediska jejich dopadu na krajinný ráz dle § 12 odst. 2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

A.7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jdeli o: a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, b) veřejně prospěšná opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků ÚSES a ochranu archeologického dědictví, c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, d) asanaci (ozdravění) území. I. Veřejně prospěšné stavby: A.7.1.1.1

Koridory dopravní infrastruktury WD:

WD01 – silnice II. třídy WD02 – komunikace místní WD03 – komunikace pěší A.7.1.1.2

Koridory a objekty technické infrastruktury WT:


32


Koncept ÚP

WT01 – koridory technické infrastruktury WT02 – objekty na sítích technické infrastruktury II. Veřejně prospěšná opatření: WR

zvyšování retenční schopnosti krajiny

•

WR 01

rybník Floriánek - p.č. 2199

•

WR 02

rybník Rakovec - p.č. 2661/1,3; 2666/9-11, 18

WU

založení prvků územního systému ekologické stability

III. Asanace a stavby na dožití: Nejsou navrženy.

A.8 VYMEZENÍ

DALŠÍCH

VEŘEJNĚ

PROSPĚŠNÝCH

STAVEB

A

VEŘEJNĚ

PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Uplatnění předkupního práva ve prospěch městyse Jedovnice není požadováno.

A.9 VYMEZENÍ MOŽNÉHO

PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ BUDOUCÍHO

VYUŽITÍ,

VČETNĚ

PODMÍNEK

PRO

JEHO

PROVĚŘENÍ Na rezervních plochách pro rozvoj městyse po návrhovém období územního plánu je určen způsob využití. Jedná se o lokality: •

Zahradní - část lokality (ZPF) je územní rezervou pro budoucí výstavbu BD a RD (ve variantách), dále pro sportovní areál a související zeleň veřejnou a ochrannou, bude upřesněno v návrhu ÚP,

•

U kravína (R5) - je ve vazbě na stávající areál Agris a přeložku II/379 územní rezervou pro průmyslovou výrobu

•

Pod Harbechem (R6) - je ve vazbě na stávající areál Koplastu a návrhové plochy průmyslové zóny územní rezervou pro průmyslovou výrobu

Jedná se o koridory silnice (variantní řešení): •

II/379 - přeložka silnice II. třídy, zčásti variantně místní komunikace

•

místní komunikace z kruhového objezdu přeložky II/379 k Agrisu ,

Jakékoli využití, jež by v budoucnu znemožnilo zastavění území, je nepřípustné. Zemědělské využití je zatím bez omezení s výjimkou investic do půdy za účelem jejího dlouhodobého zhodnocení. Přehled ploch územních rezerv – viz tabulka:


33

PŘEHLED ÚZEMNÍCH REZERV, ÚP BLANSKO Číslo plochy

Funkce

kód využití R1 BI bydlení v RD - Zahradní R2 BI bydlení v RD - Zahradní R3 BI bydlení v RD - Zahradní R4 OS veř. vybavenost - tělových. a sport - Zahradní R5 VP výroba a skladování - lehký průmysl - u Agrisu R6 VP výroba a skladování - lehký průmysl - u Koplastu R7 VP výroba a skladování - lehký průmysl R8 ZV zeleň veřejná - Zahradní R9 ZV zeleň veřejná - Zahradní R10 ZV zeleň veřejná - Lagionářská R11 ZS zeleň soukromá - na Větřáku R12 ZO zeleň ochranná a izolační celkem územní rezervy celkem

Plocha [m2] Bx 11375 7347 9791

podle funkčního využití

Rx

Ox

Sx

Dx

Tx

Vx

Zx

Nx

29508 23681 20434 8218

17138

0

29508

0

0 131686

0

52333

2938 2475 2571 20308 4415 32707

0


A.10 VYMEZENÍ JEJICH

Koncept ÚP

PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN

VYUŽITÍ

ÚZEMNÍ

STUDIÍ

PODMÍNKOU

PRO

ROZHODOVÁNÍ,

STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Lokality, na které bude nutno zpracovat územní studii nebyly vymezeny. V případě nových rozvojových ploch pro bydlení „na zelené louce“ je podmínkou pro výstavbu zpracování podrobnější dokumentace - urbanistické studie, která upřesní vedení obslužných komunikací a napojení na inženýrské sítě včetně formy zástavby rodinnými domy. Jedná se o tyto lokality: I. Lokalita Zahradní II. Lokalita Za kostelem – Z11 III. Lokalita Chaloupky – Z9 III. Golfové hřiště – variantní řešení V lokalitě Na Kopci je nutno ideově vyřešit přestavbové území bývalého lihovaru - P1 (nejlépe urbanisticko architektonickou soutěží).

A.11 VYMEZENÍ

PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ

REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ A ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č.

9 VYHLÁŠKY Č. 500/2006 SB.

Regulační plány stanovují podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Zpracování regulačního plánu není pro žádnou lokalitu předepsáno.

A.12 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Od jednoznačné etapizace ÚP bylo upuštěno. Časově je ÚP dělen pouze na návrhové období a výhled. Pro výhled jsou zakresleny plochy územních rezerv, tyto plochy lze zastavět pouze po vyčerpání ploch návrhových a po provedení změny územního plánu. Návrh V časově nejbližší etapě výstavby bude využito zejména proluk v zástavbě, dále ploch, na které již byla zpracována podrobnější dokumentace a tato dokumentace je v souladu s řešením konceptu ÚP nebo ploch, které přímo navazují na stávající zástavbu. V této etapě budou realizovány místní komunikace, vyvolané potřebou výstavby, parkoviště, pěší propojení apod.. • • • •

Na Větřáku a částečně lokalita Zahradní přestavba lihovaru, plochy přestaveb pro bydlení plocha středisko sběrných odpadů na areálem Agrisu rozšíření autokempu


34


Koncept ÚP

Územní rezervy Na plochách územních rezerv je v návrhovém období územního plánu ponecháno stávající využití, jakékoliv využití, které by v budoucnosti zamezilo jejich zástavbu ve výhledu se beze změny ÚP nepřipouští. Vzhledem k tomu, že návrhové plochy v ÚP splňují potřeby rozvoje městyse nad rámec schváleného zadání, nejsou řešeny územní rezervy pro bydlení.

A.13 VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Společensky významné stavby v centru městyse, památky, stavby v pohledově exponovaných polohách, přestavba bývalého lihovaru, golfové hřiště.

A.14 VYMEZENÍ STAVEB NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ PODLE § 117 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA

STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Nebyly vymezeny.

A.15 ÚDAJE

O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU

PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Textová část řešení ÚP má celkem 35 stran a 2 přílohy.


35

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545 575 250, 545 576 740 Fax.: 545 576 250 E-mail: [email protected] IČ: 46990798 DIČ: CZ 46990798

Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Brno, květen 2011

1

Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování koncepcí na životní prostředí

Část A vyhodnocení vlivů na životní prostředí Úvod

4

1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 1.1. Obsah a cíle konceptu územního plánu Jedovnice 1.2. Vztah k jiným koncepcím

4 4 7

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace 8 2.1. Informace o současném stavu životního prostředí 2.1.1. Přírodní podmínky 2.1.2. Současný stav složek životního prostředí

8 8 9

2.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení záměrů konceptu ÚP

15

3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny

19

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména se zřetelem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti 22 4.1. Výhradní ložiska nerostných surovin 22 4.2. Vodní hospodářství 22 4.3. Ochrana přírody a krajiny 23 4.4. Ochrana kulturních hodnot 23 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace (včetně vlivů sekundárních, synergických a dalších) 24 5.1. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy smíšené obytné 24 5.2. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro bydlení hromadné 24 5.3. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro bydlení individuální 25 5.4. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro rekreaci individuální 25 5.5. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro rekreaci hromadnou 25 5.6. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice - plochy pro tělovýchovu a sport 25 5.7. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice - plochy pro komerční občanské vybavení 26 5.8. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice - plochy pro výrobu a skladování 26 5.9. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro technickou infrastrukturu 26 5.10. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro dopravní infrastrukturu 26 5.11. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy pro zeleň veřejnou 26 5.12. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy pro zeleň ochrannou a izolační 27 5.13. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy pro zeleň soukromou 27 5.14. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy přírodní 27 5.15. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy vodní a vodohospodářské 27 5.16. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy pro veřejná prostranství 28

2

5.17. Vlivy koncepce na veřejné zdraví

28

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení 28 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí 7.1. Návrh opatření - Plochy pro bydlení 7.2. Návrh opatření - Plochy pro rekreaci 7.4. Návrh opatření - Plochy pro veřejnou vybavenost 7.5. Návrh opatření – Plochy pro výrobu a skladování 7.6. Návrh opatření - Plochy pro technickou infrastrukturu 7.7. Návrh opatření - Plochy pro dopravní infrastrukturu 7.8. Návrh opatření - Plochy pro zeleň 7.9. Návrh opatření - Plochy přírodní 7.10. Návrh opatření - Plochy pro vodní hospodářství 7.11. Návrh opatření - Plochy pro veřejná prostranství

30 30 30 31 31 31 31 32 32 32 32

8. Zhodnocení způsobu zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant 32 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí

36

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

37

11. Závěr

38

ÚDAJE O ZPRACOVATELI HODNOCENÍ:

41

3

Úvod Vyhodnocení vlivu Konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí je zpracováno v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2001 Sb. a dále dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Hodnocena je koncepce ve fázi konceptu územního plánu obce ve smyslu ustanovení § 10 i zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dle přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Pro část A – posouzení vlivů na životní prostředí byl přiměřeně použit podklad „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“1 a M e t o d i c k ý v ý k l a d k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení § 10i a ustanovení souvisejících zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen „zákon“), při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí (Příloha k č.j. 3131/OPVI/04).

1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Cílem a obsahem územního plánu Jedovnice (dále jen ÚP) je funkční vymezení a uspořádání ploch v obci, stanovení základních zásad organizace území, včetně postupu při jeho využití, uvedení podmínek výstavby, k vytvoření předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, se zvláštním zřetelem na životní prostředí a jeho ochranu. Městys Jedovnice se nachází v okrese Blansko, je samostatnou obcí se sídlem obecního úřadu, sousedí s katastry Kotvrdovice, Senetářov, Bukovinka, Křtiny, Rudice, Lažánky, Vilémovice a Krasová. Na jihovýchodním okraji sousedí s okresem Vyškov (k.ú. Ruprechtov). 1.1. Obsah a cíle konceptu územního plánu Jedovnice Základní koncepce rozvoje městyse Koncepce rozvoje území obce vychází z podmínky respektovat definované a chráněné hodnoty území (ochrana je zajišťována jinými právními předpisy či správními opatřeními) a z požadavku vymezit rozvojové plochy obce s hlavním cílem zabezpečit soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Prioritou je návrh ploch pro bydlení, navazujících na stávající zástavbu, rozvoj ploch občanského vybavení, účelný návrh koridorů a ploch veřejných prostranství, návrh ploch pro výrobu a ploch smíšených. Doplněny jsou koridory pro technickou infrastrukturu. Nová zástavba svojí hmotou ani významem nenaruší okolní prostředí, navržená koncepce ÚP respektuje přirozené centrum Jedovnic. Pro rozvoj krajiny je v souladu s řešením komplexních pozemkových úprav zapracován ÚSES, řešena je průchodnost území a ochrana půdy před erozí. V řešeném území se vyskytují přírodní hodnoty, které jsou dány především rozmanitostí ploch využívání území, krajinnými formacemi a vodními plochami. Jejich ochrana je řešena vymezením ploch přírodních, pro které jsou stanoveny podmínky využití.

1

Věstník MŽP 08/2004 – dále jen „metodika SEA“ 4

S ohledem na ochranu krajinného rázu je respektován CHKO Moravský Kras s významnými estetickými a přírodními hodnotami. V řešeném území se dále vyskytují hodnoty kulturní, urbanistické a architektonické, které jsou dány kulturním dědictvím. Jejich respektování je nezbytnou podmínkou řešení. Navržená koncepce rozvoje Jedovnic • posuzuje možnosti rozvoje městyse ve variantách, v okrajových částech řeší zástavbu jako nízkopodlažní, se zahradami přecházejícími do krajiny, • posuzuje reálnost přeložky II/379 - ÚP je řešen ve variantách s obchvatem a bez obchvatu, • řeší problematický prostor křižovatky silnic II/379 a II/373, • navrhuje rozvíjet městys především s ohledem na možnost dílčího řešení dopravních problémů (místní komunikace souběžná se silnicí II/379 a na ni navazující návrhové plochy), • hlavní rozvojové plochy pro bydlení situuje ve vazbě na centrální část obce, • posiluje funkce centrální části sídla spolu se zkvalitněním jeho prostředí, • podporuje rozvoj rekreace a turistického ruchu, • prověřuje změny rezervních ploch (obsažené v platném ÚPNSÚ Jedovnice) na návrhové a obráceně Koncept územního plánu vymezuje: • návrhové plochy bydlení (bydlení hromadné, bydlení individuální, plochy smíšené obytné), • návrhové plochy pro rekreaci (rekreace individuální, rekreace hromadná), • návrhové plochy pro veřejnou vybavenost (tělovýchova a sport), • návrhové plochy pro výrobu a skladování, • návrhové plochy pro technickou infrastrukturu, • návrhové plochy pro dopravní infrastrukturu, • návrhové plochy pro zeleň (zeleň veřejná, zeleň ochranná a izolační, zeleň soukromá), • plochy přírodní, • plochy pro vodní hospodářství (plochy vodní a vodohospodářské), • návrhové plochy veřejných prostranství. Jedná se městys, kde je základní urbanistická struktura dlouhodobě fixována. Veškeré návrhové plochy doplňují tuto strukturu a zlepšují kvalitu stávajícího bydlení. Samospráva rozhodla o pořízení konceptu územního plánu městyse Jedovnice v následujícím rozsahu: Základní varianta Plochy smíšené obytné SO

- Z1, Z2, Z21

Plochy pro bydlení hromadné BH

- Z3

Plochy pro bydlení individuální BI

- Z4 až Z14

Plochy pro rekreaci individuální RI

- Z15, Z16

Plochy pro rekreaci hromadnou RH

- Z17

Plochy pro tělovýchovu a sport

- Z18, Z19

Plochy pro komerční občanské vybavení

- Z20

Plochy pro výrobu a skladování VP

- Z22, Z23, Z24

Plochy pro technickou infrastrukturu TO

- Z25

Plochy pro dopravní infrastrukturu DS

- Z26 5

Plochy pro zeleň veřejnou ZV

- K27 až K30

Plochy pro zeleň ochrannou a izolační ZO - K31 až K35 Plochy pro zeleň soukromou ZS

- K36, K37

Plochy přírodní NP

- K38 až K41

Plochy vodní a vodohospodářské VV

- K42, K43

Územní rezervy základní varianta Plochy pro bydlení individuální BI

- R1 až R3


- R4


- R5 až R7

Plochy pro zeleň veřejnou ZV

- R8 až R10

Plochy pro zeleň soukromou ZS

- R11

Plochy pro zeleň ochrannou a izolační ZO - R12 Varianta 2 Plochy pro výrobu a skladování VP

- Z24 (změna rozlohy)


- Z44

Územní rezervy varianta 2 Plochy pro dopravní infrastrukturu DS

- R3

Plochy pro zeleň ochrannou a izolační ZO - R14, R15 Plochy pro zeleň soukromou ZS

- R16


- R5 až R7 (změna rozlohy)

Odbor životního prostředí a zemědělství vydal stanovisko 8.3. 2010 (pod značkou S-JMK 23433/2010/OÚPSŘ) z hlediska vlivů na životní prostředí: Na základě posouzení podle kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona u p l a t ň u j e požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Jedovnice na životní prostředí. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů: Pro návrh zadání územního plánu obce Jedovnice nevyloučil orgán ochrany přírody jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality Moravský kras soustavy Natura 2000. Jedná se tedy o koncepci posuzovanou ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývající z ustanovení §45i odst.2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. OŽP tímto u p l a t ň u j e p o ž a d a v e k na vyhodnocení vlivů územního plánu obce Jedovnice na životní prostředí. Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autorizací podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve spolupráci s osobou, která je držitelem autorizace podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí je uveden v příloze zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Vyhodnocení se zaměří zejména na možné střety se zájmy ochrany přírody (evropsky významnou lokalitu – Moravský kras). Upozorňujeme na ustanovení §45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., které stanoví pro případ, kdy nelze vyloučit negativní vliv koncepce na lokality Natura 2000, povinnost zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vlivy na tyto lokality vyloučit nebo zmírnit.

6

Nedílnou součástí další fáze ÚP Jedovnice bude vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí je uveden v příloze stavebního zákona č. 183/2006 Sb., a bude zpracované autorizovanou osobou podle § 19 zákona 100/2001 Sb.. Výše uvedené vyhodnocení musí postihnout vlivy navrhovaných změn územního plánu na složky životního prostředí a na veřejné zdraví. 1.2. Vztah k jiným koncepcím Základními aktuálními dokumenty pro ochranu životního prostředí (ŽP) v České republice jsou Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní politika životního prostředí 2004 - 2010, Národní strategie ochrany biodiverzity, Národní program snižování emisí ČR, Plán odpadového hospodářství ČR, Operační program Životní prostředí ČR 2007-2013 a většina těchto dokumentů je zaměřena na jednotlivé složky životního prostředí, Státní politika ŽP je pojata v komplexně. Z dokumentace Politika územního rozvoje, která byla schválena usnesením vlády č. 929/2009 ze dne 20. 07. 2009 pro k.ú Jedovnice vyplývá následující: Městys Jedovnice je dle Politiky územního rozvoje 2008, součástí Rozvojové oblasti Brno, označené jako OB3. Částí ORP Blansko, jejíž součástí je i městys Jedovnice, prochází i rozvojová osa O9 Brno-Svitavy/Moravská Třebová, která byla vymezena v souvislosti se silnicí I/43, připravovanou silnicí R43 a tranzitního železničního koridoru trati č.260 BrnoČeská Třebová. Městys Jedovnice však není územím, které by bylo přímo ovlivněné touto významnou dopravní trasou. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje nebyly doposud vydány. Pro část řešeného území je platný Územní plán velkého územního celku CHKO Moravský kras. Z částí územního plánu velkého územního celku, které nepozbyly platnosti, nevyplývají pro řešení ÚP žádné požadavky. Na základě schválených Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Blansko z července roku 2008 (atelier A.VE. a GB-geodézie) a jejich aktualizace z r. 2010 jsou do konceptu územního plánu Jedovnice zapracovány limity využití území. Z dokumentace Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras na období 2007 – 2016 pro řešené území vyplývá následující: • jihozápadní část řešeného území se nachází na území CHKO Moravský kras, • v řešeném území se nachází I., II., III. zóna ochrany. Základní ochranné podmínky CHKO jsou uvedeny v § 26 zákona c. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny v platném znění. Dalšími koncepčními dokumenty, které mají vztah k ÚPD jsou: • • • • • • • •

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, konsorcium firem GaREP, spol. s r.o. a VUT v Brně, 2006; Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010- 2013, sdružení VUT v Brně, Masarykova universita Brno, GaREP Brno, 2010; Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., 2006; Generel krajských silnic Jm kraje, Souhrn návrhů generelu krajských silnic, odbor dopravy KÚ JmK, 2008, Generel krajských silnic Jihomoravského kraje, UDIMO, s. r.o., 2006; Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO–Management, s.r.o., 2004; Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na léta 2006 – 2010, Lipka, o.s., 2006; Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje, Atelier FONTES, s.r.o., 2005; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje včetně aktualizací do dubna 2011, AQUATIS a.s.; 7

• • •

Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení, Agroprojekt PSO, s.r.o., 2005; Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, JmK, 2006; Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje (příloha č. 1 k Nařízení JMK č. 384/2004 Věstníku právních předpisů JMK vč. rozptylové studie, 2006).

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace 2.1. Informace o současném stavu životního prostředí Řešené území je vymezeno správním územím městyse Jedovnice. Plocha řešeného území v souhrnu činí 1425 ha. Jedovnice leží v jihovýchodní části Blanenského okresu, převážně v údolí Jedovnického potoka. Nejnižší nadmořská výška 460 m n.m. je v údolí Jedovnického potoka na severozápadním okraji k.ú. Nejvyšší vrcholy nalezneme na západním okrají k.ú. a jedná se především o Tipeček (543 m n. m.), Jedlová (563 m n. m.) a Jedlovice (571 m n. m.). Krajinu na k.ú. Jedovnic lze obecně charakterizovat jako krajinu lesní a lesozemědělskou, dlouhodobě ovlivněnou činností člověka. Lesní porosty zaujímají téměř 48 % rozlohy k.ú. (682 ha). Jedná se o souvislé lesní celky v jihovýchodní části území a menší lesní celky. Zemědělská půda dnes zaujímá více než 38 % výměry katastru, z toho 74 % připadá na půdu ornou, 7,4 % na zahrady a sady, více než 18 % na trvalé travní porosty. Zahrady navazují přímo na zástavbu obce, sady se ve volné krajině nevyskytují. Neobdělané plochy (v přehledu výměr uváděny jako tzv. ostatní plochy) zaujímají přibližně 6 % z celkové výměry katastru. Vodní plochy v řešeném území zaujímají více jak 4 % z celkové rozlohy k,ú. Jde především o rybníky, méně vodní toky. 2.1.1. Přírodní podmínky 2.1.1.1. Geologické podmínky Geologické podloží budují převážně paleozoické horniny spodního karbonu – droby, břidlice a slepence. Na západní okraj území zasahují devonské vápence hádsko-říčské, křtinské a vilémovické. Na podložních horninách spočívají útržky sedimentárního pokryvu – neogenní vápnité jíly a písky, kvartérní deluviální sedimenty, spraše a sprašové hlíny.Údolí vodních toků vyplňují fluviální sedimenty. Výhradní ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území V řešeném území se nachází chráněné ložiskové území (39225 – Jedovnice, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu). Dnes zde těžba neprobíhá. 2.1.1.2. Geomorfologické podmínky Podle regionálního členění reliéfu ČR (Demek J. a kol., 1987) náleží řešené území k Brněnské vrchovině. Celek Podcelek Okrsek

