Jak využívat strukturální fondy pro politiku malých a středních podniků a politiku podnikání. Řada příruček

Řada příruček

Jak podporovat politiku malých a středních podniků ze strukturálních fondů

Jak využívat strukturální fondy pro politiku malých a středních podniků a politiku podnikání

Podniky a průmysl

6

3

Řada příruček

Jak podporovat politiku malých a středních podniků ze strukturálních fondů

Jak využívat strukturální fondy pro politiku malých a středních podniků a politiku podnikání Podpora soudržnosti v Evropě prostřednictvím ambiciózní politiky malých a středních podniků a politiky podnikání. Příručka o rozvíjení podnikatelského ducha, vytváření podnikatelského prostředí příznivého pro rozvoj malých a středních podniků a podporu podnikatelů během celého životního cyklu projektů ze strukturálních fondů.

4

Tuto příručku vyhotovila Evropská komise a připravili a sestavili ji Johanna Pacevicius Mente a Christina Diegelmann, Shromáždění evropských regionů, France 6 rue Oberlin, 67000 Strasbourg, Tel.: +33 3 88 22 07 07 – E-mail: [email protected] – www.aer.eu, a konečnou revizi provedla Emma La Ferla. Příručka obsahuje informace, které byly odvozeny z mnohaletých zkušeností s regionálními aktéry v rámci řady projektů v celé Evropě a rovněž ze studií provedených v této oblasti. Přestože byla práce prováděna pod vedením úředníků Evropské komise, názory uvedené v tomto dokumentu nevyjadřují nutně stanovisko Evropské komise. Další informace: Evropská komise Generální ředitelství pro podniky a průmysl Oddělení D.4: Small Business Act a politiky malých a středních podniků E-mail: [email protected] URL: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment Překlady tohoto dokumentu do různých evropských jazyků jsou k dispozici na internetové adrese http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/regional-sme-policies Tato příručka byla vyhotovena s úmyslem poskytnout informace o využívání strukturálních fondů EU, nepředpokládá se však právní odpovědnost za správnost nebo úplnost uvedených informací. Jednotlivé žádosti o využití strukturálních fondů EU musí být vždy posouzeny v rámci použitelných pravidel, která jsou v příslušné zemi platná ke dni podání žádosti. Tato příručka je součástí řady příruček. Doposud byly vydány tyto tituly: č. 1 Rozvoj podnikatelského myšlení a dovedností v EU č. 2 Využívání norem pro podporu růstu, konkurenceschopnosti a inovací č. 3 Usnadnění převodu podniku č. 4 Inteligentní průvodce inovacemi ve službách č. 5 Provádění iniciativy „Small Business Act“ na regionální úrovni č. 6 Jak využívat strukturální fondy pro politickou oblast malých a středních podniků a podnikání č. 7 Podpora internacionalizace malých a středních podniků č. 8 Zadávání veřejných zakázek jako hnací síla inovací v malých a středních podnicích a veřejných službách Další výtisky objednávejte na adrese: http://bookshop.europa.eu/cs/how-to-use-structural-funds-for-sme-entrepreneurshippolicy-pbNBBN13001/issues/?PublicationKey=NBBN13001&EditionKey=NBBN13001ENC_ PDF&CatalogCategoryID=cKYKABsttvUAAAEjrpAY4e5L nebo e-mailem na adrese: [email protected] Evropská komise ani žádná osoba jednající jejím jménem nenese odpovědnost za jakékoli případné použití informací obsažených v této publikaci, ani za případné chyby, které se v ní mohou i přes její pečlivou přípravu a kontrolu vyskytnout. Tato publikace nemusí nutně vyjadřovat názory či stanoviska Evropské unie. Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013. ISBN 978-92-79-41801-3 ISSN 1977-6632 DOI 10.2769/46972 © Evropská unie, 2013 Printed in Belgium Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje, není-li uvedeno jinak. Pro použití nebo reprodukci materiálů třetí strany chráněných autorskými právy, které jsou v tomto smyslu označeny, je nutno obdržet povolení od držitele (držitelů) autorských práv.

5

Předmluva

Podpora malých a středních podniků (dále jen „MSP“) a napomáhání těmto podnikům při zvyšování jejich konkurenceschopnosti je jedním z hlavních prvků úspěšné politiky regionálního rozvoje a zůstává prioritou i pro příští období financování. Regionální konkurenceschopnost a úspěšnost strategií inteligentní specializace velmi závisí na 23 milionech MSP v celé Evropě a jejich schopnosti vytvářet bohatství a vysoce kvalitní pracovní příležitosti. Tato příručka má sloužit jako návod, jak v rámci podpory MSP ze strukturálních fondů EU navrhnout konkrétní projekty, jak podat žádost o jejich financování a jak je realizovat. Vychází do značné míry z předchozích iniciativ v této oblasti a má být pokud možno co nejpraktičtější pro všechny subjekty, které navrhují konkrétní projekt. Poskytuje rovněž konkrétní příklady osvědčených postupů. Tuto příručku doporučujeme tvůrcům politik, zúčastněným stranám a řídicím orgánům, zejména na regionální úrovni, a doufáme, že podnítí konkrétní opatření k dalšímu úspěšnému využívání strukturálních fondů na podporu politik vstřícných vůči MSP.

Antonio TAJANI místopředseda Evropské komise odpovědný za průmysl a podnikání

Johannes HAHN člen Evropské komise odpovědný za regionální politiku

LászlÓ ANDOR člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

6

7

Obsah Zkratky..................................................................8 Úvod........................................................................9 1. Politika soudržnosti EU: cíle a nástroje.............................................11 1.1 Rámec na období 2007–2013..... 11 1.2 Budoucí politika soudržnosti (2014–2020)......................................... 12 1.3 Nástroje politiky soudržnosti EU................................................................. 13 1.3.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR).......................................... 13 1.3.2 Evropský sociální fond (ESF).......... 14 1.3.3 Ostatní fondy.......................................... 15 1.3.4 Projekty zapojující zahraniční účastníky................................................... 16 2. Řízení a plánování strukturálních fondů..............................................................19 2.1 Jak jsou strukturální fondy řízeny?........................................................ 19 2.2 Jak se zapojit do plánování strukturálních fondů?......................... 21 2.2.1 Partnerský přístup............................... 21 2.2.2 Podílení se na stanovení priorit.... 21 2.2.3 Časový rámec........................................ 22 2.3 Praktické tipy pro optimální využívání strukturálních fondů pro politiku MSP a politiku podnikání.................................................. 22 2.3.1 Projektová žádost................................ 22 2.3.2 Jak je to s finančními prostředky................................................ 24 3. Plánování a vypracování žádosti..........25 3.1 Harmonogram....................................... 25 3.2 Informace................................................. 25 3.3 Praktické tipy.......................................... 26

4. P říklady osvědčených postupů..............27 4.1 Odborná příprava v oblasti podnikání: jak založit podnik.......... 27 4.1.1 REALIS, aktivní síť pro sociální inovace, podpora z EFRR.................. 27 4.1.2 ENTREDI – Entrepreneurial Diversity, podpora z INTERREG C....29 4.2 Poradenství a odborné vedení pro podnikatele a subjekty zakládající nové podniky.................. 32 4.2.1 Mechatronika pro MSP, podpora z INTERREG A...................... 32 4.3 Podpora převodu podniků z jedné generace na druhou.............. 37 4.3.1 Moderatoren zur Sicherung er Unternehmensnachfolge, podpora z ESF........................................ 37 4.4 Podpora podniků při konsolidaci, růstu, inovacích a internacionalizaci............................. 41 4.4.1 Programy podpory inovací („měkká opatření“) pro MSP v Dolním Rakousku, podpora z EFRR........................................................ 41 4.4.2 I2I, Innovation 2 Industrialisation for Advanced Micro&Nano Systems (Inovace 2, Industrializace pro pokročilé mikro- a nanosystémy), podpora z EFRR...................................... 46 4.4.3 Growth Forum (Fórum pro růst), podpora z ESF a EFRR....................... 48 Přílohy.................................................................53 Příloha 1: Užitečné odkazy / zdroje informací....53 Příloha 2: Řídicí orgány................................................ 55

8

Zkratky AER CIP CORDIS COSME EFRR EK EMFF EP ERF ESF EÚS EZFRV EU

Shromáždění evropských regionů Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) Evropský fond pro regionální rozvoj Evropská komise Evropský námořní a rybářský fond (2014–2020) Evropský parlament Evropský rybářský fond (2007–2013) Evropský sociální fond Evropská územní spolupráce Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropská unie, založena dne 1. listopadu 1993 dvanácti členskými státy. Jejich počet vzrostl během řady rozšíření na současných 27. EU-12 (1. listopad 1993 – 31. prosinec 1994): Belgie (BE), Řecko (EL), Lucembursko (LU), Dánsko (DK), Španělsko (ES), Nizozemsko (NL), Německo (DE), Francie (FR), Portugalsko (PT), Irsko (IE), Itálie (IT), Spojené království (UK) EU-15 (1. leden 1995 – 30. duben 2004): EU-12 + Rakousko (AT), Finsko (FI), Švédsko (SE) EU-25 (1. květen 2004 – 31. prosinec 2006): EU-15 + Polsko (PL), Česká republika (CZ), Kypr (CY), Lotyšsko (LV), Litva (LT), Slovinsko (SI), Estonsko (EE), Slovensko (SK), Maďarsko (HU), Malta (MT) EU-27 (od 1. ledna 2007): EU-25 + Bulharsko (BG), Rumunsko (RO) GŘ REGIO Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku GŘ EMPL Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování GŘ AGRI Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova GŘ MARE Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov HDP Hrubý domácí produkt HND Hrubý národní důchod IKT Informační a komunikační technologie INTERREG Iniciativa Společenství, jejímž cílem je podněcování meziregionální spolupráce v Evropské unii LEADER Leader je francouzská zkratka výrazu „Liaison Entre Actions de Développement de l‘Économie Rurale“, což znamená „vazby mezi opatřeními na rozvoj hospodářství venkova“ MSP Malé a střední podniky NRP Národní a regionální programy OP Operační program SSR Společný strategický rámec SZP Společná zemědělská politika VaV Výzkum a vývoj VaVaI Výzkum, vývoj a inovace 7. RP Sedmý rámcový program (2007–2013)

9

Úvod Podnětem pro vypracování této příručky bylo zjištění, že potenciální nositelé projektů v oblasti malých a středních podniků (dále jen „MSP“) a podnikání mají často útržkovité znalosti o možnostech financování, které mohou existovat v rámci strukturálních fondů. Strukturální fondy – dlouhodobí podporovatelé MSP – se nyní staly důležitým nástrojem při dosahování cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Prostřednictvím sdíleného řízení, a zejména zapojení regionálních zúčastněných stran do vypracovávání a provádění operačních programů, jsou strukturální fondy nejlépe přizpůsobeny místnímu kontextu, v němž se malé a střední podniky rozvíjejí. Programové období 2014–2020 se blíže zaměří na úlohu malých a středních podniků

a podnikání při oživení hospodářství a podpoře veřejného blahobytu. Zásadní význam má proto rozsáhlé šíření informací, aby bylo možno financovat regionální iniciativy zaměřené na podporu MSP a podnikání. To zase vytvoří prostředí, v němž mohou podnikatelé a rodinné podniky prosperovat a v němž je odměňována podnikavost. Tato příručka nejprve přezkoumá rámec politiky soudržnosti, její cíle a finanční nástroje. Poté se bude zabývat otázkou řízení fondů a nakonec poskytne praktická doporučení ohledně podávání žádostí o financování. Je v ní představena řada osvědčených postupů a uvedeny názorné příklady toho, čeho lze prostřednictvím financování ze strukturálních fondů dosáhnout v oblasti režimů podpory MSP a podnikání.

10

11

Politika soudržnosti EU: cíle a nástroje Politika soudržnosti nebo regionální politika EU je v prvé řadě investiční politikou, která je zaměřena na zmenšování hospodářských, sociálních a územních rozdílů mezi jednotlivými regiony v Evropě. Její rozpočet je druhý největší po rozpočtu společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) a přímo se zaměřuje na projekty na místě. Politika podporuje vytváření pracovních příležitostí, konkurenceschopnost, hospodářský růst, lepší kvalitu života a udržitelný rozvoj. Tyto investice podporují provádění strategie Evropa 2020. Podpora zakládání a růstu podniků představuje hlavní způsob, jak politika soudržnosti pomáhá podporovat regionální ekonomiky.

1.1 Rámec na období 2007–2013 Ačkoli se stávající období financování chýlí ke konci, stále je ještě možné financovat politiku MSP a politiku podnikání v tomto rámci. MSP, páteř evropského hospodářství, stojí ve středu regionální politiky, která podporuje projekty v široké škále oblastí od výzkumu po energetiku a podporu podniků.

Politika soudržnosti je založena na třech cílech: Konvergence – solidarita s méně rozvinutými regiony Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – zlepšení konkurenceschopnosti a zvýšení přitažlivosti regionů pro podniky a investory Evropská územní spolupráce – podněcování přeshraniční spolupráce V rámci cíle Konvergence je financováno 99 regionů. Jedná se o regiony s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru EU a rovněž o regiony, které před rozšířením v roce 2004 a 2007 této prahové hodnoty nedosahovaly. Posledně uvedené regiony budou do roku 2013 dostávat „postupně ukončovanou“ podporu. Zbývajících 172 regionů je způsobilých pro financování v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Regiony, na něž se kdysi vztahovala konvergenční kritéria, nyní však překračují 75% prahovou hodnotu i v rámci EU-15, dostávají dodatečnou „postupně zaváděnou“ podporu1. Cíl Evropská územní spolupráce (EÚS) se týká všech regionů.

1. Podrobnější informace o jednotlivých kategoriích regionů viz mapa: ec.europa.eu/regional_policy/atlas2007/index_cs.htm

12

1.2 Budoucí politika soudržnosti (2014–2020) Politika soudržnosti pro období 2014–20202 soustředí financování na menší počet priorit v souladu se strategií Evropa 2020, zaměří se více na výsledky a zvýší využívání předběžných podmínek. MSP jsou na předním místě programu pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Společný strategický rámec (dále jen „SSR“) stanoví klíčové akce, které se zabývají prioritami EU, poskytuje vodítko pro programování vztahující se na všechny fondy3 a podporuje lepší koordinaci různých strukturálních nástrojů EU. Strategie Evropa 2020 stanoví cíle Evropy v období od roku 2010 do roku 2020 k dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

Evropa 2020: přehled HLAVNÍ CÍLE - Zvýšit zaměstnanost u osob ve věku 20 až 64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %. - Dosáhnout cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP, zejména zlepšováním podmínek pro investice soukromého sektoru do výzkumu a vývoje, a vytvořit nový ukazatel pro sledování inovací. - Snížit emise skleníkových plynů oproti úrovním roku 1990 nejméně o 20 % nebo, pokud budou podmínky příznivé, o 30 %; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. - Snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí. INTELIGENTNÍ RŮST

UDRŽITELNÝ RŮST

RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ

INOVACE Stěžejní iniciativa EU ,,Inovace v Unii“ – zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se posílil inovativní řetězec a zvýšil objem investic v celé Unii.

KLIMA, ENERGIE A MOBILITA Stěžejní iniciativa EU ,,Evropa účinněji využívající zdroje“ – podpora oddělování hospodářského růstu od využívání zdrojů, a to pomocí snížení uhlíku v naší ekonomice, většího yužívání obnovitelných zdrojů energie, modernizace dopravního odvětví a podporyenergetické účinnosti.

ZAMĚSTNANOST A DOVEDNOSTI Stěžejní iniciativa EU ,,Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“ – modernizace racovních trhů prostřednictvím usnadnění mobility pracovních sil a rozvoj dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání nabídky poptávky na trhu práce.

KONKURENCESCHOPNOST Stěžejní iniciativa EU ,,Průmyslová politika pro éru globalizace“ – zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, a podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové DIGITÁLNÍ SPOLEČNOST základny, která by byla v celosvětovém Stěžejní iniciativa EU ,,Digitální agenda měřítku onkurenceschopná. pro Evropu“ – urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití výhod jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky.

BOJ PROTI CHUDOBĚ Stěžejní inciativa EU ,,Evropská platforma pro boj proti chudobě“ – posílení sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti.

VZDĚLÁVÁNÍ Stěžejní iniciativa ,,Mládež v pohybu“ – zlepšení výsledků vzdělávacích systémů a zlepšení mezinárodní atraktivity evropských ysokoškolských institucí.

Je důležité, aby iniciátoři projektů v žádosti odkazovali na širší cíle strategie Evropa 2020 v zájmu zajištění optimálního souladu.

Regiony budou zařazeny do tří kategorií podle jejich HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27: méně rozvinuté regiony s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru, přechodové regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru a více rozvinuté regiony s HDP na obyvatele vyšším než 90 % průměru.

Zásada partnerství a kodex chování – navrhuje se vytvoření „evropského kodexu chování“. Ten stanoví cíle a kritéria na podporu provádění dohod o partnerství a k snazšímu sdílení informací, zkušeností, výsledků a osvědčených postupů mezi členskými státy.

2. Legislativní návrhy týkající se politiky soudržnosti EU pro období 2014–2020: ec.europa.eu/regional_policy/what/future/proposals_2014_2020_cs.cfm 3. Tzv. fondy SSR jsou Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a budoucí Evropský námořní a rybářský fond (EMFF).

13

Soubor 11 tematických cílů, které se mají přeměnit na klíčové akce pro jednotlivé fondy, obsahuje zvláštní linii týkající se konkurenceschopnosti MSP. Prvky týkající se MSP nebo podnikání může mít většina ostatních tematických cílů: přechod na nízkouhlíkové hospodářství lze například využít k financování projektů, které mají zvýšit energetickou účinnost nebo stimulovat využívání energie z obnovitelných zdrojů v MSP. Tematické cíle dále zahrnují výzkum a inovace, informační a komunikační technologie (IKT) a vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení, přičemž všechny tyto cíle jsou důležité pro politiky zaměřené na MSP a podnikání. Všechny členské státy vypracují smlouvy o partnerství (jednu pro každou zemi). Tuto smlouvu bude třeba vypracovat ve spolupráci s regionálními orgány a projednat s Evropskou komisí (EK). Smlouva stanoví závazky partnerů na vnitrostátní a regionální úrovni a EK. Tyto závazky budou spojeny s cíli strategie Evropa 2020 i národními programy reforem. Smlouvy o partnerství budou zahrnovat strategii integrovaného územního rozvoje, která bude podporována všemi fondy SSR, seznam všech operačních programů, cíle založené na ukazatelích, strategické investice a podmínky a rovněž závazky týkající se podávání zpráv. Smlouvy o partnerství mimoto stanoví struktury pro koordinaci, využívají doplňkovost mezi fondy SSR a různými jinými nástroji EU (tj. nástroj pro propojení Evropy, COSME, Horizont 2020 nebo jiné programy …) a zabraňují zdvojování úsilí. Partneři budou členy monitorovacích výborů pro jednotlivé programy. Integrované programování je zdokonaleno zavedením společných pravidel způsobilosti a finančních pravidel a programů financovaných z více fondů s EFRR, ESF a Fondem soudržnosti jako alternativou. Provádění strategií místního rozvoje ze strany místních skupin za účasti místních orgánů, nevládních organizací a hospodářských a sociálních partnerů usnadní rovněž integrovaný přístup k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit vycházející z přístupu LEADER v oblasti rozvoje venkova.

