Jaký by mě l být ekologický poradce? Libor Musil

Jaký by měl být ekologický poradce? Libor Musil

Ekologické poradenství se u nás pomalu, ale j i stě stává profesí. Skupina eko­ logických poradců , kteří se v posledních letech spontánně a bez speciální pří­ pravy dali do práce, se snaží získat odborné vzdělání a ustanovit vlastní školi­ cí středisko . V souvislosti s tím vyvstala otázka, "kým se vlastně má ekologic­ ký poradce díky systematickému školení stát?" Má získat dovednosti profesi­ onálního kazatele ekologické etiky, aby mohl lidi obracet na 'pravou víru' , nebo má být v střícným praktikem, který pomáhá lidem řešit jejich problémy způsobem, který je příznivý pro přírodní prostředí? Věc má více než jeden rozměr.

Nová specializace nebo změna

cílů

lidského jednání?

Výchozí otázkou je, zda má studium podpořit vznik ekologického poradenství jako specializované profese, nebo zda se má zaměřit na posílení schopnosti poradců porozumět situaci lidí a pomoci jim jednat v mezích únosných pro přírodní prostředí.

Na jedné straně je možné usilovat o vytváření specifické sady poznatků a do­ vedností, které by se staly vlastnictvím skupiny specialistů - ekologických poradců. Touto cestou by vznikal monopol profe sionálů na expertizu a pora­ denství v oblasti "ekologizace" lidských činností. Uznání takového monopolu spol ečností by umožňovalo efektivněj i čelit pokusům o využití značky "eko.. ." pro ekologicky lhostejné komerční nebo politické zájmy. Úsilí o vznik monopolu na výkon určitých činností je v průmyslové společnosti běžný ("normální") způsob, jakým se specialisté snaží získat uznání a spole­ čenské postavení. Monopolizace by proto umožnila ekologickému poraden­ ství získat status zavedené a prakticky užitečné, "aplikované" disciplíny. Eko­ log ičtí poradci by mohli účinněj i ovlivňovat některá rozhodnutí. Současně by se však vytvářela situace, ve které by lidé považovali ekologickou dimenzi svých každodenních problémů za sféru odpovědno sti ekologických poradců. Proces "ekologizace lidského jednání" by se tak spíše zpomalil, protože lidé by se začali spoléhat na specializované poradce tak, jako si zvykli přenášet odpovědnost za své zdraví na lékaře . Na druhé straně je možné zvolit za cíl zač lenění ekologického hlediska do kultury a jednání celé společnosti, Skupina ekologických poradců by se v tomto příp adě měl a stát "ohniskem", které by vstřebávalo a dále předával o myšlenky a informace důležité pro praktické začleňování ekologických hledi­ sek do postojů a chování lidí. Tato strategie nerií v průmyslové společn osti obvyklá a neumožnila by ekologickému poradenství získat prestiž uznávané aplikované disciplíny. Výhodou této strategie je, že neposiluje přesvědčen í veřejno sti o tom, že odpověqnost "za ekologii" je možné delegovat na profe­ sionály. Pokud by se touto cestou podařilo posílit sociální kontrolu respekto­ vání ekologických zájmů a hledisek, nebyla by to sociální kontrola prostřed ­ nictvím monopolu, nýbrž sociální kontrola prostřednictvím "rozptylu" ekolo­ gicky zdůvodněných hodnot a dovedností.

"Velká" nebo "malá" ekopolitika? Existuje představa, že rozhodující cestou k řešení ekologického problému je přijetí ekologického hlediska veřejným míněním a voliči, kteří mohou ovliv­ nit rozhodování vlády a zákonodárného sboru. Tato představa je založena na názoru, že ekologicky příznivá změna jednání lidí, má-li být účinná, musí na­ stat masově , což je možné jen tehdy, bude-li ji podporovat zákonodárství

Kdo chce měnit odborné v politické? Tak se ptalo (ne)blahé paměti Rudé právo 6.4.1 989 v článku věnovaném GabČíkovu. Obvinilo v něm Josefa Vavrouška, prezentuj í­ cího stanovisko Ekologické sekce biologické společnosti CSA V, ze zpolitizování odborné­ ho problému. Jaký byl Vavroušek na jaře 89 politik a Rudé právo odborný list snad (my, kteří j sme již tehdy o Vavrouškovi slyšeli) ví­ me... Proč se však vracet do dob (ne)dávno minulých? Zařazení některých nevládních ekologických organizací na známý-neznámý "BIS-ácký" seznam demokracii a státu nebezpečných subj ektů je prostou obranou vládnoucí skupi­ ny proti všemu; co může upozornit na její po­ chybení, by ť by ,jen" v péči o životní prostře­ dí. Díky okruhu sympatizujících odborníků prezentují nevládní organi zace stanoviska, která bývají nejen rozdílná od oficiálních, ale č asto i rel evan tnější. Tento fakt pak může stát vládnoucí strany ve volbách důleži té body. Jestliže se však "prokáže", že argumenty zpo­ chybňující n ěkteré kroky vládnoucí skupiny pocházejí z řad n epřátel demokracie a státu, je naopak vyhráno. Ztotožnění sebe sama s demokracií a právním státem svědčí o nabubřelosti vládnoucí skupi­ ny a možném zneužití státních institucí (BIS) ve prospěch opě tovného vítězství ve volbách. Možná opodstatněn é tvrzení, že náš stát nemá v tuto chvíli lepší alternativu vládnoucí skupi­ ny, však takto neobstojí, jako historicky již neobstálo jezuitské "účel světí prostředky". Každá doba svou má barvu či heslo a má i své žurnalisty, opěvující třeba napuš tění No­ vomlýnských nádrží nebo útočící na jiné ná­ zory. Tak jako je dobré asi zapomenout na ty "při ru d l é", je vhodné vzpomenout těch sou­ časných.

Karel Kříž 10. 4. 95 si v Lidových novinách ­ v článku "Děti země a šifra ekologie" - vzal na mušku ropácké oce n ění ministra Bendy: " ... Tento dobře cílený výběr svědčí o jednom ­ nejde o životní prostředí, jako spíše o ideolo­ gický pokus zdiskreditovat osoby... " Z udělení ceny Ropáka '94 ministru životního prostředí Bendovi, ve spojení s Ropáky '93 Dlouhým a Klausem, dovozuje K. Kříž ekol­ gická hnutí jako ideologického nepřítele. Pří­ značné je mírně arogantní užívání názvu hnu­ tí Děti Země s malým z (má se snad pochopit, že hnutí nejde o Zemi jako planetu?). Přesně v duchu hesla o účelu a prostředcích ignoruje Kříž jednoduchá fakta, která ostatně jeho čte­ náři nemohou znát, a obviňuje Děti Země z cíleného útoku na pana Bendu. Nutno uznat, že věrohodně. Cten ář totiž neví, že ce­

1

<. a politická moc. Tato strategie je zakotvena v názoru, že nikdo se ke změně neodhodlá sám a lidé se spíše budou řídit pravidlem: "Ať někdo zařídí, aby to udělali všichni najednou, ajá se přidám." Pokud by byla tato představa shle­ dána jako opodstatněná, bylo by třeba studenty ekologického poradenství ori­ entovat na takové techniky prosazování "ekologických zájmů ", jakými je hle­ dání politické podpory, "lobbying", přesvědčování, vyjednávání, reklama apod. Vůči představě, že se nositelem ekologické inovace musí nutně stát společen­ ství organizovaného státního celku nebo dokonce organizovaného sdružení všech států , existuje alternativa. Spočívá v pře svědčení, že subjekty ekologic­ kých inovací se mohou stát jedinci, rodiny, skupiny rodin, obce nebo jiná lo­ kální společenství , která - vedena různorodými motivy - budou díky změnám stylu svého života zvyšovat své šance na důstojný život ve zhoršujícím se pro středí a v ekologicky méně stabilní krajině. Větší soběstačnost v oblasti potravin a energie, schopnost zužitkovat pro své potřeby různorodé zdroje s nevelkou kapacitou, větší skromnost nebo menší nároky na pohodlí by těm­ to lidem a skupinám mohly umožnit adaptovat se tam, kde to pro jiné bude obtížné. Z tohoto hlediska je za rozhodující předpoklad ekologicky příznivé inovace lidského jednání považováno spoléhání na sebe sama, spíše než oče ­ kávání, " až to někdo zařídí". Pokud by bylo studium ekologického poradenství vedeno převážně touto představou, bylo by třeba soustředit pozornost studentů na porozumění moti­ vacím lidí a kulturám různých skupin. Cílem tohoto porozumění by měl a být pomoc těm, kdo hledají radu, jak se samo statně vyhnout pociťovaným ekono­ mickým, hygienickým nebo zdravotním rizikům, plynoucím z nestability ekologických poměrů v kraj ině. Takoví lidé dovedou sami najít informace o vhodných technologických postupech, nemusí se jim však podařit najít ta­ kový způsob praktického up l atnění zvolené technologie (například výroba elektrického proudu pod výpustí místního rybníka), který by neohrozil jimi uznávané hodnoty (například nekonfliktní vztahy se stavebním úřadem), zvy­

nu Ropáka uděluje komise, v niž jsou Děti jednim ze sedmadvaceti. Pikantni na tom je, že oni sami nedali panu Bendovi ani bod. N icméně v Lidových novinách to schy­ tali. Pan Kři ž prostě nechce vidět, že se jedná o anketu, v niž někdo jen výsledky jednoduše sečte , aniž dá přede m ideologický návod. I on, zřej mě ve viře v nenahraditelnost sou­ časné vládnoucí skupiny, sbirá pro ni body ideologizací poukazu na chyby, kterých se ministr Benda dopustil již n e počitaně. Ostat­ ně, jistě si vzpomeneme na pohádky o tom, jak chyby těch u vlády existuji jen v nepřátel­ ské pro pagandě. Zatím nejtěžší kalibr vytáhl 20.4.95 ve Svo­ bodném slově Milan Storek. Jeho odhalení ve sloupku "Atomové vydírání" již zjevně evo­ kuje ony (ne)dávné doby. Téměř by se chtělo říci , že se jedná o čl áneček starý deset let, v němž se pouze mírně poměnil i úči nkující. Ruská strana se podle Storka snaží vyšacho­ vat firmu Westinghouse z dostavby jaderné elektrárny v Temelíně. Což je věc celkem snadno uvěřitel ná · i pochopitelná. Protože však ekologická hnutí nesouhlasí s Temelí­ nem a tudlž ani s Westinghousem, bál by se tento apologet jaderného, protože vládního, programu "", vlivové agentury KGB uvn itř ne"kterých struktur tzv. ochránc ů životního prostředí a ekologických hnutí...... Paralela s teorií západních diverznfch centrál a totožnost v o značov án í nepohodlných sku­ pin přív l astke m "takzvaných" je do očí bijící. Na takto pojatý sloupek je sa mozřejmě na­ prosto zbytečné odpovídat jakoukoliv odbor­ nou argumentací. Přepolitizován í a hlavně ideologizování názo­ ni tiskem a státními strukturami zatlačuje ekologická sdrůžení do nucené opozice nejen v otázkách životního prostředí, ale i ve vě­ cech politických. Má snad opět platit, že změ­ na v chápání problematiky prostředí je pod­ míněna změnou politického systému? Je otáz­ kou, zda by ekologické hnutí přiv ítalo po vol­ bách vládu v čele se sociální demokracií a zcela určitě by nepodpořilo vládu ještě le­ vější. Situaci i vládnoucí skupině by pak pro­ spělo poznání, že konstruktivní diskuze na demokratické platformě nebude možná, do­ kud ti napravo budou používat stejných me­ tod, jako ti dřive vládnoucí i píšící z extrém­ ního leva. Michal Franek Země

Kým se má stát ekologický poradce d{ky syste­ matickému školení - má získat dovednosti pro­ fesionálního kazatele ekologické etiky, nebo má být vstřícným praktikem, pomáhajícím li­ dem řešit problémy způsobem příznivým pro ti· votníprostředl7. Foto lbra lbrahimovič

2

klosti (například preference výstavby rodinného domku před prací na obec­ ním majetku) nebo organizaci dané skupiny (například respekt vůči starosto­ vi, který prosazuje kontroverzní projekt). Pro tyto jedince nebo skupiny může být užitečné, získají-li od ekologických poradců radu, jak vyjednávat se stát­ ními úředníky, kde sehnat peníze na svůj projekt apod. Smyslem užití techni­ ky lobování nebo vyjednávání by v tomto případě nebylo vytvoření politické­ ho tlaku na respektování ekologických zákonů, ale podpora uskutečnění kon­ krétních projektů ekologicky příznivých inovací. Dílčí

~

ff

dovednosti nebo celostní pohled na situaci v krajině?

Ekologický poradce může být chápán jako expert, který se vyzná v zákonech, předpisech a praktikách státních úřadů, v jejichž působnosti jsou ekologické otázky (územní plánování, hospodaření s odpady, správa lesního a půdního fondu, dotace na plynofikaci atd.). Takto orientovaný ekologický poradce by měl být seznámen s konkrétními zákony a dalšími normami a s jejich příro­ dovědným, popřípadě právním pozadím. Předmětem studia by v takovém pří­ padě byly specializované poznatky dílčích přírodních věd, na ně navazující normy a informace o technologiích, s jejichž pomoCÍ je možno daným nor­ mám vyhovět při provozování určité činnosti ve sféře podnikání, obecní sprá­ vy nebo v domácnosti. Ekologický poradce může být také chápán jako člověk, který je schopen vní­ mat každou rozhodovaCÍ situaci, každý větší či menší projekt z hlediska eko­ logické stability krajiny a z hlediska podpory stability dílčích ekosystémů. Pokud by měl takto orientovaný poradce porozumění pro souvislosti mezi jednáním lidí, jejich hodnotami a pravidly jejich života na jedné straně a sta­ vem přírody a krajiny na druhé straně, mohl by v procesu rozhodování o libo­ volném problému či v procesu realizace libovolného projektu upozorňovat na . vlivy jeho realizace na přírodní prostředí. Mohl by také zřetelněji vnímat roz­ díly mezi požadavky tzv. ekologických zákonů a doporučeními ekologicky poučených odborníků a environmentalistů a upozornit ty, kdo hledají řešení příznivá pro prostředí na skutečnost, že respektování zákonů nemusí být do­ stačující podmínkou řešení ekologického problému, o který v daném případě jde. Studium takto orientovaného poradce by mělo být orientováno na obec­ nou ekologii a ekologii krajiny, na poznání vztahů mezi lidskou společností a přírodou a na ekologické hodnocení důsledků konkrétních zákonů, projektů a rozhodnutí. Uzavřenost

nebo

otevřenost?

Je otázka, zda by měl být ekologický poradce svého druhu profesionálním fundamentalistou, který se snaží prezentovat postupy odpovídající striktně pojatým principům ekologické efektivnosti a ekologické morálky, či zda by se měl snažit pomoci svým klientům hledat řešení jejich problémů způsobem, který by - i za cenu kompromisů - přiblížil přijatá rozhodnutí vyhraněným představám o ekologicky příznivých postupech. Lapidárně řečeno, jde o to, zda má ekologický poradce v průběhu jednání s klientem řešit především svoje problémy, či zda by měl řešit problémy klienta a využít jeho důvěry k navázání kontaktu a zprostředkování představ příznivějších pro prostředí.

Dva modely studia Shrnutím uvedených dilemat je možné dospět k formulaci dvou modelů stu­ dia ekologického poradenství. Tyto modely jsou jakýmisi krajními alternati­ vami, mezi nimiž může pochop itel ně docházet k průnikům a kompromisům.

Kresba Jana Stekll1w

Studium ekologického po­ radenství v CR V České republice existuje v současné době celá řada středoškolských, vysokoškolských i postgraduálních kurzů zaměřených na pro­ blematiku životního prostředí. Jedná se o specializované studium kateder životního prostředí, dále o zaměření na technologické problémy ochrany životního prostředí a na studium učitelství ekologické výchovy. Ve spolupráci katedry sociologie Masarykovy univerzity v Brně , Ekologické poradny Vero­ nica a neformální sítě ekologických poraden v ČR je připravován pro školní rok 1995­ 1996 kurz zaměřený na tzv. komunikativní povolání v oblasti životního prostředí. Kurz je pojat jako aplikované profesní studium, které nabízí vedle komplexního chápání pro­ blémů životQího prostředí také osvojení me­ tod komunikace, vyjednávání a mediace a dále zvládnutí metodologie práce pro prak­ tické poradenství. Ambicí kurzu je vybavit absolventy schopností konzultovat a řešit ekologické problémy, se širokou veřejností (v ekologických poradnách či v místní samo­ správě) i zajišťovat komunikaci zájmových skupin účastnících se řešení komplexních problémů ochrany životního prostředí (veřej­ nosti, úřadů, výzkumné sféry). Kurz je koncipován jako jednoroční postgra­ duální studium, zahrnující kromě teoretické výuky a cvičení rovněž exkurze, praxi a zpracování individuálního tématu podle za­ měření budoucí poradenské činnosti. Kurz zahrnuje výuku přírodovědných, sociál­ ně komunikativních a společenskovědníc h aspektů ekologického poradenství, a to zhru­ ba v tomto rozsahu:

3

Předmětem případné

debaty by měla být otázka, do jaké míry budeme usilo­ vat o při blížení se jedné z alternativa do jaké míry budeme záměrně "mísit" prvky obou z nich. První model studia je orientován na absolventa - specializovaného profesio­ nála. Ten by měl být vybaven stand<\rdní sadou poznatků a dovedností, uzná­ vaných a monopolizovaných profesionálním sdružením ekologických porad­ ců. Získané poznatky a dovednosti by tento specialista využíval zejména při prosazování a praktické realizaci změn zákonů , předpisů a vžitých předs tav, které ovlivňuj í rozhodování o změnách v krajině . Klíč ov ou dovedností by z tohoto hlediska byla schopnost argumentovat pomocí specializovaných po­ znatků přírodovědné, hygienické, zdravotnické a ochranářské povahy ve pro­ spěch změn a respektování norem, předp isů a zvyklostí přízniv ých pro pří­ rodní prostředí. Takto z aměřený specialista by se identifikoval s rolí obhájce zájmú "resortu" ochrany přírody a krajiny. V této roli by vystupoval jako konzultant nebo přímý úč astník procesu tvorby rozhodnutí a projektů a z hle­ diska této role by také "poučoval" své klienty o tom, co je a není "ekologicky žádoucí". V zájmu plněn í takto poj até role specialisty by bylo třeba absolventa sezná­ mit s platnými, ekologicky relevantními zákony, předpisy a zvyklostmi, po­ skytnout mu ty poznatky dílčích přírodn ích věd, hygieny, lékařství a ochrany přírody, které by mu umožnily porozumět zdů vodnění a kritice daných no­ rem, předpisů a zvyklostí, a vybavit jej znalostí technik politického prosazo­ vání "ekologických" záj mů , včetně technik ovl ivňo vání veřejného mínění. Druhý model studia je orientován na absolventa - manažera ekologicky příznivých inovací. Ten by se měl v průběhu studia seznámit s těmi ekolo­ gickými přístupy, které umožňují vnímat krajinu a aktivitu člověka v ní jako vnitřně provázaný celek, ve kterém každý zásah v jednom místě přivodí více nebo méně očekávané důsledky na jiném místě celku. Měl by být cvičen ve schopnosti posuzovat ekologická i jiná (ekonomická, sociální) rizika nejrůz­ nějších projektů, inovací, rozhodnutí a norem a ve schopnosti hledat spo lečně se svým klientem taková řešení jeho problémů, která by byla příznivá pro prostředí a krajinu a byla přitom slučitelná s hodnotovou orientací klienta a jeho organizačními, ekonomickými a případně politickými možnostmi a zá­ jmy. Touto cestou by se měl "manažer ekologicky příznivých inovací" snažit napomáhat drobným i větším, ekologicky příznivým a individuální iniciati­ vou klienta vedeným projektům organizačních, technologických a jiných změn, včetně změn životního stylu. Takto zaměřený ekologický poradce by byl spíše spolupracovníkem a partnerem než kazatelem a kontrolorem. V zájmu plnění takto pojaté role by měl absolvent získat solidní znalosti zá­ kladů ekologie, včetně té její části, která se zabývá vzájemnými vlivy prostře­ dí a lidské populace. Měl by být cvičen ve schopnosti odvodit z obecného modelu ekologických poznatků rizika a přednosti konkrétního projektu a měl by se seznámit s teorií organizace - zejména ve vztahu k inovacím. V zájmu porozumění s klientem by se měl seznámit s přístupy, které umožňují porozu­ mět rozdílům různých kultur a být cvičen v komunikativních dovednostech, metodách vyjednávání a dosahování kompromisů. S cílem pomoci klientovi zvládat administrativní procedury provázející dílčí inovace by se měl sezná­ mit s příslušnými zákony, předpisy a zvyklostmi. PhDr. Libor Musil, CSc., je sociologem, působícím na Filozofické verzity a mj. i členem redakční rady Veronicy

4

fakultě

Masarykovy uni­

Základy ekologie, ekosys témy - 25 hodin Základy environ mentální chemie, ekotoxiko­ logie - 12 hodin E nvironmentální právo - 15 hodin Environmentální vztahy ve venkovské kraji ­ n ě - 10 hodi n Problémy urbán ního pro s tředí - 6 hodin Voda, šetrné využívání zdrojů - 10 hodin Energie - 15 hodin Od pady - 4 hodiny Komunikace a management (v četně cv ičení) - 30 hodin Sociologie a ekologie člověk a - 10 hodi n Ekologie a ekonom ie - 15 hodin Psychologie poradenství - 8 hodin Organi zace práce - 6 hodin Kurz je urče n pro pracovníky nevládních or­ ganizací , ale i státní správy a samosprávy v oblasti ži votní ho pros tředí. U sk uteč ní se ve dvou a tříde n n ích blocích (č tvrtek , pátek, příp. sobota) vždy jedenkrát za čtrnác t dní v období podzim, zima 1995/1996. Individu­ ál ní projekt a praxe přijde na řadu na jaře 1996. Tento nultý běh kurzu bude zakončen v září 1996. Cena kurzu se bude pohybovat kolem 3 000 Kč, neboť tento ověřovací běh je dotován grantem nadace The Rockefeller Brothers Fund ajeho účastn íci se budou podílet na de­ tailním dotváření podoby jednotlivých semi­ nářů.

Zájemci o nultý běh, ale zejména o řádné bě­ hy v následujících letech získají podrobnější informace na adrese: Ekologická poradna Veronica (dr. Yvonna Gaillyová) p.p. 91, 601 91 Brno. TelJFax 05 4221 0561 Připomínáme,

že nultý běh je určen přede­ vším nositelům grantu The Rockefeller Brot­ hers Fund ze sítě ekologických poraden, nic­ méně několik míst je stále k dispozici. Vítá­ me především zájemce, kteří dnes již ve svém povolání používají způsob práce blízký ekologickému poradenství (např. v samo­ správě či státní správě), a kteří mají zájem přispět k utváření podoby kurzu.

-lIy

Kritický pohled na rozvoj dálnic a silnic vČR Miroslav Patrik Motto:

»Nemůžeme

dále budovat východiska Z problému litím více asfaltu a betonu.

Cas je příliš krátký, peníze příliš vzácné a území není k dispozici.«

Ze státního krev neteče?

Poslanec Karel Ledvinka (ODA) publikoval slova nejmenovaného úředníka federální vlády USA před parlamentní schůzí, která schvalovala rozpočet na rok 1995, přehlednou ta.bulku státních výdajů. V Lidových novinách ji uve­ V listopadu 1993 přijala česká vláda usnesení č. 631 o rozvoji dálnic a čtyř­ dl těmito slovy: pruhových silnic pro motorová vozidla v ČR, kterým mj . zrušila dosavadní "Státní rozpočet je řada čísel, za kterými se nakonec skrývá peněženka každého z nás. koncepci dálniční sítě z let 1963 a 1987 a přijala nové »vymezení« sítě ko­ munikací dálničního typu. Tento důležitý a zásadní vládní materiál má být Každý z občamí (včetně novorozenců dnes narozených) >věnuje, na v.ýdaje veřejných každoročně aktualizován, naposledy se tak stalo v září 1994 usnesením rozpočltí ročně následující částky takto č.513.

(v Kč)": I. do sociální oblasti .. .................... 5 652 Kč

Podle této poslední verze se předpokládá, že do roku 2007 bude u nás vybu­

dováno asi 622,9 km dálnic v hodnotě 70,37 miliardy korun, přičemž 2. na zdravotnictvÍ... ..... ................. . 1 502 Kč

3. na školství ............................... ..5 405 Kč

k 1.1.1995 existovalo 389,6 km dálnic (tedy asi třetina). Kromě toho se také 4. na bezpečnost. ........................... 1 838 Kč

do roku 2005 plánuje postavit asi 554,2 km čtyřpruhových rychlostních ko­

5. na justici ................. ................... ...366 Kč

munikací za 46,98 miliard korun. V roce 1994 vláda vyčlenila na stavbu dál­

6. na včzeňství .................................. 336 Kč

nic 3,1 miliardy korun (asi o polovinu více než v roce 1993), kdežto na rok 7. na obranu ................................... 2 184 Kč

8. na státní správu ....................... ..4 625 Kč

1995 počítá až se 4,9 miliardami korun.

9. na vládní rezervy .......................... 723 Kč

Hlavními důvody tohoto záměru jsou: napojení našich dálnic na evropskou 10. na dluhovou službu .......... ......... 1 265 ' Kč

síť, zvýšení kapacity hraničních přechodů zejména pro kamionovou dopravu, ll. na transfery do zahraničí. ............. 138 Kč

12. na samosprávu ........................... 2579 Kč

propojení velkých hospodářských center u nás i v zahraničí, zlepšení životní­

13. na požární ochranu ......................... 29 Kč

ho prostředí (např. dojde ke snížení emisí na jednotku výkonu a hluku na

14. na ekologii ..................... ............... 474 Kč

obyvatele a k vyšší bezpečnosti provozu) apod.

15. na kulturu .... .. ........................... .. ..632 Kč

16. na občanská sdruženÍ. ..................118 Kč

17. na vědu ......................................... 375 Kč

18. na sport. ...... .................................. ..49 Kč

o tom, že se společnost dala po roce 1989 v politice rozvoje dopravy cestou nejmenUho odporll ­ 19. na bydlení .................................. 1 532 Kč

totiž cestou tu více, tu méně nepokryté podpory silniční dopravy - se přesvědčujeme na každém 20. na dotaci energetice ....... ... ........... 118 Kč

kroku. Foto t Vilém Reichmann 21. na dotace na teplo ....................... .494 Kč

22. na útlum hornictví ....................... .474 Kč

23. na podporu podnikání .................. 346 Kč

24. na podporu místních podniků ......446 Kč 25. na podporu zemědělství a lesnictví .....................................741 Kč 26. na podporu vodohospodářství ...... 168 Kč 27. na osobní železniční dopravu ....... 731 Kč

28. na osobní autobusovou dopravu. .119 Kč 29. na osobní leteckou dopravu ... ........ 20 Kč

30. na silnice a dálnice .................... 3 172 Kč

31 . na podporu místní dopravy .......... 138 Kč

Mezisoučet.

................................... 36 789

Kč

Očekával

bych, že návrh rozpočtu vzbudí diskuzi. Nestalo se tak. Diskuze se odbyla mezi vládními rezorty, parlamentními výbory a četnými lobbystic­ kými skupinami hájícími zájmy investorů a firem, které žijí ze státních zakázek. Kupo­ divu se obešla i bez publicistických komentá­ řů, natož analýz. Je zřejmé , že stále nespoju­ jeme veřejné výdaje se svými daněmi a pro mnoho občanů, samospráv a institucí stále platí předlistopadové "ze státního krev nete­ bouřlivou veřejnou

5

Rozsah výstavby jednotlivých dálničních tahů :

Dálnice

če ".

Délka (km)

Finance (mld. Kč)

dokončen í

52,0 160,0 112,9 76,3 113,1 15,1 93,5

2005 2007 1999 2002 2007 1998 2007 1997

D 1 {Vyškov - Zlín)

D 3 (Praha - České Buděj ovice)

D 5 (Bavoryně - st. hranice)

D 8 (Úžice - st. hranice)

Dll (Libice - st. hranice)

D35 (Přáslavice -Lipník)

D47 (Kroměříž - st. hranice)

D 1 (Praha - Mirošovice)

rozšíření

5,30 14,98 13,43 11,69 12,33 1,23 11,00 0,41

Celkem

622,9

70,37

6

Rok

Tuto disfunkci, pro liberální tržní spo­

lečnost, k níž se naše politická reprezentace

proklamativně hlásí, naprosto nepřijatelnou,

výrazně posiluje nedostatek veřej ně přístup­

ných rozborů úče l nosti státních výdajů, pře­

bujelost a neprů h led nost státního rozpočtu a celkový politický a ekonomický centralis­

mus.

Nechci lamentovat nad mizivou částkou v ě­

novanou na "ekologii", v níž je navíc zřej mě

tras tlení ve většitlě pří­ ekonomicky, kromě toho trpí vládní koncepce dalšími nedostatky - dálniční komunikace jsou v tl ěkterých případech navrže­ ny tak, že by zbytečně zaváděly dálkovou dopra­ vu do hodnotných krajinných územ~ některé pak doko1lce ani nenavazují na dáltličtlí trasy sousedních států. Foto Jarmila Kocourková Výstavba

čtyřpru hových

padů r.dů vodnětla





Podpora železniční dopravy ze státm110 rozpoč­ tu představuje pouhou necelou čtvrtinu výdajů na rozvoj dálnic a silnic. (Historický vlak lIa trati Klobouky - tdállice fotografoval Igor Sefr)

skryt ješ tě zbytek dotací na přímo topná elek­ trická topení (což nelze interpretovat j inak než jako nepřímou podporu CEZ - viz nedáv­ no zveřejněná čísla o rekordní spotřebě elek­ trické energie v lednu 1995). V kontextu s články Miroslava Patrika a Martina Robeše však stojí za povšimnutí položka rozpočtových výdajů na silnice a dálnice, která vysoko převyšuje všechny ostatní, s výjimkou výdajů do sociální oblas­ ti, na školství a na státní správu. Výdaje na bezpečnost převyšuje téměř dvakrát a na obranu státu o dobrou polovinu. Podpora za­ staralé a pomalé osobní železniční dopravy činí necelou čtvrtinu výdajů na rozvoj silnic a dálnic (a to ještě parlament na silnice schvaloval dodatečných 400 milionů z roz­ počtového přebytku).

Celý půlrok jsou noviny plné jistě oprávněné kritiky Ceských drah, ale nikdo si nevšimne V zákoně č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí se v para­ účelnosti investic do nových silnic a dálnic. grafu 14 uvádí: 1) Koncepcí se rozumí ... koncepce předkládaná a schvalova­ Kilometr dálnice přijde daňového poplatníka asi na 118 milionů a stejný úsek čtyřpruhové ná na úrovni ústředních orgánů státní správy ( ...) a to v oblasti energetiky, do­ silnice stojí bratru 62 milionů korun. pravy, zemědělství, nakládání s odpady ... 4) Předkladatel zašle návrh kon­ Miroslav Patrik tvrdí, že zákon 244 o posu­ cepce zpracovaný s přihlédnutím k případným připomínkám veřejnosti zování vlivu staveb na životní prostředí pří­ mo vyžaduje veřejné posouzení navržené sítě příslušnému orgánu, který ... vydá stanovisko ... 5) Schvalující orgán nepro­

dálnic a silnic. Domnívám se, že veřejné po­ jedná koncepci bez stanoviska příslušného orgánu.

souzení je nutné ještě z daleko principiálněj­ Podle názoru Dětí Země bylo toto usnesení přijato v rozporu z českými záko­ ších důvodů. Zadání pro ministerstvo dopra­ ny, neboť MD ČR jako předkladatel koncepce dálniční sítě měl zajistit posou­ vy od daňového poplatníka má přece znít: zení jejího vlivu na životní prostředí a také přihlédnout k připomínkám veřej­ "Jak umožnit přepravu potřebného počtu lidí nosti, což neudělal. Aby nedošlo k porušení tohoto zákona, schválila česká a nákladu mezi cílovými místy co nejlevněji, vláda po námitce MŽP ČR nové usnesení Č. 651 ze dne 17.11.1993, ve kte­ nejbezpečněji, nejrychleji a s co nejmenšími negativními dopady na okolí?". rém "prostě a elegantně" pojem koncepce vypustila (!).

Místo toho obhajuje ministr dopravy zadání Ještě před tím, než vláda odsouhlasila své usnesení o rozvoji dálnic u nás, se hodné výrobců automobilů, dodavatelů sta­ k tomuto materiálu velmi kriticky až razantně vyjádřilo ministerstvo životní­ veb či petrochemického průmyslu: "Jak za ho prostředí (MŽP). Ve svém stanovisku shrnuje celou problematiku nejen po peníze daňového poplatníka propojit co nej­ více cílových míst dálnicemi a silnice vyššího formální, ale i po odborné stránce. Výsledkem je pak to, že s předlohou usne­ typu!" Jinými slovy: "Jak zařídit, aby v Čes­ sení MŽP nesouhlasilo.

ké republice jezdilo co nejvíce automobilů! ". Sousední Rakousko či Německo veřejnou diskuzi o dopravní politice vedou už dlouho Nesouhlas MŽP a oba státy došly ke společenskému konsen­ Hlavní důvody nesouhlasu, které shrnují nejdůležitější námitky vůči vládní­ zu, který zvýhodňuje všechny ostatní druhy mu usnesení, jsou následující: materiál nebyl mezirezortně projednán, nena­ dopravy kromě automobilové. Náš volič zřej­ vazuje na Zásady státní dopravní politiky schválené českou vládou v roce mě takového dialogu ještě není hoden, a tak 1991, neobsahuje informace o vlivech dopravy na životní prostředí, zahušťo­ pokusy Dopravního klubu, Dětí Země či dal­ vání dálnic a rychlostních silnic v našich podmínkách je nesmyslné (hustá, ších skupinek, které se už nějakou dobu za­ ale zastaralá železniční síť, malá rozloha státu, stávající silniční infrastruktura bývají alternativními scénáři dopravy (zdů­ razňuji, že realistickými), zůstávají pouhým je v kritickém stavu, dálková doprava patří na železnici, kdežto regionální na bzučením mouchy ve vládních uších. kvalitní síť místních silnic, preferovat odstraňování lokálních závad atd.), doMiroslav Kundrata

7

jde k hrubému porušení rovnováhy mezi jednotlivými druhy dopravy ve pro­ spěch ekologicky nejnevhodnější dopravu silniční, navrhovaná dálniční síť je v oblasti Prahy nespojitá, dálnice D8 z Prahy do Drážďan je v kolizi s Chrá­ něnou krajinnou oblastí (CHKO) České středohoří podle zákona č . 114/1992 Sb., dálnice D3 z Prahy do Budějovic nenavazuje na rakouské straně a celkově je neobhájitelná, trasa dálnice D l z Kroměříže na Slovensko nemá opodstatnění, neproběhl proces posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb.

Kritika vládní koncepce Po odborné stránce je hlavním problémem schválené koncepce to, že výstav­ ba čtyřpruh ových tras není ve většině případů ekonomicky zdůvodněna. Ev­ ropské zkušenosti jasně ukazují na to, že dvoupruhový profil vyhovuje do in­ tenzity 20 až 25 tisíc vozidel za den. Protože intenzita dopravy dosahuje této hodnoty jen na velmi malé části české silniční sítě, výhodnějším řešením než nabízení volné kapacity pro nárůst dopravy je ponechání stávající dopravy na modernizované dvoupruhové s ilniční síti. Dva ze čtyř pruhů jsou tedy na hlavních silničních trasách neopodstatněné : ze státního rozpočtu (tj. z daní) tedy vláda uvolňuje investice neúměrně větší než je skutečná potřeba. Kromě toho trpí vládní koncepce dalšími, závažnými nedostatky: 1) dálničn í komunikace jsou v několika případech navrženy tak, že by zbytečně zaváděly

Vládní koncepce rozvoje dálnic a čtyřproudých silnic pro motoro­ vá vozidla podle usnesení č . 631 z lO. 11. 1993

8

Kam povede vládní strategie? Tak jak je bohužel u současné vlády zvykem, zásadní rozvojové záměry (a nejen ony) mají charakter jakési koncepce - nekoncepce. Beze zbytku to platí i pro tzv. strategii rozvo­ je dálnic a rychlostních komunikací. Že se naše společnost dala po roce 1989 v politice rozvoje dopravy cestou nejmenšího odporu, o tom se přesvědčujeme na každém kroku. Zdá se, že jsme odsouzeni věrně okopírovat všechny chyby, jichž se před lety dopustily nejrozvi nutěj ší země při absolutní preferenci individuální dopravy. Osud výše zmíněné strategie dokazuje, že se vláda snaží za kaž­ dou cenu vyh nout komplikacím na této cestě, které lze oček ávat při pečlivém hodnocení vlivů tohoto rozvoje na životní prostředí. Jde o to, že vláda schválila dne 10.11.1 993 pod č. 631 usnesení "o rozvoji dálnic a čtyř­ pruhových sil nic pro motorová vozidla v České republice do roku 2005". Přílohou usnesení je mapka republiky, na níž jsou za­ kresleny trasy příslušných dálnic v několi ka etapách s výhledem až za rok 2005. Kontrol­ ní otázka: jedná se o koncepci nebo ne?

dálkovou průjezdnou dopravu do hodnotných rekreačních oblastí a chráně­ ných kraj inných oblastí - týká se to tras Dl ve vztahu k Bílým Karpatům , D3 k dolnímu Posázaví, D8 k České mu středoh oří a R35 k Českému ráji, 2) trasy D8, D47, R6 a R35 zbytečně zavedou dopravu do oblastí hustě obydlených, vysoce zatížených emisemi a se špatnými rozptylovými podmínkami v Ústí n.L., Ostravě, Praze a Liberci, 3) vlivem nevhodně navrženého postupu vý­ stavby tras D5, R43 a pořadí výstavby R6 vzhledem k severní části pražského okruhu a D8 k jeho severozápadní čás ti by došlo k podstatnému zhoršení hy­ gienických podmínek po dobu několika let v Plzni, v sídlech v údolí řeky Svitavy a v Praze, 4) trasy Dl, D3 a R52 nenavazují na trasy sousedních stá­ tů, které je buď vůbec odmítají (Rakousko) nebo dálkovou trasu připouštějí v jiném místě (Slovensko), dále zastupitelstvo Drážďan odmítlo dálnici A13 na svém území, přičemž ministerstvo dopravy nadále zdůvodňuje nezbytnost výstavby dálnice D8 na našem území, 5) vznikla zásadní disproporce v roz­ voji dopravní infrastruktury (program modernizace tzv. železničních koridorů neobsahuje žádné nové tratě, ale převážně jen opravu vybraných tratí stávají­ cích s minimálními investicemi).

Alternativní řešení Český a Slovenský dopravní klub společně s Dětmi Země kriticky zhodnotil přístup české

vlády k

řešení

rozvoje dopravní infrastruktury a

Alternativní návrh rozvoje silnic a dálnic v ČR

nemůže

s ním

Ta otázka není nepodstatná, n eboť od roku 1992 platí zákon Č . 244/92 Sb. o posuzování vli vů na životní prostředí. Podle něj se mj. posuzují i rozvojové koncepce schvalované na úrovni ústředních orgánů . Jinými slovy, než vláda schválí dejme tomu koncepci roz­ voje energetiky či zemědělství, je nezbytné ji nejprve podrobit veřejnému projednání z to­ ho hlediska, jak může uskutečnění takové koncepce ovlivnit životní prostředí. Není sporu o tom, že doprava je odvětvím velmi výrazně ovlivňujícím naše prostředí. Podle mých informací proto byl vznesen ze strany MŽP požadavek, aby zmíněná koncepce oním procesem prošla. Druhá kontrolní otázka: kdo umí nejlépe ob­ cházet zákon? Obecně lze těžko odpovědět, avšak jisté je, že nejlepší předpoklady pro to mohou mít orgány státní správy. Snad proto přišlo Ministerstvo dopravy s odpovědí, že přece o žádnou koncepci nejde, protože se tak ten schvalovaný dokument nenazývá. Ne­ jde o koncepci, jde o strategii. MŽP mělo smůlu a usnesení bylo schváleno. Když jsem však dostal do rukou text sporné­ ho usnesení, nabyl jsem přesvědčení, že ten trik přece jen nebyl dokonalý, a podle mého soudu došlo k porušení zákona Č. 244/92 Sb. V článku II. usnesení je totiž doslova psáno, že "... jej nahrazuje (dřívější vymezení dál-

Návrh zpracoval Dopravllí klub a Děti Země v dubllu 1995). Pro srovnání s vládní koncepcí jsou Zllázomělly jeli čtyřproudé trasy, lIávrh ovšem předpokládá vyšší péči státu o síť dvou­ proudých hlavllích silllic (výstavba obchvat!'l a modemizace)

.,,'::::..

