Jan Vaculík1 PŘENOSOVÁ SOUSTAVA ČR Abstrakt Článek se zabývá popisem společnosti ČEPS a.s. a historickým vývojem dispečerského pracoviště a energetického systému. Bude zmíněn jednotný řídicí dispečerský systém s několika jeho parametry. Budou vysvětleny pojmy elektrizační soustava a části, ze kterých se skládá, privátní síť a okrajová část sjednoceného dispečerského řídicího systému. Velmi důležitou částí článku je také popis vlastní spotřeby rozvodny, bez které by celá energetická síť nemohla být spolehlivě a bezpečně provozována. Klíčová slova ČEPS a.s., přenosová soustava, telemetrie, vlastní spotřeba rozvodny
1
ÚVOD
Přenosová soustava České republiky (PS ČR) je jednou z nedílných součástí celoevropské propojené elektroenergetické soustavy. Provozovatelem je společnost ČEPS, a.s. Jednou ze základních činností společnosti je zajištění spolehlivého a bezpečného provozu PS ČR. Činnost zabezpečuje prostřednictvím dispečerského řízení PS, manipulacemi v PS, dále spoluprací s výrobci elektřiny, s dispečinky distribučních soustav (DS), řízením spolupráce s okolními provozovateli přenosových soustav v rámci synchronně propojeného systému kontinentální Evropy a realizací sjednaných kontraktů na přenos elektřiny. Řízení provozu PS ČR je zabezpečeno dispečerskými pokyny, obchodními postupy a technickými prostředky, zejména sjednoceným dispečerským řídicím systémem (SDŘS), telekomunikačním propojením se všemi řízenými a spolupracujícími objekty, řídicími systémy rozvoden a systémy chránění.
1
Ing. Jan Vaculík, Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava - Poruba, tel.: (+420) 597 329 326, email:
[email protected].
1
2
HISTORICKÝ VÝVOJ ENERGETICKÉ SOUSTAVY OD ROKU 1945
V roce 1945 byla na našem území řada veřejných a závodních elektráren. Na Ostravsku především důlních. Elektrárny nepracovaly paralelně a propojení sloužilo jen pro menší havarijní výpomoci. Každá elektrárna řídila svůj provoz podle velikosti spotřeby. K lepšímu využití dodávky elektrické energie došlo v roce 1946 propojením velmi malé elektrizační soustavy na Ostravsku. V roce 1948 se objevují počátky nezbytného jednotného řízení a vzniklo výrobní oddělení pro koordinační dispečerskou činnost. V roce 1949 byl v Ostravě zřízen energetický dispečink a ještě ve stejném roku došlo k propojení celé Moravy do jednotného paralelně pracujícího energetického systému. Propojení Moravy bylo 110kV vedením z Uh. Hradiště do Kvítkovic a je zobrazeno na Obrázku 1.
