=ivwxsfh HGLWHOH SURHNRQRPLNX DSURYR] 2GERU. 2GERUKRGQRFHQt YOLY QD]GUDYt. SURWLHSLGHPLFNp. 2GG OHQtLQIHNþQt HSLGHPLORJLH

Pøedmluva Vážení ètenáøi, do rukou se Vám dostává Roèenka 2003 Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravì, ve kterém kolektiv zamìstnancù provedl shrnutí a zhodnocení nìkterých vybraných aktivit za první rok práce KHS po zásadní zmìnì struktury hygienické služby a pokusil se o zmapování problematiky životních podmínek a zdravotního stavu obyvatelstva MSK. Jedná se o první souhrnný materiál vydaný KHS MSK. Vydáním Roèenky 2003 chceme také navázat na èinnost a souhrnné zprávy o stavu hygieny vydávané do konce roku 2002 jednotlivými hygienickými stanicemi v okresech Moravskoslezského kraje. Pokusili jsme se vypracovat souhrnný materiál za MS kraj, který jsme postrádali a doufáme, že je to jen poèátek a kvalita materiálu bude narùstat vèetnì postupného sestavování

Roèenka 2003

Uvítáme jakékoliv pøipomínky a podnìty které mohou být využity pro další práci. Prùbìžnì aktualizované podrobnìjší informace jsou uvedeny na webových stránkách www.khsova.cz

a vyhodnocování trendù jednotlivých faktorù ovlivòujících zdraví populace. Jsme pøipraveni k vypracování struèného informativního materiálu pro potøeby obèanù. Moravskoslezský kraj je z pohledu øeditele KHS velmi zajímavým územím, a to jak z hlediska problematiky životního prostøedí, zdravotního stavu, životního stylu, pracovního prostøedí, tak i socioekonomických ukazatelù, které mají znaèný dopad na úroveò zdraví populace.

MUDr. Helena Šebáková øeditelka

Pøijmìte tuto publikaci jako naši snahu prezentovat nejen výsledky roèní èinnosti, ale zvláštì poskytnout zainteresované veøejnosti informace z oblasti ochrany veøejného zdraví s pøesvìdèením, že mohou být jedním z podkladù pøi tvorbì a realizaci zdravotní politiky na regionální i komunální úrovni.

2

KHS MSK se sídlem v Ostravì

I. Úvod Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje byla zøízena k 1. 1. 2003 na základì ustanovení zákona è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví a zákona è. 320/2002 Sb. o zmìnì a zrušení nìkterých souvisejících zákonù v souvislosti s ukonèením èinnosti okresních úøadù. Byl zrušen stávající systém okresních a krajských hygienických stanic. Hygienické stanice byly rozdìleny na složku pro výkon zdravotního dozoru a na složku poskytující pøevážnì laboratorní služby. Následnì pak došlo k spojení každé takto vzniklé složky v jeden subjekt s krajskou pùsobností. Tímto krokem byl naplnìn již døíve vytýèený cíl transformace hygienické služby v Èeské republice, jejímž smyslem bylo oddìlení èinnosti státního zdravotního dozoru od mìøících, vyšetøovacích a laboratorních èinností a pøiblížení se strukturám obdobných orgánù v Evropské unii. Ze složky laboratorních, poradenských a jiných služeb vznikl Zdravotní ústav v Ostravì, ze složky pro výkon zdravotního dozoru Krajská hygienická

Roèenka 2003

stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravì (KHS MSK).

•

KHS MSK jako orgán ochrany veøejného zdraví zajišuje výkon státní správy a další èinnosti v tvorbì a ochranì veøejného zdraví. Krajské hygienické stanici ze zákona náleží:

•

• vydávat rozhodnutí, povolení, osvìdèení, • vykonávat státní zdravotní dozor v oblasti – zásobování obyvatel pitnou vodou, – koupalištích umìlých i pøírodních, – stravovacích služeb, – pøedmìtù bìžného užívání (napø. kosmetika), – hraèek urèených pro dìti do 3 let vìku, – služeb péèe o tìlo vèetnì rehabilitaèních a rekondièních, – pøedškolních a školských zaøízeních vèetnì zotavovacích akcí pro dìti a mladistvé, – zdravotnických zaøízení a ústavù sociální péèe,

•

•

•

• •

•

3

– ochrany pøed hlukem, vibracemi a neionizujícím záøením, vykonávat státní zdravotní dozor v ochranì zdraví pøi práci, naøizovat, organizovat, øídit, popøípadì i provádìt opatøení k pøedcházení vzniku a šíøení infekèních onemocnìní a epidemií, naøizovat opatøení k ochranì zdraví fyzických osob pøi výskytu zdravotnì závadných výrobkù a vod a živelných pohromách, provádìt hodnocení a øízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnìní zdravotního stavu obyvatelstva, podílet se na monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k faktorùm životního prostøedí, kontrolovat a øídit místní programy ochrany a podpory veøejného zdraví, spolupracovat se správními úøady a s orgány samosprávy pøi tvorbì zdravotní politiky regionù, podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.

KHS je strukturována podle oborù èinnosti na jednotlivé odbory, které jsou dále dìleny na oddìlení (viz. obrázek è. 1).

KHS MSK se sídlem v Ostravì

(',7(/ ÒWYDUYQLW QtNRQWURO\ ÒWYDUNUL]RYpKR t]HQt

=iVWXSFH HGLWHOH SURHNRQRPLNX DSURYR]

=iVWXSFH HGLWHOH SURRFKUDQXYH HMQpKR ]GUDYt

2GERUK\JLHQ\ REHFQp DNRPXQiOQt

2GERUK\JLHQ\ YêåLY\ DS HGP W  E åQpKRXåtYiQt

2GERUK\JLHQ\ G WtDGRURVWX

2GERUK\JLHQ\ SUiFH

2GERU SURWLHSLGHPLFNê

2GERUKRGQRFHQt YOLY QD]GUDYt

2GERU HNRQRPLFNR SURYR]Qt

2GG OHQt~]HPQtKR SOiQRYiQtDKOXNX

2GG OHQtK\JLHQ\ YêåLY\

2GG OHQtK\JLHQ\ G WtDGRURVWX

2GG OHQtK\JLHQ\ SUiFH

2GG OHQtLQIHNþQt HSLGHPLORJLH

2GG OHQtDQDOê]\GDW DPRQLWRURYiQt

2GG OHQt~þWiUQ\

2GG OHQtK\JLHQ\ YRG\

2GG OHQtK\JLHQ\ S HGP W E åQpKR XåtYiQt

2GG OHQtK\JLHQ\ SUiFHYKXWQLFWYt

2GG OHQtHSQHP QiND]DSURYR]X]GU ]D t]HQt

2GG OHQtKRGQRFHQt ]GUDYRWQtFKUL]LN

2GG OHQtSUiFH DPH]G

2GG OHQtK\JLHQ\ NRPXQiOQt

2GG OHQt+2. ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0

2GG OHQt+9D3%8 ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0

2GG OHQt+'' ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0

2GG OHQtK\JLHQ\ SUiFHYKRUQLFWYt DHQHUJHWLFH

2GG OHQtLQIRUPDWLN\

2GG OHQtWR[LNRORJLH

2GG OHQtSURYR]Q  WHFKQLFNp

2GG OHQt+3 ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0

2GG OHQt SURWLHSLGHPLFNp ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0

ÒVHNHNRQRPLFNR SURYR]Qt ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0

~]HPQtSUDFRYLãW

Obrázek è. 1: Organizaèní struktura Roèenka 2003

4

2GG OHQtSUiYQt DGRNXPHQWDþQt

Použité zkratky: HOK .......... hygiena obecná a komunální HVaPBU ... hygiena výživy a pøedmìtù bìžného užívání HDD .......... hygiena dìtí a dorostu HP ..............hygiena práce BR ..............okres Bruntál FM ............. okres Frýdek-Místek KI ............... okres Karviná NJ ............... okres Nový Jièín OP ..............okres Opava KHS MSK se sídlem v Ostravì

II. Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodì Èeské republiky, na severu a východì hranièí s Polskem, na jihovýchodì se Slovenskem. Jižním sousedem je kraj Zlínský, jihozápadním kraj Olomoucký. Krajským mìstem je Ostrava. Kraj je svou povahou pøírodní, ekonomickou i sociální znaènì nehomogenní. Jeho centrum – ostravsko -karvinská aglomerace je silnì prùmyslová, okrajové èásti jsou tvoøené horskými masívy Jeseníkù a Beskyd a pøedstavují ideální oblasti pro turistiku a jsou typicky venkovskými oblastmi.

%UXQWiO 2SDYD 2VWUDYD .DUYLQi 1RYê-LþtQ )UêGHN0tVWHN

Roèenka 2003

obyvatel kraje. V krajském mìstì Ostravì žije zhruba 1 obyvatel kraje. Podíl celkového mìstského obyvatelstva je ve srovnání s ostatními kraji nadprùmìrný. V kraji žije 12,4 % obyvatel ÈR a je zde 9,9 % zamìstnancù ÈR. Vzdìlanost obyvatel starších 15ti let v kraji je nižší než v ÈR. Vysokoškolsky vzdìlaných lidí je v kraji 7,7 %, což je o 1,1 % ménì než v ÈR, støedoškolákù je 67,6 % (ménì o 0,6 %) a se základním vzdìláním je 24,7 % obyvatel, což je o 1,7 % více než èiní prùmìr ÈR. Rovnìž poèet lékaøù v MS kraji (3,5/1 000) obyvatel je nižší než je prùmìr v ÈR (3,9/1 000 obyvatel).

Moravskoslezský kraj zùstává i pøes probíhající restrukturalizaci prùmyslových podnikù jedním z hospodáøsky nejvýznamnìjších regionù v Èeské republice. Dominuje prùmysl, ve kterém jsou zastoupena témìø všechna odvìtví, ale pøevládá prùmysl tìžby uhlí, hutnictví a energetika, z nichž první dva procházejí významnou restrukturalizací a útlumem. Prùmyslové jádro kraje tvoøí okresy –Ostrava, Karviná a FrýdekMístek, zatímco v okresech – Bruntál, Opava a Nový Jièín je výraznìjší zastoupení zemìdìlství. Pøestože dochází k postupnému útlumu hutního prùmyslu, tìžkého strojírenství a tìžby èerného uhlí je ostravskokarvinská prùmyslová aglomerace charakterizována vysokým poètem rizikových prací v rámci ÈR a vysokým výskytem nemocí z povolání v rámci ÈR.

Hrubý domácí produkt (HDP) èiní 10,4 % HDP ÈR. HDP na 1 obyvatele dosahuje asi 83,6 % prùmìru ÈR a jen 49 % úrovnì 15 státù EU. Prùmìrný plat v roce 2002 byl v kraji 14 923 Kè, což bylo 94,1 % prùmìrného platu v ÈR. K 31. 12. 2003 vykazovala ÈR prùmìrnou nezamìstnanost 10,3 %. Míra nezamìstnanosti v kraji patøí k nejvyšším mezi kraji Èeské republiky a je vysoká ve všech okresech kraje. V MS kraji vykázal nejnižší nezamì-

Svou rozlohou Moravskoslezský kraj zaujímá 5 555 km2 a øadí se na šesté místo mezi kraji v ÈR. Co se týèe poètu obyvatel je nejlidnatìjším krajem v rámci ÈR. V kraji je 16 mìst nad 10 000 obyvatel, v nichž žije vìtšina, to je 67 % 5

stnanost okres Opava 12,1 % a nejvyšší nezamìstnanost 20,4 % okres Karviná. V kraji se nachází cca 20 % všech nezamìstnaných Èeské republiky. Vysoká nezamìstnanost a frustrace s ní spojená se pravdìpodobnì promítá do zhoršení zdravotního stavu nezamìstnaných a jejich rodin. Závažným problémem je i vysoký poèet dokonaných sebevražd. V roce 2002 pøedstavovaly sebevraždy v Moravskoslezském kraji 13,6 % z celkového poètu úmrtí na sebevraždy v ÈR (podle poètu obyvatel by tento podíl mìl èinit pouze 12,4 %). Celkem bylo v roce 2002 v kraji zaznamenáno 15,9 pøípadù sebevražd na 100 000 obyvatel. Nejvyšší poèet sebevražd vykazoval v tomto roce okres Karviná (22,3 pøípadù/100 000) a nejménì okres Bruntál (5,7 pøípadù/ 100 000). Z obcí s rozšíøenou pùsobností pak mìsto Orlová (35,2 pøípadù) a nejménì ve správním obvodu obce Bílovec (3,73 pøípadù). V Moravskoslezském kraji je 92,1 % obyvatel zásobováno pitnou vodou z veøejných vodovodù. Kvalita pitné vody z veøejných a skupinových KHS MSK se sídlem v Ostravì

vodovodù a studní je trvale monitorována a je vesmìs vyhovující. Urèitou nevýhodou je pøevažující podíl povrchových zdrojù pitné vody. Problémy byly v roce 2003 zaznamenány u malých zdrojù a studní v okresech Bruntál, Nový Jièín a Opava. Okresy Bruntál a Frýdek-Místek jsou specifické vysokým poètem zaøízení rekreaèních a cestovního ruchu, vìtšinou o malé kapacitì, které poskytují kombinaci stravovacích a ubytovacích služeb. V okrese Karviná a mìstì Ostrava prakticky nejsou významnìjší rekreaèní oblasti s výjímkou Tìrlické pøehrady. Epidemiologická situace v minulém roce v kraji byla negativnì ovlivnìna probíhající chøipkovou epidemií v 5.-10. kalendáøním týdnu, v letních a podzimních mìsících pak dvìmi epidemiemi bacilární úplavice a menší epidemií virového zánìtu jater typu A mezi sociálnì slabým obyvatelstvem okresu Karviná, pøevážnì Rómy. U ostatních nákaz se poèty nemocných výraznì nevymykaly dlouhodobému prùmìru. V souvislosti s nebezpeèím zavleèení onemocnìní SARS byla provádìna preventivní opatøení pøedevším na letišti v Mošnovì.

Roèenka 2003

Vzhledem ke stále uspokojivé prooèkovanosti dìtí proti preventabilním nákazám je výskyt tìchto onemocnìní velmi nízký až nulový.

zvýšená kontrola dodržování pøedepsaných hygienických režimù a zásad správné ošetøovatelské péèe.

Rizikem zùstává kumulace sociálnì nepøizpùsobivého obyvatelstva odkázaného na sociální dávky, v nevyhovujících ubytovacích podmínkách (napø. holobyty na Sovinci, ubytovna Prùkopník, lokalita Vagónka aj.), s nízkým hygienickým standardem, který je ideálním prostøedím pro šíøení zvláštì alimentárních nákaz. V poslední dobì je ve zvýšené míøe øešen výskyt vši dìtské v dìtských kolektivech. Dalším významným rizikem i pro rok 2004 zùstává azylové zaøízení Ministerstva vnitra – Pøijímací støedisko Vyšní Lhoty (v roce 2003 – 5 zavleèených onemocnìní spalnièkami, pøièemž poslední onemocnìní spalnièkami v okrese FM bylo v r. 1990). Rizikem na úseku nemocnièních nákaz je zvyšující se poèet kmenù kultivovaných z biologického materiálu pacientù i z nemocnièního prostøedí, odolných na léèbu antibiotiky – tzv. multirezistenèní kmeny. V rámci státního zdravotního dozoru ve zdravotnických zaøízeních je nutná 6

KHS MSK se sídlem v Ostravì

III. Kontrolní èinnost v roce 2003 V rámci výkonu státního zdravotního dozoru bylo v roce 2003 provedeno celkem 28 639 kontrol a šetøení, vydáno 3 440 rozhodnutí k zajištìní ochrany zdraví. Na základì provedených kontrol byly ukládány blokové pokuty a pokuty ve správním øízení v celkové výši více než 2 600 000 Kè. Celkem bylo prošetøeno 491 stížností a k labo-

2GERU K\JLHQ\REHFQpDNRPXQiOQt K\JLHQ\YêåLY\DS HGP W E åQpKRXåtYiQt K\JLHQ\G WtDGRURVWX K\JLHQ\SUiFH SURWLHSLGHPLFNê &HONHP.+606NUDMH

Hygiena obecná a komunální

ratornímu vyšetøení odebráno 5 513 vzorkù.

V oblasti komunální hygieny byl dozor zamìøen na pitnou vodu (veøejné vodovody, studny), kryté bazény, letní koupalištì, pøírodní koupalištì a koupací místa, na èinnosti epidemiologicky závažné - sauny, kadeønictví a holièství, kosmetické salóny, manikúra a pedikúra, masáže, solária a fit centra, ústavy sociální péèe a domovy dùchodcù. Bylo provedeno 2 706 kontrol, z toho 687 místních šetøení v rámci kolaudací staveb, 747 kontrol v oblasti pitných vod a vod ke koupání, 1 199 kontrol èinností epidemiologicky závažných v provozovnách služeb péèe o tìlo a 73 kontrol v ústavech sociální péèe a domovech dùchodcù.

V rámci souèinnosti s jinými orgány státní správy bylo vydáno 8 719 odborných stanovisek. Jednalo se pøedevším o stanoviska k územním øízením, projektovým dokumentacím staveb, ke kolaudacím.

