Jaká je Lomnice zvenčí?

Číslo 3

Vážení čtenáři,

držíte v rukou třetí číslo časopisu, který chce být prostorem pro diskusi a provokovat občany Lomnice a okolí k větší aktivitě. Pokud čtete stránky Alternativy pozorně, neušlo Vám, že množství přispívajících se zvyšuje. Zdá se, že záměr, se kterým jsme celý projekt připravovali, byl správný. Vůbec nejde o jednostrannou kritiku radnice za to, co udělala nebo plánuje. Každý projekt, každý čin kohokoliv má své příznivce a odpůrce. Kdyby tomu tak nebylo, nebyli bychom lidé, ale třeba vzorně poslušní a organizovaní mravenci. Udělejte si sami obrázek a přečtěte si naše třetí číslo. Necenzurujeme a nebudeme cenzurovat. Pestré názory, které mají možnost soupeřit při férovém zápase, přispívají k nalezení správného řešení každého problému. Budeme rádi, když i Vy nám svůj názor pošlete. Tak ať se daří! Redakce

Březen 2005

Cena 5,- Kč

Jaká je Lomnice zvenčí? Když se před deseti lety někde objevilo slovo Internet, orientovali se jen počítačoví nadšenci. Síť sítí, jak se tomuto fenoménu často přezdívá, však v uplynulých letech zaznamenala významný růst. Dnes už je většině lidí jasné, co si má pod tímto pojmem představit. Www stránky, elektronická pošta, maily, servery, linky, odkazy - slova, která přešla do naší běžné řeči. Žijeme v době informační záplavy a stalo se nutností umět ty správné informa-

ce najít. Než jedeme na dovolenou, prostudujeme na Internetu vše potřebné. Hledáme, co je v dané lokalitě zajímavého, plánujeme výlety a návštěvy zajímavých míst, stejně jako místa, kde budeme spát a jíst. To, co je nám na „webu“ předloženo, tak do značné míry ovlivňuje naše rozhodování, jestli na dané místo vůbec jet nebo nejet. Jako bychom se dívali do výkladní skříně obchodu a následně do něj vstoupili nebo šli dál k jinému, zajímavějšímu. Času je totiž málo a nikdo jím nechce plýtvat při cestování stylem pokus omyl. Protože zastávám názor, že Lomnice má velký turistický potenciál a bylo by třeba ho více podporovat, zkusil jsem udělat malou analýzu. Mým cílem bylo zjistit, jak se Lomnice jeví člověku, který ji nezná. Jako zdroje informací použije takový člověk pravděpodobně populární a efektivní Internet. Když v nejznámějším Pokračování na str. 8

Už se opravdu nedivím, že politika lidi odpuzuje V roce 1998 jsem, ve svých 29 letech, vstupoval do politické strany. Konkrétně do ODS. Hnala mě potřeba něco udělat pro své okolí. Něco, co by odpovídalo mým hodnotám, mému pohledu na věc. V naší zemi je systém zastupitelské demokracie a kandidáty povětšinou nominují právě politické strany. Moje úvaha tedy byla pragmatická: vybrat si stranu, která se s mými názory nejvíce slučuje, a pracovat v ní natolik dobře, aby mě postavila jako svého kandidáta při volbách do zastupitelstva. Pak budu moci něco ovlivnit i jinak než účastí ve volbách. Dneska je mi 35 pryč a můžu si dovolit malé poohlédnutí. Vyprovokovalo mě k němu dění v současné vládní koalici. Dlouho jsem vědomě odmítal tvrzení, že většina lidí považuje politiku za věc špinavou. Nevěřil jsem tomu, nechtěl jsem připustit, že by tomu tak mohlo být. Bo-

hužel musím dnes, kdy prožívám svůj sedmý rok straníka, uznat, že lidé mají na takový názor plný nárok. Vrcholoví politici ve své mediálně viditelné většině předvádějí takovou ztrátu sebereflexe a odcizení normálnímu světu, že to chvílemi bere dech. Nemají potřebu řádně komunikovat se svými voliči, vysvětlovat, naslouchat. Jsou jako rybky v akváriu – mají svůj vlastní svět, ale jsou závislé na potravě přicházející zvenčí. Z jejich rozhodnutí a dohod je často cítit hlavně strach o svoje akvárium a opojení vlastní mocí. V poslední vládní krizi nakonec zase zvítězil strach ze ztráty pozic nad morálními zásadami. Z toho jsem rozčarován asi stejně jako většina ostatních občanů téhle země, která ještě neztratila chuť se o politické dění zajímat. Jasně se ukazuje, že do politiky na nejvyšší úrovni patří lidé zralí, rozumní a fi-

nančně již dostatečně zajištění. Takoví politici mají totiž skoro 100% imunitu proti infekci koryt. Kdyby se mě někdo teď zeptal, proč tedy stále zůstávám členem politické strany, přemýšlím, co bych mu řekl. Z boje se neutíká a jak říkal můj táta: „Když něco děláš, tak to dělej pořádně!“ Lumír Šarman

Co najdete v tomto čísle: Zeleň nebo beton? . . . . . . . . . str. 2 Rozhovor s R. Bickem . . . . . . str. 3 Lomničan: historie a současnost . . . . . . . str. 3 Střípky ze zastupitelstva . . . . str. 4 Názory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 8

2

Březen 2005 | ALTERNATIVA

TÉMA: Zeleň nebo beton?

