Seminář k přednášce č. 1/2011
Teorie a praxe lidských práv
Jak je dnes rozuměno lidským právům? Rozbor základních přístupů k pojetí lidských práv; metodologické otázky interpretace lidských práv. Osnova přednášky: a) Jak je rozuměno lidským právům? Jaké myšlenkové strategie představují jednotlivé přístupy? b) Lidská práva a právo: jak je tento vztah tematizovaný: aktuální problémy c) Aktuální otázky interpretace lidských práv ---------------------------------------------------------------------------------------------------Obecně v teorii lidských práv jsou řešeny dvě základní otázky a) zda je nutné ospravedlnění lidských práv nebo jsou v nějakém smyslu zřejmá nebo žádoucí sama o sobě? b) Komu náleží závazky vyplývající z lidských práv? kdo nebo co má starost o ochranu celkem početné skupiny občanských, politických, sociálních a kulturních práv?
a)Současné pokusy o ospravedlnění lidských práv můžeme rozdělit do několika skupin: 1. skupina: optimistická „Lidská práva jsou základní práva, nezcizitelná a univerzální práva, která náleží jedinci nebo za určitých okolností i skupině jedinců a komunitě. Lidská práva jsou univerzální a inherentní (vlastní) každé lidské bytosti“ Viz k tomu: Výbor pro ekonomické, sociální a kulturní práva.
2. skupina- skeptická Lidská práva se těžko definují. Pojem lidských práv není jednoznačný, existuje řada jeho významů.
3. skupina- odmítající: lidská práva jsou fikce, sociální konstrukt „Lidská práva jsou jen morální fikce, věřit v lidská práva je něco takového jako věřit v čarodějnice; dokazování jejich existence má stejnou povahu jako dokazování, že existují čarodějnice, každý takový důkaz ztroskotává.“ (americký etik A.Mac Intyre) „Lidská práva nejsou ničím jiným jen sociálním konstruktem“ (americký filosof R. Rorty) Otázky k přemýšlení a diskusi: -
Ke které pozici se přikláníte? Máte na to již nějaký názor?
-
Pokuste se polemizovat s MacIntyrem a vyvrátit jeho tvrzení
-
Souhlasili by jste s Rortyho názorem, že lidská práva jsou jen sociálním konstruktem?
-
Co je podle vás důkazem opodstatněnosti lidských práv? Můžete nějaký důkaz uvést?
b) Jaké myšlenkové strategie tyto přístupy představují? Tyto přístupy jsou legitimní a charakterizují lidsko-právní myšlení. a) První přístup je esencialistický, lidská práva jsou zde faktem, který potvrzuje samotné lidské bytí… „Každému náleží tyto práva protože je člověk“, každý člověk nimi disponuje… „ Lidská práva jsou rovná (každý člověk disponuje souborem lidských práv), nezcizitelná ( morálně vzato nikdo nemůže přestat být lidskou bytostí) a univerzální (disponuje jimi každý člen druhu Homo sapiens). „ O lidských právech se nediskutuje, protože lidská práva jednoduše jsou, jsou správná a maximálně se jejich rozsah bude rozšiřovat.“ Viz k tomu Donnelly, J. International Human Right in Theory and Practice. 2003. b) Druhý přístup je skeptický: Lidská práva jsou zde brány jako předmět poznávání a
interpretace; hledají se spíše procedury a argumentační strategie: nejde již o určení co, to jsou lidská práva ale jaký je nejvhodnější způsob (procedura) jejich ospravedlnění, zdůvodnění jako oprávněných práv (nároků). (Viz dnes teorie etického diskursu J. Habermase)
c) Třetí přístup - odmítavý - Lidská práva jsou zde zpochybňována jako objektivní a univerzálně platné hodnoty, jsou to ideje, fikce, které nic konkrétního neoznačují… Podle amerického filosofa R. Rortyho: i) lidská práva jsou prázdná slova, která nic neoznačují, za nimi se nic nenachází; kritizuje lidsko právní věty - „lidská práva jsou nezcizitelná“ to je stejný slogan jako pojem „podřízení se Boží vůli“; oba pojmy mluví o nepodmíněnosti, danosti a vlastně tím říkají asi toto, „že stojím zde, protože nemohu jinak“ ii) tím zpochybňuje otázku zda mají lidé práva? Odmítá jejich definování jako základní morální vlastnosti člověka, to je přístup, který se zabývá vývojem morálního poznání, ale jde o to, abychom lidská práva zkoumali jako sociální praxi; iii) Rorty dělá závěr, že lidská práva nejsou ideje, hodnoty, ale sociální konstrukt. Co to znamená? d)Hledání východiska: -Lidská práva nejsou ani jen ideje, ani jen hodnoty ale stávají se ne hospodářská pravidla jednání, která by mohla plnit integrační funkci ve společnosti a fungují jako standardy legitimity každého politického režimu… - „Reálné dodržování lidských práv je bráno jako cíl nikoli předpoklad normativních návrhů na politické, hospodářské a další institucionální změny v mezinárodním uspořádání.