Jakub Železný. pro vas. Držím prapor veřejnoprávnosti. Tipy na výlet 7 úžasných železničních muzeí. Léto ještě nekončí Výhodné nabídky pro cestující

reklamní magazín českých drah

8 / 2013 / ročník 4 / zdarma

pro vas

Tipy na výlet

7 úžasných železničních muzeí

Léto ještě nekončí

Výhodné nabídky pro cestující

Jakub Železný

Držím prapor veřejnoprávnosti

Spojili jsme města supercenami Cestujte v létě vlaky SC Pendolino daleko levněji!

místenka

od 0 Kč

Nejvýhodnější místenky v eShopu ČD za 0 Kč u pokladny ČD od 35 Kč

Praha Plzeň č

jízdné od 70 K

* Ceny jsou platné pro držitele In Karty při nákupu Včasné jízdenky.

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

editorial

Vážení čtenáři, milí spolucestující, vylidněno. Trochu smutný to obrázek ulic Prahy, kde zůstalo pár zpocených úředníků v dlouhých košilích a několik autobusů s turisty. Alespoň takový pohled se může naskytnout návštěvníkovi našeho hlavního města – a co teprve všech těch nehlavních. To opravdu všichni dovolenkují mimo ČR, nebo zůstávají zalezlí ve svých příbytcích? To opravdu láká tak málo lidí dovolenkování v Čechách? Vždyť léto tu trvá jen pár měsíců a sotva dorazí svatá Anna a přinese s sebou chladná rána, začne se zrychlovat ubývání dne a záhy převládne noc. Trochu škoda, na druhou stranu to chápu. Naše počasí je plné extrémů a nechci polemizovat, zda tomu tak bylo vždy, nebo jen v současnosti to jaksi prožíváme více, ale vybrat si dlouho dopředu dovolenou v Čechách rovná se sázce do loterie. Letos jsem prožil víkend v červnu na Lipně, kdy podle dlouhodobé předpovědi mělo být ze 70 % hezky, a pršelo a pršelo. Pro červencovou dovolenou jsem tedy raději volil prosluněnou Itálii s 90% pravděpodobností tropů. Zatímco v Čechách panovala spalující vedra, na Rimini jsme fasovali deky. Vám ale přeji mnohem šťastnější volbu. Sbalte tedy kola, stan a spacák a vyrazte poznávat krásy České republiky. Stojí za to! Šťastnou cestu vlakem přeje Zdeněk Ston, šéfredaktor

kouzlo železnice

Foťte kouzla železnice a získejte Kilometrickou banku ČD!

Lenka Jochimová Humoreska

Své fotografie posílejte na [email protected]. Autora zveřejněných fotografií odměníme Kilometrickou bankou ČD na 2 000 km v hodnotě 2 100 Kč.

/

01

02 / 07

obsah

rozhovor

11 retro Můj srpen 1968

Tento měsíc zavzpomínáme na okupaci v roce 1968 prostřednictvím (tehdy) 13leté dívky a fotografií, které pořídila její maminka. Tanky projíždějící centrem hlavního města patří dnes mezi typická vyobrazení tehdejších událostí.

Jakub Železný

Již několik let patří mezi významné osobnosti zpravodajství České televize. Těžko si umí představit, že by dělal v životě jinou práci, zvlášť když je jeho koníčkem. Jakub Železný má ale i další záliby.

35 cestopis Zaručeně pravý orient pro tupé Evropany?

Turecko se v posledních letech stalo jednou z nejnavštěvovanějších destinací u moře. Na rozdíl od jiných evropských zemí nabízí i trochu toho orientu – ne vždy však turisté tento malý bonus uvítají.

Příští číslo vyjde 11. 9. 2013.

7 úžasných železničních muzeí

17

49

43

Fanoušci železnice, kterým je naše země malá a všechny místní atrakce a muzea mají zmapované do posledních detailů, mohou vyrazit za poznáním po Evropě. Ty nejzajímavější muzejní kousky jsou k vidění například v Yorku, Utrechtu nebo v Berlíně.

ze světa železnice

obsah /

kultura

Tipy a recenze

Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových, hudebních i televizních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt.

zábava

Aby vám cesta rychleji uběhla

Křížovka, komiks, rubrika Co mi hlava nebere, fotosoutěž pro mladé talenty a povídka spisovatelky Markéty Hejkalové, kterou v žádné její knize nenajdete.

55

ČD průvodce

Léto ještě nekončí...

Než se v srpnu vydáte na výlet vlakem, třeba i s celou rodinou nebo s kamarády, připomeňte si naše aktuální výhodné nabídky, s nimiž můžete výrazně ušetřit na jízdném. Cestujte třeba až se třemi dětmi zdarma nebo celých čtrnáct dní v kuse jen za 990 korun.

23

cestování po ČR

Jihočeský kraj

Jižní Čechy jsou ideálním místem pro strávení letní tuzemské dovolené. V kraji rozhodně stojí za návštěvu i menší zámek v Blatné. Okolní zeleň je domovem pro daňky i pávy a přímo na zámku na vás dýchne také něco z Afriky.

03

04 /

novinky

Exkluzivně u ČD

Psali jsme…

Jízdenky na Thalys

Počet kladných ohlasů narostl na více než dvojnásobek (č. 13/2013) Tým oddělení zákaznické péče Českých drah řeší ročně několik tisíc připomínek, ale i více než tisícovku pozitivních zpráv a pochval. Hranice mezi spokojeným zákazníkem a člověkem, jemuž pohled na železnici pokazila zdánlivá banalita, je někdy velmi tenká.

Žižkovské nákladové nádraží láká kulturními projekty (č. 13/2013) Nákladové nádraží Žižkov již několik let neslouží zcela svému původnímu účelu. Po definitivním vyhlášení objektu za kulturně technickou památku se na nádraží vrací čilý umělecký život. Část obtížně pronajímatelných prostor se totiž podařilo uzpůsobit pro kulturní využití.

Od června 2013 se České dráhy staly exkluzivním partnerem společnosti Thalys, a tak lze jízdenky a rezervace na tyto komfortní vysokorychlostní vlaky zakoupit v České republice výhradně u pokladen ČD. Vlaky Thalys vás rychle a pohodlně dopraví z Kolína nad Rýnem do Paříže za 3 hodiny a 14 minut, z Bruselu do Paříže za pouhou 1 hodinu a 22 minut. V nabídce jsou také přímé spoje z Paříže nebo Bruselu do Amsterodamu. Vyzkoušejte servis 1. třídy, kde jsou nabízena kvalitní jídla (sní-

Výhodně do zahraničí

Levněji po Švýcarsku Orchestrion číslo 002 se vrátil v retronátěru do služby (č. 14/2013) V rámci vyvazovací opravy byl vůz 810.002 upraven tak, aby připomínal stav krátce po svém vyrobení. Motoráček se proto v plném lesku zařadí do parku nostalgických vozidel Českých drah. Zdařilou přeměnu zajistili pracovníci DPOV v provozním středisku ve Veselí nad Moravou.

Nejžádanější rychlovlak: značka Velaro se na trhu prosadila (č. 14/2013) Zahraniční média píší o Velaru jako o nejúspěšnějším rychlovlaku světa. Elektrické trakční jednotky z této rodiny provozují drážní společnosti v Německu, Španělsku, Rusku a v Číně i společnost Eurostar na spojích do Velké Británie. Na vývoji souprav se podílejí také inženýři z ČR. Čtrnáctideník Železničář si můžete předplatit za 250 Kč/rok na zeleznicar.cd.cz.

Jízdenky Swiss Flexi Pass na dva dny jsou síťové jízdní doklady, které opravňují cestovat ve vymezeném období po Švýcarsku, a to ve většině vlaků, autobusů, lodí, včetně městské hromadné dopravy. Můžete je zakoupit u vybraných pokladen ČD s výdejem mezinárodních jízdních dokladů. Jejich prodej odstartoval již 4. července 2013 a bude pokračovat až do 1. května 2014 s tím, že na zakoupené doklady je možné cestovat od 1. září 2013 do 31. května 2014. V rámci jednoho měsíce si cestující zvolí dva dny, kdy chce cestovat, a před započetím jízdy si vyplní datum v příslušném políčku na jízdence. Nabídka je určena pro dospělé, mládež i děti, přičemž doprovázené děti do věku 16 let jsou při předložení Family Card (vydávají taktéž pokladny ČD) přepravovány bezplatně. Nabídka zahrnuje také vstup do celé řady muzeí a slevy na další produkty. Více na www.swisstravelsystem.com nebo na www.cd.cz/svycarsko, kde najdete mimo jiné i seznam pokladen, kde můžete tyto jízdenky zakoupit.

daně, oběd, večeře, svačiny), nápoje, noviny, časopisy, wi-fi připojení, a to vše zdarma jako součást jízdného. V dostatečném předstihu je možné získat jízdenky s místenkou za výhodnou cenu, např. z Kolína nad Rýnem do Bruselu lze cestovat již od 19 eur (cca 490 Kč). Využijte přímého nočního vlaku City Night Line z Prahy do Kolína nad Rýnem s návazným vlakem Thalys do Bruselu a Paříže. Cena Praha – Paříž již od 64 eur (cca 1 600 Kč), Praha – Brusel již od 38 eur (990 Kč).

novinky /

Autovlaky

Přepravujeme stále více aut Za první pololetí tohoto roku využilo přepravy 6 561 motoristů, což představuje meziroční navýšení o 672 vozidel. Většinou se jednalo o automobily, ale bylo přepraveno také 334 motorek. Každý den vypravují ČD dva páry nočních spojů mezi Prahou a Popradem a mezi Prahou a Košicemi, další autovůz je řazen na denním expresu Košičan, který míří z Prahy do Košic a zpět. A kolik zaplatíte za tuto službu? Například řidič automobilu do výšky 1,6 metru za jednu cestu z Prahy do Košic i s lůžkovým příplatkem do třímístného kupé 72,40 eur, tedy podle aktuálního kurzu asi 1 875 korun. Každý další spolucestující v autě pak 32 eur, tedy zhruba 829 Kč. Jízdní doklady je možné zakoupit u všech mezinárodních pokladen v ČR a na Slovensku se zařízením pro elektronický výdej jízdenek (v běžném předprodeji až 60 dní před odjezdem). Prodej rezervačních dokladů pro autovlaky končí vždy 2 hodiny před odjezdem vlaku z důvodu včasné nakládky automobilů do speciálního vozu na přepravu aut. Podzimní novinkou bude možnost nákupu jízdních dokladů také přes eShop ČD. Veškeré informace o přepravě vozidel najdete na www.cd.cz/autovlak.

05

Železničář

Když funguje design Elegance strojů vyrobených v srdci Evropy dodnes oslovuje nejen odborníky, ale i řadové fanoušky železnice. Mnoho českých lokomotiv dokonce získalo designová ocenění. O tom, že estetika a funkčnost mohou jít ruku v ruce i u lokomotivy, se přesvědčíte na vnitřní dvoustraně čtrnáctideníku Železničář čísla 14/2013. Čtěte další vybrané články na webu zeleznicar.cd.cz nebo papírovou podobu, kterou si můžete na stejných webových stránkách předplatit.

anketa články, které vás nejvíce zaujaly Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás:

1

23 % hlasů Cestopis – Po čem ženy touží v Miami (Michaela Matějovská)

2

 22 % hlasů

3

 20 % hlasů

Ze světa železnice – Vlaky ze stanice Berlin Zoo (Michal Málek)

DOCHÁZÍ VÁM ENERGIE?

V PONTU JÍ MAJÍ (VÝ)HODNĚ! Někomu zkrátka chutnají a někdo je aktuálně potřebuje. Právě prodejny PONT Market nabízejí na vlakových nádražích největší výběr energetických nápojů. Po celý srpen si můžete vychutnat půllitrovou dávku libovolné příchuti nápoje RockStar za 39 Kč. K němu však ještě dostanete RockStar Original zcela zdarma! Pokud vám tedy na konci prázdnin dochází energie a nálada klesá, tak vaše cesta určitě povede přes prodejny PONT Market.

Cestování po ČR – Středočeský kraj

www.ponty.cz

06 /

novinky z regionů

Pardubický kraj

Červencové soutěže Soutěžili jste s minulým číslem ČD pro vás? Přesvědčte se, zda jste odpovídali správně.

Soutěž o 5 knih Spisovatel Jo Nesbø se narodil v roce: B) 1960

LOKÁLKA aneb cesta do land-artové duše Představte si, že jedete vlakem za babičkou nebo třeba do práce a zároveň jste v divadle, na koncertě či ve výstavní síni. Zdá se vám to zcela nemožné? V tom případě vás v srpnu překvapíme. Na trase lokálního vlaku Vysoké Mýto – Litomyšl se od 14. do 17. srpna koná akce LOKÁLKA. Jde už o druhý ročník hudebně-výtvarně-divadelního tvůrčího sympozia, které probíhá přímo ve voze tohoto lokál-

ního vlaku a podél jeho tratě v krajině i na zastávkách. Těšit se můžete na výstavy, divadelní představení, performance, land-artovou výstavu a jízdu ve vlaku vám zpříjemní excelentní poličská kapela Cestárium. Nenechte si ujít tento zážitek a užijte si cestu vlakem jinak – s kulturou mladých nezávislých umělců, kteří přicházejí přímo za vámi. Více o programu najdete na internetových stránkách www.rybarvouci.cz.

Soutěž o knihu Šternberkové Trať Čerčany – Ledečko – Kácov byla zprovozněna v roce: C) 1901

Olomoucký kraj

Projděte si Jeseníky s Aloisem Nebelem!

Soutěž o předplatné časopisu Turista Na titulní straně časopisu je město: B) Most

Soutěž o knihu Rájem rozhlednovým Součet nadmořských výšek rozhleden: 990 m n. m.

Soutěž o knihu Krkouni Hnutí 60. let se říkalo: hippies

Jména všech výherců najdete již nyní na www.cdprovas.cz.

Zábavné spojení turistiky a filmu představuje nová aplikace pro mobilní telefony Alois Nebel. Jde o originálně pojatého průvodce po Jeseníkách a Rychlebských horách určeného pro iPhone a telefony s operačním systémem Android. Zahrnuje mapu, komiksy, turistické informace i videoukázky. Průvodce Alois Nebel zavede výletníky do 11 turisticky zajímavých lokalit. V každé nabídne tři až deset kilometrů dlouhou trasu, na níž je možné pomocí mobilního telefonu sesbírat komiksový příběh složený ze čtyř až pěti políček. Komiks lze získat jen na určených místech, a je tak pro výletníky jakousi odměnou. Více informací najdete na internetových stránkách www.cd.cz/zazitky nebo www.navstivtejeseniky.cz.

Ústecký kraj

Města dala jména moderním vlakům Na Ústecku se cestující mohou svézt už pěti soupravami Regio­ Panter. Moderní vlaky nesou jména měst, do kterých zajíždějí. Na kolejích se tak na lince U1 prohánějí „panteři“ Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Teplice a Děčín. Celkem bude v Ústeckém kraji v provozu sedm souprav RegioPanter, zbylé dvě dodá výrobce do konce prázdnin. Kromě zmíněné linky Děčín – Ústí nad Labem – Most – Chomutov se nová vozidla objeví také na lince Litvínov – Teplice – Ústí nad Labem a dále na prodloužení stávající linky z Chomutova až do Kadaně předměstí (po elektrizaci části nových úseků).

rozhovor /

07

JAKUB ŽELEZNÝ

TEXT: PAVEL HRABICA FOTO: ABELSONAGENCY, ROBERT VANO, PROFIMEDIA

Na rozdíl od svého otce Vladimíra, který byl ikonou komerčního vysílání 90. let, považuje jeho syn nekomerční mediální sféru za to nejlepší, co ho mohlo potkat. Když o své profesi hovoří, je patrné, že je to pro něho nejenom práce, ale i vášeň v tom nejlepším smyslu slova. Televize však není jedinou zálibou Jakuba Železného.

Nekomerční syn

komerčního ředitele

08 /

rozhovor

Čím si vyčistíte hlavu, když se potřebujete oprostit od zpravodajského stresu?

Mám rád architekturu. Tu, která je spojená s 60. až 80. léty minulého století. Vyrůstal jsem v rodině, která měla poměrně výrazný náhled na tehdejší režim. Mě to v patnácti přivedlo na Palachův týden a následně k trestnímu stíhání. I proto jsem poměrně jednoznačně odmítal architekturu oné doby a režimu. Jenže najednou jsem si začal klást otázky – a proč tady postavili vedle Národního divadla Novou scénu, proč obchodní domy Kotva a Máj, v Karlových Varech hotel Thermal, v Praze InterContinental a podobně. Všechny ty „komunistický“ stavby. Ale pak jsem začal zjišťovat, že v té době vznikaly nejrůznější stavby podobného druhu nejen tady, že to nebyly úplně komunistické stavby. Začalo mě to přitahovat, snad i fascinovat. Bylo v tom současně něco zakázaného, protože představa, že bych rodičům řekl, že mě zajímají tyto stavby, byla nesmyslná. Oni by mě odbyli: „Prosím tě, co blázníš, to si postavili komunisti.“ Začal jsem se o to výrazněji zajímat a dnes je pro mě architektura 60. až 80. let koníčkem asi na prvním místě.

Projevuje se ta záliba jen v rovině soukromého zájmu?

Jsem spoluautorem několika výstav a katalogů, několikrát jsem publikoval eseje o architektuře. Ne odborné, ale spíš společensko-historické. Teď dodělávám velký doktorát z českých dějin, takže se o 60. až 80. léta zajímám ve společenských souvislostech. Jako dítě si některé události pamatuji a nyní si své osobní zážitky dávám do kontextů. Architektura je nedílnou součástí doby, která mě zajímá.

Váš otec pracoval jako novinář, vy jste se povoláním neminul. Směřoval jste k žurnalistice bez oklik?

Jsem v pořadí třetí generace, která pracovala či pracuje v médiích, takže logické vyústění tady je. Ještě do roku 1989 mě něco takového nenapadlo, bylo mi šestnáct let, chtěl jsem být hercem. Potom jsem si řekl, že žurnalistika je – dnes to zní velmi nadneseně – společensky prospěšnější. Profesi dělám přes dvacet let, asi bych řekl, že nic jiného neumím.

Kdy jste vstoupil do světa médií?

Začínal jsem po střední škole v rozhlase. V časech, kdy neexistoval žádný internet, mobilní telefony, digitální střih. Ještě

Myslím, že v ČT umíme události a informace uchopit a pracovat s nimi. v době, která se svými vnitřními procesy a technikou nelišila třeba od 60. let, možná i od meziválečného období.

Technické srovnání předdigitální a digitální éry může být zajímavé… Vnímáte ten rozdíl? Je nepředstavitelný. Jsem rád, že jsem společně se svou generací tuto doslova technickou revoluci, absolutní změnu, kdy všechno je zcela jinak, zažil.

Dokážete si ještě vybavit, jak se v tehdejších podmínkách pracovalo?

Ještě v první polovině 90. let jsme museli hledat telefonní budku, když jsme chtěli něco rychle zatelefonovat do rádia. Fax byl nepředstavitelná vymoženost. Když se volalo politikům, vytočila se tzv. zetka, zvláštní linka. Vytočil jste číslo, na druhém konci zvedla sluchátko nějaká paní. „Dobrý den, tady je Jakub Železný, Český rozhlas, chtěl bych mluvit s místopředsedou vlády tím a tím.“ Paní řekla: „Ano, já to zkusím.“ Někam zavolala a pak nás propojila, nebo ne, pokud dotyčný nechtěl mluvit. Mohu tedy srovnávat.

Neděsí vás skutečnost, že digitální technika přenesla informace do roviny on-line? Že když dnes novinář, zvlášť ve zpravodajské branži, nepřinese informaci okamžitě, v přímém přenosu, je už pozdě?

Vůbec ne. Je to trend a těší mě, že jsme v České televizi toto všechno zachytili, že události a informace umíme uchopit a pracovat s nimi. Rychlost je součástí doby, odraz toho, že žurnalistiku můžeme vnímat už ne jako výlučnou záležitost.

Ale tím přicházíte i vy o část výlučnosti, kterou novináři vždy měli. Nebo ne?

Pravda je, že žurnalistou může být kdekdo, nemyslím to v žádném případě pejorativně. Tedy nepovažuji za něj toho, kdo do blogu napíše kdejaký extrémní názor. Ale každý může vyfotit povodně či jinou událost a zapojit se do toku informací. Občanskou žurnalistiku – tu pokládám za pozitivní.

Posun je ale v tom, že kdysi měl každý redaktor svou specializaci. Když vezmu jen vás: jeden týden moderujete před Pražským hradem prezidentskou volbu, o pár měsíců později z Pastýřské stěny v Děčíně povodně, po nich pád vlády, pak míříte na filmový festival do Karlových Varů. Není to příliš velký rozptyl?

Naopak, je to neobyčejně variabilní a je to dobře. Tříbí to váš mozek, držíte se ve střehu. Nebudu pochopitelně tvrdit, že rozumím všemu. Je to náročné, musím se o to víc připravovat. Každý máme v televizi nějakou specializaci, kde jsme pevní v kramflecích. Troufnu si za sebe tvrdit, že politické záležitosti, události spojené s historií budou ke mně směřovat nejvíc. Je to v pořádku, je totiž znát, že když něčemu rozumíte, jde to z hlavy snadnějším způsobem.

Jenže někdy vám do studia posadí člověka, jehož profese vám dvakrát blízká není. Je to potom složité? Ale za to mě přece občané této země prostřednictvím veřejnoprávní televize platí! Že si poradím. Akorát musím pak u počítače sedět ne hodinu, ale dvě.

rozhovor /

Pokud to není tajemství – co je vám vzdálené?

Když bychom to vzali podle resortů, tak snad zahraničí, obrana, vnitro, kultura a školství, tam jsem plus minus doma. Bude-li to resort průmyslu a obchodu, financí, dopravy a zdravotnictví, musím se připravovat o něco víc.

Existuje univerzální otázka, průpovídka, kterou se vysvobodíte v rozhovoru ve chvíli, kdy si právě po odborné stránce nevíte rady? Neurazte se, takové univerzální otázky existují, ale já vám je neprozradím. Protože pak by lidem bylo jasné – ha, univerzální otázka, on neví, neví... Kdo vám řekne, že v takové situaci nebyl, tak lže.

Jaký je váš podíl na přípravě a nakolik se na tom podílí redakce zpravodajství?

