Projekt „Dotazníkové šetření občanské spokojenosti – Nový Jičín 2004“
Zadavatel projektu:
Městský úřad Nový Jičín
Autor:
Jaroslava Merendová, studentka VŠB – TU Ostrava
Asistence:
Lenka Matýsková, studentka VŠB – TU Ostrava Markéta Petřkovská, studentka VŠB – TU Ostrava
Participanti projektu: Organizace:
Ing. Karel KOZELSKÝ – Odbor rozvoje města Nový Jičín Ing. Milada POMETLOVÁ, Obchodní akademie v Šenově u Nového Jičína Ing. Václava BRUSOVÁ, Obchodní akademie v Šenově u Nového Jičína
Odborná konzultace: Ing. Lubor Tvrdý, VŠB – TU Ostrava, katedra Regionální ekonomiky Ing. Jan Sucháček, VŠB – TU Ostrava, katedra Regionální ekonomiky Metodika:
Sběr dat:
Ing. Lubor Tvrdý, VŠB – TU Ostrava, katedra Regionální ekonomiky Ing. Karel KOZELSKÝ – Odbor rozvoje města Nový Jičín RNDr. Česlav Valošek – Regionální kancelář Karviná studenti 3.A Obchodní akademie v Šenově u Nového Jičína:
Boráková Alena Bzonková Kamila Černochová Radka Dahmová Ivana Doubravská Kateřina Erleová Markéta Faldynová Simona Filipec Ondřej Hanzelková Věra Hrabovská Petra
Hyklová Michaela Klementová Radka Konečná Jana Kovalová Markéta Krutílková Zuzana Máchová Eliška Malachtová Tereza Michálková Ludmila Nekoranec Marek Olšáková Iveta
Ondryhalová Martina Poláchová Kateřina Riessová Vendula Rotišová Janetta Smilková Kateřina Schönweitzová Monika Sokolová Simona Střalková Petra Zemánková Lenka
2
OBSAH 1. Cíle projektu „Dotazníkové šetření občanské spokojenosti – Nový Jičín 2004“ ............ 4 2. Metoda, technika a organizace projektu .......................................................................... 4 2.1. Pozorovací terén ....................................................................................................... 4 2.2. Sběr dat .................................................................................................................... 5 2.3. Zpracování dat .......................................................................................................... 5 3. Základní soubor dotazníkového šetření ........................................................................... 6 3.1. Věková struktura obyvatel města Nový Jičín ........................................................... 6 3.2. Vzdělanostní struktura obyvatel města Nový Jičín .................................................. 6 4. Výběrový soubor dotazníkového šetření ......................................................................... 6 4.1. Věková struktura dotazovaných obyvatel města Nový Jičín ................................... 7 4.2. Vzdělanostní struktura dotazovaných obyvatel města Nový Jičín .......................... 8 5. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření ............................................................... 9 5.1. Blok identita s městem ............................................................................................ 9 5.2. Blok občanské spokojenosti ................................................................................... 12 5.3. Blok životní prostředí ............................................................................................. 24 5.4. Blok rozvoje města ................................................................................................. 31 5.5. Blok samospráva a státní správa ............................................................................. 34 6. Přílohy 6.1. Příloha 1: Statisticky zpracovaný soubor otázek dotazníkového šetření 6.2. Příloha 2: Dotazníkový arch
3
1. Cíle projektu „Dotazníkové šetření občanské spokojenosti – Nový Jičín 2004“ Zadavatelem a organizátorem projektu „Dotazníkové šetření občanské spokojenosti – Nový Jičín 2004“ byl Městský úřad v Novém Jičíně. Významnou měrou se na realizaci projektu podíleli také VŠB – TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Regionální ekonomiky a Obchodní akademie v Šenově u Nového Jičína. Průzkum proběhl v období květen – září 2004. Studenti Obchodní akademie zabezpečili sběr dat začátkem května 2004, poté proběhlo zpracování získaných dat. Projekt „Dotazníkové šetření občanské spokojenosti – Nový Jičín 2004“ měl tyto základní cíle: 1) analyzovat a vyhodnotit názory občanů města Nový Jičín na vybrané aspekty života ve městě 2) získat pomocné informace pro SWOT analýzu města Nový Jičín a zároveň tak přispět k lepší informovanosti o kvalitě života ve městě Nový Jičín 3) získat podklad pro vytvoření strategického plánu pro rozvoj města Nový Jičín. V souladu s těmito cíli byl projekt zaměřen na získání a vyhodnocení informací o obyvatelstvu města Nový Jičín a na získání a vyhodnocení názorů a postojů obyvatel města Nový Jičín, které se týkaly kvality života v dané komunitě.