9

souhlasit. Proto zpracovali členové obou organizací společně s externími od­

borníky alternativní návrh koncepce rozvoje sil niční sítě v ČR. Jejich řešení

má menší rozsah čtyřpruhových tras, ale počítá s úpravami na stávající dvou­

pruhové síti, které budou urychleně a funkčně řešit lokální dopravní závady

a odvedení dopravy mimo obytné zóny. Redukuje přitom také rozsah a upra­

vuje polohu hlavních tras s mezinárodním provozem »E« obsažených v ev­

ropské dohodě AGR EHK OSN.

Alternativní řešení např. ruší následující trasy :

* E53 Železná Ruda - Plzeň: vztah Mnichov - Plzeň přejde na trasu přes Řez­ no a po D5 (E50), * E75 Český Těšín - Mosty u Jablunkova: vztah Katowice - Budapešť přejde na kratší trasu mimo území ČR, * E442 Karlovy Vary - Liberec - Hradec Králové - Olomouc - Bumbálka: tra­ sa nemá evropský význam a neúměrně zvyšuje hustotu sítě "E" na území

nič n í sítě - pozn.aut.) novým vymezením kon­ cepce dálniční sítě a sítě čtyřpruhových sil­ nic pro motorová vozidla tak, jak je uvedeno v příloze č.l tohoto usnesení". Je sice pravda, že usnesení vlády není obecně závazný právní předpis, avšak zavazuje všechny ministry, kteří pak musí přizpůsobit činnost svých resortů takovému dokumentu. Pravda také je, že případná stavba jednotli­ vých tras musí být podle citovaného zákona posuzována, avšak tehdy už lze těžko řešit základní otázky: jaká je skutečná poptávka po dálnicích, kam až lze jejich rozvoj akcep­ tovat, jak tím budou ovlivněny jiné druhy do­ pravy atd. Všichni se však tváří, že se nic ne­ děje.

Miroslav Rokos

ČR,

* část E48 Praha - Cheb: nahradí trasa E50 a přeložená E49, * část E461 Brno - Svitavy: nahradí přeložená trasa E65 a překládá trasy

* E49 mimo CHKO Slavkovský les,

* E55 mimo rekreační území při Lužnici a Sázavě, CHKO České středohoří a LSG Východní Krušnohoří v Sasku, * E65 (tj. spojnice Bratislava - Štětín) na kratší trasu, * E67 na novou trasu přes Královec, * E461 mimo Novomlýnské nádrže a kontakt s CHKO Pálava. Návrhem šetrnějšího uspořádání silniční sítě a vhodnější polohy některých tras jsou řešeny téměř všechny uvedené námitky a do určité míry se zlepšuje proporcionalita dopravních investic. Zhoršení hygienických podmínek, navr­ hované vládou lze ve východní části Prahy odvrátit pouhou změnou pořadí budovaných úseků. V případě Plzně je zapotřebí zpomalit tempo výstavby úseku D5 směrem na západ a zprovoznit jej až společ ně s jižním obchvatem města.

Přestože alternativní návrh koncepce rozvoje silniční sítě v ČR je již na světě,

jeho autoři předpokládají, že se stane základem pro další věcné diskuse, které tento návrh upřesní a zvýší mu publicitu. Čekáme na vaše připomínky! (Navrhovaný rozsah a poloha hlavních tras mezinárodního a vnitrostátního významu a jeho porovnání s vládní koncepcí vyplývá z dvojice přiložených map.) RNDr. Miroslav Patrik, vedoucí sekce "Za ekologicky čistou dopravu" Dětí Kresba Jana Steklí"ka

Země

v Brně

Alternativa k dálnici do Drážďan existuje o problémech spojených s budování dálnice D8, která má podle vládního návrhu vyřešit silniční spojení z Cech do Saska, jsme infor­ movali již v prvním čísle letošního ročníku Veronicy. Sekce Za ekologicky čistou dopra­ vu D ětí Země vypracovala na toto téma pro­ jekt, stej noj menný s názvem našeho článku, v němž sp ol ečně s několika ekologickými a odbornými organizacemi v CR i SRN kriti­ zuje záměr dobudovat dálnici D8/A13 v úse­ ku Lovosice - Drážďany. O přiblížení projek­ tu a celkové zhodnocení vládního návrhu jsme požádali Martina Robeše ze Sekce za vš ekologicky čistou dopravu Dětí Země. Podle aktualizované verze vládního usnesení č.513 ze dne 21.9.1994 o rozvoji dálnic a čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla v CR, jehož součástí je i výstavba dálnice D8 z Prahy do Drážďan, bude nutné u nás posta­ vit do roku 2002 asi 76,3 km dálnice D8. O její stavbě se rozhodlo již za minulého re­ žimu v roce 1963. Avšak současná vláda, i přes existenci CHKO Ceské středohoří od roku 1976 a mnohých ekologických záko n ů z polistopadové éry, tento stav nezměnila a pokračuje v jejím dobudování za každou cenu. Jaké jsou tedy hlavní námitky Dětí Ze­ mě vůči stavbě?

I

10

V prvé řadě to, že koncepce dálničn í sítě ne­ byla posouzena podle zákona Č. 244/1992 Sb. o vlivu stavby na životní prostředí. Dále také to, že dálnice nebyla posuzována jako celek (např. k nulové vari antě by se srovná­ vala dvě nová řešení), ale pouze její úseky.

Už je známo, kudy přes h ranice?

Na zákl adě multikriteriální analýzy byly ze

sedmi variant vybrány dvě tunelové trasy ­ "A" (délka 16,1 km) a "C" (délka 15,4 km).

Nyní se dokon č uje dokumentace posouzení

vlivů na ži votní prostředí podle zákona

Č. 244/1 992 Sb.

Le ipzig

Leipzig

ESO Brno

A co ekologické hledisko celého návrhu?

Její trasa je umístěna do citlivých sídelních

a přírodních oblastí jak u nás (na území

CHKO České středohoří je podle § 26 záko­

na Č . 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny

její stavba zakázána), tak i v Sasku (rekreač­

ní a lázeňské oblasti, vodárenská pásma, pří­

rodní rezervace apod.).

Jak by

měla

být celá stavba

finančně

ná­

ročná?

Jde o velmi nákladný projekt díky výstavbě

tunelů a velkých mostů v Krušných horách

a v Českém středohoří (i v Sasku). Naše ná­

klady mají být kolem I 1,7 miliard korun ,

v Sasku 1,345 miliard marek (spíše až 2,6

miliard marek) .

Jaké j sou v Sasku hlavní argumenty proti

dálnici?

Podle Memoranda Ekologické rady nebyla

zodpovědně a nestranně posouzena všechna

hlediska silničního spojení mezi Saskem

a Čechami, tj. i bez dálnice. Celý rozhodova­

cí proces byl podřízen jednomu záměru - vy­

budovat dálnici A 13 v koridoru, který si vy­

mínila Česká republika {přes Ústí nad La­

bem). Kromě toho byly eliminovány názory

nezávislých odborníků a veřejnosti a rovněž

zájmy ochrany přírody.

Jaké tam mají hlavní ekologické důvody?

Dojde k ohrožení Chráněné krajinné oblasti

Východní Krušnohoří a Národního parku

Saské Svýcarsko, rekreačního zázemí Dráž­

ďan, lázeňství a tradiční struktury osídlení

v jeho okolí. V samotných Drážďanech má

být hlukem a emisemi z dálnice postiženo

přes 40 000 obyvatel.

Možná i to je jeden z důvodů, proč prý

jsou Drážďany také proti dálnici?

Ano. Dne 27.1.1995 a opakovaně i 9.2.1995

rozhodlo drážďanské zastupitelstvo o tom, že

Existují skutečně dopravní důvody pro dálnice Al3 nesmí procházet územím města.

Poslanci za Spojenectví 90/Zelení, SPD, PDS

stavbu dálnice?

a Bllrger (Nezávislí) svými hlasy přehlasova­

Jde bohužel pouze o dočasné řešení doprav­

li poslance z CDU a FDP/DSU.

ních problémů, neboť dálnice vytváří obrov­

skou nabídku pro automobily. Na zlepšení

Co je podstatou alternativy Dětí Země? dopravy v konkrétním městě stačí vybudovat

Navrhujeme ukončit stavbu dálnice D8 v Lo­ obchvat a ne to řešit nákladnou stavbou dál­

vosicích jako silnici R8. Odtud by silniční nice. Kromě toho má v budoucnu z evrop­

doprava pokračovala dvěma směry: na Tepli­ ského hlediska spolu s dálnicí D3 Praha ­ ce (zde by bylo nutné provést lokální úpravy, České Budějovice vytvářet zkratku ve směru

např. obchvaty Velemína nebo Dubí) a na Hamburk - Itálie.

Ústí nad Labem. Mezinárodní trasu E55 pak Jak stavba pokračuje? Nyní je u nás z celkové délky dálnice D8 (asi 90 km) postaveno jen 14, I km. Práce na úse­ cích do Lovosic probíhají v esměs podle pIá­ nu. Jednoznačně nejsou stanoveny trasy v úseku od Lovosic ke státn í hranici. V Sas­ ku bylo sice o koridoru dálnice A 13 (asi 55 km) již rozhodnuto, ale stavě t se ještě neza­ čalo.

LSG Osterzgeb1 ')J,.J....._ ."::­ :;;::.~\:::. r ga

)

navrhujeme přeložit na západ na rekonstruo­ vanou silnici R7 Praha - Chomutov - státní hranice (nutné vybudovat obchvaty, zejména Chomutova). V Sasku je navrženo rekonstru­ ovat pro tento účel stávající silnice a zčásti vybudovat novou trasu v prostoru koridorů 1 a 2 východně od Freibergu. J aké jsou výhody tohoto stavbě dálnice?

řešení

oproti vý­

'~'",

CHOMUTOV

o.

OST1

E55

NAD

- '=li._

LABEMO -.--:..­

&:dI

~_

-~

_ CHKOVl české stf-edohoř1

•

Co úsek přes České středohoří?

Jde o evropsky velmi cenné území. Výstavba

úseku Lovosice - Rehlovice má začít v roce

1997. Nyní existuje pět až šest variant s tune­

ly. Největší šanci má varianta Č. 5 (východně

od Velemína a vrchu Kietečná), která je

dlouhá 15,1 km a obsahuje jeden tunel v dél­

ce asi 3 km .

D8

E55 Linz

-~'''"

.

Hra niční úsek j e tedy bez prob lémů?

Nikoli. Podle tzv. Espoo-konvence z roku

199 1 musí být posouzen vliv stavby na život­

ní prostředí kompetentními orgány i veřej­

ností sousedních zemí. Signatáři (tedy i my)

se také dohodli, že budou podle ní postupo­

vat i před jejím formálním nabytím platnosti.

MŽP ČR se však k těmto závazků m zatím

příliš nehlásí.

R8

ESO Brno

Naše řešení má nesrovnatelně menší dopady

na obyvatelstvo i přírodu (vyhýbá se chráně­

ným oblastem) a vykazuje příznivější do­

pravní účinky Uednodušší terén). Je investič­

ně podstatně méně náročné (na našem území

asi o polovinu), neboť není nutné stavět tune­

ly a velké mosty . Dále odstraní kritickou si­

tuaci na stávající trase přes Velemín a Cíno­

vec dříve, než by bylo vybudováno dálniční

propojení Lovosice - Drážďany. I z hlediska

mezinárodní dohody AGR EHK OSN o tra­

sách mezinárodních silnic je přeložka E55 na

západ přijatelná.

Je však ještě možné výstavbu dálnice za­

stavit?

Práce na dálnici D8 v úseku Lovosice - státní

hranice - Drážďany je nutné neustále kriticky

sledovat a hodnotit jak po procedurální, tak

i po odborné stránce. Dokud se nezačalo sta­

vět, je možné zničení CHKO Českého stře­

dohoří odvrátit. red

nezbývá než vyzvat Vás, milí čte­

naše přírodně, krajinářsky

i kulturněhistoricky cenné oblasti před vý­

stavbou dálnice i vy! Nesouhlasíte-li s vý­

stavbou dálnice, připojte se k peticím Dětí

Země, adresovaným ministrům dopravy a ži­

votního prostředí České republiky, které jsou

vloženy do tohoto čísla Veronicy. Máte-Ii zá­

jem o další informace, obraťte se písemně na

adresu Děti Země, Jakubské náměstí 7, 602

00 Brno, nebo na fax 05-42210347 nebo tele­

fon 05-531323.

Na

závěr

náři: Chraňte

(Sro v1lá1lí vlád1ll11O 1lávrhu a 1lávrhu Dětí Ze­ vyplývá z přiložellých schémat. Vládllí lIá· vrh lIalevo, altemativ1lí 1lapravo). mě

11

Zemědělský

program k udržování

krajiny Jaroslav Ungerman Šoková terapie, která byla "naordinována" našemu zeměděl s tv í po roce 1989 sice v obecném měřítku stále dál, avšak v podmínkách s nej kon­ trastněj šími přírodními podmínkami existuje viditelná snaha situaci postupně stabilizovat podporou účelo vého typu h ospo d aření. Podařilo se prosadit urči ­ tá pravidla dotačn íh o systému, která zmírňují neblahý dopad, který by mělo nekorigované fungování tržních mechan izmů na stav a využívání krajiny. Od roku 1991, kdy vláda ČR (a tehdy i vláda SR samos tatně v rámci federace) poprvé schválila pravidla pro poskytováni subvencí a dotací v agrárně potra­ vinářském komplexu, došlo k výrazně pozitivnímu vývoj i těchto dotačních pravidel. Pokusíme se s tručně zrekapitulovat, jak se vyvíjely názory na volbu zemědě l ské politiky a jaký měly dopad na konkrétní kroky v rozhodovací pokračuje

sféře zemědělství.

Zrušení plošných dotací a formulace dotací účelových podpory zeměděl ského hospodaření v podprů ­ podmínkách spočíval mimo jiné v tom, že se vyplácely diferenciální' příplatky vázané na tržní zemědělskou produkci. Takto provádě­

Dlouholetý

zaběhnutý způsob

měrných pří!'lJdních

12

Pasekářské či kopan ičářské osídleníje

na Mo­ typické pro oblast Beskyd, vrcholové části Ceskomoravské vrchoviny a omezeného území B17ých Karpat. Cinností rolníkovou vwikla v těchto chudých oblastech za staletí tvrdé prá­ ce charakteristická krajinná struktura, neza­ m ěnitelná s jinými oblastmi, která je v posled­ ních desetiletích v dllsledku nezájmu o zdejší nevýnosné hospodařen í a s tím souvisejícím vylidňo váním osad ohrožena zánikem. I k to ­ muto účelu jsou proto zaměřeny dotace lIa údržbu krajiny v kultumím stavu. Foto Rudolf Janda (lokalita Lojkaščanka v Beskydech v ro­ ce 1942 dole, závěr Maléh o Lipového v roce 1943 na str. 13) ravě

Evropská unie podporuje trvale udržitelné zemědělství

Rada Evropského společenství přijala dne 30. června 1992 směrnici Č. 2078/92 o meto­ dách zemědělské produkce prováděných v souladu s potřebami ochrany životního pro­ středí a údržby cenných přírodních území, která je tedy nyní platná ve všech členských státech Evropské unie. Tato směrnice explicitně stanovuje, že poža­ davky ochrany životního prostředí jsou sou­ částí společné zemědělské politiky a že sni­ žování zemědělské produkce v rámci Evrop­ ské unie musí být prospěšné také z hlediska ochrany životního prostředí. Směrnice konstatuje, že poskytnutá pomoc zemědělcům přináší prospěch celé společ­ nosti tím, že umožňuje zavést takové metody produkce, které přispějí k ochraně životního prostředí a přírodních zdrojů nebo umožní optimální údržbu přírodních prostorů a kraji­ ny. Očekává se, že zavedení takového režimu ze­ mědělské výroby výrazně sníží používání P!"ůmyslových hnojiv a pesticidů a umožní zavádění metod organického zemědělství. Tím se dosáhne nejen snížení rizika zeměděl­ ského znečištění, ale rovněž uzpůsobení růz­ ných sektorů produkce potřebám trhu s pre­ ferencí méně intenzivní produkce a dosažení ný plošný způsob vyplácení dotací s automatickým nárokem definivně skon­ vyšší kvality. čil rokem 1990.

Navrhované snížení stavů dobytka znamená Účelově zaměřené dotace v roce 1991 sledovaly především tehdy nosné poli­

snížení zatížení na I ha a také menší riziko tické cíle - podporu soukromých zemědělců, kteří začali po získaných restitu­ škod působených koncentrací dobytka v jed­ cích hospodařit, na rekonstrukci objektů, modernizaci strojů a zařízení a cel­ né lokalitě. Sleduje se také zlepšení demografické situa­ kový rozběh hospodaření. Přitom však byla stanovena řada dotačních titulů ce venkovských oblastí, které jsou stále více ve spojitosti se zmírněním dopadů horších přírodních podmínek. Muselo však ohrožovány úbytkem obyvatelstva, zejména jít o vazbu na restrukturalizaci v rostlinné i živočišné výrobě, dále byly čás­ vysídlováním mladých lidí, erozí půdy, inun­ tečně zohledněny důsledky ekonomického znevýhodnění při hospodaření dacemi a lesními požáry. Zavedení metod, v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů, v oblastech s vlivem imisí, tě­ které podporují údržbu krajiny, může výraz­ ně snížit uvedená rizika v těchto územích. žební a důlní činnosti a také v územích ochrany přírody. Dotace byly vázány Celková šíře problému vyžaduje, aby tento na schválení předložené žádosti a vypláceny po kontrole splnění všech přede­ režim hospodaření byl použitelný ke prospě­ psaných podmínek.

chu všech zemědělců v rámci Evropské unie, kteří se zaangažují na ekologicky šetrném Mezi dotační tituly byla zařazena také podpora alternativního zemědělství ­ ekologického a integrovaného, které se ve značné míře prosadilo v relativně využívání krajiny. Tím ji budou udržovat a budou zlepšovat přírodní a ži votní prostředí nepříznivých přírodních podmínkách.

a také zamezí nové intenzifikaci zemědělství. V roce 1991 byly poskytnuty dotace do zemědělství ČR v celkové výši 16,5 Opatření obsažená ve směrnici chtějí podně­ miliardy Kčs.

covat zemědělce k tomu, aby se zavázali s měrovat svá zemědělská ho spodářství k oc hraně životního a přírod ního prostředí vývoj dotačních titulů v dalších letech

tím také přispěli k rovnováze trhu. V rámc i Rok 1992 by se dal charakterizovat jako přelom v přístupu k celkovým dota­ asměrnice je proto zemědělc ů m kompenzová­ cím z hlediska objemu i zaměření, zejména v ohledu péče o krajinu doš lo na jejich ztráta vznikající redukcí produkce k dalšímu pozitivnímu vývoji:

nebo zvyšování nákl adů na produkci, stejně - objem dotací se snížil oproti roku 1991, byl stanoven na 11 mld. Kčs a byl jako příslušně oceněna úl oha, kterou hrají ve určen k podpoře tří základních funkcí zeměděl ství - produ kční, ekologické sféře zlepšení životního prostředí. Režim pomoci je stanoven tak, že pod pod­ a sociální,

mínkou dosažení příznivých efektů na život­ - dále byl podporován proces transformace v zemědělství, zejména vznik ni prostředí a přírodní prostředí zahrnuje do­ soukromých farem a navazujících podnikatelských činno stí ,

tace zemědělcům, kteří se zaangažují na :

13

Údržba luk a pastvin kosením v oblastech s nízkou cenou půdy byla v roce 1994 jednou ze soulástí programu Péle o krajinu. Odlehlé pozemky na okrajích katastru li v extrémně svažitých terénech totiž přestaly být využívány pro svoji nízkou rentabilitu a mnohé postupně podlehly přirozené sukcesi lesa. Krajina tak počala ztrácet jede!! ze svých atributů. Horské či podhorské louky totiž bezesporu patří k to­ mu, co ji čillí atraktivllím, nehledě lIa další souvislosti vazeb ekologických a kultumě his­ torických. Foto Igor Sefr

a) citelném zeslabení používání plŮmyslo­ vých hnoj iv a fytofarmaceutik (pesticidů atd.) nebo zachování už dří vějšího snížení nebo zavedení a zachování metod ekologic­ kého zemědělství, b) uskutečnění extenzifikace rostlinné výro­ by dalšími pros tředky, včetně produkce kr­ movin nebo udržování extenzivní produkce, která byla založena j iž v minulosti anebo změnou orné půd y na extenzivní travní po­ půd rosty,

- dotována byla nová strukturace zemědělské výroby a převádění orných s nízkou produkčností do trvalých travních porostů, případně jejich zalesnění,

- pokračovala podpora rozvoje ekologického zemědělství ,

- snaha byla udržet zemědělství v horských, podhorských a pohraničních ob­ lastech.

Rozhodující forma dotace byla vázána na podnikatelský záměr, předložená

žádost mohla zahrnout jeden nebo více dotačních ti tulů . Kl adně přijatá žádost

pokračovala uzavřením smlouvy mezi žadatelem a ministerstvem zeměděl­

ství, jako závazkem obou stran.

Při schvalování záměrů byly preferovány ekologicky šetrnější způsoby hos­

podaření, výroba a prodej produktů z ekologicky kvalitních zemědělských

surovin. Sledovala se také stabilizace zeměděl ské výroby na úroveň potravi­

nové bezpečnosti.

Velmi pozitivním momentem byla dotace na převádění orné půdy na trvalé

travní porosty v nadprůměrných a průměrných přírodních podmínkách s re­

spektováním dalších hledisek - protierozní ochrana, biodiverzita, krajinný

ráz, oblasti silně zasažené exhalacemi, údolní nivy (výše dotace na založení

porostu byla 2000 Kčs a 1000 Kčs na jeho údržbu).

Podpora restrukturace zemědělství obsahovala rozvoj aktivit v tzv. problémo­

vých oblastech n apř. formou agroturistiky, využívání zeměděl ské půdy k ne­

zemědělským účelům a opě t byly sledovány pozitivní ekologické aspekty.

Byla stanovena podpora rozvoje oleoprogramu (bionafta, biomazadla) a po­

kračovaly dotace na přechod podniků na ekologické zemědělství. Právě z to­

hoto období se datuje hlavní vlna formování ekologických farem podle plat­

ných mezinárodních kritérií, vytváření svazů a sdružení ekologických produ­

centů atd.

K překlenutí období, kdy přestaly být vypláceny ekonomické újmy z důvodu

zvláštních režimů ho spodaření (pásma hygienické ochrany, chráněné oblasti

přirozené akumulace vod, chráněné krajinné oblasti, národní parky) byly sta­

noveny dotace pro území v podprůměrných podmínkách.

14

c) snížení zatížení hovězího dobytka nebo ovcí na jednotku plochy půdy , d) používání jiných praktik produkce respek­ tujících ochranu životního prostředí, přírod­ ních zdrojů, stejně jako udržení přírodních stanovišť a kraj iny nebo zachování chovu místních plemen dobytka ohrožených vyhy­ nutím, e) udržování zemědělské půdy nebo lesní pů­ dy, která byla dří ve opuštěn a, f) uskutečnění vy n ět í zemědělské půdy z pro­ dukce aspoň na 20 let za účelem jej ího vyu­ žití ve prospěch životního prostředí, zejména na znovuvytvoření biotopů; rezervací nebo j iných typů chráně n ých přírodních území ne­ bo územní ochrany vodních zdrojů,

g) spravování a

údržbě půdy,

mě la přístup veřejnost

na kterou by za účelem rekreace.

Ve smyslu obecných formulovaných cílů a režimu pomoci vypracovávají člens ké státy na celém svém území víceleté zonální pro­ gramy. Programy budou odrážet rozdílnosti situace ve stavu životního prostředí, v dife­ renciaci přírodních podmínek, zeměděl ských struktur, základních orientací zeměd ělské produkce a priorit v péči o ži votní prostředí. Roční

zenou

dotace na hektar půdy nebo na odvo­ doby tčí jednotku je udělo v ána země­

Rovněž

dě l ský m subjektům, které se aspoň na 5 let zavážou k pl n ění jednoho nebo vfce bodů programu v souladu s podmínkami aplikace v dotčené zóně . V případě vynětí p ůdy ze ze­ mědělského hospodaření je doba této angažo­ vanosti stanovena na 20 let. Maximální volitelné výše podpory jsou rám­ cově stanoveny buď na 1 ha zemědělské pů­ dy, jedná-li se o rostlinnou výrobu (v rozpětí 150 - 1000 ecu), nebo na 1 odvozenou vel­ kou d obytčí jednotku (v rozpětí lOO - 210 ecu) a při specifikaci v zonálních progra­ mech se jejich výše pevně stanovuje. Zonální programy koordinované na regionál­ ní úrovni a sestavené pro homogenní zóny z hlediska životního prostředí jsou zaměřeny kvalitativně dopředu na pět hlavních cilů :

byly stanoveny dotace na řešení důsledků negativních vlivů na země­

výrobu - působení exhalací, důlní a těžební činno st.

Jmenovité dotace na zachování a ochranu kulturní krajiny a venkovského

osídlení ve vybraných oblastech s nízkou produkčností se vyplácely v odstup­

ňované výši na 1 ha zemědělské půdy a částečně kompenzovaly zrušené dife­

renciání příplatky.

V roce 1993 pokračovaly dotace ve stejném duchu s některými dílč ími úpra­

vami. V tomto roce začalo zohledňovat a podporovat aspekty ochrany krajiny

a cenných biotopů ministerstvo životního prostředí ve zvláště chráněných

územích . Začala se také jevit potřeba užší spolupráce mezi Ministerstvem ze­

mědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR.

dělskou

Společný

program

Péče

o krajinu

V roce 1994 se spolupráce obou ministerstev posunula formulací společného programu s názvem Péče o krajinu. Již samotné dekla­

rování společnéh o zájmu na pozitivním ekologickém vývoji krajiny bylo pří­

slibem pro další období. Tento společný program shrnoval dotační tituly týka­

jící se ochrany a tvorby krajiny z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR a ob­

dobně dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR zaměřené na péči

o zvláště chráněná území i na ostatní kulturní krajinu. Cíle spo lečného programu byly postaveny ambiciózně : posílení mimopro­ dučkních funkcí krajiny, uplatnění principů trvale udržitelného hospodaření v krajině, plnění ekologických, vodohospodářských a dalších veřej ných zá­ j mů, odstranění negativních zásahů v krajině z minulého období a navození vhodných způ sobů využívání krajiny v souvislosti se změn ami majetkopráv­ ních vztahů a ekonomických aktivit. Spolu s těmito cíli měl y dotace pomoci posílit sociální stabilitu venkovských oblastí ohrožených nezaměstnan ostí a napomoci rozvoji aktivit vázaných na zemědělskou výrobu. Pro rok 1994 určilo ministerstvo zemědělství v rámci tohoto programu dotace ve výši 470 mil. Kč, jež byly soustředěny na údržbu travních porostů založených od roku 1990 (1 500 Kč na ha) a na údržbu trva­ lých travních poro stů s průměrnou cenou půdy v katastru do 2 Kč za m2 (2000 Kč na ha). Účast Ministerstva životního prostředí v programu Péče o krajinu vychází ze zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, podle jehož § 69 je možné vlastníku nebo uživateli pozemku, na jehož určitém typu managementu má zájem, poskytnout příspěvek na částečnou úhradu vynaložených věcných a materiálových n ákladů . Ve společném programu se podpora týká činností , které je v krajině nutno provádět pro uchování krajinných hodnot, jež podmiňují vysokou druhovou rozmanitost flóry a fauny, ekologickou stabilitu, zachování krajinného rázu a také trvalé obydlenosti venkovského porostoru. V kulturní krajině mimo zvl áště chráněná území byly v roce 1994 podporo­ vány tyto činnosti: - údržba trvalých travních poros tů založených v letech 1990 - 1993 pasením nebo kosením, - údržba luk a pastvin a ostatních ploch v katastrálních územích s průměrnou cenou půdy do hodnoty 2 Kč za m2 - pastvou, kosením a úklidem po sekané hmoty, - ochrana významných bi otopů kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin,

- ochran u vodních zdrojů - rozvoj ekologického zemědělství - extenzifikaci výroby - ochranu ohrožených plemen a odrůd - ochranufauny aflóry Závěrem komentáře ke směrnici Č . 2078/92 je třeba zdůrazn i t, že veškeré dotační tituly v ní obsažené jsou hrazeny ve výši 50 % z prostředků Evropské unie, u vybraných ekologicky citlivých území taxativně vyme­ zených zvláštní směrnicí do výše 75 % . Zby­ tek dotaci je zaj išťován z prostředků vytvoře­ ných v přísl ušných čl enských státech.

Jaroslav Ungerman

GATT a zemědělství GATT je téma, které se občas objevuje na stránkách našich novin, časopisů , v televiz­ ních zprávách a nejrůznějších diskusích eko­ nomů a "ochranářů" . Pro tyto diskuse je cha­ rakteristické povětšinou to, že jsou poměrně vášnivé, a zároveň mlhavé. Je zřejmé, že GATT je cosi velmi důleži tého, ale moc se o n ěm zatím neví. Zvláště velké znepokojení a nejasnosti panují kolem dopadů GATT na zemědě lství.

Z článku na toto téma od Sira Jamese Golds­ mitha, mezinárodního fi nančníka a poslance Evropského Parlamentu za Francii , dnes vy­ bíráme pasáže věnované zemědělství. "Není možné si předs tav it mezinárodní do­ hodu, která by mě l a hlubší a rozsáhlejší soci­ ální dopady než GA'Pf. V žádném sektoru nebudou společen ské a hospodářské důs l ed­ ky výraznější než v zemědě l ství. Základním· éilem GATT je přetvořit světové zeměděl­ ství ve jménu efektivity a zvětšené zeměděl­

15

Součástí

dotace ze Státm110 fOl/du životm11O I/a rok 1995 je také regenerace vý­ znam1lých kraji/l/lých prvků a ochra/la památ­ ných stromů. Foto Jarmila Kocourková

prostředí

ské "produktivity". Moderní ekonomové, pak ti, kteří podporují světový volný obchod, tvrdí, že nejlepší zeměd ělský systém se vyznačuj e tím, že produkuje nejvíc potra­ vin za nejnižší cenu a zaměstnává nejméně pracovních sil. Tato kalkulace však není úpl­ ná ani v čistě ekonomických kategoriích. Když dojde ke snížení počtu lidí zaměstna­ ných na půdě, ti, kteř í se stanou nadbyteční, jsou nuceni odejít do měst. Proto k přímým nákladům na produkci potravin intenzivními technologiemi je tře b a připočíst nepřímé ná­ klady na ty, kteří byli vykořeněni. Vzhledem k tomu, že po celém světě je nedostatek ne­ zemědělských pracovních míst, znamená to zvětšenou nezaměstnanost, a následně zvět­ šené náklady na sociální zabezpečení. Vzhledem k nedostačující městské infra­ struktu ře jako jsou školy, nemocnice a byty, vzniká tak potřeba zásadních nových inves­ tic. Ale existuje j eště další cena. Ve stabilní spo­ lečnosti, když dojde v důsledku technického pokroku ke ztrátě pracovních příležitostí v jednom průmyslovém sektoru, celková rovnováha společnosti není narušená. Někte­ ré podniky na úpadku pochopitelně ztrácejí, zatímco jiné, živo t aschopnější, se rozvíjejí. Ale ztráta vesnických pracovních míst a stě­ hování do měst způsobuje zásadní a nezvrat­ nou změnu. Přispěla k destabilizaci venkov­ ské společnosti a k růstu rozlehlých měst­ ských aglomerací v zemích Prvního, Druhé­ ho i Třetího světa. V těchto obrovských předměstských seskupeních žije odcizená - tvorba a údržba systémů ekologické stability,

nejnižší třída lidí, kteří ztratili své kulturní - regenarace významných krajinných prvků, ochrana památných stromů, re­ tradice a jejichž rodiny se zredukovaly na závislost na veřejných nebo soukromých mi­ generace významných a památkově chráněných parků a zahrad,

lodarech. - zakládání dřevinných břehových porostů, biologických protierozních opat­

Cenu za podporu takovéhoto sociálního ko­ ření, trvalých travních porostů do 20 m od břehu.

lapsu nelze vyčíslit. Jak připomíná bývalý Ve zvláště chráněných územích se poskytovaly dotace na tyto činnosti:

brazilský ministr životního prostředí José - údržba pozemků s trvalými travními porosty v územích národních parků Lutzenberger, brazilské předměstské chatrče, a chráněných krajinných oblastí - pastva nebo kosení s následným úklidem známé jako favelas, jsou přímým důsledkem venkovského vysídlení způsobeného "zele­ pokosené hmoty,

- péče o porosty ve zvláště chráněných územích, změny kultur ve zvláště nou revolucí" v padesátých letech, která mě­ la prostředky intenzivního zemědělství navž­ chráněných územích .

dy skončit hladomory po celém světě. I když je program Péče o krajinu deklarován jako společný program obou mi­

Maximalizovat zemčdělské výnosy na osobu nisterstev, každý resort si financuje a administruje své dotační tituly.

by mohlo být důležité pro vyspělé západní země s vysokými náklady na pracovní síly Dotace v roce 1995 a vysokou životní úrovní. Ale my stojíme na prahu nového světa. Čtyři miliardy lidí na­ Přestože měly být konkrétní dotační tituly platné na několik let, již v následu­

jícím roce 1995 se změnily u obou finančních zdrojů , nicméně tyto změny je jednou vstupují do světové ekonomiky. Do­ nedávna byli oddčleni svými politickými možno hodnotit ve většině jako pozitivní.

systémy, většinou socialistickými nebo ko­ Ve stručném přehledu uveďme dotační tituly resortu zemědělství platné v ro­

munistickými. Mezi jinými jsou to obyvatelé ce 1995, které se vztahují k péči o krajinu:

Číny, Indie, Vietnamu, Bangladéše a zemí - restrukturalizace rostlinné výroby zatravněním v katastrálních územích bývalého Sovětského svazu. Obyvatelstvo zv l áště

16

s průměrnou cenou pů d y nad 2,80 Kč za m 2 (po období preference zatravnění v podhorských a horských oblastech se pozornost věn uje nižším polohám, včetně údolních niv, kde byly travní porosty v minulosti rozorány) - výše do­ tace na 1 ha je stanovena na 6 000 Kč. Vyč leněných 20 mil. Kč představuje možnost zatravnění asi 3 000 ha půdy, - restrukturace rostlinné výroby zalesněním - představuje náklady na sadební materiál a celkový finanční objem na tento titul je 100 mil. Kč, - údržba krajiny v kulturním stavu - zahrnuje péči o trvalé travní porosty v katastrálních územích s průměrnou cenou půdy do 2,80 Kč za m 2 (v roce 1994 to bylo do 2,0 Kč) s výší dotace 3 000 Kč na 1 ha (v roce 19942 000 Kč), poměrně vysoký finační objem - 1 270 mil. Kč - umožní údržbu téměř 425 000 ha travních porostů v podhorských a horských oblastech (pozitivním aspektem je "zúřadování" tohoto titulu na úrovni územních odborů Minister­ stva zemědělství, tedy nikoli až v Praze, jak je tomu u všech dalších dotač­ ních titulů mimo údržbu lesních porostů ve vazbě na privatizaci). Naopak v dotačních titulech postrádáme podporu ekologického zemědělství, což je negativní aspekt ve vývoji dotační politiky zemědělství. Celkové vyčleněné dotace Ministerstva zemědělství ČR na rekonstrukci a údržbu venkovské krajiny pro rok 1995 představují hodnotu 1 400 mil. Kč. Pro srovnání uveďme, že na všechny ostatní dotační tituly je vyčleněno 2 100 mil. Kč (detailnější údaje v mil. Kč: obnova vinic, chmelnic a ovocných sadů - 75, restrukturalizace finálního užití zemědělské produkce - 100, podpora včelařství - 75, chov krav masného skotu - 430, udržování a zlepšování gene­ tického potenciálu hospodářských zvířat a genetického potenciálu osiva sádí - 405, podpora ozdravování hospodářských zvířat, polních a speciálních plo­ din - 85, podpora poradenství v zemědělství, potravinářství, lesním a vodním hospodářství - 30, podpora řešení důsledků vnějších vlivů na hospodaření v lesích a podpora vybraných lesnických činností - 500, podpora řešení pro­ blematiky vodního hospodářství - 300). Spolu s 2 100 mil. Kč vyčleněnými pro dotace v rámci Podpůrného a garanč­ ního rolnického a lesnického fondu je tak dotováno zemědělství v ČR v roce 1995 finančním objemem 5 600 mil. Kč. Dotace ze Státního fondu životního prostředí věnované péči o krajinu v roce 1995 obsahují podporu opatření k ochraně přírody a krajiny ve zvláště chrá­ něných územích i ve volné krajině prováděná nad rámec povinností vymeze­ ných zákonem 114/1992 Sb. Jmenovitě jsou obsaženy následující dotační ti­ tuly: - ochrana biotopů významných, kriticky a si l ně ohrožených druhů živočichů a rostlin, - tvorba a údržba územních systém ů ekologické stability, - regenerace významných krajinných prvků , ochrana památných s tromů, re­ generace významných a památkově chráněných parků a zahrad, - zakládání dřevinný c h břehových porostů, biologických protierozních opat­ ření , trvalých travních porostů, - péče o porosty a plochy ve zvl áště chráněný ch územích a jejich ochranných pásmech, - změny kultur ve z vláště chráněných územích a jej ich ochranných pásmech. Z prostředků Státního fondu životního prostřed í je na u vedeně dotace v roce 1995 vyčleněno celkem 80 mil. Kč .

těchto

zemí roste rychle a odhaduje se, že 35 let dosáhne 6,5 miliardy. Předpokládá se, že asi 3, I miliardy lidí dnes žije na venkově. Pokud se GATI podaří vnutit celému světu stupeň produktivity, ja­ ký dosahuje intenzivní zemědělství v Kana­ dě nebo Austrálii, pak je snadné spočítat, že asi dvě miliardy lidí přijde o živobytí. Ven­ kovské společnosti po celém světě budou vykořeněny a smeteny do městských chatrčÍ. Pokud se mnohým z nich nepodaří najít za­ městnání v expandovaném průmyslovém sektoru, budou následovat masové přesuny vysídlených tragických národů. Budou to uprchlíci GA TI. Pokud je celosvětová změna příliš velká k uchopení, zvažte dopady GATI na jednu zemi. Vietnam je jedna z typických zemí či­ nící první nejisté kroky na cestě k zapojení se do světové ekonomiky. Žije zde 67 milio­ nů obyvatel, z toho 78 % na venkově (ve srovnání se 14,8 % v Austrálii). Stávající verze GATI by vyhnala miliony chudých Vietnamců z polí do předměstských chatrčí a způsobila by tak hlubokou a trvalou devas­ taci. " Tolik tedy první část této úvahy. Co dodat? Jako každou úvahu je možné i předchozí řádky napadnout z mnoha různých úhlů . Jsou na venkově místa pouze v zemědělství, respektive v zemědělské prvovýrobě? Zna­ mená odchod lidí z prvovýroby automaticky také jejich odchod z venkova? Navíc Česká republika, deroucí se zpět mezi rozvinuté ze­ mě, nemá svou ekonomiku postavenou na zemědělstvÍ a větší část našeho obyvatelstva už ve městech žije. Týká se nás to vlastně? Liberál jistě poznamená, kdo že je ten chyt­ rý, kdo ví, že je dobré, aby lidé dělali na po­ lích, žili podle svých tradic a nezapojovali se do globální ekonomiky? Kdo to chce bránit svobodě trhu, podnikání a světovému rozvo­ ji? "Zelení" zase zdůrazní, že se v úvaze vů­ bec nezmiňují neblahé dopady regionální specializace zemědělské zátěže už z výroby a na ekologickou stabilitu krajiny, spotřebu energie při přepravě produktů apod. A pan Novák asi řekne, že politika je stejně špína. Názory a pohledy se zkrátka různÍ. Jeden fakt ale stojí za zamyšlení. Dohoda GATI je dokument o asi 22 tisících stra­ nách, které váží ke dvěma metrákům. Je to výs ledek jednání několika generací politiků a obchodník ů. Kdo si myslí, že se ho to netý­ ká, asi bude zklamán. Možná to zatím není vidět , ale něco se k nám žene. Jmen uj e se to GATI. během

přeložil

Ladislav Ptáček

17

Bartákův opět

"zlatý" hrnec

na Moravě

Alternativní zemědělství prošlo v uplynulých sedmi letech složitým vývojem. Jeho propagá­ toru- vegetariánu ing. Richardui Bartákovi, CSc se ještě za komu n i stů podařilo tehdejší mocipá­ ny navnadit vidinou lukrativního vývozu bio­ produktů za tvrdé valuty, že strpěli odbornou skupinu, která se zeměděl stvím bez chemie mo­ hla zabývat. Od svého založení však byla soli očích všem ideologům tzv. socialistické ze­ v Omezení procesů eroze půdy nespočívájm v technickém řešení a zatrav,lová"í pozemků - úči1lllé­ mědělské velkovýroby. ho efektu dosáh"eme až rozdělením velkých bloků omé půdy na úměmě velké hony s vystřídaný­ Po takto fundované přípravě po roce 1989 mi plodinami. Foto T. J. Pivečka vznikly předpoklady pro rychlý rozvoj ekolo­ gicky šetrněj š íh o zp ů sobu hospodaření. Mezi­ Z retrospektivy formování environmentálních dotací na ochranu a údržbu národní konference o alternativním zemědělství krajiny v České republice je zřetelné, že se vyvíjí pozitivním směrem . V této ve Velké Bystři ci u Olomouce měla takový ohlas, že si tehdejší ministr zemědělství ČR Bo­ souvislosti je účelné zmínit, že státy Evropské unie provádějí stejná opatření humil Kubát povolal ing. Bartáka a když se se­ v rámci své revidované společné zemědě l ské politiky a že dotace tohoto typu známil s jeho nápady, jmenoval ho svým ná­ nejsou zahrnuty do celkové kalkulace vykazovaného subvencování zeměděl­ městke m pro alternativní zeměděls t ví. Byla to ství v intencích dohody GATT. Nemusíme mít tedy obavu, že bychom si en­ světová rarita. Umožnila, aby po 2 roky byl ten­ vironmentálně motivovanými dotacemi mohli nějak komplikovat cestu ke to druh ekologicky šetrnějšího zemědělství vel­ koryse dotován. Ne všechny zemědělské podni­ vstupu do Evropské unie.

ky, které své projekty před l ožily, to myslely Z toho jednoznačně vyplývá, že bychom u nás měli dotační systém zeměděl ­ s organicým zem ědělstvím vážně. Pro některá ství ve vztahu ke krajině a životnímu prostředí dále rozvíjet a k existujícím ti­ krachující JZD byly tyto dotace pouze záchran­ tulům přičlenit tituly dal í.V naší zemědě l ské politice by měly být uplatněny nou-sítí, která prodloužila jejich životnost. pozitivní environmentální momenty a dobré zahraniční zkušenosti, a to vče t­ Po dvou letech se zemědělská politika změn ila, přímé dotace skon čily či lépe byly přesu nuty na ně způsobu komunikace se zemědělskými subjekty a přesunutí rozhodova­

šetrnější činnosti, které lze označit jako údržbu cích kompetencí na regionální úroveň.

krajiny a její stability. To je novinka z ES, na Přitom bychom měli mít na zřeteli skutečnost, že stále zbývá napravit mnohá niž si u nás jak zemědělci, tak veřejnost budou neblahá dědictví z minulé doby, která n egativně působí na životní prostředí. muset zvykat. Dosavadní vývoj a zkušenosti naznačují, že bez účelově zaměřených dotací O pomoc ekologickým zemědělcům se zasazují především dvě nadace: FOA - Federace orga­ to zřejmě nepůjde.