6WDQRYLVND 5R]KRGQXWt            

.RQWURO\      

9]RUN\      

Hygiena výživy a pøedmìtù bìžného užívání

Tabulka è. 1 – Pøehled kontrolní èinnost KHS MS kraje v roce 2003 6WDQRYLVNRN3'   6WDQRYLVNRNH]P Q XåtYiQt 6WDQRYLVNRNHNRODXGDFLD]NXãHEQtPXSURYR]X  6WDQRYLVNR(,$,33&KDYiULHRGSDG\  -LQiVWDQRYLVNDSURVWDYHEQt t]HQt  &HONHP.+606NUDMH  Tabulka è. 2 – Pøehled stanovisek KHS MS kraje v roce 2003

Roèenka 2003

V oblasti hygieny výživy byl dozor zamìøen na zaøízení spoleèného stravování, výrobny lahùdek, cukráøských výrobkù a zmrzliny, stánky s obèerstvením, prodejny potravin a sklady potravin. U pøedmìtù bìžného

7

užívání (PBU) byly kontroly soustøedìny na výrobce a dovozce PBU a na distribuèní sí tìchto výrobkù s cílem vyhledání dovozcù a výrobcù, kteøí nesplnili svou notifikaèní povinnost. Pracovníci oboru hygieny výživy kontrolují na území kraje celkem 10 182 potravináøských zaøízení. Z tohoto poètu je 5 418 zaøízení spoleèného stravování, na které je kontrola zamìøována prioritnì. Dále dozoruje 115 výrobcù a dovozcù PBU (hraèky, sklo, porcelán, keramika, potravináøské stroje a zaøízení, kosmetika, výrobky pro dìti do 3 let vìku) a cca 800 prodejen tìchto výrobkù. Celkem bylo provedeno 4 817 kontrol, z toho 452 místních šetøení v rámci kolaudací staveb, 1 349 kontrol ve vyvaøujících restauracích, 358 kontrol v zaøízeních uzavøeného stravování, 325 kontrol stánkù s obèerstvením, 1004 kontrol v nevyvaøujících restauracích, 1 096 kontrol v prodejnách potravin a skladù a 233 kontrol ve výrobnách lahùdek, cukráøských výrobkù a zmrzliny. KHS MSK se sídlem v Ostravì

Hygiena dìtí a dorostu Pracovníci oboru hygieny dìti a dorostu kontrolují na území kraje celkem 1 670 školských zaøízení a 255 letních dìtských táborù. V oblasti hygieny dìtí a dorostu byl dozor zamìøen na kontrolu hygienických podmínek v pøedškolních a školských zaøízeních (mateøské, základní a støední školy, speciální a úèelová zaøízení pro dìti a mladistvé), na kontrolu zaøízení školního stravování a na kontrolu táborù dìtské rekreace a škol v pøírodì. Celkem bylo provedeno 1 772 kontrol, z toho 148 místních šetøení v rámci kolaudací staveb, 322 kontrol mateøských škol, 208 kontrol základních škol, 83 kontrol ve støedních školách, 727 kontrol školního stravování, 101 kontrol úèelových a speciálních školských zaøízení a 183 kontrol zotavovacích akcí pro dìti.

Hygiena práce V oblasti hygieny práce byl dozor zamìøen na kontroly rizikových i nerizikových prací a pracoviš, ovìøování podmínek vzniku nemocí z povolání, na komplexní provìrky ve spolupráci s ostatními odbory KHS,

Roèenka 2003

tnických zaøízení se zamìøením na dodržování režimových opatøení, kontroly sterilizace a dezinfekce.

mìøení parametrù pracovního prostøedí, kontrolu uèòovských pracoviš. Celkem bylo provedeno 5 419 kontrol, z toho 725 místních šetøení v rámci kolaudací staveb, 794 kontrol nerizikových prací, 1 573 kontrol prací v riziku 2. kategorie, 983 v kategorii rizika 3 a 374 kontrol prací v riziku 4 kategorie. Dále bylo provedeno 575 kontrol ovìøování podmínek pro vznik nemocí z povolání, 54 kontrol plnìní uložených opatøení a 335 dalších šetøení. Kategorizace pracoviš stále probíhá.

Celkem bylo provedeno 13 925 kontrol a šetøení, z èehož bylo 10 610 depistáží v ohniscích infekèních onemocnìní, 639 provìrek v lùžkových zdravotnických zaøízeních, 1 490 provìrek ambulantních zaøízení, 894 šetøení nemocnièních nákaz, 188 provìrek zdravotnických laboratoøí a kontrol sterilizaèních zaøízení a 104 kontrol oèkování v domovech dùchodcù a LDN.

Infekèní epidemiologie, hygiena zdravotnických zaøízení Protiepidemický odbor provádìl depistáže v ohniscích infekèních onemocnìní vèetnì sledování pohlavních nemocí a TBC. Zdravotní dozor byl zamìøen zejména na organizaci povinného oèkování dìtí, mimoøádného oèkování proti chøipce a dalším onemocnìním, oèkování v domovech dùchodcù a léèebnách dlouhodobì nemocných. V oblasti zdravotního dozoru ve zdravotnických zaøízeních a pøedcházení vzniku nemocnièních nákaz byly provádìny kontroly provozních øádù zdravo-

8

KHS MSK se sídlem v Ostravì

IV. Stav a vývoj složek životního prostøedí Ovzduší Zneèištìní ovzduší se stalo jedním ze symbolù devastace prostøedí. Je to dáno pøedevším snadnou smyslovou postižitelností zmìn kvality ovzduší, intenzitou mìøení a v neposlední øadì také publicitou, která je tomuto faktoru vìnována. Postoj obèanù ke kvalitì ovzduší je ovlivnìn subjektivním vnímáním problému, kdy obèan cítí, že zevní prostøedí na nìj intenzívnì pùsobí, nemá pøed ním úniku – musí se v prostøedí pohybovat, dýchat vzduch, nemá možnost výbìru. Tyto pocity èasto umocnìné sdìlovacími prostøedky mohou potlaèit význam jiného faktoru, který v koneèném výsledku mùže mít závažnìjší následky na ztrátách na zdraví než vnìjší prostøedí a tím je životní styl. Studiemi je prokázáno, že životní styl, jehož kvalita je plnì v rukách každého jednotlivce, ovlivòuje naše zdraví v daleko vìtší míøe, než hodláme pøipustit. Požadavky, upozornìní i doporuèení na zmìnu životního stylu však èasto chápeme jako

Roèenka 2003

i místem hlavních projevù úèinkù zneèisujících látek na lidský organismus. Další pozornost je zamìøena na imunitní stav organismu, poruchy reprodukce, výskyt nádorových onemocnìní.

nežádoucí zásah do integrity naší osobnosti, a proto nedostatky radìji svádíme na faktory vnìjšího prostøedí. Zámìrem výše uvedeného sdìlení nebylo v žádném pøípadì zlehèit èi snížit význam zneèištìní ovzduší, ale upozornit i na jiné skuteènosti, které mohou pøecenìním jednoho faktoru být odsunuty do ústraní.

Hygienická služba byla garantem sledování kvality ovzduší do 90. let minulého století. Gesce v této oblasti byly pak postupnì pøesunovány do resortu životního prostøedí. V souèasné dobì je gestorem monitorování parametrù zneèištìní ovzduší Èeský hydrometeorologický ústav, který provozuje Informaèní systém kvality ovzduší. Podává jak aktuální informace o stavu ovzduší, tak soustøeïuje a zpracovává všechna mìøení, provádìná i jinými resorty, do souhrnných pøehledù a publikací. Informace zveøejòuje na internetu. Každoroènì vydává tiskem „Pøehled zneèištìní ovzduší na území Èeské republiky”. Státní správa v ochranì ovzduší byla svìøena obcím, krajùm, resortu životního prostøedí. Hygienická služba, jako orgán ochrany veøejného zdraví (OVZ), vystupuje v øízeních týkajících

Zneèištìní venkovního ovzduší jako rizikový faktor, který mùže ovlivnit zdraví velkých skupin populace zaèalo být vnímáno a zkoumáno v prùbìhu minulého století. Podnìtem byly napø. opakované smogové situace v Londýnì, fotochemický smog v Los Angeles, prùmyslové havárie. V Londýnì v dobì smogové epizody a tìsnì po ní zemøelo o 4000 více lidí než v srovnatelném období v døívìjších letech. Od tìchto dob byla publikována øada odborných pojednání, která dokumentují vliv zneèištìného ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva, pøedevším na zvýšení nemocnosti a úmrtnosti. Pøedmìtem zájmu jsou v první øadì onemocnìní dýchacích cest, která jsou vstupní branou inhalaèní expozice a tím 9

se problematiky vnìjšího ovzduší jen jako dotèený orgán státní správy v oblasti hodnocení a øízení zdravotních rizik. Na území Moravskoslezského kraje základní imisní monitoring provádí ÈHMÚ. Se souhlasem ostravské poboèky ÈHMÚ jsou v tabulce è. 3 uvedeny roèní prùmìry za rok 2003. V roce 2003 pokraèoval dlouhodobì pozorovaný trend ve snižování imisí SO2. Na žádné ze sledovaných stanic v rámci MS kraje nebyl roèní aritmetický prùmìr oxidu siøièitého v roce 2003 vyšší než 20 µgm-3 tj. 40 % imisního limitu (50 µg·m-3). Nejvyšší hodnota roèního aritmetického prùmìru byla nalezena v Orlové (17,0 µg·m-3), ale ani na jedné stanici nebyla pøekroèena limitní hodnota denní 24-hodinové koncentrace 100 µg·m-3. Na pøevážné vìtšinì sledovaných stanic nebyl roèní aritmetický prùmìr oxidu dusièitého v roce 2003 vyšší než 30 µg·m-3 tj. cca 75 % imisního limitu (40 µg·m -3 ). Vyšší hodnota roèního aritmetického prùmìru než 30 µg·m-3

KHS MSK se sídlem v Ostravì

þtVOR



VWDQLFH

62 SU P UURN

SU P UURN

SU P UURN

!,/







 /\ViKRUD





 2VWUDYD3RUXEDý+0Ò













 2VWUDYD)LIHMG\









 2VWUDYD=iE HK











 ýHVNê7 ãtQ











 )UêGHN0tVWHN











 +DYt RY











 .DUYLQi











 ýHUYHQi

 2UORYi

 

  





















 2SDYD.DWH LQN\











 7 LQHF.RVPRV











 %tOê. tå









 ýHODGQi

































 6WXGpQND

 1iYVtX-DEOXQNRYD  2VWUDYD3 tYR]  6Y WOi+RUD

sterstvem zdravotnictví a organizován Státním zdravotním ústavem v Praze (SZÚ). Následující údaje o zneèištìní ovzduší ve vybraných mìstech v roce 2003 byly poskytnuty SZÚ Praha. Kromì monitorování základních škodlivin – oxid siøièitý, oxid dusièitý a prašný aerosol jsou stanice využívány pøedevším pro nadstavbová mìøení tìch polutantù, které nelze automatickými analyzátory sledovat a jejich výskyt právì na Ostravsku a Karvinsku je závažný. Jedná se o polyaromatické uhlovodíky (PAU), tìkavé organické

SUDãQRVWIUDNFH30

12 !,/

Zneèištìní ovzduší polétavým prachem má stabilní charakter bez výraznìjších zmìn a jeho význam ve všech monitorovaných sídlech pøetrvává. Pøekroèení roèního imisního limitu pro polétavý prach frakce PM10 (aritmetický roèní prùmìr > 40 µg·m-3 nebo více než 35 pøekroèení 24hodinového limitu 50 µg·m-3) bylo v roce Roèenka 2003

Koncentrace tìkavých organických látek (TOL) v ovzduší (reprezentované benzenem) jsou v Ostravì a Karviné vyšší než v dalších sledovaných mìstech a pøekraèuje v obou mìstech limit pro benzen 5 g·m-3. U PAU (benzo(a)pyrynu je situace v Ostravì a Karviné výraznì horší než v ostatních mìstech.



 

  @  P J >Q  H]  QH %  

 

Tabulka è. 3 – Roèní prùmìry SO2, NO2 a PM10 v MS kraji v roce 2003 byla nalezena v Ostravì-Pøívoze (30,4 µg·m-3).

látky (TOL). Ve vzorcích prašného aerosolu jsou ještì stanovovány tìžké kovy – arsen (As), kadmium (Cd), chróm (Cr), mangan (Mn), nikl (Ni), olovo (Pb).

2003 nalezeno na všech stanicích ve mìstech. Nejhorší situace byla zjištìna ve mìstech Havíøov a Èeský Tìšín. Ani na jedné horské stanici nebylo zjištìno pøekroèení limitních hodnot. Zdravotní ústav v Ostravì nadále provozuje mìøící stanice na území mìst Ostrava a Karviná. Tyto stanice jsou souèástí „Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostøedí”, který je øízen Mini-

DY DWU V2

iQL YU D.

FH GD U+

pY ORi U.

WV R 0

 D KD U3

GD Qt WV Ò

P HE D/

D KD U3

YRO RN R6

D KD U3

Obrázek è. 2 – Koncentrace benzenu v ovzduší – rok 2003 10

KHS MSK se sídlem v Ostravì

 

 @ P JQ  >  QH U\  S  D R]  QH % 

iQ LY UD .

DY UDW V2

 D KD U3

GD QtW VÒ

FH GD U+

P HE D/

pY ORi U.

GD QU i ä

 R HO] WV 3P

XR YD ]i 6

Rovnìž situace ve zneèišování ovzduší tìžkými kovy v prašné frakci PM 10 je zejména v Ostravì velmi nepøíznivá, a to v dùsledku zneèišování ovzduší pøedevším z hutního prùmyslu. Polétavý prach frakce PM 10 je definován jako prachové èástice, které mají aerodynamický prùmìr menší než 10 µm. Koncentrace kovù v prašné frakci PM 10 v grafu je vyjádøena indexem, jako podíl prùmìrné koncentrace daného kovu a jeho pøípustné limitní hodnoty.

R RW UQ% V P

Obrázek è. 3 – Koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší – rok 2003

Index kvality ovzduší Zpracování indexu kvality ovzduší (IKO) vychází z aktuálnì platné legislativy – Naøízení vlády è. 350/2002 Sb. Do zpracování indexu kvality ovzduší byly zahrnuty roèní hodnoty aritmetického prùmìru SO 2 , NO 2, polétavého prachu frakce PM10, As, Cd, Pb, benzenu a benzo(a)pyrenu. Pro názornost je uvedeno porovnání indexu kvality ovzduší pro 8 sídel Èeské republiky, ve kterých byly vyjmenované škodliviny trvale monitorovány.

 W tGD2Y]GXãt]GUDYtãNRGOLYp

  @>  \  YR  N  [H GQ  ,   



2ORYR .DGPLXP $UVHQ

DY DWU V2

GD Qt WV Ò

P HE D/

 DK DU 3

iQ LY UD .

 DK DU 3

YR OR NR 6

FH GD U+

pY ROi U.

 D KD U3



2 ., DW RQ GR +

WV R 0



W tGD2Y]GXãt]QHþLãW Qp W tGD2Y]GXãtPtUQ ]QHþLãW Qp W tGD2Y]GXãtY\KRYXMtFt

 

W tGD2Y]GXãtþLVWp 2VWUDYD .DUYLQi ÒVWtQ/ 3UDKD +UDGHF  .UiORYp

Obrázek è. 4 – Zneèištìní frakce PM 10 tìžkými kovy – rok 2003 Roèenka 2003



W tGD2Y]GXãtVLOQ ]QHþLãW Qp

3O]H

ä iU Q6

%UQR

Obrázek è. 5 – Index kvality ovzduší v roce 2003 11

KHS MSK se sídlem v Ostravì

Do druhé tøídy kvality ovzduší byla zaøazenamìsta Brno, Žïár n. Sázavou, Plzeò, Hradec Králové, Praha 10, do tøetí tøídy Ústí n. Labem a do ètvrté tøídy kvality ovzduší byla zaøazena sídla Ostrava a Karviná. Hodnoty IKO jsou srovnatelné s hodnotami v pøedchozích letech.

Celkové hodnocení kvality ovzduší V ostravsko-karvinské prùmyslové aglomeraci došlo v posledních letech v dùsledku útlumu hutního a tìžkého prùmyslu a velkým investicím do odluèovacích zaøízení a technologií k poklesu zneèišování ovzduší u ukazatelù SO2 a NOX pod roèní limitní hodnoty. Nepøíznivá situace zùstává stále u tuhých zneèisujících látek, zejména frakce PM 10, obsahu nìkterých tìžkých kovù v této frakci prachu, dále pak u polyaromatických uhlovodíkù, kdy jsou pøípustné limity stále pøekraèovány. Ovzduší v mìstech Ostrava a Karviná je hodnoceno ve tøídì 4 – Zneèištìné ovzduší. Zlepšování kvality ovzduší se, i pøes stávající ne plnì vyhovující stav, projevilo poklesem poètu akutních respiraèních onemocnìní (ARO) a oneRoèenka 2003

Každá takto definovaná osoba je zodpovìdná za dodržování kvality vody, je povinna zajišovat kontrolní vyšetøení ve stanoveném poètu a rozsahu a výsledky pøedkládat orgánu ochrany veøejného zdraví (OVZ). Krajská hygienické stanice v Ostravì kromì kontrol plnìní povinností provozovatelù provádí vlastní odbìry a vyšetøení.

mocnìní horních cest dýchacích. Nejvýraznìji se pokles ARO se projevil u vìkové skupiny dìtí 0-5 let.

Pitná voda Pitnou vodou je veškerá voda v pùvodním stavu nebo po úpravì, která je urèena k pití, vaøení, pøípravì jídel a nápojù, voda používaná v potravináøství, voda, která je urèena k péèi o tìlo, k èištìní pøedmìtù, které svým urèením pøicházejí do styku s potravinami nebo lidským tìlem, a k dalším úèelùm lidské spotøeby, a to bez ohledu na její pùvod, skupenství a zpùsob jejího dodávání.

Zásobování obyvatel Moravskoslezského kraje je z více než 80 % zajišováno z centrálního systému, tzv. Ostravského oblastního vodovodu (OOV), který pitnou vodu pøivádí do všech okresù Moravskoslezského kraje vèetnì mìsta Ostravy. Zdrojem vody tohoto systému jsou pøehrady Kružberk, Šance a Morávka. V jednotlivých oblastech je voda z OOV dále doplòována z lokálních podzemních zdrojù. Kromì uvedeného systému je na území kraje øada menších a malých vodovodù, které využívají jen místní podzemní zdroje a jejich provozovateli jsou nejèastìji obce a tzv. komerèní studny využívané pro podnikatelskou èinnost.

Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a èistotu pitné vody se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelù. Hygienické limity stanovila vyhláška è. 376/2000 Sb., která byla nahrazena vyhláškou è. 252/2004 Sb. Jejich dodržování ukládá zákon è. 258/ 2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví. Zákon vymezuje povinnosti provozovatelùm vodovodù pro veøejnou potøebu, ale i jiným osobám, které provozující zdroje pitné vody jako souèást své podnikatelské èinnosti.