Zeleň z našeho města mizí Lomnice nad Lužnicí vypadá z pohledu z výšky jako malebné městečko se dvěma kostelíky, radniční věží a rodinnými domky. Její malebnost dokreslují ještě lesy a rybníky v okolí. Na rozdíl od jiných měst a obcí ji nehyzdí šedivá betonová sídliště panelových domů. Jejich výstavba zde byla totiž zakázána zároveň se stavbou vojenských radarů v sedmdesátých letech z důvodu radarového stínu. Vraťme se však z výšky opět na zem. Realitou nejsou malebná zelená zákoutí a parky mezi domky, které bychom mohli očekávat. Realitou jsou bohužel nemalebná vydlážděná zákoutí bez zeleně. Co se v minulém režimu nestačilo pokazit na vzhledu našeho města, to stihla za pár let současná radnice. A že se nám do toho radní s pomocí pana architekta opřeli. Náměstíčko nazvané po svatém Václavu již „prokouklo“. Historická kaple za-

sazená do lesa dopravních značek je unikát. Lomničtí už mluví o budoucím středisku pro autoškolu! „Ale vážení, to snad ne!“ Vždyť v blízkosti stojí nový domov pro seniory. Ti by si zasloužili ve stáří klid a pěkné prostředí k odpočinku – po-

Betonové království se zvětšuje Ne, nechceme Vám popisovat nějakou pohádku, ale chceme Vám přiblížit situaci, ve které se nyní nacházíme. Nadpis ale opravdu odpovídá holé skutečnosti. Betonové království se v našem městečku opět rozrůstá o další lokalitu. Když jsme se do naší ulice v roce 1991 nastěhovali, nebylo okolí našich domů zrovna ideální, aby zde mohly vyrůstat nejen naše děti, ale i děti z celého okolí. Nedalo se nic dělat, a tak jsme se museli do úpravy pustit a vytvořit tak příjemné prostředí, ve kterém by se nám dobře bydlelo. Pozemky sice patřily městu, ale vypadalo to tak, že dobročinnosti se meze nekladou a že si můžeme okolí zvelebovat. Investovali jsme nemalé finanční prostředky do výsadby stromů a také mnoho hodin práce, která zpočátku nebyla nikde vidět. Po letech se tu konečně objevil park, na který jsme byli právem

pyšní. Tím ovšem naše práce nekončila. Bylo třeba týdně sekat trávu, aby si měly děti kde zahrát fotbal, kde zajezdit na kolech, udělat táborák. Město si na tento pozemek vzpomnělo před dvěma lety. Za ty dva roky přijeli pracovníci onoho úřadu celkem 4x posekat trávu. Ale to je trošku málo, nemyslíte? My jsme dál každý týden kupovali benzín a jednou malou ruční sekačkou sekli pozemky dál. Myslíme si, že každému, kdo do naší ulice zavítal, se tady líbilo. Vzrostlé stromy tu v parném létě vrhaly stín, děti si tu mohly na trávníku odpočinout. Jiné takové místo v našem městě není, nebo se mýlíme? Možná i proto, že jsme měli jedno z nejupravenějších a nejhezčích míst v Lomnici, vzešla závist, která dovedla toto místo k zániku. Týden před Vánocemi se rozestavěly po celém parku těžké stroje a technika, která během jednoho dopoledne zničila vše, co se zde za 12 let vybudovalo. Začíná zde další betonová výstavba. Chápeme situaci, že mladí lidé nemají kde bydlet, ale dělá se celá tato komedie opravdu pro lidi nebo proto, aby se někdo dobře zviditelnil? Vždyť v našem městě se likviduje to, co se jiná města snaží usilovně budovat. Ano, to jsou parky plné zeleně, ne betonové plochy, kde zeleň tvoří sotva jednu desetinu. Co to předvádějí naši páni architekti? To tu není nikdo, kdo by jim mohl v tomto směru do jejich studie lehce

sezení v zahradě za domem. Nebo v parku před domem? Ani jedno ani druhé. Radnice se rozhodla asfaltovat, dláždit a betonovat. Velké náměstí s parkem ještě ohroženo není, ale „Široká“ – tak ta se opravdu nepovedla. Je chvályhodné, že radní myslí na parkoviště pro auta, na vjezdy a objezdy. Ale co lidi? Na dlažbě rozpálené v létě sluncem není na lavičce příjemné posezení. Zelené plochy se zmenšily na minimum, stromům a keřům se nedaří růst mezi kamením. Největší ránu dostala naše malebná Lomnice výstavbou monstrózní konstrukce na Farské louce, která má sloužit ke kulturním účelům a zábavám. V sousedství kostela tato megalomanská stavba vyráží dech. Ještě zbývá vyasfaltovat Farskou louku a dílo bude opravdu dokonáno. Jana Svobodová

