„Jeden konkrétní čin je cennější než stovky diskuzí“ Yohei Sasakawa
ZPRÁVA o 11. ročníku ekologické brigády „Podzimní úklid Českého Ráje“ 10. - 12. října 2008 agentura Outdoor Discovery ________________________________________________________________________________
Ve dnech 10. až 12. října 2008 proběhl 11. ročník tradiční posezónní akce „Podzimní úklid Českého Ráje“. Je to třídenní pracovní aktivita pořádaná „outdoorovou“ agenturou Outdoor Discovery. Outdoor Discovery není ochranářskou organizací. Proč tedy „ekologickou“ brigádu pořádáme? Návštěvníci Českého ráje, pro které zde už čtrnáct let organizujeme sportovně-turistické programy, přijíždějí kvůli krásné krajině. Není nám lhostejné, že je naše romantická příroda posetá nepořádkem a černými skládkami. Lhostejné nám nejsou ani evidentní škody, které na přírodě zanechává samotná turistika. Lidí, kterým cestovní ruch v Českém ráji zajišťuje slušné živobytí, určitě není málo. Nezdá se nám, že by kohokoliv z „branže cestovního ruchu“ příliš trápila určitá cena, kterou za to zaplatí příroda a krajina Českého ráje. Až na čestné výjimky se k tématu trvale udržitelného rozvoje turistiky nedaří přitáhnout pozornost ani místních podnikatelů ani institucí, které se propagací cestovního ruchu zabývají. V letošním ročníku jsme se soustředili na severní část Českého ráje, něco málo se podařilo udělat i na Prachově. Hlavním tématem byly protierozní úpravy stezek v Besedických skalách a jinde, likvidace skládky na Vrchhůře u Turnova, i úklid turistických tras na Maloskalsku. Poprvé jsme letos pomáhali přežití ohroženého druhu – hořečku brvitého. Třešinkou na dortu byla rekonstrukce Römischovy „mediterránní“ zahrady na maloskalském Pantheonu. Brigády se zúčastnilo celkem 61 zaměstnanců, instruktorů, spolupracovníků i přátel agentury Outdoor Discovery, kteří zde odpracovali přes 590 brigádnických hodin. Stravování účastníků a náklady na organizaci akce hradila agentura Outdoor Discovery, ubytování účastníkům ve svém penzionu poskytl starosta obce Malá Skála pan ing. Jiří Nejedlo. Na brigádu nebyl poskytnut jakýkoliv finanční příspěvek z veřejných či „evropských“ rozpočtů. Brigáda byla uspořádána ve spolupráci se starosty obcí, s odborem životního prostředí města Turnova a Správou CHKO Český ráj. O výsledcích naší ekologicky zaměřené iniciativy podává krátký přehled tato zpráva.
1
Clean Up the World. Naše brigáda se i letos uskutečnila v rámci celosvětové úklidové kampaně „Clean Up the World“ – „Ukliďme si svět“. Clean Up the World je projektem, který je organizován ve spolupráci s Programem OSN pro životní prostředí. Úklidových akcí v Clean Up the World se účastní každoročně přes 40 miliónů dobrovolníků ve více než 100 zemích celého světa. Těší nás, že k myšlence této kampaně se hlásí i další ekologické iniciativy v naší zemi. Stručně o Outdoor Discovery a o její filozofii. Outdoor Discovery je agentura zabývající se aktivním trávením volného času mladých lidí. Již čtrnáct let pořádá sportovní a výchovné programu pro školní a mládežnické skupiny s důrazem na výchovné působení prostřednictvím pobytů a aktivit v přírodě. Velká část našich programů se uskutečňuje v přírodě Českého ráje. Jsme si vědomi potenciálního nebezpečí, které může organizovaná turistika představovat pro citlivou přírodu a snažíme se proto naše programy plánovat a zajišťovat tak, abychom přírodní prostředí zatěžovali co nejméně. Nenásilnou formou vedeme k respektu k přírodnímu prostředí i naše klienty. Ekologické brigády pořádané agenturou jsou nejen projevem odpovědnosti k přírodnímu prostředí, staly se již součástí naší firemní kultury. Při nich zaměřujeme své úsilí nejen do míst, kde je krajina cestovním ruchem přímo poškozována (sanace erodovaných ploch a stezek, sběr odpadků na turistických značkách apod.), ale i tam, kde nádherné kouty Českého ráje hyzdí černé skládky.
