Vydání 1/2012 Ing. Dušan Horák HORÁKOVY ŠKOLKY Bystřice pod Hostýnem
Jaro ve všech podobách
Tradiční keř pro moderního člověka
Kalceolarie žluté pantoflíčky
Juka vláknitá
JARO – LÉTO
„Po tuhé zimě
´Harley´
přichází krásné jaro“… tak praví pranostika na Valašsku. I když počátek letošního roku připomínal svými teplotami předjarní počasí, o to více se zima ukázala v únoru, kdy teploty klesaly k -20 až -25 stupňům pod nulou. Když k tomu přidáme ještě sníh, který byl jen místy, musíme konstatovat, že byla tuhá zima, která choulostivějším rostlinám příliš neprospěla a opět prověřila, které rostliny lze v našich podmínkách úspěšně pěstovat. Ten kdo začal teplomilnější rostliny stínovat proti ostrému mrazivému sluníčku jistě snížil ztráty. Máte-li přesto pocit, že už jaro propuklo a lákává vás ven do zahrady, asi vás přivítá v podobě prvních jarních cibulovin a rozkvetlých vilínů. Jistě se projeví i lidská vlastnost proč bych měl mít na zahradě jen rostlinu jedné barvy a ne více barev. To je ten správný okamžik navštívit naše zahradní centrum a vybrat si z velké škály barev vilínů, pěnišníků, svíd a pro jaro velmi bohatý sortiment skalniček a zejména pak lomikamenů. Pro letošní jaro jsme pro vás připravili i zajímavý sortiment rakytníků a pestrolistých juk. A ještě jeden tip na závěr: na našich aktualizovaných webových stránkách www.skolkyhorak.cz najdete nejen informace o prodejní době zahradního centra, ale i fotografie dřevin, které lze u nás koupit. Přejeme vám příjemně teplé jaro a léto a v podzimním pololetníku „Horák magazínu“ vám nabídneme další rady a nápady do zahrady.
ARO
ve všech podobách
Před staletími, vlastně již od nepaměti se na počátku jara slavily svátky znovuzrození – Velikonoce. Jsou to svátky probouzející se přírody z dlouhodobého studeného spánku. V křesťanském světě jsou to svátky zázraků a z mrtvých stání. V židovské víře se jarní svátky -Pesach-, které jsou velmi blízko svátkům velikonočním, slaví na památku vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Všechny svátky jara v různých kulturách mají jedno společné-svátečně prostřený stůl a zvyky dle země a regionu ve kterém se nacházíme. Mohou to být vzpomínky na dětství, které patří k těm nejkrásnějším. Je to vůně vrbového proutí nalitého mízou ze kterého se nám podařilo uplést první pomlázku, nebo tatar jak se někde říká. Je to chuť obyčejného uva-
řeného vajíčka, které po obarvení a nazdobení získá přímo magickou moc jedinečnosti a tím je vlastně kraslice. Je to také radost z prvních květů skalniček, jívy, turecké lísky, sněženek, bledulí a ostatních cibulovin. K jarním radostem a tím i Velikonocům patří vyzdobený byt, prostřený stůl a k tomu bychom Vám rádi poskytli nějakou drobnou inspiraci. Například velikonoční věnec, který může být dekorací stolu, ale také chutným velikonočním pokrmem.
K výrobě velikonočního věnce
potřebujeme následující suroviny: 500g hladké mouky 150g rozpuštěného másla 100g cukru krupice citronová kůra 25g droždí 0,25 l mléka 3 žloutky rozinky 1 vejce na potření Postup: Droždí smícháme s vlažným mlékem a cukrem a necháme vzejít kvásek.Ostatní suroviny smícháme, přidáme kvásek a vypracujeme v tužší těsto, které posypeme moukou a necháme na teplém místě vykynout asi hodinu Potom těsto znovu propracujeme a upleteme věnec,který položíme na plech vyložený pečícím papírem, potřeme ušlehaným vajíčkem.Pečeme ve středně vyhřáté troubě. Ozdobení provedeme např. dle uvedených obrázků.