8

IID - 2 – Bobravská vrchovina IID – 3C Konická vrchovina IID – 3C - 8 – Jedovnicko - račická sníženina IID – 3C - 9 – Kojálská planina Jedovnicko – račická sníženina – je tvořena tektonickým úzkým a misty se kotlinovitě rozšiřujícím prolomem směru SZ – JV. Na svazích vystupují četné skalní útvary a mrazové sruby se svahovými haldami při úpatí. Na přítocích se vytvořily náplavové kužely. Kojálská planina – se vyznačuje konvexně vyklenutým plochým povrchem, mělce rozčleneným sítí úvalovitých údolí převážně směru SZ – JV. Na polích a kamenicích jsou hojné tzv, sluňáky – pozůstatky žlutohnědé křemičité kůry zvětrávání na zarovnaném povrchu z období po svrchní křídě. 2.1.1.3. Klima Podle Mapy klimatických oblastí 1:500 000 (Quitt E., 1975) náleží nejnižší polohy na jihovýchodě území do oblasti MT9. Vyšší část k.ú pak patří do klimatické oblasti MT5. Vrcholové partie lze zařadit do MT3. Pro klimatickou oblast MT9 je charakteristické dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Pro klimatickou oblast MT5 je typické normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou. Klimatická oblast MT3 má krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. 2.1.1.4. Půdní pokryv Výskyt půdních typů je vázán na mateřskou horninu a pokryv zvětralin. Výskyt půd je zároveň značně ovlivněn reliéfem a hydrickým režimem. Plošně převažují kambizemě typické kyselé, které se vyvinuly z drob a břidlic České vysočiny. Na vápencích vznikly typické rendziny a rendziny kambizemní. V údolí Jedovnického potoka nalezneme glej typický a v okolí rybníka Budkovan také pseudogleje. 2.1.2. Současný stav složek životního prostředí 2.1.2.1. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména průmyslovou a zemědělskou výrobou, provozem na komunikacích a způsobem vytápění. Všechny spalovací zdroje musí splňovat emisní limity dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., v platném znění. Imisní situace území je poměrně příznivá, nenacházejí se zde větší významné stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Větší znečištění ovzduší nezpůsobuje ani doprava. Pro šíření znečišťujících látek jsou podstatné zejména dva meteorologické parametry – směr a rychlost větru a vertikální teplotní zvrstvení atmosféry. Rozptyl znečišťujících látek souvisí s teplotním zvrstvením, protože čím labilnější je zvrstvení, tím větší turbulence a lepší rozptyl znečišťujících látek a naopak. Vzhledem k údolní poloze sídla a charakteru aktivního povrchu na k.ú. lze předpokládat vytváření inverzí v údolích a tím zvýšení akumulace škodlivých látek v ovzduší. Obec je zásobena elektrickou energií a plynem, čímž je vytvořen předpoklad pro využívání medií bez negativních dopadů na ovzduší. 9

Kvalita ovzduší je celkově dobrá a obec nepatří do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz. Věstník MŽP 2/2009). 2.1.2.2. Půda Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy jsou třídy ochrany zemědělské půd. Tyto jednotky vycházející z klasifikace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), kdy kód BPEJ vyjadřuje mimo jiné také stupeň třídy ochrany zemědělské půdy (I.-V., kdy nejkvalitnější půdy jsou v I. třídě ochrany). BPEJ a třídy ochrany Z hlavních půdních jednotek jsou zastoupeny následující: * 12 ** Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením * 18 ** Rendziny modální, rendziny kambické a rendziny vyluhované na vápencích a travertinech, středně těžké lehčí až těžké, slabě až středně skeletovité, méně vododržné * 26 ** Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry * 37 **Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách * 38 ** Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností * 40 **Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici * 41 ** Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry * 43 ** Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení * 45 ** Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření * 47 ** Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření * 59 ** Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu * 67 **Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné * 68 **Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim. Zastoupené půdy dle BPEJ a jejich ochrany:

10

BPEJ 5.12.00 5.43.00 5.59.00 5.26.11 5.43.10 5.45.01 5.26.01 5.47.00 5.12.10 5.45.11 5.26.14 5.18.14 5.41.68 5.38.16 5.41.78 5.37.46 5.37.16 5.68.11 5.67.01 5.40.67 5.41.78

Třída ochrany zemědělské půdy I II II III II III III III II III IV IV V V V V V V V V V

2.1.2.3. Voda Povrchová voda - vodní toky a nádrže Převážná část katastru Jedovnice patří do povodí Jedovnického potoka (5-15-02-101). Jen menší část (nezastavěná) na jihovýchodě patří do povodí Rakovce (5-15-03-067). Hlavním tokem v území je Jedovnický potok (Podomský), který protéká všemi rybníky v obci. Je neupraven a k rozlivům dochází jen v dolní části. Jeho přítoky v katastru jsou krátké a bezejmenné.Od severu protéká zástavbou Kotvrdovický potok, který je v dolním úseku zatrubněn a ukončen v rybníku Olšovec s pravostranným přítokem potoka Krasová. V západní části katastru jsou krátké bezejmenné toky, které jsou ukončeny v rybníku Dymák a zástavbu prakticky neovlivňují. Ve východní části pak pramení bezejmenné potoky, které jsou přítoky Rakovce Největší vodní nádrží je rybník Olšovec, kterým protéká Jedovnický potok, je určen hlavně k rekreaci s možností využití i pro závody motorových člunů a jen částečně vyrovnává přívalové průtoky na toku. Pokračováním v údolní nivě jsou tři rybníky (Budkovan, Vrbový, Dubový), do kterých se původní Budkovanský rybník rozdělil. Pod Olšovcem na toku jsou dva rybníky Dymák a menší bývalý Floriánek, který je navržen k obnově - v konceptu UP jako návrh (u Staré Huti). Na severu nad zástavbou jsou dvě bezejmenné vodní plochy při Kotrvrdovickém potoce, které mohou částečně zachytit přívalové průtoky a chránit tak částečně zatrubněný úsek potoku. Podle mapy Regiony povrchových vod v ČSR 1:500 000 (V.Vlček, 1971) náleží západní část řešeného území do oblasti málo vodné se specifickým odtokem 3 - 6 l.s-1.km2, nejvodnější měsíce jsou březen, retenční schopnost je malá, odtok je středně rozkolísaný. Koeficient odtoku je dosti vysoký. Východní část území do oblasti málo vodné se specifickým odtokem 3 - 6 l.s-1.km2, nejvodnější měsíce jsou březen, retenční schopnost je velmi malá, odtok je silně rozkolísaný. Koeficient odtoku je střední. Podzemní voda Podle mapy Regiony mělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (H. Kříž, 1971) náleží řešené území do oblasti se sezónním doplňováním zásob, s nejvyššími stavy hladin

11

podzemních vod a vydatnosti pramenů v březnu a dubnu a s nejnižšími stavy v září až listopadu. Průměrný specifický odtok podzemních vod je 0,31 – 0,50 l.s-1.km-2. 2.1.2.4. Příroda a krajina Zájmy v území dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění: Zvláště chráněná území Jihozápadní část území náleží do CHKO Moravský kras, je zde I., II., III. zóna ochrany. Jihozápadní část území zasahuje do EVL CZ 0624130 Moravský kras. Jihovýchodního okraje území se dotýká EVL 0620245 Rakovecké údolí. Do řešeného území zasahují zvláště chráněná území: NPP Rudické propadání, PR Mokřad pod Tipečkem, PR Rakovec. Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky Podle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se v tomto území za VKP považují lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. Registrované významné krajinné prvky se na území městyse Jedovnice nenacházejí. Jako registrovaný významný krajinný prvek je navržen Jedovnický úval. Je to přirozený mělký terénní útvar, trvalé travní porosty jsou doprovázeny dřevinnou lesní i nelesní vegetací. Památné stromy V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy: Hrubá lípa Skupina lip u hřbitova v Jedovnici. Jedovnická alej (u silnice II/379 směr Lažánky). Přírodní parky Řešené území zasahuje do Přírodního parku Rakovecké údolí. Ochrana krajinného rázu K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn dle zákona 114/1992 Sb., byl vyhlášen Přírodní park Rakovecké údolí. Dále je ochrana krajinného rázu je zajištěna na části území vyhlášením CHKO Moravský kras. Ve zbývající části řešeného území je ochrana krajinného rázu zajištěna čistě §12 zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny v platném znění. 2.1.2.5. Biosféra Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění ČR (M.Culek a kol. 1996) leží převážná část katastrálního území Jedovnice v bioregionu 1.52 Drahanském, západní okraj území leží v bioregionu 1.25 Macošském. 1.25 MACOŠSKÝ BIOREGION Macošský bioregion tvoří úzký pruh vápencového území ve středu jižní Moravy. Bioregion zabírá geomorfologický podcelek Moravský kras a má výrazně protáhlý tvar ve směru S - J.

12

Bioregion je tvořen vápencovými plošinami prořezanými skalnatými žleby. Na jižním okraji se vyskytuje i 1., dubový vegetační stupeň, převažuje 4., bukový a na dnech žlebů v inversích je i 5., jedlovo-bukový vegetační stupeň. Moravský kras je jedním ze tří území v českých zemích, kde je plně rozvinut krasový fenomén se specifickým složením vegetace i drobné fauny. Od Pálavy a Českého krasu se liší tím, že je chladnější a vlhčí. V biotě se projevují okrajově vlivy panonské podprovincie, avšak podstatný je vliv Karpat, zejména ve fauně. Netypickou část bioregionu tvoří krasové plošiny pokryté sprašovými hlínami nebo druhohorními sedimenty a zvětralinami, s bikovými, lokálně i květnatými bučinami. V současné době převažují lesy s přirozenou skladbou se zastoupením bohatých dřínových doubrav, dubohabřin, bučin a suťových lesů. Orná půda je postupně převáděna na travní porosty. 1.52 DRAHANSKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí jižní a střední Moravy, zabírá geomorfologický celek Drahanská vrchovina a jižní část celku Zábřežská vrchovina. Bioregion je tvořen vrchovinou na monotónním kulmu, u okrajů se sítí údolí. Biota náleží 3., dubovo-bukovému až 5. jedlovobukovému vegetačnímu stupni, pouze na okrajích (zejména na jihovýchodě a východě) se více uplatňují teplomilné prvky. Potenciální vegetace je řazena do bikových bučin, v členitějším reliéfu do květnatých bučin. Biodiversitu zvyšuje poloha bioregionu v kontaktu s podprovincií severopanonskou i karpatskou, snižuje ji naopak jednotvárný horninný podklad. Netypická část je tvořena okraji na sedimentech permu, křídových pískovcích a na plošším reliéfu se sprašemi, s vegetací acidofilních doubrav a dubohabrových hájů. Na strmých okrajových svazích jsou přítomny i ostrůvky teplomilných doubrav. Na plošinách převažují pole se zbytky vlhkých luk s upolínem, na svazích jsou velké zbytky bučin a kulturní smrčiny. Biochory v řešeném území: (Biogeografické členění České republiky II, M. Culek a kol., 2003). 4BA Erodované plošiny na vápencích 4. v.s. . Kostru potenciální přirozené vegetace tvoří strdivková bučina (Melico-Fagetum), na úpatích ojedinělých skal přecházející do suťových lesů asociace Lunario-Aceretum. Podél ojedinělých potoků se vyskytují nivy s vegetací podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Na odlesněných místech převládají ovsíkové louky svazu Arrhenatherion, na svazích ochuzená vegetace svazu Bromion. 4BM Erodované plošiny na drobách 4. v.s. Základním typem potenciální přirozené vegetace je mozaika bučin květnatých, a to strdivkových (Melico-Fagetum) nebo kostřavových (Festuco-Fagetum), a acidofilních bikových (Luzulo-Fagetum), které na obohacených místech doplňují ostřicové bučiny (Carici pilosae-Fagetum). Na svazích severního kvadrantu se ostrůvkovitě objevují i horské květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum). 4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s. V nevýrazných sníženinách a na plošinách dominují bikové jedliny (Luzulo pilosaeAbietetum), které na lesních prameništích a kolem malých potůčků provázejí ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Podél potoků se vyskytují nivy s vegetací podsvazu Alnenion glutinoso-incanae a vegetace svazu Petasition officinalis. V bezodtokých sníženinách se stagnující vodou lze očekávat bažinné olšiny ze svazu Alnion glutinosae, nejspíše as. Carici elongatae-Alnetum. Hlavním typem potenciální přirozené vegetace na relativně sušších stanovištích jsou acidofilní doubravy, zejména jedlové (Abieti-Quercetum), nebo acidofilní jedlobučiny, nejspíše Luzulo-Fagetum, subas. luzuletosum albidae, na Drahanské vrchovině (1.52) snad i ochuzené strdivkové bučiny (Melico-Fagetum). Na

13

odlesněných vlhkých místech se objevují rašelinné louky svazu Caricion fuscae, které přecházejí ve vlhké louky svazu Calthion. Kolem rybníků se vyskytuje vegetace vysokých ostřic (Magnocaricion elatae) a komplex vodní vegetace. 4RE Plošiny na spraších 4. v.s. Dominujícím typem potenciální přirozené vegetace jsou kyčelnicové bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum), na stanovištích s více illimerizovanými půdami přecházející v ochuzené strdivkové bučiny (Melico-Fagetum) až v acidofilní bikové bučiny (LuzuloFagetum). Na lesních prameništích (mimo 1.25) lze předpokládat ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum), kolem potoků snad ještě střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum). Pro odlesněná místa zřejmě jsou (byly) typické mezofilní louky svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na mokřinách vlhké louky svazu Calthion. 4UM Výrazná údolí v drobách 4. v.s. Dominantním typem potenciální přirozené vegetace jsou strdivkové bučiny (MelicoFagetum), které na okyselených místech přecházejí do bikových bučin (Luzulo-Fagetum), na úpatích naproti tomu v ostřicové bučiny (Carici pilosae-Fagetum). Na prudkých svazích mimo jižní kvadrant se objevují i květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) nebo suťové lesy (Aceri-Carpinetum nebo Lunario-Aceretum). Pro příkré jižní svahy jsou typické bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petraeae) a na jejich úpatích hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), přecházející do karpatských ostřicových dubohabřin (Carici pilosae-Carpinetum). Podél větších toků se vyskytují ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae). Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech svazu Calthion. Přírodní biotopy v řešeném území: (Mapování biotopů. Přírodní biotopy – aktualizace mapování. Mapový server AOPK ČR, 2011). V1F - Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod V4 - Makrofytní vegetace vodních toků M1.1 - Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.7 - Vegetace vysokých ostřic T1.1 - Mezofilní ovsíkové louky T1.5 - Vlhké pcháčové louky T1.6 - Vlhká tužebníková lada T3.4D - Širolisté suché trávníky (stanoviště 6210, v biotopech jako mozaika) T4.2 - Mezofilní bylinné lemy K3 - Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny L2.2 - Údolní jasanovo-olšové luhy L3.1 - Hercynské dubohabřiny L4 - Suťové lesy L5.1 - Květnaté bučiny L5.4 - Acidofilní bučiny. S1.1 - Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin v mozaice (stanoviště 8210) S1.2 - Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin v mozaice (stanoviště 8228) 2.1.2.6. Lesy Zájmové území se nachází v přírodní lesní oblasti (PLO) 30 – Drahanská vrchovina. Plošně převažují společenstva 4. vegetačního stupně, mnohem méně se vyskytují Společenstva 3. a 5.vegetačního stupně. Lesní porosty (PUPFL) mají na k.ú. Jedovnice rozlohu 682 ha. Plošně dominují lesy zvláštního určení - lesy Mendelovy univerzity sloužící lesnickému výzkumu a výuce, částečně 14

pak i lesy v CHKO Moravský kras – lesy potřebné pro zachování biologické rozmanitosti, ze zvýšenou půdoochrannou, vodoochrannou a krajinotvornou funkcí. V lesích ve vlastnictví Lesů ČR převažují lesy hospodářské v menší míře i lesy ochranné – lesy na nepříznivých stanovištích. Část lesa v NPP Rudické propadání je vymezena jako les ochranný. 2.1.2.7. Krajinný ráz Tento pojem je kodifikován v právním řádu. Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví v § 12: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. V evropském kontextu náleží řešené území Jedovnice do megatypu polootevřené zemědělské krajiny. Megatypy evropského členění krajiny je možno dále na území ČR dělit na nižší jednotky – makrotypy (dle Typologie české krajiny, projekt VaV/640/1/03, doba řešení 2003-2005, LÖW & spol, s.r.o.). Navržené typy krajin tvoří rámce pro členění krajiny na regionální úrovni. Jednotlivé typy jsou vymezeny a popsány z hlediska přírodního, socioekonomického i kulturně-historického. Vznikly tak tři vůdčí rámcové krajinné typologické řady postihující přímo či zprostředkovaně hlavní typologické rámce vlastností české krajiny, zjednodušeně shrnuty pod: I. rámcové sídelní krajinné typy, II. rámcové typy využití krajin, III. rámcové typy reliéfu krajin. Větší část katastrálního území Jedovnice náleží do vrcholně středověké sídelní krajiny hercynika, jihovýchodní zalesněná část náleží do pozdně středověk sídelní krajiny. I. rámcové sídelní krajinné typy: 3 – vrcholně středověké sídelní krajiny 5 – pozdně středověké sídelní krajiny II. rámcové typy využití krajin:

M – lesozemědělské krajiny L – lesní krajiny

III. rámcové typy reliéfu krajin:

2 – krajiny pahorkatin a vrchovin Hercynika 12 – krajiny krasových planin

Průnikem uvedených rámcových typů krajin byly v daném k.ú. vymezeny krajinné typy popsané trojmístným kódem – 3L2, 3M2, 3M12, 5L2. Podle studie „Vyhodnocení krajinného rázu v CHKO Moravský kras“ (LÖW & spol., 2002), která se však zabývá pouze územím CHKO Moravský kras, náleží západní část území do dvou krajinných oblastí: Rudické propadání Bezlesé krasové planiny.

2.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení záměrů konceptu ÚP Uskutečnění záměrů zařazených do konceptu územního plánu Jedovnice předpokládá vlivy negativní i pozitivní. Hodnocení SEA věnuje pozornost především vlivům negativním a hledá možnosti jejich eliminace, zmírnění či kompenzace. Tab.: Ovlivnění složek ŽP nerealizací záměrů navržených v konceptu ÚP Jedovnice.

15

Ovzduší

Půda

Podzemní vody

Povrchové vody

Odtokové poměry

ZCHÚ a jejich OP

NATURA 2000

VKP registrované

VKP ze zákona

Biotopy

ÚSES

Krajinný ráz

17,5077 6,5888

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 1

1,0125

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4,4361

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0,4730

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,1993

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

9,67 2,7071

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 -1

-1 -1

2,3454

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

6,1804

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2,8513 2,9508 5,2333 3,2700

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 1 -1

Plochy pro veřejnou vybavenost (OS) 69,9000 Plochy pro výrobu a skladování (VP) 1,7000

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

2 0

2 0

0 0

2 1

42,0800 -2 2,4300 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

Návrhové plochy ÚP Jedovnice Základní varianta Plochy pro bydlení (SO, BH, BI) Plochy pro rekreaci (RI, RH) Plochy pro veřejnou vybavenost (OS, OK) Plochy pro výrobu a skladování (VP) Plochy pro technickou infrastrukturu (TO) Plochy pro dopravní infrastrukturu (DS) Plochy pro zeleň (ZV, ZO, ZS) Plochy přírodní (NP) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy veřejných prostranství (PV)

Rozloha celkem (ha)

Územní rezervy – základní varianta Plochy pro bydlení (BI) Plochy pro veřejnou vybavenost (OS) Plochy pro výrobu a skladování (VP) Plochy pro zeleň (ZV, ZO, ZS) Varianta 2

Územní rezervy – varianta 2 Plochy pro dopravní infrastrukturu (DS) Plochy pro zeleň (ZO, ZS)

Hodnocení: -2 významný negativní vliv, -1 negativní vliv, 0 bez prokazatelného vlivu, 1 pozitivní vliv, 2 významný pozitivní vliv

Negativní vlivy jsou významné, když: • jsou rozsáhlé v prostoru a čase; vliv zejména na zábor půdy, krajinný ráz, odtokové poměry • přesahují ekologické standardy nebo limitní hodnoty; • nejsou v souladu s ekologickou politikou a se zachováním udržitelného rozvoje; • existují negativní a vážné vlivy na ekologicky citlivé nebo významné území, kulturní dědictví, životní styl obyvatel, místní tradice a hodnoty.

16

2.2.1. Ovzduší Nerealizace záměrů navržených v konceptu ÚP Jedovnice nebude mít negativní vliv na kvalitu ovzduší. Nerealizací záměrů zůstane znečištění ovzduší na současné úrovni. Nerealizace záměru rezervní plochy R13 pro dopravní infrastruktura silniční – koridor pro dílčí přeložku silnice II. třídy II/379 může při zvětšení provozu znamenat další zhoršení ovzduší v okolí stávající trasy komunikace, zejména pak v sídle. 2.2.2. Půda Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu byl hodnocen především vzhledem ke kvalitě zemědělského půdního fondu navrženého k odnětí. V případě nerealizace ÚP bude zachována primární, zemědělská funkce u 47,14 ha půdy. Celkový přehled záboru ZPF navržený v ÚP Jedovnice (základní varianta) : Celkový přehled výměry ploch v ha Zemědělský půdní fond V zastavěn. Mimo zastav. Celkem Celkem území

SO BH BI RI RH OS OK VP TO DS ZV ZO ZS NP VV PV

Základní varianta Smíšené obytné Bydlení hromadné Bydlení individuální Rekreace individuální Rekreace hromadná. Tělovýchova a sport Komerční občanské vybavení Výroby a skladování Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Zeleň veřejná Zeleň ochranná a izolační Zeleň soukromá Plochy přírodní Vodní a vodohospodářské Veřejné prostranství Celkem

4,1318 1,0687 12,3072 4,4921 2,0967 0,4983 0,5142 4,4361 0,4730 0,1993 1,2437 7,1200 0,4954 2,7071 2,3454 6,1804 49,7546

4,11 1,07 12,02 4,49 2,10 0,49 0 4,44 0,47 0,14 1,23 7,12 0 2,18 2,05 5,23 47,14

území

1,36 0 0,37 0,14 0 0 0 0,48 0 0,04 0 0,61 0 0 0 0,42 3,28

2,75 1,07 11,65 4,34 2,10 0,49 0 3,96 0,47 0,10 1,23 6,51 0 2,18 2,05 4,81 43,86

Zábory ZPF dle tříd ochrany ( v ha) : Plocha

SO BH BI RI RH OS OK VP TO

Výměra

4,1318 1,0687 12,3072 4,4921 2,0967 0,4983 0,5142 4,4361 0,4730

Z toho odvodnění 2,65 0 2,62 1,29 1,80 0 0 2,08 0

ZPF

4,11 1,07 12,02 4,49 2,10 0,49 0 4,44 0,47

Třída ochrany ZPF I.+ II. 4,11 0 3,45 0 0 0,31 0 0,36 0

III. - IV. 0 1,07 8,57 4,49 2,10 0,18 0 4,08 0,47

17

DS ZV ZO ZS NP VV VP Celkem

0,1993 1,2437 6,5652 0,4954 2,7071 2,3454 6,1804 49,7546

0,02 0,58 1,60 0 0,38 0 1,52 13,54

0,14 1,23 7,12 0 2,18 2,05 5,23 47,14

0,14 0,61 1,13 0 0 0 3,51 13,62

0 0,62 5,99 0 2,18 2,05 1,72 33,52

Investice do půdy Část zemědělské půdy řešeného území je odvodněna. Odvodnění bylo v minulosti budováno v úrodnějších půdách náchylných k zamokřování. Celkem je tu evidováno cca 200 ha odvodněných ploch, navrhované plochy zasahují do odvodněných ploch na výměře celkem 13,54 ha. Vzhledem k tomu, že meliorované pozemky často přímo navazují na stávající zástavbu obce, nebude při návrhu pravděpodobně možné se těmto pozemkům zcela vyhnout. Funkčnost odvodňovacích zařízení není známa, před zahájením výstavby na odvodněných pozemcích je nutné prověřit funkčnost zařízení, aby při jeho narušení nedošlo k podmáčení širšího okolí stavby. Koncept ÚP Jedovnice v základní variantě nepočítá s dotčením lesních pozemků. Ve variantním řešení je vymezena návrhová plocha OS – občanské vybavení – zařízení pro tělovýchovu a sport - areál golfového hřiště o rozloze 69,9 ha (v k.ú.Jedovnice), vymezeného v lesním komplexu na jižně od obce a přesahujícího na k.ú. Křtiny. Došlo by tedy k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa o výměře cca 70 ha (jen na k.ú. Jedovnice!)v lesích zvláštního určení. 2.2.3. Voda Vliv navrhovaných záměrů byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na povrchové a podzemní vody a odtokové poměry. Nerealizace záměrů nijak zásadně neovlivní kvalitu povrchových a podzemních vod ani odtokové poměry a vodohospodářské poměry zůstanou na současné úrovni. 2.2.4. Příroda a krajina Vliv záměrů navrhovaných v konceptu územního plánu Jedovnice byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedná se o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES. Nerealizace záměrů navržených v ÚP nebude mít významný negativní vliv na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky. Chybějící návrh ÚSES v územním plánu neumožní realizaci chybějících skladebných částí ÚSES. 2.2.5. Krajinný ráz Vliv záměrů navrhovaných v konceptu územního plánu byl vyhodnocen i z hlediska vlivu těchto záměrů na krajinný ráz. Obecně dochovalost krajinného rázu na k.ú. Jedovnice kolísá od málo dochovalého krajinného rázu (plochy výroby) až po krajinný ráz dobře dochovalý (osídlení s dochovanými znaky staveb a s navazujícími pozemky v původní struktuře). Nerealizací záměrů navržených v ÚP nedojde k významnému negativnímu narušení krajinného rázu.