Jako účinnější alternativa tradičních grantů nebo jako jejich doplněk budou v rostoucí míře využívány finanční nástroje. Je-li to schůdné, mohou být finanční nástroje použity u celé škály politických cílů vyjádřených v programech k poskytnutí nástrojů v projektech, které prokazují náležitou schopnost splacení v případě nedostatků trhu. Členské státy a řídicí orgány je mohou využít jako nástroje upravené na míru nebo jako základ předem stanovených modelů vnitrostátních nebo regionálních nástrojů, které umožňují účinné zavedení operací v souladu s běžnými podmínkami navrhovanými Komisí. Řídicí orgány mohou k finančním nástrojům vytvořeným na úrovni EU přispět zdroji, které budou vyčleněny na investice v souladu s dotyčnými programy.

1.3 Nástroje politiky soudržnosti EU Regionální politika EU je financována ze tří hlavních fondů, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), z Evropského sociálního fondu (ESF), na něž se společně odkazuje jako na „strukturální fondy“, a z Fondu soudržnosti (FS). Tyto fondy jsou založeny na zásadách spolufinancování a sdíleného řízení. Finanční podpora EU je vždy doplněna vnitrostátním veřejným nebo soukromým financováním. V závislosti na řadě sociálně-ekonomických faktorů může být míra spolufinancování v rozmezí od 50 % do 85 % celkových nákladů zásahů. Pokyny k opatřením EFRR a ESF jsou navrženy na evropské úrovni, zatímco provádění na místě v každém členském státě řídí příslušné vnitrostátní nebo regionální orgány. 1.3.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) EFRR podporuje rozvoj a strukturální změny regionálních ekonomik, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí. Finanční prostředky mohou být přiděleny jako granty nebo jako finanční nástroje. Rozpočet na stávající období 2007–2013 činí 201 miliard EUR z celkového rozpočtu ve výši 347 miliard EUR, což představuje 58 % celkových finančních prostředků ve strukturálních fondech. Fond řídí Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO).

14

V novém programovém období 2014–2020 přispívá EFRR ke všem tematickým cílům, přičemž stanoví řadu investičních priorit4. V rámci politiky MSP a politiky podnikání mají obzvláštní význam tyto tematické cíle: • cíl č. 1: posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací • cíl č. 2: zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, využití a kvality informačních a komunikačních technologií (IKT)

prostřednictvím inteligentní specializace, technický a aplikovaný výzkum, pilotní linky, opatření k včasnému ověřování produktů, schopnost vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií, šíření technologií pro všeobecné použití • Vyvíjení produktů a služeb v oblasti IKT, elektronický obchod, aplikace v oblasti IKT pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví

• cíl č. 8: podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil

• Podnikavost, hospodářské využívání nových myšlenek a zakládání nových podniků; nové obchodní modely pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu

• cíl č. 9: podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě.

• Energetickou účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů v MSP

Podpora z EFRR5 zahrnuje zejména:

• Rozvoj podnikatelských inkubátorů a investiční podporu samostatně výdělečné činnosti a zakládání podniků

• cíl č. 3: zvyšování konkurenceschopnosti MSP

• produktivní investice, které přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst, prostřednictvím přímé podpory investic do malých a středních podniků (MSP); • rozvoj vnitřního potenciálu prostřednictvím opatření k podpoře regionálního a místního rozvoje a výzkumu a inovací. EFRR však NEPODPORUJE vyřazování jaderných elektráren z provozu, snižování emisí skleníkových plynů v zařízeních spadajících do působnosti směrnice 2003/87/ES, výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh a podniky v nesnázích podle definice v pravidlech státní podpory Unie. Dalším hlavním znakem právních předpisů je rostoucí význam finančních nástrojů. Finančními nástroji mohou být půjčky, záruky atd. Co konkrétně lze financovat z EFRR? • Výzkumnou a inovační infrastrukturu, rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací, podnikové investice do výzkumu a inovací, vývoj produktů a služeb, přenos technologií, sociální inovace a aplikace veřejných služeb, stimulaci poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací

• Podporu materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit; podporu sociálních podniků Pokud jde o příklady projektů financovaných z EFRR, viz databáze GŘ REGIO obsahující příslušné projekty6. Výběr projektů je uveden rovněž v kapitole 4. 1.3.2 Evropský sociální fond (ESF) Cílem Evropského sociálního fondu (ESF) je snižovat rozdíly mezi členskými státy a regiony v EU, pokud jde o bohatství a životní úroveň. ESF má podporovat zaměstnanost v EU a pomáhá členským státům lépe připravit pracovní síly a podniky v Evropě na čelení novým, globálním problémům. Rozpočet ESF ve stávajícím období (2007– 2013) činí 76 miliard EUR, tj. 22 % celkových strukturálních fondů. ESF řídí Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL). ESF podporuje návrhy produktivnější organizace práce a rovněž strategie celoživotního učení. Fond prosazuje také přístup k zaměstnání

4. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost, KOM(2011) 614 v konečném znění, kapitola I článek 5. 5. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost, KOM(2011) 614 v konečném znění, kapitola I článek 3. 6. ec.europa.eu/regional_policy/projects/stories/index_cs.cfm

15

pro osoby hledající zaměstnání, nezaměstnané osoby, ženy a migranty, a napomáhá tudíž sociálnímu začleňování znevýhodněných osob a boji proti diskriminaci na trhu práce. Usiluje o posílení lidského kapitálu reformou vzdělávacích systémů a vytvořením sítě vzdělávacích zařízení. ESF může být vyžíván všemi regiony, avšak největší alokace je určena pro nejméně rozvinuté regiony. V novém programovém období 2014–2020 bude ESF zaměřen na čtyři tematické cíle7, přičemž první tři jsou přímo spojeny s politikou MSP a politikou podnikání: • cíl č. 8: podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovníků • cíl č. 9: podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě • cíl č. 10: investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení • cíl č. 11: posilování institucionální kapacity a výkonné veřejné správy. Má dojít k posílení partnerství a sociální partneři a nevládní organizace budou vybízeni, aby se podíleli na investicích ESF. Vyšší míra spolufinancování u specifických prioritních os bude mimoto podporovat sociální inovace a nadnárodní spolupráci. Stejně jako u EFRR se významně zvýší využívání finančních nástrojů. o financuje ESF? C • Místní iniciativy na podporu zaměstnanosti, mobilitu pracovníků; trvalé začlenění mladých lidí, podnikání a zakládání podniků (granty, půjčky...); rovnost žen a mužů; pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám, nadnárodní mobilitu pracovníků (odborná příprava v zahraničí) • Omezování předčasného ukončování školní docházky a podporu rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání; kvalitu, účinnost a otevřenost vzdělávání; celoživotní učení

• Začleňování a boj proti diskriminaci; sociální ekonomiku a sociální podniky; strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit • Vytváření kapacit v případě zúčastněných stran, které provádějí politiky zaměstnanosti a vzdělávání a sociální politiky 1.3.3 Ostatní fondy • Fond soudržnosti je vyhrazen pro členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU. Ve stávajícím období je způsobilých všech 12 nových členských států a Portugalsko a Řecko (Španělsko je postupně vyřazováno). Fond soudržnosti je rozdělován na centrální úrovni a řízen na úrovni členských států. Jeho rozpočet činí 70 miliard EUR. Fond financuje transevropské dopravní sítě a rovněž projekty v oblasti životního prostředí, energetiky a dopravy (energetická účinnost, využívání energie z obnovitelných zdrojů, rozvoj železniční dopravy, podpora intermodality, posílení veřejné dopravy atd.). Tento fond má pro politiku podnikání a politiku MSP menší význam, jelikož financuje především infrastrukturu. Ačkoli níže uvedené dva fondy nejsou součástí politiky soudržnosti, patří k tzv. „fondům SSR”8 a mohou subjektům připravujícím projekty v oblasti MSP a podnikání ve venkovských a přímořských regionech nabízet zajímavé příležitosti: • Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) financuje programy členských států v oblasti rozvoje venkova. Má strukturu složenou ze 4 os: – zlepšení konkurenceschopnosti zemědělského a lesnického odvětví – ochrana životního prostředí a krajiny – vyšší kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova – LEADER, metodika zavádějící možnosti financování místních přístupů k rozvoji venkova.

7. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu, KOM(2011) 607 v konečném znění/2. 8. Viz oddíl 1.2. „Budoucí programové období (2014–2020)“.

16

Podpora z EZFRV v programovém období 2007– 2013 činí celkem 96,2 miliardy EUR. Fond řídí Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI). EZFRV nabízí podnikatelům a podnikům v oblastech, v nichž tento fond působí, širokou škálu možností financování. To zahrnuje opatření k řešení problémů spojených se strukturálními změnami a vyšší konkurencí na globalizovaných trzích s potravinami, zachováním biologické rozmanitosti a cenné krajiny, udržitelným hospodařením s vodou, zmírňováním změny klimatu a obnovitelnou energií, investicemi a inovacemi ve venkovském hospodářství a venkovských komunitách. V novém programovém období 2014–2020 obsahuje nařízení9 pravidla týkající se vypracování, schvalování a revize programů, která do značné míry odpovídají stávajícím pravidlům, a otevírá možnost podprogramů (např. mladí zemědělci, malí zemědělci, horské oblasti, krátké dodavatelské řetězce), jež mají prospěch z vyšší intenzity podpory. Inspirujte se! Širokou škálu projektů v rámci rozvoje venkova představuje databáze Evropské sítě pro rozvoj venkova týkající se této oblasti10. • Evropský rybářský fond (ERF)11 má podporovat společnou rybářskou politiku. Fond stanoví 5 priorit: – přizpůsobení rybářského loďstva EU – akvakultura, vnitrozemský rybolov, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh – opatření společného zájmu – udržitelný rozvoj rybolovných oblastí – technická pomoc. ERF má na období 2007–2013 rozpočet ve výši 4,3 miliardy EUR. Fond řídí Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE).

Financování je dostupné pro všechna odvětví. Zvláštní pozornost je věnována rybářským společenstvím, jichž se nejvíce dotýkají nedávné změny v odvětví, a to prostřednictvím podpory pro diverzifikaci a posílení hospodářského rozvoje. V novém programovém období 2014–2020 navrhla Komise vytvoření nového fondu, který nahradí stávající ERF: Evropský námořní a rybářský fond (EMFF)12. Pro MSP a podnikatele působící v této oblasti mohou být obzvláště zajímavé tyto priority: zajištění ziskovosti rybolovu, podpora drobného rybolovu, rozvoj udržitelné akvakultury, zlepšení vědeckých poznatků. 1.3.4 Projekty zapojující zahraniční účastníky 1.3.4.1 Evropská územní spolupráce Cíl Evropská územní spolupráce (EÚS) má odstranit fyzické, administrativní a regulační překážky soudržnosti a rovněž zmírňovat „hraniční efekt“ mezi územími a regiony s cílem umožnit jim řešit společně stejné problémy. Cíl Evropská územní spolupráce je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Jeho celkový rozpočet v současnosti činí 8,7 miliardy EUR; tj. 2,5 % celkového rozpočtu. V novém programovém období 2014–2020 byla úloha Evropské územní spolupráce uznána a blíže vymezena ve zvláštním nařízení13. V rámci EÚS existují tři oblasti: • Přeshraniční spolupráce (INTERREG A) je přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného regionálního rozvoje. INTERREG A je z hlediska rozpočtu a počtu programů zdaleka největší oblastí. INTERREG IVA má 52 operačních programů, z nichž každý pokrývá část pohraniční oblasti mezi členskými státy EU. Organizace nebo orgán se může programu INTERREG IVA účastnit pouze tehdy, nachází-li se ve způsobilé oblasti tohoto programu.

9. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), KOM(2011) 0627 v konečném znění. 10. enrd.ec.europa.eu/policy-in-action/rdp_view/en/view_projects_en.cfm 11. Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu. 12. Návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice KOM(2011) 425. 13. Legislativní návrhy týkající se politiky soudržnosti EU pro období 2014–2020: ec.europa.eu/regional_policy/what/future/proposals_2014_2020_cs.cfm

17

Jak se MSP podílejí na přeshraničních projektech? INTERREG A podporuje vytváření přeshraničních klastrů, jako je například Biovalley14, třístranný klastr v oblasti věd o živé přírodě, jenž je spolufinancován z programu Horní Rýn, který spojuje 600 společností. Podporuje výzkum a vývoj (VaV), jako například projekt interdisciplinárního výzkumu a přenosu TKV FO15 spolufinancovaný z programu Deutschland – Nederland, a rovněž vytváření nových činností a zachování silné průmyslové struktury MSP prostřednictvím projektu Benefits16 spolufinancovaného z programu France (Channel) – England. • Nadnárodní spolupráce (INTERREG B) zahrnuje nesousedící regiony z různých zemí, které spolupracují, jelikož mají společné nebo srovnatelné problémy. INTERREG IVB je rozdělen na třináct různých operačních programů (OP). Každý OP je řízen sekretariátem a pokrývá určitou část území EU. INTERREG IVB se mohou účastnit všechny členské státy, avšak pouze tehdy, pokud se daná organizace nebo orgán nachází ve způsobilé oblasti některého z programů. Jaký to má význam pro MSP a potenciální podnikatele? INTERREG B usnadňuje inovace a podnikání v jihovýchodní Evropě, a to podporou dovedností v oblasti hodnocení výzkumu, technologií a inovací prostřednictvím projektu Eval-Inno17. Prostřednictvím projektu CREA NET 2.018, který je spolufinancován z programu Jihozápadní Evropa, podporuje i-labs a podnikatelskou tvořivost obecně.

• Meziregionální spolupráce (INTERREG C) byla navržena s cílem posílit účinnost politik a nástrojů v oblasti regionálního rozvoje prostřednictvím rozsáhlé výměny informací a sdílení zkušeností (sítě). Ačkoli se z hlediska rozpočtu jedná o nejmenší program, zahrnuje všechny regiony v EU. Jak sdílení osvědčených postupů zlepšuje podnikatelské prostředí? INTERREG C umožňuje sdílet ověřené zkušenosti, jako je vzdělávání učitelů v oblasti podnikání v Östergötlandu Framtidsfron-Future Seeds19, v celé Evropě prostřednictvím projektu YES pro mladé podnikatele. Podporuje rovněž přenos úspěšných iniciativ v oblasti podpory podniků, jako je model 4+120, který vytvořilo centrum pro zakládání podniků Kompass ve Frankfurtu a který byl přenesen v rámci projektu ENTREDI. 1.3.4.2 Nadnárodní spolupráce v rámci OP Meziregionální spolupráce může být zahrnuta rovněž do operačních programů ESF a EFRR, a to buď s využitím horizontálního přístupu (který umožňuje meziregionální spolupráci ve všech oblastech, jichž se OP týkají), nebo prostřednictvím specifické prioritní osy (umožňující meziregionální spolupráci v jedné konkrétní oblasti). Zahrnutí meziregionální spolupráce do OP zajišťuje větší flexibilitu, jelikož nositelé projektů nemusí čekat na zveřejnění výzvy INTERREG k podávání žádostí a při výběru svých partnerů mají větší prostor pro manévrování. Výměna zkušeností iniciovaná v rámci INTERREG C má být přenesena zejména do operačních programů na základě cíle Investice pro růst a zaměstnanost21.

14. www.biovalley.com/ 15. www.hs-niederrhein.de/forschung/highlights/tkvfo/ 16. interreg4a-manche.eu/index.php?option=com_sobi2&sobi2Task=sobi2Details&catid=3&sobi2Id=3095&Itemid=&lang=en 17. www.eval-inno.eu/ 18. www.creabusinessidea.com/ 19. www.framtidsfron.se/ 20. www.em3supportforbusiness.org.uk/the-4-1-model/ 21. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, a o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, KOM(2011) 0615 v konečném znění, hlava I Programy, kapitola Obecná ustanovení o fondech SSR, článek 87.

18

Jaký druh meziregionálních projektů lze začlenit do OP? Region Limousin (F) zahrnul do svého OP pět strategických priorit, přičemž pátou prioritou je usnadnění partnerství v rámci meziregionální a mezinárodní spolupráce22. Region zaměřil své úsilí na využití výsledků, sdílení zkušeností, rozvoj stávajících mezinárodních sítí a kontinuitu opatření, která byla provedena s cílem podnítit šíření a přejímání osvědčených postupů. V tomto rámci je příkladem meziregionální spolupráce zahájené v rámci projektu INTERREG C projekt RUR@CT23, který je zaměřen na sdílení osvědčených postupů a v současnosti je financován z EFRR na základě regionálního OP pro přenos těchto úspěšných iniciativ. Přenesené osvědčené postupy se objevují v široké škále projektů rozvoje venkova, včetně podpory pro zakládání a převod podniků, jak je tomu v případě iniciativy Objectif Création24.

22. Operační program Limousin je k dispozici ve francouzštině na adrese: www.europeenlimousin.fr/upload/documentation/fichiers/po2011.pdf, shrnutí je k dispozici na adrese: ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_PAY=FR&gv_reg=ALL&gv_PGM=1122&gv_defL=7&LAN=7 23. www.ruract.eu 24. www.region-limousin.fr/Objectif-Creation, 321

19

Řízení a plánování strukturálních fondů 2.1 Jak jsou strukturální fondy řízeny?

rozmezí od 50 % do 85 % celkových nákladů zásahů.

Zatímco pokyny k opatřením ESF jsou navrženy na evropské úrovni, provádění na místě v každém členském státě řídí příslušné vnitrostátní nebo regionální orgány. Tyto orgány připravují OP a vybírají a sledují projekty. Decentralizované řízení strukturálních fondů znamená, že tyto jsou k dispozici ve všech členských státech a regionech a že projekty nejsou financovány přímo z Bruselu. Finanční prostředky jsou spravovány na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni. Žádosti by proto neměly být zasílány EK, nýbrž řídicímu orgánu EFRR nebo ESF ve vašem regionu nebo zemi.

Členské státy nebo regiony určí pro každý OP řídicí orgán, certifikační orgán a funkčně nezávislý auditní orgán.

Dalším rozhodujícím aspektem financování politiky soudržnosti je skutečnost, že finanční podpora EU je vždy doplněna vnitrostátním veřejným nebo soukromým financováním. Zásah na úrovni EU je spojen se situací na místě. V závislosti na řadě sociálně-ekonomických faktorů může být míra spolufinancování v

Operační programy (OP)25 jsou víceleté programy, které jsou schváleny na vnitrostátní nebo regionální úrovni a poté projednány s Evropskou komisí. Tyto programy stanoví priority financování pro konkrétní oblast politiky nebo region a výši finančních prostředků z různých nástrojů financování, která bude poskytnuta. OP jsou buď tematické, nebo regionální a provádí je široká škála organizací z veřejného i soukromého sektoru. K těmto organizacím patří celostátní, regionální a místní orgány, instituce vzdělávání a odborné přípravy, nevládní organizace a dobrovolný sektor, různé organizace zastupující podniky, jako jsou rozličné komory (obchodní komory, živnostenské komory atd.), a rovněž sociální partneři, například odborové svazy a rady zaměstnanců, odvětvová a profesní sdružení.

25. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, a o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, KOM(2011) 0615 v konečném znění, hlava I Programy, kapitola Obecná ustanovení o fondech SSR, článek 87.

20

Řídicí orgán je útvar, který přebírá celkovou odpovědnost za určitý OP. Řídicí orgány jsou organizovány na celostátní, regionální nebo místní úrovni a mohou jimi být orgány veřejné moci nebo veřejné/soukromé subjekty. Tyto orgány odpovídají za účinné a efektivní provádění fondů, což znamená řadu funkcí spojených s řízením a monitorováním programů, finančním řízením a kontrolami a rovněž výběrem projektů. Řídicí orgány podporuje jeden či více zprostředkujících subjektů. Společně s členskými státy odpovídají řídicí orgány za zajištění toho, aby jejich komunikační strategie byla prováděna způsobem, který oslovuje všechny občany. Řídicí orgány fungují jako kontaktní místo pro Evropskou komisi, certifikační a auditní orgány a rovněž pro nositele projektů nebo potenciální příjemce. Certifikační a auditní orgány mimoto zaručují správnost účetnictví, dodržování použitelných pravidel Unie a vnitrostátních pravidel a rovněž kontrolu systémů řízení26. Žádosti o investice z ESF a EFRR jsou obvykle podávány v reakci na časově omezené výzvy k předkládání návrhů, které vydávají řídicí orgány. Využívání výzev je v Evropě rozšířeno v různé míře a někdy je možné předložit projekt rovněž v rámci probíhajících programů. Příjemci navrhují jednotlivé projekty, žádají o finanční prostředky a v případě, že jsou poskytnuty, provádějí projekt a podávají řídicímu orgánu zprávy o pokroku. Příklad výzvy k předkládání návrhů v rámci EFRR „Výzva týkající se priority 2 Stimulace rozvoje podniků usiluje o žádosti podané organizacemi, které se zaměřují na poskytování podpory malým a středním podnikům v oblasti West Midlands s cílem podporovat podniky a stimulovat růst. Vybízí se k předkládání návrhů žádostí týkajících se zcela nových projektů a prodloužení nebo rozšíření stávajících projektů v rámci priority 2 EFRR West

Midlands.“ West Midlands, výzva zveřejněna dne 3. října 2012 www.communities.gov. uk/regeneration/regenerationfunding/ europeanregionaldevelopment/ westmidlands/applyingfunding/ callsforproposals/ Příklady výzev k předkládání návrhů v rámci ESF Spolková země Bádensko – Württembersko systematicky využívá ESF k podpoře zakládání podniků a jejich převodu. Rozhodujícím prvkem úspěchu podniku je příprava na zahájení činnosti a individuální podpora fáze růstu. Pozornost se proto zaměřuje na zvyšování informovanosti, odbornou přípravu a poradenství poskytované osobám, které zakládají nebo přebírají určitý podnik. Mezi rokem 2007 a 2012 byla zveřejněna řada výzev k předkládání návrhů s cílem • podporovat podnikatelského ducha ve školách a na univerzitách v jednotlivých regionech • napomáhat při zakládání podniků na základě znalostí, a to pomocí poradenství a technické podpory poskytované univerzitními inkubátory • podporovat převody podniků prostřednictvím zprostředkovatelů • poskytovat vzdělávací kurzy pro subjekty zakládající nové podniky nebo přebírající stávající podniky • podporovat zvláštní cílové skupiny, např. ženy-podnikatelky nebo podnikatele pocházející z rodin migrantů • podporovat malé podniky, které využívají mikrofinancování, prostřednictvím zvláštního poradenství týkajícího se financování zakládání podniků • poskytovat poradenství týkající se zakládání podniků prostřednictvím poukázek na poradenské služby. Jednotlivé výzvy a balíčky žádostí jsou k dispozici na adrese: www.esf-bw.de/esf/ index.php?id=66

26. Fondy SSR, KOM(2011) 0615 v konečném znění, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost, KOM(2011) 614 v konečném znění, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ESF, KOM(2011) 0607 v konečném znění.

21

Poznejte svůj řídicí orgán! Řídicí orgán představuje referenční místo poskytující aktuální informace specifické pro daný region, které se týkají toho, jak přesně podat žádost o financování ve vašem regionu. Postupy podávání žádostí se mezi jednotlivými zeměmi a dokonce mezi jednotlivými regiony v téže zemi liší. Na svůj řídicí orgán se obraťte nejen proto, abyste zjistili priority stanovené v operačních programech, nýbrž rovněž proto, abyste se dověděli o otevřených výzvách a postupech podávání žádostí. K vyhledání kontaktních údajů svého řídicího orgánu si prostudujte oddíl Podpora ve vaší zemi27 na internetových stránkách GŘ EMPL nebo oddíl Ve vaší zemi28 na internetových stránkách GŘ REGIO. Pokud váš projekt spadá do oblasti působnosti podpory z ERF/EMFF, můžete více informací získat u svých vnitrostátních orgánů pro rybolov29. Jestliže chcete získat více informací ohledně toho, jak financovat iniciativu na podporu podnikatelů a MSP z EZFRV, obraťte se na své ministerstvo zemědělství30.

2.2 Jak se zapojit do plánování strukturálních fondů? 2.2.1 Partnerský přístup Partnerský přístup31 znamená, že se na vypracovávání a provádění politik podílejí místní a regionální samosprávy a příslušní aktéři, například komory. Tato víceúrovňová správa zajišťuje větší odpovědnost a využívá zkušenosti a know-how zúčastněných stran. Pokud jde o vypracování politik, tento přístup, který ještě více vyzdvihuje důležitost obohacení dialogu o vlastní připomínky a nápady, nejlépe dokládají smlouvy o partnerství. Partneři podílející se na vypracovávání smluv o partnerství a zpráv o pokroku se budou podílet rovněž na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení programů.

Příkladem partnerského přístupu v praxi je sdílené řízení strukturálních fondů a také společné postupy monitorování a hodnocení. Řídicí orgán musí schválit složení monitorovacího výboru a sám je v tomto výboru zastoupen společně se zprostředkujícím subjektem a partnery. Monitorovacímu výboru předsedá buď členský stát, nebo řídicí orgán. Monitorovací výbor představuje další konkrétní příklad partnerského přístupu. Jeho úlohou je sledovat programy s cílem ověřit provádění a pokrok při plnění cílů programu. Členy monitorovacího výboru jsou rovněž výše uvedení partneři. Evropský kodex chování stanoví cíle a kritéria pro podporu provádění dohod o partnerství a k snazšímu sdílení informací, zkušeností, výsledků a osvědčených postupů mezi členskými státy. 2.2.2 Podílení se na stanovení priorit Předpokládané tematické zaměření v období 2014–2020 uloží všem regionům povinnost využívat strukturální fondy pro projekty týkající se MSP a podnikání. Více rozvinuté regiony, přechodové regiony a rovněž méně rozvinuté regiony budou muset přidělit minimální podíly financování z EFRR na výzkum a inovace, konkurenceschopnost MSP a přechod na nízkouhlíkové hospodářství, a to v rozmezí od 50 % (v případě méně rozvinutých regionů) do 80 % (v případě více rozvinutých a přechodových regionů). Toto představuje pro MSP skutečnou příležitost. Aby však bylo zajištěno, že obecný rámec umožňuje tvorbu politik uzpůsobených na míru, je vhodná účast v počátečních fázích vypracovávání OP. Základ OP bude tvořit smlouva o partnerství uzavřená mezi členskými státy a Evropskou komisí. Ve smlouvách o partnerství bude třeba zmínit rovněž tematické priority a velké projekty. Proto je důležité být aktivní a zapojit se do vypracovávání smluv o partnerství hned teď. Ačkoli Evropská komise doporučuje „organizovat partnerství“ s řadou zúčastněných stran, skutečná míra účasti regionálních

27. ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=45&langId=cs 28. ec.europa.eu/regional_policy/manage/authority/authority_cs.cfm 29. Seznam vnitrostátních orgánů pro rybolov: ec.europa.eu/fisheries/cfp/eff/apply_for_funding/national_authorities.pdf 30. Odkazy na ministerstva zemědělství jednotlivých členských států, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí: http://ec.europa.eu/agriculture/links-to-ministries/index_en.htm 31. Návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, KOM(2011) 615 v konečném znění/2 , část dvě hlava I článek 5 „Partnerství a víceúrovňová správa“.

22

účastníků bude velmi záviset na způsobu, jakým členské státy tento proces zorganizují. Podmínkou smluv o partnerství bude existence strategie, ať už v oblasti VaV a inovací nebo podnikání32. Aby bylo zajištěno, že pro MSP je vyčleněna přiměřená výše finančních prostředků, je důležité zapojit se do vypracovávání těchto strategií. Před vypracováním smluv o partnerství provedou členské státy a regiony územní analýzu, aby posoudily účinnost politik, posoudily potřeby, přednosti a nedostatky. To bude představovat základ pro vypracování smluv o partnerství. Zajistěte, aby byl váš hlas slyšet! - Podělte se o své zkušenosti s podporou MSP a podnikání, v této fázi jsou velmi vítány údaje a postřehy z praxe, které zajistí větší soulad mezi operačními programy a místními potřebami. - Podílejte se na přípravě smluv o partnerství, aby bylo zajištěno, že politika MSP a politika podnikání patří k prvořadým prioritám a jsou náležitě financovány. - OP bude obsahovat konkrétní prvky (ukazatele, vyčíslené cíle...) – přispějte i vy! Operační programy „by měly stanovit prioritní osy podle tematických cílů, vypracovat ucelenou intervenční logiku, aby mohly řešit zjištěné rozvojové potřeby a stanovit rámec pro hodnocení výkonnosti. Měly by rovněž obsahovat další prvky nutné pro podporu účinného a efektivního provádění těchto fondů“. Jinými slovy, cíle, ukazatele, očekávané výstupy a hospodářské, sociální a územní dopady bude nutno stanovit již v OP, aby bylo zajištěno, že projekty zaměřené na MSP a podnikání zapadají do daného rámce a mohou být financovány ze strukturálních fondů.

Potřebujete informace o smlouvách o partnerství? Jestliže se chcete dovědět více o přípravě smlouvy o partnerství a o OP ve vaší zemi nebo regionu a o možnostech, jak se zapojit do vypracování, obraťte se na svůj řídicí orgán! To představuje optimální způsob přípravy na další postup při provádění účinné politiky podnikání a politiky MSP s podporou ze strukturálních fondů. 2.2.3 Časový rámec Konzultace při přípravě smluv o partnerství (které stanoví výši finančních prostředků, jež obdrží jednotlivé priority) již byly zahájeny. Dosud je však možné poskytnout informace (např. statistické údaje). Obraťte se proto na svou podnikatelskou organizaci na regionální úrovni nebo na svůj řídicí orgán. Dohoda o Partnerstí musí být předložena do 4 měsíců po schválení legislativy pro příští programové období 2014-2020. Co se týče operačních programů, ty je nutno předložit během 3 měsíců po předložení Dohody. Co se týká operačních programů, ty by měly být vypracovány do června-července 2013. V případě OP, jež se zabývají konkrétnějšími projekty, to závisí na ukazatelích, které vyberete a které budou určovat, jaký druh projektů přijímáte. I zde je třeba se obrátit na podnikatelské organizace na regionální úrovni nebo na příslušný řídicí orgán.

2.3 Praktické tipy pro optimální využívání strukturálních fondů pro politiku MSP a politiku podnikání 2.3.1 Projektová žádost 2.3.1.1 Kdo může žádost podat? V závislosti na konkrétním OP mohou být výzvy zaměřeny na konkrétní subjekty připravující projekty (např. univerzity) nebo mohou vyžadovat existenci partnerství několika subjektů (různých komor, podnikatelských organizací, veřejných subjektů ...).

32. Návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, KOM(2011) 615 v konečném znění/2, příloha IV Předběžné podmínky, bod 1 a 8.

23

Subjekty připravujícími projekty mohou být: – orgány veřejné moci, místní a regionální samosprávy, vnitrostátní vlády, regionální nebo místní rozvojové a/nebo inovační agentury, zprostředkující subjekty (které mohou jednat v rámci odpovědnosti řídicího nebo certifikačního orgánu, nebo plnit povinnosti jménem tohoto orgánu) či jakýkoli jiný veřejnoprávní subjekt – nevládní organizace nebo obchodní sdružení, komory – výzkumné organizace nebo univerzity, včetně výzkumných organizací ze soukromého sektoru – podniky: mikropodniky, malé, střední, velké – ziskové či neziskové, partnerství veřejného a soukromého sektoru, poskytovatelé služeb, koordinátoři projektů, atd., jednotlivci. Žádost může podat prakticky kdokoli, pokud prokázal finanční a provozní způsobilost, což znamená dostatečné zkušenosti s řízením projektů, technické odborné znalosti (specifické znalosti záležitosti, která má být řešena) a způsobilost v oblasti řízení, včetně zaměstnanců, vybavení a schopnosti spravovat rozpočet opatření. To bude nutné v žádosti prokázat. Mimoto se budou uplatňovat pravidla, která mají zamezit narušení hospodářské soutěže. 2.3.1.2 Co lze financovat? Podmínky a témata závisí na strategii a prioritách stanovených pro každý vnitrostátní/regionální OP. Přehled programů a priorit je zveřejněn a je k dispozici na internetových stránkách GŘ REGIO Inforegio33 (pro EFRR) a na internetových stránkách GŘ EMPL v databázi priorit34 (pro ESF). V případě EZFRV jsou informace o vnitrostátních a regionálních programech k dispozici na internetových stránkách Evropské sítě pro rozvoj venkova35, a pokud jde o ERF, je třeba navštívit internetové stránky věnované rybolovu36. Strukturální fondy nabízejí mnoho možností financování na podporu politiky MSP a politiky podnikání:

• podnikatelské vzdělávání ve školách / rozvíjení podnikatelského ducha • odborná příprava v oblasti podnikání / odborná příprava týkající se zakládání podniků • poradenství / odborné vedení pro podnikatele a subjekty zakládající nové podniky (např. odborné vedení při zakládání podniku) • podpora převodu podniků z jedné generace na druhou (např. pomoc vlastníkovi podniku a novým podnikatelům při plánování a uskutečnění převodu) • podpora podniků při konsolidaci, růstu, inovacích, internacionalizaci apod. 2.3.1.3 Jak žádost podat? Postupy podávání žádostí se mezi jednotlivými zeměmi a dokonce mezi regiony v rámci jedné země liší. Důvodem je skutečnost, že v jednotlivých OP jsou stanoveny různé priority a podpůrné činnosti a v každém regionu je podpora organizována různými způsoby. Zatímco v některých regionech jsou jediným způsobem, jak může nositel projektu podat žádost, výzvy k předkládání návrhů, v jiných jsou projekty předkládány přímo řídicímu orgánu. Existují rovněž smíšené způsoby řízení strukturálních fondů s kombinací výzev k předkládání návrhů a programů. Žádosti lze podávat pomocí standardizovaného tištěného nebo internetového formuláře žádosti nebo zasláním popisu projektu řídicímu orgánu. Řídicí orgány v každém případě obvykle doporučují zaslat žádosti co nejdříve, třeba ve formě návrhu, aby mohly žadatelům pomoci při sepisování konečné žádosti. Řídicí orgány někdy nabízejí zvláštní služby týkající se posouzení projektové žádosti a poskytování pomoci a poradenství. Například region Alsasko (F) zaměstnává zprostředkovatele, jejichž úkolem je informovat, radit a napomáhat při sepisování žádostí. Můžete se obrátit rovněž na svou místní Enterprise Europe Network37!

33. ec.europa.eu/regional_policy/index_cs.cfm 34. ec.europa.eu/social/esf_projects_117/search.cfm 35. enrd.ec.europa.eu/policy-in-action/rural-development-policy-overview/national-and-regional-programmes/en/national-and-regional-programmes_en.cfm 36. ec.europa.eu/fisheries/cfp/eff/op/index_cs.htm 37. portal.enterprise-europe-network.ec.europa.eu/

24

2.3.2 Jak je to s finančními prostředky 2.3.2.1 Kolik? Podpora může být přímá nebo nepřímá: v případě přímé podpory jsou granty poskytovány přímo MSP. V případě nepřímé podpory jsou granty nebo služby poskytovány určitému projektu, který pomáhá MSP. Finanční prostředky jsou v celé Evropě přidělovány podle různých sociálně-ekonomických faktorů. Částka, která bude na projekt přidělena na regionální nebo vnitrostátní úrovni (řídicím orgánem), závisí na těchto skutečnostech: – Celkový příděl finančních prostředků pro daný region/zemi – Míra spolufinancování Podle zásady spolufinancování není dotace vyplacena v plné výši z evropských fondů, nýbrž může být v rozmezí od 50 % do 85 % celkových nákladů zásahu. Míra spolufinancování závisí na kategorii, v níž se dotyčný region nachází (více rozvinutý region, přechodový region, méně rozvinutý region, viz oddíl 1.2).

38. ec.europa.eu/competition/state_aid/legislation/legislation.html

Veřejné výdaje na podporu podniků musí splňovat limity podpory stanovené s ohledem na státní podpory38. – Částka přidělená každé prioritní ose OP V závislosti na tom, které prioritní osy jsou řešeny, může být projekt více či méně financován ze strukturálních fondů. Důležité je obrátit se na řídicí orgán v rané fázi vypracovávání projektu s cílem vyžádat si rady ohledně toho, jak zajistit, aby projekt co nejlépe odpovídal OP (neníli projekt již zmíněn v OP), nebo hledat alternativní financování. – Částka, která je dosud v daném regionu k dispozici a která ještě nebyla naprogramována. – Celkové způsobilé náklady projektu Každopádně si musíte být vědomi toho, že finanční prostředky NEJSOU vyplaceny předem! Musíte proto zajistit dostatečné zdroje na předfinancování svého projektu!

25

Plánování a vypracování žádosti Formální požadavky a postupy jsou rozsáhlé a náročné, vypracování a řízení projektu financovaného z EU je však dovednost jako každá jiná. Níže je uveden stručný seznam základních zásad, které se vztahují na řízení projektů podporovaných ze strukturálních fondů.

3.1 Harmonogram – Předvídejte, vyhotovení dobře zpracovaných kvalitních návrhů projektů často zabere dva až šest měsíců a vaše naděje na úspěch se zvýší, pokud začnete s dostatečným předstihem. – V počáteční fázi vypracovávání návrhu projektu si od svého řídicího orgánu vyžádejte rady, aby bylo zajištěno, že projekt co nejlépe odpovídá prioritám daného OP. – Opatření podrobně naplánujte. – Používejte vhodné nástroje k vedení aktuálního přehledu o pokroku projektu, to znamená zajištění náležité komunikace v zájmu informovanosti o současném stavu. – Dodržujte lhůty, jedná se o parametry, které nelze sjednat znovu.

39. Viz příloha 2.

3.2 Informace Veřejnost má k dispozici množství informací. Abyste zvýšili pravděpodobnost úspěšného naplánování projektu, ujistěte se, že jste se před zahájením projektu náležitě informovali (příslušný OP, postup podávání žádostí ve vašem regionu, povinnosti nositele projektu): – Vhodným výchozím bodem je využití centrálních internetových portálů Evropské komise39 (které jsou k dispozici ve všech jazycích EU, ačkoli některé dokumenty, které lze stáhnout, jsou dostupné pouze v omezeném počtu jazyků), abyste ověřili možnosti financování. Zde naleznete informace o OP, kategoriích regionů a právních předpisech pro druh iniciativy, kterou chcete vytvořit na podporu MSP nebo podnikání ve vašem regionu. – Kromě odkazů uvedených v příloze 2 můžete ověřit i na místní úrovni, jaké pokyny a uživatelské příručky byly vyhotoveny ve vašem regionu/zemi nebo v sousedních regionech/ zemích.