zasáhnout? Jsme rádi, že se nám aspoň na několik let podařilo vytvořit pro děti příjemné místo na hraní, že si své dětství užily jaksepatří. O to víc je nám líto dětí, které se do nových domů nastěhují, protože zeleň v okolí jejich domů bude minimální. Naše ulice se opravdu nyní nachází v katastrofálním stavu. Silnice je plná vody a bahna, které těžko někdo po sobě uklidí, zaměstnanci výkopových prací nám „zpříjemňují" naše okolí domů svými návštěvami na toaletu v různých zákoutích, když potřebujete odjet do zaměstnání a na silnici stojí pět aut, která Vám uvolní cestu pouze za předpokladu, že je „poprosíte". Ani nemluvě o tom, že si do našich domů přijdou pro vodu, kterou zrovna potřebují, aniž by se někoho zeptali. Prostě samozřejmost. Nad naše síly je dokonce i vynést odpadky do popelnic bez vyšší obuvi. Jsme v situaci, kterou prostě nelze popsat, to se musí vidět. Vy, kteří jste znali naši lokalitu ještě loňské léto, přijďte se nyní podívat, co dokáže lidská závist a truc z pěkného prostředí udělat. A na závěr ještě jedno upozornění: vezměte si s sebou gumovou obuv, nejlépe ke kolenům, protože jinak tuto ulici projít nelze. Vždyť zima je opravdu to nejlepší roční období, kdy by se měly zahajovat výkopové práce! o.s. Park Dr. Kuny

březen 2005 | ALTERNATIVA

3

ROZHOVOR

Fotbalový postřeh: chudší ale lepší Rozhovor s fotbalovým trenérem TJ SK Novosedly nad Nežárkou Romanem Bickem, vedl Jiří Šteffl 1. února 2005. Kdy jste nastoupil do klubu jako trenér?

Jak je činnost klubu financována ?

Klub postoupil do I. B třídy krajské soutěže v roce 2001, kdy trenérem byl pan Farkota z Č. Budějovic. Po sezóně odešel, vystřídán panem Matulou z Třeboně. Od roku 2002 jsem trenérem já.

Hlavním zdrojem peněz je příspěvek od ČSTV, dopravu hradí obecní úřad a samozřejmě se nebráníme ani sponzorským darům.

Kolik máte nyní v družstvu aktivních hráčů a odkud? A co dorost ? Nyní má mužstvo 21 hráčů. Z Tatranu Lomnice n. L. je v kádru devět odchovanců a já, z Novosedel n. Než. je pět fotbalistů. Zbytek, tj. sedm hráčů, přišlo z Třeboně. Dorost bohužel nemáme: „nejsou lidi".

Platíte hráčům stravu po zápase, cestovní náklady či odměny za zápasy? Ne. Po podzimní části soutěže jste na třetím místě tabulky. V čem vidíte příčiny úspě-

chu a proč podle vás není na stejném místě například dobře financovaný oddíl Tatranu z Lomnice n. L. ? Fotbal není jen o individuálních schopnostech hráčů, ale i o partě, která dobře spolupracuje a to jak na hřišti tak mimo něj. Je to v dobrém vedení klubu a zdravém „hecování“, do kterého patří i dotazy po skončeném zápase typu: „Jak dopadla Lomnice?“. A co byste chtěl říct na závěr? Na závěr? Chtěl bych poděkovat našemu poslanci M. Doktorovi za to, že nám pomohl sehnat dotaci na výstavbu kabin u hřiště, které jsme pak postavili v létě 2004. Zároveň chci poděkovat našim současným i budoucím sponzorům.

Jak často trénujete ? Dvakrát týdně máme trénink, jednou zápas.

Díky za rozhovor

A co podpora vedení klubu ?

Není zač. A tak jsem se stal malým sponzorem sportu řečeného fotbal, který vůbec, ale vůbec nemám rád . Jiří Šteffl

TJ SK Novosedly vede Ing. Jan Kubata jako předseda spolu se čtyřmi dalšími členy vedení. Nemohu si naříkat, spíše jen chválit a zase chválit.

Lomničan: historie a současnost za ... hodně Historie objektu Lomničanu začíná s obdobím okupace ruskými vojsky, roku 1968. Již jako malý kluk si pamatuji, jak za vedení pracovitého pana Jiráka, vedoucího střediska komunálních služeb, započala výstavba. Uvedení do provozu počátkem 80. let bylo pro Lomnici a okolí velkým přínosem. Soustředění provozoven holičství, kadeřnictví, krejčovství, mandlu, čistění oděvů, kavárny, bufetu a samotného provozu pod jednu střechu, ulehčilo život místním občanům. Večery při svíčkách za doprovodu hudební skupiny Haniger a asistence vedoucího provozu A.R. Hajnara poznalo celé okolí Lomnice. Později přestávaly být některé provozovny potřebné a ty pak byly nahrazovány jinými. Kavárna byla v provozu stále. Scházeli se zde hlavně mladí lidé. Po několika letech se stává tento objekt místem pro jídelnu základní školy. Má však nevyhovující sociální zařízení. V posledních letech, s blížícím se vstupem do EU, musí také jídelna splňovat náročné hygienické požadavky. Členění

