Jan Trojan, RTK, s. r. o.: Změn, které znesnadňují malým a středním podnikatelům podnikání, je příliš mnoho najednou

106kovak 10.3.2006 10:02 Stránka 8

KOVÁK číslo 10 — 17. března 2006

ZAČÍNÁ NOVÁ ÉRA? (Dokončení ze str. 1)

▲

▲

▲

▲

▲

V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je rakouský dramatik českého původu Johann Nepomuk Nestroy (1801 1862). Několik let byl ředitelem vídeňského Leopoldstadtského divadla, působil také jako herec. Je považován za představitele lidového vídeňského dramatu. Napsal přes osmdesát divadelních her, většinou veseloher a frašek. K nejznámějším patří Svoboda v Kocourkově, Zlý duch Lumpacivagabundus, Pan společník řádí, Talisman či Treperendy. Svým dílem ovlivnil následující generace dramatiků. (jk)

▲

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ

10 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 9. BŘEZNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 17. BŘEZNA 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● K ãemu vlastnû slouÏí produktivita práce? (II.) ● Usnesení Pfiedsednictva OS KOVO

Jiří Víšek, předseda Sdružení pražských podnikatelů: Podnikatelé nestojí proti odborům, chtějí pouze, aby šlo nikoliv o boj, nýbrž o spolupráci, která by jim umožnila podnikat, a tedy i zaměstnávat pracovníky.

Jan Trojan, RTK, s. r. o.: Změn, které znesnadňují malým a středním podnikatelům podnikání, je příliš mnoho najednou.

Josef Středula, předseda OS KOVO

Pokud sem Němci vozí odpad, tak to jde, ale až nám sem začnou vozit jejich bezdomovce, to teprve bude zle…

Bedřich Danda, předseda SPŽ ČR: Odpovědnost musí být na obě dvě strany vyvážená, a to, bohužel, v tom zákoníku není. Předkladatelé nového zákoníku práce to ale vidí jinak.

Petr Kužel, předseda Hospodářské komory

§

PODNIKATELSKÝ SERVIS

Kateřina Beránková, tisková mluvčí MPSV: Určitě se tam nemění nic, co by nějakým způsobem poškozovalo jednu, či druhou stranu.

Jak vidí podnikatelé zákoník práce? Na toto téma ČT2 odvysílala anketu na začátku Podnikatelského servisu 6. 3.

VĚTŠÍ BERE KDO KOHO DISKRIMINUJE? V poslední době se rozpoutal boj mezi malými a velkými odborářskými sdruženími. Důvod je jednoduchý. Dle nového zákoníku práce (§ 24) už by nemohly malé organizace zablokovat kolektivní vyjednávání, jak se to stávalo například na železnici. Kvůli strojvůdcům a jejich Roman Pokorný požadavkům nedostal přidáno nikdo a navíc, protože nebyla podepsána kolektivní smlouva, přicházeli železničáři (všimněte si, že ne jenom strojvůdci) o veškerá mzdová plnění sjednaná v minulosti nad rámec zákona, tzn. vyšší příplatky, delší dovolená apod. V souvislosti s tímto krokem, který se dá nazvat prostě „větší bere“, čím dál častěji slýchávám názor čelních odborových představitelů, kterých se to týká, že jde o diskriminaci malých svazů a sdružení. To mi připadá velmi úsměvné, poněvadž v případě, který se stal na již zmiňované železnici, to nikdo za diskriminaci neoznačoval. Jenže pokud bych chtěl použít stejnou terminologii, musel bych to taky nazvat diskriminací, ovšem tzv. „naruby“, kdy kvůli malým trpěli velcí. Nejsem šťastný z toho, že se odboráři mezi sebou neumějí dohodnout, mrzí mne, že místo slučování se spíše drobíme. Jsou za tím spíše zájmy několika jedinců o pozice a zviditelnění, ale možná právě proto vznikl příslušný návrh v zákoníku práce, a mně osobně připadá na-

(Pokračování na str. 3) 4

ČESKÁ TELEVIZE

● Redakãní anketa (II.) - str. 2 ● Co nového na Královéhradecku - str. 3

MUZIKÁLY - DIVADLA

▲▲

bych mohl říct jednu perličku. Kolegové na právnické fakultě, kteří se v tomto období připravují na zkoušku, na to se stávajícím zákonem potřebovali týden. Ale vypadá to, že ten nový se budou učit čtrnáct dní až tři týdny. V neposlední řadě je to o tom, že pracovněprávní vztahy doznají hodně opravdu špatných změn, to znamená, že vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci budou složitější. J. Středula: Já si myslím, že co se týče vztahu k malým a středním podnikatelům, tak tato právní úprava neřeší vztah k jednomu, druhému, či třetímu subjektu podle jeho velikosti, ale posuzuje všechny subjekty podle jednoho měřítka. Samozřejmě bude složitější její aplikace, ale k tomu uvedenému příkladu: Když žena usoudí, že sdělí zaměstnavateli, že je v takovémto stavu, a on bude vůči ní aplikovat zákoník práce, tak je to její svobodné rozhodnutí, a stěží se dá domnívat, že zaměstnavatel se má dohadovat podle nějakého vnějšího znaku, že žena je těhotná. Jen málo si umím představit to, co udělali někteří zaměstnavatelé bohužel tady v České republice, že zaměstnankyně měla podle určitého měsíčního cyklu nosit nějakou značku, aby o tom věděli. Takže asi si ani jeden z nás nedovedeme představit, že by docházelo k nějakému ponižování. Pokud ta žena usoudí, že to má zaměstnavatel vědět, tak mu to sdělí. A co se týče těch zkoušek, tak to si myslím, že budoucí právníci to zvládnou určitě brilantně. P. Kužel: Jediná taková podle našeho názoru příjemná věc v zákoně jsou konta pracovní doby. To si myslím, že je taková moderní záležitost, která nám sice v souvislosti se zákoníkem práce trn z paty nevytrhne, ale aspoň něco. J. Středula: Já jako odborář si myslím, že to znění, jaké v zákoně je, by

mohlo být ještě lepší. Protože - tak koníku práce dohodnuty, šlo daňově jako u našich sousedů - mohla vznik- uznat. nout ještě takzvaná dlouhodobá konta, P. Kužel: Takže jestli slyším dobře, která by řešila i záležitost starobních tak odboráři budou na straně zaměstdůchodů. Ten princip je, že zaměstna- navatelů? To slyším rád. nec by si mohl za celou svou kariéru J. Středula: My jsme v celé řadě věcí nastřádat hodiny a pak odejít do dů- i upravovali zákoník práce, kde podnichodu například tak, že by nejdřív pra- katelé nenašli tento způsob, například coval čtyři dny v týdnu, pak tři a nako- u přesčasů bude moci být nařízeno ninec dva dny. Mezitím nastoupí nový koliv 50, ale až 150 hodin. Byla tam nazaměstnanec, kterého ten stávající vržena dokonce nula, ale my jsme nazaučí. Takže by to bylo velmi příjemné vrhli 150 hodin, protože jsme usuzovali, i pro zaměstnavatele i pro společnost. že to je nevýhodné pro zaměstnavatele. Problém však je v tom, že v České reP. Kužel: Čili začíná nová éra vlastně publice nyní není možné udělat tako- odborové organizace? vou novelu zákona o ochraně zaměstJ. Středula: Já nevím, jestli nová éra, nanců, či zákona o konkursu ale berte to jako postoj Odborového a vyrovnání, aby tam tato uložená svazu KOVO. mzda byla ochráněna. My jsme to naČT: Pánové, já vidím, že budete urvrhovali, ale bohužel s tím není zatím čitě v debatě pokračovat, ale to už zkušenost. Takže konta jako taková bu- bude bez nás. Děkuji, že jste přišli do dou určitě velkým diskusním tématem Podnikatelského servisu. (ben) u jednotlivých zaměstnavatelů. Placená inzerce P. Kužel: Já myslím, že je škoda, že to, co jste řekl, se nestalo. Já myslím, že se to dalo stihnout i v té novele, a doufám, že i my se pokusíme ještě v senátu ELIXÍR ŽIVOTA - DORIAN GRAY udělat nemožné. TAJEMSTVÍ - GINGER A FRED J. Středula: Ještě je tam jedna muzikálové hity velmi důležitá věc, a to, že si zaměstnavatelé - pokud se dohodSLUHA DVOU PÁNŮ nou se zaměstnanci - budou moci 16. 4. 2006 - Nár. divadlo - 19.30 h dát do nákladů i věci, které podle nejlepší vstupenky stávajícího zákoníku práce vůbec HOLIDAY ON ICE nemohli. Myslím si, že to je velice Světová lední show - BRNO - OSTRAVA významné, pomůže to a bude to i přípěvkem k tomu, že se zaměstnavatelé - pokud budou chtít ● TŘI MUŠKETÝŘI - !!!SLEVY AŽ 150 Kč/ks!!! - se zaměstnanci dohodnou a na- ● JEKYLL & HYDE - NOC NA KARLŠTEJNĚ leznou způsob, aby to podle da● DIVADLO JEZERKA - ZPÍVÁNÍ V DEŠTI ňových zákonů šlo. P. Kužel: Já se obávám, že to Dále objednávejte: nebude možné, protože pan mi● MISS SAIGON ● BÍDNÍCI ● nistr Sobotka již připravil novelu ● EXCALIBUR ● FIDLOVAČKA ● ...a další zákona o dani z příjmu, aby toto právě zaměstnavatelé nemohli TYKETO PRODUCTION - distribuční servis dělat. vstupenek J. Středula: Mohu vám říct, že Tel.: 267 311 458 - 267 310 038 - 603 434 614 odboráři si budou velmi hlídat, www.tyketo.cz aby věci, které budou podle zá-

ZAČÍNÁ NOVÁ ÉRA? Předseda OS KOVO s představitelem Hospodářské komory na ČT2 Na druhém programu České televize proběhla v rámci pořadu Podnikatelský servis 6. března diskuse moderátora s předsedou Odborového svazu KOVO Josefem Středulou a předsedou představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy Petrem Kuželem, jejíž záznam přinášíme. ČT: Co vám, pane Kuželi, na novém zákoníku práce vlastně nejvíce vadí? P. Kužel: Vadí mi to, že v zákoníku jsou zakomponovány prováděcí předpisy, což si myslím, že je pro nás největší problém, a i pro všechny okolo, protože například cestovné a stravné je uvnitř tohoto zákona. Nedovedu si představit, že se zdvihne cena ropy, a my budeme muset jít do parlamentu a čekat, jestli se poslanci dohodnou, nebo nedohodnou. To si myslím, že je velice problematické. Domnívám se, že ten, kdo zákoník práce připravoval, vycházel trošičku z toho, že potřeboval dát na stůl novou normu, takže implantoval všechny nové věci do starých předpisů. To si myslím, že je trošku choulostivá záležitost, a doufám, že senát se s tím vypořádá. J. Středula: Co se týká aplikace nového zákoníku práce, tak ta bude docela komplikovaná, protože je to skutečně nová norma, která bude znamenat celou řadu nových přístupů. Netuším, co vedlo zákonodárce k tomu, aby to všechno implementoval, ale faktem je, že snahou bylo sdružit několik

zákonů do jednoho, aby to nebylo roztříštěno v sedmi zákonných normách, ale aby to bylo jen v jedné. A otázka prováděcích předpisů? To bude záležet i na tom, jak to potom vláda uchopí, jakmile se začnou hýbat tyto položky. Protože speciálně u cestovních náhrad bylo pravidlem, že u nich docházelo prakticky každý rok k úpravě. Takže si myslím, že určitě technické zpřesnění této věci by stálo za zmínku. ČT: Co konkrétně nový zákoník práce přinese malým a středním podnikatelům? Bude se jim lépe a jednodušeji podnikat? P. Kužel: Bohužel musím za nás říct, že nám nic nepřinese. Vede nás k tomu trošičku nelogičnost tohoto zákona. ČT: Buďte konkrétní! P. Kužel: Například já jako zaměstnavatel, když zaměstnávám těhotnou ženu, jí musím podle tohoto zákona nastavit určité výhody. Ale já se jí nesmím zeptat, jestli je těhotná. A když se jí na to zeptám, tak porušuji zákon. Nebo (Pokračování na str. 4) 1

106kovak 10.3.2006 10:01 Stránka 2



REDAKČNÍ ANKETA:

Tato smlouva je platná i pro společnost Head Treatment Bohemia, s. r. o.

OKÉNKO DO REGIONŮ

Jaké jsou podnikové kolektivní smlouvy 2006? (II.)

Ferromet Group, s. r. o.

Co nového na Královéhradecku a Pardubicku

jednání bylo vedeno snahou dojednat kolektivní smlouvu bez zbytečných odkladů a zdržování. JITKA PINCOVÁ, předsedkyně ZO OS KOVO Motor Jikov, a. s.

1. Navýšení 0, těžko jsme obhájili úroveň mezd z roku 2005. 2. Nedošlo k žádnému zlepšení. 3. Bylo 6 kol. Smlouva se podepisovala koncem února s účinností od 1. 1. 2006. 4. Jednání bylo vleklé za nesmyslných argumentů ze strany zaměstnavatele, který nechtěl slyšet žádné argumenty od odborů. Stále se nekorektně vracel a znovu otevíral již dohodnuté body. Na toto jednání se přesně hodí pořekadlo: Bída křížená s nouzí. STANISLAV TOMÁŠEK, předseda ZO OS KOVO Hutě Poldi

Traktory, Zetor, a. s.

