Jak být zdravý Zásady a doporučení pro uchování tělesného i duševního zdraví do vysokého věku
Proč být zdravý • Není to jasné? Mnoha lidem v České republice a dalších zemích to opravdu jasné není. Chyba se stala už za minulého režimu, socialismu. Úmyslem bezplatného zdravotnictví bylo naplnit heslo, že lid má právo na zdraví. Ale tak, jako mnoho jiných na pohled výborných zásad, i tato se během let stala ohromnou zátěží - zdravotní a finanční. • Jak k tomu došlo? Postupně čím dál tím více lidí začalo spoléhat na to, že když si oni jakkoli ublíží, pak stát je povinen je „opravit“ – vyléčit a dát do pořádku. • Ano, a kde je tedy problém? Problémy nastaly nejméně dva:
Proč být zdravý • „Lidský“ problém. Člověk, jeho tělo, není robot. Nedá se jednoduše „opravit“. Mnoho nemocí je nevyléčitelných, to znamená, že dnes je nedokáže nikdo vyléčit. Je to například AIDS nebo některé druhy rakoviny. Jiné choroby a nedostatky vyžadují trvalou léčbu. Aby například žil dále pacient, kterému nepracují ledviny, musí pravidelně asi dvakrát týdně docházet do nemocnice ke speciálnímu přístroji, který vyčistí jeho krev. Pokud mu není úspěšně transplantována cizí ledvina, tedy není-li jeho vlastní nefunkční ledvina nahrazena vhodnou jinou, musí chodit do nemocnice pořád. Mnoho takových změn k horšímu je nevratných, tedy „neopravitelných“ a bohužel, pacienti si je často přivodili sami, například kouřením, alkoholismem, drogami nebo jen nevhodnou stravou.
• Ekonomický problém. Do zdravotnictví se muselo dávat čím dál tím více peněz na přístroje, léky, provoz nemocnic, platy lékařů, sester a dalších osob potřebných k léčení pacientů.
Zdravý životní styl
Zdravý životní styl (wellness) • Především musíte přijmout odpovědnost za své zdraví sami. To by nemělo být tak těžké. Uvědomte si, že když onemocníte, nebudete skoro jistě moci normálně pracovat a vydělávat. Léčba nebo pobyt v nemocnici vás bude také něco stát, i když vám bude léčení hradit zdravotní pojišťovna. Také většina léků má doplatek. Jak dlouho vydržíte s takto sníženým příjmem? Měsíc, dva, tři? Co když budete nemocní půl roku, rok? • Takže je lépe se vůbec do nemocnice nedostat. Jak na to? Předcházet nemocem, tedy prevence, zdravý životní styl. Určitě je rozumnější nemoc vůbec nedostat než onemocnět a muset se pak léčit.
Příjem potravy, vody a vzduchu Člověk se nutně skládá z toho, co jí, z toho, co pije a z toho, co dýchá. • To první můžeme změnit my sami tím, že budeme jíst určitá, „zdravá“ jídla, a přidáme si třeba nějaké potravní doplňky. Jaké? To zjistíme podle toho, co víme o sobě, o svém prostředí, kde žijeme, a co zjistí například lékařské vyšetření. • Také kvalitu nápojů můžeme ovlivnit. Tam, kde není dobrá pitná voda, nebo kde hrozí nebezpečí, že v ní budou zárodky chorob, se dá použít vhodný filtr, který vodu vyčistí od chemikálií a zárodků nemocí. A vodu používáme do všech doma vařených jídel a do nápojů. • Vzduch, který dýcháme, se dá ovlivnit asi jen tím, že budeme protestovat proti zdrojům znečištění anebo se přestěhujeme. Zdraví si vyladíme a) výběrem jídel, b) výběrem nápojů, c) potravními doplňky.
