JACK CAMPBELL LEVIATAN

JACK CAMPBELL

LEVIATAN

FANTOM Print 2016

Copyright © 2015 by John G. Hemry Translation © Jiří Matyskiewicz Cover © Michael Komarck ISBN 978-80-7398-352-9 www.fantomprint.cz www.facebook.com/fantomprint

JEDNA

„Pět minut do opuštění skokového prostoru,“ oznámila kapitánka Táňa Desjaniová ze svého křesla vedle admirála Johna „Black Jacka“ Gearyho na můstku aliančního bitevního křižníku Neochvějný. „Všechny systémy ve stavu maximální bojové připravenosti.“ Válečné lodě pod Gearyho velením opustily zkázu ve sluneční soustavě Atalia při pronásledování temných lodí, které masakr způsobily. Označení „temné lodě“ odpovídalo, jelikož jejich trupy byly v optickém spektru mnohem tmavší, než bylo u válečných lodí obvyklé, pravděpodobně v důsledku použití nějaké speciální maskovací technologie. Zvěrstva v Atalii nespáchal žádný člověk, ale samotné temné lodě a automatika, jež je řídila. Na jejichž palubách nebyli žádní lidé, kteří by mohli zastavit automatické systémy, v nichž se mohly objevit hrozivé chyby, ať už v důsledku poruchy nebo kvůli sabotáži provedené viry nebo jiným typem malware. Alianční vláda po vítězství ve stoleté válce proti Syndikovaným světům usoudila, že nemůže věřit mužům a ženám, kteří zaplatili za vítězství krvavou cenu, a místo toho se rozhodla důvěřovat robotickým systémům. A ty už zdevastovaly dvě sluneční soustavy. Gearyho operační svaz Tanečník opustil Varandal s dvanácti bitevními křižníky, osmi těžkými, třinácti lehkými a dvaceti pěti torpédoborci. Bitevní křižník Šikovný byl ztracen v boji o Atalii, společně s lehkým křižníkem Kopiník a torpédoborci Kururi a Sabar. Čtyři bitevní křižníky Leviatan, Drak, Neotřesitelný a Chrabrý společně s doprovodem několika těžkých křižníků a torpédoborců zůstaly v Atalii, aby pomohly obětem útoku a sesbíraly v soustavě trosky zničených temných lodí. Pronásledovací jednotku tvořilo jen sedm bitevních křižníků. Mělo by to stačit. Pokud se jim tedy podaří dohnat zbývající temné lodě, prchající pryč od zkázy způsobené v Atalii.

 

JACK CAMPBELL „Vypnuli jste automatickou aktualizaci softwaru Neochvějného?“ zeptal se Geary. „Ano, pane.“ Táňa byla jindy neformální, ale v tu chvíli byla soustředěná, precizní a nebezpečná, lidská zbraň vybroušená k dokonalosti během posledních desetiletí brutální války se Syndiky. „Mí lidé aktivně monitorují všechny systémy, a pokud se něco pokusí obejít blokádu aktualizací, mají rozkazy systémy okamžitě vypnout a restartovat vše z včerejší zálohy.“ „Dobře,“ řekl Geary. „Je to fakt mizerné, že nemůžeme věřit svému vlastnímu softwaru.“ Desjaniová zavrtěla hlavou. „Nikdy jsme svému softwaru stoprocentně nedůvěřovali. Nešlo jen o chyby a poruchy, ale taky o malware, který nám mohli do systému dostat nepřátelští hackeři. Lidé hlídající stroj jsou ten jediný firewall, který prokázal, že je dostatečně spolehlivý. Právě proto vždy udržujeme lidi v kontrolní smyčce, aby mohli zasáhnout, když umělé mozky začnou něco vyvádět.“ „Vždy. Až do chvíle, kdy byly postaveny ty temné lodě,“ řekl Geary naštvaně. „Ano.“ Naklonila se k němu a tiše řekla: „Pokud temné lodě začaly řádit po příletu na Varandal stejně jako v Atalii, nedokážeme jim zabránit v napáchání velkých škod. Když skočily na Varandal, měly před námi skoro dvě hodiny náskok. Pokud začaly okamžitě zrychlovat, budou mít ještě více času. A žádná obranná stanice ani loď na Varandalu je neuvidí a nebude proti nim moci zasáhnout.“ „Já vím,“ řekl Geary a snažil se potlačit frustraci. „Díky oficiální aktualizaci, která nás měla oslepit a zabránit nám v detekci temných lodí. Máte připravené softwarové záplaty, které ty aktualizace potlačí? Musíme je vyslat hned po příletu.“ „Ano, pane. Lodě první flotily u Varandalu ty záplaty na váš rozkaz nainstalují, jelikož jste jejich velitel. Ale ostatní alianční síly, které nespadají pod vaše velení, to udělat nemusí,“ připomněla mu. „Budou mít námitky, že jde o neautorizovanou úpravu oficiálního softwaru, takže k jejich instalaci budou potřebovat svolení svých nadřízených.“ „Pokud už do nich v té chvíli budou střílet lodě, které jejich senzory nevidí, budou mít snad motivaci pro jednou ignorovat nařízení ohledně neautorizovaných modifikací.“ „Minuta do opuštění skokového prostoru,“ ozvala se poručice Castriesová ze své pozice v zadní části můstku. Geary upřel oči na displej. Ikona na okraji oznamovala, že zbraňové systémy Neochvějného i všech dalších lodí operačního svazu jsou nastavené

