Pøedmluva Váení ètenáøi, do rukou se Vám dostává Roèenka 2003 Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravì, ve kterém kolektiv zamìstnancù provedl shrnutí a zhodnocení nìkterých vybraných aktivit za první rok práce KHS po zásadní zmìnì struktury hygienické sluby a pokusil se o zmapování problematiky ivotních podmínek a zdravotního stavu obyvatelstva MSK. Jedná se o první souhrnný materiál vydaný KHS MSK. Vydáním Roèenky 2003 chceme také navázat na èinnost a souhrnné zprávy o stavu hygieny vydávané do konce roku 2002 jednotlivými hygienickými stanicemi v okresech Moravskoslezského kraje. Pokusili jsme se vypracovat souhrnný materiál za MS kraj, který jsme postrádali a doufáme, e je to jen poèátek a kvalita materiálu bude narùstat vèetnì postupného sestavování
Roèenka 2003
Uvítáme jakékoliv pøipomínky a podnìty které mohou být vyuity pro dalí práci. Prùbìnì aktualizované podrobnìjí informace jsou uvedeny na webových stránkách www.khsova.cz
a vyhodnocování trendù jednotlivých faktorù ovlivòujících zdraví populace. Jsme pøipraveni k vypracování struèného informativního materiálu pro potøeby obèanù. Moravskoslezský kraj je z pohledu øeditele KHS velmi zajímavým územím, a to jak z hlediska problematiky ivotního prostøedí, zdravotního stavu, ivotního stylu, pracovního prostøedí, tak i socioekonomických ukazatelù, které mají znaèný dopad na úroveò zdraví populace.
MUDr. Helena ebáková øeditelka
Pøijmìte tuto publikaci jako nai snahu prezentovat nejen výsledky roèní èinnosti, ale zvlátì poskytnout zainteresované veøejnosti informace z oblasti ochrany veøejného zdraví s pøesvìdèením, e mohou být jedním z podkladù pøi tvorbì a realizaci zdravotní politiky na regionální i komunální úrovni.
2
KHS MSK se sídlem v Ostravì
I. Úvod Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje byla zøízena k 1. 1. 2003 na základì ustanovení zákona è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví a zákona è. 320/2002 Sb. o zmìnì a zruení nìkterých souvisejících zákonù v souvislosti s ukonèením èinnosti okresních úøadù. Byl zruen stávající systém okresních a krajských hygienických stanic. Hygienické stanice byly rozdìleny na sloku pro výkon zdravotního dozoru a na sloku poskytující pøevánì laboratorní sluby. Následnì pak dolo k spojení kadé takto vzniklé sloky v jeden subjekt s krajskou pùsobností. Tímto krokem byl naplnìn ji døíve vytýèený cíl transformace hygienické sluby v Èeské republice, jejím smyslem bylo oddìlení èinnosti státního zdravotního dozoru od mìøících, vyetøovacích a laboratorních èinností a pøiblíení se strukturám obdobných orgánù v Evropské unii. Ze sloky laboratorních, poradenských a jiných slueb vznikl Zdravotní ústav v Ostravì, ze sloky pro výkon zdravotního dozoru Krajská hygienická
Roèenka 2003
stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravì (KHS MSK).
KHS MSK jako orgán ochrany veøejného zdraví zajiuje výkon státní správy a dalí èinnosti v tvorbì a ochranì veøejného zdraví. Krajské hygienické stanici ze zákona náleí:
vydávat rozhodnutí, povolení, osvìdèení, vykonávat státní zdravotní dozor v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou, koupalitích umìlých i pøírodních, stravovacích slueb, pøedmìtù bìného uívání (napø. kosmetika), hraèek urèených pro dìti do 3 let vìku, slueb péèe o tìlo vèetnì rehabilitaèních a rekondièních, pøedkolních a kolských zaøízeních vèetnì zotavovacích akcí pro dìti a mladistvé, zdravotnických zaøízení a ústavù sociální péèe,
3
ochrany pøed hlukem, vibracemi a neionizujícím záøením, vykonávat státní zdravotní dozor v ochranì zdraví pøi práci, naøizovat, organizovat, øídit, popøípadì i provádìt opatøení k pøedcházení vzniku a íøení infekèních onemocnìní a epidemií, naøizovat opatøení k ochranì zdraví fyzických osob pøi výskytu zdravotnì závadných výrobkù a vod a ivelných pohromách, provádìt hodnocení a øízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnìní zdravotního stavu obyvatelstva, podílet se na monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k faktorùm ivotního prostøedí, kontrolovat a øídit místní programy ochrany a podpory veøejného zdraví, spolupracovat se správními úøady a s orgány samosprávy pøi tvorbì zdravotní politiky regionù, podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.