To se nedá vyjádřit procentuálně. Moderátor je integrální součástí týmu, i když to zní jako fráze. Vy jste závislý na týmu a tým zase věří, že jeho práci odprezentujete co nejlépe. Když mám ve studiu politika, tak kolegové přijdou – to ti otázky psát nemusím, viď? Když je tam ekonom, otázky jsou takové a takové – tady si to dopracuj. A já jsem rád, že to udělají, klidně si řeknu, aby mi pomohli. Příště zase přijdou kolegové, kterým je něco přes dvacet, a zeptají se, jestli ten a ten na záběru je Husák nebo Štrougal, protože je to pro ně dávná historie.

i práce, která má v daný okamžik opravdu význam. Uvědomíte si třeba, že jestli se předseda jedné politické strany nepohodl s předsedou jiné strany, je v ten okamžik a v místech přírodní katastrofy každému úplně ukradené. Když někomu voda vezme majetek, zdraví nebo i život…

09

Kdyby mi někdo před téměř dvaceti lety řekl, že vy budete tváří zpravodajství veřejnoprávní televize, řekl bych mu, že upadl na hlavu. Souhlasíte? Ano. Je pravda, že kdyby v roce 1994 někdo prohlásil, že syn ředitele komerčního kanálu jednou bude ve veřejnoprávní televizi,

vizitka Jakub Železný (40) Narodil se 1. července 1973. Od devatenácti let působil v Českém rozhlase, v 90. letech sbíral televizní zkušenosti při externí spolupráci s firmami, které dodávaly programy pro TV Prima a TV Nova. V roce 1999 poprvé moderoval v České televizi, od roku 2002 pracuje ve zpravodajství ČT. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde dnes přednáší televizní zpravodajství veřejné služby. Je otcem dvouletého syna.

Ale povodně, to je hodně odlišné téma, navíc moderované přímo z míst největšího postižení... Je to strašně psychicky náročné, protože si uvědomíte, že kolem vás není abstraktní obrázek, ale bezprostřední hmatatelná realita, nejde se od toho oprostit. Ani se to od vás neočekává.

Očekávají se emoce?

To je snad příliš silné slovo, použil bych spíše empatie, vcítění se do situace. Je to přirozeně novinářsky zajímavé, co vám umožní dělat zajímavou práci. Určitě je to

Některé návyky z komerčních televizí by se neměly aplikovat v televizi veřejné služby.

10 /

rozhovor

bylo by to bizarní, ale je to tak. Navíc s nadsázkou tvrdím, že já tady držím prapor veřejnoprávnosti. Nemyslím, že by se některé návyky z komerčních televizí měly aplikovat v televizi veřejné služby. Pokud přijde řeč na televizi na té či oné straně, vždycky říkám, že my hrajeme volejbal, oni basketbal. Jsou to podobné hry, ale v jedné z nich se míč hází přes síť a ve druhé do koše. Těší mě, že dnes už mě lidé berou jako člověka spjatého s Českou televizí. Nic víc bych k tomu nedodával.

Je Česká televize dobrá adresa?

Nejlepší, nejlepší, nejlepší! Vždycky jsem chtěl v České televizi pracovat. Když jsem v začátcích spolupracoval externě s firmami, které dodávaly pořady pro komerční televize, a díky za ty zkušenosti, nebyl jsem spokojený. Nejde jen o prestiž, kterou tím, že jste v České televizi, máte. Je to i nejšpičkovější pracoviště v oboru v této zemi. Když jsem v situaci, že za tuto televizi mám také zčásti odpovědnost, považuji za velkou čest, že zde mohu pracovat. Jsem rád, že jsou na mě kladeny vysoké nároky, těžké úkoly.

Nikdy jste nechtěl odejít?

Asi před pěti lety jsem dostal z komerční televize velmi zajímavou nabídku. Jistě bych si našel důvod, kterým bych si nabídku zdůvodnil a přijal. Kdybych uvažoval o změně dresu. Ale řekl jsem si, že chci být v seriózním médiu, které má jméno jak ve veřejnosti, tak například v akademickém

světě. Představa, že bych ve škole přednášel studentům a – při vší úctě – byl v komerční televizi, je pro mě nemyslitelná. Veřejnoprávní médium má jinou váhu. Toho si cením.

Co může být ještě víc a výš? Přece tu nechcete sedět do sedmdesáti? Budu a chci.

S otcem Vladimírem Železným.

Když něčemu rozumíte, jde to z hlavy snadnějším způsobem.

Vlaky podle Jakuba Železného „Když jedu vlakem, je to proti autu příjemná změna, a taky si to chci užít. Ne, jak říkají manažeři i pseudomanažeři, pracovat na notebooku. Čtu si knížku nebo noviny. Stává se mi často, že si se mnou lidé chtějí povídat. Jednou byl pán tak neodbytný, ale roztomile, že mi nabízel zaplatit oběd, který jsem zrovna jedl, jako omluvu za to, že se se mnou dal do řeči. Stejně jako v architektuře i mezi vlaky nejvíc obdivuji ty ze 60.–80. let minulého století. Moderní Pendolino je jistě báječné, ale mám raději ty obyčejné, třeba u nás na Smíchově máme nejkrásnější trať, místní Semmering. A kdyby tam ještě jezdily vlaky staré padesát let, to bych byl nejspokojenější. Jednou jsem jel přes noc lůžkovým vagonem, k mé radosti to nebyl žádný moderní typ, ale ten starší, který má v kupé tři lůžka a hlavně stahovací okno! Lehl jsem si na prostřední lůžko, na němž je kouzelné to, že ležíte ve výšce okna. Můžete ležet a dívat se ven. Když vlak zastaví na nádraží a vy si okno otevřete, sledujete ruch na nástupištích. To miluji.“

V jaké pozici?

Odpovím otázkou – co je víc? Myslím, že to tak má být. Těším se na každou novou výzvu. Vzpomínám si, že po prezidentských volbách říkal ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal, že to máme úspěšně za sebou a letos už asi nic nebude. Já jsem mu řekl: „Zdeňku, vsadím se, že letos ještě něco bude, nějaké volby nebo podobně.“ Nerad to říkám, ale pravdu neměl můj šéf, ale já... (smích) A na tohle všechno se těším. Ne že bych se těšil na povodně, ale na něco zajímavého, co ukáže, že divákovi nabízíme seriózní a zároveň atraktivní, ne bulvární, zpravodajství.

Jste ve vaší rodině třetí generace novinářů. Chtěl byste, aby v tom pokračoval i váš syn? Odpovím stejně, jako nedávno odpověděla dcera Ivana Lendla, když se jí zeptali, jestli táta nutil všechny své dcery do tenisu: „Nenutil, řekl nám, ať si vybereme cokoli, co nás bude bavit, a on bude nejšťastnější člověk na světě.“ ▪

retro /

OKUPACE POHLEDEM 13LETÉ DÍVKY

Můj srpen 1968

TEXT: JAROSLAVA MAZÁČOVÁ FOTO: archiv autorky

Časně ráno 21. srpna nás přišel osobně vzbudit hlavní vedoucí a všechny odvedl do tábora. Ten byl i přes brzkou dobu nečekaně rušný. Zatímco vedoucí měli poradu, malé děti brečely, protože nevěděly, co se děje, všechno prostě bylo vzhůru nohama…

Požár osobního automobilu před budovou Československého rozhlasu.

11

12 /

retro

S

rpen 1968 jsem trávila na táboře v Hraničné u Janova v Jizerských horách. Všechny statečné děti směly jednu noc přenocovat pod širákem, hned v lese přes silnici, kde jsme si u převislé skály vybudovali krásné bydlení odolné proti případnému dešti. Moc jsme se nebáli, protože nás bylo hodně a spolu s námi tam šli přespat i instruktoři. Po návratu do tábora se všichni báli, že bude válka, i když ji nikdo z nás nezažil. Ale zprávy, které se mezi vedoucími šířily, nás k podobným úvahám opravňovaly.

Přátelé s tanky Československá vlajka, která stoupala každé ráno na vrchol stožáru, vystoupala tento den jen na půl žerdi. Někdo z vesnice se postaral, aby se to doneslo policajtům, protože hned přijela hlídka v uniformách a vydala rozkaz, že buď bude vlajka na vrcholu, nebo se nebude vztyčovat vůbec. Hlavního vedoucího odvezli s sebou a celý tábor napjatě čekal, co bude dál. Naštěstí byli příslušníci rozumní a vedoucí se brzy vrátil. Od něj jsme se dozvěděli, že na naše území v noci z 20. na 21. srpna vtrhli vojáci spřátelených armád, tedy Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Vojska Německé demokratické republiky, ač připravena k zásahu, nakonec hranice ČSSR

Skupina obránců na cestě po dnešní pěší zóně směrem k Můstku.

nepřekročila až na malý počet specialistů. Měli to pěkně rozdělené – vojska spřátelených armád překročila hranice ze všech stran i ze vzduchu. Celkem na naše území vstoupilo 750 tisíc vojáků, 800 letadel, 6 300 tanků, dále děla a rakety a další vojenská technika. To už se začali do tábora sjíždět naši rodiče a odváželi si své ratolesti.

Tanky jsem viděla zblízka až po návratu do Prahy. V každém pražském parku jich bylo plno včetně ozbrojených vozidel. Vojáci si tam udělali svoje základny. Šla jsem se se spolužačkami podívat, ale raději jen zdálky. Rodiče nás předem varovali, že vojáci občas nepřiměřeně reagují a střílejí, takže je lepší si jich nevšímat. Tanky projížděly i Prahou a my, pokud jsme slyšeli hukot motorů, utíkali

Protiletadlový kanon na Staroměstském náměstí, tanky v Revoluční.

retro /

13

následky okupace 108 obětí Čtyřiasedmdesátiletá trafikantka Božena Veselá byla jednou z nejméně 108 obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968. První den invaze zahynula ve své trafice ve středočeských Dolních Kralovicích, kterou rozdrtil jeden ze sovětských tanků. Na stránkách www.ustrcr.cz/ cs/obeti-okupace najdete jména všech 108 obětí. K nejmladším z nich patřil teprve dvouletý chlapec sražený na Slovensku vojenskou cisternou. Dalších zhruba 500 lidí bylo do konce roku 1968 zraněno těžce a stovky jich hlásily lehká zranění. Další oběti přinesly demonstrace k prvnímu výročí okupace. Bylo by obtížné sestavit přehled obyvatel Československa, kteří v důsledku násilného potlačení Pražského jara 1968 a následné normalizace museli nedobrovolně změnit své osudy, byli vyhozeni ze škol nebo z práce, politicky a ekonomicky pronásledováni, případně odešli nebo byli „odejiti“ do emigrace. S tím částečně souvisejí i ekonomické ztráty země a existují i výčty přímých materiálních škod. Zhodnotit morální či společenskou újmu nikdy možné nebude.

V ulicích vznikaly improvizované barikády.

domů a zalehli na nejbezpečnější místo co nejdál od okna. Zní to směšně, ale riziko, že vás zasáhne odražená střela, bylo veliké. Bylo nám 13 let a moc jsme z dění okolo sebe nechápali. A dospělí nás neinformovali, měli dost svých starostí.

Boj bez boje Československá armáda, která měla na starosti obranu hranic, nepodnikla skoro žádné kroky. Byla obsazena většina důležitých

měst, přerušeno rozhlasové i televizní vysílání, vysílalo se z improvizovaných studií. V Praze okupanti obsadili hlavně Staroměstské náměstí, Václavské náměstí a okolí Československého rozhlasu. Tato místa také patřila k nejnebezpečnějším. Lidé, kteří zde pracovali, se tam vůbec nedostali. Moje maminka pracovala

Polsko

NDR Dresden

Görlitz

Legnica

Zittau

Sovětský svaz

Klingenthal

Kraków

Postup bojových divizí Skupina A SSSR, PLR

Györ

Maďarsko

Skupina B

Rumunsko

SSSR, NDR

Skupina C

SSSR, MLR, BLR

Jugoslávie Bulharsko

14 /

retro

v lázeňské cestovní kanceláři Balnea, která měla jedno sídlo na Václavském náměstí a druhé v Pařížské ulici. Také jejich kanceláře byly prohlédnuty vojáky. Maminčin šéf, který neuměl rusky, na dotaz důstojníka, co je ve skladu („Ružja zděs?“), odpověděl, že růží je tam plno. Zatímco důstojník myslel zbra-

ně, šéf měl na mysli kamenné růže obalené minerální solí karlovarské vody, suvenýr. Ani se dovnitř nepodívali a celý sklad rozstříleli. Nesmělo se fotografovat, všechny snímky, které tehdy vznikly, byly pořízené tajně. Někteří lidé předávali filmy západním novinářům, aby se svět dozvěděl, co se u nás děje.

Mnozí se snažili s vojáky komunikovat, ptali se, co u nás dělají, proč přišli a ať se raději vrátí domů. Vojáci ani nevěděli, kde jsou. Dostali rozkaz a jeli. Jedním z iniciátorů těchto hovorů byla i herečka Vlasta Chramostová. Netušila, že je to na dlouhou dobu její poslední vystoupení na veřejnosti. Oproti tomu pár dívek komunikovalo s vojáky až pří-

Okupace v 6 300

číslech

2 000 800 750 000 Bezpečno nebylo ani na Václavském náměstí.

budova na nábřeží Mohutná neoklasicistní budova na nábřeží Ludvíka Svobody od architekta Antonína Engela, dnes sídlo ministerstva dopravy a GŘ ČD (a také naší redakce), se stala 21. srpna 1968 jedním z hlavních cílů okupantů. Tehdy totiž byla budova sídlem ÚV KSČ a právě zde se sbíhaly a rozbíhaly pomyslné nitky výkonné moci. Kolem čtvrté hodiny ranní před budovou zaparkovaly první sovětské obrněné vozy a asi za hodinu začalo její obsazování. Ve svých kancelářích byli zatčeni a posléze odvedeni Alexander Dubček i další činitelé Pražského jara Smrkovský, Kriegel a Špaček. Zatčení „jménem revolučního tribunálu“ prováděli nejen dva sovětští důstojníci, ale i tři příslušníci StB.

Foto: www.supermusic.sk

Jeden z hlavních cílů

Zpěvačka Marta Kubišová společně s herečkou Ivou Janžurovou vyjadřují před budovou tehdejšího ÚV KSČ svou podporu Alexandru Dubčekovi.

liš. Naivně si myslely, že voják, který má dvoje i troje hodinky, je bohatý. Netušily, že hodinky pocházejí buď od mrtvého spolubojovníka, nebo od jiného člověka, který se vojákovi nelíbil, a tak to vyřešil zabitím. Přesně ve stylu „nas mnogo“, život pro ně neměl valnou cenu.

Pohřešováni V té době bylo zvykem dopisovat si s kamarády z různých států. I moje starší sestra měla několik takových přátel. Jeden z nich, Reinhard z NDR, se rozhodl, že celé prázdniny v roce 1968 stráví tím, že své dopisovací kamarády objede. Byl u nás týden v srpnu na chalupě v západních Čechách v Hrádku u Rokycan. Zúčastnil se s místními mladými lidmi vztyčení československé vlajky na vrcholu Žďáru, malování nápisů na silnici. Po týdnu se rozloučil a jel dál. Koncem září přišel dopis

retro /

15

Zákaz vjezdu pro ně neplatil...

od jeho rodičů, že se jim syn nevrátil, zda o něm něco nevíme. Reinhard měl s sebou plynovou pistoli, a pokud ji někde jen tak z recese vytáhl, mohl skončit, jako mnoho dalších, zastřelením. Jako v každé době nejaktivnějšími a nejstatečnějšími ze všech se ukázali studenti. Poslouchali zakázané zahraniční vysílání a Karla Kryla, šířili jeho texty i myšlenky jiných zpěváků. Sundávali cedule s označením ulic, otáčeli směrovky na křižovatkách a podíleli se na tisku a distribuci revolučních novin. A psali nápisy. „Iditě damoj“, „Se Svobodou za svobodu“ a další. Snad proto, že ještě neměli rodiny a navíc si také dost dobře nedokázali uvědomit všechny následky. V září jsme se těšili, že se nebude ve školách vyučovat ruština, odevzdali jsme učebnice, které jsme nafasovali v červnu. Ale to trvalo jen chvíli, ruština se jako hlavní cizí jazyk vyučovala již za pár dní znovu, a to až do roku 1989. Nevím, jestli to byla v té době statečnost nebo hloupost, každopádně můj kamarád Franta Osvald z Dobříva u Rokycan na protest proti okupaci odmítl složit maturitu z ruštiny a tím se po zbytek života zařadil mezi těžce pracující v blízkých železárnách. Zástupce ředitele na ZDŠ Sázavská, ač inženýr, byl zase vídán později u party dlaždičů a v obchodech prodávali doktoři práv. Takových osudů bylo ale mnohem více, kdo nešel „s nimi“, byl považován za třídního nepřítele. Invaze vojsk měla za následek, že z republiky odešlo v prvních letech po okupaci i z obav o svůj život a další kariérní uplatnění na 300 000 lidí. A ve školních lavicích zůstala prázdná místa… ▪

a připomínala v

Vinohradská tříd

mnohém květen

1945.

šance Staňte se spolutvůrci našeho časopisu! Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií „s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků. Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení – zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované) na [email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč. Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:

č. 9/2013: VÝCHOVA DĚTÍ – uzávěrka zaslání 14. srpna č. 10/2013: ZA VOLANTEM – uzávěrka zaslání 11. září

Cestujte do Wroclawi levněji se Skupinovou jízdenkou+Polsko. S platnou jízdenkou ČD získáte 10% slevu na výstavu Rod Brueghelů!

* Více informací v infocentrech ČD a www.cd.cz

Městská galerie ve Vratislavi Městské muzeum Vratislavi a sdružení Art For Public zve na výstavu

Rod

Brueghelů Mistrovská díla vlámského malířství

23.07– 30.09.2013

Vratislav, Královský palác ul. Kazimierza Wielkiego 35

Poprvé v Polsku Díla ze soukromých sbírek z celého světa

www.galeriamiejska.pl

Pořadatel

Mediální Partneři

Partneři

Hostitel

Záštita

kultura /

17

kino • fIlmy na doma • divadlo • výstavy • knihy • cd

Kulturní tipy a recenze jana kábrta

ČD TIP

NEVĚDOMÍ Tom Cruise ve vizuálně dokonalém sci-fi, v němž toho na Zemi moc nezbylo – strážní posádky hlídají zdroje vody, kterou lidé na novém vesmírném útočišti potřebují, a pod povrchem se skrývá ilegální armáda. Tou je Cruisův ochránce Jack jednoho dne zajat. Jejímu vůdci Beechovi jde o jediné – nahlodat Jackovo přesvědčení o dokonalém systému, který nyní na Zemi i mimo ni panuje. Když se mu to podaří a Jack se na svět podívá novýma očima, nestačí se divit. USA, 124 MIN. / REŽIE – JOSEPH KOSINSKI / HRAJÍ – TOM CRUISE, MORGAN FREEMAN, OLGA KURYLENKO, NIKOLAJ COSTER-WALDAU, ANDREA RISEBOROUGH

Soutěž o film na DVD

Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte film Nevědomí na DVD. Ve kterém z filmů se představila Olga Kurylenko jako Bond girl? A) Casino Royale B) Quantum of Solace C) Skyfall Odpověď zadejte do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz do 29. srpna.

18 / Kino

kultura

JASMÍNINY SLZY

Už třicet let ctí Woody Allen tradici, že rok co rok natočí jeden film. Nás diváky přitom může těšit, že kromě tempa si režisér drží i vysokou kvalitu. Teď obsadil Cate Blanchett do příběhu zhýčkané Jasmine, která si po boku boháče zvykla na bezstarostný život. Ten však končí, žena se stěhuje do malého bytu ke své sestře a čelí těžké srážce s realitou. USA, 98 MIN. / REŽIE – WOODY ALLEN / HRAJÍ – CATE BLANCHETT, ALEC BALDWIN, SALLY HAWKINS, MICHAEL EMERSON, BOBBY CANNAVALE V KINECH OD 1. SRPNA

jOBS Jeden z nejočekávanějších filmů letošního léta je příběhem novodobého génia, jehož nápady v posledních letech bez nadsázky změnily svět. Steve Jobs založil v roce 1975 v garáži rodičů firmu Apple a během následujících pětatřiceti let z ní vybudoval společnost, jejíž výrobky dnes používají miliony lidí. Když předloni zemřel, patřil k nejbohatším lidem planety. USA, 122 MIN. / REŽIE – JOSHUA MICHAEL STERN / HRAJÍ – ASHTON KUTCHER, AHNA O‘REILLY, JOSH GAD, DERMOT MULRONEY, AMANDA CREW V KINECH OD 15. SRPNA

Divadlo

PTÁK OHNIVÁK A LIŠÁK ZORRO

OPAČNÉ POHLAVÍ

Divadlo s otáčivým hledištěm v českokrumlovském zámku patří mezi zážitkové atrakce. V srpnu můžete vzít na odpolední představení i děti, a to na pohádku o království, z jehož zahrad mizí zlatá jablka. Urození synové jsou k ničemu, a tak jedinou nadějí zůstává lišák Zorro. Toho však už dvacet let nikdo neviděl. Nebo ano? OTÁČIVÉ HLEDIŠTĚ, ČESKÝ KRUMLOV / HRAJÍ – PETR HUBÍK, JAN HÖNIG, DENISA POSEKANÁ, DOMINIK LINKA, JAN VEJRAŽKA / TERMÍNY NA WWW.OTACIVEHLEDISTE.CZ

Není jen Shakespeare na Hradě, na divadlo můžete v metropoli zajít třeba i na Vyšehrad. Koncem srpna tamní Letní scéna nabídne hru jednoho z nejhranějších britských autorů Davida Tristrama Opačné pohlaví. V zábavném propletenci milostného trojúhelníku si zahráli Jana Krausová nebo Bob Klepl. LETNÍ SCÉNA VYŠEHRAD / HRAJÍ – JANA KRAUSOVÁ, MICHAELA MAUREROVÁ, BOB KLEPL A ROMAN ŠTABRŇÁK / TERMÍNY NA WWW.STUDIODVA.CZ

Filmy na doma

PŘÍBĚH MÉHO SYNA Romantika i momenty, při kterých se tají dech, obojí kořeněné strhující hudbou i kamerou – to je příběh svobodné matky Gemmy, která s šestnáctiletým synem přijíždí do jeho rodného Sarajeva. Kdysi museli prchnout kvůli bosensko-srbské válce a Gemma tu nechala i minulost, ve které přišla nejen o milovaného manžela. ITÁLIE, 127 MIN. / REŽIE – SERGIO CASTELLITTO / HRAJÍ – PENÉLOPE CRUZ, EMILE HIRSCH, JANE BIRKIN, MIRA FURLAN, ADNAN HASKOVIC

