ŘÍZENÁ DOKUMENTACE Ostatní. František Zachař, referent BOZP a PO

© NCB Garant dokumentu: Ředitel personálního úseku Účinnost dokumentu od: 1. 5. 2015

NCB_OST_15_008_A Text školení BOZP a PO verze A Jen pro vnitřní potřebu NCB!

ŘÍZENÁ DOKUMENTACE Ostatní

NCB_OST_15_008

Text školení BOZP a PO

Verze dokumentu: A

Typ dokumentu: Systémový

Zpracoval (i)

František Zachař, referent BOZP a PO

Řízená kopie č.:

Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka a podpisem správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.

Razítko, podpis:

Strana 1 (celkem 29)

© NCB Garant dokumentu: Ředitel personálního úseku

NCB_OST_15_008_A Text školení BOZP a PO Jen pro vnitřní potřebu NCB!

Úvod ke školením Provádění školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je zakotveno v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část pátá, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, § 103, odst. 2 a 3. Nejsou zde však stanoveny žádné taxativní periody školení, zaměstnavatel sám určuje obsah a četnost. NCB ve směrnici NCB_SME_10_027 Směrnice k výchově a vzdělávání zaměstnanců v BOZP a PO, stanovila provádět školení o BOZP v pravidelných intervalech 1x ročně. Provádění školení o požární ochraně ukládá zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších změn, a to v § 16. Prováděcí vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) stanovuje v § 23 četnost školení pro zaměstnance nejméně 1x za dva roky. NCB ve směrnici NCB_SME_10_027 Směrnice k výchově a vzdělávání zaměstnanců v BOZP a PO, stanovila provádět školení o PO v pravidelných intervalech 1x ročně.




Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Legislativa: Ústava České republiky (1993 Sb.), ve znění ústavních zákonů č. 347/1997 Sb., č. 300/2000 Sb., č. 176/2001 Sb., č. 395/2001 Sb., č. 448/2001 Sb. a č. 515/2002 Sb. Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod, ve znění zákona č. 162/1998 Sb. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (účinnost 1. 1. 2007) ve znění pozdějších změn a zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce (účinnost 1. 1. 2007). Část pátá, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci § 101 až § 108. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky na BOZP v pracovněprávních vztazích. Vyhláška č. 288/2003 Sb., – práce pracoviště zakázané těhotním ženám, kojícím ženám a matkám do 9. Měsíce od porodu a mladistvým. Nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Rámcová směrnice č. 89/391/EHS. Směrnice NCB_SME_10_026, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Směrnice NCB_SME_10_025 pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen OOPP). Směrnice NCB_SME_10_030 hlášení a evidence pracovních úrazů. Provozní řád NCB_PRO_09_001 Nakládání s odpady Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu. Nařízení vlády č. 170/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu a evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Vyhláška č. 107/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru




biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Vyhláška č. 306/2012 Sb. – o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení. Základní pojmy a nejběžnější zkratky užívané v souvislosti s BOZP bezpečnost – stav, při němž je riziko ohrožení (osob) nebo vzniku škody vyloučeno nebo sníženo na přijatelnou úroveň; BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci; cílem zajištění BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci; hodnocení rizik – proces, jehož cílem je optimalizace rizika; jde o komplexní proces určení velikosti rizika na základě analýzy možných následků uvažované, předpokládané mimořádné události a pravděpodobnosti jejího vzniku, součástí hodnocení rizika je rozhodnutí, zda riziko přijmout nebo je omezit na přijatelnou míru (souhrnný proces zjištění velikosti rizika a rozhodnutí, zda riziko je či není přijatelné a akceptovatelné); identifikace rizik – proces zjišťování zdrojů nebezpečí, jejich velikosti, charakteru a umístění; individuální ochrana – poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů; individuální ochrana nastupuje až tehdy, kdy nelze vyloučit škodlivé vlivy za pomoci prostředků kolektivní ochrany; kolektivní ochrana – ochrana před riziky pro více zaměstnanců společně, např. zavedením nové technologie na pracovišti, zlepšování pracovního prostředí, odstraněním namáhavé práce apod.; kultura práce (firemní kultura) – souhrn základních a rozhodujících představ, které určitá skupina nalezla či vytvořila a rozvinula, v rámci nichž se naučila zvládat problémy vnější adaptace a vnitřní integrace a které se tak osvědčily, že jsou chápány jako všeobecně platné (souhrn představ, přístupů a hodnot ve firmě všeobecně sdílených a relativně dlouhodobě udržovaných); nemoc z povolání - nemoc vzniklá dlouhodobým působením škodlivých vlivů na organismus pracovníka při práci; nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení (seznam nemocí z povolání), jestliže vznikly za podmínek v nich uvedených; ohrožení – aktivní vlastnost materiálu, stroje, pracovní činnosti, technického zařízení, technologie, či konkrétní situace způsobit negativní jev, mimořádnou událost nebo nehodu (úraz nebo jinou škodu na zdraví či životě, poškození životního prostředí, majetkových či jiných hodnot); o ohrožení jde jen tehdy, pokud může být působení aktivovaných nebezpečných vlastností vystaven člověk, životní prostředí nebo majetkové či jiné hodnoty; OOPP – osobní ochranné pracovní prostředky; OOPP jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené právním předpisem;