Pohyb a odpočinek (relaxace) Nesmíme zapomenout ani na každodenní pohyb. Není třeba namáhavě cvičit, stačí denní procházka, případně kondiční běh. Jakmile člověk přestane vyvíjet pohybovou aktivitu, dochází velmi rychle k degeneraci (ztrátě funkce) a atrofii (úbytku) jeho svalů. Tím se jeho pohyb stává ještě obtížnějším. Odpočinek se dělí na pasivní a aktivní. • Pasivní odpočinek je prostě odpočinek na příjemném místě, v klidu. • Aktivní odpočinek znamená zabývat se jinou činností než v zaměstnání. Například při sedavém zaměstnání se doporučuje chalupaření nebo práce na zahrádce. Tyto činnosti přispívají k dobré pohodě, která má velký a kladný vliv na zdraví.
Pyramida zdravého životního stylu
Pyramida zdravého životního stylu • Pyramida je stavba, která se směrem vzhůru zužuje – od široké základny k úzké špičce. Nejvíce stavebního materiálu, největší část váhy celé pyramidy je dole a čím dál tím výše množství i váha materiálu ubývá. • Pyramida lidského zdraví roste odspodu nahoru. Ve spodní části je voda, nad ní strava, nejvýše potravní doplňky. Podobně jako u skutečné pyramidy má největší váhu, největší vliv, spodní část – voda. Následuje strava a nejmenší, přesto stále velmi důležitý vliv mají potravní doplňky. • Každá část pyramidy zdraví musí být sama kvalitní a čistá, aby nám ve výsledku přinesla pevné zdraví.
Voda
Voda • Lidské tělo má obsahovat asi 70% vody. Bohužel v nynější civilizované době většina lidí tohoto podílu nedosahuje. Dospělý Evropan – žena má 50-55% vody, dospělý Evropan – muž asi 55-60%. Ale čím více vody máte v těle (a to ve svých buňkách, ne třeba v žaludku), tím lépe vaše buňky pracují a tím tedy budete zdravější. Žízeň by měla přijít již při 3% poklesu obsahu vody v těle. • Převážná část lidí v České republice (86%) používá vodu pro vaření z veřejných vodovodů, menší část (14%) pak vodu z vlastních studní. V České republice máme to štěstí, že jsme zemí, kde pramení řeky, tedy že máme většinou vydatné zdroje dobré pitné vody, její prameny. Přesto, zvláště ve velkých městech, není přes všechny úpravy pitná voda z vodovodu úplně čistá. Ve městě má přednost chemická úprava vody, která ničí choroboplodné zárodky. Voda z vodovodů je pak například nevhodná pro kojence. Lidé musí kupovat mnohem dražší vodu balenou. • Je-li ve vodě rozpuštěný chlór, reaguje s nečistotami ve vodě a se sváry potrubí. Vznikají rakovinotvorné (kancerogenní) látky, které působí pomalu po celá desetiletí. Čistý chlór se proto již málo používá.
Voda • Balená voda je produktem různých výrobců, kteří většinou prohlašují, že ji čerpají z velmi čistých přírodních pramenů. Tomu také odpovídá jejich cena. Ale skutečná kvalita balené vody závisí na poctivosti výrobce a tedy na důvěryhodnosti jeho značky. Můžeme věřit, že výrobce je korektní a pokud uvádí složení své vody, že je pravdivé. • Víme ovšem, že všichni výrobci dodávající do řetězců hypermarketů a supermarketů jsou tlačeni k tomu, aby jejich výrobky byly co nejlevnější. Obchodní řetězce hypermarketů a reklamní agentury spolu s médii mají totiž snahu zvyšovat své zisky, mimo jiné i proto, aby pokryly zvyšující se náklady na dopravu, energie a reklamu. • Jako spotřebitelé nemáme velkou možnost ověřit si kvalitu balené vody. Můžeme však předpokládat, že kvalitní, neperlivá, neslazená voda bez příchuti bude mít cenu v současné době (6. 2011) alespoň 8.- Kč za jeden litr.
Voda • Někteří lidé řeší problém čisté pitné vody tím, že nakupují minerální vody. Nic proti tomu, pokud je budeme pít občas. Ale při jejich pravidelném pití je zde určité riziko. • Minerální vody jsou určeny k léčení jistých chorob. Jestliže je dlouhodobě a pravidelně pije člověk, který takovou chorobu nemá, a vybírá si minerálku jen podle její chuti, riskuje, že se speciální látky z minerálky budou ukládat v jeho těle. Látky pak mohou tvořit například žlučníkové nebo ledvinové kameny, které jsou velmi bolestivé a často vyžadují chirurgický zásah – operaci a vyjmutí.