VEDLEJŠÍ ÚČINKY Skvěle napsaný krimi thriller, který vás nepřestane tahat za nos. Začíná idylicky – Emily a Martin jsou dokonalý a úspěšný pár. Jenže pak jde on sedět a život obou se změní v peklo, Emily se dokonce pokusí o sebevraždu. Díky tomu se dostane do péče psychiatra Bankse. Tradiční léčba nezabírá, a tak nasadí nové léky. Ty však mají děsivé vedlejší účinky… USA, 106 MIN. / REŽIE – STEVEN SODERBERGH / HRAJÍ – ROONEY MARA, JUDE LAW, CATHERINE ZETAJONES, CHANNING TATUM, VINESSA SHAW, DAVID COSTABILE

kultura /

Výstavy

VÁŠ SVĚT MÝMA OČIMA Jmenuje se Michal Novotný, je vůbec nejoceňovanějším fotografem u nás a jeho snímky, ač fotí převážně smutnou tvář naší planety, jsou úchvatné. Ostatně přesvědčte se sami – do 25. srpna má výstavu na pražské Staroměstské radnici. A zajít se na ni vyplatí, protože Novotný vybral ty nejlepší soubory, které během posledních

Knihy

KOSTLIVEC V RAJSKÉ OMÁČCE Ve Wannieck Gallery udělali průvan v depozitáři a z děl autorů generace 70. a 80. let sestavili výstavu, díky níž si uděláte slušnou představu, jak tehdejší tvorba vypadala. Sedmdesátá léta reprezentují Tukani od Jiřího Sopka nebo díla od Michaela Rittsteina či Jiřího Načeradského. Pozdější období je zastoupeno třeba velkou kolekcí obrazů Petra Nikla. WANNIECK GALLERY, BRNO OTEVŘENO DO 29. ZÁŘÍ

dvaceti let vytvořil. Na nich vás zavede do míst, kam se pravděpodobně sami nikdy nepodíváte, poznáte kultury, o jejichž existenci jste možná neměli ani tušení. Jen namátkou: Novotný fotil život nevidomých v africké Libérii, byl zřejmě jako jediný fotoreportér u bojujících a zraněných českých vojáků v Afghánistánu, sledoval žijící bohyně v Nepálu, tradiční zápasníky v Senegalu a Gambii nebo dětské narkomany v ukrajinské Oděse. Do Konga se vypravil na vyhánění démonů, v Bangladéši fotil dětskou práci a v Ladakhu tibetský buddhismus. Výstava Michala Novotného, který prošel redakcemi Reflexu nebo Lidových novin a má na kontě třetí místo z prestižní soutěže World Press Photo a přes dvacet cen z její tuzemské obdoby, ve vás zanechá trvalou vzpomínku. STAROMĚSTSKÁ RADNICE, PRAHA OTEVŘENO DO 25. SRPNA

Koncerty

NOC NA KARLŠTEJNĚ Slavný filmový muzikál natočil Zdeněk Podskalský přesně před čtyřiceti lety, ale ani přes tu dobu se písničky z něj neomrzely. Jak by asi zněly, kdyby je zpívaly dnešní hvězdy? Kdyby v písni Asi do věží nahradil Waldemara Matušku Vojta Dyk nebo by part Miloše Kopeckého převzal Matěj Ruppert? Dozvědět se to můžete na unikátním open air koncertě na karlštejnském nádvoří. 22. SRPNA, PURKRABSKÝ DVŮR, KARLŠTEJN

ČESKÉ HRADY.CZ

ČTVRTÁ OBĚŤ

AGENT 6

Hakan Nesser patří ke špičce severské krimi, u nás už vyšla jeho velmi slušná detektivka Síť. V novince Čtvrtá oběť se vydal do kdysi klidného letoviska Kaalbringen, které nyní děsí tři brutální vraždy, k nimž zde v rychlém sledu došlo. Komisař Van Veeteren by měl co nejrychleji najít k těmto vraždám klíč, neboť muž se sekerou se už chystá znovu udeřit. MOBA, 259 KČ

Autor před pěti lety ohromil prvotinou Dítě číslo 44 o vrahovi dětí ve stalinském Rusku. Svého hrdinu Děmidova, který vraha dopadl, provedl románem Utajovaný projev a nyní řídí jeho kroky do třetice. Už není u tajné policie, ale jen sledovat, jak kvůli politické mašinerii šedesátých let přijde o ženu a dcery, nechce. Vydává se je zachránit až do New Yorku. KNIŽNÍ KLUB, 349 KČ

Hakan Nesser

19

Tom Rob Smith

Na putovní festival České hrady.cz, který už pravidelně kotví i na těch moravských, si můžete zajít každý rok, ale letos je program tak nabitý, že by byla škoda to odkládat. Tomáše Kluse, Anetu Langerovou nebo kapelu Kryštof do konce srpna ještě stihnete na Veveří, Hradci nad Moravicí, Bezdězu a Bouzově. Program najdete na www.ceskehrady.cz. 9.–10. SRPNA, VEVEŘÍ / 16.–17. SRPNA, HRADEC NAD MORAVICÍ / 23.–24. SRPNA, BEZDĚZ / 30.–31. SRPNA, BOUZOV

20 /

Tipy a recenze připravuje Jan Kábrt, novinář a publicista.

televize

Seriál Pohřešovaný očekávání nesplnil Tahákem televize Prima pro letošní léto měl být americký seriál Pohřešovaný. Pohodlně ho však převálcoval nikterak výjimečný počin Novy Doktoři z Počátků. A může si za to trochu sám: žádný zázrak se nekonal.

D

ěj je prostý: bývalé agentce CIA Becce Winstone unesli syna, který byl na stipendiu v Římě, a ač je sama už deset let ze služby, vydává se ho hledat. Je rozhodnutá obětovat cokoli a použít všechny prostředky. To nezní špatně. Zvlášť při paměti na velmi slušný thriller 96 hodin, v němž si bývalého agenta zahrál Liam Neeson. V Paříži mu unesli dceru, on se tam rozjel, zbořil polovinu města a vyrval dívku ze spárů obchodníků s bílým masem. Bylo to svižně natočené, skvěle zahrané a dobře napsané. V Pohřešovaném si agentku střihla Ashley Judd a to je první kámen úrazu. Jako bývalá agentka CIA, dokonce jedna z nejlepších, by mohla připadat věrohodná někomu, kdo doposud sledoval pouze seriál Cesty domů nebo Simpsonovi. Jak má vypadat zoufalý agent, který hledá svoje dítě? To šlo zjistit jednoduše, stačilo, aby si autoři seriálu udělali víkendový workshop, na němž by si dokola pouštěli zmíněných

hodnocení

96 hodin nebo třeba jen 24 hodin s prototypem věrohodného agenta Jackem Bauerem. Očividně to neudělali. I pouhá studentka policejní akademie Starlingová z Mlčení jehňátek by se s Beccou rychle vypořádala. Ashley Judd se s rolí zkrátka minula, směšné jsou její souboje i snaha o vypjaté emoce. Přitom seriál místy napětí má a v takových chvílích dává naději, že reputaci přece jen vylepší. Jenže dojem rychle pokazí banální a nijak oslnivě nadabované dialogy nebo další amatérské herecké výkony. Vždyť ti lidé v operačním středisku CIA agenty nejsou, oni si na ně jen zkoušejí hrát, běží zbůhdarma hlavou. A tak toho v Pohřešovaném k potěše zbylo málo. Ke troše napětí se pro českého diváka stává zajímavá účast domácích herců Karla Rodena nebo Terezy Voříškové a fakt, že naše hlavní město je v seriálu všudypřítomné, ať už hraje sebe samo nebo Paříž, Vídeň či Řím. Ale to je na seriál, který se chtěl stát letošním letním hitem, zatraceně málo. ▪

POHŘEŠOVANÝ PRIMA FAMILY REŽIE – S. SHILL, P. A. EDWARDS, J. STRONG

FUTURAMA

Devátá série kultovního seriálu od tvůrců Simpsonových vyprávějící o týpkovi, který se omylem nechal zmrazit na tisíc let a po probuzení začne pracovat pro svého vynalézavého potomka v transportní společnosti na lodi. PRIMA COOL • OD 13. SRPNA / 21.15

PODRAZ Od roku 1973 už bylo tolik příležitostí ho vidět, ale on se zkrátka nikdy neomrzí. Asi proto, že dvojice charismatických chlapů (Robert Redford a Paul Newman) se prostě neokouká. Zvlášť když chystají geniální podvod, aby pomstili kamaráda. ČT2 • 19. SRPNA / 21.40

GLADIÁTOR Výpravný majstrštyk režiséra Ridleyho Scotta s Russellem Crowem v hlavní roli římského generála Maxima, který jen těsně unikl smrti a stal se otrokem. Slávu si však dokázal vybudovat i v aréně a stát se jejím největším hrdinou. PRIMA COOL • 25. SRPNA / 20.00

PŘÍBĚHY SLAVNÝCH – VLADIMÍR DLOUHÝ

40 %

TV kupé

Srpnové menu

Letos by oslavil teprve 55. narozeniny – talentovaný herec Vladimír Dlouhý bohužel odešel příliš brzy. Na výraznou postavu řady českých filmů budou kromě rodiny vzpomínat i Veronika Freimanová nebo Václav Vorlíček. ČT1 • 11. SRPNA / 15.35

■ ČESKÝ LEV UŽ NEBUDE

■ CHYSTÁ SE SHOW KADEŘNÍKŮ

Filmová a televizní akademie se nedomluvila s Petrem Vachlerem, aby jí prodal licenci na filmové ceny Český lev. Akademie se však dohodla s ČT, že v udílení filmových cen bude pokračovat bez Vachlera. Jak se budou jmenovat, zatím neoznámila.

Nejlepší kadeřnici nebo kadeřníka v Česku bude ve své nové show hledat televize Barrandov. Do pořadu Ostříháno! už vypsala konkurz. Hlásit se mohou profesionálové i amatéři s podmínkou, že zvládnou udělat proměnu během tří hodin.

■ VYVOLENÍ S PERGNEROVOU A BOUČKEM Prima v podzimním programu vsadí na zmrtvýchvstání show VyVolení, která sleduje skupinu lidí zavřených ve vile. Moderovat budou Tereza Pergnerová s Liborem Boučkem, doprovodné pořady uvedou Agáta Prachařová a Pavel Cejnar.

21 Foto: www.klapper.cz (3x)

recenze /

Zázraky života v podání Depeche Mode Na světě zbývá několik jistot a koncerty Depeche Mode patří mezi ně. Vždycky je to zážitek. A poslední zastávka kapely v pražském Edenu to jen potvrdila.

T

ento koncert měl i něco navíc. Dojemný moment, kdy se k mikrofonu místo zpěváka Davida Gahana postavil kytarista Martin Gore a spustil svoje sólo Higher Love. V tu chvíli se před ním zvedlo na internetu smluvené moře rukou, jež svíraly bílé papíry s přáním k narozeninám: Happy B-day, Martin. Opojná chvíle pro Gorea na pódiu i pro všech třicet tisíc fanoušků, kteří trsali před ním. Zpěvák Gahan k němu na konci písničky přilétl, vlepil mu pusu do tváře a zavtipkoval do mikrofonu: „On slaví pětadvacetiny!“

Třetí skladba rozhodla Kde jsou ty časy... Když Goreovi bylo pětadvacet, tedy v roce 1986, vydala kapela super úspěšnou desku Black Celebration. Ta umocnila temnou stránku její hudby a do světa vystřelila hity jako Stripped nebo

hodnocení DEPECHE MODE 23. ČERVENCE 2013 SYNOT TIP ARÉNA, PRAHA

90 % Question of Time. Ostatně ani ta v Praze nechyběla. To už byl koncert v nezastavitelném proudu, v němž vřely jak davy na ploše, tak na ochozech. Přestože Depešáci tentokrát začali pozvolna dvěma skladbami z úvodu nové desky Delta Machine, už při třetí hitovce Walking in My Shoes se přeplněný stadion dal do pohybu. A v tu chvíli bylo jasné, že všichni dostanou to, pro co sem přišli.

Zaprodané duše Tedy pro hity odehrané s prýštící energií, která zasáhne i nejposlednější řadu na tribuně, nebo pro charismatický zpěv Davida Gahana a jeho hadí veletoče na pódiu. A zvlášní chvíle, kdy se z jeviště přenáší radost a euforická nálada. Najednou cítíte, že si život opravdu užíváte. Když Gahan dotančí ke Goreovi a letmo ho pohladí. Nebo když nechá zpívat dav, prohne se v zádech, pousměje se a nechá své tělo unášet tisícovkami hrdel.

Tak zase v únoru! Po více než dvou hodinách, v nichž zazněly hity, kromě zmiňovaných i I Feel You,

Personal Jesus nebo Just Can´t Get Enough v kombinaci s novinkami z nové desky, se davy s kapelou loučily ve velkém. Celý stadion byl na nohou, všechny ruce nahoře a do tónů písně Never Let Me Down Again vlály ze strany na stranu. Vřelé sbohem dýchalo poděkováním i tetelením se, že to určitě nebylo naposledy. A nebude! V rámci současného turné se Depeche Mode vrátí už 10. února příštího roku. A pokud budou ve stejné formě, což budou, lze očekávat stoprocentní podívanou. V případě té v Edenu jí totiž pár bodů ubral fakt, proti kterému byla kapela bezbranná: světlo. Kvůli hluku se začínalo příliš brzy na to, aby vynikly světelné projekce a aby všechny Gahanovy divadelní kousky vyzněly, jak mají. V tom bude únorový koncert v O2 areně ještě o malý krok dál. ▪

Neomezené letní cestování

vlakem po celé ČR Letní kino

Adrenalinový víkend v lomu

Vltava, 30 kilákį

Moje narozky! Dortová bitva...

Kola s Robinem jijižn žníí Morava Mo a a jižní

Vydej se za prázdninovými zážitky se speciální jízdenkou ČD jjen za 990 Kč! č Stačí, když máš In-kartu nebo studentskou kartu ISIC, a můžeš jezdit všemi vlaky ČD po 14 dní za super cenu. Kamkoliv, kdykoliv a kolikrát budeš chtít! Jízdenku si mohou koupit i cestující bez In-karty nebo ISIC karty za 1 190 Kč. ● v předprodeji od 5. června 2013 ● platí 14 dní v kuse v období od 1. 7. do 31. 8. 2013

Více se dozvíš na www.cd.cz a pokladnách ČD.

cestování po ČR /

23

Za krásami Česka

Jihočeský kraj Temelín

Blatná Prachatice Český

Temelín

Krumlo

v

Malenice

Lipno

Zachovalé gotické a renesanční domy činí z prachatického Velkého náměstí jeden z nejmalebnějších rynků u nás. Oči výletníků vábí hlavně Stará radnice s bohatě zdobenou fasádou. Nejlepší podívání na architekturu měšťanských domů si užijete z laviček u kašny uprostřed náměstí. Pokud se do Prachatic vydáte na rodinný výlet, navštivte s dětmi Muzeum české loutky a cirkusu. Vzniklo před sedmi lety jako stálá expozice Národního muzea a najdete ho na náměstí ve Staré celnici (č. p. 43). Kromě loutek včetně světoznámých Spejbla a Hurvínka si prohlédnete nejrůznější kouzelnické a cirkusové rekvizity. Mezi vystavenými exponáty nechybí ani motocykl, na němž jezdili medvědi ve filmu Šest medvědů s Cibulkou. A jestli vás láká vyzkoušet si práci loutkoherce, máte možnost v divadelním sále muzea. Do 29. září je v muzeu k vidění také výstava Cirkus jede do světa věnovaná slávě českých cirkusových umělců ve světě.

24 /

cestování po ČR

TEXT: TOMÁŠ REZEK

Za pohádkovou

krásou zámku Blatná

V Blatné podlehnou romantice i škarohlídi. Vodní zámek dokonale harmonizuje s okolní zelení, která je domovem nepřeslechnutelných pávů a krotkých daňků.

nímavého výletníka si získá zámek v Blatné už na první pohled. Silueta šlechtického sídla evokuje představu labutě, která se zhlíží v zámeckém rybníku jako v zrcadle. Zámek získali v restituci Hildprandtové z Ottenhausenu, potomci posledního šlechtického rodu, který Blatnou vlastnil před znárodněním v roce 1948, a pokračují v jeho rekonstrukci. Zámek přesto není zapovězen veřejnosti. Naopak. Do Blatné můžete zavítat po celý rok. Kromě základní prohlídky s průvodcem, která trvá zhruba 75 minut, je v nabídce i rozšířená trasa obohacená o návštěvu věže či zámecké kaple. A chcete-li se dozvědět o zámku a jeho parku vyčerpávající informace, objednejte si tři a půl hodiny trvající komentovanou prohlídku. V Blatné pamatují i na rodiny s dětmi a nabízejí zkrácenou prohlídkovou trasu zpestřenou návštěvou zámeckého sklepení se strašidly.

Co na zámku uvidíte?

sbírka předmětů, které jsou vzpomínkou na pobyt rodiny Hildprandtů v Etiopii. Do této africké země se perzekuovaní Hildprandtové mohli vystěhovat v roce 1959 díky přímluvě etiopského císaře u prezidenta Novotného. Absolvujete-li rozšířenou prohlídku zámku, navštívíte také Zelenou světnici ve druhém patře vstupní věže. Od podlahy až ke stropu včetně výklenku jsou stěny pokryty nástěnnými malbami s náboženskými i světskými motivy. Vymalovány jsou i erby předních českých šlechtických rodů.

K nejatraktivnějším prostorám zámku patří lovecký salon s nábytkem zhotoveným z daňčího paroží. Stěny pokoje zdobí nejrůznější lovecké trofeje, kožešiny a také krajinomalby Karla Hildprandta (1894–1975). Z vybavení pokoje asi nejvíce zaujmou nástěnné hodiny vsazené do spleteného daňčího paroží nebo sbírka dýmek. Na zámku v Blatné najdeme i kus Afriky. V tzv. etiopském salonu je k vidění soukromá

Foto: archiv zámku Blatná

V

Templářský poklad K zámku v Blatné se váže pověst o templářském pokladu. Traduje se, že ve 13. století patřil středověký hrad, který stával na místě dnešního zámku, templářům – jednomu z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů

cestování po ČR /

také výpravu po evropských dvorech s cílem zabránit izolaci českého království kvůli neshodám s papežem. V poselstvu byl i vladyka Václav Šašek z Bířkova. Jeho zápisky z hrdinské cesty se staly inspirací Aloisu Jiráskovi k napsání povídky Z Čech až na konec světa. Druhou významnou osobností, která na zámku pobývala, je slavný český přírodovědec Jan Evangelista Purkyně. Na zámek přišel v roce 1810 jako třiadvacetiletý a v Blatné působil tři roky jako domácí učitel mladého zámeckého pána Ferdinanda Hildprandta. Na pobyt na zámku Purkyně rád vzpomínal. Snad i proto, že tu prožil svou první velkou lásku – k mladé komtese Adelaidě Agátě Desfourové.

Soutěž Zodpovězte správně následující otázku a vyhrajte jednu ze tří knih Skvosty Čech, Moravy a Slezska, které do soutěže věnovala společnost Euromedia Group, provozující mj. internetové knihkupectví www.bux.cz.

Které dva filmy se na zámku Blatná natáčely? A) Tři oříšky pro Popelku a Bílá paní B) Pyšná princezna a Tři veteráni C) Šíleně smutná princezna a Bílá paní Odpověď jednoduše zadejte do 29. srpna do příslušného formuláře na www.cdprovas.cz. Správná odpověď z minulého čísla je C) 1901.

Na zámku vzkřísili Bílou paní

Slavné osobnosti na Blatné Hildprandtové vlastní zámek od roku 1798. Před nimi patřil zámek několika šlechtickým rodům včetně pánů z Rožmitálu. Z nich vynikal Jaroslav Lev z Rožmitálu, který byl švagrem českého krále Jiřího z Poděbrad a působil v jeho službách coby diplomat. Vedl Foto: archiv zámku Blatná

Foto: Zsmisek l Dreamstime.com

to poklepal. Zjistil, že je pod obrazem dutina. Nelenil, zeď rozebral a našel ohromný poklad. Ještě před svítáním se z Blatné nepozorovaně vytratil a nikdo už pak o něm neslyšel.

té doby. Když byl jejich řád roku 1312 zrušen, odešli i z Blatné. Podle pověsti na hradě zanechali ohromný poklad a klíč k jeho nalezení v sobě ukrýval nástěnný obraz v hodovní síni. Tajemství obrazu však nedokázal dlouho nikdo rozluštit. Podařilo se to až zámeckému písaři Ignácovi. Často před obrazem postával a lámal si hlavu nad templářskou hádankou. Jednou v noci si za světla svíčky na obraze všiml sotva zřetelné barevné odlišnosti a na mís-

Lovecký salon zdobí trofeje a stylový nábytek.

spojení Vlakem do Blatné Do Blatné jezdí vlaky už od 11. června roku 1899, kdy byla zprovozněna místní dráha ze Strakonic do Březnice s odbočkami do Nepomuku a Rožmitálu pod Třemšínem. Nejvýhodnější vlakové spojení si snadno vyhledáte na www.cd.cz/spojeni nebo vám poradí na tel. 840 112 113. ze Strakonic

za 42 minut

z Plzně (hl. n.) z Českých Budějovic z Prahy (hl. n.)

za 73 minut

za 111 minut za 125 minut

25

Věř, ale komu věříš, měř. Těmito slovy oživil kastelán Jindřich Pupenec (Vlastimil Brodský) krásnou Perchtu, Bílou paní komonickou (Irenu Kačírkovou). Ta pak vystoupila z obrazu a konala, oč ji obyvatelé městečka Komonice požádali. Taková je hlavní zápletka filmové komedie Bílá paní, kterou v roce 1965 natočil režisér Zdeněk Podskalský. A proč film zmiňujeme? Snímek, v němž si zahráli také Jiřina Bohdalová, Rudolf Hrušínský nebo třeba Miloš Kopecký, se z velké části natáčel na zámku a v městečku Blatná. Film kritizoval tehdejší byrokracii a zesměšňoval komunistické funkcionáře, a tak záhy zamířil do trezoru. O tři roky později se filmaři do Blatné znovu vrátili. Tentokrát vytvářel zámek Blatná kulisy známé pohádce Bořivoje Zemana Šíleně smutná princezna, v níž titulní roli hraje Helena Vondráčková a jejího nápadníka Václav Neckář.