2. Metoda, technika a organizace projektu Tento sociologický průzkum byl proveden explorativní metodou. Technikou zvolenou v tomto průzkumu bylo dotazování. Nástroji, které byly použity při realizaci zvolené techniky, byly dotazník a rozhovor. Informace získané od respondentů byly zaznamenávány do dotazníkového archu (viz. Příloha č.1). Tento dotazníkový arch je rozdělen do pěti bloků: 1) blok identita s městem 2) blok občanské spokojenosti 3) blok životní prostředí 4) blok rozvoje města 5) blok samospráva a státní správa
2.1 Pozorovací terén Pozorovací terén pro tento průzkum byl vymezen hranicemi města Nový Jičín. Město Nový Jičín bylo dále rozděleno na deset lokalit: NJ-1/DL – Dlouhá NJ-2/C – Centrum NJ-3/DP – Dolní předměstí NJ-4/SN – Stadión, nemocnice NJ-5/HP – Horní předměstí NJ-6/TON – Tonak NJ-7/ZIL – Žilina NJ-8/LOU – Loučka NJ-9/LIB – Libhošť NJ-10/BKS – Bludovice, Kojetín, Straník
4 Toto rozdělení umožnilo získat informace tak, aby bylo možno vnímat lokální problémy.
2.2 Sběr dat Výběr respondentů v každé lokalitě byl náhodný. Jednotlivé lokality, do kterých bylo teritorium města Nový Jičín rozděleno, byly zakresleny do mapy (viz Příloha č.2). Každý tazatel obdržel tuto mapu a bylo mu určeno, ve kterém teritoriu se bude pohybovat. Kromě lokality byl určen každému tazateli přesný počet dotazníkových archů, které musí být vyplněny. Respondenty tohoto průzkumu byli občané města Nový Jičín. Místem kontaktu tazatelů s respondenty byla domácnost respondenta. Místo kontaktu bylo zvoleno záměrně, aby bylo zabezpečeno, že respondent je občanem města Nový Jičín a že je obyvatelem dané lokality, kterou tazatelé navštívili. Funkci tazatelů velmi úspěšně zvládli studenti třetího ročníku Obchodní akademie v Šenově u Nového Jičína. Jelikož role tazatelů v tomto průzkumu nespočívala v bezduché distribuci dotazníkových archů, ale bylo třeba prokázat aktivní přístup s určitou odbornou průpravou, bylo třeba provést proškolení tazatelů. Toto školení proběhlo koncem dubna 2004 na Obchodní akademii v Šenově u Nového Jičína. Tazatelé byli podrobně obeznámeni s tím, co se od nich požaduje. Sběr dat zabezpečili tazatelé začátkem května 2004, a proto je třeba veškeré výsledky tohoto průzkumu vztahovat k tomuto období. Výběrový soubor, který byl z průzkumu získán, obsahuje informace o 478 občanech města Nový Jičín.