“ Shrnutí: Tato pozice se již netáže, co jsou to lidská práv, jak jsou garantována ale zabývá se již podmínkami jejich uskutečnění; tzn. podmínkami jejich efektivního prosazování jako standardů politické praxe (ideologie má být nahrazena právě konceptem lidských práv) -
B) Lidská práva a právo Z tradičního pojetí práv (podle Hohfelda), ke každému lidskému právu zakotvenému v mezinárodních dokumentech existuje komplementární povinnost toto právo dodržet nebo naplnit. Z hlediska liberálně –demokratické tradice se tyto povinnosti vztahují na stát, politickou autoritu. (stát je nezbytný pro udržení míru a občanské svobody a na druhé straně je obava, že svými mocenskými nástroji může ohrožovat individuální práva. Problém vztahu lidských práv a práva je možné strukturovat do několika rovin: a) Vztah mezinárodního a národního práva b) Lidská práva a legální práva c) Lidská práva a politické cíle ---------------------------------------------------------------------------------------------------------Aktuální otázky: - otázka transnacionální povahy lidských práv „pod transnacionální lidsko-právními závazky zahrnujeme možnost, že stát má mít závazky plynoucí z lidsko-právních účinků jeho externích aktivit jako je obchod, rozvoj kooperace, participace v mezinárodních organizacích a ochranné činnosti“ viz k tomu Skogly/Gibney: Transnational Human Rights Obligations. 2003 -otázka horizontálního působení základních práv – Drittwirkung ( pronikání, prozařování) tzn. do jaké míry může ústavní soudnictví svou aplikační a interpretační činnosti ovlivňovat právní řád - Lidsko právní dokumenty působí primárně vždy vertikálně; chrání jedince před zásahem veřejné moci nikoli před zásahem soukromého subjektu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------Viz Rozhodnutí ÚS ČR k horizontálnímu působení základních práv: „ Jak opakovaně upozorňuje Ústavní soud, jednou z funkcí Ústavy ČR, zvláště pak ústavní úpravy základních práv a svobod, je její "prozařování" celým právním řádem. Smysl Ústavy ČR spočívá nejen v úpravě základních práv a svobod, jakož i institucionálního mechanismu a procesu utváření legitimních rozhodnutí státu (resp. orgánů veřejné moci), nejen v přímé závaznosti Ústavy ČR a v jejím postavení bezprostředního pramene práva, nýbrž i v nezbytnosti státních orgánů, resp. orgánů veřejné moci, interpretovat a aplikovat právo pohledem ochrany základních práv a svobod. V individuálních věcech to znamená povinnost
soudů interpretovat jednotlivá zákonná ustanovení, v první řadě z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a svobod (srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 139/98, Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 12, str. 97). ÚS 367/03 (Rejžek v.Vondráčková) Srovnejte argumentaci ÚS v těchto dvou případech, kdy byla podána stížnost na ochranu osobnosti „Je-li jednou čest pošpiněna neopodstatněným obviněním vyjádřeným veřejně, a tím spíše v médiích, může být pověst a čest osoby poškozena navždy a zvláště pak v situaci, není-li dána možnost rehabilitace. Pokud taková situace nastane, prohrává jak osoba sama, tak i společnost. A právě proto nelze vycházet z toho, že ochrana pověsti, resp. cti, je záležitostí důležitou pouze pro dotčeného jednotlivce, případně jeho rodinu. Z těchto důvodů je ochranu pověsti, resp. cti, třeba vnímat i jako ochranu veřejného statku. Je proto ve veřejném zájmu, aby čest a pověst osob působících ve veřejném životě nebyla diskutována ve skutkově posunutých rovinách. Jak na poli politiky, tak ve sdělovacích prostředcích volič potřebuje být schopen rozeznat dobro od zla, aby nakonec mohl učinit informovaný výběr ve vztahu k politikovi i k médiím. Právě vzhledem k těmto úvahám smlouvy o lidských právech stejně jako Listina nepovažují svobodu projevu za absolutní právo.