Rakytník
Tradiční keř Rostlina budoucnosti, tak je nazýván rakytník řešetlákový – Hippophae rhamnoides, který bývá označovaný někdy jako citroník severu, protože obsahuje desetkrát více vitaminu C než citron a doporučenou denní dávku obsahuje dokonce jen jedna bobule! Kromě vysokého obsahu vitaminu C je rakytník výbornou zásobárnou vitaminu A, dále organických kyselin a má značné biostimulační účinky, díky nimž podporuje imunitní systém. Užívání rakytníku je proto velmi prospěšné při nejrůznějších virózách, chřipkách a angíně. Podporuje také tvorbu žluči a trávicích enzymů, reguluje krevní oběh a povzbuzuje činnost jater a plic. Vynikající je pro očistu organismu od toxických zplodin, dokonce napomáhá zlepšovat stav kloubů při revmatismu. Doporučuje se jako obranná látka proti následkům civilizačního stresu, ale pomáhá i ke zvýšení pružnosti cév. Protože přirozeně obsahuje i semena, která jsou zdrojem oleje, je možné ho využít i jako analgetikum, protože pomáhá tlumit bolest, je účinným pomocníkem při ateroskleróze, nebo při žaludečních vředech, neboť obnovuje žaludeční sliznici a ničí bakterie, které jsou původcem vředů. Zkrátka díky obsahu velkého množství léčivých látek dokáže pomoci při skutečně nejrůznějších problémech. Navíc nejsou známy případy jakýchkoli nepříznivých účinků, takže našemu organizmu naprosto nevadí ani jeho dlouhodobé užívání.
pro moderního člověka Chrání organizmus před volnými radikály. Příznivě působí na pružnost a průchodnost cév a srážlivost krve. Udržuje správnou hladinu cholesterolu. Správnou funkci žaludku, zažívacího a močového ústrojí. Blahodárně působí na vitalitu a pružnost pokožky. Znali ho už Tibeťané
Rakytník řešetlákový byl známý pro své léčivé účinky již dávno. V lidovém léčitelství ho využívali obyvatelé Sibiře, Mongolska a některých oblastí Číny. Používal se při plicních, zažívacích, jaterních i kloubních onemocnění a dokonce byla tato dřevina využívaná v kosmetice. V tradiční tibetské medicíně patří rakytník k vysoce efektivním léčivým rostlinám, které se používají k zastavení krvácení, při kardiovaskulárních onemocněních a nejrůznějších intoxikací. Jeho latinský název Hippophae rhamnoides pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň, tedy „hippos“ – kůň, „phaes“ – lesk. Staří Řekové totiž zaznamenali, že zvířata, která se pásla v oblastech, kde tato dřevina rostla, přibírala na váze a jejich srst měla nádherný lesklý nádech. I vojáci pro sebe a své koně využívali rakytník k obnově sil. Rakytník je dvoudomá dřevina, která pro získání plodů potřebuje samčí i samičí rostlinu. A protože květy opyluje vítr, samce je třeba umístit před samici ve směru nejčastějšího proudění větru. Jedna samčí rostlina dokáže opylit až 5 samičích rostlin. Plodí na dvouletém dřevě. Plody dozrávají od konce srpna do října a protože obsahují mnoho šťávy, doporučuje se sbírat je až v zimě, když teplota klesne pod bod mrazu a plody zmrznou. Protože většina odrůd rakytníku tvoří na větvích trny, je vhodné setřást plody na rozloženou plachtu, vytřídit a sesypat do nádoby. Nebo větvičky s plody ořezat ať už zmrzlé nebo čerstvé a dát do pevného sáčku, nechat zmrznout v mrazáku a po pár dnech sáček vyndat a několikrát s ním zatřást. Na dně sáčku pak zůstanou čisté plody. Rakytník je rostlina suchých, písčitých půd, má raději mírně zásaditou až neutrální zem, ne mokrou. Roste středně rychle a rád se rozrůstá kořeny do stran a jakmile původní rostlina dospěje, vytvoří poblíž nové výmladky. Plně mrazuvzdorný je do cca -34°C.
Žluté pantoflíčky z jižní polokoule Kalceolarie (nebo také českým jménem dmulorety, případně pantoflíčky) jsou dobře známy jako pokojové květiny. Na skalkách se ale někdy objevují Calceolaria biflora, někdy i Calceolaria darwinii. My v našem zahradním centru nabídneme v jarní sezoně 2012 dvě novinky, které zatím nejsou dostatečně rozšířeny. Prvním z dmuloretů je Calceolaria polyrhiza, přivezená českou skalničkářskou expedicí z Chile a Argentiny v roce 2010. V přírodě se tento druh vyskytuje v travnatých společenstvech v nadmořské výšce přibližně od 100 do 2000 m n. m. Je charakteristický drobnými žlutými květy s malými hnědočervenými skvrnami a zelenými kališními lístky, které vyrůstají z tmavozelené růžice drsných listů. Druhá je křížencem dvou botanických druhů C. biflora a C. lanceolata a jmenuje se Calceolaria ´John Innes´. Tento kříženec vznikl v John Innes Horticultural Institute ve Velké Británii. Je robustnější než předchozí druh, květy jsou na delších lodyhách, jsou větší a mají více červenohnědých skvrn.
