Jamieho blog neděle 21. srpna Měl jsem dojem, že abyste v jednadvacátém století zaujali příslušnici opačného pohlaví, musíte se napojit na její ženskou stránku, otevřeně vyjadřovat své city a být „empatický“ k jiným lidem (ať už to sakra znamená cokoli). Ukázalo se však, že všechno, co jsem musel udělat, abych si vydobyl další rande s půvabnou Laurou McIntyreovou, bylo pohrozit jinému muži zbitím. Kdo říká, že je kavalírství mrtvé, no? Po debaklu s fajitas, jsem se snažil sám sebe přesvědčit, že Laura za ty trable vlastně ani nestojí – a že nevadí, když už ji nikdy neuvidím. Byly to kecy, samozřejmě. Ve skutečnosti jsem na Lauře visel, ať se mi to líbilo nebo ne. Poprvé jsme si to přiznal jednou večer, když jsem byl ve městě s Ryanem a uviděl, jak Lauru napadl nějaký čurák v laciném obleku. Nejsem od přírody násilnický (ani zvlášť odvážný) člověk, když jsem tedy hodil opatrnost za hlavu a šel do toho, dokazovalo to, jak moc na ni beru. Díkybohu to nebyl žádný přeborník v judu, který dokáže vzepřít půl tuny a půlkami svého zadku louská vlašské ořechy. K jednání mě pobídl výraz strachu v Lauřiných očích. 186
Laska_text_cz.indd 186
01.10.13 15:26
Lásko, kde jsi?
V momentě, kdy jsem ho uviděl, mě zachvátil jakýsi zlý rozhořčený vztek, který mě prohnal konfrontací až ke šťastnému rozuzlení – a na druhé straně k úleku, vyjádřenému pocitem Co jsem to, doprdele, právě udělal? Znáte to, když jen tak tak uniknete vážné tělesné újmě a nemůžete se ubránit úvahám o tom, co se mohlo stát. Když se mi zklidnilo srdce a přestal se mi svírat zadek, zapředli jsme s Laurou docela rozumný rozhovor. Střeva v pohybu ani odpadkový koš jsme nevytahovali. Já si dál upevňoval pozici jejího rytíře tím, že jsem jí nabídl odvoz domů. Jen to trochu pokazili Ryan s Isobel pronášející o Lauře a mně nějaké neuctivé poznámky, které jim v jejich opilosti připadaly geniálně komické, byly však zatraceně trapné. Opravdu jsem ty dva neměl seznamovat. Jenže jsem musel něco udělat, aby mi Isobel přestala posílat textovky, a Ryan byl vždycky na „samorostlé“ holky, takže to v té chvíli vypadalo jako dobrý nápad. Jen kdybych nemusel poslouchat řeči o jejich sexuálním životě. To jsem hned po jídle. Jednou jsem Isobel s Ryanem vyhodil z auta před domem její mámy – a oni na rozloučenou křičí: „Ahóój! Jdi na to, Newmane!“ a „Bacha! Vystříkal se na Ježíše!“ – jak bylo pak příjemné projíždět tichými ranními ulicemi. Lauřina voňavka se krásně trefila do mého vkusu, a tak je těžké zůstat na správné straně silnice. Umíte si představit, jak jsem byl překvapený, když mě požádala o další rande. Soudě podle to, jak se tvářila, když to navrhovala, myslím, že pěkně překvapila 187
Laska_text_cz.indd 187
01.10.13 15:26
Nick Spalding
i sama sebe. Nechtěl jsem jí však dát možnost, aby vycouvala, a okamžitě jsem souhlasil. Zdá se, milí lidé z blogosféry, že zhojení následků toho, že jste někomu způsobili chronickou otravu jídlem, spočívá v jeho záchraně před opilým sexuálním maniakem. Nevím, budete-li někdy nuceni téhle drobné rady prakticky využít, nemůžete však říct, že jsem vám ji nedal. Tak dobře – kdy bude to třetí rande? Určit termín je obvykle snadné. Už se potvrdilo, že o sebe máte zájem, a třetí setkání je vlastně jen záminkou, abyste se spolu sešli v prostředí vhodném pro muchlování. Moje situace s Laurou však byla bohužel poněkud zvláštní. Bylo to samozřejmě třetí rande, ale vzhledem ke katastrofě toho druhého jsem cítil, že z mé strany je třeba větší úsilí, abych zajistil, že mi „debakl s fajitas“ zcela odpustí. To znamenalo utratit slušnou částku za zajímavou a vzrušující akci, která by nás sblížila – přitom ji nevystrašila přespřílišnou romantičností. Myslíte si snad, že dobrý by byl výlet na kolech do přírody s následným občerstvením v hospodě? A co nějaká show v Londýně? Muzikál? Či snad něco méně obvyklého, ale potenciálně obohacujícího jako kurs keramiky? Koneckonců, u Patricka Swayzeho ve filmu Duch to fungovalo, ne? Můžete uvažovat o těchto i dalších věcech, ani na vteřinku však, prosím, nezapomínejte, že jsem kolosální idiot. Ve své nekonečné moudrosti jsem rozhodl, že večer strávíme na motokárách. Ano, čtete dobře – na motokárách. 188
Laska_text_cz.indd 188
01.10.13 15:26
Lásko, kde jsi?
