JEDNOTNÉ ROZHRANÍ – KLÍý K ÚSPċCHU VYHLEDÁVÁNÍ NOVÉ GENERACE Ing. Martin Vojnar
Úvod do jednotného prostĜedí ÚstĜedním tématem pĜíspČvku je problematika jednotného vyhledávání a dodávání informací a dokumentĤ. V pĜípadových studiích zkoumajících chování koncových uživatelĤ bČhem procesu vyhledávání informací je obecnČ známo, že témČĜ všichni1 zaþínají své pátrání po informacích v prostĜedí webových vyhledávaþĤ. Není to pĜekvapující, když si uvČdomíme, že právČ webový vyhledávaþ pĜedstavuje pohodlnou cestu k primárnímu dokumentu. Na jednom místČ se zeptáme a dostaneme odkaz vedoucí pĜímo na obsah. Jinou dimenzi problému vyhledávání, se kterou se vyhledávaþe do urþité míry rovnČž úspČšnČ vypoĜádali, pĜedstavuje obsah a zábČr prohledávaných zdrojĤ. Zobrazení relevantních dokumentĤ v první „desítce“ je smČrodatný faktor v chování uživatelĤ, jak þasto a pravidelnČ budou vyhledávací nástroj používat. Knihovní sbírky jsou oproti bČžnému obsahu webu v menším rozsahu, popis jednotlivých dokumentĤ je mnohem lépe a konzistentnČji strukturován. Není proto divu, že se v minulých ca 5 letech Ĝada z knihoven zabývala myšlenkou efektivnČjší prezentace knihovních informací. A dnes již mohou knihovny svým uživatelĤm nabídnout plnČ fungující nástroje vyhledávání nové generace v jednotném prostĜedí. Mezi hlavní cíle jednotného prostĜedí patĜí: •
zajištČní jednotného vyhledávání informací a dokumentĤ ve všech knihovních sbírkách
•
zajištČní jednotného dodávání informací a dokumentĤ ze všech knihovních sbírek a hladkou integraci všech bČžných služeb knihovny
Je tĜeba si uvČdomit, že jednotné vyhledávání ve všech sbírkách musí zahrnovat nejen klasické tištČné zdroje z lokálního fondu knihovnu nebo knihoven geograficky blízkých (napĜ. ve stejném mČstČ), ale pĜedevším elektronické zdroje (napĜ. þlánky z licencovaných databází nebo volnČ dostupné kvalitní dokumenty na internetu) a digitalizované dokumenty (napĜ. v rámci masové národní digitalizace nebo specializované digitalizace na úrovni 1
http://www.oclc.org/reports/pdfs/Percept_all.pdf
konkrétní instituce). Každý dotaz uživatele tak mĤže být zodpovČzen libovolným relevantním dokumentem ze všech sbírek knihovny. Souþástí jednotného prostĜedí také musí být hladké dodávání primárních dokumentĤ, aĢ jsou dostupné pouze fyzicky na základČ jejich objednání nebo (což je mnohem dĤležitČjší) online. Online dostupnost dokumentĤ je urþující nejen pĜi rozhodování, které sbírky má smysl zaĜazovat do jednotného prostĜedí, ale je i rozhodujícím faktorem na stranČ uživatelĤ pĜi jejich hodnocení užiteþnosti vyhledávacího nástroje. VidČno jejich oþima: co není online, je mrtvé. Jednotné prostĜedí samozĜejmČ respektuje, že dostupnost licencovaných dokumentĤ je omezena pouze na registrovanou komunitu uživatelĤ. Vyhledávací nástroje nové generace s sebou také pĜinesly urþitý prvek novosti – zážitek z objevování. AĢ už fasetový navigaþní aparát nebo nové moderní služby doporuþování dokumentĤ umožĖují uživatelĤm získávat informace, které by jinak nebyly dostupné. Proto jsou také v zahraniþí tyto systémy nyní oznaþovány pod názvem „discovery systems“, zatímco od jejich pĜedchozího názvu „next-generation catalogs“ se již upouští, zejména s rozšíĜením vyhledávacího prostoru daleko za rámec tradiþního katalogu. Zajímavé je rovnČž uvažování o vztahu jednotného prostĜedí a informaþní gramotnosti.2 Je zĜejmé, že dostupnost kvalitního nástroje pro jednotní vyhledávání a dodávání informací a dokumentĤ, mĤže mít pozitivní vliv na informaþní chování uživatelĤ, a to nejen v rámci širší odborné komunity, ale i u studentĤ (zejména zaþínajících roþníkĤ) a pedagogĤ bČhem vzdČlávacího procesu na univerzitách a vyšších odborných školách. Jednotné prostĜedí nemá žádným zpĤsobem nahradit stávající informaþní zdroje, má pouze výraznČ usnadnit a zefektivnit jejich používání.