Obr.1: Vedení 110kV na Moravě na počátku 50 let Výkon propojených elektráren dosahoval 460MW, roční výroba 2 100 GWh. V dalších letech pak došlo k propojení celého Československa a ke vzniku státního dispečinku v Praze v roce 1958. Propojení elektrizační soustavy přineslo největší přínos v oblasti ekonomické a dále možnost udržení menší rezervy výkonu. Nárůst spotřeby i vzrůstající disproporce mezi výrobou a spotřebou na Moravě měla za následek brzký nedostatek přenosových možností, což vedlo koncem 60-tých let k propojení celé soustavy vedením 220 kV a posléze magistrálou 400 kV jako nadřazenou sítí. S jejím uvedením do provozu vznikly problémy s nárůstem zkratových výkonů, s napětím a stabilitou. V období let 1973-74 je soustava ČSR součástí mohutné mezinárodní energetické soustavy střední Evropy s centrálním řízením v Praze. V říjnu 1992 založili čtyři provozovatelé středoevropských přenosových soustav, ČEZ (od roku 1998 ČEPS), maďarský MVN (nyní MAVIR), Slovenské elektrárně (nyní SEPS) a polský PS (nyní PSE Operator), sdružení CENTREL. Jeho cílem bylo připravit synchronní připojení jejich soustav k soustavám západoevropským. V srpnu 1998 byla rozhodnutím valné hromady ČEZ vyčleněna Divize přenosové soustavy do 100% dceřiné společnosti ČEPS. V září 1999 ČEPS zahájila činnost samostatného provozovatele přenosové soustavy. Dne 8. 2. 2000 byl uveden do provozu Ústřední dispečink v sídle ČEPS. Oblastní dispečink pro Čechy (vzhledem ke spojení obou dispečerských pracovišť) tím prakticky zanikl. Jedno hlavní pracoviště v současnosti plní funkci řízení sítí a salda předávaných
2
výkonů směrem k zahraničí, řízení vykoupených podpůrných služeb i funkce bývalého oblastního dispečinku Čechy. Bývalý moravský energetický dispečink zůstává jako záložní pracoviště se stálou činností v oblasti Moravy s tím, že disponuje rovnocennými technickými prostředky a v případě potřeby je schopno prakticky okamžitě převzít úplné řízení celé přenosové soustavy. V prosinci 2007 byl zahájen provoz nového sjednoceného dispečerského řídicího systému TRIS, Obrázek 4, který významně zvýšil kvalitu dispečerského řízení. Dne 1. 12. 2010 došlo k rozšíření vnitrodenního trhu s přeshraničními kapacitami v rámci regionu střední a východní Evropy (CEE). ČEPS ve spolupráci s dalšími šesti zahraničními provozovateli přenosových soustav (němečtí 50HzT a Tennet, rakouský APG, maďarský MAVIR, polský PSE Operator S.A., slovenský SEPS) zdokonalili aplikovanou proceduru na vnitrodenním trhu a ČEPS se stala jediným místem pro přidělování přeshraniční kapacity v rámci vnitrodenního energetického trhu pro 7 provozovatelů přenosových soustav.[1]
3
ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVA
Elektrizační soustava České republiky je souborem veškerých zařízení potřebných pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek a přímých vedení. Dále ji tvoří systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Přenosová soustava ČEPS je částí elektrizační soustavy ČR, kterou tvoří veškerá přenosová zařízení o napěťové hladině 400 kV, 220 kV a vybraná zařízení 110 kV, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Soustava slouží k zajištění přenosu elektřiny pro celé území ČR a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států. Přenosová soustava je přes transformátory 400/110 kV a 220/110 kV propojena s distribuční soustavou. Přenosová soustava je sestavena ze sítí 400 a 220 kV a tvoří páteř elektrizační soustavy. Slouží k přenosu výkonů na velké vzdálenosti, zajišťuje propojení elektrizační soustavy se zahraničními elektrizačními soustavami a dále slouží pro vyvedení výkonu z velkých systémových elektráren. Distribuční soustava slouží k distribuci výkonu k odběratelům. Je tvořena sítěmi 110 kV a nižších napěťových úrovní. Přenáší výkon na kratší vzdálenosti a jsou do ní připojeny elektrárny nižších výkonů. V některých případech zajišťuje přeshraniční propojení, které však slouží pouze pro napájení vydělených oblastí. Elektrizační soustavy jsou tvořeny jednotlivými sítěmi, zdroji a elektrickými stanicemi. Elektrickými sítěmi se rozumějí souhrny všech galvanicky spojených částí téhož napětí. Zdroje (elektrárny) jsou buď přímo zapojeny do soustav 400 kV nebo 220 kV, popř. jsou zapojeny do sítí 110 kV, které pracují do přenosových soustav přes zvyšovací transformátory. Uzly přenosové soustavy jsou tvořeny elektrickými stanicemi. Elektrické stanice propojují sítě různých proudových a napěťových soustav a přes ně se také jednotlivé sítě navzájem ovlivňují. Podle účelu se dělí na: transformovny - slouží ke změně elektrického napětí rozvodny (též spínací stanice) - slouží k rozvádění elektrické energie téhož napětí bez transformace či přeměny
3
měnírny - slouží ke změně kmitočtu či druhu napětí (ze střídavého na stejnosměrné a naopak). Rekonstruované a nové dálkově ovládané stanice mají části provozované provozovateli distribuční a přenosové soustavy odděleny, Obrázek 2 stanice skládající se z rozvodny 400 kV a rozvodny 110 kV. V každé takové části je pak centrální domek s centrálními technologiemi a v polích rozvoden jsou vystaveny domky ochran, ve kterých jsou umístěny technologie pole (ochrany, dolní úroveň řídicího systému). Důvodem umístění technologií přímo v poli je minimalizování vzdálenosti přenosu elektrických údajů v sekundárních obvodech za účelem zvýšení přesnosti. Technologie v domcích ochran pak komunikují s centrálními technologiemi pomocí optických datových kabelů, kde ke ztrátě přesnosti informací nedochází.