objektu nevyhovuje současné situaci. Je nutno přistoupit k přestavbě celé budovy. Město se rozhoduje zachovat jídelnu (včetně zázemí), kadeřnictví, bufet a využít zbývajícího prostoru pro výstavbu bytů. Bylo to správné rozhodnutí, se kterým nelze než souhlasit. Projekt se rozbíhá. Rada nechává zpracovat zadávací a následně i projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení. V rámci výběrového řízení dochází k posouzení jednotlivých nabídek. Záměrně se nebudu zmiňovat o výběru zhotovitele pro tuto stavbu. Svůj názor jsem už několikrát prezentoval na zastupitelstvu města. Ve třetím kole výběrového řízení byla vybrána firma INDES-INVEST spol. s r.o. z Ústí nad Labem, shodou okolností

jedna ze dvou zúčastněných firem (obě byly z Ústí n. L.), která zajišťovala komisionářskou smlouvu včetně obstarání kreditního profilu města. Stavba je zahájena 25.11.2002 a termín dokončení stanoven na 31.7.2003. Celková cena realizace projektu v té době činí 20.245.856 Kč včetně DPH. Pokračování příště. Jaroslav Pudil

4


STŘÍPKY ZE ZASTUPITELSTVA Zastupitelstvo 16. listopadu 2004 O programu jednání jsme vás stručně informovali už v minulém čísle. Nyní je čas přinést obsáhlejší zprávu. Rada města nebyla schopna připravit k projednání návrh rozpočtu města na rok 2005. Prý to není možné. Většina zastupitelů kromě těch za ODS následně schválila rozpočtové provizorium. Rada se tak v rámci mantinelů provizoria stane na první čtvrtletí roku 2005 opět neomezenou vládkyní nad financemi nás všech. Zastupitelé ODS se sice snažili prosadit do usnesení zastupitelstva alespoň zmínku o svém zásadním nesouhlasu s takovým postupem, ale vysloužili si jen obvyklé osočování ze strany dua Zvánovec – Bednář. Všech občanů se jistě dotkne nová vyhláška města, která upravuje poplatky za odstraňování komunálních odpadů, které se oproti roku 2004 zvyšují o jednu nebo několik desetikorun. Ti občané, kteří topí ekologicky (plyn, elektřina, dřevo apod.), zaplatí za rok 290 korun. Ostatní budou muset sáhnout do svých kapes hlouběji pro 380 Kč. Nejhůře dopadnou rekreanti, které likvidace jejich odpadu bude stát ročně 490 Kč na osobu. Otázkou likvidace odpadů se ve své zprávě zabýval i kontrolní výbor pod vedením Michala Najdra. Při kontrole podnikatelských subjektů v Lomnici, které mají smlouvu s městem o likvidaci odpadů, zjistil tento výbor zajímavé věci. Jsou podnikatelé, kteří vzhledem k předmětu své činnosti vykazují likvidaci nesmyslných odpadů. Horší jsou však Ti, kteří pro jistotu nevykazují odpady žádné. To znamená, že musí odpady likvidovat jinak. Nabízí se samozřejmě i odpověď jak – načerno. Tito partyzáni si výrazně snižují náklady a vytvářejí nekalou konkurenci všem pořádným živnostníkům. Tady bohužel asi nepomůže nic jiného, než aby poctiví začali bojovat proti nepoctivým tak, že jim například nejprve zkusí domluvit, a když to nepomůže, nahlásí vše na inspekci životního prostředí. Zastupitelstvo mimo jiné na tomto zasedání odsouhlasilo (proti pouze ODS) začátek spolupráce s firmou František Jampílek (těžba štěrkopísku). Dodatečně se omlouvám za nepřesné uvedení jména firmy v minulém čísle.

Lokalita Za Chmelnicí Dalším z odsouhlasených materiálů byl materiál nazvaný „Rozvojové projekty města“. Na třech stranách o formátu A4 tu leží akce za více než 220 miliónů korun. Starosta města Karel Zvánovec vysvětlil, že město připravilo záměrně větší množství akcí, protože předpokládá, že ne na všechny se podaří získat dotace. Rada navrhla a zastupitelstvo posléze svou většinou hlasů schválilo prodej pozemků v lokalitě „Za Chmelnicí“ firmě Lomnice servis. Cena byla stanovena 270 Kč za 1 m2. Celkem tedy do rozpočtu města přijde po uskutečnění transakce asi 6,3 miliónu korun, protože výměra prodávaného pozemku je 23.498 m2. Smutným vrcholem jednání byl okamžik, kdy starosta města svým přístupem dokázal zhruba po dvou a půl hodinách jednání vyhnat všechny diváky z místnosti. Situace začala upozorněním L. Šarmana (ODS), že zastupitelé nedostali vnitřní směrnici města na rok 2005 a ta je uvedena v návrhu usnesení ke schválení. Pan Zvánovec se z počátku snažil vše bagatelizovat, ale postupně se do svých konstrukcí zamotával. A tak se zastupitelé dozvěděli, že původně bezvýznamná

směrnice má přes 50 stran, že ještě není dokončená (!!) a že ji mohou dostat následně. Starosta dokonce zabránil před zraky všech přítomných pracovnici MěÚ paní Zasadilové v předání směrnice L. Šarmanovi! Když tento zastupitel za ODS trval na svém, že je v rozporu s jednacím řádem schvalovat něco, co nebylo předloženo, stal se ze starosty malý český furiant a dal směrnici (v tu chvíli už bylo 21 hodin) předčítat nahlas, ačkoliv i z tábora jeho zastupitelů zaznívaly hlasy, že by se situace dala řešit jinak. Následující hodina a půl byla tedy naplněná četbou a poslechem. V závěru došlo k roztržce mezi radnicí a opozicí ohledně návrhu usnesení zastupitelstva. Bohužel se zvláště JUDr. Bednář choval a vyjadřoval tak, jako by byl ve skanzenu předlistopadových dob, a tak na pragmatickou diskusi už nezbylo místo. Návrhy opozice byly smeteny, předem připravený materiál schválen včetně nehotové směrnice a zastupitelé se s různými pocity rozešli do svých domovů.

