Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Řízení před rozhodnutím o úpadku Bakalářská práce
Autor:
Marcela Hofbauerová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Ondřej Kuchař
Červen, 2014
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 18. 6. 2014
Marcela Hofbauerová
Poděkování Děkuji za cenné rady, náměty a inspiraci při zpracování této bakalářské práce vedoucímu práce JUDr. Ondřejovi Kuchařovi.
Anotace Předmětem této bakalářské práce je výklad o insolvenčním řízení se zaměřením na jednotlivé úkony v insolvenčním řízení do rozhodnutí o úpadku. Součástí práce je také projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm. Cílem práce je přiblížit průběh insolvenčního řízení a zobrazit dopady jednotlivých právních úkonů na dlužníka i věřitele.
Klíčová slova Úpadek, insolvenční zákon, dlužník, věřitel, insolvenční řízení, insolvenční návrh.
Annotation The subject of this thesis is the interpretation of the insolvency proceedings with focus on individual legal actions in insolvency proceedings until it is decided on the bankruptcy. The work also deals with consideration of the insolvency petition and also with the decision on the petition. The aim of the paper is to explain the course of the insolvency proceedings and show the impacts of individual legal actions for both the debtor and the creditor.
Key words Bankruptcy, insolvency act, debtor, creditor, incolvency procceding, insolvency petition.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1
2
3
4
Obecná charakteristika insolvenčního zákona .................................................................... 8 1.1
Posílení věřitelské pozice........................................................................................... 10
1.2
Zrychlení insolvenčního procesu ............................................................................... 10
1.3
Vyšší uspokojení zajištěných věřitelů........................................................................ 11
1.4
Sankce ........................................................................................................................ 11
1.5
Insolvenční řízení ....................................................................................................... 11
1.6
Použití občanského soudního řádu............................................................................. 12
1.7
Zásady insolvenčního řízení ...................................................................................... 13
1.8
Fáze insolvenčního řízení .......................................................................................... 13
Charakteristika insolvenčního návrhu ............................................................................... 14 2.1
Povinnost podat insolvenční návrh ............................................................................ 15
2.2
Náležitosti insolvenčního návrhu............................................................................... 16
2.3
Insolvenční návrh dlužníka ........................................................................................ 17
2.4
Insolvenční návrh věřitele .......................................................................................... 17
2.5
Vadný insolvenční návrh ........................................................................................... 18
Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení .......................................................... 19 3.1
Věřitelé....................................................................................................................... 20
3.2
Přihlášky pohledávek ................................................................................................. 20
3.3
Moratorium ................................................................................................................ 21
Úkony v řízení do rozhodnutí o insolvenčním návrhu ...................................................... 22 4.1
Doručování................................................................................................................. 22
4.1.1
5
Insolvenční rejstřík ............................................................................................. 23
4.2
Pořádková pokuta....................................................................................................... 23
4.3
Zmeškání lhůty, přerušení řízení................................................................................ 23
4.4
Osvědčení úpadku ...................................................................................................... 24
4.5
Nařízení jednání ......................................................................................................... 24
4.6
Záloha na náklady řízení ............................................................................................ 25
4.7
Zákaz dlužníka disponovat jeho majetkem ................................................................ 25
Rozhodnutí o insolvenčním návrhu................................................................................... 26
6
5.1
Zastavení řízení .......................................................................................................... 26
5.2
Odmítnutí insolvenčního návrhu................................................................................ 26
5.3
Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost .................................... 27
5.4
Zamítnutí insolvenčního návrhu ............................................................................... 27
Rozhodnutí o úpadku ........................................................................................................ 28 6.1
Rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku ............................................................ 28
7
Účinky rozhodnutí o úpadku ............................................................................................. 29
8
Insolvenční řízení v praxi .................................................................................................. 30 8.1
Šikanózní insolvenční návrhy .................................................................................... 32
8.2
Návrhy na povolení oddlužení ................................................................................... 33
8.3
Skutečné naplnění očekávání Insolvenčního zákona ................................................. 36
8.4
Příklad insolvence ...................................................................................................... 36
8.4.1
Úpadek nepodnikající fyzické osoby.................................................................. 36
8.4.2
Úpadek podniku.................................................................................................. 37
Závěr ......................................................................................................................................... 40 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 41 Judikatura ............................................................................................................................. 42 Právní předpisy ..................................................................................................................... 42 Elektronické zdroje ............................................................................................................... 42 Seznam použitých tabulek, grafů a příloh ................................................................................ 44
Úvod Insolvenční řízení patří mezi zajímavé, avšak ne příliš oblíbené procesy ve finanční správě České republiky. V současné době je velmi běžné, že právnické či fyzické osoby (podnikatelé či nepodnikatelé) se dostanou do platební neschopnosti. Orientace v insolvenčním právu může být obtížná zejména pro neprávníky. Vzhledem k poměrně krátkým lhůtám v insolvenčním řízení je potřeba se co nejrychleji zorientovat a informovat se o možnostech realizace svých práv a povinností. Téma bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu velmi aktuálního, neboť se bohužel dotýká čím dál více osob – dlužníků, jak právnických tak fyzických osob podnikatelů i nepodnikatelů. Cílem práce je seznámit čtenáře, především laiky - neprávníky, se stávající právní úpravou zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), přiblížit průběh insolvenčního řízení před rozhodnutím o úpadku a zobrazit dopady jednotlivých procesních úkonů na dlužníka i věřitele. V této práci jsem použila především metodu analýzy. Práce analyzuje řízení před rozhodnutím o úpadku z pohledu obecného i praktického. Řešená problematika je často doplněna o judikaturní závěry a aplikace v praxi. Zdrojem informací při zpracování této práce mi byla dostupná odborná literatura, k bližšímu objasnění přispěla judikatura. O zkušenostech s aplikací insolvenčního práva v praxi jsem čerpala z odborných článků od autorů, jimiž jsou zejména odborníci z insolvenční praxe. Bakalářská práce je rozdělena do osmi kapitol. V první kapitole je obecně charakterizován insolvenční zákon, jeho cíl a pohled na insolvenční řízení. Druhá kapitola se týká insolvenčního návrhu a jeho náležitostí. Třetí kapitola je zaměřena na účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a je zde objasněna možnost vyhlášení moratoria. Ve čtvrté kapitole jsou popsány jednotlivé úkony v řízení do rozhodnutí o insolvenčním návrhu, v páté jsou pak uvedeny možnosti rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Šestá a sedmá kapitola je věnována rozhodnutí o úpadku a jeho účincích. V závěrečné kapitole je pohled na insolvenční řízení v praxi, týkající se podávání šikanózních návrhů a možnosti využití formy oddlužení. Další praktický příklad znaků insolvence je uveden na příkladu úpadku nepodnikající fyzické osoby a na příkladu úpadku podniku.
7
1 Obecná charakteristika insolvenčního zákona Insolvenční zákon (dále také jen InsZ) se stal účinným od 1. ledna 2008 a jeho cílem je regulovat řešení úpadku dlužníka. InsZ plně nahradil zákon č.328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. Přinesl několik základních změn: posílení pozice věřitelů dlužníka, vyšší uspokojení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení, zrychlení insolvenčního procesu a stanovení speciální sankce za nesprávné přihlášení svých pohledávek do insolvenčního řízení. Od 1. ledna 2014 je platná novela InsZ, která reaguje na tzv. šikanózní insolvenční návrhy. Novela by tak měla odrážet potřeby praxe a přinést důležité změny k lepšímu. Z hlediska věřitelů k těmto změnám patří zejména upřesnění sankcí v případě přihlášení pohledávky následně zjištěné v nižší výši, úprava lhůt pro přihlášení pohledávky a upřesnění postupu při souběhu exekučního a insolvenčního řízení.1 InsZ stanoví některé lhůty pro rozhodování soudů i lhůty pro některá podání účastníků. Dále rozlišuje dvojí charakter činnosti insolvenčního soudu, respektive úkonů učiněných v rámci řízení. Jedná se o činnost rozhodovacího charakteru a o činnost dohlédacího charakteru.2 Přiřazení jednotlivých procesních úkonů do těchto dvou kategorií provádí InsZ spíše obecně. Zákon můžeme rozdělit na tři části, z nichž první je částí obecnou, která upravuje zejména základní ustanovení a zásadní nařízení související s určením jednotlivých procesů a subjektů v insolvenčním řízení. Druhá část se zvláště věnuje způsobům řešení úpadku společnostem (konkurs, reorganizace a oddlužení). Třetí část obsahuje pojem insolvenční rejstřík a postupy při jeho využívání v insolvenčním řízení, nařízení ohledně Evropské unie a závěrečná ustanovení. V rámci pasáže zákona o insolvenčním řízení je podrobně upraveno doručování, a to i moderní formou zveřejnění v insolvenčním rejstříku, který je potřebný pro soud jako prostředek doručování písemností. Zákon upravuje: a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným
1
Epravo.cz [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/odmitnuti-insolvencnihonavrhu-jak-tomu-zabranit-87971.html 2 ZELENKA, Jaroslav. Insolvenční zákon. 2. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2008, str. 45-46
8
dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, b) oddlužení dlužníka.3 Důležité je zákonné vymezení úpadku. InsZ rozlišuje dvě formy úpadku dlužníka, a to platební neschopnost a předlužení. Dále stanoví tři následující podmínky: četnost věřitelů, prodlení s plněním peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a neschopnost závazky plnit. Podle zákona se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, pokud: a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) výkon rozhodnutí nebo exekuce je nefunkční. Předpokladem úpadku (úpadek pro platební neschopnost a úpadek pro předlužení) zůstává existence více (nejméně dvou) dlužníkových věřitelů, s tím, že tam, kde taková podmínka není splněna, je jedinému věřiteli k dispozici případný výkon rozhodnutí (exekuce).4 „Předmětem insolvenčního řízení je dlužníkův úpadek či hrozící úpadek a způsob jeho řešení některým ze zákonem stanovených způsobů (§ 2a InsZ). Podstatou řešení úpadku je pak uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem či hrozícím úpadkem, uskutečněné v zájmu co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů, popř. jejich uspokojení v minimálním předepsaném rozsahu (při oddlužení).“5 Do platební neschopnosti se může dostat jak právnická osoba, tak i fyzická. Předlužení může nastat pouze u právnické osoby nebo u fyzické osoby – podnikatele. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků, splatných i nesplatných, převyšuje hodnotu majetku. Do hrozícího úpadku se dostane dlužník, jehož peněžité závazky zatím sice nejsou splatné, ale až jejich splatnost nastane, nebude je dlužník se zřetelem ke všem okolnostem schopen řádně a včas plnit. Zda je dlužník v hrozícím úpadku, musí posoudit on sám, protože má nejpřesnější informace o své schopnosti splácet peněžité závazky v budoucnu a pouze on je v tomto případě oprávněn podat sám na sebe insolvenční návrh. 3
Insolvenční zákon: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení. In: 182/2006 Sb. 30.března 2006, §1 ZELENKA, Jaroslav. Insolvenční zákon. 2. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2008., str.31 5 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.3.2011, č.j. 1 VSPH 1140/2010-A-163 4
9
Insolvenční řízení může mít smysl jedině za předpokladu, že existuje majetek, z něhož by mohly být uspokojeny pohledávky věřitelů. Vrchní soud v Praze uvádí, že „ za situace, kdy neexistuje žádný majetek na straně dlužníka, insolvenční řízení postrádá smysl, protože neexistuje hmotný substrát, na základě kterého by k uspořádání vztahů s věřiteli došlo.“6
1.1 Posílení věřitelské pozice Pozice věřitelů dlužníka v insolvenčním řízení byla výrazně posílena. InsZ si klade za cíl znovu posílení práv zajištěných a nezajištěných věřitelů v průběhu insolvenčního řízení. Věřitelé vykonávají svá práva na schůzích věřitelů nebo prostřednictvím věřitelského výboru, případně prostřednictvím zástupce věřitelů. Posílení práv věřitelů je vyváženo zvýšením odpovědnosti členů věřitelského výboru, věřitelů a jejich statutárních orgánů. Mezi další práva věřitelů (za předpokladu souhlasu nejméně poloviny všech věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení ke dni, který předchází schůzi věřitelů) patří také možnost změnit osobu insolvenčního správce, který byl jmenován příslušným soudem na schůzi věřitelů, která následuje po přezkumném jednání.