Individuální zdroje pitné vody – domovní studny nejsou ze zákona

12

pøedmìtem výkonu státního zdravotního dozoru. 3RþHW]iVRERE\YDWHO QDG ± ± GR NRPHUþQtVWXGQ\

3RþHWYRGRYRG      

Tabluka è. 4 – Rozdìlení vodovodù v MSK podle zásobovaných obyvatel KHS MS kraje jako orgán OVZ v rámci výkonu zdravotního dozoru provedla v roce 2003 minimálnì 1 × kontrolu plnìní povinností provozovatelù všech vodovodù a kontrolu 100 komerèních studní. Kromì toho byly provádìny kontrolní odbìry vzorkù vody k laboratornímu vyšetøení. U velkých vodovodù provozovaných velkými vodárenskými spoleènostmi v kraji (SmVaK, OVaK) nejsou dlouhodobì závažnìjší nedostatky zjišovány – a to jak v kvalitì vody, tak v dodržování èetnosti a rozsahu kontrolních rozborù vody. Kvalita pitné vody pøivádìné z úpraven vodních zdrojù Kružberk, Šance a Morávka je na velmi dobré úrovni. Napø. hodnoty

KHS MSK se sídlem v Ostravì

dusiènanù se pohybují kolem 10 mg/l, pøitom limitní hodnota je 50 mg/l. Pøíznivý a vyrovnaný stav je také u zdravotnì nejzávažnìjších ukazatelù, jako jsou tìžké kovy nebo nìkteré organické slouèeniny. Urèitým nedostatkem je nižší obsah vápníku a hoøèíku ve vodì (tvrdost), který je zpùsoben tím, že se jedná o vodu z povrchových zdrojù a nikoliv o vodu podzemní. Již ménì pøíznivá situace je u malých vodovodù v obcích zásobovaných z vlastních zdrojù, které jsou provozovány rùznými firmami nebo pøímo obcí. Profesionální úroveò tìchto provozovatelù je rozdílná, ve vìtšinì pøípadù je spíše nízká. Orgán OVZ se pøi výkonu státní kontroly tak èasto setkává se základními nedostatky ve zdravotním zajištìní vody – mikrobiální kontaminace. Vodovody jsou sice vybaveny chlorováním vody, ale pokud nedokonalým provozním režimem dochází k výkyvùm v obsahu volného chlóru - pøi nízké hodnotì chlóru hrozí nebezpeèí pomnožování bakterií ve vodì a naopak, když je tzv. pøechlórováno, je dùsledkem odmítavá reakce obyvatel a jejich nátlak na provozovatele, aby vodu nechloroval. Je však nutné konstatovat, že postupnì se daøí Roèenka 2003

i tyto problémy øešit. Provozovatelé malých vodovodù mají snahu zajistit kvalitní pitnou vodu. Vodovody jsou vybavovány mìøící technikou a pøístroji, které dávkují chlór podle množství odebrané vody.

tnímu prostøedí. Hlavním øešitelem je Státní zdravotní ústav v Praze, spolupracují jednotlivé hygienické stanice. Sledování je provádìno ve 30 vybraných lokalitách Èeské republiky. Za Moravskoslezský kraj v Ostravì a Karviné. Do systému jsou pøedávány výsledky laboratorních vyšetøení vody minimálnì v 65 ukazatelích získaných jak hygienickými stanicemi, tak i údaje od provozovatelù vodovodù. Souèástí monitoringu je také okamžité hlášení havarijních pøípadù ve zmìnì jakosti vody, které by mohly zpùsobit zdravotní ohrožení obyvatelstva, èi hlášení zmìn, které mìly za následek vydání zásadních opatøení ze strany orgánu OVZ vèetnì vyøazení vodovodu z provozu. Sledování indikátorù poškození zdraví je soustøedìno na hlášení infekèních onemocnìní s možným pøenosem kontaminovanou vodou a na evidenci otrav, zpùsobených chemickou kontaminací pitné vody.

K tomu, aby kvalita pitné vody malých vodovodù a studní pro podnikání odpovídala pøedepsaným hodnotám, pøispívá kromì snahy provozovatelù i vìdomí, že jsou kontrolováni a za zjištìné nedostatky mohou být postiženi. Pracovníci Krajské hygienické stanice v roce 2003 provedli 272 kontrol povinností provozovatelù a odebrali k vyšetøení témìø 600 vzorkù vody. Bylo vydáno 24 zákazù používání vody (10×BR, 6×FM, 8×OP) a uloženo 12 pokut v èástce 75 000 Kè. Vydání zákazu používání vody mìlo ve všech pøípadech kladný vliv na rychlost provedení nápravy ze strany provozovatelù. Stejný úèinek mìla i souèasnì zahájená øízení o uložení pokuty, a již pokuta v koneèném dùsledku byla uložena, nebo bylo od ní upuštìno.

Pøehled pøekroèení zdravotnì závažných ukazatelù kvality pitné vody (NMH a MHRR) v % ve sledovaných lokalitách za období let 1998 – 2002 je uveden na obrázku è. 6 (zdroj SZÚ Praha).

Zdravotní dùsledky a rizika zneèištìní pitné vody jsou pøedmìtem celostátního systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k živo-

13

Z grafù vyplývá, že v hodnoceném období 5 let byly vykázány nejlepší výsledky v dodržování NMH a MHRR v Hodonínì a nejhorší v Kolínì. Pitná voda na území mìsta Ostravy patøí k prùmìrným, Karviná se øadí mezi nejlepší.

Celkové hodnocení kvality pitné vody Z rozboru epidemiologické situace v Moravskoslezském kraji vyplývá, že nebyl prokázán pøípad pøenosu infekce vodou z vodovodu pro veøejnou potøebu. Rovnìž nebyl zaznamenán žádný pøípad otravy z konzumace pitné vody v dùsledku její chemické kontaminace. Nejèastìjší nedostatky - pozitivní mikrobiologické nálezy u malých vodovodù a komerèních studní byly neprodlenì øešeny dùsledným provádìním zdravotního zabezpeèení vody (chlorace). Neuspokojivý stav po stránce chemických ukazatelù (dusiènany) pøetrvává u skupinového vodovodu zásobujícího cca 7600 obyvatel obcí Fulnek, Hladké Životice a Suchdol n/O (NJ) V souladu se zákonem byla

KHS MSK se sídlem v Ostravì

povolena výjimka s trváním do 09/2004. Naopak hodnoty dusiènanù všech vodovodù zásobovaných systémem OOV se pohybují na 1/5 povoleného limitu 50 mg/l.



@  >   + 0 t  QH þR  UN H  3

UR]S Wt



V nìkterých lokalitách na území mìsta Ostravy je problémem zvýšený obsah železa, jehož pøíèina je v nevyhovujícím stavu rozvodného potrubí.

 

iQ LY UD .

G  RU ]i % Q Y 6  Nþ Ui tO ä YD +

D KD U3

H tN W R FL QO VR QG 0 0 DO. RP LW/

Y Rã HQ H%

 N t Q P HE UH FOLU tRQ D/ SP 2 G Q X QtW R+ Wt â V V Ò Ò

R åt Q F Y XR D QU OtR HU K LV YOD % P . HLE LF 1  KL UR. / QGL QF - HQ ORE D-

 D Y H] YD RO O3 WU RN V R 26

F p   H \ LF XR YR P Oi DUtE YRW YMR P RO U. 3 OD. G X% 2 F HG  DU ý +

Q tþ '

H R \ FL MP YD EX R LW GU Q= Y6 D3

Koupalištì Umìlým koupalištìm je krytá nebo nekrytá stavba nebo zaøízení urèené ke koupání a pøístupné veøejnosti a související plochy s vybavením.

Obrázek è. 6 – Pøekroèení mezných hodnot u pitné vody v roce 2002

@   >  5 5 +  0 D   + 0 t1 QH þR  UN H  3 

UR]S Wt

Koupalištìm ve volné pøírodì je pøírodní nebo umìlá vodní plocha, která je oznaèena jako vhodná ke koupání pro veøejnost. Má provozovatele, který odpovídá za kvalitu vody.



2NUHV %UXQWiO )UêGHN0tVWHN .DUYLQi 1RYê-LþtQ 2SDYD 2VWUDYD &HONHP06.

 tQ H W Ui Y D F \ GD D Y R H Y F P tN tå P \ N R Q HO] þ LFY VR K YD HQ YR Qt YOD Nþ QG LF OR HU HE QO DU YD UH MP OtR tE LWY SP RQ . 3 ' MR 0 ä GFL WUV ROED WOD WV KL- OtY OD. P RNR HLE D/ 0 P GX QL- 2 - . Ò D+ RLW 6 / QWt RU. 3 6 Xâ = % / VÒ ý Obrázek è. 7 – Pøekroèení nejvyšších mezných hodnot a mezných hodnot referenèního rizika v roce 2002 Roèenka 2003

Qt FH QR G GR DU ++

R i QU QYL % UD .

H LFE XG UD 3

F D XR KD U P RO 3 2

Y Rã HQ H%

.U\Wi       

/HWQt       

Koupací oblastí je vodní plocha, která je využívána ke koupání vìtším poètem fyzických osob a byla takto oznaèena zvláštním právním pøedpisem. Nemá provozovatele, kvalitu vody kontroluje stát. Provozovatel koupalištì má ze zákona obdobné povinnosti jako provozovatel vodovodu. Je povinen koupalištì provozovat podle schváleného provozního øádu, udržovat kvalitu vody v pøedepsaných ukazatelích a laboratorními vyšetøeními zajišovat pravidelnou kontrolu. Výsledky mìøení a laboratorních vyšetøení je povinen neprodlenì sdìlovat pøíslušnému orgánu ochrany veøejného zdraví. Voda v umìlých koupalištích po celou dobu provozu trvale cirkuluje mezi bazénem a úpravnou. Prùbìžnì musí

9ROQiS tURGD       

.RXSDFtREODVW       

Tabulka è. 5 – Pøehled o poètu koupališ a koupacích oblastí v MSK v roce 2003 14

KHS MSK se sídlem v Ostravì

být zajišována její zdravotní nezávadnost dezinfekcí – chlorací nebo ozonizací, pøípadnì kombinací obou zpùsobù. Podle poètu návštìvníkù musí být voda v bazénu „øedìna” novou, èistou vodou. Na 1 návštìvníka je pøedepsána obmìna min. 30 l vody za den. Kromì krytých bazénù a letních koupališ je v obdobném režimu v kraji provozováno ještì 86 saun. Kontroly koupališ ze strany pracovníkù KHS MS kraje jsou provádìny podle kontrolního plánu 4× roènì u krytých a minimálnì 2× za sezónu u letních koupališ, z toho pøi každé druhé kontrole jsou odebírány vzorky vody k laboratornímu vyšetøení. Nedostatky v provozní kázni popø. v kvalitì vody jsou øešeny blokovými pokutami. V závažnìjších pøípadech je zahajováno s provozovatelem správní øízení a uložena pokuta podle zákona o ochranì veøejného zdraví. V roce 2003 se jednalo o 2 pøípady. Závìrem lze konstatovat, že provozní kázeò a odborná zpùsobilost provozovatelù a zamìstnancù krytých bazénù a letních koupališ se v uplynulém období výraznì zlepšila. V roce 2003 nebylo nutné vydávat zákaz provozu koupalištì.

Roèenka 2003

Koupací oblasti a koupalištì ve volné pøírodì

bude vždy po jejím ukonèení vydávána závìreèná zpráva pro potøebu EU. Jedná se o významné koupací oblasti, které nemají provozovatele, ale které využívá ke koupání vìtší poèet osob, a které Ministerstvo zdravotnictví zaøadilo na seznam sledovaných míst. Nevybírá se na nich vstupné. Kontrolu kvality vody provádí ze zákona pøíslušná krajská hygienická stanice. Pøi zhoršení kvality vody je vydáváno upozornìní pro obèany, pøi pøekroèení limitù, kdy hrozí ohrožení zdraví je KHS povinna vydat zákaz koupání. Zákaz musí být zveøejnìn na úøední desce místnì pøíslušné obce s rozšíøenou pùsobností a na úøedních deskách všech obcí tvoøících její správní obvod. Kromì toho je zákaz dán k zveøejnìní sdìlovacím prostøedkùm. Je pak vìcí obèana, zda vezme na vìdomí údaje o nevhodnosti vody ke koupání a bude zákaz respektovat. V tomto bodì je nutné upozornit na právní dùsledky, kterým se mohou vystavit v pøípadì nerespektování vydaného zákazu organizátoøi dìtských táborù, vedoucí vodáckých kurzù, uèitelé s dìtmi na výletech a pod.

Èeská republika vyhláškou è. 159/2003 Sb. vydala seznam míst vhodných ke koupání, který obsahuje 128 položek. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o 30 míst, které již v prùbìhu roku 2003 sledovala Krajská hygienická stanice MS kraje se sídlem v Ostravì – viz tabulka è.6, kde pro informaci je uveden pøehled koupacích oblastí v MSK s vyznaèením stavu, který v prùbìhu sezóny 2003 byl dominující. Informace o jednotlivých koupacích místech byly v dobì letní rekreaèní sezóny zpøístupnìny na www.khsova.cz. Od roku 2004 bude systém informací jednotný pro celou Èeskou republiku. Povrchové vody využívané ke koupání – koupací oblasti Zvláštní kapitolou jsou tzv. koupací oblasti. Jedná se o vodní plochy, které jsou vhodné pro koupání, jsou využívány vìtším poètem lidí a byly státem takto oznaèeny. Povinnost sledovat kontrolu kvality vody a podávat informace, popøípadì vydávat upozornìní pøi zhoršené kvalitì nebo i zákaz, stát delegoval na krajské hygienické stanice. Od sezóny 2004 15

Koupalištì ve volné pøírodì Je to místo, za které si provozovatel vzal odpovìdnost a sleduje na své náklady kvalitu vody a zabezpeèuje další služby na bøehu. Povinnì je to sbìr odpadkù, provoz záchodù a údržba ploch na koupališti, èasto zajišuje také sprchy a pøevlékací kabiny. Vybírá vstupné. V MS kraji je pouze jedno koupalištì ve volné pøírodì – Štìrkovna Hluèín.

Ostatní vodní plochy Jedná se o poslední a nespornì nejvìtší množinu všech možných vodních ploch a vodních tokù. Kvalita vody z hlediska využití pro vodní rekreaci a koupání není nikým sledována. Jedná se o tzv. obecné užívání vod. Pokud není vydán výslovný zákaz koupání, který by zøejmì smìøoval více do majetkoprávní sféry než do sféry péèe o zdraví, lidé se v tìchto vodách mohou koupat na vlastní nebezpeèí. Zodpovìdnost za koupání dìtí v tìchto pøípadech plnì nesou rodièe. I v tomto pøípadì platí právní odpovìdnost vedoucích organizovaných akcí dìtí a mládeže. Pro vodní rekreaci má velký význam pøítomnost fytoplanktonu ve vodì. Fytoplankton se skládá ze dvou velkých

KHS MSK se sídlem v Ostravì

skupin organismù – øas a sinic. Øasy i sinice mají ve vodì podobnou úlohu, ale z hlediska vlivu na lidské zdraví jsou sinice mnohem nebezpeènìjší. Sinice obsahují látky, které zpùsobují alergie. U koupajícího èlovìka se podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodì pobývá, mohou objevit vyrážky, zarudlé oèi, rýma. Alergické reakce mohou vyvolat i nìkteré øasy.

druzích koupališ a koupacích oblastí jak prostøednictvím centrálního systému, tak místním a regionálním sdìlovacím prostøedkùm, dotèeným obcím vèetnì podávání informací na dotazy elektronickou poštou èi telefonicky.