Prioritní a neodkladnou nápravu je třeba provést především u velkokapacit­ nického zemědělství v čele s Ing. Tomášem Zídkem, donedávna ředitelem odboru ekologie ních provozů živočišné výroby a v omezení vodní eroze.

MZe ČR, dnes hospodáře na Toulcově dvoře Přestože došlo k razantnímu snížení stavů dobytka, zejména hovězího, pro­

v Praze 4. blém velkokapacitních provozů a zvláště kejdových provozů u vepřového do­ Nadace rytíře Františka Horského udělila letos bytka se tím nevyřešil. Řešení spočívá v dosažení limitované koncentrace do­ potřeli putovní pohár nej úspěš nějšímu ekologic­ bytka v jedné lokalitě a racionálním využití exkrementů zvířat jako bezrizi­ kému zemědělci roku. Tuto trofej, populárně kového organického hnojiva. Sankční systém tento problém není evidentně zvanou "Bartákův zlatý hrnec", protože cena Kč deset tisíc je vyplácena v lesklých mědě ­ schopen vyřešit a je třeba hledat jinou cestu.

ných desetikorunách, které bohužel po ražbě Omezení procesů eroze půdy nespočívá jen v technickém řešení a zatiavňo­ rychle ztrácejí svůj lesk. Za rok 1992 zlatý hr­ vání svažitých pozemků . Účinného efektu dosáhneme až rozdělením velkých nec získala paní Růžena Lebrošová z Osvěti­ bloků orné půdy na úměrně velké hony s vystřídanými plodinami. Identifika­

man na jihovýchodní Moravě. Odtud se trofej ce vlastnických vztahů k půdě by měla sehrát také úlohu v řešení protierozní přestěhovala do B'ílska u Vodňan, kde dělala ochrany. Vlastníci musí ve vlastním zájmu půdu chránit před degradací a to­ čest Františku Špatnému, pěstiteli koz a výrobci vyhlášeného kozího sýra, jehož výrobu odkou­ též mají právo žádat na uživatelích, kterým ji svěřili do hospodaření.

kal v Rakousku. Byl tak iniciativní a úspěšný, že se dnes dokonce i z Rakouska jezdí dívat, Ing. Jaroslav Unger m a n, CSc., - Ekologické centrum Veronica, zodpovídá za program Ven­ v čem pozůstává tajemství jeho úspěchu. Dove­ kovská krajina dl se pružně přeorientovat z pěstování ovcí, kte­

18

W(l3rr~DIl1lŮ®~

ré se po zhroucení světových cen vlny přestaly vyplácet. Za rok 1994 tříčlenn á komise, skládajicí se z odborného poradce Van Elzakkera, ing. Bartá­ ka a ing. Zídka jako nej ú spěšnějš ího ekologic­ kého hospodáře vyhodnotila ing. Petra Wei­ denthalera, pěs tite le 50 odrůd zeleniny v obci Machová, 4 km na východ od Tlu mačova. Za studené, deštivé soboty dne 13. květn a bylo v Lučním údolí v Machové od rána rušno. Z ši­ rokého okolí v "den otevřených dveří " se sjeli nejen pravidel ní zákazníci, kteří přijíždějí se zá­ sobit na celý týden, ale i vedení svazu PRO­ BIOINATURVITA ze Sumperku v čele s ing. Ji řím Urbanem a četní hosté z Prahy včetně zá­ stupců tisku. Ing. Barták zdů vodnil, proč právě ing. Weident­ haler byl vyhodnocen jako ekofarmář roku. Tento vyznamenaný ekozahradník několik roků pracoval v alternativním zemědělství. Než reali­ zoval s v ůj záměr, vydal se na zkušenou do cizi­ ny, aby se seznámil jak s provozem, tak s odby­ tem rodin ných ekofarem. Po uč il se tam, že ty tam jsou doby, kdy stačilo zemědělské produkty vyrobit a dodat do skladu. Nej více ho zaujal tzv. přídvorn í prodej na farmách, kam si pravi­ delně jezdí zákazníci z měst předzásobit se na celý týden. Po návratu si najal 5 ha půdy v Lučním údolí v obci Machová u Tlumačo v a. Zeleninu pěstuje na polovič ní výměře , na druhé půlce je směska na krmení. Obejde se bez agrochemikálií, škůd ­ ce odchytává pomocí "přátel" ekozemědělce : pavouci chrání k větáky, kapusty a hlávky zelí, slunéčka si poradí se zelenou mšicí. Kdo nevěří,

a ť se přijede podívat, jak žáby ve skleníku ohlí­

dají sadbu košťál o vin před květilkou. Biologic­

ká ochrana zeleniny nejsou žádné čáry ani mý­

tus.

Ekozahradník Petr má talent pro podnikání

a tak se netají svými plány. Jeho snem je otevřít

ve Zlíně obchod s bioprodukty, aby byly zájem­

cům přístupnějš í než jeho zahradnictví v Ma­

chové.

Jako aktivní člen svazu PROBIOINATURVITA

se sídlem v Sumperku pomáhá při odbytu dal­

ším členům svazu. Tak ze S lavičí na odebírá

mák, od firmy S l uneč ní brána ovocné čaje .

Hlavním dodavatelem suchých poživatin je ing.

Karel M atěj z akciovky ve Starém Městě pod

Prázdniny na venkově

Masová turistika buduje stále větší, náklad­ a pohodlnější letoviska. Mizí původní příroda, lesy, louky, zvířata i rostliny. Člo ­ věk, který potřebuje odpočinek od městského ruchu a hluku, se tak ocitá ve sTejném pro­ středí, ze kterého se snaží aspoň na pár týdnů v roce utéct. V posledních letech se u nás však začíná rozvíjet nová forma rekreace, zvaná ekoagroturistika, která se dá definovat jako turistika na ekologicky hospodařících fa rmách nebo také jako idylický návrat na venkov. Ekoagroturistika je ohleduplná k ži­ Sněžníkem.

Projevili jsme pochyby, zda skutečně pěs tuje 50 votnímu prostředí i k lidem. Jejím kladem je klidné p rostředí a přátelská atmosféra. Na odrůd zeleniny. Vyjasnilo se, že letos nabízí 30

otázky týkající se prob lémů a rozvoje ekoag­ druhů a že sortiment bude rozšířen o 20 japon­

roturistiky u nás odpovídal národní koordi­ ských druhů salátových zelenin, u nás komerč­

nátor projektu ECEAT ing. Michal Burian. ně nevyužívaných.

Petr mě l ště stí , že našel nejen půvabnou, ale

i zdatnou společ ni c i, která své nadšení pro bio­

produkty získala v dánské zeměděl ské komuně .

Na vsi se jí líbí, i když musí pracovat od slunka

do soumraku, vice než kdykoliv předtím. Za­

hradničení Petr zvládá pomocí přátel-brigádní­

ků , kteří přicházejí na měsíc dva.

Boris Merhaut

Ing. P. Weidenthaler (vlevo) a ing. R. Barták slavnostním předání ceny nejúspěšnějšímu ekologickému zemědělci roku 1994. Foto Arnošt Tabach

při

nější

- Pane řediteli, můžete vysvětlit, co znamená projekt ECEAT, jak a proč vznikl a k čemu slouží? Projekt, kterému se říká ECEAT, tj. ,,Evrop­ ské centrum pro ekoagroturistiku" je projekt mezinárodní, který má zastoupení v řadě ze­ mí. Byl zahájen v roce 1993 v Polsku, Ma­ ďarsku a Ceské republice, v roce 1994 pokra­ čoval na Slovensku , ve Slovinsku, v Portu­ galsku, ve východnich spolkových zemích a v pobaltských zemích. V každé zúčastněné zemi pů sobí národní koordinátor, který roz­ víjí místní s íť. Ze začátku jsme byli podporo­ váni nadací ECEAT, která má sídlo v Amste­ rodamu, ale v roce 1994 tato pomoc skončila. Smyslem projektu je najít producen tům bio­ potravin a farmářům do d atečný vedlejší pří­ jem, aby se mohli věnovat své práci. Provo­ zovat zemědělství není jednoduché a ekolo­ gické ještě náročnější, neboť má určité regu­ le. Lidé nemají v sou časné době dost peněz, aby investovali do hotelů a podobných zaří­ zení. My pro ně sháníme klientelu, která není náročná , a přesto je ochotná slušně zaplatit. Největší zájem mají Holanďané. V roce 1993 bylo v Ceské republice patnáct farem, v roce 1994 už jich bylo dvaapadesát. Největší kon­ centrace farem byla na Vysočině, v jižních Cech ách a v Bílých Karpatech, na Chrudim­ sku a v Železných horách. Největší zájem byl o jižní a západní Cechy.

- Kolik hostů v sezoně přijelo? Zmí/liljste se pouze o cizi/lcích, ale jaký je zájem ze strany tuzemských turistů? Zájem o tento typ rekreace je ze strany cizin­ ců větší než z naší. U nás je příliš mnoho za­ hrádek, chat, chalup i babiček na venkově a nejsme zvyklí někam jezdit. Teprve v loň­

19

Řeka Ivo Cic várek Cedllík kořenů probírá vodu, stromy při bl'ehu pijí svůj ralln í čaj. Zelené l'asy kvetou, suchou větví je rozčesávám po čtyl'iadvacetihodinovém mytí vlasů. Vážky na chvíli odlétly. Srpem z písku vstupuje břeh do vody. Ostří má nabroušené, rez odnesly jarní povodně. Lokálním umrtvením zbavuji hmyz vědomí. Pak jej házím do proudu. Pleskot dlaněmi ovšem plaší ptáky. Viděl jsem několik Iyb, mnoho vyvrácených stromů a tři opravdu krásné ptáky: ledňáčka, říčního orla a volavku. Z toho ledňáčka dvakrát a orla jenom z dálky. Až půlkilometru nad jezem skončil jiný svět, aby přišel ten náš. Nebylo mi to líto, neboť jiné světy musí být krátké.

Jenom voda zůstala stejná, tekla dál ... Lužnice (Halámky-Suchdol) 4.7.1994

ském roce, díky tomu, že v novinách vyšlo pár článků, se strhla lavina zájmu o farmy u nás. Protože jsme nebyli na takový zájem připraveni, museli jsme na kopírce namnožit několik set katalogů. Lidé si je vzali, zaplati­ li, ale nepřijeli. Ale Holanďan je úplně jiný. Když už jednou zaplatl, tak přijede. Našinec má navíc jinou povahu. Nechce spát pod sta­ nem nebo v přívěsu, když už jede na farmu, tak si představuje, že bude bydlet v pokoji, se zajištěným selským stravováním. Na to ale zatím nejsou všichni sedláci připraveni. Zá­ jem se však přece jen začíná zvyšovat a my uvažujeme jak to udělat, aby byla nabídka zajímavá jak z hlediska ceny v sezoně tak, i mimo sezonu, abychom zajistili kapacitu far­ mářům, zkrátka abychom uspokojili obě stra­ ny. V roce 1993 přijelo necelých tři sta hostů, v roce 1994 asi tisícovka.

- Jak pobyt vypadá? Jsou lIávšt{Vllíci účast­ Ili lIa procesu či chodu hospodářství? Jak se stravují? K tomu, aby mohl farmář poskytovat i stra­ vu, musí mít koncesi, a aby ji dostal, musí splnit hodně podmínek, a většina farmářů je nesplňuje . Nejsou vzděláni v oboru veřejné­ ho stravování l nemají na to, aby investovali, možnost řešení je v pozvání do rodiny. Ve stravování je největší zájem o snídaně a

20

Prázdniny lIa venkově nebyly dříve pro většinu městských obyvatel nijak atraktivní - většilla z nic/I ostatně m ěla na vsi mnoho pňouZ1lých. Se zvyšujícím se počtem obyvatel velkých měst a tomu úměrtlě se zhoršujícímu prostředí však začíná nabývat zájem o pobyt lIa vesnici v sel­ ském prostředí na intmzitě. Ekoagroturistika ­ rozvíjejicí se nové turistické odvětví - má navíc řadu předností - je ohleduplná k životnímu prostředí, nevyžaduje náročná turistická zaří­ zení, příjmy z lIí pomáhají vylepšit sedlákům rozpočet... Foto Josef Ptáček

vzhledem k tomu, že se návštěvníci celý den toulají, i o večeře, které se stávají v tomto denním režimu hlavním jídlem. Někteří hosté projevují zájem i o práci, ale velmi málo, protože se přijeli rekreovat a na druhé straně, jakou práci by jim mohl farmář nabídnout? Buď házení hnoje nebo něco podobného. Někteří se svezou na koni, zajdou se podívat i do stáje, ale zájem je spíše krátkodobý, pro­ stě si to chtěli pouze vyzkoušet. Velmi popu­ lární je půjčování bicyklů, rybolov a chození s průvodcem po doporučených stezkách. Všechno se odehrává na přátelské bázi. To je ostatně charakteristický rys těchto pobytů . V každém připadě by měl být farmář připraven poskytnout i takovou radu či doporučení, kde se točí dobré pivo, kde se koná zajímavá

místní akce, měl by mít po ruce mapu svého okolí a dobře je znát. Je to dost namáhavá práce se o hosty dobře starat, protože vedle toho mají také hospodářství. K tomu všemu je třeba připomenout daňové záležitosti. Vět­ šina zemědělců jsou plátci DPH a turistika se zdaň uje 22 %. Problém lze řešit i tak, že si li­ cenci na ubytování vezme na sebe někdo z rodiny, vede oddělené účetnictví a je neplát­ cem daně z přidané hodnoty. Ceny jsou v ka­ talogu stabilní, relativně vysoké a je škoda, aby se ze zemědělství tak vysoká daň odvá­ děla . Z této aktivity plyne jeden z mála oka­ mžitých příjmů, který mají zemědělci bez in­ vestic. -vf+vš­

Kata/og ubytovatelů v agroturistice Prázdni­ ny na venkově obsahuje adresy farem v jed­ notlivých regionech České republiky s po­ drobným popisem cesty, farmy, okolí, způso­ bu ubytování i stravování. Katalog je možné si objednat na adrese: Agentura ECEAT, ŠI/­ mavská 3i, 612 54 Brno. K objednávce je nl/tné přiložit známku tl iO,-Kč Katalog Vidieckého turizmu na Slovensku, popř. přímé zabezpečení pobytu v jednotli­ vých usedlostech je možno zajistit na adrese Limba, s. s r. o. , Medená 13, 811 02 Bratisla­ va, tel./fax: 07-785473.

Myslivost bez příkras



Radomír Mrkva

S rozvojem lesnického hospodaření a osvěty došlo souběžně k rozvoji mysli­ vosti a můžeme vystopovat nebo jen tušit, že v určité době nastal stav vyrov­ naného, nepříliš konfliktního hospodaření lesnického a mysliveckého. Lze se jen domnívat, že ten'to stav byl charakteristický pro období dvacátých let to­ hoto století, v době platnosti honebního zákona z let 1919 a 1929, kdy roční odstřel zvěře jelení činil tisíc až necelé dva tisíce kusů, srnčí 10-20 tisíc ku­ sů, zvěř dančí a mufloní se chovala v oborách a mimo to, a to je důležité, se střílelo ještě kolem 0,5 mil. ks zajíců a králíků a 200 až 500 tis. ks koroptví. Když Farský (1935) horoval za uznání hospodářského významu myslivosti, došlo již k zvýšení stavu jelení na čtyřnásobek, u srnčí zvěře na dvojnásobek, a začala se postup ně rozvíjet ochrana lesa před škodami zvěří. Obecně vzato, není možno tento problém řešit jinak, než že: zvěři zabráníme ve vstupu na ohroženou plochu (oplocenka), či v přístupu k sazenici nebo její části (rozso­ cha, opich, ovaz, mechanická ochrana) nebo použijeme repelent, kterým sa­ zenici (semen áč, kmen) zvěři znechutíme. Příznačné pro tuto a ještě i pozděj­ ší dobu relativního smíru mezi mysliveckým a lesnickým hospodařením byly také návrhy tzv. biologické ochrany, kdy vlastně šlo o to, zvýšit úživnost ho­ niteb ponecháním necílových dřevi n, jak v kulturách, tak mlazinách, využívat kryt "plevelných" dřevin a pod. Je úsměvné připomínat tyto způsoby obrany a nabízet je jako řešení v současné době, kdy i smrk, jako jediná a zároveň cí­ lová dřevina (natož pak listnáče), jsou mnohde okousané, neřkuli spasené. Pochopitelně, že značná pozornost byla věnována také myslivecké péči, která může rozsah škod významně ovlivnit, zejména pak krmení v zimním období, kdy je třeba překlenout pokles přirozené potravní nabídky. Teoreticky lze v této oblasti rozvíjet úvahy a doporučení velmi dobře, v praxi bohužel, jak naznačil další vývoj, byly tyto snahy vesměs nesoustavné a spíše platonické, již také proto, že myslivecký chov zvěře počítá v prvé řadě s přirozenou po­ travou zvěře. V dalším období, příznačném prudkým rozvojem početnosti zvěře (tab. 1,2), ve specifickém sociálně-politickém klimatu se obraně věnovala zvýšená po­ zornost, a to zvláště vývoji repelentů a způsobu jejich aplikace. Rozsáhlé oplocování a odpuzování však vedlo pouze k zúžení potravní nabídky a sou­ středění pozornosti zvěře na zbývající část potravní niky. O škodách zvěří se postupně, tu nesměle, tam pod záštitou "plnění usnesení n-tého sjezdu" zača­ lo mluvit. Škody se popisovaly, vyčíslovaly, pro svoji údajnou složitost vý­ zkumně řešily, ale jen ti nejodvážnější si dovolili upozornit, že existuje jedno­ značné řešení, a to úprava početnosti zvěře, což se ovšem někdy připouštělo jako poslední varianta, po vyčerpání všech eventualit. Odstřel se sice postup­ ně zvyšoval, ale zároveň se ukázalo, že problém je hlubší a spočívá mimo ji­ né v chybných východiscích při mysliveckém plánování. Po změně politického klimatu v roce 1989 je možno sice o škodách otevřeně hovořit a publikují se zejména neuvěřitelná čísla, která dokazují, jak subjek­ tivní a nesolidní může být postup při mysliveckém plánování, který staví čas­ to na zkresleném hlášení jarních kmenových stavů zvěře. Jako příklad nechť slouží např. situace v letech 1988 až 1993, kdy se prakticky vždy odstřelil jarní kmenový stav jelení zvěře, aniž by došlo k podstatnějšímu poklesu po­ četnosti (tab 2). I když se tato situace opakuje s určitou obměnou také u ostat­ ních druhů zvěře, je v novele zákona o myslivosti opět použit institut "nor­ movaný kmenový stav zvěře", který by měl řešit problém škod zvěří. Všech­ ny dosavadní zkušenosti, které stavěly na odhadu početn osti, jsou však z dů­

Židovník do krajiny patří Zidovník německý je v Beskydech původní, dnes však: již vyhubený rostlinný druh. Literárně je jeho výskyt v CHKO doložen ve Středním Pobečví ­ podél Dolní Bečvy a Vennířovského potoka u Rožnova pod Radhoštěm, na více místech podél Ostravice, v Krásné a podél Lomné mezi Horní a Dolní Lomnou. Populace na těchto lokalitách za­ nikly následkem úprav toků, zejména jejich směro­ vého vyrovnání, neúměrného zúžení průtočného profilu koryt, těžby štěrkových náplavů a úprav za­ braňujících tvorbě, pohybu a ukládání splavenin v celém povodí. Poslední výskyt druhu na území CHKO Beskydy byl zaznamenán v řečišti Lomné ještě v roce 1976. Následkem stejných zásahů do přírodního charakteru a vlastností toků byl druh vyhuben i na všech ostatních lokalitách mimo Bes­ kydy . Jediným původním a literárně doloženým nalezištěm v ČR. kde se druh dosud vyskytuje, jsou štěrkové náplavy řeky Morávky v podhůří Beskyd mezi obcemi Dobrá a Staré Město v okrese Frýdek-Místek. Zidovník německý neboli Myricaria germanica je jediným zástupcem čeledi Tamaricaceae v naší fló­ ře . Vlastní rod Myricaria čítá asi 10 druhů rozšíře­ ných od Skandinávie do Číny, v Evropě roste pou­ ze Myricaria germanica. Je to až 250 cm vysoký keř s vysoce vyhraněnými životními nároky (ste­ noekní) i když může žít i na náhradních, zpravidla

Rostli1la iidovlll1cu 1Iěmeckého v řečišti Mo­ rávky v roce 1994. Foto Petr Chytil

21

Od počátku tzv. lidové myslivosti do roku 1989 vzrostl odstřel u jelení zvěře 7x, u daňčí 6x, mufloní 37x a STllčí téměř 2x. Přitom počty ulovených kusů jen vzdálen ě dokladují skuteč­ nou početnost zvěře - ta vzrostla mnohem více a lze předpokúídat, že u vysoké až dvacetiná­ sobně. Jeleni se také v této době rozšířili na 2/3 výměry našich lesů! Foto Petr Macháček

vodu věcných, ale zejména tím, že je nelze objektivizovat a kontrolovat, od­ souzeny k nepoužitelnosti a je zjevné, že nepředstavují schůdnou cestu. V lesnickém a mysliveckém tisku se v poslední době objevila řada článků, které lze třídit do tří skupin. Jednak jde o opětovné konstatování stavu, tzn. výše škody a metod obrany a opakování v podstatě všeho, co již bylo několi­ krát řečeno, včetně toho, že jako poslední eventualita se připouští úprava po­ četnosti zvěře. Ve druhé skupině můžeme postihnout myslivce, kteří jsou to­ ho názoru, že je třeba dále hledat způsoby vytváření nových podmínek pro vybudování vyvážené přírody "s jelenem v lese" nebo hlásající sice úpravu na biologicky únosné stavy zvěře, ale zároveň s úpravou prostředí (potravy) pro zvěř. Ozývají se poukazy na ochranu zvěře před genocidou, na "ohrožení jelenů" a příznačně se cituje prof. Sigmond: " Škodí-li zvěř lesu, kdo ji tomu naučil? Je to člověk, který různými zásahy do přírody narušil její biologickou rovnováhu, která se pak projevuje v neúměrných škodách na lesních poros­ tech Tato dojemná perzonifikace zvěře je ostatně často obratně populisticky využívána, aby se zakrylo, že ne zvěř, ale myslivecký hospodář se zcela zišt­ nými pohnutkami je zodpovědnný za to, že zvěř působí škody a strádá v na­ dměrně využívaném prostoru. Tento hospodář také d l ouhodobě a vědecky
1. Odstřel hlavních druhů lovné zvěře na území ČR Rok

jelení

srnčí

dančí

1858

1028

5679

1496

O

1925

1960

23052

127 1

50

1935

4468

49070

1662

106

1948

2703

30450

463

157

mufloní

1955

3 187

39447

744

215

1965

9468

57100

I 163

704

1 539

2547

1975

9180

107 776

1985

16077

87292

3 063

49 14

1990

20849

86 757

5044

7580

1991

23108

101 508

4666

8274

1992

21584

103763

5 454

6908

lov 1993

22189

126887

6649

8017

plán lovu 1993

20233

134440

8 147

10344

22

dočasných stanovištích, ale i ta musí splňovat jisté nutné předpoklady. Je to druh konkurenčně velmi slabý, vyžadující plné oslunění - i klíčení semen je podmíněno světlem. V původní středoevropské přírodě klimaxových lesů nacházel potřebné před­ poklady své existence v řečištích horských a pod­ horských toků, na rozsáhlých akumulačních tera­ sách plně otevřených slunci, jež byly udržovány v nejranějších stadiích sukcese pravidelnými sezon­ ními vysokými prlitoky - povodněmi. V Beskydech a blízkém podhůří dosahovala západ­ ní hranice svého areálu karpatská větev druhu. Po­ pulace na okraji areálu jsou zpravidla geneticky zajímavé a velice významné a zaslouží důslednou ochranu. Podíváme-li se na polohu původních na­ lezišť druhu, snadno zjistíme. že v Ceské republice se židovník trvale vyskytoval pouze v oblasti kar­ patského flyše, kde byl hojně zastoupen krajinný typ divočící řeky, dnes již neexistující. Obdobná situace byla i na Slovensku. Hranice státu areál zdánlivě rozděluje, ve skutečnosti jsou vzdálenosti toků či jejich povodí na naší i slovenské, popř. pol­ ské straně, kde se židovník vyskytoval, zanedbatel­ né. Od roku 1991 podniká ZO CSOP Myricaria ve spolupráci s OkÚ Frýdek-Místek kroky pro záchra­ nu populace židovníku v řečišti Morávky a jeho následné navrácení do přírody Beskyd. Navázali jsme rovněž kontakty s kolegy ve slovenské a pol­ ské části Beskyd, nicméně se ukazuje, že i tam ži­ dovník ustupuje. Prvním předpokladem ochrany druhu bylo vyhle­ dání všech dosud žij ících jedinců, okamžité zajiš­ tění základních podmínek (především světlo) pro jejich přežití, uchování celé šíře genofondu formou vegetativních řízků a jejich následné vysazení. V současné době je evidováno, v terénu označeno a do mapek zakresleno necelých pět desítek j ed i nců , z nichž někteří jsou již výsledkem prvního umělé­ ho výsevu v roce 1991 na tehdy sterilní nově vzniklý náplav Morávky. Současně byl proveden sbě r osiva a rozsáhlé výsevy na několika lokalitách v CHKO Beskydy i mimo ni. Potvrdilo se však, že současný stav toků a suché počasí v.letních měsí­ cích není pro tento způso b rozšiřováni židovniku příliš příznivé. Dozráváni semen totiž spadá do ob­ dobí vrcholného léta. Tato doba se v posledních le­ tech vyznačuje vysokými, v našich podmínkách ne zcela běžnými teplotami a nedostatkem srážek. V hrubozrnném náplavovém materiálu bez podílu jemnějších částic semenáčky hromadně hynou (po­ kud zde vůbec vyklíčí např. po dešti). Na vhodněj­ ších vlhčích stanovištích, zpravidla lemujících vlastní tok, nebo v prohlubních jsou vzešlé rostlin­ ky ohroženy bo uřkam i z horka. Velké kapky dopa­ dající se značn ou silou je ubíjejí ve velkém, navíc i mírné vzedmutí hladiny po bouřce vede k zaplave­ ní jejich s tanovišť a odplavení semenáčků. Pro ve­ getační sezonu roku 1995 je proto připraveno pě­ stování semenáčků ve skleníku v rašelinových kontejnerech a teprve po prvním přezimování bu­ dou vysazeny do přírody . Záchrana druhu v Ceské republice ajeho navrácení do Beskyd není bohužel tak snadnou záležitostí, jak se na první pohled zdá. Protože je židovnlk specializovaný druh dobře adaptovaný na zcela ur­ č i té vyhraněné prostředí, místy až extrémní, jehož

rozvíjel a uplatňoval zásady chovu zvěře, avšak jejich praktickým výsledkem bylo např. naprosto nevyhovující sociální složení a poměr pohlaví u jelení zvěře vedoucí k dalšímu přemnožování. Nakonec je to také myslivecký hos­ podář nebo myslivec, který přes dlouhou výchovu ke kvalifikovanému prů­ běmému odstřelu zcela zapo mněl na vtloukané zásady a v prvé řadě odstříl el nejstarší jeleny. Nepočetn á třetí skupina autorů poukazuje jedn označně zje­ vnou podstatu problému škod zvěří a řešení vidí ve snížení stavu zvěře , který by případně mohl č asem znovu narůstat s obnovou přirozené skladby lesů a zvyšováním úživnosti honiteb. Jak je patrno, přístup k zamezení škod zvěří se až do poslední chvíle nevy­ značoval aktivní snahou o opravdu rychlé a racionální zvládnutí tohoto pro­ blému a spíše se ubíral cestou, l apidárně vyjádřenou přís lovím "aby se vlk nažral a koza zůstala celá". Ani skutečnos t, že nyní, po uplatnění novely zá­ kona o myslivosti a oddělení lesnického a mysliveckého hospodaření , vychá­ zí najevo, že provozování myslivosti je vl astně bohatě dotováno státem, nemá zatím za následek nápravu této nenormální situace.

Lidská dimenze myslivosti Lze poukázat na vlastnosti č l ověka , které způ sobuj í, že je mu myslivost sym­ patická a v extrémním případě "přímo nutná k životu". Je to nepochybn ě lo­ vecký pud, který někoho více, někoho méně vede k myslivosti. Jde tu ovšem

napodobení je velmi obtížné, je základní podmín­ kou j eho přežití ochrana a fungování ekosysté­ mu, jehož je přirozenou součástí. Na všech pů­ vodních lokalitách v Beskydech a podhůří byly po­ pulace vyhubeny právě zničením ekosystémů . Při rozsáhlých terénních pochůzkách po místech, kde se dříve židovník vyskytoval, ale i v jiných úsecích toků, nebyla nalezena ani jedna vhodná lo­ kalita, na níž by mohla nová populace vzniknout a samovolně se udržovat a obnovovat, popř. šířit v dlouhém časovém výhledu bez umělých zásahů . To vše je výsledek nesmyslných plošných úprav toků prováděných bez základních znalosti vodních a souvisejících ekosystém ů , bez úcty k "nevýnoso­ vé" krajině našich předků. Tam kde lze nalézt odpovídající náplavové eko­ systémy, je koryto natoli k zúženo, že vzrostlý bře­ hový porost tato stanovi ště zastiň uj e. V úzkém ko­ rytě je navíc také pravděpodobné zničení populace splavením při vyšších průtocích. Pouze široké ře­ čiště, v němž se může vytvořit škála unášecích sil, je před pokl adem přežití části populace, která dá základ opětnému osídleni nových náplavů. Tento režim funguje na všech dosud "živých" lokalitách židovníku. Jinde je soustavou příčných staveb narušena tvor­ ba, pohyb a ukládání splavenin natolik, že se vý­ raznější štěrkové lavice ani výspy nevytvářejí, ne­ bo jsou koryta zaříznutá až na matečnou horninu a pokrytá jen velmi tenkou nestabilní vrstvou sedi­ mentů. Pro rozvoj kořenového systému rostliny (cca 60 cm) a její uchycení ve dně je totiž nutná štěrková vrstva u rčité mocnosti . Mnohá, na první pohled vyhovující místa pro výsadbu se ukáži jako nevhodná právě z důvodu slabé štěrkové vrstvy. Vysazený jedinec pak nemá ve dně prakticky žád­ nou oporu a může být spolu se sedimenty snadno odplaven. Je jasné, že dosažení požadovaného stavu toků ne­ bo jejich částí je dlouhodobou záležitostí. Ovšem za předpokladu, že pro to budou vytvořeny pod­ mínky. Zatím tomu však nic nenasvědčuje. Pozem­ ky získané spoutáním širokých řečišť dnes mají své vlastníky, v nejhorším případě jsou zastavěny. Možnost vykoupení pobřežních pozemků (tam kde není zástavba), či finanční úhrada za odplavení je­ jich částí boční erozí, která je základním předpo­ kladem obnovení biologických a krajinoestetic­ kých hodnot toků , je jen hypotetická. A tak, pře­ stože je židovník kriticky ohroženým druhem naší květeny, přestože by měl být podle zákona chrá­ něn , je jeho další rozšíření prakticky nemožné. Je totiž velmi pravděpodobné, že ani nový vodní zá­ kon nepřekročí rámec stávajícího ve smyslu uznání jiných než přímých finančních hodnot, že neumož­ ní napravit (alespoň částečně) chyby, jichž se spo­ lečnost vůči vodním tokům a okolní krajině dopus­ tila. Petr Chytil

V posled1lích desetiletích byla do všech okresů 1Iaprosto lleuváže"ě rozšíře"a muflo1lí zvěř. Foto Luděk Kulka

23

2. Stav a lov jelena evropského v ČR rok

z toho laň (ks)

Jelem zvěř celkem (ks) lov jar m

jarní

kmen. stavy

kmen. stavy

plán

skut. II 252 II 931 12239

6736 7197 8291

12589 14950 16520 16913

7693 8565 8178

19305 21 796

8860 8531 8320

1980 1981 1982

17610 18807 21036

1983 1984 1985 1986 1987 1988

19856 22147 21 571 23359 22294 22236

11867 12188 J3 609 13296 15465 15882 16485 19689 20279

1989 1990

22647 20597

28806 20828

23663 21553

8343 7702

1991 1992 1993

25127

23519

23108

20841 23841

23942 20233

21584 22189

9665 8256 8565

lov plán

skut.

4 745 4769 5408 5177

4 199 4319 4 485

6739 6902 6 993 8629 8483 13143 8856 9 049 9754 8129

4668 6128 6862 6777 7 992 8668 9635 8034 84 11 8220 7979

Netopýři Jedna moravská říkanka zní: Netopýr šelma kluk. prodal peří. koupil chlup. Je to doklad to­ ho, že lidé neměl i ani dříve k netopýrům úplně špatný vztah, i když k ptákům chovali city mno­ hem vřelejší. Ptačí budky a krmítka se vyvěšují jistě už několik staletí, ale péče o netopýry - to je záležitost teprve posledních desetiletí, kdy si ochránci přírody začali všímat vážného úbytku některých druh ů netopýrů, především vrápenců.