1.2 Zrychlení insolvenčního procesu Jedním z významných cílů, který tvůrci InsZ sledovali, bylo významné urychlení insolvenčního řízení. Přináší zavedení lhůt o způsobu řešení úpadků. V případě, že se v praxi podaří tyto lhůty dodržovat, lze předpokládat zkrácení doby insolvenčního procesu na polovinu (oproti předcházejícímu konkurznímu řízení, kdy průměrná doba řízení byla devět let). Problém však spočívá v tom, že časové lhůty nejsou pro soudy závazné a ukazuje se, že insolvenční proces není tak rychlý a efektivní, jak se původně očekávalo a výjimečně trvá jen několik měsíců. I bez návrhu může soud vydat předběžné opatření. Z důvodu požadavku rychlosti insolvenčního řízení není přípustné přerušení řízení. V rámci dokazování musí soud postupovat i z vlastní iniciativy a provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení úpadku nebo hrozícího úpadku, než které byly účastníky navrhovány.
6
Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 3.10.2010, č.j. 1 VSPH 742/20120-A-10
10
1.3 Vyšší uspokojení zajištěných věřitelů Nejvýhodnější postavení mají vždy zajištění věřitelé, tj. věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny majetkem náležícím do majetkové podstaty, např. zástavním právem, zadržovacím právem, zajišťovacím převodem práva apod. Práva zajištěných věřitelů byla posílena tím, že zajištěný věřitel má právo na 100% uspokojení z výnosu realizace zajištění snížený o náklady prodeje a odměnu insolvenčního správce. Tato formulace v zákoně s sebou nese jednu důležitou informaci, a sice významné posílení pozice bank – věřitelů, které mají zajištěné pohledávky dlužníků, což je výrazný průlom.
1.4 Sankce Ustanovení § 178 a § 179 InsZ, co se týče přihlášených pohledávek, prošlo svým vývojem a dnešní stav je pozitivním výsledkem oproti tomu, co platilo dříve. Jakmile totiž došlo k předvídanému překročení oprávněného nároku, tedy pokud bylo zjištěno, že skutečná výše přihlášené pohledávky činila méně než 50% přihlášené částky, tak vedle toho, že věřitel ztratil právo na uplatnění oprávněné části pohledávky, měl soud povinnost uložit věřiteli zaplacení částky, která vždy činila rozdíl mezi přihlášenou a zjištěnou výší pohledávky. Současné znění InsZ změnilo „povinnost“ insolvenčních soudů uložit tuto sankci na jejich „možnost,“ a to pouze tehdy, pokud tento postup navrhne insolvenční správce. Dále je výše konkrétní sankce na úvaze soudu a zmíněný rozdíl se bere pouze jako horní hranice sankce. Postih věřitele by se nově výslovně neměl uplatnit jednak v případě: kdy rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky závisí na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, pokud věřitel neoprávněnou část své pohledávky vezme zpět dříve, než bude tato pravomocně popřena.7
1.5 Insolvenční řízení „Insolvenční zákon zřetelně preferuje zahájení insolvenčního řízení samotným dlužníkem, motivuje jej k tomu a též mu hrozí sankcemi pro případ, že své povinnosti zanedbá.“8 7
KŠB Institut [online]. [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.ksb.cz/en/newspublications/articles/2046_insolvencni-rizeni-od-1-1-2014
11
Insolvenční řízení se zahajuje pouze na návrh, a to buď na návrh dlužníka, nebo věřitele. V případě hrozícího úpadku může insolvenční návrh podat pouze dlužník. Užití tohoto institutu představuje pro dlužníka způsob, jak dosáhnout toho, aby mohl včasným zákrokem zachovat svou výrobu a zaměstnanost. Insolvenční zákon odlišuje okamžik zahájení řízení a okamžik zjištěného úpadku. Po zahájení řízení soud především zkoumá, zda dlužník je či není v úpadku nebo úpadku hrozícím. Pokud své jméno dlužník najde v insolvenčním rejstříku nebo bude-li mu oznámeno, že proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení, znamená to, že soud zkoumá jeho majetkové poměry. Dokud soud nerozhodne o jeho případném úpadku, může dokázat, že v úpadku není nebo že ho již odvrátil. Insolvenční řízení se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu.9 Zahájení insolvenčního řízení oznamuje soud vyhláškou, a to v lhůtě dvou hodin poté, kdy mu insolvenční návrh došel. O zahájení řízení soud vyrozumívá desítky subjektů včetně úřadu práce a soudních exekutorů. Obnova insolvenčního řízení není přípustná (§ 96 InsZ).
1.6 Použití občanského soudního řádu Ustanovení občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) se v insolvenčním řízení aplikují přimeřeně jen potud, nestanoví-li InsZ jinak. Přiměřenost aplikace ustanovení OSŘ v insolvenčním řízení se řídí zásadami insolvenčního řízení. Věcnou a místní příslušnost pro insolvenční řízení upravuje výlučně OSŘ.10 Je-li dlužníkem fyzická osoba – nepodnikatel, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště. Je-li dlužník fyzická osoba – podnikatel, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu má dlužník místo podnikání, nemá-li místo podnikání, je rozhodné místo dlužníkova bydliště. V případě dlužníka – právnické osoby je pro určení místní příslušnosti soudu rozhodující sídlo právnické osoby. InsZ neupravuje postup insolvenčního soudu při rozhodování o nákladech řízení v případě, kdy je insolvenční návrh zamítnut, odmítnut nebo kdy je insolvenční řízení zastaveno
8
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.3.2011, č.j. 1 VSPH 1140/2010- A-163 LISSE, Luděk. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, str. 52 10 ZELENKA, Jaroslav. Insolvenční zákon. 2. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2008, str.43 9
12
pro zpětvzetí návrhu.11 V takových případech je třeba přiměřeně použít příslušná ustanovení OSŘ.12
1.7 Zásady insolvenčního řízení Insolvenční řízení dodržuje několik zásad: je rychlé a hospodárné s cílem co nejvyššího uspokojení věřitelů, žádný z účastníků řízení nesmí být zvýhodněn nebo nespravedlivě poškozen, věřitelé ve stejném či obdobném postavení mají rovné možnosti, ochrana práv určité skupiny věřitelů nabytých před zahájením insolvenčního řízení např. zajištění věřitelé, zákaz jednání směřujícího k uspokojení pohledávek mimo insolvenční řízení bez svolení zákona. Mezi rozhodující faktory pro efektivnost insolvenčního řízení je bezpochyby včasná reakce dlužníka nebo věřitele, příprava věřitele na insolvenční řízení, efektivní využívání práv věřitele a profesní kvalita insolvenčního správce, soudce a členů věřitelských orgánů.
1.8 Fáze insolvenčního řízení Insolvenční řízení je obvykle rozděleno do tří fází: 1) fáze mezi podáním insolvenčního návrhu a vydáním rozhodnutí o úpadku, v průběhu ve kterém insolvenční soud zjišťuje, zda-li je dlužník v úpadku, 2) fáze mezi rozhodnutím o úpadku a rozhodnutím o volbě metody řešení úpadku, kde soud zjišťuje, jakým způsobem bude insolvenční řízení řešeno, 3) fáze, která následuje po rozhodnutí o volbě metody řešení úpadku (rozhodnutí o reorganizaci nebo konkurzu či oddlužení).