pohoda na pracovišti – subjektivní stav podmíněný optimálním stavem prostředí, kdy se člověk cítí co nejlépe; podle toho, které podmínky prostředí jsou optimální, jde o pohodu celkovou nebo jen tepelnou, světelnou apod.; pracovní podmínky – souhrn všech skutečností, které přímo nebo nepřímo souvisejí s pracovním procesem a mohou ovlivňovat tělesné a duševní vlastnosti a schopnosti člověka a jeho motivace při pracovním procesu; jde o soubor opatření k omezování možnosti vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí vznikajících v souvislosti s prací, o stav pracovního prostředí (např. větrání, vytápění, hluk, vibrace, osvětlení apod.), o fyzickou a psychickou zátěž, o úroveň organizace práce, o práci přesčas, práci v noci, odměňování za práci a o mezilidské vztahy; pracovní prostředí – pracovní prostředí je dáno souborem fyzikálních, chemických a biologických faktorů, které svou kvalitou a kvantitou, případně dobou působení, mohou nepříznivě ovlivnit zdravotní stav pracovníka; pracovní úraz – nechtěná, náhlá, zevně působící škodlivá událost, která příčinně souvisí s činností organizace a která má za následek poškození zdraví pracovníka organizace do té míry, že přechodně nebo trvale, zčásti nebo zcela nemůže plnit svou funkci; prevence rizik – veškerá ustanovení nebo opatření, která jsou zavedena nebo se plánují na všech stupních řízení k prevenci nebo snížení pracovních rizik; riziko (výklad dle pracovního práva) – kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného zranění nebo poškození zdraví zaměstnance vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potencionálním zdrojům pracovních úrazů nebo ohrožení zdraví zaměstnance; riziko v největším počtu pramení ze špatného uspořádání pracoviště, působení rizikových faktorů, volby a použití pracovních prostředků, pracovních postupů a režimů práce, úrovně vzdělání zaměstnanců a jejich poučení k práci nebo jejich nepříznivého zdravotního stavu; riziko (výklad z hlediska BOZP) – pravděpodobnost výskytu nějaké události s nežádoucími následky na BOZP; rizikový faktor – zdroj možného zranění nebo poškození zdraví; rizikovost – kombinace pravděpodobností a rozsahu možného zranění nebo poškození zdraví v určité rizikové situaci. Národní politika BOZP V souvislosti se vstupem ČR do EU, s povinnostmi danými ratifikací mezinárodních úmluv a s ohledem na kulturně ekonomické aspekty naší země, byly určeny priority pro tvorbu národní politiky BOZP. Jsou to především:      

tvorba a podpora preventivních opatření, zajištění stability práva v oblasti BOZP, podpora vzdělávání a znalostí souvisejících s BOZP vč. osvěty a propagace, podpora tvorby bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, podpora bezpečného a zdraví neohrožujícího chování, omezení počtu pracovních úrazů a nemocí spojených s výkonem práce.




Program národní politiky BOZP uvádí bezpečnost práce, pracovní podmínky a pracovní prostředí na požadovanou úroveň a zároveň vytváří tlak na požadované a potřebné změny. Rámcová směrnice č. 89/391/EHS 

Obsahuje tyto klíčové body:  prevenci,  neustálé zlepšování,  zdraví a bezpečnost,  odpovědnost zaměstnavatele,  účast zaměstnanců,  pravidla pro ochranné a preventivní služby, pro první pomoc, požární ochranu a evakuaci zaměstnanců, vážné hrozící nebezpečí a hodnocení rizika.

 

Zahrnuje všechny oblasti činností jak veřejných, tak soukromých. Nejdůležitější ustanovení je, že „zaměstnavatel má povinnost zajistit BOZP zaměstnanců v každém ohledu ve vztahu k práci“. Z uvedeného vyplývá odpovědnost členských států vydávat obecné předpisy a nařízení, ale nepřebírat odpovědnost za zaměstnavatele. Zdůrazňuje, že BOZP by měla být zahrnuta do systému managementu organizace na všech úrovních.



EU klade na členské země tyto nároky:    

stanovit měřitelné cíle pro snížení počtu pracovních úrazů a onemocnění souvisejících s prací; zajistit zlepšení implementace platných právních předpisů; podpořit skutečnou kulturu prevence zahrnutím jejích principů do výuky a dalšího výcviku; rada EU také vyzývá sociální partnery, aby v této oblasti hráli aktivní úlohu a spolupracovali s úřady i podnikateli.

Základní povinnosti zaměstnavatele v BOZP stanovené zákoníkem práce



nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,



informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis: Vyhláška č. 432/2003 Sb. a jeho změna: Vyhláška č. 107/2013 Sb.



zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze,






sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování, prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,



nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování podle výše uvedeného, případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu nebo nemocenským a průměrným výdělkem,



zajistit svým zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP podle zákoníku práce a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště,



zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění BOZP a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí,



jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně. Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí a zaměstnankyně-matky do konce 9. měsíce po porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření ( např. převedení na jinou práci, pracoviště.) včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prácí, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte,



umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním BOZP,



zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,



nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,



zajistit dodržování zákazu kouření, požívání alkoholu a omamných látek na pracovištích, stanoveného zvláštními právními předpisy,



zajistit pravidelná školení, informace a pokyny o BOZP vždy při přijetí nového zaměstnance, při převedení, přeložení zaměstnance nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů a v případech, které mohou mít podstatný vliv na BOZP. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést příslušnou dokumentaci,



určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a




jeho závažnost, musí být školení pravidelně opakováno; v ostatních případech musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu, 

přizpůsobovat na pracovišti prostory pro odpočinek těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí a zaměstnankyním-matkám do konce 9. měsíce po porodu,



zajišťovat na svůj náklad, technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek a pracovišť pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání 

objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance (pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje), svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP,



bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.



záznam o úrazu se sepisuje ihned nebo nejpozději do 5 dnů, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozví.



o pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele bez zbytečného odkladu tohoto o pracovním úrazu uvědomit, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.



vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.



vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.



ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.



přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.



vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatnit taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání. Způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu je stanoven nařízením vlády. Prevence rizik

Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. Mezi doporučované kroky patří:






vyloučení rizika,



zhodnocení rizik, která nemůžeme eliminovat,



likvidování rizik u zdroje,



přizpůsobení práce jednotlivci,



využití technického pokroku



nahrazení nebezpečného bezpečným – nebo méně nebezpečným,



vypracování politiky soustavné prevence pro všechny,



upřednostnění kolektivních ochranných opatření před osobními ochrannými prostředky,



poskytnutí odpovídajících informací a instrukcí.