14

LEVIATAN na okamžitou palbu pro případ, že by se po opuštění skokového prostoru na dostřel nacházela nějaká temná loď. Geary ale nepředpokládal, že k tomu dojde. Umělá inteligence ovládající taktické rutiny temných lodí byla zřejmě založená na Gearyho vlastních metodách. A on by se v případě takového nepoměru sil, jaký byl mezi temnými loděmi a operačním svazem Tanečník, o přepad u skokového bodu rozhodně nepokusil. Gearym projel prudký záchvěv vyvolaný přesunem z šedivé prázdnoty skokového prostoru zpátky do normálního vesmíru. Sotva si uvědomoval, že se na displeji objevily hvězdy. Jeho mysl byla stále ochromena přechodem, ale zatímco se snažil překonat dočasnou nevolnost, uvědomil si, že žádné z palubních zbraní Neochvějného nestřílí. Jakmile dokázal zaostřit zrak, soustředil se na svůj displej. Desjaniová se dokázala vzpamatovat o sekundu rychleji. „Míří k bráně hypersítě.“ „Aby na ni zaútočili, nebo aby ji použili k útěku?“ zamyslel se nahlas. „Alespoň nemíří do nitra systému a neútočí na místní lodě a stanice.“ Ve vesmíru nebylo žádné nahoru ani dolů, východ či západ, nic, co by se dalo použít k určení směru, a tak si lidé vytvořili svůj vlastní systém. V každé sluneční soustavě existovala rovina, po níž kolem hvězdy obíhaly jednotlivé planety. Jedna strana této roviny byla označena jako nahoru, druhá dolů. Jakýkoli směr ke hvězdě byl pravobok, zatímco směr pryč od hvězdy levobok. Byla to jednoduchá konvence, ale dostačovala k tomu, aby se mohly všechny lodě v soustavě stejně orientovat. Temné lodě, které dokázaly uniknout z Atalie – dva bitevní křižníky, jeden těžký a pět torpédoborců – se nacházely na levobok od Gearyho lodí a mířily mírně dolů stálou rychlostí nula celá dva světla k bráně hypersítě vzdálené šest světelných hodin od skokového bodu z Atalie. „Mají před námi náskok tři hodiny letu. Nemáme šanci se k nim dostat dřív, než přiletí k bráně,“ řekla Desjaniová. „Musíme doufat, že budou dál utíkat. Pokud se jejich pomatené umělé mozky rozhodly, že je brána také nepřátelský cíl, bude to zlé.“ „Stavové hlášení z brány tvrdí, že systém pro bezpečný kolaps je v provozu,“ oznámil poručík Yuon, službukonající zbraňový důstojník na můstku. „Díky, poručíku. Alespoň se v případě útoku temných lodí nemusíme bát, že brána exploduje silou novy. K bráně se dostanou za dvacet sedm hodin…“ Desjaniová rychle něco počítala. „U brány jsou dva torpédoborce. Možná… zatraceně. Jediné další jednotky ve Varandalu v pozici, odkud by mohly temné lodě odchytit, tvoří jen pár torpédoborců a lehkých křižníků.“

15

JACK CAMPBELL „Ti by neměli šanci, ani kdyby mohli ty temné lodě vidět,“ řekl Geary. „Temné lodě asi nedokážeme dohnat, ale můžeme se jim držet na ocase.“ Zaťukal do ovládání komunikátoru. „Všem jednotkám operačního svazu Tanečník, s okamžitou platností zrychlete na nula celá dva pět světla a zabočte na levobok dva pět stupňů, dolů nula tři stupňů.“ „Budeme je honit i přes bránu hypersítě?“ zeptala se Desjaniová. „Pokud budeme muset,“ řekl Geary. „Musíme zjistit, kde mají základnu.“ Zadíval se na hlášení o zbývajících palivových článcích jeho lodí a vztekle vydechl. „V tom případě tady ale budu muset nechat naše torpédoborce. Začínají mít málo paliva. Teď oznámíme všem, co se děje,“ dodal Geary zachmuřeně. Na displeji viděl spoustu obranných stanic a lodí ve Varandalu, všechny hlásící stav připravenosti „v záloze“, protože válka se Syndiky nedávno skončila. „Proč nehlásí mírový stav místo záložního?“ zabručel Geary. „Protože si už nikdo kromě vás nepamatuje, jak funguje mírový stav připravenosti,“ připomněla mu Desjaniová. „A pokud Syndikové provedou odvetu kvůli tomu, co napáchaly temné lodě v Indras, tak ten mír možná skončí. Dřív, než my ostatní stačíme přijít na to, co to vlastně znamená.“ „Doufám, že se pletete. Ale pokud Syndikové zaútočí na naši obranu, aspoň je bude schopná vidět.“ Na vlastní kůži zažili, jaké to je, když alianční senzory v důsledku tajných systémových modifikací nedokázaly temné lodě odhalit. Ale i tak mu připadalo nepřirozené, že nikdo další v soustavě o prolétajících temných lodích nic neví. Mnoho obránců bylo stejně příliš daleko, než aby mohli na přílet temných lodí nějak zareagovat, natož na mnohem pozdější vstup Gearyho lodí do soustavy. Světlo se pohybovalo rychlostí pouhých osmnáct milionů kilometrů za minutu. A i světlu nějakou dobu trvalo, než dokázalo urazit vzdálenosti typické pro sluneční soustavy, měřené na stovky milionů až miliardy kilometrů. Nicméně část obránců, především lodě nacházející se blíže okrajů soustavy, by už měla temné lodě zaměřit. Pokud by je jejich vlastní software neoslepoval a nebránil jim v detekci nepřátelských sil. „To, co teď uděláte, bude mít pekelné následky,“ poznamenala Desjaniová. „Já vím,“ odpověděl. „Radíte mi, abych to nedělal?“ „Ne,“ vztekle se ušklíbla. „Já se na to těším.“ Geary si nemohl pomoct a musel se také pousmát. Pak se soustředil, aktivoval komunikátor a začal vysílat zprávu, kterou si nacvičoval během dlouhých dnů ve skokovém prostoru při letu z Atalie. „Všem jednotkám první flotily, v soustavě se nachází nepřátelské síly, jejichž přítomnost vám