Znám jednu starou zahradu… Asi nejznámější filmovou písničku – Znám jednu starou zahradu – zpívají Neckář s Vondráčkovou v loďce, která s nimi pluje na rybníce zámeckého parku. Filmaři dokonale využili romantiku zámecké zeleně. Anglický park s řadou vodních prvků vznikl u zámku Blatná v 19. století. V jeho jihozápadní části se nachází jeskyně, kterou nechal vybudovat baron František Hildprandt v době napoleonských válek. Stavba poskytla za krize obživu mnoha místním lidem. V parku bývala i oranžérie, myslivna, střelnice nebo dřevěné divadlo, v němž se často hrály české divadelní hry. Do dnešní doby se však dochoval pouze empírový domek s dvouramenným schodištěm, kde žije rodina Hildprandtů. Hlavní atrakcí parku je stádo daňků. První daňci se na Blatné objevili už v 16. století, kdy byla u zámku vybudována obora. Dnes jich napočítáte na sedmdesát.▪

26 /

cestování po ČR

V kaolinovém království U obce Hosín, kousek od Českých Budějovic, se pár metrů od modré turistické značky vedoucí z Hosína do Borku nalézá unikátní historický kaolinový důl. spojení TEXT: DANA SOUČKOVÁ A TOMÁŠ PROKEŠ FOTO: TOMÁŠ PROKEŠ

V

znikl ve 2. polovině 19. století, kdy se zde začal těžit kaolin pro českobudějovickou firmu Hardmuth, která se později proslavila výrobou tužek. Těžilo se tzv. chodbicováním, což je podzemní dobývání, při kterém se ponechávají nosné pilíře. A tak tu časem vznikla poměrně hustá, většinou pravoúhlá spleť chodeb. Během těžby se důl postupně rozrostl do úctyhodných rozměrů. Skládá se ze tří samostatných, částečně propojených

Vlakem do Hosína Obec Hosín se nachází v těsné blízkosti Českých Budějovic a disponuje i železniční zastávkou, tudíž dopravit se sem po železnici nebude problém. Aktuální spojení najdete na www.cd.cz/spojeni nebo vám rádi poradí na tel. čísle 840 112 113. z Českých Budějovic

za 9 minut

z Veselí nad Lužnicí

za 38 minut

z Protivína

za 63 minut

částí – Hosín I, II a III, celková délka chodeb činí téměř šest kilometrů.

Černou chodbou do podzemí Část I je přístupná tzv. Černou chodbou, jejíž tmavě hnědé stěny se při slabém osvětlení skutečně jeví jako černé. Navíc kvůli vrstvě tmavého bahna a vody pod nohama se jen stěží dá uvěřit tvrzení, že se nacházíte v kaolinovém dole. Jakmile se však chodba začne větvit, bahno i voda ustoupí a vy se začnete kochat pohledem na ručně ražené chodby, které jsou v celé „jedničce“ doposud zachované v původní podobě.

cestování po ČR /

Soutěž o předplatné

Podstatná část celého dolu je dostupná hlavním vchodem, který se nacháPamátníky povodně zí pod převisem v erozní rokli. Před vchodem uvidíte starou informační tabuli, která vám prozradí něco z historie a zároveň hlásá, že důl je přístupný veřejnosti na vlastní nebezpečí. Případné zájemce ale často od prohlídky odradí značné množství bahna a vody hned na začátku. Podaří-li se vám však tuto asi sto metrů dlouhou překážku zdolat, nebo objevíte-li o dvě stě metrů dále novou uměle prokopanou průrvu, bude vám odměnou nevšední zážitek z návštěvy tohoto doslova historicko-technicko-uměleckého díla. ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI

|

7 2013

Časopis Turista vychází 125 let a během té doby se za jeho redakčním stolem vystřídala řada osobností. Plných 29 let jej řídil ceremoniář prezidenta T. G. M. a člen Mezinárodního olympijského výboru:

Chce to odvahu z roku 2002

ČERVENEC

Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista!

27

Nešťastný Stebenský mlýn Hamr na Jezeře – letovisko pod Děvínem

Krajem sv. Zdislavy

Za Janem z Jenštejna

Bitva s "Prajzem" u Tovačova

"Rakouská Pálava"

Chaty architekta Bohuslava Fuchse

A) Vojta Náprstek B) Jiří Stanislav Guth-Jarkovský C) Emil Holub Odpověď jednoduše zadejte do formuláře na www.cdprovas.cz do 29. srpna. Tři správné odpovědi odměníme ročním předplatným časopisu Turista.

„Dvojka“ hýří barvami Pokud však dříve, než vstoupíte do „jedničky“, odbočíte první chodbou vlevo, dostanete se do asi dvakrát většího systému „dvojky“ s chodbami mnohem bělejšími a také vyššími. Ty nejvyšší a snad i nejkrásnější z nich se nalézají v zadní části nazývané Pluto. Chodby ve tvaru paraboly někde dosahují výšky až osmi metrů. Podaří-li se vám je šikovným způsobem nasvítit, budete si připadat jako v jiném světě, jako byste stáli na začátku dlouhé chrámové lodi, kde se máte každým okamžikem stát svědky zázraku. Za zmínku zde stojí i dva velké propady zvané Nagasaki a Hirošima. Propady zavalily několik chodeb a jsou tvořeny jasně červenohnědou zeminou nádherně kontrastující s bílým kaolinem. Je až neuvěřitelné, kolik pestrých barev se tu ještě nachází. Podle nich jsou chodby pojmenovány: Béžová, Žlutá, Okrová, Oranžová, Červená... Pěkně barevná je také komora s názvem Charón, která je zvláštní tím, že se v ní při zemi vytvořil velký kužel zeminy z vypadlé části stropu. Kužel má uprostřed prohlubeň, takže se nelze ubránit dojmu, že stojíte na vrcholu malé podzemní sopky.

Na „trojce“ se podepsala voda Zcela odlišný charakter má „trojka“. Za dešťů sem z povrchu stéká značné množství vody, která během let zanesla chodby bahnem, pískem a kamením, takže již dávno pozbyly své majestátnosti. Pohybovat se jimi lze zpravidla jen v podřepu či plazením, což je velmi namáhavé a vzhledem k množství propadů, nalézajících se v této části, to ani nelze doporučit.

Hlava XXII kousek od Světlé n. Sáz. Do Chotilska za zaniklou Vltavou Vzhůru na rozhledny

Hlubiny české krajiny

Toulky s Toulavou kamerou Bazilika v Gruntě

Dávné stopy - nové cesty

LII | 125 Cena: 48 Kč

Zveme na oslavu 125 let TURISTY 6. – 8. září v Železné Rudě

Rady na cestu Na závěr nezbývá než zdůraznit, že na výpravu je radno vydávat se pouze ve skupině, v níž každý má kvalitní a dostatečně silné světlo. A není na škodu nějaký ten záložní zdroj – zůstat v podzemí potmě nepatří k nejhezčím zážitkům. Teplota v dole je podobná jako v jeskyních a vzhledem k občasné přítomnosti bahna a vody není rozhodně rozmazleností teplejší, vlhku odolné oblečení a obutí. (Vysoké holínky

vystlané suchou ponožkou nám často zpříjemnily pobyt a uchránily nás od předčasného nuceného opuštění podzemních prostor.) ▪ Tento článek vyšel také v časopise Turista č. 1–2/2012.

Hosín I

komora Charón propad Nagasaki

Chodby mají nádherný tvar paraboly.

Hosín III propad Hirošima zeď

Pluto Černá chodba Hosín II

↑ hlavní vstup erozní rokle

28 /

cestování po ČR

Z okna vlaku

v Jihočeském kraji

Třeboň

Foto: Jitka Bednářová/město Třeboň

Foto: Jaroslavavolrabova l Dreamstime.com

Temelín

Foto: Václav Dejmek ml.

Malenice

Svatyně strážící umělce

K reaktorům bez předsudků

Kolem největšího rybníka

Obec Malenice patří k nejpěknějším v jižních Čechách. Dokládá to i vítězství v krajské soutěži Vesnice roku 2008 (v celostátní získala třetí místo). Obci dominuje kostel sv. Jakuba Většího, který stojí nedaleko malenického nádraží. Přilehlý hřbitov je místem posledního odpočinku herečky J. Jiráskové, režiséra Zd. Podskalského, herce J. Pleskota, ale třeba také architekta Josefa Zítka, podle jehož návrhu bylo postaveno Národní divadlo. Z Malenic se můžete vydat po červené značce do nedaleké Volyně, města s krásnou renesanční radnicí.

Výlet do Temelína? Přiznejte si, že to ve vás budí rozpaky. A přece může být jedním z nejzábavnějších, jaké jste v poslední době podnikli. V informačním centru jaderné elektrárny, které najdete v renesančním zámečku Vysoký Hrádek, vás atraktivní formou seznámí, jak vzniká elektřina z jádra. Na počítačovém simulátoru si vyzkoušíte ovládat výrobní blok, v kinosále uvidíte poutavý 3D film Uskutečněná utopie a v mlžné komoře spatříte, jak je naše životní prostředí prošpikováno letícími částicemi přírodního záření.

Mezi Třeboní a obcí Lužnice projíždějí vlaky kolem našeho největšího rybníka Rožmberk. V letech 1584 až 1590 ho nechal vybudovat rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Při povodních v roce 2002 zadržel rybník Rožmberk až desetinásobek svého běžného stavu vody a ochránil tak obce v povodí Lužnice před katastrofou. Historii třeboňských rybníků se věnuje naučná stezka Rožmberk. Je na ní osm zastavení, vede z Třeboně od hráze rybníka Svět do Staré Hlíny. Ze Staré Hlíny se do Třeboně můžete vrátit po naučné stezce Okolo Třeboně.

Do Malenic (resp. Malenic nad Volyňkou, jak zní přesně název železniční zastávky) jezdí vlaky ČD po jedné z nejromantičtějších jihočeských tratí spojující Strakonice, Vimperk a Volary (č. 198). První oficiální vlak přijel do Malenic 15. října 1893, kdy byl zprovozněn úsek tratě ze Strakonic do Vimperka. Jak vypadá tato trať z pohledu strojvůdce, se můžete podívat na televizním portálu ČD na adrese www.cd.cz/tv.

Chladicí věže jaderné elektrárny jsou vidět zdaleka a brzy také poutají pozornost cestujících, kteří jedou vlakem po trati z Číčenic do Týna nad Vltavou (č. 192). Kvůli stavbě elektrárny doznala změn i tato železnice zprovozněná v roce 1898. Dnes trvá jízda vlakem z Číčenic do Temelína asi čtvrt hodiny. S jedním přestupem v Číčenicích se můžete svézt po kolejích do Temelína z Českých Budějovic, Jihlavy, Plzně i z hlavního města.

Okruh po naučných stezkách (22 km) se vyplatí absolvovat v sedle bicyklu. Informace o možnostech přepravy jízdních kol ve vlacích ČD získáte na adrese www.cd.cz/kolo. Pokud nemáte kolo vlastní, můžete si ho ve stanicích Třeboň i Třeboň lázně vypůjčit. Obě třeboňské půjčovny kol ČD Bike jsou v provozu po celý rok sedm dní v týdnu. Provozní dobu, ceník i další informace najdete na adrese www.cd.cz/ pujcovnykol.

cestování po ČR /

29

Rájem rozhlednovým ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL

Kleť

Kamenná válcová věž s cimbuřím z roku 1825.

trať č. 194, nejbližší žel. stanice Český Krumlov, vzdálenost 11,0 km Nádherný kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 15 metrů (jižní a centrální Šumava, Novohradské hory, Jihočeská pánev, JE Temelín, Hluboká a za dobré viditelnosti Rakouské Alpy).

Kleť

Český Krumlov

Na Kleť vede množství asfaltových cest, z nichž pouze jedna, z Českého Krumlova, byla v celé délce značená a sjízdná i na silničním kole. Začíná na kájovském zhlaví krumlovského nádraží. Po překonání železničního přejezdu vede cesta kolem dlouhé plechové hradby kasáren a následně prudce stoupá do lesa. V lese se pak střídají úseky hrubého i hladkého asfaltu a také stoupání se několikrát narovnává. Dvakrát se jede dokonce i z kopce. Poslední čtvrtina cesty kolem vodárny je příkrá, po ní následuje opět krátká rovinka kolem televizního vysílače. Nejhorší je poslední padesátimetrový strmý úsek těsně pod chatou. Celková délka cesty od nádraží je rovných 11 km. V poslední době však byly popsány a vyasfaltovány nové přístupové cesty od severu z Brlohu, Křemže a Krasetína, od jihu z Chvalšin a Červeného Dvora a nejkratší od východu z Podlesí. Sjízdné i na silničním kole. Občerstvení a suvenýry v horské chatě.

Soumarské rašeliniště Devítimetrová dřevěná rozhledna z roku 2011. trať č. 198, nejbližší žel. stanice Soumarský Most, vzdálenost 1,3 km Rozhledna je postavená na nejvyšším bodě do roku 2000 průmyslově využívaného rašeliniště. Kruhový výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce 6 metrů (Stožec, hřeben Boubína, Želnavská hornatina, téměř celé Soumarské rašeliniště). Soumarský Most se nachází půl kilometru od hlavní silnice Volary – Lenora a je známý především vodákům sjíždějícím Vltavu. Jinak je to pouze železniční zastávka, penzion a pak 85hektarové rašeliniště. Tam v současné době probíhá rekultivace po průmyslové těžbě. K rozhledně se dojde částečně po povalovém chodníku a částečně po měkké rašelině. Od příjezdové komunikace na břehu Vltavy, kde je vstup do areálu, je to jeden kilometr. K hlavní bráně do areálu sjízdné na silničním kole. Na rašeliniště je však vjezd cyklistům zakázán. Suvenýry v penzionu u hlavní silnice.

Soutěž Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách. Jaký je součet nadmořských výšek rozhleden Kleť a Soumarské rašeliniště? Správnou odpověď jednoduše zadejte do 29. srpna do formuláře na www.cdprovas.cz. Nápovědu najdete na www.rozhlednovymrajem.cz.

Airport Express

V létě jezdíme na letiště častěji! Autobusová linka Airport Express na Letiště Václava Havla Praha jede v intervalech 20 minut!

d. o h 5 0 : 4 1 o d 5 0 : 9 Denně v době od . 3 1 0 2 í ř á z . 9 2 o d Platí od 9. června

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

šéfkuchař pro vás /

PŘEDSTAVUJEME...

Filip Sajler

Chef de Cusine společnosti Perfect Catering a jeden z Kluků v akci

Praxe ve špičkových restauracích a cateringových společnostech v USA, Německu, Singapuru i v České republice řadí Filipa Sajlera mezi nejlepší české kuchaře. Tři roky byl kapitánem Pražského regionálního týmu a další tři členem Českého národního kuchařského týmu. Mimo jiné má „v šuplíku“ řadu ocenění z několika zahraničních kuchařských soutěží. Vařil či organizoval catering pro vyznamné politiky, pro hvězdy showbusinessu, jako jsou Madonna, David Bowie, Bruce Springsteen či sportovec Tiger Woods, Petr Čech, John Malkovich a nakonec i tým Davida Copperfielda. V současné době je také partnerem a gastronomickým leaderem ve společnosti Perfect Catering a firmě specializující se na firemní stravování Perfect Canteen. Ve svém volném čase se účastní závodů automobilů do vrchu a jeho vášní je i golf.

Perfect Canteen

Zajít si na oběd do kantýny se může stát kulinářským zážitkem, pokud navštívíte Perfect Canteen, která šlape „závodnímu“ stravování na paty. Servírují se tu jen ty nejlepší čerstvé suroviny, prvotřídní kvalita, skvělé pohoštění, zážitek z jídla a hlavně příjemná atmosféra. K nim přidejte kvalitní receptury a šéfkuchaře Filipa Sajlera, který zajistí, že se ve všech pěti kantýnách vaří právě to, na co mají jejich návštěvníci chuť. Navíc Perfect Canteen se pomalu rozšiřuje a umí nabídnout Perfect Canteen sídlí řešení stravování třeba vaší 3x v Praze, 1x v Jenči firmě přímo „ušité na míru“, a 1x v Liberci na Ještědu. Více o perfektních a to ať máte restauraci, kantýnách na kavárnu nebo samoobslužný www.perfectcanteen.cz. bufet.

31

32 /

šéfkuchař pro vás

Kukuřičný krém s nočky z králičího masa s chutí šafránu a restovaným julianne SUROVINY NA 4–6 PORCÍ: ❘ ❘ ❘ ❘ ❘ ❘ ❘ ❘

500 g mražené kukuřice nebo 5 kukuřičných klasů 1 brambor ❘ 130 g másla ❘ 1 cibule 750 ml zeleninového vývaru z kukuřice a brambor 300 ml smetany kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel) 200 g králičího masa ❘ šafrán 1 žloutek ❘ pár střiků bílého vína ❘ muškátový oříšek mleté nové koření ❘ bílý pepř čerstvě mletý ❘ sůl

Králíka jemně vykutrujeme v hladkou fáš společně s bílým vínem, kořením, žloutky a smetanou. Do fáše vmícháme v másle prohřátý šafrán. Poté tvarujeme noky, které uvaříme ve vývaru nebo v páře. Kukuřici a oškrábaný nakrájený brambor zalijeme vodou, osolíme a vaříme 20 minut, poté scedíme a vývar ponecháme stranou. Pokud máme syrové klasy, vaříme je delší dobu doměkka, brambor přidáme až ke konci varu. Na másle orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli dosklovata, vmícháme kukuřici (z klasů ji nejprve okrájíme) a brambor, zarestujeme, zalijeme vývarem, přivedeme opět k varu a vaříme ještě 10 minut. Polévku rozmixujeme a nechceme-li v ní mít jemné slupičky z kukuřice (obsahují vlákninu!), přecedíme ji. Zjemníme ji takovým množstvím smetany a vývaru, aby měla krémovou konzistenci, a dochutíme solí. Polévku podáváme s restovanou zeleninou a noky.

Doba přípravy: 20 MINUT Doba VAŘENÍ: 40 MINUT

3chodové menu FILIPA SAJLERA

šéfkuchař pro vás /

33

Polentový krém ochucený vanilkou a medem s čerstvým lesním ovocem, drceným karamelem a pistáciemi SUROVINY NA 4 PORCE:

❘ cca 200 g instantní polenty ❘ 400 ml mléka ❘ 50 g másla ❘ čerstvá vanilka ❘ sůl ❘ med na oslazení ❘ 200 g lesního ovoce ❘ 100 g loupaných pistácií ❘ cukr na karamel Mléko a máslo přivedeme k varu, ochutíme vanilkou a dle potřeby vmícháme a uvaříme polentu na stejnou konzistenci, jako když děláme krupicovou kaši. Osladíme lesním medem, podáváme s ovocem, drceným karamelem a pistáciemi.

Doba přípravy: 10 MINUT Doba VAŘENÍ: 10 minut

Kukuřičné kuřátko pečené v solné krustě a bylinkách s domácí nádivkou se zauzenou slaninou a špenátem doplněné lehkou kuřecí šťávou s lesními houbami SUROVINY NA 4 PORCE:

❘ 4 kukuřičná malá kuřata (cca 400 g) ❘ 200 g másla ❘ mletý pepř ❘ 1 500 g hrubozrnné mořské soli ❘ směs sekaných bylinek (tymián, bazalka, rozmarýn a plocholistá petržel) Tuhé máslo nakrájíme na plátky, které obalíme v sekaných a opepřených bylinkách. Tyto plátky vložíme pod kůži očištěných kuřat, plátek vložíme i do dutiny. Pečicí nádobu vyložíme velkým kusem alobalu tak, aby nám jeho okraje dostatečně přesahovaly na zabalení celého kuřete. Na dno nasypeme asi 1 cm soli, vložíme navlhčená kuřata, zasypeme stejnou vrstvou soli a dobře zabalíme do alobalu. Vložíme do vyhřáté trouby na 190 °C a pečeme asi 60 minut. Po upečení kuře z krusty vyjmeme a porcujeme.

Nádivka: ❘ 400 g starších žemlí ❘ 300 ml mléka ❘ 80 g másla ❘ 300 g zauzené krkovice ❘ 300 g čerstvého nebo vymačkaného mraženého špenátu ❘ 3 žloutky ❘ hrst petrželky ❘ muškátový oříšek ❘ sůl ❘ sníh ze 3 bílků ❘ máslo na vymazání a strouhanka na vysypání nádoby Žemle nakrájíme na malé kostičky a nasucho opečeme. Poté je navlhčíme mlékem, přidáme na kostičky nakrájenou a na másle opečenou krkovici, špenát (máme-li mladý, dáváme čerstvý, starší výhonky spaříme a vymačkáme, rozmražený taktéž vymačkáme), žloutky a necháme prosáknout. Poté vmícháme nasekanou petrželku, koření a pevný sníh z bílků. Vložíme do pečicí nádoby vymazané máslem a vysypané strouhankou. Pečeme dozlatova při 180−190 °C.

Omáčka: ❘ 80 g másla ❘ 1 menší cibule ❘ drcený kmín ❘ 200 ml kuřecího vývaru nebo šťávy z kuřete ❘ 400 g čerstvých lesních hub Doba přípravy: 20 MINUT Doba PEČENÍ A VAŘENÍ: 80 minut

Na másle osmahneme najemno nakrájenou cibulku a kmín, zalijeme vývarem a redukujeme do konzistence omáčky. Na závěr přes síto propasírujeme, ochutíme pepřem a solí. Přidáme houby orestované na másle krájené na větší kusy.

34 /

specialita

Kukuřice

Není nic lepšího než si při srpnové procházce utrhnout klas kukuřice přímo z pole a poté si tuto zlatavou pochoutku plnou vitaminů a minerálů ugrilovat na ohni. TEXT: FILIP ČERNÝ, FOTO: ABELSONAGENCY

K

ukuřice pochází z Jižní Ameriky, kde ji pravděpodobně začali pěstovat z planých rostlin staří Aztékové, Mayové a Inkové. Když Kryštof Kolumbus doplul do Nového světa, objevil tu kukuřici napříč celou Amerikou. Španělé a Portugalci ji následně přivezli do Evropy, odkud se postupně rozšířila dále na východ. Dnes jsou největším pěstitelem Spojené státy americké, ale pro svou výživnost a využití se kukuřice hojně pěstuje v Evropě nebo Číně.

Na talíř i do kina

spotřebu, výrobu mouky, nebo jako potrava pro dobytek. Některé druhy také slouží jako základní surovina pro produkci škrobu nebo lisování oleje. Dále existuje kukuřice zvaná popcorn, z níž se přímo vyrábí pochoutka do kina. Vařené klasy sladké kukuřice (cukrové) se konzumují jako běžná zelenina a její zrna používáme pro přípravu jídel.