SOŠ a SOU Hradec Králové

1. Výdělky roku 2006 vzrostou v průměru o 10 % oproti roku 2005 a do tohoto průměru se nezapočítávají zaměstnanci, kteří mají uzavřenou manažerskou smlouvu. Určitou částí ovlivňuje toto procento úprava pracovní doby z 37,5 na 8 hodin. 2. Za klad letošní kolektivní smlouvy považuji nárůst tarifů navýšením o pevnou částku, a to zejména u kategorie D. Tím se kategorie D přiblížila průměru v regionu. Dalšími přínosy jsou například zvýšení příspěvku na obědy, dar při úmrtí zaměstnance pozůstalým, dar při odchodu do důchodu; pozitivní je i zachování dalších bodů z předešlých kolektivních smluv. 3. Kolektivní vyjednávání probíhalo v měsíci listopadu a prosinci v 16 kolech. 21. prosince byla kolektivní smlouva podepsána. 4. Jednání byla vleklá, avšak konstruktivní a podložená argumenty na obou stranách. ALOIS KAZELLE, předseda ZO OS KOVO Traktory, Zetor, a. s., Brno

1. Protože jsme příspěvková organizace, nemáme možnost v kolektivní smlouvě sjednat nárůst mezd. Mzdy jsou navyšovány podle nárůstu, který je stanoven vládou a není každoročně stejný. V letošním roce činil 4,5 % u nepedagogických a 6 % u pedagogických pracovníků. Nárůst se odvozuje od tabulkového základu bez osobního ohodnocení a dalších příplatků. 2. Kolektivní smlouva je v letošním roce přibližně na stejné úrovni jako v roce loňském a vychází z vyšší kolektivní smlouvy OS KOVO pro učňovská zařízení. 3. Kolektivní vyjednávání probíhalo v rozmezí 6 týdnů, ukončeno bylo schválením a podpisem kolektivní smlouvy 15. února 2006. 4. Jednání o kolektivní smlouvě v letošním roce proběhlo v konstruktivním duchu a bez emocí. Toto je dáno tím, že ředitel školy je členem Sdružení učňovských zařízení a škola je podepsána pod výše uvedenou kolektivní smlouvou vyššího stupně. Projednávání zdržuje pouze nutnost znalosti finanční závěrky školy a FKSP, z čehož potom vychází návrh rozpočtu na letošní kalendářní rok. Proto je podpis kolektivní smlouvy posunut na polovinu února. JOSEF VELÍK, předseda ZO OS KOVO SOŠ a SOU Hradec Králové (Pokračování příště)

Redakce Kovák položila několika předsedkyním a předsedům základních organizací OS KOVO ze všech krajů čtyři anketní otázky týkající se úrovně jejich podnikové kolektivní smlouvy na rok 2006. Nejprve v několika pokračováních otiskujeme odpovědi těch, kdo kolektivní vyjednávání završili do konce února 2006, dodatečně - na závěr „seriálu“ - přineseme odpovědi také od těch „respondentů“, kteří kolektivní vyjednávání ukončí v průběhu, či na konci března a poté jsou ochotni se do ankety zapojit.

Anketní otázky 1. Kolik činí (průměrné) procento nárůstu mezd zaměstnanců a co zahrnuje? 2. Co pokládáte za největší klad(y) letošní kolektivní smlouvy - oproti loňsku, či předchozím rokům? Její úroveň je v tomto srovnání lepší - stejná - horší? 3. Jak dlouho a v kolika kolech kolektivní vyjednávání probíhalo? Kdy byla uzavřena dohoda, nebo kdy došlo k podpisu kolektivní smlouvy (datum)? 4. Jak byste stručně zhodnotil(a) délku a průběh jednání se zaměstnavatelem?

Motor Jikov, a. s. Naše odborová organizace ZO OS KOVO Motor Jikov, a. s., uzavřela prozatím jednu kolektivní smlouvu, a to s firmou Motoco, a. s. S ostatními čtyřmi zaměstnavateli probíhá jednání v současné době, neboť platnost je do 31. 3. 2006. 1. Dohodnutý nárůst mezd zaměstnanců v roce 2006 je 4,5 %, a to především v tarifní stupnici (5 %) a pohyblivé složce. 2. Úroveň kolektivní smlouvy zůstává stejná jako v minulých letech, i když snaha zaměstnavatele je každý rok úroveň snižovat. 3. Kolektivní smlouvu jsme dojednali za jedno odpoledne dne 12. 12. 2005 od 14 o 17,30 hod. Podepisovali jsme ji 21. 12. 2005. 4. Jednání mělo spád a bylo vcelku konstruktivní, i když se projevily i emoce, a to na obou stranách. Jednání bylo i náročné, neboť zaměstnavatel si na jednání najal právníka - „specialistu“ na pracovní právo. Osobně jsem ocenila, že

Poldi Hütte, s. r. o. 1. Navýšení reálné mzdy o 2,85 %. 2. Navýšení základní složky mzdy (tarifů) o 20 %. 3. Byla 3 kola. Podpis 28. 12. 2005. 4. Jednání bylo korektní, podložené argumenty obou stran.

TÉMA BŘEZNA: KAM VEDE LÉČBA DR. RATHEM? Takových ministrů by bylo třeba víc! Souhlasím s tím, co napsal kolega J. Voráč v Kováku č. 8 v článku Myslí páni lékárníci opravdu na nás? To, že by lékárníci mysleli hlavně na občany, jak si to lze přečíst z jejich letáků, jim snad - doufám nikdo nevěří. Skutečností je, že ve městech ubývá obchůdků typu mlékáren, švadlenek a podobně a na druhé straně roste počet lékáren, až to vyvolává pocit, že ta naše populace je čím dál více nemocná. Lékárny jsou dobrým byznysem, ale jen do doby, než je jich prostě nepřiměřeně mnoho. Věřím, že pro lékárníky, lékaře a nemocnice jsou obrovským problémem opožděné platby od zdravotních pojišťoven, především od VZP. Ale každému rozumnému člověku musí být divné, že v době, kdy se začaly problémy řešit a dluhy snižovat, najednou se všichni zainteresovaní bouří. Že tak nekřičeli v době, kdy si VZP stavěla honosné paláce, vy2

plácela bohaté odměny, uzavírala nevýhodné smlouvy, a přitom platby poskytovala čím dál tím později. Možná je za tím něco jiného. To, že se našel někdo, kdo se rozhodl praštit po rukách ty, kdo ze zdravotnictví tahají peníze, je jen dobře. Takových ministrů, jako je ministr Rath, by potřebovala tato republika více. Souhlasím s názorem, že většina nemocnic má být neziskovými organizacemi, které budou mít povinnost vracet případně vytvořený zisk do rozvoje nemocnic. A ne akciové společnosti, které jsou založeny za účelem dosažení zisku a zisk mají rozdělit mezi akcionáře. Bohužel to, co dnes servíruje „nezávislý“ tisk a televize, typu poplašných zpráv ODS, že zdravotnictví je dnes před krachem, o hrozbě zestátňování, o lékařích, kteří podepisují petice za odvolání ministra Ratha, který prý poškozuje pacienty, a další, mi připadá až neskutečné. O tom, že jiní lékaři v nemocnicích podepisují petice na podporu ministra Ratha, se neinformuje. Buďme rádi, že odboráři mají své tiskoviny,

které mohou objektivně informovat třeba o zákoníku práce, protože podle informací „nezávislých“ médií by si zaměstnanci museli opravdu myslet, že zákoník si odbory dělají samy pro sebe, aby měly větší pravomoc, a ne pro zaměstnance. Stokrát opakovaná lež se tak stává pravdou a spousta obyčejných lidí se nedokáže v těchto informacích správně zorientovat. Zdraví občanů se stalo předmětem politického zastrašování a musím znovu napsat větu, kterou jsem už dříve použil v jednom svém článku: Pravda, láska a lidská slušnost, které tady měly po sametové revoluci zvítězit, se postupně utápějí v penězích, korupci a lži. Peníze a moc hrají čím dále větší úlohu a ti, kdo mají peněz dnes víc než dost, jsou hladoví a mají pořád málo. Ale na závěr trochu veseleji. Blíží se volby a ODS jako liška podšitá začíná zaměstnancům a občanům slibovat modré z nebe. Vše vypadá jako v pohádce. Jen si ale vzpomeňme, jak v pohádce liška slibovala Budulínkovi nebo jak lákaly Jezinky Smolíčka - vždy jen do té doby, než získala/y nad dotyčným moc. Prosím, poučme se z toho všichni a nenechme se napálit. Jinak bohatí budou ještě bohatší a chudí stále chudší. LUDĚK JAGOŠ, předseda ZO OS KOVO Šroubárna Kyjov

V letošním roce redakce pokračuje v rubrice Okénko do regionů, která nahlíží „pod pokličku“ krajských metodických pracovišť OS KOVO. Rozhovory s vedoucími těchto pracovišť přibližují, jaké jsou aktuální problémy v odborových organizacích daného regionu a jak se je daří - právě s pomocí metodických pracovišť - řešit. Otázky jsou oproti loňsku jiné. Dnešní redakční „Okénko“ patří vedoucímu královéhradeckého metodického pracoviště ing. Radko Šamánkovi. Zabývali jste se v posledních měsících na vašem metodickém pracovišti nějakým závažným, či zajímavým případem? Chtěl bych především upozornit, že každý, i banální, případ se snadno stane závažným, když se neřeší. A to je právě problém u nás ve východních Ing. Radko Šamánek Čechách. Příslušná instituce, tedy inspekce práce - místo aby zjednala nápravu - blokuje řešení případů porušování pracovněprávních předpisů ve firmách spadajících do naší působnosti. Již od vzniku této instituce v loňském roce jsme se podíleli na podání řady podnětů Oblastnímu inspektorátu práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové: jak od jednotlivců členů OS KOVO, a to z firem Kovox Jablonné, Broumovské strojírny Hynčice, Porkert Skuhrov, tak i ze základních organizací, a to v případě Ety Hlinsko. A s jakým výsledkem? Po všech uvedených podnětech se dále porušuje pracovní právo ze strany zaměstnavatelů, bohužel bez nápravy, a to právě i výrazným přičiněním ze strany inspektorátu. Je prokazatelnou skutečností, že namísto povinností, které jsou mu uloženy v § 5 předmětného zákona v odst. 1 písm. b) - ukládat opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních - stěžovatele odkazuje jinam. Ve všech případech zasílá jednotný text dopisu, v němž inspektoři sdělují, že nejsou nadřízení zaměstnavatele, nemohou mu nic ukládat, a místo řešení pouze doporučují uplatnit nároky stěžovatelů soudní cestou. Domnívám se, že zákon o inspekci práce byl vydán proto, aby bylo jasně vymezeno, co je porušením práva (správním deliktem) pod jasně v zákoně definovanou sankcí, takže jsem uvedeným postupem inspektorátu velmi nemile překvapen. Inspektorát argumentuje takto: „Za správní delikt podle odstavce 1. c) písm... c) ... lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. - To znamená 0 Kč až 2 000 000 Kč.“ Toliko citát. Výsledkem je, že tento inspektorát zvolil ve všech případech 0 Kč. Bude-li pokračovat ve své snaze - jak sám uvádí na svých internetových stránkách - „být zaměstnavatelským subjektům poradním partnerem s pochopením pro jejich provozní problémy a těžkosti“ a naopak „bojovat proti nevšímavosti a rutinérství zaměstnanců“, lze si pak oprávněně klást otázky nad vlastním účelem celé instituce inspekce práce. Zda by pak nebylo pro daňového poplatníka lépe, kdyby finance doposud vynakládané na tuto instituci byly vynaloženy na jinou pomoc občanům, například na příspěvky k zaplacení advokáta při soudních sporech, které ostatně inspekce práce tolik doporučuje. V těchto dnech se znovu obracíme dopisem na vedoucího inspektora Ing. Nečase, kde mu nabízíme součinnost s naším pracovištěm a žádáme jej

o přímé jednání.A myslím, že všeobecně pro nás - pro odbory - platí poučení: nesmíme to vzdát, musíme na představitele inspektorátů vyvíjet tlak, aby něco dělali. Čekají právě na to, až je přestaneme „otravovat“, aby se mohli stát „pravou“, tj. zbytečnou institucí, kterou si budeme draze platit ze svých daní. Kterým ZO OS KOVO vaše metodické pracoviště v poslední době nejvíce pomohlo? A v čem? S prvními krůčky v odborové činnosti metodické pracoviště pomohlo nově vzniklé organizaci Plynostav Pardubice a po zrušení obnovené organizaci Continental Teves Jičín. Rovněž jsme pro ně připravili návrhy kolektivních smluv, které jsou v současné době předávány k jednání zaměstnavatelům s tím, že naši specialisté budou členy vyjednávacích skupin. Podobně pracujeme při záchranných akcích v základních organizacích - například ZO OS KOVO Lana Vamberk oznámila úmysl ukončit svou činnost, avšak poté, co jsme členy několikrát navštívili a nabídli jim výraznou pomoc, došlo za našeho přispění k obratu situace: k novým volbám a přijetí nových základních dokumentů. V současnosti pro ně připravujeme návrh kolektivní smlouvy a jsme v kontaktu se zaměstnavatelem, se kterým budeme spolu se ZO smlouvu sjednávat. Najde se ve vaší působnosti případ takové ZO OS KOVO, která si ke své škodě nedá poradit, či pomoci. A proč? Určitě existuje řada organizací, kde se zcela nepodaří prosadit vše, co bychom jim chtěli poradit, či pomoci. Obecně lze však říci, že až na výjimky se je nedaří přesvědčit, aby využily současného hospodářského boomu k prosazení vyšších - i odbornými expertizami OS KOVO potvrzených - nároků na růsty mezd. Nedávno byly zveřejněny informace o enormním růstu mezd manažerů v ČR - až ve výši stovek miliónů Kč ročně, právě z důvodů mimořádných výsledků firem. Je proto škoda, že my, obyčejní zaměstnanci, vypadáme, že přidat nechceme. Také řešíme problém s právním poradenstvím v Turnově. Od změny systému, kdy metodická pracoviště OS KOVO plně nahradila střediska regionálního právního poradenství ČMKOS, plánujeme v každém z našich regionů poradní dny. Na Turnovsku se to ale zatím nedaří. Na poslední poradní den jako vždy v termínu, který byl dohodnutý předem nikdo nepřišel. A to ani předsedové základních organizací, kteří se na poradní den JUDr. Kutnarovi přihlásili. Zaujalo vás něco z dění v regionu? Zaujalo - je zajímavé, že v poslední době mají zájem o odborovou činnost spíše mladí, či mladší lidé. Platí to zejména o zmiňovaných organizacích Plynostav Pardubice, Continental Jičín a Lana Vamberk.Ve firmě DRE Draexmaier Kvasiny, kde letos proběhlo velmi úspěšné kolektivní vyjednávání, je dokonce základní organizace včetně jejího výboru složena většinou ze samých mladých lidí, převážně žen. Jsem proto potěšen, že i starší pracovníci našeho metodického pracoviště dovedou oslovit mladé. (red.)