1. LIKVIDACE SKLÁDKY NA VRCHHŮŘE Vrchhůra je táhlé návrší, které Turnov ohraničuje na jihovýchodě. Přes toto návrší dříve v hlubokém úvozu vedla polní cesta z Turnova k rybníku Nohavice a dál na Sekerkovy Loučky. Blízkost Turnova znamenala, že nešťastný úvoz sloužil Turnovákům po většinu minulého století jako odkladiště nepotřebného harampádí. V dohledu hradu Valdštejn, Skaláku i Kozákova tady vznikla jedna z největších skládek v okolí města. Polní cesta se postupně přestala užívat a úvoz zarostl do dnešní podoby asi kilometr dlouhého remízku, skrývajícího skládku. Díky tomu, že se sem dnes nedá dojet jinak než přes pole Sempry, nepořádek už sem nejméně deset let nikdo nevozí... Skládku jsme likvidovali na žádost a v úzké spolupráci s odborem životního prostředí turnovské radnice. Protože nedisponujeme traktorem, a po obou stranách remízku je dnes již jen orná půda, dohodli jsme se ing. Sedlákovou z turnovského OŽP, že naše úloha bude spočívat v napytlování odpadu a jeho vytahání z lesíku na kraj pole, odkud jej budou odvážet turnovské technické služby. Za dva dny práce se na asi šesti stech metrech průběhu bývalé cesty podařilo osmičlenné partě vytvořit na 15 mohutných hromad nejrůznějšího komunálního odpadu – od již historických kamen, hrnců a jiných kovových artefaktů první republiky až po plastové produkty pozdní normalizace. Jako i na jiných velkých skládkách i zde jsme bohužel museli zanechat několik hlubších ložisek. Například takových, kde reznoucí plechy jsou zcela zavaleny více než metrovou vrstvou stavební suti. Toto je již práce pro bagr. Podle sdělení technických služeb bylo z Vrchhůry odvezeno přesně 2 580 kg odpadu.
2. FIALNÍK: ŽIVOTNÍ PROSTOR PRO HOŘEČEK BRVITÝ „Fialník se říká stráni mezi Loučkami a Klokočím, které se od modré turistické značky prudce svažuje k obci Smrčí. Jedná se o II. zónu CHKO Český ráj. Byly tady bezlesé pastviny, kde lidé pásli ovce i krávy. Pravidelné vypásání na stráních Fialníku umožnilo existenci těm druhům rostlin i živočichů, které jsou na takový druh biotopu vázány. Po ukončení pastvy začaly pastviny rychle zarůstat náletovými dřevinami a postupně se měnit v les. Rostliny pastvin jako například Hořeček brvitý nebo Pětiprstka žežulník - které právě zde dodnes přežívají - z přírody Českého ráje postupně mizí. Aby alespoň někde v Českém ráji bylo umožněno těmto druhům přežit, je nutné náletové dřeviny odstraňovat a „pastvinný“ biotop udržovat uměle.
2
O pomoc s vysekáváním náletů na Fialníku nás požádala Správa CHKO Český ráj. Jedná se totiž „pouze“ o II. zónu a proto se letos nezdařilo profinancovat tyto práce ze standartních zdrojů, kterými CHKO na údržbu krajiny disponuje. Mgr. Aleš Hoření ze správy CHKO při likvidaci náletových dřevin zajišťoval „odborné vedení“ našich instruktorů s pilami. V hustém křovinatém lese dnešního Fialníku jsme pomocí motorových pil a křovinořezu nově vyklestili dvě „paseky“ o rozměrech přibližně 100m x 100m a 20m x 10m. Subtilnější nálety na místech, kde byla vegetace vysekána v minulých letech, jsme likvidovali pákovými nůžkami. Nové „paseky“ byly vybrány tak, aby se hořeček a jiné světlomilné taxony měly možnost šířit na odlesněné plochy z lesních lemů. Vysekaný materiál jsme na určených místech pálili. Důležité bylo zabránit, aby náletové dřeviny na jaře opět z kořenů nezmladily. Proto jsme řezné plochy ošetřovali přípravkem Roundup. Postupovali jsme velmi opatrně (roztok, pro lepší přehled obarvený modrým signálním barvivem, jsme nanášeli štětcem), aby likvidaci chroští neodskákal i hořeček a jiní zástupci luční květeny. Plakátky, vysvětlující naši činnost – viz příloha - jsme připevnili na přístupovou cestu (na modrou turistickou značku).