16

LEVIATAN váš software utajuje. Nejde, opakuju, nejde o lodě rasy enigma. Myslíme si, že jde o plně automatické válečné lodě, které se vymkly kontrole.“ Na chvíli se odmlčel, aby dal posluchačům šanci to strávit. Pak pokračoval: „Utkali jsme se s nimi v boji v Atalii, kde bez jakékoli provokace nebo varování zaútočily na alianční i civilní lodě a způsobily rozsáhlé školy na majetku i životech. Opakuju, tyto nepřátelské lodě už zaútočily na alianční lodě a způsobily smrt aliančního personálu. Tyto lodě v současnosti míří k bráně hypersítě v soustavě a můj operační svaz je pronásleduje. Na základě jejich jednání v soustavách Indras a Atalia je nutno předpokládat, že zaútočí na jakékoli alianční nebo civilní lodě, na které cestou narazí.“ „Ke zprávě je přiložena sada softwarových aktualizací, které musíte na svých lodích nainstalovat. Zablokujte automatické aktualizace a nedovolte žádnou jinou změnu softwaru, dokud to osobně neschválím. Vaše bojové, manévrovací, senzorické, databázové i další systémy obsahují skryté subrutiny, které maskují přítomnost nepřátelských válečných lodí. Jakmile nainstalujete přiložené softwarové aktualizace, pošleme vám další informace o nepřátelských lodích. Pokud bychom tyto informace poslali hned teď, vaše komunikační systémy by automaticky smazaly všechny zmínky o nepřátelských lodí. Přiložené aktualizace osobně schvaluji jako velitel první flotily. Geary, konec.“ Aktivoval jiný příkaz a vyslal zprávu dvěma torpédoborcům hlídkujícím u brány hypersítě: „Minomete, Serpentino, tady admirál Geary. K vaší pozici se blíží naprostá přesila nepřátelských lodí. Neuvidíte je, dokud nenainstalujete přiložené softwarové aktualizace. S okamžitou platností zrychlete na nula celá dva světla a zamiřte na vektoru ke stanici Ambaru. Přiložené aktualizace neprodleně nainstalujte. Geary, konec.“ „Mají dost času na odlet mimo dostřel temných lodí,“ řekl Geary Desjaniové. „Pokud ten rozkaz splní,“ namítla. „A pokud se okamžitě nevrátí zpátky k bráně, jakmile ty aktualizace nainstalují. Pokud to vůbec udělají. Nejsou součástí první flotily. Patří k lokálním sebeobranným silám Varandalu.“ „Já vím.“ „Řekl jste jim, že se blíží nepřátelské síly,“ dodala Desjaniová. „Neutečou.“ „Neřekl jsem jim, aby utekli,“ prohlásil Geary. „Řekl jsem jim, ať míří na jinou pozici, zatímco budou opravovat svůj software.“ „To je to samé, pane admirále,“ řekla mu. „Raději byste měl kontaktovat admirála Timbala a říct mu, ať ty rozkazy pošle on. Jen tak bude nějaká šance, že poslechnou. Stanice Ambaru je od nás tři a půl světelné hodiny