11
KUČERA, František. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): s judikaturou a souvisejícími předpisy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiv, 306 s. Zákony s judikaturou, str.8 12 Usnesení Vrchního soudu ze dne 3.12.2008, sp. zn. MSPH 89 INS 2788/2008, 2 VSPH 197/2008-A
13
2 Charakteristika insolvenčního návrhu Pod pojmem insolvenční návrh se rozumí takový návrh, který je podán u věcně příslušného insolvenčního soudu (příslušný krajský soud dlužníka podle místa bydliště nebo sídla) za účelem zahájení insolvenčního řízení. Insolvenční řízení je řízením návrhovým (§ 97 odst. 1), soud z vlastní iniciativy řízení zahájit nemůže. Insolvenční řízení nemůže být zahájeno ani na návrh jiného veřejnoprávního subjektu. Ve zvláštních případech je oprávněna podat insolvenční návrh Česká národní banka (§ 368 a § 380 InsZ), pokud je podáván na finanční instituci. Návrh na zahájení insolvenčního řízení je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel. Insolvenční řízení se považuje za zahájené dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Podá-li aktivně legitimovaná osoba13 návrh soudu, který není věcně příslušný, např. u Vrchního soudu, Nejvyššího soudu nebo okresního soudu, nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení popsané v § 109 a násl. InsZ teprve dnem, kdy bude návrh předán soudu věcně příslušnému, tj. krajskému soudu, v jehož obvodu má dlužník sídlo. Ustanovení InsZ ani OSŘ neurčují nepříslušnému soudu žádnou konkrétní lhůtu, ve které musí podaný návrh na zahájení řízení postoupit soudu příslušnému. Podání návrhu u věcně nepříslušného soudu může způsobit značné prodlení mezi podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a samotným zahájením řízení. InsZ upravuje možnost zpětvzetí návrhu dle § 129 InsZ, neboť navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Nový návrh může věřitel v téže věci podat a až po 6 měsících ode dne zpětvzetí. Ať už podává návrh dlužník nebo věřitel, musí být vždy jasně specifikováno, kdo je navrhovatel a kdo dlužník a proč existuje předpoklad úpadku. Návrh musí směřovat na krajský soud, v jehož obvodu má bydliště nebo sídlo dlužník. Je-li návrh podán k nesprávnému soudu, soudy si mezi sebou návrh přepošlou. V praxi může docházet k podání tzv. šikanózního insolvenčního návrhu. Jeho cílem je donutit dlužníka zaplatit dluh či jej poškodit u obchodních partnerů. Pro mnoho zejména menších společností může být takovýto návrh zničující. Obchodní partneři totiž často společnost, 13
KOZÁK, Jan. Konkurz a vyrovnání, odborný ekonomický měsíčník. [online]. [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.konkurs-vyrovnani.cz/index.php?idb=34&idac=306
14
v jejímž případě bylo zahájeno insolvenční řízení, automaticky považují za nedůvěryhodnou a nesolventní, a to ještě dříve než soud o případném úpadku rozhodne. Může se tak stát, že vinou šikanózního návrhu přijde společnost o významné zakázky, budou se jí hůře vyjednávat smluvní podmínky nebo jí je v důsledku domnělého snížení bonity zdražen úvěr u finančních institucí. Aby se předcházelo těmto šikanózním návrhům, dává insolvenční zákon postižené společnosti právo na náhradu škody vůči osobě, která neopodstatněný insolvenční návrh podala.
2.1 Povinnost podat insolvenční návrh Povinnost podat insolvenční návrh a nést s tím spojené důsledky nemají podle § 98 InsZ všichni dlužníci, ale jen dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem. Je-li dlužník fyzickou osobou, která není podnikatelem,14 je oprávněn nikoliv však povinen insolvenční návrh podat. Insolvenční návrh podává podnikatel – fyzická osoba osobně nebo zákonní zástupci dlužníka, u právnických osob její statutární orgán nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci. Statutární orgán a jeho členové nemohou svou odpovědnost přenést na jiný subjekt. Insolvenční návrh podávají odpovědné osoby jménem dlužníka (§ 98 odst. 2 InsZ). Dlužník je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o svém úpadku nebo co se při náležité pečlivosti o svém úpadku dozvědět měl.15 Zákon tedy zavazuje dlužníka, který podniká, k povinnému zahájení insolvenčního řízení, jakmile zjistí, že je v platební neschopnosti nebo je-li předlužen. Platební neschopnost dlužníka je pro věřitele poznatelná a mohou sami iniciovat zahájení insolvenčního řízení, zatímco předlužení není pro věřitele snadno zjistitelné, neboť jim zpravidla není znám stav majetku a závazků dlužníka.16 V případě, že dlužník nepodá návrh na zahájení insolvenčního řízení, odpovídá za případnou škodu způsobenou jeho věřitelům. Tento závazek není spojen pouze s dlužníkem, ale také přímo s jeho statutárními orgány. Tato odpovědnost statutárních orgánů má osobní charakter a za případnou škodu odpovídají osobním majetkem.
14
K pojmu podnikatel srov. §2 ObchZ. LISSE, Luděk. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, str.52 16 HÁSOVÁ, Jiřina. Insolvenční řízení /: Jiřina Hásová, Tomáš Moravec. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2013, 15
15
2.2 Náležitosti insolvenčního návrhu Procesní a obsahové náležitosti insolvenčního návrhu jsou ustanoveny v § 103 až § 107 InsZ. Insolvenční návrh musí obsahovat také obecné náležitosti podání, které jsou určeny v § 42 odst. 4 OSŘ, přičemž však úprava uvedená v InsZ má přednost. „Obsahové náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení §103 insolvenčního zákona, a byť jen přiměřená aplikace ustanovení § 79 odst. 1 OSŘ je tudíž vyloučena.“17 Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.18 Návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem navrhovatele, je-li insolvenční návrh podáván v elektronické podobě, pak zaručeným elektronickým podpisem. „Absence ověřeného podpisu znamená, že chybí procesní úkon, v jehož důsledku by mohlo být zahájeno insolvenční řízení.“19 Z obsahu návrhu musí být patrné, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (tj. rozhodnutí o dlužníkově úpadku). Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává. Výslovně se stanoví, že přílohy a listiny nejsou součástí insolvenčního návrhu.20 Dle judikatury, petit návrhu na zahájení občanského soudního řízení (tj. údaj o tom, čeho se navrhovatel domáhá) musí být úplný, určitý a srozumitelný. Neznamená to však, že by byl navrhovatel povinen formulovat návrh na znění výroku rozsudku či jiného rozhodnutí ve věci samé, neboť o formulaci výroku rozhodnutí rozhoduje pouze soud, jenž ani případným návrhem na znění výroku není vázán. Soud ovšem musí dbát o to, aby formulace
17
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9 2011, sp. zn. 29 NSČR 23/2010 LISSE, Luděk. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, str.53 19 Usnesení Vrchního soudu ze dne 19.6.2009 sp.zn. KSHK 40 INS 2342/20091 VSPH 300/2009-A 20 MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy, ve znění zákonů č. 69/2011 Sb. a č. 73/2011 Sb. Praha: Leges, 2011, 793 s. Glosátor., str.160 18
16
jeho rozhodnutí odpovídala (z obsahového hlediska) tomu, čeho se navrhovatel návrhem skutečně domáhal.21
2.3 Insolvenční návrh dlužníka U dlužníka naopak InsZ stanovuje, kdy dlužník může sám na sebe podat insolvenční návrh a kdy tento návrh podat musí. Pokud jde o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník (§ 97 InsZ). Pokud insolvenční návrh podává dlužník, musí k němu připojit: seznam majetku včetně pohledávek a jejich dobytnosti, uvedení soudních a jiných řízení o majetku, seznam závazků, uvedení osob blízkých, co dlužník popírá a proč, odděleně uvést zajištěné věřitele a zajišťující věci, podpis všech seznamů a výslovné prohlášení o jejich správnosti a úplnosti, výslovné uvedení, že dlužník nemá zaměstnance či dlužníky, seznam zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. InsZ tento stav definuje jako stav, v němž lze „se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.“22 Dlužník, který hodlá řešit svoji situaci oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. Návrh na oddlužení se podává buď písemně s úředně ověřeným podpisem, nebo také elektronicky.
2.4 Insolvenční návrh věřitele Věřitel podává návrh vždy dobrovolně, a to v situaci, kdy mu dlužník neplatí a věřitel ví, že kromě něj má dlužník i další věřitele. Pokud podává návrh, musí doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku a k návrhu připojit její přihlášku. V návrhu věřitele musí být: rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, 21 22
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.11.2008, sp. zn. MSPH 79 INS 4386/2008, 2 VSPH 274/2008 Insolvenční zákon: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení. In: 182/2006 Sb. 30.března 2006, §3 odst.4
17
označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, musí z něj být patrno, čeho se jím domáhá. „Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh s obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.“23 Insolvenční zákon v souladu s § 3 InsZ u insolvence ve formě platební neschopnosti operuje se dvěma lhůtami, a to jednak se lhůtou 30 dnů a jednak se lhůtou 3 měsíců. U věřitelského návrhu je tato lhůta 30denní a dlužník je v úpadku tehdy, jestliže má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen platit. Zákonem předpokládaná 30denní lhůta je lhůta pro většinu podnikatelů krátká. V rámci projednání insolvenčního návrhu leží důkazní břemeno o úpadku dlužníka právě na věřiteli, který návrh podal. S prokázáním, že je pohledávka 30 dnů po splatnosti, nebývá problém, avšak navrhující věřitel musí prokázat tvrzení, že dlužník tyto pohledávky není schopen plnit. Věřitel spíše vyčká na okamžik, kdy uplyne lhůta 3 měsíců, neboť v jejím případě ze zákona nastává domněnka platební neschopnosti. Věřiteli pak postačí prokázat jen to, že dlužník má závazky delší dobu než 3 měsíce po splatnosti a tím bude na dlužníkovi, aby vyvrátil právní domněnku o tom, že je v platební neschopnosti a prokázal, že je schopen své závazky plnit.