Zpanikařil jsem, jak vidno. Jízdě na kole počasí moc nepřálo, dobrý muzikál nepoznám, i kdyby mě kousnul do zadku a pak o tom zpíval; a kdybych se pokusil o keramiku, určitě bych vyrobil obří falus. Asi týden předtím jsme si v práci povídali. Někdo se zmínil o tom, jaká sranda byla loňská akce na místní motokárové dráze. Připadalo mi to jako skvělý nápad, proto jsem tam zavolal a v jízdách pro veřejnost zamluvil dvě místa. Když mám možnost, sleduju formuli 1, a tímhle se zatím nejvíc přiblížím tomu, abych byl jako Jenson Button. Rozhodně vás nepřekvapí, že Lauru celá ta věc tolik nenadchla. „Motokáry?“ hlesne do telefonu, když jí vykládám o svých plánech. Z tónu jejího hlasu se zdá, že to není její šálek čaje. Zarputile trvám na svém, protože jakmile dostanu nápad, těžko se ho vzdávám bez ohledu na sílu odporu. „Jo! Bude to velká legrace.“ „Ehm…, dobře,“ snaží se, aby to znělo pozitivně. „Tak to je něco jiného.“ Pochyby v jejím hlase se mnou trhnou. Sdělím jí, kde se sejdeme, a zavěsím, abych začal zoufale lomit rukama. Tohle je další z legendárních hazardních rande-her Jamieho Newmana. Jelikož ta poslední skončila tím, že jsem si musel do kuchyně pořídit nový koš, nejsem si zcela jistý, zda se tahle vyplatí. Setkáváme se v pátek večer před „Zábavnými motokárami“. Stihl jsem to pro nás zamluvit až na půl desátou, takže to bude pěkně krátké rande, ať už dopadne 189
Laska_text_cz.indd 189
01.10.13 15:26
Nick Spalding
dobře nebo ne. Laura vypadá nervózně. Já taky, ale asi z jiného důvodu. „Nikdy jsem nic takového nedělala,“ povídá mi Laura. „Ani já ne. Ale kdo nic neriskuje, nic nezíská, ne?“ „Hm.“ Jde za mnou dovnitř, procházíme k pokladně, obrovské plechové skladiště je plné hukotu motorů motokár. „Nazdar,“ zdravím vedoucího dráhy, který stojí za přepážkou. Je asi v mém věku a má výraz člověka, který ví, že to v jedné chvíli dopadlo příšerně, ale nemůže si přesně vzpomenout kdy. „Můžu pomoct?“ ptá se s nadějí, že řeknu ne. „Jo. Zamluvil jsem hodinu pro dvě osoby. Na jméno Newman.“ Chlápek zvedne pero a žádá nás o podpisy. Napíšeme svoje jména na list papíru, kde je drobným písmem vytištěno pár odstavců – sepsaných bezpochyby tak, aby společnost zprostily jakékoli viny, pokud by jeden z nás přišel na dráze o hlavu. Pak ukáže na šatnu, která je po cestě, a my zamíříme obléct si závodnické kombinézy. Oproti oblečení jezdců formule 1, vypadá tohle jako pro přerostlé dítě. Nikdy jsem kombinézu nenosil, je to tedy pro mě nová zkušenost. Když Laura vstane a zkříží ruce přes rozpínavou látku, věnuje mi nepopsatelný pohled. „Necítím se zrovna jako Lewis Hamilton,“ poznamená. „No…, kdyby mu byly dva roky.“ Strčí si palec do pusy a zašilhá. 190
Laska_text_cz.indd 190
01.10.13 15:26
Lásko, kde jsi?