17

JACK CAMPBELL daleko. Ty torpédoborce jsou pět světelných hodin od Ambaru, takže pokud Timbale pošle manévrovací rozkazy torpédoborcům během několika hodin od chvíle, kdy je obdrží, budou mít pořád dost času.“ „Timbalovi budu volat právě teď,“ odpověděl Geary. Zadal další příkaz a pak promluvil tiše, ale intenzivně: „Admirále Timbale, tady admirál Geary. Na aliančním území operují nepřátelské síly a skryté rutiny v našem vlastním software nám brání je vidět. Smíšený operační svaz nepřátelských bitevních a těžkých křižníků doprovázený torpédoborci způsobil katastrofální škody ve sluneční soustavě Indras. Vládní představitelé Syndikovaných světů v Indras z těch škod viní Alianci. Je nutné co nejrychleji odeslat kurýrní lodě a upozornit velitelství flotily a hraniční soustavy Aliance, že útok na Indras může vyvolat odvetný úder Syndikovaných světů na alianční soustavy. Ty samé nepřátelské lodě mají na svědomí i značné ztráty na životech a majetku v Atalii. Navíc provedly úmyslný, ničím nevyprovokovaný útok na alianční hlídkovou loď v Atalii a bez jakéhokoli varování ji zničily. Zaútočily i na můj operační svaz a zničily mi jeden bitevní křižník, jeden lehký a dva torpédoborce, plus způsobily značné škody na dalších lodích. Mám důvod věřit, že jsou ty nepřátelské lodě kompletně automatizované bez jakékoli lidské posádky. Jsou těžce ozbrojené, velmi pohyblivé a právě teď prolétají Varandalem směrem k bráně hypersítě. Pronásledujeme je, a pokud budeme mít možnost, udeříme na ně. Přikázal jsem dvěma torpédoborcům hlídkujícím u brány, aby se přesunuly, ale nejsem si jistý, zda poslechnou mé rozkazy. Ke zprávě je přiložena sada softwarových aktualizací, které vám umožní vidět nepřátelské lodě a zachovat si informace o nich ve svých databankách. Geary, konec.“ Uvolnil se ve svém křesle a vnímal, jak hlavní pohonné jednotky Neochvějného ženou loď za unikajícími temnými loděmi. Zbytek jeho operačního svazu se držel kolem Neochvějného a kopíroval jeho pohyby. V tu chvíli neměl nic jiného na práci. Vesmír byl příliš velký, než aby se dalo ještě něco dělat. Geary mohl jen čekat, až bude moci zareagovat na odpovědi na své zprávy. A těm bude trvat dlouhé hodiny, než dorazí ke svým cílům. Stejně tak i odpovědím zabere několik hodin, než urazí obrovské vzdálenosti ve vesmíru zpátky na Neochvějného. „Alespoň na nás nečekalo žádné překvapení v naší flotile,“ poznamenala Desjaniová mračící se na svůj displej. „Od našeho odletu se neztratila žádná loď.“ Geary se zamračil na zobrazená data. „Ale stále vysílají falešné hlášení o připravenosti. Musím zjistit, v jakém stavu ve skutečnosti jsou a jaký po-

18

LEVIATAN krok udělali lidi kapitána Smytha při opravách zničených systémů a škod z boje.“ „V Atalii jsme rozbili další systémy,“ upozornila ho Desjaniová. „Tedy, temné lodě nám je rozbily.“ Geary přikývl, ale stále nespouštěl oči z displeje. „Smythe měl strach, že se Šikovný dlouho neudrží, protože většina jeho součástí byla postavená tak lacino. Měl pravdu. Proč se lidi vůbec obtěžují stavět válečné lodě, když přitom tolik věcí odfláknou?“ „Aliance byla po sto letech války blízko bankrotu,“ řekla Desjaniová. „Snad jste na to nezapomněl?“ „Pořád jsme těsně před bankrotem,“ odpověděl. „Ale na postavení těch zatracených temných lodí dokázali sehnat dost peněz. A dost možná tak spustili další válku.“ Věnovala mu přesně ten typ pohledu, který tak neměl rád. Byla na ní jasně vidět víra, že Black Jack dokáže to, co není v silách kohokoli jiného. „Můžeš to ještě zachránit.“ Bylo mu jasné, co myslí tím „to“. Alianci. „Táňo, jak můžu já nebo kdokoli jiný zachránit Alianci? Není to v silách jediného muže nebo ženy.“ „Je to v silách Black Jacka,“ připomněla mu Desjaniová. „Co se většiny lidí týče, Black Jack je Aliance. Black Jack se vrátil z mrtvých, když jsme ho nejvíce potřebovali…“ „Nebyl jsem mrtvý!“ „Technicky vzato ne. Mluvím tady o legendách a víře, pane admirále. Black Jack je taky ten, kdo nám připomněl, jak moc jsme se vzdálili od toho, v co věřili naši předkové. To on dokázal porazit Syndiky. Chcete něco z toho popřít a hádat se o tom?“ Naštvaně se na ni zadíval. „Kdy jsem naposledy vyhrál nějakou hádku s vámi?“ „Dejte mi rozkaz a bude splněn,“ řekla mu Táňa. „Ale pokud se mne zeptáte na můj názor, dozvíte se, co si myslím. A já si opravdu myslím, že Black Jack dokáže zachránit Alianci. Protože většina z nás v něj věří. Možná že během sta let vaší hibernace, kdy vás všichni považovali za mrtvého a vláda vytvořila z Black Jacka největšího hrdinu všech dob, s vámi opravdu mluvily žijící hvězdy a naši předkové. Možná k vám stále promlouvají.“ „No, můžeme v to jen doufat,“ řekl. „Ale v tom případě mi říkají, že sám Black Jack to nezvládne. Stejně jako porážka Syndiků vyžadovala oběti spousty odvážných lidí, i záchrana Aliance není práce pro jediného člověka. I Black Jack, ve kterého tolik lidí věří, bude zoufale potřebovat pomoc.“