Pracovní rizika obvykle dělíme na: 

mechanická,



fyzikální,



chemická,



biologická. Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)

    

V NCB jsou OOPP přidělovány podle vnitřního předpisu: Směrnice NCB_SME_10_025 Jsou poskytovány bezplatně podle seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. OOPP chrání před rizikem při práci nebo toto riziko omezují. Poskytování OOPP nelze nahrazovat finančním plněním. OOPP jsou udržovány v použivatelném stavu a je kontrolováno jejich používání při práci. Inspekce práce

Je vykonávána Státním úřadem inspekce práce a oblastními inspektoráty práce podle právního předpisu: Zákon č. 251/2005 Sb. Inspekce práce kontroluje dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů zaměstnavatelům, zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast BOZP. Kontrolovaná osoba je povinna: 

vytvořit podmínky k výkonu kontroly,



poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora. (tuto povinnost nemá, jestliže by její splnění způsobilo nebezpečí trestního stíhání kontrolované osobě nebo osobám blízkým),






v nezbytném rozsahu odpovídajícím povaze své činnosti a technickému vybavení poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly. Oprávnění zaměstnanci, popřípadě zástupci kontrolované osoby jsou povinni na žádost inspektorů dostavit se v určeném termínu k projednání výsledků.

Povinnosti vedoucích zaměstnanců NCB v BOZP Vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení odpovídají za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o BOZP v rozsahu pracovních míst která zastávají. Jsou povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat BOZP. Povinnosti zaměstnanců NCB v BOZP dodržovat předpisy a opatření k zajištění BOZP, s nimiž byli seznámeni, které jsou součástí jejich kvalifikačních předpokladů, jakož i obecné zásady bezpečného chování a pohybu na pracovištích a ve všech prostorách NCB, 

pohybovat se jen po určených nebo vyznačených cestách, a pokud to není nezbytné pro plnění pracovních úkolů nebo v mimořádných situacích, nevstupovat na jiná pracoviště a nezdržovat se v prostorách, pro které platí zákaz vstupu, 

oznamovat vedoucímu zaměstnanci všechny závady a nedostatky, které by mohly ohrozit BOZP a podle svých možností spolupracovat při jejich odstraňování, 

podrobovat se pravidelným lékařským prohlídkám a prohlídkám organizovaným pro výkon profesí v NCB, kde to ukládají právní předpisy nebo provozní řády, 

ohlásit ihned všechny vzniklé úrazy, včetně drobných poranění, svému nejblíže nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, 

nepožívat alkoholické nápoje ani jiné návykové a omamné látky na pracovištích NCB a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nenastupovat pod jejich vlivem do zaměstnání, 

podrobit se vyšetření, které provádí NCB nebo příslušný orgán státního odborného dozoru, za účelem zjištění, zda není zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových a omamných látek, 



dodržovat stanovené zákazy kouření - zákaz je rozšířen na celý areál

MCB, 

účastnit se školení o BOZP,




dodržovat návody a opatření v BOZP, které souvisejí s obsluhou a používáním přístrojů, strojů, zařízení, elektrických zařízení, spotřebičů a nářadí v NCB, 

náležitě používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a dbát o čistotu, údržbu a funkčnost přidělených osobních ochranných pracovních prostředků, 

dodržovat stanovené zákazy, příkazy, ustanovení a opatření v BOZP a požární ochraně, 



nést odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností v BOZP,

odmítnout výkon práce, o němž mají důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožuje jejich život a zdraví, popřípadě život a zdraví ostatních osob, 



dodržovat zásady kázně, pořádku, čistoty a hygieny na pracovištích.

ženy jsou povinny oznámit nadřízenému své těhotenství. Koná-li těhotná žena práci, která je těhotným ženám zakázána právním předpisem nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. 

Veškeré povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců NCB v BOZP jsou uvedeny ve směrnici NCB_SME_10_026. Zdravotní způsobilost K posouzení zdravotní způsobilosti jsou určeny pravidelné, preventivní lékařské prohlídky, které slouží především k posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance pro druh vykonávané práce, při zohlednění vývoje zdravotního stavu zaměstnance v čase. Závodní preventivní péči v NCB zajišťuje Oddělení pracovního lékařství. Obsah a frekvenci preventivních prohlídek stanovuje vyhláška č. 70/2012 Sb. Zásady poskytování první pomoci Neklinická zdravotnická a nezdravotnická pracoviště NCB jsou vybavena lékárničkami první pomoci dle přílohy č. 1 směrnice NCB_SME_10_026. Organizace neodkladné KPR v NCB je řešena ve směrnici NCB_SME_10_040.




Manipulace s břemeny 

Zdravotní rizika a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny a pacienty. Ruční manipulace s břemeny je přepravování nebo nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunovaní nebo přemisťování, které v důsledků vlastností břemen nebo nepříznivých ergonomických podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře zaměstnance. Za manipulaci s břemeny lze považovat i manipulaci s částečně nebo zcela imobilním pacientem. Ruční manipulace s břemeny je ve zdravotnických zařízeních nevyhnutelná, proto je nutné vhodné uspořádání pracoviště, aby byla manipulace s břemeny co nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců, je nutno přijmout organizační opatření a zajistit vhodné technické prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře.



Zaměstnanci jsou při manipulacích povinni vždy udržovat chráněnou pozici páteře – pevná záda (zafixovaná páteř)!! Při práci a manipulaci s břemenem nebo pacientem je zaměstnanec povinen přednostně používat technické prostředky zdravotnickou zvedací techniku, technická zvedací zařízení, vozíky pro klienty, paletovací a motorové vozíky apod.



Pro BOZP při manipulaci s břemeny a pacienty je zpracována vnitřní směrnice organizace. Vedoucí zaměstnanec je povinen zaměstnance proškolit a prakticky zacvičit o správné manipulaci s břemeny a pacienty na daném pracovišti, je povinen je řídit a kontrolovat.



Před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemeny musí být zaměstnanci seznámeni : o s pracovními postupy při manipulaci s klienty a břemeny, o s přesnými údaji o správnosti uchopení a zacházení s klienty a břemeny, o se všemi obecnými údaji a podle možností i s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemen, o s nebezpečím, jemuž mohou být vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s klienty a břemeny.



Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen Hmotnost břemen ručně přenášených muži při dobrých úchopových možnostech : o při občasném zvedání a přenášení 50 kg, občasné zvedání a přenášení – práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za směnu o při častém zvedání a přenášení 30 kg, časté zvedání a přenášení břemen – práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za směnu o (průměrný celosměnový energetický výdej uvedený v právním předpise nesmí být překročen). Hmotnost břemen ručně přenášených ženami při dobrých úchopových možnostech: o břemena o hmotnosti 10 – 15 kg je možno zvedat po dobu nejvýše 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut




o břemena o hmotnosti 5 – 10 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut o výjimečně lze připustit jako ojedinělý úkon manipulaci s břemenem do hmotnosti 20 kg, pokud jsou dány dobré úchopové možnosti o (průměrný celosměnový energetický výdej uvedený v právním předpise nesmí být překročen). Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen těhotnými ženami a mladistvými upravuje VYHLÁŠKA č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní. Pozor! U těhotných žen a matek do konce devátého měsíce po porodu se považuje za zvedání břemena též manipulace s pacienty (klienty) na lůžku.

Zásady bezpečného skladování o všechny podlahy a plochy příručního skladu, uličky a cesty je třeba pravidelně udržovat čisté a rovné; o všechny uličky, cesty a komunikace musí být ve stanovených profilech průchodné, popř. průjezdné; o regály, prázdné, částečně zaplněné a zcela zaplněné musí být stabilní; o stabilitu regálu nelze zajišťovat pouhým vzájemným opřením, popř. pouhým opřením o různé konstrukce; o regály ani jejich části nesmí být přetěžovány; o nosnost regálové buňky a regálového sloupce musí být značena na viditelném místě, trvanlivě a čitelně; o je zakázáno lézt do regálu nebo na něj, popř. do něj vstupovat; o regály, jejichž technický stav by mohl ohrozit bezpečnost osob a majetku, nesmějí být používány. Nebezpečné chemické látky a přípravky 

Nebezpečné chemické látky a přípravky (NChLaP) – jsou látky, které za podmínek stanovených zákonem mají jednu nebo více nebezpečných vlastností. Ve zdravotnických zařízeních se používají všechny druhy těchto látek (výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, toxické při reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí). Vedoucí pracoviště, kde jsou tyto látky používány:




o zajistí, aby zainteresovaní zaměstnanci byli prokazatelně seznámeni s bezpečnostními listy nebezpečných chemických látek a přípravků a aby bezpečnostní listy byly těmto zaměstnancům dostupné; o zajistí, aby zaměstnanci znali postupy při poskytování první pomoci při potřísnění, polití, požití, nadýchání apod. chemickou látkou. Všeobecné pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ochranu životního prostředí – zásady skladování a manipulace s NchLaP : o všechny nádoby s NChLaP musí být označeny; o místa skladování musí být označena bezpečnostním značkou výstrahy nebo piktogramem; o místa skladování musí být uzamčena nebo jinak zabezpečena, aby bylo zabráněno přístupu nepovolaných osob; o na pracovištích musí být zaměstnancům k dispozici bezpečnostní listy; o pro zaměstnance platí zákaz jídla, pití, kouření při práci a manipulaci s nebezpečnými NChLaP; o zaměstnanci musí při práci používat předepsané OOPP – např. ochranný oděv, ochranné gumové rukavice; při práci s koncentráty ochranné brýle nebo štít; o po skončení práce si zaměstnanci musí umýt ruce a použít ochranné masti a krémy; o zaměstnanci musí udržovat pořádek a čistotu na pracovištích; Další povinnosti a pokyny řeší směrnice NCB_SMA_13_049 Nakládání s chemickými látkami.

Tlakové nádoby na plyny 

při přepravě a skladování musejí být zajištěny proti pádu a ve svislé poloze, ventily řádně uzavřeny a nasazeny ochranné kryty ventilů.



musí být řádně označeny, prázdné se musejí ukládat odděleně od plných.

 

nesmějí být vystaveny přímému slunečnímu záření a zdrojům tepla. Dveře místností s uskladněnými tlakovými nádobami na plyny (např. kyslík) se označí bezpečnostní tabulkou „tlakové nádoby na plyny“ včetně uvedení druhu a počtu láhví



Pozor! Láhve s plyny obsahujícími kyslík nesmí přijít do styku s mastnými látkami (např.mazadly, oleji, tuky). Prádlo ve zdravotnických zařízeních

Manipulace s prádlem:




o Výměna lůžkovin se provádí podle potřeby, nejméně jednou týdně, vždy po kontaminaci a po operačním výkonu, popřípadě převazu a po propuštění nebo přeložení pacienta. Charakter prádla: Prádlo má obdobný charakter jako zdravotnický materiál určený pro opakované použití. Výsledkem pracího postupu a procesu musí být prádlo prosté chemické a bakteriální kontaminace. Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, se nesmí kvalifikovat jako prádlo. Z hlediska zdravotního rizika se rozděluje prádlo na: o infekční – tj. prádlo kontaminované biologickým materiálem a prádlo používané na infekčních odděleních, odděleních TBC a ve veškerých laboratorních provozech; o operační – tj. prádlo z operačních sálů, porodních sálů, novorozeneckého oddělení, ARO, JIP; o ostatní – tj. všechno prádlo neuvedené v předchozích bodech. Prádlo kontaminované zářiči (radionuklidy) a cytostatiky podléhá zvláštnímu režimu. Zacházení s použitým prádlem: o v NCB je stanoven systém třídění a značení obalů podle obsahu a postup definující množství, termíny a způsob předávání prádla (viz. provozní řád). o Prádlo se třídí v místě použití. Před uložením do obalů na odděleních se prádlo neroztřepává. Odkládá se do pytlů podle stupně znečištění, druhu prádla a zbarvení. Prádlo neobsahuje žádné cizí předměty (nástroje, jednorázové předměty, psací potřeby apod.). o Použité prádlo se ukládá do obalů, které zabraňují kontaminaci okolí nečistotami z tohoto prádla (použité prádlo, které může kontaminovat okolí nečistotami, se ukládá nejdříve do igelitových pytlů na jedno použití a teprve následně do transportních textilních vaků). o Použité prádlo v obalech se skladuje ve vyčleněném prostoru. o Personál manipulující s použitým prádlem používá ochranný oděv, rukavice a ústní masku a dodržuje zásady hygieny včetně osobní. Po skončení práce provede hygienickou dezinfekci rukou. o V NCB se provádí manipulace s prádlem dle NCB_SOP_OS_13_066 Manipulace s prádlem. Manipulace s prádlem: o Čisté prádlo se při přepravě chrání před znečištěním a druhotnou kontaminací vhodným obalem nebo umístěním do vhodných přepravních kovových skříňových vozíků nebo klecových kontejnerů krytých textilem. Přepravníky a zásobníky se čistí a dezinfikují denně. Prádlo se převáží tak, aby nedošlo k poškození obalu. Strana 15 (celkem 29)