26

– Komory v celé Evropě získaly během let důkladné znalosti o řízení projektů strukturálních fondů, a to jako vedoucí projektů i jako partneři konsorcia. – Příslušné informace vám mohou poskytnout rovněž jiní nositelé projektů, ověřte příslušné databáze projektů, abyste vyhledali kontaktní údaje40. – Zajistěte, aby byly ve vašem podniku k dispozici znalosti o strukturálních fondech, nebo aby byly tyto znalosti předány někomu z vašeho podniku. Abyste optimalizovali své vyhlídky na úspěšné naplánování projektu, využijte stávající zkušenosti! Nahlédnutí do databází projektů vám pomůže využít zkušenosti jiných.

3.3 Praktické tipy Z praktického hlediska je třeba podotknout, že postup podávání projektových žádostí k získání přístupu k regionálnímu financování EU, které podporuje MSP, se mezi jednotlivými regiony značně liší. Kvůli omezenému prostoru a vzhledem k velkým rozdílům v požadavcích a postupech týkajících se podávání žádosti v případě projektů financovaných EU není možné poskytnout v této příručce praktické pokyny k podávání žádosti krok za krokem. Na našich internetových stránkách jsou však uvedeny konkrétní příklady žádostí o financování v národním jazyce dotyčného regionu společně s překladem do angličtiny. Tyto příklady by měly sloužit jako šablona a vodítko při vypracovávání vašich vlastních projektů a žádostí a jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/ regional-sme-policies/applicationexamples Vzhledem k rozdílům v postupu podávání žádostí je vhodné obrátit se na řídicí orgán ve vašem regionu (viz příloha 2), abyste se dověděli více o způsobu vypracování žádosti o financování projektu a získali jasnější představu o tom, co vyžaduje projektová žádost ve vašem regionu.

40. Viz příloha 2.

27

Příklady osvědčených postupů 4.1 Odborná příprava v oblasti podnikání: jak založit podnik 4.1.1 REALIS, aktivní síť pro sociální inovace, podpora z EFRR Místo

Časový rámec Souvislosti a odůvodnění

Země

Francie

NUTS 2

Languedoc-Roussillon

Město

Montpellier

Datum zahájení

2009

Datum ukončení

2013

Na území regionu existovala potřeba strukturované nabídky na fyzické umístění podniků v oblasti sociální ekonomiky a poskytování pomoci těmto podnikům při provádění jejich strategií růstu. Vzhledem k růstu tohoto odvětví a možnému vytváření pracovních příležitostí převzal region Languedoc-Roussillon řízení stavebního projektu. Na výstavbě se podíleli partneři a hospodářské subjekty. Centrum Réalis pro podniky činné v oblasti sociální ekonomiky bude nově založeným podnikům působícím v této oblasti poskytovat od svého otevření v červenci 2013 komplexní podporu s cílem zamezit plýtvání energií kvůli běhání od jedné služby ke druhé. Podnikatelské centrum, společný pracovní prostor a zdrojové centrum usnadní vytváření sítí a podpoří projekty. Ambiciózní rozsah projektu bude mít dopad na velikost hostovaných podniků.

28

Hlavní cíl/cíle

Posílení udržitelnosti podniků a urychlení jejich rozvoje vytvořením specializované podpůrné struktury.

Podrobný popis postupu

Umístění 30 až 50 nově založených podniků v oblasti sociální ekonomiky s obrovským potenciálem k urychlení rozvoje a zavedení v regionu a poskytování poradenství a podpory těmto podnikům. Řízení zdrojového centra a zajištění dostupnosti všech zdrojů (odborné znalosti, financování, celoživotní učení) pro tyto nově založené podniky. Řízení podnikatelského a coworkingového centra na podporu sdružování, sdílení, vytváření skupin, spolupráce a vymýšlení nových nápadů.

Prováděcí struktura

Vlastníkem projektu je region Languedoc-Roussillon. Do projektu jsou zapojeny všechny regionální hospodářské subjekty: regionální komora pro sociální ekonomiku, regionální svaz družstev a participativních podniků, obchodní komora, živnostenská komora ...)

Cílová skupina / příjemci

Nově založené podniky v oblasti sociální ekonomiky

Zapadá opatření do širší strategie?

Tento projekt je plně začleněn do regionální strategie rozvoje sociální ekonomiky.

Způsob provádění

Participativní metoda k zapojení budoucích uživatelů do zřizování infrastruktury a služeb, které jim jsou určeny.

Lidské zdroje

3 osoby v regionálním úřadu pro sociální ekonomiku: vedoucí úřadu, vedoucí projektu, asistent 2 osoby v regionálním úřadu pro ekonomická centra: vedoucí oddělení a technik Projekt podporuje sdružení 6 regionálních úřadů: ředitelství právních záležitostí, odbor architektonického dědictví a logistiky, ředitelství veřejného pořádku, odbor pro kontrolu řízení, odbor financí a informačních systémů pro řízení.

Hlavní úspěchy

Budova s plochou 3560 m² dodržující ekologické normy 2005 BBC-Effinergie (nízkoenergetické budovy).

Hlavní výsledky

Očekávané výsledky: vytvoření 150 pracovních míst v roce n+3. Podpora zakládání podniků v oblasti sociální ekonomiky se silným růstovým potenciálem Posílení kapacity regionu v oblasti sociálních inovací

Celkové náklady

10,5 milionu EUR: Předběžné studie

1,77 milionu EUR

Stavební práce

7,06 milionu EUR

Rezervy na budoucí ekonomická 1,07 milionu EUR rizika, revize cen a pojištění odpovědnosti Pozemek

0,6 milionu EUR

29

Režim financování

EFRR: 2,5 milionu EUR Regionální rozpočet: 8 milionů EUR

Vzniklé potíže

Rozpory mezi participativní metodou a správními postupy

Hybné síly a faktory úspěchu, které usnadňují provádění opatření

Mnoho nápadů předložili partneři z oblasti sociální ekonomiky. Síť zúčastněných stran pro rozvoj sociálních inovací je velmi strukturovaná.

Poznatky odvozené z praxe a/ nebo doporučení ke zlepšení

Zásadní je přípravná fáze analýzy. Je nezbytné být si vědom místních potřeb.

Přenositelnost

Potřebnými prvky jsou mobilizace účastníků a politická vůle.

Kontakty a odkazy

Myriam LUDWIG, vedoucí odboru [email protected] Benoît HOLLEY, vedoucí projektu [email protected] 201 avenue de la Pompignane F-34000 Montpellier +33 (0)4 67 22 80 89

Internetové stránky

Internetové stránky regionu Languedoc-Roussillon: www.laregion.fr Video představující projekt: www.info-entrepriseslr.fr/themes/creer_reprendre/ economie_sociale_et_solidaire/video_pole_realis#FD

4.1.2 ENTREDI – Entrepreneurial Diversity, podpora z INTERREG C Místo

Partneři

Kompass (Hesse, DE) Rada městského obvodu Basingstoke a Deane (Jihovýchod, UK) LTC AB (Jönköping län, SE) Univerzita v Západní Makedonii (GR) Tartu Science Park (EE) Univerzita v Lodži (Łódzkie, PL) Aster (Emilia Romagna ,IT)

Časový rámec

Datum zahájení

1. ledna 2010

Datum ukončení

31. prosince 2011

Souvislosti a odůvodnění

ENTREDI – Entrepreneurial Diversity (Podnikatelská rozmanitost) – je projekt INTERREG IVC Kapitalizace. Výsledkem projektu je sedm regionálních akčních plánů pro rozvoj a zlepšení podpory podnikání, které mají být v ideálním případě provedeny v rámci příslušných regionálních operačních programů.

30

Hlavní cíl/cíle

Témata v oblasti regionálního rozvoje: Určení a naplánování budoucí infrastruktury Podpora podniků při růstu a inovacích Podněcování rezidentů k zlepšování dovedností a dosažení plného potenciálu Přilákání investic Rozvíjení strategických partnerství na podporu hospodářského blahobytu Zajišťování vedení a poskytování podpory při reagování na změnu klimatu Podpora diverzifikace hospodářství Zlepšení postavení regionu jako přitažlivého místa pro život, práci a návštěvy podporou kultury a prosazováním turistické ekonomiky Podpora podnikání


Posílení komplexního přístupu při podpoře podnikání Rozvíjení podnikatelského ducha v regionu Vytváření nových pracovních příležitostí a snížení míry nezaměstnanosti Rovné podnikatelské příležitosti Zlepšení konkurenceschopnosti regionu – zvýšení počtu samostatně výdělečně činných osob a mladých podniků Účinnější využívání veřejných financí pro podporu na zahájení činnosti Zavedení „ENTREDI“ jako značky pro moderní regionální podnikání


- Vedoucím partnerem je inovační a inkubační centrum KOMPASS - 7 partnerů ze 7 evropských zemí - Regionální samosprávy k začlenění doporučení do regionálních strategií


Regionální samosprávy, občané, podnikatelé


V červnu 2010 se lisabonská a göteborská agenda spojily do strategie Evropa 2020, nové politiky, kterou Evropská unie provádí s cílem vytvářet pracovní příležitosti a podněcovat ekologický hospodářský růst a společnost podporující začlenění. Meziregionální kontext projektu ENTREDI umožňuje srovnávání různých, avšak úspěšných zkušeností, různého prostředí a nápadů, a usnadňuje tudíž určení hlavních prvků, které jsou základem účinné strategie na podporu podnikání ve všech partnerských regionech projektu i mimo ně.

31


Stanovení potřeb regionu v oblasti podpory podnikání – určení regionálních zúčastněných stran podporujících podnikání – Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) u regionální podpory podnikání Zavedení osvědčených postupů na základě analýzy SWOT – Začlenění osvědčených postupů z partnerských regionů, které jsou založeny na zvláštních charakteristikách daného regionu Široké zapojení regionálních účastníků – Zajištění odhodlání účastníků začlenit osvědčené postupy – Tým pro vypracování regionálního akčního plánu – aktivní účast regionálních účastníků Zajištění financování – Zasazení regionálního akčního plánu do oficiálního regionálního kontextu – Regionální operační program, jiné oficiální režimy

Hlavní úspěchy

Zavedení získaných poznatků do praxe: Projekt ENTREDI vedl k sedmi regionálním akčním plánům pro rozvoj a zlepšení podpory podnikání na základě přístupu ENTREDI. Tyto akční plány byly řídicími orgány nebo regionálními zástupci příslušných regionálních operačních programů podepsány během slavnostního ceremoniálu na závěrečné konferenci o ENTREDI, která se konala v listopadu 2011 ve Frankfurtu v Německu.

Celkové náklady

1 386 650,00 EUR


Příspěvek z EFRR: 1 081 195,50 EUR

Vzniklé potíže

K zajištění toho, aby byla při provádění komplexní a aktivní regionální politiky na podporu podnikání použita zjištění analýzy SWOT, má zásadní význam včasné zapojení politických partnerů.

Hybné síly a faktory provádění opatření

Komplexní přístup odpovídá různorodým potřebám podnikatelů a zjišťuje individuální podnikatelský potenciál na základě osvědčených postupů „model 4+1“ (viz schéma) a „síť Rýn-Mohan“, jež řídí inovační a inkubační centrum Kompass ve Frankfurtu nad Mohanem. Region Rýn-Mohan jako příklad osvědčeného postupu pro podporu podnikání a faktory jeho úspěchu - Propojené nabídky služeb - Profilování / hodnocení podniků - Činnosti v oblasti navazování kontaktů - Otevřenost ke spolupráci - Veřejný závazek - Vysoká transparentnost nabídek na podporu podnikání společně s marketingem služby

32

Model 4+1

FÁZE před zahájením činnosti

FÁZE po zahájení činnosti

Přístup & přijetí

Orientace & informace

Plánováni & kvalif ikace

Zahájení & provádění

Úspěch & růst

Ziskání informací

Informace

Výzkum

Registrace podniku a k dani z přijmu

Průběžné vedeni

Využití poznatků

1-2-1 s podnikovým poradcem

Kvalifikace

Průběžné vedeni

Plánování strategie

Schůzky s týmem

Posouzení podnikatelských dovedností - Výpočet šancí a rizik

- vypracování obchodního plánu - s estavení rozpočtu a koncepce financování

Zahájení činnosti: • registrace podniku • registrace k DPH a daní z příjmu

Přenositelnost

Metoda ENTREDI představuje jedinečnou šablonu, která byla vyvinuta během projektu a lze ji přijmout v kterémkoli regionu.

Jiné důležité informace

Nejen partneři projektu ENTREDI vypracovali svůj regionální akční plán pomocí analýzy SWOT: Na Krétě a v Istanbulu se uskutečnily regionální workshopy a v obou případech byla provedena analýza SWOT za účasti odborníků ENTREDI a zástupců pracovní skupiny pro „inovace a podnikání“. Výsledky byly představeny na plenárním zasedání Shromáždění evropských regionů (AER) v Banja Luce v roce 2011. Na základě tohoto úspěchu projevily rovněž další regiony, které jsou členy AER, zájem o analýzu SWOT v rámci projektu ENTREDI.


Kopie příručky ENTREDI s názvem The process of good practices transfer v úplném znění je k dispozici na internetu na adrese: www.entredi.eu

4.2 Poradenství a odborné vedení pro podnikatele a subjekty zakládající nové podniky 4.2.1 Mechatronika pro MSP, podpora z INTERREG A Místo

Země

Německo, Nizozemsko (přeshraniční projekt INTERREG)

NUTS 1

Nordrhein-Westfalen, Niedersachsen, Noord-Nederland, Oost-Nederland, ZuidNederland

NUTS 2

Weser-Ems, Münster, Düsseldorf, Friesland, Groningen, Drenthe, Overijssel, Gelderland, Limburg, Noord-Brabant

33


Datum zahájení

1. března 2009

Datum ukončení

28. února 2014

Projekt posiluje konkurenceschopnost MSP podporou přeshraničního převodu technologií. To vede k větší územní spolupráci i lepšímu provádění Lisabonské strategie EU. MSP ve všech průmyslových odvětvích se v důsledku rostoucí globalizace potýkají s velkými problémy. U těchto MSP globalizace znamená značný konkurenční tlak v podobě stále vyšších požadavků na funkčnost výrobků a klesajících cen. Jelikož ekonomika na hranicích mezi Německem a Nizozemskem nemůže soutěžit s nízkými mzdovými náklady v konkurenčních asijských zemích, je třeba optimálně využívat nebo rozvíjet existující silné stránky. V zájmu zlepšení konkurenceschopnosti a postavení těchto podniků na trhu jsou zásadní inovace ve vývoji a výrobě výrobků, které jsou založené na poptávce. Toho lze dosáhnout zavedením víceoborové oblasti inženýrství známé jako mechatronika. To zajišťuje kladné dopady na jistotu zaměstnání i vytváření pracovních příležitostí. V zeměpisné oblasti programu INTERREG existuje vysoký počet MSP. Například pouze v regionu Oost (Twente) má potenciální potřeby v oblasti mechatroniky 1 125 provozoven s 39 000 pracovníky. Výrobní odvětví v Münsteru a v okresech Bentheim, Kleve a Wesel zaměstnává zhruba 162 000 osob přibližně v 850 podnicích.

Hlavní cíl/cíle

Projekt „Mechatronika pro MSP“ podporuje přeshraniční rozvoj a zavádění mechatroniky v téměř 200 německých a nizozemských podnicích. Jádrem projektu je praktický přeshraniční převod technologií z univerzit, vysokých škol, technologických center a strojírenských firem do malých a středních podniků. Dvoustranná spolupráce přispívá k překonání přeshraničních překážek a vyrovnává negativní dopady nedostatku inženýrů. Interdisciplinární spolupráce mezi mechanikou, elektrikou a informatikou (stručně mechatronika) umožňuje mnoho inovací výrobků a postupů. Přínosy jsou patrné mimo jiné v podobě větší míry automatizace, uživatelsky přívětivých provozních koncepcí a účinných výrobních procesů. Projekt pomáhá MSP uvést technologický vývoj a inovace na trh. Společnosti jsou informovány o technických možnostech a vyhlídkách mechatroniky, jsou v kontaktu s odborníky ze sousední země a získávají finanční příspěvky na technologické poradenství, studie proveditelnosti a rozvojové projekty.

34


Program sestává z pěti fází, které sahají od počátečního nápadu po výrobu funkčního prototypu. Nejméně dvě poslední fáze jsou prováděny na přeshraničním základě nizozemskými a německými partnery. – Diskuse za účelem předběžného vyhodnocení: člen příslušné regionální agentury pro hospodářský rozvoj jedná s ředitelem podniku s cílem zjistit, zda by pro daný podnik bylo užitečné využít mechatroniku. Je-li tomu tak, přejdou k dalším fázím. – Prohloubení dialogu: ve druhé fázi jsou vývojáři v podnicích podporováni německými a nizozemskými univerzitami nebo vysokými školami s cílem pomoci vedoucímu projektu určit příslušný problém a rozhodnout, které řešení je nejvhodnější. – Intenzivní konzultace: ve třetí fázi se externí specialisté zabývají technickými aspekty. Jakmile jsou kladně zodpovězeny technické otázky, lze naplánovat studii proveditelnosti. – Studie proveditelnosti: ve čtvrté fázi navazují němečtí nebo nizozemští externí poskytovatelé služeb kontakt s podnikem s cílem zahájit studii proveditelnosti. Studie přezkoumá, nakolik je projekt proveditelný z technického hlediska a zda je ekonomicky udržitelný. – Vypracování projektu: společně s německými a nizozemskými poskytovateli služeb v oblasti mechatroniky vypracují podniky vlastní projekt a vyrobí prototyp. Finanční podpora: finanční podpora poskytuje podnikům silnou finanční pobídku ke spolupráci s univerzitami, technologickými centry a strojírenskými podniky v sousední zemi. Úspěšná spolupráce představuje výchozí bod mnoha dlouhodobých partnerství. – Diskuse za účelem předběžného vyhodnocení (první fáze) a prohloubení dialogu (druhá fáze) jsou bezplatné. To umožňuje nízký vstupní práh. – Intenzivní konzultace (třetí fáze) je dotována maximálně ve výši 60 % nákladů. Pro financování jsou způsobilé poplatky do výše 5 000 EUR. – Studie proveditelnosti (čtvrtá fáze) může být obecně financována až do výše 50 % nákladů a v případě činností náročných na výzkum do 75 %. Způsobilými náklady jsou externí náklady až do výše 25 000 EUR. – Dotace na vypracování projektu (pátá fáze) je omezena na 50 % nákladů projektu, a to do výše 120 000 EUR, z toho náklady na vlastní zaměstnance činí maximálně 60 000 EUR, smluvní služby přibližně 40 000 EUR a náklady na zařízení přibližně 20 000 EUR. V závislosti na projektu a vzniklých nákladech dosahuje celkové financování pro podnik několika desítek tisíc eur.