3. STEZKA Dr. EDVARDA BENEŠE - BESEDICKÉ SKÁLY Skalní bludiště Kalich a Chléviště v Besedických Skalách byly za první republiky návštěvníkům zpřístupněny péčí skupiny nadšenců, vedených předsedou okrašlovacího spolku a řídícím učitelem z Louček panem Františkem Hořákem. Pětikilometrový okruh byl otevřen 25. září 1935 pod názvem Turistická stezka Dr. Edvarda Beneše. Besedické skály jsou v I. zóně CHKO Český ráj, katastrálně spadají pod Koberovy ale jsou ve vlastnictví obce Malá Skála. I když zde Okresní úřad v Jablonci provedl v minulosti určité opravy i protierozní opatření, stav stezky a především stav přírody v jejím okolí je neuspokojivý. Původní kovové zábradlí je poškozené a reziví. Reziví nebo jsou odcizeny i tabule označující jednotlivé vyhlídky. Poškozené je už i nové dřevěné zábradlí instalované (poněkud nelogicky) v roce 1997 pod Sokolem. Na svažitých partiích stezky se projevuje eroze. Skály jsou poryté nápisy a monogramy, objevili se i první sprejeři se svými graffiti. Schází efektivní a přitom poutavý informační systém, který by návštěvníka neunudil suchopárnými školskými informacemi, ale přesto ho nenásilně informoval o tom, jak úžasnou a zajímavou lokalitou prochází a jak se zde chovat. Průvodci Discovery provádí Stezkou Dr. Edvarda Beneše naše klienty a stav, v jakém se stezka nachází považují za ostudný. S údržbou stezky jsme začali již loni, letos jsme na práce navázali : 3.1. Nové smaltované tabule Nejméně šest plechových, zeleno-bílých tabulí v minulosti na stezce označovalo jednotlivé vyhlídky a „sluje“. Některé byly odcizeny, zbylé rezaví. Jako sponzorský dar obci Malá Skála toto historické značení obnovíme, přičemž nové tabule budou smaltované, zhotovené stejnou technologií jako běžné cedule označující městské ulice, takže lze předpokládat životnost v řádech desetiletí. Tradiční barevnost bude zachována (bílé písmo a orámování na zeleném podkladě – viz fotodokumentace). Obnoveny budou tyto tabule: - Vyhlídka „Kde domov můj“ - Jeskyně Matěje Krocínovského - Vyhlídka Husníkova - Vyhlídka Hořákova - Sluj Václava Sadovského ze Sloupna - Vrch Sokol 562 m.n.m. Při brigádě jsme stávající tabule (či vytesaná lůžka ve skalní stěně pod zmizelou tabulí) přesně zaměřili a zadali k výrobě smaltovně Gaen Praha. Cena jedné tabule je od 1.100- do 1.700 Kč. Jedna z tabulí - Jeskyně Krocínovského – byla již zhotovena jako vzor. Tabule budou instalovány v průběhu zimy.