o Čisté prádlo se skladuje v čistých a pravidelně dezinfikovaných skříních nebo regálech v uzavřených skladech čistého prádla. Odpady Veškerý odpad se odstraňuje denně, odpad vznikající u lůžka pacienta bezprostředně. Nebezpečný odpad se ukládá do oddělených krytých nádob, nejlépe spalitelných, popřípadě do uzavíratelných obalů. Drobný odpad, včetně jednorázových jehel, se ukládá do pevnostěnných, uzavíratelných a spalitelných obalů bez další manipulace. V NCB se provádí manipulace a nakládání s odpadem dle provozního řádu odpadu NCB_PRO_09_001.

Prevence virové hepatitidy typu A (HA), typu B (HB), typu C (HC), typu D (HD) a typu E (HE) Původci virových hepatitid (dále jed „VH“) jsou přítomni v krvi, sekretech, exkretech a tkáních infikovaných osob. Přenášejí se zejména stolicí (HA, HE), spermatem a poševním sekretem (HB a vzácně HC) a krví a tkáněmi infikovaných osob. Přenos slinami je vzácný a souvisí s kontaminací těchto tekutin krví. Preventivní opatření spočívají zejména v: 

dodržování bezpečných postupů při manipulaci s biologickým materiálem (např. pipetování, přelévání, odstřeďování), užívaným k diagnostickým nebo terapeutickým účelům a v používání OOPP (např. rukavice, ochranný oděv) a při pracích spojených se vznikem aerosolu také užívání obličejové masky;



dodržování zásad bezpečnosti při manipulaci s nástroji, pomůckami a předměty, které jsou kontaminovány biologickým materiálem lidského původu (např. při operacích, převazech, injekčních, zubolékařských, endoskopických a jiných vyšetřovacích a léčebných zákrocích);



předcházení přenosu nákazy biologickým materiálem jeho spolehlivým zabalením, výstražným označením a vhodnou přepravou do laboratoří;



respektování zákazu jídla, pití, kouření a návštěv na místech, kde pracovníci přicházejí do styku s biologickým materiálem;



denním úklidu pracoviště a dezinfekci pracovních ploch prostředky a postupy s ověřeným virucidním účinkem;



přísném dodržování sterilizačních postupů;



používání jehel a stříkaček na jedno použití. Pro vyšetření a ošetření pacientů s VH se pokud možno přednostně užívají jen pomůcky, případně nástroje na jedno použití. Kontaminované jehly se zneškodňují v destruktoru nebo jiným nezávadným způsobem. Ostatní ostré nástroje na jedno použití se bez krytí Strana 16 (celkem 29)



ostří ihned po použití odkládají do pevnostěnných nepropustných spalitelných nádob, v nichž se bez další manipulace s nádobou spalují. Nástroje a pomůcky určené k opakovanému použití se dekontaminují doporučenými postupy tak, aby nedošlo k tvorbě aerosolu. Řešení problematiky infekce HIV/AIDS Přenos HIV je podobný přenosu virové hepatitidy B, s tím rozdílem, že nakažlivost virové hepatitidy B je asi 20 x vyšší. Navíc HIV je značně citlivý na teplo a většinu běžných dezinfekčních prostředků. Proto k zajištění ochrany zdravotnických pracovníků před profesionálním přenosem HIV a pacientů před nozokomiálním přenosem HIV (včetně možného přenosu HIV z infikovaného personálu) stačí plně dodržování zásad stanovených k prevenci přenosu virové hepatitidy B a zásad prevence nozokomiálních nákaz při příjmu nemocných, jejich ošetření, vyšetřování a léčení a při provozu do zdravotnického zařízení. Další speciální opatření nejsou nutná. Pacienti s HIV infekcí mohou být hospitalizováni a vyšetřováni v kterémkoliv zdravotnickém zařízení.

Organizace požární ochrany V rámci České republiky je požární ochrana řízena Ministerstvem vnitra, které schvaluje koncepci, řídí výkon státní správy, vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem na úseku požární ochrany. Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů, které plní přeneseně úkoly v rámci kraje. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a jakousi páteří integrovaného záchranného systému, který v případě krize slučuje všechny záchranné složky. Přehled právních předpisů o PO Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) – prováděcí vyhláška k zákonu o PO. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.




Vyhláška č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří. Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách. Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.

Pomoc při zdolávání požárů Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru: 

provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,



uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,



ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,



poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce,



poskytnout na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.

Základní povinnosti fyzických osob Každá fyzická osoba je povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru – to je základní postulát chování občanů. Zákon o požární ochraně s prováděcí vyhláškou výše uvedené rozvíjí. Povinností fyzických osob je: 

počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při: o používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, o skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek,



o


manipulaci s hořlavými látkami nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení,



zajistit volný přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení,



plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,



podle potřeby obstarat požárně bezpečnostní zařízení (např. požární hydranty, nouzové osvětlení, požární dveře, elektrická požární signalizace, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, stabilní a polostabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla, požární klapky) a věcné prostředky požární ochrany (např. hasicí přístroje, prostředky pro záchranu a evakuaci osob – žebříky apod., požární hadice, proudnice a armatury) v rozsahu stanoveném zákonem - tj. konkrétně v požárně bezpečnostním řešení stavby (dříve v technické zprávě požární ochrany),



zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití,



udržovat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky PO v provozuschopném stavu v objektech, které vlastní nebo užívají,



vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,



umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,



oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonávají, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají,



dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

Fyzická osoba nesmí: 

vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany,



zneužít linku tísňového volání,



provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy (např. vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice ve znění pozdějších předpisů),



poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,



omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku,



používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, Strana 19 (celkem 29)





provádět vypalování porostů.