KHS je strukturována podle oborù èinnosti na jednotlivé odbory, které jsou dále dìleny na oddìlení (viz. obrázek è. 1).
KHS MSK se sídlem v Ostravì
(',7(/ ÒWYDUYQLW QtNRQWURO\ ÒWYDUNUL]RYpKR t]HQt
=iVWXSFH HGLWHOH SURHNRQRPLNX DSURYR]
=iVWXSFH HGLWHOH SURRFKUDQXYH HMQpKR ]GUDYt
2GERUK\JLHQ\ REHFQp DNRPXQiOQt
2GERUK\JLHQ\ YêåLY\ DS HGP W E åQpKRXåtYiQt
2GERUK\JLHQ\ G WtDGRURVWX
2GERUK\JLHQ\ SUiFH
2GERU SURWLHSLGHPLFNê
2GERUKRGQRFHQt YOLY QD]GUDYt
2GERU HNRQRPLFNR SURYR]Qt
2GG OHQt~]HPQtKR SOiQRYiQtDKOXNX
2GG OHQtK\JLHQ\ YêåLY\
2GG OHQtK\JLHQ\ G WtDGRURVWX
2GG OHQtK\JLHQ\ SUiFH
2GG OHQtLQIHNþQt HSLGHPLORJLH
2GG OHQtDQDOê]\GDW DPRQLWRURYiQt
2GG OHQt~þWiUQ\
2GG OHQtK\JLHQ\ YRG\
2GG OHQtK\JLHQ\ S HGP W E åQpKR XåtYiQt
2GG OHQtK\JLHQ\ SUiFHYKXWQLFWYt
2GG OHQtHSQHP QiND]DSURYR]X]GU ]D t]HQt
2GG OHQtKRGQRFHQt ]GUDYRWQtFKUL]LN
2GG OHQtSUiFH DPH]G
2GG OHQtK\JLHQ\ NRPXQiOQt
2GG OHQt+2. ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0
2GG OHQt+9D3%8 ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0
2GG OHQt+'' ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0
2GG OHQtK\JLHQ\ SUiFHYKRUQLFWYt DHQHUJHWLFH
2GG OHQtLQIRUPDWLN\
2GG OHQtWR[LNRORJLH
2GG OHQtSURYR]Q WHFKQLFNp
2GG OHQt+3 ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0
2GG OHQt SURWLHSLGHPLFNp ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0
ÒVHNHNRQRPLFNR SURYR]Qt ~]SUDFRYLã .,1-23%5)0
~]HPQtSUDFRYLãW
Obrázek è. 1: Organizaèní struktura Roèenka 2003
4
2GG OHQtSUiYQt DGRNXPHQWDþQt
Pouité zkratky: HOK .......... hygiena obecná a komunální HVaPBU ... hygiena výivy a pøedmìtù bìného uívání HDD .......... hygiena dìtí a dorostu HP ..............hygiena práce BR ..............okres Bruntál FM ............. okres Frýdek-Místek KI ............... okres Karviná NJ ............... okres Nový Jièín OP ..............okres Opava KHS MSK se sídlem v Ostravì
II. Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodì Èeské republiky, na severu a východì hranièí s Polskem, na jihovýchodì se Slovenskem. Jiním sousedem je kraj Zlínský, jihozápadním kraj Olomoucký. Krajským mìstem je Ostrava. Kraj je svou povahou pøírodní, ekonomickou i sociální znaènì nehomogenní. Jeho centrum ostravsko -karvinská aglomerace je silnì prùmyslová, okrajové èásti jsou tvoøené horskými masívy Jeseníkù a Beskyd a pøedstavují ideální oblasti pro turistiku a jsou typicky venkovskými oblastmi.
%UXQWiO 2SDYD 2VWUDYD .DUYLQi 1RYê-LþtQ )UêGHN0tVWHN
Roèenka 2003
obyvatel kraje. V krajském mìstì Ostravì ije zhruba 1 obyvatel kraje. Podíl celkového mìstského obyvatelstva je ve srovnání s ostatními kraji nadprùmìrný. V kraji ije 12,4 % obyvatel ÈR a je zde 9,9 % zamìstnancù ÈR. Vzdìlanost obyvatel starích 15ti let v kraji je nií ne v ÈR. Vysokokolsky vzdìlaných lidí je v kraji 7,7 %, co je o 1,1 % ménì ne v ÈR, støedokolákù je 67,6 % (ménì o 0,6 %) a se základním vzdìláním je 24,7 % obyvatel, co je o 1,7 % více ne èiní prùmìr ÈR. Rovnì poèet lékaøù v MS kraji (3,5/1 000) obyvatel je nií ne je prùmìr v ÈR (3,9/1 000 obyvatel).