Požadavky na jednotné prostĜedí Jaké konkrétní požadavky bychom mČli na jednotné prostĜedí mít a jakou funkþnost bychom od nČj mČli požadovat? Jak již bylo uvedeno, z pohledu uživatelĤ musí jednotné prostĜedí nabídnout jednotné vyhledávání ve všech sbírkách. Uživatel si nemusí nutnČ uvČdomovat, které všechny sbírky jsou pĜedmČtem vyhledávání a jejich specifika, a není to ani tĜeba. DĤležité je, aby odpovČć vyhledávání byla seĜazena v jedné výsledkové množinČ se spoleþnou a konzistentní relevancí. 2
http://pro.inflow.cz/informacni-gramotnost-uzivatelu-vs-vyhledavaci-nastroje-nove-generace
NeménČ dĤležité je, aby získání primárního dokumentu bylo dostupné „na jedno kliknutí“. A to, jak objednání fyzického exempláĜe, tak prohlížení digitalizované verze dokumentu nebo pĜechod na plný text þlánku do prostĜedí licencované databáze. Souþástí jednotného prostĜedí by také mČla být hladká integrace s tradiþními i moderními službami knihoven, tj. provádČní aktivit, které jsou typické pro þtenáĜské konto knihovního systému (prodlužování výpĤjþek, objednávání, finanþní konto, zmČna osobních údajĤ apod.) nebo pro systém pro dodávání dokumentĤ (aĢ už formou xerokopie, elektronického dodávání nebo meziknihovní výpĤjþní služby). Integrace by mČla zahrnovat rovnČž hladkou nabídku exportu informací z jednotného prostĜedí do jiných systémĤ (napĜ. EndNote, RefWorks, Connotea apod.). Základní atributy vyhledávacích nástrojĤ nové generace definoval Marshall Breeding.3 PatĜí mezi nČ pĜedevším: •
rychlé, jednoduché a intuitivní používání
•
spoleþné rozhraní
•
fasetová navigace
•
opravy pĜeklepĤ po zadání dotazu, návrhy a doplĖování dotazĤ pĜed jejich zadáním
•
integrace RSS/ATOM technologie pro sledování pĜírĤstku a novinek
•
maximální pokrytí relevantního obsahu (vþetnČ elektronického prostoru)
Kvalitní jednotné rozhraní by ale mČlo kromČ základních vlastností nabízet i urþitou pĜidanou hodnotu – þím více, tím lépe. Pokud se rozhodneme nabízet všechny dokumenty a služby knihovny na jednom místČ, je tĜeba se snažit o maximální dokonalost a pĜívČtivost rozhraní. Mezi pĜíklady pokroþilých vlastností jednotného rozhraní patĜí napĜ. konfigurovatelná a personalizovaná relevance (tj. výsledky pro studenta-medika 1. roþníku a doktoranda právnické fakulty mohou být u stejného dotazu Ĝazené výraznČ jinak), seskupování výsledkĤ vyhledávání (aplikace FRBR modelu) nebo nabídka doporuþení ke konkrétnímu záznamu. Doporuþení jsou dĤležitá pĜedevším v elektronickém prostoru, kde lze využít výsledkĤ existujících výzkumných projektĤ.4 Všechny tyto vlastnosti velmi úspČšnČ pomáhají uživateli, 3
http://www.librarytechnology.org/discovery.pl
4
http://mesur.org/
aby se vypoĜádal s velkým množstvím informací dostupných v elektronické formČ a nenechal se jimi pĜehltit. NeménČ významnou souþást dnešních uživatelských rozhraní tvoĜí nástroje pro budování uživatelských komunit a spoleþenských sítí. Jednotné rozhraní by tak mČlo být vybaveno možnostmi pro pĜidávání štítkĤ (tj. tagování), hodnocení nebo komentáĜĤ uživateli. RovnČž je užiteþné uživateli nabídnout sledování historie svých dotazĤ, trvalé ukládání oblíbených dokumentĤ pro jejich pozdČjší využití a sdílení obsahu s ostatními uživateli prostĜednictvím jeho preferovaných externích služeb. Kterým vlastnostem jednotného rozhraní bychom se naopak mČli vyhnout, napĜ.: •