18

3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny V následující kapitole jsou zhodnoceny vlivy jednotlivých návrhů konceptu územního plánu Jedovnice zahrnující plochy různých typů (pro bydlení, veřejnou vybavenost, pro výrobu a skladování, pro technickou infrastrukturu, pro dopravní infrastrukturu, pro zeleň, pro plochy přírodní, pro plochy vodní a vodohospodářské, pro veřejná prostranství) na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, půda, voda, příroda a krajina a biota apod.).

Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18

Z19 Z20

BI - bydlení individuální BI - bydlení individuální - u Olšovce RI - rekreace individuální - u Vrbového rybníka RI - rekreace individuální Na Větřáku

Výměra celkem

Krajinný ráz

Z12

ÚSES

Z11

Biotopy

Z10

VKP ze zákona

Z9

VKP registrované

Z8

NATURA 2000

Z7

ZCHÚ a jejich OP

Z6

Odtokové poměry

Z5

Povrchové vody

Z4

Podzemní vody

Z3

Půda

Z2

SO – smíšené obytné – Zahradní SO – smíšené obytné – Zahradní BH - bydlení hromadné - Na Větřáku BI - bydlení individuální – Zahradní BI - bydlení individuální – Zahradní BI - bydlení individuální – Legionářská BI - bydlení individuální Na Větřáku BI - bydlení individuální Na Větřáku BI - bydlení individuální – Chaloupky BI - bydlení individuální – Chaloupky BI - bydlení individuální - Za kostelem BI - bydlení individuální Vyškovská

Ovzduší

Z1

Navrhované funkční využití řešené lokality

Označení plochy

V tabulkovém přehledu jsou souhrnně uvedeny vlivy návrhů územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí a krajinný ráz.

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

-1

0

0

-1

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-2

0

-1

0

0

0

0

-1

-1

0

-2

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

-1

0

0

-2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

-2

1,57 0,92 1,07 1,94 1,02 0,51 1,06 3,50 1,33 0,88 1,29 0,22 0,41 0,14 4,34 0,15

RH - rekreace hromadná 2,10 OS - veř. vybavenost tělových. a sport - Zahradní 0,32 OS - veř. vybavenost tělových. a sport - Na Větřáku 0,18 OK – komerční občanské vybavení – Stará huť 5,14

19

ZCHÚ a jejich OP

NATURA 2000

VKP registrované

VKP ze zákona

Biotopy

ÚSES

Krajinný ráz

0

-1

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

0

0

0

-1

0

0

-1

0

Odtokové poměry

0

Povrchové vody

0

Podzemní vody

0

Půda

0

Ovzduší

Výměra celkem


Označení plochy

0

0

Z26

SO - plochy smíšené obytné - Zahradní VP - výroba - lehký průmysl u Koplastu VP - výroba - lehký průmysl u Koplastu VP - výroba - lehký průmysl u Agrisu TO - tech. infrastruktura sběrný dvůr DS - dopravní infrastruktura silniční - garáže

K27

ZV - zeleň veřejná

0,47

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

K28

ZV - zeleň veřejná ZV - zeleň veřejná - Na Větřáku ZV - zeleň veřejná Chaloupky ZO - zeleň ochranná a izolační - u Koplastu ZO - zeleň ochranná a izolační - u Koplastu ZO - zeleň ochranná a izolační - na Větřáku ZO - zeleň ochranná a izolační - za Kostelem ZO - zeleň ochranná a izolační - u Agrisu

0,14

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

-1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

-1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

-1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

-1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

-1

0

0

1

0

0

0

0

0

2

1

NP - plochy přírodní 0,15 NP - plochy přírodní Chaloupky 0,49 NP – plochy přírodní – Stará huť 0,40 VV – plochy vodní a vodohospodářské - Floriánek 0,29 VV - plochy vodní a vodohospodářské 2,05

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

2

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

2

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

2

1

1

0

1

1

1

1

1

0

2

-2

2

1

1

-1

1

1

2

1

1

0

2

-2

2

1

PV - veřejná prostranství Uzemní rezervy – základní varianta

6,18

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

R1

BI - bydlení v RD - Zahradní

1,14

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

R2

BI - bydlení v RD - Zahradní

0,73

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

R3

BI bydlení v RD - Zahradní OS - veř. vybavenost tělových. a sport - Zahradní

0,98

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

Z21 Z22 Z23 Z24 Z25

K29 K30 K31 K32 K33 K34 K35 K36 K37 K38 K39 K40 K41 K42 K43

R4

ZS - zeleň soukromá ZS - zeleň soukromá - u Agrisu NP - plochy přírodní Kombut

0

1,64 1,27 0,80 2,37 0,47 0,20

0,13 0,49 1,04 0,65 1,23 1,16 3,16 0,13 0,36 1,66

2,95

20

R16

R5 R6 R7

Výměra celkem

Krajinný ráz

R15

ÚSES

R14

Biotopy

R13

VKP ze zákona

Z44

VKP registrované

Z24

NATURA 2000

R12

ZCHÚ a jejich OP

R11

Odtokové poměry

R10

Povrchové vody

R9

Podzemní vody

R8

VP - výroba a skladování ZV - zeleň veřejná Zahradní ZV - zeleň veřejná Zahradní ZV - zeleň veřejná Legionářská ZS - zeleň soukromá - na Větřáku ZO – zeleň ochranná a izolační

Půda

R7

VP - výroba a skladování lehký průmysl - u Agrisu VP - výroba a skladování lehký průmysl - u Koplastu

Ovzduší

R6


Označení plochy R5

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

-1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

-2

-2

0

-2

1

-1

-1

0

-1

0

0

0

0

0

0

-2

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

-1

2,37 2,04 0,82 0,29 0,25 0,26 2,03 0,44

Varianta 2 VP - výroba - lehký průmysl u Agrisu 1,70 OS - veř. vybavenost tělových. a sport 69,90 Územní rezervy – var. 2 DS - dopravní infrastruktura silniční – koridor pro přeložku silnice II. třídy 42,08 ZO – zeleň ochranná a izolační – u Agrisu 0,76 ZO – zeleň ochranná a izolační 0,56 ZS – zeleň soukromá – u Agrisu 1,11 varianta 2 ovlivní i některé rezervy ze zákl. varianty VP - výroba a skladování lehký průmysl - u Agrisu 1,94 VP - výroba a skladování lehký průmysl - u Koplastu 0,73 VP - výroba a skladování lehký průmysl 0

Poznámka: Územní rezervy obou variant nejsou v dalším textu hodnoceny. Hodnocení: -2 významný negativní vliv, -1 negativní vliv, 0 bez prokazatelného vlivu, 1 pozitivní vliv, 2 významný pozitivní vliv

Negativní vlivy jsou významné, když: • jsou rozsáhlé v prostoru a čase; vliv zejména na zábor půdy, krajinný ráz, odtokové poměry, • přesahují ekologické standardy nebo limitní hodnoty, 21

• •

nejsou v souladu s ekologickou politikou a se zachováním udržitelného rozvoje, existují negativní a vážné vlivy na ekologicky citlivé nebo významné území, kulturní dědictví, životní styl obyvatel, místní tradice a hodnoty.

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména se zřetelem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti 4.1. Výhradní ložiska nerostných surovin Chráněné ložiskové území 39225 – Jedovnice, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, není návrhy ÚP dotčeno. 4.2. Vodní hospodářství Z hlediska vodního hospodaření je nutno respektovat platná ustanovení zákona č.254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), především se jedná o: - vymezení povolení k některým činnostem (§ 14) a souhlas ke stavbám (§17), - ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30), - oprávnění při správě vodních toků (§ 49): správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry, - stanovení a vyhlášení záplavových území (§ 66). Zásobování vodou: Jedovnice jsou zásobeny ze skupinového vodovodu Jedovnice, který vlastní Svazek VAK, měst a obcí a je provozován Vodárenskou akciovou společností VAK a.s.- divize Boskovice. Hlavními zdroji této vodárenské soustavy pro Jedovnice jsou čtyři vrty o vydatnosti 17,5 l/s, ze kterých je voda čerpaná do akumulační nádrže 400 m3 a jeden vrt o vydatnosti 8,0 l/s, ze kterého je voda čerpaná do jímky (30 m3) u úpravny vody. Odkud je pak odvedena do společné akumulační nádrže. Z ní pak je voda čerpána do vodojemu Větřák (2x250 m3-512,4 m n.m.). Tři vrty z nich jsou na sousedním katastru (Senetářov, Ruprechtov). Pro nově navrhované plochy postačí rozšířit stávající řady DN 80-100. Využití plochy Z7 vyžaduje přeložku výtlačného řadu DN 200 do vodojemu Větřák a plochy Z19, si vyžádá přeložku výtlaku DN 150 do Kotvrdovic. Starší výtlačný řad DN 200 z prameniště do vodojemu Větřák vyžaduje rekonstrukci, stejně jako úpravy ve všech vodojemech. Likvidace odpadních vod: Městys Jedovnice má vybudovanou kanalizaci, která je ukončena v ČOV (u Staré Hutě). Na ČOV jsou napojeny ještě Vilémovice (výtlak ukončený v koncové šachtě jednotné kanalizace na severozápadě Jedovnic. Jednotná kanalizace včetně zaklenutého úseku Kotvrdovického potoka a ČOV je provozována Vodárenskou akciovou společností VAK a.s. - divize Boskovice. Stávající ČOV je mechanicko-biologická čistírna klasického typu s kalovým hospodářstvím pro EO 4700 (5800) pro Qp = 540 m3/den s výhledem na 900 m3/den. Chatové a rekreační objekty mají většinou žumpy na vyvážení. Pro novou zástavbu postačí převážně rozšířit stávající jednotnou kanalizaci, nebo využít možnost oddílné kanalizace, tam ke je poblíž vodoteč (na př. plochy Z9, Z11, Z22, Z23, Z 26, K30-K32 ap.) dle podrobnější studie. Ochrana před povodněmi Řešeným územím neprotéká žádný tok s vyhlášeným záplavovým územím.

22

4.3. Ochrana přírody a krajiny 4.3.1. Zvláště chráněná území Do jihozápadní části k.ú. zasahuje CHKO Moravský kras (I., II., III. zónou). Do II. zóny zasahuje záměr Z10 (BI) částí svojí plochy a záměr K42 (VV). Do III. zóny zasahují záměry Z9 (BI), Z10 (BI) částí své plochy, záměr Z20 (OK), K40 a K41 (NP). Maloplošná zvláště chráněná území NPP Rudické propadání, PR Rakovec a PR Mokřad pod Tipečkem nejsou záměry konceptu ÚP dotčena. 4.3.2. Soustava NATURA 2000 Do jihozápadní části řešeného území zasahuje Evropsky významná lokalita (EVL) Moravský kras (CZ0624130). Do území EVL Moravský kras částí plochy zasahuje záměr Z10 (BI). Na území EVL Moravský kras je navržen záměr K42 (VV). 4.3.3. Přírodní parky Do jihovýchodní části řešeného území zasahuje Přírodní park Rakovecké údolí. Na jeho území je navržen záměr K43 (VV). 4.3.4.Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky vyplývající ze zákona: Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3 písm. b) zákona č. 114/92 Sb. obecně: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Z těchto významných krajinných prvků jsou záměry navrhovanými v konceptu ÚP Jedovnice mírně dotčeno VKP niva. Významně negativně jsou dotčeny lesní porosty (VKP) ve variantě 2, kde je na ploše 69,90 ha navržen záměr Z44 (OS) golfový areál. 4.3.5. Památné stromy V k.ú. Jedovnice je evidován jeden solitérní památný strom – Hrubá lípa (severní okraj obce, u silnice II/373 směr Vilémovice), a dvě skupiny památných stromů – lípy u hřbitova a Jedovnická alej u silnice II/379 směr Lažánky. Záměry navrženými v konceptu ÚP Jedovnice nejsou tyto stromy negativně dotčeny. 4.3.6. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Základními skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra a biokoridory. ÚSES v řešeném území k.ú. Jedovnice respektuje: • Územně technický podklad Regionální a nadregionální ÚSES ČR (MMR a MŽP, 1996), • Aktualizace dokumentace sjednoceného generelu ÚSES a zájmů ochrany přírody a krajiny v okrese Blansko (Ageris, LÖW & spol., 2000), • Řešení ÚSES v předchozím územním plánu ÚPNSÚ Jedovnice (Urbanistické středisko Brno, 2002) a stávající územní plány sousedních obcí (návaznosti ÚSES), • Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje (Ageris, 2003), • Vrstvy sledovaných jevů ochrany přírody a krajiny z územně analytických podkladů (ÚAP) ORP Blansko. 4.4. Ochrana kulturních hodnot Ochrana veškerých kulturních hodnot území (archeologické nálezy, památkově chráněné objekty, urbanistická struktura a estetické hodnoty sídla) je obecným požadavkem, který koncept ÚP Jedovnice musí respektovat a umožňovat. 23

4.4.1. Archeologická naleziště a území archeologického zájmu Celé katastrální území je považováno za potencionální archeologické naleziště a tedy území archeologického zájmu. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu na katastrálním území obce je investor povinen zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu institucí oprávněnou k provádění těchto výzkumů. 4.4.2. Památková ochrana Ochrana památkově chráněných objektů je zakotvena v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Zákon definuje předmět a způsob ochrany, povinnosti a práva vlastníka i orgánů státní správy a upravuje ochranu archeologických nálezů. Nemovité kulturní památky v k.ú. Jedovnice: Číslo rejstříku Název okresu Sídelní útvar Č.p. Památka 15522 / 7-457 Blansko Jedovnice kostel sv. Petra a Pavla

Ulice,nám./umístění

26550 / 7-461 Blansko

Jedovnice

krucifix

osada V Chaloupkách

14011 / 7-459 Blansko

Jedovnice

socha sv. Jana Nepomuckého

náves

17391 / 7-458 Blansko

Jedovnice

Č.p.38 fara

Kostelní

V návrhu je Krajinná památková zóna Habrůvecké lesy.

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace (včetně vlivů sekundárních, synergických a dalších) Posuzovaná dokumentace je zpracována pro 2 varianty a vychází ze schválených územně plánovacích dokumentací na území kraje. Z tabelárního přehledu v kapitole č.3 vyplývá, že koncept územního plánu Jedovnice bude mít v některých svých záměrech významný negativní vliv a mírně negativní vliv na některé složky životního prostředí. Hodnocené záměry jsou řešeny ve 2 variantách. Pro většinu záměrů je navržena pouze jedna varianta aktivní – základní varianta (záměr v rozsahu navrženého územního plánu) a varianta nulová (nerealizování, vyřazení z ÚPD). Pro menší část záměrů jsou navrženy varianty 2. Při posuzování jsme vycházeli zejména z kapitol 2., 3. a 4. Následující podkapitoly uvádějí všechny očekávané vlivy s uvedením předpokládané doby trvání a intenzity jednotlivých vlivů.

5.1. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy smíšené obytné Návrh Z1 a Z21 můžou negativně ovlivnit krajinný ráz vzhledem k jeho plošnému rozsahu. Návrh Z2 nemá negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace záměrů na plochách pro bydlení smíšené obytné nebude mít zásadní negativní vliv na vodohospodářské poměry. V některých případech (plochy Z1, Z2) dojde ke střetu se systémem melioračního odvodnění – je třeba posoudit zda při výstavbě nedojde k narušení funkčnosti zařízení. Negativní vliv bude mít záměr na zábor ZPF - realizací záměrů na těchto plochách dojde k záboru ZPF na celkové ploše 4,11 ha v I.+ II. tř. ochrany ZPF.

5.2. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro bydlení hromadné Návrh Z3 může negativně ovlivnit krajinný ráz vzhledem k jeho plošnému rozsahu.

24

Realizace záměrů na plochách pro bydlení hromadné nebude mít zásadní negativní vliv na vodohospodářské poměry. Realizací záměru na této ploše dojde k záboru ZPF na celkové ploše 1,07 ha ve III. – V. tř, ochrany ZPF.

5.3. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro bydlení individuální Návrhy Z4, Z5, Z7, Z8, Z9, Z11 mohou negativně ovlivnit krajinný ráz vzhledem k jejich plošnému rozsahu. Návrh Z9 je navržen ve III. zóně ochrany CHKO, návrh Z10 je navržen ve II. a III. zóně CHKO, část návrhové plochy Z10 leží v EVL. Návrhy Z10 a Z12 zasahují do mozaiky přírodních biotopů. Ostatní plochy pro bydlení individuální nemají negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace záměrů na plochách pro bydlení individuální nebude mít zásadní negativní vliv na vodohospodářské poměry. V některých případech (plochy Z4, Z6, Z14) dojde ke střetu se systémem melioračního odvodnění – je třeba posoudit zda při výstavbě nedojde k narušení funkčnosti zařízení. Negativní vliv bude mít záměr na zábor ZPF - realizací záměrů na těchto plochách dojde k záboru ZPF na celkové ploše 12.02 ha, z toho 3,45 v I.+ II. tř. ochrany ZPF a 8,57 ha ve III.- V. třídě ochrany ZPF.

5.4. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro rekreaci individuální Návrh Z15 může významně negativně ovlivnit krajinný ráz vzhledem k plošnému rozsahu a je částečně navržen v ochranném pásmu lesa. Také část plochy zasahuje do mozaiky biotopů T1.6, T1.1, L2.2 A. Návrh Z15 rozšiřuje zástavbu do nezastavěném území a fragmentuje plochu vhodnou jako migrační koridor obojživelníků. Návrh Z16 nemá zásadní negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace záměrů na plochách pro rekreaci individuální nebude mít zásadní negativní vliv na vodohospodářské poměry, je třeba dbát na opatření, omezující možné znečištění povrchových vod (nádrží). V případě lokality Z15 dojde ke střetu se systémem melioračního odvodnění – je třeba posoudit zda při výstavbě nedojde k narušení funkčnosti zařízení. Negativní vliv bude mít záměr na zábor ZPF - realizací záměrů na těchto plochách dojde k záboru ZPF na celkové ploše 4,49 ha a to ve III.- V. třídě ochrany ZPF.

5.5. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro rekreaci hromadnou Návrh Z17 může významně negativně ovlivnit krajinný ráz vzhledem k plošnému rozsahu a je částečně navržen v ochranném pásmu lesa. Realizace záměrů na plochách pro rekreaci hromadnou nebude mít zásadní negativní vliv na vodohospodářské poměry, je třeba dbát na opatření, omezující možné znečištění povrchových vod (nádrží). V případě lokality Z17 dojde ke střetu se systémem melioračního odvodnění – je třeba posoudit zda při výstavbě nedojde k narušení funkčnosti zařízení. Negativní vliv bude mít záměr na zábor ZPF - realizací na této ploše dojde k záboru ZPF na celkové ploše 2,10 ha a to ve III.- V. třídě ochrany

5.6. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice - plochy pro tělovýchovu a sport Návrhy Z18 a Z19 nemají negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Návrh Z44 (plocha pro tělovýchovu a sport – golf, varianta 2) o rozloze 69,90 ha jen v k.ú. Jedovnice významně negativně zasáhne do lesních porostů i krajinného rázu. Zároveň zasáhne přírodní biotopy L5.1, L5.4 a jejich mozaiku.

25

Realizace záměrů na plochách pro tělovýchovu a sport nebude mít zásadní negativní vliv na vodohospodářské poměry. Realizací záměru na těchto plochách dojde k záboru ZPF na celkové ploše 0,49 ha, z toho 0,31 ha v I. a II. tř, ochrany ZPF a 0,18 ha ve III.- V. třídě ochrany. Realizací záměru Z44 dojde k významnému záboru lesní půdy (PUPFL) o rozloze 69,41 ha.

5.7. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice - plochy pro komerční občanské vybavení Plocha Z20 je navržena ve III. zóně ochrany CHKO a může negativně ovlivnit krajinný ráz vzhledem k plošnému rozsahu. Realizace záměrů na této ploše nebude mít zásadní negativní vliv na vodohospodářské poměry, je třeba dbát na opatření, omezující možné znečištění povrchových toků v její blízkosti. Realizací záměru nedojde k záboru ZPF.

5.8. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice - plochy pro výrobu a skladování Návrhy Z22, Z24 můžou významně negativně ovlivnit krajinný ráz vzhledem k plošnému rozsahu, návrh Z23 nemá negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace záměrů na plochách pro výrobu a skladování mohou ovlivnit (vlivem zvětšeného podílu zpevněných ploch) odtokové poměry. V případě lokalit Z22 a Z23 dojde ke střetu se systémem melioračního odvodnění – je třeba posoudit zda při výstavbě nedojde k narušení funkčnosti zařízení. Negativní vliv bude mít záměr na zábor ZPF - realizací na těchto plochách dojde k záboru ZPF na celkové ploše 4,44 ha, z toho 0,36 ha v I. a II. tř. ochrany ZPF a 4,08 ha ve III.- V. třídě ochrany.

5.9. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro technickou infrastrukturu Záměr na ploše Z25 nebude mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace záměrů na této ploše nebude mít zásadní negativní vliv na vodohospodářské poměry. Realizací na této ploše dojde k záboru ZPF na ploše 0,47 ha a to ve III.- V. třídě ochrany.

5.10. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice – plochy pro dopravní infrastrukturu Záměr na ploše Z26 nebude mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace záměrů na této ploše nebude mít zásadní negativní vliv na vodohospodářské poměry, dojde ke střetu se systémem melioračního odvodnění – je třeba posoudit zda nedojde k narušení funkčnosti zařízení. Realizací dojde k záboru ZPF na ploše 0,14 ha a to ve II. třídě ochrany.

5.11. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy pro zeleň veřejnou Realizace záměrů na těchto plochách nebude mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace záměru na těchto plochách bude mít převážně pozitivní vliv jak na odtokové poměry (zadržení vody v krajině, ochrana před povodněmi) tak i na povrchové a podzemní 26

vody (akumulace vody v krajině, dotace podzemních vod). V případě lokalit K27, K28 dojde ke střetu se systémem melioračního odvodnění – je třeba posoudit zda nedojde k narušení funkčnosti zařízení Realizací dojde k celkovému záboru na ploše 1,23 ha, z toho 0,61 ha v I. + II. tř.ochrany a 0,62 ha ve III.- V. tř. ochrany ZPF.