3
3.2. Opravy kovového zábradlí na vyhlídkách na Chlévišti Při loňské brigádě byly opravy nebo konstrukce chybějícího zábradlí hlavním tématem. Letos jsem dokončili, co se loni nestihlo: spasovali zábradlí a kovové schodiště na Kinského vyhlídce a na vyhlídce Kde Domov můj připevnili utržený střední segment zábradlí. 3.3. Nátěr zábradlí Tzv. hradní zelení (rozuměj: specificky tmavozeleným odstínem, používaným na hradě Vranov-Pantheon, kde správcujeme) jsme letos natřeli asi 15 cca 15 m zábradlí na vyhlídkách Sokolu. Na Kinského vyhlídce to bylo cca 21 m zábradlí. Velká péče byla opět pochopitelně věnována tomu, aby odkapávající barva nijak neznečistila povrch pískovce. 3.4.Odstraňování rytých nápisů Bylo by nesmyslné pokusit se odstranit z průběhu stezky veškeré nápisy vyryté do skal za minulá desetiletí. Pomocí jemné škrabky ale odstraňujeme každoročně několik zjevně nových rytin, protože se domníváme, že mají „návodný“ a „multiplikační“ efekt. Po odstranění nápisu povrch upravíme tak, že je k nerozeznání od přírodní skály. Na rozdíl od minulých let, letos žádného sprejera nenapadlo ozdobit skály nasprejovaným grafitti. 3.5 Likvidace betonových laviček Někdy v polovině minulého století byly na okruh nainstalovány celkem prefabrikované betonové lavičky s opěrkami a sedáky z masivních fošen. Je zajímavé, že ani betonové prefabrikáty neodolaly útokům vandalů. Z trosek tří laviček jsme byli schopni sestavit jednu funkční a kompletní (zůstala pod vrcholem Sokola). Trosky zbylých dvou (od Pánova pole a od vyhlídky „Kde domov můj“) jsme kompletně zlikvidovali. 3.6. Instalace a opravy protierozních stupňů na stezce Ve správách z brigád minulých let jsme mnohokrát zmiňovali tristní efektivitu protierozních opatření (schodů, stupňů) zhotovených z kulatiny – byť soustružené z listnáčů a kdoví do jaké hloubky mořené. Zkušenosti ukázaly, že tato prefabrikovaná kulatina má v podmínkách Českého ráje jen asi o čtvrtinu delší životnost než prvky zhotovené ze syrového odkorněného dřeva. Přesto na zatěžovaných úsecích nepřesáhne životnost takového schodu 5- 8 let. Jedná se dle našeho názoru o zbytečně vynaložené finanční prostředky. Rozhodli jsme se proto pro určitý experiment a při opravách erodovaných úseků stezky použili staré pražce s dubového dřeva. Před brigádou jsme poškozené úseky stezky zaměřili, pražce na naší základně nařezali na potřebnou délku a odtransportovali do Besedických skal. Pomocí pražců jsme na Chlévišti zhotovili 16 schodů na čtyřech nejkritičtějších místech stezky. Konkrétně to bylo jedno schodiště na Kalichu a další tři na Chlévišti poblíž Sluje Václava Sádovského. Podle zkušeností z jiných turistických lokalit je tato metoda opravy s trvalejší, než opravy pomocí kulatin.
4. ÚKLID TURISTICKÝCH TRAS Turisticky mimořádně atraktivní Maloskalsko je od Turnova po Kopaninu a Kozákov protkáno sítí značených turistických cest a tras. Jistá část návštěvníků na nich stále zanechává odpadky (zejména obaly od potravin, PET láhve, použité hygienické potřeby atd.). Letos se zdálo, že objem sebraného odpadu se poněkud snížil. Můžeme jen spekulovat zda je to způsobeno celkově nižním počtem návštěvníků Českého ráje, nebo naopak jejich zvýšeným ekologickým uvědoměním. Spolehlivě největším znečišťovatelem se však postupně stává silnice E 65, která prochází severní částí CHKO Český ráj, respektive bezohlední řidiči, kteří po ní projíždějí. Ve dvojicích jsme prošli přes 90 km značených turistických cest a také neznačených místních komunikací, které turisté často využívají (např. asfaltová silnička mezi Malou Skalou a Frýdštejnem) v prostoru vymezeném obcemi Turnov, Frýdštejn, Železný Brod , Koberovy, Klokočí a horou Kozákov. Zaměřili jsme se především na ty úseky, kde cesty vedou volnou krajinou, až na výjimky jsme odpadky nesbírali v intravilánech obcí. Přehled čištěných tras je uveden v plánku v příloze této zprávy. V rámci těchto pochůzek jsme napytlovali a odvezli i notoricky známé drobné skládky komunálního odpadu, které se u turistických stezek, nebo podle silnice E 65 bohužel pravidelně obnovují. Jedná se například o plácek před
4
odbočkou na Zrcadlovou Kozu, nebo o odpočívadlo na E 65 pod kopcem Oběšenec (tady jsme instalovali kůly s tabulemi „Zákaz skládky“). Doslova k vzteku je situace na odbočce cyklotrasy ze silnice E 65 na kulminaci kopce Oběšenec. Posuďte sami: místo jsme zcela zbavili odpadků v neděli ve 14,00 (čtyři plné plastové pytle). Již po dvou hodinách (ve čtyři odpoledne) jsme odtud odváželi nové harampádí (zlámané kovové skládací židle). Opět zcela uklizeno. Když tudy autor této zprávy projížděl v neděli večer a ve světle reflektorů uviděl nové pytle plné odpadu, již neměl sílu zastavit a odpadky znovu uklízet... Celkem jsme nasbírali cca 30 pytlů odpadků, které byly svezeny do kontejnerů na Malou Skálu (hovoříme-li o pytlích odpadu, máme na mysli obsah standardního stodvacetilitrového pytle na odpadky).