2.5 Vadný insolvenční návrh Insolvenční návrh soud přezkoumává z hlediska jeho úplnosti a srozumitelnosti. Nejsou-li v návrhu obsaženy všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný či neurčitý, insolvenční soud návrh odmítne na základě § 128 InsZ a učiní tak do 7 dnů. K odstranění vad v insolvenčním návrhu vyzývá soud navrhovatele tehdy, když k němu nejsou připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti.24 Po uplynutí sedmi denní lhůty (u navrhovatelů podnikatelů může být lhůta delší) i zde soud návrh odmítne, nebude-li řádně doplněn. Pro úplnost je třeba uvést, že soudní judikatura se v této souvislosti ustálila na závěru, že insolvenční navrhovatel může odstranit vady insolvenčního návrhu jen do doby, než soud návrh odmítne.25 Je-li insolvenční návrh 23
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.12.2011, sp. zn. 29 NSČR 14/2011 Insolvenční zákon: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení. In: 182/2006 Sb. 30.března 2006, §128 odst.2 25 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 24
18
odmítnut a navrhovatel podá odvolání, ve kterém napraví vady, pro které byl insolvenční návrh odmítnut, nemůže již odvolací soud odvolání vyhovět. Dlužníkovi ovšem nic nebrání následně podat insolvenční návrh znovu a vyvarovat se přitom chyb, jichž se dopustil v případě podání předchozího insolvenčního návrhu.26
3 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastávají okamžikem vyvěšením písemnosti na úřední desce soudu a současně zveřejněním v insolvenčním rejstříku, tedy dříve než soud bude mít zjištěné, že nastal úpadek. Účinky jsou vyjmenovány v § 109 až § 111 InsZ. Věřitelé například nemohou žalovat pohledávky, které je nutno uplatnit přihláškou. Nelze provést výkon rozhodnutí či exekuce. Podání návrhu a insolvenční řízení má několik významných účinků, a to jak na dlužníka, tak na věřitele. Jsou dvojího charakteru: ochrana dlužníka před věřiteli, cílem účinku je poskytnout možnost zjistit, zdali je dlužník v insolvenci, omezení práv dlužníka disponovat s jeho majetkem a závazky, cílem účinku je chránit věřitele před snižováním či znehodnocením majetku dlužníka. Rozsah omezení je popsán v § 111 a násl. InsZ. Pokud soud nestanoví ještě další omezení, zákon uvádí, že dlužník nesmí činit zásadní právní úkony, které by změnily majetkovou strukturu dlužníka, že nesmí plnit závazky, které vznikly před zahájením insolvenčního řízení, a to takové, které je nutno přihlásit. Soud může i bez návrhu rozsah omezení nakládání dlužníka s majetkem ještě rozšířit, a to vydáním předběžného opatření, kterým může nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci.27 V praxi má zahájení insolvenčního řízení dopad jak na dlužníka, tak na jeho věřitele. Od zveřejnění vyhlášky o zahájení řízení nesmí dlužník spravovat svůj majetek způsobem, který by snižoval jeho hodnotu. Dlužník po zahájení insolvenčního řízení nesmí např. svůj 26
MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka zejména pro neprávníky. 2. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2011, 440 s. Praktická právnická příručka, str. 34 27 LISSE, Luděk. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, str.55
19
majetek prodat, pronajmout třetím osobám, směnit jej či darovat. Pokud by například v této době dlužník uzavřel kupní smlouvu na prodej části svého majetku, jednalo by se o neúčinný právní úkon a k převodu vlastnického práva by nedošlo. Pro věřitele znamená zahájení insolvenčního řízení, že své pohledávky vůči dlužníkovi nemůže vymáhat žalobou v soudním řízení, ale musí je uplatnit přihláškou v insolvenčním řízení.
3.1 Věřitelé Věřitelé mají vliv na základní rozhodnutí činěná v průběhu insolvenčního řízení. InsZ umožňuje věřitelům ovlivnit způsob úpadku a vybrat osobu insolvenčního správce. Zákon vychází z toho, že věřitelé jsou tzv. „ekonomickými vlastníky“28 dlužníkova majetku; dlužník již všechno co měl, utratil, a již pouze dluží. Všechen jeho majetek tak vlastně ekonomicky patří věřitelům. Věřitelé prostřednictvím věřitelských orgánů vykonávají dohled nad činností správce. Zajištění věřitelé mohou dávat správci pokyny ke správě věcí, které slouží k zajištění jejich pohledávky. Věřitel, který chce insolvenční řízení ovlivňovat buď tím, že sám podá návrh na jeho zahájení, anebo podá přihlášku své pohledávky, by měl zvažovat důvodnost těchto kroků. Jak návrh, tak přihláška podléhají přísnému přezkumu a riziko chyby nese vždy věřitel sám.
3.2 Přihlášky pohledávek Chce-li věřitel, aby jeho pohledávky byly v rámci insolvenčního řízení uspokojovány a aby mohl ovlivňovat řízení, musí je uplatnit přihláškou, a to i takové, které již byly žalobou uplatněny u soudu nebo jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají na stanoveném formuláři u insolvenčního soudu. Věřitelé mohou začít přihlašovat pohledávky od okamžiku zahájení insolvenčního řízení, tedy ještě předtím, než insolvenční soud rozhodne, zda je dlužník v úpadku. Pokud soud rozhodne, že dlužník v úpadku je, stanoví v rozhodnutí o úpadku lhůtu pro přihlašování pohledávek, která činí maximálně třicet dní a maximálně dva měsíce. Po uplynutí této lhůty již přihlásit
28
BINAR, Josef. Euroekonom.cz [online]. http://www.euroekonom.cz/podnikani-bankrot.php
1.4.2008
20
[cit.
2014-05-20].
Dostupné
z:
pohledávku nelze. Důležité je pamatovat na to, že podle judikatury musí přihláška pohledávky dojít ve stanovené lhůtě příslušnému insolvenčnímu soudu. Pokud bude přihláška doručena jinému soudu a tento soud ji nepostoupí příslušnému insolvenčnímu soudu ve lhůtě pro přihlašování pohledávek, se podle Usnesení Nejvyššího soudu z února 2012 k pohledávce v insolvenčním řízení nebude přihlížet.29 Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho účetní evidence. Přihlášky pohledávek, které nebyly přes výzvu včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Na základě rozhodnutí soudu pak tyto pohledávky z insolvenčního řízení vypadávají (neuspokojují se).
3.3 Moratorium Moratorium je jako specifická forma řešení úpadku upraveno v § 115 InsZ.30 Smyslem moratoria je poskytnout dlužníkovi možnost vyrovnat se s věřiteli ještě před proběhnutím celého insolvenčního řízení. Dlužník – podnikatel může u insolvenčního soudu podat návrh na moratorium i před zahájením insolvenčního řízení (podle § 125). Právo na podání návrhu na vyhlášení moratoria nemá právnická osoba v likvidaci. Účinky moratoria nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Hlavním účinkem soudem povoleného moratoria je nemožnost po jeho dobu vydat rozhodnutí o úpadku. Dlužník může přednostně hradit ty dluhy, které bezprostředně souvisejí se zachováním jeho podniku. Dále je dlužník chráněn před vypovězením smluv na dodávky energií a surovin, jakož i dalších smluv o dodávkách zboží a služeb. Návrh insolvenčnímu soudu na vyhlášení moratoria může dlužník, který je podnikatelem, podat: do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu insolvenčním soudem, jde-li o insolvenční návrh věřitele. I v době trvání moratoria mohou oprávněné osoby přistoupit k řízení a věřitelé uplatnit svá práva přihláškou pohledávky. Moratorium trvá po dobu uvedenou v návrhu na moratorium, 29
PAVLÍKOVÁ, Halka. Insolvenční řízení=konec podnikání? [online]. [cit. 2014-06-07]. Dostupné z: http://franchising.cz/abc-firma/1486/insolvencni-rizeni-konec-podnikani 30 LISSE, Luděk. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, str.55
21
nejdéle však 3 měsíce a zaniká uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, nebo rozhodnutím insolvenčního soudu o jeho zrušení. Insolvenční soud zruší moratorium: navrhne-li to většina věřitelů, počítaná podle výše pohledávek, uvedených v seznamu závazků, jestliže dlužník uvedl v návrhu nepravdivé údaje, nebo vyjde-li za trvání moratoria najevo, že dlužník vyhlášením moratoria sledoval nepoctivý záměr, zejména přednostní uspokojení jen některých jeho věřitelů.
4 Úkony v řízení do rozhodnutí o insolvenčním návrhu Zahájení insolvenčního řízení je spjato se zveřejněním návrhu v insolvenčním rejstříku nejpozději do dvou hodin od jeho doručení věcně příslušnému soudu. Má se na mysli jakýkoliv návrh, tedy i návrh vadný. Zákonem stanovená dvouhodinová lhůta je v zákoně stanovena pouze proto, aby soud zveřejnil na internetu vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. Návrh je zveřejněn bez toho, zda se jedná o odůvodněný návrh. Praxe ukazuje, že veřejná publicita insolvenčního řízení je často zneužívána podáváním šikanózních návrhů.
4.1 Doručování Insolvenční zákon obsahuje zvláštní úpravu doručování, která má přednost před obecnou úpravou doručování v OSŘ. Zvláštní úprava doručování provádí zásadu rychlosti insolvenčního řízení. Úprava doručování podle InsZ odstraňuje některé potíže a nedostatky spojené s doručováním písemností v jejich listinné podobě, především však s prokazováním skutečného doručení těchto písemností ve sporných případech.31 Podle InsZ je písemnost doručena, jakmile je vyvěšena v insolvenčním rejstříku, a že pouze některým osobám se doručuje zvlášť (§ 71 a násl. InsZ). V insolvenčním řízení je řada písemností insolvenčního soudu nebo účastníků (soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění) doručována pouze vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím zveřejněním v insolvenčním rejstříku – doručení vyhláškou, ledaže zákon stanoví pro určité 31
HÁSOVÁ, Jiřina. Insolvenční řízení /: Jiřina Hásová, Tomáš Moravec. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2013, Právní praxe., str.41
22
případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení.32 „Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění.“33
4.1.1 Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný systém. Mimo doručovací úlohu má i úlohu informační. V insolvenčním rejstříku se zahájení řízení oznámí vyhláškou do dvou hodin od uskutečněného podání návrhu (přesněji řečeno do dvou hodin podle pracovní doby soudu). Přístup k informacím o jednotlivých řízeních mají k dispozici nejen dlužníci a věřitelé, ale i veřejnost. Na serveru ministerstva spravedlnosti www.justice.cz
jsou poskytovány
informace online. Jsou zde zveřejňovány všechny důležité informace o insolvenčním řízení, jsou řazeny podle jejich vložení do systému. V insolvenčním rejstříku je pro jednotlivé dlužníky veden jeden insolvenční spis. Po pravomocném ukončení insolvenčního řízení bude dlužník ze seznamu dlužníků soudem vyškrtnut a jeho údaje zde nebudou zpřístupněny.
4.2 Pořádková pokuta Ustanovení v § 128a odst. 3 InsZ umožňuje soudu v rozhodnutí, kterým odmítá insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za podání takového bezdůvodného návrhu zaplatil pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč se zřetelem ke všem okolnostem věci. Cílem je snaha zamezit podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů s nepoctivými úmysly vyloučit dotčeného soutěžícího z dalšího konkurenčního boje, tzv. šikanózních návrhů.