Moravskoslezský kraj zùstává i pøes probíhající restrukturalizaci prùmyslových podnikù jedním z hospodáøsky nejvýznamnìjích regionù v Èeské republice. Dominuje prùmysl, ve kterém jsou zastoupena témìø vechna odvìtví, ale pøevládá prùmysl tìby uhlí, hutnictví a energetika, z nich první dva procházejí významnou restrukturalizací a útlumem. Prùmyslové jádro kraje tvoøí okresy Ostrava, Karviná a FrýdekMístek, zatímco v okresech Bruntál, Opava a Nový Jièín je výraznìjí zastoupení zemìdìlství. Pøestoe dochází k postupnému útlumu hutního prùmyslu, tìkého strojírenství a tìby èerného uhlí je ostravskokarvinská prùmyslová aglomerace charakterizována vysokým poètem rizikových prací v rámci ÈR a vysokým výskytem nemocí z povolání v rámci ÈR.
Hrubý domácí produkt (HDP) èiní 10,4 % HDP ÈR. HDP na 1 obyvatele dosahuje asi 83,6 % prùmìru ÈR a jen 49 % úrovnì 15 státù EU. Prùmìrný plat v roce 2002 byl v kraji 14 923 Kè, co bylo 94,1 % prùmìrného platu v ÈR. K 31. 12. 2003 vykazovala ÈR prùmìrnou nezamìstnanost 10,3 %. Míra nezamìstnanosti v kraji patøí k nejvyím mezi kraji Èeské republiky a je vysoká ve vech okresech kraje. V MS kraji vykázal nejnií nezamì-
Svou rozlohou Moravskoslezský kraj zaujímá 5 555 km2 a øadí se na esté místo mezi kraji v ÈR. Co se týèe poètu obyvatel je nejlidnatìjím krajem v rámci ÈR. V kraji je 16 mìst nad 10 000 obyvatel, v nich ije vìtina, to je 67 % 5
stnanost okres Opava 12,1 % a nejvyí nezamìstnanost 20,4 % okres Karviná. V kraji se nachází cca 20 % vech nezamìstnaných Èeské republiky. Vysoká nezamìstnanost a frustrace s ní spojená se pravdìpodobnì promítá do zhorení zdravotního stavu nezamìstnaných a jejich rodin. Závaným problémem je i vysoký poèet dokonaných sebevrad. V roce 2002 pøedstavovaly sebevrady v Moravskoslezském kraji 13,6 % z celkového poètu úmrtí na sebevrady v ÈR (podle poètu obyvatel by tento podíl mìl èinit pouze 12,4 %). Celkem bylo v roce 2002 v kraji zaznamenáno 15,9 pøípadù sebevrad na 100 000 obyvatel. Nejvyí poèet sebevrad vykazoval v tomto roce okres Karviná (22,3 pøípadù/100 000) a nejménì okres Bruntál (5,7 pøípadù/ 100 000). Z obcí s rozíøenou pùsobností pak mìsto Orlová (35,2 pøípadù) a nejménì ve správním obvodu obce Bílovec (3,73 pøípadù). V Moravskoslezském kraji je 92,1 % obyvatel zásobováno pitnou vodou z veøejných vodovodù. Kvalita pitné vody z veøejných a skupinových KHS MSK se sídlem v Ostravì
vodovodù a studní je trvale monitorována a je vesmìs vyhovující. Urèitou nevýhodou je pøevaující podíl povrchových zdrojù pitné vody. Problémy byly v roce 2003 zaznamenány u malých zdrojù a studní v okresech Bruntál, Nový Jièín a Opava. Okresy Bruntál a Frýdek-Místek jsou specifické vysokým poètem zaøízení rekreaèních a cestovního ruchu, vìtinou o malé kapacitì, které poskytují kombinaci stravovacích a ubytovacích slueb. V okrese Karviná a mìstì Ostrava prakticky nejsou významnìjí rekreaèní oblasti s výjímkou Tìrlické pøehrady. Epidemiologická situace v minulém roce v kraji byla negativnì ovlivnìna probíhající chøipkovou epidemií v 5.-10. kalendáøním týdnu, v letních a podzimních mìsících pak dvìmi epidemiemi bacilární úplavice a mení epidemií virového zánìtu jater typu A mezi sociálnì slabým obyvatelstvem okresu Karviná, pøevánì Rómy. U ostatních nákaz se poèty nemocných výraznì nevymykaly dlouhodobému prùmìru. V souvislosti s nebezpeèím zavleèení onemocnìní SARS byla provádìna preventivní opatøení pøedevím na letiti v Monovì.
Roèenka 2003
Vzhledem ke stále uspokojivé prooèkovanosti dìtí proti preventabilním nákazám je výskyt tìchto onemocnìní velmi nízký a nulový.
zvýená kontrola dodrování pøedepsaných hygienických reimù a zásad správné oetøovatelské péèe.