2.3 Zpracování dat Pro zpracování dat získaných v dotazníkovém šetření byl použit program SPSS 12.0. Tento program je komplexním softwarovým systémem k analyzování statistických dat. SPSS může získat data z většiny typů souborů a použít je k tvorbě tabulek, grafů a schémat, které zobrazují trendy, popisné statistiky a statistické analýzy. V této zprávě se vyskytují grafy typu „vousatá krabička“ neboli krabicový diagram. Tento graf má velmi dobrou vypovídací schopnost, proto se ve zprávě objevuje tak často. Přestože na první pohled budí dojem velmi složitého grafu určený pouze pro odbornou veřejnost, po krátkém vysvětlení jej jistě pochopí i laik. Střed „vousaté krabičky“ představuje takovou hodnotu, která se vyskytuje nejčastěji (tzn. že tuto hodnotu zaškrtli respondenti nejčastěji). Čáry vertikálně vycházející z krabičky („vousy“) představují rozptyl, v jakém se odpovědi respondentů pohybovaly (tzn. jaké hodnoty respondenti zaškrtávali). Co tedy znamená, že některá krabička má „vousy“ kratší a jiná delší? Čím delší jsou čáry („vousy“) krabičky, tím více se odpovědi respondentů lišily, a naopak. Čím jsou čáry („vousy“) krabičky kratší, tím více se respondenti na dané otázce shodli, tzn. že měli na danou otázku stejný názor. Dále je třeba upozornit na umístění jednotlivých „vousatých krabiček“ v grafu. Jde o to, že na vertikální ose grafu jsou uvedeny hodnoty odpovědí respondentů. Každá otázka byla sestavena tak, že čím nižší je hodnota odpovědi, tím více je daná otázka zodpovězena negativně. Naopak vysoké hodnoty představují kladné hodnocení otázky. Co to znamená v grafu typu „vousatá krabička“?
5 Jednoduše: Čím více je vousatá krabička umístěna v horní části grafu, tím více respondenti odpověděli na otázku pozitivně. Naopak, čím více je vousatá krabička umístěna v dolní části grafu, tím více respondenti hodnotili danou otázku záporně.
3. Základní soubor dotazníkového šetření V roce 2003 žilo na území města Nový Jičín 23 565 obyvatel, z toho 13 825 žen a 11 632 mužů. Převládají zde lidé v produktivním věku.
3.1 Věková struktura obyvatel města Nový Jičín Tabulka č. 3.1.1: Podíl obyvatel NJ ve věkových skupinách v r. 2003 v rozdělení na muže a ženy Věková skupina 0 – 14 let 15 – 64 let 65 a více let Celkem
Muži (v %)
Ženy (v %)
17,3 73,7 9,0
15,7 70,1 14,2
100,0
100,0 Zdroj: ČSÚ
3.2 Vzdělanostní struktura obyvatel města Nový Jičín Tabulka č. 3.2.1: Podíl obyvatel NJ ve skupinách podle nejvyššího dosaženého vzdělání v r. 2001 Vzdělání Bez vzdělání nebo základní Střední bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské
Počet v % 23 38 26 4 9 Zdroj: SLDB 2001
4. Výběrový soubor dotazníkového šetření Výběrový soubor, který byl z průzkumu získán, obsahuje informace o 478 občanech města Nový Jičín. Přestože ve srovnání se základním souborem je střední věková skupina ve výběrovém souboru mírně podhodnocena, je výběrový soubor dostatečně reprezentativním vzorkem vzhledem k základnímu souboru obyvatelstva Nového Jičína.