ZAZNĚLO PŘI JEDNÁNÍ: „Musíme si uvědomit, že je rozdíl mezi zimním a letním období. Řada lidí to ještě nechápe.“ Autor: Karel Zvánovec, starosta -RN-


5

ZE ŽIVOTA SPOLKŮ

Lomničtí Delfíni na Elbě – pokračování z čísla 2 Svým typickým vlnivým pohybem nás tentokrát upoutá rejnok. Nic naplat, na pobřeží sedí – celí nedočkaví – další zájemci, proto se pomalu chystáme zpět. Ještě si naposledy sáhnout na zrezivělý, přesto krásný vrak, proplout nad kamenným mořem, poprat se s vlnami a na řadě jsou další. „Domů“ jsme se vraceli s pocitem vydařeného a naplněného dne a o zá-

žitek bohatší. Jedním z přání dětí i dospěláků bylo podívat se do nedalekého města Porto Azzuro. Ve čtvrtek jsme se tam tedy vydali. Středem zájmu se staly obchůdky se suvenýry, pohlednicemi, italské pizzerie a stánky se zmrzlinou. Poslední dny jsem strávili jak jinak než ve vodě. Byl příboj, a tak se i kromě samotného potápění stala jízda člunem pořádným dobrodružstvím. Všechno má svůj začátek i konec….Příjemné chvíle na pobřeží, nerušené poznávání podmořské říše, skály, příboj, dovádění ve vlnách nakonec vystřídalo balení zavazadel, příprava svačin a pak už jen autobus. I když, ne tak docela. Jako třešničku na dortu jsme si dopřáli krátkou zastávku v Pise. Ve městě proslaveném Šikmou věží jsme přeci nemohli nenavštívit právě tuto raritu. Procházeli jsme křivolakými uličkami, ve kterých na nás dýchla atmosféra Itálie. Zjistili jsme,

že Šikmá věž je nejen opravdu šikmá, ale hlavně nesmírně zajímavá stavba. Na zpáteční cestu jsme se posílili italskými specialitami, večeří servírovanou přímo na parkovišti a pak už nezbývalo nic jiného než vyrazit směrem k domovu…Zdá se, že jsme našli „nový potápěčský ráj“. Tak zase za rok! Pavla Zvoňárová

Pět let existence „Horizontu 3000“ Děti, jejich růst a úprk k dospělosti, jsou prý nejspolehlivějším měřítkem běhu času. Asi by bylo možné použít i jiná měření, jest ovšem pravdou, že ohlédne-li se člověk za „tehdejšími“ dětmi (dnes mladými lidmi), které v době našich klubových začátků čeřily vodní hladinu plaveckého bazénu, obdrží vcelku jasnou odpověď. Počátek projektu „Občanského sdružení Horizont 3000“ sahá k roku 1997, v tomto roce byl založen Klub sportovního potápění Delfín. Dnes už nám odstup několika let dovoluje opravdu šťavnatý úsměv nad tehdy vyslovovanými soudy. Sportovní potápění měla být „činnost neodpovídající přirozeným klimatickým podmínkám regionu a nabídkou pouze pro vybranou společenskou vrstvu v Lomnici“, to jsou doslovné citáty. Klub sportovního potápění je i dnes základní sportovní páteří našich činností. Pravidelný výcvik v krytém bazénu začíná v listopadu a končí v dubnu následujícího roku. Odměnou pro všechny milovníky vodního živlu pak jsou opravdové výpravy za dobrodružstvím - pobyty u moře. Naším „druhým domovem“ býval malý ostrov u města Pula, prudký růst cen i jisté proměny v náladách místních obyvatel nás však vedly k hledání jiného místa. Zdá se, že zakotvíme na ostrově v jiné zemi, i tady už jsme také jednou byli, v Itálii na ostrově Elba. V roce 2001 jsme učinili zásadní rozhodnutí. Asi jsme byli odměněni příležitostí. Nedaleko Lomnice, ve Slověnicích, jsme objevili nádherný zatopený lom. Po čtyři roky polyká tohle místo na zemi spoustu našeho času a energie, cílem je vybudování sportovního a společenského centra – vlastní potápěčské základny. Další sportovní vyžití nabízí klub Volejbal. Tohle v Lomnici kdysi velmi oblíbené sportování potřebuje jiskřičku naděje. Většina vhodných sportovišť byla z Lomnice vytlačena a „dojíždění k sousedům“ přináší komplikace téměř vždy. Také proto je součástí projektu ve Slověnicích pěkné víceúčelové hřiště. Nejenom péče o zdraví těla, také rozum je třeba bystřit a zaměstnávat ho čerstvou potravou. Tak nějak vznikl třetí z našich klubů - Shift. Je to vpravdě příjemné zjištění, že zatímco v putyce cinkají půllitry, v učebně školy zvoní hroty psacích potřeb a parta dospěláků tu vstřebává základy cizích jazyků. Pravidelné „podzimní kreslení“ je přehlídkou dětských prací ve výtvarné dovednosti. Občanské sdružení Horizont 3000, vzniklo jako dobrovolná aktivita lidí majících společnou vazbu k našemu městu. V závěru roku 2004 sdružovalo 230 členů. Jarmila Jandová, místopředsedkyně představenstva