Obr.2: Elektrická stanice 400/110 kV Přenos elektrické energie je v ČR realizován soustavami 3 ~ 50 Hz 400 kV a 3 ~ 50 Hz 220 kV, obě v provedení s účinně uzemněným uzlem. Části s napětím 220 kV se nebudou dále rozvíjet. Vyšší napětí se u nás dosud nepoužilo. V zahraničí jsou provozovány přenosové soustavy s napětími 220 kV, 330 kV, 500 kV, 750 kV a 1150 kV.
3.1 Vlastní spotřeba rozvodny Pojem vlastní spotřeba (VLSP) znamená elektrickou energii potřebnou pro zabezpečení provozu elektrické stanice včetně spotřeby pomocných provozů. Zařízení vlastní spotřeby zahrnuje zdroje energie a příslušné systémy rozvodu. Podle doporučení pro zajištění napájení vlastní spotřeby velkých stanic elektrizační soustavy, Obrázek 3, jsou zařízení rozdělena do těchto skupin: a) Zařízení nejvyššího významu - jsou to zařízení, která musí být trvale k disposici a u kterých se nepřipouští ani krátké přerušení napájení. Jsou to např. systémy ochran včetně ovládání vypínačů, řídicí a monitorovací systémy, signalizace, informační systémy, telekomunikační systémy, systémy dálkového ovládání, systém obchodního měření, protipožární a bezpečnostní systémy. b) Důležitá zařízení - jsou to zařízení, která musí být trvale k disposici a u kterých se připouští krátkodobé přerušení napájení po dobu několika sekund až několika minut. Jsou to např. chladicí systémy transformátorů, tlumivek a synchronních kompensátorů, ovládání regulace napětí, vnitřní osvětlení, vnitřní klimatizační jednotky skříní a stojanů, usměrňovače akumulátorových baterií, zdroje nepřerušovaného napájení, elektrické pohony vypínačů a odpojovačů, pohony kompresorů výroby stlačeného vzduchu atd. c) Zařízení nižšího významu - jsou to všechna ostatní zařízení, jejichž výpadek má důsledky až po hodině a více. Jsou to např. dílny, zvedací zařízení, atd.[4]
4
Obr.3: Schéma vlastní spotřeby rozvodny přenosové soustavy
3.2 Kritérium ,,n – 1“ Symbolizuje schopnost soustavy udržet dovolené parametry chodu po výpadku jednoho prvku (vedení, transformátor, elektrárenský blok,…), přičemž muže dojít ke krátkodobému lokálnímu omezení výroby nebo spotřeby. Jde o kritérium umožňující zajistit napájení spotřebitelů v průběhu revizí, oprav a jednoduchých poruch prvku ES. Smysl uvedeného kritéria je možno vyjádřit tak, že po jakémkoli jednoduchém výpadku nesmí dojít k šíření poruchy v PS. Pojem udržení dovolených parametrů chodu znamená, že v soustavě nesmí dojít k přetížení přenosových prvků, k narušení stabilního chodu ES a lavině nebo kolapsu napětí. Přetížení přenosového prvku znamená překročení dovolených trvalých proudových zatížitelností nejslabšího prvku v jeho vývodovém poli, udávaných v ampérech (A). Lokální omezení výroby nebo spotřeby znamená, že aplikace uvedeného kritéria nevynucuje připojení každého elektrárenského bloku nebo odběru dvěma vedeními. Připouští se tedy napojení elektrárenského bloku jedním vedením, případně paprskové napojení odběru. Zdvojení tohoto připojení muže být vyvoláno pouze ekonomickými důvody (investice podléhá výpočtu ekonomické efektivnosti vynaložených finančních prostředků společnosti.