4.3 Zmeškání lhůty, přerušení řízení V insolvenčním řízení prominutí zmeškání lhůty není přípustné. Jde-li o zmeškání soudního jednání či zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání, platí totéž. Přípustné není ani
32 33
LISSE, Luděk. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, str.51 Insolvenční zákon: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení. In: 182/2006 Sb. 30.března 2006, §71 odst.2
23
přerušení insolvenčního řízení. Smyslem je umožnit rychlý a nerušený průběh insolvenčního řízení.34 Podle usnesení vrchního soudu „ prominutí zmeškání lhůty k poslání přihlášky pohledávky není přípustné ani v případě, že vyhláška k zahájení insolvenčního řízení zveřejněná v insolvenčním rejstříku obsahovala chybu v identifikačním čísle dlužníka.“35
4.4 Osvědčení úpadku Skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soud rozhoduje o insolvenčním návrhu, musí být osvědčeny (§ 131 InsZ). To znamená, že musí být zjištěny s dostatečnou mírou pravděpodobnosti, aniž by musel být důsledně zachován postup stanovený pro jednotlivé důkazní prostředky. Vyjde-li taková potřeba najevo, může však soud zjistit dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek pro provedení náležitého dokazování, neboť v tomto případě se řídí soud zásadou vyhledávací.36
4.5 Nařízení jednání Provádí-li insolvenční soud dokazování nad rámec důkazních návrhů účastníků, nařídí insolvenční soud jednání, ať již v případě insolvenčního návrhu podaného dlužníkem nebo věřitelem. Dlužníkovi musí být vždy umožněno, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil (§ 133 InsZ). O insolvenčním návrhu může insolvenční soud rozhodnout i bez jednání, podal-li ho dlužník a jsou-li rozhodné skutečnosti osvědčeny údaji v insolvenčním návrhu a jeho přílohami (§ 132 InsZ). Insolvenční soud nemusí nařizovat jednání také tehdy, podal-li insolvenční návrh někdo jiný než dlužník, a pokud insolvenční soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval.
34
ZELENKA, Jaroslav. Insolvenční zákon. 2. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2008., str.147 KUČERA, František. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): s judikaturou a souvisejícími předpisy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiv, 306 s. Zákony s judikaturou, str.39 36 HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. Vyd. 1. Praha: Beck, 2010, xx, 1106 s. Komentované zákony (Beck), str.83 35
24
Insolvenční soud může nařídit jednání v případě dlužnického návrhu nedostatečně podepsaného – dlužník s rozhodnutím o úpadku nesouhlasí. Jestliže se dlužník proti podanému návrhu právně brání, musí soud nařídit ústní jednání a návrh projednat.
4.6 Záloha na náklady řízení Jedná se o částku v nejvyšší přípustné výši a to 50 000 Kč. Výše zálohy závisí na úvaze soudu. Této povinnosti je zproštěn zaměstnanec, pokud podává návrh na zahájení insolvenčního řízení pro zaměstnanecké nároky. Insolvenční soud může uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, teprve tehdy, má-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti. „Je-li pojmově vyloučeno činit vůči insolvenčnímu navrhovateli další opatření, je-li insolvenční návrh vadný ve smyslu § 128 odst. 1 InsZ nebo nejsou-li k němu připojeny přílohy předepsané ustanovením § 128 odst. 2 uvedeného zákona.“37 Pokud soud vyzve navrhovatele k zaplacení zálohy a záloha není zaplacena, může soud zvolit, buď to, že řízení zastaví, anebo řízení nezastaví, návrh projednává dál a zálohu bude vymáhat.
4.7 Zákaz dlužníka disponovat jeho majetkem V momentě, kdy insolvenční soud v insolvenčním rejstříku zveřejní návrh na zahájení insolvenčního řízení, se dlužník musí zdržet: disponovat s jeho aktivy, za předpokladu změny struktury nebo hodnoty těchto aktiv, platit své dluhy, poskytnout zajištění pro takovéto dluhy nebo změnit podmínky splacení dluhů, pokud by byly v rozporu s InsZ. Výše uvedené omezení neplatí, pokud dispozici s aktivy dlužníka či úhradu dluhů, lze považovat za běžný chod podniku nebo plnění zákonných povinností.
37
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2008, sp. zn. KSUL 44 INS 1893/2008, 1 VSPH 96/2008, 1 VSPH 110/2008
25
5 Rozhodnutí o insolvenčním návrhu Rozhodnutí týkající se insolvenčního návrhu musí být vydáno v čase stanoveném v InsZ (§ 134 InsZ). Pokud se jedná o návrh dlužníkem, rozhodnutí musí být vydáno do 15 dnů od jeho podání. Pro insolvenční návrh podaný věřitelem není stanoven žádný konečný termín. Insolvenční soud by měl rozhodnout bez zbytečného odkladu.38 Nicméně počáteční úkon soudu musí být vykonán ve lhůtě 10 dnů s tím, že rozhodnutí o insolvenci je zpravidla vydáno ve lhůtě dvou až tří měsíců v závislosti na komplexnosti případu.
5.1 Zastavení řízení O insolvenčním návrhu může insolvenční soud rozhodnout procesně tak, že řízení zastaví. Učiní tak pro nedostatek podmínky řízení (§ 142 písm. b InsZ), kterou nelze odstranit nebo kterou se nepodařilo odstranit. Soud nařízení zastaví například i tehdy, nebyla-li zaplacena záloha na náklady insolvenčního řízení (§ 108 InsZ). Dále ho zastaví, je-li insolvenční vzat zpět (§ 130 InsZ). Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku.
5.2 Odmítnutí insolvenčního návrhu Dalším procesním rozhodnutím může být odmítnutí insolvenčního návrhu, vykazuje-li vady (§142 a InsZ). O vady půjde zvláště tehdy, pokud neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný či neurčitý a nelze proto pokračovat v řízení. „Jestliže věřitel jako insolvenční navrhovatel ani přes řádnou výzvu insolvenčního soudu nedoplní insolvenční návrh o řádnou přihlášku své pohledávky v zákonem předepsané formulářové podobě (§ 176 InsZ, § 21 a § 22 InsZ), insolvenční soud odmítne insolvenční návrh podle § 128 odst. 2 InsZ.”39 Insolvenční soud není povinen vyzvat navrhovatele k odstranění vad v insolvenčním návrhu. Pokud insolvenční návrh takové vady obsahuje, rozhodne insolvenční soud do 7 dnů o jeho odmítnutí od jeho podání. V insolvečním řízení vyzývá insolvenční soud navrhovatele tehdy, 38
HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. Vyd. 1. Praha: Beck, 2010, xx, 1106 s. Komentované zákony (Beck), str.83 39 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.3.2008 sp. zn. KSUL 43 INS 384/2008, 1 VSPH 7/2008 (R 12/2009)
26
když nejsou k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem stanovené přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Lhůta na doplnění je maximálně 7 dnů, pokud nebude insolvenční návrh v této lhůtě doplněn, insolvenční soud návrh odmítne. Pro zajímavost „každý pracovní den soudy odmítnou v průměru 20 insolvenčních návrhů, což je 100 návrhů za týden, 400 za měsíc, tedy přibližně 5000 ročně.“40
5.3 Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost Insolvenčnímu soudu umožňuje odmítnout insolvenční návrh také pro zjevnou bezdůvodnost, a to neprodleně, nejpozději ve lhůtě 7 dnů od podání insolvenčního návrhu. V § 128a InsZ jsou vymezeny příklady, kdy je insolvenční návrh zjevně bezdůvodný, např. při zjevném nepoměru pohledávky ve vztahu k majetku dlužníka. Zároveň s odmítnutím insolvenčního návrhu věřitele pro zjevnou bezdůvodnost soud věřiteli uloží, aby na účet soudu složil paušální částku na náhradu škody. Částka se věřiteli vrátí, pokud dlužník do 3 měsíců nepodá žalobu na náhradu škody podle InsZ.
5.4 Zamítnutí insolvenčního návrhu Nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku, zamítne insolvenční soud insolvenční návrh rozhodnutím ve věci samé (§ 143 InsZ). Jde zejména o případy, kdy soud shledá, že nebyl osvědčen úpadek dlužníka, popřípadě hrozící úpadek nebo nebylo osvědčeno, že má dlužník více věřitelů. Dále bude zamítnut insolvenční návrh tehdy, osvědčí-li platebně neschopný, nikoli však předlužený dlužník jednající v dobré víře, že jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že dlužník platební neschopnost odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků. Navrhovatelem insolvenčního řízení však musí být věřitel, nikoli dlužník. K zamítnutí insolvenčního návrhu podaného věřitelem dojde též v případě, je-li dlužníkem právnická osoba, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek po zahájení insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. 40
Epravo.cz [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/odmitnuti-insolvencnihonavrhu-jak-tomu-zabranit-87971.html
27
Důvodem pro zamítnutí insolvenčního návrhu může být nedostatek majetku dlužníka, jsou-li přitom splněny další podmínky podle § 144 InsZ. K těmto podmínkám patří, že dlužník je obchodní společností, která byla zrušena rozhodnutím soudu.
6 Rozhodnutí o úpadku Je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo, že mu úpadek hrozí, vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku. Toto vydané rozhodnutí musí splňovat zákonné požadavky na jeho obsah, tj. výrok o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka, respektive jeho hrozící úpadek. V tomto rozhodnutí soud mimo jiné stanoví insolvenčního správce, vyzve věřitele, kteří doposud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili v určené lhůtě a označí hromadné sdělovací prostředky, ve kterých bude zveřejňovat svá rozhodnutí.41 Proti rozhodnutí o úpadku se lze odvolat s výjimkou rozhodnutí o úpadku vydaného na základě návrhu dlužníka. Pokud soud nerozhodne o úpadku, má k dispozici další možnosti procesních rozhodnutí, a to odmítnutí návrhu, zastavení řízení, zamítnutí návrhu a tradiční zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku dlužníka. Soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkurzu, je-li dlužníkem osoba, u níž zákon vylučuje možnost reorganizace či oddlužení.