Indiánské zrní I když se kukuřice tváří jako zelenina (zatímco je obilovinou), má poněkud vyšší energetickou hodnotu, takže není úplně vhodná na dietní talíř. Sice zdravě zasytí, ale jeden gram obsahuje jednu kilokalorii, což je na tak malé zrnko mnoho. I přesto se „indiánské zrní“ označuje za léčivý produkt přírody. Má neobvykle vysoký obsah vitaminů skupiny B, a to zejména  thiaminu, biotinu, kyseliny pantotenové (B5)

Kukuřičný start dne Snídaní s kukuřičnými lupínky začínají svůj den každé ráno miliony lidí po celém světě. Recept na slavné corn flakes vynalezli bratři Kelloggové 31. května 1895, kteří chtěli střídmostí a vegetariánskou stravou zbavit lidstvo hříchů.

▪ Kukuřice původně pochází z horských oblastí Peru, kde ji domorodé obyvatelstvo nejspíš vyšlechtilo až do dnešní podoby. 

a kyseliny listové (B9). Všechny tyto vitaminy jsou nezbytné pro správnou funkci našich orgánu a metabolické procesy organismu. Z minerálních látek nechybějí železo, hořčík, zinek, mangan a selen, což jsou nepostradatelné stopové prvky například pro krvetvorbu, správnou hladinu hormonů, plodnost a potenci či zdravou pleť a hezké vlasy. Mimo to najdeme v kukuřici značný podíl cukrů – hlavně glukózy, která je zdrojem energie pro tělesnou i duševní vitalitu. V této obilovině se skrývá také mnoho vlákniny, bílkovin a nenasycených mastných kyselin. Její výživnost je tedy opravdu značná.

▪ K nám ji údajně přivezli Romové z Turecka a Rumunska v 17. století. Říkalo se jí turecká pšenice nebo turecké žito, z čehož pravděpodobně zůstal na Moravě krajový název „turkyně“.

Pokrm na několik způsobů

Protože je tato velmi oblíbená obilovina druhou nejrozšířenější plodinou na světě, narazíte na ni celkem často i na našich polích či loukách. Poznáte ji už z dálky, je vysoká 1 až 3 metry a ke konci letního období ji zdobí klasy se žlutými zrnky. Její využití je velmi různorodé. Podle kvality zrnek se kukuřice používá buď pro přímou

Co možná nevíte

▪ Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem. ▪ Kukuřice vyžaduje pro pěstování relativně teplé počasí, přičemž vysoké nároky jsou kladeny i na vláhu a hnojiva. Voda se však může stát i nepřítelem. Extrémně dlouhé období vlhka často vede k nižší úrodě. ▪ Kukuřice se ve Spojených státech v posledních několika letech začala masivně využívat i při výrobě biopaliv (etanolu).

A jak si kukuřici vychutnat? Nejlepší je samozřejmě čerstvá. Poznáte ji podle lehce sladké a zároveň mírně slané chuti, rozhodně by jí neměla chybět typická jemně nasládlá vůně. Mladé šťavnaté klasy chutnají skvěle syrové, buď samotné, nebo jako zrnka v zeleninovém salátu. Tradičně se také přidávají do pokrmů asijské či mexické kuchyně a dají se i sterilizovat v octě stejně jako okurky. Protože se kukuřičný cukr rychle přeměňuje na škrob a zrna moučnatí, neměly by se klasy dlouho skladovat. Mohou se povařit v solené vodě, upravit v páře, péct nebo grilovat. Samotná zrna se připravují stejným způsobem, skvěle se hodí k rýži a těstovinám, do polévek a salátů nebo jako příloha k masitým pokrmům. ▪

cestopis /

35

TURECKÁ RIVIÉRA TEXT A FOTO: VÁCLAV RUBEŠ

Zaručeně pravý orient pro tupé Evropany?

Turecko Ankara

Myšlenka na dovolenou v Turecku mi dlouho připadala jako kvalitní konfekce – nenadchne, neurazí. Tak jako v jiných destinacích je tam krajina s několika zajímavými místy, teplé moře a českým kebabem zprofanovaná gastronomie. To ve mně ale cestovatelskou horečku rozhodně nerozpoutalo. Kouzlo země, rozkročené nad dvěma kontinenty, jsem však objevil v jejích obyvatelích.

Antalya Alanya

36 /

cestopis

T

urci jsou Evropanům nakloněni a dávají jim to, po čem prahnou – orient, který pochopí. I když cena, kterou platí za vybudování turistického ráje, je pro řadu z nich vysoká.

Antalya a Alanya Dlouho mi tato dvě turecká letoviska splývala. Ne tak moji tchyni, pro kterou bylo Turecko dlouhou dobu „nej“ destinací. A tak jsem ze slušnosti dělal, jak mě její cestovatelské zážitky zajímají, a v duchu se těšil do svého oblíbeného Švýcarska. Jenže chyba lávky. O všechno jednou přijdete, a tak jsem i já sice přišel o tchyniny přednášky, nicméně osud byl neúprosný. Volbu první společné dovolené v novém životě jsem velkoryse svěřil své nové drahé polovičce. A ta neomylně nalistovala v katalozích cestovek právě stránky s tureckými letovisky. Začal jsem přemýšlet, co vlastně o této zemi vím, a brzy jsem skončil u úsměvných asociací jako turecký záchod, turecký med nebo Turek od okurek. A pak fotbalové kluby. Galatasaray, Fenerbahce nebo Besiktas. Moc nepomohly ani informace na různých webech, kde jsme se sice dozvěděli, jaké památky rozhodně nevynechat (s detailním popisem cesty k nim), nebo obvyklou výši spropitného, ale fakticky nic o tom, do jaké země vlastně budeme cestovat. Malá Asie tak měla otevřít náruč vpravdě tureckým analfabetům. Poprvé v životě jsem odjížděl nikoli s pocitem cestovatele, lačného po

poznání jiných kultur, jedinečné atmosféry a dech beroucích zážitků, ale jako konzument produktů turistického průmyslu. Bez rozsáhlých itinerářů a v podstatě bez očekávání. Trošku smutný začátek dovolené. Ovšem Turci mi měli všechno již brzy vynahradit.

Rusové, kam se podíváš Po přistání v Antalyi si posouváme hodinky o hodinu dopředu a pomalu hledáme svůj transferový autobus. U parkoviště jsme svědky úsměvné události, když ruské ženy předávají svým mužům igelitové pytle vrchovaté právě nakoupenými textilními skvosty a ani ne po deseti vteřinách je taxikář odváží znovu na bazar. Inu, dovolená může mít i invazivní charakter. Ruština dominuje také u stání autobusů, a jak později zjišťujeme, nejen tam. Turecko je nejvyhledávanějším cílem středostavovských ruských rodin (oligarchové pochopitelně tráví dovolenou v poněkud exotičtějších destinacích). Má to svá pro i proti. Pokud patříte ke generaci s kdysi povinnou výukou ruštiny, zapomeňte na angličtinu nebo němčinu. V Turecku se nejlépe (předpokládám, že naprostá většina Čechů místním jazykem nevládne) domluvíte rusky! V případě, že skousnete pověstnou ruskou bodrost a nevadí vám hlasitější projev, nová přátelství vás neminou. V opačném případě máte smůlu – ruštinu v Turecku uslyšíte častěji než provolávání muezínů z mešit.

Poprvé v životě jsem odjížděl nikoli s pocitem cestovatele, ale jako konzument produktů turistického průmyslu. Tak trochu jiný islám

Výlet lodí po hladině přehrady v Zeleném kaňonu se rozhodně vyplatí. Stavitelé skloubili vodní dílo s přírodou dokonale.

Ano, nezapomínám na skutečnost, že cestujeme do země, kde se oficiálně více než 90 procent obyvatelstva hlásí k islámu. Vyzbrojen zkušeností z Egypta mám připraven zejména dostatek drobných na bakšiš. Ačkoli řada Evropanů (a zejména Čechů) stále nechápe jeho význam a tento zvyk je neprávem dehonestován jako žebrání peněz za „něco, co jsem si zaplatil“, Korán hovoří o tom, že každý boháč se musí podělit s nemajetnými. A chtě nechtě jsou všichni turisté v očích místních boháči – mohou si přece dovolit zahraniční dovolenou! Turecko je však v tomto ohledu jiné. Nikdo si o bakšiš přímo neřekne. Ano, pokladničky (tip boxy) jsou součástí všech barů, restau-

cestopis /

37

Hradby v Alanyi poskytují nejen odpolední stín, ale také možnost poznat skutečné Turecko – bez příkras pro turisty.

rací, recepcí i palubních desek autobusů, ale nikdo vás nebude nutit vhodit jediný cent. Na druhou stranu je dobré vědět, že vhozením pár drobných vyjadřujete spokojenost se službami, v opačném případě se stavíte do pozice, jako byste číšníkovi vynadali za pomalou obsluhu nebo řidiči naznačili, že jel jako dobytek. Jak jsem však později zjistil, ještě lepší způsob je předat odměnu přímo dotyčné osobě. Proč? Protože kasičky jsou uzamčeny a klíče od nich mají zpravidla jen šéfové… Turecko je často popisováno jako práh mezi západní civilizací a orientem. Na první pohled fráze, den ode dne se mi však potvrzovala. V dolmuši (místní obdoba městské hromadné

dopravy bez jízdního řádu se zastávkami kdekoli „na mávnutí“) se dávám do hovoru se sympatickým studentem práv. Jeho náboženstvím je (jak jinak) islám, ale evidentně mu nedělá problémy hovořit otevřeně. Když se ptám na to, jak těžké je oprostit se od světských radovánek během postního měsíce ramadánu, jen se směje. Studuje v Evropě a „tam Alláh nevidí“. A kdyby náhodou ano, určitě neprohlédne trik se sklenicí mléka, do kterého si přimíchá něco trošku ostřejšího. Překvapivě pragmatický výklad, vlastně výrazně podobný české vykutálenosti. Začínám tureckému orientu rozumět.

38 /

cestopis

Z inženýra pasáčkem O tom, jak výrazně ovlivnilo budování turistického ráje místní obyvatele, mě přesvědčuje i podnikavost asi padesátiletého muže se sluncem vysušenou tváří, který každé ráno nabízí u pláže možnost vyfotografovat se na jeho velbloudu nebo oslu. Překvapuje mě, že na tuto „pouťovou“ atrakci neláká žádným hlasitým voláním nebo velkými gesty. Svůj marketing evidentně založil jen na přítomnosti pro turisty exotických zvířat. Sice neprahnu po zvěčnění mezi hrby, ale překvapuje mne jeho perfektní angličtina. Na otázku, kde se naučil tak výborně cizí řeči, mi začne vyprávět svoje životní peripetie, které ho přivedly až na pláž našeho hotelu. Původně strojní inženýr, živící pět dětí jako projektant továrny na výrobu zemědělských strojů, přišel vlivem ekonomické krize o práci. Anglicky se naučil na stáži v USA, ale ani to mu nepřineslo odpovídající pracovní příležitost. Chvíli to zkoušel jako řidič autobusu, což ale jeho rodinu neuživilo – turisté nedávali bakšiš a základní plat činil 300 eur. Když jeho bratr – farmář ve vnitrozemí – modernizoval výrobní prostředky, místo velblouda Izmaila a osla Kurbana koupil džíp a čtyřkolku. A tak místo do kafilerie odjela zvířata na korbě pick-upu na pláž Turecké riviéry. „Uživí celou moji rodinu lépe než projektování traktorů,“ říká bez náznaku hořkosti nebo sentimentu. Když mávám smradlavému pick-upu se srdečným řidičem, dochází mi, že cena, kterou Turci platí za to, aby se turisté vraceli, je někdy vysoká.

Alláh určitě neprohlédne trik se sklenicí mléka, do kterého se přimíchá něco trošku ostřejšího.

Tak alespoň tu radost ze smlouvání, kdy na bazaru získáte zboží za zlomek původní ceny. To je přece jeden z hlavních znaků orientu, to, co dělá pobyt v těchto končinách tradičním zážitkem. Že to nesnášíte?

Vadí vám „otravování“ obchodníků lákajících na různé cetky, levné zlato, koženou galanterii (která ale není příliš levná, jak se u nás všeobecně tvrdí) a další zboží do svých krámků? Že byste radši nakoupili v klidu, za pevné ceny, tak nějak „po našem“? Pak jste v Turecku správně. Součástí prakticky všech fakultativních výletů je zastávka v rozsáhlých shopping centrech, které vyrostly u nejvýznamnějších komunikací, vedoucích ke známým turistickým cílům, jako jsou Pamukkale nebo Zelený kaňon. „Zaručeně pravé“ svršky vyhlášených světových značek tu pořídíte za zaručeně potěšující ceny. Nikdo vás při výběru nebude rušit,

Místní ženy neodkládají svršky ani při koupání v moři.

Chladivá voda přehrady nabízí proti teplému moři příjemné osvěžení.

Radši obchoďák než bazar?

cestopis /

39

Řeka Manavgat, pramenící v západní části pohoří Taurus, dosahuje délky 90 km a vlévá se do Středozemního moře.



Turecká republika



Rozloha: 780 580 km2



Počet obyvatel: 74 724 269 (2011)



Hlavní město: Ankara



Časový posun: +1 hodina

40 /

cestopis

Věhlasná Osmanská říše byla známa jako krajina dobyvatelů. První sultán Oman I. podnikal se svým vojskem úspěšné výpady do Evropy, Asie i Afriky. Jeho říše zanikla až po dlouhých sedmi stoletích v roce 1923, kdy byla založena Turecká republika prezidentem Mustafou Kemalem, jež přijal čestné příjmení Atatürk (v překladu Otec Turek). Ten si svými politickými reformami i otevřenými výpady proti islámu včetně vyhnání sultána ze země znepřátelil duchovní a postupně dokonce přestal být islám národním náboženstvím. Za jeho vlády ztratil status hlavního města Istanbul, který nahradila Ankara – do té doby známá jen chovem koček. I jeho další reformy sloužily jednoznačné orientaci nové republiky na Evropu. Atatürk umírá v roce 1938, a přestože se radikální společenská změna v jeho interpretaci neobešla bez násilností a nátlaku, je dodnes většinou Turků uctíván. Turecko se po druhé světové válce (během které zůstalo neutrální) potýkalo se silnými politickými nepokoji, přesto zůstalo republikou a demokratickou zemí do dnešních dní. Velkou zásluhu na tom má armáda, od dob Atatürka hlavní síla v zemi. Dvakrát (v 60. a v 80. letech) byl v zemi vyhlášen výjimečný stav. Turecko je také od roku 1952 členem NATO, patří k zákládajícím členům OECD. Koncem 20. století se zemi nevyhnuly další nepokoje, zejména v souvislosti s útlakem kurdské menšiny. Od poloviny 90. let minulého století Turecko usiluje o vstup do Evropské unie, a přestože se kandidátskou zemí stalo v roce 1999, členem není dodnes. V posledních letech se zdá, že zájem Turecka o integraci do EU upadá, nesporně v souvislosti s tím, jak sílí hospodářské i politické vazby na východ. Dnes je dávná země dobyvatelů sama dobývána turisty, jejichž počet v posledních 15 letech několikanásobně stoupl. Jedním z hlavních příjmů Turecka se proto stal turistický ruch. Ačkoli Turecko omývají tři moře (Středozemní, Egejské a Černé), nejvyhledávanější destinací je tzv. Turecká riviera s letovisky Alanya, Side a Antalya. V oblasti služeb a hotelnictví tady pracuje téměř polovina populace.

Terasy Pamukkale jsou nejvyhledávanější přírodní scenerií Turecka. Pořídit obdobný snímek na vrcholu sezony je tedy pro koncentraci návštěvníků nemožné.

Zdejší muži jsou skuteční modemani, které zdobí až bizarní vlasové kreace.

u kasy nemusíte smlouvat. Jen atmosféra tradičního bazaru je nahrazena sterilitou evropských nákupních zvyků. Snad proto zůstává náš košík prázdný. Dalším účastníkům výletu však přetékají reklamní igelitky. Tohle Evropané chtějí a Turci jim to dávají. Nechápu, že turisté zaplatí nemalou částku za dovolenou v destinaci, která má dýchat exotikou, a pak se nechají připravit o jeden z rysů orientu.

Smaragdový klenot v srdci Taurusu Ve chvíli, kdy je nákupní posedlost ukojena, vyrážíme vstříc přírodnímu bohatství Turecka. Autobus nás veze údolím horské řeky Manavgat v pohoří Taurus až k Zelenému kaňonu, kde se nachází třetí největší přehrada v zemi. Smaragdově zelená voda je až kýčovitě čistá, dokonce tak, že můžeme pozorovat hejna ryb několik metrů pod hladinou. Ještě před nástupem na výletní loď jsme ale delegátkou varováni před konzumací ryb na palubě. Prý se jedná jen o marketingový trik a rozhodně nejde o úlovky místních. Dováží je sem až z Norska a o jejich čerstvosti nemůže být řeč. Přestože zůstáváme hladoví, zážitek z dech beroucí scenerie nám to nezkazí. Stavitelům se podařilo skloubit

horskou přírodu s vodním dílem dokonale. A nic na tom nemění ani poměrně čilý provoz výletních lodí, které během své plavby kotví u několika mol s možností okusit koupání v chladivých vodách na vlastní kůži. Po teplém moři je to příjemně osvěžující záležitost, stejně jako jediný den naší dovolené, kdy se v okolí nerozléhá ruština. Přátele z východu nejspíš příroda moc nebere. Zlatý hřeb dovolené nás však ještě čekal – několikahodinové trmácení do Pamukkale, místa, kde minerální léčivé prameny během 15 000 let vytvořily oslnivě bílé kaskády s jezírky naplněnými smaragdově zelenou vodou. Kdo se totiž v této vodě vykoupe, podle pověsti omládne a zkrásní. Po příjezdu jsme zklamáni. Nikoli přírodou, která nás skutečně oslňuje, ale tím, že nebudeme moci vyzkoušet, jestli se pověst zakládá na pravdě. Všude je totiž hlava na hlavě a koupaliště v Podolí nám proti tomu připadá jako oáza klidu. Do několika přístupných jezírek (ostatní jsou v zájmu jejich přežití nájezdům turistů nedostupná) neprostrčíme ani palec u nohy. No nic, mladší ani krásnější nebudeme, alespoň jsme ale viděli místo, které sami Turci nazývají osmým divem světa. Není ale těch osmých divů ve světě nějak moc?

Splašená dolmuš do Alanye Mezi poslední místa, kam máme při našem pobytu namířeno, patří vyhlášené letovisko Alanya. Návštěva této destinace představuje takřka povinnost pro všechny dovolenkáře na Turecké riviéře, a tak i my podléháme tradici. Protože se nachází asi 15 kilometrů od našeho hotelu, rozhodneme se využít

Foto: Profimedia.cz

Quo vadis, Türki?

cestopis /

služeb jedné z dolmuší. Na naše mávání zastavuje vozidlo, které vypadá, že pamatuje vstup země do NATO (1952). Vítá nás rozcuchaný šofér v košili, jež neviděla buben pračky hodně dlouho, a na naše dotazy na výši jízdného reaguje kanonádou v turečtině. Nakonec si v mé hrsti drobných vybírá svou taxu a já mám nutkání mu zbytek vhodit do kasičky. Nakonec si blahořečím, že jsem tak neučinil. Řidič totiž předvádí zběsilou jízdu s polorozpadlým minibusem. Retardéry na předměstí projíždí bez sebemenšího přibrzdění, podle ran od podvozku snad nadzvukovou rychlostí. Po několika kilometrech hororová jízda končí, když se zpod kapoty vyvalí dým s podezřelým sykotem. Řidič stejnou hatmatilkou, jakou vítal nás, ovšem s výraznou naléhavostí v hlase, žádá vysílačkou o pomoc. Za několik minut přestupujeme do moderního klimatizovaného minibusu, za jehož volantem sedí řidič v bílé košili s kravatou a hovoří distinguovanou angličtinou. Napadá mě, že zdejší dopravní podnik má asi velmi benevolentní dress code.

Letovisko Alanya je nejen statisícové sídlo (zajímavé je, že 10 procent stálého obyvatelstva tvoří evropští přistěhovalci), ale především „nejprofláknutějším“ cílem běžných turistů. Ti zde najdou dva hlavní bulváry lemované nespočtem obchůdků s různým zbožím. Mezi nimi však překvapivě nacházíme přes třicet kadeřnických salonů. Říkáme si, pro koho jsou určeny, když naprostá většina žen tu chodí zahalena od hlavy až k patě. Pak pochopíme – zdejší muži jsou skuteční modemani, které zdobí až bizarní vlasové kreace. Historické části Alanye vévodí hrad na vysokém kopci, který město opticky rozděluje. Navštívit ho pěšmo však vydá na celodenní výlet. Jezdí tam i jedna minibusová linka, z obavy ze setkání se zběsilým řidičem však INZERCE

Cesta k vnitrˇnímu klidu vede prˇes aktivní prožitky.

w w w. a u s t r i a . i n f o

V í c e i n f o r m a c í p ro Va š i d o v o l e n o u v R a k o u s k u n a b e z p l a t n é i n f o r m a cˇ n í l i n c e v cˇ e š t i n eˇ : 8 0 0 1 8 0 8 0 0

41

jdeme po svých. Určitě stojí za to hrad navštívit, už jen kvůli úžasnému pohledu na Alanyi z ptačí perspektivy. Cestou zpět při procházce po hradbách odhalujeme blamáž v podobě středověkých děl. Z těch se však nikdy střílet nemohlo, jejich hlavně jsou totiž ze dřeva. Další monumentální stavba, dělová věž, postavená na ochranu přístavu, rozděluje pláž vedví. Ta větší a vybavenější je určená samozřejmě pro turisty a kromě prodavačů cetek nenabízí nic zvlášť zajímavého. Na druhé pláži ve stínu hradeb s krkolomným přístupem po kluzkých schodech však vydržíme mnohem déle. Je totiž plná místních rodin s dětmi, které jsou až neuvěřitelně bezprostřední. Nejsou vlezlé ani nežebrají po turistech „z bohatého západu“. Jsou prostě usměvavé a komunikativní. Právě tady padá naše rozhodnutí, že se sem určitě vrátíme. Zdaleka to však nebude kvůli turistickému ráji Turecké riviéry, ale kvůli Turkům samotným. Díky nim jsme v této zemi našli orient, kterému porozumíme i my – tupí Evropané. ▪

42 /

MMR ČR

Tipy nejen pro letní fotografickou soutěž

Vyfoť projekt Léto je v plném proudu a soutěž Vyfoť projekt se přehoupla do své druhé poloviny. Do konce měsíce srpna můžete fotografovat projekty spolufinancované z fondů Evropské unie, nahrát je na webové stránky www.vyfotprojekt.cz a vyhrát tak atraktivní ceny. Ústecký kraj

Liberecký kraj

Liberec Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Název projektu: Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Vybudování výzkumného ústavu materiálových věd včetně technologického vybavení. www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vavpi



Krásná Lípa Regionální operační program Severozápad Název projektu: Regenerace Křinického náměstí v Krásné Lípě – Centrum Českého Švýcarska II Rekonstrukce veřejného prostoru náměstí – centrálního bodu kulturního a komunitního života města. www.nuts2severozapad.cz

Praha

Praha-Břevnov Operační program Praha Konkurenceschopnost Název projektu: Břevnovský klášter – rehabilitace a zpřístupnění klášterní zahrady

Karlovarský kraj

Kompletní rehabilitace klášterních zahrad do původní podoby s bezbariérovými úpravami a jejich zpřístupnění veřejnosti.



www.oppk.cz

Planá u M. L. – Cheb Operační program Doprava Název projektu: Optimalizace tratě Planá u Mariánských Lázní – Cheb Rekonstrukce železniční tratě v délce 40 km a nástupišť s mobiliářem pro cestující. www.opd.cz

Středočeský kraj



Beroun Regionální operační program Střední Čechy

P

ro inspiraci vám přinášíme čtrnáct konkrétních tipů ze všech krajů České republiky a nápovědu, kde další projekty vyhledávat. Na sedmi vlakových nádražích v Českých Budějovicích, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Praze a Ústí nad Labem jsou umístěny informační panely projektu Brána do regionů. Na těchto panelech se představují další úspěšné projekty, které můžete využít jako tipy nejen pro vaše fotografování, ale i výlety. Ke spoustě z nich se dostanete pohodlně i při cestách vlakem. Projekty najdete také na on-line mapě projektů www.mapaprojektu.cz, která je optimalizována i pro mobilní telefony. ▪

Název projektu: Cyklostezka Po stopách českých králů V rámci projektu vznikla cyklostezka se značením a další infrastrukturou pro rozvoj cestovního ruchu.