Hlavními důvo d y ubývání těchto zajímavých j sou nadevši pochybnost celkové změny v přírodn í m prostředí. Důležitým a někdy limi­ i O získání potravy, .tedy myslivosti jako hospodářské činnos ti, která zdánlivě tujícím faktorem jejich rozvoje však bývají i nyní již není takovou hnací silou, ale nemylme se. Nepochybně se uplatňuje vhodné prostory pro letní kolonie samic s ml á­ také obecně působící radost z výs ledků práce, radost z chovu, ze zmnožení ďaty, pro agregace při páření a konečně vhodná statku. Odstřel trofejové zvěře mimoto poskytuje uspokojení sběratelských z i moviště. V poslední době se začaly vyvěšovat hoj něj i speciál ní netopýří budky. Několik desí­ choutek, živí jeVitnost apod. Člověk má také tendenci spojovat výskyt zvěře tek těchto budek již čeká na své nájemníky na se "zdravou přírodou", má přirozenou snahu chránit a obdivovat z věř, zejmé­ Šu mavě, na jižní Moravě a jinde. Je to ovšem na mladou.

zatím jen slabá náhrada za vykácené, tzv. pře­ stárlé porosty, s hojností přirozených dutin. kte­ Jak je vidno, jde o celou řadu při rozených důvodů , které vedou člověka k to­

mu, aby provozoval myslivost, lovil zvěř a pochopitelně se snažil, aby zvěře ré byly rájem stromových druh ů netopýrů. bylo co nejvíce. Problém je pouze v tom, a lidé by to měli vědět, že maj ite l ů Ještě o btížnější je ochrana letních kolonií u dru­ h ů, které dávají přednost půdám lidských obydlí kulovnic je u nás pouze 82 000, což představuje asi 2,8 % z populace mužů, a o bjektů . Netopýři v této době totiž vyžadují která by mohla kulovnice vlastnit (0,8 % z celkové populace obyvatel). Situa­

co nej větš í klid Nejvhodnějš í jsou půdy kostelů ce je nyní taková, že např. Lesy ČR, s. p., pronajímají, podle novely zákona a zámků a pod., které jsou minimálně navštěvo­ o myslivosti z roku 1992, všechnu plochu lesů, kterou obhospod ařuj í, asi 1 vané. Netop ýři tam nikomu nevadí. Tyto pro­ 200 nájemcům. Z toho trží asi 70 mil. Kč ročn ě . Zároveň však vynakládají story, žel, často obývají další nájemníci - zdivo­ čelí holubi, pro ti kterým se uživatelé objektů pochopitelně brání z nepří s tupněním půdních prostor pletivem. Při tomto v zásadě dobrém opatření je ale nutno dbát, aby nebyl zamezen přístup také netopýrům anebo, což je ještě horší - nebyla kolonie samic s mláďaty pletivem "uvězně n a" a tím odsouzena k smrti hladem. Nejjednodušším způsobem lze zabezpečit půdní prostory zatlučením vikýřů a pod. vodorovnými laťkami s deseticentimetrovými mezerami, které jsou pro netopýry dokonale průletné, ale holubi se jimi neprotáhnou. Ještě lépe je použít speci­ álně upravené křidlice s průlezným otvorem pro netopýry, které na zakázku vyrábí cihelny v Br­ ně. Tyto speciální tvarovky umístěné v počtu 1 ks na 200 - 400 m střechy zpřístupňují půdu pro netopýry, ale zabraňují vnikání vlhkosti a sněhu do půdního prostoru. Často dochází ke zničení letní kolonie také při protipožárních nátěrech savc ů

Ještě ve

dvacátých letech se při honech zastře­ lilo půl milionu zajícll a stejný počet koroptví . ročně. Socializaci zemědělství však jejich počet poklesllla kritickou mez. Foto Lubomír Zelillka

24

\f~~rr~Dllufi®~

trámoví. Jednak dojde k vyrušení kolonie ajed­ nak jsou netopýři při aplikaci přípravku otráve­ ni. Nejčastěji používaným přípravkem je Lasta­ nox, který obsahuje mj. formaldehyd, 6-benzy­ laminopurin a bis-tributylcinoxid. Posledně jmenovaná účinná složka Lastanoxu je silně ne­ bezpečná jak aktivně, tak chronicky. Padesáti­ procentní letální dávka pro myši (LD50) je O, J 32 g.kg- 1 (LD50 je dávka, při níž zahyne 50 % pokusných organismů) . Poškozu-je sliznice, působí jako nervový jed a způsobuje poruchy zraku. Pokud už je nutno tento přípravek apli­ kovat, je třeba dbát, aby to bylo vždy v podzim­ Sociálně politická dimenze myslivosti

Lov přináší nepochybné uspokojení a požitek a kdo může tyto příjemné vje­ ním období, kdy už netopýři půdní prostory vy­ my poskytovat, má možnost za to ledacos získat. Nemusí to být jen peníze, klidili. Nejlépe je ovšem v prostorách obydle­ ných netopýry od aplikace takovýchto příprav­ ale také protislužby: shovívavost u kontrolora, poskytnutí dotací atp. Není ků vůbec upustit. třeba velké fantazie, abychom si výčet n ejrůzněj ších možností výhod rozšíři­

Jeden z dobrých příkladů. Na zámku v Jevišovi­ li. Za nedávno prožité doby socialismu, kdy byl všeobecný nedostatek čeho­ cích, který je v majetku Moravského muzea, koli, význam myslivosti právě z těc hto důvodů nebývale stoupl. Za odstřel měl být proveden protipožární nátěr v místnos­ zvěře byl k dispozici opravář auta, lékař, pří sun finančních prostředků nad tech obývaných již mnoho let velikou, několik set jedi n ců čítající kolonií netopýrů velkých. plánované množství, služby a s lu žbičky, ale také kariéra, jistota, místo na vý­

Správce zámku nedovolil, aby byl v té části pů­ sluní u mocných tajemníků, kteří rychle převzali zprvu tolik zavrhované feu­

dy n átěr proveden a upozornil státní ochranu dální a kapitalistické choutky.

přírody na tuto skutečnost. Na místě bylo zoolo­ Myslivost zlidověl a a stala se jedním z propagandistických argumentů a kon­ gy zj ištěno, že se jedná o jednu z největších ko­ krétním dokladem výsledků "převzetí moci do rukou lidu". Analýza této eta­ lonií tohoto druhu na Moravě a natírání bylo py by si sama o sobě zasloužila sociologickou studii a to také proto, že jde odloženo. nějšími zimovišti n etop ýrů jsou jesky­ o problém stále ještě až příliš živý. Jistá věc je ta, že v politice všemocné Nejvhod ně, sklepní prostory, štoly a pod. Netopýři vy­ strany a tím i státu se mys livost, podobně jako ch atařství, zahrádkářství a po­

hledávaj í léta po sobě stále tytéž prostory anebo dobné činnosti stala něčím, co bylo lidu povoleno, aby se realizovala a venti­

několik zi movišť s třídají. Proto pokud zimoviště lovala jeho čin orodost. Takovýmto činnostem se nekladly překážky a to byl zaniknou, může to mít značný dosah na popula­ také důvod , proč neustále stoupající početn ost zvěře a škody byly tolerovány. ci n etopýrů . Z i m oviště zanikají jednak fyzickou Ostatně vznikaly na státním majetku (rozumělo se na majetku nikoho), takže likvidací: zavalením vchodu do štoly, proboře­ ním sklepa a pod., a nebo tím, že se stanou pro zase až tak příliš nikoho neznepokojovaly. Srovnáme-li počty ulovených kusů zimování nevhodná, ať již změno u cirkulace zvěře v roce 1989 s počty na počátku socialistické etapy, pak zjišťujeme , že vzduchu, snížením vlhkosti či vyrušováním. odtřely se zvýšily u jelení zvěře 7krát, u daňčí 6krát, mufloní zvěře 37krát Jednou z možností, jak o tato zimoviště pečo­ a u srnčí z věře téměř 2krát. Pochopitelně , že počty ulovených kusů jen vzdá­ vat, je zabezpečení vchodu do zimovišť. Vhod­ leně dokladují skutečnou početno st zvěře v lesích. Ta vzrostla nepochybně nou mříží , průl etnou pro netopýry, se zabrání mnohem více, což je os tatně patrno z vývoje odstřelu. U vysoké se proto ne­ vstupu nepovolaných osob do zimoviště. Uza­ mykatel ná branka umožní jednu zimní kontrolu, považuje za nereálné předpokládat zvýšení p očetn o sti v průměru až dvaceti­ která ukáže, jak bylo opatření úči n né. Zateplo­ násobné.

ván í nebo podobné operace na zimovišti je tře­ Za důsledek této socialistické etapy můžeme také považovat nebývalé plošné ba provádět jen po konzultaci s odborníkem, rozšíření např. u jelení zvěře na 2/3 výměry lesů ČR. Zcela nepochopitelné je aby tak nevzniklo více škody než užitku. K letošnímu Evropskému roku ochrany přírody značné rozšíření chovu jelena siky východního mimo obory (v roce 1990 od­

chystá Ceský ústav ochrany přírody ve spolu­ střel přes 3 300 ks), koketování s chovem jelence viržinského a co hlavně,

práci s dobrovolnými ochránci přírody a za při­ naprosto bezuzdné a neuvážené rozšíření zvěře mufloní prakticky do všech spění různých spo n zorů vyvěšení více než dvě okresů ČR. S ohledem na to jsou lokální nadpočetné stavy kamzíka v Jesení­

stě padesáti speciálních netopýřích budek, aby kách opravdu jen drobností, nicméně z pohledu revitalizace tamních hor­ zvýšil příležitosti pro netopýry vytvářet letní ských lesů však zdaleka ne nevýznamnou. Totéž by bylo lze říci o bastardu kolonie, a zároveň aby kontrolou těchto budek prozkoumal dosud bílá místa na mapách výsky­ kozy bezoárové chovaném na Pavlovských vrších .

tu n etopýfŮ v naši republice. Je to zároveň tako­ Musíme si uvědomit, že to vše, co se zde uvádí a k čemu došlo, se nestalo vý malý příspěvek naplnění dohody o ochraně cestou přirozeného vývoje společnosti, ale je poplatné spo lečenským defor­ netopýrů, kterou podepsala i Ceská republika. macím minulého období. Zej ména absence so ukromého vlasnictví a principů

Mojmír Vlašín ročně

celkem asi 730 mil. Kč na ochranu lesa před zvěří, t.j . za oplocenky

a ochranu repelenty. K této ztrátové položce je třeba j eště přičíst škody zvěří,

neboť ohryzaná kůra a zkousané výhony nejsou nic jiného než velmi drahé

krmivo. Při současné metodice výpočtu škod, která sku tečné škody podhod­

nocuje, jde o čás tku asi 10 mil. Kč ročně. Příjem z pronájmu tedy kryje ná­

klady spojené s chovem zvěře pouze z necelých 10 % a můžeme říci, že 670

mil. Kč ročně přispívá daňový poplatník oněm 1 200 uživatelům honiteb. Po­

hrajeme-li si s čísly, pak je to příspěvek přes 0,5 mil. na honitbu a asi 270 Kč

na kg zvěřiny, který nájemce vyprodukuje, prodá a nebo zkonzumuje.

25

Lesy Ceské republiky pronajímají všeclmu plo­ chu lesa, kterou vlastní, 1 200 nájemcům ho­ niteb. Z toho utrží ročně kolem 70 milionů Kč. 730 milionů však ročně vynakládají na ochra­ nu lesa před zvěří. Příjem z pronájmu tedy kry­ je náklady spojené s chovem zvěře pouze z ne­ celých 10 %. Zbytek doplácí na libůstku maji­ telů honiteb dallový poplatn{k. Foto dallka je od Lubom{ra Zelinky.

Čejka - pták roku 1995 Stalo se již několikaletou tradicí, že se spojily organizace zabývající se mj. ochranou ptáků a vyhlašují každoročně jeden ptačí druh jako ptáka roku. Těchto organizací je požehna­ ně: Patří k nim Česká společnost ornitologická, Moravský ornitologický spolek, Český svaz ochránců přírody, Česká myslivecká jednota, český národní komitét Bird-Life lnternational (donedávna se nazývající lCBP - mezinárodní komise pro ochranu ptactva), Kroužkovací sta­ nice Národního muzea aj., podporujícími insti­ tucemi jsou i bývalý ČÚOP a MŽP. S ohledem na výběr ptačího druhu by se málem dalo říci, že čím méně ptáků, tím více organizací. Tradice "ptáka roku" - na rozdíl ode Dne ptactva - se však osvědčuje i v ciz in ě a tak se buduje i u nás. Prvním ptákem roku byl 1990 krutihlav, násle­ dovala 1992 vlaštovka, pak rehek zahradní, čáp a letos tedy čejka. Způsob propagace, dopo ruče­ ní k ochraně a využití různých výs ledků je růz­ ný u jednotlivých dru hů . Základním zdrojem in­ formací je však vždy půvabná brožura, vydáva­ ná za podpory většiny jmenovaných organizací a dalších sponzorů Čes kou společností ornitolo­ gickou. Pouze v případě ptáka roku 1990 - kru­ tihlava - byl vydán místo brožury plakát. Tato forma se však ukázala j ako méně vhodná, i když plakát měl solidní ohlas v bývalé NDR Uménem Wendeh als = krutihlav byli tehdy označováni pragmatici, předvídavě přestupuj ící ze SED k perspekti vnějš ím stranám). Již před oficiální akc í sice existovali "ptáci ro­ ku", ty si však vyhl ašovala kroužkovací stanice na podporu kroužkování ptačíc h druhů, u nichž ji zajímalo dosažení většíh o počtu výsledků. Při současné m výběru "ptáka roku" není vždy vo­ len druh vys l oveně nejvzácnější - spíše jsou to druhy, jejichž počty z různých důvodů v posled­ ní d obě klesají. Čejka je přito m druhem u nás již odedávna známým - s vědčí o tom její pří ­ tomnost v soupisu českých ptáků mistra svato­ vítské kapituly Clareta z r. 1366. Claretus přes­ různé

demokracie vedly k naprosto neregulovanému a nekritickému chovu nadpo­ četných stavů zvěře. Pro zpestření nabídky druhů trofejí se pak bez ohledu na překrývání potravních nik a zásady ochrany přírody rozšiřoval chov dalších dru h ů

spárkaté zvěře. Socialismus nás mj. deformoval i v tom smyslu, že anomálii nadpočetnosti zvěře a zejména její dopad na les ve většině nevnímá­ me, nebo jen málo zřetelně. Někomu je to jedno, jiní se naopak snaží vydo­ byté pozice udržet, změnu ve vývoj i zvrátit a znovu si nechat financovat svou zálibu státem.

Myslivost v širších ekologických a lesnických souvislostech Zvěř

a nejen živočichové, kteří jsou podle zákona o myslivosti a jeho novely deklarováni jako zvěř, ale také rostliny a celé ekosystémy, zvláště pokud ne­ jsou příliš narušené, tvoří naše přírodní bohatství. Zatímco na úrovni rostlin­ né složky a ve vztazích mezi rostlinami a relati vně nižšími živočichy se mů ­ žeme ještě na větších územích nebo v některých případech zachovalejších ekosystémů setkat s funkčně vybalancovanými vztahy homeostatické rovno­ váhy, v případě větších obratlovců a např. spárkaté zvěře již v Evropě takový stav v podstatě nezastihneme. Velcí p redátoři jsou vesměs vyhubeni a počet­ nost zvěře, podobně jako oněch predátorů , kontroluje "superpredátor"- č l o­ věk - myslivecký hospodář a to, jak jsme např. nyní svědky, pomocí velmi subjektivních hledisek.

26

Často diskutovanou otázkou je početnost zvěře v přírodních lesích. V lido­

Krajina I.

vém povědomí totiž panuje představa, že původní pralesy se hemžily zvěří. Ivan Novotný Opak je pravdou a poznatky z dosud zachovalých přírodních lesů dokládají, Každý má v srdci ty svoje

že přírodní stavy spárkaté zvěře zde nejsou vysoké (u jelení zvěře v evrop­ krajiny s hořkosladkým loučením.

ském pralese lze očekávat početnost do 5 ks, v sibiřské tajze 2 - 3 ks, v hos­ Jak polibek, lásko moje.

podářském lese 4 - 6 ks/l 000 ha). Tyto stavy nejsou zdaleka schopny viditel­ Srdce se vnítá extatickým vzrušením.

něji konzumovat fytomasu, kterou mají k dispozici, natož ovlivňovat repro­ dukci či sukcesi dřevin. Kdyby náhodou, z nějakých důvodů došlo k přemno­ Máš vše - lesy, louky, pole.

Vítr je jemným pohlazením.

žení, okamžitě by na to reagovali predátoři a výchylka by brzy odezněla. Květy a vůně krášlí stráně tvoje.

V přírodních poměrech je poměr mezi producenty a konzumenty dlouhodobě Duše se chvěje okouzlením.

ustálený, naprosto převažuje produkce a je třeba si uvědomit, že v dlouhodo­ bých cyklech např. koloběhu živin, má přízemní fytomasa převážně naprosto jinou funkci, než být potravou živočichů, tzn. např. i zvěře. Na tomto místě nám však jde o to, poukázat na diametrálně odlišnou počet­ nost přírodních stavů zvěře a početnost zvěře, která je myslivecky obhospo­ Krajina ll. dařována. Myslivecký chov totiž vždy počítá s tím, že bude využívat zdánlivě Ivan Novotný nadbytečnou produkci přízemní fytomasy, která se navíc nabízí zdarma. Far­ ský (1935) ještě patrně mohl uvést, že "myslivost je živočišná výroba, která Stámeš a člověk místo růží pěstuje vředy na tvé kůži. nezkracuje zemědělskou ani lesnickou produkci na prostoru vůbec a na hmotě Lítost je lidským schodem aspoň prakticky nikoliv,neb minimálně (obory J." Že nositel Řádu práce Pěn­ mezi 1,rozením a skonem krásy. čík v předmluvě ke klasickému dílu Ochrana lesa proti škodám zvěří (Kesl etc., 1957) horoval, že "bychom byli špatnými hospodáři, kdybychom obrov­ Nechci, abychom zahynuli v boji. ské zásoby přebytečné zeleně nechali každoročně v lese bez hospodářského Ty víš, že odejdeme spolu. Zbudou jen díry v žlutém poli využitl", je snad z řady důvodů omluvitelné. Ale nepochopitelný je takový a sinající nebe místo bolu. názor téměř v s oučasné době, kdy se stále ještě předpokládá, že "fytomasa z dnešních lesních biocenóu je ve vegetační době po kvantitativní stránce do­ stačující pro mnohonásobně vyšší stav zvěře" . (Husák etc., 1989). Uvedené vývody spějí k tomu, abychom si uvědomili, že pokud hovoříme o ochraně zvířat žijících ve volnosti a přírodě blízkých podmínkách (např. v Národních parcích, CHKO apod.), musíme akceptovat jejich nízkou počet­ nost. Zvěř nebudeme v tomto případě patrně zušlechťovat chovem, ale bude­ me o ni pečovat podle jiných zásad. Myslivecký chov naopak předpokládá ně charakterizuje čejku přepisem hlasu "knihy ­ početnost zvěře vyšší, která však musí být zcela jednoznačně a kategoricky knihy" a "kniha" se čejce ří kalo na různých podřízena momentálnímu stavu lesního ekosystému, resp. lesnickému zámě­ místech u nás donedávna. To je však minulosti ­ ru, který usiluje o změnu a zvýšení ekologické stability. Nadřazenost lesnic­ se zmizením nížinných luk, travnatých okrajů kého hospodaření nad mysliveckým hospodařením, podobně jako nadřaze­ rybníků a bahnitých mokřin zmizely čejky nost producentů v ekosystému nad konzumenty, je základním axiomem, který z mnoha míst. Nějakou dobu se pokoušely za­ měnit původní hnízdiště hnízděním na polích, je třeba přijmout a uplatnit v dílčích aspektech škod zvěří. ale jak se ukázalo, toto řešen í zřejmě není do­

*** Povinností a zodpovědností lesního h ospodáře před lidskou sp olečn ostí je za­ chovat lesy, resp. obnovit lesy, které by byly schopny lépe odolávat vpředu zmíněným vlivům. Nejde však jen o lesy hospo dářské, ale také o lesy, které by plnily jiné funkce nebo lesy, které jsou předmětem zvláštní ochrany (Ná­ rodní parky, CHKO apod.). Ač se to zdá možná někomu absurdní, je povin­ ností lesního hospodáře zachovat les, nebo spíše obnovit les také pro zvěř, pro to, aby zde našla lepší podmínky než nyní. Prof. ing. Radomír Mrva, CSc., přednáší na Ústavu ochrany lesů, fakulty lesnické a dřevař­ ské Mendelovy

zeměděl ské

a lesnické univerzity v

Brně.

statečné: Chybí zde většinou voda a vůbec i ja­ kákoli v vlhká místa s dostatkem potravy, tj. drobných bezobratlých živočichů, zejména ží­ žal. Přitom potravní zdroje jsou často plošně li­ kvidovány ošetřením polních kultur insekticidy. Takže čas to nejvhodnější místa pro odchov čej­ čích kuřátek v polích představují hromady hno­ je a louže močůvky z nich vytékající. Těchto míst však není mnoho a tak nezbylo než čejku zařadi t do seznamů našich ohrožených živoči­ chů. A doufat, že revitalizace povodí nezapo­ mene ani na tohoto krásného a nápadného ptá­ ka, který by se tak opět mohl stát dokladem exi­ stence živé vody v naši krajině. Karel Hudec

27

Lužní les ožívá "Celý !mij život byl spojený s Dyjí. Narodil jsem se u jejích pramenů, uprostřed života jsem sloužil v lesích na Čížově a skončil jsem na Soutoku. " Jaroslav Holý, bývalý vedoucí lesní správy Lanžhot. Přip usťme, že n ěkteří čten áři Veroniky nev ě­ dí, co je to Soutok. Pro takové je tře ba při­ nést objasnění. V rozš í řeném významu mys­ líme Soutokem rozsáhlé území pod Břeclaví a Lanžhotem. Tento úsek krajiny je z obou stran se vřen řekami Dyjí a Moravou. Jeho největš ím bohatstvím jsou komplexy lužních l esů, proložené vodními a lužními ekosysté­ my. Soutocké lužní lesy tvoří mezi ostatn ími luhy v naší republice dominantu jak co do velikosti (3 400 ha porostní plochy), tak i co do přírodovědeckého významu. Pro úp lnost je třeba dodat, že na Soutok navazuje nad Břeclaví až po VD Nové Mlýny pás lužních lesů podél Dyje. Obdobný pás lesů kolem Moravy se od Soutoku táhne po Hodonín. Tyto luhy jsou rovnocenné. Jejich společný charakter byl určován stejnými přírodními podmínkami i stejným způsobem obhospoda­ řování. Domnívám se, že dnešní způsob ob­ hospodařování se od dob kn ížete z Liechten­ steina v zásadě nezměnil. Přírodní podmínky

28

se však b ěhe m dvou desetiletí změnily dras­ ticky. Setkali j sme se na kraji lesa na Pohansku. Přehazoval jasanové kuláče Z káry za trakto­ rem na dlouhou hráň. Pracoval u Státn ích le­ sů už dlouho. » Vy ještě pamatujete ty p řírod ­ ní záplavy, že?«, ptám se ho po několika vě­ tách. »Od dvoch rokú, když sme sem jezdívali s latů na sena.« Panu Rebendovi nechybí moc do důch odu. »Tehdy to tady bylo pod vodú skoro celý rok«, máchl rukou na louku, u které jsme stáli.»Lednová voda měla devět mladých. Na horách roztály sněhy a všecky lese od Milovic až po Sútok byly zatopené. V létě bývaly búřky - dopoledňa sa zatahlo, strašn)í liják, odp o ledňa zas, a Dyja hned" vy­ léla z břehů. Jedmí,« usmál se při vzpomínce, »nás poslali pod Mikulčice odtahnút trakto ­ rama maringotky, že ide velká voda v Mora­ vě. To bylo v prosinci. Když sme přijeli, tož maringotky už měly oje pod vodú. Moseli sme sa vysléct a v tej vodě zapřahnút jeden druhému ty maringotky do traktora. To byla zima tenkrát.« Mávl rukou: »Co sme všecko zažili.. . Ale bylo to lepší jak vČíl. « V sedmdesátých letech začaly regulace dol ­ ního toku Moravy a Dyje, spojené s ohrázo­ váním. Dokončeny byly v polovině osmdesá­ tých let. Od té doby se datuje radikální de­ gradace lužních ekosy s témů . Ustaly přiroze ­ né záplavy. Citelně poklesla hladina spodní vody. Mnohé tůně a mokřady vyschly. Do­

minantní byliny luhu, kopřiva dvoudomá a netýkavka malokvět á, radikálně snížily čet­ nost. Vzrostl podí l soušové těžby, známka, že les onemocn ěl. " To je všechno suchem!" tvrdil profesor Černý. "Já jim to říkám pořád - houba, ta napadá strom, protože je oslabený, ale hlav­ ní příčino u je nedostatek vody. " Jeli jsme spolu na zadním sedadle autobusu z lesnické exkurze. Znal jsem pana profesora Z fakulty. Zanícený mykolog, odborník. Uváde! nám příklady, jeden za druhým. Znal naše lužn í lesy ještě v době záplav. Mluvil mi z duše: negativních faktorů je mnoho, ale nejzávaž­ nější je nedostatek vody. Na příkaz Ing. Borise Jandy, bývalého řed ite­ le Lesního závodu Židlochovice, začalo v ro­ ce 1990 uměl é povodňov án í. Nejprve na ně­ kolika hektarech . Koncern března 1992 teklo v Dyji po dva týd ny asi 150 m3 vody. Po do­ ml u vě s pracovníky Povodí Moravy byl otev­ řen nápustný objekt v hrázi Dyje, zvaný "Jez Pohansko". Po mnoha letech se tak voda do­ stala do soutockého poldru. Ve dnech 26.­ 27.3.1 992 natékalo asi 20 m3 .s· 1 a byly zapla­ veny rozsáhlé plochy lesů i luk, řádově tisíc h ekt arů . Na lukách se třely štiky. Cesty byly pod vodou, do některých částí lesa se dalo jet pouze po ochranné hrázi. Vyprahlé Lánské louky se neuvěřite l ně pro měnily v obrovské j ezero, hojně osazené vodním ptactvem. Vzduch byl plný křiku ptáků, voněl bahnem,

vodou a j arem. Voda přišla jako roznětka. Nálož života explodovala. Vystoupili jsme Z auta a otevře li bránu do oplocenky. Psal se rok 1993 a bylo léto. Ja ­ sanová kultura před námi byla vzorově ošet­ řovaná. Ing. Bohumil Ba/ga, nyn ější lanžhot­ ský fořt, se měl čím chlubit. "Věřím tomu, " říká "že když to budeme pravide ln ě zaplavo­ vat a dvakrát nebo třikrát okopeme, že to má­ me do tří let zajištěné." Půlmetrové jasan o vé výhony mu dávaly za pravdu. " Povodeň nám taky utopila myši a hraboše, nemáme tolik škod na kulturách. " Odskočme na chvíli ze Soutoku na Lesní správu Horní les, to jest do výše popsaného luhu od Břeclavi po rezervaci Křivé jezero u Nových Mlýnů. Komplex těchto lužních lesů není oddělen od zemědělské půdy hrázkou, takže celoplošné povodňování zde zatím není možné. Tady musel lesní závod zvolit jinou taktiku revitalizace: obnovu vyschlých kaná­ lů a tůní. Za finanční pomoci státu zde byly během let 1993 a 1994 revitalizovány lokali­ ty Podešovky I a II, Smradlavájama, Palachy a Janohrad v celkové ceně 4,747 mil. Kč. Ve­ doucí lesní správy ing. Kloupar k tomu dodá­ vá: "Ceníme si spolupráce s Okresním úřa­ dem v Břeclavi, referátem životního prostředí a ČSOP. Oni nám velice pomáhají, zejména s doprovodným biologickým programem, který garantuje pan PraŽák. Navracejí do lesa vy­ mizelé druhy živočichů a rostlin, např. leknín

bílý a řezan pilolistý. Navázali jsme také spo­ lupráci s hydrobiology, zoology a výzkumný­ mi pracovníky Z lesnické fa kulty. " Horní les je skutečně modelovou ukázkou maloploš­ ných revi tali zací. Odborné exkurze sem za­ jíždějí veli ce často, a odjí ždějí zpravidla se sympatiemi k oživenému lu hu i k jeho hos­

V sedmdesátých letech začaly regulace dolntho toku Moravy a Dyje, spojené s ohrázováním. Tehdy ustaly přirozené záplavy a od té doby se také datuje radikálllí degradace IUŽllích eko­ systémů. Přirozellou záplavu v lužním lese fo­ tografoval t Milosla v ČeTl/o ušek

podářům .

Letošní povodeň na Soutoku byla v pořadí již č tvrtou j arní povodní, kterou se podařilo rea­ lizovat. Byla to záplava uměle vyvolaná, stejně jako povo dně z března 1993 a 1994. Od počátku dubna byla voda nadržována na Hrázové ces tě. Ve dnech 6. - 7.4.1995 odpus­ tilo Povodí Moravy po vodňovou vlnu z dolní nádrže Nové Mlýny. CHM Ú naměřil průtok v Dyji v profi1u Ladná cca 120 m3,jezem Po­ hansko natékalo z Dyje do Soutoku ve špičce 15,83 m3 • Ono se to nerado slyší, ale bez pomoci Novo­ mlýnských nádrží by se letošní povodňování prostě nekonalo. Máme-ji zásobu využitelné vody, využijme ji. Tato voda zažehla stejnou explozi života jako předcházející povodně. Bezesporu je pro původní ekosystém zapla­ vovaného luhu mocnou vzpruhou. Lesní zá­ vod plánuje vystavět na Dyji stavitelný jez, který by umožňoval povodňování i při niž­ ších průtocích. Jeho cena bude cca 25 milio­ nů a tyto peníze zatím hledá. Bude nazván "Lužní jez", neboť jeho jedinou funkcí bude umožnit povodňování vícekrát ročně, což do-

sud nebylo možné. Tím bude uděláno maxi ­ mum pro to, aby se zastavil proces degradace luhu směrem k sušším typům. A co komáři? Procházíme s panem Lhotským hustými kopřivami u Špicmauzu. Jsoujich ta­ dy mračna. "To tam klidně napiš, .. odpovídá svým bodrým způsobem. "Komáři do luhu patří. Vždycky tady byli. " Odmlčel se. Pak svou myšlenku dokončil: "Aspolí nebude chodit do lesa tolik lidí. " Z pohledu lumí pří­ rody je to nesporně pravda. KomáFi jsou její­ mi bezplatnými ochránci. . Přál bych vám alespoň jednou vidět Soutok zaplavený. Nebylo by už co dodat. Porozu­ měli byste, že povodeň je pro luh nenahradi­ telná. Pravda, nepřináší už živné kaly jako dřív. Není to jediný způsob, jak "zvednout" hladinu podzemní vody. Ale je to způsob nejpřirozenější. Lužní les na Soutoku ožívá při záplavách.

Karel

Káňa

ing. Karel Káňa je pracovníkem Lesniho závodu Židlochovice

29

Údolí Podťaté v Ja vomíkách na f otografii Miloše Spumého - krajina srdce Věry Fojtové

Krajina mého srdce

né. A znovu (po kolikáté už?) s tíhou i leh­ Kdykoli usednu na práh už opuštěné chalu­ se provždy nachází tam, jinak se ale roz­ konejšit i dojí­ kostí v srdci nechat se hladit, py a pohlédnu do lů do údolí, sevřou mne zá­ prostírá mezi Vsetínem a Velkými Karlovi­ mat.

dum čivé kopce naproti, laskavě a pe vně. cemi. Ve vzpomínkách voní mateřídouškou, ČloveK m ůže žít všude. Ale možná jenom Takjako kdysi ruce, které už tu nejsou. teplým mlékem, senem a smůlou čerstvě od­ proto, že má každý na světě jedno místo,

(atého dřeva. Vine se chodnícKy hustých le­ které nosí s sebou. Střed světa, malou dět­

Věra Fojtová sů a šumí deštěm, který padá sítem drobné­ skou slzu, naději...

ho listí do bučiny. Tak nějak opatrně. Ale sotva vyjdu z lesa na louku, ze které čni k zatažené obloze ztepilé jalovce, padá prudce a bezohledně až bere dech. Stačí však vyběhnout po strmé louce vzhůru povědět i to, co běžný návštěvník přírody Znalec, obdivovatel k chalupě, abych uslyšela znovu drsné a lás­ přehlédne. kyplné zároveň - tož, cérko, gde sa tady be­ a ochránce přírody Zážitek s koťátky vyhozenými z luxusního reš? auta do příkopu a ochota tří mladíků se jich Jak nepřijít! Pod Pálavou leží vyprahlá kra­ ujmout vede Tomečka k úvaze, že se lidstvo Kroměřížský rodák Jaromír Tomeček (roč . jina dětství. Prach horkého léta pálí na kLiži dělí na dva druhy podle vztahu k živým tvo­ 1906) začal v polovině třicátých let publiko­ a stopy komářích sosáků jsou viditelné ještě rům - polovina jim ubližuje, druhá o ně peču­ dlouho z podzimu. Rovina zalitá sluncem už vat v Lidových novinách přírodní fejetony je. S mysliveckou 'ostrostí zraku a básnivým a črty - a tomuto žánru zůstal věrný i po své od rozbřesku, přehledná a uspořádaná, jako obrazným vyjádřením komentuje všední i vý­ osmdesátce. Okouzlení divokou přírodou když otevřeš vrata na čistě umetený mlat. jimečné přírodní události - ledňáček je pro Podkarpatské Rusi však od padesátých let Přiznávám, že i ona má svoje kouzlo. Chla­ něho "polétavý květ" nebo "létající orchi­ vystřídal zájem o kultivovanou, ale také divý Slín lužního lesa hlídá křehké perly prv­ dea", sluky nazve "romancí myslivosti", ne­ ohrožovanou moravskou krajinu. /lích bledulí... boť žijí tak skrytě a tajuplně, že většina lidí Ale jak nepřijít sem, mezi něžně zaoble/lé Na sklonku loňského roku vydalo brněnské neví o jejich existenci. Zážitkem je popis nakladatelství Blok čtyři desítky Tomečko­ kopce, na kterých spočinula Boží ruka, aby koncertu ptačích pěvců pod Pálavou v obdo­ vých přírodních črt v knižním souboru NE ladnými tvary zmírnila poneKud drsné způ­ bí vrcholícího jara, ale ne méně nadšeně vy­ OHN)jM A MEČEM (112 str., s kresbami soby? I hromady kamení blízko políček při­ zní oslava krás prosincového lesa. Najdeme Vilmy Leskové a fotografiemi Miloše Budí­ pomínají nekonečný boj s nouzí. A vůně su­ tu však i varování před narušováním přírodní ka). Jde většinou o postřehy z pěších tur s je­ šených hřibů z polévky, ke které dostanu pohody - a ještě horším ohrožováním celist­ zevčíkem Ocinkem po brněnském okolí, ale krajíc domácího chleba, zůstane navždy vě­ vosti Moravy, jak. se k němu vrací úvodní v centru pozornosti se ocitá i Pálava a její zet pod kůží. vzpomínky na německý zábor pohraničí. Do této krajiny vcházím s hlavou sklopenou podhůří s vinicemi a vinnými sklípky - a také Zároveň s touto knihou vyšel J. Tomečkovi a s pokorou v duši. Je to nejen země mých lesnaté Karpaty . Tomečka zneklidňuje úby­ v nakladatelství Český spisovatel další sou­ předků, ale i vzácný šperk, který jsem dosta­ tek bažantů, zajíců, sluk a dropů v moravské bor přírodních črt Budiž světlo. Obě knihy la darem. Mohu se tam kdykoli vrátit a jít přírodě . Nastudoval a vypozoroval toho hod­ dokládají vypravěčskou svěžest i životní od huslenského nádraží táhlým údolím, kte­ ně o naší fauně i flóře - a dokáže o přírodních moudrost. ré se zdávalo mým dětským nohám nekoneč- zážitcích svěže a kultivovaným jazykem vySitěpán Vlašín

30

Úvodní črta z knihy Ne ohněm a mečem Brzy po prvni světové válce, kdy válečné pomě­ ry nebyly ještě urovnány, dlel jsem čtrnáct let v Karpatech a vrátil se opět do válečných pomě­ rů, z mizérie do mizérie. Za to mezidobi se všechno změnilo, země i lidé. Co se změnilo nejvic? Jako študák jsem běhával ven z města ke Kavčímu stromu, tak se mu říkalo. Strměl na konci lánů, v úplné rovině, za níž se prudce zvedala lesní mýtina. Když jsem na té mýtině zasedl do svého krytu, byl jsem v úrovni vršku stromu a viděl jednak do koruny, jednak nad ni, do šířavy jihu, jejíž obzor uzavírala velebná Pá­ lava, stříbrná kra korálového vápence, Silva Lu­ ňae, Mons Veneris. Ten pohled mě provokoval: nakonec jsem se pokaždé sebral a vyrazil na hřeben.

Kavči strom byl topol, ne onen štíhlý, podobný minaretu, ale z druhu košatých, do jejichž koru­ ny se vejde regiment opeřenců. Především se vysoko na vršku ubytoval tucet kavčat. Vyvolá­ valy můj úsměv. V mém rodišti sidlilo lyceum, zvané seminárka. Studenti nosili dlouhé kutny a chodívali na pravidelné vycházky do parku v přísně seřazeném průvodu. My, civilní kluci, jsme jim přezdi val i Kavoni a krákali na ně při každé příležitosti. Skutečné kavky na topolu mi to teď oplácely, krákaly vyzývavě ony na mne, posmívaly se mi, že na ně nemohu: V devětatřicátém jsem se sice přes topol mohl na pálavský hřbet dívat, leč to bylo vše, vyrazit jsem mohl jedině k židlochovickým záhumení­ kům a ani o chlup dále, vše ostatní se octlo v Říši. Zbyly jen vzpomínky a hořkost. Říká se, že člověk si pořádně váží jen toho, co ztratil. Co všechno jsme to ztratili! Na jaře se na Pálavě obalily tmavým zlatem kvítků dří nové keře a skálu pozlatily nekonečné porosty tařice skal­ ní. Zavoněl y bělos tné hvězdičky na mahaleb­ kách, horu přizdobila pestrost nízkých kosatců, kvetly hvozdíky, písečnice, třemdavy, večern ice - a my nemohli být u toho. Na stě n ách se za­ pestřili drozdi skalňáci, z křovin tloukli na brá­ nu srdce slavíci, jejich serenády nebraly konce. Od vod jásali rackové, na hladinách se to he­ mžilo kachnami a kach ničkami jako o ptačím jarmarku. Od oblohy volalo káně a vytáčel tam spirály luňák, vinohrady vyzrávaly do sladkosti. Ptačí notu vystřídali luční kon íčci a cvrček zá­ vodil s cikádou. Nočn í Horu Venušinu probou­ zela j i třní Venuše na obloze a nechyběli ani tru­ badúři, o říji vytrubovali mohutní jelen i. Všech­ ny ty barvy, vůně a zpěvy se náhle octly v ci­ zácké cizině; jak nekonečná bolest! V bezmoci jsem hledíval přes korunu topolu do krásy jako Adam, vyhnaný z ráje. Zůstal jsem tak na dně, že to poznaly i kavky a ch lácholily mě: tak tak, tak tak ... Naše naděje přece jen došly spl něn í a dočkali jsme se konce války. Pálava se vráti la domů! Bývalo veselo i v koruně topolu, celý ten regi­ ment opeřenců jásal se mnou. Opět j sem sedá­ val na svém posedu s radostí v srdci a s tím úžasným vědomím, že kdykoliv se mi zachce, mohu se vydat ke korálové katedrále skal, ke všem vůním, barvám i zpěvům a potvrdit si už po tolikáté, že toto je Morava, můj domov!

Malá láska Odkudsi hlaholil drobný zvonec. Na první po­ slech to vypadalo jako hlas umíráčku , zvěst smrti, ale slunce, které vyvrcholilo, nesvědčilo zániku, nýbrž nejplnější chvíli života, a napoví­ dalo, že to zvoní poledne. Jinak se do džungle na okraji bažinaté tůně nevloudil žádný jiný ohlas lidí ani jejich zařízení. Vzduchem se nesla vážka, pestrá jako vodní hláď zrcadlící květy, nepatrnou kličkou, lehkou a jakoby nedbale ho­ zenou vzduchem, a zamíma nad tůň slepého ra­ mene, černou objetím houštin a buřeně. Rostlina aloe přezimovala z loňska na letošek v teple a pohovu na dně tůně poblíž oddenku leknínu a stulíku. Za podjaří se vynořila, vyplu­ la ode dna k hladině a oblažila společenství oro­ bincových palic a zevarových ostnatých kaštanů líbeznými trojcípými hvězdami bělostných kvě­ tů. A když oblažila a odkvetla, potopila se ke dnu zpátky jako vodní panna, jež vystoupila na jeviště odehrát si svou roli a pak zmizí v pro­ padlišti scény. Nyní se vynořila opět, pochlubit se buřeni svou omladinou, bohatstvím rodiny. Vážka se tam usadila a zdobila teď dlouhý meč listu, stužka svázaná v mašli, hned průsvitná, hned zlatá, a vzápětí kovově modrá. Pojednou, kde se vzala, tu se vzala, jiná vážka nad mokřadem! Připlula neznámo odkud, za­ kroužila nad buření a potom jako blesk padla na aloi. Vážka na listě viděla vše, ne nadarmo má oči velikosti automobilového reflektoru, srov­ náno s ostatními rozměry těla. Zlomek vteřiny předtím, než mohl na ni nový letoun uhodit, s úžasnou rychlostí švihla sebou bokem a vzne­ sla se také. Nastala divoká honička; dvojice ře­ zala vzduch oblouky a kličkami, až to sv ištělo, ale vzdálenost jednoho vážčího těla stále mezi nimi držela, jako tam trčela neviditelná překáž­ ka, průhledná zeď. Sem a tam, sem a tam, doko­ la a nazpátek kmital se pár prostorem a zdálo se, že této produkci nehodlá udělat konec, že bude takhle vyvádět do večera, do soumraku. Pojednou naráz, docela náhle, bez přechodu po­ létavá tělesa padla na sebe a z a vířila v klubku. Párek přis edl nakonec docela hladce, a nikoliv na souš, nýbrž na řezanový list, na původní po­ sed v růž ici aloe. Koncem těla přimknuta k pře­ dohrudi druha sepnula se jedna vážka s druhou vjedno, do objetí lásky, a zažívala mámení roz­ koše, a to je i ve světě tvorů vyvrcholením tou­ hy. Vodní růži zdobila nyní mašle dvojitá, dvě třpytivé brože spojené v jednu na živé váze slu­ nečni komnaty luhu. V ážčí milenci si ho věli v hornlm patře aloe, na ploše listu, a hřáli se v lázni poledních paprsků, blaženi sami sebou. Netušili, že o nějaký ten centimetr níže, v přízemní partii řezanového tr­ su, sedí žába, polovinou těla pod vodou, hlavou a předn ím a nohama nad hladinou, opřena o spo­ dinu lupenů, v napjatém pozoru jako ohař, který staví kořis t. I ona stavěla. Nehybnější než vodní rostlina, jejíž pohostinství si vybrala, než vod ni hladina proměněná v zrcadlo oblohy, než kraji­ na sama odpočívaj lcí v pohodě letního dne, ml­ řila reflektorem vybouleného hledu nad sebe, do mlsta, kde právě skončila taneč n í produkce polétavých gnómů . Stíny listů a trav položi ly přes ni obrazce, s ni miž splývala v dokonalé nic, takže nevěděl o ní nikdo a nej méně zamilo­ vané vážky.

Jaromír Tomeček na své oblíbené Pálavě. Fo­ to Jindřich Grepl (1968)

Klink klink klink, lahodilo sluchu celého luhu zvonoviny a uspávalo každého tvora. Snily v něm letnl sen alabastry leknlnů, promě­ nivších záliv tůně v rozkvetlý záhon, snily třap­ ce zblochan ů a ostnaté bobulky zevarů, snila vol avčí mláďata na hnízdě v koruně topolu, i křídlatí milenci snili snem lásky. Zvonek hlásil poledne, pro lidský rod chvíli oběda a pro živo­ čišstvo luhu prvou polovinu dne, jehož třeba využít k naplnění žaludku, k nasycení, nemá-Ii potom po celou noc svírat útroby zlý hlad. Ve chvilince kratší jednoho okamžiku byl posed řezanového listu bez osádky. Nic nenapadlo na hladinu pod růžicí, nic se nevzneslo do proslu­ něných výšek, aby se roztančilo v bláznivém re­ ji, a přece trs aloe zůstal prázdný. To ze žabí tlamky šlehl rychlosti, již by mohl závidět

i blesk, vychlípitelný jazyk a smetl sousto s se­

bou.