„Nevypadáme moc hezky, co?“ říkám a vyzkouším pár rychlých dřepů. Laura se k tomu improvizovanému cvičení přidá a za chvíli oba řičíme smíchy nad dřepy a skoky, které v našich nadměrných kombinézách provádíme. Vybavení ještě doplníme přilbami, takže oba jsme teď jako ty figurky s kývacími hlavičkami, co si lidi dávají na palubní desku. Zatímco pořád skáču, začnu hlavou kymácet sem a tam jako šílenec, takže Laura párkrát zafrká smíchy. „Můžeme jít, ne?“ řekne vedoucí s hlavou ve dveřích a kouká na nás, jako bychom se zbláznili. Rychle s Laurou zvážníme. „Ó ano,“ odpovím. „Přepínám.“ Nevím, proč jsem začal mluvit jako bojový pilot. Ale k té přilbě a tomu všemu se to hodí. Vedoucí mě sjede zničujícím pohledem a otočí se k odchodu. Jdeme s Laurou za ním jako zlobivé děti. Laura začne kvílet jako malý capart (naštěstí to tlumí přilba) a cestou k dráze se kolébavě batolí. Napodobím ji, což se vůbec nelíbí zjevně nasupeným pořadatelům, kteří stojí opodál a čekají na nás, aby se s tím sakra moc nepárali. Následuje desetiminutová oblbující přednáška o bezpečnosti, přednášená monotónním hlasem našeho otráveného hostitele. Když připomíná, kde jsou toalety, už skoro ztrácím vůli k životu. Pak je ale řečnění definitivně u konce a může začít zábava. V následující hodině (za kterou jsem musel zaplatit nemravné peníze, měl bych dodat) jsem toho o Lauře 191
Laska_text_cz.indd 191
01.10.13 15:26
Nick Spalding
McIntyreové zjistil mnohem víc, než bych dokázal, kdybychom provozovali něco obyčejnějšího jako třeba jízdu na kole nebo keramiku. Trochu soutěžení protkaného mírným nebezpečím mohu k odhalení skutečné povahy člověka vřele doporučit. Ještě ani nejsme venku z boxů a Laura už do mě zezadu naráží, abych prý sebou hnul. Veškeré stopy nervozity, které po našem příchodu projevovala, jsou nadobro pryč. Laura zřejmě trpí nějakým typem rozdvojení osobnosti způsobeným zvukem zážehu dvoutaktního motoru. V jednu chvíli je to zářivá krásná blondýnka s vyzývavým úsměvem a vzápětí je z ní Šílený Max s problémy se sebeovládáním. „Jedeš jak s hnojem!“ křičí a žene se předjet mě, zatímco pozvolna projíždím zatáčku. Naše motokáry do sebe narazí, což mě rozkolísá, a než se vzpamatuju, Laura prosviští kolem. Vzhledem k tomu, že se jí pořád ještě snažím vynahradit tu otravu jídlem, měl bych ji asi nechat, ať mě předjede. Jenže jsem heterosexuální muž, a tudíž když sedím ve strojově poháněném zařízení, nedokážu dopustit, aby byla ženská lepší než já. Kdybych to udělal, ponížilo by to veškerý mužský rod. Klesající rudou mlhou vyrážím za svou známostí – pardon, svým protivníkem – v sázce je hrdost celého mužského druhu. Následujících čtyřicet pět minut mého života je až absurdně ponižujících. Laura mě předjíždí o kolo. Dvanáctkrát. Zdá se, že v Lauře McIntyreové jsem narazil na nějaký dosud neznámý talent na automobilové závody, který mé sviště192
Laska_text_cz.indd 192
01.10.13 15:26
Lásko, kde jsi?
