Jak se žilo
ve starověkém
Římě Mgr. Kateřina Hrbková Ilustrace: Jan Hora
Nakladatelství a vydavatelství
R
ww w.c om pute rm e dia .c z 1
Obsah Etruskové .......................................................................................................................... 6 Počátky Říma .................................................................................................................10 Války s Kartágem ........................................................................................................12 Město .................................................................................................................................14 Bydlení ..............................................................................................................................16 Volný čas .........................................................................................................................18 Oblečení a rozvrstvení společnosti .............................................................20 Stravování ......................................................................................................................22 Doprava ............................................................................................................................24 Gladiátoři ......................................................................................................................26 Otroci a Spartakovo povstání ..........................................................................28 Vojenství, legie ............................................................................................................30 Gaius Julius Caesar a císařové ..........................................................................32 Náboženství ..................................................................................................................34 Umění .................................................................................................................................38 Provincie, expanze.....................................................................................................40 Pompeje..............................................................................................................................44 Co zbylo z Říma ...........................................................................................................46 Barbaři ..............................................................................................................................49 Kvíz ......................................................................................................................................50 Časová osa ......................................................................................................................51 Rejstřík .............................................................................................................................54
4
Doprava Všechny cesty vedou do Říma Do Říma směřovaly nejen technicky dobře vyřešené silnice, ale také trasy zámořských obchodních lodí. Římané budovali zpevněné cesty v každé zemi, kterou si podmanili. Dopravní prostředky pak přizpůsobovali přírodním podmínkám daného území, takže přepravované zboží se mohlo ocitnout na káře či voze, na zádech soumara (koně, osla, muly či velblouda) nebo v nákladním člunu, který se po řekách mohl plavit i proti proudu díky zvířatům či lidem, kteří šli po břehu a táhli ho silou svých svalů. Kromě zboží se po rozlehlé říši přemísťovali také vojáci, pro něž byla silniční síť původně budována, dále pak státní úředníci a dopisy, jejichž přepravu zajišťovala od dob císaře Augusta poštovní služba. U silnic a měst proto vznikaly poštovní stanice, které nabízely možnost přepřáhnout či nakrmit koně nebo vyměnit povoz. Pokud se někdo z lidí chtěl přeplavit přes moře, musel se dohodnout s majitelem obchodní lodě, protože téměř neexistovaly lodě specializované na přepravu osob. Přesto se mezi bohatými vzdělanci našli i tací, kteří se vydávali za poznáváním, například tehdejších sedmi divů světa. Jednodušší a mezi zámožnými Římany rozšířenější variantou cestování byly výpravy z města do venkovských vil, kde rádi trávili letní období. Většina lidí však nikam necestovala a znala jen nejbližší okolí svého bydliště.
24
Pompeje Otisk antického života v sopečném popelu Vesuv znali obyvatelé Itálie po staletí jako horu, na jejíchž úbočích se daří vinné révě. V okolí sopky proto vzniklo několik měst, Pompeje, Herkulaneum a Stabie, aniž by někdo tušil, že se v nitru hory skrývá nebezpečí. Teprve zemětřesení, které roku 62 n. l. poničilo mnoho budov, předznamenalo tragické události, k nimž došlo o 17 let později. Při výbuchu Vesuvu zasypal Pompeje přibližně do výšky šesti metrů sopečný popel a pemza, lehká hornina s mnoha póry. Poté se přihnala tlaková vlna z horkých plynů a smetla vše, co vyčnívalo nad městské hradby. Pod nánosy sopečného materiálu se zřítily střechy mnoha domů. Život v Pompejích i ostatních městech v okolí Vesuvu se jakoby v jediném okamžiku zastavil a zůstal zakonzervován až do poloviny 18. století, kdy na místě sopkou zničených antických osad začaly archeologické výzkumy.
44
Dokážete doplnit vynechaná slova?
př. n. l.
Skončila první punská válka vítězstvím Římanů, kteří získali
241
............................................ .
př. n. l.
zahájil tažení proti Římu, při kterém překročil Alpy s armádou a slony.
218 př. n. l.
Hlavní moc ve státě získal Gaius Oktavianus, kterého označujeme za prvního císaře pod jménem ............................. .
V tomto roce pohřbila sopka ................................. město Pompeje pod vrstvami kamenů a popela. Zemi spravoval císař ................................................ .
Během jeho vlády dosáhla říše největšího územního rozmachu.
uctívající Ježíše Krista jako spasitele světa.
................................
a Remus podle pověsti založili Řím. Římané dobyli etruské město Véje a v následujících letech dobývali i další etruská sídla,
př. n. l.
protože ................................ neměli jednotný stát.
město .................................. vypálili a srovnali se zemí.
146 př. n. l.
27
73 44
V tomto roce byl zavražděn vojevůdce a autor knihy Zápisky o válce Galské
př. n. l.
Gaius Julius .............................. .
79
80
n. l.
n. l.
98 n. l.
n. l.
Bylo dokončeno Koloseum, ve kterém se od té doby odehrávaly ......................................................
zápasy.
Římské vojsko zvolilo za císaře ..........................................., který už se nenechal titulovat „první senátor“, ale jako jediný pán nade všemi.
n. l.
313
Vypukla nejslavnější vzpoura římských otroků. V jejím čele stál ....................................... .
př. n. l.
císař ........................................, stavbu mohutného hraničního valu v Británii. Císař Konstantin povolil stále oblíbenější náboženství – .........................................,
př. n. l.
př. n. l.
122 V tomto roce nařídil
753
Římané zakončili třetí punskou válku, když
Kartaginský vojevůdce .................................................
V tomto roce bratři
396
Římská Republika
a založili republiku.
509
Císařství (principát)
..............................................
Císařství (Dominát)
Římané vyhnali posledního
Království
Časová osa
284 n. l.
476 n. l.
V tomto roce sesadil žoldnéř germánského původu Odoaker posledního římského ................................ .
753 př. n. l. – Romulus, 509 př. n. l. – krále, 396 př. n. l. – Etruskové, 241 př. n. l. – Sicílii, 218 př. n. l. – Hannibal, 146 př. n. l. – Kartágo, 73 př. n. l. – Spartakus, 44 př. n. l. – Caesar, 27 př. n. l. – Augustus, 79 n. l. – Vesuv, 80 – gladiátorské, 98 – Traján, 122 – Hadrián, 284 – Diokleciána, 313 – křesťanství, 476 – císaře
51
Řešení časové osy:
Evropa v době římského císařství
Se v er n í m oř e
HadriÁnův val
Tábory legií
H i be r n i a
Válečný přístav
Valy
Br i ta n n i a
Bel g i c a
At l a n t sk ý oceán
L u g d un e n s i s
Gallia
A q ui ta n i a
N a r b on e n s i s
Ta r r a c on e n s i s
Massalia
Legio
H i s pa ni a Ba e t i c a
Ta r r a c o
C or si c a
Ba l e a r e s i n s ul a e
Sardinia
Tinglis
S t ř ed o z e m n í m oř e M a ur e ta n i a
Caesarea
Si c i l i a
C a rt h a g o
52