5.12. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy pro zeleň ochrannou a izolační Realizace záměrů na těchto plochách bude mít pozitivní vliv na životní prostředí. Realizace záměru na těchto plochách bude mít převážně pozitivní vliv jak na odtokové poměry (zadržení vody v krajině, ochrana před povodněmi) tak i na povrchové a podzemní vody (akumulace vody v krajině, dotace podzemních vod). V případě lokalit K31, K 32 dojde ke střetu se systémem melioračního odvodnění – je třeba posoudit zda nedojde k narušení funkčnosti zařízení Negativní vliv ale bude mít záměr z hlediska záboru ZPF. Realizací dojde k celkovému záboru na ploše 7.12 ha, z toho 1,13 ha v I. + II. tř.ochrany a 5,99 ha ve III.- V. tř. ochrany ZPF. Naopak pozitivní vliv spočívá v ochraně ZPF před účinky plošné eroze.

5.13. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy pro zeleň soukromou Realizace záměrů na těchto plochách nebude mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace záměru na této ploše bude mít převážně pozitivní vliv jak na odtokové poměry (zadržení vody v krajině, ochrana před povodněmi) tak i na povrchové a podzemní vody (akumulace vody v krajině, dotace podzemních vod). V případě lokality K37 dojde ke střetu se systémem melioračního odvodnění – je třeba posoudit zda nedojde k narušení funkčnosti zařízení. Realizací nedojde záboru ZPF.

5.14. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy přírodní Realizace záměrů na těchto plochách ovlivní pozitivně zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Realizace záměru na této ploše bude mít převážně pozitivní vliv jak na odtokové poměry (zadržení vody v krajině, ochrana před povodněmi) tak i na povrchové a podzemní vody (akumulace vody v krajině, dotace podzemních vod). Realizací dojde k celkovému záboru na ploše 2,18 ha a to III.- V. tř. ochrany ZPF.

5.15. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy vodní a vodohospodářské Návrhové plochy zasahují do přírodních biotopů L4, T1.1, V4, L2.2 a jejich mozaiky. Realizace záměrů na těchto plochách však bude mít významný pozitivní vliv na záměry ochrany přírody a krajiny (VKP niva a vodní tok, ÚSES, krajinný ráz) za předpokladu, že tyto vodní plochy budou realizovány jako přírodě blízké. Realizace záměrů na těchto plochách bude mít pozitivní vliv především na odtokové poměry (zadržení vody v krajině, zpomalení odtoku z území, ochrana před povodněmi, revitalizace), následně i na povrchové vody a podzemní vody (zvětšení vsaku). Realizací dojde k celkovému záboru na ploše 2,05 ha a to III.- V. tř. ochrany ZPF. 27

5.16. Vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na životní prostředí – plochy pro veřejná prostranství Realizace záměrů na těchto plochách nebude mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Realizace záměrů na těchto plochách nebude mít zásadní negativní vliv vodohospodářské poměry. Je třeba ale posoudit jednotlivé plochy individuálně podle dalšího využití a podílu zpevněných ploch (např. u komunikací) s ohledem na možné ovlivnění odtokových poměrů. Negativní vliv ale bude mít záměr z hlediska záboru ZPF. Realizací dojde k celkovému záboru na ploše 5,23 ha, z toho 3,51 ha v I. + II. tř.ochrany a 1,72 ha ve III.- V. tř. ochrany ZPF.

5.17. Vlivy koncepce na veřejné zdraví Vlivy na zdraví obyvatelstva lze hodnotit pomocí hodnocení zdravotních rizik či jiných metod, nicméně provádění těchto hodnocení je problematické. V posledních letech stále více uplatňovaná metoda hodnocení zdravotních rizik umožňuje získání hlubších informací o problematice než pouhé srovnávání reálných intenzit vlivů s limitními hodnotami stanovenými danými platnými předpisy. Limitní hodnoty totiž mohou představovat pouze kompromis mezi snahou o ochranu zdraví a dosažitelnou realitou a nemusí zaručovat úplnou ochranu zdraví. Stanovené limity také nezaručují subjektivní pohodu obyvatel, zejména u skupin populace se zvýšenou citlivostí (děti, senioři, nemocní). Územní plán Jedovnice předkládá návrhy funkčního a prostorového uspořádání v katastrálním území tak, aby byly minimalizovány dopady na veřejné zdraví. Určitý vliv na zdraví obyvatelstva se však předpokládá u některých typů navržených ploch (plochy pro bydlení, pro výrobu a skladování, občanskou vybavenost, pro dopravu). Z nalezených vlivů na zdraví obyvatelstva převažují vlivy pozitivní. Hluk Hluk ve vnějším prostředí je posuzován podle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podle tohoto nařízení je nejvyšší přípustná hladina hluku dána součtem základní hladiny hluku a korekce vztahující se k místním podmínkám a denní době. Koncept územního plánu Jedovnice neobsahuje žádný záměr, který by znamenal další nadměrné zatížení hlukem. V současné době se v obci nenacházejí výrobní ani jiné činnosti, které by byly významným zdrojem hluku. Nejvýznamnějším zdrojem hluku je doprava. Návrh rezervní plochy R13 pro přeložku silnice II/379 by do budoucna umožnil převedení části dopravy mimo centrum sídla a tím omezení působení hluku a emisí na obyvatelstvo.

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Jak již bylo uvedeno v kapitole 5, koncept územního plánu Jedovnice je zpracován ve dvou variantách. Vyhodnocení jejich vlivů na udržitelný rozvoj území a v tom i vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 19, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo prováděno po vyhotovení konceptu územního plánu. Varianty řešení: • Koncept ÚP Jedovnice je řešen s možnou variantou koridoru územní rezervy přeložky silnice II/379, která je vedena po východním okraji stávající a navrhované zástavby

28

•

Jedovnic od areálu Koplastu a kříží silnici II/373 nad areálem Agrisu a pokračuje na Kotvdovice. Tato varianta ovlivňuje výhledové rozšíření ploch výroby u Koplastu, spolu s umístěním pásu ochranné zeleně kolem přeložky, dále výhledové plochy sportu a rekreace a rozvojové plochy výroby a skladování na severní straně Jedovnic (navazující na areál Agrisu). Ploch dopravy se dále týká variantní situování kruhového objezdu na přeložce s propojením do ul. Palackého a kruhový objezd na silnici II/373 směrem na Vilémovice. Variantně je zakreslen návrh golfového hřiště o rozloze cca 70 ha v prostoru lesa mezi ATC Olšovec a jihozápadní hranicí k.ú. Jedovnice na základě zpracované studie. Toto řešení si vynutilo odsunutí prvků ÚSES mezi golfové hřiště a autokemp na severovýchodní stranu svahu kopce Jedlová.

Způsob hodnocení: Byly identifikovány kladné i záporné vlivy konceptu územního plánu Jedovnice na složky životního prostředí a zdraví obyvatelstva a dále byly stanoveny srovnávací hodnoty (současný stav, pozaďové znečištění atd.) k posouzení intenzity vlivu jednotlivých návrhů na složky životní prostředí: • Vliv koncepce na ovzduší byl vztažen k případnému příspěvku navržených aktivit ke zvýšení, případně ke snížení současné míry znečištění ovzduší. • Vliv koncepce na půdu byl hodnocen vzhledem ke kvalitě půdy na pozemcích navržených k odnětí ze ZPF. Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy byly třídy ochrany zemědělské půdy. Dále bylo posuzováno, jak dané záměry ovlivňují erozi půdy (větrná, popř. vodní). • Vliv koncepce na vodu byl posuzován vzhledem ke kvalitě (čistotě) a kvantitě povrchové a podzemní vody. Specifické pro systém povrchových a podzemních vod je vysoká prostupnost a vzájemná propojenost s ostatními složkami životního prostředí. Důležitým ukazatelem je také charakter a intenzita proudění podzemních vod. • Povrchové vody (vodní toky a nádrže) jsou okolními funkčními plochami (bydlení, rekreace, výroba atd.) ovlivňovány přímo. Vzhledem k sídlům je zvláště podstatné případné ohrožení zástavby rozkolísanými průtoky s přívalovými vodami. Obvykle jsou ohrožená území stanovena jako záplavová území a jsou prováděny úpravy odtokových poměrů v povodí, úpravy koryta a břehů (prohloubení, ohrázovaní). Kvalita povrchových vod je často ohrožena erozními smyvy ornice, čemuž se dá zabránit především protierozními opatřeními pro hospodaření na orné půdě v celém povodí. • Podzemní vody jsou obvykle ovlivňovány sekundárně, obvykle v důsledku nadměrných odběrů podzemní vody, zvyšováním zpevněných ploch a znečištěním vody a půdy. • Pro hodnocení vlivu na přírodu a krajinu byly použity přírodní limity a limity využití území. Tato omezení vyplývají především ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a z dalších právních předpisů. Přírodní limity v řešeném území: • CHKO, zóny odstupňované ochrany • ZCHÚ • území soustavy NATURA 2000 – EVL, PO • významné krajinné prvky – VKP vyplývající ze zákona, vyjmenované v § 3 písm.b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále VKP registrované (zápisem do seznamu významných krajinných prvků) či navržené k registraci dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. Pro VKP platí ochranné podmínky obsažené v § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.: 29

• • •

lesní porosty a jejich 50 m ochranné pásmo památné stromy a jejich ochranná pásma ÚSES

Problémy a nejasnosti: Při shromažďování údajů a zpracování hodnocení se nevyskytly významné nedostatky.

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů na životní prostředí jsou součástí regulativů a limitů vymezených v závazné části územního plánu Jedovnice. Jedná se o tzv. limity využití území vyplývající jednak z právních předpisů (např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb., zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, zákon č.. 20/1987 Sb., o státní památkové péči atd.) a dále mohou tyto limity být stanoveny správním rozhodnutím (např. HP vodních zdrojů, POP středisek zemědělské výroby, stanovené dobývací prostory atd.), popř. jsou ÚP navržené. U všech záměrů respektovat všechna ochranná pásma a ochranné režimy (např. ochranná pásma vodních toků, vodovodů a kanalizací) a podmínky správců vodních toků a inženýrských sítí.

7.1. Návrh opatření - Plochy pro bydlení • • •

Plochy smíšené obytné SO (Z1, Z2, Z21) Plochy pro bydlení hromadné BH (Z3) Plochy pro bydlení individuální BI (Z4 až Z14)

Celkem 17,5077 ha. Doporučená opatření: -

-

konkrétní záměry na plochách Z1, Z3, Z4, Z5, Z7, Z8, Z9, Z11 a Z21 individuálně posoudit z hlediska předpokládaného negativního vlivu na krajinný ráz, plochu Z10 (navržena ve II. a III. zóně CHKO, část návrhové plochy Z10 leží v EVL) zmenšit o část ležící ve II. zóně ochrany a EVL, záměr na ploše Z12 individuálně posoudit biologickým hodnocením z hlediska možného vlivu na mozaiku přírodních biotopů, připojit RD na plynovod nebo jiný ekologický způsob vytápění a ohřevu vody přispívající k čistotě ovzduší v obci, u záměrů pro bydlení zajistit likvidaci a neškodné odvedení všech odpadních vod, splaškových i dešťových. V co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, posoudit založení staveb z hlediska možného ovlivnění podzemních vody (na základě inženýrskogeologického průzkumu - IGP), provést posouzení a návrh opatření z hlediska střetu se stávajícím melioračním zařízením (odvodnění drenáží).

7.2. Návrh opatření - Plochy pro rekreaci • •

Plochy pro rekreaci individuální RI (Z15, Z16) Plochy pro rekreaci hromadnou RH (Z17)

Celkem 6,5888 ha.

30

Doporučená opatření: -

záměr na ploše Z15 individuálně posoudit biologickým hodnocením z hlediska předpokládaného negativního vlivu na biotopy T1.6, T1.1, L2.2 a jejich mozaiku, záměry na plochách Z15 a Z17 individuálně posoudit z hlediska předpokládaného negativního vlivu na krajinný ráz, výstavbu maximálně situovat pouze k obslužné komunikaci s ponecháním volného prostoru pro migrační koridor obojživelníků, provést posouzení a návrh opatření z hlediska střetu se stávajícím melioračním zařízením (odvodnění drenáží), zajistit likvidaci a neškodné odvedení všech odpadních vod, splaškových i dešťových. V co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy.

7.4. Návrh opatření - Plochy pro veřejnou vybavenost • •

plochy pro tělovýchovu a sport OS (Z18, Z19, Z44) plochy pro komerční občanské vybavení OK (Z20)


-

záměr Z44 - plocha pro tělovýchovu a sport (golf) o rozloze 69,90 ha vyloučit z návrhu ÚP Jedovnice (varianta 2) pro významný negativní vliv na VKP lesní porosty, biotopy L5.1, L5.4 a jejich mozaiku, na lesní půdu (PUPFL), na krajinný ráz, záměr na ploše Z20 individuálně posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz.

7.5. Návrh opatření – Plochy pro výrobu a skladování •

plochy pro výrobu – lehký průmysl VP (Z22, Z23, Z24)


záměry na plochách Z22, Z24 individuálně posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz, v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, posoudit založení staveb z hlediska možného ovlivnění podzemních vody (na základě IGP), provést posouzení a návrh opatření z hlediska střetu se stávajícím melioračním zařízením (odvodnění drenáží).

7.6. Návrh opatření - Plochy pro technickou infrastrukturu •

plocha pro sběrný dvůr TO (Z25)


opatření nejsou navrhována.

7.7. Návrh opatření - Plochy pro dopravní infrastrukturu •

plochy pro garáže DS (Z26))

Celkem 0,1993 ha. 31

Doporučená opatření: -


7.8. Návrh opatření - Plochy pro zeleň • • •

plochy pro zeleň veřejnou ZV (K27 až K30) plochy pro zeleň ochrannou a izolační ZO (K31 až K35) plochy pro zeleň soukromou ZS (K36, K37)


výsadby realizovat podle projektové dokumentace.

7.9. Návrh opatření - Plochy přírodní •

plochy pro ÚSES NP (K38 až K41)


výsadby realizovat podle projektové dokumentace, použitý výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG).

7.10. Návrh opatření - Plochy pro vodní hospodářství •

plochy vodní a vodohospodářské VV (K42, K43)


záměry vodních nádrží realizovat jako přírodě blízké s převažující ekologickou a krajinnotvornou funkcí, provést hydrogeologické posouzení jednotlivých lokalit z hlediska vhodnosti uvažovaného záměru.

7.11. Návrh opatření - Plochy pro veřejná prostranství •

plochy veřejných prostranství PV



8. Zhodnocení způsobu zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant K identifikaci cílů ochrany životního prostředí které byly stanoveny na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni byly prostudovány všechny dostupné platné dokumenty. Významným dokumentem na celostátní úrovni je Operační program Životní prostředí v letech 2007 - 2013 s cílem ochrany a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a

32

přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Dalším ze závazných řídících strategických dokumentů v oblasti ochrany přírody a krajiny je Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů. Z hlediska hodnocených záměrů je relevantní zejména prioritní osa 1, 2 a 6, které v rámci konkrétních projektů jsou zaměřeny na zlepšování kvality ovzduší a zachování biodiverzity. Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Podporuje projekty, které směřují ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika povodní. Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny Podporuje projekty, které přispívají ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje Koncepce ochrany přírody Jm kraje stanovuje systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Koncepce je určena pro orgány státní správy, orgány samosprávy, odbornou veřejnost a ekologickou výchovu. Návrhová část koncepce je zpracována do 10 tématických okruhů a předpokládá průběžnou aktualizaci informací a digitálních dat. K formulaci cílů Koncepce lze v nejobecnější rovině použít preambule zákona o ochraně přírody a krajiny či evropských dokumentů: • Udržení a obnova udržení přírodní rovnováhy v krajině (zák.114/1992 Sb. zák.17/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) •

Udržení a obnova rozmanitosti forem života (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy. Amsterdam,1996)

•

Šetrné hospodaření s přírodními zdroji (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Ochrana přírody v Evropské unii. Praha 2000)

•

Zachování přírodních stanovišť (Směrnice Rady EU O zachování přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flory 92/43/EU)

•

Zachování rázu krajiny (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy)

•

Zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud

33

nebyly výrazněji narušeny lidskou činností (Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, schválený usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června1998) •

Zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů (Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004)

Tyto cíle jsou promítnuty do celkového pojetí KOP Jm kraje.

8.1. Cíle dle KOP JmK relevantní pro ÚP Jedovnice Pro území řešené ÚP Jedovnice je z 10 tématických okruhů aplikovatelných většina a jejich jednotlivé cíle relevantní pro návrh ÚP, jsou uvedeny v následujícím přehledu: Okruh 1: Lesní hospodářství Cílem je obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného rozvoje. Provázání Programu rozvoje lesního hospodářství v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. Udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů. Obecným cílem koncepce ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesům je trvale udržitelné (ekologicky vhodné) obhospodařování lesů jako významného krajinného prvku a nenahraditelné složky životního prostředí, zaměřené na podporu všech funkcí lesů a zejména zvýšení ekologické stability lesních porostů. – koncept ve variantě 2 navrhuje zábor značné plochy lesních porostů pro OS – záměr Z44 veřejná vybavenost, plocha tělovýchovu a sport – golfový areál, – koncept navrhuje plochu pro zalesnění. NL – plochy lesní v lokalitě Podhájí, rekultivace starého lomu, který následně fungoval jako černá skládka inertního i komunálního odpadu, výměra této plochy je 0,17 ha. Koncept ve variantě 2 není v souladu s koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny. Okruh 2: Myslivost a rybářství – není relevantní na úrovni územně plánovací dokumentace. Okruh 3: Zemědělství Cílem je rozvoj ekologicky příznivého a krajinotvorného zemědělského hospodaření v míře, která odpovídá zájmům ochrany přírody a ekologickému významu území. Koordinace a vzájemné provázání jednotlivých rozvojových dokumentů kraje, podpůrných opatření MZe provázaných na fondy EU s potřebami ochrany přírody a krajiny v regionu. – koncept předpokládá odejmutí značeného podílu ZPF obhospodařovaných pozemků v různých kulturách a různých bonitách.

včetně

extenzivně

Koncept není v souladu s koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny. Okruh 4: Vodní hospodářství Cílem je zachování a obnova přirozeného vodního režimu vodních toků, pramenišť, mokřadů a niv, vyrovnávání vláhové bilance krajiny. Koordinace koncepce vodohospodářských opatření v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. Stabilizace vodních poměrů v krajině s obnovou retenční schopnosti krajiny s důrazem na údolní nivy, zachování a rozšíření stávající sítě mokřadů (včetně nádrží), se zohledněním zájmů ochrany přírody, zachování a rozšíření stávající sítě přirozených až přírodě blízkých toků se zajišťováním volných rybích cest. - koncept navrhuje plochy vodní a vodohospodářské VV – K42, K43 – dvě nové vodní plochy. 34

Okruh 5: Turistika a rekreace Cílem je využívání přírodního a kulturního potenciálu krajiny pro rozvoj turistického ruchu a rekreace bez konfliktů s ochranou přírody a krajiny. Promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajské koncepce rekreace, turistického ruchu a lázeňství. - koncept podporuje turistickou atraktivitu území a umožní nabídnout další služby a prostory pro sportovní a rekreační využití. Okruh 6: Doprava Cílem je minimalizace negativních dopadů stavby, provozování a rozvoje dopravních cest se zájmy ochrany přírody a krajiny. Koordinace koncepce rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. - koncept vymezuje plochy pro dopravní infrastrukturu DS – ve variantě 2 rezerva R13 pro přeložku silnice II. třídy II/379. Okruh 7: Odpadové hospodářství Cílem je promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajského programu odpadového hospodářství a odstranění zásadních střetů mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a bezpečným ukládáním odpadů. - koncept vymezuje plochu pro technickou infrastrukturu TO – záměr Z25 plocha pro sběrný dvůr. Okruh 8: Ochrana nerostného bohatství - návrh nevymezuje plochy pro těžbu surovin. Okruh 9: Energetika Není relevantní. Okruh 10: Územní plánování Cílem je podpořit takové prostorové a funkční uspořádání území, které by umožnilo směřovat jeho vývoj do podoby trvale udržitelné harmonické kulturní krajiny respektující potřeby ochrany přírody. - návrh vymezením ploch pro bydlení, občanské vybavení a rekreaci, výrobu, dopravu, sport a rekreaci na ZPF a PUPFL, narušuje měřítko stávajícího uspořádání krajiny a nevratným způsobem blokuje přírodní potenciál využívání zemědělské i lesní půdy.

8.2. Cíle ochrany přírody a krajiny Mezinárodní Cíle ochrany přírody a krajiny stanovené na mezinárodní úrovni reprezentuje soustava NATURA 2000, jako síť chráněných území chráněných podle směrnic EU. Česká republika tyto směrnice transformovala do národní legislativy prostřednictvím novely zákona č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb a novelou zákona 100/2001 ve znění zákona 163/2006 Sb.. V rámci soustavy Natura 2000 se podle směrnice o ptácích pro vybrané druhy ptáků vyhlašují ptačí oblasti a podle směrnice o stanovištích jsou vyhlašovány evropsky významné lokality. Jihozápadní část území zasahuje do EVL CZ 0624130 Moravský kras.

35

Celostátní a regionální

Cíle ochrany přírody a krajiny na celostátní i regionální úrovni jsou vyjádřeny zejména ochrannými podmínkami zvláště chráněných území a VKP podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jihozápadní část území náleží do CHKO Moravský kras, je zde I., II., III. zóna ochrany. Do řešeného území zasahují zvláště chráněná území: NPP Rudické propadání, PR Mokřad pod Tipečkem, PR Rakovec. Cíle ochrany přírody a krajiny na nadregionální, regionální i lokální úrovni vyjadřují např. ÚSES. Krajinný ráz je definován a chráněn dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb. Česká republika rovněž přistoupila k Evropské úmluvě o krajině, v níž se zavazuje i k ochraně krajinného rázu.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Monitorovací ukazatele se obecně využívají před realizací a po provedení záměru ke srovnání změn, které záměr způsobil. Cílem stanovení indikátorů znamená identifikování oblastí možných negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Posuzování územního plánu nebo jeho změn je typická multikriteriální záležitost, kdy se hledá územní a funkční kompromis pro konkrétní sídlo. V souvislosti s posuzováním územního plánu tedy musí být určeny hlavní priority a je stanovena váha jednotlivých faktorů. Relevantní indikátory však lze stanovit až po předložení konkrétního projektu, který podrobně popisuje daný záměr. Pořizovatel územního plánu je dle § 55 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. povinen nejméně jednou za 4 roky předložit zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Součástí této zprávy jsou vlivy uplatňování územního plánu na životní prostředí. K vyhodnocení naplňování územního plánu na složky životního prostředí je navržen systém monitoringu, pomocí kterého bude v pravidelných intervalech vyhodnocována realizace územního plánu. U záměrů, podléhající procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bude navržen monitoring v rámci tohoto procesu. Zhotovitel posouzení SEA doporučuje využití indikátorů v následujících oblastech: Oblast Krajina - využití území: indikátor - zastavěná plocha, jednotka - % podílu zastavěné a nezastavěné plochy Krajina – veřejná zeleň: indikátor – realizovaná zeleň, jednotka - m2 Vodní hospodářství a jakost vod: indikátor – podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV, jednotka - % připojených objektů/obyvatel Biodiverzita:

36

indikátor – realizované skladebné části ÚSES, jednotka – ha nových realizovaných biocenter a biokoridorů Půda a horninové prostředí: indikátor - zábory půdy ZPF a PUPFL, jednotka %/m2 nových záborů půdy Ovzduší a klima: indikátor - míra znečištění ovzduší, jednotka - tun/rok/km2 (tuhé částice, NOx, CO, SO2, VOC) Poznámka: monitorovací měření mohou být navržena mimo jiné i na základě stížností a požadavků obyvatel (např. při nadměrném hluku z provozu areálů výroby a podnikání, z nadměrné dopravy, při neukázněnosti rekreantů apod.).

