Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století Antonín Kalous – Jan Stejskal – Josef Šrámek (ed.)
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Olomouc 2014
Hi!
Recenzovali Mgr. David Kalhous, Ph.D. Mgr. Martin Elbel, M.A., Ph.D.
OBSAH 9
ÚVOD. Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století Antonín Kalous – Jan Stejskal – Josef Šrámek
ODDÍL I. Christianizace a středověké dějepisectví Edice Historie, sv. 2 Edici řídí doc. Mgr. Jan Stejskal, M.A., Ph.D.
15
Jana Michalčáková 29
Zpracování a vydání publikace bylo umožněno díky finanční podpoře udělené roku 2014 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Institucionálního rozvojového plánu, programu V. Excelence, Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci: Podpora publikační činnosti akademických pracovníků Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost.
Relikvie svatého Anastáze Perského. Kult svaté hlavy a jeho pojetí v křesťanské tradici
Smrt svatého Olafa ve světle skandinávských pramenů Vladimír P. Polách
45
Christianizace Islandu pohledem domácí tradice Lenka Doová
67
Několik poznámek k osudu rukopisu č. 230 olomoucké kapitulní knihovny Ladislav Míča
97 Od hagiografie k etnografii. Zpráva G. I. Novického o christianizaci Chantů Jitka Komendová
1. vydání Ed. © Antonín Kalous, Jan Stejskal, Josef Šrámek, 2014 © Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 ISBN 978-80-87895-15-3
ODDÍL II. Olomoucké biskupství ve vrcholném středověku 115 Učenec a mnich mezi olomouckými biskupy Eva Svobodová 5
Hi!
Hi!
129 Nástup Bruna ze Schauenburka na biskupský stolec v Olomouci
291 Mezi minulostí a přítomností: Cherusk Arminius jako reformátor církve
Tomáš Somer
Jaroslav Miller
145 Kláštery olomoucké diecéze za episkopátu Bruna ze Schauenburka (1245–1281). Rajhradská kauza z roku 1255 Josef Šrámek 169 „Presentibus Vlrico de Costel et Iohanne de Wissenowe.“ K problematice identifikace osob ve středověkých listinách David Novotný ODDÍL III. Pozdní středověk, renesance a humanismus 187 Počátky zhořeleckého městského dějepisectví Martin Barus 211 Úvaha o přátelství ve středověku Jan Stejskal 225 Království a republika slepýma očima Aurelia Brandoliniho Antonín Kalous 243 Johann Tschertte a jeho korespondence s Willibaldem Pirckheimerem a Albrechtem Dürerem Jiří Glonek ODDÍL IV. Religiozita, propaganda a kultura v raném novověku 267 Konverze v luteránském pohřebním kázání z Magdeburku Radmila Prchal Pavlíčková
311 „A tak mají báby rodícím ženám kazatelkyně býti.“ Duchovní rozměr v úloze porodních bab v českojazyčné babické literatuře raného novověku Hana Jadrná Matějková ODDÍL V. Kytice z dějin 19. věku 331 Historik a jeho pes aneb Neznámá tvář Bedy Dudíka Ema Tomášková 345 „[…] člověk musí chtě nechtě cestou trnovou, ba i křížovou kráčeti […]“ Letmý pohled do soukromého života Karla Jaromíra Erbena Jana Konvičná 357 František Jaroslav Kubíček – liberální žurnalista na Moravě 60. let 19. století Lubomír Novotný 375 Vztah olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna ke Skaličce u Hranic na Moravě Jitka Jonová 387 Od břehů Nilu na Hanou aneb Toskánský dar Olomouci Radek Podhorný 403 Prameny a literatura 457 Summary
6
7
Hi!
ÚVOD: JEDINEC A EVROPSKÁ SPOLEČNOST OD STŘEDOVĚKU DO 19. STOLETÍ Antonín Kalous – Jan Stejskal – Josef Šrámek Lidská společnost se nevyvíjela jednolitě a souvisle po celé Evropě. To není překvapující zjištění. Je však přesto možné uvažovat o vývoji „evropské společnosti“, je možné sledovat její proměny v chronologických souvislostech. Kulturní transfery, komunikace, inspirace, obraz jednotlivce i celé společnosti jsou témata, která lákala historiky k přemýšlení nad minulostí a k její interpretaci. To je i snažením přítomné knihy, která se jako skládající se mozaika zaměřuje na všeobecné téma lidské společnosti a zejména postavení jedince v ní a která je výsledkem společného snažení více než dvou desítek autorů. Svazek je rozdělen do pěti oddílů, které jsou v základní podobě vymezeny chronologicky, ovšem reagují na principiální vývojové prvky a hlavní rysy evropské společnosti. Úvodní část knihy se zaměřuje na christianizaci a její souvislosti ve středověkém dějepisectví. Prvních pět kapitol se soustřeďuje na souvislosti rozvoje křesťanské společnosti především vrcholného středověku jak v oblastech, které byly již dlouhodobě křesťanské, tak na místech nově se s křesťanskou morálkou a principy monoteistického náboženství seznamujících. Autoři jednotlivých kapitol se zaměřili na analýzu dobových pramenů a inspiračních zdrojů vedoucích k ozřejmění praktik šíření různých světeckých kultů či vůbec postupu christianizace,
9
Hi!