Voda • Dobrým řešením mohou být vodní filtry, napojené na veřejnou vodovodní síť. Kvalita vody v takové síti se bohužel postupně zhoršuje tak, že přibližně každých 10 let je třeba změnit normy pro jakost vody, aby nebyly tak přísné. Dobré pitné vody totiž na Zemi stále ubývá, a přestože Česká republika má z tohoto hlediska dobrou polohu, týká se to i jí. • Vodní filtr zadržuje mikroorganismy (bakterie, viry) a další škodlivé látky (chemikálie, jedy) ve vodě a tím zvyšuje její kvalitu. Přitom je důležité, aby určité minerální látky, způsobující tvrdost i chuť vody, filtrem prošly. Člověk totiž nemůže trvale pít zcela čistou, destilovanou vodu. • Vodní filtry pracují na několika různých principech, jako je reverzní osmóza nebo průtok pórovitou látkou. Rozlišujeme také počet stupňů čistění, které filtr poskytuje, kdy každý stupeň odstraní z vody jiný druh nečistoty. Běžně mívají filtry dva stupně: první odstraní hrubé nečistoty jako rez nebo jíl z potrubí, druhý buď mikroorganismy nebo škodlivé chemické látky. • Vodní filtr by měl být nedílnou součástí každé domácnosti.
Voda •
• •
•
•
Přínos pro vaši domácnost je třeba zvážit porovnáním pořizovací ceny filtru, ceny výměnných částí (vložek), rychlostí jejich obměny, proti ceně a nutném množství nakupované balené vody. Vyjdeme z minima 2 litry vody denně na osobu, započítávám sem přímé pití vody, nápoje i přípravu jídel – polévky, omáčky. Tříčlenná rodina bude tedy za měsíc potřebovat asi 30×3×2 litrů vody, tedy minimálně 180 litrů vody, za které zaplatí (při 8 Kč za litr) asi 1440 Kč. Osmóza je pronikání vody z méně do více koncentrovaného roztoku. Proto je nebezpečná velmi čistá, např. destilovaná voda – proniká do buněk těla, ty praskají. Reverzní osmóza je proces, kdy je znečistěná voda tlačena přes membránu a prochází jen čistá voda podobná destilované. Aby neškodila tělu, přidávají se k ní minerály ve zvláštním druhu filtru – mineralizátoru. Ten se musí často vyměňovat (1 měsíc) – drahé, nebo škodlivé. Filtr s reversní osmózou produkuje velmi čistou vodu, ale spotřebuje asi 4× více vody, než poskytuje. Membrána propouští jen čistou vodu. Přebytečná voda s nečistotami odchází do odpadu. Takový filtr má až 6 stupňů, domácí varianta asi 34 – takže potřebuje pravidelně kupovat několik výměnných vložek. Z toho dvě je třeba měnit podle (čistoty vodovodní vody) jednou až čtyřikrát ročně, jedna (hlavní membrána) jednou za 4 až 6 let. Největší výdaj tedy představuje čtyřnásobná spotřeba vody z vodovodu – pokud nemáte vlastní studnu s kvalitní vodou. Jiný typ filtru je filtr s uhlíkovým blokem, což je lisovaný blok uhlíku s obrovským aktivním povrchem. Tento filtr má 3 stupně. Všechna voda, která proteče, je čistá a použitelná ke spotřebě – pití nebo vaření. Nečistoty zůstanou ve filtru. Nedochází ke zvýšení spotřeby vody. Rozpuštěné minerály filtrem projdou.