Zvonek klinkal dál, nevěděl o ničem, slunce

hřálo na palice orobinců a na houštiny puškvor­

ců , bělostné sestry lotosů se hřály v jasu a v su­

terénu seděla žába jako kamenná soška. Nic se

nestalo, zdálo se. Jenom jedna láska umřela.

Malá vážčí láska.

stříbro

Jaromír Tomeček (psáno pro Veronicu)

31

Problém zvaný bolševník

pro p otlačování bolševníku velkolepého a do konce března j i před á Ministerstvu ze měděl ­ ství ČR k posouzení. Bolševník velkolepý byl zařazen do seznamu nebezpečných pleve­ lů. Doufejme, že v letošní sezóně budeme mít i legislativní podklady pro boj s tímto ne­ původním rostlinným druhem. Doporučení odborníků

pro

ničení

bolševníku velkolepého Bolševník velkolepý (Heracleum mantegaz­ zianum) byl dovezen z Kavkazu jako ozdob­ ná rostlina již koncem minulého století. V současné době se v naší republice vyskytuje řádově na stovkách lokalit, nicméně počet míst jeho výskytu exponenciálně roste. Nej­ více zamořenou oblastí jsou západní Čechy, kde je jeho rozšíření již kalamitní a jeho li­ kvidace či lokalizace stojí spoustu peněz a úsilí. Semenáčky bolševníku velkolepého mohou již v prvním roce růstu vytvářet růžici s listy širokými jeden metr a více. V zimě listy odu­ mírají a na jaře znovu vyrůstají z dužnaté části kořene. Ve druhém až čtvrtém roce ži­ vota vytváří rostlina okolík bílých květů na stonku často i čtyři metry vysokém. Každá rostlina může uvolnit až 5 000 semen, jimiž se rostlina s úspěchem šíří. Semena mohou být unášena vodou (podél vodních toků), ne­ bo se zeminou na kolech dopravních pro­ středků (kolem cest), či za přímého přispění člověka (výsevem) i pomocí zvířat (ptáci, spárkatá zvěř) apod. Vydatná šťáva a ex udát bradavičnatých tri­ chomů stonku a řapíku obsahuje ťurokumari­ ny, které po kontaktu s pokožkou způsobují její fotosenzitivitu. Vystavení zasažené po­ kožky slunečnímu světlu může způsobit bě­ hem dvou až tří dnů bolestivé vodnaté pu­ chýře. Rostliny jsou bohužel velmi přitažlivé pro děti, které si z dutých stonků často dělají foukačky a dalekohledy. Důsledkem tako­ vých dětských her bývají pochýře kolem očí a úst. Nebezpečí bolševníku netkví však v jen v je­ ho účincích na lidský organismus. Kolonie těchto rostlin konkurují okolní vegetaci mi­ mo stromů, vytlačují ji z původních stano­ višť. Vzhledem k tomu, že v zimním období bývá půda v místech jeho výskytu obnažena, dochází zejména v jarních měsících k erozi půdy. Bolševník velkolepý je také hostitelem houby Sclerotinia sclerotiorum, která napadá mnoho polních a zahradních plodin. Tyto vlastnosti znamenají velké nebezpečí pro naši krajinu i lidské zdraví. Přestože Mo­ rava je bolševníkem ještě poměrně málo za­ sažena, zkušenosti z Čech varují. V současné době nicméně ještě existuje reálná šance pro­ ti němu na mnoha místech účinně bojovat. Pokud byste zaznamenali výskyt tohoto dru­ hu ve vašem okolí ve volné krajině, snažte se zabránit jeho dalšímu rozšíření, nebo alespoň informujte autora či Správu ochrany rostlin, která působí v každém okrese. Na začátku února se problematikou bolšev­ níku zabývalo i Ministerstvo zemědělství ČR na své poradě s MŽP ČR, správou ochra­ ny rostlin SKZÚZ. Výsledkem porady byl závěr, že SKZÚZ zpracuje návrh metodiky

32

1. Při zjištění výskytu bolševníku na nové lokalitě

provést bezodkladnou likvidaci nejlépe použitím

Round upu či Touchdownu buď bodovým postfi­

kem nebo nátěrem. Nepřipustit vytvoření klíčivých

semen.

Použití Roundupu:

- přízemní růžice pravých listů - seme n áčky

3 % vodný roztok (0,31 na 10 I vody)

dávka 5 - 6 l/ha

období aplikace - duben až polovina května

- období dlouživého růstu

4 % vodný roztok ( 0,4 I na 10 I vody)

dávka 7 - 8 l/ha

období aplikace květen až červen

- období začátku tvorby květ ních orgánů

5 % vodný roztok (0,51 na 10 I vody)

dávka 8 - 10 Uha

období aplikace červenec až srpen

Jednotlivé rostliny lze též úspěš ně likvidovat po­ mocí herbicidních holí, kterými se na rostliny na­ náší 50 % roztok Roundupu ve vodě.

2. Nešířit bolševník velkolepý jako okrasnou rost­ linu. 3. V místech výskytu bolševníku na lukách nebo pastvinách přístupných mechanizací provést ploš­ ný postři k buď Gleanem 75 DF nebo Logranem 7S WG s následným sekáním po regeneraci trav, pří­ padně Roundupem nebo Touchdownem s násled­ nou obnovou travního porostu. Je - li lokalita za­ mořena semeny bolševníku, je potřeba počítat s je­ ho hubením i v dalších letech až do vyčerpání zá­ soby klíčivých semen v půdě. 4. Silniční či železniční náspy a příkopy, břehy vo­ dotečí ošetřit Roundupem, Rodeem nebo Touch­ downem, přičemž se přípravek nesmí dostat přímo do vody. 5. Při likv idaci bolševníku na rumištích či obdob­ ných lokal itách použít kombinaci Roundupu s rezi­ duální su l fonylmočovinou, která kromě razantního účinku na vyskytující se rostliny zajišťuje i účinek reziduální, bránící určitou dobu růstu nových se­ menáčkú bolševníku. 6. V oblastech plošných výskytů postupovat indi­ viduálně podle konkrétní místní situace a podmí­ nek.

Petr Matuška

Ve druhém až čtvrtém roce vytváří každá rost­ li1la bolševm1m bt1ý okoWc, je1lž může po do­ zrállí uvolllit až 5 000 semell. Foto Petr Matuška

Emigrant bobr Mojmír Vlašín

Ještě

kolem roku 1700 byly všechny velké říční systémy v Rakousku i v Českém království osídleny bobry. Bobr sídlil nejenom ve vodách v nízkých polohách, ale obýval i vysloveně hor­ ské po.toky např. na Šumavě nebo v Alpách. O dvě stě let později nebylo jak na rakouské stra­ ně, tak na české straně hranic po bobrech ani památky. Jednou z hlavních příčin vyhlazení bobrů bylo používání tzv. bobřího stroje - žlázy zvané castoreum, a bobřího sádla jako univer­ zálního prostředku v lidovém léčitelství. Za lé­ čivé se také pokládala varlata, kosti, zuby, krev. K decimování bobrů ovšem také jistě přispěla jejich kožešina a zanedbatelné nebyly ani ško­ dy, které bobří působili kácením stromů. Po­ slední bobři byli vyhubeni na Moravě, ale i na Slovensku v polovině minulého století. Poslední dolnorakouský bobr byl uloven v r. 1863 u Tis­ chamend a poslední hornorakouský v r. 1969 u Salcburku. Pokles populace nebylo možno za­ stavit ani různými ochranářskými opatřeními. Tak třeba salcburští arcibiskupové vydávali již v 18. století přísná nařízení na ochranu bobrů s tvrdými postihy za jejich nedodržení. Už samot­ né vyrušování bobrů bylo pod trestem zakázá­ no. Bobra v naší krajině pak již připomí n aly jenom některé místní názvy, jako např. Bobrava, Bob­ růvka, v Rakousku Biberbach, Bibergrube a další. V polovi n ě tohoto století se však mnoha lidem zdálo, že krajina bez bobrů je nějak chu­

dá, že zde něco chybí, a lak po ús pěšných poku­ sech a znovuvysazování v Severní Americe a Rusku zač al o se také ve , středn í Evropě se zno­ vuvysazo váním bobrů. V roce 1956 se zač alo ve Švýcarsku a v roce 1966 v Rakousku. Bohu­ žel však neby la dodržena zásada znovu vysazo­ vat druh, ani poddruh, který v té části v minu­ losti byl rozš ířen, a tak se stalo, že byl vysazen v Leistnitz pár bobrů kanadských, pocházejících z Finska, kteří se z počátku rozmnožili, ale po­ tom populace zanikla. Bobři byli vysazeni do­ konce do Lobau pod Vídní, a to v letech 1979­ 81. Díky těmto a dalším pokusům o znovuvysa­ zení můžeme opětovné zdomácněn í bobrů v Ra­ kousku považovat za zdařilé. Současná situace na Salzbachu a populace východně od Vídně jsou zabezpečeny. V dobách, kdy celá hranice mezi Českou repub­ likou a Rakouskem byla opatřena železnou opo­ nou, sestávající z ostnatých drátů, bylo zazna­ menáno mnoho pokusů tzv. "narušiteiů", dostat se přes tyto zátarasy do Rakouska. Opačným směrem putoval pouze jeden narušitel, a sice bobr. Ani drátěné zátarasy železné opony mu nezabránily, aby se z rakouského území dostal na Moravu, a tak se stalo, že již v roce 1984 byl pod Hodonínem zaznamenám první exemplář. Prošel naším krajem a postupoval od řeky Mo­ ravy po Jihlavce. Osudným mu bylo rozhodnutí

V roce 1981 byli bobři znovuvysazeni na řece v dnešním CHKO Litovelské Pomora­ ví. Foto archiv Veronicy

Moravě

Bobr ve svém přirozeném prostředí v oko/{ Vo­ roněže v Rusku. Foto Miroslav Sebela

přeběh n out do Čech . U Dačic ho přejel vlak. Další bobr žije už několik let spokojeně (na blí­ že neurčené lokalitě) na Břeclavsku. Další dalo sob ě vědět na podzim 1989 mohutnými okusy na Hodonínsku. V dubnu 1995 zde přejel vlak dalšího bobra na trati u Hodonína. Zároveň v roce 1981 byli bobři vysazen i i v České republice na řece Moravě v blízkosti Li­ tovle. Obě tyto populace, jak rakouská, tak čes­ ká dávají základ novému rozšíření bobra na Moravě. Pokud se s bobrem setkáte, věřte, že se jedná o jednoho z mála emigrantů, kteří bez bázně překonávali železnou oponu, aby osídlili území, které dříve obývali. Jak v Rakousku, tak v Čechách je bobr v Červené knize ohrožených druhů. V České republice je chráněn podle zá­ kona o ochraně přírody a krajiny a je zde uve­ den v kategorii kriticky ohrožených druhů. A podle tohoto druhu jsou chráněna i jejich sídla a biotop. Je zakázáno zasahovat škodlivě do je­ jich přirozeného vývoje, zejména je chytat, cho­ vat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Hlavním a nejnápadnějším znakem výskytu bobra jsou tzv. bobří ohryzy. Jsou to do špičata ohlodané pařízky kmínků, zbytky stromů, které bobr pokácel. Pokud se s takovými znaky setká­ te v přírodě, nezapomeňte o jejich existenci dát vědět pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny.

33

Nosorožík kapucínek ­ chránit či nechránit?

Takovou hromadu mrtvých a k tomu několik ži­ vých exemp lářů c h rá něných brouků nosorožíků kapucin ků jako na naší fotografii už v přírodě na jednom místě nenajdete. Ještě v minulém století byl nosorožík docela hojným druhem ve starých doupných stromech, kterých byI v příro­ dě bezpočet - zejména starých vrb - hlavatek. Tam jejich ponravy také byly pronásledovány larvami našeho největšího kovaříka Ludius fer­ rugineus, kterého jsem ještě za studií ve více exempl ářích sbíral na Slovensku u Kamenného Mostu u Stúrova. Nosorožík ovšem žil skry tě, imaga se objevovala většinou jen zvečera a pro­ to mezi docela hojné brouky ve sbírkách nikdy nepatřil. Zi ntenzivněním lesnictví, kdy byl kaž­ dý starý dutý strom nemilosrdně kácen, "zlepše­ ním" péče o městské a zámecké parky, př i níž byl každý doupný strom považován za n ěco ne­ kalého a nebezpečného svému okolí a proto za předurčen é k zaplombování, téměř vymizelo přírodní ži votní prostředí pro tyto mohutné neo­ hrabané brouky. Ještěže většinou zůstávaly sta­ ré trouch ni vé pařezy, kde v trouchu promíše­ ném s hlínou mohl sem tam proběhno ut vývoj larev. Již od minulého století však četní autoři upozor­ ňovali , že se často tito brouci vyskytují na sta­ rých kompostech a zejména v hromadách drce­ né kůry po vyluhování třísla v koželužnách a v starých hn ijících hromadách pilin na pilách. Píší o tom i klasikové naší koleoptorologické faunis­ tiky jako Fleischer (1933) nebo Roubal (1936) a především v odstavci o bionomii tohoto druhu Balthasar (1956) v základní monografii o vru­ bounovitých ve Fauně ČSR 8. Sám, když jsem jako mladý kluk začínal broukařit, jsem na no­ sorožíky číhá val na Masné ulici v Brně u Zdera­ dova sloupu, kde tehdy byla kožel užna a na dvorech byly velké hromady drcené kůry. Jak jsem se zaradoval, když tímto odpadem byly překrývány výsypky rumu a smetí na místě luž­ ního lesa ve Starých Černovicich. Našel jsem tam řadu nosorožíků mrvtých i larev, které jsem potom vychoval v akvariu do dospělosti. Od té doby se stali nosorožíci u nás druhem ještě vý- . znamněji synanthropním. Členové entomologic­ kého kroužku, který řadu let vedu, mi hlásili vý­ skyt obrovského množství nosorožíků na více místech, zejména na pile u nádraží v Břeclavi, v dřevoskladech mezi brněnskými předměstími Židenicemi a Husovicemi a největší množství nám přinesl do Moravského muzea nadšený ochránce přírody Petr Skládaný ze skládek du­ bových pilin, dovážených ze Slovenska k uzení párků a salámů v masokombinátu v Brně na Masné ulici. Mrtvých jedinců byla celá hroma­ da, která je vidět na fotografii a je nyní umístě­ na v krabici multiplikátů na entomologickém oddělení. A to byl výsledek jen několika minut hledání na povrchu hromad začátkem podzimu, kdy už většina i suchých zbytků pravidelně

34

zmizí ve volatech ptáků. Kolik n osorožíků zde žije na nepatrné ploše, lze těžko odhadnout. A jak větši nou kon čí? Larvy jako návnady pro od­ chyt ryb a marně byste zaměstnancům tvrdili, že se to nemá, že jde o zákonem chráněného brouka. Větš ina larev, kukel i imag pak ko nčí s vlhkými pilinami jako podřad né palivo v kot­ lech. Při tom , kdybychom chtěli postupovat pří­ mo podle litery zákonaí, mělo by vedení podni­ ku, který má toto nadělení vyvíjejících se chrá­ něných brou ků na pozemku ve své péči, vl as tně vést knihu, v níž by u vádělo jejich počet, při ­ bližný věk a pohlaví - což je přiroze ně nesmysl. Co však dělat k ochraně těch to brouků ? Je vů­ bec reálné chtít použít zákon na ochranu příro ­ dy ? Domnívám se, že jistě není a nej lepší bude, ponecháme-li hromady trouch nivých pilin či kůry na takovýchto místech svému osudu a na ry bářích nebo na klucích - entomolozích pokuty vymáhat nebudeme. Přirozená množivost a po­ p ulačn í dynamika nosorožíků se postará o své. Vždyť bude-li dost živné trouchnivé hmoty, no­ sorožíci ji vyhledají a vzhledem k velké roz­ množovací schopnosti jich pak bude brzy dost. A chceme-Ii pro ochranu těchto brouků opravdu n ěco pozitivního udělat, stačí málo. Kompetent­ ní místa ochrany přírody nechť si na nějaké skládce vymohou místo o velikosti několika čtverečn ích metrů, kde by pak mohly pily a ko­ želužny zdarma uskladnit odpad. Mladí ochrán­ ci přírody by k tomu mohli přidat několik hro­ mad starých pilin prolezlých larvami nosoroží­

ků a na desítky let by se měli nosorožíci kde vy­ víjet. Zejména staré pili ny se těžko spalují a podniky by se jich rády zbavily, kdyby to zdar­ ma šlo. Akce by mohla být z hlediska ochrany přírody daleko úspěšnější než přesazování ble­ dulí letních na místa, kde předtím nerostly a kde v dů sledku sucha způsobe ného nesmyslnou re­ gulací Dyje musí vyhynout. Má ovšem cenu vést při této množivosti a pří­ chylnosti k člověku a jeho odpadkům nosoroží­ ka kapucínka dále mezi chráně nými druhy, vy­ mýšlet, jakou cenu má jeden exemplář a udílet pokuty za odchycení do sbírky? S tačí nejprostší matematika a pohled na výsledek pětiminutové­ ho sběru mrtvolek na malém továrním dvoře. Čím méně proti smyslných n ároků bude ochrana přírody mít, tím více si jí bude veřejnost vážit. Tím ovšem nelze myslet, že by se v přírodě ne­ měly chrán it původní biotopy nosorožíků, doupné stromy. Je to vzácný a ohrožený biotop, na který je úzce vázána řada druhů ohrožených ž ivočichů, byť třeba menší veli kosti, kteří však nemají takovou schopnost adaptace ajsou vyso­ ce cennou sou část í genetické rezervy naši tolik ohrožené fauny.

Pavel Lauterer

Pohřebiště nosoroží"ků

- výsledek pětiminuto­ vého sběru v centru Brna. Foto Lubomír Zelinka

Divadlo na kraji lesa (na okraj tématu "Obnova vesnice")

Nejprve je třeba jet vlakem do Varšavy a ještě dál, stále na sever, tam, kde kdysi bylo pohan­ ské Prusko. Pak ještě autobusem. Pak pěšky. Pastvinami, mokřinami, lesem. Na samotě u le­ sa tam stojí stavení: kdysi statek, dnes divadlo. Vesnické divadlo Wengajty. Tak jsem dorazil do Wengajt i já. Místní nám ukazují cestu do sálu: stačím si jen všimnout, že jsem ve vysoké prostoře vytápěné pecí a osvět­ lené svíčkami, že vedle sebe mám jakousi dívku s dítětem na klíně a na protější straně sedí v ně­ kolika řadách lidé z okolních vesnic, a předsta­ vení začíná. Hraje se "Hospoda ku věčnému po­ koji" podle knihy Czeslawa Milosze Údolí Issy. Příběh z Litvy počátku tohoto století: nedovole­ ná láska faráře Peiksvy a jeho hospodyně Mag­ dalény ko nčí Magdaléninou sebevraždou, duch nešťastné ženy se však i po smrti vrací do míst svého pozemského štěstí. Nepomáhá svěcená voda, přítrž zjevením udělají až vesničané, kteří se v noci, posilněni vodkou, vydají na hřbitov, při tajemném obřadu vykopou neporušené Mag­ dalénino tělo a probodnou srdce kůlem . Jed not­ livé scény se střídají s hudbou lidových koled, která celý příběh pevně zasazuje do celoročního koloběhu života na vsi. Druhé představení je podle knih Stanislava Vin­ cenze, spisovatele z karpatské Verchoviny, au­ tora slavné románové ságy o huculských pas­ tevcích "Na vysoké pol oni ně" a jednoho z těch, které wengajtské divadlo poč ítá mezi své du­ chovní otce. Vyprávění s nádechem legend ,,0 pravém židovi, antikristovi a přesvatém me­ tropolitovi", mířící k základním filozofickým otázkám, opět nerozlučně doplňuje hudba, včet­ ně tónů trombity - obrovské, přesto však pře­ kvapivě lehoučké trouby karpatských horalů. Představení končí , lidé z okolních vsí se rozchá­ zejí. Večer však ještě pokračuje: herci opět při­ cházejí, tentokrát již "v civilu" s hudebními ná­ stroji a jako první odcházejí na mlat, kde se za­ číná tancovat. Když ve dvě hodiny v noci od­ cházím na nocleh, zábava ještě nekončí...

Divadlo v bažinách Jaké vlastně je divadlo, které "Wengajty" hrají? Těžko jednoduše odpovědět. Je vesnické - vý­ běrem témat, inspirací lidovým uměním, svojí výtvarnou tváří. Zároveň je však dobře poučeno moderním divadlem, uměním i filosofií. Když režisér, herec a muzikant Waclaw Sobaszek, ve­ doucí osobnost Wengajt, mluví o svém oblíbe­ ném tématu decentrali zace v kultuře - tato myš­ lenka prostupuje vše, co Wengajty dělají, stejně jako téma tradice - odvolává se stejně na fran­ couzskou filozofku Simone Weilovou jako na ruského režiséra Andreje Tarkovského. Myšlenkový svět Weng ajtů, jejich "hledání ztraceného času", jak Waclaw rád ří ká, věrn ě odrážejí jejich divadelní představení: důsledně vycházejí z tradičního, pevně hierarchicky

uspořádaného světa evropské - a především vý­ chodoevropské - vesnice minulých staletí. Svět pozorovaný z tohoto úhlu se v mnohém odlišuje od toho, na který jsme zvyklí. Lidé z Wengajtů to nahlas říkají málokdy, ale skrze jejich před­ stavení, postavená na koledách, tajemných pří­ bězích nebo legendách chasidských Židů, je slyšet (záměrně tichounký) hlas polemiky se směřováním dnešního světa. Soubor se nevěnuje jen divadlu. Přinejmenším stejně důležité jsou jeho vánoční a velikonoční cesty po polském, ale třeba i ukrajinském ven­ kově, při nichž Wengajty obnovují tradici cho­ zení po koledě, hledají inspiraci a rozšiřují svůj hudební repertoár. To mimochodem ukazuje, jak hluboce se to, co tito lidé dělají, prolíná do jejich vlastního života - divadlo, muzika, tradi­ ce, to zde není něco, co by se dělalo "od do". A v tomto prožívání je také asi klíč k tomu, proč všech sedm členů souboru, vesměs lidé z měst, nyní žije (někteří už řadu let) na ven­ kovské samotě. Cesty směřují již několik let ví­ ceméně do stále stejných míst - hlavně do vsi Dziadówek při hranicích Litvy a do Karpat. Ve Wengajtech těmto cestám říkají "putování do Rachmanské země": podle staré karpatské po­ věsti jsou Rachmanové dobré bytosti, prostřed­ níci mezi nebem a zemí, žijící v bájné zemi da­ leko na východě. Protože jsou až příliš dobří a v lidském světě by neobstáli, umístila pověst jejich zemi doprostřed moře a za vysoké hory ­ kam se nikdo z lidí nedostane.

~



tf)

-<=>

c

~



Kresba Jana StekUka

skvělá

kapela. Není

onoho

čtyřdenního

rozhodně náhoda, že během setkání se všechny tři noci

Hlavou dol ů

protančily . Na druhý den po představení mám možnost po­

Nemají to snadné - protože v dnešním Polsku, znat lidi, kteří se do Wengajt sjíždějí, zblízka. podobně jako u nás, to vůbec kultura nemá Při obědě se mi podaří zaslechnout tuto větu:

snadné. Tím spíše to platí o trochu tajemném, "O exorcismech já nic nevím, já se zabývám jen do sebe uzavřeném divadle, jehož "principál" čarami, které souvisí s hudbou!" To pan Bieň­ Waclaw otevřeně prohlašuje, že úspěch na ve­ kowski z Varšavy, sběratel lidových písní, dis­ řejnosti je to poslední, o co by tady mohlo jít. kutuje s vysokým Bělorusem Alexandrem o vý­ Sehnat peníze na provoz za těchto okolností ne­ chodoevropských lidových obřadech. Alexandr ní maličkost. Zatím však Vesnické divadlo je z Minska, ale žije v polské Radomi. Je výrob­ Wengajty hraje, zpívá, tancuje, jezdí po světě cem dud a niněr, což je tradiční nástroj bělorus­ a nic nenasvědčuje tomu, že by mělo přestat. kých lidových hudebníků, Iirniků, kteří kdysi Jak píše S. Vincenz, huculští horalé měli někte­ putovali zemí a zpívali duchovní písně. Měli ré druhy tanců, při nichž se tancovalo ve vyso­ svá bratrstva, těš í vali se velké vážnosti. N apo­ kém tempu až do úplného vyčerpání. Podobně sledy prý takový zpěvák hrál na trhu v Minsku hrají a zdá se, i žijí Wengajty. Proč? W. Sobas­ v roce 1945 ... zek to na jednom divadelním setkání v roce Je nápadné, kolik z lidí, sjíždějících se do Wen­ 1989 vysvětloval takto: "Lidé na vsi kdysi říká­ gajt, má podobný osud: v určitém okamžiku ži­ vali, že lidé nemusí pít vodku, protože u sebe vota opustili zaběhnutou dráhu a vydali se kam­ přechovávají tajemné mechovité ovoce, způso­ si jinam, kde patrně viděli cosi, co by mohlo dát bující radost. Ta anekdota vypráví o podstatě jejich životu hlubší smysl. Waclaw Sobaszek se -žití. Pro mne se to spojuje s hudbou ... Jde o to, ostatně nijak netaj í, že právě takové lidi vyhle­ aby v hudbě bylo »vivace«. Vivace, neboli ry­ dává. Ze sedmi členů souboru jsou mimocho­ chlé tempo. Proc'< má být tempo tak rychlé? Od­ dem Poláci jen tři: další dva jsou Němci (z toho pověď nám dává staré pořekadlo, které říká, že jeden vlastně Rakušan z italského jižního Tyrol­ když jsou kůly v plotě hustě vedle sebe, žádné ska) a dva Ukrajinci. Každý z herců ovládá ­ prase neuteče. " a ne ledajak - někol i k hudebních nástrojů , pro­ tože Wengajty jsou také, a možná především, Petr Jokeš

35

Trhaviny nemusí znamenat jen ničení Dana Bartošová

Sucha, která v průběh u posled ních tří let posti­ hla naši přírodu, n epřízn ivě poznamenala ži vo­ č ich y vázané na vodn í prostředí. Mnoho potů č­ ků a drobných tůněk vyschlo a žáby, mloci a čolci mnohde ztratili šance na přežití. Proto se Správa CHKO Beskydy rozhodla zkusit postup, někde v ČR už využívaný, a to v y tváře n í no­

vých vodních biotopů pomocí trhavin.

Podařilo se navázat kon takt a dohodnout spolu­

práci s firmou INDET ze Zbrojovky Vsetín, je­

jíž náplní je právě odborné provádění prací s tr­

havinami.

Vlastní akce, tj. odstřel tůní, se uskutečnila v

průběhu dvou dní, předcházela jí však dlouho­

dobá příprava . Především bylo nutno vytypovat

vhodné lokality pro založení tůní. Musela to být

silně zamokřená místa s celoročně vysokou hla­

dinou vody. Tomuto požadavku odpovídaly ně- .

které údolní louky, prameniště i dříve funkční

tůně, které se postupně přirozenou cestou za­

zemnily a ztratily svůj původní charakter. Jako

další fáze následovalo vyřizování na katastrál­

nich úřadech, odkud byly vyžádány snímky z

pozemkových map a výpisy z evidence nemovi­

tostí. Tímto způsobem byli zjištěni vlastníci

předmětných pozemků, od nichž byl pak získán

písemný souhlas s navrženým zásahem. Na zá­

kladě těchto podk l adů bylo vyřízeno povolení

Báňského úřadu v Ostravě, nezbytné pro prová­

dění trhacích prací.

První terénní akce se konala v prosinci 1993.

!řílelo se v maloplošných chráněných územích Pod luráškou, Kudlačena, Obidová a Byčinec i na dalších zájmových plochách ochrany přírody ( š těrkoviště na Dolní Bečvě, Kněhyňský lom, . Mořské oko na Pustevnách, Těšinoky, Babská, Hradisko). Při pozdějších ko ntrolách lokalit jsme si potvr­ dili, že stř íl ení splnilo očekávání. Ihned po vý­ buchu by ly čerstvě vzniklé prohlubně suché, avšak od tohoto okamžiku do nich začala z okolní zamokřené půdy proudit voda, která je do dalšího dne zcela naplnila. Pouze jediná lo­ kalita (Kněhyňský lom) se ukázala jako ne­ vhodná - proh lubně vytvořené v napohled za­ mokřen ém území zůstal y bez vody, n ebo ť pod­ loží nebylo dostatečně zvodněné . Ro změry v ytvoře nýc h tůni se pohybovaly v· rozmezí - prů měr 1-3 m, hloubka J -J,5 m. Je nutno zd ůrazn i t, že místa pro tůně byla vytypo­ vána tak, aby nedošlo k poškození cenných bo­ tanických ploch, resp. ke zni čení chrá ně n ý ch rostlin. Po če t tů ní na jednotlivých lokalitách byl následující - štěrkov iště na D . B eč vě ( I velká) , Kněhyňský lom (cca 5 malých), M ořs ké oko (I velká), Pod Juráškou (2 velké), Kudl ačena (cca 10 větších i menších), Babská (3 velké), Obido­ vá (cca II velkých i malých). B ě hem následující vegetační sezony v roce 1994 jsme sledovali život v tůních a na jejich

36

březíc h .

Ukázalo se, že obojživeln íci i další drobní ž i vočichové vázaní na stojaté vody tyto nové vodní plochy velmi vděčně přijali. Při let­ ní kontrole Obidové zde byli pozorováni pulci skokanů hnědých a kuněk žlutobřichých, dospě­ lé žáby obou druhů, dále čolek horský a čolek karpatský. Nových tůněk na Kudlačeně pak pra­ covníci správy ihned využili k záchraně žab z

Tl1 ně vystň1mé v zimě 1993/1994 v chráněném území Kudlačella čtyři měsíce po odstřelu (1Ia­ h oře). Na dolním sllímku je tů" v Kudlačeně po půl roce. Břehy jsoll krásně porostlé vegeta­ cí. Foto Petr Chytil

nevhodné lokality. Z vysychající louže na cestě u Kudlačeny bylo do vystřílených tůní přemís­ těno asi 20 dvacetilitrových kbelíků vaj íček

Ze zápisníku státního úředníka Pumpy, pumpy, samé pumpy

skokana hnědého. Další kontroly ukázaly, že pulci se v novém prostředí zdárně vyvíjeli. Akce pokračovala i v roce 1994. Střílelo se koncem listopadu na Obidové, Těšinokách, By­ činci, Babské, Hradisku a K ud l ačeně, tedy na lokalitách, kde byl odstřel tůní prováděn již v roce 1993. Nově vytvořené tůně budou pochopitelně před­ mětem dlouhodobého sledování, ale již nyní by­ ly získány tyto zkušenos ti: - Vytvářen í nových tů ní na vhodných lokali­ tách, což jsou trvale z a mokřené plochy, případ­ ně obnova malých, přirozeně zaniklých vodních nádrží, je pro přírodní prostředí jednoznačným přínosem, neboť dojde k jeho zpestření novým typem biotopu i k obohacení rostlinného i živo­ čišného spektra druhů. - Odstřel trhavinou je vhodný především tam, kde nelze využít jiných prostředků - např. těžké mechanizace pro špatnou přístupnost nebo vel­ kou vzdálenost. Nelze jej provádět v blízkos ti staveb a elektrického vedení, problematická je i blízkost komunikací, na nichž je nutno v době střílení zastavit provoz a počítat s jejich čiš tě­ ním od bahna a kamení (k této situaci došlo ku­ př. při odstřelu tůně na Dolní Bečvě ve vzdále­ nosti asi 50 m od hlavní silnice, kde navíc pada­ jící kameny rozbily několik tašek na střeše ro­ dinného domku vzdáleného 60 m od místa vý­ buchu). Z předešlého vyplývá vliv podloží - lé­ tající kameny ze štěrkoviště mohou způsobit větší škody než bahno z mokřadních luk. - Při plánování odstřelu je nutno počítat s časo­ vě poměrn ě náročným vyřizováním nezbytných formalit na katastrálních úřadech, s vlastníky pozemků, s Báňským úřadem - konečnou fází je uzavření smlouvy s organizací provádějící od­ střel. Je vhodné mít časovou rezervu několika

Rostou jako houby po dešti. Clo věk by soudil, že užjich je tolik, že se nemohou všechny uživit. A přece každou chvíli narazí na nově rozestavěnou čerpací stanici se vším všudy. tak jak jsme to donedávna znali pouze z prvních návštěv nově objeveného Západu. Rostou nejen u rušných silnic, ale čím dál častěji i na odlehlejších místech. Podle toho, co kolem sebe slyším, je řada těchto benzi­ nových čerpadel pro lidi trnem v oku. Zejména pro ty, kteří právě nesedí za volantem automobilu. A lidé si stě­ žují. Jakou mají šanci se svou stížností uspět? Upřímně řečeno, dosti malou. Sám jsem se setkal v pozici ministerského úředníka s ně­ kolika takovými stížnostmi. Slo oč i vidně o případy z ka­ tegorie těch nejkřiklavějších. Na nich jsem si mohl ově­ řit, vjaké tristní situaci se naše společnost nachází. Je zcela zřejmé, že tyto stavby mají vždy určitý negativ­ ní vliv na bezprostřední okolí, protože je zde zvýšená frekvence vozidel, často n epřetržitě. Jejich situování v obytných zónách či v těsné návaznosti na ně je proto při­ nejmenším problematické. Už jejich přítomnost z hledis­ ka psychické pohody působí rušivě, nehledě na dopro­ vodné jevy. jako je zvýšená koncentrace škodlivin a všu­ dypřítomný hluk. Od čeho však máme samosprávné orgány? Těm má pře­ ce starost o občany ležet na srdci v prvé řadě. A mají i možnost umístění takové stavby ovlivnit. Ale jaké rozča­ rování! V řadě případů jsou to právě lidé z radnice, kteří tyto stavby podporují, ba č asto i prosazují proti vůli svých voličů. Jde přece o blaho obce, neboť ta tím získá finanční prostředky . Těch pár postižených kolem, to lze zanedbat. Tak tady jsme ·neuspěli. Ale máme přece ještě orgány státní správy. Ty mají ochranu životního prostředí v po­ pisu práce. Cili obraťme se na příslušné referáty okres­ ních úřadů! ... Zase problém. Případů, kdy správní orgán nemůže v žádném případě s navrženým umístěním sou­ hlasit, je málo. Mnohem častěji se stává, že nelze nalézt žádný předpis, který by byl stavbou porušen, i když jde očividně o nešfasné řešení. A bohužel jsou i situace, kdy

je možné stavb ě zabránit, ale proč si pálit prsty, když starosta s tím souhlasí. Úředník se většinou snaží pouze do výše svého platu. Cerslvý odstrašující příklad lze nalézt v Dolních Kouni­ cích jižně od Brna. Obdržel jsem stížnost místních obča­ nů , že kousek od řeky, na dosah rodinných domků, se za mohutné podpory starosty staví benzinová pumpa. Jel jsem se tedy na místo podívat a zkoprněl jsem. Hloupější umístění pro pumpu aby pohledal. Tam, kde se silnice ve svahu přibližuje k řece, v nepřehledné zatáčce, na do­ sah tří domků, se pi lně staví. Dejme tomu, že obec po­ třebuje benzinovou pumpu. Ale proč zrovna tady? Vy­ světlení je prosté. V tom cípu údolní nivy kdosi restituo­ val pozemek a ihned pojal úmysl ho výhodně zpeněžit. Astarosta záměru požehnal. Občané neobčané. Rozhlížím se kolem, pak studuji spisy na místním sta­ vebním úřadě. Je opravdu vše podle předpisů? Zdá se, že je to ten případ, kdy je věc na vážkách a lze se za urči­ tých podmínek přiklonit na tu či onu stranu. Bohužel, správní orgán zvolil tu pohodlnější cestu, totiž neodpo­ rovat záměru. A tak, ač měl možnost učinit opak, se stavbou souhlasil. A teď prosím pozor. Řada lidí má představu, že minister­ stvo je orgán vládnoucí velkými pravomocemi a může zakročit tam, kde nižší orgány selhávají. Je to pravda jen zčásti, a to ještě z té menší. Právě v takových případech, jaký jsem popsal, kdy samospráva působí proti zájmům svých občanů, a kdy prvoinstanční orgán rozhodl rovněž v jejich neprospěch a přitom neporušil prokazatelně zá­ kon, nezmůže mi ni sterstvo prakticky nic. Porušování morálních pov inností totiž nelze přezkoumat pomocí zá­ kona. . Miroslav Rokos

Bellzillové pumpy rostou jako houby po dešti, i lIa místech přillejm ellším problematic­ kých, kde svojí přítomllostí stresují obyvatele okolllích domů či zvýšellou kOllcelltrací škodli­ vili v ovzduší bezprostředllě ohrožují životllí prostředí. Foto archiv Verollicy často

měsíců.

- Časový předstih je důležitý i kvůli podrobné­ mu zhodnocení vybraných lokalit, aby bylo možno ještě ve vegetační době upřesnit a vylou­ čit botanicky cenné plochy. Místa vytypovaná k odstřelu je žádoucí předem označit kolíky, jeli­ kož případná sněhová pokrývka v době odstřelu (pozdní podzim, zima, předjaří) by mohla znač­ ně ztížit orientaci při vlastní terénn í akci. - Čerstvě vystřelené tůně mohou svým vzhle­ dem a počáteční nepřítomností vody způsobit zděšení, avšak již druhý den je situace jiná (po­ kud jde o vodu) a v průběhu dalších týdnů a měsíců částečně sesednou a rozpadnou se valy a hroudy na březích. Na konci první vegetační se­ zony vypadají tyto tůně jako zcela přirozená

~

+

.

-1!leD '- cO.cO ,- /9.ó0 - 15.10

součást přírody .

RNDr. Dana Bartošová je pracovnicí Správy CHKO Beskydy

37

znatků,

Zapomenuté texty

Prof. Dr. Augustin Bayer (6.3.1882-23. 2. 1942)

Augustin Bayer je znám především jako za­ kladatel arboret ve Křtinách, v Řícmanicích a arboreta v Brně (dn ešní Botanická zahrada a arboretum Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity). V roce 1922 založil na lesnické fakultě v Brně Dendrologický ústav, který se za jeho téměř dvacetiletého vedení stal j ed­ ním z nejlepších dendrologických a botanic­ kých pracoviš" v Evropě. Na chodbách dneš­ ního Ústavu lesn ické botaniky, dendrologie a typologie Medlovy zeměde7ské a lesnické univerzity jsou dodnes vystaveny vzorky dře ­ vin z celého světa, které A. Bayer shromáždil. Kromě dendrologie se zabýval speciální bo­ tanikou, fytopatologU, bakteriologií a myko­ logií. Méně známé je jeho působen í v ochra­ n ě přírody, především ve Svazu ochrany pří­ rody a domoviny na Mora vě a ve Slezsku, který v roce 1923 pomáhal zakládat. Jeho článek o ochraně p řírody vyšel v časopise Krása našeho domova v roce 1941 a patří zřejmě k j eho posledním publikovaným pra­ cem. V období nacistické okupace byl p rof. A. Bayer zatčen a umučen v koncen tračním táboře v Mauthallsenu. Při pra vil Antonín Buček

bohužel, pozdě čerpaných z nedotčených formac í. V malém tyto zásahy předimenzovan é agrikultury u nás ukazují neblahé následky v jv. Moravě i na Hané. Odstraňován í všeho dřevinného porostu, křovin a malých remízků i leslčků a vysušování luk v obvodech tak rozsáhlých nížin nebo planin přináší zhoubné následky vytvářením aridního (výsušného) místního podnebí, odvíváním nejcen­ nější vrchní vrstvi čky půdy větrem; přináší i ne­ bezpečí epidemií ži vočišných vyhnáním účinných pronás l edovatel ů hmyzu, zvláště ptactva. Studia vědecky konaná na formacích přírod ních ukazuj i zřetelně, že jde o překročení přirozené únosnosti celé krajiny, jej íž biologickou harmonii příroda (a tím m éně ovšem člověk) nedovede zjednati, bylo-li zakročeno nad hranici její ekolo­ gické pružnosti . Jedině nesčetná pozorování, roz­ bory a měření konaná na při roze ných stanovištích dovolují nyní předem urči ti vhodnost, oprávněnost a ekonomičn ost zamýšleného zákroku, ať j de o to, zda ta neb ona stepní plocha se hodí pro obilné ro­ le či pro vinici. či pro chmelni ci nebo zeli nářs tví, ať jde o melioraci luk, o zužitkování rašelin nebo o účelné užití strojených hnojiv. Bez výzkumů konaných na původních a naprosto přirozených útvarech by dnešní snahy o všechny takové meliorace byly jen nesoustavným, drahým a velmi zdlouhavým experimentováním - hledá­ ním pravých prostředků . směrnic a cest č irou ná­ hodou. Osídl ování, celá ta babylónská soustava měst se všemi výhodami pohodlí a se všemi závadami od­ povídá na naši otázku o nutnosti ochrany přírody přírÍIO a velmi zřetelně: odpovědí je rozklad ka­ menných moří domů v zahradní a vilové čtvrti, vášnivá snaha s tvořiti i na nejmenším koutku kou­ sek zahrádky s miniaturní podobou toho, co příro­ da tak š tědře hromadí v našich chráněnýc h rezer­ vacích; odpo vědí je nákladné budování městských parků a - last but not least - onen živelný a pudový útěk do přírody v každý prázdný den v létě. v zi­ přírod ních

mě.