Stručně ze Shiftu

olympiáda a začátek roku 2005 Před koncem roku 2004 se konaly ve všech kroužcích pravidelné olympiády, tedy prověrky dosud nabytých znalostí z anglického jazyka. Tady jsou výsledky: v kategorii začátečníků vyhrál T. Drábek, druhá byla M. Suchá a třetí místo obsadila V. Bartošová. V kategorii mírně pokročilých bylo pořadí: J. Beránek, R. Beránková, H. Sedláková. Mezi pokročilými zvítězila D. Bicková před M. Bínou a P. Zvoňárovou st.. Všichni obdrželi věcné ceny mající vztah k jazyku anglickému na závěrečném setkání celého klubu v restauraci Bohemia. Rok 2005 jsme zahájili obvykle – výukou. Sloučili jsme původně tři kroužky do dvou, což mělo příznivý dopad na počet lidí při jednotlivých hodinách. V kroužku mírně pokročilých přibylo pár nových členů z Břilic a okolí. -RŠ-

6


K ZAMYŠLENÍ

Má vesmír paměť?

aneb Noční můra komunismu Stephen Hawking - jeden z největších vědců současnosti - objevil v roce 1975 pozoruhodnou skutečnost. Podle pravidel kvantové mechaniky musí, za určitých předpokladů, při vyčerpání termonukleárního paliva (vodíku) hvězdy, dojít k jejímu zhroucení, a to až do stavu tzv. “Černé díry“, odkud nemá ani světlo možnost uniknout. V té době již teoretičtí fyzici zkoumali tzv. “Teorii strun“. Tato teorie je založena na faktu, že i atomy a jejich částice (protony, elektrony, kvarky…) jsou opět složeny z dalších, snad již konečných částic - strun, nekonečně tenkých, do smyček uzavřených a kmitajících objektů. Hawking přišel na to, že i černá díra, konečné stadium hmoty, se může vypařit a že částice v ní uvízlé budou týmiž částicemi, jakými byly před jejich pádem do „úplného konce všeho dění“, tj. do černé díry. Znamená to tudíž, že existuje kontinuita času od Velkého třesku, jinými slovy paměť Vesmíru! Kosmologie (věda o vzniku, stavbě a vývoji Vesmíru) a náboženství byly noční můrou Komunistické ideologie, a proto obě tato odvětví způsobu myšlení byla velmi důmyslně a drasticky potlačována. Vesmír přece nemá začátek ani konec, zatímco determinismem lze vyvodit vše. Psal se rok 1984 a mezi vědci vypukla tzv. Strunová revoluce, vysvětlující a zahrnující všechny interakce včetně gravitace. Mezi mé přátele patřil člověk, jaderný fyzik, člověk věřící. Druhým člověkem, s kterým jsem měl tu čest, avšak velmi smutnou, byl okresní informátor režimu, pan XY. Propastný rozdíl v intelektu a vzdělání byl neuvěřitelný, přesto si pan XY osoboval právo izolovat lidi jako byl můj přítel, a likvidovat tak do značné míry i výsledky jejich myšlení. Končím proto tento článek citátem: „Na tomto světě, ani v tomto Vesmíru není nic cennějšího, než myšlení.“ A.C. Clarke. Slavoj Svoboda

Pohádková výpomoc V pohádkách, ale i v pověstech, se často objevují okamžiky, ve kterých někteří vladaři žádají nadpřirozené bytosti o pomoc z nedobré hospodářské situace. Kolik králů se upsalo čertu, aby znovu získali zašlou moc a slávu? Kolik odvážných rytířů dalo za vítězství v rozhodujícím boji duši peklu? Králové a rytíři dávno vymřeli a ve vyspělých zemí o všem důležitém rozhodují politici. A způsob, jakým vládnou, se dá někdy připodobnit k zmíněným literárním žánrům. Naše současná vláda se dá přirovnat k bezdětnému rozhazovačnému vladaři, který se chce zavděčit každému, přičemž si myslí: „ Však on to dá po mé smrti někdo do pořádku.“ Kupí za sebou dlužní úpisy a nevyrovnané účty. Dluh splácí dluhem. A to se stává postupně jeho černým úpisem do pekla. Už jednou se čeští státní činitelé obrátili pro pomoc do pohádkové říše po druhé světové válce. Pohádka o socialismu a komunismu zněla krásně, ale nikdy nešla uskutečnit. A tak pouze otevřeli brány pekelné, následkem čehož vznikla čtyřicetiletá komunistická diktatura. Nyní tu máme zase demokracii. Nejdřív byla křehká, nyní je tak trochu postavená na hlavu, protože si ve státě každý dělá, co chce. Kdo nepracuje, se má mnohdy lépe než ten, který celý den poctivě dře. Jeden dluží druhému a neplatit, to je prostě móda. Jako by se peníze vytratily ze státní pokladny. Jak by ne, když se jimi tak plýtvá. Ale co na tom. Banky nám půjčí další a zaplatí to naše děti. Jak jinak z toho ven?