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Vyhodnocení konceptu územního plánu Jedovnice z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v rozsahu přílohy č. 9 zákona 100/2001 Sb. v platném znění, v souladu s dalšími souvisejícími předpisy. Cíl SEA hodnocení Cílem SEA hodnocení je identifikovat kladné i záporné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. V případě, že je identifikován negativní vliv a neexistuje alternativní řešení, musí být navržena zmírňující a kompenzační opatření. Vliv na životní prostředí je prezentován především zájmy ochrany přírody a krajiny: - zvláště chráněná území (ZCHÚ) - chráněné krajinné oblasti (CHKO) - NATURA 2000 - soustava chráněných území v rámci EU - významné krajinné prvky (VKP) - územní systém ekologické stability (ÚSES) - přírodní parky Zdraví obyvatelstva je obecně posuzováno vzhledem k nejvýše přípustným limitům (např. hluku) a riziku poškození zdraví krátkodobým či dlouhodobým působením určitého faktoru na člověka (záření, radon, atd.). Zpracovatelé ÚP a SEA Hodnocený koncept územního plánu Jedovnice zpracovala Ing. arch. Jana Benešová a kol., autorizovaný architekt, ATELIER URBI, spol. s r. o., Chopinova 9, 623 00 Brno, na základě schváleného zadání a závěrů zjišťovacího řízení Krajského úřadu Jihomoravského kraje a dalších informací. Hodnocení vlivů (SEA hodnocení) vypracovala firma LÖW & spol. s. r.o., Vranovská 102, 614 00 Brno. Doc.ing.arch. Jiří Löw, Vranovská 102, Brno, osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993. Způsob hodnocení Konečná podoba konceptu územního plánu obce Jedovnice ve dvou variantách byla posouzena v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Plochy s identifikovaným významným (kladným i záporným) vlivem na životní prostředí či zdraví obyvatelstva se staly hlavním předmětem SEA hodnocení a byla navržena případná zmírňující opatření.

37

Dále bylo prověřeno, zda je koncept územního plánu v souladu s nadřazenými strategickými dokumenty Jihomoravského kraje. Návrhové plochy byly hodnoceny podle funkce: plochy smíšené obytné, plochy pro bydlení hromadné, plochy bydlení individuální, plochy pro rekreaci individuální a rekreaci hromadnou, plochy pro veřejnou vybavenost, plochy pro výrobu a skladování, plochy pro technickou infrastrukturu, plochy pro dopravní infrastrukturu, plochy pro zeleň, plochy přírodní, plochy vodní a vodohospodářské. Hodnocen byl jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatelstva a také pravděpodobný vývoj území k.ú. Jedovnice bez jejich uskutečnění (tzv. srovnání s nulovou variantou). Hodnocení vlivu na životní prostředí bylo provedeno separátně dle složek životní prostředí (ovzduší, voda, půda, příroda a krajina, biota). Intenzita nalezeného vlivu byla hodnocena ve stupnici jako: významný vliv, mírný vliv až zanedbatelný vliv. Vliv na veřejné zdraví bylo rámcově posuzováno s ohledem na imisní a hlukové zatížení. Každá rozvojová plocha byla podrobena hodnocení spočívající v posouzení kvality životního prostředí v okolí záměru před realizací, identifikace významných vlivů plynoucí z realizace záměru, návrhu opatření pro vyloučení či zmírnění negativních vlivů a doporučení či nedoporučení realizace (případně návrh varianty alternativní).

11. Závěr Z hlediska komplexního zhodnocení konceptu územního plánu Jedovnice a vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem, lze konstatovat, že koncept územního plánu Jedovnice bude akceptovatelný za uskutečnění následujících opatření: Plochy pro bydlení (Z1, Z2, Z3, Z4 až Z14, Z23) Doporučená opatření: - konkrétní záměry na plochách Z1, Z3, Z4, Z5, Z7, Z8, Z9, Z11 a Z21 individuálně posoudit z hlediska předpokládaného negativního vlivu na krajinný ráz, - plochu Z10 zmenšit o část ležící ve II. zóně ochrany a EVL, - záměr na ploše Z12 individuálně posoudit biologickým hodnocením z hlediska možného vlivu na mozaiku přírodních biotopů, - připojit RD na plynovod nebo jiný ekologický způsob vytápění a ohřevu vody přispívající k čistotě ovzduší v obci, - u záměrů pro bydlení zajistit likvidaci a neškodné odvedení všech odpadních vod, splaškových i dešťových. V co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, - posoudit založení staveb z hlediska možného ovlivnění podzemních vody (na základě inženýrskogeologického průzkumu - IGP), - provést posouzení a návrh opatření z hlediska střetu se stávajícím melioračním zařízením (odvodnění drenáží). Plochy pro rekreaci (Z15, Z16, Z17) Doporučená opatření: - záměr na ploše Z15 individuálně posoudit biologickým hodnocením z hlediska předpokládaného negativního vlivu na biotopy T1.6, T1.1, L2.2 a jejich mozaiku, migrační koridor obojživelníků a fragmentaci území, - záměry na plochách Z15 a Z17 individuálně posoudit z hlediska předpokládaného negativního vlivu na krajinný ráz,

38

-

provést posouzení a návrh opatření z hlediska střetu se stávajícím melioračním zařízením (odvodnění drenáží), zajistit likvidaci a neškodné odvedení všech odpadních vod, splaškových i dešťových. V co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy.

Plochy pro veřejnou vybavenost (Z18, Z19, Z20, Z44) Doporučená opatření: - záměr Z44 - plocha pro tělovýchovu a sport (golf) o rozloze 69,90 ha vyloučit z konceptu ÚP Jedovnice (varianta 2) pro významný negativní vliv na VKP lesní porosty, biotopy L5.1, L5.4 a jejich mozaiku, na lesní půdu (PUPFL), na krajinný ráz, - záměr na ploše Z20 individuálně posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz, Plochy pro výrobu a skladování (Z22, Z23, Z24) Doporučená opatření: - záměry na plochách Z22, Z24 individuálně posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz, - u záměrů v další fázi navrhnout likvidaci a neškodné odvedení všech odpadních vod, splaškových i dešťových, - v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, - posoudit založení staveb z hlediska možného ovlivnění podzemních vody (na základě IGP), - provést posouzení a návrh opatření z hlediska střetu se stávajícím melioračním zařízením (odvodnění drenáží). Plochy pro technickou infrastrukturu (Z25) Doporučená opatření: - opatření nejsou navrhována. Plochy pro dopravní infrastrukturu (Z26) Doporučená opatření: - opatření nejsou navrhována. Plochy pro zeleň (K27 až K37) Doporučená opatření: - výsadby realizovat podle projektové dokumentace. Plochy přírodní (K38 až K41) Doporučená opatření: - výsadby realizovat podle projektové dokumentace, - použitý výsadbový materiál musí mít místní (autochtonní) původ a odpovídat stanovištním podmínkám (skupině typů geobiocénů – STG). Plochy pro vodní hospodářství (K42, K43) Doporučená opatření: - záměry vodních nádrží realizovat jako přírodě blízké s převažující ekologickou a krajinnotvornou funkcí, - provést hydrogeologické posouzení jednotlivých lokalit z hlediska vhodnosti uvažovaného záměru. Plochy pro veřejná prostranství (PV)

39

Doporučená opatření: - opatření nejsou navrhována.

40

ÚDAJE O ZPRACOVATELI HODNOCENÍ: Zpracovatel: Doc.ing. arch. Jiří Löw, LÖW & spol.,s.r.o., Vranovská 102, Brno, osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993. Adresa zpracovatele: LÖW & spol.,s r.o., Vranovská 102, 614 00 Brno tel.: 545576250; 723948742 e-mail: [email protected] Spolupráce: Dr. Pavel Hartl, CSc., LÖW & spol., s.r.o. Ing. Jiří Vysoudil, LÖW & spol., s.r.o. Ing. Eliška Zimová, LÖW & spol., s.r.o.

V Brně, červen 2011

LÖW & spol., s.r.o. Doc. Ing.arch. Jiří Löw

41

Posouzení vlivu koncepce „Koncept územního plánu Jedovnice“ na lokality soustavy Natura 2000

Posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Mgr. Ivana Paukertová Brno červen 2011

Mgr. Ivana Paukertová: Posouzení vlivu koncepce „Koncept územního plánu Jedovnice“ na lokality soustavy Natura 2000

Obsah 1. Úvod 3 1.1 Zadavatel: ......................................................................................................................... 3 1.2 Cíl posouzení:................................................................................................................... 3 1.3 Zpracovatel:...................................................................................................................... 3 1.4 Zpracovatel Naturového posouzení:................................................................................. 3 1.5 Postup zpracování hodnocení........................................................................................... 3 1.5.1 Podklady.................................................................................................................... 3 1.5.2. Internetové zdroje:.................................................................................................... 4 2. Údaje o koncepci 4 2.1 Název koncepce................................................................................................................ 4 2.2 Základní údaje .................................................................................................................. 4 2.3 Obsah a cíle konceptu územního plánu Jedovnice........................................................... 5 3. Údaje o EVL a PO 7 3.1 Identifikace dotčených lokalit .......................................................................................... 7 3.2 EVL CZ0624130 – Moravský kras .................................................................................. 7 3.2.1 Popis EVL Moravský kras ........................................................................................ 7 3.2.2 Předměty ochrany EVL Moravský kras .................................................................. 13 3.2.3 Dotčené předměty ochrany EVL Moravský kras .................................................... 15 3.3. EVL CZ0620245 Rakovecké údolí ............................................................................... 18 3.3.1 Popis EVL Rakovecké údolí ................................................................................... 18 3.3.2 Předměty ochrany EVL Rakovecké údolí ............................................................... 20 3.3.3 Dotčené předměty ochrany EVL Rakovecké údolí................................................. 21 4. Hodnocení vlivu koncepce na EVL 21 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení ................................................................. 21 4.2 Možné vlivy koncepce ................................................................................................... 21 4.3 Hodnocení vlivů koncepce na dotčené předměty ochrany............................................. 21 4.3.1. Popis dotčených předmětů ochrany, ekologické nároky........................................ 21 4.3.2. Kvantitativní údaje ................................................................................................. 25 4.3.3. Kvalita výskytu ...................................................................................................... 26 4.3.4 Identifikace vlivů koncepce na předměty ochrany.................................................. 29 4.3.5 Podíl ovlivněné rozlohy/populace předmětů ochrany v dotčených lokalitách........ 29 4.3.6 Významnost vlivů ................................................................................................... 30 4.3.7 Závěr – vlivy koncepce na předměty ochrany ........................................................ 32 4.4. Hodnocení vlivu koncepce na celistvost lokalit ............................................................ 33 4.5. Hodnocení možných kumulativních vlivů .................................................................... 34 5. Závěr 34 6. Literatura a použité zdroje 35 6.1 Odborná literatura ...................................................................................................... 35 6.2 Další použité zdroje.................................................................................................... 35

2


Posouzení vlivu koncepce „Koncept územního plánu Jedovnice“ na lokality soustavy Natura 2000 Posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

1. Úvod 1.1 Zadavatel: Obec Jedovnice 1.2 Cíl posouzení: Odbor životního prostředí a zemědělství vydal stanovisko 8.3. 2010 (pod značkou S-JMK 23433/2010/OÚPSŘ) z hlediska vlivů na životní prostředí: Na základě posouzení podle kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona u p l a t ň u j e požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Jedovnice na životní prostředí. Pro návrh zadání územního plánu obce Jedovnice nevyloučil orgán ochrany přírody jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality Moravský kras soustavy Natura 2000. Jedná se tedy o koncepci posuzovanou ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývající z ustanovení §45i odst.2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 1.3 Zpracovatel: LÖW & spol., s.r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno tel.: 545 576 250 [email protected] 1.4 Zpracovatel Naturového posouzení: Mgr. Ivana Paukertová Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí Autorizovaná osoba pro posouzení podle § 45i č.j. 35002/ENV/06, 1222/630/06 ze dne 5.9.2007 Řezáčova 28, 624 00 Brno Tel.: 530 315 541, 603 39 62 90 IČO: 686 72 217 www.paukertova.cz [email protected] 1.5 Postup zpracování hodnocení 1.5.1 Podklady * Postup posuzování vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, Věstník vlády, 4/2/2006, str. 1-42

3


* Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Věstník MŽP, XVII/11/2007. 1.5.2. Internetové zdroje: http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Mapový server AOPK http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lang=cs Údaje o druzích http://www.biomonitoring.cz

2. Údaje o koncepci 2.1 Název koncepce Koncept územního plánu Jedovnice (dle zákona 183/2006 Sb.ve znění pozdějších předpisů) 2.2 Základní údaje Katastrální území: Jedovnice Obec: Jedovnice Obec s pověřeným obecním úřadem: Blansko Blansko Obec s rozšířenou působností: Kraj: Jihomoravský Obor: Územní plánování Charakter záměru: Koncept územního plánu, jako základního dokumentu vytvářejícího podmínky pro všestranný rozvoj sídla. Cílem a obsahem územního plánu Jedovnice je funkční Účel záměru: vymezení a uspořádání ploch v obci, stanovení základních zásad organizace území, včetně postupu při jeho využití, uvedení podmínek výstavby, k vytvoření předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, se zvláštním zřetelem na životní prostředí a jeho ochranu. Objednatel ÚP: Obec Jedovnice Pořizovatel ÚP: Městský úřad Blansko, odbor územního plánování a regionálního rozvoje Zpracovatel ÚP: Ing. arch. Jana Benešová a kol., autorizovaný architekt, ATELIER URBI, spol. s r. o., Chopinova 9, 623 00 Brno Předpokládaná doba platnosti ÚP: neomezena Přeshraniční vlivy: ne Varianty záměru: 2

4


2.3 Obsah a cíle konceptu územního plánu Jedovnice

Základní koncepce rozvoje městyse Koncepce rozvoje území obce vychází z podmínky respektovat definované a chráněné hodnoty území (ochrana je zajišťována jinými právními předpisy či správními opatřeními) a z požadavku vymezit rozvojové plochy obce s hlavním cílem zabezpečit soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Prioritou je návrh ploch pro bydlení, navazujících na stávající zástavbu, rozvoj ploch občanského vybavení, účelný návrh koridorů a ploch veřejných prostranství, návrh ploch pro výrobu a ploch smíšených. Doplněny jsou koridory pro technickou infrastrukturu. Nová zástavba svojí hmotou ani významem nenaruší okolní prostředí, navržená koncepce ÚP respektuje přirozené centrum Jedovnic. Pro rozvoj krajiny je v souladu s řešením komplexních pozemkových úprav zapracován ÚSES, řešena je průchodnost území a ochrana půdy před erozí. V řešeném území se vyskytují přírodní hodnoty, které jsou dány především rozmanitostí ploch využívání území, krajinnými formacemi a vodními plochami. Jejich ochrana je řešena vymezením ploch přírodních, pro které jsou stanoveny podmínky využití. S ohledem na ochranu krajinného rázu je respektován CHKO Moravský kras s významnými estetickými a přírodními hodnotami. V řešeném území se dále vyskytují hodnoty kulturní, urbanistické a architektonické, které jsou dány kulturním dědictvím. Jejich respektování je nezbytnou podmínkou řešení.

Navržená koncepce rozvoje Jedovnic • posuzuje možnosti rozvoje městyse ve variantách, v okrajových částech řeší zástavbu jako nízkopodlažní, se zahradami přecházejícími do krajiny, • posuzuje reálnost přeložky II/379 - ÚP je řešen ve variantách s obchvatem a bez obchvatu, řeší problematický prostor křižovatky silnic II/379 a II/373, • • navrhuje rozvíjet městys především s ohledem na možnost dílčího řešení dopravních problémů (místní komunikace souběžná se silnicí II/379 a na ni navazující návrhové plochy), • hlavní rozvojové plochy pro bydlení situuje ve vazbě na centrální část obce, • posiluje funkce centrální části sídla spolu se zkvalitněním jeho prostředí, • podporuje rozvoj rekreace a turistického ruchu, • prověřuje změny rezervních ploch (obsažené v platném ÚPNSÚ Jedovnice) na návrhové a obráceně

Koncept územního plánu vymezuje: • návrhové plochy bydlení (bydlení hromadné, bydlení individuální, plochy smíšené obytné), • návrhové plochy pro rekreaci (rekreace individuální, rekreace hromadná), • návrhové plochy pro veřejnou vybavenost (tělovýchova a sport), • návrhové plochy pro výrobu a skladování, • návrhové plochy pro technickou infrastrukturu, • návrhové plochy pro dopravní infrastrukturu, • návrhové plochy pro zeleň (zeleň veřejná, zeleň ochranná a izolační, zeleň soukromá), • plochy přírodní, 5


• plochy pro vodní hospodářství (plochy vodní a vodohospodářské), • návrhové plochy veřejných prostranství. Jedná se městys, kde je základní urbanistická struktura dlouhodobě fixována. Veškeré návrhové plochy doplňují tuto strukturu a zlepšují kvalitu stávajícího bydlení. Samospráva rozhodla o pořízení konceptu územního plánu městyse Jedovnice v následujícím rozsahu: Základní varianta Plochy smíšené obytné SO - Z1, Z2, Z21 Plochy pro bydlení hromadné BH - Z3 Plochy pro bydlení individuální BI - Z4 až Z14 Plochy pro rekreaci individuální RI - Z15, Z16 Plochy pro rekreaci hromadnou RH - Z17 Plochy pro tělovýchovu a sport - Z18, Z19 Plochy pro komerční občanské vybavení - Z20 Plochy pro výrobu a skladování VP - Z22, Z23, Z24 Plochy pro technickou infrastrukturu TO - Z25 Plochy pro dopravní infrastrukturu DS - Z26 Plochy pro zeleň veřejnou ZV - K27 až K30 Plochy pro zeleň ochrannou a izolační ZO - K31 až K35 Plochy pro zeleň soukromou ZS - K36, K37 - K38 až K41 Plochy přírodní NP Plochy vodní a vodohospodářské VV - K42, K43 Územní rezervy základní varianta Plochy pro bydlení individuální BI Plochy pro tělovýchovu a sport Plochy pro výrobu a skladování VP Plochy pro zeleň veřejnou ZV Plochy pro zeleň soukromou ZS Plochy pro zeleň ochrannou a izolační ZO Varianta 2 Plochy pro výrobu a skladování VP Plochy pro tělovýchovu a sport Územní rezervy varianta 2 Plochy pro dopravní infrastrukturu DS Plochy pro zeleň ochrannou a izolační ZO Plochy pro zeleň soukromou ZS Plochy pro výrobu a skladování VP

- R1 až R3 - R4 - R5 až R7 - R8 až R10 - R11 - R12

- Z24 (změna rozlohy) - Z44 - R3 - R14, R15 - R16 - R5 až R7 (změna rozlohy)

6


3. Údaje o EVL a PO 3.1 Identifikace dotčených lokalit Katastrální území obce Jedovnice se v západní části překrývá s EVL CZ0624130 – Moravský kras. V jihovýchodní části se hranice katastrálního území obce Jedovnice dotýká EVL CZ0620245 Rakovecké údolí. Hodnoceny proto budou obě evropsky významné lokality soustavy Natura 2000.

. 3.2 EVL CZ0624130 – Moravský kras 3.2.1 Popis EVL Moravský kras Kód lokality: CZ0624130 Kraj: Jihomoravský Rozloha: 6485.3704 ha Biogeografická oblast: kontinentální, panonská Kategorie ochrany: chráněná krajinná oblast, PR přírodní rezervace, PP přírodní památka Území se rozkládá severně od Brna a tvoří ho čtyři disjunktní území. Jádro lokality tvoří pruh devonských vápenců, nejrozšířenějším typem jsou vápence tzv. macošského souvrství, jsou chemicky čisté a umožňují plný rozvoj krasových fenoménů. Podkladem vápencových usazenin jsou načervenalé slepence a jílovce tzv. bazální klastika. Na západním okraji Moravského krasu převažuje granodiorit brněnského masiv. Východní a severní okraj lokality je budován kulmskými horninami Drahanské vrchoviny - drobami a břidlicemi. V okolí obcí Rudice a Olomučany je poměrně členitý vápencový krasový reliéf (kokpit) překryt kyselými písky – tzv. rudickými vrstvami.