6
4.1 Věková struktura dotazovaných obyvatel města Nový Jičín Tabulka č. 4.1.1: Věková struktura respondentů Četnost
Platný
do 29 let
144
30,1
30 - 55 let
235
49,2
97
20,3
476
99,6
2
,4
56 a více let Celkem Chybějící Celkem
%
478 100,0
Graf č. 4.1.1: Rozdělení respondentů do věkových skupin
7
4.2 Vzdělanostní struktura dotazovaných obyvatel města Nový Jičín Tabulka č. 4.2.1: Vzdělanostní struktura respondentů Četnost Bez vzdělání nebo základní
Platný
51
10,7
Střední bez maturity
142
29,7
Úplné střední s maturitou
174
36,4
Vyšší odborné
32
6,7
Vysokoškolské
76
15,9
475
99,4
3
,6
Celkem Chybějící Celkem
%
478 100,0
Graf č. 4.2.1: Rozdělení respondentů do skupin podle nejvyššího dosaženého vzdělání
8
5. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření 5.1 Blok identita s městem Otázka č. 5.1.1: Napište tři slova či slovní spojení, která se Vám vybaví při vyslovení pojmu Nový Jičín. Tabulka uvádí přehled nejčastěji zmiňovaných slov či slovních spojení, která se respondentům vybavila při vyslovení pojmu Nový Jičín. Slova jsou v tabulce uspořádána do tří sloupců podle pořadí uváděných slov. Tabulka č. 5.1.1: Slova či slovní spojení při vyslovení pojmu Nový Jičín
na 1. místě
Nejčastěji zmiňovaná slova či slovní spojení počet na 2. místě počet na 3. místě
náměstí Tonak + klobouky rodinné zázemí (rodina, rodiště, domov) (okresní) město Autopal Žerotínský zámek historie
počet
96 60 46
Tonak + klobouky náměstí Autopal
35 31 30
náměstí 25 Autopal 19 Tonak + klobouky 17
32 25 17 13
Žerotínský zámek rodinné zázemí historie Skalky
19 19 7 7
rodinné zázemí Žerotínský zámek Skalky klid
14 12 10 9
Z tabulky vyplývá, že nejčastěji se občanům města vybaví při vyslovení pojmu Nový Jičín slova: náměstí Tonak + klobouky rodinné zázemí (rodina, rodiště, domov) Otázka č. 5.1.2: Byl(-a) byste ochoten(-na):
velmi neochoten (-na)
a) přestěhovat se do jiné části okresu b) přestěhovat se do jiného města v Moravskoslezském kraji c) přestěhovat se do jiného kraje d) odstěhovat se z České republiky 1 ... 5
velmi ochoten (-na)
Respondentům byla položena otázka, zda by byli ochotni se z Nového Jičína odstěhovat. Odpovědi respondentů poukazují na velmi malou ochotu k migraci obyvatel z Nového Jičína, přičemž nejvíce ochotni k migraci jsou mladí lidé ve věkové skupině do 29 let, a to především k migraci mimo Českou republiku. Naopak nejstarší věková skupina obyvatel nad 56 let by se jen velmi nerada stěhovala z České republiky. Nejčastěji by se lidé stěhovali za pracovními příležitostmi, popřípadě z rodinných důvodů. Mnoho dotazovaných občanů však uvedlo, že jsou v Novém Jičíně spokojeni a že se jim tady líbí. Nechtějí se stěhovat hlavně kvůli tomu, že zde mají rodinu, popřípadě kvůli vysokému věku.
9 Graf č. 5.1.2: Migrace podle věkových skupin
Otázka č. 5.1.3: Jak byste charakterizoval(-a) Vaši část města? a) rušná b) znečištěná c) nevzhledná d) nedostatek zeleně e) nedostatek volných prostranství f) nebezpečná g) velmi špatné sousedské vztahy
1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5
tichá čistá upravená dostatek zeleně dostatek volných prostranství bezpečná velmi dobré sousedské vztahy
Následující otázkou hodnotili občané lokalitu Nového Jičína, ve které žijí. První graf vykazuje celkové hodnocení všech lokalit v rozdělení na muže a ženy. Obyvatelé hodnotí Nový Jičín vcelku pozitivně. Ve městě je podle nich dostatek zeleně, naopak poukazují na nedostatek volných prostranství. Druhý graf zachycuje hodnocení v rozdělení podle jednotlivých lokalit města. Nejhůře je hodnocena lokalita Loučka, v ostatních lokalitách je hodnocení obdobné.