Plzeňský kraj

Hartmanice

www.ropstrednicechy.cz

Operační program Životní prostředí Název projektu: ČOV Hartmanice Projekt řeší centrální čištění odpadních vod ve městě a technologickou část čistírny odpadních vod. www.opzp.cz

Jihočeský kraj

Třeboň Regionální operační program Jihozápad Název projektu: Sanace a revitalizace areálu bývalých kasáren v Třeboni pro potřeby veřejné správy Vybudování nového městského a finančního úřadu revitalizací území typu brownfield. www.rr-jihozapad.cz

MMR ČR

/

43

Jak soutěžit V letních měsících od 1. července do 31. srpna 2013 mohou zájemci z řad široké veřejnosti přihlašovat své fotografie na soutěžním webu www.vyfotprojekt.cz, kde najdete i kompletní pravidla a seznamy výherců. Aktuální informace o soutěži můžete sledovat také na www.facebook.com/vyfotprojekt. Královéhradecký kraj

Soutěžit se bude stejně jako v předchozích dvou ročnících v hlavní kategorii „Nejtalentovanější fotograf/ka“, vedlejší kategorii „Nejaktivnější fotograf/ka“ a nově i v doplňkové kategorii „Vyfoť se sám“, kde společně s fotografem nebo fotografkou musí být zachycen i evropský projekt.



Hořice Regionální operační program Severovýchod Název projektu: Hořice – město bez bariér Integrovaný projekt má za cíl zkvalitnění života zdravotně handicapovaných spoluobčanů při pohybu po městě. www.rada-severovychod.cz

Olomoucký kraj Pardubický kraj

Kobylá nad Vidnavkou



Pardubice

Integrovaný operační program

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Název projektu: Nová cesta pro Vás Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání do 25 let věku se základním vzděláním a jejich uplatnění na trhu práce. www.esfcr.cz/07-13/oplzz

Název projektu: Dřevovýroba Tomíkovice – sociální podnik v romské lokalitě Předmětem projektu je nákup strojního vybavení pro dřevozpracující provoz a vytvoření 5 pracovních míst. www.strukturalni-fondy.cz/iop

Moravskoslezský kraj



Ostrava Regionální operační program Moravskoslezsko Název projektu: Přístavba alternativní scény Divadla loutek Přístavba alternativní scény divadla a částečná modernizace stávající budovy pro další rozvoj divadelní činnosti. www.rr-moravskoslezsko.cz

Kraj Vysočina



Jihlava Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: SPC Jihlava – Evropské trendy ve vzdělávání Projekt je zaměřen na zapojení dětí a žáků se zdravotním postižením do počátečního vzdělávání. www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpkobdobi-2007-2013

Zlínský kraj Jihomoravský kraj



Oslavany

Regionální operační program Střední Morava

Regionální operační program Jihovýchod

Název projektu: Rekonstrukce zámku Nový Světlov

Název projektu: Ráj permoníků – zpřístupnění kulturní památky těžní věže Dolu Kukla

Rekonstrukce zámku, jeho zpřístupnění veřejnosti a využití pro cestovní ruch.

Podstatou projektu je zpřístupnění těžní věže a její využití pro cestovní ruch, kulturu a ekologickou výchovu. www.jihovychod.cz



Bojkovice

www.rr-strednimorava.cz

Inzertní dvoustrana Ministerstva pro místní rozvoj ČR

pravidla

křížovka POMŮCKA: ASTI, ENA, LAT, MIR, SALOP

ZKRATKA BÝVALÉ SLOVENSKÉ REPUBLIKY

DÍLČÍ MĚNOVÁ JEDNOTKA MACAA

ZMRZLÁ VODA

HLAVA RODINY

4. ČÁST TAJENKY

JUDSKÝ KRÁL

ŠPRÝM

POPLACH

3. ČÁST TAJENKY

PORUBY (SLANG.)

ŠÁTEK (ZASTAR.)

PŘÍLIŠ MNOHO (EXPR.)

STRACH

ROLÁK

PODSVINČE

OTÁČIVÁ ČÁST MOTORU

KOVBOJSKÁ SLAVNOST

JMÉNO CHAČATURJANA CIZÍ PLOŠNÁ MÍRA

POPĚVEK NETEŘE (KNIŽNĚ)

TEXTOVÁ ZKRATKA

UZLÍČEK V TKANINĚ

CIRKA (ZKR.) JEŘABINOVÝ CUKR

SPOJKA

KOZÁCKÝ VELITEL

VYBÍRATI

BIBLICKÁ HORA

ZNAČKA PRACÍHO PRÁŠKU

NEPRAVDA

UMÍNĚNÝ ZÁPOR

ITALSKÉ MĚSTO

JMÉNO BÝV. FRANC. HERCE MARAISE

SICILSKÁ SOPKA

MAJÍCÍ VELKÉ UŠI

SMĚŠOVAT

ITALSKÝ HOUSLAŘSKÝ ROD

VES V CAR. RUSKU AUTOR DRAMAT

PANOVNICKÉ STOLCE POTŘEŠTĚNEC ŽLUTOHNĚDÁ BARVA DVAKRÁT SNÍŽ. TÓN

BOROVÝ LES

ČESKÁ ŘEKA

ÚDAJE

CIZÍ SMĚNKA

JSOUCNO STŘEŠNÍ KRYTINA TYP FIATU

NABRAT ZESPODU KOPIE (MNOŽ. Č.)

PÉRO

ŠPLHAVÝ PTÁK

VLASTNÍ LANÍM POŠTOVNÍ ZÁSILKA

ZVLÁŠTNÍ ŠKOLA (ZKR.)

MEZINÁR. KÓD LOTYŠSKA

SEVERSKÝ PAROHÁČ ELEKTRÁRNA MĚLNÍK

ŠPATNĚ

PRYSKYŘICE SLOVENSKÝ HIST. KRAJ KONEC MODLITBY

TOHLE NA TOM MÍSTĚ

TA I ONA

REKREAČNÍ STAVENÍ LEGRACE (EXPR.)

JELIKOŽ JM. HEREČKY VRÁNOVÉ ORIENTÁLNÍ KONĚ PŘEDČÍTÁNA

SOUČASNÝ ČESKÝ HOKEJISTA

t

2. ČÁST TAJENKY PŘEDLOŽKA

HROB (KNIŽNĚ)

O

ANGLICKY INKOUST ST. VZTAŽNÉ ZÁJMENO

PŘÍBUZNÁ VYDAVAT. TISKOPISŮ

OBDĚLÁVANÝ PLUHEM

USUŠENÁ TRÁVA

NĚMECKÝ NÁZEV DUNAJE

ŠPAN. EXKRÁLOVNA POROST U RYBNÍKŮ

BIBLICKÁ PRAMÁTI PŘEDSTAVENÝ KLÁŠTERA

KOCOUŘI (V NÁŘ.)

INICIÁTOR K AKTIVACI ROZBUŠEK LEHKÉ PRUŽNÉ DŘEVO ČIVA NOVÁ ZPRÁVA MÍ

HNŮJ

HRANICE

VOJENSKÉ ÚTVARY

STAVEBNÍ MATERIÁL

GRATULOVAT

DOVEDNOST (ZASTAR.) ZNIČENÝ (OBECNĚ)

ČESKÝ ILUSTRÁTOR NEOBLEČENÁ

STŘEŠNÍ ŽLAB

1. ČÁST TAJENKY

KVĚTENSTVÍ PETRKLÍČE

SADA KLEKÁNÍ

PRIMITIVNÍ PLAVIDLO DRÁHA

UKLÁDATI PENĚŽITÝ TREST

ZKR. SVĚT. STRANY

ÚTOK

LONDÝNSKÁ ČTVRŤ

PŘEVRHNOUT (ZASTAR.)

ODHADY VÝSLEDKŮ

ASIJSKÝ STÁT

OSLAVITI PITÍM

H. de Balzac (1799–1850) – francouzský romanopisec: ... (výrok v tajence). Tajenka z minulého čísla: Jak začneš brát statistiky vážně, nesmíš se ani vykoupat, aby ses ve vaně neutopil.

co mi hlava nebere Obří sluneční brýle

L

éto je v plném proudu. Jen pohleďte na tu krásu kolem. Květiny kvetou, ptáčci zpívají. Dny jsou dlouhé a sukně krátké. Co vám budu nalhávat, rád pokukuji po něžném pohlaví. Úměrně stoupání rtuti na teploměru ubývá zahalená plocha ženských těl. Odhalují se stehna, pupíky, ramena… Ale proč ne obličej? Taková slečna ráno vstane a hned šup do koupelny. Během půl hodiny je nalíčená a může vyrazit ven. S grácií vyjde z domu a na hlavu si narazí gigantické sluneční brýle přes půl obličeje. Což by se dalo pochopit, jedině pokud by dotyčná opravdu měla co skrývat. Kdyby byla nějak vážně nemocná nebo by jí třeba chybělo (popř. přebývalo) oko apod. Vždycky jsem měl za to, že se ženy chtějí líbit. Proto se mi zdá dost kontraproduktivní skrývat půvaby za zbytečně velký kus tmavého plastu. Že oči jsou okna do duše, se určitě neříká pro nic za nic. Vladimír Doležal, 21

Bazénový terorismus

P

omalu se zvyšující teploty a sluneční paprsky za okny kanceláří zřejmě přiměly evropské legislativce přemýšlet nad letními radovánkami. Zatímco ostatní občané Evropské unie uvažují o tom, kde strávit dovolenou, evropští legislativci myslí zásadně na všeobecnou bezpečnost. Vědí, že my ostatní se s létem stáváme méně ostražitými a můžeme tak být snadným cílem pro teroristy. A jelikož ti by se na nás během letního období mohli pokusit zaútočit skrze naše zahradní bazény, připravili pro nás v Bruselu nové nařízení. Každý, kdo si bude chtít od příštího roku zakoupit chemikálie na čištění vody na bázi peroxidu vodíku, bude potřebovat speciální povolení, které si musí vyzvednout na příslušném úřadě a zaplatit za ně. V České republice byl poplatek za tento „zbrojní pas na bazénové chemikálie“ stanoven na 300 Kč. Proč to všechno? Chemikálie na bázi peroxidu vodíku totiž byly nově zařazeny na seznam látek zakázaných kvůli obavám z teroristických útoků. Český báňský úřad mající tuto problematiku na starosti navíc požaduje, aby povolení vydávaly obce. Obcím nedělá problém licenci vydat, nicméně jejich pracovníci stěží rozeznají, zda je občan, který si pro licenci přišel, terorista nebo nadšený zahradní plavec. Tak nevím, nebylo by pro příště lepší se do bazénů spíše ponořit než o nich vydat téměř neproveditelné nařízení? Tereza Voborníková, 27

Je vám mezi 15 a 30 a „hlava vám to nebere“? Napište na [email protected] a do předmětu zprávy uveďte CO MI HLAVA NEBERE. Povedená dílka otiskneme a honorář 600 Kč doručíme.

046 /

FOTOgrafická soutěž

1

 

Vojenská láska Luisa Püschelová, 18 let

Přeměň realitu ve svůj sen…

...uploaduj a získej honorář

3 000, 2 000 a 1 000 Kč hlasuj a podpoř mladé talenty

www.cdprovas.cz

47 47

//

FOTOgrafická FOTOgrafická soutěž soutěž

Výherci fotosoutěže za měsíc srpen 2013

3

 Západ slunce Sabina Talacková, 17 let

2

 Akvabela Ondřej Flek, 26 let

Máte rádi klasickou fotografii, nebo vás štvou zažité konvence? Dokážete pomocí fotografie přenést pocity a atmosféru na druhé? Jste počítačovými programy nepolíbení, nebo si naopak bez grafického softwaru moderní fotografii nedokážete představit?

P

okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku, pošli nám své výtvory a neboj se přiložit originální komentář, který umocní tvoji šanci na výhru. Nejpovedenější díla budou oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000 a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).

Pravidla Vyber maximálně 3 své výtvory a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka Soutěže) je přes soutěžní formulář odešli. Na tom samém místě zároveň můžeš hlasovat pro nejhezčí snímek. Soutěž je omezena věkem 30 let. V každém čísle vyhlašujeme 3 výher-

ce. Pokud se nám však tvoje umění natolik zalíbí, můžeš to být právě ty, komu dáme šanci vyfotit exkluzivní fotografie pro náš časopis nebo kalendář. ▪ Kompletní pravidla, vstupní formulář a hlasovací rozhraní na www.cdprovas.cz.

POVÍDKA

48 /

TEXT: MARKÉTA HEJKALOVÁ ILUSTRACE: JAKUB MAREŠ

„N

cestování po ČR

Laskavá náruč přírody

nebyly k smíchu. A navíc ti komáři! Ani oheň je nezahnal. „Musím si zajít pro repelent,“ naklonila se k němu blondýnka. „Nechcete jít se mnou?“ Už věděl, že se jmenuje Tuuli. „To je finské jméno, znamená vítr. My Finové přírodu milujeme,“ vysvětlila mu.

aše společnost popírá odvěké pravdy. Bojujeme proti polygamii, proti rozvodům. Jsem přesvědčen, že i tzv. opouštěné manželky, tedy ženy v kritickém věku, by získaly mnohem víc, kdyby situaci pokorně přijaly a uchýlily se do laskavé náruče přírody.“ Doktor Marek domluvil a očekával to, co po jeho vystoupeních obvykle následovalo: potlesk, pískot, bouřlivou diskuzi. Možná i výhrůžky a útoky. Zájem.

■

■

„Chceš říct, že radši pojedeš diskutovat o feminismu než se mnou a s dětma k moři?“ vyjela na něj manželka, když nesměle navrhl, jestli by nemohli odjezd do Chorvatska o pár dní odložit, aby stihl mezinárodní konferenci o genderových výzvách v současné Evropě. Konference se konala ve Finsku a lákadlem měl být závěrečný výlet do Laponska. Ale to nebyl hlavní důvod, proč se jí chtěl doktor Marek zúčastnit. Jezdil na konference rád. Někdo se o něj a jeho názory zajímal. A občas se mu otevřela nějaká laskavá náruč. Manželka si žádný jeho článek nikdy nepřečetla. Pracovala v nadnárodní firmě, musela vydělávat peníze a na hlouposti neměla čas. ■

„A co vy sám, pane doktore, uchylujete se do laskavé náruče přírody?“ zeptala se blondýnka ze třetí řady. Se zájmem si ji prohlédl. Tahle ještě není v kritickém věku. „Samozřejmě, jsem muž,“ odpověděl krátce. Blondýnka poděkovala a zase si sedla. „Takže domluveno?“ zeptala se šeptem. „Zítra večer,“ přikývla sousedka. ■

„Přijeli jsme na polární kruh,“ oznámila průvodkyně, když vystoupili z mikrobusu. „Teď jsme za polárním kruhem,“ udělala krok dopředu, „a teď zase před ním,“ udělala krok zpátky. Krok tam nebo sem, za polárním kruhem nebo před ním, doktor Marek měl neodbytný pocit, že je někde jinde, než by měl být. V jiném místě i v jiném ročním období. Na polárním kruhu by přece měla být zima. Mráz, tma, sněhové závěje a Santa Claus. Ale tady bylo horko, komáři a slunce, které v létě nikdy nezapadá. A po té hezké blondýnce ani stopy. Možná odjela hned po skončení konference domů. Zalitoval, že to neudělal taky. Už mohl být v Chorvatsku u moře. Pozdě bycha honit. Čeká je večer na sobí

farmě, setkání s laponským šamanem a noční cesta lůžkovým vlakem zpátky do Helsinek. Třeba se ještě nějaká laskavá náruč otevře. Skepticky si prohlédl přítomné ženy. Pily pivo a debatovaly o genderových stereotypech Santa Clause. ■

„Tady jste!“ přiběhla mu vstříc blondýnka, sotva vystoupili na sobí farmě. „Jak se vám líbil polární kruh? To je jen atrakce pro turisty. Zato teď vás čeká opravdu mimořádný zážitek,“ usmála se mnohoznačně. Zaradoval se, i když v intenzivním světle nezapadajícího slunce mu už tak mladá ani hezká nepřipadala. Sedli si vedle sebe k velkému ohništi. Doktor Marek nechápal, co má být na večeru tak mimořádného. Muž v nepadnoucím a vybledlém laponském kroji tloukl paličkami do bubnu a vyprávěl vtipy, které v překladu

Došli na prázdné parkoviště před farmou. Mikrobus nikde, jen v rohu stála tmavá dodávka. „Já tě chci, hned teď,“ zašeptala Tuuli a toužebně se k němu přitiskla. Nečekal, že se laskavá náruč otevře tak brzo. Vtom ho nějaké silné paže zezadu chytily a strčily do dodávky. Tam mu jiné ruce zavázaly oči pevným pruhem tmavé látky. A pak už neviděl vůbec nic. Auto se rozjelo. „To je finský zvyk? Radši bych to nechal do vlaku, mám kupé sám pro sebe,“ prohodil, jako by o nic nešlo, ale nikdo mu neodpověděl. Přece to nemůže být únos! Zaplatila by za něj manželka výkupné? Dost o tom pochyboval. Netušil, jak dlouho jedou – hodinu? Před očima měl pořád černou tmu. Konečně auto zastavilo. Někdo doktora Marka vystrčil z dodávky a rozvázal mu oči. Zjistil, že stojí uprostřed donekonečna se táhnoucích plání řídké kosodřeviny. Okamžitě se na něj slétlo hejno komárů. Tuuli a s ní ještě jedna žena ho se zájmem pozorovaly a natíraly se repelentem. „Co ode mě chcete?“ zeptal se. „Vůbec nic,“ usmála se Tuuli, „užijte si laskavou náruč přírody.“ Nasedly do dodávky a odjely. ■

Po chvíli Tuuli zpomalila. „Nemáme se přece jenom vrátit?“ zaváhala. „Neboj, ten to přežije. Sexistický prase,“ mávla druhá žena opovržlivě rukou. „Snad ti ho není líto?“ Zavrtěla hlavou. Nelitovala ho – ale nejradši by to otočila, vrátila se k němu a pokorně se s ním uchýlila do laskavé náruče přírody. ▪

vizitka Markéta Hejkalová je spisovatelka, autorka několika románů (Andělé dne a noci, Důkazy jejího života, Kouzelník z Pekingu, Slepičí lásky, Vždycky jedna noc a Ženy a cizinci na konci tisíciletí) a knih faktu, překladatelka finské literatury, členka výboru světového PEN klubu a místopředsedkyně českého centra PEN klubu, zakladatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde také žije. Ráda cestuje nejenom vlakem.

ze světa železnice /

49

FANDOVÉ, ZBYSTŘETE! TEXT A FOTO: PETR ŠŤÁHLAVSKÝ





7 úžasných

železničních muzeí

Přijměte pozvánku do těch nejzářivějších evropských muzeí, která ukazují um, zručnost, estetické cítění a vynalézavost našich dědů. Není náhodou, že jedny z nejúžasnějších přehlídek technického vývoje najdete v zemích, kde se drážní doprava dostala na špičku světového vývoje. Francouzská rekordmanka v Mylhúzách.

Ž

elezniční památky chrání nesčetné množství spolků a organizací po celém světě, které provozují stovky, možná tisíce muzeí a muzejních železnic na všech kontinentech světa kromě Antarktidy. Náš výčet tedy není a ani nemůže být úplný. Vybrali jsme pro vás sedmero z nich, které můžete při svých cestách (vlakem) po Evropě navštívit.

Železniční muzeum v Yorku Úvodem se podívejme do kolébky železniční dopravy – Anglie. Na Britských ostrovech byla otevřena první veřejná parostrojní dráha ze Stocktonu do Darlingtonu v roce 1825. Za 200 let historie tamní železnice se zachovala spousta památek, muzejních tratí, historických lokomotiv a vozů, o které se stará mnoho železničních fanoušků a spolků. Na pomyslné špičce ochrany železničních památek ve Spojeném království pak stojí Národní železniční muzeum v Yorku. Ročně jeho hlavní expozici v Yorku a vedlejší v Shildnu navštíví až milion lidí. Je tak považováno za nejnavštěvovanější železniční muzeum na světě. Vystaven je jen zlomek z jeho sbírek, jsou to však ty nejlepší kousky. Ono by ani nebylo v lidských silách prohlédnout si všechno, co Britové v muzeu soustředili. Jedná se o více než 300 lokomotiv a vozů, přes 320 mincí a medailí, téměř 5 000 kusů uniforem a jejich součástí, různé dokumenty, více než 11 000 plakátů, skoro 2 500 kreseb a maleb, na 1,75 milionu fotografií a stovky modelů. Za unikátní lze také považovat sbírku královských vlaků.

Slavný švýcarský Krokodýl v Luzernu.