PERMANENTNÍ SOCIÁLNÍ DIALOG V EVROPSKÉM KOVOPRŮMYSLU (V.) INFORMACE O CEEMET CEEMET byla vytvořena v roce 1962, pod názvem WEM - Západoevropská organizace zaměstnavatelů v kovoprůmyslu. V lednu 2004 se členské organizace rozhodly přejmenovat WEM na CEEMET - Rada evropských zaměstnavatelů kovoprůmyslu, strojírenského průmyslu a průmyslu založeném na technologiích. Tato organizace je registrována jako mezinárodní nezisková členská asociace (aisbl) na základě belgické legislativy a sídlí v Bruselu. Členy CEEMET jsou národní zaměstnavatelské organizace působící v kovoprůmyslu, strojírenském průmyslu a průmyslu založeném na technologiích, a to z 15 evropských zemí: Rakouska, Belgie, Dánska, Finska, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Norska, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Turecka a Velké Británie. Přidruženým členem CEEMET je Australská průmyslová skupina. CEEMET má rovněž pozorovatele z Estonska, Maďarska a Polska a současně má kontakty se zaměstnavatelskými organizacemi v Irsku nebo Lucembursku. Členové CEEMET odpovídají za reprezentaci sociální politiky a za zájmy průmyslových vztahů kováckých podniků v daných zemích, včetně uzavírání kolektivních smluv v kovoprůmyslu. Členové CEEMET reprezentují cca 200 000 členských podniků, zaměstnávajících 11 miliónů zaměstnanců. Vzhledem k dopadu kolektivních smluv (zemských nebo regionálních) i na nečlenské organizace je toto pokrytí ještě vyšší. DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO (Dokončení z minulých čísel)

VĚTŠÍ BERE (Dokončení ze str. 1) prosto normální, že menší se musí přizbůsobit většímu. Někteří politici, zejména pravicoví, ve sporu o tento paragraf vidí další příležitost jak znovu zpochybňovat nový zákoník práce, a to je velmi nebezpečné. Dokonce se neštítí veřejně vyjadřovat podporu nespokojeným odborářům, a přitom je odbory ve své podstatě vůbec nezajímají. Z jejich strany je to pouze účelové a my jako odboráři bychom jim měli dát jasně najevo, ať si nás neberou do úst. Možná by bylo i zajímavé se podívat, jak tito politici v minulosti hlasovali pro nás, pro naše zájmy, pro zájmy zaměstnanců. Na závěr ještě jeden moment pro srovnání. Jak se dá nazvat návrh ODS na většinový volební systém? Co třeba diskriminace malých politických stran... ROMAN POKORNÝ, místopředseda ZO OS KOVO Elton Nové Město nad Metují Poznámka redakce: V čem spočívá spor „malých“ a „velkých“ odborů o § 24 v novém zákoníku práce, upozornil redakční článek Vypukla „válka odborů“? v Kováku č. 9.

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

106kovak 10.3.2006 10:01 Stránka 2



REDAKČNÍ ANKETA:

Tato smlouva je platná i pro společnost Head Treatment Bohemia, s. r. o.

OKÉNKO DO REGIONŮ

Jaké jsou podnikové kolektivní smlouvy 2006? (II.)

Ferromet Group, s. r. o.

Co nového na Královéhradecku a Pardubicku

jednání bylo vedeno snahou dojednat kolektivní smlouvu bez zbytečných odkladů a zdržování. JITKA PINCOVÁ, předsedkyně ZO OS KOVO Motor Jikov, a. s.

1. Navýšení 0, těžko jsme obhájili úroveň mezd z roku 2005. 2. Nedošlo k žádnému zlepšení. 3. Bylo 6 kol. Smlouva se podepisovala koncem února s účinností od 1. 1. 2006. 4. Jednání bylo vleklé za nesmyslných argumentů ze strany zaměstnavatele, který nechtěl slyšet žádné argumenty od odborů. Stále se nekorektně vracel a znovu otevíral již dohodnuté body. Na toto jednání se přesně hodí pořekadlo: Bída křížená s nouzí. STANISLAV TOMÁŠEK, předseda ZO OS KOVO Hutě Poldi

Traktory, Zetor, a. s.

SOŠ a SOU Hradec Králové

1. Výdělky roku 2006 vzrostou v průměru o 10 % oproti roku 2005 a do tohoto průměru se nezapočítávají zaměstnanci, kteří mají uzavřenou manažerskou smlouvu. Určitou částí ovlivňuje toto procento úprava pracovní doby z 37,5 na 8 hodin. 2. Za klad letošní kolektivní smlouvy považuji nárůst tarifů navýšením o pevnou částku, a to zejména u kategorie D. Tím se kategorie D přiblížila průměru v regionu. Dalšími přínosy jsou například zvýšení příspěvku na obědy, dar při úmrtí zaměstnance pozůstalým, dar při odchodu do důchodu; pozitivní je i zachování dalších bodů z předešlých kolektivních smluv. 3. Kolektivní vyjednávání probíhalo v měsíci listopadu a prosinci v 16 kolech. 21. prosince byla kolektivní smlouva podepsána. 4. Jednání byla vleklá, avšak konstruktivní a podložená argumenty na obou stranách. ALOIS KAZELLE, předseda ZO OS KOVO Traktory, Zetor, a. s., Brno

1. Protože jsme příspěvková organizace, nemáme možnost v kolektivní smlouvě sjednat nárůst mezd. Mzdy jsou navyšovány podle nárůstu, který je stanoven vládou a není každoročně stejný. V letošním roce činil 4,5 % u nepedagogických a 6 % u pedagogických pracovníků. Nárůst se odvozuje od tabulkového základu bez osobního ohodnocení a dalších příplatků. 2. Kolektivní smlouva je v letošním roce přibližně na stejné úrovni jako v roce loňském a vychází z vyšší kolektivní smlouvy OS KOVO pro učňovská zařízení. 3. Kolektivní vyjednávání probíhalo v rozmezí 6 týdnů, ukončeno bylo schválením a podpisem kolektivní smlouvy 15. února 2006. 4. Jednání o kolektivní smlouvě v letošním roce proběhlo v konstruktivním duchu a bez emocí. Toto je dáno tím, že ředitel školy je členem Sdružení učňovských zařízení a škola je podepsána pod výše uvedenou kolektivní smlouvou vyššího stupně. Projednávání zdržuje pouze nutnost znalosti finanční závěrky školy a FKSP, z čehož potom vychází návrh rozpočtu na letošní kalendářní rok. Proto je podpis kolektivní smlouvy posunut na polovinu února. JOSEF VELÍK, předseda ZO OS KOVO SOŠ a SOU Hradec Králové (Pokračování příště)

Redakce Kovák položila několika předsedkyním a předsedům základních organizací OS KOVO ze všech krajů čtyři anketní otázky týkající se úrovně jejich podnikové kolektivní smlouvy na rok 2006. Nejprve v několika pokračováních otiskujeme odpovědi těch, kdo kolektivní vyjednávání završili do konce února 2006, dodatečně - na závěr „seriálu“ - přineseme odpovědi také od těch „respondentů“, kteří kolektivní vyjednávání ukončí v průběhu, či na konci března a poté jsou ochotni se do ankety zapojit.

Anketní otázky 1. Kolik činí (průměrné) procento nárůstu mezd zaměstnanců a co zahrnuje? 2. Co pokládáte za největší klad(y) letošní kolektivní smlouvy - oproti loňsku, či předchozím rokům? Její úroveň je v tomto srovnání lepší - stejná - horší? 3. Jak dlouho a v kolika kolech kolektivní vyjednávání probíhalo? Kdy byla uzavřena dohoda, nebo kdy došlo k podpisu kolektivní smlouvy (datum)? 4. Jak byste stručně zhodnotil(a) délku a průběh jednání se zaměstnavatelem?

Motor Jikov, a. s. Naše odborová organizace ZO OS KOVO Motor Jikov, a. s., uzavřela prozatím jednu kolektivní smlouvu, a to s firmou Motoco, a. s. S ostatními čtyřmi zaměstnavateli probíhá jednání v současné době, neboť platnost je do 31. 3. 2006. 1. Dohodnutý nárůst mezd zaměstnanců v roce 2006 je 4,5 %, a to především v tarifní stupnici (5 %) a pohyblivé složce. 2. Úroveň kolektivní smlouvy zůstává stejná jako v minulých letech, i když snaha zaměstnavatele je každý rok úroveň snižovat. 3. Kolektivní smlouvu jsme dojednali za jedno odpoledne dne 12. 12. 2005 od 14 o 17,30 hod. Podepisovali jsme ji 21. 12. 2005. 4. Jednání mělo spád a bylo vcelku konstruktivní, i když se projevily i emoce, a to na obou stranách. Jednání bylo i náročné, neboť zaměstnavatel si na jednání najal právníka - „specialistu“ na pracovní právo. Osobně jsem ocenila, že

Poldi Hütte, s. r. o. 1. Navýšení reálné mzdy o 2,85 %. 2. Navýšení základní složky mzdy (tarifů) o 20 %. 3. Byla 3 kola. Podpis 28. 12. 2005. 4. Jednání bylo korektní, podložené argumenty obou stran.

TÉMA BŘEZNA: KAM VEDE LÉČBA DR. RATHEM? Takových ministrů by bylo třeba víc! Souhlasím s tím, co napsal kolega J. Voráč v Kováku č. 8 v článku Myslí páni lékárníci opravdu na nás? To, že by lékárníci mysleli hlavně na občany, jak si to lze přečíst z jejich letáků, jim snad - doufám nikdo nevěří. Skutečností je, že ve městech ubývá obchůdků typu mlékáren, švadlenek a podobně a na druhé straně roste počet lékáren, až to vyvolává pocit, že ta naše populace je čím dál více nemocná. Lékárny jsou dobrým byznysem, ale jen do doby, než je jich prostě nepřiměřeně mnoho. Věřím, že pro lékárníky, lékaře a nemocnice jsou obrovským problémem opožděné platby od zdravotních pojišťoven, především od VZP. Ale každému rozumnému člověku musí být divné, že v době, kdy se začaly problémy řešit a dluhy snižovat, najednou se všichni zainteresovaní bouří. Že tak nekřičeli v době, kdy si VZP stavěla honosné paláce, vy2

plácela bohaté odměny, uzavírala nevýhodné smlouvy, a přitom platby poskytovala čím dál tím později. Možná je za tím něco jiného. To, že se našel někdo, kdo se rozhodl praštit po rukách ty, kdo ze zdravotnictví tahají peníze, je jen dobře. Takových ministrů, jako je ministr Rath, by potřebovala tato republika více. Souhlasím s názorem, že většina nemocnic má být neziskovými organizacemi, které budou mít povinnost vracet případně vytvořený zisk do rozvoje nemocnic. A ne akciové společnosti, které jsou založeny za účelem dosažení zisku a zisk mají rozdělit mezi akcionáře. Bohužel to, co dnes servíruje „nezávislý“ tisk a televize, typu poplašných zpráv ODS, že zdravotnictví je dnes před krachem, o hrozbě zestátňování, o lékařích, kteří podepisují petice za odvolání ministra Ratha, který prý poškozuje pacienty, a další, mi připadá až neskutečné. O tom, že jiní lékaři v nemocnicích podepisují petice na podporu ministra Ratha, se neinformuje. Buďme rádi, že odboráři mají své tiskoviny,

které mohou objektivně informovat třeba o zákoníku práce, protože podle informací „nezávislých“ médií by si zaměstnanci museli opravdu myslet, že zákoník si odbory dělají samy pro sebe, aby měly větší pravomoc, a ne pro zaměstnance. Stokrát opakovaná lež se tak stává pravdou a spousta obyčejných lidí se nedokáže v těchto informacích správně zorientovat. Zdraví občanů se stalo předmětem politického zastrašování a musím znovu napsat větu, kterou jsem už dříve použil v jednom svém článku: Pravda, láska a lidská slušnost, které tady měly po sametové revoluci zvítězit, se postupně utápějí v penězích, korupci a lži. Peníze a moc hrají čím dále větší úlohu a ti, kdo mají peněz dnes víc než dost, jsou hladoví a mají pořád málo. Ale na závěr trochu veseleji. Blíží se volby a ODS jako liška podšitá začíná zaměstnancům a občanům slibovat modré z nebe. Vše vypadá jako v pohádce. Jen si ale vzpomeňme, jak v pohádce liška slibovala Budulínkovi nebo jak lákaly Jezinky Smolíčka - vždy jen do té doby, než získala/y nad dotyčným moc. Prosím, poučme se z toho všichni a nenechme se napálit. Jinak bohatí budou ještě bohatší a chudí stále chudší. LUDĚK JAGOŠ, předseda ZO OS KOVO Šroubárna Kyjov