Voda • První stupeň je plst, která zadrží jíl, rez a další hrubé nečistoty z potrubí. Velké nečistoty nezůstávají v plsti, ale spadnou na dno nádoby, kde je filtr umístěn. • Druhý stupeň je vlastní uhlíkový blok. Zadržuje chemické látky založené na uhlíku, jako jsou sloučeniny uhlíku a chloru, které se používají k desinfekci vody. Blok je uspořádán jako válec, kde voda s nečistotami přichází zvenku a čistá voda se odebírá zevnitř. Tak mohou při běžném tlaku ve vodovodu protéci až 3 litry za minutu. Uhlíkový blok však nezadržuje potřebné rozpuštěné látky jako kalcium, magnesium a další, které dodávají vodě chuť a tvrdost. • Třetí stupeň ničí škodlivé bakterie a viry způsobem, který neovlivní složení vyčištěné vody. Bývá to ultrafialové záření. • Výměnná část filtru, vložka, bývá jediná a vyměňuje se po vyčištění určitého počtu litrů vody, přibližně jednou ročně.
Strava
Strava • Dietní poradenství doporučuje složení stravy: rozmanitá, vyvážená, zdravá, racionální, s dostatkem vlákniny. • Před rozborem stravy dnešních lidí je třeba říci jedno. Lidské tělo se vyvinulo za podmínek nedostatku potravy, zejména glycidů, a při množství nuceného pohybu. Jídlo prvních lovců bylo převážně nárazové. Když ulovili zvíře, najedli se dosyta a přežili takoví, kteří si dokázali uložit zásoby potravy v podobě vlastního tuku. Měli tedy občas přebytek bílkovin a tuků, a pak delší dobu jejich nedostatek, ale přitom dost pohybu, když museli ulovit další zvíře. • Bohužel tento model, tak úspěšný v pravěku, se do naší civilizované doby právě nehodí. Řada civilizačních chorob pochází jen z nadbytku vydatné stravy. Přičítá se nedostatek přírodních vitamínů a minerálů v dnešní stravě, způsobený vyčerpáním půdy a podceněním kvality stravy proti jejímu množství. K tomu kouření, výfukové plyny, neověřené konzervanty. Výsledek: rakovina, alergie, arterioskleróza.
Strava • Co je horší, když dnes člověk potřebuje zhubnout, musí přetrpět všechny ty pravěké signály hladu a dalších nepříjemných pocitů – skrytého hladu. Trávení mnoha osob je na tak dobré, vynikající úrovni, že nedokážou „ošidit“ žaludek ani velkým množstvím bobtnající vlákniny. Mají zároveň pocit plného žaludku a pocit hladu. • Chemické látky vydávané za vitaminy/minerály jsou často jiného složení než přírodní sloučeniny! Takže lze říci, že jenom imitují (= napodobují) funkci těch vitaminů. Navíc viz výše - podíl vitaminů v přírodních produktech (pomeranče) klesá. Dále - syntetické vitaminy neobsahují podpůrné látky (fytofaktory, bioflavonoidy), takže jejich vstřebání a tedy uplatnění v organismu je malé, většina se vyloučí. (Změřeno: syntetický vitamin C = kyselina l-askorbová se využije v těle z 8% až 15%.)
Strava • Cukry, škroby a další látky, z nichž může tělo vyrobit jednoduché cukry, skrývají alespoň dvě nebezpečí. Tělo, zvláště mozek, takové cukry nutně potřebuje. Ale první problém je v jejich získávání. • Podle rychlosti, s jakou se zpracuje glycid a vzniklý cukr se dostane do krve, rozeznáváme rychlé a pomalé glycidy. Rychlé glycidy jsou cukry a škroby, tedy ve stravě jídla sladká a přílohy, jako brambory, rýže, těstoviny, chléb a pečivo. Tyto glycidy zpracuje tělo dostatečně rychle, takže stoupne hladina vzniklých cukrů v krvi. Jestliže nyní cukr odeberou orgány, které spotřebují jeho energii, jako mozek nebo svaly, hladina cukru v krvi poklesne a člověk pocítí nezdolatelný hlad. Ten vede k příjmu dalších cukrů a škrobů z potravy. • Protože dnešní člověk má na jedné straně málo pohybu a na druhé straně neomezenou možnost přísunu rychlých glycidů potravou, tak často sní další rychlé glycidy, protože má hlad, ale jeho tělo je už nepotřebuje – a tedy je uloží jako tuk. Rychlost trávení rychlého glycidu přitom vůbec nezáleží na tom, zda jde o chléb černý, bílý nebo celozrnný, pšeničný, žitný atd. – a u škrobovin (jako brambor nebo rýže) už vůbec neexistují varianty.