Sinice také mohou produkovat rùzné toxiny. Podle toho, kolik a jakých toxinù se do tìla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se støevními a žaludeèními potížemi, pøes bolesti hlavy až po vážnìjší jaterní problémy. U koupacích míst v Moravskoslezském kraji ve druhé polovinì koupací sezóny docházelo pøedevším u malých vodních ploch ke zhoršení kvality vody rozvojem fytoplanktonu, který mìl za následek vydání 9 zákazù koupání, které trvaly až do ukonèení letní rekreaèní sezóny. Podobný vývoj lze pøedpokládat i v roce 2004. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje bude stejnì jako v roce 2003 podávat pravidelné informace o kvalitì vody na všech

Roèenka 2003

16

KHS MSK se sídlem v Ostravì

91äHUPDQLFH6RE ãRYLFH

91äHUPDQLFH/XþLQD

91äHUPDQLFH'RO'RPDVODYLFH

91%UXãSHUN

91%DãND

916OH]VNi+DUWD5RXGQR,,

916OH]VNi+DUWD5RXGQR,

916OH]VNi+DUWD5D]RYi

916OH]VNi+DUWD1RYi3Oi

916OH]VNi+DUWD/HVNRYHF

916OH]VNi+DUWD.DUORYHF

6YRERGQp+H PDQLFHU\EQtN

%RKXãRYU\EQtN

5\EQtN(GURYLFH5êPD RY

7YUGNRYU\EQtN

)0

)0

)0

)0

)0

)0

%5

%5

%5

%5

%5

%5

%5

%5

%5

%5

RNUHV            

912OHãQi0tVWHN

)0

.RXSDFtPtVWR

912OHãQi3DONRYLFH

.$

1-

917 UOLFNiS HKUDGD3RG0RWHOHP

1-

.$

91ýHU iN.RMHWtQ

1-

917 UOLFNiS HKUDGD7 UOLFNRVW HG

91.DFDEDMD+RGVODYLFH

1-

.$

91.OHWQp6XFKGROQDG2GURX

1-

917 UOLFNiS HKUDGD3DFDO YND

91ÒGROt0ODGêFK%tORYHF

1-

.$

919 W NRYLFH.RS LYQLFH

.DOLãRYRMH]HUR6WDUê%RKXPtQ

919tWRYND2GU\

23

.$

6W tEUQpMH]HUR2SDYD

23

9UELFNpMH]HUR%RKXPtQ

91%XGLãRYQ%%XGLãRYQ% /HJHQGDNFHORURþQtFKDUDNWHULVWLFHVH]yQ\ WUYDOHY\KRYXMtFtNYDOLWDYRG\SURNRXSiQt

 S HYOiGiY\KRYXMtFtNYDOLWDYRG\VH]KRUãHQêPLVHQ]RULFNêPL]P QDPL UR]KUDQtPH]LQH]iYDGQRVWtD]iYDGQRVWtYRG\]GUDYRWQtUL]LNRSURYQtPDYpMHGLQFH

FKDUDNWHULVWLND VH]yQ\

Tabulka è. 6 – Pøehled koupacích oblastí v MSK v roce 2003 s uvedením kvality vody

KHS MSK se sídlem v Ostravì 17 Roèenka 2003

V. Ochrana spotøebitele Zákon è. 258/2000 Sb., upravuje podmínky pro provozování širokého spektra služeb, u kterých pøi nedodržení pøedepsaných podmínek a požadavkù by mohlo dojít k ohrožení èi poškození zdraví jednotlivce nebo i skupiny spotøebitelù. Tyto èinnosti jsou ze zákona charakterizovány jako epidemiologicky závažné. Za èinnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb, výroba potravin, uvádìní potravin do obìhu, výroba kosmetických prostøedkù, provozování holièství, kadeønictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneraèních nebo rekondièních služeb, provozování živnosti, pøi níž je porušována integrita kùže a provozování živnosti, ve které se používají k péèi o tìlo speciální pøístroje (napø. solária, myostimulátory), poskytování ubytovacích služeb. Z hlediska možných zdravotních dùsledkù je nejzávažnìjší provozování stravovacích služeb. Jak již bylo uvedeno v úvodních kapitolách, jedná se v rámci kraje témìø o 5 500 zaøízení. Roèenka 2003

Dodržování provozních podmínek pøi výrobì a pøípravì pokrmù je pøímo úmìrné míøe zdravotních rizik, kterým je vystaven finální spotøebitel konzument. Riziko onemocnìní nákazou z potravin narùstá pøedevším v letním období a v místech vyšší koncentrace lidí vèetnì rekreaèních oblastí. Bìhem teplých dní dochází snadno ve špatnì uskladnìných potravinách èi pokrmech k masivnímu pomnožení mikroorganismù. Každoroènì je v tomto období zaznamenáván nárùst výskytu alimentárních onemocnìní. To byly hlavní dùvody, které vedly v roce 2003 pracovníky KHS k cíleným kontrolám stravovacích provozù v rekreaèních oblastech jak na horách, tak u koupacích míst èi v motorestech. Do systému kontroly byly zahrnuty i stánky a bufety s rychlým obèerstvením na nádražích, letišti, zábavných parcích. V rámci této akce bylo provìøeno celkem 166 provozoven ve všech regionech MSK. Nejèastìji – u 40 % zaøízení byly zjištìny nedostatky v provozní hygienì rovnìž v 40 % nedostatky pøi skladování surovin (nevhodná skladovací teplota

Výkon státního zdravotního dozoru je zamìøen na dvì základní oblasti. První jsou stavebnì technické podmínky výroby pokrmù ve stravovacích zaøízeních, druhou oblastí dodržování podmínek technologie výroby pokrmù a jejich zdravotní nezávadnost. Stavebnì technická úroveò provozoven se postupnì zlepšuje, jak nabývají úèinnosti termíny stanovené právními pøedpisy. Za dobu platnosti zákona è. 258/2000 Sb. došlo k výraznému zlepšení hygienického standardu pøedevším v oblasti technického a technologického vybavení (postupné vybavování kuchyní nerezovým zaøízením, konvektomaty, rychlozchlazovaèi, umývadly s ovládacími èidly apod). Pøesto stále existují nedostatky. V pøípadech, že provozovny naprosto neodpovídají souèasným legislativním požadavkùm a nejsou patrna ani dílèí zlepšení, jsou zahajována ze strany orgánu OVZ správní øízení. Øada provozovatelù za tìchto podmínek pak radìji ukonèuje èinnost z vlastního podnìtu.

18

u uzenin, zeleninových salátù) a nedodržení stavebnì technických požadavkù v 35 %. Ve více než 20 % zaøízení byly zjištìny závady v dodržování osobní hygieny personálu. Jak již bylo uvedeno problematika veøejného stravování je z hlediska 

> \]  HO  iQ t MtFX  YR  K\ YH  1 

ý5 06.

UHVWDXUDFH

MLQi]D t]HQt

]iYRGQt NXFK\Q

]GUDYRWQLFNi ]D t] HQtD ~VWDY\

Obrázek è. 8 – Výsledky kontrol stravovacích zaøízení v roce 2003 

 >\  ]H  Oi  tQF  tM  XY  KR\   HY1 

ý5 06.

 ]FKOD]HQ p VWXGHQp FXNUi VNp D SRNUP \ YêUREN\ ]P UD]HQ p FK OHEtþN\ SRNUP \ VDOiW\

]P U]OLQ\D YêUREN\] Q LFK

P tFKDQ p QiSRMH

OHGFtOHQê RGE U

Obrázek è. 9 – Výsledky kontrol potravináøských výroben v roce 2003 KHS MSK se sídlem v Ostravì

možného ohrožení zdraví spotøebitele nejvíce rizikovou. Proto také pøi výkonu státního zdravotního dozoru je v této oblasti uplatòováno nejvíce sankcí - a již v pøestupkovém øízení formou blokových pokut, tak ukládáním pokut ve správním øízení. Za rok 2003 bylo uloženo 1 426 blokových pokut ve výši 940 000 Kè a 238 pokut ve správním øízení v èástce pøesahující 1,7 mil.Kè. Vzhledem k tomu, že znaèná èást kontrolních šetøení byla ukonèena pokutou, nelze hygienickou úroveò stravovacích provozoven považovat za uspokojivou. Ostatní èinnosti epidemiologicky závažné zahrnují pøedevším provozovny holièství, kadeønictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneraèních nebo rekondièních služeb, provozování živnosti, pøi níž je porušována integrita kùže a provozování živnosti, ve které se používají k péèi o tìlo speciální pøístroje. V MSK bylo v roce 2003 evidováno 2820 takových zaøízení. Každý provozovatel tìchto služeb musí mít vypracovaný a orgánem ochrany veøejného zdraví schválený provozní øád. Pøi provìrkách je pak následnì kontrolováno dodržování schválených

Roèenka 2003

postupù – jedná se pøedevším o dezinfekci pøípadnì i sterilizaci nástrojù a prostøedí, manipulace s prádlem, nebezpeèným odpadem, celkovou èistotu provozoven.



Nedodržení stanovených zásad a postupù pøedevším u tìch èinností,u kterých mùže dojít k drobným krvavým poranìním zákazníka, nebo kdy samotná služba pøedstavuje porušení integrity kùže (napø. tetování) mùže mít vážné dùsledky na zdraví. Kromì možnosti pøenosu kožních onemocnìní je nutné stále mít na pamìti nebezpeèí pøenosu i velmi rizikových nemocí (AIDS, virová hepatitida).



Vzhledem k tomu, že stále vznikají nové provozovny tohoto typu, èasto jako dùsledek rùzných rekvalifikaèních kurzù v rámci snižování nezamìstnanosti, kdy profesionální návyky poskytovatelù služeb jsou nìkdy na velmi nízké úrovni, KHS vìnuje tìmto novým provozovnám zvýšenou kontrolní pozornost. V prùbìhu roku 2003 za nedostatky zjištìné v oblasti služeb péèe o tìlo byly uloženy blokové pokuty ve výši 130 000 Kè.



   







Y\KRY OR

 t F D Y R Y UD W V







 











D t YW V þOL R K

\ E å OX V

t YW LF Q H G D N

D  D U ~ LN G H S

D U LN Q D P

QHY\KRY OR D t Q þ UD H Q H J H U

D UL Oi R V

t Q Lþ G Q R N H U

\ E å X O V

D p N UV p V D P

\ E å OX Vt WQ WD V R

R O W R  H þ p S

t OQ Li F R H þ V p \ S Y D W V ~

\ MQ H G R U S

P H ON H &

Q L Y D WU R S

Obrázek è. 10 – Výsledky kontrol služeb v MS kraji v roce 2003        

 

Y\KRY OR \ P UN R S

Q WH þY







 



LQY RU XV

\Q LY DU WR S

RU S \N ER Uê Y

V N\ WV

L P DQ LY DU WR S

QHY\KRY OR \N þD UK

pN FWL H P VR N

\N GH WV RU S

RU S \N ER Uê Y

WH Ot WR GL W G

Obrázek è. 11 – Výsledky kontrol výrobkù v MS kraji v roce 2003 19

KHS MSK se sídlem v Ostravì

VI. Podmínky pro výchovu, vzdìlávání a zotavení dìtí a mladistvých Základní a støední školy, pøedškolní a školská zaøízení zaøazená do sítì pøedškolních zaøízení, škol a školských zaøízení a zaøízení sociálnì výchovné èinnosti a zaøízení pro dìti vyžadující okamžitou pomoc jsou povinny zajistit, aby byly splnìny hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvìtlení, vytápìní, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid. Stejnou povinnost má i osoba provozující živnost péèe o dítì do 3 let vìku v denním režimu a osoba provozující živnost výchova a mimoškolní vzdìlávání, je-li živnost provozována v provozovnì. Režim dne zohledòující vìkové a fyzické zvláštnosti dìtí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a uèební praxe, režim stravování vèetnì pitného režimu musí být upraveny provozním øádem. Zaøízení pro výchovu, vzdìlávání a zotavení dìtí a mladistvých byla s úèinností zákona è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví postavena pøed problém, jak se vyrovnat s novými Roèenka 2003

požadavky na stavebnì technické uspoøádání a vybavení. Byla provedena øada rekonstrukcí umìlého osvìtlení, hygienických zaøízení, školní stravovny byly vybaveny novým strojnì technologických zaøízením. Je však nutné konstatovat, že stále ještì vìtšina školských zaøízení všechny požadavky neplní. Provozovatelé si uvìdomují své povinnosti, mají zájem splnit dané podmínky, jsou však mnohdy bezmocní z dùvodù omezených finanèních možností v resortu školství. Problém zmírnila novela zákona o ochranì veøejného zdraví, která plnìní nìkterých požadavkù prodloužila do konce roku 2007.

zdatnost, popøípadì i získat specifické znalosti a dovednosti. V letním období 2003 se v Moravskoslezském kraji konalo celkem 255 táborù, a to nejvíce na Opavsku, následuje Frýdecko-Místecko, Bruntálsko a Novojièínsko. Stanových táborù bylo 138, táborù umístìných ve stálých objektech pak 117, probìhlo 429 turnusù a zotavilo se celkem 20 259 dìtí. Pøi provádìní státního zdravotního dozoru nebyly zjištìny nehlášené tábory. Témìø polovina táborù byla zásobena vodou ze studen, 1/4 dovážela vodu z ovìøených zdrojù v barelech a zbytek bylo napojeno na vodovodní sí.

Závažným faktorem z hlediska prevence onemocnìní jsou stravovací provozy.

jídel apod.). Ojedinìle byly zjištìny i nedostatky v ubytování dìtí a v podmínkách pro osobní hygienu. Za nedostatky bylo uloženo 24 blokových pokut v celkové výši 8 900 Kè. Na území kraje nedošlo u úèastníkù dìtské letní rekreace k epidemickému výskytu infekèních onemocnìní a nebyl vydán žádný zákaz. Prùbìh letošních táborù lze hodnotit kladnì, zejména pak ty akce, které poøádaly Junák a Skaut. K úspìšnému prùbìhu pøispìlo i pìkné poèasí v létì roku 2003 i pøístup odpovìdných pracovníkù, kteøí nedostatky menšího rázu øešili okamžitì.

Celkem bylo zkontrolováno 38 % turnusù. Nejvíce zjišovaných nedostatkù zjištìno ve stravování, a to zejména na táborech využívajících restauraèní služby (nedodržování teplot podávaných jídel, nevhodné uložení a skladování potravin, strava neodpovídající vìku, nedostateèný pitný režim, nedostatky v provozní a osobní hygienì, uchovávání zbytkù

Zotavovací akce Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dìtí ve vìku do 15 let na dobu delší než 5 dnù, jehož úèelem je posílit zdraví dìtí, zvýšit jejich tìlesnou

20

KHS MSK se sídlem v Ostravì

VII. Ochrana zdraví pøi práci V oblasti ochrany zdraví pøi práci byla dozorová èinnost v roce 2003 zamìøena na dokonèení kategorizace prací dle návrhù pøedložených zamìstnavateli. Všechny vyhlášené rizikové práce jsou evidovány v informaèním systému rizikových prací KAPR. Provedená kategorizace prací objektivizovala situaci v oblasti úrovnì pracovního prostøedí a jeho vlivu na zdraví zamìstnancù, což je základním pøedpokladem pro realizaci dalších opatøení ke zlepšování pracovních podmínek. Oproti pøedchozím letùm významnì poklesl poèet zamìstnancù vykonávajících rizikové práce zaøazené do kategorie 4. K tomu došlo jednak zrušením nìkterých rizikových technologií u nejvýznamnìjších výrobcù, jednak i v dùsledku legislativních zmìn (napø. zmìnou kriterií pro zaøazování prací do kategorií pøi hodnocení hluku ap.). Vzhledem ke struktuøe prùmyslu nelze oèekávat zlepšení pracovních podmínek zejména v hornictví a hutnickém prùmyslu. Proto nadále zùstávají okresy Ostrava, Frýdek-Místek a Karviná místy

Roèenka 2003

s nejvyšším poètem rizikových prací v rámci MSK i v rámci ÈR.

  >  tQ  Oi R YR  S ]  LF  R  P H 1   

Rizikem pro další období je výkon prací zaøazených zejména do kategorií 4 a 3 pro faktory fibrogenní prach, prachy s alergizujícími úèinky, práce s chemickými karcinogeny, vibrace pøenášené na ruce, práce malými svalovými skupinami v hornictví, hutnictví, montáže pøístrojù a jejich èástí ve støedních a malých firmách.

RVWDWQt LQIHNFH RWUDY\ 1-= KOXN YLEUDFH NRåQt SQHXPRNRQLy]\

                                        Obrázek è. 12 – Nemoci z povolání v MS kraji - struktura

Kontrolní èinnost z hlediska ochrany zdraví pøi práci byla zamìøena zejména na kontrolu rizikových prací kategorie 3 a 4 a na zamìstnavatele, u nichž byl v minulosti zaznamenán zvýšený výskyt nemocí z povolání, a na øešení zvýšené zátìže zamìstnancù genotoxickými látkami.

 06. ý5

 @  >  H F Q H G L F Q ,

Nemoci z povolání V roce 2002 bylo v Èeské republice hlášeno celkem 1600 nemocí z povolání, v Moravskoslezském kraji pak 362 nemocí. V roce 2003 bylo hlášeno v MS kraji pouze 245 nemocí z povolání, což je pøibližnì jen 1/4 poètu z roku 1994.

   

      Obrázek è. 13 – Incidence nemocí z povolání v MS kraji a ÈR

21



KHS MSK se sídlem v Ostravì

V roce 1994 èinil podíl MS kraje na nemocech z povolání v ÈR pøibližnì 35 % a v roce 2002 již jen cca 23 %. Z grafu je zøejmé, že stále setrvává sestupný trend v celkovém poètu hlášených profesionálních onemocnìní s tím, že pokles onemocnìní v MS kraji je daleko výraznìjší než v ÈR. Rovnìž incidence profesionálních onemocnìní klesla v MS kraji proti roku 1996 o 45 %. V tomto období klesla incidence nemocí z povolání v MSK o 95 pøípadù/100 000 pojištìncù ve srovnání s poklesem o 35 pøípadùm/100 000 pojištìncù v rámci celé ÈR. V období let 1999 až 2003 ve srovnání s lety 1994 až 1998 se snížil podíl pneumokonióz a onemocnìní z nadmìrných vibrací a zvýšil se podíl kožních onemocnìní a onemocnìní z nadmìrného hluku. V souèasné dobì se na poètu nemocí z povolání podílejí 33 % onemocnìní z nadmìrných vibrací, 20 % onemocnìní zaprášením plic, 20 % onemocnìní z nadmìrného jednostranného zatížení a z 11 % kožní profesionální onemocnìní. Profesionální infekèní onemocnìní se podílí pøibližnì 7 procenty a profesionální poškození sluchu 5 %. Nemoci a otravy zpùsobené chemickými látkami se podílí ménì než

Roèenka 2003

1 % na celkovém poètu nemocí z povolání.

Onemocnìní z vibrací pøenášenými na ruce Nemoci cév rukou pøi práci s vibrujícími nástroji a zaøízeními vykazují stálý pokles, v roce 2003 již pouze 78 onemocnìní proti 355 onemocnìním v roce 1994.

 @ >L  P D WNi  O P  H FK \ Y  UD W 2  

   

   

   

   

   

   

   

   

   

Onemocnìní cév rukou z vibrací (traumatická vazoneuróza) bylo diagnostikováno u cca 12 % zamìstnancù, poškození periferních nervù z vibrací bylo zjištìno u 67 % osob a nemoci kostí a kloubù rukou nebo

   

Obrázek è. 14 – Otravy chemickými látkami v MS kraji od roku 1994 Otravy chemickými látkami jsou v kraji výjimeèné (v posledních 3 letech v prùmìru dvì onemocnìní).

 >  tF  D UE LY  ] t  Q  Q FR  P H Q  2

  @> X NX  OK ]  LF R P H 1  



   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

Obrázek 16 – Onemocnìní z nadmìrných vibrací v MS kraji od roku 1994

   

zápìstí nebo loktù pøi práci s vibrujícími nástroji a zaøízeními byly hlášeny u 21 % osob (prùmìr za poslední tøi roky).

Obrázek è. 15 – Onemocnìní z nadmìrného hluku v MS kraji od roku 1994

Ke skupinì onemocnìní z vibrací pøenášených na ruce jako celku lze konstatovat, že jde o faktor pracovních podmínek nejobtížnìji øešitelný po stránce prevence. Technicky zatím

Porucha sluchu zpùsobená hlukem je v posledních tøech letech pod 20 pøípadù za rok.

