Dvě cesty ke společné měně
Zdeněk Tůma Konference
Jedna měna – mnoho příležitostí Praha 6.6.2008
Obsah • Euro-strategie • Dvě strategie pro přistoupení k společné evropské měně • Dvě měnové politiky do přistoupení k společné evropské měně • Politická shoda
Euro-strategie • Na konci srpna 2007 vláda České republiky schválila aktualizovanou verzi strategie České republiky pro vstup do eurozóny
Hodnotí dosavadní Strategii a plnění konvergenčních kritérií Popisuje vývoj v EU od přijetí dosavadní Strategie Hodnotí schopnost české ekonomiky fungovat v rámci eurozóny Definuje výzvy pro hospodářskou politiku A konečně, definuje perspektivy přijetí eura v ČR
Euro-strategie • Vstup v okamžiku kdy pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky:
Plnění maastrichtských kritérií (vnější podmínky) Inflační,
kurzové a úrokové kritérium Fiskální kritéria
Strukturální reformy směřující ke zvýšení pružnosti české ekonomiky (vnitřní podmínky) Trh
práce
• Obě skupiny jsou vzájemně provázány
Dvě možné strategie přistoupení ke společné evropské měně • Obecně existují dvě strategie pro naplnění ekonomických podmínek:
Krátkodobě za pomocí administrativních opatření a nutné reformy provést až po vstupu. Provést reformy a naplnit podmínky dlouhodobě.
• Řada zemí dnešní EMU volila spíše první možnost
Použitá administrativní opatření • Při plnění inflačního kritéria:
Změny nepřímých daní (Irsko) Dohoda o růstu mezd (Slovinsko) Možná restrikce měnové politiky
• Při plnění fiskálních kritérií:
Použití příjmů z privatizace (Rakousko, Belgie) Prodej licence na provoz satelitního systému parkování (Lucembursko) Převod veřejných nemocnic na kvazi-privátní společnosti (Německo) Prodej budoucích příjmů státní loterie (Řecko)
Vývoj inflace ve vybraných zemích EMU 6
6 Countries enter ERM II Ireland
Countries introduce the euro as legal tender
5
5
European Commission starts assessing euro applications Slovenia
4
4 Greece
3
3 Spain
2
2
Portugal
Control group
1
1 t(-36)
t(-24)
t(-12)
t(0)
t(12)
t(24)
Zdroj: Bulíř a Hurník: The Maastricht Inflation Criterion and Disinflation in the EU Member Countries
t(36)
Administrativní opatření a dlouhodobé náklady • Administrativní opatření mohou fungovat a nejsou nákladná v krátkém období • Jsou však spojena s dlouhodobými náklady • Po snížení inflace pomocí administrativních opatření:
Inflační očekávání zůstávají vysoká Rychlý růst nominálních mezd a mzdových nákladů Růst cen a ztráta konkurence-schopnosti podniků Snížení hospodářského růstu
• Měnová politika však již nemůže reagovat
Dlouhodobé náklady: posílení reálného kurzu
Dvě možné strategie přistoupení ke společné evropské měně • Strategie „nejprve vstup a potom reformy“ je sice možná, ale ukazuje se jako velmi bolestivá a nákladná z dlouhodobého pohledu. • Strategie „nejprve reformy a potom vstup“ je proto strategií preferovanou ČNB.
Dvě měnové politiky do přistoupení ke společné evropské měně • Obecně existují dvě možné strategie měnové politiky do doby přistoupení
Strategie „nominální kotvou je inflace“. Strategie „nominální kotvou je kurz“.
Dvě měnové politiky do přistoupení ke společné evropské měně • První strategie umožňuje dosáhnout nízké inflace a úrokových sazeb za současného posilování nominálního kurzu.
Trendové zhodnocování reálného kurzu jde přes nominální kurz
Strategie samostatné měnové politiky
• Druhá strategie stabilizuje nominální kurz za vyšší inflace (vyššího růstu nominálních mezd)
Trendové zhodnocování reálného kurzu jde přes inflační diferenciál
Strategie „de-facto“ přistoupení
Dvě měnové politiky do přistoupení ke společné evropské měně
Inflace (meziroční růst CPI)
Nominální kurz (Leden 2004 = 1)
16
1.1
14 12
1
10
0.9
8
0.8
6 4
0.7
2
0.6
0
Lotyšsko
2007m09
2007m05
2007m01
Estonsko
2006m09
2006m05
Česká republika
2006m01
2005m09
2005m05
2005m01
2004m09
2004m05
Lotyšsko
2004m01
2007m09
2007m05
Estonsko
2007m01
2006m09
2006m05
2006m01
2005m09
2005m05
2005m01
2004m09
2004m05
2004m01
Česká republika
Dvě měnové politiky do přistoupení ke společné evropské měně • Přestože jsou obě měnové politiky identické z hlediska reálného bohatství
Posilování nominálního kurzu je kompenzováno pomalejším růstem nominálních mezd a nižším nominálním úrokovým výnosem
• Úspěšnost první může vést k politické preferenci pozdějšího vstupu
Preference nízké inflace Chybí tradiční argument vstupu v podobě importu kredibilní (kredibilnější) měnové politiky
Politická shoda • Preferovaná strategie vstupu:
„nejprve reformy potom vstup“
• A měnová politika:
volba strategie „nominální kotvou je inflace“ a její úspěšné provádění pravděpodobně vede k tomu, že import lepší měnové politiky není politicky dostatečně lákavý
• Tlačí na pozdější vstup … chybí jasná politická shoda
Děkuji za pozornost