Rizikem zùstává kumulace sociálnì nepøizpùsobivého obyvatelstva odkázaného na sociální dávky, v nevyhovujících ubytovacích podmínkách (napø. holobyty na Sovinci, ubytovna Prùkopník, lokalita Vagónka aj.), s nízkým hygienickým standardem, který je ideálním prostøedím pro íøení zvlátì alimentárních nákaz. V poslední dobì je ve zvýené míøe øeen výskyt vi dìtské v dìtských kolektivech. Dalím významným rizikem i pro rok 2004 zùstává azylové zaøízení Ministerstva vnitra Pøijímací støedisko Vyní Lhoty (v roce 2003 5 zavleèených onemocnìní spalnièkami, pøièem poslední onemocnìní spalnièkami v okrese FM bylo v r. 1990). Rizikem na úseku nemocnièních nákaz je zvyující se poèet kmenù kultivovaných z biologického materiálu pacientù i z nemocnièního prostøedí, odolných na léèbu antibiotiky tzv. multirezistenèní kmeny. V rámci státního zdravotního dozoru ve zdravotnických zaøízeních je nutná 6
KHS MSK se sídlem v Ostravì
III. Kontrolní èinnost v roce 2003 V rámci výkonu státního zdravotního dozoru bylo v roce 2003 provedeno celkem 28 639 kontrol a etøení, vydáno 3 440 rozhodnutí k zajitìní ochrany zdraví. Na základì provedených kontrol byly ukládány blokové pokuty a pokuty ve správním øízení v celkové výi více ne 2 600 000 Kè. Celkem bylo proetøeno 491 stíností a k labo-
2GERU K\JLHQ\REHFQpDNRPXQiOQt K\JLHQ\YêåLY\DS HGP W E åQpKRXåtYiQt K\JLHQ\G WtDGRURVWX K\JLHQ\SUiFH SURWLHSLGHPLFNê &HONHP.+606NUDMH
Hygiena obecná a komunální
ratornímu vyetøení odebráno 5 513 vzorkù.
V oblasti komunální hygieny byl dozor zamìøen na pitnou vodu (veøejné vodovody, studny), kryté bazény, letní koupalitì, pøírodní koupalitì a koupací místa, na èinnosti epidemiologicky závané - sauny, kadeønictví a holièství, kosmetické salóny, manikúra a pedikúra, masáe, solária a fit centra, ústavy sociální péèe a domovy dùchodcù. Bylo provedeno 2 706 kontrol, z toho 687 místních etøení v rámci kolaudací staveb, 747 kontrol v oblasti pitných vod a vod ke koupání, 1 199 kontrol èinností epidemiologicky závaných v provozovnách slueb péèe o tìlo a 73 kontrol v ústavech sociální péèe a domovech dùchodcù.
V rámci souèinnosti s jinými orgány státní správy bylo vydáno 8 719 odborných stanovisek. Jednalo se pøedevím o stanoviska k územním øízením, projektovým dokumentacím staveb, ke kolaudacím.
6WDQRYLVND 5R]KRGQXWt
.RQWURO\
9]RUN\
Hygiena výivy a pøedmìtù bìného uívání
Tabulka è. 1 Pøehled kontrolní èinnost KHS MS kraje v roce 2003 6WDQRYLVNRN3' 6WDQRYLVNRNH]P Q XåtYiQt 6WDQRYLVNRNHNRODXGDFLD]NXãHEQtPXSURYR]X 6WDQRYLVNR(,$,33&KDYiULHRGSDG\ -LQiVWDQRYLVNDSURVWDYHEQt t]HQt &HONHP.+606NUDMH Tabulka è. 2 Pøehled stanovisek KHS MS kraje v roce 2003
Roèenka 2003
V oblasti hygieny výivy byl dozor zamìøen na zaøízení spoleèného stravování, výrobny lahùdek, cukráøských výrobkù a zmrzliny, stánky s obèerstvením, prodejny potravin a sklady potravin. U pøedmìtù bìného
7
uívání (PBU) byly kontroly soustøedìny na výrobce a dovozce PBU a na distribuèní sí tìchto výrobkù s cílem vyhledání dovozcù a výrobcù, kteøí nesplnili svou notifikaèní povinnost. Pracovníci oboru hygieny výivy kontrolují na území kraje celkem 10 182 potravináøských zaøízení. Z tohoto poètu je 5 418 zaøízení spoleèného stravování, na které je kontrola zamìøována prioritnì. Dále dozoruje 115 výrobcù a dovozcù PBU (hraèky, sklo, porcelán, keramika, potravináøské stroje a zaøízení, kosmetika, výrobky pro dìti do 3 let vìku) a cca 800 prodejen tìchto výrobkù. Celkem bylo provedeno 4 817 kontrol, z toho 452 místních etøení v rámci kolaudací staveb, 1 349 kontrol ve vyvaøujících restauracích, 358 kontrol v zaøízeních uzavøeného stravování, 325 kontrol stánkù s obèerstvením, 1004 kontrol v nevyvaøujících restauracích, 1 096 kontrol v prodejnách potravin a skladù a 233 kontrol ve výrobnách lahùdek, cukráøských výrobkù a zmrzliny. KHS MSK se sídlem v Ostravì
Hygiena dìtí a dorostu Pracovníci oboru hygieny dìti a dorostu kontrolují na území kraje celkem 1 670 kolských zaøízení a 255 letních dìtských táborù. V oblasti hygieny dìtí a dorostu byl dozor zamìøen na kontrolu hygienických podmínek v pøedkolních a kolských zaøízeních (mateøské, základní a støední koly, speciální a úèelová zaøízení pro dìti a mladistvé), na kontrolu zaøízení kolního stravování a na kontrolu táborù dìtské rekreace a kol v pøírodì. Celkem bylo provedeno 1 772 kontrol, z toho 148 místních etøení v rámci kolaudací staveb, 322 kontrol mateøských kol, 208 kontrol základních kol, 83 kontrol ve støedních kolách, 727 kontrol kolního stravování, 101 kontrol úèelových a speciálních kolských zaøízení a 183 kontrol zotavovacích akcí pro dìti.