Hi!
ovšem podstatný prostor je věnován i interpretacím moderní historiografie. Druhá část svazku bezprostředně navazuje na témata části první. V důrazu na olomoucké biskupství v období vrcholného středověku se autoři druhého oddílu setkávají s podobnými tématy a problémy jako autoři oddílu předcházejícího. Ve čtyřech kapitolách se zaměřují jak na otázky spojené s jednotlivými biskupy, tak na širší zázemí olomouckého biskupství reprezentované kláštery i místopisnými otázkami. Otázky přechodu mezi středověkem a moderní dobou a rozvoje intelektuální společnosti v souvislosti s inspiračními zdroji antiky a prostředí německých i italských vzdělanců v 15. a 16. století jsou předmětem dalších čtyř kapitol spojených ve třetí části knihy. Epistolografie a korespondence, historiografie i politická ideologie tohoto období patřily mezi nejvýznamnější odvětví literární činnosti italských i středoevropských autorů. Tradičně však mezi zásadní témata přerodu společnosti v pozdním středověku patří i zvýšený či změněný zájem o jednotlivce a jeho vnímání pospolitosti kolem sebe, jak ukazuje příklad přátelství. Spiritualita a náboženský život raného novověku jsou předmětem zkoumání čtvrté části složené ze tří kapitol. Duchovní život jedince se v období 16.–18. století dramaticky rozvíjel především zásluhou reformace a reformy církve, díky užšímu zapojení laiků do náboženského a církevního života, ale i za přispění moderních technologií, především knihtisku, které usnadňovaly šíření myšlenek. Zvláště texty kazatelů se pak dostaly mezi věřící jako mravoučná a útěšná literatura a samotná kázání nebyla omezena na místo a čas svého přednesu. Prostřednictvím knihtisku se pak snadněji šířily i názory církevně-politické, jejichž využití mohlo směřovat až k politické propagandě. Obecně platná pravidla jsou v této části svazku předvedena na případech pohřebních kázání, útěšné literatury pro rodičky a projektování současných politických a církevních preferencí do dávné „národní“ minulosti. Poslední oddíl je chronologicky vymezen předminulým stoletím a klade důraz na aktivity jednotlivých osobností kulturního a náboženského života společnosti. Jde o méně známé epizody
života známých osobností, jako jsou Karel Jaromír Erben, Beda Dudík nebo olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. Mozaiku kulturního života ovšem doplňovaly i méně známé osobnosti, jež jsou zde zastoupeny moravským žurnalistou Františkem Jaroslavem Kubíčkem; nebo naopak osobnosti z nejvyšších vrstev společnosti, jimiž jsou členové habsburské italské sekundogenitury. Aktivní veřejný život všech těchto jedinců výrazně ovlivňoval především kulturní prostředí české a moravské společnosti 19. století. Tato kniha je výsledkem snažení jedenadvaceti autorů, již spolupracovali na širokém tématu zkoumání lidské společnosti rozděleném do pěti základních tematicko-chronologických okruhů. Je však také nepřímo výsledkem práce a životního snažení Libuše Hrabové, jejímiž jsou všichni autoři žáky. A to žáky druhé generace, dalo by se říci, neboť svou inspiraci a základ pro své bádání a vůbec historickou činnost nabrali v přednáškách a seminářích Univerzity Palackého, kde po nucené přestávce dvaceti let Libuše Hrabová opět od roku 1990 působila. Téma tohoto svazku tak dosti jasně vyjadřuje široký rozptyl jejího zájmu a podnětů, které předávala svým studentům. Během svého aktivního působení v historické komunitě zasahovala Libuše Hrabová především do dějin středověku, ovšem ani jiná období evropských dějin jí nezůstala cizí, jak to dokazují její minuciózní práce k dějinám 19. a počátku 20. století. Mezi její zásadní témata patří dějiny Polabských Slovanů, středověká a humanistická historiografie, jakož i kulturní a intelektuální dějiny renesance a humanismu a dějiny olomouckého biskupství vrcholného středověku. Kniha je profesorce Libuši Hrabové s velkými díky věnována.
10
11
Hi!