10
Graf č. 5.1.3.1: Charakteristika jednotlivých lokalit města – rozdělení podle pohlaví
Graf č. 5.1.3.2: Charakteristika jednotlivých lokalit města – rozdělení podle lokalit města
11 Otázka č. 5.1.4: Je podle Vás Nový Jičín turisticky zajímavý? turisticky nezajímavý
1 ... 5
turisticky zajímavý
Na otázku, zda občané Nového Jičína považují své město za turisticky zajímavé, odpovídala většina dotazovaných velmi kladně. Nový Jičín je podle nich pro turisty zajímavý nejen svou historií, památkami, náměstím, ale také okolní přírodou jako jsou Skalky, Svinec, Čerťák či blízkým hradem na Starém Jičíně. Z památek respondenti nejčastěji uváděli Žerotínský zámek a historické budovy v centru města. Graf č. 5.1.4: Turisticky zajímavý NJ
5.2 Blok občanské spokojenosti Otázka č. 5.2.1: Jste spokojen(-a) se svým zaměstnáním? rozhodně ne
1 .. 4
rozhodně ano
Většina respondentů na tuto otázku odpověděla, že je se svým zaměstnáním spokojena. Graf č. 5.2.1: Spokojenost se zaměstnáním
12 Otázka č. 5.2.2: Je podle Vás ve městě dostatek:
rozhodně ne
1 .. 4
a) obchodů b) služeb c) kulturního vyžití d) sportovního vyžití rozhodně ano
Respondenti na tuto otázku odpovídali poměrně rozdílně podle lokality Nového Jičína, ve které žijí. Nejhůře hodnotili nejen dostatek služeb, ale také kulturního a sportovního vyžití, v lokalitě Libhošť. Naopak obyvatelé ostatních lokalit, především Žiliny, Bludovic, Kojetínu, Straníku a Dlouhé nacházejí ve městě poměrně dostatek všech těchto indikátorů. I přes uváděný dostatek obchodů si respondenti velmi často stěžovali na nedostatek kvalitních či značkových obchodů na náměstí a na příliš velký počet vietnamských obchodníků. Občané nejčastěji uváděli, že musí za značkovými obchody dojíždět do Ostravy. Některým chybí v Novém Jičíně obchod či supermarket pro kutily (jako je Hornbach, Bauhaus apod.). Co se týče kulturního vyžití, občané by uvítali více letních kulturních akcí a častější využití areálu na Skalkách a více koncertů. Rovněž by ve městě uvítali další letní koupaliště. Graf č. 5.2.2: Dostatek obchodů, služeb, kultury, sportu podle jednotlivých lokalit města
13 Otázka č. 5.2.3: Jak jsou zabezpečeny následující zdravotnické služby:
zcela nedostatečně
1 ... 5
a) obvodní lékaři b) stomatologové c) lékárny
zcela dostatečně
Odpovědi respondentů se opět lišily zejména podle lokalit Nového Jičína. Většina obyvatel však spatřuje dostatečný počet těchto zdravotnických služeb, zejména pak v lokalitě Žilina. To se však netýká lokality Libhošť, kde občané tyto služby spíše postrádají. Graf č. 5.2.3: Zdravotnické služby v NJ podle jednotlivých lokalit města
14
Otázka č. 5.2.4: Důvěřujete novojičínské nemocnici? zcela nedůvěřuji
1 ... 5
zcela důvěřuji
Občané Nového Jičína odpovídali na tuto otázku různě, rozhodně se však nedá říct, že by občané novojičínské nemocnici důvěřovali. Z grafu spíše vyplývá tendence negativního hodnocení. Graf č. 5.2.4: Důvěra v novojičínskou nemocnici
15 Otázka č. 5.2.5: Jak je zajištěna péče o:
zcela nedostatečně
a) staré občany b) mentálně postižené c) tělesně postižené 1 ... 5
zcela dostatečně
Zatímco péče o staré občany je hodnocena vcelku pozitivně, péče o mentálně postižené a tělesně postižené osoby je občany hodnocena hůře. Graf č. 5.2.5: Zajištěnost péče – rozdělení podle věkových skupin
16 Otázka č. 5.2.6: Jaká je dostupnost Nového Jičína:
velmi špatná
1 .. 4
a) po železnici b) po silnici velmi dobrá