Strava • Proti tomu pomalé glycidy dobývá tělo z potravy zvolna. Takovou potravou jsou především luštěniny. Fazole, čočka nebo hrách poskytují cukr v organismu pomalu, nebo bychom mohli říci, že s nimi má tělo více práce. • Musíme ovšem dodržet zásadu, že luštěnina je sama o sobě příloha (např. k masu nebo vejcím) a nepřidávat k ní rychlé glycidy jako chléb, brambory atd. – jmenované výše. • Látková přeměna těla – metabolismus – si na luštěniny brzy zvykne a nedostane-li k nim rychlé glycidy, bude je trávit hladce a tiše. • (Vůbec platí, že správné trávení nemá člověk vůbec cítit, pocitem ani čichem.)
Strava • Druhý problém – který jsme už načali výše – spočívá v přeměně nepotřebných cukrů na tuky a v jejich ukládání. Zejména lidé s dobrým metabolismem dokážou celkem rychle nahromadit tolik tuku, že si vyvinou značnou nadváhu – obezitu. Jestliže pokračují v nekontrolovaném pojídání cukrů a škrobů, může je pak tělo odmítat. Živiny pak obíhají v krvi, nespotřebovávají se a ukládají jen pomalu – vzniká nutnost vylučovat je močí, vzniká cukrovka typu 2. • Bílkoviny se do těla dostávají převážně z masa. I zde platí zásada: všeho moc škodí. Bílkoviny je třeba rychle strávit a odstranit z těla odpad. Pokud bude přísun masa velký a nevyvážený, a bude-li to trvat dlouho, začne tělo ukládat krystaly nezpracované močoviny. Tu obsahuje ve větším množství například králičí maso. Vznik krystalků v kloubech vede ke krutým bolestem při pohybu, kterým se říká nemoc podagra neboli dna. Zde vyřeší problém chudší strava a dostatek vlákniny.
Strava •
•
Tuky, které se vyskytují s masem nebo v něm, potřebuje člověk jako koncentrovaný zdroj energie. Bohužel, dnešní člověk má také nadbytek tuků. Tyto tuky se rozdělují na dvě velké skupiny. Jsou to tuky s nasycenými a s nenasycenými mastnými kyselinami. Do první skupiny patří máslo, sádlo, margariny a další živočišné nebo umělé tuky. Do druhé skupiny patří rybí tuk (známá Omega-3) a některé rostlinné tuky. Nasycené mastné kyseliny produkují škodlivou verzi cholesterolu, který se může ukládat na vnitřních stěnách cév, zužovat jejich průřez a tím nebezpečně zvyšovat krevní tlak. Nenasycené mastné kyseliny působí mnohem lépe a Omega-3 dokonce značně podporuje činnost mozku. Jestliže budeme chtít jíst zdravě, omezíme příjem tuků s nasycenými mastnými kyselinami. Prakticky to znamená jíst více drůbeže a méně vepřového masa. Savci, jako vepř nebo kráva, mají totiž tuk (s nasycenými mastnými kyselinami) rozptýlený v mase a nelze ho jednoduše oddělit. Proti tomu ptáci mají tuk soustředěný pod kůží a lze ho oddělit stažením kůže před nebo po tepelné úpravě (pečení, vaření). Dále přibereme do masitého jídelníčku ryby. Zde platí, že sladkovodní ryby (z řek, rybníků, potoků) se jedí čerstvé, kdežto mořské mohou projít zpracováním, jako filety, konservy atd. Jestliže někdo ryby příliš nemiluje, může si dát každý den ráno 2 kávové lžičky lněného semene – nekousat a zapít je vodou. Tím dostane do těla dostatek tuku Omega-3 a také vlákniny. Obal semínka se totiž v žaludku rozpustí.