6.1 Rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku Může nastat určitá zvláštní situace, kdy již bylo rozhodnuto o úpadku, ale insolvenční soud dosud nerozhodl o způsobu jeho řešení. Do té doby může insolvenční soud ve stanovených případech rozhodnout o tom, že dlužník v úpadku není (§ 158 InsZ). I bez návrhu insolvenční soud tak učiní, pokud zjistí, že dlužníkův úpadek nebyl osvědčen. Také tehdy, není-li zde žádný přihlášený věřitel a bylo ověřeno, že všechny pohledávky jsou uspokojeny. Na návrh dlužníka insolvenční soud rozhodne, že dlužník není v úpadku, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili s tímto návrhem souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly. 41
BusinessInfo.cz [online]. [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/insolvenceupadek-opu-4589.html
28
7 Účinky rozhodnutí o úpadku S rozhodnutím o úpadku jsou spojeny účinky podle § 140 a nově i v § 140a až § 140e InsZ, které nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku. I po vydání rozhodnutí o úpadku zůstávají zachovány účinky spojené s předběžným opatřením, které bylo nařízeno insolvenčním soudem; insolvenční soud však může i bez návrhu své rozhodnutí o předběžném opatření změnit. V rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku na insolvenčního správce. Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku. Z hlediska vztahu k exekučnímu řízení je nejpodstatnější znění § 140e InsZ. Zjištění dlužníkova úpadku nově brání též samotnému nařízení nebo zahájení exekuce. Zákonodárce se tímto snaží předejít střetům exekučního a insolvenčního práva. V této souvislosti novela stanoví, že k exekuci nařízené nebo zahájené v rozporu s tímto zákonem se nepřihlíží. Insolvenčnímu soudu je dále svěřena pravomoc, je-li to nezbytné k naplnění účelu zákona, zjednat nápravu tak, aby úkony exekučního řízení nezasahovaly do hladkého průběhu insolvenčního řízení (zakázat uskutečnění přípravných opatření, odložení právní moci, jsou-li v rozporu s ustanoveními insolvenčního zákona nebo směřují-li proti účelu insolvenčního řízení).42 Rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku, je vykonatelné a jeho účinky nastávají dnem, kdy nabude právní moci. Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí.
42
Epravo.cz [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/odmitnuti-insolvencnihonavrhu-jak-tomu-zabranit-87971.html
29
8 Insolvenční řízení v praxi Z tabulky č. 1 a následujících grafů je patrné, že počet podaných insolvenčních návrhů neustále stoupá. Jenom v porovnání v celkovém součtu podaných návrhů za leden až duben roku 2014 oproti stejným měsícům roku 2013 to je o 736 návrhů více. Tabulka č. 1: Insolvenční návrhy v ČR* 2013 Měsíc Celkem Firmy
Nepodnikající živnostníci
2014 Fyzické osoby
Celkem Firmy
Nepodnikající živnostníci
Fyzické osoby
1
2702
524
306
1872
2528
257
476
1795
2
2812
478
318
2016
3156
287
674
2195
3
3128
505
418
2205
3440
319
740
2381
4
3058
533
439
2086
3312
343
780
2189
5
3069
508
410
2151
0
6
2783
446
384
1953
0
7
2973
431
443
2099
0
8
2906
435
454
2017
0
9
2797
421
422
1954
0
10
3549
524
539
2486
0
11
3623
554
570
2499
0
12
3509
662
545
2302
0
celkem 36909 6021
5248
25640 12436 1206
2670
8560
Zdroj: Creditreform, insolvenční rejstřík
Vývoj tohoto počtu ukazuje, že negativní důsledky ekonomické krize – mezi které nárůst insolvence jednoznačně patří – ještě zdaleka nepřestaly působit na český podnikatelský sektor. Hlídání insolvence a prověřování obchodních partnerů by tak stále měly patřit mezi klíčové aktivity každého ekonomického subjektu.
30
Graf č. 1: Bankroty obchodních společností (OS) a fyzických osob podnikatelů (FOP)
Zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Graf č. 2: Bankroty a návrhy na bankrot obchodních společností
Zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
31
Graf č. 3: Bankroty a návrhy na bankrot fyzických osob podnikatelů
Zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
8.1 Šikanózní insolvenční návrhy Zákon č.182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), byl od počátku nabytí účinnosti několikrát novelizován. V reakci na dlouhotrvající praxi neopodstatněných podávaných (tzv. šikanózních) insolvenčních návrhů byla dne 25. 1. 2012 vládou schválena novela insolvenčního zákona platná od 1. 1. 2014. Tato novela si klade za cíl doplnění pravomocí insolvenčním soudům, zejména rozšíření možnosti vydání tzv. předběžných opatření, zavedením sankcí za podání šikanózního návrhu nebo odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost. Šikanózní insolvenční návrhy jsou často věřiteli podávány s úmyslem poškodit jméno společnosti nebo fyzické osoby za účelem vyřazení konkurenta v hospodářské soutěži. Přestože pojem šikanózní insolvenční návrh není legislativně definován, v zásadě lze za takový označit insolvenční návrh, kdy dlužník není v úpadku a záměrem věřitele je zpravidla ekonomické zdiskreditování jeho pověsti. V některých případech je šikanózní návrh podáván za účelem nátlaku věřitele na dlužníka, např. za účelem úhrady jeho plateb. Přestože judikatura je v otázce šikanózního výkonu práva poměrně stručná, Nejvyšší soud České republiky rozhodnutím sp. zn. 29 NSCR 40/2009 konstatoval: „za šikanózní návrh lze označit takový, kdy z dalších indicií lze šikanózní výkon práva dovodit.“ To znamená, že otázka šikanoźního výkonu bude posuzována komplexně s přihlédnutím ke všem 32
okolnostem, z nichž by bylo možné v konečném důsledku takový výkon práva dovodit. Nejvyšším soudem posuzované věci došlo k několika postoupením pohledávky, přičemž jeden z insolvenčních navrhovatelů byl „nekontaktní“ a na uvedeném sídle nebyl k zastižení. Nejvyšší soud dále poukázal na další postup insolvenčních navrhovatelů, např. na skutečnost, kdy z přistoupení k návrhu těsně před jednáním a nedůvodných návrhů na doplnění dokazování ve věci lze mít za důvodné, že úmyslem insolvenčních navrhovatelů bylo dosažení odročení jednání ve věci a s tím i souvisejícího a pro dlužníka negativního stavu – výskytu informace o jeho nesolventnosti v insolvenčním rejstříku. Nejvyšší soud následně uzavřel, že v případě, kdy se insolvenční navrhovatelé domnívají, že mají za dlužníkem pohledávku, měla by tato nejprve být uplatněna žalobou v nalézacím řízení.43
8.2 Návrhy na povolení oddlužení V současné době, kdy počet návrhů na povolení oddlužení rok od roku výrazně stoupá, se stále více objevuje otázka, zda se institut oddlužení nestává spíše nástrojem k poškozování věřitelů a úniku dlužníka od hrazení svých závazků, než skutečným řešením jeho úpadku. Často se v praxi poukazuje na dlužníky, kteří sice jsou v úpadku, jedna z podstatných náležitostí splnění oddlužení, ale poctivý záměr u nich však nelze očekávat. Jedná se o dlužníky, kteří nalezli mezeru v InsZ, v mnohých směrech poškozující věřitele, a to konkrétně v § 109 odst. 1c InsZ, jenž upravuje jeden ze zásadních účinků zahájení insolvenčního řízení: tedy, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést; k úkonům a rozhodnutím, které tomu odporují, se nepřihlíží.
K tomu, aby nastaly účinky insolvenčního řízení, tedy i výše uvedená
nemožnost provést výkon rozhodnutí či exekuci na majetek dlužníka, postačí dlužníkovi pouze podat návrh na povolení oddlužení, aniž by tento musel obsahovat všechny podstatné náležitosti a aniž by měl sám dlužník v úmyslu dosáhnout povolení oddlužení.44 Řada insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku, případně je insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku nebo odmítnut z formálních důvodů. 43
Vymáhání a odkup pohledávek. [online]. 2014. vyd. [cit. 2014-06-20]. Dostupné http://www.vymahanidluhu.cz/novinky/124 44 ČERNÁ, Karolína. Akpzl.cz. [online]. 20.2.2013 [cit. 2014-06-20]. Dostupné http://www.akpzl.cz/aktuality/vse/
33
z: z:
Náležitosti insolvenčního návrhu zkoumá insolvenční soud až v průběhu již zahájeného řízení, přičemž v některých případech může trvat až půl roku, než se v rámci své přetíženosti dostane k jeho přezkoumání. Pokud pak zjistí určitý nedostatek, zpravidla následuje výzva adresovaná dlužníkovi k opravě či doplnění podaného návrhu. Doba trvání účinků řízení se pak prodlužuje o lhůty v předmětných výzvách určené k opravě či doplnění a též o lhůty doručovací. Kromě situace, kdy insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku dlužníka, přičemž v daném případě nezáleží ani na tom, zda rozhodne o způsobu řešení tohoto úpadku, může dojít ke skončení řízení v několika případech. Novelizované ustanovení § 128a umožňuje soudu insolvenční návrh odmítnout pro zjevnou bezdůvodnost. Tato rozhodnutí však soud musí učinit nejpozději do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu. V praxi proto bude asi velmi problematické, aby měl soud v této lhůtě dostatek podkladů pro uznání zjevné bezdůvodnosti, pokud návrh a jeho přílohy budou zpracovány, takže z nich nebude patrná spornost přihlašované pohledávky nebo zneužití práv navrhovatele na úkor dlužníka. Další skutečností, která vede k zamítnutí návrhu a k následnému zastavení řízení je též nesplnění zákonem stanovených předpokladů pro vydání rozhodnutí o úpadku (srov. § 143 InsZ). Mnohdy dochází k zastavení insolvenčního řízení také tehdy, neuhradí-li navrhovatel ve stanovené lhůtě zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovenou mu soudem v souladu s § 108 InsZ. Zastavení řízení však dlužník může dosáhnout i jinak než opomenutím či nečinností (např. na výzvu soudu neopraví či nedoplní insolvenční návrh, nezaplatí zálohu na náklady insolvenčního řízení), ale i vlastním volním jednáním. Ve smyslu § 129 InsZ totiž může dlužník vzít svůj návrh zpět kdykoli od zahájení řízení až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Dlužníkovi tato úprava nabízí řekněme jednoduchou cestu, jak korigovat trvání účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, aniž by došlo k rozhodnutí o jeho úpadku.45 Ve všech výše uvedených případech tak dochází k zastavení řízení, aniž by bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, byť by z podaného návrhu pro dlužníka plynuly nějaké závažnější následky. Po celou dobu jej však chrání, tedy v kontextu § 109 odst. 1c InsZ, účinky spojené 45
ČERNÁ, Karolína. Akpzl.cz. http://www.akpzl.cz/aktuality/vse/
[online].
20.2.2013
34
[cit.
2014-06-20].