Hygiena práce V oblasti hygieny práce byl dozor zamìøen na kontroly rizikových i nerizikových prací a pracovi, ovìøování podmínek vzniku nemocí z povolání, na komplexní provìrky ve spolupráci s ostatními odbory KHS,
Roèenka 2003
tnických zaøízení se zamìøením na dodrování reimových opatøení, kontroly sterilizace a dezinfekce.
mìøení parametrù pracovního prostøedí, kontrolu uèòovských pracovi. Celkem bylo provedeno 5 419 kontrol, z toho 725 místních etøení v rámci kolaudací staveb, 794 kontrol nerizikových prací, 1 573 kontrol prací v riziku 2. kategorie, 983 v kategorii rizika 3 a 374 kontrol prací v riziku 4 kategorie. Dále bylo provedeno 575 kontrol ovìøování podmínek pro vznik nemocí z povolání, 54 kontrol plnìní uloených opatøení a 335 dalích etøení. Kategorizace pracovi stále probíhá.
Celkem bylo provedeno 13 925 kontrol a etøení, z èeho bylo 10 610 depistáí v ohniscích infekèních onemocnìní, 639 provìrek v lùkových zdravotnických zaøízeních, 1 490 provìrek ambulantních zaøízení, 894 etøení nemocnièních nákaz, 188 provìrek zdravotnických laboratoøí a kontrol sterilizaèních zaøízení a 104 kontrol oèkování v domovech dùchodcù a LDN.
Infekèní epidemiologie, hygiena zdravotnických zaøízení Protiepidemický odbor provádìl depistáe v ohniscích infekèních onemocnìní vèetnì sledování pohlavních nemocí a TBC. Zdravotní dozor byl zamìøen zejména na organizaci povinného oèkování dìtí, mimoøádného oèkování proti chøipce a dalím onemocnìním, oèkování v domovech dùchodcù a léèebnách dlouhodobì nemocných. V oblasti zdravotního dozoru ve zdravotnických zaøízeních a pøedcházení vzniku nemocnièních nákaz byly provádìny kontroly provozních øádù zdravo-
8
KHS MSK se sídlem v Ostravì
IV. Stav a vývoj sloek ivotního prostøedí Ovzduí Zneèitìní ovzduí se stalo jedním ze symbolù devastace prostøedí. Je to dáno pøedevím snadnou smyslovou postiitelností zmìn kvality ovzduí, intenzitou mìøení a v neposlední øadì také publicitou, která je tomuto faktoru vìnována. Postoj obèanù ke kvalitì ovzduí je ovlivnìn subjektivním vnímáním problému, kdy obèan cítí, e zevní prostøedí na nìj intenzívnì pùsobí, nemá pøed ním úniku musí se v prostøedí pohybovat, dýchat vzduch, nemá monost výbìru. Tyto pocity èasto umocnìné sdìlovacími prostøedky mohou potlaèit význam jiného faktoru, který v koneèném výsledku mùe mít závanìjí následky na ztrátách na zdraví ne vnìjí prostøedí a tím je ivotní styl. Studiemi je prokázáno, e ivotní styl, jeho kvalita je plnì v rukách kadého jednotlivce, ovlivòuje nae zdraví v daleko vìtí míøe, ne hodláme pøipustit. Poadavky, upozornìní i doporuèení na zmìnu ivotního stylu vak èasto chápeme jako
Roèenka 2003
i místem hlavních projevù úèinkù zneèisujících látek na lidský organismus. Dalí pozornost je zamìøena na imunitní stav organismu, poruchy reprodukce, výskyt nádorových onemocnìní.
neádoucí zásah do integrity naí osobnosti, a proto nedostatky radìji svádíme na faktory vnìjího prostøedí. Zámìrem výe uvedeného sdìlení nebylo v ádném pøípadì zlehèit èi sníit význam zneèitìní ovzduí, ale upozornit i na jiné skuteènosti, které mohou pøecenìním jednoho faktoru být odsunuty do ústraní.