ní na kolech vrhá do naprosté hanby. Je přímo skvělá. Zatímco já, ve snaze vybrat zatáčku, motokáru skoro pokaždé v jakékoli rychlosti přetočím, ona přidává a ubírá plyn jako profík a všechno má dokonale sladěné. Je zřejmé, že při soupeření se z Laury stává naprosto jiná bytost… Takovou bych v temné uličce potkat nechtěl. Pokaždé, když se kolem mihne, aby mi nandala další kolo, jsem vystaven urážce nebo urážlivému gestu, vždycky je sprostší než to předchozí: První kolo: posměšné zamávání. Druhé kolo: „Zrychli, Jamie!“ Třetí kolo: „Sešlápni ten zatracený pedál!“ Čtvrté kolo: vyplázne jazyk. Páté kolo: „Moje babička je rychlejší než ty!“ Šesté kolo: „Ty cucáku!“ Sedmé kolo: vztyčený prostředník. Osmé kolo: „Vole!“ Deváté kolo: „I ty neřáde!“ Desáté kolo: náznak onanie. Jedenácté kolo: dvojitý náznak onanie. Dvanácté kolo: dvojitý náznak onanie; vyplazený jazyk. „Jsi zasraný hovno!“ Jakmile bzučák ohlásí konec naší hodiny, cítím se tak zženštile, že bych mohl klidně mít šatečky a copánky. Když se dosunu do boxů, Laura vyskočí z motokáry a začne předvádět podivný vítězný tanec. Střídavě při něm na mě kroutí zadkem a skáče kolem jak šus, při193
Laska_text_cz.indd 193
01.10.13 15:26
Nick Spalding
čemž zpívá, jaký jsem to kus sraba. Stojím tam a pozoruju, že má přitom na tváři smutný úsměv. Měl bych se cítit příšerně. Měl bych se cítil zahanbeně. Jenže já jsem si docela jistý, že se právě zamilovávám. Tady ta krásná holka – ochotná dát mi druhou možnost poté, co jsem ji málem zabil – je tak naprosto v pohodě, že ze sebe před mužským, s kterým se setkala třikrát v životě, a houfem otrávených pořadatelů dokáže dělat úplného blba. Hergot, vždyť já si ty její sprosťárny na dráze užíval. Nikdy jsem nepoznal nikoho takového jako ona. Je úžasná! A doprdele, jsem v průšvihu. Když se zbavujeme kombinéz a přileb, Laura mi pořád spílá kvůli mým řidičským schopnostem. Zamíříme ven k našim autům a ona začne brát v potaz další aspekty mé mužnosti včetně obecné sportovní zdatnosti, fyzické síly a dokonce mého umění v posteli. Mám pocit, že mi tím oplácí ponížení z příhody s fajitas a (víceméně) rád ji nechávám, ať se vypovídá. Navíc je dost srandovní a já si nemůžu pomoct, abych se nesmál. „Budeš chtít pár rad na cestu domů, Jamie?“ řekne, když otevřu dveře svého auta. „Neradi bychom, abys havaroval, jen co vyjedeš z parkoviště, víš?“ „Ha ha. Teď teda mou sebeúctu moc nepovzbuzuješ, holka.“ Laura předstírá příšerný utrápený výraz. „Óch. Majinký Jamie má sám ze sebe špatný pocit?“ pokračuje 194
Laska_text_cz.indd 194
01.10.13 15:26
Lásko, kde jsi?