4
ČEPS a.s.
Profilem společnosti je zajišťovat rovnováhu výroby a spotřeby elektřiny v každém okamžiku. Provoz, rozvoj a udržení elektroenergetické přenosové soustavy ČR, dále zajištění přenosu elektřiny mezi výrobcem a distributorem, spolupráce se zahraničím z hlediska přenosových kapacit atd. ČEPS, a.s., je ovládanou osobou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Jediným akcionářem je tak stát Česká republika. Výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
5
Dceřinou společností ČEPS a.s. je společnost ČEPS Invest. Společnost byla založena 27. 4. 2010 - společností PREVRO, a.s., jako 100% dceřiné společnosti ČEPS, a.s. Specializuje se na zařízení VVN a ZVN (zejména rozvodny a vedení 220 kV a 400 kV přenosové soustavy; na stanicích včetně vlastní spotřeby a sekundární techniky). Je inženýrsko - dodavatelskou organizací rozvodných zařízení pro elektroenergetiku.
Obr.4: Přehledová mapa rozvoden přenosové soustavy ČR v TRIS Jejím hlavním zákazníkem je provozovatel české přenosové soustavy ČEPS. Předmětem činnosti společnosti ČEPS Invest je zajištění technického a projektového řešení staveb, komplexní inženýrské činnosti pro realizované akce a dodávky investičních akcí přenosové soustavy České republiky, včetně účinné kontroly rizik v oblasti řízení investičních akcí a dodávek. Dne 1.1.2014 došlo ke sloučení ČEPS Invest, a.s., a ENERGO EKOPROJEKT TURNOV, s.r.o., - nástupnická společnost ČEPS Invest, a.s.[2] ČEPS a.s. má území České republiky rozděleno na tři části. Každá 1/3 republiky má své dohledové centrum se stálou službou. a) ČEPS Východ - Ostrava b) ČEPS Střed – Kočín c) ČEPS Západ – Hradec
4.1 Sjednocený dispečerský řídící systém Společnost ČEPS a.s. má dvě dispečerská pracoviště. Hlavní dispečerské pracoviště (HDP) v Čechách a záložní dispečerské pracoviště (ZDP) na Moravě. V případě poruchy nebo jiné neočekávané události na HDP se přepíná řízení soustavy i regulace SALDA ČR na ZDP. Elektrizační soustava je řízena přes sjednocený dispečerský řídící systém (SDŘS) TRIS. Základními vlastnostmi systému jsou jeho modulárnost, zálohování funkcí, rychlost a pružnost. Modifikační činnosti jsou striktně vázány na přístupová práva. Systém podporuje doménový přístup. Činnost s databázovými položkami reálného času je realizována změnovým způsobem. Systém pracuje na principu dynamické generace dat.