Hygienická sluba byla garantem sledování kvality ovzduí do 90. let minulého století. Gesce v této oblasti byly pak postupnì pøesunovány do resortu ivotního prostøedí. V souèasné dobì je gestorem monitorování parametrù zneèitìní ovzduí Èeský hydrometeorologický ústav, který provozuje Informaèní systém kvality ovzduí. Podává jak aktuální informace o stavu ovzduí, tak soustøeïuje a zpracovává vechna mìøení, provádìná i jinými resorty, do souhrnných pøehledù a publikací. Informace zveøejòuje na internetu. Kadoroènì vydává tiskem Pøehled zneèitìní ovzduí na území Èeské republiky. Státní správa v ochranì ovzduí byla svìøena obcím, krajùm, resortu ivotního prostøedí. Hygienická sluba, jako orgán ochrany veøejného zdraví (OVZ), vystupuje v øízeních týkajících
Zneèitìní venkovního ovzduí jako rizikový faktor, který mùe ovlivnit zdraví velkých skupin populace zaèalo být vnímáno a zkoumáno v prùbìhu minulého století. Podnìtem byly napø. opakované smogové situace v Londýnì, fotochemický smog v Los Angeles, prùmyslové havárie. V Londýnì v dobì smogové epizody a tìsnì po ní zemøelo o 4000 více lidí ne v srovnatelném období v døívìjích letech. Od tìchto dob byla publikována øada odborných pojednání, která dokumentují vliv zneèitìného ovzduí na zdravotní stav obyvatelstva, pøedevím na zvýení nemocnosti a úmrtnosti. Pøedmìtem zájmu jsou v první øadì onemocnìní dýchacích cest, která jsou vstupní branou inhalaèní expozice a tím 9
se problematiky vnìjího ovzduí jen jako dotèený orgán státní správy v oblasti hodnocení a øízení zdravotních rizik. Na území Moravskoslezského kraje základní imisní monitoring provádí ÈHMÚ. Se souhlasem ostravské poboèky ÈHMÚ jsou v tabulce è. 3 uvedeny roèní prùmìry za rok 2003. V roce 2003 pokraèoval dlouhodobì pozorovaný trend ve sniování imisí SO2. Na ádné ze sledovaných stanic v rámci MS kraje nebyl roèní aritmetický prùmìr oxidu siøièitého v roce 2003 vyí ne 20 µgm-3 tj. 40 % imisního limitu (50 µg·m-3). Nejvyí hodnota roèního aritmetického prùmìru byla nalezena v Orlové (17,0 µg·m-3), ale ani na jedné stanici nebyla pøekroèena limitní hodnota denní 24-hodinové koncentrace 100 µg·m-3. Na pøeváné vìtinì sledovaných stanic nebyl roèní aritmetický prùmìr oxidu dusièitého v roce 2003 vyí ne 30 µg·m-3 tj. cca 75 % imisního limitu (40 µg·m -3 ). Vyí hodnota roèního aritmetického prùmìru ne 30 µg·m-3
KHS MSK se sídlem v Ostravì
þtVOR
VWDQLFH
62 SU P UURN
SU P UURN
SU P UURN
!,/
/\ViKRUD
2VWUDYD3RUXEDý+0Ò
2VWUDYD)LIHMG\
2VWUDYD=iE HK
ýHVNê7 ãtQ
)UêGHN0tVWHN
+DYt RY
.DUYLQi
ýHUYHQi
2UORYi
2SDYD.DWH LQN\
7 LQHF.RVPRV
%tOê. tå
ýHODGQi
6WXGpQND
1iYVtX-DEOXQNRYD 2VWUDYD3 tYR] 6Y WOi+RUD
sterstvem zdravotnictví a organizován Státním zdravotním ústavem v Praze (SZÚ). Následující údaje o zneèitìní ovzduí ve vybraných mìstech v roce 2003 byly poskytnuty SZÚ Praha. Kromì monitorování základních kodlivin oxid siøièitý, oxid dusièitý a praný aerosol jsou stanice vyuívány pøedevím pro nadstavbová mìøení tìch polutantù, které nelze automatickými analyzátory sledovat a jejich výskyt právì na Ostravsku a Karvinsku je závaný. Jedná se o polyaromatické uhlovodíky (PAU), tìkavé organické
SUDãQRVWIUDNFH30
12 !,/
Zneèitìní ovzduí polétavým prachem má stabilní charakter bez výraznìjích zmìn a jeho význam ve vech monitorovaných sídlech pøetrvává. Pøekroèení roèního imisního limitu pro polétavý prach frakce PM10 (aritmetický roèní prùmìr > 40 µg·m-3 nebo více ne 35 pøekroèení 24hodinového limitu 50 µg·m-3) bylo v roce Roèenka 2003
Koncentrace tìkavých organických látek (TOL) v ovzduí (reprezentované benzenem) jsou v Ostravì a Karviné vyí ne v dalích sledovaných mìstech a pøekraèuje v obou mìstech limit pro benzen 5 g·m-3. U PAU (benzo(a)pyrynu je situace v Ostravì a Karviné výraznì horí ne v ostatních mìstech.