22

nejsou dostateènì øešena opatøení, která by ovlivòovala míru pøenosu z nástroje na ruku. Osobní ochranné pracovní prostøedky nejsou dostateènì úèinné. Proto zùstává hlavním opatøením omezování doby expozice, které je však nesnadno kontrolovatelné. Onemocnìní z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøe tìžování (NJZ) bylo diagnostikováno v roce 2003 pouze u 40 zamìstnancù (v roce 1994 168 onemocnìní). Poškození periferních nervù konèetin z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìžování bylo diagnostikováno u cca 73 % pøípadù a nemocemi šlach, šlachových pochev nebo úponù nebo svalù nebo kloubù konèetin z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìžování bylo postiženo cca 23 % pøípadù.   @  > = -  1  L]F  R P H  1   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

Obrázek è. 17 – Onemocnìní z nadmìrného jednostranného zatížení v MS kraji od roku 1994 KHS MSK se sídlem v Ostravì

Práce spojená s pøetìžováním pohybového ústrojí, jehož pøíèinou jsou nadmìrná zátìž drobných svalových skupin, vysoká èetnost vykonávaných pohybù, nevhodná pracovní poloha popø. jejich kombinace, je obdobnì jako práce spojená s expozicí vibracím pøenášeným na ruce jedním ze souèasných závažných pracovnì lékaøských problémù. Rozšíøení tohoto rizika sahá od výrobních závodù až po obchody, zejména velké obchodní domy a pøitom stále narùstá. Bude proto vyžadovat prvoøadou pozornost. Profesionální onemocnìní dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøišnice: V roce 2003 bylo hlášeno celkem 58 pneumokonióz. Poèet pneumokonióz se snižuje zejména u horníkù, kdy se plnì osvìdèilo zavedené preventivní pøeøazování mimo riziko fibrogenního prachu po dovršení nejvýše pøípustné expozice. Sporadicky se vyskytují karcinomy plic zpùsobené koksárenskými plyny a azbestovými vlákny. U profesionálních onemocnìní dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøišnice je nejvíce onemocnìní (pøibližnì 41 %) pøiznáváno jako pneumokoniózy a silikózy s typickými

Roèenka 2003

rtg znaky, dále 28 % v nejlehèí formì dle dynamiky onemocnìní, 20 % jako pneumokoniózy komplikované, 8 % ve spojení s plicní tbc a 3 % jako karcinomy plic zpùsobené koksárenskými plyny a asbestem. Dále byla v roce 2003 diagnostikována 3 profesionální astma.

  @ >L  F  R P H  Q tQ åR  .   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

Obrázek è. 19 – Kožní profesionální onemocnìní v MS kraji od roku 1994

  @> \  ]y LQ  R NR P X H  Q 3  

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

 >t  Q  Q FR  P H  Q R tQ  NþH  IQ ,  

   

Obrázek è. 18 – Onemocnìní pneumokoniózou v MS kraji od roku 1994

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

Obrázek è. 20 – Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1994 Závìr

V roce 2003 bylo diagnostikováno celkem 18 kožních profesionálních onemocnìní. Nejvíce (více než 50 % v posledních tøech letech) èinila z toho kontaktní alergická dermatitida na pryž u gumových holínek.

Snižování výskytu nemocí z povolání je významným dokladem zlepšování pracovních podmínek v porovnání s pøedchozími lety a to nejen pokud jde o celkové poèty, ale i o incidenci. Pøes pokles nemocí z povolání nemùžeme být spokojeni s tím, že jsou stále pøiznávána profesionální onemocnìní z nadmìrného hluku a fibrogenního prachu. U tìchto faktorù jsou chránièe sluchu a respirátory pøi jejich používání

Nemocí pøenosných a parazitárních bylo v roce 2003 hlášeno celkem 26, z èeho bylo 14 s interhumánním pøenosem a 12 pøenosem ze zvíøat. Nejvíce onemocnìní patøilo svrabu a kožnímu erysipeloidu.

23

schopny zcela eliminovat pùsobení hluku a prachu na lidský organismus. Nestaèí jen poskytovat tyto osobní ochranné prostøedky ale pøi práci je nutné je i používat. Rovnìž je i zbyteèný výskyt profesionálních infekèních onemocnìní a otrav chemickými látkami, které jdou vesmìs na vrub porušování bezpeènostních a hygienických pøedpisù. U faktorù vibrací pøenášených na ruce a jednostranného a nadmìrného zatìžování nejsou k dispozici dostateènì úèinná náhradní opatøení. Zde jsou jedinì schùdné cesty ve vývoji nových nástrojù, strojù a technologií.

Kontrola úèinnosti zdravotních opatøení k ochranì zdraví horníkù Pneumokonióza uhlokopù zpùsobená vdechováním prachu kamenného uhlí je onemocnìním, které zhoršuje funkce dýchacího ústrojí a následnì obìhového systému a dojde-li do plnì rozvinutých forem, vede k invaliditì postiženého horníka a zkracuje jeho život. Je neléèitelná a v prùbìhu doby se zhoršují její projevy. Je proto závažným problémem zdravotním, ekonomickým i sociálním.

KHS MSK se sídlem v Ostravì

Pravdìpodobnost vzniku onemocnìní uhlokopskou pneumokoniózou a jeho rozvoj jsou úmìrné celkové (kumulativní) dávce prachu, která je uložena v plicích horníka, a fyzikálním a chemickým vlastnostem prachu. Kumulativní dávka je pak úmìrná koncentraci prachu ve vdechovaném vzduchu, celkové dobì práce v ovzduší obsahujícím uhelný prach a množství vzduchu, které se za tuto dobu vymìní v plicích (plicní ventilaci). Základním opatøením smìøujícím k omezení rizika uhlokopské pneumokoniózy je snížení koncentrace prachu v ovzduší. V celosvìtovém mìøítku zatím nebyly vyvinuty a v praxi používány takové úpravy technologie tìžby uhlí a technická protiprašná opatøení, která by umožnila omezení prašnosti na míru, která by vylouèila možnost onemocnìní. Jsou proto ve všech prùmyslových státech obecnì zavedeny a používány limitní hodnoty expozice prachu, jejichž dodržování podle souèasné úrovnì poznání zajišuje, že se lehká forma onemocnìní vyskytne po celoživotní práci u malého poètu exponovaných horníkù. Koncentrace vìtších èástic ovšem není rovnìž nevýznamná, nebo tyto èástice nepøíznivì ovlivòují samoèištìní Roèenka 2003

zením funkce dýchacího ústrojí a srdeènì cévního systému.

dýchacích cest a pøispívají k rozvoji jejich chronických zánìtù, které mohou významnì ovlivnit celkový prùbìh onemocnìní. Koncentrace všech èástic se oznaèuje jako celková prašnost. Pøípustný expozièní limit (PEL) se vyjadøuje v mg·m-3 ovzduší.

Uplatòování NPE a pøeøazování horníkù v zájmu omezení jejich expozice uhelnému prachu je u nás zavedeno již v roce 1961. V roce 1988 byl systém pøeøazování horníkù upraven na stávající model, který s malými úpravami platí do souèasné doby. s tím, že nejvyšší pøípustná expozice byla nastavena na pravdìpodobnost, že uhlokopskou pneumokoniózou neonemocní pøed dovršením NPE více než 5 % exponovaných horníkù. Souèasnì je stanovena hodnota pøípustného expozièního limitu (PEL) pro respirabilní frakci prachu na 1 mg·m-3 pro práci pøi ražení a 2 mg·m-3 pro práci pøi rubání.

V praxi se ovšem vyskytují práce, kdy není z objektivních dùvodù dodržován PEL a je nutno zajišovat ochranu zdraví horníkù náhradními opatøeními. V úvahu pøichází používání respirátorù, které je však opatøením nejistým co do úèinnosti, nebo zhoršuje pracovní podmínky urèitým ztížením dýchání, tlakem na kùži oblièeje a jeho dùsledky, a v našich podmínkách není ze strany uživatelù dostatek vùle tyto nesnáze pøekonat a respirátory používat alespoò pøi nejprašnìjších pracovních operacích. Zásadním opatøením za podmínek, kdy nejsou dodržovány PEL, je úprava celoživotní doby práce spojené se zvýšenou expozicí prachu vyjádøená stanovením nejvyšší pøípustné expozice (NPE), kterou se docílí omezení dávky prachu kumulovaného v plicích a tím snížení pravdìpodobnosti vzniku onemocnìní uhlokopskou pneumokoniózou, nebo alespoò vzniku a rozvoji jejích t잚ích forem spojených s poško-

V roce 2003 byla provedena rozsáhlá analýza úèinnosti provedených opatøení v oblasti ochrany zdraví horníkù, kdy byly všechny dosavadní epidemiologické studie pøepoèítány stejnou metodikou. Vyhodnocení úèinnosti preventivního pøeøazování horníkù bylo provedeno analýzou pøežití (statistickým stanovením rizika) jako kumulativní

24

riziko za 5 let pro období 1995 až 1999. Pøi dovršení 100 % NPE by mìlo být riziko onemocnìní pneumokoniózou menší nebo rovné 5 % . Dodržení tohoto kriteria a tedy úèinnost preventivního pøeøazování horníkù vztažená na celý sledovaný soubor byla takto prokázána u horníkù všech dolù s výjimkou jednoho, kde je riziko onemocnìní vìtší než 8 %. O úèelnosti pøeøazování horníkù svìdèí také nìkteré globální údaje. Pøed zahájením dùsledného pøeøazování pracovníkù v roce 1988 se pohyboval poèet pøiznávaných pneumokonióz vèetnì ohrožení pneumokoniózou v OKR kolem 800 až 1 000 pøípadù roènì. Zavedení preventivního pøeøazování dùlních pracovníkù s dovršenou NPE se již v roce 1992 projevilo výrazným snížením poètu pøiznaných chorob z povolání zaprášením plic. V roce 1992 bylo pøiznáno celkem 306 pneumokonióz, v roce 1996 198, v roce 2000 101 pneumokonióz a v roce 2003 pouze 34 pneumokonióz aktivních dùlních pracovníkù. Na následujícím obrázku 3 je uveden vývoj všech pøiznávaných pneumokonióz a ohrožení pneumokoniózou od roku 1961.

KHS MSK se sídlem v Ostravì

2KURåHQtSQHXPRNRQLy]RX 3QHXPRNRQLR]D 3RþHWKRUQtN

  >@  \ ]y  LQ R NR  P  X H Q  3

      

 

    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

@F LV LW > Nt QU RK W Hþ R 3



Obrázek è. 21 – Vývoj onemocnìní pneumokoniózou a poèet pracovníkù od roku 1961 Poèet pracovníkù v dolech poklesl pøibližnì na ètvrtinu, z 58 000 v šedesátých letech na cca 15 000 v souèasnosti. Poèet pneumokonióz však poklesl daleko výraznìji. Riziko onemocnìní pneumokoniózou se výraznì snížilo. Systém preventivního pøeøazování horníkù po dovršení NPE se projevil jako úèinný a vedl k podstatnému snížení poètu onemocnìní uhlokopskou pneumokoniózou a bylo prokázáno, že v karvinské èásti OKR je v souèasné dobì riziko onemocnìní pneumo-

Roèenka 2003

koniózou nižší než 5 %. Není dùvod tento model opustit a vytvoøit zcela nový model. Na základì provedeného vyhodnocení se navrhuje zahrnout do modelu i efekt používání respirátorù. V souèasné dobì reálnì uvažovat pouze o modelu s úèinností respirátorù maximálnì 25 %. Pøitom lze zcela reálnì pøedpokládat, že i pøi nižší úèinnosti riziko onemocnìní pneumokoniózou nepøekroèí 10 %.

25

KHS MSK se sídlem v Ostravì

VIII. Epidemiologická situace v roce 2003 V roce 2003 bylo ohlášeno v Moravskoslezském kraji celkem 16 890 infekèních nákaz z toho 1 533 parazitárních. V rámci preventivních opatøení provedli pracovníci protiepidemických oddìlení šetøení v 10 610 ohniscích infekèních nákaz, tj. rodinách, kolektivech èi pracovištích, kde se infekèní onemocnìní vyskytlo. Epidemiologická situace výskytu akutních respiraèních onemocnìní byla v prvních týdnech roku 2003 charakterizována trvale narùstající nemocností, která kulminovala v 7. a 8. kalendáøním týdnu. V té dobì bylo týdnì postiženo více než 4000 osob ze 100 000 obyvatel, což pøedstavuje pøibližnì 55 000 nemocných v kraji za 1 týden. O chøipkové epidemii mùžeme hovoøit v období od 5. do 10.kalendáøního týdne, tj.od konce ledna do 1. týdne bøezna. Této situaci odpovídaly také poèty a podíl osob ošetøených pro respiraèní onemocnìní na lékaøských službách první pomoci a to zejména ve dnech pracovního volna, kdy byl podíl ošetøených pro respiraèní infekci v Roèenka 2003

2QHPRFQ Qt

6DOPRQHOy]\ %DFLOiUQt~SODYLFH .DPS\OREDNWHULy]D 9LURYê]iQ WMDWHU /\PHVNiERUHOLy]D =iQ WPR]NXDPR]NRYêFKEODQ 6SiOD =DUG QN\ 1HãWRYLFH 3 tXãQLFH 6YUDE 2VWDWQtLQIHNþQtRQHPRFQ Qt

&HONHP

$OLPHQWiUQtQiND]\ 9]GXãQpQiND]\ 2VWDWQtQiND]\



           



  





           

           





  

  





           

           





  

  



           



  



           



  

Tabulka è. 7 – Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1997 nìkterých týdnech vysoký a dosahoval 70 - 80 % všech ošetøených osob.

v uvedeném týdnu v kraji a nelze hovoøit o explozivní epidemii chøipky na území MSK. Pøestože se výskyt akutních prùjmových onemocnìní (APO) vyvolaných nejèastìjšími pùvodci, tj. salmonelami a kampylobaktery, celkovì snížil ve srovnání s loòským rokem, bylo na území kraje prùjmovými onemocnìními postiženo více než 6 000 osob. Jednalo se vesmìs o sporadická onemocnìní nebo o menší rodinné výskyty s postižením nìkolika osob. Bylo však zaznamenáno i nìkolik hromadných

$OLPHQWiUQtQiND]\ 9]GXãQpQiND]\ 2VWDWQtQiND]\ 

K opìtovnému a obvyklému sezónnímu zvýšení nemocnosti akutními respiraèními infekcemi došlo v podzimních a zimních mìsících, avšak ne na hodnoty svìdèící pro epidemii. Relativnì pøíznivá epidemiologická situace trvala i v prvních mìsících roku 2004. Šlo o mírný nárùst, který trval do 6. kalendáøního týdne, kdy nemocnost dosáhla maxima, tj. 1 687 pøípadù na 100 tisíc obyvatel kraje. Tato hodnota pøedstavuje cca 20 000 postižených osob

@> tQ  QF R  P HQ RW  Hþ R3  















Obrázek è. 22 – Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1997

26

KHS MSK se sídlem v Ostravì

OH WD  Y\ ER        W VR QF  R P HQ  O H5 

OHW OHW

OHW OHW

jednalo o zavleèenou nákazu ze Slovenska. Vzhledem k tomu, že se jedná o nákazu, která se na rozdíl od salmonelóz a kampylobakterióz snadno šíøí i pøímým stykem s nemocným, uplatnily se v procesu šíøení této nákazy i velmi slabé sociální podmínky a hygienická úroveò v dané lokalitì.

OHW &HOiSRSXODFH

Podíl jiných agens vyvolávajících prùjmová onemocnìní nebyl významný.

7êGHQ

Obrázek è. 23 – Respiraèní onemocnìní v MS kraji v roce 2003/2004

Jedním z prùjmových onemocnìní, které bylo v døívìjších letech pomìrnì èasté, je bacilární úplavice. Vzhledem Roèenka 2003

Ve skupinì neuroinfekcí bylo hlášeno 7 pøípadù meningokokových meningitid (2 pøípady meningokokové sepse), dále 43 onemocnìní kl횝ovou encefalitidou, z toho 17 pøípadù na Opavsku u neoèkovaných osob a 27 pøípadù purulentních meningitid.

Virové hepatitidy se v roce 2003 objevují zcela sporadicky s výjimkou hromadného výskytu virové hepatitidy typu A, který probìhl v okrese Karviná a v nìmž onemocnìlo 6 dìtí. V této souvislosti bylo vyhlášeno mimoøádné oèkování proti VH-A pro osoby, které byly v kontaktu s nemocnými.

                                  

výskytù vyvolaných salmonelami s postižením 10 až 20 osob. Závažnou byla v kraji epidemie salmonelózy, ke které došlo v øíjnu roku 2003 v rámci spoleèenské akce pro dùchodce na Novojièínsku, kde z asi 300 úèastníkù akce onemocnìlo 75 osob. Okolnostmi, které umožnily vznik epidemie, byly závady v technologii pøípravy stravy pro úèastníky této jednodenní akce.

zavleèením této nákazy onemocnìla jedna pracovnice tohoto zaøízení.

k lepšícím se hygienickým podmínkám, vèetnì dodržování zásad osobní hygieny, došlo k výraznému poklesu nemocnosti na tuto nákazu. V minulých letech jsme zaznamenali jen sporadická onemocnìní bacilární úplavicí, která byla vesmìs importovaná ze zahranièí, avšak v roce 2003 došlo na Karvinsku ke dvìma epidemiím. První z nich probìhla v lokalitì Karviná – Vagónka, kde onemocnìlo 44 osob, druhá v lokalitì Sovinec – onemocnìlo 37 osob. V obou pøípadech se pravdìpodobnì

Ze vzdušných nákaz bylo hlášeno 398 pøípadù spály, což je o 60 pøípadù více než v roce 2002. U onemocnìní planými neštovicemi (5 975 pøípadù) jsme zaznamenali nárùst oproti roku 2002. Dále jsme zaznamenali 8 pøípadù zardìnek a 19 pøípadù pøíušnic. V roce 2003 došlo k 5 onemocnìním spalnièkami, z nichž 4 byla zavleèena imigranty do uteèeneckého tábora ve Vyšních Lhotách. V souvislosti se

27

KHS MSK se sídlem v Ostravì

IX. Zdravotní stav Údaje o zdravotním stavu byly èerpány ze statistických roèenek Èeského statistického úøadu a statistických roèenek Ústavu zdravotnických informací a statistiky Èeské republiky a prezentaèního systému zdravotnických ukazatelù DPS ÚZIS Praha. Svým poètem obyvatel 1,264 milionù zaujímá kraj první místo v rámci krajù Èeské republiky. Závažný je migraèní úbytek obyvatel z kraje. Vìkové složení obyvatel Moravskoslezského kraje je pøíznivìjší oproti celostátnímu prùmìru, je zde vìtší podíl mladých lidí. Hustota osídlení 228 obyvatel na km2 pøevyšuje hustotu osídlení ÈR (129 obyvatel na km2), pøièemž v rámci kraje jsou velké územní rozdíly. Vývoj poètu živì narozených dìtí má klesající trend. V MS kraji a v ÈR se od devadesátých let dostává pøirozený pøírùstek obyvatel do záporných hodnot (mimo okres Bruntál). Pøirozený pøírùstek na 1000 obyvatel v roce 2002 se v MSK snížil na (-1,3), ale je vyšší než v ÈR (-1,5).