Politici se možná opět obrátí do říše pohádek. Tam mají kouzla a čáry, a když to nejde poctivou prací, musí to jít podfukem. „Neuděláme stejnou chybu jako komunisté, kteří zabili Oslíčka - otřes se kvůli masu, aby bylo co dát do prázdných regálů v masnách. Oslíčka ustájíme ve státní pokladně a bude se celý den třást,“ navrhuje při poradě ministr financí. Oslíček se skutečně třásl, ale zimou, protože mu tam nezatopili. „Nebude hlad ani bída,“ prohlašuje ministr zemědělství, „dostaneme od kouzelného dědečka hrneček na kaši a potom stačí jen říci – hrnečku vař!“ „To vám nepovolíme, protože to není hygienické, aby národ jedl kaši z jednoho hrnečku,“ varují inspektoři EU. Ministr obrany zakoupí pro letce namísto grippenů několik létajících koberců a vyzbrojí jimi armádu. Místo munice budou vojáci fasovat žaludy. Když si s tím vystačil Rumcajs, proč ne naše vojsko. „Jen si spočítejte, kolik milionů tím ušetříme…“ Nechci vám vyprávět veselou pohádku, přestože to tak vypadá. Jenže špatné vládnutí mívá své kořeny právě v banálních věcech. Dříve si lidé vyprávěli při svíčkách pohádky plné laskavosti, vkládali do nich své sny a těšili se z dobrých konců. Současné pohádky a jejich vypravěči z ČSSD jsou ale plné falše, osobního prospěchu a lží. Kdo si zahrává s ohněm, musí počítat, že ho jednou neuhlídá a spálí se. A myslím si, že zničující oheň je už značně rozdmýchán. Jak ve vysoké politice, tak i v té regionální. Jiří Kos

ANKETA: Využíváte možnosti nákupů v povánočních slevách? Tentokrát jsme vyzpovídali mladé obyvatele Lomnice nad Lužnicí. Petr Š.: Nevyužívám, jsem již předzásoben. Josef H.: Určitě jo, kdo by to nevyužil? Petr V.: Já chodím nakupovat, když něco potřebuji. Jakub K.: Ne, využiji je pouze náhodně, když mne něco zaujme. Psina B: HAF, kdepak, můj nejlepší psí příteli, co si na podzim dobrého nezahrabu, to přes zimu nemám, i když ty nedělní nášupy od tebe taky nejsou špatný, HAF! -MM-


7

INZERCE

KOSMETIKA – PEDIKÚRA Jana Svobodová Nám. 5. května 103 Lomnice nad Lužnicí Tel.: 384 792 455, 608 256 726 Pracovní doba: Úterý od 14 –18 hod. Středa – Pátek od 8 – 18 hod. n masáže obličeje a dekoltu

n gelové nehty

n barvení obočí a řas

n pedikúra

n líčení denní a večerní

n prodej kosmetiky

n manikúra

n poradenské služby

PAPÍR – HRAČKY – TABÁK Jiří Soudek + Radka Kostelecká Nám. 5. května 126 Lomnice nad Lužnicí Tel.: 384 792 286 n n n n

Kancelářské a školní potřeby noviny, známky, tel. karty HRAČKY VIDEOPŮJČOVNA

Pokrývačství BARTOŠ Lomnice nad Lužnicí

Jarní sleva materiálů: KM BETA 25% BRAMAC 10-15% TONDACH 10% CEMBRIT 10% BITUMENOVÉ ŠINDELE 10% Kontakt: tel./fax 384 792 657, mobil 607 901 676

Richard Pešout

S P A R NA NÁMĚSTÍ Náměstí 7

378 16 Lomnice nad Lužnicí Telefon: 602 479 671, 384 792 318

Těšíme se na Vaši návštěvu

8


NÁZORY Jaká je Lomnice zvenčí? Pokračování ze str. 1

Internetovém vyhledavači Google.com zadáte jméno našeho města, objeví se vám za méně než vteřinu asi 9200 odkazů, splňujících uvedenou podmínku. Pouhých 5 z nich však přináší konkrétní a souvislejší informace o Lomnici nad Lužnicí, její současnosti i historii, přírodě nebo o firmách zde působících. Vlajkovou lodí této skupiny jsou logicky oficiální stránky města (www.lomnice-nl.cz). Stránky mají poměrně originální grafické řešení, které upoutá. Takže první dojem je dobrý. Když začnete pátrat v jednotlivých rubrikách, objeví se první nedostatky. Zatímco dávná historie z pera PhDr.Rameše je zpracovaná přehledně a poutavě, včetně mnoha fotografií, současnost už tak hodnotit nelze. Jako ředitel základní školy je například stále uváděn J. Císař. Z dalších odkazů nejsou vůbec aktivní „sport“ a „příroda“. V kategorii „organizace a lidé“ najde pozorný čtenář hodně chyb. Seznam zastupitelů neodpovídá skutečnosti, vyvěšené vyhlášky města končí v roce 2001, elektronická čísla Lomnických listů ve stejné době.