@ P J >Q H] QH %
Tabulka è. 3 Roèní prùmìry SO2, NO2 a PM10 v MS kraji v roce 2003 byla nalezena v Ostravì-Pøívoze (30,4 µg·m-3).
látky (TOL). Ve vzorcích praného aerosolu jsou jetì stanovovány tìké kovy arsen (As), kadmium (Cd), chróm (Cr), mangan (Mn), nikl (Ni), olovo (Pb).
2003 nalezeno na vech stanicích ve mìstech. Nejhorí situace byla zjitìna ve mìstech Havíøov a Èeský Tìín. Ani na jedné horské stanici nebylo zjitìno pøekroèení limitních hodnot. Zdravotní ústav v Ostravì nadále provozuje mìøící stanice na území mìst Ostrava a Karviná. Tyto stanice jsou souèástí Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ivotnímu prostøedí, který je øízen Mini-
DY DWU V2
iQL YU D.
FH GD U+
pY ORi U.
WV R 0
D KD U3
GD Qt WV Ò
P HE D/
D KD U3
YRO RN R6
D KD U3
Obrázek è. 2 Koncentrace benzenu v ovzduí rok 2003 10
KHS MSK se sídlem v Ostravì
@ P JQ > QH U\ S D R] QH %
iQ LY UD .
DY UDW V2
D KD U3
GD QtW VÒ
FH GD U+
P HE D/
pY ORi U.
GD QU i ä
R HO] WV 3P
XR YD ]i 6
Rovnì situace ve zneèiování ovzduí tìkými kovy v prané frakci PM 10 je zejména v Ostravì velmi nepøíznivá, a to v dùsledku zneèiování ovzduí pøedevím z hutního prùmyslu. Polétavý prach frakce PM 10 je definován jako prachové èástice, které mají aerodynamický prùmìr mení ne 10 µm. Koncentrace kovù v prané frakci PM 10 v grafu je vyjádøena indexem, jako podíl prùmìrné koncentrace daného kovu a jeho pøípustné limitní hodnoty.
R RW UQ% V P
Obrázek è. 3 Koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduí rok 2003
Index kvality ovzduí Zpracování indexu kvality ovzduí (IKO) vychází z aktuálnì platné legislativy Naøízení vlády è. 350/2002 Sb. Do zpracování indexu kvality ovzduí byly zahrnuty roèní hodnoty aritmetického prùmìru SO 2 , NO 2, polétavého prachu frakce PM10, As, Cd, Pb, benzenu a benzo(a)pyrenu. Pro názornost je uvedeno porovnání indexu kvality ovzduí pro 8 sídel Èeské republiky, ve kterých byly vyjmenované kodliviny trvale monitorovány.
W tGD2Y]GXãt]GUDYtãNRGOLYp
@> \ YR N [H GQ ,
2ORYR .DGPLXP $UVHQ
DY DWU V2
GD Qt WV Ò
P HE D/
DK DU 3
iQ LY UD .
DK DU 3
YR OR NR 6
FH GD U+
pY ROi U.
D KD U3
2 ., DW RQ GR +
WV R 0
W tGD2Y]GXãt]QHþLãW Qp W tGD2Y]GXãtPtUQ ]QHþLãW Qp W tGD2Y]GXãtY\KRYXMtFt
W tGD2Y]GXãtþLVWp 2VWUDYD .DUYLQi ÒVWtQ/ 3UDKD +UDGHF .UiORYp
Obrázek è. 4 Zneèitìní frakce PM 10 tìkými kovy rok 2003 Roèenka 2003
W tGD2Y]GXãtVLOQ ]QHþLãW Qp
3O]H
ä iU Q6
%UQR
Obrázek è. 5 Index kvality ovzduí v roce 2003 11
KHS MSK se sídlem v Ostravì
Do druhé tøídy kvality ovzduí byla zaøazenamìsta Brno, ïár n. Sázavou, Plzeò, Hradec Králové, Praha 10, do tøetí tøídy Ústí n. Labem a do ètvrté tøídy kvality ovzduí byla zaøazena sídla Ostrava a Karviná. Hodnoty IKO jsou srovnatelné s hodnotami v pøedchozích letech.