Požární ochrana v NCB Za zabezpečení požární ochrany v NCB odpovídá statutární orgán (předseda představenstva NCB). Za dodržování požárně bezpečnostních předpisů na jednotlivých pracovištích NCB odpovídají příslušní vedoucí pracovníci. Většina budov NCB byla začleněna jako budovy se zvýšeným požárním nebezpečím (viz. § 4 odstavec 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů). Veškeré povinnosti z tohoto plynoucí jsou zapracovány do vnitřního předpisu NCB, směrnice NCB_SME_10_029 Systém zabezpečení požární ochrany. Dokumentace požární ochrany v NCB 





Dokumentace požární ochrany stanovuje podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje plnění některých povinností na úseku požární ochrany. Dokumentaci zpracovává, popřípadě vede osoba odborně způsobilá a schvaluje ji statutární orgán společnosti. Kontrola dokumentace požární ochrany, včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek, minimálně jednou za rok nebo po každém požáru nebo po každé změně, která měla vliv na její obsah. Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru. Dokumentace musí být vedena, popř. její stejnopisy nebo kopie musí být uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených zákonem.

Požární řád Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost preventivní požární hlídky včetně jmenného seznamu. Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný a trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti. V objektech NCB jsou zpracovány tyto požární řády:    

pro pro pro pro

příruční sklad hořlavých kapalin, archív, lůžkovou část zdravotnických oddělení, nadzemní zásobníky kyslíku.




Požární poplachové směrnice Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob, při vzniku požáru. Zveřejňují se tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby, vyskytující se v místě provozované činnosti. Protože v objektech nejsou složité podmínky pro požární zásah a evakuaci, nemusí se účinnost opatření požárních poplachových směrnic prověřovat cvičným požárním poplachem. Požární kniha Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např.:  provedených preventivních požárních prohlídkách,  školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek,  vzniklých požárech,  kontrole dokumentace požární ochrany. Požární kniha slouží také k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě věcných prostředků požární ochrany. Požární kniha je uložena na referátu BOZP a PO. Požární evakuační plán Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem. Dokumentace zdolávání požáru Dokumentaci zdolávání požáru tvoří operativní karty, které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob a majetku v jednotlivých objektech NCB. Operativní kartu tvoří:  textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb, konstrukční zvláštnosti objektu, popis únikových cest, umístění požárních hydrantů, umístění dalších bezpečnostních zařízení, míst uzávěru vody, plynu, způsob vypnutí elektrického proudu, výtahů sloužících k evakuaci osob, popřípadě stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,  grafická část, která obsahuje plán objektu podle jednotlivých podlaží, zdroje vody pro hašení požárů, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, hlavní a podružné uzávěry médií. Dokumentace zdolávání požáru je uložena na ohlašovně požáru (centrální dispečink NCB) a duplicitně na operačním středisku HZS Jihočeského kraje.




Řád ohlašovny požárů Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby zdržující se na pracovištích NCB, oznámení požáru na operační středisko HZS Jihočeského kraje. Řád ohlašovny požárů obsahuje:  povinnosti obsluhy (ověřování spojení, ovládání požárně bezpečnostních zařízení),  seznam důležitých telefonních čísel (operačního střediska HZS JČ kraje, pohotovostních služeb, vedoucích zaměstnanců NCB),  způsob vyhlášení požárního poplachu (včetně přivolání pomoci a vyrozumění vedoucích zaměstnanců NCB a dalších osob),  náhradní opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků nebo požárně bezpečnostních zařízení. Řád ohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárů, tj. centrálním dispečinku zdravotnické dopravy a jeho obsah je součástí školení obsluhy ohlašovny požárů. Požárně bezpečnostní řešení Požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument, který je nedílnou součástí dokumentace nebo projektové dokumentace podle zvláštního předpisu, obsahuje:    



stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě, rozdělení stavby do požárních úseků, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů hlediska jejich požární odolnosti, které oddělují jednotlivé požární úseky (požární dveře, požárně dělící stěny atd.), zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, určení počtu evakuačních výtahů, jejich napojení na náhradní zdroj a označení příslušnými štítky, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, např. elektronická požární signalizace – určení rozmístnění, počtů a tipů samočinných hlásičů (čidel reagujících na kouř, teplo, světlo), rozmístnění tlačítkových hlásičů sloužících pro rychlé ohlášení požáru.

Povinnosti a odpovědnost zaměstnanců NCB a ostatních osob v budovách NCB v oblasti PO:  

počínat si při práci i jiné činnosti v NCB tak, aby nezapříčinili vznik požáru, dodržovat předpisy o PO, pracovní a technologické postupy, příkazy, zákazy a pokyny vydané na úseku PO,