19

JACK CAMPBELL „Dostane ji.“ „Já vím.“ Navzdory svým obavám se na ni Geary dokázal usmát. „Black Jack možná dodává naději ostatním… Ale mou naději udržuje vědomí, že mi záda hlídají lidi jako Táňa Desjaniová.“ Zprávy pohybující se rychlostí světla urazily obrovské vzdálenosti oddělující jednotlivé objekty ve vesmíru mnohem rychleji než jakákoli loď, kterou kdy lidé dokázali postavit. Ale i tak to vypadalo, že se pohybují pomalu. Až za šest hodin se začaly objevovat v komunikátoru první odpovědi od nejbližších lodí Gearyho první flotily, jež zůstaly u Varandalu. Překvapené a zmatené lodě oznamovaly, že aktivují softwarové záplaty, ale všechny chtěly vědět, co se to vlastně děje. S ohledem na vzdálenost k místu, kde držela pozici bitevní loď Neohrožený, musel Geary čekat skoro sedm hodin. Až pak dostal odpověď od kapitánky Jane Gearyové, která dostala velení nad loděmi, jež zůstaly ve Varandalu. „Jsem ráda, že jste zpátky, i když nechápu, co se stalo,“ řekla mu. „Instalujeme aktualizace, ale některé jednotky mi hlásí, že obdržely protichůdné rozkazy, údajně od admirála Timbala, které instalaci zakazují.“ Jane zavrtěla hlavou. „Mne osobně ale admirál Timbale nekontaktoval, což je zvláštní. Předtím mě vždy osobně informoval, pokud se nějaká záležitost týkala lodí první flotily. Požádala jsem ho o vyjasnění situace, ale zároveň jsem přikázala všem lodím první flotily, aby okamžitě splnily vaše rozkazy, pane admirále.“ „Měl byste vědět, že jsem byla vyslechnuta vládními inspektory ohledně oprav na lodích flotily. Řekla jsem jim, co jsem věděla, čili že všechny ty opravy jsou nezbytné a placené odpovídajícími kanály, pak jsem je odkázala na kapitána Smytha. Gearyová, konec.“ „Smythe bude rád, že je poručice Jamensonová zpátky,“ poznamenala Desjaniová, když obraz Jane Gearyové zmizel. „Než Jamensonová odletěla s námi, nechal ji, ať mu připraví dostatek různých hlášení,“ řekl Geary. „Ta ženská je úžasná. I tu nejjednodušší věc dokáže tak dokonale zamotat, a přitom zůstává vše podle předpisů. Nechal bych si ji ve svém vlastním štábu, kdybych musel spoustu věcí skrývat. Ale Jane říkala pravdu. Všechny ty opravy jsou potřebné a provádí se podle předpisů. Předpisy sice nepředpokládaly, že je budeme tak používat, ale neporušili jsme jediné pravidlo.“ Táňa se pousmála. „Kdyby řády zakazovaly vytváření zmatku, muselo by celé velitelství flotily skončit do druhého dne před vojenským soudem.“

20

LEVIATAN Geary úsměv neopětoval, místo toho se díval na displeje rozprostřené kolem jeho velitelského křesla. Tři hodiny cesty, přibližně třicet světelných minut, dělilo Gearyho síly od prchajících temných lodí. Vzdálenost se zmenšovala jen velmi pomalu a neexistovala šance, že nepřítele dožene dřív, než budou moci temné lodě uprchnout ze soustavy. Pokud by se obrátily a rozhodly se bojovat, mohl by je dorazit. Nicméně ještě před půl hodinou reálného času temné lodě stále vytrvale mířily k bráně hypersítě. „Táňo, potřebuju vědět, co si o jedné věci myslí vaše instinkty.“ „To je jeden z důvodů, proč jsem tady.“ Kývla hlavou k ikonám temných lodí na svém displeji. „Přemýšlíte o tom, jestli je máme pronásledovat branou?“ „Ano.“ Neobtěžoval se otázkou, jak mu zase dokázala číst myšlenky. V tomto případě by měl cítit pochybnosti každý důstojník. „Víme, že vláda stavěla pro svou tajnou flotilu dvacet bitevních křižníků a dvacet bitevních lodí. V Atalii jsme zničili čtyři bitevní křižníky, i když jen díky tomu, že jsme proti nim byli v přesile dvě ku jedné. Pokud se ty prchající temné lodě vrací na svou základnu a my je tam budeme následovat, mohli bychom čelně vrazit do zbytku křižníků i bitevníků.“ „To mě taky napadlo,“ řekla Desjaniová. „A taky si říkám, že výsledkem by byla velmi krátká a pro nás značně nepříjemná bitva. Můžeme si dovolit takové riziko?“ Překvapeně se na ni podíval. „To se mě ptáte vy?“ „Ano, to se ptám já. Oba známe člověka, který mi pomohl pochopit, že čelní útok přímo na nepřítele může být odvážný, ale taky naprosto pitomý. Závisí to na okolnostech. Souhlasím s tím, že musíme najít jejich základnu. Ale co víme, tak byl software všech senzorů v Alianci upraven tak, aby ty lodě neviděl. Pravděpodobnost, že někdo naváže s čímkoli ve vesmíru přímý vizuální kontakt, je tak blízko nule, že nemá smysl o tom uvažovat. Takže jejich základna může být prakticky kdekoli. Klidně v soustavě Unity, kde by vláda jejich přítomnost mohla považovat za prostředek, jak se maximálně zabezpečit.“ „To si nemyslím,“ řekl Geary. „Ano, ve vesmíru by je nikdo neviděl. Ale jejich samotná základna, kde musí temné lodě zakotvit kvůli údržbě, opravám a doplnění munice a paliva, toho by si lidé všimli. A dřív nebo později by někdo ze svědků začal mluvit s ostatními v soustavě o tom, čeho si všiml.“ „Ale říkal jste, že k výstavbě žádné nové základny nedošlo.“ „Kapitán Smythe nedokázal najít žádné stopy nových staveb,“ řekl Geary. „Sledování toku peněz je ten nejlepší zdroj informací, který v té-