Je ochrana přírody nutná?

Veřejnost,

sledující pozorněj i naši vnitřní práci, ji­

valné rozšíření a prohloubení akcí,

které směřuj í k ochraně přírody . V době, kdy "in­

ter arma silent Musae" a kdy se volá po zintenziv­

něni všech odvětvl hospodářství, po zužitkování

každé volné plochy půdy a po osázeni pustých

a tak zvaných neplodných ploch, může se zdáti

nevč asným starati se o ochranu přlrody - jde-li

o bytí čistého lidství.

Pracovníci v ochraně přírody nezřídka také vidí

viseti na rtech otázku, zda onen starý rozlámaný

strom, tam ta pastvina se směsl strakatých květi­

nek, ona kyselá močálová louka (.. která by se m ě­

la meliorovat"), tamta skupina mechatých skal zr­

cadlících se ~ meandru řlčky, onen kus lesa plný

roští a přerostlých kmenů a jiné takové poklady

a výmysly ochranářů jsou hodny úsilí, nákladů a ­ sporů s ekonomi í hospodářství a techniky.

Do neporušené dosud přírody člověk podstatně

a rušivě zasahuje ve třech oborech svého života:

v agrikultuře. v osídlování a v technice.

Ve vývoji agrikultury vidíme jasně, že prvotní zá­

kladní poznatky, pravidla a praktiky vyplynuly

z náhodného a spíše neuvědomělého a nezáměrné­

ho experimentování; prostě z pozorování a posu­

zování prospěchů a škod.

Negativní výsledky poučují , jak nebezpečné jsou

podniky agrikul tury bez pou čení z neporušené pří­

rody. Rozmach agrikultury ve středn ích Spoje­

ných státech amerických (Nebraska, Texas) tech­

nicky bezohledným znás ilněn lm přírody způ sobil

obávané pouště půdy , nyní zachraňované miliar­

dovými náklady - zachraňované na zák ladě po­ stě postřehla

38

Posléze technika zákroků v přírodě. Nelze si nyní mysleti větš í projekt v přírodě, který by nebyl pře­ dem připraven podrobným vyšetřenl m všech vlivů přírodn ích. Stavby přehrad a komunikací vyšetřují poměry pů dnl, geologické, mineralogické, hydro­ logické; vodovodní díla a regulace musí přihlížeti k vlivům vegetace, k poměrům zalesnění a lim k zadržování vody; meliorace luk a pastvin musí přes ně počítati se složivem vegetace i s jeho ovlivňováním pů dy a kondenzace par; lesní tech­ nik musí zachovávati ochranné porosty proti svá­ žení půd a proti větru. V našem překotném rytmu života nelze Již spolé­ hati na pokusy ve velkém, zde musí technik s tavě­ ti na prokázaných poznatcích a předpokladech, které konečný úspěch zaru čují. A ty mohly a mo­ hou býti vyzkoumány, změřeny a v zákony a pra­ vidla obráceny jen na základě stálých studii pří­ rodních poměrů. Clověk není "vládcem přírody", není jejím podmanitelem, jak se bl áhově řlká, nýbrž má schopnost a možnost - ovšem ne malou - přírod ní pochody, síly a změny usměrňovati a v jistých mezích řídi ti. Je pozoru hodno. jak nelogicky člověk hospodaří. jak si neuvědo muje dosah své činnos ti. Nikdo by ji s tě nesvěřil choulostivou mostní nebo krovní konstrukci laikovi, který nezná ani vlastností uži­ tého materiál u, ani zákonů stability, pevnosti atd.; pro svůj drahý organismus si vybíráme věhlasné odborníky vyškolené dlouhými studii a praxí; i pro malicherné spory volíme zkušené právníky; ale s myslí docela klidnou dovede "lesní technik" provésti holoseč na příkrém svahu, znehodnotiti, ne-Ii na vždy, tedy na řadu let, nej výš cennou les­ ní půdu, vysazovati smrky na stanoviska docela nevhodná, odstraňovati podrost ( "buřeň") bez

ohledu, zda má biologický význam pro lesní půdu ; "vodní technik" zmelioruje louku tak, že z ní není pak ani louka ani pole, nebo ohrozí rozsáhlé lužní polesí snížením vodní hladiny (Podyjí). Pro mal é, jednoduché a přehledné stroje, pro umě­ lý mechanismus, kde každé kol ečko má námi vy­ mezené místo a námi určený pohyb, vychováváme mnoholetým studiem speciální odborníky; ale pro přírod ní celek, pro nejsloži tější společens tvo, pro soubor živých organis mů s tak nesčetnými vztahy složitými a ve všech směrech se křížícím i, pro or­ ganismus reagující na ne.ii emnější zásahy, pro or­ ganismus, k jehož propátrání nestačily všecky mozky set tisíců badatelů, nejevíme ani tak úz­ kostlivé péče jako pro kterékoli chovné domácí zvíře . Chyby a škodlivé následky pochybených zákroků do přírody se prostě svedou na "přírodní vlivy", na klima, neúrodu, zkrátka na nějakou tu "vis major". Jako lékař nebo pěstitel musí podrobně znáti nejen složení, nýbrž i všecky funkce zdravých těl , která má někdy léčiti nebo ve vývoji a množení říditi, tak technik pověřený zákroky v přírodě se má a musí opírati o výzkumy, poznatky a zkušenosti, které v ědy získaly z pří rody dosud nedotčené, te­ dy z přírodn ích rezervací. Podceňovati význam pokroků a pokračování těch to studil je tolik jako podlamovati základy technické práce a její úspěš­ nosti. Kulturnl dějiny ukazují. jak práce a či nnosti i zdánlivě zcela bezvýznamné vedly k dalekosáh­ lým objevů m, jak "hračky ", kterým se součas nici smáli, se změni l y v stroje, bez nichž si nelze před­ staviti dnešní život. A tak i "bezcenné" pas tviny, "neplodné" vfesoviny, "pusté" stepi. "neúrodné" rašeliny a slatiny, "kyselé" louky, "nehodnotné" pralesy, "holé" skály atd. jsou pro přírodovědu a lim pro veškerou kulturní činnos t člověka nepo­ stradatelnou studnicí poznání a moudrosti. Chráněné přírodní oblasti a objekty jsou tím stu­ dijní musea, ale živá a čin ná ; jsou nepostradatelné prameny poznatků a zdroje tvůrč í činnosti příro­ dy, které nás obohacují novými příspěvky k po­ znání záhady života; jsou samostatně pracující la­ boratoře, z nichž věda čerpá stále a stále nová po­ učení a jejichž pomocí kontroluje a ověřuje své pokusné práce. Ochrana přírody pracuje tak pří mo pro nejvyšší zájmy člověka a j eho spol eč nos ti, v zájmu jeho existenčních podniků, nutností a potřeb. Jestliže tento užitek, tento vědecký podklad pro činnos t č lověka v přírodě a pro jeho úspěšnou spolupráci s přírodními silami spojuje ještě s rám­ cem estetickým, jestliže v těchto málo zbytcích, které lidská expanzi vnost nechala ještě v podstatě netknuty, se snaží zachovati součas ně i obrazy nejdokonalejších krás, které iidskou vnímavost a tvořivost dovedly vytříbiti k uměleckým proje­ vům nejskvě l ejším, ale přírodu přece nedostihují­ cím, vyzvedá tato estetická hodnota tím více nut­ nost, aby se ochrana přírody stala pro každého kulturního člov ěka samozřejmostí stejnou, s jakou pokládá za etickou povinnost pokloniti se umělec­ kému výtvoru člověka z pravěkých vykopávek ne­ bo klasickým d ílům anti ckého sochařství a stavi­ telství. Ochrana přírody vedená a řízená odborně, vědec­ ky a s třízlivě, i s plným zře telem na nutné usměr­ nění se zájmy a nezbytnostmi agrikulturj, osidlo­ vání a technických zákroku, je nutností kulturní, nutností hospodářskou, vědeckou ; je zároveň mě­ řítkem etické a estetické hodnoty a výše kulturní­

ho člověka.



Z duše našeho lidu tryskala láska k přírodě z pod­

vědomí v mnohých projevech lidové písně , iido­

vého umění , úcty k památným stromům. Nevěří­

me, že by tento ušlechtiJ.ý rys etický mohl býti

oslaben vlivy strohého boje o život.

Prof. dr. Augustin Bayer

Pocta Masarykovy univerzity Čestný doktorát prof. J. Svobodovi z Toronta

Dne 29. května 1995 udělil rektor na doporuče­ ní vědecké rady Masarykovy Univerzity v Brně čestnou vědeckou hodnost doktora biologických věd Josefu Svobodovi, profesoru ekologie na Univerzitě v Torontu. Řady akademických hod­ nostářů z mnoha univerzit České republiky, množství přátel i bývalých kolegů si z oslavné­ ho projevu profesora Jonase, děkana Přírodově­ decké fak ulty MU (laudatio), i z děkovacího proslovu profesora J. Svobody, doktora h.c., vy­ slechli jímavý a pohnutlivý životní příběh: již jako student královopolského gymnázia v Brně docházel Josef Svoboda jako elév k docentu Ja­ nu Calábkovi na proslulý Ústav pro fyziologii rostli n přírodovědecké fakulty, který tehdy vedl progresivní a mnohostranný profesor Vladimír Úlehla. Po maturi tě v roce 1948 se Svoboda zcela logicky přih lá sil ke studiu na této fakultě, s kombi nací přírodopi s a filozofie. N ově vytvo­ řený akční výbor gymnázia však jeho žádost ne­ doporučil a jen díky přímluvám J. Calábka byl nakonec přijat - ovšem jen podmí n ečně (!) na jeden rok. Únorové události roku 1948 českou populaci jasně rozdiferencovaly a Josef Svoboda svůj světový názor ani neskrýval, ani nekomol il. V jednom zářijovém ránu roku 1949 byl zatčen, u vězněn a po dvou letech samovazby byl v in­ scenovaném procesu odsouzen k jedenácti le­ tů m vězení. Ve vězení tělesně strádal, ale ve společenství Jana Zahradníčka, Václava Renče, Josefa Kostohryze, Václava Renče, mnoha kul­ turních a duchovních osobností rostl a zrál. Po návratu z vězení pracoval Josef Svoboda ja­ ko zřízenec v brněnské zoologické zahradě, po­ zději jako terénní technik v hydrologickém prů­ zkumu. A jak sám říká, řízením Božím se mu v roce 1964 dostal do rukou inzerát, v němž Ekologické oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně hledalo techni ka. Př ihlásil se, prošel konkurzem a byl přijat. V té době se znovu hlá­ sí ke studiu na Přírodo věd ecké fak ultě UJEP v Brně a opět je n epřijat. V ekologickém o ddě­ lení na Staré ulici, které vedla dr. M. Rych nov­ ská, zapadl mezi botaniky zcela rovnocen ně a se zápalem a invencí se podílel s kolegy "rá­ kosníky" na výzkumech vegetace rákosin na Kobylském jezeře, Nesytu a dalších mokřadech na jižní Moravě. V roce 1968 se po invazi So­

větských vojsk

rozhodl k emigra­

skutečnost ci do Kanady.

čtyřicetiletý

A Když jsem byl chlapec malej, (abych začal slo­ student, sotva

vy známé písničky), měl jsem možnost se svézt zvládne jazyko­

"emerickým bourákem". Teď už nevím, jestli to vou bariéru cizího

byl Ford, či co. Dostat se do USA byla tehdy v jazyka, znovu, už

letech totality vzdálená představa, a tak jsem si potřetí, začíná se

alespoň představoval, že to, co vidím za okny, studiem. Tento­

je Amerika. Díky studijnímu pobytu, který mi krát však na Uni­

poskytlo Atlantické centrum pro životní pro­ verzitě v Londonu

středí v Massachusetts, se mi dětské snění pro­ (Ontario). Dokto­

měnilo ve skutečnost. Náhle jsem seděl v mik­ randské studium robusu značky Ford a spolu s ostatními devíti absolvoval na účastníky studijního pobytu jsem uháněl z Lo­ Univerzitě v AI­

ganova letiště v Bostonu směrem do Ipswich bertě a svou doktorskou disertaci na téma eko­

(čti Ipsvič), kde je hlavní sídlo atlantického logie arktické vegetace dedikoval svému kraja­

centra. Obě tato města leží na atlantickém po­ novi, moravskému polárníkovi Eskymo Welzlo­

břeží USA. vi. Jako asistent, docent a posléze profesor na První nápor na naše mozkové závity byl hrozný, botanickém ústavu Torontské Univerzity se po chytali jsme slova a věty americké angličtiny a 25 po sobě následuj ících let účastnil polárních snažili se pochopit o co jde. A šlo o hodně! expedic, z nichž větši n u sám organizoval. Pra­ Naši hostitelé se snažili naší skupině "středoev­ coval jak v arktických pouštích, tak v arktic­ ropanů" (dva Maďaři, dva Slováci, tři Češi a po kých oázách. Studoval sukcesi rostlinstva po jednom z Polska a Ukrajiny) vysvětlit základy ústupu zalednění, produkční ekologi i a potravní amerického systému ochrany přírody, který se nabídku pro místní herbivory p i žmoně, věnoval opravdu hodně liší od toho našeho. Jak moc se se klimatologickým studiím, a to od úrovně mě­ jim to podařilo to nevím, ale pokusím se nyní ření mikroklimatu po úroveň úvah nad globální­ objasnit co mi utkvělo v paměti. mi změnam i klimatu naší Země a vlivu teplotní­ Musím říci, že během šesti týdnů, které jsme na ho faktoru na formování struktur a chod funkcí to měli, jsme opravdu hodně cestovali, ale pou­ arktické vegetace. ze po takzvané Nové Anglii - to jsou státy na Za 75° s.š. prožil Josef Svoboda dohromady té­ severozápadě USA - už zmíněné Massachusetts, měř 25 letních sezon. Za tu dobu se mu podařilo dále New Hampshire, Vermont, Maine, Conne­ poodhalit několik závojů z tajemství zákonitostí cticut a Rhode Island. Ve většině těchto států života na Zemi v ekosystémech tak mladých jsme byli, ale to, co jsme zde zjistili, velmi a tak křehkých jako je arktická vegetace. Ale na pravděp odobně neplatí ve zbytku USA. dalekém severu byl i čas na lidské usebrání i na Nejdříve doj my: z odborného hlediska třebas úvahy o základních otázkách lidské existence nemá dojem, či pocit žádný smysl, z lidského na naší modré planetě. hlediska je podstatnější než cokoliv jiného! A Publikač ní činnost profesora Svobody je boha­ mám tedy takový dojem, že Američani berou tá, čítá na 60 původních vědeckých prací, edito­ zákony velmi velmi vážně a tím se liší od větši­ val 5 knih a pronesl více než 100 odborných ny našeho národa, která, pokud zákony přímo předn ášek. nepohrdá, tak je alespoň bere na lehkou váhu! Po sametové revoluci profesor Svoboda několi­ Příklad: jestliže je kulík Charadrius melodus krát navštívil Českou republiku, aby se nejen podle zákona kriticky ohrožený druh, je osobní setkal s rodinou a přáteli, ale aby též přednášel povinností každého Američana, který s tím má (na katedře systematické botaniky a geobotani­ co do činění, aby mu umožnil přežít, a to se tý­ ky, na katedře geografie Př írodovědecké fakulty ká i soukromých majitelů pláží, kde tento pták MU v Brně, v Botanické společnos t i při Akade­ hnízdí. A berou to vážně. Tak vážně, jako zá­ kon o daních nebo o školním vzdělání. U nás mi mii věd v Praze, na katedře ekologie Přírodově­ decké fakulty UP v Olomouci a na Biologické přip adá, že srov natelný zákon, který vyjmeno­ fak ul tě JU v Českých B u dějovicích) . vává ohrožené druhy, berou lidé spíše jako ně­ Za totality se Masarykova a p ozději Purkyňova jakou deklaraci bez dopadu do reality. A ještě jeden dojem - úroveň konzumu v Ame­ univerzita v B rn ě zachovala k Josefu Svobodovi rice je sku tečně obludně vysoká. Tři krát denně napřed odmítavě, macešsky - ale v těchto dnech plastové nádobí končíc í v odpadu, každý Ame­ m ateřsky; tak jak by to u Alma Mater měl o ričan propálí denně galony n euvěřitel ně levného vždy být. benzinu. A všichni se tvář í , jako by to bylo nor­ Jana Jakrlová mální, že by to tak mě l o být.

Americké sny a

39

A nyní objektivní sku tečno sti zásadního charak­ teru: všechny americké vodovodní kohoutky se otevírají úplně ji nak než evropské, zato tém ěř všech ny americké židle j sou u děl ány tak, aby se na nich dalo "houpat". Ale teď vážně: americký systém ochrany přírody je rozvržen do někol ika úrovní: Federální (zahrnující známé národní parky), státní (zahrnující poměrně málo známé státní parky a přírodní refugia), privátní (zahr­ nující naprosto neznámé land-trusty , ale i zná­ mější dobrovolné ochranářské organizace jako jsou The Nature Conservancy nebo Audibon Society). Poslední úroveň je úroveň obcí (na obce toho na rozdíl od nás mnoho nezbývá - na­ učné stezky, drobná chráněná území). Nejvíce jsme se seznámili s ochranou přírody, kterou dělají dobrovolné organizace, především již zmíněné land-trusty. Základní myšlenkou je vlastnit půdu, na které se vytvoří přírodní refu­ gium, území s novým lidským vlivem. Tato čin­ nost dobrovolných ochranářských spolků má v Nové Anglii dlouholetou tradici. Novější je myšlenka takzvaných "Environmental ease­ ments" - přeložit tento výraz nelze, neboť nic podobného nemáme. Snad nejvíc se tomu blíží "věcné břemeno" v pozemkové držbě. Samotný easement (bez přívlastku ekologický) je však hluboce zakořeněn v americkém právním systé­ mu. Majitel pozemku v americkém zákonodár­ ství má vysoká a ústavou garantovaná práva. Není to jen právo pozemek užívat a jej prodat, ale i právo jej zastavět, právo zde dolovat, lovit zvěř a také právo vykázat kohokoli ze svého po­ zemku. Pokud někdo potřeboval přijíždět ke svému pozemku přes pozemek souseda - uzařel s ním - easement. Tím, že se soused vzdal části svých vlastnických práv, ztratil pozemek část své ceny a proto se obvykle za easement platil o. Pozemek je možno prodat (odkázat, darovat) se všemi právy anebo prodat (odkázat, darovat) pouze některé z nich. Pokud majitel prodá (od­ káže, daruje) např. právo pozemek zastavět po­ zemkovému spolku, jedná se též o easement. Pokud však je tento easement v zájmu ochrany přírody a je stvrzen státem, může majitel dosáh­ nout snížení daně z pozemků (v Massach usett dokonce odpuštění pozemkové daně). Tedy zkrátka a dobře, stát má zájem, aby pozemky s vysokou hodnotu biologické diverzity , ekolo­ gické stability či ,jenom" pozemky s vysokou estetickou hodnotou nebyly zničeny, a protože práva majitele jsou "svatá", nabízí mu stát za to finanční, ale nakonec i morální satisfakci, a ku­ podivu to funguje.To je někdy dost závažným motivem, i když jistě ne jediným, proč hod ně li­ dí daruje či prodá pozemek č i easement pozem­ kovému spolku, nebo jiné organi zaci oc hrany přírody. Ekologický easement pak v praxi zna­ mená, že se maj itel vzdá práva pozemek zasta­ vět, dolovat na něm, lovit a podobně. Tímto způsobem se stávají nevládní organizace velkými vlastníky pozemků či vlas tn íky ease­ mentů (u nás bychom řekli uživateli) a dostávaj í se tak z rolí men torů a ekologických pedagogů do role (vážených) vlastníků a hospodářů. Myslím, že m nohé z myšlenek land-trust je možné aplikovat i u nás, i když máme úpl ně j i­ né ekonomické a daňové p rostředí. H l av ně je třeba méně teoretizovat a kreslit územní a jiné systémy. M ojmír Vlašín

40

Recenze

o pěstování cizokrajného ovoce S rostoucími možnostmi výjezdu za hranice i s roz­ šiřujícím se sortimentem našich prodejen zeleniny a ovoce přibývá i možností získat semena exotic­ kých rostlin a pokusit se o jejich pěstování. Pro to­ ho, u koho jde jen o jednorázovou záležitost, nebo i tam, kde uŽ tento zájem přerostl v koníčka je ide­ ální příručkou nedávno vyšlá kniha Jiřího Samly Subtropy - Pěstitelské praktikum. (Ve dvou dí­ lech, vždy po 168 stranách, cena 65 Kč za jeden díl, vyšlo v edici Citrusář, Brno 1994). Poslouží ovšem dobře i tomu, kdo se chce o tropických a subtropických užitkových rostlinách jen více do­ vědět.

V úvodní zhruba šedesátistránkové a bohužel ne zcela přehledně uspořádané části jsou jednotlivé rostliny probírány z různých hledisek: možnosti a způsoby pěstování, jedovatost, jména rostlin, vy­ užití a výživnost, mrazuvzdornost. škůdci atd. Speciální část, ne příliš vhodně označená jako "Rostlinná část", vlastní jádro publikace, obsahuje 640 druhů tropických a subtropických užitkových rostlin, s uvedením původu a rozšíření, využití, bo­ tanické charakteristiky, ekologických podmínek pěstování, nejdůležitějších d ruhů a odrůd, způsobů rozmnožování, údajů o sklizni a dozrávání na zá­ věr je uveden souhrn pěstitel ských rad. Pro il ustraci je použito řady dobrých (až na str. I : 70) a výsti žných barevných fotografi í. Z toho, že text je doslova nabit informacemi a přesto je čtivý a d obře srozumitelný, je vi dět, že autor je v oblasti popularizace tohoto tématu doma. Má za sebou ně­ kolik vydání různých příruček zaměře ných na tuto oblast. I publikace "Subtropy" vychází podruhé, i když v pozměněné podobě . V publikaci čtenáři naleznou shrnutou řadu infor­ mací a praktických rad a zřejmě odpustí vydavateli některé nedostatky, převážně formálního charakte­ ru. Prvním je nevýstižný a zavádějící název "Sub­ tropy". Teprve z podtitulu "Pěstitelské praktikum" je obsah jasnější, pom ineme-li. že uváděné ovoce je mnohdy i tropické. Vadí obrácené ilustrace (II: 43, 65, 142), nejednotnotný způsob psaní autorů latinských jmen, kteří někdy chybí úpl ně, jindy jsou uváděni tuč n ým písmem, jindy ne. (viz. I: 12, kde jsou zastoupeny všechny možnosti). Vyskytují se n ěkteré drobné chyby (I: 152, 162 Schott správ­ ně bez tečky za jménem, nejedná se o zkratku, I: 94, 95 a jinde Hort. (hortulanorum= zahradníků) se píše s malým písmenem, nejedná se o jméno, Lin­ né se píše se dvěma n (ne jedno I: 109). Je škoda, že autor neuvádí, alespoň u n ěkterých popisova­ ných dru hů i význačněj ší dostupnou specializova­ nou literaturu a že v souhrnu použité literatury chybí některé významné, a přitom u nás poměrně dostupné shrnující publi kace, např. Mansfeld R. 1986: Verzeichnislandwirtschaft-licher und gartne­ ri scher Kulturpflanzen. U obou dílů chybí vročení, které se dá zjistit až p ři studiu soupisu autorových prací na poslední st raně. Publikace se snaží vystoupit z kategorie in formač­ . ního bulletinu s krátkou životností, určeného ome­ zené skupi ně zájemc ů, které jsme byli zvyklí vídat ti štěné v malém počt u výtisků různý mi cyklostylo­ vými a podobnými rozmnožovacími technikami, a svým obsahem i formou vstupuje mezi solidní

informační

zdroje s relativně dlouhodobou platnos­ nejširší veřejnosti. Jako taková by měla splňovat i některé formální požadavky, které jsou v této kategorii standardem. Přes tyto výhrady však dobře vyplnila "niku", která v naší literatuře byla volná a lze ji zájemcům doporučit. Karel Sutorý

tí,

určené

Příručka

ekologie

Jonathan M. Labaree: How Greenways work. A Handbook on Ecology, 2.vydání. Vydalo Ri­ vers , Trails and Conservation Assistance Program, National Park Service a Atlantic Center for the En­ vironment, Nadace Quebec-Labrador. Příručka vychází z publikace The Ecology of Gre­ enways, kterou připravili k vydání Daniel S. Smith a Paul A. Hellmund pro University of Minnesota Press v roce 1993. Přispěli do ní odborníci z oblas­ ti krajinné ekologie, vodohospodářské problemati­ ky, ochrany přírody, rekreačního využití krajiny, územního plánování, plánování a managementu. Příručka How Greenways work je určena těm li­ dem a úřed n íkům v Americe, kteří se zabývají vy­ tvářením příležitostí pro rekreaci, ochranou přírody a životního prostředí pomocí stanovení koridorů otevřeného prostoru, nazývaných greenways (v če štině zavedený termín biokoridory). Biokoridory spoj ují dohromady lidi, parky, histo­ rická území a přírodní plochy. Sledují potoky a ře­ ky, opuště n é že lezniční tratě, linie po hřebenech hor, kanály, živé ploty a další transportní koridory. Ci tovaná publikace má uvést čtenáře do problému navrhování a použití biokoridorů a sehrát v něm roli průvodce. Na příkladu alpské louky si můžeme ukázat, z ja­ kých různých pohledů lze tuto část přírody nazírat: horská louka není izolovaný kus přírody s květina­ mi a travou, je to i cesta, kudy proudí podzemní voda obohacená minerály, živinami a mikroorga­ nismy z okolních zalesněných strání. Je to prostře­ dí, ve kterém myši a mravenci přenášejí semena, pro jestřába je to loviště ... Na louku se tedy díváme jako na sérii spletitých (složitých) spoj ení s oko­ lím. Tak musíme v i dět i přírodu - jako systém vzájem­ ně propojených, vzájemně závislých a stále se mě­ nících čás t í. Při tom pod pojmem "část" myslíme různé prvky krajiny, jako řeka, hora, pole, jezero, ledovec, les atd. Ochranu přírody podle ekologic­ kých kritérií chápeme tedy nejen jako ochranu těchto vyjmenovaných prvků, ale i jako zachování jejich funkcí, jejich vzájemného působení. Příručka je člen ěn a do 4 kapitol. První pojednává stru čně o ekologických dopadech rozvoje, v další obsáhlé čás ti vyjmenovává ekologické funkce ko- . ridorů. Tře tí kapitola se zabývá biokoridory ve vztahu k přírodě a k vodním zdrojům . Poslední část je pak zaměřena na navrhování a management biokorido rů.

Text publikace je doplněn obrázky, schématy a ilustrativními fotografiemi. Zvláště cenné jsou v knize ukázky řešení konkrétních příkladů ze Spojených stát ů, které vhod ně doplní teorii. Lze ji d oporuč i t všem, jak čten ářům-laikům, kteří slyší slovo biokoridory poprvé, tak i odborn íků m , kteří mají možnost srovnat své poznatky a názory s pří­

stupem ameri ckých ekologů k problematice bioko­ K dispozici, i s možností okopírování, je v redakci Veronicy. Helena Králová

r id orů.

Červené knihy trochu j inak Červené knihy nebo červené seznamy ž ivoč ic hů a rostlin se staly známou sou částí klasifi kace ohro­ ženosti druhů. V těchto seznamech jsou nejrůzněj­ ší organismy rozděleny podle st u pně ohrožení do něko lika kategorií od kriticky ohrožených p řes vzácné až po ty, o kterých toho s o učasn á vě da ví příli š málo, než aby mohla posoudit jejich ohrože­ nost. Celý koncept če rve ný c h kni h vychází z pů ­ vodn ích ochran ářských snah záchran y a ochrany jednotlivých druhů. U každého druhu, který je zapsán na červeném se­ znamu, je obvykle popsán jeho statut a příčiny ohrožení, pří p a d ně možnosti jeho ochrany. Jde o velice zjednodušenou formu upozornění na ohro­ ženost a vzácnost některých druhů živočichů nebo rostlin. Ni cméně jde o formu velice srozumitelnou i laické veřejnosti . Právě z této sk u tečnosti vycházela americká ne­ vládní organizace American Rivers, která se zabý­ vá ochranou řek v Severní Americe, a př iš l a s myšlenkou sestavení seznamu nejohrožen ějších řek Severní Ameriky. I když jde o postup ojedině­ lý, přesně odpovídá současnému trendu v ochraně přírody založeném na ekosystémovém přís tupu . Čtenáře možná napadne podobnost s vyhlašováním nejvíce ohrožených národních parků světa (kam stále patří i náš KRNAP). Zde je ovšem zásadní rozdíl. Při udělení tohoto "Černého Petra" národní­ mu parku vyvíjí mezinárodní společenství přede­ vším jakýsi apel na stát, který park zřídil. Na dru­ hou stranu péče o řeky není zdaleka jen v rukou státu, ale je zde široká škála vlastníků a uživatelů pozemků v celém povodí. To je další zásadní roz­ díl. Zatímco park je vymezen administrativně, při ochraně řeky se nelze vyhnout práci v celém po­ vodí. Vyhlášení deseti kriticky ohrožených řek v Severní Americe je především hlasitým varováním a ape­ lem na veřejnost, vlastníky, podnikatele i státní správu, aby byly podniknuty zásadní kroky při zá­ chraně a revitaJ izaci těchto řek. Mezi deset kriticky ohrožených řek patří Clarks Fork v nejstarším národním parku světa - Yel­ lowstonu. Reka Clarks Fork of the Yellowstone je ohrožena grandiózním projektem těžby zlata, jehož zásoby se odhadují na 500 milionů dolarů. V zá­ jmu dosažení tohoto obrovského zisku je ovšem nezbytné zničit více než 20 ha alpinských mokřa­ dů, které budou zaplaveny 30 ha rezervoárem pro toxické odpady z těžby. Tato sedimentační nádrž by pak představovala značné nebezpečí pro celý ekosystém světově proslulého národního parku a především pro pstruhové rybářství v této oblasti. Za celým projektem stojí síť kanadských těžař­ ských společností včetně např . nadnárodní společ­ nosti Noranda Minerals, Inc. Další kriticky ohroženou řekou byla vyhlášena Los Angeles River znečištěná toxickými odpadními vodami z průmyslu , Tato řeka je též nejvíce regu­ lovanou řekou v USA s nejdelším vybetonovaným

korytem. N apří me ný tok je mnohde svede n do podzemních kanálů pod mě ste m. B ezp rostře dně je řeka ohrožována projektem za 300 mi lion ů do larů , který by dále řeku reguloval a výstavbou as i 3 m zdi vizuálně oddělil od obyvatel v do bě, kdy se začíná formovat hnutí za rev italizaci této řeky . Ř í č n í systém řek Colu mbia a Snake je dalším za­ řazen ý m do seznamu kriticky ohrožených řek Se­ verní Ameriky. Hlavní příči n ou pro zařazení do tohoto seznamu je ztráta 99% populace lososa, kte­ rý prakti cky z těchto řek vymizel díky řadě vel­ kých přehrad a elektráren na obou tocích. Zbylé kriticky ohrožené řeky Severní Ameriky jsou Animas, Missouri, Kansas, Mi ssissippi, Che­ at, Penobscot a Thome. Kro mě nich bylo ještě 20 dalších řek prohlášeno nevládní organizací Ameri­ can Rivers za ohrožené. Ač jde o příkl ad značně vzdálený, myslím, že by mohl být i velmi inspirativní pro naše nevládn í or­ ganizace zabývaj ící se ochranou řek a povodí. Přesto, že každá z těchto organizací pracuje na "svém" místním problé mu, práce na podobném programu by mohla být zaj ímavou příležitostí pro konkrétní spolupráci a výměnu informací. Kontakt na American Rivers: 801 Pennsylvania Aven ue, S.E., Washington, D.C., 20003; tel. :(202)547-6900, fax :(202)543-6142, e-mail: [email protected]. Tomáš Růžička

Nové dílo

O

ekologii lesa

Nejnovější ekologii lesa vydal v roce 1994 profe­

sor lesnické fakulty v Gdttingen a v Tharandtu

Hans-JUrgen Otto. Bohatá náplň jeho knihy Wal­

diikologie je rozčleněna na čtyři oddíly, a to na:

I.Ekologii lesa v rámci přírodních věd

2.Neživé prostředí a jeho vliv na les

3.Prostorovou výstavbu a vnitřní organizaci les­

ních ekosystémů

4.Časový vývoj lesních ekosystémů,

které jsou dále členěny na jednotlivé kapitoly. vý­

klad ekologie lesa je doplněn 140 obrázky, 19 ta­ bulkami a četnými příklady z lesního hospodářství. Ke každé kapitole je připojen bohatý souhrn ně­ mecké a anglosaské literatury posledních lel. Uve­ deno je přes 700 odborných prací. Připojený rejst­ řík obsahuje I 100 hesel. Recenzovanou knihu vy­

dalo nakladtelství Ulmer ve Stuttgartu, má 392

stran a stojí 78 DM.

Velmi podnětné jsou dvě závěrečné subkapitoly.

Autor doplňuje pojem "ekologické stability" po­

jmem elasticity lesního ekosystému. Elasticitu de­

finuje a dokládá, že ekologická stabilita a elasticita

systému jsou nerozlučně spojeny. Ne vždy velká

stabilita odpovídá velké elasticitě systému. Prof.

Otto přitom zdůrazňuje časové a plošné vztahy při

definování ekologické stability.

Na základě svých poznatků buduje autor své učení

o poruchách v lesních ekosystémech. Rušivé fakto­ ry lesních ekosystémů chápe prof. Otto jako přiro­ zený faktor jejich dynamiky. Za základní principy vývoje přirozených i umělých lesních ekosystémů pak pokládá I. princip pomíjivosti lesních eko­ systémů, 2. princip pravděpodobnosti poruch eko­ systémů, 3. princip stárnutí a rozpadu, 4. princip

zvyšování stability, 5. princip kolísání v lesních

ekosystémech.

Recenzovaná kni ha by zasloužila překl ad do češti­

ny . Obohatila by se tak naše lesnická i ekologická

literatura.

I ng, Z.

Pru dič,

CSc.

J ak chr ánit životní prostředí Ke Dni Země vydal Vsetínský Alcedokontakt spo­ lu se správou CHKO Beskydy letáček Tři n áctero rad při oh rožen í životního p ros t ředí, který by mě l pomáhat občanům vsetínského okresu řešit ak­ tuální případy ohrožen í životního prostředí. Jsou v něm shrnuty základní problémové situace, ve kterých se každý z nás může ocitnout a ve kterých bychom, pokud nám životní prostředí není lhostej­ né, měli jednat rychle a účelně. Vychází z toho, kdo a jaké kompetence v rámci státní správy má k řešení případ ů znečištění vody, půdy a ovzduší, při zvýšeném ohrožení prostředí hlukem, zápa­ chem nebo odpady, při týrání zvířat či ničení veřej­ né zeleně a lesů. Stej ným způsobem má pomáhat i publi kace Prak­ tický rádce - jak chránit život ní prostřed í v Br­ ně vydaná v květn u Veronicou. V Brně jde již o druhé vydání podobné brožury. Je rozdělena na jednotli vé kapitoly uváděn é kresbami Jana Steklí­ ka (zeleň, zvířat a, voda, ovzduší, odpady, veřej ný pořádek, hluk, vibrace, stavby), které jsou rozpra­ covány i do konkrétních otázek, což uživateli usnadňuje rychlou orientaci v dané problematice. Praktičnost brožury by měla být zajištěna i adresa­ mi a telefony příslušné instituce u každé otázky zvlášť. Obě pomůcky jsou jen základními informacemi, které nemají za cíl vychovávat, pokud ovšem už samu znalost o tom, jak naše státní správa zajišťuje ochranu životního prostředí za určitý způsob vý­ chovy nepovažujeme. Rozhodně pak jejich funkce v dobách nového ustavování státního aparátu není bezvýznamná. Martin Navrath

Bez komentáře Ruská stra/la se ze v.fech sil sllaží využít v.fech pro­ sll'edkLl k tOIlILL, aby zpochybnila schopllosti firlllY Westi/lgJlOuse. Paradoxně pn tOIll přizvukují Ru­ sLím do IlOty nejroztodiv/lěj.fí ekologická Jmutí, kte­ rá se s/laží je.ftě více vyděsit .firokou laickou veřej­ nost údajnýlll globálnílll jademým /lebezpdím hrou s osvěd{enoll {ernoIJy[skou kartou. Jenže jde o pokusy srovllávatlLesrovnatelné. Předllě, reakto­ ry elektráre/l {emobylskéJlO typu jsoll principiálně Ilaprosto odli.fné kO/lstrukce než temelínské lIebo dukova/lské, {i!i odtud je hrozba jen těžko proka­ zatelná. To už bych se asi více bál vlivové agentury KGB uV/litř některých struktur tzv. ochráncLí život­ níllO prostředí a ekologických Jmutí... Milan Sto rek ve Svobodném slově 20. 4. /995.

41

Diskuse

o velkém plánování a zaném krajíci

tlustě

nama­

Skoda, že článek Jannily Kocourkové o ..nanebe­ vzetí MÚSES" (Veronica 1/95, str. 13-15) končí tam, kde by diskuse o územních systémech ekolo­ gické stability mohla začít. Čtenářům časopisu Ve­ ronica není třeba vysvětlovat, co to územní systé­ my jsou a k čemu by mohly být dobré. Psali jsme o územních systémech dlouho předtím, než se je­ jich tvorba dostala do zákonů a než se staly oním ..tlustě namazaným krajícem" pro stovky projek­ tantů. Publikace o územních systémech zahájila v roce 1993 sérii zvlaštních čísel časopisu Veroni­ ca, o územních systémech v kontextu obnovy ven­ kovské krajiny jsme psali ve 4. zvláštním vydání v roce 1994. Zopakujme si alespoň to, že hlavním cílem projek­ tování ÚSES je zajistit alespoň minimální prostor pro přírodu ve všech typech .. velkých plánů" , do nichž projektanti nejrozmanitějších profesí ukláda­ li a ukládají své předstvy o budoucím vývoji kraji­ ny. Těch ..velkých" plánů není málo - územní pIá­ ny, plány komplexní<;h pozemkových úprav, lesní hospodářské plány, směrný vodohospodářský plán. To, že mezi nimi chybí krajinný plán, je způsobeno tím, že v diskusích, které se čas od času opakují, vítězí vždy názor, že u nás územní plány obsahují (nebo mohou obsáhnout) vše potřebné, že dalšího dokumentu pro krajinu není třeba. Osobně o tom nejsem přesvědčen, myslím si, že krajinný plán má jiné cíle, než z regulačních zastavovacích plánů vzniklé územní plány, ale skutečností zůstává, že krajinné plánování u nás neexistuje. Není totiž ni­ kdo, kdo by .. tlustě namazal krajíc", nikdo, kdo by krajinné plány zadával a také platil. Proč tomu tak je, to je námět na samostatnou diskusi. Myslím, že věda si jedovaté poznámky paní Ko­ courkové nezaslouží. Krajíc pro vědce rozhodně není tlustě namazaný a věda zcela jistě nemůže za to, že lebeda ve vlasatickém stromořadí přerůstá vysázené stromy. Není také chybou vědců, že se projekty územních systémů často zpracovávají schematicky, bez důkladné znalosti krajiny. Kvali­ tu generelů a plánů MÚSES musí hlídat zadavatel, hospodařící s veřejnými prostředky, které jsou pro tento účel vydávány. Souhlasím s tím, že někdy je krajíc pro zpracovatele až příliš tlustě namazaný. Za některé generely a plány ÚSES si zpracovatelé nezaslouží ani suchou kůrku. O nízké úrovni ně­ kterých návrhů ÚSES se zmiňuje i K. Prach ve 4. čísle letošního Vesmiru. V současné době je nejdůležitější zajistit v naší krajině zachování těch území, kde příroda přežila přes všechny velké plány projektantů v minulosti. Metodický postup je znám - základní mapování bi­ otopů (krajiny, fytocenóz, současného stavu geobi­ ocenóz), vymezení kostry ekologicky stabilnějších území a registrace těchto .. ostrovů přírodních po­ kladů" jako význammných krajinných prvků podle zákona Č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Cenných území je na každém okrese několik set, registrovaných významných krajinných prvků je prozatím velmi málo. Prostředků, věnovaných na mapování krajiny, evidenci a registraci význam­ ných krajinných prvků je také nesrovnatelně méně než prostředků na projektování ÚSES. A to je chy­ ba. Myslím, že počet registrovaných výzmamných krajinných prvků by měl být jedním z měřítek ús­ pěšnosti práce okresních úředníků, kteří se na od­

42

borech životního rody.

pros třed í

zabývají ochranou

pří­

Příklad em může být okres Brno-venkov, kde sou­ stavná evidence a registrace významných krajin­ ných prvků probíhá. Evidováno je jich několi k set, registrováno několik des ítek. Potěši telné je, že až na pominu telné výj imky s registrací maj itelé sou­ hlasí. Na okrese Brno-venkov jsou na nejlepší ces­ tě k tomu, aby do konce tisíciletí měli zajištěnou ochranu všech přírodních hodnot. Nezbývá než doufat, že na ostatních okresech je budou následo­ vat. A že se úředníci ministerstva životního pro­ středí postarají o to, aby všude měli pro tuto čin­ nost vhodné podmínky, aby .. pootevřeli kohout, jímž proudí státní peníze na přírodu a krajinu".