Dostupné
z:
se zahájením insolvenčního řízení, a to až do nabytí právní moci předmětného rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž se řízení končí. Na daném postupu bychom pravděpodobně neměli nalézt nic nepatřičného, tedy alespoň za situace, kdy dlužník návrhem na povolení oddlužení skutečně řeší svůj úpadek, případně hrozící úpadek. Současná úprava se však v rukou nepoctivého dlužníka může stát zbraní proti jeho věřitelům a proti běžným způsobům vymáhání jejich pohledávek. Dává totiž dlužníkovi široký prostor pro manipulaci s daným řízením, přičemž právě samotní věřitelé nemají prakticky žádnou možnost se jednání dlužníka příčícímu se dobrým mravům bránit.46 Zásadní roli tedy hraje možnost dlužníka podat nový insolvenční návrh prakticky ihned poté, co dojde k pravomocnému zastavení řízení, opakovaně tak nastolovat účinky spojené s jeho zahájením, a tím oddalovat uspokojení věřitele výkonem rozhodnutí či exekucí. Takové jednání dlužníka je umožněno právě neexistencí ustanovení InsZ, které by buď omezovalo počet návrhů, jež může dlužník podat v řadě za sebou, nebo alespoň stanovilo minimální lhůtu mezi jednotlivými podáními. Taková lhůta je stanovena pouze ve vztahu k věřitelskému insolvenčnímu návrhu a pouze pro případ jeho zpětvzetí, kdy je věřitel oprávněn návrh pro tutéž pohledávku znovu podat až po šesti měsících ode dne jeho zpětvzetí, přičemž totéž platí pro osobu, která pohledávku od věřitele nabyla. Řešením by tak bylo stanovení zákonného omezení počtu insolvenčních návrhů, které je dlužník oprávněn podat, případně stanovením minimální lhůty mezi pravomocným zastavením řízení zahájeném jedním návrhem dlužníka a podáním dalšího návrhu. Dalo by se tak shrnout, že institut oddlužení by měl sloužit pouze pro poctivé dlužníky, kteří si sice pozdě uvědomili, že přecenili své finanční možnosti, ale rozhodli se řešit svou tíživou situaci tak, aby již nadále nedocházelo k nepoměrnému uspokojování jejich věřitelů, aby se jim pod dohledem soudu podařilo uhradit co nejvíce závazků a v neposlední řadě, aby se mohli znovu začlenit do běžného života. Tomu by měl být InsZ co nejvíce nápomocen a svými ustanoveními oddlužení umožnit pouze poctivým dlužníkům. Výhoda by pak mohla být spatřována též v úbytku agendy insolvenčního soudu, který se takto musí každým, byť i nepoctivým návrhem, zabývat a rozhodnout o něm. Závěrem z tohoto vyplývá skutečnost, že nedojde-li stávající úprava předmětných změn, bude moci nepoctivý dlužník bránit uspokojení svých věřitelů opakovaným podáváním 46
ČERNÁ, Karolína. Akpzl.cz. http://www.akpzl.cz/aktuality/vse/
[online].
20.2.2013
35
[cit.
2014-06-20].
Dostupné
z:
insolvenčních návrhů bez jakýchkoliv omezení, to vše v souladu se zákonem. Zákonodárce by tak neměl opomíjet základní účel insolvenčního řízení, což je mimo jiné ho vést tak, aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů.47
8.3 Skutečné naplnění očekávání Insolvenčního zákona InsZ a jeho působení od roku 2008 bylo přijato mediálně velmi dobře. Odborná i laická veřejnost od tohoto zákona očekávala vyřešení problému s přibývajícím množstvím předlužených rodin a zároveň zlepšení insolvenční praxe v případě podnikatelských subjektů. Co se týče zkušeností z prvních pěti let používání insolvenčního zákona, lze prohlásit, že v oblasti úpadku fyzických osob se očekávání naplnily. Zde se spíše objevuje problém s velkým počtem případů, což je dáno především hospodářským cyklem. V oblasti úpadku podnikatelských subjektů je situace podstatně horší. Insolvenční řízení jsou sice férovější a zřetelnější než v minulosti, však zlepšení v hlavních parametrech jako je délka řízení, otázka výnosu pro věřitele či v oblasti celkové nákladnosti řešení úpadku, se nedostavilo.48
8.4 Příklad insolvence Tato část se věnuje praktickému využití poznatků o způsobech hodnocení ekonomické situace subjektu (fyzická osoba, podnik fyzické osoby nebo společnost) a o vyhodnocení stavu úpadku.
8.4.1 Úpadek nepodnikající fyzické osoby Muž 50 let, žije sám v domácnosti, nemá žádnou vyživovací povinnost. Je zaměstnán na dobu neurčitou v jedné strojírenské firmě. Jeho průměrný měsíční příjem činí 15 895 Kč. Hodnota jeho majetku činí 1 045 923 Kč - vlastní byt a akcie. Dluhová zátěž vznikla: v důsledku pořízení vozu na úvěr, který byl následně při havárii zničen,
47
ČERNÁ, Karolína. Akpzl.cz. [online]. 20.2.2013 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.akpzl.cz/aktuality/vse/ 48 KISLINGEROVÁ, Eva, Tomáš RICHTER a Luboš SMRČKA. Insolvenční praxe v České republice: v období 2008–2013. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, xv, 143 s. Beckova edice ekonomie
36
dlužníkovi vznikla povinnost uhradit škody způsobené havárií na majetku města – 450 000 Kč, problémy řešil půjčkami, pořizoval běžné vybavení do domácnosti ze spotřebitelských úvěrů. Při hodnocení ekonomické situace fyzické osoby, která není podnikatelem, vycházíme z údajů o jejím příjmu a ze soupisu majetku a závazků. Celkovou dlužnou částku k určitému datu tvořily dluhy za následující plnění: telefonní služby, smlouvy o úvěru, kreditní karty, odebrané zboží. Hodnota závazků dlužníka činí částku v celkové výši 1 931 746 Kč. Suma sjednaných měsíčních splátek dosahuje téměř 100 000 Kč. Závazky nejsou zajištěné – byt vlastněný dlužníkem není zatížen žádným zástavním právem, kteréhokoliv z věřitelů. Jedná se o zůstatky neuhrazených spotřebitelských půjček a úvěrů, které měly být spláceny na základě sjednaných splátkových kalendářů. U většiny závazků uplynulo více než 30 dní po lhůtě splatnosti, dlužník neplní některé své závazky po dobu delší než tři měsíce. Závazky přesahují hodnotu majetku – majetek dlužníka je předlužen. Měsíční splátky ze závazků dosahují téměř 100 000 Kč, měsíční příjem ze zaměstnání činí pouze 15 895 Kč. Subjekt tak není schopen ze svého měsíčního příjmu splácet částky dle sjednaných splátkových kalendářů. Z výše uvedeného vyplývá, že subjekt se nachází v úpadku dle InsZ neboť: má více věřitelů, má peněžité závazky více než 30 dní po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit.
8.4.2 Úpadek podniku Stavební společnost – právní forma s.r.o. s dvěma společníky. Základní kapitál činil 200 000 Kč. Hlavní činností bylo provádění rekonstrukcí a přestaveb rodinných či bytových domů. V průběhu let 2011 až 2013 se společnost dostala do ekonomických potíží. Vzhledem k celkové ekonomické krizi došlo ve společnosti k poklesu tržeb. Přímé náklady výroby 37
a služeb (spotřeba materiálu a energií, služby) poklesly v menší míře. S ohledem na pokles výsledků se neinvestovalo do obnovy strojního vybavení, naopak část majetku byla zpeněžena. Při vyhodnocení dopadů na ekonomickou situaci společnosti vycházíme z rozvah a výkazů zisku a ztráty za roky 2011 až 2012. V roce 2011 majetek společnosti převažoval nad cizími zdroji (závazky) společnosti, v následujícím období cizí zdroje převyšovaly majetek společnosti a čistý obchodní majetek (tj. celkový objem – cizí zdroje) dosahoval záporných hodnot, v letech 2012 a 2013 celková hodnota aktiv nepostačovala na pokrytí cizích zdrojů společnosti – závazky společnosti převyšovaly majetek společnosti. Společnost po celé sledované období hospodařila se ztrátou. Z údajů finanční analýzy vyplývá, že: výnosy společnosti byly tvořeny výhradně vlastními výkony, podíl přímých nákladů výroby a služeb na tržbách dosahují 100%, hodnota, kterou společnost přidá k hodnotě nakupovaných meziproduktů, zejména zásob a služeb dosáhla záporné hodnoty, kapitálová struktura vykazovala převahu cizích zdrojů, v letech 2012 a 2013 je vykázán záporný vlastní kapitál (tzn. majetek společnosti je financován pouze z vypůjčených zdrojů), v roce 2011 výkony společnosti poklesly o 47%, po celé sledované období byl vykázán záporný provozní hospodářský výsledek i hospodářský výsledek z běžné činnosti, přičemž dosažená ztráta neustále narůstala, ukazatele rentability jsou v letech 2011- 2013 v záporných hodnotách, hodnota ukazatelů likvidity postupně klesá a vykazuje neuspokojivé hodnoty, v roce 2011 je společnost na hranici schopnosti hradit závazky, v dalším období společnost nedisponovala dostatečnou výší oběžných prostředků, která by postačovala na krytí veškerých závazků. Po celé sledované období je viditelné vysoké zadlužení (podíl cizího kapitálu a celkových aktiv) s rostoucí tendencí. Vyhodnocení ekonomické situace z pohledu InsZ: 1. podmínka – mnohost věřitelů lze odvodit ze závazků evidovaných v rozvaze, kde společnost eviduje: 38
závazky z obchodních vztahů, závazky k zaměstnancům, závazky ke státu (finanční úřad, zdravotní pojišťovny, správa sociálního zabezpečení), dlouhodobé závazky. Podmínka mnohosti věřitelů je splněna. 2. podmínka – znaky předlužení, posouzení, zda souhrn závazků společnosti převyšuje hodnotu jejího majetku. V roce 2011 společnost nevykazovala znaky předlužení, výše cizích zdrojů (dlouhodobých a krátkodobých závazků) převládala nad aktivy (majetkem) v roce 2013, kdy závazky přesáhly hodnotu aktiv společnosti. Společnost po celé sledované období hospodařila se ztrátou. Z výše uvedeného vyplývá, že podmínky InsZ pro konstatování stavu předlužení byly naplněny, a to především v roce 2013. 3. podmínka – znaky insolvence Co se týče stavu platební neschopnosti – společnost má více věřitelů a jsou evidovány závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Na základě hodnot ukazatelů likvidity – společnost nebyla schopna hradit své závazky v plné výši po celé sledované období, tzn. již v roce 2011. V průběhu let 2011 až 2013 měla společnost problémy s hrazením krátkodobých závazků, neboť krátkodobé pohledávky a finanční majetek nepostačovaly na pokrytí. Podmínky InsZ zákona pro konstatování stavu platební neschopnosti byly naplněny, a to zejména v letech 2012 a 2013. Stavební společnost v 2012 naplňovala všechny znaky úpadku formou platební neschopnosti. V následujícím roce pak naplňovala nejen znaky platební neschopnosti, ale i znaky předlužení. Společnost byla od roku 2012 ve stavu úpadku.