5. DRÁBOVNA: PROTIEROZNÍ ÚPRAVY Podle znalců je maloskalská Drábovna (II. zóna CHKO) nejtajemnějším skalním městem Českého ráje. Možná i proto, že červená turistická značka vede jen po vrcholové plošině Drábovny a do vlastního bludiště prakticky nesestupuje. Stezka byla v devadesátých letech opravena za peníze Jabloneckého okresu firmou Taxus a je v celkem slušném stavu. Letos jsme prováděli jen dílčí údržbu. 5.1. Oprava infotabule – turistické mapy Povážlivě nakloněnou dřevěnou infotabuli nesoucí turistickou mapu jsme vyrovnali a ze zadní strany zajistili trámkem se zemní kotvou. Tabule stojí v místech, kde modrá značka kříží asfaltku na Záborčí. 5.2. Protibikerská opatření na modré Určitým problémem se v maloskalské části CHKO Český ráj stal vznik partičky mladých ambiciózních bikerů. Chlapci a děvčata si pro sjezdy bohužel vybírají i kamenité stezky a svahy v erozně zranitelných pískovcích terénech. Elegantním, účinným a levným řešením je navršení dostatečně velkých hromad kalamitního dřeva a větví do ohrožených míst. Hromady musí být právě tak velké, aby jezdcům (ale i pěším turistům) připadlo zatěžko větve odstraňovat. 5.3. Schody – protierozní úpravy na červené Jak již bylo řečeno, červeně značená stezka na Drábovně je v celkem dobrém stavu. Úpravy bylo nutné provést na pouhých dvou místech, kde jsme nově umístili celkem šest schodnic ze starých dubových pražců. Schodnice jsme nařezali na míru mimo Drábovnu a na místě je usadili do pískových lůžek. 5.4 Vranovský hřeben – okolí Strnadovy skály Pracovali jsme také na nedalekém Vranovském hřebeni. V okolí Strnadovy Skály (kde probíhají naše seznamovací lezecké programy) jsme dosazovali vyšlapaná místa vegetací a opět „instalovali“ protierozní hromady kalamitního dřeva.
6. „MEDITERÁNNÍ“ ZAHRADA NA VRANOVĚ – PANTHEONU Agentura Discovery má ve své správě maloskalský hrad Vranov - Pantheon. Nechceme být pouhými údržbáři, snažíme se být aktivními správci, kteří na hrad přinesou nové, i když možná trochu překvapivé impulzy: V díle „Felsen-Pantheon und Natur-Park auf der Herrschaft Kleinskal in Böhmen“ od F.F. Effenebergera (které vyšlo v Litoměřicích v roce 1828) se dochoval poměrně obsáhlý popis „středomořské“ zahrady, kterou Franz Zacharias Römisch - zakladatel Pantheonu - nechal vytvořit na místě hradního nádvoří, tzv. parkánu. Effenberger explicitně hovoří o vinné révě, jedlých kaštanovnících, fíkovnících, broskvoních a dále poněkud mlhavě o „jiné ušlechtilé květeně“. Faktem zůstává, že F.Z.Römisch obdivoval dědictví antiky (odtud i jméno Pantheon) a je proto logické, že se
5
středomořskou atmosférou pokusil obklopit i na svém podhorském maloskalském hradě. Tento bizarní nápad je možné považovat za určité dědictví kulturní krajiny a my se jej v mezích možností pokusíme postupně obnovovat. Obnova mediteránní zahrady započala konstrukcí dvou z plánovaných tří až čtyř treláží – dřevěných opěrných konstrukcí pro vinnou révu - pod jižně orientovanou skalní stěnou, tvořící okraj parkánu. Treláže o rozměrech 350 x 300 cm jsou přesnými kopiemi historických treláží, které se dochovaly v Pálffyovské zahradě palácových zahrad pod Pražským hradem. Protože asi čtvrtinu parkánu dnes stíní mohutný buk, není bohužel možné instalovat všechny treláže do zcela identických míst, kde existovaly v devatenáctém století (ve skalní stěně se po tehdejších trelážích zachovaly upevňovací otvory). Rezistentní konzumní odrůdy vinné révy budeme sázet na jaře. Věříme, že téma obnovy středomořské zahrady může veřejnost zaujmout o něco více, než protierozní úpravy kdovíkde ve skalách, a proto na toto téma vydáme na jaře obsáhlejší tiskovou zprávu.