Pro pěstování kalceolárií je třeba překonat některé často oprávněné předsudky vůči horským rostlinám z jižní polokoule. Některé totiž dovedou pěkně potrápit i zkušené pěstitele, jiné mohou naopak patřit k nezničitelným plevelům. O těchto a příbuzných kalceoláriích to ale neplatí. Při dodržení základních pravidel – zvolení vhodného stanoviště a správné zeminy nečiní zásadní potíže a jsou ozdobou každého zákoutí drobných horských rostlin. Stanoviště volíme osluněné, raději ale ne na přímém slunečním úpalu. Zeminu volíme vzdušnou a s přídavkem kamenné drtě (cca. 20-30%), zároveň však nevysýchavou. Je vhodné také bázi růžic obsypat vrstvou kamenné drtě. To umožňuje rychlé odtékání vody a výborně nám pomůže v zimních měsících, kdy by mohlo dojít k uhnití. Ideálním umístěním může být například spára mezi kameny. Závěrem je vhodné vyzvednout tyto postupně nakvétající skalničky, nejen kvůli kvetení v letních měsících, ale také díky jejich netradičnímu a exotickému vzhledu, který si můžeme dopřát i na našich skalkách.
Přehled odrůd rakytníku : ´ASKOLA´ (S)samičí rychle rostoucí vzpřímený keř dorůstající výšky 4- 5 m . Plody sytě oranžové středně velké, oválné až válcovité, raně zrající ( konec VIII. měsíce ) bohatě plodící s vysokým obsahem vitaminu C a E, vhodná zejména pro výrobu nápojů. Chráněná odrůda firmy Kordes Jungpflanzen .
´FRUGANA´ Samičí odrůda dorůstající do 4 m, úzce vzpřímený keř s dlouhými plodnými větvemi s minimem postraního obrostu. Ovoce střední velikosti, zraje od poloviny VIII. měsíce a od poloviny září ztrácí oranžové vybarvení. ´HERGO´ Samičí středně až bujně rostoucí odrůda, vytváří polorozložitou korunu . Plodí velmi bohatě. Plody jsou menší, světle oranžové, oválné. Zraje počátkem IX. měsíce. ´HIKUL´ Kompaktně rostoucí samčí odrůda dorůstající v 10 letech, asi 1m výšky a 1,5 m šířky. Listy 4-5 cm dlouhé, 1 cm široké, zelené barvy s výrazným stříbrným leskem.Listy opadávají v listopadu. Extrémně kompaktní kultivar do malých živých plotů, silně zatížených splachem posypových solí a aerosolů v zimním období. ´KRASAVICE´ Rakytník samičího pohlaví keřovitého růstu, roste rozložitě do 1,5–2m výšky, Větévky jsou středně otrněné. Plody jsou červené a mají střední velikost asi 0,5 g. Odrůda se vyznačuje před ostatními zvláště vysokým obsahem rutinu. Ve 100 g plodů, je 519 mg rutinu. Rutin je jedním z asi 200 flavonoidů, které bývají nazývány souhrnně vitamín P. Tyto látky mají ochrannou úlohu při přechlazení, nedostatku kyslíku, odstraňují otoky, vykazují protialergické a protiastmatické účinky. Hlavně však chrání vitamín C a zvyšují jeho využití v organizmu. ´LEIKORA´ Samičí rostlina tvoří střední až vyšší keřovou korunu silného a pevného růstu s výrazným bočním větvením.. Keř je středně otrněný. Velmi rychle regeneruje . Vhodná sklizeň odřezáváním větévek. Plody jsou sytě oranžové oválného tvaru. Odrůda je pozdně zrající v IX. – X. měsíci.