39
Závěr Ve světě i v České republice neustále roste počet právnických i fyzických osob, které se ocitly v úpadku, obecně řečeno v insolvenci. Nemůžeme s jistotou vyloučit, že se v insolvenci neocitneme sami nebo i naši obchodní partneři. Proto se vyplatí znát alespoň základní postupy následující v insolvenčním řízení a vědět, jaká práva má dlužník a věřitel. Důležité je rozpoznat včas znaky insolvence a včas zareagovat na vzniklou situaci. Dlužník je zákonem ekonomicky motivován (ovšem i také nucen sankcemi) k tomu, aby insolvenční návrh podal včas. Cíl této bakalářské práce byl splněn. Získané informace mohou být použity v praxi, v případě, že bychom se dostali do situace týkající se platební neschopnosti a byli bychom ji nuceni řešit. O zahájených insolvenčních řízeních se lze snadno dozvědět z insolvenčního rejstříku, který je pro každého přístupný na internetu. V tomto informačním systému můžeme snadno zjistit, zda se určitá společnost dostala do insolvence a v jakém stadiu se insolvenční řízení nachází. Každý věřitel tedy může sledovat situaci a postup svého dlužníka a včas reagovat s využitím příslušných právních kroků. Pokud najdeme našeho obchodního partnera v insolvenčním rejstříku nebo bude-li nám oznámeno, že proti nám bylo zahájeno insolvenční řízení, nepodléhejme panice. Zahájení insolvenčního řízení ještě neznamená bankrot. Soud musí přezkoumat majetkové poměry dlužníka a teprve na základě svých závěrů rozhodne, zda je finanční situace dlužníka natolik vážná, aby bylo nutné prohlásit na dlužníka úpadek. Hlavní myšlenka zákona je taková, že oddlužení fyzických osob má za úkol pomoci obyčejným lidem, kteří se dostali zejména do pasti spotřebitelských úvěrů, ať již svojí vinou nebo vinou okolností, které nemohli ovlivnit. Zákon má také výchovný cíl. Během oddlužení by měl dlužník uvažovat rovněž o hospodaření se svým majetkem a se svými příjmy a nastavit si pokud možno pravidla ve svém životě, která zabrání opakování zadlužení. V zahraničí jsou např. povinné kurzy, v nichž se dlužníci učí hospodaření a základům ekonomie a práva.
40
Seznam použité literatury Bibliografie 1.
HÁSOVÁ, Jiřina. Insolvenční řízení /: Jiřina Hásová, Tomáš Moravec. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2013, xviii, 262 s. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-459-9.
2.
HÁSOVÁ, Jiřina. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): komentář. Vyd. 1. Praha: Beck, 2010, xx, 1106 s. Komentované zákony (Beck). ISBN 978-80-7400-320-2.
3.
KISLINGEROVÁ, Eva, Tomáš RICHTER a Luboš SMRČKA. Insolvenční praxe v České republice: v období 2008–2013. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, xv, 143 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4004-971.
4.
KUČERA, František. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon): s judikaturou a souvisejícími předpisy. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiv, 306 s. Zákony s judikaturou. ISBN 978-807-4001-635.
5.
LISSE, Luděk. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007, 89 s. ISBN 978-808-6754-918.
6.
MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka zejména pro neprávníky. 2. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2011, 440 s. Praktická právnická příručka. ISBN 978-807-2018-628.
7.
MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy, ve znění zákonů č. 69/2011 Sb. a č. 73/2011 Sb. Praha: Leges, 2011, 793 s. Glosátor. ISBN 978-808-7212-752.
8.
RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 471 s. ISBN 978-8073573-294.
9.
SCHÖNFELD, Jaroslav a Eva KISLINGEROVÁ. Insolvence. V Praze: Oeconomica, 2009, 23 s. ISBN 978-80-245-1593-9.
10. VRBKOVÁ, Lucie. Už nikdy dlužníkem: pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si
půjčit peníze. 3. vyd. Praha: COFET, 2009, 97 s. ISBN 978-80-904396-0-3. 11. ZELENKA, Jaroslav. Insolvenční zákon. 2. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha
a.s., 2008. ISBN 978-80-7201-707-2.
41
Judikatura 1. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 3.10.2010, č.j. 1 VSPH 742/20120-A-10 2. Usnesení Vrchního soudu ze dne 3.12.2008, sp. zn. MSPH 89 INS 2788/2008, 2 VSPH 197/2008-A 3. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9 2011, sp. zn. 29 NSČR 23/2010 4. Usnesení Vrchního soudu ze dne 19.6.2009, sp.zn. KSHK 40 INS 2342/2009, 1 VSPH 300/2009-A 5. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.11.2008, sp. zn. MSPH 79 INS 4386/2008, 2 VSPH 274/2008- A 6. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 7. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2008, sp. zn. KSUL 44 INS 1893/2008, 1 VSPH 96/2008, 1 VSPH 110/2008 8. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.3.2008 sp. zn. KSUL 43 INS 384/2008, 1 VSPH 7/2008 ( R 12/2009) 9. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.3.2011, č.j. 1 VSPH 1140/2010- A-163 10. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.12.2011, sp. zn. 29 NSČR 14/2011
Právní předpisy 1. Občanský soudní řád. In: zákon č.99/1963 Sb. 4.prosince 1963 2. Insolvenční zákon: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení. In: 182/2006 Sb. 30.března 2006
Elektronické zdroje 1.
KŠB Institut [online]. [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.ksb.cz/en/newspublications/articles/2046_insolvencni-rizeni-od-1-1-2014
2. Pravo4u [online]. [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-
soud-cr/29-ns%C4%8Dr-53-2011/ 3. Epravo.cz
[online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné http://www.epravo.cz/top/clanky/odmitnuti-insolvencniho-navrhu-jak-tomu-zabranit87971.html 42
z:
4. CFOworld.
[online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/financni-
sluzby/vyvoj-insolvenci-v-ceske-republice-za-prvni-ctvrtleti-2014-2957 5. Cribis.cz
[online].
6.3.2014
[cit.
2014-05-10].
Dostupné
z:
http://www.informaceofirmach.cz/cribis_news/bankroty-cribis_news/bankrotypodnikatelskych-subjektu-v-unoru-2014 6. Konkurzní noviny. [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://www.konkursni-
noviny.cz/clanek/k-sikanoznim-insolvencnim-navrhum 7.
Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/obecne-informace/insolvencni-pravo.html
8.
BINAR, Josef. Euroekonom.cz [online]. 1.4.2008 [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/podnikani-bankrot.php
9.
BusinessInfo.cz
[online].
[cit.
2014-05-20].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/insolvence-upadek-opu-4589.html 10. Statnisprava.cz
[online].
[cit.
2014-05-31].
Dostupné
z:
http://insolvence.statnisprava.cz/insolvence_rizeni.aspx?znacka=INS_5483/2012 11. PAVLÍKOVÁ, Halka. Insolvenční řízení=konec podnikání? [online].[cit. 2014-06-07].
Dostupné z: http://franchising.cz/abc-firma/1486/insolvencni-rizeni-konec-podnikani 12. KOZÁK, Jan. Konkurz a vyrovnání, odborný ekonomický měsíčník. [online]. [cit. 2014-
06-18]. Dostupné z:http://www.konkurs-vyrovnani.cz/index.php?idb=34&idac=306 13. ČERNÁ, Karolína. Akpzl.cz. [online]. 20.2.2013 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z:
http://www.akpzl.cz/aktuality/vse/ 14. Vymáhání a odkup pohledávek. [online]. 2014. vyd. [cit. 2014-06-20]. Dostupné z:
http://www.vymahanidluhu.cz/novinky/124
43
Seznam použitých tabulek, grafů a příloh Seznam tabulek Tabulka č.1: Insolvenční návrhy v České republice ............................................................ 30
Seznam grafů Graf č. 1: Bankroty obchodních společností a fyzických osob podnikatelů ....................... 31 Graf č. 2: Bankroty a návrhy na bankrot obchodních společností....................................... 31 Graf č. 3: Bankroty a návrhy na bankrot fyzických osob .................................................... 32
Seznam příloh Příloha č. 1: Schéma definice úpadku podle insolvenčního zákona.................................... 45 Příloha č. 2: Průběh insolvenčního řízení ............................................................................ 46 Příloha č. 3: Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení ...................................................... 47 Příloha č. 4: Insolvenční návrh ............................................................................................ 48
44
Příloha č. 1
Příloha č. 1: Schéma definice úpadku podle insolvenčního zákona Schéma definice úpadku podle insolvenčního zákona
Platební neschopnost
nebo
Předlužení (pouze PO nebo FO)
dlužník má více věřitelů
ANO
dlužník má více věřitelů
NE
NE
peněžité závazky více než 30 dní po splatnosti
ANO
∑závázků > ∑majetku
NE
dlužník není Dlužník není v úpadku úpadku
neschopen tyto závazky plnit = platební neschopnost ANO
ANO
NE
ANO
dlužník je předlužen
NE
Dlužník Dlužníkjejevvúpadku úpadku
Dlužník je v úpadku
Zdroj: BusinessInfo.cz. Dostupné z: www.businessinfo.cz
45
Příloha č. 2
Příloha č. 2: Průběh insolvenčního řízení
Zdroj: BusinessInfo.cz. Dostupné z: www.businessinfo.cz
46
Příloha č. 3
Příloha č. 3: Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení
Zdroj: Statnisprava.cz . Dostupné z: http://insolvence.statnisprava.cz
47
Příloha č. 4
Příloha č. 4: Insolvenční návrh
48
Zdroj: Statnisprava.cz . Dostupné z: http://insolvence.statnisprava.cz
49