21

JACK CAMPBELL to zatracené situaci máme. A podle účetnictví nebyly souběžně s výstavbou flotily postaveny žádné nové základny ani stanice. Musí mít základnu na místě, kde je nikdo neuvidí, ale kde by to jen mohlo být?“ Desjaniová se zamračila. „Pokud je tam budeme pronásledovat, dostaneme odpověď. Ale kolik lodí by se mělo pronásledování účastnit? Pošleme vše, co máme, s vědomím, že v cíli budeme stát proti nepříjemně velké síle? Nebo pošleme jen jednu loď s příkazem rozhlédnout se a okamžitě se vrátit? Pane admirále, nejlepší rada, kterou vám teď mohu dát, je počkat, dokud neuvidíme, kam ty temné lodě poletí branou. Pokud je to někde, kde by mohla být jejich základna, nebudeme je pronásledovat okamžitě. Ale pokud by to byla nějaká velká soustava, jako třeba Unity, musíme je pronásledovat. Protože umělá inteligence temných lodí už může být natolik mimo, že by mohla poničit vše, co v té soustavě je. A to nesmíme dovolit.“ „Ano, v tom případě na výběr nemáme,“ souhlasil Geary. „Máte pravdu. Pokud je jejich cílem nějaká málo osídlená soustava někde na hranici, součást opevnění proti Syndikům, naznačovalo by to, že tam mají základnu. Mohla by to být některá soustava, která byla jako Yokai proměněna na speciální obrannou zónu, kam nesmí žádní civilisté. Je ale možné, že zvolí cíl, kde to nebude tak jasné, a kdy se budeme muset rozhodnout.“ „Je dobře, že nám velí Black Jack,“ poznamenala Desjaniová. „Ten bude vědět, co je potřeba udělat.“ „Ha ha.“ Zamračil se znovu na displej, kde se situace poblíž brány hypersítě stále nijak nezměnila. „Serpentina a Minomet se už měli začít teď někdy hýbat.“ Desjaniová zavrtěla hlavou. „Říkala jsem vám, že se nehnou. Mají rozkazy hlídat bránu. A u všech předků, oni ji bránit budou a neutečou před nějakým neviditelným nepřítelem. S ohledem na to, co nám řekla kapitánka Jane Gearyová, bych se vsadila, že ty dva torpédoborce dostaly nové rozkazy, údajně od admirála Timbala, které jim zakázaly použít naše softwarové aktualizace.“ Zadíval se na ni. „Vy i Jane používáte ten stejný termín. Údajně od admirála Timbala. Proč?“ Zarazila se a zamračila se. „Nekritizuji tím jednání nadřízeného důstojníka…“ „To byste nikdy neudělala.“ „A kdo se tady snaží být vtipný teď?“ zeptala se Desjaniová. „Nevěřím, že ty rozkazy vašim lodím poslal admirál Timbale. Z toho, co jste mi řekl, a co vidím na vlastní oči, jsem si jistá, že vás podporuje ze všech sil. Několikrát pomohl Black Jackovi i ve chvíli, kdy tím zjevně riskoval svou

22

LEVIATAN kariéru. Taky si drží odstup od všeho, do čeho nemusí přímo zasahovat, abyste měl volnou ruku při operacích. Proč by takový člověk poslal rozkazy lodím pod vaším velením, v nichž by jim řekl, že vás nemají poslouchat?“ „To by neudělal.“ Geary se zadíval na ovladače na jednom opěradle svého velitelského křesla. „Ale biometrika zabudovaná do komunikátoru by se měla postarat, aby vše, co se posílá něčím jménem, od toho člověka opravdu pocházelo.“ „A senzory na našich lodích se mají postarat, abychom viděli vše, co je ve vesmíru k vidění,“ připomněla mu Desjaniová. „Ale nedělají to. Proč by ten, kdo stojí za temnými loděmi a chrání je oblbováním našich senzorů, nemohl stejně zasáhnout i do našich komunikátorů? My už víme, že nějakým způsobem do naší komunikace strkají prsty.“ „To je pravda,“ uznal Geary. Chvíli studoval displej a promýšlel si různé možnosti. Spousta z nich by v případě použití znamenala, že by za sebou spálil všechny mosty. „Oni si myslí, že jednají správně. Stejně jako lidé, kteří chtěli ty temné lodě postavit. Cokoli, co se rozhodnou udělat, musí být správné. Jakmile už provedete úmyslnou sabotáž komunikátorů svých vlastních lodí, proč neudělat další krok a postarat se, aby se o sabotáži nikdo nedozvěděl?“ Přikývla. Když se jí zadíval do očí, viděl v nich hněv. „Co s tím budete dělat?“ „Udělám to, co považuju za správné,“ odpověděl a aktivoval komunikátor. „Minomete, Serpentino, tady admirál Geary. S ohledem na svou hodnost a probíhající nouzovou situaci ve sluneční soustavě Varandal vám tímto přímo vydávám rozkazy. S okamžitou platností zrychlete na nula celá dva světla a zamiřte na vektoru směrem ke stanici Ambaru. Opakuju, toto je rozkaz, který vám osobně vydávám s autoritou poskytovanou nouzovou situací tváří v tvář okamžité hrozbě. Potvrďte rozkaz a okamžitě ho splňte. Geary konec.“ Existovala slušná šance, že právě osobně a otevřeně zrušil rozkazy vydané jménem jiného admirála. A to nebylo dobré, protože takové jednání narušovalo disciplínu a rozrušovalo celou hierarchii vedení. „Tohle by mohlo všechno rozervat na kusy,“ zabručel. „Pane admirále,“ oslovila ho Desjaniová a naklonila se k němu, aby pole pro ochranu soukromí zabránilo ostatním na můstku ve vyslechnutí jejich rozhovoru. Dělala to pouze v případě, kdy to považovala za absolutně nezbytné. Od doby, kdy se stačila za Gearyho vdát, ve chvíli, kdy byli na okamžik oba kapitáni, se drželi zásady, že musí na palubě Neochvějného nebo kterékoli jiné lodě zachovávat dokonale profesionální dekorum. Museli se