SUMMARY Individual and European Society between the Middle Ages and the Nineteenth Century This text was created as the result of the efforts of twenty-one authors who collaborated on the broad theme of exploring human society in its historical development. It is divided into five basic thematic and chronological units. However, the text also indirectly resulted of the work and life accomplishments of Professor Libuše Hrabová. All of the authors represent her students of “the second generation”. Libuše Hrabová was an inspiration to them after the fall of communism, which made her return to the Palacký University possible. This book is possible to divide into several parts corresponding with the interests of Libuše Hrabová and her pupils. Jana Michalčáková briefly summarizes the life of Saint Anastasius of Persia (Magundat), and especially the subsequent spread of his cult from the area of today’s Middle East to Italy and to Europe. Vladimir P. Polách offers a useful summary of the life and cult of St. Olaf, and brings us also sources which mention his life. He introduces the conflict and existence of two traditions, or types of traditions – a skaldic (historiographical) and a hagiographical tradition. Lenka Doová collects sources, describing the Christianization of Iceland, and questions and searches for other, earlier traces of Christianity. Ladislav Míča offers a detailed description of a manuscript containing the so-called Statutes of Břetislav (from the collection of the Olomouc Chapter) in his text and questions the (in)dependence of that manuscript on the 457
Hi!
Hi!
Chronicle of Cosmas. Jitka Komendová debates the diffusion of hagiographical and ethnographic discourse in the work of the orthodox missionaries in her chapter. She also points to major differences which include in particular the role that older and newer texts (dealing with baptism of pagans) attribute to power and violence, or the power of faith itself, and support from the state and orders of the Tsar. The chapters of Eva Svobodová and Tomáš Somer are dedicated to the interesting personalities of two bishops of Olomouc living during the thirteenth century – Robert of Olomouc, and Bruno of Schauenburg. The text by Josef Šrámek examines the relationship between the bishops of Olomouc and Moravian monasteries. A careful analysis of documents from the circle of the king and the lord of Lichtenburg allows David Novotný also to examine the office of the Bishop of Olomouc. The work of Martin Barus represents an introduction to the Goerlitz (Zhořelec) historiography of the fifteenth century, critically debating the historical memory of the late medieval urban community. Jan Stejskal devoted his study to the problem of friendship, and the historical understanding to the term. His text questions the modern idea of the uniqueness of “intimate” understanding of the friendship, and uses examples from the Florence society of the early fifteenth century. The chapter by Antonín Kalous interconnects the world of late fifteenth century humanists in Italy and Hungary under the rule of King Mathias Corvinus. He uses examples of the political thinking, and shows how different these “intellectual worlds” – i.e., Italian and Hungarian really were, despite the frequent personal connections between both territories and representatives. Jiří Glonek presents interesting evidence of contacts between members of the “Republic of Letters”; Pirckheimer, Dürer and Tschertte. The intersection of their common interests was not, as one would expect, the art, but a discipline, which is known today as an exact science. The study by Radmila Pavlíčková provides an interesting attempt to show how the ideal of religious conversion is
constructed. Radmila Pavlíčková focuses on the structure of preaching, and shows the contrasting approaches of both faiths to conversions. Jaroslav Miller considers the merging of national and reformist discourse in the sixteenth century. He analyses in detail the image of the “King” Arminius (c. 18 BC – 21 AD) by Ulrich von Hutten, a warrior against Rome and “defender of Germanic freedom”, and shows that such examples served the author as a parallel, subsequently transformed into a contemporary discourse in the prototypical “German fighter with (papal) Rome”. Hana Jadrná Matějková devoted her chapter to the field of gender. It shows that although the reformist discourse of the sixteenth century inherited some traditional ideas (of the woman primarily as a mother and housewife), the shift of the theological-moral discourse to a discourse of health is clearly visible. This part of the book is devoted to several (especially Moravian) personalities, and their private and public activities. Ema Tomášková focuses on the Moravian historian Beda Dudík, and Jana Konvičná investigates the family life of writer Karel Jaromír Erben. The text by Lubomír Novotný presents a brief biography of a Moravian journalist of the second third of the nineteenth century František Jaroslav Kubíček. In addition, the author offers the opportunity to see how Kubíček styled himself after the famous Bohemian journalist (exiled by Austrian authorities) Karel Havlíček. An episode of the biography of the Archbishop of Olomouc Theodor Kohn was analysed by Jitka Jonová, describing the circumstances of the fall of such a compelling figure (of Jewish origin) while providing readers with insight into Church politics. The last chapter, written by Radek Podhorný, deals with the interests of the Tuscan branch of the Habsburgs, and describes the circumstances around the formation of the Egyptian collection of the Olomouc municipal museum.
458
459
The themes in this volume express a wide variance of interests and inspiration that Libuše Hrabová brought to her students. During her active involvement in the community of historians, Libuše Hrabová involved herself mainly in the history of the
Hi!
Middle Ages, but also in other periods of European history, and Moravian history especially became the object of her interest. This volume is clear evidence of the broad influence of historian Libuše Hrabová on historical research – through the eyes of her pupils.
cip
460