Podle oficiálních stránek má mateřská škola dosud svoji ředitelku paní Kumnackou a ve městě existuje coby zájmová organizace pouze TJ Tatran, kde navíc aktivně trénuje R. Bicek, současný trenér družstva Novosedel!? Reputaci nakonec trochu vylepšuje bohatá fotogalerie, ale je otázkou, jestli ta je pro po- tenciálního návštěvníka tím hlavním, co hledá. Turistu bude spíše zajímat, jak jsme na tom s obchody, ubytováním nebo autoopravnami. Bude hledat tipy na výlet a podobně. Na stránkách města je uvedeno celkem 16 firem zde působících, což není špatné. Bohužel ani tady nejsou informace aktualizovány, a tak mezi obchody najdeme i dávno zavřený koloniál pana Bendy. Turisty se dnes města i vesnice snaží všemožně lákat a zdaleka necílí jen na tuzemské návštěvníky. Nemít stránky v angličtině, případně v němčině, to je dnes už velký anachronismus. Celkově lze výkladní skříň našeho města hodnotit jako neudržovanou a tím, řečeno v počítačovém slangu, do značné míry mrtvou. Myslím, že zejména informační a kulturní středisko (D. Němcová) by si mělo sáhnout do svědomí, protože se mu na In-

ternetu nedaří plnit svou roli. Na posledním jednání zastupitelstva města v roce 2004 Ing. Kukačka sice avizoval brzké spuštění zbrusu nových stránek města, leč to se do uzávěrky tohoto čísla nepodařilo. Zbylé stránky, které na Internetu o Lomnici informují, už nabízejí jen výseč informací. Tak například na serveru jiznicechy.org najde zájemce stručnou, vysloveně turistickou informaci. Kdo by chtěl získat přehled o všech organizacích působících ve městě, ať zkusí www.domovina.cz. V Lomnici nemůžeme počítat s velkou průmyslovou výrobou, který by uživila domorodce. Zatím vše nasvědčuje tomu, že máme velkou šanci využívat klenotů zděděných po předcích a nadělených přírodou. Někdy je už sami nedokážeme ocenit, protože se staly součástí našeho všedního života, kulisou. Cizí návštěvníci ale stojí s otevřenými ústy, když vidí zapadat slunce nad Koclířovem nebo Rožmberkem. Proto bychom měli jako město uskutečňovat agresivnější marketing a podporovat turistický ruch. Fungující oficiální internetové stránky města jsou nezbytným předpokladem úspěchu. Lumír Šarman

Nevděk světem vládne Již od nepaměti je známo, že pokud někteří lidé, či některý člověk vynikal nad jiné svým rozumem, schopnostmi či prací, byť na úkor svého času, své rodiny i svého zdraví, nedočkal se vděku. Ba právě naopak. Byl trnem v oku jiným, méně schopným lidem, kteří ho kritizovali a pomlouvali. Je tomu tak bohužel i v našem městě. Ač se vedení města snaží pracovat ze všech sil ve prospěch nás všech, najdou se tací, co dokáží jejich práci hanět. Vždyť za žádného vedení se neudělalo v našem městě tolik práce co nyní, a to je jim ještě málo! Pokud není vše zcela tak, jak by mělo být, buďme pokorní a trpěliví, však na to též dojde, nejde přeci vše udělat najednou, ale postupně. Proč nemohou všichni táhnout za jeden provaz, což by bylo ku prospěchu města a nás všech? Ono se kritizuje snadno, hůře dělá. Věřím, že kdo má dobré oči, tak vidí skutečnost, jaká je, a musí tu práci, co se již udělala a dělá, vidět. Za ty občany, kteří se mnou souhlasí, patří vedení města v čele s panem starostou Zvánovcem nesmírný obdiv a poděkování za jejich úsilí, starosti a vykonanou práci. Proto vzkazuji vedení města: “Nenechte se prosím otrávit, byla by to škoda pro naše krásné městečko. Jaroslava Kubešová, 27.1.2005

Uzávěrka příštího čísla: 15. května 2005

Kontakt: [email protected]

Báseň

Šel Všeználek na procházku, vedl kozu na provázku. Čiperka za malou chviličku spolkl z hladu horkou cihličku. U Jaktíka na židli leží buchta s povidly. Neználek

Další číslo vyjde: v červnu 2005

Alternativa. Vydává občanské sdružení Lomnice nad Lužnicí 2004. Redakce: Nádražní 427, 378 16 Lomnice nad Lužnicí, [email protected]. Evidenční číslo tisku: MK ČR E 15396. Neoznačené příspěvky jsou dílem redakce. Redakce si vyhrazuje právo jednotlivé příspěvky krátit a provádět jazykovou korekturu. Uzávěrka příštího čísla je 15.5.2005. Tištěno na recyklovaném papíře. Sazba a tisk JAVA Třeboň. Cena 5,- Kč.

Jaká je Lomnice zvenčí?

Recommend Documents