Roèenka 2003

Støední délka života pøi narození



udává, jakého vìku by se v prùmìru dožil novorozenec, jestliže by po dobu jeho života zùstaly pravdìpodobnosti úmrtí v jednotlivých letech vìku takové, jako byly v roce, jehož specifické úmrtnosti jsou vzaty za základ výpoètu úmrtnostních tabulek. Proti roku 1985 se støední délka života pøi narození v ÈR prodloužila u mužù a žen o pøibližnì 5 let. Pøesto v roce 2002 byla støední délka života mužù pøi narození 72,07 let, což je pøibližnì o 4 až 5 let nižší než u nejvyspìlejších evropských zemí a u žen byla 78,54 let, což je pøibližnì o 2 až 3 roky nižší. V rámci Èeské republiky je støední délka života mužù pøi narození v MS kraji o cca 1,5 let nižší, u žen není prakticky rozdíl.



 



Wt G   WH þR 3

@W H>O N  9 

     



 



 06.PXåL

 ý5PXåL

06.åHQ\

 ý5åHQ\

Obrázek è. 24 – Støední délka života pøi narození

Kojenecká úmrtnost vyjadøuje poèet zemøelých do 1 roku vìku na 1000 živì narozených a v posledních letech vykazuje klesající trend. V rámci evropských zemí patøí ÈR mezi zemì s nejnižší kojeneckou úmrtností. Kojenecká úmrtnost v MS kraji je pøibližnì o 22 % vyšší než prùmìr ÈR.

Novorozenecká úmrtnost vyjadøuje poèet zemøelých do 28 dnù vìku na 1000 živì narozených. V ÈR a MS kraji vykazuje klesající trend, avšak v MS kraji je pøibližnì o 20 % vyšší než èiní prùmìr ÈR.

28









06.

ý5







Obrázek è. 25 – Kojenecká úmrtnost

Standardizovaná úmrtnost celková ukazuje, jaká by byla v jednotlivých zemích, krajích a okresech úmrtnost, kdyby vìková struktura jejich obyvatelstva byla shodná. Tento ukazatel mùžeme bez obav srovnávat, nebo je na vìkové struktuøe zkoumaných populací prakticky nezávislý. V rámci 30 evropských zemí je ÈR ve standardizované úmrtnosti (SDR) na 19. místì u mužù i žen. V roce 2002 byla standardizovaná úmrtnost mužù v ÈR 1146 a žen v ÈR 719. V MS kraji byla standardizovaná úmrtnost mužù asi o 10 % vyšší a žen asi o 5 % vyšší než u mužù a žen v prùmìru ÈR. KHS MSK se sídlem v Ostravì

Ve standardizované úmrtnosti mužù (prùmìr let 1998 až 2002) je MS kraj druhý nejhorší po Ústeckém kraji a u žen je na pátém místì za Ústeckým, Karlovarským, Støedoèeským a Plzeòským krajem. Pøestože se SDR v MS kraji snižuje, zhoršuje se u mužù poøadí v rámci všech okresù v ÈR. V letech 1993 až 1997 bylo prùmìrné poøadí okresù u mužù 53 a v letech 1998 až 2002 se zhoršilo na 61. místo ze 77 okresù v ÈR. Z okresù je nejlepší situace v SDR v okresech Bruntál a Frýdek-Místek a nejhorší v okresech Nový Jièín a Karviná. U žen je pak nejlepší situace v okresech Opava a Bruntál a nejhorší v Ostravì a okrese Karviná. Poøadí v rámci ÈR se nemìní (46 místo v letech 1993 až 1997 a 44 místo v letech 1998 až 2002). Nemoci obìhové soustavy a zhoubné nádory jsou v Evropì a v rozvinutých zemích hlavní pøíèinou úmrtí. V druhé polovinì 60. let úmrtnost na nemoci obìhové soustavy zaèala u nás rychle narùstat, nejvýraznìji pak ve støedních vìkových skupinách mužù.Tento trend trval s menšími výkyvy až do druhé poloviny osmdesátých let, což bylo patrné zejména ve srovnání mezinárodním. Roèenka 2003

    åLX  P 5 ' 6     

  \ Q  H å  5 ' 6 

 

DK UD3

êN FH GD UK pY RO iU .

DQ Lþ RV \9

êN VY DU R P RK L-

êN LFE XG UD 3

êN VH þR KL -

êN V H] O3

êN VQ tO =

êN FX R P RO 2

êN FH UH LE/

êN VH þR GH W6

êN VU DY ORU D.

êN V] HO VR NV YD UR 0

êN FH WV Ò

Obrázek è. 26 - Standardizovaná úmrtnost dle krajù - muži

DN OLE XS HU iN VH ý

êN VY UD R P R LK -

D K D U 3

NêF H G UD K p Y R O Ui .

29

êN V tQ O =

êN F X R P R O 2

êN LF E X G U D 3

êN V H þ R LK -

êN F UH H E L /

êN ]V H OV R NV Y UD R 0

êN V H ]O 3

êN V H þ R G H W 6

êN UV D Y R UO D .

êN F WH V Ò

D NOL E X S H U i NV H ý

Obrázek è. 27 - Standardizovaná úmrtnost dle krajù - ženy

Nemoci obìhové soustavy v MSK (prùmìr let 1998-2002), které pøedstavují nejèastìjší pøíèinu úmrtí, se podílely na 46 % úmrtí v pøípadì mužù., U žen v MSK jejich podíl pøedstavoval 58 %. Na druhém místì jsou novotvary, které se podílely 29 % na úmrtí mužù a 23 % na úmrtí žen. Ve srovnání s ÈR v MS kraji umírají muži ménì na novotvary a nemoci obìhové soustavy, více však na nemoci dýchací soustavy, trávicí soustavy, poranìní a otravy, dopravní nehody a sebevraždy. U žen je situace obdobná s tím, že umírají ménì na poranìní a otravy.

Napø. v USA od druhé poloviny šedesátých let a v západní Evropì od poloviny let sedmdesátých úmrtnost na nemoci obìhové soustavy trvale klesala. Pøíèinami tohoto nepøíznivého trendu u nás byl nezdravý životní styl – potrava energeticky bohatá a s vysokým obsahem živoèišných tukù, nedostateèným pøíjmem ovoce a zeleniny, kuøáctví, vysoká míra frustrace. Od roku 1991 úmrtnost na nemoci obìhové soustavy trvale klesá a zaèíná se pøibližovat hodnotám v zemích Evropské unie.

D LQ þ R V\ 9

Standardizovaná úmrtnost celková, na nemoci obìhové soustavy a na nemoci dýchací soustavy má od roku 1995 klesající trend, ale pøevyšuje hodnoty ÈR, u mužù je vyšší než u žen. Rozdíly jsou nejvìtší u SDR na nemoci dýchací soustavy, což zøejmì souvisí se zneèištìním ovzduší, pracovní expozicí a nezdravým životním stylem. Standardizovaná úmrtnost na novotvary velmi mírnì klesá a u mužù pøevyšuje hodnoty ÈR, u mužù je vyšší než u žen. Standardizovaná úmrtnost na novotvary prsu žen je nižší než v ÈR, na zhoubné novotvary plic je u mužù

KHS MSK se sídlem v Ostravì

vyšší a u žen nižší než v ÈR, na zhoubné novotvary žaludku a koneèníku je u obou pohlaví vyšší než v ÈR, u mužù je vyšší než u žen. Hodnoty standardizované úmrtnosti na zhoubné novotvary tlustého støeva kolísají a jsou u mužù i žen vyšší než v ÈR, u mužù jsou vyšší než u žen. V rámci kraje je dlouhodobì nejhorší situace u standardizované úmrtnosti na nádory u mužù a žen v okrese Karviná a mìstì Ostrava a nejpøíznivìjší v okresech Frýdek-Místek a Opava.











P HN  OH F 5  ' 6

 P HN OH F  5 ' 6 















06.PXåL

 ý5PXåL





06.åHQ\





 



ý5åHQ\

Obrázek è. 29 – Standardizovaná úmrtnost na nemoci dýchací soustavy

06.PXåL

Incidence (nemocnost) je definována jako poèet nových onemocnìní v daném roce na 100 000 obyvatel trvale bydlících v daném regionu.







06.PXåL

 ý5PXåL





06.åHQ\



Incidence zhoubných novotvarù u mužù v MSK se pohybuje v rozmezí mezi 650 až 700 pøípadù na 100 000 obyvatel a u žen v MSK kolem 450/100 000. Riziko onemocnìní zhoubnými nádory je u mužù v MSK ( rovnìž i v ÈR) pøibližnì o 1/3 vyšší než u žen. U mužù v MSK je tento ukazatel o cca 10 % vyšší než u mužù v ÈR. U žen v MSK se celková incidence novotvarù



ý5åHQ\

Obrázek è. 28 – Standardizovaná úmrtnost na nemoci obìhové soustavy Roèenka 2003

30

 ý5PXåL





06.åHQ\





ý5åHQ\

Obrázek è. 30 – Standardizovaná úmrtnost na novotvary

Nemocnost     P HN  OH F  5 ' 6    



prakticky shoduje s incidencí novotvarù v rámci ÈR. U žen incidence zhoubných nádorù má místnì stoupající tendenci, u mužù stagnuje. Nejzávažnìjším onemocnìním jsou zhoubné novotvary plic u mužù v MSK s incidencí cca 110 pøípadù na 100 000 obyvatel, které jsou u žen pøibližnì na 1/5 incidence tohoto onemocnìní u mužù. Toto onemocnìní vykazuje mírný pokles jak u mužù, tak u žen. Nejzávažnìjším onemocnìním u žen v MSK je nádorové onemocnìní prsu s incidencí kolem 75 pøípadù na 100 000 obyvatel. Úroveò onemocnìní v kraji je pøibližnì totožná s úrovni onemocnìní KHS MSK se sídlem v Ostravì

=KRXEQpQRYRWYDU\SOLF =KRXEQpQRYRWYDU\NRQHþQtN =KRXEQêPHODQRPN åH

  H W D Y \ E R          H F Q H LG F Q ,

 H F Q H G L F ,Q

    







06.PXåL ý5PXåL 06.åHQ\ ý5åHQ\



Obrázek è. 31 - Standardizované incidence všech zhoubných novotvarù v rámci ÈR. U onemocnìní prsu je patrný stálý nárùst tohoto onemocnìní. V MS kraji je incidence karcinomu žaludku vyšší o pøibližnì 40 % u mužù a 20 % u žen než u mužù a žen v rámci ÈR. Incidence u mužù èiní cca 33 a u žen pouze 13 pøípadù na 100 000 obyvatel. Toto onemocnìní vykazuje tendenci k mírnému poklesu. U karcinomù tlustého støeva a koneèníku je situace v kraji pøibližnì o 10 % horší než v rámci ÈR, výraznìji u mužù. Incidence u karcinomù tlustého støeva èiní u mužù cca 50 a u žen pouze 27

Roèenka 2003

=KRXEQpQRYRWYDU\WOXVWpVW HYR =KRXEQpQRYRWYDU\åDOXGHN =KRXEQpQRYRWYDU\SUVDåHQ\

      

06.PXåL

ý5PXåL

06.åHQ\

ý5åHQ\

Obrázek è. 32 - Incidence zhoubných novotvarù dle diagnóz agens, pracovní expozice, radiace a sluneèní záøení pøispívají ke vzniku nádorových onemocnìní asi po 3 % a chemické škodliviny v životním prostøedí pouze kolem 1 %. Jako preventivní opatøení proti vzniku rakoviny se doporuèuje nekouøit, snížit konzumaci alkoholu, vyhýbat se nadmìrnému slunìní, dodržovat zdravotní a bezpeènostní pokyny pøi práci, jíst stravu bohatou na rùzné druhy zeleniny a ovoce, luštìniny a minimálnì zpracované obilniny, zamezit vniku nadváhy.

pøípadù na 100 000 obyvatel. Incidence onemocnìní koneèníku u mužù èiní cca 43 a u žen pouze 20 pøípadù na 100 000 onemocnìní Rovnìž karcinomù koneèníkù ubývá. Incidence melanomu kùže v kraji je pøibližnì na úrovni ÈR a u mužù v MS kraji èiní 12 pøípadù/ 100 000 a u žen pak 9/100 000. Vznik nádorù je možné z více než 80 % ovlivnit úpravou pùsobení zevních faktorù. Nejvíce pøispívají ke vniku nádorových onemocnìní výživové zvyklosti (35 %) a kouøení (30 %). Dále se na nádorech podílí po 5 % nízká pohybová aktivita a alkohol. Infekèní 31

Prevalence diabetikù na 100 000 obyvatel Cukrovka je vleklé onemocnìní, zpùsobené neschopností organismu hospodaøit s cukrem. Projevuje se zvýšenou hladinou glukózy v krvi nebo jejími ztrátami moèí. Tato porucha však nepostihuje jen hospodaøení s cukry, zasahuje i do hospodaøení s ostatními živinami a ovlivòuje tak celkovì pøemìnu látek v organismu. Nemocnému mùže již od poèátku pøinášet potíže v podobì neuhasitelné žíznì, èastìjšího moèení, únavy, nevýkonnosti,

KHS MSK se sídlem v Ostravì

úbytku tìlesné hmotnosti a k nim se mohou pøidružovat i jiné pøíznaky èi komplikace (napø. svìdìní kùže, sklon k zánìtùm apod.). Jindy mohou být potíže minimální, což vede k podceòování nemoci a dùsledky pak mohou být záludnìjší. Odhaduje se, že toto onemocnìní postihuje asi 10 % populace.V Èeské republice je k dnešnímu dni registrováno pøes 600 tisíc nemocných s cukrovkou. Stejnì jako na celém svìtì,

i u nás se poèet nemocných trvale zvyšuje a pøedpokládá s, že každých patnáct let se poèty registrovaných diabetikù zdvojnásobí.

   >W VR QS  RK FV  HQ t QY RF  DU 3 

Prevalence je definována jako poèet evidovaných pacientù na 100 000 obyvatel. Prevalence diabetikù na 100 tisíc obyvatel stoupá u obou pohlaví a od roku 1997 v MSK je vyšší než v ÈR. Nemocnost u žen je vyšší než u mužù.

 

 



 06. ý5







Obrázek è. 34 – Pracovní neschopnost v MS kraji a ÈR

 FQH HO DH  YH U 3

Prùmìrné procento pracovní neschopnosti Pracovní neschopnost v MS kraji je vyšší o více než 1 % ve srovnání s pracovní neschopností v rámci Èeské republiky a má stoupající tendenci jak v kraji, tak také v ÈR. Vyšší pracovní neschopnost souvisí pravdìpodobnì s vysokou nezamìstnaností v kraji a s nepøíznivou strukturou prùmyslu. Nejvyšší procento pracovní neschopnosti v rámci kraje vykazuje za posledních pìt let (1998-

   

 06.PXåL

 ý5PXåL





06.åHQ\





ý5åHQ\

Obrázek è. 33 – Prevalence diabetikù Roèenka 2003



32

2002) okres Karviná (8,2 %) a nejnižší okres Opava (6,4 %). V ÈR je prùmìr 6,3 %. MSK vykazuje pracovní neschopnost ve výši 7,4 %. Na pracovní neschopnosti se podílí cca 88 % pracovní neschopnost pro nemoc, 8 % pak pro ostatní úrazy a 4 % pro pracovní úrazy. Ve srovnání s prùmìrem ÈR vykazuje MSK vyšší prùmìrné procento pracovní neschopnosti o 14 % pro nemoc, o 19 % pro pracovní úrazy a o 55 % pro ostatní úrazy.

KHS MSK se sídlem v Ostravì

Závìr Pokud by i do budoucna pokraèovaly trendy ve vývoji zdraví z 90. let, lze pøedpokládat vzestup poètu nových nádorových onemocnìní, metabolických poruch, zejména cukrovky, nemocí pohybového aparátu, nervových a duševních nemocí, psychosociálních dùsledkù užívání drog a vybraných infekèních onemocnìní napø. AIDS. Naproti tomu lze uvažovat o poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnìní.

a zdravotní i sociální praxe ve smyslu zlepšení úrovnì zdraví všech obyvatel.