Antonín Buček

Jaké budou výsledky? Co prmese dohoda mezi MZP ČR a Českým sdružením výrobců mýdla, čisticích a pracích prostředků životní­ mu prostředí? Ministerstvo životního prostředí ČR a České sdružení výrobců mýdla, čisticích a pracích pro­ středků uzavřely letos v březnu dohodu, v rámci níž se Sdružení zavazuje snižovat nežádoucí vliv používaných pracích prostředků na životní prostředí. V situaci, kdy už dva roky marně če­ káme na projednání zákona o pracích prostřed­ cích, na jehož přípravě se Ekologická poradna Veronica podílela (viz Veronica 4/93), je doho­ du zdánlivě možno považovat za posun žádou­ cím směrem. Lze ji chápat jako způsob dobro­ volného, a tedy i výrobci lépe propagovaného i dodržovaného omezení obsahu problematic­ kých látek. Podobně je tomu ostatně v Německu i Rakousku, kde se díky dobrovolným dohodám na trhu prakticky nevyskytují fosfátové prací prostředky.

Zákon je samozřejmě v řadě případů nenahradi­ telný, nicméně v oblasti spotřebitelské existuje řada mechanismů, které nakonec vedou k žá­ doucím změnám. Modelový je například pro­ ces, jehož průběh znají rakouští ekologičtí po­ radci (a netýká se zdaleka jen pracích prostřed­ ků). Uvědomělé spotřebitelské chování - vyža­ dování ekologicky šetrnějších výrobků, vede k posunu v nabídce u stále většího množství vý­ robců. Zpravidla nejprve reagují ti menší, alter­ nativní, později, až už jsou rizika menší, se při­ pojují obři. Pak, když už většina nabídky na tr­ hu odpovídá přísnějším požadavkům, se výrob­ ci .. dobrovolně dohodnou". No a nakonec při­ chází chvíle pro státní byrokracii, která status

quo vetkne do zákona. Je pochopitelné, že tako­ vý postup je pro výrobce přitažli vější - svému ..ekologickému" chování dělaj í pochopi telně re­ klamu a nemusí přip ustit , že byli k něčemu do­ nuceni. Na rozdíl od pů sobení zákona jsou v l astně v ..ofenzív ě" a k cílovému stavu se při­ bližuj í způsobem a tempem, které jim vyhovuje. Je-li zisk pro životní pro středí dostatečný, nelze proti takovému chování nic namítat. Bohužel to ale není případ námi komentované Dohody. Ač­ koliv vítáme limity v obsah u kyseliny etylendi­ amintetraoctové (EDTA), nitri loctové (NT A), polykarboxyl átů i rozloži telnosti, a rovněž oce­ ň uj em e propagaci kompaktn ích pracích pro­ středků (neobsahujících zbytečná plnidla), ob­ sah fosforu (5,5 %) je podle našeho názoru li­ mitován nedo s tateč ně a představuje vážný ústu­ pek proti návrhu zákona. Ten připouštěl v první fázi 5 % a ve druhé (po tříleté m přechodném období) použití fosfátů zakazoval. Právě obsah fosforu v pracích prostředcích považujeme totiž za klíčovou záležitost při hodnocení jejich šetr­ nosti k prostředí. Obsah fosforu je hlavní příči­ nou eutrofizace vod, která se za příznivých pod­ mínek (teplo, světlo, klidná voda - tedy hlavně v horkých létech v rekreačních a vodárenských nádržích) projevuje tzv. vodním květem. Zkuše­ nosti z letních sezon několika posledn ích roků dokládají, že se v naší republice nejedná o oje­ dinělou záležitost. Vodohospodáři považují pro naše podmínky, kdy například nejmé n ě 2/3 pit­ né vody pocházejí z povrchových zdrojů, ome­ zení přísunu fosforu do nádrží za klíčové. Toho je jistě možné dosáhnout i výstavbou čistíren odpadních vod s třetím (biologickým či chemic­ kým) st u pněm čištění, ale jednak to často tech­ nologicky i ekonomicky není možné právě v roztroušené zástavbě kolem rekreačnfch či vo­ dárenských nádrží, a jednak je lépe problému předcházet, než ho nás l edně odstraňovat. Např. chemické srážení fosforu se neobejde bez další­ ho přísunu chemikálií do vod a zvýšené produk­ ce čistírenského kalu, jehož množství je problé­ mem už samo o sobě. Bohužel údaje z důvodové zprávy k Dohodě (hlavní zdroje fosforu v ČR v roce 1993 dle ing.I. Nesměráka - hlavního řešitele syntézy prací Projektu Labe) vážnost situace poněkud zlehčují, když uvádějí celkový obsah fosforu ze splaškových vod 49 % (z toho z pracích pro­ středků něco pod polovinu - 19 %). Tyto údaje možná platí pro celé povodí Labe. V dílčích po­ vodích a zejména na horních tocích s vodáren­ skými a rekreačními nádržemi, ve kterých se zvýšený obsah fosforu projevuje nejvážněji, jsou čísla zcela jiná. Např. v povodí Vltavy byly naměřeny hodnoty přísunu fosforu ze splaško­ vých vod 60 % v mokrých a 90 % v suchých le­ tech, ve vodárenských nádržích se tyto hodnoty pohybují takto: Římov 75 %, Želivka 81 %, Seč 90 % (údaje z HBÚ AV ČR). Zejména z těchto vážných důvodů postrádáme v Dohodě konkrét­ ní časovou strategii skutečného omezování ob­ sahu fosfátů v pracích prostředcích. Zejména pro ty ze signatářů dohody, kteří vyrábějí i v ze­ mích západní Evropy (čtyři z celkových pěti), nepředstavuje podle našeho názoru výroba bez­ fosfátových pracích prostředků technologický problém, a tudíž by podíl bezfosfátových pra­ cích prostředků na našem trhu mohl stoupat vel­ mi rychle.

Yvonna Gaillyová

Zajímavosti z moravské přírody

Nové chráněné území v okrese Vsetín Dne 29. listopadu 1994 vyhlásila Správa chrá­ n ěné krajinné oblasti Beskydy nové maloplošné chráněné územi. Jedná se o pří ro dn í památku pod názvem Rákosina ve S t říteži nad Bečvou, která se rozkládá v údolí Rožnovské Bečvy v katastru obce Střítež n.Bečvou. Posláním to­ hoto nového chráněného územíje ochrana mok­ řadu s rozsáhlým společenstvem rákosin, což je krajinný typ dnes již v širokém okolí i v celých Beskydech velmi vzácný. Lokalita je útočištěm rostlin a živočichů, z nichž mnohé patří mezi ohrožené a zákonem chráněné druhy. Velmi dobré podmínky zde nacházejí obojživelníci (např. skokan hnědý, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá a rosnička zelená), dále se zde vy­ skytují někteří ptáci hnízdící v porostech rákosu (kupř. strnad rákosní, rákosník zpěvný, rákosník obecný, kachna divoká, lyska černá, slípka zele­ nonohá) a pro mnoho druhů ptactva slouží ráko­ sina jako úkryt a místo k odpočinku v době ta­ hu. Vlastní chráněné území má rozlohu 1.8 ha a je obklopeno rozsáhlým ochranným pásmem na ploše 15 ha, které bylo zřízeno především z dů­ vodů ochrany rákosiny před znečištěním a naru­ šením vodních poměrů. Současným vlastníkem pozemku s rákosinou je Ústřední výkonná rada Českého svazu ochránců přírody v Praze. Přes svůj biologický a vodohospodářský vý­ znam patří mokřady k nejohroženějším eko­ systémům a ani rákosina ve Stříteži n.B. neu­ nikla neuvážené a bezohledné lidské činnosti. V 90. letech byla severní čás t mokřadu zničena nepovolenou skládkou zeminy navezenou pod­ nikem TESLA Rožnov p.R. po dohodě s JZD Pokrok v Zašové. V roce 1993 zahájily ve vzá­ jemné spolupráci Správa CHKO Beskydy a Čes ký svaz ochránců přírody rekonstrukci za­ vezené části rákosiny podle předem zpracova­ ného plánu péče. Cílem je obnovit v celém roz­ sahu mokřadní biotop a zároveň zabezpečit jeho ochranu do budoucna tak, aby zde mohly neru­ šeně žít organismy, které jinde už ztratily nebo ztrácejí podmínky ke své existenci. Dana Bartošová

Louky U Moravských Knínic Polokulturní luční společenstva patřila v minu­ losti k neodmys1itelné sou č ásti zemědělské kra­ jiny a znamenala především nezbytný zdroj kr­ mivové základny pro zemědě l skou výrobu. H ospodAři se o louky patřičně starali a udržova­ li je po generace v trvale udržitelném stavu. Louky vytvAřely svou znač n ou diverzitou flóry i kraj in ně estetický fenomén. Bylo tomu tak i v severozApadním okolí Brna na Kuřimsku a Tišnovsku. Jmenujme zaniklé louky u Mokré Hory, v údolí "Rakovec" pod

Celkový pohled na rákosinu ve Stříteži nad od úpatí vrchu Hostýn. Foto D. Bartošová

Bečvou

Dřešínem, v "Babích dolech" u Lelekovic, v ce­ lém povodí potoka Ponávky od Vranova až k Brnu, pod "Zlobicí" u Kuřimi, v "Bělči" pod Babím lomem, louky jižně od Lipůvky, na "PodhAjí" a "Mezihoří" u Mor. Knínic, v Chud­ čicích, u Březiny, Hradčan a ŠtěpAnovic na Tiš­ novsku ajinde. Dále to byla řada lesních louček okolo potůčků. Se zánikem zemědělské malo­ výroby došlo k jejich zornění anebo v důsledku dynamické sukcese k postupnému zarůstání ol­ šemi, vrbami a rákosem. V současnosti se na Brněnsku zachovaly jen fragmenty původních lučních porostů. Jednou z posledních relativně původních polokultur­ ních luk jsou mokré louky u Moravských Kní­ nic na okrese Brno-venkov. Jedná se o plochu o výměře asi 2 ha, která leží v aluv iu potůčku vytékajícího z lesního komplexu "Batelov", 1,5 km ji žně od zmíněné obce, v nadm. výšce 290 m, v trati zv. ,,za střelnicí" . Půda má mírný sklon, je bažinatá, místy mokrá až polosuchá s nestejno měrnou výškou hladiny spodní vody. Pro zamokřenost a nezp ůsob i lý terén nebyly louky po dlouhá léta sklízeny. Výjimečno st lokality spočívá v tom, že se zde zachovala mokřadní vegetace s bohatým soubo­ rem rostlinných druhů vysokých ostřic a jiných zástupců čeledi šáchorovitých. I přes z n ačný deficit spodní vody, která je pro vegetaci limitu­ jícím faktorem, se zde stále udržuje polokultur­ ní luč n í společen s tvo. Rostou zde pro B rn ěn sko dnes již vzácné druhy ostřic: ostřice latnatá.

o.trsnatá, o.obecná, o.Otrubova, o.zobánkatá, o.Nzná, o.ostrá, o.prosová, o.strsllatá a z čeledi šáchorovitých dnes již vzácný suchopýr úzko­ listý a bahnička jednoplevná. V Iitorální části na okraji lesa roste v poměrně silné populaci kapradinka bahenní, chráněnA podle zákona Č. 114/92 Sb. a je to její jediná lokalita na Brněn­ sku. V celém areálu luk bylo zaznamenáno cel­ kem 79 rostlinných druhů. Z dlouholetého pozorování zdejší vegetace je patrné, že sukcesní proces není natolik dyna­ mický, aby bylo zdejší společenstvo v blízké době tímto ohroženo. Limitujícím činitelem však bude do budoucna potřeba trvale udržitel­ ná hladina výšky spodní vody pro zachování řa­ dy mokřadních rostlin. To vše bezesporu svědčí o tom, že toto cenné území by mělo být vyhlá­ šeno přírodní památkou. Jiří

Saul

Stojaté vody na Luhačovicku Nejznámějšími

vodními plochami v povodí Lu­ potoka jsou vodní nádrž Luhačovi­ ce a vodní nádrž Ludkovice. Kromě nich jsou však zde ješ tě menší, ale o to zajímavější vodní plochy. Největší z nich je vodní nádrž Březůvky. Je to protáhlá vodní plocha o rozměrech přibližně 200 x 80 m, kterou protéká Březůvský potok. Její okolí má parkovou úpravu, místy jsou po­ rosty dřev i n (olše, vrba, bříza). Je to nádrž po­ měrně nová a zatím do okolní krajiny plně ne­ zapadla. hačovického

43

Mnohem zajímavější je mokřad, který je polo­ žen v nivě Březůvského potoka nad touto nádrží na dně bývalého rybníka (hráz je zde dosud pa­ trná). Jeho plocha je přibližně stejná jako u ná­ drže. U hráze je souvislá vodní plocha o rozmě­ rech asi 60 x 30 cm (hloubka do 50 cm). Hrani­ ce vodní plochy samozřejmě není ostrá, malé tůňky se střídají s ostrůvky a pruhy suché země, mezi tím vyrůstají dřeviny, hlavně olše, též vr­ by ajívy. Horní část mokřadu je už bez vodních ploch. Vodní nádrž zhruba obdélníkového tvaru o roz­ měrech 100 x 50 m, hluboká až 3 m, průtočná, se rozkládá v cihel ně u Biskupic. Její břehy jsou porostlé stromy a keři; převládá olše, je zde též vrba, bez, plamének aj. Žijí zde údajně též ryby. Pro úplnost je ještě nutno uvést tzv. ,,Jezírko lásky" v lesoparku severozápadně od Luhačo­ vic. Je kapkovitého tvaru, o roz m ěrech 60 x 30 m (hloubka do 1 ml, břeh y jsou zpevně­ ny kamennou dlažbou do betonu. Bezprostředn í okolí je parkově upraveno (převaha olší). Proté­ ká jím potok Oborka, je to přirozený lesní tok s mělkou nivou porostlou olšemi a jasany. Nejcen n ější z těchto vodních lokalit je mokřa d nad vodní nádrží Březůvky. Zahrnuje při ro zené vodní a mokřadní biotopy. Zasluhuje si plné ochrany, měl by být pod názvem . "Březůvský mokřad" vyhlášen jako přírod ní památka. I ostatní uvedené vod ní plochy, p řes sv ůj u měl ý původ a často i vzhled (týká se to h l av n ě "Jezír­ ka lásky") mají ve zdejší kraji ně s vůj význam. Představují prostě stojaté vody, kterých je zde opravdu poskrovnu. Jsou biotopem řady druh ů živočichů, mezi nimi obojživel n í ků , kteří se v nich shromažďují v době rozmnožování. Evžen Wohlgemuth

44

Vodllí plocha v "BřeZllvském T. Havlíček).

Výjimka mezi

m okřadu"

(foto

přehradami

Na území CHKO Beskydy leží dvě vodárenské nádrže (VN) obhospodařované akciovou spo­ lečností Povodí Odry. Větší VN Šance o rozlo­ ze 335 ha na řece Ostravici s povodím 146,3 1an2 a relativně malá VN Morávka na stejno­ jmenné řece o maximální rozloze 75 ha a ploše

povodí 63 ,3 km 2• Uvedené údaje jsou jen orien­ tač n í a o výji mečno s ti jedné z nádrží nijak ne­ nasvědčuj í. Teprve pohled pod hladinu odhalí, v čem spo čívá propastný rozdíl v "kvali tě" nádrží z hlediska ekologického. Obě nádrže po uvede­ ní do provozu (Morávka 1966, Šance 1970) by­ ly o bh ospodařová n y jako vody pstruhové se shodnou původní rybí obsádkou. Tu tvořily dru­ hy: pstruh obecný potočn í , pstruh americký, si­ ven americký, lipan podhorní, jelec tlo u šť, stře­ vle potoční, mřenka mramorovaná, vranka obecná a vranka pruhoploutvá. vývoj struktury rybích populací v Šancích probíhal pak způso­ bem obvyklým i pro jiné nádrže podobného ty­ pu. Po několika letech začalo ubývat pstruhů, sivenů a lipanů a na jejich místo nastupovaly nežádoucí druhy jako okouni, plotice, tloušti. Proti jejich přílišnému rozšíření byli vysazováni jejich hlavní predátoři - štiky, candáti a boleni. V současné době lze odhadovat, že rybí obsád­ ku tvoří z 60 % plotice, 25 % okouni, 10 % tloušť. Zbylých 5 % pak ostatní druhy ryb. Li­ pani a střevle zmizely z nádrže úplně. vývoj struktury ichtyocenózy v Morávce však probíhá naprosto ojedině l ým způsobem. Na zá­ kladě systematického výzkumu, který je v nádr­ ži prováděn katedrou biologie PřF Ostravské Univerzity je možné konstatovat, že po 28 le­ tec h od napu tění z ů stal a VN Morávka pstruho­ vou vodou. I zde se z původně vyskytujících devíti druh ů ryb rozšířilo spektrum na součas­ ných 18, ale naprostá převaha lososovitých ryb a lipanů zůstala zachována. Situace v roce 1993 vypadala tak, že z ekologického, vodárenského hlediska žádoucí druhy, tedy pstruzi a lipani Přehrada

Morávka. Foto archiv Verollicy

tvořili 81 ,2 %, nežádoucí plotice a okouni zby­ lých 18,8 %. Pro neichtyologa možná málo pře­ svědčivá čí sl a však dokumentují, že sukcese ichtyocen6zy v nádrži Morávka probíhala po celých 28 let naprosto výjimečně ve srovnání s jinými, nejen českými a slovenskými nádržemi. Zji štění příčin tohoto optimálního stavu je před­ mětem probíhaj ícího ichtyologického výzkumu. Ve své podstatě naprosto nepřirozená člověkem vytvořená jezera v místech bývalých horských bystřin sehrávají však na území CHKO Besky­ dy další významnou roli. Obě nádrže se staly refugiem raka říčního, jehož stavy kulmi novaly v Sancích koncem 70. let. V nádrži Morávka se rak začal masově vyskytovat přibliž ně o deset jet později a vrcholu dosáhl v letech 1990­ 1992. Jako paradoxní by bylo možno nazvat si­ tuace, kdy dva na svém byt! ohrožené živoč i š né druhy se zde ocitly v roli kořis ti a úporného predátora. Od podzimu roku 1992 se totiž na březich nádrže zač aly prav i del ně objevovat po­ bytové znač ky vydry říční - hromádky trusu ­ které tvoří vý hrad ně načervenal é zbytky račích krunýřů. Je však j asné, že nejde o žádný para­ dox, ale o naprosto př i ro zené vztahy zástupců dvou rozdílných trofických úrovní, které zde s radost! pozorujeme. Za daleko závažnější ne­ bezpeč í pro raka v Morávce lze ovšem považo­ vat predační tlak větš ích okounů, jenž je zamě­ ře n na nejmladší č ást račí populace. Předpoklá se, že právě prudký nárůs t poč tu okounů v Šan­ cích byl hlavní př íčinou drastického snížení po­ četnosti tamní populace raka. Uvedená fakta, která jsou jen zlomkem z mnoha zajímavých biologických pozorování, snad čá s­ te čn ě obj asnila titul příspěvku, ji stě však nazna­ čila, že ještě mnoho neznámých zbývá v y řešit k pochopení složitosti vzáj emných vazeb organis­ mů nejen v beskydských vodních ekosytémech. Bohumír Loj kásek katedra biologi e PřF Ostravské Uni verzity

Masožravá rostlina v Brně Na západním svahu hřeben e Hobrtenek (leží na severozápadn ím okraji Brna mezi čás tm i Ko­ houtovice, B ystrc a Jund rov) se rozkládá něko­ lik vodních nádrží. Jsou různě staré, slouží roz­ lič ným ú čelům a podle to~o také vypadá jejich vegetačn í osazení. Některé se využívají jako zdroj vody v oboře černé zvěře a jsou bez jaké­ ko liv vegetace, j iné jsou naplněny vodou jen ve s rážko vě přízn i výc h letech, n ěkteré byly vybu­ dovány před mnoha lety a mají stabilizovaný vege tační kryt, jiné jsou nové a rostou tam pře­ vážn ě rostliny vysazené (leknín aj.). V roce 1994 jsem na čtyřech z těch to vodních nádrží nalezl z těchto míst dosud neznámou bublinatku jižní. Vyskytovala se tam s rů z nou hoj ností, od sporadických, nekvetoucich exem plářů přes ojed i nělé kvetoucí exempl áře až po masový vý­ skyt bo hatě kvetoucích rostlin. Její výskyt zde je zajímavý tím, že n emů že mít dl ouhou histo­

B rii. Některá z jezírek byla vyhloubena p o měrně nedávno, a ani na ostatních jsem si jí nikdy ne­ všiml. Protože se údaje o jejím výskytu v růz­ ných místech Moravy objevují stále hojněji, lze předpokl ádat , že se jedná o druh, který se začí ­ ná inten zi vně šířit a zřejmě se s ním budeme setkávat č astěji . Bublinatky jsou masožravé rostliny z čel edi bublinatkovitých. Do tohoto rodu patří celkem asi 200 druhů, které j sou rozš í řeny od trop ů až do mírného pásu. Z Moravy j ich je udáváno pět (b. obecná, b. jižní, b. menší, b. pro středn í, b. bledožlutá). Jsou to vytrvalé vodní bezkoře n n é byliny, které přeč kávají zimu na dně vodních nádrží ve formě zimnich pupe n ů, turi on ů. Ston­ ky s listy jsou ve vod ě v ícemén ě horiz ntáln ě rozloženy a mohou mít růz n o u dél ku, udává se ža 3 metry. Listy jsou dě l eny do drobných ni t­ kovitých úkroj ků s prů h l ednými malými mě­ chýřky , které slouží k chytání drobných vod­ ních živoč ichů. Princip chytání je celkem j ed­ noduchý. Stěny měchýřku j sou složené, jako se­ pnuté ruce, při podrážd ě n í, tedy když některý živočich zavadí o anténu (A) se stěny měchýřku prudce oddálí a s proudem nasávané vody je do­ v n itř vtažena i o běť. Klapka v úst! měch ýřku (K) se při nasávání otevře dov n itř a pak zase vchod uzavře. O běť je běh e m 15-30 minut strá­ vena a měch ýřek j e připraven k dalšímu lovu. Květenství t voří jednoduchý klas vyč n ívajic í nad hladinu, jenž je sestaven z různ éh o počtu žlutých souměrnýc h květů. Bublinatka jižní je blízce podobná bublinatce obecné. Nej nápad­ něj ším rozlišovaCÍm znakem je utváření spodní­ ho pysku koruny. Bubli natka jižní jej má rov ně rozpro s třený, bubli natka obecná sed l ovi tě pro­ hnutý. Karel Sutorý

Habitus a kvltenstv( bublinatky obecné (A) a bublinatky jižn( (H)

Stará ramena Olšavy Řeka Olšava j e na svém dolním toku j iž dlouhou dobu regulována, protéká v umělém narovnaném korytě. Z pů vodn ího meandrujícího toku zde zů­ staly j ako stoj até vody dvě stará ramena. Jak je pro tyto vody typické, mají obloukovitý tvar. První z nich je "Míkovické rameno", je lokalizo­ váno po levém bře hu Olšavy poblíž severový­ chodního okraje obce Míkovice. Je lemováno po­ rostem dře v i n, jsou zde h lavně olše, líska, vrba, topol, os ika, akát a bez. Vodní plocha, která je zde patrně stálá, je široká v prů měru 8 m s hloub­ kou do I m. Má charakter stálých m ělkých nížin­ ných j ezírek. "Rameno u Sadů" j e po pravém břehu OJšavy ne­ daleko jihovýchodního okraj e obce Sady. Jeho oblouk je dnes již neúplný, část dolního konce j e zasypána a v horn íť1 konci je úzké pole. Zbytek ramena j e lemován porostem dřevin (olše, vrba, topol, akát, bez, plamének), vodní plocha je širo­ ká 5-6 m a hluboká okolo 0,5 m. V létě asi z větší čás t i vysýchá. Toto staré rameno má charakter ní­ žin ných fakultati vně periodických tůní. Bohužel se zde v poslední době stále více objevují divoké skládky. Obě tato stará ramena před s tav ují svérázné bioto­ py os ídlené charakteristickými společenstvy rost­ li n a živočichů. Na jaře se stávají místy rozmno­ žování obojživelníků . Pobřežní porosty dřevin poskytují útoč i ště řadě druhů živočichů, jsou hnízd iš těm ptactva. Vzhledem k důležitosti těchto biotopů v kraji n ě by bylo vhodné oběma starým ramen ům poskytnout náležitou ochranu. Evžen Wohlgemuth

45

Úvaha Sumava a krajané

Sumava je nejkrásnějším koutem zemi koruny české. To je můj subjektivní názor, tak jak je ryze subjektivní sama kategorie krásy. Sumava je ale zároveň, a to už je faktem zcela objektiv­ ním, koutem naší země, který nejvíce připomíná problémová místa naši nedávné historie. Jsou zde zapsána na každém kroku. Na Knížecích Pláních, neobydlené planině s jedním rozpadají­ cím se stavením, jsou do kamene památníku ve­ psána vesměs německá jména snad stovky oby­ vatel okolních tří obcí, padlých v první světové válce. Kolik lidí zde v této pustině tehdy muse­ lo žít, když počet mužů podléhajících branné povinnosti se počítal na stovky? Pokračuji dál, jak jinak, než na kole. U pramenů Vltavy, a ne­ jenom tam, si fotografuji holiny surově rozryté koly těžkých lesních traktorů. Roste ve mně od­ hodlání napsat ostrý článek o pokračující devas­ taci šumavských lesů bezohlednou těžbou . Ve Zhůři zastavuji u nápisu, připomínajícím místo bývalého kostela. Kam oko dohlédne, krásná, pustá náhorní planina bez jediné stopy lidských obydlí. Je to možné, že stojím na bývalé návsi? Kolik oveček asi opatroval místní farář? Teprve

46

snad po deseti kilometrech míjím nejbližší, sa­ mozřejmě neobydlený domek. Na Jezerní slati potkávám ochránce přírody v akci. V rozhovoru s ním začínám měnit názor. "Že ve Chřibech nebo Beskydech se LIŽ přibližu­ je dřevo pomocí koní? Milý pane, víte co zna­ mená v tomto kraji bez lidí sehnat jednoho trak­ toristu? Ne tak deset kočích i s kojím i, kteří by ho nahradili. My jsme tady rádi, že aspoň tak­ hle dokážeme ty polomy likvidovat. .. Lesní dělník, kterého cestou potkávám, mluví určitě slovanskou řečí, ale češt i na to není. Najít Čecha, který by šel trvale žít a pracovat do to­ hoto Bohem i lidmi po většinu roku zapomenu­ tého kraje, se asi hned tak nepodaří. Nebo o ně­

kom víte? SumaÝě by to moc pomohlo. Nebo že

by tuto pustinu chtěl oživit některý z potomků

sudetských Němců? Při pohledu na jejich život­

ní styl tomu určitě nevěří ani ti, kteří nás tím tak

rádi straší na stránkách Práva jakékoliv barvy.

Může se v dnešní době najít vůbec někdo,

schopný a ochotný tento kraj bez lidí opět vrátit

životu?

Po dalších třiceti kilometrech mám konečně

možnost si koupit noviny. Žádný kamelot nevy­ volává senzační titulky o marné snaze Čechů z Kazachstánu vráti t se do vlasti svých předků. Nikoho nezajímají. Že žili celé století v pod­ mínkách nesrovnatelně tvrdších, než jaké nabí­ zejí náhorní pl áně Sumavy? Že ani toto jim už dnes k životu patrně nadlouho nezbývá? Co nám po nich, hlas té hrstky zatracených sem z kazašských stepí nedolehne. A přece, o kolik asi by počet těch rodin z Kazachstánu přesáhl počet chátrajících stavení, která jsem na své cestě Sumavou minul? Kolik z nich, zvyklých na život v kazašské stepi, by tváří v tvář národ­ nostním a mocenským vášním současné postso­ větské střední Asie pohrdlo takovýmto bydlem, nedůstojným kohokoli z nás? Je opravdu podání pomocné ruky takovým problémem? Jiří Burša

Kdysi zde žily tisíce lidi, dnes je krajina Suma­ vy , respektive 1Iěkterých jejích část{, pustá a neobydlelui. Mnozí naši krajané ze stepí střed­ 1Ií Asie by mOŽ1lá takovým bydlem 1Iepohrdli... Foto Lubomír Zeli1lka

Kronika

6.3. V Kodani začal pod záštitou OSN světový so­ ciální summit, jehož účastníci posuzovali až příliš široké téma: sociální rozvoj a chudobu na planetě Zemi. Setkání v Dánsku předcházela řada menších konferencí prakticky od roku 1992 a mělo by navá­ zat na akce pořád ané OSN. které se týkaly dětí, ži­ votního prostředí, lidských práva naposledy také populačního vývoje v Káh iře. 7.3. Mezinárodní finan ční instituce j ako jsou např. Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evrop­ ská banka pro obnovu a rozvoj (EB RD) a Evrop­ ská i nvestiční banka se podle některých ekologic­ kých organizací podílejí na projektech, které škodí životnímu prostředí. Konkrétními projekty těchto finančních institucí se zabýval i na setkání pořáda­ ném Hnutím DUHA a Polským ekologickým klu­ bem v Ivančic ích u Brna ekologové ze zemi střednl EvíOpy a Pobaltí. 8.3. Odstranit ze zákona o ochraně spotřebitele po­ vinnost obchodníku vykupovat vratné zálohované lahve požaduje vláda ve svém návrhu novely, který obdrželi poslanci parlamentu. 9.3. "Minulý parlament přijal například velmi uži­ a dobrý zákon o ochraně přírody a krajiny. Poslanci v něm nicméně pozapomněli zakotvit po­ vinnost státu ochranu přírody také financovat. V současnosti tedy nemáme zákon, z něhož by tako­ vá povinnost a možnost vyplývaly. Považuji to za vážné pochybení v koncepci ochrany životního prostředí. Když ovšem mluvíme o státu. musíme tam hned dát rovnítko s občanem, protože stát je daňový poplatník, který ochranu přírody nakonec zaplatí," řekl v rozhovoru pro MFD ministr život­ ního prostředí František Benda. tečný

10.3. Ministerstvo životního prostředí hodlá vypsat několik veřejných soutěží na provozování někte­ rých služeb v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. "Není to ale privatizace jeskyní," reagoval ministr František Benda na kritiku některých ochranářů, podle níž chce resort umožnit soukrom­ níkům vydělávat na vzácných přírodních památ­ kách. 13.3. Skládku. na kterou by měl být po dobu pade­ sáti let ukládán tuhý odpad, chce u Batelova na Ji­ hlavsku vybudovat dvacet obcí zdejšího okresu. Skládka by měla stát na poli u lesa zvaného Křeso­ vec, který si jako jednu z možných lokalit pro stav­ bu centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva vybrala elektrárenská společnost ČEZ. 14.3. Ministr životního prostředí František Benda dosud neodpověděl na interpelaci poslankyně Pet­ ry Buzkové (ČSSD) ve věci privatizace turistic­ kých služeb v Moravském krasu. "Český ústav ochrany přírody přímo spravuje méně význal11ná území než je Moravský kras a je neekologické, aby právě ten svěřil do rukou soukromé společnosti, navíc pouhé spol. s r.o.," říká se v interpelaci.

odděl ili sklo, papír či starý textil. Při pravovaný zá­ kon by měl vytvoři t podmínky. aby se co nejvíce odpadu, který dnes končí na skládkách, vrátilo zpět k novému použití.

18.3. Vláda nebo skupina m i nistrů bude jednat o cementárně u obce Tmaň, jejíž výstavbu v těs né b\fzkosti Chráněné krajinné oblasti Čes ký kras pro­ sazuje německý koncern Heidelberger Zement. Proti vládnímu jednání o cemen tárně protestují ně­ která ekologická hnutí, která tvrdí, že stavbu měl už dávno zamítnout Okresní ú řad v Berou ně. pro­ tože investor nepředložil povolení ministerstva ži­ votního prostředí. 20.3. Zhruba tři krát ročně probíhají v jaderné elek­ trárně v Dukovanech prověrky , které zkoumají bezpeč nost objektu. Prověrky organizuje státní úřad pro jadernou bezpečnost, další cv i čení dělá ochrana elektrárny. Podle šéfa ochrany byli speci a­ listé seznámeni se slabinami bezpečnostního systé­ mu před loňskou akcí. 21.3. Bývalý premiér Petr Pithart, zástupce šéfre­ daktora Literárních novin Ondřej Vaculfk a předse­ da Hnutí Duha Jakub Patočka poslali výzvu adre­ sovanou prezidentovi, premiérovi a předsedovi parlamentu. Požadují v ní, aby nejvyšší představi­ telé státu našli způsob, jak dát veřejnosti jedno­ značně najevo, že čtyři ekologické organizace, kte­ ré se objevily na seznamu BIS mezi extremistický­ mi organizacemi, neohrožují demokracii a že mezi extremisty nepatří. Přerovské letiště navrhují jako kandidáta ceny Ro­ pák 1994 olomoučtí Zelení. Tvrdí totiž. že letiště vytrvale porušuje různé ekologické limity a normy včetně hygienických.

24.3. Členové ekologického sdružení SOJKA ­ Přátelé Jeseníku nesouhlasí s výstavbou silnice, která by zkrátila cestu přes území lázeňské obce Karlova Studánka řidičům automobilů jedoucím k hranici s Polskem. Tuto silnici chce v Chráněné krajinné oblasti financovat ministerstvo hospodář­ ství. Ochránci přírody však namítají, že všechny navrhované trasy budou ničit okolí lázní, které pat­ ří k oblastem s nejčistším vzduchem v Jeseníkách. 28.3. Ekologická organizace Děti Země zveřejnila 17 kandidátů na cenu Ropáka za rok 1994. Za ČR jako celek jsou na Ropáka navrženi ministr život­ ního prostředí František Benda za neschopnost prosazování Zásad politiky ochrany životního pro­ středí, ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí téhož ministerstva Václav Oblouk za "umožnění odděleného posuzování dílčích úseků jednotlivých dálnic, neboť jedině tímto způsobem je možné uskutečnit výstavbu celé sítě dálnic přes jakkoli tvrdé ekologické zákony" a náměstek mi­ nistra zemědělství Pavel Rybníček, který zabránil rozšíření CHKO Pálava a navrhuje "ropáckému prostředí příznivou" transformaci lesního hospo­ dářství.

17.3. Obce a města většinou vítají připravovaný nový zákon o odpadech, podle něhož lidé, kteří své odpadky neroztřídí, zaplatí víc peněz. než kdyby

28.3. Je nutné jednat, aby se zabránilo světové ka­ tastrofě. Tak zní myšlenka, na níž se shodlo tři tisí­

ce účastn íků první konference OSN o podnebí. Hned na začátku řečníci ve svých projevech pou­ kázali především na to, že dohoda o ochraně pod­ nebí, uzavřená v Rio de Janeiru v roce 1992, nepo­ stačuje. Podle ní by měly být emise oxidu uhl ičité­ ho omezeny do roku 2000 pouze na úroveň z roku 1991. Konference by však měla jasně vyjádřit, zda má být do roku 2005 emise zredukována o dvacet procent. Olomoučtí

hygienici a pracovníci Okresního v Olomouci zjistili. že množství radonu, kte­ rý lidi dýchají ve svých domech a bytech, je v olo­ mouckém okrese někol ikrát vyšší než na jiných mistech Moravy.

29.3.

úřad u

29.3. Nebezpečné jaderné odpady může zl ikvido­ vat nové zařízení, takzvaný zesilovač energie. O vývoji této technologie hovořil v Praze nositel No­ belovy ceny za fyziku profesor Carlo Rubbia. 30.3. Celkem 42 milionů korun daruje tento rok 141 obcim a sídlům ve svém dvacetikilometrovém okolí Jaderná elektrárna Dukovany. Podle starosty Dukovan dostane jeho obec 1,616 milionů korun. Starosta tento obnos považuje za nedostatečný. 31.3. Vláda sice navrhla, aby obchodníci napříště nebyli povinni vykupovat od zákazníků zálohova­ né láhve, značná část poslanců je zatím proti tomu­ to řešení. Ústavněprávní výbor parlamentu včera po bouřlivé diskusi návrh vlády zamítl. S koneč­ nou platností však musí rozhodnout celá Poslane­ cká sněmovna. Ministerstvo zemědělství by chtělo od ministerstva životního prostředí převzít péči o vodu. Spor, v němž se oba partneři zatím nedohodli, se týká hlavně firem Povodí, kde je dosud ministerstvo ži­ votního prostředí akcionářem. 6.4. Pracovníci povodí Moravy a lesníci způsobili umělou povodeň z nádrží Nové Mlýny na Pálavě. Umělé povodně mají zachránit vzácné lužní lesy, které v poslední době vysychají. 7.4. Cenu Ropáka 1994 dostal ministr životního prostředí František Benda za celkovou "blátivost" při vedení svého resortu a neobratnost při prosazo­ vání Zásad politiky ochrany životního prostředí ve vládě. Benda řekl, že udělení ceny tohoto typu ne­ může odvrátit. "Někteří lidé vidí funkci ministra životního prostředí v něčem jiném než já. Necítím potřebu své jednání měnit... Možná by ji měli cítit oni." 7.4. Starosta Malenovic v okrese Frýdek - Místek Emanuel Novák včera řekl. že žádá vypracování podrobného územního plánu vrcholu Lysé hory . Podle starosty od roku 1978 pro nejnavštěvovaněj­ ší horu Beskyd Lesy ČR ani státní orgány nic neu­ dělaly. Obec Malenovice chce nyní v rámci Sdru­ žení obcí Region Beskydy co nejdříve vybudovat lyžařské a turistické centrum, jehož součástí by by­ la i výstavba dvousedadlové lanovky na vrchol Ly­ sé hory se třemi sjezdovkami a lyžařskými vleky.

47

Při

přl1ežitosti Dne Země uspořádalo Ekologické středisko Veronica "druhou demi­ éru" hry doc. dr. Karla Hudce, DrSc., Přístav, což je "plastický záznam z jednání o záměru zřízení mezi,uírodlll11O uzlového přístavu v ob­ lasti s nedostatkem vody" (citováno z progra­ mu), nebo také jinak jednání o komplexním vyřešellí vodohospodářských problélllů Mora­ vy vybudováním přehrady lIa Dunaji v Zelez­ ných vratech s kótou vzdutí 323 111. Foto Miroslav Kundrata

bu v těsné blízkosti Chráněné krajinné oblasti Ces­ ký kras prosazuje německý koncem Heidelberger Zement, dospěl už tak daleko, že o stavbě včera jednala skupina ministrů. Ministr životního pro­ středí František Benda uvedl, že zatfm nepovolí vYjmout stavební pozemky ze zemědělského půd­ ního fondu.