Příprava jídel •
•
•
•
Vaření a jiná tepelná úprava nesmí ničit účinné látky (vitaminy a fytofaktory – rostlinné sloučeniny). Proto se doporučuje rychlá příprava, kdy část potravy zůstává jen podušená, povařená nebo dokonce polosyrová (steaky). Takovou přípravou je například grilování. Nádobí prošlo během let od hliníkového přes teflonové k „titanovému“. Koncem 80. let bylo prokázáno, že přehřátý teflon (nad 250° C) uvolňuje škodlivé kancerogenní (rakovinotvorné) látky. Přesto se teflonové pánve a nádobí vyrábí stále dál. Výrobci nádobí pak přešli na titan, který je pevný, neotírá se a nerezaví, je nepřilnavý a zdravotně nezávadný. Avšak skutečně celo-titanové nádobí by bylo velmi drahé. Proto se používají obyčejné slitiny potažené tenkou vrstvou titanu. Při častém používání takového nádobí se vrstvička titanu odchlípí nebo vyboulí, vznikne skulinka a nádobí je nevratně zničeno – nedá se opravit. Životnost takových nádob je proto nejvíce 5 let. Někteří výrobci přišli na to, že vyrobí titanovou pánev a údajně ještě zvýší nepřilnavost titanu potažením látkou označovanou jako P-T-F-E. To je látka PolyTetra-Fluor-Etylen, což je teflon. Pánev je drahá, údajně výborná, a přitom je úplně stejně škodlivá nad 250° C, jako obyčejná teflonová pánev za Kč 200.-
Potravní doplňky
Proč potřebujeme potravní doplňky Dnes vědí lékaři mnohem více o člověku a jeho chorobách, než věděli před 50 lety. Ale dnes je také mnohem snadnější, aby se člověk dostal mezi nemocné nebo dlouhodobě nemocné. Proč? Protože je mnohem snadnější mít chybnou životosprávu než dříve. Zákeřnost spočívá ve dvou faktech: 1. Některé látky, nutné ke správné funkci lidského těla, se už v naší běžné potravě téměř nebo vůbec nevyskytují. Vlivem průmyslové civilizace obsahují rostliny 3× až 4× méně potřebných biologicky aktivních látek než před 150 lety. Lidé tím trpí, avšak přitom mají bohužel pocit, že jsou sytí a v pořádku. V USA provedli vědci několik studií o výživě, protože se jim nelíbilo, že je příliš mnoho lidí obézních, velmi tlustých. Průzkum zjistil, že ti lidé jsou vlastně podvyživeni! Jejich tloušťka vznikla stravováním ve fast-foodech, kde se jejich tělo snažilo získat potřebné látky ze stravy (hamburgery, hranolky, pečivo, cola, koktejl), kde se takové látky vůbec nevyskytovaly.
Proč potřebujeme potravní doplňky 2.
Je řada způsobů, jak si může člověk velmi ublížit a přitom necítí žádnou bolest nebo dokonce cítí potěšení. Vedle návykových látek jako tabák, alkohol a drogy jsou to ještě častěji nesprávné stravovací návyky. a) Fast-food – není chybou dát si tam oběd – ale občas. b) Naši předkové – zemědělci - po mnoho generací jedli maso pouze jednou nebo dvakrát za týden. Tím „nacvičili“ náš organismus na určitý poměr masa k ostatní stravě. Ještě dříve a mnohem déle byli lidé lovci, jedli převážně maso a tuk. Výsledkem je, že člověk z potravy nejlépe zpracuje bílkoviny, tuk, potom škroboviny. A cukry (tehdy vzácné) se tělo snaží uložit do zásoby. Proto není správné jíst jenom rostlinnou stravu, jak to dělají vegetariáni a vegani. Rozhodně to není dobré pro děti, které potřebují maso pro svůj správný vývoj a růst. c) Ani vyvážená domácí strava dnes nedodá tělu všechno, co potřebuje. Například drůbež pocházející z velkochovů obsahuje nutně antibiotika, která dostává s potravou, aby se nešířily epidemie. Ale neustálým pojídáním takové drůbeže – třeba ve fast-foodech – dostávají lidé tato antibiotika do těla a tím si vlastně „pěstují“ bakterie, aby jim odolávaly. Vznikají nové kmeny bakterií odolných proti řadě antibiotik. Z toho všeho vyplývá, že se musíme o své zdraví starat sami a potřebné látky do svojí stravy doplňovat. To nám právě umožňují potravní doplňky. Dodávají nám vitaminy, minerály, stopové prvky a další látky, které nezbytně potřebujeme, ale v naší stravě se vyskytují už jen málo nebo vůbec ne.