Calceolaria John Innes Calceolaria polyrhiza
´ORANGE ENERGY´ ® (´Habego´) (S) samičí jen lehce trnitý keř široce vzpřímený keř. Plody velké, žlutooranžové, eliptické, dozrávají v IX. měsíci. Patentově chráněná odrůda firmy Kordes Jungpflanzen ´POLLMIX 1´ Samčí, velmi brzy kvetoucí odrůda se vzpřímeným růstem se silně trnitými výhony a tmavě zelenými listy. Jako vhodný opylovač pro odrůdy Frugana, Orange Energy ® a Sirola (S) ´POLLMIX 2´ Samčí odrůda se široce vzpřímenými, relativně slabými výhony i když je mladá rostlina je velmi rozvětvená.,Trny na větvích jsou tenké a silné, opad listů velmi pozdní. Kvete polovině března do začátku května. Vhodný jako opylovač odrůd Hergo, Leikora. ´SIROLA´ (S) samičí vzpřímeně rostoucí keř dorůstající výšky 4 – 5m, minimálně trnitý lehce odnožující . Plody velké oranžové výborné aromatické chuti, dozrávají od konce VII. měsíce. Chráněná odrůda firmy Kordes Jungpflanzen ´SLUNÍČKO´ středně vzrůstný keř s pevnými větvemi, má jen málo trnů. Plody zrají asi v polovině IX. měsíce, barva je svítivě oranžová. Jsou dosti velké a dosahuji váhy až 1 gramu. V posledních pěti letech bylo vyšlechtěno několik nových odrůd, konkrétně Klavdia, Essel, Etna, Zlata. Odlišují se různým časem zrání, lepší chutí, snadnějším ručním sběrem, větší velikostí plodů, vyšší produktivitou a menším otrněním. Uvedené vlastnosti jsou v současnosti hlavním cílem programu šlechtění rakytníku.
Juka vláknitá – Yucca filamentosa – tato u nás nejznámější venkovní juka pochází z jihu Spojených Států, konkrétně ze států Tennessee, Mississippi a Severní Karolíny, kde roste v suchých, písčitých nebo skalních oblastech. Jako všechny juky, snáší poměrně silné sucho a je ze všech juk nejmrazuodolnější až do – 30 st. Dorůstá do 80 cm a netvoří kmen. Listy jsou sytě zelené nebo pestrolisté, protknuté vlákny a jsou dlouhé až 90 cm. Ve své domovině - zvláště pak ve Virginii ji pěstují na polích pro tuhá, ale poněkud křehká vlákna, jimiž jsou listy prostoupeny. Z těchto vláken se tkají provazy, zhotovují se rohože. Květenství mívá nejčastěji kolem 120–160 cm. Bílé okvětní plátky jsou jedlé a mohou se použít například do salátů! Jedlé jsou i plody, které se v našich podmínkách nevytváří z důvodu absence opylovače.. Podzemní části juky jsou mírně jedovaté a obsahují saponin, který se používal na praní prádla. V druhé polovině června vykvétá ze středu listové růžice na pevném stvolu květenství s krémově bílými zvonkovitými květy, které nakvétají postupně a větrem se nelámou. V současné době byly vypěstovány pestrolisté a úzkolisté odrůdy, které jsou velmi efektní pokud jsou umístěny tak aby kontrastovaly s ostatními rostlinami v zahradě, které svojí neobvyklou stavbou a lehce exotickým vzezřením vhodně doplní tmavé pozadí. Uplatní se i v běžně koncipovaných zahradách mezi jehličnany, stálezelenými dřevinami ale i jako součást trvalkových záhonů. Největší efekt ovšem získají v tropicky laděných kompozicích zahrad v různých suťovištích nebo kamenných polí.
Juka vláknitá
– mýdelník nebo exotická okrasa do zahrady
TIP na péč i o ro s t l i n u : Průběžné odstraňovaní odkvetlých květů, které mohou zejména za děštivého počasí zahnívat. Po zimě odstříháváme zaschlé, roztrhané nebo popálené listy tak aby rostlina vypadala stále svěže. Pokud dojde po odkvětu k odumření středové růžice a tvoří se mladé dceřinné, vyřízněte starou odkvetlou růžici tak, aby se mohly vyvíjet postranní nové.