Mezi největší lákadla samozřejmě patří skutečná vozidla ve Velké hale. Expozici dominují nablýskaná parní rekordmanka Mallard, stroj nazvaný Flying Scotsman z roku 1923, ale také čelní vůz slavného japonského rychlovlaku Šinkansen z roku 1976. Jedná se údajně o jediné místo v Evropě, kde si ho můžete prohlédnout na vlastní oči. Vedle těchto velikánů mají své místo také drobné a archaicky vypadající „prababičky“ z přelomu 20. a 30. let 19. století.

Figuríny navozují dávno zašlou atmosféru železnice.

La Cité du Train Mulhouse Za kanálem La Manche leží kolébka vysokorychlostní železnice. Francie udává moderní trendy v oblasti vysokých rychlostí a na špici se drží od poloviny minulého století. Nikoho tak nepřekvapí, že Francouzi jsou na svou železnici náležitě hrdí a odpovídá tomu i podoba národního železničního muzea v Mulhouse (Mylhúzách). Dvě ohromné haly s plochou přes 20 000 m2 nabízejí návštěvníkům to nejlepší z francouzské železniční historie. Na obrazovkách běží dokumentární filmy, na stěnách jsou zavěšené znaky a jména lokomotiv, plakáty, ve vitrínách najdete ukázky z výbavy salonních vozů. Mezi největší lákadla pak opět patří skutečné lokomotivy a vozy. Těch je tady vystaveno kolem stovky. Návštěvník si může prohlédnout archaické parní lokomotivy s naleštěnými mosaznými cedulkami z počátku železniční dopravy, ale také dlouholeté držitelky světového železničního rekordu 331 km/h z roku 1955, stroje CC 7107

ze světa železnice /

Verkehrshaus der Schweiz Luzern

a BB 9004. Hned vedle nich odpočívá vínově zbarvený stroj BB 9291 Capitole, který v roce 1967 odstartoval provoz komerční rychlostí 200 km/h na lince Paříž – Toulouse. V muzeu nemohou chybět ani krásky vážící se k provozu transevropských expresů TEE nebo prezentace rychlovlaků TGV včetně upomínky na poslední rychlostní rekord 515 km/h. Našince určitě zaujme i neobvyklý motorák Micheline s pneumatikami.

Muzeum na břehu pohádkového jezera Vierwaldstättersee nepatří jen železnici, ale věnuje se více druhům dopravy. Vždyť Švýcarsko se proslavilo nejen horskými železnicemi zdolávajícími masiv Alp, ale také dokonalým dopravním systémem, který propojuje různé dopravní prostředky: železnici, tramvaje, lanovky, lodě, autobusy a letectví. A tak je tomu i ve Verkehrshausu, v Dopravním domě Švýcarska. Prohlídku můžete začít třeba půlhodinovým interaktivním programem, který přibližuje stavbu 15kilometrového tunelu Gotthard v 70. letech 19. století. Pak si prohlédnete náročnou horskou trať k ústí Gotthardu v modelové velikosti H0. Na kolejišti o rozměrech 5,6 x 13 metrů je položeno 350 metrů kolejí, 70 výhybek a jezdí na něm několik desítek souprav. Dále zamíříte mezi nejsilnější horské lokomotivy: poslední velkou švýcarskou páru Elefant z roku 1916, elektrického Krokodýla z roku 1920 nebo dvoučlánkovou 14nápravovou lokomotivu Landi s výkonem 8 800 kW, v roce 1939 nejsilnější lokomotivu světa. Na závěr prohlídky, která zahrnuje i další exponáty v měřítku 1 : 1 i v modelu, si můžete vyzkoušet řízení vlaku na jednom z trenažérů.

Het Spoorwegmuseum Utrecht Skvělé železniční muzeum můžete navštívit také v Nizozemí. Jeho domovem se stala už v 50. letech 20. století nevyužívaná stanice Maliebaanstation v Utrechtu. Muzeum bylo založeno v roce 1927 a od té doby shromáždilo množství dokumentů, zařízení, různé modely a v dopravní hale řadu historických vozidel. Vedle sebe tak stojí parní lokomotivy z 80. let 19. století, několik elektrických a motorových lokomotiv i různé osobní a nákladní vozy. Muzeum v Utrechtu pořádá ve spolupráci se zahraničními partnery i tematické výstavy, a tak zde mají návštěvníci jedinečnou příležitost seznámit se s exponáty z různých koutů Evropy. Patřila mezi ně i výstava královských salonních vozů, kde se úspěšně prezentovalo i naše NTM se zrekonstruovaným salonním vozem Františka Ferdinanda d´Este. Letos se jedná o výstavu věnovanou železnici ve válce a mezi exponáty najdete i slovenský pancéřový vlak.

51

Deutsches Technikmuseum Berlín Železniční pravěk v Deutsches Technikmuseum Berlín.

Němci jsou považováni za národ zručných techniků a jejich výrobky za dokonalé a spolehlivé, proto se nelze divit, že celé Německo je poseto

Kde získáte další informace ■ Národní železniční muzeum v Yorku je kromě vánočních svátků otevřeno denně od 10 do 18 h a určitě každého potěší bezplatný vstup. www.nrm.org.uk ■ La Cité du Train v Mulhouse je otevřeno téměř po celý rok 7 dní v týdnu a v hlavní turistické sezoně od jara do podzimu je expozice přístupná od 10 do 18 h. www.citedutrain.com ■ Het Spoorwegmuseum v Utrechtu je otevřeno obvykle od úterý do neděle od 10 do 17 h. www.spoorwegmuseum.nl ■ Verkehrshaus der Schweiz v Luzernu je otevřen v létě od 10 do 18 h. www.verkehrshaus.ch ■ Obě muzea, Technické v Berlíně i DB v Norimberku, jsou otevřena od úterý do pátku od 9 do 17 h (v Berlíně do 17.30 h), v sobotu a neděli pak od 10 do 18 h. V pondělí je zavřeno. www.sdtb.de (Technické muzeum Berlín) www.dbmuseum.de (DB Museum Norimberk) ■ Vasúttörténeti Park v Budapešti je otevřen od dubna do začátku listopadu denně kromě pondělí od 10 do 18 h. www.mavnosztalgia.hu

Nejen lokomotivy a vagony tvoří sbírky železniční historie. Za pozornost stojí expozice zabezpečovacích zařízení či autentické drážní stavby, jak je tomu v Utrechtu.

52 /

ze světa železnice

více tipů Železniční a dopravní muzea Dopravní muzeum Drážďany www.verkehrsmuseum-dresden.de Německé muzeum Mnichov www.deutsches-museum.de Železniční muzeum Bochum www.eisenbahnmuseum-bochum.de Svět lokomotiv Freilassing www.lokwelt.freilassing.de Železniční muzeum Strasshof www.eisenbahnmuseum-heizhaus.com Muzeum Jižní dráhy Mürzzuschlag www.suedbahnmuseum.at Lokomotivní park Ampfelwang www.oegeg.at Železniční muzeum Varšava www.muzeumkolejnictwa.waw.pl Výtopna Wolsztyn www.parowozowniawolsztyn.pl Muzeum dopravy Bratislava www.muzeumdopravy.com Železniční muzeum Bratislava www.mdc.sk Železniční muzeum Albula Bergün www.bahnmuseum-albula.ch Železniční muzeum Odense www.jernbanemuseum.dk Železniční muzeum Terst www.museoferroviariotrieste.it Železniční muzeum v Lužné www.cdmuzeum.cz

technickými muzei včetně těch železničních. Němci jsou na své průmyslové dědictví právem hrdí, vždyť jejich vynálezy nejednou měnily svět. Jedno z oněch úžasných muzeí můžete navštívit v Berlíně. Sídlí na místě bývalé výtopny zaniklého Anhaltského nádraží a v minulosti z něj odjížděly vlaky i do Prahy. Železniční expozice využívá dvě obnovené rotundy a představuje

Sněžná fréza v Luzernu budí svými rozměry respekt.

Největším lákadlem železničního muzea v Utrechtu je velká hala s množstvím lokomotiv.

vývoj kolejové dopravy od skutečně dřevních dob, kdy středověcí horníci v dolech využívali dřevěné vozíky na prostých dřevěných „kolejnicích“, po experimentální lokomotivu DE 2500, na které se testovaly i některé díly využité v rychlovlacích ICE. Samozřejmě nesmějí chybět nejslavnější německé lokomotivy, ať již jde o parní rychlíkový stroj 01 nebo tzv. válečnou lokomotivu řady 52, u nás provozovanou pod řadou 555. Dále zde najdeme elektrickou expresní E 19 01 nebo univerzální E 44 či diesely V 200 pro západoněmecké železnice a jejich mladší východoněmeckou sestru V 180. Expozice je doplněna množstvím modelů různých velikostí a vozidel, plakáty, dokumenty a dalšími artefakty železniční historie.

Vasúttörténeti Park Budapešť Rovněž v bývalém východním bloku lze navštívit fascinující železniční muzea, která nejsou jen mrtvou sbírkou ocelových krásek, ale žijí bohatým programem, využívají historické stroje při zvláštních jízdách a slouží jako zázemí fanouškům i odborníkům při bádání po drážní historii. Údajně největší z takových muzeí v postkomunistických státech vzniklo v Budapešti na místě depa Západního nádraží (Nyugati pályaudvar). Zabírá plochu 70 000 m2 a je zde soustředěna asi stovka vozidel významných

DB Museum Norimberk Opravdouvou Mekkou pro železniční fandy však představuje DB Museum v Norimberku, které má další pobočky v Koblenzu a Halle. Skutečných vozidel najdete v Norimberku ve dvou halách sice jen několik, třeba repliku lokomotivy Adler, salonní vozy bavorského krále Ludvíka II., parní proudnicovou lokomotivu 05 001, elektrickou E19 nebo fragment motorové jednotky Fliegende Hamburger (Létající Hamburčan), zato sbírka modelů je o to bohatší. DB Museum jich má ve svém fondu několik stovek, jen v měřítku 1 : 10 na 160 kusů. Návštěvníci zde najdou také velké modelové kolejiště ve velikosti H0, kde je na ploše 80 m2 položeno kolem 500 metrů kolejí, po kterých jezdí více než 30 vlaků. DB Museum schraňuje i řadu dalších dokumentů, různých technických zařízení, historických fragmentů, plakátů nebo knih. Těch má knihovna ve svých fondech na 40 000. V archivech je uloženo také přes milion fotografií a desítky tisíc grafik.

Kromě odpočívajících parních krasavic (viz úvodní strana) si mohou návštěvníci maďarského muzea vychutnávat i jízdu na zahradní železnici.

s ohledem na historii a vývoj železniční dopravy v Maďarsku. Jde o malé parní lokálkové lokomotivy i velké rychlíkové a nákladní stroje. Zastoupeny jsou i moderní trakce, např. dieselová lokomotiva NOHAB řady M61 s typickým nosem nebo elektrické stroje V43 a V63, které dodnes tvoří základ lokomotivního parku MÁV. Určitě zaujme i chlouba muzea, meziválečný motorový vůz Arpád, který je vrstevníkem naší Slovenské strely. V muzeu najdete také železniční modely nebo zahradní železnici, kterou nejvíce ocení děti. ▪

Léto ještě nekončí Využijte akční nabídky ČD Restaurant Bonusové občerstvení v Pendolinu Noční spoje Vlakem do Karpat i do Alp

Články v této rubrice mají pouze informativní charakter. Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.

54/ / 54

čdČD průvodce průvodce

ROCK FOR PEOPLE

Pendolino přijelo na festival Jak lze přilákat tisíce návštěvníků k reklamnímu stanu, ukázaly České dráhy na festivalu Rock for People.

P

okud jste navštívili letošní festival Rock for People, mohli jste si přímo na místě vyzkoušet úroveň služeb spojů SC Pendolino, jejichž základní koncept představoval i stan Českých drah. Jako byste se právě ocitli na palubě: pohodlně jste se usadili, dali si občestvení a připojili se na vysokorychlostní wi-fi. To vše vám nabízí také jízda v Pendolinu.

I love vlak Návštěvníci, kteří se u stanu zastavili, dostali od našich krásných hostesek zdarma muffin a kávu a mohli si je pohodlně vychutnat v jednom z deseti polštářů Fatboy. Výborně se na nich relaxuje, stejně jako na sedačkách vlaku SC Pendolino. Všichni tak nabrali sílu na další koncert. Jako suvenýr si od nás mohli odnést také oblíbenou placku I love vlak nebo létající talíř. Vysokorychlostní wi-fi měli hudební fanoušci k dispozici na několika počítačích umístěných na stolečcích u stanu. Všichni zúčast-

nění byli mile překvapeni naší prezentací i přístupem, a tak jsme postavili stejný stan ještě na festivalech Vysočina Fest a Colours of Ostrava.

Z festivalu vlakem zdarma Stan ale nesloužil jen k prezentaci služeb vlaku Pendolino, ale rozdávalo se tu i razítko VLAK+, díky němuž návštěvníci cestovali domů zdarma. Razítek jsme po celou dobu festivalu rozdali okolo 4 000! Stejně jako v loňském roce jste měli možnost zakoupit si u kterékoli pokladny Českých drah nejen jízdenku, ale i vstupenku na festival. Pro držitele In Karty připravily České dráhy ve spolupráci s pořadateli festivalu opět velmi příjemný bonus: slevu 150 Kč na vstupenku. Takže nezapomeňte zase za rok sledovat naši nabídku! ▪

čd průvodce /

55

AKČNÍ NABÍDKY ČD

Léto ještě nekončí… Prázdniny se pomalu chýlí ke svému konci, ale pořád ještě zbývá spousta času vydat se na výlet. Proto jsme pro vás shrnuli ty nejlákavější akční nabídky, kterých můžete při letním cestování vlakem využít. Zakupte si In Kartu s jakoukoli aplikací a získejte cestování pro spolucestující děti zdarma!

K

aždý, kdo si od 1. července do 31. srpna 2013 zakoupí In Kartu s jakoukoli zákaznickou aplikací, získá bonus ve formě bezplatné přepravy až 3 dětí do 15 let ve 2. vozové třídě pro období od 1. července až do 30. září 2013. Děti mohou cestovat zdarma, pokud je majitel In Karty sám odbaven jízdenkou za příslušné zákaznické jízdné nebo předloží In Kartu s aplikací IN 100 % a ještě tzv. oprávnění k přepravě, které získal při pořízení In Karty. Děti ve věku 10–15 let svůj věk prokazují jakýmkoli průkazem s datem narození, jménem a fotografií.

Při zakoupení jízdenky přes eShop ČD získáte místenku zdarma! Další lákavou letní nabídkou jsou akční místenky do druhé vozové třídy pro vlaky kategorie R, Ex, EC a SC Pendolino, které lze získat bezplatně při zakoupení jízdenky eTiket přes eShop ČD až do 31. srpna 2013. V případě, že vlastníte In Kartu s aplikací IN 100 %, lze tuto místenku získat i samostatně. Pokud

Levně po celé ČR s Jízdenkou na léto

Místenka za 0 Kč i v Pendolinech

Cestování pro děti zdarma

Cestujte 14 dní po celé republice již za 990 Kč!

si cestovní doklad zakoupíte u pokladní přepážky ČD nebo v jízdenkovém automatu, přijde vás místenka na 35 Kč, a to i do spojů SC Pendolino včetně rezervace pro jízdní kolo. Akční místenky jsou dostupné po dobu letních prázdnin do vyprodání zásob.

Kompletní podmínky pro využití všech letních nabídek ČD najdete na www.cd.cz.

Za Jízdenku na léto, která platí čtrnáct po sobě jdoucích dní ve druhé třídě všech vlaků Českých drah, zaplatíte 1 190 Kč. Pokud ovšem vlastníte In Kartu nebo kartu ISIC, vyjde vás na pouhých 990 Kč! Zakoupíte ji u pokladních přepážek ČD a v případě, že úhradu provedete prostřednictvím elektronické peněženky na In Kartě (EPIK), vrátí se vám na účet bonus ve výši 3 % z ceny. Platnost jízdenky s prvním dnem platnosti 19. až 30. srpna 2013 se postupně zkracuje tak, aby poslední den platnosti byl 31. srpna 2013, přičemž její cena se nesnižuje. Jízdenka na léto není přenosná a je na ní uvedeno jméno a příjmení cestujícího.

56 /

čd průvodce

CRAFT 1000 MILES ADVENTURE

Nočním vlakem

na Slovensko Přes sedm desítek účastníků extrémního bikerského závodu odjelo rychlíkem 443 Šírava z Prahy do Humenného, odkud pokračovali k místu startu, obci Nová Sedlica na východě Slovenska.

Z

atímco závodníci se v pohodlí ubytovacích vozů mohli vyspat a připravit na pro někoho nepředstavitelný fyzický výkon, jejich kola se vezla ve speciálním voze.

Nenechat nic náhodě Na Odstavném nádraží Jih v Praze-Michli to v sobotu 29. června v podvečer vypadalo chvílemi jako v cykloservisu nebo v distribuční firmě obchodující se speciálními horskými koly. Barevné krovky cyklistů se míhaly nad kartony potřebnými k bezpečnému zabalení drahých bicyklů. Někteří z bikerů a bikerek, aby nenechávali nic náhodě, rozmontovávali své hýčkané stroje doslova na prvočinitele. Nakládce kol, jejich zajištění a uzamčení, stejně jako zabezpečení za jízdy, byla věnována maximální péče.

Střežení zajištěno O půl jedenácté večer Šírava vyrazila z hlavního nádraží. Rychlík nabízí běžně patnáct míst pro kola, a tak na žádost organizátorů České dráhy mimořádně zařadily posilový vůz pro přepravu kol. Bezpečnost účastníků, kteří obsadili celý lehátkový a jeden a půl lůžkového vozu, zajišťovala bezpečnostní agentura Českých drah. Ve vlaku je běžně řazeno až 17 vozů včetně dvou speciálních vagonů pro přepravu automobilů a na délku tak vlak měří téměř půl kilometru. Při cestě spolupracoval také Wagon Slovakia, jehož zaměstnanci nabídli v Košicích bikerům snídani a chlazený nápoj zdarma.

Kam lze cestovat nočním vlakem Na Slovensko lze cestovat hned třemi nočními spoji. EuroNight EN 444/445 Slovakia nabízí pohodlný dojezd z Prahy do oblasti Tater a Ko­šic (z Prahy hl. n. odjíždí ve 21.40 h). Noční rychlík Šírava R 442/443 veze z Prahy (ve 22.29 h) noční ubytovací vozy do Popradu, Košic, až na východní Slovensko do Humenného a nabízí dobrý přístup například pro cesty do ukrajinských Karpat, Národního parku Poloniny nebo do polských Běščad. Noční rychlík Excelsior R 440/441 výhodně spojuje Cheb, Karlovy Vary, Ústí n. L. a Prahu (22.40–00.06 h) s Žilinou, ale i s Banskou Bystricí a Zvolenem. Tento noční vlak má ideální příjezd například pro túry v Malé Fatře, Roháčích nebo ve Velké Fatře – jak ze strany Martina, Turčianských Teplic, tak z Banské Bystrice.

City Star Slovensko Pro cesty na Slovensko doporučujeme zpáteční jízdenky City Star Slovensko pro až 5 spolucestujících, přičemž 2. až 5. spolucestující platí pouze 50 % z ceny prvního. Zpáteční jízdenka má platnost 1 měsíc. Pokud se například ve třech vydáte z Prahy do Ružom-

beroka s jízdenkou City Star Slovensko, za obě cesty zaplatíte dohromady 3 160 Kč (126,40 eur), do Banské Bystrice 3 400 Kč (136 eur). K jízdenkám je ještě potřeba zakoupit lůžkové nebo lehátkové příplatky. V nočních vlacích na Slovensko je přeprava kol možná ve vlacích R 442/443 a R 440/441 formou úschovy během přepravy s povinnou rezervací. Cena za přepravu jednoho kola je 30 Kč.

Do Švýcarska za Alpami Pokud vás lákají alpské vrcholy, využijte noční spoj City Night Line 458/459 do Basileje a Curychu. Tímto spojem lze cestovat výhodně s jízdenkou SparNight včetně lehátkového příplatku již za 1 225 Kč (49 eur). Počet těchto míst je však ve vlaku omezen a předprodej začíná již čtyři měsíce před odjezdem. Ve vlaku CNL do Curychu je možné přepravovat i kola, cena za přepravu a rezervaci místa stojí 250 Kč (10 eur). Uvedené ceny jsou orientační a přepočítávají se z eur podle aktuálně platného jednotného železničního kurzu (v článku je uveden orientační přepočet 1 euro = 25 Kč). Více informací najdete na www.cd.cz nebo vám je rádi poskytnou zaměstnanci Kontaktního centra na tel. 840 112 113 nebo na e-mailu [email protected].

čd průvodce /

57

Craft 1000 Miles Adventure Jedná se o extrémně náročný závod v přesunu terénem včetně hor, na kolech, koloběžkách či pěšky, uskutečňovaný převážně nonstop na velice dlouhou vzdálenost a bez zabezpečení. „Účastníci musí přežít s tím, s čím přijdou na start,“ praví se lapidárně v podmínkách. Zakladatelem závodu je Jan Kopka. V povinné výbavě cyklistů (oni sami ji nazývají balíček „poslední“ pomoci) jsou například buzola, píšťalka, nůž, provaz, hadřík nasáklý benzinem v uzavřeném obalu (sloužící pro případ nutného a rychlého rozdělání ohně), zápalky, dezinfekční prostředek pro poranění, pepřový sprej proti zvířatům, čelovka, spacák, termoizolační hliníková fólie, přilba a navigace GPS. Start letošního ročníku byl v Nové Sedlici na slovensko-ukrajinské hranici, překročení slovensko-české hranice v Javorníku, cíl u Aše. Přesnou trasu závodu ve formátu GPX určenou pro nahrání do navigace obdrželi účastníci týden před startem. Na trase měli závodníci tři záchytné checkpointy s možností přespání ve stanu nebo pod střechou.

Do Karpat i do Alp Stejně jako absolvovali noční jízdu vlakem cyklisté závodu Craft 1000 Miles Adventure, tak se můžete vydat i vy vstříc zahraniční dovolené – ať už s kolem nebo bez. Cesta přes noc, v bezpečí lůžkového vozu, umožní ráno hodit batoh na záda a vyrazit například na několikadenní přechod hor. Noční lůžkové nebo lehátkové spoje vyjíždějí z Čech jak do Karpat, tak do Alp. Oddíly lůžkových vozů jsou uspořádány po třech –

v tzv. kategorii tourist a kupé jsou rozděleny na dámské a pánské. Pokud cestuje pár muž-žena, může si zakoupit kupé pro dva – tzv. double. Skupiny turistů mohou využít i lehátkové vozy, které však nabízejí nižší komfort a oddíly jsou pro čtyři nebo šest cestujících. V každém lůžkovém a lehátkovém voze se o pořádek, nabídku drobného občerstvení a nápojů stará stevard. Ve vlacích kategorie EuroCity a City Night Line se cestující setkají s moderními lůžkovými vozy s klimatizací. ▪

58 /

čd průvodce

58 /

ČD PRŮVODCE

Bonusové občerstvení

na jedničku Jen co se pohodlně usadíte v soupravě SC Pendolino, ucítíte vůni čerstvého pečiva i dalších dobrot, které dostanete jako bonus k jízdence do první třídy.