35


Do projektu je na přeshraničním základě zapojeno 11 univerzit, technických vysokých škol, technologických center a organizací působících v oblasti hospodářského rozvoje. Dalších 11 organizací působících v oblasti hospodářského rozvoje se projektu účastní jako přidružení partneři. Vedoucím je EUREGIO v Gronau / Enschede. Partneři projektu pokrývají celé německo-nizozemské pohraničí. Intenzivní spolupráce nejenže posílila přeshraniční kontakty MSP, nýbrž rovněž vzájemné vztahy předkladatelů a přidružených partnerů.


MSP, univerzity, vysoké školy, technologická centra, organizace působící v oblasti hospodářského rozvoje

Lidské zdroje

Odhad je obtížný: Vypočtené náklady práce v rámci projektu se odhadují na 8,9 milionu EUR. To představuje přibližně 50 % odhadovaných celkových nákladů. Mimoto existují četné poradenské služby s vysokým podílem lidské práce, z administrativních důvodů však budou započítány jako externí náklady, a nikoli jako náklady na zaměstnance. Lze proto předpokládat, že význam lidských zdrojů bude mnohem větší než v projektu.

Hlavní úspěchy

Prostřednictvím tohoto projektu využilo téměř 100 německých a nizozemských MSP poradenství a mohlo své výrobky zdokonalit či vyvinout nové výrobky. Některé nové výrobky obsahují inovace zaměřené na úsporu energie a jiných základních zdrojů. Například nový výměník tepla pro zpracovatelský průmysl a bazény a systém centrálního ovládání navržený pro nízkoenergetické domy. Zúčastněné společnosti navázaly s podniky a subjekty poskytujícími technologické poradenství ze sousední země kontakty a partnerství, jež budou pokračovat i po skončení režimu financování.

Hlavní výsledky

Do dubna 2012 zahrnovaly celkové minulé a současné schválené projekty MSP 156 intenzivních konzultací, 59 studií proveditelnosti, 49 vypracovaných projektů.

Celkové náklady

17 960 295,00 EUR

36


Celkem

17 960 295,00 EUR

INTERREG (EFRR)

7 114 395,00 EUR

Vnitrostátní veřejné financování

4 258 781,00 EUR

Ministerstvo hospodářství, zemědělství a inovací

1 429 391,00 EUR

Ministerstvo hospodářství Dolního Saska

1 064 695,00 EUR

Ministerstvo hospodářství Severního Porýní – Vestfálska

1 064 695,00 EUR

Provincie Overijssel

245 000,00 EUR

Provincie Gelderland

245 000,00 EUR

Provincie Limburg

70 000,00 EUR

Provincie Drenthe

46 666,66 EUR

Provincie Friesland

46 666,67 EUR

Provincie Groningen

46 666,67 EUR

Regionální veřejné financování Soukromé financování

585 093,00 EUR 6 002 026,00 EUR

Vzniklé potíže

- Účast MSP velmi závisí na cyklických výkyvech, je-li situace velmi dobrá nebo velmi špatná, podniky se nezapojují. - Předfinancování projektů je pro malé podniky velmi obtížné. - Společnosti si musí zvyknout na pokyny k nabídkovým řízením a uzavírání smluv. - MSP často pokládají za obtížné dodržet časový rámec projektů, jelikož pokračují v běžné činnosti a výdělečná činnost může zapříčinit prodlevy. - V menších podnicích je často možné vyčlenit na projekt pouze omezené vlastní lidské zdroje, to však lze do jisté míry kompenzovat vyšším podílem externích služeb.


- Zkušenosti z předchozích projektů umožňují náležitý rozvoj struktury projektu (v rámci intenzivních konzultací, studií proveditelnosti, vypracování projektu) - Začlenění stávajících sítí a partnerů se zkušenostmi s INTERREG (např. podpora pro podniky, avšak rovněž pro výzkumné ústavy a zahraniční poskytovatele, kteří dobře znají MSP a jimž MSP důvěřují) - Projektový přístup: nutnost vycházet z potřeb podniků - Dovednosti v oblasti mezikulturní komunikace jako předpoklad přeshraniční činnosti - Účinné řízení projektu a dobrá znalost programu podpory


Na potíže je třeba reagovat v rámci stávajících nástrojů. Takovéto „otevřené“ projekty mají pro MSP smysl. „Věrnost zákazníků“, například iniciováním nabídek akcí pro podniky. MSP mohou být dobrými evropskými šířiteli.

37

Přenositelnost

Předpoklady: – dobrá síť a partneři, zejména subjekty poskytující podporu podnikům, – výzkumným ústavům a zahraničním poskytovatelům, kteří dobře znají MSP a jimž MSP důvěřují, – vize týkající se Evropy a připravenost na přeshraniční spolupráci, fungující řízení projektu a náležitá znalost financování.

Kontakty a odkazy

Angelika van der Kooi EUREGIO e.V. Enscheder Str. 362 48599 Gronau Tel.: +49 (0)2562 70227 E-mail: [email protected]


www.mechatronik-kmu.eu

4.3 Podpora převodu podniků z jedné generace na druhou 4.3.1 Moderatoren zur Sicherung der Unternehmensnachfolge, podpora z ESF Místo

Země

Německo

NUTS 1

Bádensko – Württembersko

NUTS 2 Město Časový rámec Souvislosti a odůvodnění (proč organizace opatření iniciovala, v jaké souvislosti, kdo měl nápad, jaké problémy/potřeby opatření řeší atd.)

Datum zahájení

2008

Datum ukončení

2011

V nadcházejících letech bude v Bádensku – Württembersku mnoho malých a středních podniků předáno nové generaci podnikatelů. Úspěšné nástupnictví podniku je otázka, která je nanejvýš důležitá nejen pro ty, kteří své podniky převádějí, nýbrž i pro jejich zaměstnance a pro Bádensko – Württembersko jako místo vhodné pro podnikání. Počet podniků předaných v rámci rodiny se snižuje, takže stále více nabývá na významu převod podniků na zaměstnance či dokonce na manažery zvenčí. Odkoupení podniku vedením zvenčí je téměř ve všech ohledech složitější než interní předání. Existuje mnohem méně takovýchto scénářů převodu, které proběhnou hladce, zejména kvůli tomu, že při převodu se objevuje mnohem větší škála problémů. Pro ty, kteří se vzdávají svého postavení, je hlavním problémem nalezení vhodného nástupce. Mnoho vlastníků podniků je tímto složitým úkolem přetíženo a často se nachází v takovéto situaci poprvé. S tím je téměř jistě spojeno to, že si vlastníci pozdě a často velmi zdráhavě uvědomují, že je třeba jednat.

38

Na vlastníky podniků bez nástupců ve vlastní rodině je velmi obtížné se zaměřit pomocí tradičních informačních a vzdělávacích nástrojů. Obvykle nenavštěvují informační workshopy nebo vzdělávací semináře, jelikož se vyhýbají pozornosti veřejnosti a prvořadou prioritu pro ně má každodenní činnost. Jediným úspěšným způsobem oslovení těchto podnikatelů je obvykle přímé oslovení a je zapotřebí zvláštní vztah důvěry. V tomto kontextu spolupracovalo ministerstvo hospodářství Bádenska – Württemberska (nyní ministerstvo financí a hospodářství) s Heilbronn-Franken IHK (průmyslovou a obchodní komorou), která je příslušná pro podporu podnikání, za účelem vypracování koncepce „zprostředkovatelů, kteří pomáhají zajistit nástupnictví podniků“. Ve středu této koncepce stojí kvalifikovaný odborník v jedné z regionálních průmyslových a obchodních komor nebo odvětvových sdružení, který jedná jako přímá kontaktní osoba a zprostředkovatel a který je k dispozici během všech fází převodu podniku. Hlavní cíl/cíle

Cílem je v dřívější fázi zvýšit informovanost osob, které své podniky převádějí, a tudíž zachovat stávající podniky a pracovní příležitosti, které poskytují.


„Zprostředkovatelé nástupnictví“ vykonávají tyto klíčové úkoly: – Určení a navázání kontaktů s možnými převodci a upozornění těchto osob na nutnost důkladně a včas naplánovat případný převod. – Zmínění emocionálních aspektů, včetně osobních a rodinných aspektů. – Velmi důležité je však rovněž informování o obchodních, právních a daňových záležitostech, včetně záležitostí souvisejících s dědickým právem. – Zprostředkovatel se obrátí na převodce, aby zjistil, zda v rodině nebo mezi zaměstnanci existují možní nástupci, nebo zda je třeba najít nástupce zvenčí. Je-li třeba hledat zástupce zvenčí, podporuje Heilbronn-Franken IHK zprostředkovatele například prostřednictvím celoněmecké burzy „nexxt-change“ a vlastní databáze komory týkající se nástupnictví. – Zprostředkovatel je nápomocen při navazování kontaktů mezi možnými převodci a nabyvateli přijetím stávajících nabídek, jejich dalším rozpracováním a/nebo rozvojem a zavedením nových koncepcí. – Vytváření a udržování sítí poradců a zprostředkování účasti různých odborných poradců (daňoví poradci, právníci, poradci v oblasti řízení). – Pomoc při vypracování plánu převodu. K úkolům zprostředkovatele nepatří poskytování podrobného poradenství jím samým.

39

Očekává se, že zprostředkovatelé dodržují vysoké normy. Ve všech fázích své práce musí převodci a nabyvateli zaručit vysokou úroveň diskrétnosti a mlčenlivost. Musí postupovat velmi citlivě, zejména v případě rodinných-interních řešení. Prováděcí struktura (velmi stručný popis) a partneři / zúčastněné strany

V Bádensku – Württembersku v současnosti působí zprostředkovatelé nástupnictví v průmyslových a obchodních komorách pro Heilbronn-Franken, Nordschwarzwald, Ulm, Rhein-Neckar a Reutlingen, v živnostenské komoře v Karlsruhe a Stuttgartu, v Asociaci hotelů a restaurací (DEHOGA) v Bádensku – Württembersku a v ekonomickém regionu Jihozápad. Zprostředkovateli jsou zkušení odborníci, kteří byli v ideálním případě sami podnikateli nebo mají zkušenosti s poradenstvím v oblasti řízení nebo financováním.


Vlastníci MSP, kterých se týká převod, a (potenciální) nabyvatelé usazení v Bádensku – Württembersku.


Využití zprostředkovatelů, kteří zajistí a usnadní nástupnictví podniků je jedním z elementů naší politiky malých a středních podniků, především při nynějším zakládání podniků v Bádensku Württembersku.


Obvykle (nebo alespoň v ideálním případě) představují pozice zprostředkovatelů stálá pracovní místa v průmyslové a obchodní komoře nebo v odvětvovém sdružení. Zprostředkovatel nástupnictví má přístup k podnikovým údajům a může aktivně oslovovat společnosti, u nichž by měla být nadnesena otázka nástupnictví.

Lidské zdroje

Obvykle (nebo alespoň v ideálním případě) zaměstnávají průmyslové a obchodní komory nebo obchodní sdružení jako zprostředkovatele nástupnictví jednu osobu na plný pracovní úvazek (100 %). V Heilbronn-Franken IHK například pracuje jako zprostředkovatel nástupnictví na plný úvazek pan Jürgen Beck.

Hlavní úspěchy

V Bádensku – Württembersku vedl tento systém prosazování zprostředkovatelů nástupnictví, kteří působí v daném odvětví nebo regionu, k vytvoření sítě více kontaktních osob, které jsou převodcům i nabyvatelům k dispozici během všech fází převodu podniku a které zaručují vysoký stupeň diskrétnosti a mlčenlivost. Hlavním cílem je zavést zprostředkovatele nástupnictví (dotované či nedotované) v průmyslových a obchodních komorách a ve sdruženích v celém Bádensku - Württembersku. Myšlenka, na níž je tento systém zprostředkovatelů založen, je nyní žádána a zaváděna nejen v průmyslových a obchodních komorách a sdruženích v Bádensku – Württembersku, nýbrž rovněž v průmyslových a obchodních komorách mimo Bádensko – Württembersko. Model požívá v různých komorách v Německu velké vážnosti a nyní je dostupný jako vzdělávací kurz, který vyvinula společnost Bildungs-GmbH (společnost, kterou pověřil DIHK, Sněm německých průmyslových a obchodních komor).

40

Úspěch modelu slovy Heilbronn-Franken IHK: „Zvyšování informovanosti a aktivní oslovování podniků se ukázalo jako správná cesta. Zkušenosti ukazují, že nejsou-li podniky aktivně osloveny, ve většině případů se touto otázkou nezabývají dostatečně. Podniky by iniciativu k řešení této záležitosti nepřijaly vůbec, nebo by postupovaly váhavě, jsou však rády, že je oslovila průmyslová a obchodní komora, neutrální strana, aby s nimi tuto záležitost projednala. Během různých kontaktních schůzek, které následovaly, bylo možné doporučit jiné poradenské služby ze sítě. Byly vyřešeny emocionální aspekty a zohledněny osobní a rodinné zájmy. Pomoc poskytnutá při zjišťování, zda lze nástupce nalézt v rodině nebo mezi zaměstnanci nebo zda bude nutné najít osobu zvenčí, se ukázala jako úspěšná. Podpora při hledání nástupce zvenčí prostřednictvím regionální a meziregionální platformy byla dobře přijata. Téměř ve všech případech bylo upozorněno na hospodářské, právní, dědické a daňové záležitosti. Bylo rovněž možné zodpovědět dotazy týkající se možnosti financování. Diskrétnost, empatie a mlčenlivost jsou zásadní a vyplácí se. Zvyšování informovanosti prostřednictvím novinových článků, rozhlasových a televizních pořadů, prezentací a pódiových diskusí bylo velmi úspěšné. Podařilo se nám vytvořit síť poradců, vyvinout postup navazování kontaktů a zvýšit povědomí o alternativních formách financování.“ Hlavní výsledky – stručný popis + kvantitativní ukazatele (např. počet vytvořených nebo zachovaných podniků a pracovních míst, objem uskutečněných investic atd.)

Od počátku dubna 2008 do konce prosince 2011 poskytlo 10 dotovaných zprostředkovatelů nástupnictví poradenství a podporu přibližně v 7 000 případech převodu podniků. Heilbronn-Franken IHK má model zprostředkovatelů zaveden od roku 2003 s těmito výsledky: – 805 podnikům bylo poskytnuto osobní poradenství a podpora, to zahrnuje celkem 12 457 pracovních míst a obrat ve výši 1 685 milionů EUR; – dokončeno bylo 305 převodů zahrnujících 5 160 pracovních míst a obrat ve výši 812 milionů EUR.

Celkové náklady

Od počátku dubna 2008 do konce prosince 2011 činilo financování z ESF pro zprostředkovatele nástupnictví přibližně 940 000 EUR. Zprostředkovatel nástupnictví v Heilbronn-Franken IHK stojí ročně přibližně 100 000 EUR.


ESF Sdružení a komory


Postup navazování kontaktů, zejména při hledání nástupců zvenčí, je nutno dále rozvíjet a pokud možno optimalizovat. Hlavním cílem by mělo být vytváření meziregionálních sítí jednotlivých poradců a zajištění maximálního pokrytí.

41

Jaké jsou podle vašeho názoru požadavky na přenesení opatření do jiných oblastí?

Místo zprostředkovatele nástupnictví by mělo být pevně začleněno do průmyslové a obchodní komory nebo do odvětvové organizace.

Vedlejší dopady a projekty

Model zprostředkování pomáhá posílit koncepci orientace služeb na podniky.

Kontakty a odkazy

Ministerium für Finanzen und Wirtschaft Baden-Württemberg [Ministerstvo financí a hospodářství Bádenska – Württemberska] Initiative für Existenzgründungen und Unternehmensnachfolge – ifex [Iniciativa pro zakládání podniků a nástupnictví podniků – ifex] Katja Gieseler +49 711-1232708 [email protected] www.gruendung-bw.de IHK Heilbronn-Franken Jürgen Becker +49 7131-9677316 [email protected] www.heilbronn.ihk.de


http://www.gruendung-bw.de> Unternehmensnachfolge > Moderatoren zur Sicherung der Unternehmensnachfolge http://www.heilbronn.ihk.de

4.4 Podpora podniků při konsolidaci, růstu, inovacích a internacionalizaci 4.4.1 Programy podpory inovací („měkká opatření“) pro MSP v Dolním Rakousku, podpora z EFRR (program Technopoly, program Klastry, Technologická a inovační partnerství) Místo


Země

Rakousko

NUTS 2

Niederösterreich / Dolní Rakousko

Město

St. Pölten

Datum zahájení

2007.

Datum ukončení

2013.

Dolní Rakousko se vyznačuje velmi malou strukturovanou ekonomikou (97,5 % malé podniky, 2 % střední podniky a velmi málo velkých společností), nedostatkem kritického množství ve veřejném VaV a velmi diverzifikovaným hospodářstvím bez silné odvětvové specializace. K hlavním problémům inovační politiky patří vytvoření kritického množství v oblasti VaV a inovací ve specializovaných technologiích a posílení inovační kapacity ve venkovských oblastech. Od poloviny 90. let minulého století vyvinul region postupně řadu nástrojů k řešení těchto problémů: infrastruktura, finanční podpora a poradenství a služby.

42

Tři hlavní programy: program Technopoly: podpora místního rozvoje se zaměřením na specializované technologie program Klastry a sítě: podpora inovací v podnicích prostřednictvím projektů založených na spolupráci a rozvoje (mezi-)regionálních hodnotových řetězců a TIP – Technologická a inovační partnerství: zvyšování informovanosti o inovacích, určení inovační kapacity a podpora jednotlivých podniků při provádění projektů v oblasti inovací a VaV Hlavní cíl/cíle

• Vytvoření kritického množství v oblasti VaV a inovací v oblasti specializovaných technologií • Vytvoření jedinečné obchodní nabídky, žádná duplicita s ostatními regiony • Podněcování spolupráce mezi nástroji • Spolupráce se sousedními regiony • Usnadnění přístupu k informacím týkajícím se inovací rovněž ve venkovských oblastech, posílení inovační kapacity Inovace a technologie jsou hlavním pilířem hospodářské strategie do roku 2015 Měřitelné ukazatele (příklady): Počet projektů, finanční objem projektů, pracovní místa, výzkumní pracovníci, technologická centra, výzkumná a vzdělávací zařízení, studenti na univerzitách a podniky v lokalitách technopolů, usazování společností, nově založené podniky, studijní programy a vysokoškolská pracoviště ve specifických oblastech technologií, vytvořená pracovní místa v nově založených podnicích, společnosti pracující ve specifických oblastech technologií, infrastrukturní projekty a celkový objem investic, pracovní místa v technologických centrech, výzkumné ústavy, centra kompetencí pro excelentní technologie, laboratoře „Christian Doppler“. Vývoj obratu a počet (kvalifikovaných) pracovních míst ve společnostech v klastru, počet projektů zaměřených na vývoj řešení týkajících se výrobků a systémů, míra účasti v projektech založených na spolupráci, které byly v klastru zahájeny, míra účasti v iniciativách k zlepšování dovedností a v iniciativách k zvýšení produktivity, počet velkých společností účastnících se projektů založených na spolupráci, počet nových témat určených v klastru, počet zahájených předních projektů, počet projektů zahrnujících více organizací / překrývajících se projektů, spokojenost zákazníků. Podíl inovativních podniků, počet a podíl strategického poradenství a následných opatření, počet nových klientů, nově vyvinuté výrobky a služby a projekty zahrnující více organizací / překrývající se projekty, výdaje na VaV v podporovaných podnicích.