6
Pro potřeby dispečerského řízení poskytuje systém automaticky všechny funkce sběru, zpracování a prezentace dat v reálném čase pomocí všech dostupných komunikačních protokolů v české i slovenské energetice. Systém umožňuje grafickou i tabulkovou prezentaci dat uživateli napojenému přímo na systém, nebo uživateli vzdálenému, který je napojen pomocí přenosových cest. Základní vlastností každého ze subsystému je zálohování všech důležitých HW komponent v rámci lokality. Při výpadku libovolné zálohované části subsystém automaticky obnoví funkčnost na záložní komponentě. Velmi důležitou částí TRISU je tzv. regulátor, který reguluje na každou smluvenou hodinu vypočítané SALDO, které se pak snaží udržet. Každou celou hodinu tedy dochází ke změně hodnoty SALDA dle předem vyjednaných hodnot. Pokud je během první hodiny hodnota SALDA např. -2500 MW tzn., že ČR exportuje do zahraničí a následující hodinu má být SALDO 2420 MW, nelze provést jeho skokovou změnu. Pro změnu SALDA se používá trendování, které začíná měnit hodnoty výkonu 5 minut před celou a dokončuje 5 minut po celé hodině, kdy dojde ke snížení, popř. navýšení hodnoty výkonu. Úkolem regulátoru je nasazovat zdroje, aby primární regulací udržovali frekvenci v soustavě a také udržuje SALDO ČR, které sjednávají obchodní firmy. SALDO chodí z tzv. DAMASU zcela automaticky a regulátor reguluje na minimální odchylku, kdy střední odchylka nesmí být větší nebo menší než 20 MW za danou zúčtovací hodinu, pokud nedojde k velké havárii vypadnutím velkého energetického zdroje. Regulátor je vždy připojen pouze na jedno ze dvou dispečerských pracovišť, ale lze jej ovládat z druhého dispečerského pracoviště paralelně. Do regulátoru vstupují měření činných výkonů ze všech mezinárodních linek, které se prioritně měří na terminálech hraničních rozvoden (THR). Jde o 17 linek v 7 rozvodnách. V případě výpadku měření z THR se do výpočtu aktuální odchylky SALDA uplatňuje sekundární měření z řídících systémů rozvoden, popřípadě další zálohy měření. Na všech vedeních se měří Q, U, I, P. Druhy regulace: a) Primární regulace frekvence f bloku (PR) je lokální automatická funkce zajišťovaná obvody primární regulace, spočívající v přesně definované změně výkonu elektrárenského bloku v závislosti na odchylce frekvence od zadané hodnoty. Primární regulace je přidělena dle výkonového čísla soustavy – celkem 3000 MW – pokrytí výpadku největšího uzlu soustavy – nezávislé na dispečinku – nastaveno na stroji elektrárny. b) Sekundární regulace výkonu P bloku (SR) je proces změny hodnoty výkonu regulovaného elektrárenského bloku, tak jak je požadováno sekundárním regulátorem frekvence a SALDA předávaných výkonů. Kvalita této podpůrné služby je posuzována podle velikosti nabízeného rozsahu a rychlosti zatěžování. Podpůrná služba SR výkonu bloku je zprostředkována pomocí změny požadované hodnoty regulátoru výkonu bloku. Sekundární regulace slouží k dorovnání odchylky SALDA – regulátor. c) Terciární regulací se rozumí korekce výkonu generátorů (TG) na základě požadavku, vyslaného technickým zařízením Dispečinku ČEPS. Nasazuje se v případě, že hrozí vyčerpání regulačního rozsahu SR. Terciární regulace je aktivována dispečerem v případě, že SR není schopna vyrovnávat regulační odchylku nebo je příliš malá. d) Quick Start (QS10) umožňuje rychlý start zálohy ve formě najetí TG, e) Dispečerská záloha (DZt) Součástí regulátoru je i funkce rychlosti reakce RACE. Čím větší je její hodnota, tím rychleji graduje regulátor. Dalším ukazatelem z mnoha funkcí je hodnota čerpání sekundární regulace, do které je zahrnut systém EGCC, do kterého pracuje určitý počet
7
států (ČR, SVK, HUN,..) a IGCC kde pracuje DE, SUI,... Význam GCC se stává platným pouze v okamžiku, když SR je záporná a dochází k šetření sekundární regulace.