Občané považují Nový Jičín poměrně velmi dobře dostupný po silnici. Dostupnost Nového Jičína po železnici respondenti považují již za problematičtější, zejména pak v lokalitě Libhošť. Graf č. 5.2.6: Dostupnost NJ podle jednotlivých lokalit města
17 Otázka č. 5.2.7: Kde je v Novém Jičíně místo s veřejným přístupem k Internetu? Na tuto otázku znalo odpověď necelých 50% respondentů. Přestože jsme na tuto otázku očekávali odpověď Internetový kiosek, většina respondentů odpověděla Internetová kavárna. I tuto odpověď jsme uznali za správnou. Graf č. 5.2.7: Místo s veřejně přístupným Internetem
Otázka č. 5.2.7: Jak často používáte Internet? a) téměř denně b) občas c) výjimečně d) nikdy
1 2 3 4
Překvapivě nejpočetnější skupinu respondentů tvořili občané, kteří Internet nepoužívají nikdy. Graf 5.2.7: Používání Internetu
18 Otázka č. 5.2.8: Máte přístup ke:
a) kabelové televizi b) TV vysílání vzduchem - anténa
Zatímco přístup k TV vysílání vzduchem (anténa) má asi 75% respondentů, ke kabelové televizi má přístup méně než 50% dotazovaných občanů. Graf č. 5.2.8.1: Přístup ke kabelové televizi a TV vysílání vzduchem - anténa
19 Následující graf vyjadřuje rozdílný přístup ke kabelové televizi a TV vysílání vzduchem podle lokalit města. Přístup ke kabelové televizi nemají zejména v lokalitě Dlouhá, Stadión a nemocnice, Horní předměstí a Loučka. Přístup k TV vysílání vzduchem nemají zejména v lokalitě Žilina, Tonak, Libhošť, Bludovice, Kojetín a Straník.
Graf č. 5.2.8.2: Přístup ke kabelové televizi a TV vysílání vzduchem – anténa podle jednotlivých lokalit města
20 Otázka č. 5.2.9: Byty v Novém Jičíně jsou: a) cenově nedostupné b) nekvalitní c) nevhodně lokalizované d) v okolí je nedostatek parkovacích míst
1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5
cenově dostupné kvalitní vhodně lokalizované dostatek parkovacích míst
Respondenti hodnotili nejhůře dostatek parkovacích míst v okolí bytů, poté až jejich cenovou dostupnost. Graf č. 5.2.9: Hodnocení bytů v NJ– rozdělení na muže a ženy
21 Otázka č. 5.2.10: Jak vnímáte následující aspekty bytové politiky: a) bytů je nedostatek b) černý pronájem je vážným problémem c) byty jsou přidělovány neprůhledně
1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5
bytů je dostatek vůbec tento problém nevnímám jsou přidělovány zcela průhledně
Respondenti se domnívají, že v Novém Jičíně je spíše nedostatek bytů. Černý pronájem není pro občany Nového Jičína příliš vážným problémem, někteří však spatřují problém v neprůhlednosti přidělování bytů. Graf č. 5.2.10: Hodnocení bytové politiky – rozdělení do věkových skupin
22 Otázka č. 5.2.11: Domníváte se, že v Novém Jičíně existují dobré podmínky pro podnikání? rozhodně ne
1 ..4
rozhodně ano
Na tuto otázku většina respondentů odpověděla spíše negativně, jen malá část občanů si myslí, že v Novém Jičíně existují dobré podmínky pro podnikání. Jako překážky pro podnikání respondenti často uváděli: vysoká nezaměstnanost a z toho plynoucí malá kupní síla obyvatel; nedostatek prostor pro podnikání; vysoké nájmy prostor pro podnikání; vliv velkých supermarketů – zánik menších obchodů. Graf č. 5.2.11: Podmínky pro podnikání
23
5.3 Blok životní prostředí Otázka č. 5.3.1: Jaký je podle Vašeho názoru stav životního prostředí v Novém Jičíně? a) stav ovzduší b) stav vodních toků c) stav půd d) stav lesů a parků velmi špatný
1 ... 5
velmi dobrý