tím nejsměšnějším dětským hlasem, jaký jsem kdy slyšel. „Dej si pohov, McIntyreová.“ „Jo?“ Laura se vztyčí do svých sto sedmdesáti centimetrů a pokročí vpřed. „A co uděláš, když ti nedám, Newmane?“ Ve starobylém gestu vzdoru si dá ruce v bok a vypne prsa. Nikdy v životě jsem nechtěl nikoho víc políbit. „Asi budu muset dokázat, že moje motokárové umění nemá na mou mužnost žádný vliv.“ „No dobře… A jak to chceš přesně…“ Házím opatrnost za hlavu a jdu si pro pusu. Naštěstí pro mě (a pokračování tohoto blogu) ji opětuje. Pro první muckání to není zrovna nejromantičtější prostředí – na temném parkovišti v průmyslové zóně opřeni o Nissan Micra s promáčklým blatníkem – ale pořád je to deset z nejlepších minut mého života. „Dobře,“ prohlásí nakonec polohlasně a odtáhne hlavu. „To pro jeden večer stačí, kamaráde.“ Zklamaně fňuknu. „Tak jo.“ Vlastně se to dalo čekat. Ženy jsou jako příšery z dobrých filmových hororů. Nerady dávají příliš mnoho příliš rychle. Všechno spočívá v pomalém postupu a záblescích dráždivosti, které vás drží v napětí, což vede k vzrušujícímu vyvrcholení, když nakonec toho žraloka spatříte pořádně a Robert Shaw je překousnut vejpůl. Přirovnání patrně děsné, ale doufám, že jste se dovtípili. „Jsem celá ztahaná z toho, jak jsem tě na dráze zvoch195
Laska_text_cz.indd 195
01.10.13 15:26
Nick Spalding
lovala,“ pokračuje Laura a odtahuje se ode mě a gigantické erekce, kterou teď vystavím na odiv. „Můžeš mě vochlovat na…“ „Opovaž se jen pomyslet, že bys tu větu dokončil,“ říká mi. Jo. Jsem zamilovanej. Já chudák. „Jedu domů dát si před spaním nádhernou koupel. Smrdím naftou.“ „Mně krásně voníš. Kdy tě zas uvidím?“ „To ještě nevím. Jsem zavalená prací. Ale zavolám ti.“ Laura vskočí do svého auta a nastartuje. „Nehledě na to, že jezdíš pomaleji než starci při sexu, jsem si to dnes večer opravdu užila, Jamie.“ „Já taky, Lauro.“ „Líbáš určitě líp než vybíráš zatáčky. Brzy ahoj.“ Vyplázne jazyk a krátce zašilhá. „Srabe!“ A je pryč. V malém pošramoceném nissanu zmizí v rychlosti z parkoviště, jako kdyby pořád ještě seděla v motokáře. Stojím tam ještě pár minut, na tváři přihlouplý úsměv. Asi bych tam zůstal déle nebýt toho, že si vedoucí dráhy přišel ven zakouřit a zle na mě pohlížel. Dneska večer mi to ženská pořádně nandala – ve více směrech. Někteří chlapi by to asi neunesli. Já nemohl být šťastnější.
196
Laska_text_cz.indd 196
01.10.13 15:26
Lauřin deník 28. srpen, neděle Milá maminko, uspořádat čtvrté rande bylo na mně. Nemohla jsem pořád očekávat, že se bude starat Jamie. Bůh ví, s čím by přišel příště. Opravdu jsem neměla chuť strávit den horolezectvím nebo lovem žraloků. Tohle je trochu nefér. Motokáry jsem si přes počáteční výhrady nakonec opravdu užila. Po Tomovi a jeho ultralehkém letadle na jaře jsem si nebyla jistá vhodností jakékoli činnosti, při níž musím mít helmu, nakonec jsem však ráda, že jsem souhlasila, protože to bylo ono. I když to odhalilo tu moji část, kterou jsem nikdy předtím neviděla – a kterou ani znovu vidět nechci. Posledních pár dní jsem byla hodně opatrná a snažila se nedostat pokutu za překročení rychlosti. Kdykoli teď vidím zatáčku, chtěla bych ji projet s nohou na plynu. Zároveň jsem se přistihla, jak nadávám na ostatní řidiče a dělám na ně neslušná gesta. Možná to bude v blízké budoucnosti chtít nějakou poradnu. Každopádně jsem prohlásila, že s nápadem pro naše čtvrté rande přijdu já. Nakonec je 21. století, 197
Laska_text_cz.indd 197
01.10.13 15:26
Nick Spalding
takže ženy by měly smět určovat tón večera stejně často jako muži. Bohužel jsem ale nedokázala vymyslet, co bychom mohli dělat. Stín večera s fajitas nad námi visí pořád, takže jídlo nepřicházelo v úvahu. Bowling nemůžu vystát – a protože je Jamie typický chlap, pochybovala jsem, že by se mu líbila dlouhá romantická procházka venkovem. Hmmm. Tak tedy kino! Ano, vím, že je to hloupé, ale já vlastně chtěla jen znovu ochutnat jeho úžasně měkké rty, a tak jsem kašlala na to, co se bude dít předtím. Výběr filmu nebyl také důležitý, takže jsem kurzorem jen letmo přelétla na místní program a uviděla něco s názvem Těsné pouto. Vypadalo to jako thriller, což bylo perfektní. Žádná romantická komedie pro holky, kterou by nesnášel, a taky žádný přiblblý akční film, při kterém bych se po pěti minutách unudila k smrti. Vybrala jsem malé kino na nábřeží, kde dávají nezávislé filmy. Multikina nemůžu vystát – částečně kvůli smradu žluklého popcornu, ze kterého se mi zvedá žaludek, a částečně proto, že touto dobou jsou k prasknutí narvaná lidmi, kteří se jdou podívat na nejnovější kasovní trháky. Kino Harbour je daleko lákavější. Scházíme se venku na parkovišti a já musím odolávat pokušení políbit Jamieho už tady. Ale nikdo nechce být snadno k mání, proto ho nechávám, aby mě jen letmo políbil na tvář a jdeme dovnitř. Když říkám pokladní o dva lístky na Těsné pouto, věnuje mi pobavený pohled. Už tehdy jsem si měla uvědomit, že 198
Laska_text_cz.indd 198
01.10.13 15:26
Lásko, kde jsi?