10.5. Rakouští zelení požadují pro rakouské obča­ ny právo zúčastnit se schvalovacího řízení o jiho­ české jaderné elektrárně Temelín. 12.5. Kafilerní zbytky 950 krav v podobě maso­ mou čky a kaliferního tuku dodnes leží v Ze­ mědělském družstvu Družba Boršice u Buchlovic. A to přesto, že o porážce těchto krav, kontamino­ vaných polychlorovanými bifenyly, rozhodlo mi­ nIsterstvo zemědělství a státní veterinární správa už v roce 1990. kostní

7.4...Jsme si vědomi toho, že emise zapříčiňující skleníkový efekt jsou v naší zemi ve srovnání s většinou našich sousedů poměrně vysoké. Jsou dů­ sledkem dřívější praxe extenzivního využívání energetických zdrojů, založených na spalování uhlí," uvedl ministr životního prostředí František Benda na konferenci OSN o podnebí v Berlíně. 8.4. PHsné střežení přírodní rezervace Pálava před amatérskými letci, kteří přes zákaz využívají vr­ cholků pohoří k rogalovému létání a paraglidingu zahajují strážci ze správy Chráněné krajinné oblas­ ti Pálava. 13.4. Ekologové z krnovského sdružení SOJKA ­ Přátelé Jeseníků se staví proti tomu, aby silnice pro kamióny do Polska, která se nyní staví, vedla přes Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, především přes Cervenohorské sedlo. Podle nich dokonce plán velkého územního celku Jeseníky nevylučuje stavbu asi osmikilometrového silničního tunelu pod Cervenohorským sedlem.

15.4. Ukrajina plánuje uzavřít jadernou elektrárnu v Cernobylu do roku 2000. Energii vyráběnou v Cernobylu má kompenzovat výroba v plánované plynové elektrárně Slavutiče. 18.4. Přednáškou biologa Zdeňka Veselovského s názvem ..Chováme se jako zvířata?" začal pátý ročník Ekologických dnů Olomouc (EDO), které se řadí ke čtyřem největším akcím u nás. Jejich ná­ plní je především ochrana a tvorba životního pro­ středi.

22.4. Při př1ležitosti Dne Země se rozběhl nevlda­ ný ekologický projekt Globe, do jehož programu se zapojila také Ceská rep ublika. Desetitisíce škol ve více než sto zemích světa začnou měřit vybrané

48

ukazatele stavu životního prostředí ve svém okolí. Svá jednotlivá zjištění budou posílat počítačovou sítí do Spojených států, které projekt iniciovaly, a zpět se jim navrátí už vyhodnocené údaje o přírodě v jejich okolí. 22.4. a 23.4. proběhly na celém světě oslavy Dne Země, který má být při pomenutím, že stav životní­ ho prostředí ovlivňuje náš současný život a také naši budoucnost.

13.5. Ceský premiér Václav Klaus odmítl nabídku rakouského spolkového kancléře Vranitzkého na finanční kompenzaci ve výši půl miliardy šilinků za zastavení budování jaderné elektrárny Temelín.

27.4. Z deseti obcí, u nichž by podle odborníků mohl stát mezisklad jaderného odpadu, zůstaly ve finále jen čtyři . Přes odpor jejich obyvatel budou Ceské energetické závody zkoumat, které místo je pro uložení vyhořelého paliva z Dukovan a Teme­ lína nejvýhodnějši.

15.5.

28.4. Centrální mezisklad vyhořelého jaderného paliva může být na základě veřejného zájmu posta­ ven i tam, kde s jeho umístěním nebudou místní obyvatelé souhlasit, řekl vedoucí projekčního týmu elektrárenské společnosti CEZ pro výstavbu mezi­ skladu Jan Coufal. 28.4. V současné době poktývají lesy více než tře­ tinu území našeho státu, přesně 33,S procenta. Les­ natost se od roku 1990 zvýšila o půl procentního bodu, řekl ministr zemědělství Josef Lux ve Vel­ kých Losinách na Šumpersku při besedě o součas­ né lesnické politice. 3.5. Spor o cementárnu u obce Tmaň, jejíž výstav-

Na Den Země bylo na Domě ochránců přírody v Bmě odhaleno domovní wamení Jana Sim­ ka nazvané Mezi Nebem a Zemí. Slavnostní rámec této akci vtiskl také divadelní soubor Evy Tálské Dům. Foto Miroslav Kw/drata

Třetí

armádní ekologická konference

začala

V Pouzdřanech, obci p od PáÚlvou, byla v máz­ hauzu nově rekonstruovaného reneSallČm110 domu manželů Klimešových otevřena za při­ spění Nadace Veronica výstavní síií. Do konce prázdnili zde je instaloválla výstava Lubomíra Zelinky Ztrace1lý luh pod Pálavou, která nejeli formou um ěleckého dokumelltu zachycuje tra­ gédii zdejších lužních lesů, zničellých IIOVO­ mlÝllským molochem, ale vrací se i do hlubin luŽm11.O' lesa v dobách jeho slávy. Foto Miro­ SÚlV Kundra/a

na půdě Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově . Konference je určen a pro resortní ekology a další specialisty na otázky životního prostřed í a zúčastn í se jí zhruba 200 odbomík ů .

17.5.

Účastníci

Pochod u E vropou za bezjaderný na parkovi šti před jadernou elekt­ rárnou v Dukovanech protestní happening. svět uspořádali

18.5. Státní fond pro životní pros tředí vloni uvolnil na různé ekologické projekty více než 3,5 mil iardy korun. Letos poč ítá s čás tkou víc než šest mili ard. 19.5. V Brně skončil veletrh energeticky úspor­ ných zařízení Energo '95. V krátké době to byla již třetí akce věnovaná problematice úspor energiI. Předc házel m u pražský Pragotherm a brati slavská výstava Racionalizácia v energetice. 24.5. Armáda nyní začíná li tovat, že civilnímu obyvatelstvu zpřístupnila po roce 1989 n ěkterá místa ve výcvikovém prostoru Libavá na Olo­ moucku. Zaměstnanci Vojenských lesů pokládají oblast Libavé za jedno z nejvýznamnějších biocen­ ter na Moravě a tvrdí, že je nyní turisté a výletníci ničf.

25.5. Prodejci budou i nadále povinni vykupovat vratné lahvové obaly. Rozhodli o tom poslanci par­ lamentu, když přijali pozměněnou novelu zákona o ochraně spotřebitele, než jakou navrhlo minister­ stvo průmyslu a obchodu.

29.5. Ministerstvo životního prostředí připravuje návrh vládního usnesení, podle kterého má všech­ ny akce v případě jaderné havárie řídit příslušný okresní úřad. Opatření se bude týkat Okresního úřadu v Českých Budějovicích, v jehož okrese stojí atomová elektrárna Temelín, a úřadu v Třebíči, který má řídit havarijní opatření v případě nehody v Dukovanech. V Hardeggu, rakouském městečku na břehu Dyje, v území, jehož moravská strana je součástí NP Podyjí, se sešli rakouský a český ministr život­ ního prostředf. Bylo to jejich první setkánf. Při ak­ ci hrála cimbálová muzika Veronicy. -vf-

1.6.

Pro sestavení Kroniky jsou využívány deníky MFD, Lidové noviny, Rovnost a Svobodné slovo. .

Mozaika budoucnosti Ve dnech 21. až 24 . března se v Brně uskutečn ila pozoruhodná konference . Její podtitul "o dogma­ tičnos ti a roztříštěnosti věd ve svě tle ekologické krize" dával možnost otevřít téma sk u tečně aktuál­ ní. Tím lépe, že ji připravili sami studenti (přede ­ vším studenti Filozofické fakulty Masarykovy uni­ versity), tedy ti, kteří obraz věd y budoucnost i bu­ dou tv oř it. Jej ich vl astními slovy to byl pokus o "diskusi otevřených odborn íků a studentů, kte­

'ým jejich vlastllí obor nellí lhostejný, II diskusi za­ měřenou lIa hledání příčin uzavřenosti a selhávání svého vlasmího oboru." Konference byla ro zdělena na bloky věnované jed­ notlivým di sciplinám. Místo se dostalo blokům so­ ciologie-politologi e, teologie, fyziky, filoso fi e, bi­ ologie-lesnictví a závěrečným b loků m interdiscip­ linarity a globální zod povědn osti , ve kterých ales­ poň částečně mohli být zastoupeni představi telé těch vědních discip lín , na které se z pochopi telné­ ho časového důvod u nedostalo místa. V každém bloku vystoupilo několik vědců a několik stud e nt ů, kteří pak měli možnost konfrontovat své názory mezi sebou, stejně jako s publikem. V p růběhu konference zaznívala řada otázek, na které se více či méně snažili diskutující odpovídat: - do jaké míry jsou současné metodolog ické postu­ py vědy schopny postihnout složitost reality? - je vůbec věda schopna ve své roztříštěnosti řešit aktuální problémy společnosti? - lze poznatky úzce special izovaných disciplín ně­ jakým způsobem kombinovat, lze tvořit transdis­ ciplinární vědu? - jakou zodpovědnost má vědec za svá bádání a za jeho využití či zneužití? - existují vědecká tabu, tzn . směry vývoje vědy, které by se měly pozastavit (jaderná energetika, genové manipulace ap.)? - je věda v současném pojetí schopna reflektovat potřeby ochrany životního prostředí? - vede poznávání přírody vědou ke vztahu k ní, k péči o ní nebo jen k popisu její destrukce? - je vůbec schopen člověk z neakademické půdy zasahovat do řešení globální krize nebo je to jen úloha specialistů? - lze přejít od vysoce racionaliwvané vědy evrop­ ského stylu k větší komunikaci s náboženstvím, či jinými spíše intuitivními způsoby poznání, je to pro vědu vůbec žádoucí a přijate lné? - do jaké míry jsou jednotlivá náboženství a církve

schopny relati vizovt svá dogmata a přispět tak k jednot nějšímu proudu usilujícímu o spolupráci církví, vědců a ostatních institucí a ovlivňujícímu positivním způsobe m vývoj společnosti? - je člověk v součas né době sto dostát svým svobo­ dám v yjádře n ý m v so u čas n é m pojetí demokratic­ ké společnosti a positivně tyto svobody naplnit ? Úvahy, snažící se hledat na ně odpověd i se ubíraly as i dvěma směry : Ř ada vědc ů má pocit, že již v samotném jádru své­ ho oboru nacházejí dostatek impulzů k reflexi a v případě potřeb i k přehodnocování svých stano­ visek. Nepociťují tedy potřebu rozvoj věd něj akým způsobem usměrňovat. Hlavně však nechtějí pod­ lehnout "ekologismu", který by se snažil zjednodu­ šovat, až ideologizovat výsledky bádání jednotli­ vých věd. Ze svých vědeckých pozic se bojí příliš vyslovovat slovo krize a s tavět se na stranu pomy­ sl ného tábora řeš itelů. V duchu post moderny a strachu z totali tarismů se brání vyslovovat ko­ nečné soudy. Větši n ou z pozic studentů zaznívaly tu více či mé­ ně jasně zformulované pocity nezbytnosti znovu a jasněji sami sobě vysvětlit smysl a úlohu jednot­ livých věd, ale i lidského konání a života vůbec. Silně zde zaznívala snaha po cel istvosti, úplnosti, které vědy v současné podobě nejsou schopny dát, které ovšem člověk pro svůj život, pro své rozho­ dování nezbytně potřebuje . Podle C. G. Junga "člověk stvořil své vědy ze sebe

a ze svého zvlá.ftní/1O ustrojení. Vědy jsou sympto­ my lidské du.fe". Mozaika budoucnosti nebyla jen o naší vědě, ale i o nás samotných. Bylo by vrtané, kdyby měla své pokračování.

Martin Navrath

Ekologické dny Olomouc '95 Tradičně

se na konci dubna do Olomouce sjeli zá­ stupci ekologických hnutí, organizací, ale i jednot­ livců, kteří si oblíbili zelenost i pestrost programů, kterými vrcholí oslavy Dne Země v Olomouci. Podle mého nebyli zklamáni ani letos. Atmosféra středo moravské metropole jako kulturně historic­ kého centra spolu s organizátorským nadšením a pílí znovu dopomohly k tomu. abychom se spo­ lečně zamysleli nad budoucností našich snah uchránit křehkou rovnováhu mezi člověkem a pří­ rodou. Nemohl jsem se účastnit všech akcí, které se v Olomouci konaly již od 18. dubna a ve kterých

49

jistě největší

pozornost přilákaly vzpomínky profe­ sora Zdeňka Veselovského na Konrada Lorenze, celostátní seminář věnovaný skládkám odpadů či seminář STUZe "Sok z prosperity". Jako většina účastníků jsem se do Olomouce dopravil až k ·zá­ věrečnému víkendovému vyvrcholení programu. Téma pátečního odpoledne "přirozený prostor" se neslo v nadčasovém duchu, vneseném sem filozo­ fem a biologem profesorem Zdeňkem Neubaue­ rem. Jeho vize přirozeného prostoru byla výzvou k hledání - odpoutání se od schématu metrického světa, světa newtonovské síly a nucení a darwinov­ ského boje, který není tím jediným naším domo­ vem. Hledání přirozeného prostoru má být naším údělem - naší možností ho přirozeně a spontánně vylňovat. Tento prostor, který byl otevřen symbo­ lickým vyhnáním z ráje, má být budováním pomy­ slné svatyně mezi nebem a zemí. Vzdělávání a učení se by mělo být vyváděním do tohoto pro­ storu. Svět přirozeného prostoru je opakem ke svě­ tu vyjádřenému metaforou Platonovy jeskyně jako zúženého prostoru, která je dnes modernizována žitím v ploše našich televizních obrazovek. Z takto zúžených prostor nelze očekávat objevení ukazate­ lů cesty vyvedení z krize, krize chápané v původ­ ním slova smyslu jako možnosti se rozhodnout. Večerní program o Františku z Assisi (1182 ­ 1226) otce Stanislava Jaromiho byl v kontrastu s předchozím povídáním prostý a srozumitelný. Slovem a zpěvem chtěl upozornit na život jednoho z "prosťáčků božích", který po návratu z bitev me­ zi městy Assisi a Perugií onemocněl a ve své ne­ moci prožil duchovní obrácení. Jím se později po­ koušel, ne vždy pochopen tehdejší zbožnou měš­ ťanskou společností , pootevřít svému okolí hranice prožitku víry a života ve skromnosti a řádu s příro­ dou. Tím je také blízký současnému hledání cest z odcizení lidí přírodě, ale i lidí vzájemně . Již nyní snad částečně jeho poselství napomáhá sblížení ne vždy totožných názorů křesťanů a ekologů. Trochu z jiného soudku byla sobotní debata "hra­ nice svobody", které se účastnil expremiér Petr Pit­ hart, spisovatel Ivan Klíma, novinář Jiří Leschtina, politolog a poradce ministerstva školství Rostislav Gargulák a vedoucí Hnutí Duha Jakub Patočka. Na rozdíl od podobně obsazené nedělní televizní "De­ baty" se diskuse alespoň zčásti držela tématu často propíraného v našem tisku - extremismu ekologic­ kých a občanských hnutí. Úvodní impulz k debatě dal nepřímo premiér Václav Klaus , který právě v Olomouci, potažmo na akademické půdě, pár dní předem označil ekologii za nevědeckou. Pomine­ me-Ii zde skutečný rozdíl (věřme , že panem premi­ érem neviděn pouze z neznalosti) mezi ekologií ja­ ko samostatným vědním oborem a tím, co premiér nazval světovým názorem, souborem strachů a obav či ideologií, můžeme přiznat předsedovi vlády, že svým způsobem vystihl jádro problému. Docentka Librová v ll. čísle Literárních novin ve svém článku "K čemu je nám ekologie" poukazuje na potřebu smířit se s tím, že termín ekologie do­ stal z nedostatku jiných výrazů chtě nechtě nový význam. Vše závisí na tom, jak kdo tento nový vý­ znam bude chápat. Zdali jako ideologii ohrožující svými "nároky na jedinou pravdu" vývoj v naší společnosti, nebo jako termín, který stejně jako ostatní pojmy není s to vyjádřit" 10, co máme na

so

srdci, když nechceme myslet jen na svůj dnešní den, ale také Ila osud přírody a s ním i na život svých dětí a vnuků, .. jak to formuluje v citovaném článku Librová. Vžyť i samotná ekonomická věda se často svou dominancí v současné euroamerické kultuře stala ne vyřčenou ideologií, jak v diskusi upozomil Jakub Patočka. Debata dále pokračovala ve směru přínosu či ne přínosu politizace ekologic­ kého hnutí. Zde poukázal Petr Pithart na rozpor v krátkodobosti cílů politických stran (aniž by po­ píral potřebu silné politické strany, která zájmy ochrany životního prostředí bude hájit), které jsou nutně ovlivňovány čtyřletou periodicitou voleb, a dlouhodobými cíli ochrany životního prostředí. Právě vzhledem k tomuto rozporu podtrhl bývalý premiér úlohu občanských sdružení jako jednu ze složek tzv. občanské či otevřené společnosti, která má podle něj překračovat meze současně chápané parlamentní demokracie. V rozporu schopnosti po­ litických stran reagovat na dlouhodobé cíle a snahy nevládních hnutí hájit právě tyto cíle se pak jasněji vyjevuje i otázka "extremismu" těchto hnutí. Tam, kde budou CÍtit zablokování možnosti veřejné dis­ kuse, mohou považovat za nezbytné kroky občan­ ské neposlušnosti . Protože nejsou tato hnutí chápá­ na jako pozitivní složka společnosti, jako nositelé určitého názoru, který je potřeba zahrnout do plu­ ralistického spektra demokratické diskuse, ocitají se na seznamech extremistů. Sobotní večer věnoval profesor Eduard Wondrák vzpomínce na Alberta Schweitzera (1875- I 965), nositele míru, jehož život věnovaný lékařské práci v africkém Lambaréné a filozofie úcty k životu ho řadí k jednomu z nejvýznamnějších myšlenkových inspirátorů současného ekologického hnutí. V neděli měli možnost představit zástupci hnutí Hare Kršna svou farmu, kde se snaží žít svou víru a s ní spojený život ve skromnosti a těžké země­ dělské práci, která pro ně představuje alternativu k současnému způsobu života západní civilizace. V nepřímé návaznosti na to hovořili sociologové Stanislav Hubík a Jan Keller o možnosti náprav současné civilizace z podnětů náboženství a pří­ rodních kultů. Docent Hubík jednoznačně vyzvedl úlohu kultury a náboženství jako zdroje obnovy, zároveň však poukázal na jejich dějinnou setrvač­ nost a neohebnost. Hlavní problém vidí v globali­ zaci světa, kde se spolu setkávají odlišně pojatá ná­ boženství judaismu, křesťanství a islámu s nábo­ ženstvími východu. Globalizace potřebuje univer­ zalismus, který se ovšem jeví jako nereálný. V roz­ poru s ním je také hodnota kulturní diversity. Do­ cent Keller se více zamýšlel nad vztahem nám pře­ ce jen nejbližšího křesťanství a ekologických hnutí. Jejich společné postoje kritky konzumu a hledání hodnot, které tuto prázdnotu konzumu nahrazují, stejně jako víra v to, že hájí zájmy budoucích ge­ nerací, jsou zatím stále zastřeny některými odliš­ nými postoji . Křesťané kritizují ekologické aktivis­ ty za jejich přílišné zdůrazňování hodnoty přírody hraničící s jejím zbožšťováním, které inkl inuje k různým pohanským kultům, či vytváření nových náboženství. Stejně tak kritizují pyšný pocit ekolo­ gů jako zachránců světa. Ekologům naopak připa­ dá současně praktikované křesťanství příliš vzdále­ né od tohoto světa, neaktuální, povznesené nad skutečné problémy společnosti, příliš přeceňující

Kresba Jana StekUka

člověka na úkor přírody, nejvíce asi projevovaném v podceňování problému přelidnění. Poslední povídání letošních ..ekologických dnů" patřilo rektoru olomoucké univerzity Josefu Jařa­ bovi a básníku, a překladateli Miroslavu Holubovi. Věnovali ho společně postavě Henry Davida Tho­ reaua (1817-1862), který sám o sobě do jednoho z dotazníků uvedl: " Jsem učitel - soukromý peda­ gog, zeměměřič, zahradník, farmář. malíř - mám na mysli malíře pokojů, tesař. zedník, dělník, drob­ ný výrobce tužek a skelného papíru, spisovatel a někdy také špatný básník. " Tento radikální indi­ vidulaista ve svém osamoceném životě hledal pře­ devším sepětí a souznění s přírodou. Ve skutečném slova smyslu ve svém dvouletém odloučení od ci­ vilizace, které popsal v knize "Walden aneb život v lesích", stejně jako ve smyslu toulání, chození a hledání "svaté země " , jak jeho život charakteri­ zoval profesor Jařab. Tradiční "ekojarmark" byl pojat klasicky jako pře­ hlídka ekologických iniciativ, organizací a firem, které měly možnost představit u svých stánků čin­ nost, kterou konkrétně přispívají k ochraně životní­ ho prostředí. Představovat bylo komu. Příjemné počasí a hudba přilákaly na hlavní olomoucké ná­ městí skutečně velké množství lidí. Bylo potom poněkud kruté, když se rozpršelo na představení ukrutných balad v provedení cirkusové společnosti a vl astnoručně vyrobených marionet. Přesto anebo právě proto velectěné publikum odměňovalo skvě­ lé představení "Studia dům" režisérky Evy Tálské z Brna spontánním potleskem. Anděl, který prová­ zel všech pět balad, a já věřím, že i předchozí pro­ gram, svým mlčenlivým pohledem na dramata lás­ ky a smrti do života nikoho z nás nezasahuje a pro­ to Vás na příští" Ekologické dny Olomouc" po­ zvat nemůže, to musím udělat sám: přijďte.

Martin Navrath

Oznámení

členské

Nadace Veronica Počátkem května se sešla správní rada nadace Ve­ roniea. Projednala zprávu o hospodaření nadace, o aktivitách v roce 1994 a schválila program na rok 1995. Ctenáři časopisu Veronica vědí, že stej ­ nojmenná nadace podporuje rozmanité formy šíře­ ní myšlenek šetrného vztahu k přírodě a lokální i regionální projekty na zachování přírod ních a kulturnich hodnot krajiny . Cinnost správní rady a celý provoz nadace je zajišťován bezplatně, všechny získané prostředky j sou vynakládány v souladu s posláním nadace. V roce 1994 se poda­ ři lo získat více než 100 000,- Kč. Prostředky nada­ ce umožnily vydání knihy fotografi í Miloše Spur­ ného Moravské krajiny. Poskytnutá půjčka se na­ daci vrátí po prodeji této publikace. Nadace dále podpořil a usp ořád ání výstavy Lubomíra Zelinky Ztracený luh pod Pálavou ve výstavní síni "U Kli­ meš ů " v Pou zdřanec h. Soubor fotografií je urče n předevšlm místním obyvatel ům a také milovníkům podpálavské přírody. V roce 1995 podpoří nadace Veronica dobudování základny ZO CSOP Kosen­ ka ve Val~ských Kloboukách. Poskytnutá půjčka umožní rozvoj akti vit šetrné turistiky a ekologické výchovy. Další pro s tředky budou poskytnuty na vydání zvláštního čísla časopisu Veronica o trvale udržitelném životě, předpokládáme i výkup po­ zemků s lokalitami vzácných společen stev v údol­ ních nivách. Clenové nadace a všichni při s pěvatelé obdrží výroční zprávu za rok 1994. Správní rada doufá, že se okruh při spěvatel ů zvětší a že nám všichni zachovaj í pří ze ň i v roce 1995. Příspěvky pro nadaci lze zasíl at na účet č. 2636556­ 628/0800, var. symbol 379, zřízený u Ceské spoři­ telny, 658 47 B rno- město . ab

Nová

přírodovědná

základny pokrač uje. Každý, kdo se akti vně botanice, mykologii, ornitologii, entomolo­ gii a kterémukoli z dalších přírodovědných oborů v regionu jihovýchodní Moravy (od ZlIna po Lanž­ hot, od Chři b ů a Zdánského lesa po slovenské hra­ nice), má dveře do klubu otevřené. Stačí napsat na adresu klubu (Přírodovědný klub v Uh. Hradišti, Husova 838, Uherské Hradiště 686 06) a vyžádat si při hláš ku. S při hláškou dostane stanovy klub u a dalši o rganizační informace. Klub je veden pěti­ členným před sedni ctvem, které pro členskou zá­ kladnu organizuje pravidelné schůzky s progra­ mem organizačně společens kého charakteru. vý­ znamnou náplní schůzek jsou krátké odborné refe­ ráty o nejnovějších, aktuálních poznatcích ze všech zastoupených oborů . Pro veřejnost připravuje klub mimo jiné dlouhodobý cyklus odborných příro do­ věd ných před nášek a besed. Budou se konat ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uh. Hradišti pod názvem " Pod večery s PHrodovědným klu­ bem", a to každou druhou středu v měs íci v 17,00 hodin v Galerii Slováckého muzea na Otakarově ulici. Všichni zájemci j sou vřele vítáni. Pavel Bezděčka vě nuje

instituce na

Moravě. V únoru 1995 byl Ministerstvem vnitra CR zare­ gistrován, jako samostatná právnická osoba, Příro­ dovědný klub v Uherském Hradišti. Klub sdružuje zájemce o přírodovědné obory za účelem získávání a šíření nových odborných a vědeckých poznatků o přírodě jihovýchodní Moravy. Rádným členem klubu se může stát každý, kdo dosáhl věku 15 let, aktivně se věnuje některému z přírodovědných oborů a uplatňuje jej v regionu jihovýchodní Mo­ ravy. Při činnosti klubu budeme vytvářet předpo­ klady pro zvyšování odborné úrovně svých členů a hodně pozornosti věilUjeme také růstu odborného dorostu. Získané poznatky budeme šířit mezi od­ bornou i laickou veřejnosti pořádáním seminářů, besed. výstava publikační činností. Vyvrcholením naší odborné práce by se mělo stát vydávání Sbor­ níku Přírodovědného klubu, v němž chceme publi­ kovat nejnovější vědecké poznatky o přírodě jiho­ východní Moravy. Sborník bude veden v duchu moderních odborných periodik a jeho předností bude skutečnost, že se bude věnovat výhradně re­ gionu a bude v něm místo také pro první vědecké práce začínajících odborníků. Nedávno založený klub má dnes přes třicet řádných členů a vytváření

Stanice pro handicapované chy

živoči­

Z iniciati vy člen ů Ceského svazu ochránců přírody

v Rokycanech vznikla stanice pro handicapované

ž ivoč ichy . Svoji po měrně rozsáhlou a rozmanitou

či nn ost vyvíj í od roku 1990, kdy od Ministerstva

životního prostřed í Ceské republiky dostala povo­

lení ke zřízení tohoto ojed inělého zařízen í na okre­

se Rokycany.

Od této doby přijala a vráti la zpět do přírody n ěko­

lik desítek živočichů . Specializací této stanice jsou

sovy a dravci.

Cinnost stanice zahrnuje kromě vlastní pomoci ži­

vočichům i ekologickou výchovu zaměřenou na ši­

rokou věřej nost a zřízen í přírodovědného oddílu

při ZO CSOP Rokycany, který se zaměřuje na vý­

chovu mladé generace.

Vzhledem k tomu, že je provoz celého zařízení ve­

lice nákladný, prosíme všechny občany, podnikate­

le. organizace ... mající vztah k přírodě a zvláště

pak k živým tvorům, aby podpořili naši činnost ja­

koukoli finanční částkou, případně věcnými dary.

Finanční částky zasilejte na naše konto zřízené

u Ceské spořitelny. a.s., pobočka Rokycany - číslo

účtu: 419056-388/0800

V případě nálezu živočicha (kromě psů a kontaktujte naši stanici na adrese:

ZO CSOP Rokycany,

Svermova 748/11, 337 03 Rokycany

tel. 0181-22686 p. Moulis,

te1.0181-29121 -po Fairová

případně .naši nově zřízenou pobočku v na adrese:

p. Kunc, Cekov 43, 338 07 Kařez, tcl.0181-942586

koček)

Cekově

pm

Nadace 1994

přežití

lužní krajiny v roce

Nadace si pfi svém vzniku v roce 1991 dala za úkol shromažďovat fi nanční prostředky pro zacho­ vání, obnovu č i rekonstrukci lužních biotopů. Zatím se bez masových kampaní a nahánění spon­ zorů sešlo na kontě nadace zásluhou mnoha desí­ tek jednotlivých příležitostnýc h i pravidelných při ­ spěv atelů sto tisíc korun. Zde je vhodné poděkovat jim všem, za l oňský rok pak zvl áště doc. Haně Librové. která poukázala Nadaci honorář za svou knihu Pestří a zelenI. Nadace nemá žádného profesionálního pracovníka, administrativní výdaje dosahuj í ročně pouze něko­ lika set korun a jsou více než kryty úroky z konta. Samo zřej mě, že obecným posláním nadací je shro­ mažďovat a n ásle dně poskytovat fi nanční pros třed­ ky. Mimo tuto funkci má Nadace pře ži tí lužní kra­ jiny i své vlastní programy. V prvé řadě se snažl naj ít a zakoupit pozemky, kde jsou lužní biotopy ohroženy, poškozeny nebo zni­ čeny us kutečněnými nebo plánovanými zásahy lid­ ské č in nos ti. Je to zahrl\n ičními organizacemi osvědčená metoda "boje" za záchranu přírodních hodnot. Dále. v souvislosti s plánovaným sn ížením hladiny v nádržích Nových M lýnů, podpořit revitalizaci území, ať už formou příspěvku na výzkum a vlastní práce nebo pronajmutím pozemků . V souvislosti s realizací politiky MZP k Novo mlýnským nádržím nabídla Nadace mi ni sterstvu v l oňském roce obsa­ hovou a eventu ál ně i finančn í spolupráci na infor­ mačn ím materiálu pro mlstní o bčany. Tato nabídka však nebyla akceptována (a dnes, dva roky po vy­ hlášení Politiky in formač ní materiál stále vydán nebyl). Nadace přežití lužní krajiny přivítá jakoukoliv po­ moc či podporu při naplňován í svých cílů. V sou­ vislosti s uvedenými programy to jsou nejen fi­ nančn í prostředky. Vítané jsou jakékoliv informace či typy na pozemky k zakoupení, které jsou pro na­ daci vhodné a finančně reálné. Nadaci lze přispět libovolnou finanční částkou na konto u Coop banky Brno, konsl. symbol 008, čís­ lo účtu 041101-1814768101/3700. Je možno tak učinit na poslání nadace obecně či přímo na někte­ rý projekt (výkup pozemků - variabilní symbol 0010, Nové Mlýny - V.s . 0020, informační a eko­ výchovná činnost - V.s. 0030). V případě neanonymního daru Nadaci nad sto ko­ run, stává se přispěvatel "členem" nadace. Neply­ nou z tohoto titulu žádná práva ani povinnosti, nic­ méně tito členové dostávají tu a tam příležitostné informace. I pro další zájemce je k dispozici za malý příspěvek česko-anglická brožurka "Přežije lužní krajina?" Kontakt s Nadací je možný písemně na adrese Na­ dace přežití lužní krajiny, Jakubské nám. 7. 602 00 Brno nebo fax 05 42210347. Telefonicky pak v Brně Michal Franek 05 41321268/475, Ivana Krej­ čová v Olomouci 068 52157 a v Mikulově Josef Chytil 0625 2585. Michal Franek

51

Oznámení

Cena Jana Smardy Rada regionálního sdružení CSOP v B rně schválila statut ceny Jana Smardy za ochranu přírod y a do­ moviny na Moravě a ve Slezsku. Cena bude kaž­ doročně udělována u přiležitost i výročního dne vzniku první známé ochranářské organizace na Moravě - Svazu na ochranu přírody a domoviny na Moravě a ve Slezsku. Tento svaz byl založen 4. dubna 1923. Cenu spojenou s fi nančním obnosem, který určí Rada regionálního sdružení (pro rok 1995 byla schválena částka \O 000,- Kč) mohou dostat jednotlivci, právnické a fyzické osoby i or­ ganizace a instituce, které se zaslouží o ochranu přírody, kraj iny a životního pros tředí na území Moravy a Slezska. Bude udělována předevší m za konkrétní, realizované výsledky . Návrhy na uděle ­ ní ceny je možno předávat do konce roku R adě re­ gionálního sdružení CSOP v B rně.

ab

J ak dopadli Zelení V komunálních volbách v roce 1994 bylo za Stra­ nu zelených v Ceské republice zvoleno 197 po­ sl anců . Celkový počet kand idátů za Stranu zele­ ných v Ceské republice č i nil 2035 - což znamená, že 9,68 procent bylo zvolených za poslance. Strana zelených získala I 603 840 hlas ů, což je 1,5 %. Mandátů však získal a jen 197, tedy pouhých 0,3 %. Na samostatné kandidátce kandidovalo 889 (548 členů SZ) kandidátů a SZ získala I 238 360 hlasů, které zabezpečil y 145 mandátů . Dále se vo­ leb úč astnila ve 26 různých koalicích, z toho Ilx s nezávislými kandidáty, 6x s CSSD, 4x s CMSS , 3x s KDU-CSL, SD(OH), LSNS, ODA a ODS, 2x s LSU, SPlR, HZ, a jednou s DEU, KDS, LB, LDS a SPR-RSC. Některé kan­ didátky se opakovaly ve více obcích. Především to bylo s nezávislými kandidáty, kdy společná koali ­ ce získala 46 mandátů. Ostatních 25 koalic získalo 141 mandátů. V rámci koalic při padlo na SZ 52 mandátů , tedy jedna čtvrtina. Ze 197 získaných mandátů připadá III na členy SZ a 86 na bezpartij ní za SZo Kandidovali jsme v 139 obcích (2,2 %) a u s pěli jsme v 93 obcích. V pěti obcích máme více jak 50 % zastupitelů, ale jsou to obce do 500 obyvatel. Jak uspěla SZ v jednotlivých okresech? Tak 13 man dátů získaly Pardubice, 12 mandátů Sumperk a Ústí nad Orlicí, II mandátů Mladá Boleslav, Pl­ zeň-sever, Rychnov nad Kněžnou , ID m andátů Olomouc, 9 mandát ů Trutnov, 8 mandátů Benešov, Brn o- město . Nový Jičín, lďár nad Sázavou, 7 mandátů Jindřichův Hradec, Karlovy Vary, Ostra­ va, Ústí nad Labem, 6 mandátů Bruntál, Prachati­ ce, Teplice, 5 mandát ů Děčín, Nymburk, Pří bram , Sokolov, 4 mandáty Ceské B uděj ov ice , Praha, Pře­ rov, 3 mandáty Ceská Lipa, Frýdek-Místek, Plzeň­ jih, Svitavy, 2 mandáty Beroun, B řec l av, H avlíč­ kův Brod, Cheb, Karviná, Kladno, Písek, Plzeň ­ město, Tachova po I mandátu získaly okresy Ces­ ký Kru mlov, Hodonín, Jihlava, Klatovy, li toměři­ ce, Opava, Praha východ, Prostějov, Rokycany, Strakonice, Uherské Hradiště, Vsetin. Ve 23 okre­

52

sech jsme neuspěli a z toho ve 13 ani nekandidova­ li.

Ziskem hlasů jsme skončili na osmém místě.

Pokud budete mít zájem o kontakt na zelené po­

slance v jednotlivých místech či další informace,

pak se obraťte na kontaktní adresy Strany zele­

ných: Praha - Jandova 2, Praha 9, 190 00 anebo

Olomouc - kpt. Nálepky 6, 772 00.

Roman Haken, předseda Zemského sdružení Strany zelených na Moravě a ve Slezsku

Granty II Environmental Partnership Zájemci o poskytnuti grantu u Nadace Environ­ mental Partnership for Centra) Europe, došlo ke změně uzávěrky pro zasílání žádostí ! Poslední termín v letošním roce pro přijeti zasílaných proj ektů byl stanoven na 13. října 1995. Termí­ ny uzávěrek pro 1. pololetí roku 1996: 10. ledna a 26. dubna.

-jr­

Český

název nadace EPCE

K ancel ář

nadace E nvi ronmental Partnership ob­ držela v soutěži o o s vůj český název 40 návrhů . Bohu žel, žádný z nich nebyl přes vědčivý . Proto se termín rozhodnutí o novém názvu posunuje až do 20. srpna. Do té doby je také možno návr­ hy zasílat na adresu: Nadace Environmental Partnership, Panská 9, 602 00 Brno. Pro vítězný návrh je rezervována odměna I 000 Kč .

mik

Tábor v NP Podyjí Dům

ekologické výchovy Lipka připravil prázd ninovo u akci pro středoškol áky . Jedná se o práci při úd ržbě Národního parku spojenou s běžnými táborovými aktivitami v termínu 30.7. - 6.8. Cena: pouze vlastní práce. Další in­ formace lze získat na Lice (Lipová 20, 602 00 Brno, tel.: 05/43 2 1 12 64. Heslo : Semínka z Podyjí.

·JM· Ročenka

moravsko-slovenského

pomezí

v květ n u vyšla péčí regionální pobočky STUŽ Bílé Karpaty v Uherském Hradišti a ZO ČSOP ve Veselí nad Moravou ročenka Bílé Karpaty, která by měla být předehrou pro stejnojmenný časopi s o lidech, kraj in ě a přírodě bělokarpatské části moravsko-slovenského pomezí. Adresa re­ dakce: Regionální pobočka STUl , Zelný trh 41 3, 686 Ol Uherské Hradiště, tel.+fax: 0632/55 16 22. red

Úvaha o "českém" cestování Několik

známých, kteří mají s cestováním své zku­ šenosti, mi shodně potvrdilo, že po prvotním na­ dšení v roce 1990, kdy byli čeltí turisté vítáni v zá­ padní cizině s otevřenou náručí, jsou nyní bráni ja­ ko nutné zlo. Mnoho států za vedlo nejrůznějlí re­ strikce a také nálada místních obyvatel v kontaktu s našimi turisty klesá k nule. Důvody. které k tomu vedou. stojí za zamyšlení. Bez diskuse je jistě fakt, že Celi na zájezdech kra­ dou a šidí. Není pro to omluva. Nedostatek financí může být důvodem ke kratlfmu zájezdu, ale ne ke krádeži. Další častá námitka je. že Ce.fi nerespektují záka­ zy, omezení a pořádek. Některé přestupky českých turistů v.fak pramení z jazykové bariéry, či jiných zvyklostí v našich zemích. Ale podobných provině­ ní se často dopou.ftěji i západní turisté u nás. Jenom částečně oprávněná je i námitka. že Ceši využívají turismu jako záminky k úplně j iné činnos­ ti (obchod. práce v zahraničí). Ale není to právě specificky český rys, dopouštějí se toho například i A meričané u nás a jistě se tak děje i jinde s pří­ slušníky j iných států. Ne všechno je vlak na způsobech .. českého" cesto­ vání špatné. Sporná už j e připomínka k přehnané šetrnosti na.fich tu ristů. Ve většin ěpřípadech si vo­ zí jídlo sebou. což by mělo být vzhledem k nevý­ hodnému kursu české koruny celkem pochopitelné. Z téhož důvodu je téměř zbytečná námitka. že Ceši cestují autobusy z kempu do kempu se stany. ve starých šatech, o hotel či restauraci nezavadí. Ten­ to způsob cestování však vidím jako největší před­ nost c'eské turistiky. Jsou to p řede vším západní tu­ risté, kteří sebou vozí vybavené karavany. nebo ce­ stují v přepychových automobilech od hotelu k ho­ telu a na v.ftěvuj( přírodní zajímavosti téměř ve ve­ čern ích róbách. Nejen že se jedná o smělné .fosác­ tví, ale z hlediska trvale udržitelného života, který západní státy chtějí sledovat. jde o absolutní ne­ smysl. V této souvislosti jsou autobusy a stany ještě p řijatelnou variantou. Pokud vylo učíme z úvah zcela vědomé přestupky českých turistů tak myslím. že není třeba se STydět za náš způsob turistiky. Naopak, je dobré si u vědo­ mit. že levné cesto vání má i své přednosti. Vypjatý individua lismus západních turistů v luxusních au­ tomobilech vede k odcizenf, anopak parta lidí v au­ tobuse je základem společenských kontaktů. mov

Dům ochrá nců přírody v Brně čísla

má nová telefonní

!!!

Environmental Partnership Veronica · Ekologická poradna Veronica • redakce Regionální sdružení CSOP

(05) 42218350

(05) 4221 8351

(05) 4221 8352

(05) 4221 8353