7 . SUCHÉ SKÁLY Vlajková Věž na Suchých Skalách se díky několika lehkým výstupovým cestám stala oblíbeným a často využívaným lezeckým terénem pro skupiny adeptů horolezectví („ horoškoly“) nebo i školní mládež. Erozní zátěž působící na paty skal v důsledku „běžného“ výkonnostního horolezectví se tak násobí. Vedle dominantního Českého Horolezeckého Svazu je Agentura Discovery v současné době druhou organizací, která obdržela souhlas k provozování horolezectví a svoji činnost zde vyvíjí legálně. Je proto pro nás věcí prestiže, aby okolí Vlajkové věže bylo ve srovnání se zbytkem Suchých Skal v nejlepším stavu. Vyžaduje to však nepřetržitou údržbu i finanční zdroje – za uplynulých patnáct let zde byly odpracovány stovky hodin a investovány desítky tisíc korun. Nejsme bohužel schopni Vlajkovou ohlídat po dvacet čtyři hodiny denně. Po teplých víkendech tak bývá pohled na okolí skály tristní: ohniště, očouzené skály, odpadky, vylámané zábradlí a protierozní zábrany... Principem protierozních úprav je vyčlenit stezky a plochy, které jsou pro provozování horolezectví nezbytné a ty protierozně je zabezpečit. Na zbylé plochy je vstup různým způsobem znemožňován nebo znepříjemňován – může se jednat o zábradlí, lesáckou oplocenku nebo prostě o hromadu klestí. 7.1. Opravy hlinitodřevěných protierozních stupňů a barier Odstranili jsme pět zcela zetlelých hlinitodřevěných protierozních stupňů (schodů) a nahradili je novými (viz foto). Jako materiál byla použita syrová smrková odkorněná tyčovina z prořezávky. Ukazuje se, že „luxusní“ soustružená hloubkově mořená kulatina z listnáčů, instalovaná tady nejrůznějšími firmami, nemá dramaticky vyšší životnost a je přitom neporovnatelně dražší. Životnost stupňů zde odhadujeme v obou případech na 4 – 6 let. Pak stupně zetlí a je nutné je kompletně vyměnit. Trvalejším řešením by bylo pouze užití masivních materiálů, např. pražcoviny. 7.2. Opravy plošin v nástupech cest Erozně vůbec nejohroženější jsou nástupy horolezeckých cest v patách skal. Na Vlajkové a na První věži je půda v patách skal chráněna dřevěnými plošinami z tyčoviny. Zaměnili jsme 15 dožilých tyčí, nové jsou opět z odkorněné smrkové tyčoviny. 7.3. Experiment: návrat vegetace na erodovanou stráň nad Vlajkovou. Východně od dřevěné plošiny u Vlajkové věže se nachází nepěkná kamenitá erodovaná stráň bez jakéhokoliv bylinného patra. V minulosti byla vyšlapána horolezci či turisty a extrémně výsušný a živinami chudý terén znesnadňuje zpětnou kolonizaci rostlinami. Místo klasického zábradlí jsme se rozhodli lokalitu dočasně obehnat standartní lesáckou oplocenkou (pletivo typ „ Obora“) v délce asi 30 m, která je jinde na Suškách používána pro ochranu mladých porostů (viz foto). Pro zlepšení vlhkostních poměrů jsme stráň poházeli borovicovými souškami. Do mělké půdy jsme zapravili desítky žaludů z blízkého okolí, ostatní vegetace se sem může šířit spontánně. Až místo zaroste, oplocenku odstraníme.