něco nehraje. Ale protože jsem příliš zaměstnaná tím, jak hezky Jamie voní, jejímu výrazu nevěnuji pozornost. Jamie stojí přímo za mnou, a ať se navoněl čímkoli, podlamují se mi z toho kolena. „Mělo to dobré kritiky?“ ptá se mě, když odcházíme od pokladny. „Ehm. Jo. Jo, mělo,“ odpovídám. Nemám ani ponětí, jestli byly kritiky dobré nebo ne. A taky je mi to jedno. Pokud můžu v tmavé místnosti sedět hezky vedle Jamieho, jsem šťastná. Usazujeme se do křesel. Je tu s námi jen pár dalších lidí. Samí mužští – další důležitá nápověda, která mi ale díky Jamieho vodě po holení zcela uniká. Film začíná rovnou bez reklam. Prvních pár minut vypadá neškodně. Neurčitým východoevropským městem prochází krásná dívka. Scény, kdy se potuluje po květinovém trhu, podbarvuje patřičně lehounká hudba. Poté se objeví velká černá dodávka a unáší ji. Vzrušující…, ale ne tak vzrušující jako to, že se Jamieho noha právě otřela o mou. Plátno ztmavne do černa. Potom se znovu objeví ta dívka, tentokrát připoutaná k židli. Je nahá. Do místnosti vstoupí dva muži. Hudba už není lehká a vzdušná. Muži se přiblíží k dívce a začnou se dít věci. Následujících několik minut mírně řečeno valím oči. I když to není úplně tvrdé porno, rozhodně se tam předvádí dost masa, hekání a tělních tekutin, aby to bylo na hraně. Je v tom i hnusný misogynní prvek, kvůli němuž se na sedadle vrtím skoro jako tenkrát 199
Laska_text_cz.indd 199
01.10.13 15:26
Nick Spalding
v Cheetah Lounge s hemeroidy. Bůhví, co si Jamie myslí. Výběru filmu jsem skoro nevěnovala pozornost, pokládala jsem to za vedlejší. Musí se domnívat, že jsem agilně rozhodla, že nejvhodnějším filmem pro naše čtvrté rande bude pochybné evropské sado-maso. Neodvažuji se pohlédnout mu do tváře. Ta moje musí být rudá. Úplně cítím, jak mi hanba sálá z tváří jako z kamínek. Nemám kam jinam bych se dívala než na plátno, kde teď jeden z džentlmenů pleská tu chudinku holku penisem po čele, zatímco ten druhý jí z nepochopitelných důvodů dává nohy do kbelíku. Netuším proč. Možná je galvanizovaná ocel pro Východoevropany sexy. Pleskání penisem pokračuje dalších pár vteřin. Nějak se nemůžu rozhodnout, jestli se to té dívce líbí, nebo ne. Ten druhý chlápek jí začne mýt v kýblu nohy ledovou vodou. Zároveň při tom rozvášněně masturbuje. Hudba v pozadí teď zní jako u houpaček. Jsem tím vším tak zahanbená, že se úplně nořím do sedadla, takže koleny narážím do sedadla před sebou. Koukni se na Jamieho. Podívej se, jak se tváří. Ne! To nemůžu. Musíš, ty krávo! Když se bude tvářit zhnuseně, je to špatné… Když se bude tvářit nadrženě, ještě horší. Pokradmu na něj očkem mrknu a děsím se, že uvidím, jak šilhá a slintá blahem – podobně jako ten týpek asi osm řad před námi. Ve skutečnosti Jamie brečí… smíchy, tak je to. Je to jeden z těch tichých smíchů, které skoro bolí. Drží 200
Laska_text_cz.indd 200
01.10.13 15:26
Lásko, kde jsi?