43


Zatímco program TIP poskytuje služby k zvyšování informovanosti o inovacích a zvyšování inovační kapacity obecně, program Klastry se zaměřuje na iniciování projektů v oblasti VaVaI založených na spolupráci a rovněž vyhledávání mezer a budoucích perspektiv v každém klastru. Program Technopoly usnadňuje společné vypracování strategie (a specializace) vysokoškolských institucí, výzkumných ústavů a podniků, podporuje vypracování výzkumných projektů, usazování nových podniků a zakládání nových podniků v lokalitách technopolů.


Program Technopoly a program Klastry: dolnorakouská podnikatelská agentura ecoplus. TIP (společné financování): regionální samospráva Dolního Rakouska a obchodní komora.


• Zaměření: MSP v Dolním Rakousku, avšak rovněž, • přední velké společnosti, • univerzity (užité vědy) a výzkumné ústavy. Program Klastry a program Technopoly se výslovně zaměřuje na specifické odvětvové/technologické mezery: • Technopol Tulln „Zemědělské a environmentální biotechnologie“: rostlinná a živočišná výroba, (bio)-analytika, technologie založené na přírodních materiálech, environmentální biotechnologie • Technopol Krems „Lékařské technologie“: regenerativní léčebné metody, např. mimotělní čištění krve, tkáňové inženýrství, buněčná terapie a budoucí stavba (nízkoenergetický dům) • Technopol Wiener Neustadt „Moderní průmyslové technologie“: technologie povrchových úprav, centrum kompetencí pro elektrochemii a tribologii, mikrosystémové technologie, integrované senzorové systémy, lékařské aplikace, technologie vstřikování • Technologické centrum Wieselburg: bioenergetika a zemědělská věda • Klastr „Ekologické stavby“: energeticky účinná výstavba a rekonstrukce • Klastr „Plasty“: bioplasty, kompozity • Klastr „Mechatronika“: energetická účinnost výrobních procesů, součásti LED • Klastr „Potraviny“: bezpečnost potravin, regionální a ekologické produkty • Klastr „Logistika“: meziodvětvový klastr zaměřující se na společné řešení problémů v oblasti logistiky, např. rozložení dopravy, spojování jízd bez nákladu.

44


Výše popsané programy jsou nedílnou součástí regionální inovační strategie (Wirtschaftsstrategie 2015), která stanoví tyto strategické pilíře: inovace a technologie, spolupráce, kvalifikace, zakládání podniků, nové trhy a udržitelnost. Zmíněné programy zavádějí do praxe zejména strategické pilíře „inovace a technologie“ a „spolupráce“, přispívají však rovněž ke kvalifikaci MSP, podpoře pro zakládání technologicky vyspělých nových podniků (technopoly) a udržitelnosti (činnost klastrů v oblasti ekologických inovací). Technopoly a klastry jsou rovněž klíčem k regionální specializaci a diverzifikaci. Oba programy spoléhají na práci v rámci programu TIP k zvýšení inovační kapacity.

Hlavní výsledky

Program Technopoly: • 119 zahájených a realizovaných projektů v oblasti VaV s finančním objemem ve výši 143 milionů EUR • 13 realizovaných infrastrukturních projektů (finanční objem: 70 milionů EUR) • Více než 1100 výzkumných pracovníků v oblasti přírodních a technických věd • Navíc 400 pracovních míst v oblasti špičkových technologií, která vznikla v důsledku programu Technopoly • Celková přidaná hodnota v roce 2009 ve výši 190 milionů EUR Program Klastry: • Účast 672 podniků s více než 80 200 zaměstnanci v pěti klastrech • Od zahájení první iniciativy v regionu týkající se klastrů v roce 2001 provedli členové klastrů 377 projektů založených na spolupráci • Kumulovaný finanční objem projektů pěti klastrů ke dni 30. června 2011 činil 52,2 milionu EUR, přičemž téměř dvě třetiny (65 %) investovaly samotné společnosti • Celkový efekt iniciovaný projekty v rámci klastrů v Dolním Rakousku činí 27,3 milionu EUR. Celková přidaná hodnota klastrů v Dolním Rakousku, vypočítána jako součet přímých účinků a multiplikačních účinků přidané hodnoty v Dolním Rakousku, v ostatních rakouských spolkových zemích (Bundesländer) a v zahraničí, činí 47,8 milionu EUR. Celkový dopad na zaměstnanost odpovídá 624 pracovním místům v osoborocích, tj. 560 ekvivalentů plných pracovních úvazků (FTE). (Economica Institut für Wirtschaftsforschung, 2011). TIP: • Každý rok přibližně 600 služeb prostřednictvím externího poradenství a 300 poradenských služeb prostřednictvím programu TIP pomáhá především určit inovační potenciál a MSP vhodné pro inovace. • Z toho 210 v hlavních oblastech jako řízení inovací, kreativní techniky nebo ve strategických oblastech. • 150 nových klientů ročně zaručuje určení inovační kapacity a rozšíření inovativních podniků rovněž ve venkovských oblastech.

45

Režim financování a celkové náklady

Program Technopoly (03/2008–12/2013): EFRR: 2 022 647,00 EUR; regionální rozpočet: 2 022 647,00 EUR celkem: 4 045 294,00 EUR Program Klastry (01/2007–12/2013): EFRR: 5 624 235,50 EUR; regionální rozpočet: 12 298 972,50 EUR soukromé spolufinancování: 2 665 000,00 EUR; celkem: 20 588 208,00 EUR Program TIP: EFRR: 2 195 709,00 EUR; regionální rozpočet: 6 206 225,40 EUR obchodní komora: 2 673 677,60 EUR; celkem: 11 075 612,00 EUR


• Důkladná analýza SWOT regionu, určení problémů a potřeb podniků • Silné zapojení společností, především MSP • Otevřená komunikace a spolupráce všech zúčastněných stran v rámci regionální inovační politiky


Poznatky: • Je důležité zahrnout do integrované regionální inovační politiky (inteligentní specializace) různé politické nástroje a dbát na propojení těchto nástrojů, např. spojením režimů financování s podpůrnými službami nebo umožněním spolupráce mezi klastry s cílem využít plný inovační potenciál regionu. • Zapojení velkých společností do nástrojů inovační politiky je důležité k umožnění přístupu MSP a k napomáhání při rozvoji regionálních hodnotových řetězců. • Programy Dolního Rakouska jsou nástroji regionálního hospodářského rozvoje a rozvoje inovací. Služby poskytované subjekty jednajícími jako zprostředkovatelé mezi regionální samosprávou a podniky nelze ponechat otevřenému trhu. Je nezbytná veřejná podpora těchto činností. • K zajištění pružných a na důkazech založených politických reakcí na nový vývoj regionální ekonomiky je zásadní komplexní systém monitorování a hodnocení.

Kontakty a odkazy

Landesregierung Niederösterreich Abteilung Wirtschaft, Tourismus und Technologie A-3109 St. Pölten Landhausplatz 1, Haus 14 Frau Irma Priedl, Bereichsleiterin Innovation und Technologie +43 2742 9005 linka 16123 [email protected]


http://www.noel.gv.at/English/Topics-in-English.html; http://www. ecoplus.at/en/ecoplus/technology-research/technopol-program; http://www.ecoplus.at/en/ecoplus/cluster http://www.tip-noe.at/

46

4.4.2 I2I, Innovation 2 Industrialisation for Advanced Micro&Nano Systems (Inovace 2, Industrializace pro pokročilé mikro- a nanosystémy), podpora z EFRR Místo


Země

Nizozemsko

NUTS 2

Gelderland a Overijssel

Město

Arnhem

Datum zahájení

1. ledna 2012

Datum ukončení

31. prosince 2014

Provincie Overijssel a Gelderland ve východním Nizozemsku mají dvě vynikající znalostní a výzkumná a vývojová centra pro mikroa nanoelektroniku: – Univerzita v Twente (Overijssel) – Radboud University Nijmegen (Gelderland). Tato VaV centra podporují mnoho osamostatněných a nově založených podniků působících v oblasti inovativních mikroa nanosystémů, které se poté, co dosáhly ověřené koncepce inovací v oblasti mikro- a nanoelektroniky, potýkají se dvěma problémy: • nalézt platícího zákazníka pro použití ověřené technologie • zajistit průmyslově vyráběné mikro- a nanoelektronické součástky na základě velmi vysokých norem jakosti. V blízkosti těchto VaV center a osamostatněných podniků se nachází polovodičový ekosystém světové úrovně a rovněž vynikající síť společností působících v oblasti lékařských technologií a vzdělávacích institucí. Ty jsou u svých zdravotnických prostředků pro vyšetření pacientů závislé na inovacích v oblasti mikro- a nanoelektroniky. Prostřednictvím programu I2I představuje nadace Business Cluster Semiconductors East Netherlands (BCS) zastupující více než 60 společností působících v oblasti mikro- a nanoelektroniky společně s 22 partnery z řad MSP most překlenující mezeru mezi vyvinutými inovacemi v oblasti mikro- a nanoelektroniky, průmyslovou výrobou a inovativními zdravotnickými aplikacemi pro vyšetření pacientů.

Hlavní cíl/cíle

• Vyvinutí 6 inovativních ověřených koncepcí v oblasti mikroa nanoelektroniky pro průmyslově vyráběné mikro- a nanoelektronické součástky ve strategicky a ekonomicky velmi důležité oblasti zdravotnických prostředků pro vyšetření pacientů • Vytvoření klastrů a umožnění přístupu inovativních MSP v oblasti mikro- a nanoelektroniky ke všem potřebným kompetencím v zájmu dalšího rozvoje inovativních ověřených koncepcí týkajících se průmyslově vyráběných mikro- a nanoelektronických součástek • Rozvoj přístupné a otevřené technologicky vyspělé průmyslové infrastruktury pro inovativní nově založené podniky a MSP za účelem vývoje a výroby mikro-a nanoelektronických součástek

47


Program I2I podporuje MSP působící v oblasti mikroa nanotechnologií s cílem dále industrializovat vyvinuté technologie a aplikace.


Vedoucí partner: Foundation Business Cluster Semiconductors Netherlands (BCS) Dílčí projekt v oblasti VaV: 6 vedoucích společností pro každý projekt v oblasti VaV Rozvoj klastrů a otevřená průmyslová infrastruktura: BCS Ostatní zúčastněné strany zastoupené v poradním orgánu: Health Valley Netherlands, Kennispark Twente, MESA+/HighTechFactory, InnovatiePlatform Twente, provincie Gelderland a Overijssel a RegioTwente


Všechny MSP (včetně nově založených a osamostatněných), které působí v oblasti výzkumu a vývoje inovativních mikroa nanoelektronických systémů. Nepřímo všechny společnosti působící v oblasti zdravotnických prostředků pro vyšetření pacientů, které jsou při svých inovacích závislé na mikro- a nanoelektronice.


Ano: Opatření je v souladu s nizozemským programem „Topsector High-Tech Systems & Materials (HTSM)“ a křížovým přístupem mezi HTSM a aplikacemi v rámci „Topsector Life Sciences“. Ano: program Horizont 2020, a zejména význam klíčových základních technologií v rámci tohoto programu EU.


Účelově zaměřené partnerství v oblasti VaV a výzkum a vývoj koncepcí pro dostupné kompetence, know-how a otevřenou technologicky vyspělou průmyslovou infrastrukturu pro vývoj a výrobu.

Hlavní výsledky

Cíle: - 7 nových projektů spolupráce v oblasti VaV + související vývojové projekty - 19 partnerů z řad MSP přímo zapojených do projektů - Účast 3 vzdělávacích institucí (Technická univerzita v Twente, Radboud University Nijmegen a Lékařská univerzita St. Radboud) - 56 podporovaných MSP - 370 vytvořených nebo zachovaných pracovních míst - uskutečněné soukromé investice po skončení projektu ve výši 35 000 000 EUR

Celkové náklady

10 900 000,00 EUR


EFRR Regionální rozpočet Soukromé spolufinancování


Silná účast MSP

48

Jaké jsou podle vašeho názoru požadavky na přenesení opatření do jiných oblastí?

Silná koordinace a silná účast MSP


Projekt byl právě zahájen, proto ještě nelze vyvodit závěry, určit problémy nebo vydat doporučení.

Kontakty a odkazy

Business Cluster Semiconductors Netherlands Drs. J.H.M. Gerards P.O. box 5215 6802 EE Arnhem Nizozemsko +31 (0)26 3844222


www.bcsemi.nl

Vytváření klastrů podniků a vzdělávacích institucí v oblasti technologií i lékařství a rozvíjení jejich vzájemných vztahů.

4.4.3 Growth Forum (Fórum pro růst), podpora z ESF a EFRR Místo

Země

Dánsko

NUTS 2

Jižní Dánsko

Časový rámec

Průběžný rozvoj

Souvislosti a odůvodnění

Region Jižní Dánsko má řadu vyspělých klastrů v rámci „tradičních“ průmyslových odvětví. Jedná se o potravinářství, mechatroniku, dopravu a logistiku a činnosti v pobřežních vodách. Kromě těchto vyspělých klastrů má region rovněž řadu životaschopných klastrů v „nových“ průmyslových odvětvích, jako jsou energetické technologie, robotické technologie, chladicí technologie a IKT. Tyto životaschopné klastry mohou získat skutečně silnou pozici. Existuje rovněž řada potenciálních klastrů, například v oblasti bioenergetiky, čištění vzduchu v zemědělství, léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, nakládání s odpady, zážitkové ekonomiky založené na IT, biotechnologií a lepšího využívání zemědělských produktů. Tyto klastry mohou představovat klíčovou příležitost pro budoucí růst. Infrastruktura klastrů je proto hlavním bodem strategie hospodářského rozvoje Jižního Dánska pro období 2012–2020. V řadě prioritních oblastí s potenciálem pro růst a vytváření pracovních příležitostí v Jižním Dánsku byly vytvořeny projekty založené na spolupráci podniků ve formě partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jedná se o: • klastr pro technologie v sociální sféře • klastr pro energetickou účinnost • klastr v oblasti designu • klastry pro činnosti v pobřežních vodách • iniciativa Fóra pro růst týkající se potravin

49

Fórum pro růst představuje centrum iniciativ v oblasti regionálního růstu. Toto obchodně-politické partnerství zahrnující podnikatelskou sféru, znalostní a vzdělávací instituce, odborové svazy a organizace zaměstnavatelů, místní orgány a region Jižní Dánsko má hrát klíčovou úlohu s přímým dopadem na obchodní rozvoj regionu. Bude se proto i nadále zaměřovat na rozvoj stávajících a nových silných klastrů v rámci stanovených oblastí činnosti. Hlavní cíl/cíle

V oblasti podnikání je cílem: • zvýšit počet podnikatelů prosazováním prostředí příznivého pro podnikání a silnější podnikatelské kultury • zvýšit podíl nových společností • podporovat ve vzdělávacím systému podnikatelské myšlení. Co se týká klastrů, Fórum pro růst se snaží zajistit, aby • mohla pokračovat reorganizace obchodní síly a zavedených klastrů • mohly nové klastry růst • iniciativy týkající se klastrů a sítí byly vyvíjeny za silné účasti podniků a ve spolupráci se znalostními institucemi a orgány. Pokud jde o lidské zdroje, cílem je: • učinit region Jižní Dánsko přitažlivým místem pro život a práci • zajistit, aby měl region Jižní Dánsko potřebnou kvalifikovanou pracovní sílu • zvýšit počet mladých lidí, kterým se dostane vzdělání • zajistit lepší vzdělání pro více osob • zvýšit počet přijatých studentů a zlepšit soulad mezi vzděláváním a potřebami trhu • zlepšit schopnost pracovních sil přizpůsobit se změnám prostřednictvím celoživotního vzdělávání. V oblasti výzkumu, inovací a nových technologií je cílem: • přístup ke globálním kompetencím v oblasti výzkumu a znalostí, které odpovídají obchodní síle regionu a potenciálním růstovým odvětvím • podpora inovativního způsobu myšlení a činností se sdílením poznatků a využíváním poznatků v regionu • obchodní síla s výrobou založenou na vysoké úrovni znalostí • zajištění dynamiky a inovací v rámci nových obchodních příležitostí a růstových odvětví. Co se týká zážitkové ekonomiky, Fórum pro růst se snaží dosáhnout: • většího podílu regionu na trhu v oblasti zážitkové ekonomiky • spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve spojení s rozvojem zážitkové ekonomiky (např. ve spojení s uměním, kulturou, zábavou, sportem, architekturou, designem a cestovním ruchem) • vytváření nových výrobků a služeb v oblasti zážitkové ekonomiky přinášejících vyšší zisky • rozvoje potenciálu okrajových oblastí pro zážitkovou ekonomiku.

50


Fórum pro růst v Jižním Dánsku je centrem iniciativ v oblasti regionálního růstu a obchodně-politickým partnerstvím mezi podnikatelskou sférou, znalostními a vzdělávacími institucemi, odborovými svazy a organizacemi zaměstnavatelů, místními orgány a regionem Jižní Dánsko. Fórum pro růst investuje do rozvoje nových pracovních příležitostí v oblasti inovací ve zdravotnictví a sociální sféře, udržitelné energetiky a zážitkové ekonomiky. Fórum pro růst mimoto vyčlenilo prostředky pro tři fondy určené na podporu iniciativ, které regionu pomohou dosáhnout jeho cílů stanovených pro rok 2020: 1. ÚVĚROVÝ FOND JIŽNÍHO DÁNSKA PRO ODLEHLÉ OBLASTI

Úvěrový fond, který má k dispozici částku ve výši 20 milionů DKK, má poskytovat úvěry podnikatelům v odlehlých oblastech regionu. Cílová skupina zahrnuje podniky ve fázi zakládání, v počáteční fázi nebo ve fázi rozvoje. Úvěry z fondu musí být vyrovnány (1:1) soukromým vnějším spolufinancováním. 2. FOND JIŽNÍHO DÁNSKA PRO TECHNOLOGIE V SOCIÁLNÍ SFÉŘE

Welfare Tech Invest je název fondu pro technologie v sociální sféře, který má k dispozici částku ve výši 75 milionů DKK na investice do zárodečného kapitálu, počátečního kapitálu a rozvojového kapitálu podniků působících v oblasti technologií v sociální sféře a služeb v Jižním Dánsku. Cílová skupina zahrnuje podniky ve fázi zakládání, v počáteční fázi a ve fázi rozvoje. Investice z fondu musí být v zásadě vyrovnány (1:1) vnějším spolufinancováním. Kapitálový fond poskytuje rovněž úvěry pro podniky ve venkovských oblastech regionu. Za tímto účelem má fond k dispozici částku ve výši 20 milionů DKK. Kromě fondu rizikového kapitálu se očekává, že počátkem roku 2013 bude zahájen zvláštní program pro budování podniků. Cílová opatření fondu Welfare Tech Invest (během příštích 5 let): Fond bude investovat do 12 mladých podniků v regionu působících v oblasti technologií v sociální sféře. Podnikům ve venkovských oblastech regionu bude poskytnuto 30 úvěrů. V podnicích v portfoliu bude vytvořeno 175–250 nových pracovních míst.