V letošním roce redakce pokračuje v rubrice Okénko do regionů, která nahlíží „pod pokličku“ krajských metodických pracovišť OS KOVO. Rozhovory s vedoucími těchto pracovišť přibližují, jaké jsou aktuální problémy v odborových organizacích daného regionu a jak se je daří - právě s pomocí metodických pracovišť - řešit. Otázky jsou oproti loňsku jiné. Dnešní redakční „Okénko“ patří vedoucímu královéhradeckého metodického pracoviště ing. Radko Šamánkovi. Zabývali jste se v posledních měsících na vašem metodickém pracovišti nějakým závažným, či zajímavým případem? Chtěl bych především upozornit, že každý, i banální, případ se snadno stane závažným, když se neřeší. A to je právě problém u nás ve východních Ing. Radko Šamánek Čechách. Příslušná instituce, tedy inspekce práce - místo aby zjednala nápravu - blokuje řešení případů porušování pracovněprávních předpisů ve firmách spadajících do naší působnosti. Již od vzniku této instituce v loňském roce jsme se podíleli na podání řady podnětů Oblastnímu inspektorátu práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové: jak od jednotlivců členů OS KOVO, a to z firem Kovox Jablonné, Broumovské strojírny Hynčice, Porkert Skuhrov, tak i ze základních organizací, a to v případě Ety Hlinsko. A s jakým výsledkem? Po všech uvedených podnětech se dále porušuje pracovní právo ze strany zaměstnavatelů, bohužel bez nápravy, a to právě i výrazným přičiněním ze strany inspektorátu. Je prokazatelnou skutečností, že namísto povinností, které jsou mu uloženy v § 5 předmětného zákona v odst. 1 písm. b) - ukládat opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních - stěžovatele odkazuje jinam. Ve všech případech zasílá jednotný text dopisu, v němž inspektoři sdělují, že nejsou nadřízení zaměstnavatele, nemohou mu nic ukládat, a místo řešení pouze doporučují uplatnit nároky stěžovatelů soudní cestou. Domnívám se, že zákon o inspekci práce byl vydán proto, aby bylo jasně vymezeno, co je porušením práva (správním deliktem) pod jasně v zákoně definovanou sankcí, takže jsem uvedeným postupem inspektorátu velmi nemile překvapen. Inspektorát argumentuje takto: „Za správní delikt podle odstavce 1. c) písm... c) ... lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. - To znamená 0 Kč až 2 000 000 Kč.“ Toliko citát. Výsledkem je, že tento inspektorát zvolil ve všech případech 0 Kč. Bude-li pokračovat ve své snaze - jak sám uvádí na svých internetových stránkách - „být zaměstnavatelským subjektům poradním partnerem s pochopením pro jejich provozní problémy a těžkosti“ a naopak „bojovat proti nevšímavosti a rutinérství zaměstnanců“, lze si pak oprávněně klást otázky nad vlastním účelem celé instituce inspekce práce. Zda by pak nebylo pro daňového poplatníka lépe, kdyby finance doposud vynakládané na tuto instituci byly vynaloženy na jinou pomoc občanům, například na příspěvky k zaplacení advokáta při soudních sporech, které ostatně inspekce práce tolik doporučuje. V těchto dnech se znovu obracíme dopisem na vedoucího inspektora Ing. Nečase, kde mu nabízíme součinnost s naším pracovištěm a žádáme jej

o přímé jednání.A myslím, že všeobecně pro nás - pro odbory - platí poučení: nesmíme to vzdát, musíme na představitele inspektorátů vyvíjet tlak, aby něco dělali. Čekají právě na to, až je přestaneme „otravovat“, aby se mohli stát „pravou“, tj. zbytečnou institucí, kterou si budeme draze platit ze svých daní. Kterým ZO OS KOVO vaše metodické pracoviště v poslední době nejvíce pomohlo? A v čem? S prvními krůčky v odborové činnosti metodické pracoviště pomohlo nově vzniklé organizaci Plynostav Pardubice a po zrušení obnovené organizaci Continental Teves Jičín. Rovněž jsme pro ně připravili návrhy kolektivních smluv, které jsou v současné době předávány k jednání zaměstnavatelům s tím, že naši specialisté budou členy vyjednávacích skupin. Podobně pracujeme při záchranných akcích v základních organizacích - například ZO OS KOVO Lana Vamberk oznámila úmysl ukončit svou činnost, avšak poté, co jsme členy několikrát navštívili a nabídli jim výraznou pomoc, došlo za našeho přispění k obratu situace: k novým volbám a přijetí nových základních dokumentů. V současnosti pro ně připravujeme návrh kolektivní smlouvy a jsme v kontaktu se zaměstnavatelem, se kterým budeme spolu se ZO smlouvu sjednávat. Najde se ve vaší působnosti případ takové ZO OS KOVO, která si ke své škodě nedá poradit, či pomoci. A proč? Určitě existuje řada organizací, kde se zcela nepodaří prosadit vše, co bychom jim chtěli poradit, či pomoci. Obecně lze však říci, že až na výjimky se je nedaří přesvědčit, aby využily současného hospodářského boomu k prosazení vyšších - i odbornými expertizami OS KOVO potvrzených - nároků na růsty mezd. Nedávno byly zveřejněny informace o enormním růstu mezd manažerů v ČR - až ve výši stovek miliónů Kč ročně, právě z důvodů mimořádných výsledků firem. Je proto škoda, že my, obyčejní zaměstnanci, vypadáme, že přidat nechceme. Také řešíme problém s právním poradenstvím v Turnově. Od změny systému, kdy metodická pracoviště OS KOVO plně nahradila střediska regionálního právního poradenství ČMKOS, plánujeme v každém z našich regionů poradní dny. Na Turnovsku se to ale zatím nedaří. Na poslední poradní den jako vždy v termínu, který byl dohodnutý předem nikdo nepřišel. A to ani předsedové základních organizací, kteří se na poradní den JUDr. Kutnarovi přihlásili. Zaujalo vás něco z dění v regionu? Zaujalo - je zajímavé, že v poslední době mají zájem o odborovou činnost spíše mladí, či mladší lidé. Platí to zejména o zmiňovaných organizacích Plynostav Pardubice, Continental Jičín a Lana Vamberk.Ve firmě DRE Draexmaier Kvasiny, kde letos proběhlo velmi úspěšné kolektivní vyjednávání, je dokonce základní organizace včetně jejího výboru složena většinou ze samých mladých lidí, převážně žen. Jsem proto potěšen, že i starší pracovníci našeho metodického pracoviště dovedou oslovit mladé. (red.)

PERMANENTNÍ SOCIÁLNÍ DIALOG V EVROPSKÉM KOVOPRŮMYSLU (V.) INFORMACE O CEEMET CEEMET byla vytvořena v roce 1962, pod názvem WEM - Západoevropská organizace zaměstnavatelů v kovoprůmyslu. V lednu 2004 se členské organizace rozhodly přejmenovat WEM na CEEMET - Rada evropských zaměstnavatelů kovoprůmyslu, strojírenského průmyslu a průmyslu založeném na technologiích. Tato organizace je registrována jako mezinárodní nezisková členská asociace (aisbl) na základě belgické legislativy a sídlí v Bruselu. Členy CEEMET jsou národní zaměstnavatelské organizace působící v kovoprůmyslu, strojírenském průmyslu a průmyslu založeném na technologiích, a to z 15 evropských zemí: Rakouska, Belgie, Dánska, Finska, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Norska, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Turecka a Velké Británie. Přidruženým členem CEEMET je Australská průmyslová skupina. CEEMET má rovněž pozorovatele z Estonska, Maďarska a Polska a současně má kontakty se zaměstnavatelskými organizacemi v Irsku nebo Lucembursku. Členové CEEMET odpovídají za reprezentaci sociální politiky a za zájmy průmyslových vztahů kováckých podniků v daných zemích, včetně uzavírání kolektivních smluv v kovoprůmyslu. Členové CEEMET reprezentují cca 200 000 členských podniků, zaměstnávajících 11 miliónů zaměstnanců. Vzhledem k dopadu kolektivních smluv (zemských nebo regionálních) i na nečlenské organizace je toto pokrytí ještě vyšší. DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO (Dokončení z minulých čísel)

VĚTŠÍ BERE (Dokončení ze str. 1) prosto normální, že menší se musí přizbůsobit většímu. Někteří politici, zejména pravicoví, ve sporu o tento paragraf vidí další příležitost jak znovu zpochybňovat nový zákoník práce, a to je velmi nebezpečné. Dokonce se neštítí veřejně vyjadřovat podporu nespokojeným odborářům, a přitom je odbory ve své podstatě vůbec nezajímají. Z jejich strany je to pouze účelové a my jako odboráři bychom jim měli dát jasně najevo, ať si nás neberou do úst. Možná by bylo i zajímavé se podívat, jak tito politici v minulosti hlasovali pro nás, pro naše zájmy, pro zájmy zaměstnanců. Na závěr ještě jeden moment pro srovnání. Jak se dá nazvat návrh ODS na většinový volební systém? Co třeba diskriminace malých politických stran... ROMAN POKORNÝ, místopředseda ZO OS KOVO Elton Nové Město nad Metují Poznámka redakce: V čem spočívá spor „malých“ a „velkých“ odborů o § 24 v novém zákoníku práce, upozornil redakční článek Vypukla „válka odborů“? v Kováku č. 9.

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

106kovak 10.3.2006 10:02 Stránka 8


ZAČÍNÁ NOVÁ ÉRA? (Dokončení ze str. 1)

▲

▲

▲

▲

▲

V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je rakouský dramatik českého původu Johann Nepomuk Nestroy (1801 1862). Několik let byl ředitelem vídeňského Leopoldstadtského divadla, působil také jako herec. Je považován za představitele lidového vídeňského dramatu. Napsal přes osmdesát divadelních her, většinou veseloher a frašek. K nejznámějším patří Svoboda v Kocourkově, Zlý duch Lumpacivagabundus, Pan společník řádí, Talisman či Treperendy. Svým dílem ovlivnil následující generace dramatiků. (jk)

▲

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ

10 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 9. BŘEZNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 17. BŘEZNA 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● K ãemu vlastnû slouÏí produktivita práce? (II.) ● Usnesení Pfiedsednictva OS KOVO

Jiří Víšek, předseda Sdružení pražských podnikatelů: Podnikatelé nestojí proti odborům, chtějí pouze, aby šlo nikoliv o boj, nýbrž o spolupráci, která by jim umožnila podnikat, a tedy i zaměstnávat pracovníky.

Jan Trojan, RTK, s. r. o.: Změn, které znesnadňují malým a středním podnikatelům podnikání, je příliš mnoho najednou.

Josef Středula, předseda OS KOVO

Pokud sem Němci vozí odpad, tak to jde, ale až nám sem začnou vozit jejich bezdomovce, to teprve bude zle…

Bedřich Danda, předseda SPŽ ČR: Odpovědnost musí být na obě dvě strany vyvážená, a to, bohužel, v tom zákoníku není. Předkladatelé nového zákoníku práce to ale vidí jinak.

Petr Kužel, předseda Hospodářské komory

§

PODNIKATELSKÝ SERVIS

Kateřina Beránková, tisková mluvčí MPSV: Určitě se tam nemění nic, co by nějakým způsobem poškozovalo jednu, či druhou stranu.

Jak vidí podnikatelé zákoník práce? Na toto téma ČT2 odvysílala anketu na začátku Podnikatelského servisu 6. 3.

VĚTŠÍ BERE KDO KOHO DISKRIMINUJE? V poslední době se rozpoutal boj mezi malými a velkými odborářskými sdruženími. Důvod je jednoduchý. Dle nového zákoníku práce (§ 24) už by nemohly malé organizace zablokovat kolektivní vyjednávání, jak se to stávalo například na železnici. Kvůli strojvůdcům a jejich Roman Pokorný požadavkům nedostal přidáno nikdo a navíc, protože nebyla podepsána kolektivní smlouva, přicházeli železničáři (všimněte si, že ne jenom strojvůdci) o veškerá mzdová plnění sjednaná v minulosti nad rámec zákona, tzn. vyšší příplatky, delší dovolená apod. V souvislosti s tímto krokem, který se dá nazvat prostě „větší bere“, čím dál častěji slýchávám názor čelních odborových představitelů, kterých se to týká, že jde o diskriminaci malých svazů a sdružení. To mi připadá velmi úsměvné, poněvadž v případě, který se stal na již zmiňované železnici, to nikdo za diskriminaci neoznačoval. Jenže pokud bych chtěl použít stejnou terminologii, musel bych to taky nazvat diskriminací, ovšem tzv. „naruby“, kdy kvůli malým trpěli velcí. Nejsem šťastný z toho, že se odboráři mezi sebou neumějí dohodnout, mrzí mne, že místo slučování se spíše drobíme. Jsou za tím spíše zájmy několika jedinců o pozice a zviditelnění, ale možná právě proto vznikl příslušný návrh v zákoníku práce, a mně osobně připadá na-

(Pokračování na str. 3) 4

ČESKÁ TELEVIZE

● Redakãní anketa (II.) - str. 2 ● Co nového na Královéhradecku - str. 3

MUZIKÁLY - DIVADLA

▲▲

bych mohl říct jednu perličku. Kolegové na právnické fakultě, kteří se v tomto období připravují na zkoušku, na to se stávajícím zákonem potřebovali týden. Ale vypadá to, že ten nový se budou učit čtrnáct dní až tři týdny. V neposlední řadě je to o tom, že pracovněprávní vztahy doznají hodně opravdu špatných změn, to znamená, že vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci budou složitější. J. Středula: Já si myslím, že co se týče vztahu k malým a středním podnikatelům, tak tato právní úprava neřeší vztah k jednomu, druhému, či třetímu subjektu podle jeho velikosti, ale posuzuje všechny subjekty podle jednoho měřítka. Samozřejmě bude složitější její aplikace, ale k tomu uvedenému příkladu: Když žena usoudí, že sdělí zaměstnavateli, že je v takovémto stavu, a on bude vůči ní aplikovat zákoník práce, tak je to její svobodné rozhodnutí, a stěží se dá domnívat, že zaměstnavatel se má dohadovat podle nějakého vnějšího znaku, že žena je těhotná. Jen málo si umím představit to, co udělali někteří zaměstnavatelé bohužel tady v České republice, že zaměstnankyně měla podle určitého měsíčního cyklu nosit nějakou značku, aby o tom věděli. Takže asi si ani jeden z nás nedovedeme představit, že by docházelo k nějakému ponižování. Pokud ta žena usoudí, že to má zaměstnavatel vědět, tak mu to sdělí. A co se týče těch zkoušek, tak to si myslím, že budoucí právníci to zvládnou určitě brilantně. P. Kužel: Jediná taková podle našeho názoru příjemná věc v zákoně jsou konta pracovní doby. To si myslím, že je taková moderní záležitost, která nám sice v souvislosti se zákoníkem práce trn z paty nevytrhne, ale aspoň něco. J. Středula: Já jako odborář si myslím, že to znění, jaké v zákoně je, by