když rozhraní neumožĖuje zaþlenČní všech knihovních sbírek dle výbČru knihovny
•
když rozhraní nenabízí výsledky uživatelĤm v jedné spoleþné výsledkové množinČ
•
když uživatel ztrácí kontinuitu svého vyhledávání pĜechodem do jiných prostĜedí
•
když uživatel musí pĜecházet do jiných systémĤ (tĜeba pro ovládání þtenáĜského konta)
•
když se uživatel musí opakovanČ pĜihlašovat v rámci dodávání dokumentĤ
•
když uživatel musí zaþínat své dotazy vždy v jednotném rozhraní
Na vysvČtlenou k poslednímu bodu: obsah jednotného rozhraní mĤže být dostupný napĜ. prostĜednictvím univerzitního informaþního portálu jako jeden z Ĝady zdrojĤ. Jiným pĜíkladem je publikování obsahu jednotného rozhraní do svČtových webových vyhledávaþĤ (napĜ. s pomocí standardu SiteMap5) tak, aby v pĜípadČ relevantních dokumentĤ vyhledávaþe mohly uživatele nasmČrovat právČ do jednotného prostĜedí, které zajišĢuje pĜístup k dokumentu.
Zdroje pro jednotné prostĜedí Jak bylo uvedeno v základních vlastnostech vyhledávacích nástrojĤ nové generace, o úspČchu vyhledávání v jednotném prostĜedí rozhoduje rovnČž pokrytí obsahu, tj. rozsah vyhledávacího indexu, který je k dispozici. Typicky se tento index skládá z jednotlivých zdrojĤ (knihovních sbírek), mezi které patĜí napĜ.: •
5
knihovní fond evidovaný v knihovním systému
http://www.sitemap.org/
•
publikaþní þinnost nebo vysokoškolské kvalifikaþní práce dostupné v institucionálních nebo centrálních repozitáĜích
•
plné texty þlánkĤ v elektronické podobČ zpĜístupĖované z licencovaných databází
•
digitalizované dokumenty z digitálních knihoven
•
relevantní volnČ dostupné dokumenty na internetu
Je tĜeba si uvČdomit, že všechny tyto sbírky se mohou navzájem znaþnČ lišit. Jak po stránce vnitĜních procesĤ, které jsou spojené s jejich budováním, tak po technologické stránce (rĤzné komunikaþní protokoly – napĜ. FTP, OAI-PMH; rĤzné fyzické formáty – napĜ. CSV, XML, ISO2709; rĤzné formáty popisných metadat – napĜ. Dublin Core, MARC21, TEI, EAD, privátní datová schémata) nebo v rozsahu jednotlivých dokumentĤ (knihovní fond se typicky pohybuje ve stovkách tisíc svazkĤ, elektronický obsah licencovaných databází se typicky pohybuje ve stovkách miliónĤ þlánkĤ a kapitol). Obsah jednotlivých zdrojĤ mĤže být volnČ pĜístupný nebo omezený jen na urþitou skupinu uživatelĤ. Popisná metadata jednotlivých zdrojĤ mohou být pĜístupná v rĤzné kvalitČ (v elektronickém prostoru jsou bČžnČ k dispozici plné texty pro vyhledávání, ve svČtČ tištČných dokumentĤ nikoliv). Zdroje jsou udržovány a budovány pod gescí urþité instituce s urþitými pravidly nebo v daném resortu. Proces efektivního sbČru jednotlivých zdrojĤ a jejich sluþitelnou a rovnoprávnou existenci v jednotném rozhraní tak musí tvoĜit nedílnou souþást vyhledávacích nástrojĤ nové generace. Bez této infrastruktury, kterou by mČla mít knihovna pod svou plnou kontrolou, aby mohla uplatnit svá pravidla pro výbČr zdrojĤ, nelze oþekávat dlouhodobČ udržitelné budování vyhledávacího indexu.