51

3. FOND PRO INOVACE VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU

Tento fond má k dispozici částku ve výši 20 milionů DKK na podporu komercializace inovačních projektů veřejného a soukromého sektoru. Financování z tohoto fondu je k dispozici soukromým společnostem, které se stranami z veřejného sektoru spolupracují na testování a úpravě výrobků během kritické fáze bezprostředně před uvedením na trh. Projekt musí pomoci při komercializaci výrobků daného podniku a současně přispět k uspokojení potřeby ve veřejném sektoru. Prováděcí struktura

Region Jižní Dánsko


Stávající podniky, nově založené podniky, podniky, které budou založeny. V rámci tří strategických oblastí regionu týkajících se podnikatelské excelence jsou cílovými skupinami: Udržitelná energetika – Odvětví, která pracují s technologiemi, poznatky a prvky, jež vedou k inteligentnímu a účinnému využití všech forem energie. – Odvětví, která pracují s technologiemi, poznatky a prvky, jež jsou určeny k použití ve všech oblastech hodnotového řetězce pro výrobu energie na moři z obnovitelných i fosilních zdrojů energie. Technologie ve zdravotnictví a sociální sféře – Odvětví, která pracují s řešeními ve zdravotnictví a sociální sféře, jež mohou přispět k vyřešení společenských problémů v sociální oblasti a současně zajišťují větší růst soukromých podniků. Zážitková ekonomika – se zaměřením na cestovní ruch a design – Odvětví služeb v oblasti rekreační a obchodní turistiky. – Odvětví, která využívají design k zvýšení hodnoty výrobků podniku. – Odvětví, která pracují s potravinami, a to s cílem zvýšit hodnotu produktu.


Ano, Fórum pro růst bylo navrženo jako nástroj regionálního rozvoje a organizace ve specializovaných klastrech hrají jedinečnou úlohu v regionálním inovačním systému.


Nástroje používané k dosažení strategických cílů týkajících se vyšší produktivity a větší četnosti povolání: – podnikání – lidské zdroje a vzdělávání – výzkum, inovace a nové technologie, včetně designu a IKT – rozvoj klastrů

52

Očekávané výsledky

Pro každý klastr existují zvláštní cílová opatření a rovněž očekávání European Cluster Management Excellence podle ukazatelů kvality a postupů vzájemného hodnocení určených v rámci Cluster-Excellence.eu – iniciativa European Cluster Excellence (Dokonalost evropských klastrů) Cíle oblasti podnikání Inovace ve zdravotnictví a sociální sféře

> 30 % zvýšení produktivity > 25 % zvýšení podílu vývozu

Udržitelná energetika

> 15 % zvýšení produktivity > 10 % zvýšení vývozu

Zážitková ekonomika

> 25 % zvýšení produktivity > 15 % zvýšení zaměstnanosti

CÍLE 2020 Produktivita o 10 % nad průměrem OECD a četnost povolání srovnatelná s prvními 5 zeměmi OECD


Fórum pro růst obdrží každý rok částku ve výši 100 milionů DKK (13,40 milionu EUR) z fondu Jižního Dánska pro regionální obchodní rozvoj a přibližně 100 milionů DKK ze sociálních a regionálních fondů EU.


Všechny oblasti v regionu mají dobré podmínky pro růst. Hlavními prvky růstu regionu jsou spolupráce a dialog.

Přenositelnost

Klastry jsou zakládány ve zvláštním ekonomickém kontextu regionu Jižní Dánsko, v němž jsou poměrně vysoké příjmy. Tento postup lze přenést pouze do regionů s podobnými ekonomickými charakteristikami.


Fórum pro růst: www.regionsyddanmark.dk/wm235842 a syddanmark2020.dk/en/ Specializované klastry: Welfare Tech Region: www.welfaretechregion.dk Lean Energy Cluster: www.leanenergy.dk design2innovate: www.design2innovate.dk Offshore Centre Denmark: www.offshorecenter.dk Lindoe Offshore Renewables Center (LORC): www.lorc.dk Vaeksthus Southern Denmark: www.vhsyddanmark.dk

53

Přílohy Příloha 1: Užitečné odkazy / zdroje informací ŘÍDICÍ ORGÁNY Řídicí orgány EFRR ec.europa.eu/regional_policy/manage/authority/authority_cs.cfm Řídicí orgány ESF ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=45&langId=cs Řídicí orgány EZFRV Odkazy na ministerstva zemědělství jednotlivých členských států, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí ec.europa.eu/agriculture/links-to-ministries/index_en.htm Řídicí orgány ERF/ EMFF Seznam vnitrostátních orgánů pro rybolov: ec.europa.eu/fisheries/cfp/eff/apply_for_funding/national_authorities.pdf Možnosti financování STRUKTURÁLNÍ FONDY Internetové stránky Inforegio o EFRR: ec.europa.eu/regional_policy/index_cs.cfm Internetové stránky Generálního ředitelství Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování týkající se ESF: ec.europa.eu/regional_policy/index_cs.cfm

54

INTERREG A: individuální odkazy na 52 různých přeshraničních programů: ec.europa.eu/regional_policy/atlas2007/crossborder/index_en.htm INTERREG B: odkazy na 13 nadnárodních programů: ec.europa.eu/regional_policy/atlas2007/transnat/index_en.htm INTERREG IV C: mnohostranná meziregionální spolupráce veřejných subjektů v oblasti inovací, znalostní ekonomiky, životního prostředí a předcházení rizikům: www.interreg4c.net Užitečné příručky New Practical Guide to EU funding opportunities for research and innovation – Competitive European regions through research and innovation (Evropská komise 2012) Osvědčené postupy: seznamy a databáze Small Business Act – Databáze osvědčených postupů: ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/best-practices/database/SBA/index.cfm?fuseaction=welcome. detail Databáze INTERREG IVC: www.interreg4c.eu/findGoodpractices.html Databáze projektů v oblasti regionální politiky: ec.europa.eu/regional_policy/indexes/project_examples_cs.cfm Databáze projektů v oblasti regionálního rozvoje: ec.europa.eu/regional_policy/projects/stories/index_cs.cfm Databáze politických zkušeností: ec.europa.eu/regional_policy/projects/practices/index_en.cfm Iniciativa Regiony pro hospodářskou změnu: ec.europa.eu/regional_policy/cooperate/regions_for_economic_change/index_en.cfm Udělování cen RegioStars ec.europa.eu/regional_policy/cooperate/regions_for_economic_change/regiostars_en.cfm Databáze ESF: ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=466&langId=cs Některé konkrétní příklady podpory z ESF jsou k dispozici v dokumentu s názvem The ESF: supporting entrepreneurs and the self-employed: ec.europa.eu/esf/BlobServletdocId=149&langId=en Databáze rozvoje venkova: enrd.ec.europa.eu/policy-in-action/rdp_view/search/en/search_en.cfm Rural entrepreneurship gateway: enrd.ec.europa.eu/themes/entrepreneurship/rural-entrepreneurship-gateway/en/ rural-entrepreneurship-gateway_en.cfm Brožury o projektech EZFRV: enrd.ec.europa.eu/publications-and-media/EZFRV-project-brochures/en/ EZFRV_examples_of_projects_brochure_en.cfm Osvědčené postupy v rámci ERF: webgate.ec.europa.eu/fpfis/cms/farnet/tools/good-practices

55

Studie Výboru regionů s názvem „Implementation of the SBA and entrepreneurship policies at local and regional level“ (včetně osvědčených postupů): http://cor.europa.eu/en/documentation/studies/Documents/SBA-FINAL-REPORT-EN.pdf

Příloha 2: Řídicí orgány V novém programovém období může být řízení strukturálních fondů v některých případech přeneseno na jiné subjekty. Podrobnější a aktuální informace jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ REGIO: ec.europa.eu/regional_policy/manage/authority/authority_cs.cfm. Upozorňuje se, že níže uvedená tabulka je zveřejněna pro informační účely a odráží situaci v době vydání publikace. Úplné a aktuální kontaktní údaje jsou uvedeny na internetových stránkách GŘ REGIO. 2.1

Řídicí orgány EFRR: úplný seznam s kontaktními údaji

AT - NRP41

Carinthian Economic Promotion Fund

A-9020 Klagenfurt

Reg. Govt. of Lower Austria- Dept. of Spatial Planning &EU Regional Policy

A-3109 St. Pölten

Reg. Govt. of Salzburg - Department of Economy, Tourism and Energy

A-5020 Salzburg

Reg. Govt. of Styria- Department 14 – Economy and Innovation

A-8020 Graz

Reg. Govt. of Tyrol - Department on spatial planning and statistics

A-6020 Innsbruck

Reg. Govt. of Upper Austria - Department of Economy

A-4021 Linz

Reg. Govt. of Vienna -Department of EU-Strategy and Economic Development

A-1080 Wien

Reg. Govt. of Vorarlberg- Dept. of European Affairs &International Relations

A-6900 Bregenz

Regionalmanagement Burgenland GmbH - EU-Verwaltungsbehörde

A-7000 Eisenstadt

EÚS42

Amt der Oberösterreichischen Landesregierung - Abteilung Raumordnung Überörtliche Raumordnung

A-4021 Linz

City of Vienna- Department for EU Strategy and Economic Development

A-1080 Vienna

City of Vienna- Department for EU-Strategy and Economic Development

A-1082 Wien

Government Office of the Land Salzburg

A-5010 Salzburg

Government of Lower Austria- Department of Spatial Planning &Regional Policy A-3109 St. Pölten

Regionalmanagement Burgenland GmbH- EU-Verwaltungsbehörde

A-7000 Eisenstadt

BE - NRP

Gouvernement bruxellois

B-1000 Bruxelles

Gouvernement wallon - Secrétariat général - Département de la Coordination des Fonds structurels

B-5100 Namur (Jambes)

Vlaamse Overheid - Agentschap Ondernemen - Afdeling Europa Economie

B-1030 Brussel

Joint Technical Secretariat

B-4700 Eupen

- EÚS

POM Antwerpen

B-2018 Antwerpen

Région Wallonne - Direction pour les Relations extérieures

B-1080 Bruxelles

BG - NRP

Council of Ministers

BG-1000 Sofia

Ministry of Economy&Energy - Directorate “European Funds for Competitiveness”

BG-1046 Sofia

Ministry of Environment&Water - Directorate “Cohesion Policy for Environment”

BG-1000 Sofia

Ministry of Environment and Water - Cohesion Policy Directorate

BG-1000 Sofia

Ministry of Regional Development and Public Works - Directorate General ‘Programming of Regional Development’

BG-1000 Sofia

Ministry of Transport - Coordination of Programmes and Projects Directorate

BG-1000 Sofia

41. Národní a regionální programy. 42. Evropská územní spolupráce.

56

CY - NRP

Planning Bureau - Directorate of Structural Funds and Cohesion Fund

CY-1409 Nicosia

CZ - NRP

Ministry for Regional Development - National Coordination Authority

CZ-110 15 Praha 1

Ministry of Education, Youth and Sports

CZ-118 12 Praha 1

Ministry of Environment

CZ-100 10 Praha

Ministry of Industry and Trade

CZ-112 49 Praha

Ministry of Transport

Nábř. Ludvíka Svobody 1222/12

Prague City Hall - Department of EU funds

CZ-110 00 Praha 1

Regional Council of the Central Bohemia Cohesion Region

CZ-150 21 Praha

Regional Council of the Central Moravia region

CZ-779 00 Olomouc

Regional Council of the Moravia-Silesia Cohesion Region

CZ-702 00 Ostrava

Regional Council of the North-East Cohesion Region

CZ-500 04 Hradec Králové

Regional Council of the North-West Cohesion Region

CZ-400 01 Ústí nad Labem

Regional Council of the South-East Cohesion Region

CZ-602 00 Brno

Regional Council of the South-West Cohesion Region

CZ-370 01 České Budějovice

Ministry for Reg. Development - Department of European Territorial Cooperation

CZ-110 15 Praha 1

Danish Authority for Enterprise and Construction

DK-8600 Silkeborg

- EÚS DK - NRP

Danish Enterprise and Construction Authority

DK-8800 Viborg

- EÚS

Joint Technical Secretariat for sub-programme Öresund

DK- 1610 København V

Region Syddanmark - Regional Udvikling

DK-7100 Vejle

Sjælland Region - Regional Development and International Relations Department

DK-4180 Sorø

Ministry of Finance of the Republic of Estonia

EE-15006 Tallinn

Estonian Ministry of the Interior

EE-15065 Tallinn

FI - NRP

Government of Åland - Department for Trade and Industry

FIN-AX-22111 Mariehamn, Åland

Ministry of Employment and the Economy

FIN-00023 Government

Regional Council of Southwest Finland

FIN-20101 Turku

FR - NRP

Mission Europe du secrétaire général pour les affaires régionales (SGAR) - Préfecture de la région Pays de la Loire

F-44035 Nantes Cedex 1

Préfecture de Région Basse-Normandie

F-14038 Caen Cedex

Préfecture de la région ‘Centre’

Préfecture de la région Aquitaine

F-33077 Bordeaux Cedex

Préfecture de la région Auvergne

F-63033 Clermont-Ferrand Cedex

Préfecture de la région Bretagne

F-35065 Rennes Cedex 9

Préfecture de la région Champagne-Ardenne

F-51036 Châlons-enChampagne Cedex

Préfecture de la région Corse

F-20188 Ajaccio Cedex 1

Préfecture de la région Franche-Comté

F-25035 BesançonCedex

Préfecture de la région Guadeloupe

F-97109 Basse-Terre Cedex

EE - NRP - EÚS

- EÚS

57

Préfecture de la région Haute-Normandie

F-76036 Rouen Cedex

Préfecture de la région Ile-de-France

F-75700 Paris Cedex 7

Préfecture de la région Languedoc-Roussillon

F-34062 Montpellier Cedex 2

Préfecture de la région Limousin

F-87031 Limoges Cedex

Préfecture de la région Lorraine

F-57034 Metz Cedex 1

Préfecture de la région Martinique

F-97262 Fort-de-France Cedex

Préfecture de la région Midi-Pyrénées

F-31038 Toulouse Cedex 9

Préfecture de la région Nord Pas-de-Calais

2, rue Jacquemars Gielée

Préfecture de la région Picardie

F-80020 Amiens Cedex 9

Préfecture de la région Poitou-Charentes

F-86021 Poitiers Cedex

Préfecture de la région Provence-Alpes-Côte-d’Azur

F-13282 Marseille Cedex20

Préfecture de la région Rhône-Alpes

31, rue Mazenod

Préfecture de la région de La Réunion

F-97405 Saint Denis

Préfecture de région Guyane

F-97300 Cayenne

Région Alsace - Direction des Relations Européennes et Internationales

F-67070 Strasbourg Cedex

AGILE (Agence de Gestion des Initiatives Locales en matière Européenne)

F-97400 Saint Denis

Autorités d’INTERREG IV Saarland - Moselle - Lorraine - Westpfalz

F-35026 Rennes

Conseil Régional Provence-Alpes Côte d’Azur

F-13481 Marseille Cedex 20

Conseil Régional de La Réunion

F-97719 Saint Denis Cedex 9

Conseil Régional de la Guyane

F-97307 Cayenne Cedex

Conseil régional Nord – Pas-de-Calais, Lille, France

F-59555 LILLE Cedex

Conseil régional de Haute Normandie

F-76174 Rouen Cedex 1

INTERREG IV West Joint Technical Secretariat

F-59800 Lille

Ministère du travail, des relations sociales, de la famille, de la solidarité et de la ville - Secrétariat Général du Comité Interministériel des Villes

F-93217 Saint Denis la Plaine CEDEX

Regional Council of Guadeloupe

F-97100 Basse-Terre

Secrétariat technique conjoint

F-25031 Besançon

Secrétariat technique conjoint

F-67070 Strasbourg Cedex

URBACT

F-93217 Saint-Denis la Plaine CEDEX

DE - NRP

Bayerisches Staatsministerium für Wirtschaft, Infrastruktur, Verkehr&Technologie

D-80525 München

Behörde für Wirtschaft, Verkehr und Innovation

D-20459 Hamburg

Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung

D-10115 Berlin

Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie

D-11015 Berlin

Der Senator für Wirtschaft und Häfen

D-28195 Bremen

Hessisches Ministerium für Wirtschaft, Verkehr und Landesentwicklung

D-65185 Wiesbaden

Ministerium Ländlicher Raum

D-70182 Stuttgart

- EÚS

58

Ministerium der Finanzen

D-39108 Magdeburg

Ministerium für Wirtschaft des Landes Brandenburg

D-14473 Potsdam

Ministerium für Wirtschaft und Wissenschaft

D-66119 Saarbrücken

Ministerium für Wirtschaft, Arbeit und Technologie des Freistaates Thüringen

D-99105 Erfurt

Ministerium für Wirtschaft, Arbeit, Verkehr und Technologie des Landes Schleswig-Holstein

D-24171 Kiel

Ministerium für Wirtschaft, Bau und Tourismus Mecklenburg-Vorpommern

D-19053 Schwerin

Ministerium für Wirtschaft, Verkehr, Landwirtschaft und Weinbau Rheinland-Pfalz

D-55116 Mainz

Niedersächsisches Ministerium für Wirtschaft, Arbeit und Verkehr

D-30159 Hannover

Promotion of the European economy and labour market

D-30001 Hanover

Senatsverwaltung für Wirtschaft, Technologie und Frauen

D-10820 Berlin

Staatskanzlei Mecklenburg-Vorpommern

D-19053 Schwerin

Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft, Arbeit und Verkehr

D-01073 Dresden

Thüringer Ministerium für Wirtschaft, Arbeit und Technologie

Max-Reger-Straße 4-8

Ministerium für Wirtschaft, Energie, Bauen, Wohnen und Verkehr des Landes Nordrhein-Westfalen

D-40213 Düsseldorf

Bavarian State Ministry for Economics, Infrastructure, Transport and Technology

D-80525 München

Investitionsbank Schleswig-Holstein - Joint Technical Secretariat Rostock

D-18055 Rostock

Joint TechnicalSecretariat - Entwicklungsagentur Nord GmbH

D-24941 Flensburg

Ministerium für Wirtschaft, Arbeit und Tourismus Mecklenburg-Vorpommern Abteilung 2 Referat 250, Europäische territoriale Zusammenarbeit INTERREG

D-19053 Schwerin

Ministerium für Wirtschaft, Energie, Bauen, Wohnen und Verkehr des Landes Nordrhein-Westfalen

D-40213 Düsseldorf

Regierungspräsidium Tübingen

D-72072 Tübingen

EL - NRP

National Strategic Reference Framework for Greece - Special Secretariat

EL-10180 Athens

Special Managing Service of the O.P. “Competitiveness and Entrepreneurship”

EL-115 27 Athens

Special Managing Service of the O.P. “Digital Convergence”

EL-105 62 Athens

Special Managing Service of the O.P. “Environment – Sustainable Development”

EL-115 27 Athens

Special Managing Service of the O.P. “Reinforcement of Accessibility”

EL-114 71 Athens

Special Managing Service of the O.P. “Technical Assistance”

EL-105.57 Athens

Special Managing Service of the Regional Operational Programmes

EL-101 80 Athens

YPEXODE (Ministry for the Environment, Physical Planning and Public Works) Secretary General

ΥΠΟΥΡΓΕΙΟ ΑΝΑΠΤΥΞΗΣ, ΑΝΤΑΓΩΝΙΣΤΙΚΟΤΗΤΑΣ ΚΑΙ ΝΑΥΤΙΛΙΑΣ

EL-101 80 Αθήνα

HU - NRP

Directorate General M.A. for the Public - Administration Reform Programme of the National Development Agency

HU-1077 Budapest

General Directorate M.A. for Transport of the National Development Agency

HU-1077 Budapest

M.A. for Economic Development Programmes - General Directorate of the National Development Agency

HU-1077 Budapest

National Development Agency – M.A .of Regional Operational Programmes

HU-1077 Budapest, VII.