mohlo být ještě lepší. Protože - tak koníku práce dohodnuty, šlo daňově jako u našich sousedů - mohla vznik- uznat. nout ještě takzvaná dlouhodobá konta, P. Kužel: Takže jestli slyším dobře, která by řešila i záležitost starobních tak odboráři budou na straně zaměstdůchodů. Ten princip je, že zaměstna- navatelů? To slyším rád. nec by si mohl za celou svou kariéru J. Středula: My jsme v celé řadě věcí nastřádat hodiny a pak odejít do dů- i upravovali zákoník práce, kde podnichodu například tak, že by nejdřív pra- katelé nenašli tento způsob, například coval čtyři dny v týdnu, pak tři a nako- u přesčasů bude moci být nařízeno ninec dva dny. Mezitím nastoupí nový koliv 50, ale až 150 hodin. Byla tam nazaměstnanec, kterého ten stávající vržena dokonce nula, ale my jsme nazaučí. Takže by to bylo velmi příjemné vrhli 150 hodin, protože jsme usuzovali, i pro zaměstnavatele i pro společnost. že to je nevýhodné pro zaměstnavatele. Problém však je v tom, že v České reP. Kužel: Čili začíná nová éra vlastně publice nyní není možné udělat tako- odborové organizace? vou novelu zákona o ochraně zaměstJ. Středula: Já nevím, jestli nová éra, nanců, či zákona o konkursu ale berte to jako postoj Odborového a vyrovnání, aby tam tato uložená svazu KOVO. mzda byla ochráněna. My jsme to naČT: Pánové, já vidím, že budete urvrhovali, ale bohužel s tím není zatím čitě v debatě pokračovat, ale to už zkušenost. Takže konta jako taková bu- bude bez nás. Děkuji, že jste přišli do dou určitě velkým diskusním tématem Podnikatelského servisu. (ben) u jednotlivých zaměstnavatelů. Placená inzerce P. Kužel: Já myslím, že je škoda, že to, co jste řekl, se nestalo. Já myslím, že se to dalo stihnout i v té novele, a doufám, že i my se pokusíme ještě v senátu ELIXÍR ŽIVOTA - DORIAN GRAY udělat nemožné. TAJEMSTVÍ - GINGER A FRED J. Středula: Ještě je tam jedna muzikálové hity velmi důležitá věc, a to, že si zaměstnavatelé - pokud se dohodSLUHA DVOU PÁNŮ nou se zaměstnanci - budou moci 16. 4. 2006 - Nár. divadlo - 19.30 h dát do nákladů i věci, které podle nejlepší vstupenky stávajícího zákoníku práce vůbec HOLIDAY ON ICE nemohli. Myslím si, že to je velice Světová lední show - BRNO - OSTRAVA významné, pomůže to a bude to i přípěvkem k tomu, že se zaměstnavatelé - pokud budou chtít ● TŘI MUŠKETÝŘI - !!!SLEVY AŽ 150 Kč/ks!!! - se zaměstnanci dohodnou a na- ● JEKYLL & HYDE - NOC NA KARLŠTEJNĚ leznou způsob, aby to podle da● DIVADLO JEZERKA - ZPÍVÁNÍ V DEŠTI ňových zákonů šlo. P. Kužel: Já se obávám, že to Dále objednávejte: nebude možné, protože pan mi● MISS SAIGON ● BÍDNÍCI ● nistr Sobotka již připravil novelu ● EXCALIBUR ● FIDLOVAČKA ● ...a další zákona o dani z příjmu, aby toto právě zaměstnavatelé nemohli TYKETO PRODUCTION - distribuční servis dělat. vstupenek J. Středula: Mohu vám říct, že Tel.: 267 311 458 - 267 310 038 - 603 434 614 odboráři si budou velmi hlídat, www.tyketo.cz aby věci, které budou podle zá-

ZAČÍNÁ NOVÁ ÉRA? Předseda OS KOVO s představitelem Hospodářské komory na ČT2 Na druhém programu České televize proběhla v rámci pořadu Podnikatelský servis 6. března diskuse moderátora s předsedou Odborového svazu KOVO Josefem Středulou a předsedou představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy Petrem Kuželem, jejíž záznam přinášíme. ČT: Co vám, pane Kuželi, na novém zákoníku práce vlastně nejvíce vadí? P. Kužel: Vadí mi to, že v zákoníku jsou zakomponovány prováděcí předpisy, což si myslím, že je pro nás největší problém, a i pro všechny okolo, protože například cestovné a stravné je uvnitř tohoto zákona. Nedovedu si představit, že se zdvihne cena ropy, a my budeme muset jít do parlamentu a čekat, jestli se poslanci dohodnou, nebo nedohodnou. To si myslím, že je velice problematické. Domnívám se, že ten, kdo zákoník práce připravoval, vycházel trošičku z toho, že potřeboval dát na stůl novou normu, takže implantoval všechny nové věci do starých předpisů. To si myslím, že je trošku choulostivá záležitost, a doufám, že senát se s tím vypořádá. J. Středula: Co se týká aplikace nového zákoníku práce, tak ta bude docela komplikovaná, protože je to skutečně nová norma, která bude znamenat celou řadu nových přístupů. Netuším, co vedlo zákonodárce k tomu, aby to všechno implementoval, ale faktem je, že snahou bylo sdružit několik

zákonů do jednoho, aby to nebylo roztříštěno v sedmi zákonných normách, ale aby to bylo jen v jedné. A otázka prováděcích předpisů? To bude záležet i na tom, jak to potom vláda uchopí, jakmile se začnou hýbat tyto položky. Protože speciálně u cestovních náhrad bylo pravidlem, že u nich docházelo prakticky každý rok k úpravě. Takže si myslím, že určitě technické zpřesnění této věci by stálo za zmínku. ČT: Co konkrétně nový zákoník práce přinese malým a středním podnikatelům? Bude se jim lépe a jednodušeji podnikat? P. Kužel: Bohužel musím za nás říct, že nám nic nepřinese. Vede nás k tomu trošičku nelogičnost tohoto zákona. ČT: Buďte konkrétní! P. Kužel: Například já jako zaměstnavatel, když zaměstnávám těhotnou ženu, jí musím podle tohoto zákona nastavit určité výhody. Ale já se jí nesmím zeptat, jestli je těhotná. A když se jí na to zeptám, tak porušuji zákon. Nebo (Pokračování na str. 4) 1

106kovakA 10.3.2006 10:05 Stránka 6

KOVÁK číslo 10 — 17. března 2006/příloha


USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO Z 1. 3. 2006

PORADNY NA PŘÁNÍ

JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

Na přání mnoha členů OS KOVO otiskuje Kovák poradny - odpovědny na dotazy z různých oborů a oblastí, které zajímají širokou čtenářskou obec: bydlení, medicína, zdravotní pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, zákoník práce, BOZP a spotřebitelský servis. Odpovídají přední odborníci včetně expertů ČMKOS a OS KOVO. Podle zájmu nabídku rubrik rozšíříme. Pište nebo faxujte nám své dotazy (spojení do redakce je: fax 222 717 666, e-mail [email protected]).

Poslední zasedání Předsednictva OS KOVO bylo jednodenní a konalo se 1. 3. 2006. Následovalo po jednání sněmu ČMKOS (28. 2. 2006), a proto se zabývalo i závěry z tohoto zasedání. Předsednictvo OS KOVO: ● Vzalo na vědomí informaci o průběhu projednávání zákoníku práce v Parlamentu ČR a vyslovilo souhlas s postupem ČMKOS při projednávání zákoníku práce (znění zákoníku práce schválené poslaneckou sněmovnou je k dispozici na intranetu OS KOVO). V této souvislosti se předsednictvo vyslovilo i k avizované stávce Federace strojvůdců. Respektuje právo na stávku jako jedno ze základních odborových práv, avšak připravovanou stávku této federace (stejně jako ČMKOS) nepodporuje. V případě, že bude ze strany Federace strojvůdců a Asociace samostatných odborů (ASO zastřešuje federaci) deklarována ochota změnit postoj k ustanovení § 24 zákoníku práce (ZP), souhlasí předsednictvo s tím, aby ČMKOS vstoupila do jednání s cílem najít takový kompromis, který bude zejména eliminovat možnost zablokování kolektivního vyjednávání ze strany spekulativně založených odborových organizací. Pro úplnost uvádíme celé znění § 24 ZP tak, jak bylo schváleno po 3. čtení poslaneckou sněmovnou: (1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. (2) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Jestliže se odborové organizace neshodnou na postupu podle věty první, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele. ● V rámci přípravy IV. sjezdu ČMKOS nominovalo Milana Hrebíka (předsedu ZO OS KOVO Dobrušské strojírny, člena DaRK OS KOVO) jako kandidáta pro volbu členů Revizní komise ČMKOS. ● V dalším jednání bylo informováno o dopisu skupiny předsedů ZO OS KOVO při ŠKODA Plzeň a uložilo Výkonnému vedení OS KOVO činit další kroky vedoucí k uklidnění situace v ZO OS KOVO při ŠKODA Plzeň a o přijatých krocích informovat Předsednictvo OS KOVO. Současně požádalo DaRK OS KOVO provést šetření na základě dopisu ZO OS KOVO při ŠKODA Plzeň. V této souvislosti však i vyslovilo konstatování, že při neexistenci vůle na straně příslušných ZO OS KOVO najít společnou cestu k řešení problémů není v kompetencích orgánů OS KOVO (pokud neexistuje relevantní důvod, například porušení Stanov OS KOVO) situaci úspěšně řešit. ● Vyslechlo informaci o stavu v odevzdávání výkazů ZO OS KOVO za rok 2005 a konstatovalo nespokojenost se stavem, že 56 ZO OS KOVO dosud tuto svoji povinnost nesplnilo v daném termínu. V této souvislosti upozorňujeme ty ZO OS KOVO, které výkaz za rok 2005 neodevzdaly, že pokud tak neprodleně neučiní, bude Předsednictvu OS KOVO předložen návrh na uplatnění sankcí dle § 11 odst. (4) Stanov OS KOVO. ● Velmi široce se zabývalo žádostí ZO OS KOVO ČKD Blansko na finanční výpomoc za neposkytnuté mzdy z „podnikové spořitelny“. Vzalo na vědomí doplňující informace J. Hradila, předsedy ZO OS KOVO ČKD, a. s., Blansko, a L. Sedláka, místopředsedy ZO OS KOVO ČKD, a. s., Blansko, k zaslané žádosti. Konstatovalo, že citlivě vnímá situaci těch zaměstnanců, kteří byli postiženi tímto skutkem. Po zvážení všech okolností rozhodlo žádosti nevyhovět s tím, že Odborový svaz KOVO v dostatečném čase i formě informoval a varoval členy OS KOVO o nebezpečích vyplývajících z úložek v tzv. podnikových spořitelnách. V této souvislosti předsednictvo vyzývá základní organizace OS KOVO, aby v případě, že existuje v rámci jejich působnosti institut podnikové spořitelny, učinily takové kroky, aby si zaměstnanci vybrali tyto finanční prostředky v době, kdy to ještě lze. ● V dalších bodech jednání se předsednictvo zabývalo materiály z oblasti kolektivního vyjednávání. Vyhodnotilo Strategii OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro rok 2006 a uložilo předložit uvedený materiál na jednání Rady OS KOVO (29. - 30. 3. 2006). Dalším bodem byl Návrh kampaně na podporu kolektivního vyjednávání podnikových kolektivních smluv na rok 2007. Předsednictvo přijalo následující závěry: Výkonné vedení připraví ve spolupráci s radami krajských sdružení OS KOVO jako IV

součást řádných konferencí krajských sdružení OS KOVO bod Kolektivní vyjednávání 2007, s cílem: * informovat o stávajícím stavu ZP po 3. čtení v poslanecké sněmovně * informovat o změnách v principech kolektivního vyjednávání podle ZP * informovat o připravované kampani na podporu kolektivního vyjednávání a významu kolektivních smluv, která napomůže získat podporu členů a zaměstnanců. Součástí kampaně budou plakáty pro ZO v regionálních variacích, informace o kontextu, ve kterém bude kolektivní vyjednávání probíhat, metodická pomůcka, školení pro kolektivní vyjednávače s tím, že školení budou realizována nejdříve počátkem září 2006. Dále Předsednictvo OS KOVO uložilo výkonnému vedení průběžně informovat o těchto krocích ve svazovém časopisu Kovák. Následovala Strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro rok 2007. Předsednictvo doporučilo Radě OS KOVO vzít na vědomí informativní návrh Strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro rok 2007 a zmocnit Předsednictvo OS KOVO k projednání a schválení konečné Strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro rok 2007. Uložilo Výkonnému vedení OS KOVO průběžně informovat orgány OS KOVO o krocích realizovaných v oblasti kolektivního vyjednávání pro rok 2007 a realizovat takové kroky v oblasti kolektivního vyjednávání, které povedou k úspěšnému zahájení kolektivního vyjednávání kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS) a umožní uzavření KSVS v termínech dle harmonogramu kolektivního vyjednávání.V návaznosti na tyto boby se předsednictvo zabývalo Harmonogramem kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2007. Po obsáhlé diskusi uložilo upravit harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2007 ve smyslu závěrů přijatých ke kampani na podporu kolektivního vyjednávání na rok 2007 a předložit Harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2007 jednání Rady OS KOVO. ● V dalším průběhu jednání bylo informováno o postupu prací na plnění úkolu Rady OS KOVO Zdokonalení systému odvodu členských příspěvků. Po projednání schválilo postup zdokonalení systému odvodu podílu členských příspěvků ve prospěch OS KOVO a nový postup jeho vyhodnocování včetně předložení zpracovaného návrhu Radě OS KOVO. ● Dalším bodem programu byl návrh na rekonstrukci komise mladých OS KOVO. Předsednictvo po diskusi rozhodlo ukončit ke dni 1. 3. 2006 činnost stávající komise mladých OS KOVO a s platností ode dne 1. 3. 2006 ustavit Komisi mladých OS KOVO zatím ve složení: Marcel Pielesz, Radim Nezval, Žaneta Hrušková, Jiří Šindelář, Pavel Abrahámek, Radek Pařil, Michal Kolecký, Daniel Baloňák, Jan Dvořák. Předsednictvo si je vědomo nutnosti zapojit do práce svazu i mladé odboráře ze všech regionů, a proto doporučuje zmocněncům krajských sdružení OS KOVO ze Středočeského kraje, Jihočeského kraje, Severočeského kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje, Pardubického kraje, Zlínského kraje a Olomouckého kraje, aby ve spolupráci s předsedy ZO OS KOVO doporučili mladé odboráře do komise mladých OS KOVO. ● Rozhodlo na základě návrhu rady krajského sdružení OS KOVO Jihočeského kraje zrušit ZO OS KOVO HEAD SPORT, s. r. o., České Budějovice; Metal Kaplice; A. Pöttinger, s. r. o.,Vodňany; Sdružení Rajče Husinec, a to z důvodu neodvádění 25% podílu z členských příspěvků. ● Dále vzalo na vědomí informace - o konání diskusního fóra Sociální dialog a kolektivní vyjednávání dne 7. 2. 2006, pořádaného agenturou STEM-MARK pro odvětví kovo a dřevo, lesy, voda; o zasedání pracovní skupiny Sdružení automobilového průmyslu a OS KOVO, které se konalo 3. 2. 2006 k vyhodnocení dohody o spolupráci; o tom, že Svaz sléváren ČR nesouhlasí s rozšířením KSVS na rok 2006; o jednání na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) na téma Nelegální zaměstnávání cizinců v Rakousku a v ČR dne 28. 2. 2006 za účasti experta z Rakouska. (Za ČR se zúčastnili úředníci - MPSV, dále ministerstev financí, spravedlnosti, zahraničí, průmyslu a obchodu, úřadů práce, Českého statistického úřadu, Cizinecké policie, Generálního ředitelství cel, BIS a zástupci sociálních partnerů.) Příští zasedání Předsednictva OS KOVO se bude konat dne 28. března 2006 před zasedáním Rady OS KOVO.