PĜíklad jednotného rozhraní: Primo od Ex Libris ZávČr tohoto pĜíspČvku bych rád vČnoval konkrétnímu pĜíkladu systému pro jednotné prostĜedí vyhledávání a dodávání informací. Takovým úspČšným vyhledávacím nástrojem nové generace je systém Primo6, který v roce 2007 vyvinula firma Ex Libris Group.7 Dnes jej používá na celém svČte témČĜ 800 knihoven, mezi které patĜí napĜ. British Library, Oxford University, ETH v Curychu, Vanderbilt University nebo i celé knihovní sítČ a konzorcia, jako je rakouská OBV, berlínská KOBV, dánské v þele s Královskou knihovnou 6
http://www.multidata.cz/produkty/primo/
7
http://www.exlibrisgroup.com/
v Kodani. Primo bylo díky své robustní konzorciální architektuĜe a flexibilní funkþnosti vybráno rovnČž jako celonárodní Ĝešení ve Finsku, Lucembursku a na Islandu pro všechny pamČĢové instituce. PĜehled vybraných aktuálních implementací lze najít na stránkách uživatelĤ ELUNA.8 V loĖském a letošním roce probíhá testování Prima ve vybraných þeských a slovenských knihovnách, které pĜineslo zajímavé výsledky v rámci výbČru relevantních zdrojĤ pro zábČr vyhledávání. Mezi silné stránky Prima patĜí pĜedevším: •
absolutní kontrola knihovny nad chováním a vzhledem jednotného prostĜedí a nad sbČrem jednotlivých zdrojĤ prostĜednictvím publikaþní platformy
•
specializace firmy Ex Libris Group na vývoj nejlepšího dostupného softwarového Ĝešení ve vazbČ na další již dĜíve vyvinuté nástroje (napĜ. linkovací server SFX, paralelní vyhledávaþ MetaLib, doporuþovací služba bX)
•
dĤraz na transparentnost a otevĜenost jednotného prostĜedí Open Discovery (jak na úrovni dat – podpora Open Access a Open Data, tak na úrovni aplikace – dokumentované API/SDK a portál EL Commons9 pro vývojáĜe)
ýeským a slovenským distributorem Prima je firma MULTIDATA Praha, která zajišĢuje celý projekt implementace Prima. Primo je dostupné v þeském i slovenském jazyce, lze jej používat individuálnČ nebo v rámci konzorcia, formou lokální instalace na vlastním serveru knihovny nebo formou hostované služby z oblaku.
8
http://el-una.org/product-groups/primo-group/primo-sites/
9
http://www.exlibrisgroup.org/
Obrázek 1 – testování Prima na UniverzitČ KarlovČ (integrace Geografické bibliografie online)
Obrázek 2 – tamtéž (vyhledávání pĜihlášeného uživatele vþetnČ elektronického prostoru)
ZávČrem Tak jako nástup knihovních katalogĤ do prostĜedí internetu znamenal výraznou zmČnu v pĜístupu k vnímání knihovních služeb, podobnou pĜíležitost s sebou pĜináší jednotné prostĜedí pro vyhledávání a dodávání informací a dokumentĤ. Na vyhledávací nástroje nové generace by nemČly knihovny pohlížet jako na luxusní komoditu, kterou by tak rádi, ale… Pokud totiž svým uživatelĤm knihovny nedokáží nabídnout vþas potĜebné a moderní nástroje, budou se tito uživatelé obracet jinam, jak dnes již velmi þasto þiní. Pak by byla pozice knihoven coby moderních institucí poskytujících služby na poli informaþního vzdČlávání jen velmi tČžko udržitelná. Knihovny musí investovat do budoucnosti svých uživatelĤ, aby si zajistily svou vlastní roli.
Resumé V posledných rokoch sa v zahraniþí þoraz viac presadzuje myšlienka jednotného vyhĐadávania a dodávania dokumentov. Príspevok objasĖuje túto problematiku z pohĐadu koncových používateĐov a knižníc, poskytuje aktuálny prehĐad o dostupných systémoch novej generácie vyhĐadávania a uvádza jedineþné vlastnosti na príklade jedného z nich.
Summary In recent years, the idea of union catalogue and document delivery is promoting abroad. The paper explains this issue from the perspective of end users and libraries; provides current overview of available system of next-generation search; and states unique features by an example of one of them.