23

JACK CAMPBELL vyhýbat čemukoli, co by mohlo připomenout okolí, že jsou si blízcí i osobně, že jsou si více než admirál a vlajková kapitánka. Stejně jako si nemohli dovolit jakýkoli osobní kontakt. „My jsme tenhle bordel nevyvolali,“ řekla mu Desjaniová. „Neustále informujete své nadřízené o tom, co máte v úmyslu. Posloucháte rozkazy, a já vím lépe než kdokoli jiný, že neustále pochybujete o tom, zda jednáte správně. Lidé, s nimiž máme tu pochybnou čest, všem lžou a drží své jednání pod pokličkou, aby o nich nemohl nikdo pochybovat, nebo minimálně přemýšlet, zda dělají dobře. Lhali nám. Lhali lidu Aliance. Dá se očekávat, že lhali i spoustě lidí v samotné vládě.“ Geary se na ni překvapeně zadíval. „Myslíte si, že někteří ze senátorů nemají tušení o tom, co se vlastně děje?“ „Ano. A uznávám, je divné, že to říkám zrovna já. Před rokem bych si byla jistá, že jsou to samí prohnilí lháři, snažící se zničit flotilu.“ Zamračila se. „Ale hovory s vámi a příležitost osobně poznat některé senátory mě donutily přemýšlet. Uvědomila jsem si, že je to vlastně stejné jako v případě, kdy hodnotím kvalitu taktiky a strategie pro danou situaci. Musíte vědět co nejvíce o tom, s kým jednáte. Když se rozhodujete, nesmíte záviset na předsudcích nebo stereotypech. Říkal jste mi, že podle vašeho názoru je Navarro v pořádku. A senátora Sakaie jsem poznala natolik, že si o něm můžu vytvořit svůj vlastní úsudek.“ „A senátorka Unruh,“ dodal Geary, když si vzpomněl, jaký na něj udělala dojem. „Ale pak jsou tam lidé jako senátor Wilkes. Ten mi připadá jako naprostý oportunista. Senátorka Costa podle mého názoru upřímně věří. Ale taky s radostí nechá zaplatit za to, co je podle její víry nutné, všechny ostatní. Uznávám se, že mi není jasné, proč s tím vším souhlasila senátorka Suva.“ „Je vyděšená,“ řekla Desjaniová. Z jejího tónu bylo jasné, co si myslí o lidech, co se rozhodují na základě svého osobního strachu. „Bojí se lidí, jako jste vy a já. Nesedíme jí do její představy o tom, jak by měl vesmír fungovat. Bojí se vesmíru, který nefunguje podle jejích představ, ať už jsou jakékoli. Lidé dělají blbosti, když se bojí. Ale osobně jí dávám přednost před senátorkou Costou. Ta se snaží tvářit jako velký přítel flotily, ale chce ji jen využít pro své vlastní hry. Bez ohledu na to, co to bude stát muže a ženy, které podle svého tvrzení z celého svého srdce podporuje.“ Geary chvíli seděl a bez jediného pohledu na své displeje přemýšlel. „Viktorie Rionová mi několikrát říkala, že vláda je jako neohrabaný obr s jednou velkou rukou a spoustou malých mozečků snažících se ovlivnit to, co ta ruka udělá. Pokud dost mozečků souhlasí, může ta ruka něco udělat,