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

Jaký je přepočet tarifů při zkrácené pracovní době? Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Nařízení vlády o minimálních mzdových tarifech obsahuje hodnoty v jednotlivých tarifních stupních v měsíčním vyjádření a dále ve vyjádření hodinovém pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin. Jak se určí minimální hodnoty při kratší stanovené týdenní pracovní době (38,75 hodiny, 37,5 hodiny)? J. T., Teplice Máte pravdu, že nařízení vlády č. 333/1993 Sb, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna, účinná od 1. ledna 2006, byla uskutečněna nařízením vlády č. 514/2005 Sb.), určuje hodnoty minimálních mzdových tarifů pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin. Měsíční tarify se pro zkrácenou pracovní dobu nepřepočítávají, pokud nejde o individuální zkrácení pracovní doby jednotlivého zaměstnance podle § 86 ZP. Tabulka 1: Tarifní stupeň 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Hodinové tarify je však nutné přepočítat koeficientem, kde v čitateli je délka pracovní doby 40 hodin a ve jmenovateli skutečná délka pracovní doby v podniku. Například koeficient přepočtu mezi stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin a 37,5 hodiny je 40/37,5 = 1,067. Přepočtené hodnoty jednotlivých tarifních stupňů jsou uvedeny v tabulkách: Tabulka 1 obsahuje hodnoty platné od 1. ledna 2006, tabulka 2 pak hodnoty platné počínaje 1. červencem 2006. Tabulka 2:

Hodinový tarif při různé délce pracovní doby 40 h 44,70 46,50 48,60 51,10 54,60 58,60 63,20 68,60 74,60 81,90 90,60 100,60

38,75 h 46,10 48,00 50,20 52,70 54,40 60,50 65,20 70,80 77,00 84,50 93,50 103,80

37,5 h 47,70 49,60 51,80 54,50 58,20 62,50 67,40 73,20 79,60 87,40 96,60 107,30

Měsíční tarif 7570 7880 8230 8650 9240 9930 10 710 11 620 12 630 13 860 15 340 17 030

Tarifní stupeň 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.


38,75 h 49,70 51,70 54,00 56,80 60,60 65,10 70,30 76,30 82,90 90,90 100,60 111,80

37,5 h 51,30 53,40 55,80 58,70 62,60 67,30 72,60 78,80 85,70 94,00 104,00 115,50

Měsíční tarif 7955 8280 8650 9090 9710 10 440 11 260 12 210 13 270 14 570 16 120 17 900

Nad otazníky v bydlení

Nikdo nechce být ve výboru společenství vlastníků bytů Ing. MILAN TARABA, statutární místopředseda Sdružení nájemníků ČR

Jak máme řešit situaci, když činnost stávajícího výboru společenství vlastníků bytů končí a nikdo z vlastníků nechce ve výboru dál pracovat? Nikdo nemá zájem tyto povinnosti plnit ani za odměnu jako pověřený vlastník. K. O., Blansko Podle platného znění zákona o vlastnictví bytů délku funkčního období výboru nebo pověřeného vlastníka určují stanovy společenství, maximálně je však možné pětileté funkční období. Není-li výbor či pověřený vlastník zvolen, postupuje se podle § 9 odst. 9 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v platném znění. Funkci výboru (pověřeného vlastníka) plní vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, a není-li tako-

vého vlastníka, pak plní tuto funkci se všemi právy a povinnostmi vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku. Ukazuje se, že při převodu bytů do vlastnictví byla zanedbána řádná osvěta a informovanost a že „privatizace“ byla často účelovým cílem. Je nezbytné si uvědomit, že společenství vlastníků jednotek má významné úkoly při správě domu a pozemku, jejichž plnění si vyžaduje spolehlivé fungování statutárního orgánu společenství. Případné důsledky z nefunkčnosti společenství postihnou všechny vlastníky jednotek. I

106kovakA 10.3.2006 10:05 Stránka 4



K ČEMU VLASTNĚ SLOUŽÍ PRODUKTIVITA PRÁCE? (II.)

Zdravotnický koutek

Jaké jsou povinnosti a práva pojištěnce? PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

Jako zaměstnanci mi v zaměstnání každý měsíc strhávají finanční částku na zdravotní pojištění a zasílají zdravotní pojišťovně, u které jsem přihlášen. To se děje automaticky. Mám však kromě odvodu na zdravotní pojištění i nějaké povinnosti, na které je třeba si dát pozor? A jaká mám jako pojištěnec práva? K. Č., Hejnice Platba zdravotního pojištění z vašeho příjmu ze zaměstnání zdravotní pojišťovně není vaše jediná povinnost a zákon vám stanoví další povinnosti, ale na druhé straně vám také stanovuje jako pojištěnci práva, která můžete ze zákona využívat. Základní povinnost vyplývající ze zákona je odvod finančních prostředků z příjmu na zdravotní pojištění vaší zdravotní pojišťovně. Zákonem je stanovena výše platby pojistného, a to 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, které u zaměstnanců činí jeden měsíc (zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění). Vyměřovacím základem u zaměstnance je jeho úhrn příjmů ze zaměstnání. Pojistné za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Zaměstnanec hradí pojistné z jedné třetiny (4,5 %) a zaměstnavatel ze dvou třetin (9 %). Mimo této základní povinnosti máte další povinnosti, které taxativně upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve kterém je stanoveno, že jste povinen: * sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny jste pojištěn * stejnou povinnost máte i tehdy, stanete-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání pracovního poměru, tuto povinnost musíte splnit do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny * hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné * poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený léčebný režim * podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud jsou stanoveny zákonem nebo obecně závaznými právnímu předpisy * dodržovat opatření směřující k odvrácení nemoci * vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví * plnit oznamovací povinnost, oznámit pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné (za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, za nezletilé osoby jejich zákonný zástupce) * oznámit narození dítěte do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození * oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce * vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění, změně zdravotní pojišťovny a dlouhodobém pobytu v zahraničí

* oznámit změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy došlo ke změně * oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost pojištěnec zahájil nebo ukončil. Dle uvedeného zákona nejste povinen: * platit zdravotní pojištění po dobu, kdy budete dlouhodobě v cizině, a pokud tam budete zdravotně pojištěn. Další povinnosti v oblasti zdravotnictví vám stanoví zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. V rámci svého zdraví a zdraví spoluobčanů jste povinen: * podrobit se v případech stanovených obecně závaznými předpisy zdravotnickým prohlídkám a diagnostickým zkouškám, léčení nemocí společensky zvlášť závažných, asanačních, dezinfekčních a jiným opatřením na ochranu před nákazou * poskytnout nebo zprostředkovat nezbytnou pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky závažné poruchy zdraví * účastnit se zdravotnického školení a výcviku uloženého z důvodu obecného zájmu. Dle tohoto zákona máte právo: * na výběr zdravotní pojišťovny, tuto můžete změnit vždy jednou za 12 měsíců vždy k 1. dni kalendářního čtvrtletí * na výběr zdravotní pojišťovny v době kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, pokud pojišťovna vstoupila do likvidace nebo byla vyhlášena nucená správa * na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení s výjimkou závodní zdravotní služby, toto právo můžete uplatnit jednou za 3 měsíce * na výběr dopravní služby, která je ve smluvním vztahu s vaší zdravotní pojišťovnou * na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud se nejedná o péči, která není hrazena ze zdravotního pojištění * na výdej léčivých přípravků bez plné přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky hrazené ze zdravotního pojištění * podílet se na kontrole poskytované zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Je nutné upozornit, že když zákon stanovuje občanům povinnosti v oblasti zdravotního pojištění, tak na druhé straně také stanovuje sankce při neplnění těchto povinností. Jedná se vždy o finanční postihy jak ze strany státu, tak ze strany zdravotních pojišťoven. Tyto postihy se pohybují podle sankčního řádu uvedeného v zákoně od několika stovek do několika desítek tisíc korun.

JAK DÁL V ÚČETNICTVÍ? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO V současné době jsou představitelé ZO OS KOVO informováni prostřednictvím školení pořádaného Odborovým svazem KOVO o tom, že z poslanecké iniciativy byl k zákoníku práce přiřazen ještě návrh na změnu zákona č. 563/1992 Sb., o účetnictví, kdy by povinnost zavedení podvojII

ného účetnictví byla oddálena ještě o jeden rok. To znamená, že ještě v roce 2007 by bylo možné vést účetnictví jednoduché. Ne všichni se však školení účastní, a proto o této skutečnosti informujeme i prostřednictvím Kováku. Upozorňujeme, že se jedná o poslaneckou iniciativu a vše záleží na výsledku projednání v Senátu Parlamentu ČR. O dalším vývoji budete průběžně informováni.

Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO Znovu opakuji, že přidaná hodnota zjištěná z výkazu zisku a ztráty se nazývá účetní přidaná hodnota a její vývoj v časové řadě není v žádném případě ovlivněn počtem zaměstnanců. Teprve, když přidanou hodnotu vydělíme počtem zaměstnanců, dostaneme produktivitu práce za hodnocené období (měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok), která udává, jaké množství přidané hodnoty, vyjádřené v penězích, vytvořil jeden zaměstnanec firmy. Při této příležitosti je zapotřebí upozornit i na fakt, že v současné době přibývají firmy, které se snaží pro účely kolektivního vyjednávání, místo účetní přidané hodnoty, do oblasti mzdového vývoje nenápadně „vpašovat“ ukazatel ekonomická přidaná hodnota (EVA = economic value added), což je v podstatě v peněžních jednotkách vyjádřená částka navýšení bohatství vlastníků firmy. Ekonomická přidaná hodnota reprezentuje zcela odlišný pojem než účetní přidaná hodnota, která je pouze jedním z faktorů ovlivňujících EVA. Není snad nutné na tomto místě vysvětlovat, že ekonomická přidaná hodnota EVA nemá přímou souvislost se mzdovými náklady, neboť vyjadřuje návratnost kapitálu vloženého majiteli firmy. Pro účely kolektivního vyjednávání by tedy neměla nalézt svoje místo při posuzování mzdového vývoje. Přesto nemohu přehlédnout trend, ke kterému jsou naše základní organizace ochotny přistoupit (snad jedině z toho důvodu, aby měly od managementu klid?) a který se pomalu začíná v kolektivních smlouvách zabydlovat. Samozřejmě, že managementy jiných firem tuto aktivitu vítají a snaží se ji rovněž v kolektivním vyjednávání prosadit. Zaměstnanci pak budou odměňováni podle toho, jak rychle se daří majitelům firmy dosáhnout návratnosti vloženého kapitálu. A nám nevadí, že většina strojírenských firem je v současné době zadlužena u bankovních ústavů? Za všechny citace z kolektivní smlouvy jedné nejmenované společnosti: „Tvorba mzdových prostředků - K diferencovanému zvýšení průměrného výdělku dojde pouze za předpokladu, že je od počátku kalendářního roku kumulativně vytvářen kladný výsledek měřený ukazatelem PEVA a zároveň podíl osobních nákladů na vytvořené přidané hodnotě nepřesáhne... %.“ Při zjišťování, co je ukazatel PEVA, mi bylo jednoduše sděleno, že je to upravená ekonomická přidaná hodnota. O co a jak, ví pravděpodobně jen management. My tento ukazatel pouze přijímáme, na co bychom měli znát jeho význam!?! 2. Rozdělení přidané hodnoty - musí byt zabezpečeno mezi všechny faktory, které se na její tvorbě přímo, či nepřímo podílely. Zejména jde o: faktor

zaměstnanci + majitelé + bank. ústavy + stát

označ.

C. E. N. D.+Q.+S.

nákladová položka

číslo řádku ve výsledovce v plném ve zjednod. rozsahu rozsahu

osobní náklady odpisy dlouh. majetku nákladové úroky daně

12 07 18 09 43 27 17 + 49 + 55 08 + 33 + 37

+ zbytek (ostatní výnosové položky - ostatní nákladové položky) = přidaná hodnota

11

06

Za předpokladu, že jde o zdravou a prosperující firmu, lze z vytvořené účetní přidané hodnoty uspokojit všechny výše uvedené položky a ještě by měl zůstat přebytek, který se svým způsobem podobá zisku společnosti. Jestli naopak žádný přebytek nezůstal, jde o tzv. zápornou přidanou hodnotu, což znamená, že přidaná hodnota byla vytvořena v tak nízké výši, že nedokázala všechny potřebné nákladové položky pokrýt. Ve firmě musí za takové situace zákonitě dojít ke značným finančním problémům a asi těžko budeme moci po vedení firmy prosazovat