Obyvatelé Nového Jičína hodnotí stav životního prostředí města velmi dobře. Nejhůře hodnotí stav vodních toků ve městě. Graf č. 5.3.1: Stav ŽP v NJ – rozdělení na muže a ženy
24 Otázka č. 5.3.2: Posuďte, na jaké úrovni je zajištěna údržba veřejné zeleně. zcela nedostačující
1 ... 5
zcela dostačující
Na tuto otázku většina respondentů odpověděla, že údržba veřejné zeleně je dostatečně zajištěna. Graf č. 5.3.2: Údržba veřejné zeleně
Otázka č. 5.3.3: Jak vnímáte problém „černých skládek“ ve městě? Jejich počet v současnosti roste či klesá? roste
1 ... 5
klesá
Občané města se domnívají, že počet černých skládek zůstává stejný nebo spíše klesá. V prostoru pro připomínky si občané nejvíce stěžovali na nepořádek zejména na ulici Dolní brána, který zde dělají Romové. Respondenti navrhují přísnější postihy pro znečišťovatele a častější kontroly městskou policií. Rovněž by ve městě uvítali více kontejnerů. Graf č. 5.3.3: Počet černých skládek
25 Otázka č. 5.3.4: Jak vnímáte kvalitu a chuť pitné vody z veřejného vodovodu? Změnila se kvalita a chuť pitné vody se za poslední dva roky? a) velmi zhoršila b) chuťově nevyhovující
1 ... 5 1 ... 5
velmi zlepšila chuťově vyhovující
Podle většiny respondentů se ani kvalita ani chuť pitné vody z veřejného vodovodu za poslední dva roky nijak zvlášť nezměnila, nebo se spíše zlepšila. Graf č. 5.3.4: Pitná voda v NJ – rozdělení podle jednotlivých lokalit města
26 Otázka č. 5.3.5: Po městě jsou rozmístěny zvony na separovaný odpad (barevné popelnice). Jak tyto zvony hodnotíte? a) vůbec je nevyužívám b) nedostačující počet zvonů c) frekvence svozu je nedostačující d) jsou neúčinné
1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5
využívám je velmi často dostačující počet zvonů frekvence svozu je dostačující jsou účinné
Občané města hodnotí zvony na separovaný odpad velmi kladně, většina dotazovaných je využívá a myslí si, že jsou účinné. Někteří si však stěžují na nedostatečný počet zvonů a frekvenci svozu. Graf č. 5.3.5: Zvony na separovaný odpad – rozdělení na muže a ženy
27 Otázka č. 5.3.6: Jak jste celkově spokojen(-a) se zajištěním svozu a likvidací odpadů? velmi nespokojen(-a)
1 ... 5
velmi spokojen(-a)
Respondenti na tuto otázku odpovídali různě, většinou jsou však se zajištěním svozu a likvidací odpadů spokojeni. Někteří občané by uvítali častější svoz odpadů a více kontejnerů na objemný odpad. Graf č. 5.3.6: Spokojenost se svozem a likvidací odpadů
28 Otázka č. 5.3.7: Už několik let funguje pod záštitou města letní brigáda pro studenty nazvaná „Zelené město“. Jak tuto aktivitu hodnotíte? a) ještě jsem o ní neslyšel(-a) b) neměla by fungovat dál c) nepřispívá ke zlepšení ŽP d) ekologicky nepůsobí na mladé lidi
1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5 1 ... 5
znám ji velmi dobře měla by fungovat dál přispívá ke zlepšení ŽP přispívá k ekologické výchově
Letní brigádu pro studenty „Zelené město“ hodnotili respondenti velmi pozitivně, i když někteří o ní ještě neslyšeli. Občané města se shodli na tom, že by brigáda měla fungovat dál, že přispívá ke zlepšení ŽP a že ekologicky působí na mladé lidi. Z důvodu, že mnozí respondenti o této brigádě ještě neslyšeli, uvítali by, kdyby se veřejnosti poskytlo více informací o „Zeleném městu“. Někteří občané navrhovali, aby taková brigáda byla organizována častěji. Graf č. 5.3.7: Brigáda „Zelené město“ – rozdělení na muže a ženy
29 Otázka č. 5.3.8: Zajímáte se o životní prostředí města? nezajímám se vůbec