znát poplachové směrnice, grafický evakuační plán, příslušné požární řády pro pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím a další dokumentací PO,  účastnit se pravidelných školení o PO, popř. odborné přípravy o PO v požadovaném rozsahu a podrobit se stanovenému ověřování znalostí z oblasti PO,  všechny únikové cesty musí zůstat trvale volné, nezastavěny žádným materiálem! Všechny únikové cesty musí být označeny! Lze na nich umísťovat předměty z hořlavé látky pouze za podmínek určených vyhláškou č. 23/2008 Sb.  udržovat trvale volný přístup k přenosným hasicím přístrojům, vnitřním požárním hydrantům, hlavním uzávěrům médií (voda, plyn, elektřina) a elektrorozvaděčům,  nevyřazovat požárně bezpečnostní zařízení z činnosti. (např. požární dveře nelze ponechávat otevřené, pokud nejsou napojeny na elektrickou požární signalizaci,  znát rozmístění věcných prostředků požární ochrany na pracovišti a umět je používat,  dbát, aby pracoviště po skončení práce bylo v požárně nezávadném stavu (tj. pokud možno eliminovat veškeré možné zdroje zapálení hořlavých souborů na pracovištích),  neodkladně hlásit svému přímému nadřízenému zjištěné závady na úseku PO a v rámci daných možností spolupracovat při jejich odstranění,  dbát pokynů preventivní požární hlídky, zaměstnanců ostrahy budovy a evakuačního dozoru. Ustanovení o povinnostech zaměstnanců NCB se přiměřeně vztahují i na osoby, které se s vědomím NCB zdržují na pracovištích NCB v souvislosti s poskytovanými službami nebo s plněním pracovních úkolů v NCB.

Hašení drobných požárů v NCB V případě zpozorování jakéhokoliv požáru v objektu NCB je každý povinen:   

Vést prvotní zásah, tedy pokusit se sám tento požár uhasit. Neprodleně požár ohlásit na linku ohlašovny požáru NCB č. 2666. Souběžně s tím postupovat vždy podle poplachových směrnic příslušného objektu NCB.

Třída Požáry podle druhu hořlavého materiálu požáru A

požáry pevných látek (např. dřeva, textilu, papíru, plastů), jejich hoření je zpravidla doprovázeno žhnutím. vhodné jsou hasicí přístroje vodní, pěnové a práškové. požáry kapalin nebo látek, které přecházejí do kapalného skupenství (např. barev 

B




a laků, benzinu, nafty, dehtu, oleje, acetonu, vosků, asfaltu, pryskyřic, mazadel). používáme hasicí přístroje pěnové, práškové. požáry plynů (např. zemního plynu, propan-butanu, vodíku, svítiplynu, acetylenu, metanu). 

C

vhodné hasicí přístroje práškové, přístroje s náplní CO2 (oxidu uhličitého). požáry lehkých kovů (např. hořčíku a jeho slitin s hliníkem). Hoření těchto kovů probíhá při obrovské teplotě. 

D

použití speciálních suchých hasicích látek nebo speciálně upravených prášků. požáry rostlinných nebo živočišných olejů a tuků používaných v kuchyňských spotřebičích 

F



pěnové nebo práškové hasicí přístroje.

Hasicí přístroje     

Dostupné věcné prostředky k likvidaci požáru, především hasicí přístroje, jsou rozmístěny ve všech prostorách objektů NCB. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Na každém hasicím přístroji je návod k jeho použití, vyznačena vhodnost jeho použití podle třídy požáru (A, B, C, D, a F). Revize je prováděna dle vyhlášky nejméně jednou ročně, a to jen prostřednictvím oprávněných osob, které vlastní příslušné osvědčení. Provozuschopnost se dokládá dokladem o kontrole, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Druhy hasicích přístrojů Vodní    

Vhodné pro hašení pevných organických látek (papír, dřevo, textil). Použitelné pro hašení hořlavých kapalin rozpustných ve vodě (alkoholy, ketony, atd.). Nesmí se používat na el. zařízení pod napětím, alkalické kovy a látky prudce reagující s vodou. Příklady značení: W1OHi, VB l, V6l, V9l.

Práškové



  


Vhodné k hašení el. zařízení pod napětím, tekutých plynů (propan-butan), tekutých hořlavin (barvy, ředidla, benzíny, oleje, tuky), knihoven, archivů. Nesmí se použít k hašení látek jemně rozptýlitelných ve vzduchu (prachu, mouky). Příklady značení: PG6Hi, PGKT, PG6lE, PG2lE, PG llE, PG4lEI.

Pěnové    

Vhodné pro hašení hořlavých kapalin nemísících se s vodou (benzín, laky, oleje). Použitelné pro hašení pevných organických látek. Nesmí se používat na el. zařízení pod napětím, alkalické kovy a látky prudce reagující s vodou. Příklady značení: VP 9.

Hasicí přístroje s náplní CO2    

Vhodné pro hašení el. zařízení pod napětím, menšího množství hořlavých kapalin apod. Nesmí se používat k hašení sypkých látek, alkalických kovů, atd. Špatně hasí tuhé látky schopné tlení a vláknité materiály. Příklady značení: S2KTe nebo 55, 52.

Kombinované 

Použití je závislé na druzích náplně.

Obsluha hasicího přístroje:      

Vytáhnout pojistku na hasicím přístroji. Nasměrovat hubici hasicího přístroje na oheň. Stisknout páku kulového ventilu nebo uvolnit uzávěr hasicího přístroje. Dodržet správné použití hasicího přístroje. Neprodleně požár ohlásit na linku ohlašovny požáru NCB tel. 2666. Dbát vlastní bezpečnosti při hašení. Rizika při požárech

Při požáru vznikají tyto základní produkty: teplo, světlo, kouř, hořlavé nespálené plyny a nespálený tuhý zbytek (popel). Nebezpečí vyplývající ze zplodin hoření: Snížený obsah kyslíku v ovzduší 

Během hoření dochází jednak ke spalování kyslíku, jednak k vytlačování vzduchu (bohatého na kyslík) zplodinami hoření.





Účinky sníženého organismus jsou:


procenta

Množství O2 ve vzduchu (%) 21 17 12 9 6

kyslíku

v okolní

atmosféře

na lidský

Příznaky Žádné - normální podmínky Zhoršená koordinace svalové činnosti, zrychlené dýchání kvůli kompenzaci sníženého množství O2. Bolesti hlavy, závratě, rychlá únava (malátnost). Bezvědomí. Smrt po několika minutách následkem udušení a selhání srdce.