4.2 Telemetrie SDŘS Telemetrie SDŘS TRIS mohou posílat zprávy (telegramy) hlavním i záložním kanálem. Přijaté zprávy jsou kontrolovány na integritu dat, zpracovány jsou jen bezchybně přijaté údaje. Základem pro hardware telemetrií obou subsystému HDP/ZDP jsou telemetrické servery, které zajišťují komunikace mezi subsystémy HDP/ZDP a energetickými objekty, v každém subsystému HDP/ZDP jsou 2 skupiny vzájemně se zálohujících serverů TSAx a TSBx, každá skupina je umístěna na jiném počítačovém sále, telemetrie SDŘS TRIS umožňují připojení až 128 sériových datových komunikací.
RDB - databáze reálného času TSA, TSB - telemetrické servery KKP- karty konverze protokolu IR - informační rozvaděč MOXA- konvertory rozhraní TELCO - optická síť ČEPS, a s. ČEZ ICT services-poskytovatel telekomunikačních kanálů a služeb
Obr.5: Princip komunikace s objekty Princip připojení objektů PS k SDŘS TRIS je znázorněn na Obrázku 5. Z objektů je vybudována hlavní komunikační trasa směrem na HDP a záložní komunikační trasa směrem na ZDP. Průběh komunikačních tras je nezávislý, tj, výpadek jedné trasy, resp. její části, nemá vliv na funkčnost druhé. V případě výpadku jedné trasy, např. vůči HDP, se data dorovnají přes ZDP prostřednictvím 3x10Mb/s systémovým propojením mezi HDP a ZDP. Požadovaná 99,95 % dostupnost systému jako celku je dlouhodobě plněna. Telemetrie SDŘS TRIS zajišťují data pro řízení SALDA PS ČR. Primárním zdrojem jsou data z terminálů hraničních rozvoden. Z každého zahraničního vedení je zpracováván činný výkon, jalový výkon, napětí a proud. Z objektu každé hraniční rozvodny se rovněž zpracovává měření frekvence.[3]
4.3 Privátní telefonní síť ČEPS a.s. Protože v počátcích byla energetika řízena hlavně přes hlasovou komunikaci mezi centrem a elektrickou stanicí, byla vždy podniková telefonní síť jako privátní telefonní síť energetiky (PTSE) nezbytnou součástí celé energetiky. Na každém objektu (elektrické stanici i centrální lokalitě) byla pobočková ústředna a tyto byly navzájem spojeny do sítě s jednotnými pravidly pro číslování objektů a poboček. Současná telefonní síť je založena na datové infrastruktuře LAN ČEPS. Má svoji vlastní VPN označenou jako IPT, která umožňuje přenos hlasu i videa. Každá lokalita je propojena 1Gb. Dále má každá lokalita svůj adresní rozsah (např. Nošovice 53 xxxx). Malé rozvodny včetně ostravského pracoviště mají 100 čísel, naopak velké rozvody spolu s pracovištěm v Praze mají až 500 čísel.