Co jsou to stopové prvky a proč je tělo potřebuje • Každý dnes asi ví, co jsou to vitaminy a minerály. Ale co jsou stopové prvky? • Jsou to prvky, které se v lidském organismu vyskytují jen ve velmi malém množství. Tak malá množství se při chemických rozborech označují jako „stopy“. Proto ten název. • Jaké jsou to prvky a kolik jich v sobě máme? • Začneme jedním důležitým a ne stopovým – jeho množství v jednom člověku vystačí asi tak na větší klíč. Je to železo. Ale proč potřebuje člověk železo?
Proč potřebujeme stopové prvky • Asi jste se ve škole učili, že lidské buňky, zvláště mozkové, potřebuji prvek kyslík. Mozek člověka se poškodí už při pětiminutovém nedostatku kyslíku – začne odumírat. Kyslík přijímá člověk dýcháním. Kyslík je tedy v plicích, ale jak se dostane k buňkám, třeba do mozku? • Dopraví ho tam krev. V krvi jsou speciální buňky – červené krvinky, proto je krev červená -, které umí kyslík přijmout, dopravit a odevzdat. Slouží k tomu látka, která se jmenuje hemoglobin. Je to složitá bílkovina. Musí mít určitý tvar, něco jako kapsičku, kam zapadne kyslík. A v této kapsičce je jádro hemoglobinu. Je to atom železa. Kyslík se naváže právě na tento atom. Celá konstrukce hemoglobinu je tu jenom proto, aby kyslík zapadl k železu a na místě určení se od něj dal zase odloučit. Železo zůstane v hemoglobinu a je připraveno znovu doputovat s červenou krvinkou do plic a nabrat další atom kyslíku. Takhle to běhá celý život. Pumpa, která pohání krev, je srdce.
Proč potřebujeme stopové prvky • Když lékaři a biochemici odhalili, jak je železo použito, začalo jim postupně svítat. Takto určitě pracuje v lidském nebo zvířecím nebo rostlinném těle více kovových a jiných prvků! Jsou středem, nezbytnou součástí podobných molekul bílkovin. Ale bílkoviny tohoto druhu – enzymy – slouží jen k tomu „přistrčení“ nebo nasměrování potřebné látky (jako kyslíku) ke stopovému prvku. Ten udělá potřebnou práci. Enzym bez něj není úplný a nefunguje. • Další stopové prvky jsou například měď, zinek, vanad a selen. Zinek (vlastně enzymy se zinkem) je například potřebný při lidském rozmnožování – potřebují ho tedy těhotné ženy. • Ale poslední jmenovaný prvek, selen, se v naší běžné české stravě vůbec nevyskytuje! To znamená, že když budeme jíst jenom běžnou stravu, nebudou v našem těle vůbec fungovat enzymy založené na selenu. Vypadl jeden hráč z týmu enzymů našeho těla. A přesto, že třeba úplně nevíme, na jaké pozici hraje, tak ale určitě víme, že tam má být. Že je potřebný.
Jak dodat tělu stopové prvky • Další problém je v tom, že nemůžeme jen tak hryzat selen nebo pojídat zinek. V takovém čistém stavu jsou některé prvky dokonce jedovaté. Tělo se bude snažit je vyloučit. Potřebujeme nějakou hezkou, třeba rostlinnou sloučeninu, v níž bude stopový prvek v malém množství, třeba zase schovaný v nějakých molekulách bílkovin. Tělo si tu látku pěkně rozebere a získaný atom stopového prvku použije. To se stane třeba v játrech, kam by čistý prvek nikdy ani nedoputoval. • A takové sloučeniny jsou obsaženy v potravních doplňcích. Potravní doplňky by tedy vždy měly být zaměřeny na určitou oblast Země a na populaci lidí, která tam žije.