První pomoc: Postižené osoby vyvést na čerstvý vzduch a přivolat lékaře. Zvýšená teplota prostředí  Vdechnutí horkých zplodin hoření může poškodit dýchací cesty, přičemž je-li horký vzduch navíc nasycen vodní parou, poškození dýchacích cest je ještě výraznější.  Důsledkem vdechnutí vzduchu o teplotě kolem 50°C může být vážné snížení krevního tlaku a selhání oběhového systému, edém plic (nahromadění vody v plicích a následný otok plic), který v nejhorším případě končí smrtí následkem udušení. První pomoc: postižené osoby vyvést na čerstvý vzduch a přivolat lékaře. Kouř Je směs částic uhlíku, dehtu, prachu a hořlavých plynů a par. Některé částečky kouře při vdechování dráždí dýchací cesty, některé mohou mít i smrtelné účinky.  Úměrně s množstvím uvolňovaného kouře se snižuje viditelnost a následně také orientace v neznámém prostředí (sklepní kóje, kabelové kanály atd.). První pomoc: postižené osoby vyvést na čerstvý vzduch a přivolat lékaře.  

Toxicita vznikajících plynů a par Během hašení je organismus vystaven účinkům různých dráždivých až toxických látek, přičemž celková toxicita celého souboru látek je větší, než pouhé sečtení vlivů jednotlivých látek. 

Toxické plyny mají různé škodlivé účinky, jejichž výsledkem vždy může být i udušení: o působí přímo na plíce a způsobují jejich otok (HCl, SO2, HCN apod.), 




váží se s červenými krvinkami a snižují schopnost krve přenášet kyslík (CO). o

Mezi nejčastější toxické plyny patří zejména oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO2), nitrozní plyny (NOx), chlorovodík (HCl), kyanovodík (HCN) a fosgen (COCl2). 

Účinky vybraných sloučenin na lidský organismus Sloučenina Oxid uhelnatý CO

Charakteristika Bezbarvý plyn bez zápachu lehčí než vzduch

Oxid uhličitý - CO2

Nehořlavý plyn bez barvy a zápachu, těžší než vzduch, používá jako hasební látka, ale je i jedním z produktů hoření.

Chlorovodík - HCl

Bezbarvý plyn, těžší než vzduch, produkt hoření všech látek, které ve své molekule obsahují chlór například PVC (obaly, podlahové krytiny, koženky, izolace kabelů, hračky atd.)

Oxid dusnatý

Žluto- až červenohnědý plyn,

Nebezpečí Váže se na červené krvinky (hemoglobin), čímž „zabírá místo“ kyslíku a dochází k bezvědomí postiženého následkem nedostatečného zásobování mozku kyslíkem. Jestliže není postižená osoba včas vynesena na čerstvý vzduch, může dojít po krátké době k jejímu úmrtí. Na zvýšenou koncentraci tělo reaguje bolestmi hlavy, závratěmi, pocením, rozrušením a zejména zrychlením dýchání, čímž se ovšem do organismu dostává i větší množství ostatních produktů hoření.

Silně dráždivé účinky pro dýchací cesty a oči, vyvolává otok horních cest dýchacích, který může přejít v zástavu dýchání a smrt udušením. Schopnost rozpouštět se ve vodě za vzniku kyseliny chlorovodíkové (Při hašení vodou či vodní mlhou může vzniknout kyselina chlorovodíková se silnými korozívními účinky na veškerý používaný materiál a také na lidský organismus). Dráždivé účinky pro dýchací cesty - dráždivý kašel, edém

První pomoc Postiženého vždy vyneseme na čerstvý vzduch. Pokaždé musí následovat lékařská pomoc. Postiženého vyneseme na čerstvý vzduch, přivoláme lékaře, popřípadě se provádí inhalace kyslíku. Postiženého vyneseme na čerstvý vzduch, přivoláme lékaře, popřípadě se provádí inhalace kyslíku.

Postiženého vyneseme na



(NO)

Kyanovodík - HCN

Fosgen COCl2

Ultra-jedy


těžší než vzduch při styku s kyslíkem a vzdušnou vlhkostí se mění na oxid dusičitý (NO2) Bezbarvý plyn s hořkomandlovým zápachem a chutí, lehčí než vzduch. Vzniká při hoření polyamidu (silon, nylon), polyuretanu (molitan), močovinoformaldehydové pryskyřice (umakart, lepidla, laky), ABS (palubní desky automobilů), PAN, vlny, peří, přírodního hedvábí atd. Bezbarvý plyn bez chuti, s nepříjemným zápachem po shnilém seně. Vzniká např. při hoření chladicích kapalin obsahujících freon. Snadno reaguje s vodou, přičemž vzniká i kyselina chlorovodíková. Chemické sloučeniny, během hoření se váží na saze a s nimi mohou vniknout do organismu.

plic s následnou smrtí udušením.

čerstvý vzduch popřípadě se provádí inhalace kyslíku. Vstřebává se plícemi i kůží, Postiženého přičemž toto vstřebávání je vždy tím rychlejší, čím je kůže vyneseme na teplejší a vlhčí. čerstvý vzduch Působí na úrovni buněk a a zahájíme tkání, neboť blokuje výměnu umělé kyslíku a oxidu uhličitého při dýchání, jejich „dýchání“. popřípadě se Organismus reaguje provádí zvýšením srdeční frekvence inhalace až na 100 tepů za minutu. kyslíku.

Silné dráždivé účinky oční sliznice a nucení ke kašli, přičemž jeho jedovatost se naplno projeví až několik hodin po expozici.

Postiženého vždy vyneseme na čerstvý vzduch a zahájíme umělé dýchání, popřípadě se provádí inhalace kyslíku.

V mikrogramových množstvích mohou vyvolat vážné změny vedoucí k neléčitelným nemocem V miligramových množstvích usmrcují.

Postiženého vždy vyneseme na čerstvý vzduch a zahájíme umělé dýchání, popřípadě se provádí inhalace kyslíku.

Závěr školení




Seznam změn a revizí řízeného dokumentu Verze

Datum

A

28. 4. 2015

Obsah změny/revize Nový dokument.

Jméno a podpis garanta dokumentu Ing. Milan Voldřich, ředitel personálního úseku


ŘÍZENÁ DOKUMENTACE Ostatní. František Zachař, referent BOZP a PO

Recommend Documents