7


Lokalita náleží do celku Drahanská vrchovina, podcelků Moravský kras a části Adamovské vrchoviny. Členitá krasová krajina s výskytem podzemních i nadzemních krasových jevů, s řadou krápníkových jeskyní, ponorů a vývěrů toků, skalními stěnami a ostrožnami, škrapovými stráněmi aj. V oblasti krasových žlebů (Vývěry Punkvy) v severní části území se vzácně vyskytují skalní mosty, unikátní je 138 m hluboká propast Macocha vzniklá zřícením jeskynního stropu. V říčních údolích budovaných v granodioritu jsou taktéž významně zastoupeny skalní svahy a skaliska. Na svahovinách vápencových hornin převažují především rendziny, časté jsou kambizemě s odvápněnou jemnozemí. Na náhorních plošinách se vyskytují hnědozemě na spraších a sprašových hlínách. Vzácné jsou fragmenty typických reliktních krasových půd terra fusca a terra rosa. Na skalnatých granodioritových svazích se vyskytuje ranker. Hluboká údolí vykazují významné teplotní rozdíly mezi chladnými dny a teplými hranami a plošinami, jev označovaný jako teplotní inverze. Způsobují ji především radiační poměry různě orientovaných svahů a stékání chladného vzduchu do nižších poloh. Teplotní inverze je provázena zvratem vegetačních pásem. Jedná se o krasovou planinu, která je protkána pestrou často meandrující údolní sítí, která v minulosti znemožňovala intenzivnější kolonizaci. Pouze krasové plošiny mezi údolími v severní a v menší míře i střední části území jsou zemědělsky využívány. Celé území je lesnaté, lesy mají zachovalou druhovou skladbu. Jádro severní části tvoří NPR Vývěry Punkvy s nejlépe vyvinutými krasovými jevy. Unikátní je propast Macocha, vývěry ponorné řeky Punkvy a celý její podzemní systém Amatérská jeskyně - největší jeskynní systém v ČR. V území jsou bohatě zastoupena lesní společenstva. Hrany skal hostí teplomilnou flóru a faunu, významné jsou výskyty suchých trávníků. Obě krasové údolí Pustého a Suchého žlebu patří k nejbohatším lokalitám výskytu suťových lesů v České republice. Toto bohatství spočívá především ve vysoké rozmanitosti různých typů suťového lesa na poměrně malé ploše území, v které se vyskytuje většina typů popsaných z naší republiky. K dalším pozoruhodnostem patří výskyt populace tisu červeného (Taxus baccata), čítající přibližně 3000 jedinců rozšířených především v suťových lesích a na skalách. Suťové lesy hostí řadu významných druhů mj. měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva), ploštičník evropský (Cimicifuga europaea), čarovník alpský (Circaea alpina), kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) aj. Bučiny jsou zastoupeny několika typy, převládají květnaté bučiny. Vápnomilné bučiny podsvazu Cephalanthero-Fagenion jsou maloplošné, vázané na prudké skeletnaté vápencové svahy. V těchto mezofilních typech lesa se objevují lesní orchideje okrotice červená (Cephalanthera rubra), okrotice bílá (C. damasonium) i okrotice dlouholistá (C. longifolia), druhy rodu Epipactis, na vápenci zvl. kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) a kruštík Greuterův (E. greuteri), aj. i další zajímavé rostliny: kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), na odvápněných místech vranec jedlový (Huperzia selago) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum). V horních partiích žlebů převažují hájové porosty. Velmi vzácně teplomilné doubravy, v Arnoštově údolí acidofilní teplomilné doubravy. Poměrně hojné jsou i dubohabřiny. Tyto lesy jsou druhově bohaté, často obsahují druhy okolních suchých trávníků. Rostou zde lilie zlatohlavá (Lilium martagon), ostřice Micheliova (Carex michelii), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), oman vrbolistý (Inula salicina) a výše zmiňované orchideje. Jedním z nejvýznamnějších biotopů v území jsou skalní stanoviště. Významně je na nich zastoupena chasmofytická vegetace kapradin a petrofytů. K významným petrofytům patří

8


sleziník zelený (Asplenium viride), tařice skalní (Aurinia saxatilis), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata) a lomikámen trojprstý (S. tridactylites). Národní význam lokality navíc podtrhuje lokalita kruhatky Matthioliho (Cortusa matthioli) (v Macoše jediný výskyt v ČR), nedávný nález atlantického druhu mochna jahodovitá (Potentilla sterilis) a objev karpatského druhu Primula auriculata. Na skály je také vázána travinná vegetace skalních stupňů s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a kostřavou sivou (Festuca pallens). Tyto trávníky obsahují velké množství teplomilných druhů. Patří mezi ně: strdivka brvitá (Melica ciliata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), čistec přímý (Stachys recta), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), rozrazil ožankový (Veronica teucrium), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum), oman vrbolistý (Inula salicina), netřeskovec výbězkatý (Jovibarba globifera), jalovec obecný (Juniperus communis) a sesel sivý (Seseli osseum). Ve vysokobylinné vegetaci (S1.4) na suťovém kuželu na dně propasti Macocha je od roku 2001 pravidelně sledována přítomná populace mechu šikoušeka zeleného (Buxbaumia viridis). V roce 2005 byl druh nalezen celkem na 2 padlých kmenech, zároveň byly nalezeny 2 nové lokality v Suchém žlebu. Z cenných mechorostů byl na dně propasti Macocha nalezen ještě druh Timmia bavarica. Střední část Moravského krasu: Nejrozšířenějším lesním biotopem jsou květnaté bučiny. V území se vyskytují na příhodných stanovištích, na všech typech hornin. Na granodioritu brněnské vyvřeliny v údolí Svitavy a na mírných jižních svazích mezi obcemi Babice a Kanice převažují porosty asociace Melico uniflorae-Fagetum. Tyto porosty převládají i na kulmských horninách v Lučním údolí. Na živném, vápencovém podloží se v okolí Babic a v Křtinském údolí (sensu lato) vyskytují porosty blízké karpatské asociaci Carici pilosaeFagetum. V inverzních polohách Josefského údolí lze nalézt i asociaci Dentario enneaphylliFagetum. Na vápenci se vzácně vyskytují bučiny podsvazu Cephalanthero-Fagenion. Porosty jsou maloplošné a hostí lesní zástupce čeledi vstavačovitých. Acidofilní bučiny svazu LuzuloFagion se vyskytují roztroušeně mimo vápencový podklad, zvláště na obnažených kyselých horninách. V okolí Rudic jsou vápence překryty písčitými usazeninami (Rudické vrstvy), které zasahují až do NPR Habrůvecká bučina. Potenciální acidofilní bučiny v této části území jsou většinou přeměněny na smrkové monokultury. Lokalita zahrnuje několik posledních zbytků této lesní vegetace. V zaříznutých údolích a žlíbcích přecházejí bučiny v maloplošné suťové lesy. Nejhojnější jsou v Josefském údolí. Dubohabřiny rostou na skeletnatých svazích v celém území. Jsou řazeny k hercynskému typu, tvoří však nápadné přechody ke karpatským porostům. Extrazonálně, na velmi malých plochách skalních hran na vápenci je zastoupena asociace Corno-Quercetum. V lužním údolí převažují vlhčí typy luk svazu Arrhenatherion a maloplošně i luční porosty svazu Calthion. Tyto louky jsou mimořádně kvalitní. Svaz Calthion zde má podhorský charakter, typický je výskyt Trollius altissimus. Tyto mimořádně kvalitní a pravidelně kosené louky jsou rovněž součástí návrhu lokality. V území je rozšířena řada ohrožených a chráněných druhů. Z rostlin k nim patří: jedle bělokorá (Abies alba), oměj vlčí mor žláznatý (Aconitum vulparia), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), tařice skalní (Aurinia saxatilis), vratička měsíční (Botrychium lunaria), ostřice tlapkatá (Carex pediformis), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistá (C. longifolia), o. červená (C. rubra), ploštičník evropský (Cimicifuga europaea), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), dřín jarní (Cornus mas), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), třemdava bílá (Dictamnus albus), kruštík polabský (Epipactis albensis), k. tmavočervený (E. atrorubens), k. širolistý (E. helleborine), k. růžkatý (E. muelleri), k. Greuterův (E. greuteri), pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma), kostřava sivá (Festuca pallens), sněženka

9


podsněžník (Galanthus nivalis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), strdivka brvitá (Melica ciliata), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), sesel sivý (Seseli osseum), kavyl Ivanův (Stipa pennata), tis červený (Taxus baccata), rozrazil ožankový (Veronica teucrium), kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) aj. Jižní část Moravského krasu: Dlouhodobé využívání lesních porostů na produkci palivového dříví pro blízké Brno je hlavním důvodem dnešního dominantního rozšíření dubohabřin v jižní části území. Oblast Hádů a údolí Říčky je význačná z fytogeografického hlediska, v území dochází ke střetu flór karpatské, panonské a hercynské. Proto jsou v lesních celcích zastoupeny tři typy dubohabrových hájů. Vegetační pestrost zvyšuje přítomnost teplomilných doubrav s dubem pýřitým (Quercus pubescens), na Hádech je rozšířena populace dubu ceru (Quercus cerris). Na východ položené Údolí Říčky má po floristické stránce blíže ke karpatské oblasti, dubohabřiny zde daleko častěji obsahují druhy jako pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) či svízel Schultesův (Galium schultesii). Zaříznuté údolí hostí roklinové lesy svazu Tilio-Acerion. Zastoupeny jsou zde i teplomilné vápencové lipiny. V těchto lesních porostech na Šumbeře roste krtičník jarní (Scrophularia vernalis). Vegetační pestrost zvyšují lesní světliny s teplomilnou stepní vegetací, převážně obklopenou doubravami nebo dubohabřinami. Na takovýchto místech rostou hadinec nachový (Echium russicum), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), k. Ivanův (S. pennata), sasanka lesní (Anemone sylvestris), hvězdnice chlumní (Aster amellus), kozinec dánský (Astragalus danicus), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), kosatec nízký (Iris pumila), kosatec různobarvý (Iris variegata), Biscutella varia, plamének přímý (Clematis recta), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia), zvonek boloňský (Campanula bononiensis) a zvonek sibiřský (Campanula sibirica). Lesní celky, zvláště pak ty porosty vzniklé pařezinovým hospodařením, poskytují útočiště řadě ohrožených druhů rostlin. Patří k nim např.: sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), dřín jarní (Cornus mas), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Kvalita a význam: O významu lokality svědčí vyhlášení CHKO Moravský kras a četnost maloplošných rezervací, které jsou v území vyhlášeny. Jejich posláním je ochrana krasových jevů a přírodě blízkých lesních biotopů. Pro přítomnost dvou největších jeskynních systémů v České republice: Amatérské jeskyně a systému Býčí skála – Rudické propadání je Moravský kras naším nejvýznamnějším krasovým územím. Pro specifickou hydrologii je oblast krasových žlebů a plošin s jádrem – NPR Vývěry Punkvy zapsána v listině Ramsarských mokřadů. K archeologickým pozoruhodnostem patří kromě naleziště halštatské kultury v Býčí skále i dvě nejdůležitější naleziště sídlišť neandrtálské kultury: jeskyně Kůlna a Pekárna. Významná je i bohatá historie železářství (huť Františka v Josefovském údolí). Evropský význam Moravského krasu je umocněn výskytem druhů z přílohy II Směrnice o stanovištích. Jsou to dekorativní orchidej střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), teplomilné druhy koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a hadinec nachový (Echium russicum), drobný mechorost šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), který byl prozatím nalezen v propasti Macocha a na dvou místech v Suchém Žlebu, ale vzhledem k vhodným

10


podmínkám, lze předpokládat, že se vyskytuje i na jiných místech NPR Vývěry Punkvy. Dále zde žijí netopýři: netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr čený (Barbastella barbastellus), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr brvitý (Myotis emarginatus) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), drobná rybka vranka obecná (Cottus gobio), zástupce lesních motýlů přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) a mokřadní motýli modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Na staré rozpadající se kmeny střední části Moravského krasu je vázán kovařík Limoniscus violaceus. Zranitelnost severní části území spočívá v několika antropických vlivech. Jedním z nich bylo zalesňování nevhodnými dřevinami v minulosti. Rozsáhlé plochy byly hlavně pro potřeby železářské výroby odlesněny. V první polovině dvacátého století byla řada území zalesněna, většinou smrkem. Hodně těchto porostů je přestárlých. Tlak nepůvodních genotypů kulturně pěstovaného smrku je dobře pozorovatelný i v krasových žlebech, zvl. v inverzních polohách. Obměna dřevinné skladby na přírodě blízké druhové složení by měla prioritně řešit stanoviště s teplomilnou lesní vegetací. Zarůstání křovinami je dalším vlivem, který se v území prosazuje. Přirozenou sukcesi je nutné začít monitorovat a ze sledování vývoje vegetace vyvodit praktické požadavky pro management. Celé území je velmi atraktivní pro návštěvníky. Místa koncentrace návštěvníků jsou většinou dobře vybavena. Doposud chybí "ochranářsky" zaměřené informační centrum, které by nabízelo alternativní možnosti, informovalo návštěvnickou veřejnost a propagovalo práci orgánů ochrany přírody. Jistá regulace návštěvnosti byla dosažena stanovením přísných limitů pro vstupy do veřejnosti přístupných jeskyní. Zranitelnost střední části území spočívá v postupné přeměně listnatých lesů na jehličnaté monokultury mimo vyhlášené lesní rezervace. Tento trend by vedl k postupnému snižování rozlohy listnatých hospodářských lesů (hlavně bučin), k velké fragmentaci cenných porostů a jejich následné degradaci v okrajových zónách. Zdá se, že zvrat může nastat pozitivní motivací lesních hospodářů pomocí různých programů a dobrovolných finančních nástrojů. Tyto nástroje by měly podporovat přirozenou obnovu lesa a hlavně pak clonou seč. Poměrně značně problematické je i přezvěření, jehož negativní dopad na kvalitu přirozené obnovy není doposud spolehlivě vyřešen. Významným opatřením na zvýšení biodiverzity hospodářského lesa by bylo ponechávání vybraných esteticky významných stromů tzv. na dožití. Kromě pozitivního vlivu na zvýšení hnízdních možností ptactva a zvýšení odumřelé biomasy vhodné pro existenci hub se jeví i možnost snazších obnov v semenných letech. Negativní dopad na kvalitu lučních porostů v Lučním údolí má občasné zalesňování, budování rybníků a intenzifikace luk. Turistický ruch v území je velmi silný, ale převládá tzv. měkká turistika, lesní oblast dokáže pojmout obrovský počet návštěvníků. V území nejsou výrazná místa s koncentrací návštěvníků (nejsou zde přístupné jeskyně a brněnská aglomerace je dosti vzdálená), přesto je okolí Býčí skály turisticky nejatraktivnější. Pro usměrnění návštěvnosti existuje spolehlivý nástroj - budování naučných stezek a vedení turistických tras vhodnými směry. Na lokalitě Skalka u Ochozu je jistým nebezpečím existence lomu a tlak jeho majitele na rozšíření dobývacího prostoru. Údolím Svitavy vede železnice Brno - Česká Třebová, která dopravně obsluhuje celý region. Využívání a podpora železniční dopravy je významné z hlediska zamezení budování silniční dopravní infrastruktury v lesních komplexech. Zranitelnost jižní části lokality vychází z několika základních faktorů. Prvním je výskyt na hranici brněnské aglomerace. Tlak obyvatelstva i soukromého sektoru je poměrně významný. Na druhou stranu vzhledem ke své rozloze dokáže území pojmout vysoký počet návštěvníků a plní tak nenahraditelnou funkci rekreační. Terénní informační systémy

11


(informační tabule) hrají nezastupitelnou funkci v informování veřejnosti. Potenciální zástavbou jsou neustále ohroženy hlavně jižní svahy Hádů (hlavně opuštěné terasy vápencových lomů). Hádecká planinka je pro svoji atraktivnost (otevřený výhled na brněnskou aglomeraci a dále k jihu) nejnavštěvovanějším a nejdostupnějším místem. Zachovalé lesní porosty, často teplomilných pařezin nemají v dnešní době výrazné ekonomické využití, které by součastně zaručilo zachování lesů pomocí jejich zpětné obnovy. Bohatá druhová diverzita je ohrožena přeměnou na vysoký hospodářský les s převahou kulturních výsadeb, nejčastěji borovice. Tento negativní trend může zvrátit pouze výrazná změna dřevařské technologie provázaná s odbytem ochranářsky významných dřevin. Velký rozdíl se projeví při srovnání biodiverzity vysokokmenného lesa a nízké pařeziny. Nalezení možnosti ekonomického uplatnění listnáčů jako je habr obecný je ústředním tématem ochrany lesních celků v jižní části Moravského krasu. Další významnou ekonomickou aktivitou je těžba vápenců v etážových lomech. Do Přírodního komplexu byla navržena část etážového lomu Maloměřice (Hády), v kterém je v současné době ukončena těžba. Plocha lomu může být ohrožena výstavbou a rozrůstáním brněnské aglomerace. Lom tvoří výraznou jizvu v krajině. Při nevhodných rekultivacích by mohl ohrozit ekologickou stabilitu svého dosud zachovalého okolí. Výborný příklad šetrné rekultivace lze spatřit v přilehlém Růženině lomu (ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády a Rezekvítek). Metoda regulované sukcese se zdá být velmi vhodným opatřením pro znovunastolení přírodní rovnováhy. Do návrhu komplexu byly zahrnuty i velmi kvalitní porosty teplomilných hájů a stepních ploch v těsném sousedství etážového lomu v Mokré. V tomto lomu je dlouhodobě plánována těžba a ekonomickým zájmům budou muset lesní celky ustoupit. Vytěžené území však bude nutno průběžně rekultivovat a řídit zde negativní vlivy v případě nastartování sukcese invazních druhů. Potenciálně nejbohatší části území by měly být ponechány mj. jako semenná banka vzácných druhů. Těžba musí být zaměřena na minimální plochu lomu za součastné rekultivace okolních ploch, která má několik požadavků. Jsou to: likvidace invazních druhů, případné navážky omezit na vrstvu 15 cm, nepoužívání vikvovitých rostlin při rekultivacích, zamezení eroze svahových půd a zabezpečení dostatečně vodních ploch (Tichý 2001). Management: Standardní lesnické metodiky přírodě blízkého hospodaření ve většině hospodářských lesů + ponechávání esteticky významných stromů na dožití (doupné dutiny apod.). Kroky směřující ke zvýšení celkové stability lesních porostů - kromě druhové skladby hlavně celková prostorová struktura porostů. Cílem je eliminace lesních neofytů (Impatiens parviflora). Speciální management v nejcennějších a druhově bohatých lesích (prioritní habitaty, součastné rezervace). Udržování lesních světlin a další podpora teplomilných druhů. Tvorba bezzásahových pralesovitých porostů na suťových svazích a vybraných porostech ve stávajících rezervacích. Úprava druhové skladby břehových porostů, jejich stabilizace vytvářením prostorové struktury. Podpora obhospodařování lučních porostů - pravidelná seč, dosévání běžných druhů cévnatých rostlin (léčivky apod.) Podpora pasteveckého využití suchých trávníků jako optimálního managementu. Zabezpečení vstupů jeskyní, budování čističek odpadních vod v rámci regionu. Speciální management na podporu jednotlivých významných druhů. Možné střety zájmu: Jiný pohled lesnických odborníků na vývoj a využití prioritních lesních habitatů (pařeziny, lesní světliny) - nutnost prosazovat mimoprodukční funkce lesa. Tlak turistického využití regionu. Specifická ochrana jeskynních systémů na orné půdě.

12


3.2.2 Předměty ochrany EVL Moravský kras Typy přírodních stanovišť: * prioritní typy přírodních stanovišť Stanoviště/Biotop 6190

6210

*6240 6510

*8160 8210

8310 9130 9150

9170

*9180

Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pěchavové trávníky Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých Subpanonské stepní trávníky T3.3A Subpanonské stepní trávníky Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin Jeskyně nepřístupné veřejnosti S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Asperulo-Fagetum L5.1 Květnaté bučiny Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) L5.3 Vápnomilné bučiny Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.1 Hercynské dubohabřiny L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích L4 Suťové lesy

Rozloha (ha) 4.0693

Podíl (%) 0.06

R/Z/G

2.4471

0.03

A/A/A

1.6222 80.1884

0.02 1.23

B/A/A B/B/B

0.6382

0.00

A/A/B

79.0647

1.21

B/B/B

0.4855

0.00

A/A/B

4.5188 4.5188 191.9872

0.06 0.06 2.96

A/A/A A/A/A B/B/C

191.9872 1.3066 1.3066 27.9584

2.96 0.02 0.02 0.43

B/B/C B/B/A B/B/A A/A/A

27.9584 0.0049 0.0049 1921.141 1921.1410 70.5453

0.43 7.55 7.55 29.62 29.62 1.08

A/A/A A/A/A A/A/A B/B/B B/B/B B/A/A

70.5453 1065.9562 739.7033 19.8790 306.3739 231.9267

1.08 16.4 11.40 0.30 4.72 3.57

B/A/A B/B/B B/B/B B/A/B A/A/A B/A/A

231.9267

3.57

B/A/A

A/A/A

13


*91E0

*91G0

*91H0

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty L2.4 Měkké luhy nížinných řek Panonské dubohabřiny L3.3A Panonsko-karpatské dubohabřiny L3.4 Panonské dubohabřiny Panonské šípákové doubravy L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy

25.247

0.38

B/A/B

25.2210

0.38

B/A/B

0.0260 176.3095 128.4511 47.8584 10.5194 10.5194

0.00 2.71 1.98 0.73 0.16 0.16

C/C/C A/A/A A/A/A A/A/A B/A/C B/A/C

Druhy - rostliny: * označuje prioritní druhy

hadinec červený Echium maculatum koniklec velkokvětý Pulsatilla grandis střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus šikoušek zelený Buxbaumia viridis

STÁLÁ POPULAC E Podíl populace V B V C V C P C

ZASTAVUJÍCÍ SE Zachovalost

Izolace

Celkové hodnocení

B

B

B

B

B

C

B

C

A

B

C

B

Druhy - živočichové: * označuje prioritní druhy

kovařík fialový Limoniscus violaceus netopýr brvitý Myotis emarginatus netopýr černý Barbastella barbastellus netopýr velkouchý Myotis bechsteinii netopýr velký Myotis myotis

Stálá populace Podíl populace P B P C P C P B P C

Zastavující se Zachovalost

Zimující

Hnízdící

Izolace

Celkové hodnocení

B

C desítky C stovky C jedinci C > 1000 C

A

B B stovky A B

B B B B

14


*přástevník kostivalový *Callimorpha quadripunctaria vranka obecná Cottus gobio vrápenec malý Rhinolophus hipposideros

P A stovky C P B

A

C

B

B

C > 1000 C

B

B

B

3.2.3 Dotčené předměty ochrany EVL Moravský kras * prioritní stanoviště Stanoviště

Biotopy

Výskyt v k.ú. Jedovnice nevyskytuje se 1 segment

Komentář

3140 3150

V5 V1F

3260 5130 6110

V4A T3.4B T6.2A T6.2B

nevyskytuje se nevyskytuje se nevyskytuje se

ne ne ne

6190

T3.1 T3.2

nevyskytuje se

ne

6210

T3.3D T3.4D T3.5B

10 segmentů

*6240 6430

T3.3A T1.6

nevyskytuje se 13 segmentů

6510

T1.1

35 segmentů

8150 *8160 8210

S2B S2A S1.1

nevyskytuje se nevyskytuje se 2 segmenty

8220

S1.2

2 segmenty

8230 8310 9110

T6.1B S3B L5.4

nevyskytuje se nevyskytuje se 64 segmentů

9130

L5.1

57 segmentů

9150

L5.3

nevyskytuje se

nepřekrývá se s návrhovými lokalitami

jeden segment se překrývá s návrhovou plochou B10

nepřekrývá se s návrhovými lokalitami nepřekrývá se s návrhovými lokalitami



Ovlivnění ne ne

ano

ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

15


9170

L3.1 L3.3B L3.3C

20 segmentů

jeden segment L3.1 se překrývá s návrhovou plochou K41

ano

*9180

L4

13 segmentů

ano

*91E0

L2.2A L2.4

8 segmentů

jeden segment se překrývá s návrhovou plochou K42 nepřekrývá se s návrhovými lokalitami

*91G0

L3.3A L3.4

nevyskytuje se

ne

*91H0

L6.1

nevyskytuje se

ne

ne

k.ú. Jedovnice – schematický náčrtek

Rozšíření předmětů ochrany EVL Moravský kras

hadinec červený

netopýr černý

koniklec velkokvětý

netopýr velkouchý

16


střevíčník pantoflíček

netopýr velký

šikoušek zelený

*přástevník kostivalový

kovařík fialový

vranka obecná

netopýr brvitý

vrápenec malý

Druh

hadinec červený

Výskyt v k.ú. Jedovnice ne

Komentář

Ovlivnění

ne

17


koniklec velkokvětý střevíčník pantoflíček šikoušek zelený kovařík fialový netopýr brvitý

ne ne ne ne ano

netopýr černý

ano

netopýr velkouchý

ano

netopýr velký

ano

*přástevník kostivalový

ano

vranka obecná

ano

vrápenec malý

ano

Vzhledem k biologii druhu (letní kolonie na půdách) nelze vyloučit ovlivnění návrhovými plochami P1, P2, P3 Vzhledem k biologii druhu (letní kolonie i ve skulinách) nelze zcela vyloučit ovlivnění návrhovými plochami P1, P2, P3 Vzhledem k biologii druhu (letní kolonie i ve štěrbinách) nelze zcela vyloučit ovlivnění návrhovými plochami P1, P2, P3 Vzhledem k biologii druhu (letní kolonie na půdách) nelze vyloučit ovlivnění návrhovými plochami P1, P2, P3 Vzhledem k biologii druhu (výskyt lesostepi, stráně, doubravy) nelze ovlivnění vyloučit Nelze vyloučit vliv záměrů které mají vliv na čistotu vody Vzhledem k biologii druhu (letní kolonie na půdách) nelze vyloučit ovlivnění návrhovými plochami P1, P2, P3

ne ne ne ne ?

?

?

?

?

? ?