Lze pøedpokládat nepøíznivé ovlivòování zdraví prostøednictvím determinant zdraví, hlavnì životním zpùsobem obyvatel – kouøením, nevyváženou výživou, nadmìrnou spotøebou alkoholu, nedostatkem pohybové aktivity, stresem, zneužíváním drog a podceòováním rizika úrazù. Uskuteènìním cílù programu ZDRAVÍ 21 se mùže dosáhnout snížení úmrtnosti, výskytu závažných nemocí a faktorù, které je ovlivòují. Prevence nemocí a podpora zdraví jsou výraznou složkou celého programu. Program ZDRAVÍ 21 má pøispìt k využití získaných poznatkù a zkušeností pro další zlepšení zdravotní politiky

Roèenka 2003

33

KHS MSK se sídlem v Ostravì

X. Projekty a jiné aktivity Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostøedí. Vláda Èeské republiky se na svém zasedání dne 21.listopadu 1990 zabývala ekologickou problematikou Ostravsko - karvinské oblasti a konstatovala, že stav životního prostøedí je zde v dùsledku soustøedìní dùlní èinnosti, hutního a chemického prùmyslu a energetiky kritický. Trváni èi dokonce zhoršování tohoto stavu považuje za neúnosné, a proto uložila neodkladnì zahájit realizaci úèinných opatøení k ozdravìní životního prostøedí v této oblasti v pøíštím desetiletí. Do postižené oblasti se zahrnuje správní území mìsta Ostravy, okres Karviná, z okresu Frýdek - Místek obce Krmelín, Paskov, Šenov, Tøinec, Václavovice a Vratimov a z okresu Opava obce Hluèín, Ludgeøovice, Markvartovice a Šilheøovice. Na tomto území o rozloze 854 km2 žije 683 275 obyvatel.

Roèenka 2003

a) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostøedí v Èeské republice"

Usnesením vlády ÈR è. 313/90 uložila také ministru zdravotnictví ÈR pøedložit návrh na monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostøedí a využít k tomuto úèelu stávající kapacitu Krajské hygienické stanice. Návrh ministra zdravotnictví ÈR na "Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel v Ostravsko - karvinské oblasti" schválila vláda ÈR v øíjnu 1991 svým usnesením è. 369/91. Souèasnì souhlasila s realizací návrhu celostátního projektu "Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostøedí v Èeské republice" a zaøadila ho do tohoto usnesení. V následujících letech byly oba systémy realizovány s tím, že systém monitorování v ostravsko-karvinské oblasti byl zaøazen jako samostatná èást (speciální monitoring) do celostátního systému monitorování. Hlavním øešitelem a koordinátorem byl ustanoven Státní zdravotní ústav v Praze, spolupracují jednotlivé hygienické stanice.

Realizace projektu celostátního systému monitorování byla zahájena v roce 1994 na základì vládního usnesení è. 369 z roku 1991, v souèasné dobì obsahuje 8 subsystémù: 1. zdravotní dùsledky a rizika zneèištìného ovzduší 2. zdravotní dùsledky a rizika zneèištìné pitné vody 3. Zdravotní dùsledky a rušivé úèinky hluku 4. Zdravotní dùsledky zátìže lidského organismu chemickými látkami z potravinových øetezcù, dietární expozice 5. Zdravotní dùsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostøedí, biologický monitoring 6. Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky

34

7. Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich dùsledky 8. Zdravotní rizika kontaminace pùdy mìstských aglomerací. Systém monitorování je otevøeným systémem, který se prùbìžnì vyvíjí jak z hlediska spektra sledovaných faktorù a cizorodých látek, tak i zpùsobu zpracování výsledkù a jejich prezentace. Každoroènì je zpracována souhrnná zpráva, která shrnuje výsledky z jednotlivých subsystémù vèetnì porovnání s pøedcházejícími roky. Agregované výsledky jsou prezentovány jako informace a podklad pro rozhodování v oblasti zdraví a životního prostøedí pro orgány státní správy, hygienickou službu, spolupracující resorty a pracovištì a širší odbornou veøejnost. Podrobné výsledky monitorování jsou uvedeny v odborných zprávách jednotlivých subsystémù. Souhrnná zpráva i odborné zprávy jednotlivých subsystémù jsou k nahlédnutí na KHS MSK a k dispozici na internetové adrese Státního zdravotního ústavu v Praze (www.szu.cz). KHS MSK se aktivnì KHS MSK se sídlem v Ostravì

podílí na øešení jednotlivých subsystémù. Výstupy systému monitorování byly použity i v této roèence. b) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel v Ostravskokarvinské oblasti - speciální monitoring. Cíle byly definovány v Usnesení vlády ÈR è. 369/91, pøedevším se jednalo o ovìøování efektu ekologických opatøení monitorováním faktorù životního prostøedí, hodnocením ukazatelù zdravotního stavu obyvatelstva a na rozdíl od celostátního systému také využitím vhodných typù epidemiologických studií, hodnotících vztah zdraví obyvatel a životního prostøedí. Cílem speciálního monitoringu bylo také prokázat nebo vylouèit rozdíly vlivu životního a pracovního prostøedí na zdraví obyvatel ve sledované oblasti a porovnat je s dostupnými ukazateli za ÈR. Speciální monitoring probíhal v období let 1994 - 2003. Do konce roku 2002 hlavními øešiteli byly KHS Ostrava a OHS Karviná, pro rok 2003 bylo plnìní úkolù speciálního monitoringu rozdìleno mezi Zdravotní ústav Roèenka 2003

a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a hospodáøského vývoje.

Ostrava a Krajskou hygienickou stanicí MSK.

Vláda ÈR pøijala usnesení è. 1046 ze dne 30. 10. 2002, kterým se pøihlásila k naplòování programu Zdraví pro všechny ve 21. století v podmínkách Èeské republiky a zavázala øadu subjektù, mj. i samosprávné celky k vytváøení podmínek pro zlepšování zdravotního stavu a životního prostøedí obyvatel ÈR.

Program ZDRAVÍ 21 v Moravskoslezském kraji Zdravotní stav obyvatel kraje je v mnoha ukazatelích horší než je prùmìr Èeské republiky. Prùmìrný vìk obyvatel je sice 37,8 let oproti 38,8 letùm úhrnu ÈR, ale již støední délka života u mužù i žen je nižší než v ÈR. Novorozenecká úmrtnost, kojenecká úmrtnost, standardizována úmrtnost celková a na nemoci obìhové soustavy sice klesá, ale pøevyšuje hodnoty ÈR. Proto je tøeba hledat pøíèiny tohoto stavu a hledat i cesty k rychlejšímu zlepšování zdraví obyvatel kraje. Jedním z prostøedkù k dosažení tohoto cíle je „Program zdraví 21 v Moravskoslezském kraji”.

Program ZDRAVÍ 21 si stanovil následující cíle: Cíl 1 Solidarita ve zdraví v evropském regionu Cíl 2 Spravedlnost ve zdraví Cíl 3 Zdravý start do života Cíl 4 Zdraví mladých Cíl 5 Zdravé stárnutí Cíl 6 Zlepšení duševního zdraví Cíl 7 Prevence infekèních onemocnìní Cíl 8 Snížení výskytu neinfekèních nemocí Cíl 9 Snížení výskytu poranìní zpùsobených násilím a úrazy Cíl 10 Zdravé a bezpeèné životní prostøedí Cíl 11 Zdravìjší životní styl Cíl 12 Snížit škody zpùsobené alkoholem, drogami a tabákem

Na 51. svìtovém zdravotnickém shromáždìní v kvìtnu 1998 se èlenské státy Svìtové zdravotnické organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy péèe o zdraví v jeho nejširších spoleèenských souvislostech. Zdraví je v deklaraci, obdobnì jako v èeské ústavì, stanoveno jedním ze základních lidských práv

35

Cíl 13 Zdravé místní životní podmínky Cíl 14 Zdraví, dùležité hledisko v èinnosti všech resortù Cíl 15 Integrovaný zdravotnický sektor Cíl 16 Øízení v zájmu kvality péèe Cíl 17 Financování zdravotnických služeb a rozdìlování zdrojù Cíl 18 Pøíprava zdravotnických pracovníkù Cíl 19 Výzkum a znalosti v zájmu zdraví Cíl 20 Mobilizace partnerù pro zdraví Cíl 21 Opatøení a postupy smìøující ke zdraví pro všechny Nutno podotknout, že ani program jako takový, ani jednotlivé jeho cíle, nejsou rigidní a naopak se oèekává, že budou posouzeny a na základì konkrétních podmínek v daném území modifikovány pro potøeby regionu, obce, komunity, obèanù. V Moravskoslezském kraji (MSK) se program Zdraví 21 nachází v poèáteèní fázi uskuteèòování. Svou úèastí na programu Zdraví 21 chce KHS MSK podpoøit organizaèní, odbornou, vzdìlávací složku programu pro orgány samosprávy na obecní a regionální úrovni i další subjekty KHS MSK se sídlem v Ostravì

(napø. neziskové organizace), které se zapojí do realizace programu. Odborná podpora je zajištìna pøedáváním specifických informací o zdravotním stavu obyvatel MSK, podílem na realizaci cílených anket mezi obèany zamìøených na životní styl, stravovací návyky apod. Vzdìlávací èást programu se uskuteèòuje prostøednictvím poøádání odborných, pracovních semináøù zvláštì pro zástupce místních samospráv s tématy vyplývajícími z definovaných priorit programu Zdraví 21. Organizaèní podpora spoèívá v zajištìní pravidelných pracovních setkání komisí navržených sociálním a zdravotním výborem zastupitelstva MSK k implementaci programu Zdraví pro všechny v 21. století do zdravotní politiky kraje. Cílem programu je aktvnì zapojit povìøené obce v Moravskoslezském kraji do programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, dosáhnout úzkou souèinnost všech zapojených subjektù, vzájemnou informovanost a zkoordinovat programy a aktivity v oblasti ochrany zdraví a životního prostøedí. Konkrétní aplikace programu Zdraví 21 na podmínky v Moravskoslezském kraji tak mùže zahrnovat jednotlivé aktivity Roèenka 2003

zamìøené na postupné zlepšování vybraných ukazatelù zdravotního stavu obyvatelstva MSK. Na plnìní programu se budou podílet povìøené obce, které by mìly mít spoluodpovìdnost na plnìní programu v rámci své pùsobnosti. Krajská hygienická stanice MSK bude koordinovat ve spolupráci s Krajským úøadem MSK aktivity na celém území kraje, a bude vyhodnocovat efektivitu konkrétních realizovaných opatøení zamìøených na zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.

Program Zdraví 21 v Moravskoslezském kraji si klade za cíl vyrovnat rozdíly mezi zdravotním stavem obyvatel v kraji a v Èeské republice a ve vyspìlých zemích Evropské unie. Zdravotní stav obyvatel MS kraje bude pravidelnì vyhodnocován a porovnáván s deklarovanými cíly. Dosud bylo v rámci „Programu Zdraví 21 MS kraje” provedeno: • stanovení priorit v ochranì zdraví v rámci MS kraje, • modifikace programu Zdraví 21 na podmínky MS kraje,

Program Zdraví 21 se týká celé populace v MSK, jeho prostøednictvím je vhodné oslovit co možná nejvìtší podíl obyvatel kraje. Program mùže zahrnovat aktivity v oblasti ochrany zdraví a životního prostøedí jako napø. snižování expozice obyvatel zdravotními riziky vyplývajícími ze zneèištìní vody, vzduchu a pùdy, nadmìrného hluku, nakládání s odpady, programy na zkvalitnìní zdravotní péèe o obèany, pøedevším mládež a seniory, programy zamìøené na zdravìjší životní styl, zejména u mladé generace (sport a pohybové aktivity, racionální výživa, prevence toxikománie), programy na prevenci úrazù, zdravìjší bydlení apod.

• projednána a zajištìna spolupráce KÚ MS kraje na øešení programu Zdraví 21, • uskuteènìn pracovní semináø pro všech 22 povìøených obcí v rámci MS kraje, • uspoøádání Dne zdraví v Ostravì v rámci spolupráce se Zdravotním ústavem v Ostravì. Péèe o zdraví – je široce pojatý souhrn zdravotních, organizaèních, ekonomických, výchovných i dalších prostøedkù, opatøení a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevòovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. Ty zdravotní problémy, jejichž øešení pøesahuje možnosti bìžné obèanské veøejnosti, se

Obrázek è. 35 - Základní determinanty zdraví a jejich vliv na zdraví v procentech

36

KHS MSK se sídlem v Ostravì

stávají pøedmìtem profesních zdravotnických aktivit.

Zásobování jodem (jodurie) pøedškolních dìtí

Mezi základní komponenty péèe o zdraví se øadí :

V rámci plnìní speciálního monitoringu ostravsko-karvinské oblasti. bylo provedeno šetøení vyluèování jódu moèí u dìtí pøedškolního vìku v okrese Karviná. Laboratorním vyšetøením moèe bylo ovìøováno, jak jsou pøedškoláci zásobeni (saturováni) jódem z potravy. Ve spolupráci se 2 mateøskými školami okresu Karviná bylo odebráno 120 vzorkù moèe. Z celkového poètu vyšetøených dìtí jich 112 tj. 93 % mìlo hodnoty jodurie dostateèné, tj. nad 100 µg jodu/l moèe. Dále zjištìno, že z tìchto dostateènì zásobených dìtí jódem jich 41 % mìlo jodurií optimální v rozmezí 150–290 µg jodu/l moèe a 44 % nad 290 µg jodu/l moèe.

• obèané – existuje opodstatnìný pøedpoklad, že každý má sám peèovat o své zdraví, jako o jednu z nejvyšších lidských hodnot, • politické a správní orgány, které pøebírají díl odpovìdnosti za zdraví svých obèanù, • zdravotnictví, jako resortní systém se soustavou odborných zaøízení, který pùsobí tam, kde pøedchozí aktivity k uchování zdraví nebyly úspìšné. Na základì pøevzaté formulace zdraví z Ústavy Svìtové zdravotnické organizace vznikla pøedstava o široké podmínìností zdraví, kde úloha zdravotnictví je zastoupena 10 %, vliv genetických faktorù ovlivòuje zdraví z 20 %, dominantní je pùsobení životního zpùsobu, tj. chování lidí, které ovlivòuje zdraví z 50 % a životní prostøedí s pøírodními i sociálními faktory se na zdraví podílí 20 %.

Roèenka 2003

Významnou roli sehrává i ozdravování stravovacích zvyklostí doma, zejména dostateèný pøíjem mléka a mléèných výrobkù a èastìjší zaøazování ryb do našeho jídelníèku, zejména moøských.

Projekt podpory zdraví „Mámo, táto – nekuø” V roce 2003 byl realizován týmový projekt dvou karvinských mateøských škol ve spolupráci se zdravými mìsty Karviná a Orlová. Jeho cílem bylo lépe a vèas pùsobit na dìti pøedškolního vìku, kteøí zatím nemají žádné zkušenosti s nikotinismem, ale už lze významnì formovat jejich postoje a chápání širokého spektra rizik, které pøináší aktivní i pasivní kuøáctví. Uèitelky mají nezastupitelné místo ve vzdìlávání dìtí a prostøednictvím dìtí byli ovlivòováni i rodièe, kde jsme oèekávali zvýšení osobní zodpovìdnosti k zcela pøirozenému „právu dìtí na èistý vzduch”. Obrázkový dìtský dotazník mapoval postoje dìtí k cigaretì – lze konstatovat, že jsou zatím nenarušeny.

Studii doplnilo dotazníkové šetøení stravovacích zvyklostí doma a posouzení spotøebního koše zejména v ukazatelích, které mohou pøispívat k dobré úrovni saturace dìtí jódem, energetické a biologické hodnotì podávané stravy pøedškolákùm školní jídelnou. V optimalizaci pøíjmu jódu sehrává významnou roli obohacování jedlé soli jódem a plošné používání této soli nejen v domácnostech, ale i výrobci potravin (masná, pekárenská výroba).

Zdaøilá byla akce pro veøejnost "4. Spoleèná cesta za èistým vzduchem" na Velkou Èantoryji v Beskydech, kterou jsme uspoøádali v kvìtnu 2003 s partnerskou organizací SANEPID 37

Cieszyn (Polsko) s podstatným pøispìním spolupoøadatelù ze Zdravých mìst Karviná a Orlová, z Èeského èerveného køíže Karviná a z mateøských škol Družba a Kaštanová Alej - Karviná. S rodièi probìhla beseda „Co mùžeme udìlat pro zdraví našich dìtí”. Motivaèním dotazníkem rodièù zapojených dìtí byly získány informace k aktivnímu i pasivnímu nikotinismu a opakovaným položením stejných otázek v závìru hodnocen posun. I pøes èasovì krátkou intervenci se podaøilo pøedevším mužùm – kuøákùm (táta, dìda) zanechat kouøení v pøítomnosti dìtí, zatím co u maminek – kuøaèek k tomu nedošlo ani v jednom pøípadì. Rovnìž u kouøení návštìv se nic nezmìnilo.

Rizikové faktory vadného držení tìla u dìtí školního vìku Poruchy pohybového aparátu jsou v dnešní dobì jedním z nejèastìjších onemocnìní dospìlých a pøíèiny vzniku tìchto poruch je tøeba hledat již v dìtství. Odhaduje se, že velká èást dìtské populace trpí vadným držením tìla a protože zatím chybí podrobné zkoumání pøíèin a rizik, zapojili jsme se KHS MSK se sídlem v Ostravì

   @  > Wt  GOt  GR  3    

Závìr: 60 % dìtí zaøazeno do kategorie 1 a 2 = držení tìla výborné a dobré. Více jak 1/3 vyšetøených dìtí je v kategorii 3 a 4 = vadné a špatné držení tìla. Poruchy držení tìla se zvyšují s vìkem dìtí. Výborné a dobré držení tìla vykazuje více než 75 % dìtí ve vìku 7 let zatímco u 15ti letých je to pouze nìco pøes 50.

YDGQpDãSDWQp YêERUQpDGREUp

Prevence vadného držení tìla na 2. stupni škol OHW

OHW

Revírní bratrská pokladna v Ostravì øešila druhou etapu sledování na 15-ti základních školách. Celkem 526 dìtí bylo zahrnuto do vstupních i kontrolních mìøení. Na posuzování držení tìla se podíleli i naši pracovníci. Pomocí zapùjèeného polohového snímaèe a pozorování v boèní a pøedozadní rovinì jsme zajistili požadovaný rozsah vyšetøení u 200 dìtí ZŠ na území mìsta Karviné. Všichni byli hodnocení dle ètyøbodové stupnice jako: 1 = optimální držení tìla 2 = mírná odchylka od správného držení tìla 3 = výrazná odchylka 4 = velmi výrazná odchylka.