8
V rámci sítě IPT ČEPS se používají sedmimístná číselná volba a mimo síť ČEPS se používá normální devítimístná volba a provozovatelem je ČEZ ICT. Schéma telekomunikační sítě ČEPS je na obrázku 6. V210
V210
V452
BEZ
V40
V410
OVA
V401
0
TYN
KLT
KRA
LIS
ALB
CST 5 V40
60
06
HZI
02 V4
/V2 05 V2
VYS
NEZ
59 V4
BAB
53 V4
CHT
V4
MAL V403
BHD
HRA
PRN
NOS
CHD REP OPO V204
VIT MIL V4
31
TAB
CHR
HBM
V432
OTR V422
KOC
73 V4
PRE
V433
DAS
V434
SLV
V423
CEB
SOK
BNO
Obr.6: Telekom. síť ČEPS – topologie fyzické vrstvy Kompletní IPT je založeno na modelových řadách firmy CISCO od koncových stanic (telefony) až po servery (telefonní ústředny). Každý zaměstnanec má nainstalovaný SW klient tzv. JABBER. Topologie privátní telefonní sítě ČEPS je tvořena dvěma servery (ústředny Praha hlavní a Ostrava záložní). Je propojeno 36 objektů s kapacitou uživatelských linek 2500 s využitou kapacitou 2500 linek. Do privátní telefonní energetické sítě (PTSE – má pouze 7 čísel a vyhrazena pouze pro volání na energetické objekty) je ČEPS a.s. napojen na Chodově, Ostravě, Bohdalci, Sokolnicích a Hradci. Praha a Ostrava jsou propojeny pouze vnitřní sítí a pro volání mimo ČEPS je ČEZICT linka. Uživatelé mohou pohodlně ovládat telefon s PC a používat propojení s telefonním seznamem a kontakty ve firemním informačním systému, zasílat textové zprávy, používat videohovory apod. Součástí infrastruktury telefonní sítě jsou záznamová zařízení pro nahrávání hovorů z dispečerských pracovišť.
5
ZÁVĚR
Historický vývoj energetické soustavy začal vznikat od roku 1945 jednoduššími vedeními jen pro vzájemnou havarijní výpomoc, kdy jednotlivá elektrárna řídila každá svůj provoz. Postupně se rozvíjela nejen energetická síť, ale po zřízení elektrodispečinků i jejich rozvoj. Z původních 110 kV vedení se hladina zvedla na 220 kV a 400 kV. Došlo i k modernizaci technologie rozvoden, což mimo jiné umožnilo přechod z místního ovládání na dálkové ovládání z HDP, popř. ZDP.
9
Akciová společnost ČEPS působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy (elektrická vedení 400 kV a 220 kV) na základě licence na přenos elektřiny, udělené Energetickým regulačním úřadem podle Energetického zákona. Udržuje, obnovuje a rozvíjí 41 rozvoden se 71 transformátory převádějícími elektrickou energii z přenosové do distribuční soustavy a trasy vedení o délce 3508 km s napěťovou hladinou 400 kV a 1910 km s napěťovou hladinou 220 kV. Společnost ČEPS je začleněna do evropských struktur. V rámci elektrizační soustavy České republiky poskytuje přenosové služby a služby spojené se zajištěním rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v reálném čase (systémové služby). Dále zajišťuje přeshraniční přenosy pro export, import a tranzit elektrické energie. Společnost se také dlouhodobě aktivně podílí na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě. Poděkování Příspěvek byl realizován za finančního přispění Evropské unie v rámci projektu Partnerství v oblasti energetiky, č. projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0080, dále bych chtěl poděkovat všem pracovníkům společnosti ČEPS a.s., především útvarům DŘT a Telekomunikace, SCADA, AGC, DTS a Provozu a údržby v Ostravě.
[1] [2] [3] [4]
Literatura J. Ulmann, Historie dispečerské řídící techniky MEDu od roku 1945 ze vzpomínek pamětníků Webová stránka ČEPS a.s., [online], [cit. 2013], Dostupné z: www.ceps.cz R. Honiš, M. Konečný, M. Galetka, I. Ulman, Přenosová soustava České republiky., 2013, ISBN 978-80-905392-3-5 Kodex přenosové soustavy TRANSMISSION SYSTEM OF CZECH REPUBLIC Keywords ČEPS a.s., transmission system, telemetry, self-consumption substation Summary
This article deals with the description of the ČEPS a.s. company and with the historical development of the dispatcher and the energetic system. The uniform dispatching control system with several of its parameters will also be mentioned. The terms power system (and parts from which it is composed), private network and the peripheral part of the unified dispatching control system will be explained in this article. Very important part of this paper forms a description of self-consumption of the substation, without which the entire power grid could not be operated reliably and safely.
10