3.3. EVL CZ0620245 Rakovecké údolí 3.3.1 Popis EVL Rakovecké údolí Kód lokality: CZ0620245 Kraj: Jihomoravský Rozloha: 755.6629 ha Biogeografická oblast: kontinentální Rozsáhlý přírodní komplex s bohatou mozaikou rostlinných společenstev, převážně s přirozenou; druhovou skladbou. Nachází se asi 7 km severozápadně od Vyškova v údolí Rakoveckého potoka a v jeho okolí. Podloží tvoří kulmské slepence, droby a břidlice, ve spodní části svahů se vyskytují deluviální sedimenty, v okolí vodních toků fluviální písčité až písčitojílovité hlíny, ostrůvkovitě také sprašové překryvy. Území leží na Drahanské vrchovině, v geomorfologickém podcelku Konická vrchovina. Reliéf je členitý, tvořený poměrně strmými svahy údolí s nejrůznější orientací, na něž navazují mírně zvlněné plošiny. Středem území probíhá od SZ k JV Jedovnicko-račický prolom – tektonický prolom protékaný Rakovcem. Na jeho dně je vytvořena plochá niva. Tok Rakovce je neregulovaný a tvoří meandry i zarůstající slepá ramena. Na nejstrmějších svazích se vyskytují četné skalní 18


výchozy, pod kterými se nachází suťové kužely. V území převažují kambizemě modální eubazické až mezobazické. Převažujícím typem vegetace jsou bučiny. Vytvořeny jsou v podobě květnatých bučin (L5.1) i acidofilních bučin (L5.4). Na jižně až západně orientovaných svazích Rakoveckého údolí převládají hercynské dubohabřiny (L3.1), které na nejexponovanějších místech hran a hřbetů přechází v teplomilné acidofilní doubravy (L6.5B) a suché acidofilní doubravy (L7.1). Na nejstrmějších svazích se ostrůvkovitě vyskytují suťové lesy (L4). V okolí vodních toků a na podmáčených místech v nivě Rakovce se vytvořily poměrně reprezentativní údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2A), místy i (L2.2B). Cca 12% plochy lesních porostů bylo přeměněno na smrkové monokultury. Značná část údolní nivy Rakovce je porostlá loukami, převažují zde mezofilní ovsíkové louky (T1.1) doplněné ostrůvky vlhkých pcháčových luk (T1.5) a tužebníkových lad (T1.6). Štěrbiny skal vystupujících na povrch na svazích údolí osídlila vegetace silikátových skal a drolin (S1.2). Skály jsou většinou zastíněné okolním lesem. Typické květnaté bučiny (L5.1) sv. Fagion najdeme na dnech údolí a na některých plošinách. Je zde bohaté bylinné patro s přítomností mařinky vonné (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosné (Dentaria bulbifera), pitulníku horského (Galeobdolon montanum), sasanky hajní (Anemone nemorosa), bažanky vytrvalé (Mercurialis perennis), violky lesní (Viola reichenbachiana), strdivky jednokvěté (Melica uniflora), strdivky nicí (Melica nutans), ostřice chlupaté (Carex pilosa) aj. Na většině ostatních ploch je pokryvnost bylinného patra velmi malá. Acidofilní bučiny (L5.4) asociace Luzulo-Fagetum najdeme nejčastěji na hranách svahů, na strmých svazích a na ostrých hřbetech. V bylinném patře dominuje bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis) a borůvka (Vaccinium myrtillus). Často má bylinné patro ale velmi nízkou pokryvnost. Dubohabřiny se zde vyskytují jako přechodný typ mezi hercynskými (L3.1) a karpatskými dubohabřinami (L3.3). Bylinné patro tvoří lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), sasanka hajní (Anemone nemorosa), ostřice chlupatá (Carex pilosa) aj. Na nejsušších místech exponovaných hřbítků přechází dubohabřiny do suchých acidofilních doubrav (L7.1) vyznačujících se výskytem biky hajní (Luzula luzuloides), kostřavy ovčí (Festuca ovina), vřesu obecného (Calluna vulgaris), borůvky (Vaccinium myrtillus), silenky nicí (Silene nutans). Acidofilní teplomilné doubravy (L6.5) se zde vyskytují v několika fragmentech. Jsou charakterizovány hojnou účastí tolity lékařské (Vincetoxicum hirundinaria) a přítomností bělozářky větvité (Anthericum ramosum), smolničky obecné (Lychnis viscaria), hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Zaznamenán zde byl i medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), svída dřín (Cornus mas) a jeřáb břek (Sorbus torminalis). Pro suťové lesy (L4) jsou charakteristické druhy lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pitulník horský (Galeobdolon montanum). Na jediném místě se vyskytuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrba křehká (Salix fragilis). Cenný je výskyt bledule jarní (Leucojum vernum) ve střední části údolí, zde je také velmi hojný česnek medvědí (Allium ursinum). Při potoku se místy vyskytuje krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa), prvosenka vyšší (Primula elatior), v sušších polohách lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Vlhké pcháčové louky (T1.5) na dně Rakoveckého údolí charakterizují druhy: skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), tužebník jilmový (Filipendula 19


ulmaria), pcháč potoční (Cirsium rivulare) aj. Relativně hojný je upolín evropský (Trollius altissimus). V záhybech toků a na mokrých cípech luk, které nejsou koseny, se vyskytují vlhká tužebníková lada (T1.6) s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). I zde bývá přítomen upolín evropský (Trollius altissimus). Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) je vytvořena ve dvou podobách – na severních svazích a zastíněných polohách s osladičem obecným (Polypodium vulgare) a kapradí samcem (Dryopteris filix-mas). Skály na jižních stráních nezastíněné lesem hostí sleziník červený (Asplenium trichomanes) a sleziník severní (A. septentrionale), vzácně bývá přítomen i jalovec obecný (Juniperus communis) a skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). V podrostu lesů a na zachovalých zbytcích luk se zachovala řada vzácných a ohrožených druhů rostlin např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bledule jarní (Leucojum vernum), krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), upolín evropský (Trollius altissimus), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), svída dřín (Cornus mas), jeřáb břek (Sorbus torminalis), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). V území se vyskytuje poměrně velké procento přirozených lesních společenstev v relativně dobré kvalitě. Vzhledem k členitosti území je přítomna celá škála vegetačních typů. V podrostu lesů a na zachovalých zbytcích luk se zachovala řada vzácných a ohrožených druhů rostlin. Lesní ekosystémy jsou ohroženy především změnou listnatých porostů na jehličnaté výsadbou smrkových monokultur. V současnosti probíhá poměrně intenzívní těžba a vzniklé holiny jsou zalesňovány převážně smrkem, dokonce i na plochách, na kterých dříve byla společenstva listnatého lesa s původními dřevinami. Doplňkový vliv lze spatřovat i v používání těžké mechanizace. Luční ekosystémy jsou ohroženy, a v podstatě už i změněny, zemědělskou činností – odvodněním v minulosti, hnojením, periodickým rozoráváním a přeměnou na pole. 3.3.2 Předměty ochrany EVL Rakovecké údolí Stanoviště/Biotop 6510

8220

9110 9130 *9180

Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Bučiny asociace Luzulo-Fagetum L5.4 Acidofilní bučiny Bučiny asociace Asperulo-Fagetum L5.1 Květnaté bučiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích L4 Suťové lesy

Rozloha (ha) 102.1601

Podíl (%) 13.51

R/Z/G B/B/B

102.1601 4.7667

13.51 0.63

B/B/B B/A/C

4.7667

0.63

B/A/C

211.5201 211.5201 187.7387 187.7387 24.6083

27.99 27.99 24.84 24.84 3.25

B/B/B B/B/B C/B/C C/B/C C/A/B

24.6083

3.25

C/A/B

20


*91E0

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty

25.6361

3.39

B/A/B

25.6361

3.39

B/A/B

3.3.3 Dotčené předměty ochrany EVL Rakovecké údolí Stanoviště 6510 8220 9110 9130 *9180 *91E0

Komentář

Ovlivnění

EVL leží v sousedním katastru, její hranice se pouze dotýká k.ú. Jedovnice, stanoviště nebudou přímo ovlivněna, vzhledem k charakteru stanovišť lze vyloučit i ovlivnění nepřímé

ne ne ne ne ne ne

4. Hodnocení vlivu koncepce na EVL 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Podklady byly shledány jako dostatečné (při současném stavu znalostí a vědomostí). 4.2 Možné vlivy koncepce * přímá plošná likvidace typu přírodního stanoviště záborem nebo zastavěním plochy * přímá plošná likvidace biotopu živočicha záborem nebo zastavěním plochy * přímá plošná likvidace úkrytů pro letní kolonie netopýrů přestavbami * ovlivnění biotopu vodního živočicha znečištěním vody nebo úbytkem kyslíku ve vodě 4.3 Hodnocení vlivů koncepce na dotčené předměty ochrany EVL zasahuje na katastrální území jen nevelkou plochou, varianty se v této části neliší, jejich vliv je proto stejný. 4.3.1. Popis dotčených předmětů ochrany, ekologické nároky

9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum – biotop L3.1 Lesy tvořené habrem obecným a dubem zimním nebo dubem letním, v podúrovni stromového patra s častou příměsí lípy srdčité nebo babyky. Podíl hlavních dřevin kolísá od porostů čistě habrových k čistě dubovým. Keřové patro může ale nemusí být dobře vyvinuto, tvoří je druhy stromového patra a dále např. líska obecná a hlohy. V bylinném patře se pravidelně vyskytují druhy listnatých lesů běžné i v bučinách (např. strdivka nící, lipnice hajní a violka lesní) a dále poměrně teplomilnější mezofilní lesní druhy, např. zvonek broskvolistý, konvalinka vonná a černýš hajní. Na jaře před olistěním stromů se vyvíjí nápadný aspekt s geofyty (např. sasankami a dymnivkami). Mechové patro je vyvinuto nevýrazně. Půdy jsou živinami bohaté, obvykle hlubší, na kyselých i bazických horninách, na svazích a plošinách. Dubohabřiny se vyskytují v nadmořských výškách do 450 m, vzácněji až do 550 m.

21


*9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích – biotop L4 Azonálně a půdním složením podmíněná společenstva smíšených javoro-jasano-lipových lesů v suťových svazích, úžlabinách a roklinách na minerálně bohatších až středně živných silikátových horninách. Velkou druhovou diverzitu dřevin zvyšuje příměs druhů z kontaktních zonálních společenstev. Keřové patro je bohatě vyvinuté. Ve společenstvu bylin se uplatňují nitrofilní druhy.

6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Zapojené až mezernaté obvykle druhově bohaté trávníky s dominancí kostřavy valiské, k. žlábkaté, některých kavylů, válečky prapořité, sveřepu vzpřímeného a s výskytem širokolistých vytrvalých bylin. Významné je také zastoupení vstavačovitých. Tato společenstva se vyskytují obvykle na výslunných svazích, zpravidla na středně hlubokých až hlubokých půdách, na bazických, vzácněji také na minerálně chudších horninách, především na sedimentárních horninách křídy, ale také na paleogenních a neogenních sedimentech a na spraších.

*přástevník kostivalový Callimorpha quadripunctaria Tento druh preferuje skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, řídké teplomilné doubravy, teplé suťové lesy, ale i osluněné lesní průseky. Dospělce ve dne zastihneme nejčastěji na porostech nektaronosných rostlin, především sadce konopáče (Eupatorium cannabinum). Druh má jednu generaci v roce, dospělci se vyskytují od konce června do začátku září, s vrcholem letu v poslední dekádě července a první polovině srpna. Létá ve dne i v noci, v noci je možné jej přilákat na světlo. Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny. Housenky jsou poměrně polyfágní, živí se především hluchavkami, šalvějemi, sadcem konopáčem, starčky, vrbovkami, ale i některými listnatými dřevinami (např. lískou, ostružiníky nebo zimolezy). Housenky se líhnou v září, přezimují a kuklí se v květnu následujícího roku při povrchu země v zápředku. Přástevník kostivalový je druhem se západopalearktickým typem rozšíření. Vyskytuje se od Pyrenejského poloostrova a jižní Anglie po západní Rusko (jižní Ural), v jižní části areálu druh zasahuje až do Íránu a jižního Turkmenistánu. Na jih zasahuje až na Sicílii, severní hranice rozšíření v Evropě prochází jižní polovinou Německa a jižním Polskem a Pobaltím. Zaletuje i do Finska. V České republice se přástevník kostivalový vyskytuje v nižších a středních polohách. V minulosti byl dost rozšířený, dnes je lokálně hojný převážně v termofytiku, především v okolí Prahy, v kaňonu Berounky, v Českém krasu, Českém středohoří, na Moravě především v Moravském krasu, na Pálavě a v NP Podyjí. Vymizel naopak ze západních a východních Čech a z větší části Českomoravské vrchoviny. Druh není v České republice ohrožen. Typická místa jeho výskytu - skalní lesostepi jsou však ohrožena zarůstáním a absencí aktivní péče. Péče o druh: Intenzivní hospodaření na lokalitách (intenzivní pastva s plošným sečením nedopasků, plošné sečení luk a vícenásobná seč) je hodnocen negativně z důvodu ničení obývaného habitatu i populace. Pozitivní je naopak extenzivní způsob hospodaření spolu s odstraňováním náletových dřevin, regulace porostu a nelesní vegetace mozaikovitým sečením (jedenkrát ročně) nebo řízenou extenzivní pastvou. Absence managementu vede k přirozeným změnám stanoviště (zarůstání), které se stávají stejně jako negativní vlivy problematické v případě, že se v okolí nenachází další vhodný habitat, který by zajistil přežití dané populace. Zalesňování lokalit má stejný dopad jako zarůstání v případě absence managementu a je proto hodnoceno negativně spolu s plošným používáním biocidů na lokalitách i v jejich nejbližším okolí.

22


netopýr brvitý Myotis emarginatus Teplomilný, původně jeskynní druh. Kolonie samic s mláďaty lze v našich podmínkách nalézt na půdách větších budov (např. zámků). Těchto lokalit je však v České republice jen několik (okolo dvaceti) a jsou obývány většinou 50 až 150 jedinci (ve dvou případech však letní kolonie čítají přes 700 kusů). Netopýr brvitý zimuje v jeskyních, štolách a dalších podzemních prostorech. Ani na nejvýznamnějších zimovištích se ovšem nevyskytuje ve velkých počtech, jen na třech lokalitách bylo zaznamenáno více než stovka jedinců. Potravu, kterou tvoří zejména pavouci, dvoukřídlý hmyz a noční motýli, sbírá netopýr brvitý z větví či ze země. Patří spíše k usedlým druhům, většina přeletů nepřesahuje 40 km (nejdelší zaznamenaný přesun je 108 km). Nejvyšší stáří u netopýra brvitého, zjištěné kroužkováním, je 22 let. Vyskytuje se v jižní, jihovýchodní a střední Evropě, jihozápadní a střední Asii, severní Africe. V České republice se vyskytuje hojněji v teplých nížinných oblastech Moravy a ve východních Čechách. Nálezy tohoto druhu však pocházejí i z jiných oblastí státu (Českomoravská vrchovina, Pošumaví, Krkonoše, Liberecko). Severní okraj České republiky představuje v podstatě hranici areálu rozšíření netopýra brvitého v Evropě. V České republice je tento druh v současnosti nejvíce ohrožen přestavbami střech a půdních prostorů budov, kde se nacházejí letní kolonie. Dalšími faktory jsou rušení na zimovištích a nevhodný způsob uzavírání vchodů do starých důlních děl a jeskyní. Péče o druh: Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (jeskyně, štoly, sklepy) a letních kolonií (půdy budov).

netopýr černý Barbastella barbastellus O způsobu života netopýra černého v období rozmnožování dosud není mnoho známo, neboť letní nálezy jsou velmi vzácné. Letní kolonie samic (10-80 ks) využívají zejména dutiny stromů, lze je však nalézt také za okenicemi, v mysliveckých posedech apod. Narozdíl od většiny ostatních našich netopýrů rodí samice netopýra černého pravidelně dvě mláďata. Jako zimoviště slouží podzemní prostory různých typů (štoly, jeskyně, bunkry, sklepy, chodby v hrázích vodních nádrží apod.), kde tento druh vyhledává chladnější místa. Netopýr černý je štěrbinový druh, na zimovištích lze však nalézt i visící shluky desítek až stovek jedinců. Maximální počet zjištěný na zimovišti v ČR činí přes 1100 kusů. Potravu (malé motýly a dvoukřídlý hmyz) loví netopýr černý nad vodou a podél lesních okrajů. O přesunech tohoto druhu nejsou k dispozici detailní informace, je však schopen vykonávat poměrně dlouhé přelety (až 290 km). Nejvyšší stáří u netopýra černého, zjištěné kroužkováním, je 22 let . Celkové rozšíření: Evropa (severně po jižní Skandinávii, východně po Kavkaz), Kanárské ostrovy a Maroko. Česká republika patří v rámci areálu rozšíření mezi země, kde tento druh dosahuje nejvyšších populačních hustot. Zimní nálezy pocházejí prakticky z celého území státu. Letní výskyt je vázán spíše na členité či lesnaté oblasti středních a vyšších poloh, je však udáván i z lesů v nížinách. V současnosti se početnost tohoto druhu jeví jako stabilní. Ohrožujícím faktorem je, jako u ostatních druhů netopýrů zimujících v podzemních prostorách, nevhodný způsob uzavírání vchodů do starých důlních děl a jeskyní (uzavření vletových otvorů nebo změna mikroklimatu). Významný negativní vliv má také úbytek vhodných lesních porostů s dostatkem stromových dutin. Péče o druh: Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (jeskyně, štoly, sklepy) a letních kolonií (duté stromy).

netopýr velkouchý Myotis bechsteinii Je vázán na přirozené, především listnaté (bukové a dubové) a smíšené lesy s vysokým zastoupením starých stromů. Letní kolonie jsou malé (3-10 jedinců), skládají se z navzájem příbuzných samic a osidlují zejména duté stromy, ale také různé štěrbiny ve skalách a v budovách, prostory za kůrou stromů, ptačí budky. Hlavní potravou jsou motýli, dvoukřídlý 23


hmyz, jakož i nelétavé skupiny členovců. Loví v lesích, podél lesních okrajů, potravu rovněž sbírá z vegetace a ze země. Jednotlivé kusy se občas objevují na zimovištích v jeskyních a štolách, většina populace však zřejmě hibernuje v jiných úkrytech. Podzemní prostory využívá tento druh o něco častěji v době jarních a podzimních přeletů. Patří spíše k sedentárním (usedlým) druhům (nejdelší zaznamenaný přesun je 35 km). Celkové rozšíření: Západní a střední Evropa, Ukrajina, Turecko, Kavkaz, severní Irán. Rozšíření v ČR je ostrůvkovité. Výskyt je soustředěn do lesnatých oblastí středních a vyšších poloh s mírným vlhčím klimatem (Pošumaví, Krušnohoří, podhůří Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků), byl však zaznamenán také na některých teplejších a níže položených lokalitách (střední a jižní Morava). Významný negativní vliv má úbytek vhodných lesních porostů (listnatých a smíšených lesů) s dostatkem stromových dutin. Péče o druh: Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (jeskyně, štoly, sklepy) a letních kolonií (půdy), hlavním cílem péče o druh je však zachování dostatečného množství dutých stromů a celkové diverzity porostů.

netopýr velký Myotis myotis Původně jeskynní druh. V jižní Evropě obývá jeskyně celoročně, v našich podmínkách však letní kolonie samic osídlují půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Zde lze nalézt často i několik set až tisíce jedinců. Největší letní kolonie v České republice čítá více než 3000 kusů. Jako zimoviště využívá tento druh nejrůznější typy podzemních prostor – jeskyně, štoly, sklepy, kanály v hrázích přehradních nádrží. Zde se ukrývají ve štěrbinách nebo volně visí na stěnách a stropě, někdy vytvářejí i velké shluky. Hlavní potravu netopýra velkého tvoří velké druhy brouků, které sbírá často ze země. Pravidelné přelety většinou nepřesahují 20 km, příležitostně však migruje i na větší vzdálenosti (až 390 km). Nejvyšší stáří u netopýra velkého, zjištěné kroužkováním, je 37 let. Celkové rozšíření: Západo-palearktický druh. Areál sahá od Pyrenejského poloostrova až po Ukrajinu, Turecko, Izrael, Libanon a Sýrii, vyskytuje se také v severní Africe. Chybí na Islandu, Britských ostrovech a ve Skandinávii. V České republice se vyskytuje prakticky na celém území státu. Hojnější je v nižších a středních nadmořských výškách, zimuje však i ve vyšších polohách. Jediná letní kolonie netopýra velkého v podzemí na území ČR se nachází v Hranické propasti na Moravě. V České republice je tento druh v současnosti nejvíce ohrožen přestavbami střech a půdních prostorů budov, kde se nacházejí letní kolonie. Dalšími faktory jsou rušení na zimovištích a nevhodný způsob uzavírání vchodů do starých důlních děl a jeskyní. Péče o druh: Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (jeskyně, štoly, sklepy) a letních kolonií (půdy, případně sklepy budov).

vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Původně jeskynní druh, který ve střední Evropě začal zhruba ve středověku využívat také úkryty v lidských stavbách. Letní kolonie samic (20-100 ks) obývají půdy, podkroví, ale také sklepy budov. Zimují v jeskyních, štolách a velkých sklepech (teplotní optimum +6 až +11°C). Na nejvýznamnějších zimovištích v ČR bývá zjišťováno i několik set jedinců. Vrápenec malý loví potravu na okrajích listnatých lesů a ve vegetaci podél vodních toků. Živí se především dvoukřídlým hmyzem, motýly a síťokřídlými. Zaznamenány byly pouze kratší přesuny mezi letními úkryty a zimovišti (obvykle 5-10 km, v některých případech dokonce za zimoviště slouží sklep téže budovy, v níž se na půdě nachází letní kolonie). Nejvyšší stáří u vrápence malého, zjištěné kroužkováním, je 29 let (prokázáno na území České republiky). Je rozšířen v celé západní, střední a jižní Evropě. V ČR se vyskytuje zejména na Moravě, ve východních a středních Čechách, bývá obvykle označován jako teplomilný druh. Rozšířen je skutečně zejména v teplejších částech státu, obývá však také podhorské oblasti Pošumaví a 24


další výše položené lokality. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rozšíření tohoto druhu je zřejmě spíše dostatek podzemních prostorů sloužících jako zimoviště a místa setkání jednotlivých příslušníků populace, zejména pak přítomnost krasových či pseudokrasových útvarů. V České republice je tento druh v současnosti nejvíce ohrožen přestavbami střech a půdních prostorů budov, kde se nacházejí letní kolonie. Dalšími faktory jsou rušení na zimovištích a nevhodný způsob uzavírání vchodů do starých důlních děl a jeskyní. Péče o druh: Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (jeskyně, štoly, sklepy) a letních kolonií (půdy, případně sklepy budov).

vranka obecná Cottus gobio Vranka obecná obývá horské a podhorské potoky v úsecích s členitým štěrkovým nebo štěrkopískovým dnem, kde se po většinu času ukrývá pod kameny. Její přítomnost vykazuje vysokou kvalitu toku, jde o tzv. bioindikační druh. Pohybuje se jen krátkými poskoky, neboť je vzhledem k absenci plynového měchýře špatným plavcem. Živí se bentickými živočichy. O nakladené jikry pečuje samec. Vranka obecná žije maximálně osm let a dorůstá velikosti do 15 centimetrů. Oproti vrance pruhoploutvé (Cottus poecilopus) nemá na břišních ploutvých souvislé příčné tmavé pruhy. Celkové rozšíření: Areál vranky obecné zahrnuje většinu Evropy. Chybí jen v Itálii, předhoří Kavkazu, v Řecku, Skotsku, na Jutském poloostrově a v Norsku. Východní hranice rozšíření sahá až k Uralu, na severu zasahuje až do povodí Pečory a na jihu na Krym. V České republice je rozšířena po celém území ve vhodném prostředí horských a podhorských toků. Vranka je velmi citlivá na znečištění toků a dostatek kyslíku ve vodě a je také ohrožená především ničením obývaného biotopu. Toky horních částí povodí s vhodným kamenitým substrátem byly totiž často nevhodně upravovány (v rámci meliorací či protipovodňových opatření). Ohrožovat predačním tlakem ji mohou také lososovité ryby, především pstruh obecný (Salmo trutta), vysazované v nadměrných počtech. Péče o druh: Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s kontrolou čistoty vod a se zamezením necitlivých technických zásahů do koryt toků a jejich substrátu. Z rybářského pohledu je na většině území možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k velikosti a početnosti nasazovaných lososovitých ryb.