OHW

Obrázek è. 36 - Struktura držení tìla u dìtí školního vìku spoleènì se 3 dìtskými lékaøkami ve mìstì Karviná do celostátního sledování k celostátnímu zpracování na SZÚ rizik vadného držení tìla dìtí školního v Praze. vìku v rámci grantu Státního Klinickým vyšetøením lékaøky zhodzdravotního ústavu Praha (SZÚ). notily jednotlivé komponenty držení Bylo využito lékaøské vyšetøení v rámci tìla – postavení hlavy, zakøivení páteøe, preventivní prohlídky dítìte a dítì spolu pánevní sklon a postavení dolních s rodièem, který ho na prohlídku konèetin vèetnì klenby. Dle jednotného doprovázel, vyplnilo dotazník o pohy- formuláøe vèetnì siluetogramu pak bové aktivitì, rozsahu a kvalitì, využí- vyšetøené dìti zaøadily do ètyø kategorií: vání volného èasu, rodinné anamnéze, vzdìlání rodièù apod. Celkem bylo vyšetøeno 362 dìtí ve vìku 7, 11 a 15 let. Výsledky anonymnì vloženy do databáze a pøedány na konci roku 2003

Roèenka 2003

1 = držení výborné (18,5 % dìtí) 2 = dobré (41,7 %) 3 = vadné (35,6 %) 4 = špatné (4,1 %)

Na osmi ZŠ byl realizován dvouletý intervenèní program, který mìl vést ke zlepšení nebo alespoò zachování stávající úrovnì držení tìla. Zbývajících

38

sedm škol intervenèní program neabsolvovalo, žáci pouze obdrželi individuální zprávu o výsledcích šetøení s doporuèením prevence. Z výsledkù screeningového vyšetøení vyplývá, že držení tìla žákù II. stupnì základních škol není optimální a je jim tøeba vìnovat soustavnou péèi. Dobøe provádìná preventivní opatøení bìhem pobytu dìtí ve školách mohou pøispìt ke zlepšení zdravotního stavu. Významným prvkem je též kvalitní diagnostika umožòující vèasné øešení pøípadnì zpomalení progrese (zhoršování dùsledkù vadného držení tìla).

Správná výživa – potravinová pyramida Profesoøi medicíny Harvardské university prezentovali nová pravidla zdravé výživy, jejichž vzorem byla tradièní øecká kuchynì – u vìtšiny jídel preferovány rostlinné oleje, u rýže, chleba, brambor a tìstovin doporuèována støídmost (ze základny potravinové pyramidy pøesunuty k vrcholu), u mléèných výrobkù doporuèována 1-2 porce nebo vápníková náhražka, multivitaminy konzumovat èasto. Na tato doporuèení vydal SZÚ Státní zdravotní ústav v Praze stanovisko, že KHS MSK se sídlem v Ostravì

oficiálnì nejnovìjším platným doporuèením v ÈR by mìla být „Výživová doporuèení CINDI” Svìtové zdravotnické organizace, Regionálního úøadu pro Evropu (Kodaò 1999). Vypracovaná výživová doporuèení jsou pojata komplexnì vèetnì znázornìní potravinové pyramidy v barevných pruzích na principu dopravních svìtel: zelená – pobídka, oranžová – varování a èervená – signál zastavit se, rozvážit zda danou potravinu spotøebovat. Do spodní zelené základny pyramidy je stále zakomponován chléb, obiloviny, tìstoviny, rýže a dokonce brambory; „…aby více než polovina každodenní energie byla zkonzumována v této smìsi potravin”. V zeleném pásmu je také doporuèení: „minimálnì 400 g zeleniny a ovoce dennì (vedle brambor)”. „Mylnì se vìøí, že chléb a brambory jdou na tloušku více než jiné potraviny.” Energetický obsah škrobu je mnohem nižší než v tuku a alkoholu. Škrob dodává pouze 16 kJ na gram v porovnání z 38 a 29 kJ z tuku a alkoholu. Všechny druhy chleba (zejména celozrnné, ale i bílý chléb) jsou výrazným zdrojem vlákniny; obiloviny a brambory obsahují rùzné typy vlákniny. Ta se nachází rovnìž v Roèenka 2003

3RUFH 0RGHO$N0RGHO%N0RGHO&N-

RELOQLQ\ J   

]HOHQLQD J   

RYRFH J   

POpNRDPOpþQpYêUREN\ J   

PDVR J   

Tabulka è. 8 - 3 modely výživy podle obsahu živin a energie Takže doporuèení obilnin 6-11 porcí/ den již neplatí a individuálnì se musí posoudit jak energeticky vydatnou stravu potøebujeme vzhledem k fyziologickým potøebám a míøe energetického výdeje. Rostlinná strava je navíc dodavatelem množství biologicky aktivních látek s potenciálním ochranným úèinkem.

luštìninách, zeleninì a ovoci. Rozpustné vlákniny jsou prospìšné tím, že upravují vstøebávání tukù a sacharidù z potravy a mají význam pro kontrolu hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Nerozpustné vlákniny pomáhají pøedcházet zácpì a podporují pravidelnou èinnost støev. Bohužel pováleèná spotøeba obilnin klesla. „Konzumace velkého množství obilovin a chleba, nejlépe celozrnného, a brambor je nutno propagovat jako základ zdravé výživy.”

Dostatek zeleniny a ovoce, nejlépe èerstvé zajistí také pøíznivý pøíjem vitaminù, minerálních a stopových prvkù. Vždy je také nutno pøihlížet ke specifickým lokálním stravovacím zvyklostem, které se velmi obtížnì mìní. Doporuèuje se nezdùrazòovat pøehnanì potøebu omezení cholesterolu ve stravì, zejména vajec, ponìvadž jsou levným a cenným zdrojem mnoha dalších živin.

Potravinové skupiny jsou shrnuty do 3 modelù – podle obsahu živin a energie: Model A = energetická vydatnost stravy vhodná napø. pro dìti pøedškolního vìku a dospìlé na redukèní dietì.

Z tukù se doporuèuje používat rostlinné oleje. Je stále dùležité zdùrazòovat, že „je zapotøebí ve stravì snižovat pøíjem nasycených (živoèišných) tukù”.

Model B = dìti školního vìku, mládež, ženy a muži pracující lehce apod. Model C = vhodný napø. pro kojící ženy, muže 35-59 let pracující tìžce a pod.

1. Jezte stravu založenou na rozmanitosti potravin pøedevším rostlinného pùvodu, ménì živoèišného pùvodu. 2. Nìkolikrát dennì jezte chléb, obiloviny, tìstoviny, rýži nebo brambory. 3. Jezte rozmanité druhy zeleniny a ovoce, nejlépe èerstvé a z místní produkce, nìkolikrát dennì. 4. Pravidelným cvièením, nejlépe každý den si udržujte BMI v rozmezí 20 -25. 5. Kontrolujte pøíjem tukù (ne více než 30 % denní energie) a vìtšinu nasycených tukù nahrazujte nenasycenými rostlinnými oleji. 6. Nahrazujte tuèné maso a masné výrobky fazolemi, luštìninami, èoèkou, rybami, drùbeží nebo libovým masem. 7. Konzumujte nízkotuèné mléko a jeho produkty. 8. Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru a rafinovaný cukr jezte støídmì, omezujte konzumaci slazených nápojù a sladkostí. 9. Volte stravu s nízkým obsahem soli.

Zásady byly srozumitelnì shrnuty do tìchto dvanácti krokù zdravé výživy: 39

KHS MSK se sídlem v Ostravì

10. Pokud konzumujete alkohol, omezujte pøíjem max. na dva nápoje dennì. 11. Pøipravujte jídlo nezávadným a hygienickým zpùsobem. 12. Podporujte výhradní výživu kojením po dobu 6 mìsícù a doporuèujte zavádìní vhodných potravin ve správných intervalech bìhem prvních let života.

Mezinárodní studie zamìøena na Zdraví a životní styl populace støední a východní Evropy – HAPIEE První etapa probíhala v okrese Karviná od druhé poloviny roku 2002 do poloviny roku 2003. V listopadu 2003 zaèalo pokraèování této studie, která má zjistit míru poškození zdravotního stavu obyvatelstva a prozkoumat pøíèiny vysoké kardiovaskulární nemocnosti ve státech støední a východní Evropy. Od listopadu 2003 do kvìtna 2004 bylo osloveno v rámci studie pracovníky KHS 1 400 náhodnì vybraných havíøovských obyvatel (700 mužù a 700 žen) ve vìku od 45 do 69 let, kteøí byli požádáni o vyplnìní anonymních zdravotních dotazníkù a bylo

Roèenka 2003

hmotnost a klást dùraz na pravidelnou pohybovou aktivitu.

provedeno bezplatné vyšetøení rizikových faktorù srdeènì cévních onemocnìní. Návratnost vyplnìných zdravotních dotazníkù èinila 58 % a dosáhla nejvyšší úrovnì v rámci pìti zúèastnìných mìst naší republiky (Jihlava, Kromìøíž, Ústí nad Labem, Hradec Králové).

Projekt podpory zdraví „Ženy v domácnosti nesmí zùstat bez informací o své šanci zùstat zdravé” V rámci Národního programu zdraví byl realizován ve mìstech Karviná a Havíøov první rok celkem tøíletého projektu „Ženy v domácnosti nesmí zùstat bez informací o své šanci zùstat zdravé”, který je zamìøen na zvyšování informovanosti žen v domácnosti a nezamìstnaných žen ve smyslu ozdravìní životního stylu, vyvarování se rizikovým faktorùm nádorových onemocnìní, se zvláštním dùrazem na èasné vyhledávání rakoviny prsu.

Výsledky šetøení probíhajícího v minulých letech ukázaly, že v rámci analýzy vitaminu C v krvi mezi èeskými obèany nebyl ani jeden s nulovou hodnotou a prùmìry i rozmezí výsledkù byly shodné mezi mìsty naší republiky. Kardiovaskulární onemocnìní se podílejí celosvìtovì každoroènì zhruba jednou tøetinou na celkové úmrtnosti. Tato onemocnìní jsou již nìkolik let na prvním místì v pøíèinách úmrtí jak u mužù, tak i u žen v Moravskoslezském kraji i v Èeské republice a jsou také nejèastìjší pøíèinou hospitalizací.

možnost praktického nácviku samovyšetøování prsu na názorném umìlém modelu a také krátký instruktážní film. Celkem bylo kontaktováno 900 žen. Osloveno bylo také 301 žen ve vìku 45 až 69 let ze studie HAPIEE, která probíhala v únoru až kvìtnu 2003 ve mìstì Karviná a v listopadu až prosinci 2003 ve mìstì Havíøovì. V rámci intervenèních opatøení pøi hodnocení výsledkù preventivního vyšetøení byly ženám podány podrobné informace o samovyšetøení prsu, významu vèasnosti záchytu nádoru prsu a nácviku samovyšetøení na speciálním modelu s cílem zaøadit toto vyšetøení mezi osobní hygienické návyky, taktéž byl ženám pøedán zdravotnì výchovný materiál.

Je potøeba si uvìdomit, že nádorová onemocnìní jsou v Èeské republice druhou nejèastìjší pøíèinou úmrtí. Nádorem prsu onemocní v Èeské republice bìhem svého života každá dvanáctá žena, což je 4500 žen roènì a toto èíslo se každý rok zvyšuje.

Pøitom více než polovinì všech úmrtí a pracovní neschopnosti na akutní srdeèní infarkt a cévní mozkovou pøíhodu lze pøedcházet. Staèí jen zanechat kouøení, zdravì jíst, pouze velmi støídmì pít alkohol, udržovat správnou tìlesnou

Ženy byly oslovovány prostøednictvím pracovníkù úøadu práce k úèasti na výše jmenované zdravotnì výchovné akci, jejíž souèástí byly beseda s lékaøem,

40

KHS MSK se sídlem v Ostravì

Seznam obrázkù Obrázek è. 1 Obrázek è. 2 Obrázek è. 3 Obrázek è. 4 Obrázek è. 5 Obrázek è. 6 Obrázek è. 7 Obrázek è. 8 Obrázek è. 9 Obrázek è. 10 Obrázek è. 11 Obrázek è. 12 Obrázek è. 13 Obrázek è. 14 Obrázek è. 15 Obrázek è. 16 Obrázek è. 17 Obrázek è. 18 Obrázek è. 19 Obrázek è. 20 Obrázek è. 21 Obrázek è. 22 Obrázek è. 23 Obrázek è. 24

Roèenka 2003

Organizaèní schéma KHS MS kraje ................................................ 4 Koncentrace benzenu v ovzduší - rok 2003 ................................. 10 Koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší - rok 2003 ..................... 11 Zneèištìní frakce PM 10 tìžkými kovy - rok 2003 ...................... 11 Index kvality ovzduší v roce 2003 .................................................. 11 Pøekroèení mezných hodnot u pitné vody v roce 2002 .............. 14 Pøekroèení nejvyšších mezných hodnot a mezných hodnot referenèního rizika v roce 2002 ...................................................... 14 Výsledky kontrol stravovacích zaøízení v roce 2003 .................. 18 Výsledky kontrol potravináøských výroben v roce 2003 ........... 18 Výsledky kontrol služeb v MS kraji v roce 2003 ......................... 19 Výsledky kontrol výrobkù v MS kraji v roce 2003 ...................... 19 Nemoci z povolání v MS kraji - struktura ................................... 21 Incidence nemocí z povolání v MS kraji a ÈR ............................. 21 Otravy chemickými látkami v MS kraji od roku 1994 ............... 22 Onemocnìní z nadmìrného hluku v MS kraji od roku 1994 .... 22 Onemocnìní z nadmìrných vibrací v MS kraji od roku 1994 ... 22 Onemocnìní z nadmìrného jednostranného zatížení v MS kraji od roku 1994 .................................................................. 22 Onemocnìní pneumokoniózou v MS kraji od roku 1994 .......... 23 Kožní profesionální onemocnìní v MS kraji od roku 1994 ....... 23 Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1994 ............................ 23 Vývoj onemocnìní pneumokoniózou a poèet pracovníkù od roku 1961 ..................................................................................... 25 Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1997 ............................ 26 Respiraèní onemocnìní v MS kraji v roce 2003/2004 ................ 27 Støední délka života pøi narození .................................................. 28

Obrázek è. 25 Obrázek è. 26 Obrázek è. 27 Obrázek è. 28 Obrázek è. 29 Obrázek è. 30 Obrázek è. 31 Obrázek è. 32 Obrázek è. 33 Obrázek è. 34 Obrázek è. 35 Obrázek è. 36

Kojenecká úmrtnost ........................................................................ 28 Standardizovaná úmrtnost dle krajù – muži ............................... 29 Standardizovaná úmrtnost dle krajù – ženy ............................... 29 Standardizovaná úmrtnost na nemoci obìhové soustavy ......... 30 Standardizovaná úmrtnost na nemoci dýchací soustavy .......... 30 Standardizovaná úmrtnost na novotvary .................................... 30 Standardizované incidence všech zhoubných novotvarù ......... 31 Incidence zhoubných novotvarù dle diagnóz ............................. 31 Prevalence diabetikù ....................................................................... 32 Pracovní neschopnost v MS kraji a ÈR ......................................... 32 Základní determinanty zdraví a jejich vliv na zdraví v procentech ..................................................................................... 36 Struktura držení tìla u dìtí školního vìku .................................. 38

Seznam tabulek Tabulka è. 1 Tabulka è. 2 Tabulka è. 3 Tabulka è. 4 Tabulka è. 5 Tabulka è. 6 Tabulka è. 7 Tabulka è. 8

41

Pøehled kontrolní èinnost KHS MS kraje v roce 2003 ................... 7 Pøehled stanovisek KHS MS kraje v roce 2003 .............................. 7 Roèní prùmìry SO2, NO2 a PM10 v MS kraji v roce 2003 ........ 10 Rozdìlení vodovodù v MSK podle zásobovaných obyvatel .... 12 Pøehled o poètu koupališ a koupacích oblastí v MSK v roce 2003 ........................................................................................ 14 Pøehled koupacích oblastí v MSK v roce 2003 s uvedením kvality vody ................................................................ 17 Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1997 ............................ 26 3 modely výživy podle obsahu živin a energie ........................... 39

KHS MSK se sídlem v Ostravì

Obsah I. II. III. IV.

V. VI. VII.

VIII. IX.

X. Projekty a jiné aktivity ................................................................ 34 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostøedí. ................................................ 34 Program ZDRAVÍ 21 v MS kraji .................................................. 35 Zásobování jodem (jodurie) pøedškolních dìtí ......................... 37 Projekt podpory zdraví „Mámo, táto – nekuø” ......................... 37 Rizikové faktory vadného držení tìla u dìtí školního vìku ................................................................................. 37 Prevence vadného držení tìla na 2. stupni škol ....................... 38 Správná výživa - potravinová pyramida ................................... 38 Mezinárodní studie zamìøena na Zdraví a životní styl populace støední a východní Evropy – HAPIEE ...................... 40 Projekt podpory zdraví „Ženy v domácnosti nesmí zùstat bez informací o své šanci zùstat zdravé” ....................... 40 Index obrázkù a tabulek ............................................................. 41

Pøedmluva ........................................................................................ 2 Úvod .................................................................................................. 3 Moravskoslezský kraj ................................................................... 5 Kontrolní èinnost v roce 2003 ....................................................... 7 Stav a vývoj složek životního prostøedí ..................................... 9 Ovzduší ............................................................................................. 9 Pitná voda ....................................................................................... 12 Koupalištì ....................................................................................... 14 Ochrana spotøebitele ................................................................... 18 Podmínky pro výchovu, vzdìlávání a zotavení dìtí a mladistvých ................................................................................ 20 Zotavovací akce ............................................................................. 20 Ochrana zdraví pøi práci ............................................................. 21 Nemoci z povolání ........................................................................ 21 Kontrola úèinnosti zdravotních opatøení k ochranì zdraví horníkù ............................................................................... 23 Epidemiologická situace v roce 2003 ........................................ 26 Zdravotní stav ............................................................................... 28 Nemocnost ..................................................................................... 30 Prevalence diabetikù na 100 000 obyvatel ................................. 31 Prùmìrné procento pracovní neschopnosti .............................. 32 Závìr ............................................................................................... 33

Roèenka 2003

42

KHS MSK se sídlem v Ostravì