Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 4 — #1

i

i

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. – Vyd. 1. – Praha: Portál, 2006. – 264 s. ISBN 80–7367–155–7 37.013.74 • srovnávací pedagogika • studie 37 – Výchova a vzdělávání

Lektoroval RNDr. Dominik Dvořák © Jan Průcha, 2006 Portál, s. r. o., Praha 2006 ISBN 80–7367–155–7

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 5 — #2

i

i

Obsah

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

ČÁST I

Vědecké základy srovnávací pedagogiky 1 Co je srovnávací pedagogika? . . . . . . . . . . . . . . . .

19

2 Účely a využitelnost srovnávací pedagogiky . . . . . . . .

21

. . . . . . . . . . . .

27 28 35

. . . .

40

. . . .

49

3 Teorie, metodologie a vývoj srovnávací pedagogiky 3.1 Vznik a vývoj srovnávací pedagogiky . . . . . 3.2 Teorie a metodologie srovnávací pedagogiky . 3.3 Infrastruktura a informační báze srovnávací pedagogiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Terminologické problémy při srovnávání vzdělávacích systémů . . . . . . . . . . . . . .

5

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 6 — #3

i

i

ČÁST II

Vzdělávací systémy: struktury a fungování 4 Preprimární vzdělávání (předškolní výchova) . . . . . . . 4.1 Instituce preprimárního vzdělávání . . . . . . . . . 4.2 Pojetí preprimárního vzdělávání . . . . . . . . . . . 4.3 Specifické rysy systémů preprimárního vzdělávání . 4.4 Trendy a problémy preprimárního vzdělávání z pohledu mezinárodní komparace . . . . . . . . . .

. . . .

55 57 60 61

.

65

5 Primární a základní vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Struktury primárního a základního vzdělávání . . . . 5.2 Obsahy primárního a základního vzdělávání . . . . . 5.3 Procesuální charakteristiky primárního a základního vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Žáci z pohledu mezinárodní komparace . . . . . . . . 5.5 Učitelé z pohledu mezinárodní komparace . . . . . .

71 74 78 85 90 93

6 Vyšší sekundární vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 6.1 Současné typy vyššího sekundárního vzdělávání . . . 101 6.2 Mezinárodní trendy ve vyšším sekundárním vzdělávání 106 6.3 Komparace kurikul ve vyšším sekundárním vzdělávání 114 7 Terciární vzdělávání: neuniverzitní a univerzitní . . . . . . 7.1 Reformy v terciárním vzdělávání po Boloňské deklaraci 7.2 Terciární neuniverzitní vzdělávání . . . . . . . . . . . 7.3 Terciární univerzitní vzdělávání . . . . . . . . . . . . 7.4 Dostupnost vysokoškolského vzdělávání . . . . . . . . 7.5 Lidské zdroje v terciárním vysokoškolském vzdělávání

121 124 126 132 133 141

8 Vzdělávání dospělých a distanční vzdělávání . . . . 8.1 „Vzdělávání dospělých“ a související pojmy . . 8.2 Mezinárodní komparace vzdělávání dospělých 8.3 Distanční vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

157 159 162 167

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

179 183 186 193

ČÁST III

Trendy a problémy vzdělávání v mezinárodním kontextu 9 Vzdělávání a sociální stratifikace . . . . . . . . . 9.1 Problém „rovnost příležitostí ke vzdělávání“ 9.2 Vzdělávání a vliv sociálního původu . . . . . 9.3 Elitní vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

6

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 7 — #4

i

i

10 Jednotná škola, nebo selektivní vzdělávání? . . . . . . . . 197 11 Interkulturní faktory ve vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . 207 12 Cizí jazyky v evropských vzdělávacích systémech . . 12.1 Cizí jazyky v školních kurikulech . . . . . . . . . 12.2 Cizí jazyky v českém vzdělávacím systému . . . 12.3 Evropanství a diskutabilní problémy vzdělávání v cizích jazycích . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úvaha na závěr

. . . 217 . . . 218 . . . 223 . . . 228

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241

Příloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 Mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání – ISCED 1997 247 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261

7

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 8 — #5

i

i

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 9 — #6

i

i

Seznam tabulek

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Srovnání dosažené úrovně vzdělání v České republice a Evropské unii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Míra účasti 4letých dětí v preprimárním vzdělávání . . . 59 Průměrná délka preprimárního vzdělávání . . . . . . . . 60 Věk zahajování primárního vzdělávání . . . . . . . . . . 74 Primární a povinné vzdělávání v evropských zemích . . 76 Celkový čas vzdělávání dětí (věk 7–14 let) v zemích OECD 81 Distribuce času pro předměty základního vzdělávání v zemích OECD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Velikost tříd podle počtu žáků . . . . . . . . . . . . . . . 87 Organizační formy ve vyučování čtení (4. ročník primární školy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Počet žáků připadajících na jednoho učitele . . . . . . . 92 Délka praxe učitelů a vzdělávací výsledky žáků (matematika) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Podíl studujících na středních školách v obyvatelstvu evropských zemí (1931/1932) . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Podíl osob s dokončeným vyšším sekundárním vzděláním v populaci zemí . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Míra absolvování vyššího sekundárního vzdělávání u 20–24letých . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