“ Případ Březina-Zeman, ÚS 453/03 „Ústavní soud má za to, že obecné soudy nevzaly náležitý zřetel na ústavněprávní povahu této věci. Nejvyšší soud ČR se ve svém rozhodnutí ústavněprávnímu aspektu této věci nevěnuje vůbec, Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, jen v jednom stručném odstavci, v němž bez jakékoliv argumentace činí závěr, že svoboda projevu v dané věci nebyla porušena. „Tím ovšem obecné soudy daly nedůvodně přednost jednomu základnímu právu před právem druhým, přičemž jejich zásah do svobody projevu stěžovatele, jak bude vyloženo dále, je nutno hodnotit jako velmi závažný a ohrožující veřejnou diskusi o pozadí populární hudby jako předmětu obecného zájmu.“ Případ Vondráčková –Rejžek C) Interpretace lidských práv Tři otázky: - Do jaké míry půjde o ilegitimní diškreci pokud se soudci pokusí o kreativní interpretaci např. Evropské úmluvy o ochraně lidských práv; -
Metodologické problémy, nejsou jasné interpretativní metody, resp. není vytvořen konzistentní metodologický přístup;
-
Konformita soudní interpretace s morálním zdůvodněním lidských práv;
Obecné problémy interpretace lidských práv: - vždy vychází z porozumění určitého obrazu člověka, tzn. porozumění jeho životu, důstojnosti;
- stále přetrvává biologizace života, právní konstrukce stále redukuje život na biologickou kategorii; život je také sociální kvalitou - identita člověka začíná být v důsledku genových technologií spojována s genetickou identitou- každý zásah např. do genomu je považován za instrumentalizaci a dehonestaci lidstva; (biologizace lidské důstojnosti) … kdy nedojde k narušení lidské důstojnosti při uplatnění biomedicínských technologií? Kde je ta hranice? -zvěcňování např. nenarozené dítě, dítě jako takové, embryo jako biologický materiál, který může někdo vlastnit, které mohou být ale také zničeny, atd…
Jakému obrazu člověka odpovídají základní práva Listiny? a) V Listině základních práv a svobod v hlavě první a čl. 1 se uvádí: „ Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné“ v čl. 3 odstavci 1 se pak uvádí: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ b)V Preambuli Návrhu ústavy pro Evropu, který byl odmítnout se uvádí: „ Unie, vědoma si svého duchovného dědictví, se zakládá na nedělitelných a všeobecných hodnotách lidské důstojnosti , svobody, rovnosti a solidarity; spočívá na zásadách demokracie a právního tátu. Do středu své činnosti staví jedince tím, že zavádí občanství unie a vytváří prostor svobody, bezpečnosti a práva.“ Hlava I článek II-61 Lidská důstojnost Lidská důstojnost je nedotknutelná. Musí být respektována a chráněna. následně pak Článek II-63 Právo na nedotknutelnost lidské osoby 1. Každý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a duševní nedotknutelnost 2. V lékařství a biologii se musí dodržovat zejména a) svobodný a informovaný souhlas dotčené osoby poskytnutý zákonem stanoveným způsobem b) zákaz eugenických praktik, zejména těch, jejichž cílem je výběr lidských jedinců, c) zákaz využívat lidské tělo a jeho části jako takové jako zdroj finančního prospěchu,
d) zákaz reprodukčního klonování lidských bytostí. Ve výkladu a v diskusi se pokusíme ukázat jak se mění konstrukce člověka v právu a tím i pojetí lidských práva, jako příklad jsem zvolila srovnání Listiny základních práv a unijní listiny --------------------K přemýšlení a diskusi: a)Pokuste se rozebrat konstrukci člověka, ze které vychází Ústava ČR a unijní strategie. b) Jak rozumíte tomu, že lidská důstojnost je nedotknutelná a v unijní strategii povýšená na základní právo? c) Pokuste se svými slovy interpretovat právo na fyzickou a duševní nedotknutelnost. Jak jste tomu právu rozumíte?