přidání do mzdových nákladů. Jejich další navýšení by zákonitě způsobilo prohloubení vytvořené ztráty. Postupujeme tedy tak, že z výsledovky zjistíme výši přidané hodnoty ve sledovaném období a od ní postupně odečítáme osobní náklady, odpisy, nákladové úroky a daně. Pokud zůstává kladné číslo, jde o přebytek, takže by se dalo požadovat převedení jeho části do mzdových nákladů. Čím vyšší zbytek, tím je i vyšší pravděpodobnost prosazení našeho požadavku. Vyjde-li však číslo záporné, je další navýšení mzdových prostředků nereálné - v podstatě není z čeho. Závěr: Při tvorbě strategie kolektivního vyjednávání není samospasitelné posuzovat pouze vývoj relace mezi růstem produktivity práce a průměrné mzdy, eventuálně průměrných mzdových nákladů na jednoho zaměstnance. Vychází-li relace příznivě, tzn., že produktivita práce roste v porovnání s předchozím obdobím rychleji než průměrná mzda, je nezbytné současně zjistit: a) zda účetní přidaná hodnota byla vytvořena v dostatečné výši, aby z ní bylo možno uspokojit všechny faktory, které se na její tvorbě svým způsobem podílely, a zda se přebytek (zisk) meziročně navyšuje. Z něj teprve je reálné požadovat určitou část převést do mzdových nákladů, b) zda zvýšení produktivity práce nebylo dosaženo především novou technikou, technologií atd. Podle výsledků nejnovějšího vydání studie „PayWell 2005: Efektivně řídit a odměňovat“ společnosti PricewaterhouseCoopers považují firmy v ČR za hlavní prioritu odměňování udržení konkurenceschopnosti, zavedení odměňování podle výkonu a zajištění vnitřní (firemní) spravedlnosti. Obdobný trend potvrzují i výsledky studie „HR Controlling 2005“. Podniky se snaží udržovat vysoký výkon a kreativitu svých zaměstnanců, protože si uvědomují, že jen tak udrží krok s konkurencí. Ve většině případů se tedy setkáme s neochotou managementu zaměstnancům přidat - s odůvodněním, že by tím byla narušena právě konkurenceschopnost na trhu. Z praxe víme, že úspora nákladů je pro vedení společnosti nejsnáze dosažitelná právě u mzdových nákladů. Proto se také objevuje nový ukazatel, nazývaný mzdová produktivita, personální produktivita apod. Jde pouze o převrácení vzorečku pro výpočet nákladovosti, kdy: mzdová produktivita = účetní přidaná hodnota x 100 mzdové náklady personální produktivita = účetní přidaná hodnota x 100 osobní náklady Výsledek říká, kolik korun přidané hodnoty vytvořili zaměstnanci z každé stokoruny vložené do mzdových nebo osobních (personálních) nákladů. Snahou zaměstnavatele přitom je, aby tento ukazatel meziročně narůstal, neboli aby za stejnou odměnu bylo vytvořeno více práce. Tím má být zajištěna ona konkurenceschopnost. Odbory však chrání zaměstnance takto: mzdové náklady x 100 osobní náklady x 100 nebo účetní přidaná hodnota účetní přidaná hodnota Tentokrát je interpretace výsledku opačná - zjišťujeme, kolik korun dostanou zaměstnanci z každé stokoruny vytvořené přidané hodnoty do mzdových (osobních) nákladů. Odbory se samozřejmě snaží dosáhnout toho, aby z vyšší přidané hodnoty dostali zaměstnanci „po zásluze“ i část do své mzdy. V takovémto případě zjistíme, že čím rychleji roste produktivita práce, tím méně dostávají zaměstnanci příděl do mezd. A opět se zdůvodněním zaměstnavatele o dosažení konkurenceschopnosti. Dosažené výsledky lze shrnout pouze jediným způsobem. Zaměstnavatel potřebuje, aby za vyšší odvedenou práci dostali zaměstnanci maximálně stejně ve výplatě. Jinak na trhu neobstojí. Otázka však zní: Kdy dostanou zaměstnanci přidáno? Kde vlastně je to zainteresování na výsledcích dosažené práce? (Dokončení z minulého čísla) III

106kovakA 10.3.2006 10:05 Stránka 4



K ČEMU VLASTNĚ SLOUŽÍ PRODUKTIVITA PRÁCE? (II.)

Zdravotnický koutek

Jaké jsou povinnosti a práva pojištěnce? PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

Jako zaměstnanci mi v zaměstnání každý měsíc strhávají finanční částku na zdravotní pojištění a zasílají zdravotní pojišťovně, u které jsem přihlášen. To se děje automaticky. Mám však kromě odvodu na zdravotní pojištění i nějaké povinnosti, na které je třeba si dát pozor? A jaká mám jako pojištěnec práva? K. Č., Hejnice Platba zdravotního pojištění z vašeho příjmu ze zaměstnání zdravotní pojišťovně není vaše jediná povinnost a zákon vám stanoví další povinnosti, ale na druhé straně vám také stanovuje jako pojištěnci práva, která můžete ze zákona využívat. Základní povinnost vyplývající ze zákona je odvod finančních prostředků z příjmu na zdravotní pojištění vaší zdravotní pojišťovně. Zákonem je stanovena výše platby pojistného, a to 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, které u zaměstnanců činí jeden měsíc (zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění). Vyměřovacím základem u zaměstnance je jeho úhrn příjmů ze zaměstnání. Pojistné za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Zaměstnanec hradí pojistné z jedné třetiny (4,5 %) a zaměstnavatel ze dvou třetin (9 %). Mimo této základní povinnosti máte další povinnosti, které taxativně upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve kterém je stanoveno, že jste povinen: * sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny jste pojištěn * stejnou povinnost máte i tehdy, stanete-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání pracovního poměru, tuto povinnost musíte splnit do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny * hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné * poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený léčebný režim * podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud jsou stanoveny zákonem nebo obecně závaznými právnímu předpisy * dodržovat opatření směřující k odvrácení nemoci * vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví * plnit oznamovací povinnost, oznámit pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné (za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, za nezletilé osoby jejich zákonný zástupce) * oznámit narození dítěte do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození * oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce * vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění, změně zdravotní pojišťovny a dlouhodobém pobytu v zahraničí

* oznámit změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy došlo ke změně * oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost pojištěnec zahájil nebo ukončil. Dle uvedeného zákona nejste povinen: * platit zdravotní pojištění po dobu, kdy budete dlouhodobě v cizině, a pokud tam budete zdravotně pojištěn. Další povinnosti v oblasti zdravotnictví vám stanoví zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. V rámci svého zdraví a zdraví spoluobčanů jste povinen: * podrobit se v případech stanovených obecně závaznými předpisy zdravotnickým prohlídkám a diagnostickým zkouškám, léčení nemocí společensky zvlášť závažných, asanačních, dezinfekčních a jiným opatřením na ochranu před nákazou * poskytnout nebo zprostředkovat nezbytnou pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky závažné poruchy zdraví * účastnit se zdravotnického školení a výcviku uloženého z důvodu obecného zájmu. Dle tohoto zákona máte právo: * na výběr zdravotní pojišťovny, tuto můžete změnit vždy jednou za 12 měsíců vždy k 1. dni kalendářního čtvrtletí * na výběr zdravotní pojišťovny v době kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, pokud pojišťovna vstoupila do likvidace nebo byla vyhlášena nucená správa * na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení s výjimkou závodní zdravotní služby, toto právo můžete uplatnit jednou za 3 měsíce * na výběr dopravní služby, která je ve smluvním vztahu s vaší zdravotní pojišťovnou * na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud se nejedná o péči, která není hrazena ze zdravotního pojištění * na výdej léčivých přípravků bez plné přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky hrazené ze zdravotního pojištění * podílet se na kontrole poskytované zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Je nutné upozornit, že když zákon stanovuje občanům povinnosti v oblasti zdravotního pojištění, tak na druhé straně také stanovuje sankce při neplnění těchto povinností. Jedná se vždy o finanční postihy jak ze strany státu, tak ze strany zdravotních pojišťoven. Tyto postihy se pohybují podle sankčního řádu uvedeného v zákoně od několika stovek do několika desítek tisíc korun.

JAK DÁL V ÚČETNICTVÍ? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO V současné době jsou představitelé ZO OS KOVO informováni prostřednictvím školení pořádaného Odborovým svazem KOVO o tom, že z poslanecké iniciativy byl k zákoníku práce přiřazen ještě návrh na změnu zákona č. 563/1992 Sb., o účetnictví, kdy by povinnost zavedení podvojII

ného účetnictví byla oddálena ještě o jeden rok. To znamená, že ještě v roce 2007 by bylo možné vést účetnictví jednoduché. Ne všichni se však školení účastní, a proto o této skutečnosti informujeme i prostřednictvím Kováku. Upozorňujeme, že se jedná o poslaneckou iniciativu a vše záleží na výsledku projednání v Senátu Parlamentu ČR. O dalším vývoji budete průběžně informováni.

Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO Znovu opakuji, že přidaná hodnota zjištěná z výkazu zisku a ztráty se nazývá účetní přidaná hodnota a její vývoj v časové řadě není v žádném případě ovlivněn počtem zaměstnanců. Teprve, když přidanou hodnotu vydělíme počtem zaměstnanců, dostaneme produktivitu práce za hodnocené období (měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok), která udává, jaké množství přidané hodnoty, vyjádřené v penězích, vytvořil jeden zaměstnanec firmy. Při této příležitosti je zapotřebí upozornit i na fakt, že v současné době přibývají firmy, které se snaží pro účely kolektivního vyjednávání, místo účetní přidané hodnoty, do oblasti mzdového vývoje nenápadně „vpašovat“ ukazatel ekonomická přidaná hodnota (EVA = economic value added), což je v podstatě v peněžních jednotkách vyjádřená částka navýšení bohatství vlastníků firmy. Ekonomická přidaná hodnota reprezentuje zcela odlišný pojem než účetní přidaná hodnota, která je pouze jedním z faktorů ovlivňujících EVA. Není snad nutné na tomto místě vysvětlovat, že ekonomická přidaná hodnota EVA nemá přímou souvislost se mzdovými náklady, neboť vyjadřuje návratnost kapitálu vloženého majiteli firmy. Pro účely kolektivního vyjednávání by tedy neměla nalézt svoje místo při posuzování mzdového vývoje. Přesto nemohu přehlédnout trend, ke kterému jsou naše základní organizace ochotny přistoupit (snad jedině z toho důvodu, aby měly od managementu klid?) a který se pomalu začíná v kolektivních smlouvách zabydlovat. Samozřejmě, že managementy jiných firem tuto aktivitu vítají a snaží se ji rovněž v kolektivním vyjednávání prosadit. Zaměstnanci pak budou odměňováni podle toho, jak rychle se daří majitelům firmy dosáhnout návratnosti vloženého kapitálu. A nám nevadí, že většina strojírenských firem je v současné době zadlužena u bankovních ústavů? Za všechny citace z kolektivní smlouvy jedné nejmenované společnosti: „Tvorba mzdových prostředků - K diferencovanému zvýšení průměrného výdělku dojde pouze za předpokladu, že je od počátku kalendářního roku kumulativně vytvářen kladný výsledek měřený ukazatelem PEVA a zároveň podíl osobních nákladů na vytvořené přidané hodnotě nepřesáhne... %.“ Při zjišťování, co je ukazatel PEVA, mi bylo jednoduše sděleno, že je to upravená ekonomická přidaná hodnota. O co a jak, ví pravděpodobně jen management. My tento ukazatel pouze přijímáme, na co bychom měli znát jeho význam!?! 2. Rozdělení přidané hodnoty - musí byt zabezpečeno mezi všechny faktory, které se na její tvorbě přímo, či nepřímo podílely. Zejména jde o: faktor

zaměstnanci + majitelé + bank. ústavy + stát

označ.

C. E. N. D.+Q.+S.

nákladová položka

číslo řádku ve výsledovce v plném ve zjednod. rozsahu rozsahu

osobní náklady odpisy dlouh. majetku nákladové úroky daně

12 07 18 09 43 27 17 + 49 + 55 08 + 33 + 37

+ zbytek (ostatní výnosové položky - ostatní nákladové položky) = přidaná hodnota

11

06

Za předpokladu, že jde o zdravou a prosperující firmu, lze z vytvořené účetní přidané hodnoty uspokojit všechny výše uvedené položky a ještě by měl zůstat přebytek, který se svým způsobem podobá zisku společnosti. Jestli naopak žádný přebytek nezůstal, jde o tzv. zápornou přidanou hodnotu, což znamená, že přidaná hodnota byla vytvořena v tak nízké výši, že nedokázala všechny potřebné nákladové položky pokrýt. Ve firmě musí za takové situace zákonitě dojít ke značným finančním problémům a asi těžko budeme moci po vedení firmy prosazovat

přidání do mzdových nákladů. Jejich další navýšení by zákonitě způsobilo prohloubení vytvořené ztráty. Postupujeme tedy tak, že z výsledovky zjistíme výši přidané hodnoty ve sledovaném období a od ní postupně odečítáme osobní náklady, odpisy, nákladové úroky a daně. Pokud zůstává kladné číslo, jde o přebytek, takže by se dalo požadovat převedení jeho části do mzdových nákladů. Čím vyšší zbytek, tím je i vyšší pravděpodobnost prosazení našeho požadavku. Vyjde-li však číslo záporné, je další navýšení mzdových prostředků nereálné - v podstatě není z čeho. Závěr: Při tvorbě strategie kolektivního vyjednávání není samospasitelné posuzovat pouze vývoj relace mezi růstem produktivity práce a průměrné mzdy, eventuálně průměrných mzdových nákladů na jednoho zaměstnance. Vychází-li relace příznivě, tzn., že produktivita práce roste v porovnání s předchozím obdobím rychleji než průměrná mzda, je nezbytné současně zjistit: a) zda účetní přidaná hodnota byla vytvořena v dostatečné výši, aby z ní bylo možno uspokojit všechny faktory, které se na její tvorbě svým způsobem podílely, a zda se přebytek (zisk) meziročně navyšuje. Z něj teprve je reálné požadovat určitou část převést do mzdových nákladů, b) zda zvýšení produktivity práce nebylo dosaženo především novou technikou, technologií atd. Podle výsledků nejnovějšího vydání studie „PayWell 2005: Efektivně řídit a odměňovat“ společnosti PricewaterhouseCoopers považují firmy v ČR za hlavní prioritu odměňování udržení konkurenceschopnosti, zavedení odměňování podle výkonu a zajištění vnitřní (firemní) spravedlnosti. Obdobný trend potvrzují i výsledky studie „HR Controlling 2005“. Podniky se snaží udržovat vysoký výkon a kreativitu svých zaměstnanců, protože si uvědomují, že jen tak udrží krok s konkurencí. Ve většině případů se tedy setkáme s neochotou managementu zaměstnancům přidat - s odůvodněním, že by tím byla narušena právě konkurenceschopnost na trhu. Z praxe víme, že úspora nákladů je pro vedení společnosti nejsnáze dosažitelná právě u mzdových nákladů. Proto se také objevuje nový ukazatel, nazývaný mzdová produktivita, personální produktivita apod. Jde pouze o převrácení vzorečku pro výpočet nákladovosti, kdy: mzdová produktivita = účetní přidaná hodnota x 100 mzdové náklady personální produktivita = účetní přidaná hodnota x 100 osobní náklady Výsledek říká, kolik korun přidané hodnoty vytvořili zaměstnanci z každé stokoruny vložené do mzdových nebo osobních (personálních) nákladů. Snahou zaměstnavatele přitom je, aby tento ukazatel meziročně narůstal, neboli aby za stejnou odměnu bylo vytvořeno více práce. Tím má být zajištěna ona konkurenceschopnost. Odbory však chrání zaměstnance takto: mzdové náklady x 100 osobní náklady x 100 nebo účetní přidaná hodnota účetní přidaná hodnota Tentokrát je interpretace výsledku opačná - zjišťujeme, kolik korun dostanou zaměstnanci z každé stokoruny vytvořené přidané hodnoty do mzdových (osobních) nákladů. Odbory se samozřejmě snaží dosáhnout toho, aby z vyšší přidané hodnoty dostali zaměstnanci „po zásluze“ i část do své mzdy. V takovémto případě zjistíme, že čím rychleji roste produktivita práce, tím méně dostávají zaměstnanci příděl do mezd. A opět se zdůvodněním zaměstnavatele o dosažení konkurenceschopnosti. Dosažené výsledky lze shrnout pouze jediným způsobem. Zaměstnavatel potřebuje, aby za vyšší odvedenou práci dostali zaměstnanci maximálně stejně ve výplatě. Jinak na trhu neobstojí. Otázka však zní: Kdy dostanou zaměstnanci přidáno? Kde vlastně je to zainteresování na výsledcích dosažené práce? (Dokončení z minulého čísla) III

106kovakA 10.3.2006 10:05 Stránka 6



USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO Z 1. 3. 2006

PORADNY NA PŘÁNÍ

JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

Na přání mnoha členů OS KOVO otiskuje Kovák poradny - odpovědny na dotazy z různých oborů a oblastí, které zajímají širokou čtenářskou obec: bydlení, medicína, zdravotní pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, zákoník práce, BOZP a spotřebitelský servis. Odpovídají přední odborníci včetně expertů ČMKOS a OS KOVO. Podle zájmu nabídku rubrik rozšíříme. Pište nebo faxujte nám své dotazy (spojení do redakce je: fax 222 717 666, e-mail [email protected]).