6
7 . PRACHOVSKÉ SKÁLY Do Prachovských skal a na blízkou Přivýšinu naši instruktoři a průvodci vodí návštěvníky už od roku 1994. Na žádost správce Prachova, pana ing. Tekverka jsme letos pomohli s likvidací dřeva po kůrovcové kalamitě. V prostoru centrálního Prachova jsme z paseky vzniklé v důsledku kalamity stahovali ořezané větve a podle pokynů pana Tekverka je kupili na kraji paseky.
9. PODĚKOVÁNÍ Děkujeme našim spolupracovníkům, zaměstnancům i přátelům, kteří strávili dva krásné a intenzivní pracovní dny v Českém Ráji. Jsou to: Bartošková Kateřina, Bencová Zuzana, Bičovská Jana, Böhm Zdeněk, Dědek Martin, Duda Jan, Erbrt Vojtěch, Ernest Erik, Fajgl Jan, Farář Jan, Farář Martin, Feitová Lenka, Fujerová Iren, Hanusková Martina, Hebestreit Marc, Heger Štěpán, Hlaváček David, Hlaváček Tomáš, Hlaváčková Marie, Hrbek Vojta, Hrbková Martina, Husarovičová Zuzka, Hybler Dominik, Chmelařová Jana, Jankovec Jakub, Jirousková Lenka, Kadlecová Katka, Kraslová Štěpánka, Kříž Libor, Koubová Tereza, Levová Lucie, Loukota Marek, Matyásková Lucie, Hargaš Jan, Melichar David, Melicharová Magda, Melicharová Natálka, Munzar Martin, Netík Lukáš, Novák David, Novák Petr, Nováková Martina, Nováková Šárka, Pilařová Kateřina, Provazníková Tereza, Rakousová Edita, Raszka Tomasz, Rybová Lucie, Skalický Ondřej, Steinz Radek, Suchomelová Jana, Šebelová Michaela,Štancová Katka, Štykar Jan, Šustrová Jana, Šustrová Lucinka, Toman Jiří, Tučanová Jana, Vokřál Jiří, Vokřálová Lenka, Volf Mojmír, Vondroušová Michaela Zvláštní poděkování je třeba vyslovit dvěma lidem: starostovi Malé Skály panu ing. Jiřímu Nejedlovi, který poskytl pro účastníky brigády ubytování i zázemí ve svém penzionu na Malé Skále a Verunce „Black & Decker“ Nevrklové z kanceláře agentury, která brigádu nejdřív spoustu dní připravovala, pak fungovala jako její „dispečer“. Rádi bychom poděkovali OÚ Malá Skála za kontejner, paní ing. Šipošové, jejím kolegům za spolupráci, panu Mgr. Aleši Hořenímu ze SCHKO Český ráj za odborné vedení komanda „Fialník“, Honzovi Fajglovovi za obětavé zapůjčení auta i s přívěsem na svážení odpadu, personálu Boučkárny za solidní porce ... Díky jdou samozřejmě i Rudolfovi, Elišce, a Formíkovi (zasvěcení vědí...).
ing. Roman Bém jednatel společnosti s r.o. Outdoor Discovery Ostrovského 36 B 150 00 Praha 5 e-mail:
[email protected] tel. 251 013 561-4
7
1.LIKVIDACE SKLÁDKY NA VRCHHŮŘE
2. FIALNÍK: ŽIVOTNÍ PROSTOR PRO HOŘEČEK BRVITÝ Na fotografii je vidět rozdíl mezi svahem pokrytým náletovými dřevinami a již vykácenou oblasí. Na pravo je informační leták pro občany Českého Ráje
8
3.1. STEZKA Dr. EDVARDA BENEŠE BESEDICKÉ SKÁLY Srovnání staré a nové cedule před instalací
3.1. Natírání zábradlí na Kalichu
3. Opravy protierozních stupňů
9
3.4. OSTRANĚNÍ RYTÝCH NÁPISU V BESEDICKÝCH SKALÁCH
7.1. OPRAVA PROTIEROZNÍCH STUPŇŮ NA SUCHÝCH SKALÁCH
7.3. POKUS O NÁVRAT VEGETACE POMOCÍ OPLACENÍ VYŠLAPANÉ OBLASTI
10