x megaseaeflora ´Krasava´
Snad nejrozmanitější skupinou lomikamenů, která byla v Čechách tradičně šlechtěna je binom Saxifraga x megaseaflora. Na nečeském označení těchto rostlin se dá dobře demonstrovat vznik celého tohoto křížení. Ve dvacátých letech minulého století zkřížil R.V. Prichard ve Velké Británii cenné nachové anglické šlechtěnce, známé dnes pod jménem Saxifraga x anglica („lomikámen anglický“) s velkokvětým alpským druhem Saxifraga burseriana a z křížení získal kultivary označené S. prichardii a S. megaseaeflora. Pojmenování Megasea náleželo tehdy Bergenii a pro vzájemnou podobnost květů vzniklo pojmenování „megaseaflora“, megaseo (=bergenio) květá. Jeho cestu následovali v sedmdesátých významní čeští šlechtitelé František Holenka a Miroslav Kraus. Tito šlechtitelé také přidali celou novou barevnou škálu, když ze stejných základních druhů získali kromě růžové a bílé, ještě čajovou a čajově nachovou. Při revizi existujících kultivarů a druhů lomikamenů, příslušných k sekci Porophyllum byla ustavena pro tuto část odkazu R.V. Pricharda skupina Prichard´s Monument (Prichardův památník) a pro nevídanou českou invenci skupina Holenka´s Miracle (Holenkův zázrak).
odrůdy vyniká barevná proměnlivost květů lomikamenů. Poupata a čerstvě rozevřené květy mají nádech do sladce růžové, která se vine a rozplývá po plastické žilnatině k okrajům květu. Následně tato růžová barva ustupuje bělobě a na tomto podkladu může pozorné oko spočinout na tolik typické žilnatině. Je také vhodné upozornit na některé doplňující prvkypichlavé, sivozelené listy růžic, oranžovočervené prašníky a neméně podmanivý nektarový kroužek stejné barvy. Vzhledem ke kulturní historii českých zemí je nezbytné poznamenat, že tato Krasava by se neměla stát (asi nikdy nestala) takovým skrytým jablkem sváru, jakým se stala její bájná předloha mezi Chrudošem a Šťáhlavem v opeře Bedřicha Smetany Libuše. Naopak při dodržení základních zásad pro pěstování lomikamenů (nevysychavé stanoviště, odklon od slunečního úpalu, ale ani zástin) by měla být trvalým zdrojem radosti pro každého pěstitele. Z hlediska pěstební techniky je nejlépe zvolit pěstování ve spáře skalky, v korytě nebo v nádobě, nejedná se totiž o kultivar, pěstovatelný na větších políčkách skalek jako některé ze starších odrůd.
Saxifraga x megaseaeflora ´Krasava´ Typicky české jméno odrůdy jakoby naznačovalo nástup českých šlechtitelů do britských domén. Vznikla s odstupem téměř šedesáti let od křížení R.V. Pricharda v rukou Františka Holenky. Přínosem do skupiny je větší vitalita a poněkud bohatší násada květů v porovnání se staršími výpěstky anglickými. Právě u této
Saxifraga x megaseaflora ´Vladana´ Jen málokterý lomikámen z českých křížení dosáhl takové obliby, jako ´Vladana´. Jedná se snad o nejrozšířenější kultivar z čajové řady saxifrag. Uvedl ji v roce 1980 M. Kraus. Již jen původ od tohoto šlechtitele indikuje kvalitu a odolnost, které ještě podtrhuje její široké rozšíření. Z vyklenutých až plochých, sivých polš-
x megaseaeflora ´Vladana´
tářů vyrůstají naoranžovělé lodyhy zakončené naoranžovělým kalichem. Květy jsou ploché s výrazně zakulacenými kališními lístky. Jejich čajová barva, ještě zdůrazněná červenavým napěchováním na žilkách a nehtu jistě s radostí prozáří ospalé dny počátku jara. K tomuto kultivaru je dobré přidat ještě jeho vznik, neboť je produktem právě české cesty šlechtění S. x megaseaeflora. Jeho rodiče spojují dvě pravlasti šlechtění lomikamenů: S. x boydii ´Luteola´je starý německý výpěstek (barva kališních lístků je žlutá), vzniklý ještě před rokem 1915 a S. x anglica ´Winifred´ je zase sličná (červenokvětá) Angličanka. I přes rozdílnost původu jsou nároky a způsob pěstování podobný jako u S. x megaseaeflora ´Krasava´, ostatně jsou to obě pražské krasavice.
Zveme vás k návštěvě Zahradního centra v Bystřici pod Hostýnem Ing. Dušan Horák – Horákovy školky Za Drahou 955 Bystřice pod Hostýnem telefon: +420 573 380 080 fax: +420 573 382 089 www.skolkyhorak.cz otevřeno: od 10. března do 15. června pondělí – pátek: 8–16 hod. sobota: 8–12 hod. od 16. června do 19. srpna pondělí – pátek: 8–14.30 hod. sobota : 9–11 hod. od 20. srpna do 10. listopadu pondělí – pátek: 8–16 hod. sobota: 8–12 hod.