1 ... 5
zajímám se velmi
Přestože většina dotazovaných obyvatel Nového Jičína zaujímá k životnímu prostředí města neutrální postoj, velkou skupinu tvoří i respondenti, kteří se o životní prostředí města zajímají. Mnoho respondentů uvedlo, že pro zlepšení životního prostředí města dělají zejména tyto činnosti: třídí odpad; udržují pořádek kolem svého domu. Graf č. 5.3.8: Zájem o ŽP města
30
5.4 Blok rozvoje města Otázka č. 5.4.1: Myslíte si, že naše město se v posledních deseti letech rozvíjelo nebo upadalo? upadalo
1 ... 5
rozvíjelo se
Na tuto otázku většina respondentů odpověděla, že se naše město v posledních deseti letech rozvíjelo nebo spíše rozvíjelo. Graf č. 5.4.1: Minulost města
Otázka č. 5.4.2: A jak vnímáte budoucnost našeho města? bude upadat
1 ... 5
bude se rozvíjet
Budoucnost města vidí občané Nového Jičína velmi pozitivně, tzn. že se město bude rozvíjet. Graf č. 5.4.2: Budoucnost města
31 Otázka č. 5.4.3: Rozhodněte, do kterých oblastí byste nejvíce směřoval(-a) prostředky z rozpočtu města? a) bytová výstavba b) podpora sociálně potřebných c) snížení nezaměstnanosti d) zlepšení dopravy e) zvýšení bezpečnosti f) podpora drob. a střed. podnikání
1 2 3 4 5 6
g) rozvoj školství h) rozvoj zdravotnictví i) rozvoj možností pro volný čas j) rozvoj služeb k) výstavba průmyslové zóny j) jiné ...
7 8 9 10 11 12
Respondenti by téměř jednoznačně na prvním místě směřovali prostředky z rozpočtu města do snížení nezaměstnanosti (41,65 %), dále do bytové výstavby (12,26 %), na rozvoj zdravotnictví (10,57 %) a na podporu drobného a středního podnikání (9,51 %). Graf č. 5.4.3: Investice
32 Otázka č. 5.4.4: A konečně jste rád(-a), že bydlíte právě v Novém Jičíně? rozhodně ne
1 ... 5
rozhodně ano
Občané Nového Jičína vykazují velkou identitu s městem, neboť většina z nich je ráda, že bydlí právě v tomto městě. Graf č. 5.4.4: Spokojenost v NJ
33
5.5 Blok samospráva a státní správa Otázka č. 5.5.1: Jak hodnotíte ve Vašem městě práci úřadu a samosprávy? a) práce úředníků na radnici b) zájem obyvatelstva o veřejné dění c) informovanost o práci samosprávy velmi špatně
1 ... 5
velmi dobře
Respondenti zaujali vůči této otázce většinou neutrální postoj. Graf č. 5.1.1: Hodnocení práce úřadu a samosprávy
34 Otázka č. 5.5.2: Odkud se dozvídáte nejvíce informací o práci samosprávy, dění ve městě? a) b) c) d) e) f)
z úřední desky z místního rozhlasu z místního televizního vysílání z místních novin od známých jinak ...
vůbec ne
1 ... 5
velmi často
Nejvíce informací o práci samosprávy a dění ve městě se občané podle dotazníkového šetření dozvídají z místních novin, dále od známých či z televize. Prostřednictvím rozhlasu a úřední desky se občané informují již méně. Graf č. 5.5.2: Informační zdroj – rozdělení na muže a ženy
35 Otázka č. 5.5.3: Znáte starostu města a poslance za naše území? Na jedné straně starostu města zná většina dotazovaných občanů, na druhé straně poslance za naše území nezná téměř nikdo. Graf č. 5.5.3: Znáte starostu města a poslance za naše území?
36 Otázka č. 5.5.4: Jak se jmenuje některý ze zastupitelů města? Tabulka obsahuje jména nejčastěji zmiňovaných zastupitelů města občany a počet, kolik respondentů je uvedlo. Tabulka č. 5.5.4: Zastupitelé města NJ Jména zastupitelů města NJ Mgr. Vindiš Ing. Bárta MVDr. Šturm Lossmann Ing. Pometlová Kotas Ing. Kramoliš
Počet respondentů 62 24 14 12 11 8 7