24

LEVIATAN ať už k dobrému či zlému. Ale pokud se ty mozečky soustředí na boj mezi sebou, ruka jen bezvládně poletuje sem a tam.“ Táně se nikdy nelíbilo, když Geary zmínil Rionovou. „Ta ženská se takových věcí účastní, tak by o nich měla moc dobře vědět! Pane admirále, v tomto případě to vypadá, že se pár těch mozečků dokázalo dohodnout a donutit ruku k provádění věcí, o nichž zbytek nemá tušení. Suva si myslela, že ji temné lodě udrží v bezpečí, ale Costa určitě jen chtěla novou nebezpečnou hračku, která ale bude poslouchat rozkazy a nebude klást nepříjemné otázky.“ Zadíval se na ni. „Útok na Indras, který může vyvolat odvetný úder Syndiků na nás. Mluvili jsme o tom, ale nenapadlo nás, jak by mohl někdo přikázat něco tak pitomého.“ Desjaniová se zhluboka nadechla a pak se mu podívala do očí. „Když se na tu situaci podívám teď, a s ohledem na to, co udělali s našimi komunikátory, vidím, kde jsme udělali chybu. Předpokládali jsme, že si všichni ostatní uvědomí, jak pitomé to je. Syndikové narušovali mírové dohody spoustou různých způsobů, včetně špionážních aktivit se základnou v Indras. Někdo dospěl k názoru, že vhodnou reakcí by byla odveta.“ „To by byla vhodná reakce, kdybychom byli ve válečném stavu,“ řekl Geary. „No a? Dnešní lidé neznají mír. Znají jen válku. Spousta lidí neví, jak pracovat s mírem, a tak fungují, jako by válka nikdy neskončila. Válka, která opodstatňuje to, čím jsou a co dělají. Válka, při které se bude vše dělat tak, jako během posledního století.“ Desjaniová na chvíli sklopila pohled. „Dokonce i lidé v naší flotile jsou takoví. Roberto Duellos musí učinit těžké rozhodnutí, k němuž by nikdy nebyl nucen, kdyby válka neskončila. Prostě neví, co má dělat. A není jediný.“ Geary zavrtěl hlavou. „Ne. To nedává smysl…“ „Nedává to smysl vám,“ zdůraznila Táňa. „Pro vás je válka pořád úchylka, dočasný a nezvyklý stav. Pro nás je válka něco, co bylo vždy. Vy, legendární hrdina, jste nás zbavil jistot našich životů, a nahradil je matoucí nejistotou.“ „Táňo, Aliance byla jen krok od toho, aby ji válečné náklady položily,“ řekl Geary. „Syndikované světy se v mnoha oblastech rozpadly a…“ Zarazil se, protože si na něco vzpomněl. Desjaniová odhodlaně přikývla. „A syndické velení se snaží donutit Alianci k útoku, protože válka opodstatňovala i je a jejich pravomoci. Syndická vláda chce, aby nás všichni v Syndikovaných světech viděli jako hrozbu, a centrální vládu jako ochránce. Ať už vydal rozkaz zaútočit na

25

JACK CAMPBELL Indras kdokoli, nejspíš tím dal Syndikům přesně to, co chtějí. A lidé na alianční straně, kteří ty rozkazy vydali, jsou možná ve stejné situaci jako Syndikové. Také potřebují nepřítele, který by opodstatnil jejich touhy.“ Geary sklopil oči a bojoval s instinktivní touhou jejím slovům nevěřit. „Máte pravdu. Nedokážu se vcítit do mentálního a emocionálního stavu dnešních lidí. Nedovedu si představit, že bych chtěl udržovat válku jen kvůli svému pocitu, že by to tak mělo být. Ale viděl jsem, jaké potíže mír vyvolal, jak reagují vykolejení lidé jako Duellos. A to má Duellos ještě štěstí, protože nebyl vyřazen ze služby a vykopnut z flotily do civilní ekonomiky, neschopné vzpamatovat se z válečných výdajů a prudkých škrtů v rozpočtu Aliance. Ale i tak si prostě nedovedu představit, že by se někdo snažil vyvolat válku v důsledku nějakých cynických plánů…“ „Ne,“ zavrtěla Desjaniová unaveně hlavou. „Vy to pořád nechápete. To není jen cynické. Přesvědčili se, že dělají správnou věc. Setkali jsme se s bývalými Syndiky z Midwaye. Byli to lidé, kteří celý život sloužili syndickým tyranům a odpornému diktátorskému režimu. Jen pár z nich bych označila za opravdu zlé lidi, kteří dělali, co dělali, jen kvůli moci a penězům, a nijak jim nezáleželo na tom, kdo trpěl a kdo zemřel. Většina z nich mi přišla jako průměrní lidé, kteří si nějak logicky opodstatnili, proč musí sloužit Syndikům. Neznám všechny jejich důvody. Ale předpokládám, že dělali to, co považovali za nejlepší možné. Měl jste příležitost poznat kapitána Falca. Co myslíte, jak viděl sám sebe?“ „Vím, jak se viděl,“ řekl Geary. „Považoval se za spasitele Aliance. Viděl v sobě někoho, kdo ví, co je potřeba udělat, a snažil se to dělat. Ve všem se pletl, ale byl upřímný. Myslíte si, že proti něčemu takovému zase stojíme?“ „Už jste to sám řekl,“ odpověděla Desjaniová. „Ještě v Atalii. Mysleli si, že temné lodě jsou dokonalým řešením na všechny jejich potíže. A teď se to dokonalé řešení vrací domů.“ Zadíval se na displej. Bude trvat několik hodin, než se dozví, zda ty dva torpédoborce splnily jeho rozkazy. Nebo zda budou držet své pozice plny odhodlání splnit to, co považují za svou povinnost. Obvykle bylo čekání tou nejhorší částí boje. Tentokrát bylo nejhorší vědět, co se stane.

26