se za boky a vypadá, jako by mu někdo do zadku strčil koště. Po tvářích mu tečou slzy a vydává vysoké pisklavé zvuky, jak se snaží tlumit smích, aby nerušil všechny, co film hltají – a jimž se určitě líbí každá vteřina toho pleskání penisem. Jak všichni víme, smích je nakažlivý. Tváře mi rychle červenají, teď ale potlačovaným veselím k popukání, ne studem. Oba to v sobě dokážeme zdárně držet, jenže po pár minutách ten pleskač penisem řekne s těžkým polským přízvukem oné dívce, že je „ptákoholik“. Nikdy v životě jsem se tolik nesmála. Už ani nepomáhá, že ten druhý chlap teď dívce cucá prsty u nohou, jako kdyby na tom závisel jeho život, zatímco se zároveň tenisovou raketou mlátí přes masitý zadek. Za doprovodu sboru naštvaných sykajících hlasů vyskočíme s Jamiem ze sedadel. Myslím, že nic nevyruší člověka tolik jako párek idiotů chechtajících se jako blázni. S výbuchem smíchu vystřelíme ze sálu. Rozchechtaný Jamie se musí na chvíli zhrouceně opřít o zeď a já si musím opodál sednout na židli, abych popadla dech. „Proč… Proč ses domnívala, že bychom měli tohle vidět?“ ptá se mě. „Já myslel, že jsi říkala, že je to dobré?“ „Lhala jsem! Já… Já se na kritiky nedívala.“ „Vážně? Neříkej?“ Jamie si utírá slzy. „Hrozně rád bych je ale viděl,“ pokračuje, rukou dělá, že píše, 201
Laska_text_cz.indd 201
01.10.13 15:26
Nick Spalding
a přitom prozpěvuje: „Měli byste letos zhlédnout ten film s chlápkem, co plácá holku penisem po hlavě, jděte na něj! Pět hvězdiček!“ To ve mně vyvolá další záchvat smíchu. Dostatečně se zklidníme a vypadneme, až když na nás vystartuje ženská z pokladny, abychom byli zticha. Když se náš zážitek z kina tak zkrátil, rozhodli jsem se zapadnout do nejbližší hospody, kde se mi Jamie dál nemilosrdně posmíval, že jsem ho pozvala na porno. Poté, co jsem mu minule vytřela zrak na motokárách, si nejspíš užíval odplaty. „No, Lauro,“ naklonil se ke mně a vzal mě za ruku, „jestli je tohle způsob, jak jsi mi chtěla naznačit, že si ráda necháš cucat nohy, mohla jsi mi to prostě říct.“ „Jdi se vycpat.“ „A jestli tě to vzrušuje, můžu samozřejmě koupit párek a plácat tě s ním po hlavě. Není to úplně to samé, ale je to teprve naše čtvrté rande.“ Vymýšlení podobných vtípků mu vydrží dalších patnáct minut, pak mě to přestane bavit, umlčím ho tím, že si k němu přistrčím židli – a dám mu dlouhatánský polibek, který rozhodně probudí ten jeho párek. Upřímně řečeno, šukala bych hned. Existuje-li však nějaká zaručená ženská metoda, jak zjistit, jestli chlap stojí za to, je sledovat jeho reakce, když se ještě malinko oddálí chvíle, než se ženská svlékne a zapotí. Rozešli jsme se na parkovišti poté, co jsme si to skoro rozdali na jeho mondeu. Byli jsme jak dva nabuzení puberťáci, kteří nemají kam jít. Kdokoli 202
Laska_text_cz.indd 202
01.10.13 15:26
Lásko, kde jsi?
z obecenstva filmu Těsné pouto by se nejspíš rád podíval i na nás. Ovšem za předpokladu, že bychom oba měli na hlavách kbelíky. Cestou domů mi bylo jasné, že až se s Jamiem uvidíme příště, dojde na všechno. Musela jsem se jen rozhodnout pro způsob, jak se to má v mé režii stát. Jako vždy, mám tě ráda a chybíš mi, mami. Tvá velice rozptýlená dcera Laura
203
Laska_text_cz.indd 203
01.10.13 15:26