Joint Technical Secretariat

HU-1016 Budapest

National Development Agency

HU-1077 Budapest

National Development Agency

HU-1133 Budapest

-EÚS

- EÚS

59

National Development Agency Authority - International Cooperation Programmes

HU-1077 Budapest

IE - NRP

Border, Midland and Western Regional Assembly

Southern and Eastern Regional Assembly

IRL- Co. Waterford

Southern and Eastern Regional Assembly

IT - NRP

Autorità di gestione, FESR – Programma regionale operativo per la Sardegna - Assessorato della Programmazione, Bilancio, Credito e Assetto del Territorio Centro Regionale di Programmazione

I-09123 Cagliari

Bagnolifutura S.p.A. di Trasformazione Urbana

I-80124 Napoli

Directorate-General for Economic Development

I-50127 Firenze

Direzione Centrale Relazioni Internazionali - Servizio Politiche Comunitarie

I-34132 Trieste

Direzione Programmazione Economica e Partecipazione

I-00147 Roma

DirezioneProgrammiComunitari

I-30125 Venezia

Dirigente del Settore Programmazione e Politiche Comunitarie - Direzione Generale Programmazione e Finanza

I-70126 Bari

Regional Operational Programme for Sardegna - Assessorato della Programmazione, Bilancio, Credito e Assetto del Territorio Centro Regionale di Programmazione

I-09123 Cagliari

Ministero dell’Università e della Ricerca

I-00144 Roma

Ministero della Pubblica Istruzione

I-00153 Roma

Ministero dellle Infrastrutture e dei Trasporti

I-00161 Roma

Ministero dello Sviluppo Economico - PON Governance e AT FESR - Dipartimento per lo Sviluppo e la Coesione Economica - DG per la Politica Regionale Unitaria Comunitaria

I-00187 Roma

Piccola Media Impresa e Cooperazione - Unità Organizzativa Competitività del Sistema delle Imprese della Direzione Generale Industria

I-20124 Milano

Presidenza Regione Siciliana - Dipartimento della Programmazione

I-90139 Palermo

Presidenza della Giunta Regionale - Area di Coordinamento delle Politiche Comunitarie

I-70122 Bari

ProvinciaAutonoma di Bolzano

I-39100 Bolzano

Provincia autonoma di Trento - Servizio rapporti comunitari e sviluppo locale

I-38100 Trento

Region of Abruzzo -International Affairs Department

I-67100 L’Aquila

Regione Basilicata-Autoritàdi Gestione del POR Basilicata FESR

I-75100 Potenza

Regione Calabria - Dipartimento Programmazione Nazionale e Comunitaria

I-88100 Catanzaro

Regione Emilia-Romagna - Direzione generale Attività Produttive, Commercio e Turismo

I-40127 Bologna

Regione Liguria-Autorità di Gestione del POR Liguria FESR

I-16121 Genova

Regione Marche

I-60125 Ancona

Regione Molise-Autorità di Gestione del POR Molise FESR

I-86100 Campobasso

Regione Piemonte

I-10152 Torino

Regione Umbria – Giunta regionale - Area della Programmazione regionale

I-06124 Perugia

Regione autonoma Valle d’Aosta - Servizio programma per lo sviluppo regionale

I-11100 Aosta

Provincia Autonoma di Bolzano- Ripartizione Affari Comunitari - Ufficio integrazione European Commission

I-39100 Bolzano

Regione Friuli Venezia Giulia – DCRICAL- Servizio Rapporti Comunitari ed Integrazione europea

I- Trieste

-EÚS

- EÚS

60

Regione Piemonte - Direzione A14 – Opere pubbliche, Difesa del suolo, Economia montana e foreste

I-10128 Torino

Regione Siciliana- Ufficio Speciale per la cooperazione decentrata allo sviluppo e alla solidarietà internazionale

I-90100 Palermo

Servizio Attività Internazionali- Regione Toscana

I- Firenze

Servizio Attività Internazionali - International Affairs Directorate

I-67100 L’Aquila

Ufficio Infrastrutture, impianti e Cooperazione Transfrontaliera - DG Giovani, sport e promozione attività turistica

I-20124 Milan

Ministry of Finance

LV-1919 Riga

Ministry of Environmental Protection & Regional Development

LV-1050 Riga

Ministry of Finance of the Republic of Lithuania

LT-01512 Vilnius

Ministry of Interior of the Republic of Lithuania - Regional Policy Department

LT-01510 Vilnius

Ministre de l’Economie et du Commerce Extérieur

L-2914 Luxembourg

ESPON Coordination Unit

L-4221 Esch-sur-Alzette

Ministère de l’Intérieur et de l’Aménagement du Territoire

L-2341 Luxembourg

MT - NRP

Planning and Priorities Coordination Department - Office of the Prime Minister

MT-VLT 1210 Valletta

NL - NRP

College van B&W Gemeente Rotterdam

NL-3000 KP Rotterdam

Provincie Gelderland Europees Programmasecretariaat -Afdeling Subsidieverlening

NL-6800 GX Arnhem

Provincie Noord-Brabant

NL-5200 MC ‘s-Hertogenbosch

Samenwerkingsverband Noord-Nederland (SNN)

NL-9700 AT Groningen

Stichting Euregio Maas-Rhein

NL-6202 Maastricht

PL - NRP

Council of the Kujawsko-Pomorskie voivodship - Marshal’s Office

PL-87-100 Torun

Council of the LubelskieVoivodeship - Marshal’s Office

PL-20-074 Lublin

Council of the Mazowieckie voivodship - Marshal’s Office

PL-03-719 Warszawa

Council of the Podkarpackie voivodship - Marshal’s Office

PL-35-010 Rzeszów

Council of the Podlaskie Voivodeship - Marshal’s Office

PL-15-888 Białystok

Council of the Pomorskie voivodship - Marshal’s Office

PL-80-810 Gdańsk

Council of the Łódzkie Voivodeship - Marshal’s Office

PL-90-051 Łódź

Council of the Świętokrzyskie voivodship - Marshal’s Office

PL-25-516 Kielce

Department of the regional development - Marshal’s Office

PL-50-411 Wrocław

Lubuskie Region Management Board - Marshal’s Office of the Lubuskie Region

PL-65-057 Zielona Góra

Marshal’s Office of the Opolskie voivodship

PL-45-082 Opole

Marshal’s Office of the Warminsko-Mazurskie voivodship

PL-10-562 Olsztyn

Małopolska Region Management Board - Marshal’s Office

PL-31-156 Kraków

Ministry of Regional Development

PL-00-926 Warszawa

The Board of the Wielkopolska Region - Marshal’s Office

PL-61-713 Poznań

Zachodniopomorskie region Management Board - Marshal’s Office

PL-70-540 Szczecin

Śląskie region Management Board - Marshal’s Office of the Slaskie voivodship

PL-40-037 Katowice

Ministry of Regional Development - Territorial Cooperation Department

PL-00-926 Warsaw

PT - NRP

“Factores de Competitividade” Operational Programme

P-P-1998-014 Lisboa

Inspecção-Geral de Finanças (IGF)

P-1199-005 Lisboa

Instituto Financeiro para o Desenvolvimento Regional (IFDR, IP)

P-1149-030 Lisboa

LV - NRP - EÚS LT – NRP -EÚS LU - NRP - EÚS

- EÚS

- EÚS

61

Instituto de Desenvolvimento Empresarial da Região Autónoma da Madeira (IDE-RAM)

P-9000-060 Funchal

Programa Operacional Factores de Competitividade (COMPETE)- Comissão Directiva

P-1169-028 Lisboa

Programa Operacional Regional da Madeira (INTERVIR +)- Instituto de Desenvolvimento Regional

P-9000-715 Funchal

Programa Operacional Regional de Lisboa (PORLisboa) - Comissão de Coordenação e Desenvolvimento Regional de Lisboa e Vale do Tejo

P-1269-145 Lisboa

Programa Operacional Regional do Alentejo (INALENTEJO) - Comissão de Coordenação e Desenvolvimento Regional do Alentejo

P-7004-514 Évora

Programa Operacional Regional do Algarve (ALGARVE 21) - Comissão de Coordenação e Desenvolvimento Regional do Algarve

P-8000-164 Faro

Programa Operacional Regional do Centro (MAIS CENTRO) - Comissão de Coordenação e Desenvolvimento Regional do Centro

P-3000-069 Coimbra

Programa Operacional Regional do Norte (ON 2) - Comissão de Coordenação e Desenvolvimento Regional do Norte

P-4150-304 Porto

Programa Operacional Temático Valorização do Território (POVT)

P-1998-014 Lisboa

Programa Operacional dos Açores para a Convergência (PROCONVERGÊNCIA) Direcção Regional do Planeamento e Fundos Estruturais - DRPFE

P-9701-853 Angra do Heroísmo

Comissão de Coordenação e Desenvolvimento Regional do Norte (CCDR-N)

P-4150-034 Porto

RO -NRP

Ministerul Transporturilor si Infrastructurii - Directia Generala Relatii Financiare Externe - Autoritatea de Management pentru Programul Operational Sectorial de Transport

RO-010873 Bucharest

Ministry of Economy, Trade & Business Environment –Sector 1

RO-010096 Bucharest

Ministry of Environment and Forests - Sector 5

RO- Bucharest

Ministry of European Affairs

RO- Bucureşti

Ministry of Public Finance

Ministry of Regional Development and Tourism - Sector 5

Ministry of Transportation and Infrastructure - Sector 1

RO-010873 Bucharest

Ministry of Development, Public Works and Housing

RO-050741 Bucharest

SK - NRP

Ministerstvo hospodarstva

SK-827 15 Bratislava

Ministry of Agriculture and Rural Development


Ministry of Agriculture and Rural Development

SK-825 25 Bratislava 26

Ministry of Construction and Regional Development


Ministry of Health of the Slovak Republic - Unit for Structural Funds


Ministry of Transport, Construction and Regional Development


Ministry of the Environment


Office of Government of the Slovak Republic


- EÚS

- EÚS

Bratislava Self-governing Region

SK-820 05 Bratislava 25

- EÚS

Ministry for Agriculture &Rural Development - Agency for Reg. Dev. Support


SI - NRP

Government Office for Local Self-Government and Regional Policy

SI-1000 Ljubljana

Služba Vlade Republike Slovenije za lokalno samoupravo in regionalno politiko

SI-1000 Ljubljana

Government Office for Local Self-Government and Regional Policy

SI-1000 Ljubljana

Government office for Local Self-Government and Regional Policy - Managing Authority for Operational Programme ‘Slovenia - Hungary’

SI-2000 Maribor

SlužbaVlade Republike Slovenije za lokalno samoupravo in regionalno politiko

SI-1000 Ljubljana

- EÚS

62

ES - NRP

Aguas de las Cuencas Mediterráneas (ACUAMED) - Dirección de Administración y Finanzas

E-46000 Valencia

Ministerio de Economìa y Hacienda -Dirección General de Fondos Comunitarios, Subdirección General de Administración del FEDER

E-28071 Madrid

Ministerio de Economìa y Hacienda - Dirección General de Fondos Comunitarios, Subdirección General de Fondo de Cohesión y Cooperación Territorial Europea

E-162. 28046 Madrid

Ministerio de Economìa y Hacienda - Madrid, España - Dirección General de Fondos Comunitarios, Subdirección General de Administración del FEDER

E-28071 Madrid

Subdirección General de Fondo de Cohesión y Cooperación Territorial Europea

E-162. 28046 Madrid

CONSORCIO CTP

E-22700 Jaca

Dirección General de Economía, Gobierno de Cantabria

E-39003 Santander

Dirección General de Planificación y Presupuesto del Gobierno de Canarias – Joint Technical Secretariat

E-35007 Las Palmas de Gran Canaria

SE -NRP

The County Administrative Board of Jämtland (Länsstyrelseni Jämtland)

S-831 86 Östersund

Tillväxtverket (Swedish Agency for Economic and Regional Growth)

S-201 20 Malmö

Tillväxtverket

S-701 45 Örebro

Tillväxtverket

S-550 02 Jönköping

Tillväxtverket

S-97128 Lulea

Tillväxtverket

S-4044 Stockholm

Tillväxtverket

S-801 05 Gävle

Tillväxtverket

S-97128 Lulea

Tillväxtverket

S-831 03 Östersund

Tillväxtverket

S-404 26 GÖTEBORG

- EÚS

Joint Technical Secretariat for sub-programme Kattegatt-Skagerrak

S-S-434 22 Kungsbacka

- EÚS

Swedish Agency for Economic and Regional Growth

S-S-201 20 Malmö

The County Administrative Board of Jämtland (Länsstyrelseni Jämtland)

S-831 86 Östersund

The County Administrative Board of Norrbotten (Länsstyrelseni Norrbotten)

S-971 86 Luleå

The County Administrative Board of Västerbotten

S-901 86 Umeå

UK - NRP

Cornwall and the Isles of Scilly Convergence Programme - ERDF Secretariat, Department for Communities and Local Government (DCLG)

UK-TR1 2JD Truro, Cornwall

Department for Communities and Local Government

UK-B3 2PW Birmingham


Bressenden Palace, London


UK-NE1 4WH Newcastle upon Tyne


UK-GU1 1YA Guildford

Department for Communities and Local Government (DCLG) - ERDF Secretariat

UK-EX4 4UD Exeter

Department of Enterprise, Trade and Investment - European Programmes

Massey Avenue

European Policy& Programmes Team-East Midlands Development Agency (emda)

UK-NG2 4LA Nottingham

England (all ERDF Programmes) - Communities and Local Government (CLG)

UK-SW1E 5DU London

Gibraltar -European Union Programmes Secretariat – EU & International Department

UK- Gibraltar

Greater London Authority - European Programmes Management Unit

UK-SE1 2AA London

Highlands and Islands of Scotland - HIPP

UK-IV3 5 SQ Scotland

63

Lowlands & Uplands of Scotland - ESEP

UK-KY11 1NZ Scotland

Northwest Regional Development Agency

UK-WA1 1XB Cheshire

One North East (Regional Development Agency)

UK-NE15 8NY Newcastle Upon Tyne

Welsh European Funding Office

UK- Wales

Welsh European Funding Office

UK- Wales

One North East (Agentschap voor Regionale Ontwikkeling)

UK-NE15 8NY Newcastle Upon Tyne

Wels Europees Financieringsbureau

UK- Wales

2.2

Řídicí orgány ESF: úplný seznam kontaktních údajů

V novém programovém období může být řízení strukturálních fondů v některých případech přeneseno na jiné subjekty. Podrobnější a aktuální informace jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ EMPL: ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=45&langId=cs. Upozorňuje se, že níže uvedená tabulka je zveřejněna pro informační účely a odráží situaci v době vydání publikace. Úplné a aktuální kontaktní údaje jsou uvedeny na internetových stránkách GŘ EMPL. AT

Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentschutz

A-1010 Vienna

BE

The Flemish-Speaking Community of Belgium Agentschap Vlaanderen vzw

B-1000 Brussel

The French-Speaking Community of Belgium Communauté française Agence FSE

B-1060 Bruxelles

Région Bruxelles-CapitaleActiris, Office régional bruxellois de l’emploi

B-1000 Bruxelles

Ministry of the German-Speaking Community of Belgium

1B-4700 Eupen

SPP Intégration Sociale - FSE

B-1000 Brussels

BG

EU Funds, Int. Programmes &Projects - D-G Ministry of Labour & Social Policy

BG-1051 Sofia

Operational Programme - Administrative Capacity Directorate

BG -1040 Sofia

CY

Planning Bureau

CZ

Ministry of Labour and Social Affairs Department for ESF Management

CZ-128 01 Praha 2

DK

The National Agency for Enterprise and Construction

EE

Haridus- ja Teadusministeerium

EE-50088 Tartu

FI

Ministry of Employment and the Economy - Työ- jaelinkeinoministeriö

FR

Ministry of Economy, Industry and Employment - ESF Sub-Directorate

DE

Bundesministerium für Arbeit und Soziales - Gruppe Soziales Europa

D-53123 Bonn

EL

ESF Actions Co-ordination and Monitoring Authority (ΕΥSΕΚΤ)

HU Dr Tamás Palicz

Head of Human Resources Programmes M.A. National Development Agency

IE Mr Vincent Landers

ESF Policy and Operations Unit - Department of Education & Skills

Dublin 1

IT

Ministry of Labour &Social Policies-D-G for Vocational Guidance &Training Policies

I-00192 Roma

LV Ms Kristīne Dortāne

Head of EU Financial Assistance &ESF Division Ministry of Finance EU Funds Dept.

LV-1919 Rīga

LT

Ministry of Finance

64

LU Ms Patrice Furlani

Autorité de Gestion FSE Département Emploi du Ministère du Travail et de l’Emploi

LU-2939 Luxembourg

MT

Managing Authority of the ESF programme OPM PPCD

Valletta CMR 02

NL

Ministerie van Sociale Zaken en Werkgelegenheid

NL-2595 AN Den Haag

PL Ms Agata Krzewińska

Department for ESF Management - Ministry of Regional Development

Warsaw

Ms Sylwia Kowalczyk

Department for ESF Management - Ministry of Regional Development

Warsaw

PT

European Social Fund Management Institute

P-1250-066 Lisboa

RO

M.A. for the Sectoral Operational Programme- Human Resources Development

cod 011158, Bucharest Rumunsko

M.A. for the Operational ProgrammeAdministrative Capacity Development

Bucharest - Rumunsko

SK

OP Education, Ministry of Education

OP Employment &Social InclusionMinistry of Labour, Social Affairs and Family


SI Ms Mateja Čepin

Director of EU Cohesion Policy Department - Government Office for Local SelfGovernment and Regional Policy

SI-1000 Ljubljana

ES

Ministry of Labour and Social Affairs -European Social Fund Unit

E-28009 Madrid

SE

Swedish ESF Council - Radet for Europeiska socialfonden i Sverige

Švédsko

UK Wales

Welsh European Funding Office (WEFO) - Welsh Assembly Government

CF48 1UZ

Anglie Mr James Ritchie

Department for Work and Pensions -European Social Fund Division

Sheffield S1 2GQ

Skotsko Mr Gordon McLaren

(Lowlands andUplands Programme)ESEP Ltd.

Inverkeithing Fife, KY11 1NZ

Skotsko Mr Dennis Malone

(Highlands and Islands Programme)HIPP Ltd.

Inverness, IV3 5SQ

Severní Irsko

N.Ireland ESF Programme 2007-13 M.A. Unit Dept. for Employment & Learning

Belfast BT2 8FD

NB-BN-13-001-CS-N

Řada příruček Jak podporovat politiku malých a středních podniků ze strukturálních fondů Jak využívat strukturální fondy pro politiku malých a středních podniků a politiku podnikání

ISBN 978-92-79-41801-3

Jak využívat strukturální fondy pro politiku malých a středních podniků a politiku podnikání. Řada příruček

Recommend Documents