4.3.2. Kvantitativní údaje

Stanoviště Stanoviště

Ovlivněný biotop

Počet EVL kde je předmětem ochrany

6210

T3.4D

118

9170

L3.1

*9180

L4

Plocha v EVL Moravský kras (ha)

Počet segmentů v k.ú. Jedovnice

Počet ovlivněných segmentů v EVL v k.ú.

Ovlivněná plocha (ha) v k.ú. Jedovnice

80.1884

10

1

0,2018

105

1065.9562

20

1

0,4033

105

231.9267

13

1

0,2910

25


Druhy Druh

Početnost v EVL Moravský kras

*přástevník kostivalový netopýr brvitý netopýr černý netopýr velkouchý

P/A desítky zimující stovky zimující zastavující se stovky, zimující jedinci méně než 1000 zimující stálá populace stovky méně než 1000 zimující

netopýr velký vranka obecná vrápenec malý

Počet EVL kde je předmětem ochrany 44 19 30 9 85 30 50

4.3.3. Kvalita výskytu Celková kvalita výskytu v ČR Stav: Příznivý - FV, méně příznivý - U1, nepříznivý - U2, neznámý - XX Druh přástevník kostivalový netopýr brvitý netopýr černý netopýr velkouchý netopýr velký vranka obecná vrápenec malý

Oblast Kontinent Panonikum Kontinent Panonikum Kontinent Panonikum Kontinent Panonikum Kontinent Panonikum Kontinent Panonikum Kontinent Panonikum

Areál FV FV FV FV U1 U1 XX XX FV FV FV

Populace FV FV U1 FV U1 U1 XX XX U1 U1 FV

Habitat FV FV FV FV U1 U1 XX XX FV FV U1

Vyhlídky FV FV FV FV U1 U1 XX XX FV FV FV

Celkové FV FV U1 FV U1 U1 XX XX U1 U1 U1

FV FV

FV FV

U1 U1

FV FV

U1 U1

Pozn. Ke stanovištím tyto celkové údaje nejsou k dispozici. Kvalita výskytu v EVL Moravský kras Stanoviště Stanoviště/Biotop 6210

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia) T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých

Rozloha (ha) 80.1884

Podíl (%) 1.23

R/Z/G

0.6382

0.00

A/A/B

B/B/B

26


9170

*9180

T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.1 Hercynské dubohabřiny L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích L4 Suťové lesy

79.0647

1.21

B/B/B

0.4855

0.00

A/A/B

1065.9562 739.7033 19.8790 306.3739 231.9267

16.4 11.40 0.30 4.72 3.57

B/B/B B/B/B B/A/B A/A/A B/A/A

231.9267

3.57

B/A/A

Vysvětlivky: Reprezentativnost (R) Stupeň reprezentativnosti udává, do jaké míry je daný biotop či habitat nacházející se na dané lokalitě typický (charakteristiky stanoviště, dominantní a diagnostické druhy, ...) v porovnání s interpretační příručkou. Zobrazená hodnota je váženým průměrem reprezentativností všech segmentů daného biotopu či habitatu na dané lokalitě. * A - vynikající reprezentativnost * B - dobrá reprezentativnost * C - významná reprezentativnost * D - nevýznamné zastoupení Zachovalost (Z) Stupeň zachování struktury a funkcí daného biotopu či habitatu na dané lokalitě a možnosti jeho obnovy. Zobrazená hodnota je váženým průměrem zachovalostí všech segmentů daného biotopu či habitatu na dané lokalitě. Toto kritérium zahrnuje tři subkritéria: * stupeň zachování struktury - porovnání struktury s údaji v interpretační příručce o I - skvěle zachovaná struktura o II - dobře zachovaná struktura o III - průměrně zachovaná nebo částečně degradovaná struktura * stupeň zachování funkcí - zhodnocení předpokladů (schopnost a pravděpodobnost) daného biotopu či habitatu na dané lokalitě na zachování jeho struktur pro budoucnost, s ohledem na možné nepříznivé vlivy, ale také na přiměřená ochranná opatření, která přicházejí v úvahu. o I - skvělé vyhlídky o II - dobré vyhlídky o III - průměrné nebo nepříznivé vyhlídky * možnosti obnovy - Toto subkritérium se používá ke zhodnocení, do jaké míry by byla možná obnova daného typu stanoviště na příslušné lokalitě. Hodnotí se jak faktická znalost obnovního postupu, tak i jeho efektivnost vzhledem k vynaloženým nákladům. o I - obnova je snadná o II - obnova je možná s vynaložením průměrného úsilí o III - obnova je obtížná nebo nemožná Celkové hodnocení (G) Celkové hodnocení významu lokality pro ochranu příslušného typu přírodního stanoviště. Zobrazená hodnota je u biotopů expertním odhadem a u habitatů váženým průměrem celkových hodnocení biotopů odpovídajících danému habitatu na dané lokalitě. Toto kritérium slouží k integrovanému zhodnocení předchozích kritérií, přičemž je třeba vzít v úvahu odlišnou váhu, kterou mohou jednotlivá kritéria mít pro dané stanoviště. Hodnotí se nejdůležitější údaje týkající se různých faktorů tak, aby mohl být celkově posouzen jejich pozitivní či negativní vliv na zachování příslušného typu stanoviště. "Nejdůležitější" údaje mohou být u jednotlivých typů stanovišť velmi odlišné, patří sem např. lidské aktivity na dané lokalitě a v jejím okolí, které mohou ovlivnit stav daného typu stanoviště z hlediska ochrany přírody, dále vlastnické poměry, existující legislativní status dané lokality, ekologické vztahy mezi jednotlivými typy stanovišť a druhy, atd. Používají se tři kategorie: * A - vysoce významný

27


* B - velmi významný * C - významný

Druhy

*přástevník kostivalový *Callimorpha quadripunctaria netopýr brvitý Myotis emarginatus netopýr černý Barbastella barbastellus netopýr velkouchý Myotis bechsteinii netopýr velký Myotis myotis vranka obecná Cottus gobio vrápenec malý Rhinolophus hipposideros

STÁLÁ POPULACE Podíl populace P A P C P C P B P C stovky C P B

ZASTAVUJÍCÍ SE Zachovalost

ZIMUJÍCÍ

HNÍZDÍCÍ

Izolace

Celkové hodnocení

A

C

B

B B stovky A B B B

desítky C stovky C jedinci C > 1000 C C > 1000 C

B B B B B B

Vysvětlivky: Podíl populace Početnost a hustota populace daného druhu, vyskytujícího se na lokalitě, v poměru k populaci tohoto druhu na území státu * A - 100% až > 15% * B - 15% až > 2% * C - 2% až > 0% * D - nevýznamná populace Zachovalost Toto kritérium zahrnuje dvě subkritéria: * stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh - Toto subkritérium vyžaduje globální zhodnocení charakteristik stanoviště, která se týkají biologických nároků daného druhu. Nejvýznamnější jak u rostlinných, tak u živočišných druhů jsou charakteristiky mající souvislost s populační dynamikou. Měla by být zhodnocena struktura stanoviště a některé abiotické charakteristiky. K posouzení tohoto kritéria se používá "nejlepší expertní úsudek". o I - skvěle zachované charakteristiky o II - dobře zachované charakteristiky o III - průměrně zachované nebo částečně degradované charakteristiky * možnosti obnovy - Toto subkritérium se hodnotí pouze v případech "průměrně zachované nebo částečně degradované charakteristiky". o I - obnova je snadná o II - obnova je možná s vynaložením průměrného úsilí o III - obnova je obtížná nebo nemožná Izolace Stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu. Toto kritérium lze interpretovat jako přibližnou míru toho, jak daná populace přispívá ke genetické diversitě druhu, ale současně také jako míru zranitelnosti této populace. Zjednodušeně lze říci, že čím více je populace izolovaná (ve vztahu k přirozenému areálu druhu), tím více přispívá ke genetické diversitě druhu. Proto by termín "izolace" měl být

28


posuzován v širším kontextu, s ohledem na endemity, poddruhy / variety / rasy, ale také na subpopulace v rámci metapopulace. Používá se následující kategorizace: * A - populace je (téměř) izolovaná * B - populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu * C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu Celkové hodnocení Celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu. Toto kritérium se týká celkového zhodnocení významu lokality pro zachování daného druhu. Lze jej využít ke shrnutí předchozích kritérií, ale také k hodnocení jiných charakteristik lokality, které jsou považovány za významné pro tento druh. Tyto charakteristiky se mohou u jednotlivých druhů značně lišit, patří sem např. lidské aktivity na dané lokalitě a v jejím okolí, které mohou ovlivnit stav daného druhu z hlediska ochrany přírody, dále způsob obhospodařování půdy, statutární ochrana dané lokality, ekologické vztahy mezi jednotlivými typy stanovišť a druhy, atd. Rozlišují se tři kategorie: * A - vysoce významná * B - velmi významná * C – významná

4.3.4 Identifikace vlivů koncepce na předměty ochrany Tabulka s vlivy jednotlivých návrhových ploch na jednotlivé předměty ochrany je uvedena v příloze č. 1. Vysvětlivky k tabulce: -2 potenciálně významný negativní vliv, předmět ochrany na ploše prokázán (-2) potenciálně významný negativní vliv, podmíněný dalšími okolnostmi -1 potenciálně mírný negativní vliv, předmět ochrany na ploše prokázán (-1) potenciálně mírný negativní vliv, podmíněný dalšími okolnostmi 0 nemá žádný potenciální vliv +1 potenciálně mírný pozitivní vliv (+1) potenciálně mírný pozitivní vliv, podmíněný dalšími okolnostmi +2 potenciálně významný pozitivní vliv ? ve stadiu koncepce nelze vliv hodnotit

4.3.5 Podíl ovlivněné rozlohy/populace předmětů ochrany v dotčených lokalitách Podíl potenciálně ovlivněné rozlohy lze předběžně vyčíslit pouze u typů přírodních stanovišť, kde jsou k dispozici příslušné údaje. Míru ovlivnění populací všech ostatních druhů, které jsou předměty ochrany EVL Moravský kras lze stanovit až po terénním šetření při zpracovávání jednotlivých posouzení na konkrétní záměry. Ovlivněná stanoviště Stanoviště

Biotop

Plocha v EVL Moravský kras (ha)

Počet segmentů v k.ú. Jedovnice

Počet ovlivněných segmentů

Plocha ovlivněná koncepcí (ha)

Číslo návrhové plochy

6210

T3.3D T3.5B T3.4D

0.6382 0.4855 79.0647

10

1

0,2018

Z10 (část) 29


9170

*9180

L3.1 L3.3B L3.3C L4

739.7033 19.8790 306.3739 231.9267

20 13

1 1

0,4033 0,291

K41 K42

4.3.6 Významnost vlivů Hodnocení významnosti vlivů bylo provedeno podle metodikou doporučené tabulky: V souladu s metodikou byl vliv menší než jednotky procent vyhodnocen jako mírně negativní. Hodnota -2

Termín Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

+1

Mírně pozitivní vliv

+2

Významný pozitivní vliv

?

Vliv nelze hodnotit

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené úkoly (záměry) (resp. koncepci je možné schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu, záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.

30


9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum - biotop L3.1 Bude ovlivněn jeden segment nevelké rozlohy, vliv na dubohabřiny je proto hodnocen jako mírně negativní až zanedbatelný.

*9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích – biotop L4 Bude ovlivněn jeden segment nevelké rozlohy, vliv na suťové lesy je proto hodnocen jako mírně negativní. Přesto by bylo vhodnější vodní nádrž situovat v jiné lokalitě, jedná se o stanoviště prioritní..

6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Návrhovou plochou Z10 bude ovlivněna nevelké rozloha jednoho segmentu, vliv na suché trávníky lesy je proto hodnocen jako mírně negativní.

*přástevník kostivalový Callimorpha quadripunctaria Druh osidluje osluněné stráně, nelze proto vyloučir jeho výskyt na stanovišti 6210 (biotop T3.4D). Je proto nutné před realizací výstavby na návrhové ploše Z10 provézt zjištění výskytu tohoto druhu a Naturové posouzení. Vliv nelze ve fázi koncepce hodnotit – v případě výskytu druhu může být významný negativní, v případě že se tento druh na dané lokalitě nevyskytuje bude vliv nulový.

netopýr brvitý Myotis emarginatus Letní kolonie samic s mláďaty lze v našich podmínkách nalézt na půdách větších budov (např. zámků). Je proto nutné před jakýmikoliv přestavbami provézt zjištění výskytu tohoto druhu a Naturové posouzení. Vliv nelze ve fázi koncepce hodnotit – v případě nalezení nové kolonie může být významný negativní, v případě že se tento druh na plochách určených k přestavbě nevyskytuje bude vliv nulový.

netopýr černý Barbastella barbastellus Letní kolonie samic využívají zejména dutiny stromů, lze je však nalézt také za okenicemi, nelze proto zcela vyloučit výskyt v budovách. Je proto nutné před jakýmikoliv přestavbami provézt zjištění výskytu tohoto druhu a Naturové posouzení. Vliv nelze ve fázi koncepce hodnotit – v případě nalezení nové kolonie může být významný negativní, v případě že se tento druh na plochách určených k přestavbě nevyskytuje bude vliv nulový.

netopýr velkouchý Myotis bechsteinii Letní kolonie osidlují i různé štěrbiny v budovách, nelze proto zcela vyloučit výskyt. Je proto nutné před jakýmikoliv přestavbami provézt zjištění výskytu tohoto druhu a Naturové posouzení. Vliv nelze ve fázi koncepce hodnotit – v případě nalezení nové kolonie může být významný negativní, v případě že se tento druh na plochách určených k přestavbě nevyskytuje bude vliv nulový.

netopýr velký Myotis myotis Letní kolonie samic osídlují půdy velkých budov, proto vyloučit výskyt v budovách. Letní i zimní kolonie se vyskytují i ve sklepích. V současnosti je tento druh nejvíce ohrožen přestavbami střech a půdních prostorů budov, kde se nacházejí letní kolonie. Je proto nutné před jakýmikoliv přestavbami provézt zjištění výskytu tohoto druhu a Naturové posouzení. Vliv nelze ve fázi koncepce hodnotit – v případě nalezení nové kolonie může být významný negativní, v případě že se tento druh na plochách určených k přestavbě nevyskytuje bude vliv nulový

vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Využívá také úkryty v lidských stavbách. Letní kolonie samic obývají půdy, podkroví, ale také sklepy budov. Zimují i ve velkých. sklepech. V České republice je tento druh v současnosti nejvíce ohrožen přestavbami střech a půdních prostorů budov, kde se nacházejí letní kolonie. . Je proto nutné před jakýmikoliv přestavbami provézt zjištění výskytu tohoto 31


druhu a Naturové posouzení. Vliv nelze ve fázi koncepce hodnotit – v případě nalezení nové kolonie může být významný negativní, v případě že se tento druh na plochách určených k přestavbě nevyskytuje bude vliv nulový.

vranka obecná Cottus gobio Vranka je velmi citlivá na znečištění toků a dostatek kyslíku ve vodě. Na všechny záměry na návrhových plochách určených jako výrobní (tj. Z22, Z23, Z24) proto musí být provedeno Naturové posouzení které zohlední vliv záměru na čistotu vody. Ve stadiu koncepce nelze vliv na vranku hodnotit, podle charakteru záměru a konkrétního projektu může být vliv významně negativní nebo nulový. 4.3.7 Závěr – vlivy koncepce na předměty ochrany Předmět ochrany

Vliv

EVL Moravský kras 6190

6210

6240 6510

8160 8210 8310 9130 9150

9170

Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pěchavové trávníky Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých Subpanonské stepní trávníky T3.3A Subpanonské stepní trávníky Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin Jeskyně nepřístupné veřejnosti S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Asperulo-Fagetum L5.1 Květnaté bučiny Středoevropské vápencové bučiny (CephalantheroFagion) L5.3 Vápnomilné bučiny Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

0

-1

0 0

0 0 0 0 0

32


*9180

L3.1 Hercynské dubohabřiny L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích L4 Suťové lesy hadinec červený koniklec velkokvětý střevíčník pantoflíček šikoušek zelený kovařík fialový netopýr brvitý netopýr černý netopýr velkouchý netopýr velký přástevník kostivalový vranka obecná vrápenec malý

-1 0 0 -1 0 0 0 0 0 ? ? ? ? ? ? ?

EVL Rakovecké údolí 6510

8220 9110 9130 9180 91E0

Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Bučiny asociace Luzulo-Fagetum L5.4 Acidofilní bučiny Bučiny asociace Asperulo-Fagetum L5.1 Květnaté bučiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích L4 Suťové lesy Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty

0

0 0 0 0 0

4.4. Hodnocení vlivu koncepce na celistvost lokalit Celistvostí lokality rozumíme udržení její kvality z hlediska naplňování jejich ekologických funkcí ve vztahu k předmětu ochrany. Jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem příznivým pro předměty ochrany z hlediska zachování, eventuálně zlepšení jejich stávajícího stavu. Vždy je třeba hodnotit celistvost lokality z pohledu předmětů ochrany a vždy v prvé řadě z ekologického, nikoli topografického hlediska. Nebyly shledány žádné vlivy zadané koncepce na celistvost EVL Moravský kras ani EVL Rakovecké údolí.

33


4.5. Hodnocení možných kumulativních vlivů Nebyly zjištěny žádné kumulativní vlivy koncepce.

5. Závěr EVL zasahuje na katastrální území jen nevelkou plochou, varianty se v této části neliší, jejich vliv je proto stejný.

Hodnocená koncepce „Koncept územního plánu Jedovnice“ nemá potenciální významný negativní vliv na žádný z předmětů ochrany ani celistvost EVL CZ0624130 Moravský kras ani na žádný z předmětů ochrany ani celistvost EVL CZ0620245 Rakovecké údolí.

34


6. Literatura a použité zdroje 6.1 Odborná literatura Bojda M., Kutal M., Praus L (2010): Aktuální situace propustnosti krajiny v údolí Vsetínské Bečvy a Senice. Nutná ochrana stávajících koridorů pro velké savce (závěrečná studie), Olomouc. Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. – Academia, Praha. Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování), 3. přepracované vydání – AOPK ČR, Praha. Guth, J. a kol. (2007): Příručka hodnocení biotopů. AOPK ČR, ms. Hejný S. et Slavík B. [red.] (1988): Květena České socialistické republiky. - Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. (2001) [eds.]: Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Praus L, Kutal M. (2009): Aktuální situace propustnosti krajiny v údolí Vsetínské Bečvy a Senice. Nutná ochrana stávajících koridorů pro velké savce (předběžná studie), Olomouc. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. Mikyška R. et al. (1972): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. - Academia, Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení (2.vydání).- Severočeskou přírodou, příloha 1995, Litoměřice. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky.Academia, Praha. Příloha č. II. vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin Rothmaler W. et al. (1976): Exkursionsflora für die Gebiete der DDR und der BRD. Kritischer Band. - Berlin.

6.2 Další použité zdroje Portál veřejné správy http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Mapový server AOPK http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lang=cs Údaje o druzích http://www.biomonitoring.cz Autor fotografie Myotis bechsteinii Gilles San Martin, staženo z http://www.flickr.com/photos/sanmartin/3911494031, licence http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/

35

Příloha č. 1 Ovlivnění jednotlivých návrhových ploch

přástevník netopýr netopýr netopýr netopýr vranka vrápenec 6210 9170 *9180 kostivalový brvitý černý velkouchý velký obecná malý T3.4D L3.1 L4 Číslo plochy Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z 10 Z 11 Z 12 Z 13 Z 14

BH BH BH BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI

Z 15

RI

Z 16 Z 17

RI RH

Z 18

OS

PŘEHLED NÁVRHOVÝCH Plocha PLOCH, ÚP JEDOVNICE [m2] bydlení v BD 15 734 bydlení v BD 9 152 bydlení v BD - Na Větřáku 10 687 bydlení v RD 19 445 bydlení v RD 10 193 bydlení v RD 5 143 bydlení v RD - Na Větřáku 10 633 bydlení v RD - Na Větřáku 35 036 bydlení v RD - Chaloupky 13 304 bydlení v RD - Chaloupky 8 754 bydlení v RD - Za kostelem 12 904 bydlení v RD - Vyškovská 2 175 bydlení v RD 4 115 bydlení v RD - u Olšovce 1 370 rekreace individuální - u Vrbového rybníka 37 905 rekreace individuální - na Větřáku 1 496 rekreace hromadná 20 967 veř. vybavenost - tělových. a sport 3 163

-1

?


Z 19 Z 20 00 Z 21 Z 22 Z 23 Z 24 Z 25 Z 26 K 27 K 28 K 29 K 30 K 31 K 32 K 33 K 34 K 35 K 36

veř. vybavenost - tělových. a OS sport - na Větřáku komerční obč. vybav. - Stará OK huť PV plochy veřejných prostranství SO plochy smíšené obytné výroba - lehký průmysl u VP Koplastu výroba - lehký průmysl u VP Koplastu výroba - lehký průmysl u VP Agrisu tech. infrastruktura - sběrný TO dvůr dopravní infrastruktura silniční DS - garáže ZV zeleň veřejná ZV zeleň veřejná ZV zeleň veřejná - Na Větřáku ZV zeleň veřejná - Chaloupky zeleň ochranná a izolační - u ZO Koplastu zeleň ochranná a izolační - u ZO Koplastu zeleň ochranná a izolační - na ZO Větřáku zeleň ochranná a izolační - za ZO Kostelem zeleň ochranná a izolační - u ZO Agrisu ZS zeleň soukromá

1 820 5 142 61 804 16 432 12 714

?

7 983

?

23 664

?

4 730 1 993 4720 1424 1344 4949 10433 6533 12302 11603 24781 1360 37


K 37 K 38 K 39 K 40 K 41 K 42 K 43 P1 P2 P3 Celkem

ZS NP NP NP NP

zeleň soukromá - u Agrisu plochy přírodní - Kombut plochy přírodní plochy přírodní - Chaloupky plochy přírodní - Stará huť plochy vodní a VV vodohospodářské - Floriánek plochy vodní a VV vodohospodářské plocha přestavby - Na Kopci plocha přestavby - u Dýmáku plocha přestavby - Jiráskova

3594 16632 1475 4931 4033 2910 20544 6128 4930 2032

-1 -1

? ? ?

? ? ?

? ? ?

? ? ?

? ? ?

505 116

38

JEDOVNICE KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST ŘEŠENÍ ÚP

Recommend Documents