© Jaroslav Čvančara Autoři fotografií: František Čvančara, Emil Fafek, Karel Hájek, Václav Chochola, Sláva Štochl, Jiří Vodénka, Čeněk Zahradníček Sbírka fotografií: archiv Českého rozhlasu, VHÚ, Jaroslav Čvančara, Miroslav Čvančara, Tomáš Jakl, Zdeněk Roučka, ČTK © České vydání: Centrum české historie, Praha, 2015 Všechna práva vyhrazena podle platného znění autorského zákona. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována ani používána bez povolení vydavatele s výjimkou ukázek k její recenzi.
Formát PDF
ISBN 978-80-905923-7-7
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Vydáno k 70. výročí ukončení 2. světové války v Evropě a ke stejnojmenné putovní výstavě.
3 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214404
K
větnové povstání bylo vedeno touhou přispět k osvobození. Vedle vojenského významu mělo morální význam – jako lidová odpověď za Mnichov, za 15. březen, za 17. listopad, za všechny umučené a popravené, za heydrichiádu a s ní spojené nelidské znění „popraven s celou svou rodinou“. Za všechna ta utrpení, věznice, koncentrační tábory, za všechny ty Volksgerichty, Schnellgerichty, Sonderbehandlungy. Za to všechno se Češi postavili na odpor. V sobotu 5. května 1945 se rozletěly éterem naléhavé výzvy pražského rozhlasu: „Voláme všechny Čechy!“ Staly se signálem k zahájení povstání proti okupantům. Proti německé posádce čítající dohromady na 40 tisíc vojáků. Všeobecným povstáním vyvr cholila šestiletá činnost československého odboje. Hlavním útokům čelila zvláště oblast Prahy XIV (dnešní Praha 4). Jednotky Waffen SS postoupily za podpory tanků z výcvikového prostoru na Benešovsku a spojily se s jednotkou SS dislokovanou ve školní budově na Zelené lišce. Na stavbě barikád se podílely tisíce Pražanů všech vrstev, pohlaví i věku. V hlavním městě bylo proti útočícím nacistickým jednotkám postaveno 1 583 barikád a zátarasů. Bojovalo se prakticky ve všech čtvrtích Prahy. Nejčastější kořistí povstalců byly panzerfausty – s kumulativní těžkou hlavicí, schopnou probít i silný pancíř. Z pancéřové pěsti
4 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214404
dokázali střílet i civilisté, a to přesto, že mnohdy viděli tuto nebezpečnou zbraň poprvé. Někteří se s ní tak rychle „spřátelili“, že se stali nebezpečnými střelci ničícími nepřátelská vozidla. Po kapitulaci německé posádky v úterý 8. 5. 1945 ztratily pražské barikády smysl. Německé jednotky začaly kvapně opouštět Prahu. Spolu s nimi i davy německých civi listů. Vojáci odhazovali či odevzdávali zbraně. Mezi ustupujícími vojsky se ve směru na Západ projížděla nejrůznější vozidla s nacistickými hodnostáři. Mezi nimi byli i ti, kteří se předtím dopouštěli zločinů. Pražské Květnové povstání je naprostou většinou historiků právem hodnoceno jako významné bojové vystoupení Čechů. Přineslo vytouženou svobodu, ale i nespočet lidských obětí a rozsáhlé materiální škody. Zahynulo na 3 700 lidí! Pojem „osvobození Sovětskou armádou“ získal na dlouhých čtyřicet roků poněkud nahořklý význam.
Reinhardem Heydrichem dobře narežírované divadlo: Po staletí mátohy zla a zášti obklopovaly nejdrahocennější poklad – Svatováclavskou korunu a další české korunovační klenoty.
5 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214404
Staroměstské náměstí, neděle 7. 1. 1945. Slavnostní přísaha Volkssturmu. Kromě V. praporu standarty SA Feldhernhalle a frekventantů školy SS na Zelené lišce, jsou v hlavním městě dislokovány ještě asi čtyři tisíce příslušníků 3. praporu doplňovacího a výcvikového dělostřeleckého pluku SS, dále 2. výcvikový prapor tankových granátníků, část 20. policejního pluku a 2. strážní prapor SS střežící prostor Hradu. Dále tři tisíce příslušníků Luftwaffe, prapor Volkssturmu a jednotky RAD. Wehrmacht disponuje v hlavním městě přibližně osmi tisíci muži.
Budova školy Na Pražačce sloužila na jaře 1945 jako kasárna pro doplňovací jednotky tankového sboru SA Feldherrnhalle.
6 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Brno, Deutsches Haus. Po celou válku dům sloužil NSDAP, Hitlerjugend a dalším nacistickým organizacím. Při dobývání Brna v dubnu 1945 byl dům sovětskou dělostřelbou zničen tak, že musel být po válce celý zbořen.
Berlín. Čeští a polští vězňové koncentračních táborů byli nasazováni na otrocké práce po bombardování.
7 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214404
Koncentrační tábor Dachau, jaro 1945.
Malá pevnost Terezín, vězňové nakaženi tyfem.
8 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214404
Koncem roku 1940 (po zákazu Junáka), založili členové 5. oddílu vodních skautů a evangelického smíchovského sboru odbojovou skupinu Zbojník. Z ní pak vyrostla Zpravodajská brigáda. Prováděli průzkumný a střelecký výcvik. Cvičili tajně v Jevanech, u Dobříše, v prostoru kamenolomu za Lochkovem v Radotínském údolí. V době Květnového povstání byla brigáda nasazena do bojů.
9 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214404
Jaro 1945 – lesní základna sovětského partyzánského oddílu Fakel (Pochodeň) po přepadení oddílem SS. Partyzáni poté pronikli do Dobříše a na zámku odzbrojili a zlikvidovali stráže. Ve městě dočasně obsadili strategické budovy. V součinnosti s příslušníky čs. domácího odboje kontrolovali úsek dopravní tepny Praha-Strakonice.
Partyzánská činnost byla v závěrečném stadiu války považována za vojensky nejefektivnější a nejvhodnější taktiku narušování německého zázemí.
10 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Vykolejení vlaku na trati Turnov-Praha.
Leták shazovaný na jaře 1945 ze spojeneckých letadel.
Vykolejení vlaku v Domoslavicích u Hořic 28. 4. 1945.
Berlín – hlavní město Říše bylo dobýváno klasickým obchvatným manévrem jednotek útočících z jihovýchodu a severovýchodu. Stalo se jevištěm od jednoho konce k druhému rozorávanému sovětskými granáty, v němž se dohrávala jedna ze závěrečných scén válečného dramatu.
11 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214404