Poslední zasedání Předsednictva OS KOVO bylo jednodenní a konalo se 1. 3. 2006. Následovalo po jednání sněmu ČMKOS (28. 2. 2006), a proto se zabývalo i závěry z tohoto zasedání. Předsednictvo OS KOVO: ● Vzalo na vědomí informaci o průběhu projednávání zákoníku práce v Parlamentu ČR a vyslovilo souhlas s postupem ČMKOS při projednávání zákoníku práce (znění zákoníku práce schválené poslaneckou sněmovnou je k dispozici na intranetu OS KOVO). V této souvislosti se předsednictvo vyslovilo i k avizované stávce Federace strojvůdců. Respektuje právo na stávku jako jedno ze základních odborových práv, avšak připravovanou stávku této federace (stejně jako ČMKOS) nepodporuje. V případě, že bude ze strany Federace strojvůdců a Asociace samostatných odborů (ASO zastřešuje federaci) deklarována ochota změnit postoj k ustanovení § 24 zákoníku práce (ZP), souhlasí předsednictvo s tím, aby ČMKOS vstoupila do jednání s cílem najít takový kompromis, který bude zejména eliminovat možnost zablokování kolektivního vyjednávání ze strany spekulativně založených odborových organizací. Pro úplnost uvádíme celé znění § 24 ZP tak, jak bylo schváleno po 3. čtení poslaneckou sněmovnou: (1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. (2) Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Jestliže se odborové organizace neshodnou na postupu podle věty první, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele. ● V rámci přípravy IV. sjezdu ČMKOS nominovalo Milana Hrebíka (předsedu ZO OS KOVO Dobrušské strojírny, člena DaRK OS KOVO) jako kandidáta pro volbu členů Revizní komise ČMKOS. ● V dalším jednání bylo informováno o dopisu skupiny předsedů ZO OS KOVO při ŠKODA Plzeň a uložilo Výkonnému vedení OS KOVO činit další kroky vedoucí k uklidnění situace v ZO OS KOVO při ŠKODA Plzeň a o přijatých krocích informovat Předsednictvo OS KOVO. Současně požádalo DaRK OS KOVO provést šetření na základě dopisu ZO OS KOVO při ŠKODA Plzeň. V této souvislosti však i vyslovilo konstatování, že při neexistenci vůle na straně příslušných ZO OS KOVO najít společnou cestu k řešení problémů není v kompetencích orgánů OS KOVO (pokud neexistuje relevantní důvod, například porušení Stanov OS KOVO) situaci úspěšně řešit. ● Vyslechlo informaci o stavu v odevzdávání výkazů ZO OS KOVO za rok 2005 a konstatovalo nespokojenost se stavem, že 56 ZO OS KOVO dosud tuto svoji povinnost nesplnilo v daném termínu. V této souvislosti upozorňujeme ty ZO OS KOVO, které výkaz za rok 2005 neodevzdaly, že pokud tak neprodleně neučiní, bude Předsednictvu OS KOVO předložen návrh na uplatnění sankcí dle § 11 odst. (4) Stanov OS KOVO. ● Velmi široce se zabývalo žádostí ZO OS KOVO ČKD Blansko na finanční výpomoc za neposkytnuté mzdy z „podnikové spořitelny“. Vzalo na vědomí doplňující informace J. Hradila, předsedy ZO OS KOVO ČKD, a. s., Blansko, a L. Sedláka, místopředsedy ZO OS KOVO ČKD, a. s., Blansko, k zaslané žádosti. Konstatovalo, že citlivě vnímá situaci těch zaměstnanců, kteří byli postiženi tímto skutkem. Po zvážení všech okolností rozhodlo žádosti nevyhovět s tím, že Odborový svaz KOVO v dostatečném čase i formě informoval a varoval členy OS KOVO o nebezpečích vyplývajících z úložek v tzv. podnikových spořitelnách. V této souvislosti předsednictvo vyzývá základní organizace OS KOVO, aby v případě, že existuje v rámci jejich působnosti institut podnikové spořitelny, učinily takové kroky, aby si zaměstnanci vybrali tyto finanční prostředky v době, kdy to ještě lze. ● V dalších bodech jednání se předsednictvo zabývalo materiály z oblasti kolektivního vyjednávání. Vyhodnotilo Strategii OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro rok 2006 a uložilo předložit uvedený materiál na jednání Rady OS KOVO (29. - 30. 3. 2006). Dalším bodem byl Návrh kampaně na podporu kolektivního vyjednávání podnikových kolektivních smluv na rok 2007. Předsednictvo přijalo následující závěry: Výkonné vedení připraví ve spolupráci s radami krajských sdružení OS KOVO jako IV

součást řádných konferencí krajských sdružení OS KOVO bod Kolektivní vyjednávání 2007, s cílem: * informovat o stávajícím stavu ZP po 3. čtení v poslanecké sněmovně * informovat o změnách v principech kolektivního vyjednávání podle ZP * informovat o připravované kampani na podporu kolektivního vyjednávání a významu kolektivních smluv, která napomůže získat podporu členů a zaměstnanců. Součástí kampaně budou plakáty pro ZO v regionálních variacích, informace o kontextu, ve kterém bude kolektivní vyjednávání probíhat, metodická pomůcka, školení pro kolektivní vyjednávače s tím, že školení budou realizována nejdříve počátkem září 2006. Dále Předsednictvo OS KOVO uložilo výkonnému vedení průběžně informovat o těchto krocích ve svazovém časopisu Kovák. Následovala Strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro rok 2007. Předsednictvo doporučilo Radě OS KOVO vzít na vědomí informativní návrh Strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro rok 2007 a zmocnit Předsednictvo OS KOVO k projednání a schválení konečné Strategie OS KOVO v kolektivním vyjednávání pro rok 2007. Uložilo Výkonnému vedení OS KOVO průběžně informovat orgány OS KOVO o krocích realizovaných v oblasti kolektivního vyjednávání pro rok 2007 a realizovat takové kroky v oblasti kolektivního vyjednávání, které povedou k úspěšnému zahájení kolektivního vyjednávání kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS) a umožní uzavření KSVS v termínech dle harmonogramu kolektivního vyjednávání.V návaznosti na tyto boby se předsednictvo zabývalo Harmonogramem kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2007. Po obsáhlé diskusi uložilo upravit harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2007 ve smyslu závěrů přijatých ke kampani na podporu kolektivního vyjednávání na rok 2007 a předložit Harmonogram kolektivního vyjednávání OS KOVO pro rok 2007 jednání Rady OS KOVO. ● V dalším průběhu jednání bylo informováno o postupu prací na plnění úkolu Rady OS KOVO Zdokonalení systému odvodu členských příspěvků. Po projednání schválilo postup zdokonalení systému odvodu podílu členských příspěvků ve prospěch OS KOVO a nový postup jeho vyhodnocování včetně předložení zpracovaného návrhu Radě OS KOVO. ● Dalším bodem programu byl návrh na rekonstrukci komise mladých OS KOVO. Předsednictvo po diskusi rozhodlo ukončit ke dni 1. 3. 2006 činnost stávající komise mladých OS KOVO a s platností ode dne 1. 3. 2006 ustavit Komisi mladých OS KOVO zatím ve složení: Marcel Pielesz, Radim Nezval, Žaneta Hrušková, Jiří Šindelář, Pavel Abrahámek, Radek Pařil, Michal Kolecký, Daniel Baloňák, Jan Dvořák. Předsednictvo si je vědomo nutnosti zapojit do práce svazu i mladé odboráře ze všech regionů, a proto doporučuje zmocněncům krajských sdružení OS KOVO ze Středočeského kraje, Jihočeského kraje, Severočeského kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje, Pardubického kraje, Zlínského kraje a Olomouckého kraje, aby ve spolupráci s předsedy ZO OS KOVO doporučili mladé odboráře do komise mladých OS KOVO. ● Rozhodlo na základě návrhu rady krajského sdružení OS KOVO Jihočeského kraje zrušit ZO OS KOVO HEAD SPORT, s. r. o., České Budějovice; Metal Kaplice; A. Pöttinger, s. r. o.,Vodňany; Sdružení Rajče Husinec, a to z důvodu neodvádění 25% podílu z členských příspěvků. ● Dále vzalo na vědomí informace - o konání diskusního fóra Sociální dialog a kolektivní vyjednávání dne 7. 2. 2006, pořádaného agenturou STEM-MARK pro odvětví kovo a dřevo, lesy, voda; o zasedání pracovní skupiny Sdružení automobilového průmyslu a OS KOVO, které se konalo 3. 2. 2006 k vyhodnocení dohody o spolupráci; o tom, že Svaz sléváren ČR nesouhlasí s rozšířením KSVS na rok 2006; o jednání na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) na téma Nelegální zaměstnávání cizinců v Rakousku a v ČR dne 28. 2. 2006 za účasti experta z Rakouska. (Za ČR se zúčastnili úředníci - MPSV, dále ministerstev financí, spravedlnosti, zahraničí, průmyslu a obchodu, úřadů práce, Českého statistického úřadu, Cizinecké policie, Generálního ředitelství cel, BIS a zástupci sociálních partnerů.) Příští zasedání Předsednictva OS KOVO se bude konat dne 28. března 2006 před zasedáním Rady OS KOVO.

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

Jaký je přepočet tarifů při zkrácené pracovní době? Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Nařízení vlády o minimálních mzdových tarifech obsahuje hodnoty v jednotlivých tarifních stupních v měsíčním vyjádření a dále ve vyjádření hodinovém pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin. Jak se určí minimální hodnoty při kratší stanovené týdenní pracovní době (38,75 hodiny, 37,5 hodiny)? J. T., Teplice Máte pravdu, že nařízení vlády č. 333/1993 Sb, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna, účinná od 1. ledna 2006, byla uskutečněna nařízením vlády č. 514/2005 Sb.), určuje hodnoty minimálních mzdových tarifů pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin. Měsíční tarify se pro zkrácenou pracovní dobu nepřepočítávají, pokud nejde o individuální zkrácení pracovní doby jednotlivého zaměstnance podle § 86 ZP. Tabulka 1: Tarifní stupeň 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Hodinové tarify je však nutné přepočítat koeficientem, kde v čitateli je délka pracovní doby 40 hodin a ve jmenovateli skutečná délka pracovní doby v podniku. Například koeficient přepočtu mezi stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin a 37,5 hodiny je 40/37,5 = 1,067. Přepočtené hodnoty jednotlivých tarifních stupňů jsou uvedeny v tabulkách: Tabulka 1 obsahuje hodnoty platné od 1. ledna 2006, tabulka 2 pak hodnoty platné počínaje 1. červencem 2006. Tabulka 2:


38,75 h 46,10 48,00 50,20 52,70 54,40 60,50 65,20 70,80 77,00 84,50 93,50 103,80

37,5 h 47,70 49,60 51,80 54,50 58,20 62,50 67,40 73,20 79,60 87,40 96,60 107,30

Měsíční tarif 7570 7880 8230 8650 9240 9930 10 710 11 620 12 630 13 860 15 340 17 030

Tarifní stupeň 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.


38,75 h 49,70 51,70 54,00 56,80 60,60 65,10 70,30 76,30 82,90 90,90 100,60 111,80

37,5 h 51,30 53,40 55,80 58,70 62,60 67,30 72,60 78,80 85,70 94,00 104,00 115,50

Měsíční tarif 7955 8280 8650 9090 9710 10 440 11 260 12 210 13 270 14 570 16 120 17 900

Nad otazníky v bydlení

Nikdo nechce být ve výboru společenství vlastníků bytů Ing. MILAN TARABA, statutární místopředseda Sdružení nájemníků ČR

Jak máme řešit situaci, když činnost stávajícího výboru společenství vlastníků bytů končí a nikdo z vlastníků nechce ve výboru dál pracovat? Nikdo nemá zájem tyto povinnosti plnit ani za odměnu jako pověřený vlastník. K. O., Blansko Podle platného znění zákona o vlastnictví bytů délku funkčního období výboru nebo pověřeného vlastníka určují stanovy společenství, maximálně je však možné pětileté funkční období. Není-li výbor či pověřený vlastník zvolen, postupuje se podle § 9 odst. 9 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v platném znění. Funkci výboru (pověřeného vlastníka) plní vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, a není-li tako-

vého vlastníka, pak plní tuto funkci se všemi právy a povinnostmi vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku. Ukazuje se, že při převodu bytů do vlastnictví byla zanedbána řádná osvěta a informovanost a že „privatizace“ byla často účelovým cílem. Je nezbytné si uvědomit, že společenství vlastníků jednotek má významné úkoly při správě domu a pozemku, jejichž plnění si vyžaduje spolehlivé fungování statutárního orgánu společenství. Případné důsledky z nefunkčnosti společenství postihnou všechny vlastníky jednotek. I

Jan Trojan, RTK, s. r. o.: Změn, které znesnadňují malým a středním podnikatelům podnikání, je příliš mnoho najednou

Recommend Documents