9

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 10 — #7

i

15 16 17 18

19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

Všeobecná a odborná/profesní příprava ve vyšším sekundárním vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podíl mladých lidí připravujících se v odborných programech vyššího sekundárního vzdělávání . . . . . . Struktura učebních plánů ve vyšším sekundárním vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poměr studujících v univerzitním a neuniverzitním sektoru terciárního vzdělávání: Česká republika a Nizozemsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Postupy výběru pro přijímání na vysoké školy . . . . . . Počet nově přijatých studentů v českém terciárním vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Míra graduovanosti v terciárním vzdělávání v zemích OECD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Absolventi terciárního vzdělávání v ČR . . . . . . . . . . Míra účasti dospělých v dalším vzdělávání . . . . . . . . Účast ve vzdělávání a profesní přípravě dospělých v zemích EU (data jsou uváděna v procentech) . . . . . . Sociální struktura studujících středních a vysokých škol: Československo (1973–1988) . . . . . . . . . . . . . Elitní české vysoké školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výsledky německých žáků v testech PISA 2000 . . . . . . Časová dotace pro cizí jazyky v povinném vzdělávání (ISCED 2) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Počet vyučovacích hodin pro první cizí jazyk v povinném vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozložení cizích jazyků, které se učí žáci v evropských zemích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Počet českých žáků základních škol učících se cizí jazyk Důležitost přisuzovaná cizím jazykům v zemích OECD . Kvalifikovanost učitelů němčiny v základních a středních školách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výsledky českých žáků v angličtině a němčině . . . . . .

i

112 112 116

130 135 147 149 150 164 167 190 195 201 220 221 222 227 231 235 236

10

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 11 — #8

i

i

Seznam definic

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Srovnávací pedagogika (Comparative and International Education Society) Srovnávací pedagogika (Jůva, Liškař, 1982) . . . . . Srovnávací pedagogika (Brickman, 1992) . . . . . . Srovnávací pedagogika (Noah, 1985) . . . . . . . . Srovnávací pedagogika (Theisen, Adams, 1990) . . Srovnávací pedagogika (Schaub, Zenke, 2000) . . . Preprimární vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . Primární vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . Základní vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyšší sekundární vzdělávání . . . . . . . . . . . . . Vzdělanost obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . Terciární neuniverzitní vzdělávání . . . . . . . . . . Vyšší odborná škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vzdělávání dospělých . . . . . . . . . . . . . . . . . Distanční vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . Další vzdělávání dospělých . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

30 34 35 35 36 36 55 72 73 99 108 126 128 159 161 163

11

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 12 — #9

i

i

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 13 — #10

i

i

Seznam explorativních bloků

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Vzdělanostní struktura pracovní síly v ČR a v Evropě Program studia srovnávací pedagogiky (Boston University) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Evropský výzkum předškolní výchovy . . . . . . . . . Postoj Švýcarů k odborné přípravě učňů . . . . . . . Neuniverzitní vysoká škola v Československu ve dvacátých až třicátých letech 20. století . . . . . . Problém při komparaci českého a amerického terciárního školství . . . . . . . . . . . Problematické komparativní šetření o vzdělávání dospělých v zemích OECD . . . . . . . . . . . . . . . . Elitní vysoké školy ve Finsku a v Československu . . . Charakter českého vzdělání ve srovnání s Evropou .

25 42 67 113 128 144 165 194 208

13

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 14 — #11

i

i

i

i i

i

i

i prucha — 2006/9/4 — 16:34 — page 15 — #12

i

i

Předmluva

Jaké bylo a jest české vzdělání? A jaké má býti za nového stavu věcí? Co je na českém vzdělání zvláštního? Kterým jiným typům vzdělanostním v Evropě se podobá a kterým je nejvzdálenější? To jsou otázky, jež se pokoušel objasňovat již před osmdesáti lety František V. Krejčí v knížce České vzdělání (1924). Vytyčil tím vlastně problémy, jež jsou dnes součástí zkoumání v jedné oblasti vědy zvané srovnávací (komparativní) pedagogika. Ta má velkou závažnost v důsledku toho, že role vzdělávání v současné civilizaci vysoce vzrostla, a proto je důležité objasňovat, jak je utvářeno a jak funguje v různých zemích. Nejen vědci, ale také politici, ekonomové, širší veřejnost se zajímají o to, jak se vzdělává mládež i dospělí v jiných zemích, za jakých podmínek a s jakými výsledky fungují vzdělávací systémy v zahraničí a v jakém světle se při mezinárodním srovnávání jeví český vzdělávací systém. Na tuto situaci reaguje předložená knížka. Vznikla hlavně z potřeby objasnit základní profil srovnávací pedagogiky českým čtenářům – zejména studentům pedagogických a společenskovědních oborů, učitelům a manažerům škol, politikům v oblasti vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů i zainteresované veřejnosti. Knížka se jeví potřebnou i z toho důvodu, že v české odborné literatuře neexistuje

15

i

i i

i