H

lavním poselstvím nového bonusového občerstvení je nabídnout zákazníkům čerstvé produkty, u kterých je zkrácena doba od výroby až po jejich servírování na nejnižší možnou hranici. Zákazníci v prvních třídách si mohou pochutnat na čerstvých plněných sendvičích, rozpékaném sladkém a slaném pečivu, čerstvém zeleninovém salátu nebo cereáliích s müsli, a to zdarma k místence do první třídy!

Čerstvost, dobrá chuť a pestrá nabídka Od nového jízdního řádu 2013 došlo k výrazné obměně občerstvení, které je cestujícím v 1. třídě nabízeno zdarma. O to, aby bylo občerstvení vždy čerstvé, se stará doslova armáda pekařů, kuchařů, skladníků, řidičů a ve finále obsluhujících stevardů v samotných soupravách. Všechny složky tohoto složitého řetězce pracují v nepřetržitém provozu. O tom, zda cestujícím chutná, se společnost JLV, která občerstvení připravuje, pravidelně informuje prostřednictvím průzkumů spokojenosti, které vyhodnocuje, a v případě jakýchkoli nedostatků dokáže rychle zjednat nápravu. Cestující si tedy mohou být jisti, že takový zeleninový salát s dresinkem nebo bageta s roastbeefem s plátky papriky a salátem byly ještě před několika desítkami minut připravovány z pečlivě vybraných kvalitních surovin. Přejeme vám dobrou chuť! ▪

Spotřeba vybraných surovin na bonusové občerstvení v SC od 9. 12. 2012 Uzenina

Roastbeef

Kuřecí maso

Sýr

Sendvičové plátky

Vejce

Zelenina

1 170,88 kg

205,95 kg

416,2 kg

925,07 kg

79 580 ks

20 686 ks

2 731,55 kg

Cateringové služby pro cestující SC Pendolino Občerstvení pro 1. třídu v ceně přepravy:

▪ káva nebo čaj nebo čokoláda ▪ perlivá nebo neperlivá voda ▪ snack dle denní nabídky Další možnosti občerstvení pro 1. i 2. třídu:

▪ minibarový prodej v celé soupravě ▪ možnost objednávky jídla přímo na místo k sezení ▪ provoz vlakového bistra (sezonní nabídka i stálý jídelní lístek)

čd průvodce /

59

MŮŽETE POTKAT VE VLAKU

Okouzlily ji vlaky EuroCity Také jste si mysleli, že mezi fanoušky železnice patří jen malí kluci a velcí mužové? Školačka Jana vás přesvědčí o opaku. TEXT: MARTIN NAVRÁTIL FOTO: autor, Jana Braumová

J

ana Braumová je teprve žákyní osmé třídy, ale o vlacích toho ví více než kdejaký chlap. A za její hobby mohou prý karty ČEDETO s mašinkami, které dostala v dětství. Díky nim se naučila jejich názvy a při jízdách vlakem jednotlivé typy lokomotiv rozpoznávat. „Cestování mě odjakživa bavilo. Pro někoho to byla třeba čtyřhodinová nudná cesta, ale pro mě to představovalo vždycky skvělý zážitek,“ chválí si Jana. Nejvíce ji „berou“ vlaky EuroCity mířící do Německa, Rakouska nebo na Slovensko.

Bastardi, moji miláčkové Jména jako Vindobona, Hungaria, Slovenská strela, Alois Negrelli, Jan Jesenius, Johannes Brahms, Slovan, Jaroslav Hašek ji oslovují asi tolik jako její vrstevníky hrdinové SuperStar. „Expresy také nejsou vůbec špatné, ale třeba osobní vlaky zastavující na mnoha malých stanicích – to není nic pro mě,“ má jasno usměvavá blondýnka. S oblibou top kategorie vlaků souvisejí i „její“ lokomotivy, které tyto vlaky vozí – patří mezi ně hlavně Bastardi řady 371. Podle Jany úctyhodné mašiny na své stáří a to, kolik toho už mají najeto. Ale „může“ i Taurusy, Gorily, Krysy, Třistaosmdesátky a nepohrdne ani Esem či Pendolinem. Informace čerpá ze všech možných zdrojů – na webu to jsou hlavně On-line poloha vlaků ČD, Babitron, Choceň TV, řazení vlaků na Želpage a VagonWEB.

Porta Bohemica, brána k srdci Svoje vlaky, když najde čas, chodí sledovat nejraději na pražské hlavní nádraží, protože tam se prý vždy něco děje. Vždy se tu sjede několik vlaků naráz, panuje zde čilý provoz a často se dějí i zajímavé věci jako

třeba prohazování souprav. „Jsem ráda, když jsem zrovna u toho a vše to mohu sledovat, popřípadě si i vyfotit.“ Ze železničních tratí má v oblibě „nula-devadesátku“, tedy trať z Prahy do Ústí a Děčína. Hlavně ty úseky, kde koleje lemují skály, a pak samozřejmě Labskou soutěsku, kde navíc na opačném břehu lze minout nebo potkat vlak na pravobřežní dvoukolejné „nula-sedmdesátdvojce“. Jezdí fotit vlaky nejen po ČR, ale občas si troufne i do Německa. „Jen mamka si dělá starosti, abych se ze svých cest vrátila v pořádku,“ zamýšlí se Jana, vlastně docela normální dívka, která má další zájmy jako její vrstevníci, a tak třeba občas vyrazí za sídliště na inlajnech.

Kam dál? Pomůže ČéDés? Janu už za rok čeká rozhodování kam v životě dál. Ale má už celkem jasno. „Chtěla bych studovat obor Provoz a ekonomika dopravy se zaměřením na železniční dopravu, rozhoduji se mezi několika školami. Pak možná vysokou školu, nejradši opět železniční obor,“ říká Jana. Představu má i o své možné budoucí profesi. Chtěla by pracovat u Českých drah jako průvodčí nebo vlakvedoucí, nejlépe na vlacích EuroCity, i když chápe, že je to povolání jak krásné, tak i obtížné. Sama uvažovala i o Stipendijním programu ČéDés, ale ten se vztahuje jen na budoucí strojvedoucí a s profesí průvodčí zatím nepočítá. Jana ví Spolužáci mému hobby moc nerozumějí. Jen pár kamarádek i o několika strojvedoucích žedokázalo pochopit, že vlaky, železnice a cestování je to, co mě nách, a proto ani tuto možnost opravdu baví, naplňuje a co mám ráda. nevylučuje. Jak říká, je skvělé, že konečně i ženy mohou dělat takovou profesi, o které se vždy tvrdilo, že je to výhradně mužská práce. Proč by toto povolání nemohl vykonávat někdo, koho doprava na železnici baví, zajímá se o ni, splňuje odborné předpoklady a nemá zdravotní problémy? „Přijde mi to úplně normální. Doufám, že žen coby strojvedoucích bude stále přibývat.“ ▪ Bastard – Janin lokomotivní favorit na její vlastní fotografii.

60 /

čd průvodce

Do Slavkovského lesa lokálkou,

která vstala z mrtvých

Nestává se často, abychom vám mohli nabídnout tip na výlet po trati, která téměř zmizela z železniční mapy. Takový osud měl potkat lokálku z Krásného Jezu do Horního Slavkova-Kounic na Karlovarsku, na které byl ale od letošního července po šestnácti letech obnoven provoz.

B

yl poslední květnový den roku 1997, když se romantická lokálka z Chodova do Krásného Jezu, nesoucí v jízdním řádu číslo 144, oděla do černého. Stav tratě, která od svého otevření v roce 1901 sloužila bez výrazných investic, dozrál do bodu, kdy zůstaly jen dvě možnosti. Buď stát uvolní prostředky na její rekonstrukci, nebo bude zastaven provoz. Hádejte, která varianta zvítězila.

Šestikilometrové vítězství Za patnáct let, kdy tudy neprojelo jediné kolo (s výjimkou úseku do Lokte předměstí, kam se motoráčky vrátily v roce 2006), ocelové stužky zmizely pod bujnou vegetací a dlouhou dobu to vypadalo, že spíše než vlaky se tu v budoucnu rozjedou bicykly po asfaltu cyklostezky. Naděje pro železnici svitla se záměrem výrobce železničních cisteren nedaleko Horního Slavkova zprovoznit vlečku a navazující úsek tratě do Krásného Jezu z důvodu komplikací přepravy své produkce po silnici. Na podzim loňského roku se začalo pracovat na obnově šestikilometrového úseku nejen k vlečce, ale díky podpoře Horního Slavkova a Karlovarského

Provoz na trati 144 140 Nové Sedlo u Lokte Loučky Loket

149

Loket předměstí

v- K

ou

nic

e

Údolí

Ho

rn

íS

l av

ko

Horní Slavkov zastávka

Horní Slavkov Celoroční provoz Obnovený letní provoz Bez provozu

Krásný Jez

kraje až do zastávky Horní Slavkov-Kounice. Ta leží na samém prahu překrásné přírody hornoslavkovského mikroregionu, Krásenska a Loketska. Tedy ideální výchozí bod pro návštěvu kraje kdysi proslaveného těžbou uranu.

Svezení o letních víkendech Přestože byla trať obnovena zejména pro nákladní dopravu, nejprve se zde rozjely osobní vlaky. Ve smyslu rčení, že železo se musí kout, dokud je žhavé, došlo k velmi rychlé dohodě mezi Horním Slavkovem a Karlovarským krajem o zahájení víkendové turistické dopravy. Jako dopravce byly vybrány České

dráhy, jejichž modernizovaná osmsetdesítka se tu poprvé rozjela 5. července. Až do konce srpna zde platí zvláštní jízdní řád se třemi páry vlaků každou sobotu a neděli mezi stanicí Krásný Jez a zastávkou Horní Slavkov-Kounice. První a poslední spoj je trasován z a do Karlových Varů, takže se cestující dopraví bez přestupů až do konečné zastávky. Ta by ale konečnou nemusela být definitivně, protože koleje, byť ukryté pod travnatým kobercem, vedou dále. Místní by rádi viděli vlaky alespoň na „hlavním“ hornoslavkovském nádraží, situovaném přece jen blíže k centru obce. Jenže sem žádný nákladní dopravce zatím zajíždět nepomýšlí a bylo by přinejmenším pošetilé předpokládat, že stát investuje kolem 30 milionů korun do tratě, kde je potenciální klientela velkým otazníkem. Na druhou stranu ale právě dostatek cestujících na obnoveném úseku může alespoň otevřít diskuzi o tom, zda se podobného comebacku dočká i zbytek tratě. Pokud tedy vaše prázdninové kroky povedou právě do okolí Horního Slavkova, rozhodně si nenechte víkendové svezení po kolejích překonávající až pětatřicetipromilové stoupání ujít. ▪

KE KAŽDÉ JÍZDENCE

1

Kostel sv. Jiří Několik minut chůze od zastávky Horní Slavkov-Kounice najdete nejcennější místní památku. Pevnostní gotický kostel sv. Jiří, postavený ve 13. století, nabízí možnost rozhlédnout se po kraji z ochozu nově zpřístupněné věže. Neméně zajímavá je renesanční zvonice z roku 1540. Mladší historii připomínají pomníky výmluvně ilustrující novodobé dějiny města. Například jeden z nich byl zbudován na památku zastřelených politických vězňů při jejich pokusu o útěk z jednoho ze zdejších komunistických lágrů.

4

Dlouhá stoka Jde o významnou technickou památku protínající velkou část Slavkovského lesa, takže k ní můžete zavítat na mnoha místech (mimo jiné také pod Krásenskou rozhlednou). Hlavním důvodem pro zhotovení tak rozsáhlého vodního díla (v Evropě 16. století neměl podobný projekt obdoby) byla rozvíjející se důlní činnost, která spotřebovávala stále více vody pro pohon strojů a také dřeva, jehož zásoby kolem dolů byly téměř vyčerpány. Bylo proto třeba dopravit vodu a dřevo do báňských provozů v okolí Horního Slavkova a Krásna ze vzdálených kynžvartských lesů. Celková délka vodního příkopu činila přes 24 km, dodnes je průtočná a kolem některých částí je obnovena původní technická komunikace sloužící dříve k údržbě.

2

Hornické muzeum v Krásně Pokud pokoříte necelé čtyři kilometry od vlaku, můžete navštívit Hornické muzeum nacházející se ve městě Krásno. Muzeum vzniklo v budovách bývalého cínového Dolu Vilém, který ukončil svůj provoz na počátku devadesátých let. Kromě gigantického těžního parního stroje z roku 1897 tu najdete také železniční artefakty. Důlním drahám je věnována expozice pod širým nebem, kde se nabízí možnost svézt se nefalšovanou báňskou železnicí.

3

Krásenská rozhledna Asi hodinová procházka vás zavede k jedné z nejpodivuhodnějších rozhleden v zemi. Její věž ve výšce 777 metrů nad mořem zaujme nejen spirálovitým schodištěm, ale také důvodem, který podnítil její stavbu. Vznikla v době hospodářské krize ve 30. letech 20. století a krásenští občané se tak bránili

5

Na kole až k Ohři Na své si přijdou také vyznavači cykloturistiky, kteří díky cestě vlakem překonají největší převýšení. Takřka bez jediného šlápnutí do pedálů pak můžete během 15 minut přímo ze železniční zastávky dojet až na páteřní cyklostezku Ohře, na kterou se připojíte v nedalekém Lokti. Celkem pak cyklostezka měří 99 kilometrů, vede Ostrovskem, Karlovarskem, Sokolovskem a Chebskem.

Jízdní řád Karlovy Vary dolní n.

9.55

–

–

Krásný Jez

10.30

11.42

17.36

Horní Slavkov-Kounice

10.45

11.57

17.51

Horní Slavkov-Kounice

11.05

17.15

18.00

Krásný Jez

11.20

17.30

18.25

–

–

18.58

Karlovy Vary dolní n.

Pozn.: Všechny spoje jedou pouze v sobotu a v neděli až do 1. září 2013.

(mohou cestovat 2 dospělí a až 3 děti)

Pouz ev

Kam vyrazit z konečné zastávky

SKUPINOVÁ VÍKENDOVÁ JÍZDENKA

yb ev

raných vlakový ch ch n ic í sta

proti rostoucí nezaměstnanosti. Aby ušetřili, jako stavební materiál používali pouze kameny v okolí. Z rozhledny je možné spatřit vrcholy Krušných hor, Doupovské vrchy, Tepelskou vrchovinu či nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa. V roce 2001 tady Zdeněk Troška točil scény z filmu Andělská tvář, kde si rozhledna zahrála vězení.

62 /

čd průvodce

ČD Bonus

Na výlet s Prima zmrzlinou Soutěžte s Prima zmrzlinou o zajímavé ceny a můžete získat i slevu na Skupinovou víkendovou jízdenku!

P

rima, původní česká značka, již dlouhá léta vyrábí kvalitní a žádanou zmrzlinu. Důraz jednoznačně klade na prvotřídní suroviny – čerstvé ovoce, tvaroh a smetanu, abyste si mohli vychutnat to pravé české léto. Vlajková loď Primy, oblíbený Mrož, se každoročně stává nejprodávanější ledovou pochoutkou. Není barvený ani aromatizovaný, což je na českém trhu spíše raritou. Nejoblíbenější česká ovocná příchuť přichází letos v novém obalu i tvaru. Jahody jsou k mání zabalené do kornoutu a oblíbenou klasiku Mrož letos oživila nová chuť zjemněná smetanou.

Zdarma do Království železnic Vystřihněte 30 log Prima zmrzliny z obalů, nalepte je na herní kartu a odevzdejte ji v pokladně Království železnic. Ihned získáte rodinnou vstupenku 2+2 do Království železnic v hodnotě 470 Kč zcela zdarma! Když navíc na www.kralovstvi-zeleznic.cz vyplníte svou e-mailovou adresu, obdržíte unikátní kód, díky kterému máte slevu 25 % na zakoupení Skupinové víkendové jízdenky v eShopu Českých drah. Místo 600 Kč tak zaplatíte pouhých 450 Kč. ▪ Více na www.primazmrzlina.cz

Staňte se členy O2 Extra výhody a čerpejte bonusy Všichni zákazníci O2 nyní mají příležitost ušetřit za jízdu vlakem! Každý z nich může získat 50% slevu na Celodenní jízdenku.

J

edinečné O2 Extra výhody přinášejí až 100 exkluzivních výhod po celé České republice a jsou určeny pro všechny zákazníky O2: soukromé uživatele, podnikatele i firemní zákazníky, a to bez ohledu na to, jakou službu využívají. Vybírat můžete z výhod od nakupování přes cestování, kulturu, adrenalinové zážitky až po vaše oblíbené restaurace.

Sleva na Celodenní jízdenku Jednou z O2 Extra výhod je i 50% sleva na Celodenní jízdenku ČD. Tu lze uplatnit při cestování o víkendech a svátcích ve vozech 2. třídy po celé ČR. Najeté kilometry nerozhodují. Nabídku můžete využít až do 29. září 2013. Slevu uplatníte v eShopu Českých drah a slevový kód získáte na www.o2extravyhody.cz, na mobilním webu m.o2extravyhody.cz nebo v aplikaci O2 Výhody pro chytré telefony se systémem Android, iOS a Windows phone. ▪

čd průvodce /

63

JUNIOR PROGRAM ČD

Vyhodnocení soutěže

Desetaro bezpečnosti na železnici Děkujeme všem školám, školkám a družinám za desatera zaslaná do naší soutěže. Bylo to těžké téma, o to více si ceníme vašich prací.

A

 protože přišly opravdu hezké výtvory, nevybrali jsme tři, ale rovnou čtyři výherní kolektivy, pro které jsme připravili výlet do Prahy do Království železnic. A kdo že se to může těšit na bezvadný výlet? Jsou to žáci 3. třídy ZŠ a MŠ Blanenská z Brna, kteří zhotovili z desatera vtipné leporelo. Další výherci nám zaslali krásnou knihu Desatero bezpečnosti na železnici s deseti příběhy a ilustracemi – byl to kolektiv dětí ze školní družiny ZŠ Všetaty. Celý vlak na téma bezpečnosti nám pak poslaly děti ze školní družiny v Trmicích a model nádraží nám osobně donesli zástupci z praktické ZŠ z Uhříněvsi. Výhercům gratulujeme a přejeme jim hodně krásných zážitků. Ať se výlet vydaří, a to nejen jim, ale i nám ostatním, kteří si v létě nenecháme ujít zážitky z cesty vlakem. ▪ Manažerka Juniour programu ČD Elen Mátéová

křížovka

V

íte, milé děti, jak se přezdívá lokomotivě, která je také vystavena v Dopravním domě ve švýcarském městě Luzernu? Jméno dostala po jednom zeleném zvířátku. Nápovědu najdete v článku ze světa železnice.

Palmový ořech Panovník Umělý člověk Zvíře s kapsou Pokrývka hlavy Slečna Oční skla Řeka v Praze

Úspěšní luštitelé, kteří budou vylosováni, získají jednu z knih Krkouni aneb dobrodružství na planetě Bimbuli.

soutěž

pro chytré hlavy

1 A B C

2

Pro kterou televizi pracuje Jakub Železný? TV Prima TV Nova Česká televize

Kde najdete

Muzeum české loutky a cirkusu?

A B C

3 A B C

v Domažlicích v Prachaticích v Malenicích

Kolik zastavení

má naučná stezka Rožmberk? sedm osm devět

4

WEBOVÉ STRÁNKY

www.cdprovas.cz Ve kterém muzeu naj-

dete čelní vůz japonské ho rychlovlaku Šinkansen?

A B C

5 A B C

v Yorku v Berlíně v Luzernu

Kolik razítek VLAK+

jsme rozdali na festi valu Rock for People?

6

400 1 000 4 000

Který článek

v tomto čísle vás nejvíce zaujal? *

* Na tuto otázku je nutné odpovědět, její správnost se však neposuzuje.

Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz, kde vyplníte příslušný formulář, nebo své odpovědi zasílejte poštou do 29. srpna 2013. Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt nebo zpětnou adresu. Adresa: Redakce ČD pro vás, České dráhy, a.s. Odbor marketingu a komunikace nábřeží Ludvíka Svobody 1222 110 15 Praha 1 Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY. Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné cestování vlaky ČD v hodnotě 2 100 Kč – a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní sítě PONT v hodnotě 1 000 Kč. Výherci z minulého čísla: Kilometrická banka: Josef Lopour, Václav Šifta, Věra Veselá Poukázky PONT: Hana Pášová, Hana Jedličková, Leoš Polášek Správné odpovědi z minulého čísla: 1 – Markéta, 2 – Antonín Dvořák, 3 – 17. srpna, 4 – U2, 5 – 50 % Kompletní pravidla soutěže najdete na www.cdprovas.cz.

Hrajte o Kilometrické banky ČD za 2 100 Kč a o poukázky v hodnotě 1 000 Kč do obchodní sítě PONT.

ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected] Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 7. srpna 2013, Praha REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston REDAKČNÍ RADA Miroslav Šebeňa (předseda), Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Stanislav Perkner, Jitka Kocyanová, Michal Málek, Tomáš Cach INZERCE A PŘedplatné [email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s. Pokyny pro autory: V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu.



V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.

PŘEDPLATNÉ

19 Kč za číslo

[email protected]

Spojili jsme města supercenami Cestujte v létě vlaky SC Pendolino daleko levněji!

místenka

od 0 Kč

Nejvýhodnější místenky v eShopu ČD za 0 Kč u pokladny ČD od 35 Kč

Praha Ostrava jízdné od 200

Kč

* Ceny jsou platné pro držitele In Karty při nákupu Včasné jízdenky.

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

Pořiďte si In Kartu a děti vám budeme v létě vozit zdarma! Ke každé nové In Kartě získáte neomezené bezplatné cestování do konce září až pro 3 děti. při zakoupení In Karty od 1. 7. do 31. 8. 2013 výhoda trvá od 1. 7. až do 30. 9. 2013

Více u pokladen ČD nebo na

www.cd.cz/inkarta

České dráhy, Váš osobní dopravce www.cd.cz 840 112 113

Čím dříve

In Kartu

zakoupíte, tím

déle výhodu

využijete!