Celkové hodnocení kvality ovzduí V ostravsko-karvinské prùmyslové aglomeraci dolo v posledních letech v dùsledku útlumu hutního a tìkého prùmyslu a velkým investicím do odluèovacích zaøízení a technologií k poklesu zneèiování ovzduí u ukazatelù SO2 a NOX pod roèní limitní hodnoty. Nepøíznivá situace zùstává stále u tuhých zneèisujících látek, zejména frakce PM 10, obsahu nìkterých tìkých kovù v této frakci prachu, dále pak u polyaromatických uhlovodíkù, kdy jsou pøípustné limity stále pøekraèovány. Ovzduí v mìstech Ostrava a Karviná je hodnoceno ve tøídì 4 Zneèitìné ovzduí. Zlepování kvality ovzduí se, i pøes stávající ne plnì vyhovující stav, projevilo poklesem poètu akutních respiraèních onemocnìní (ARO) a oneRoèenka 2003
Kadá takto definovaná osoba je zodpovìdná za dodrování kvality vody, je povinna zajiovat kontrolní vyetøení ve stanoveném poètu a rozsahu a výsledky pøedkládat orgánu ochrany veøejného zdraví (OVZ). Krajská hygienické stanice v Ostravì kromì kontrol plnìní povinností provozovatelù provádí vlastní odbìry a vyetøení.
mocnìní horních cest dýchacích. Nejvýraznìji se pokles ARO se projevil u vìkové skupiny dìtí 0-5 let.
Pitná voda Pitnou vodou je vekerá voda v pùvodním stavu nebo po úpravì, která je urèena k pití, vaøení, pøípravì jídel a nápojù, voda pouívaná v potravináøství, voda, která je urèena k péèi o tìlo, k èitìní pøedmìtù, které svým urèením pøicházejí do styku s potravinami nebo lidským tìlem, a k dalím úèelùm lidské spotøeby, a to bez ohledu na její pùvod, skupenství a zpùsob jejího dodávání.
Zásobování obyvatel Moravskoslezského kraje je z více ne 80 % zajiováno z centrálního systému, tzv. Ostravského oblastního vodovodu (OOV), který pitnou vodu pøivádí do vech okresù Moravskoslezského kraje vèetnì mìsta Ostravy. Zdrojem vody tohoto systému jsou pøehrady Kruberk, ance a Morávka. V jednotlivých oblastech je voda z OOV dále doplòována z lokálních podzemních zdrojù. Kromì uvedeného systému je na území kraje øada meních a malých vodovodù, které vyuívají jen místní podzemní zdroje a jejich provozovateli jsou nejèastìji obce a tzv. komerèní studny vyuívané pro podnikatelskou èinnost.
Hygienické poadavky na zdravotní nezávadnost a èistotu pitné vody se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelù. Hygienické limity stanovila vyhláka è. 376/2000 Sb., která byla nahrazena vyhlákou è. 252/2004 Sb. Jejich dodrování ukládá zákon è. 258/ 2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví. Zákon vymezuje povinnosti provozovatelùm vodovodù pro veøejnou potøebu, ale i jiným osobám, které provozující zdroje pitné vody jako souèást své podnikatelské èinnosti.
Individuální zdroje pitné vody domovní studny nejsou ze zákona
12
pøedmìtem výkonu státního zdravotního dozoru. 3RþHW]iVRERE\YDWHO QDG ± ± GR NRPHUþQtVWXGQ\
3RþHWYRGRYRG
Tabluka è. 4 Rozdìlení vodovodù v MSK podle zásobovaných obyvatel KHS MS kraje jako orgán OVZ v rámci výkonu zdravotního dozoru provedla v roce 2003 minimálnì 1 × kontrolu plnìní povinností provozovatelù vech vodovodù a kontrolu 100 komerèních studní. Kromì toho byly provádìny kontrolní odbìry vzorkù vody k laboratornímu vyetøení. U velkých vodovodù provozovaných velkými vodárenskými spoleènostmi v kraji (SmVaK, OVaK) nejsou dlouhodobì závanìjí nedostatky zjiovány a to jak v kvalitì vody, tak v dodrování èetnosti a rozsahu kontrolních rozborù vody. Kvalita pitné vody pøivádìné z úpraven vodních zdrojù Kruberk, ance a Morávka je na velmi dobré úrovni. Napø. hodnoty
KHS MSK se sídlem v Ostravì
dusiènanù se pohybují kolem 10 mg/l, pøitom limitní hodnota je 50 mg/l. Pøíznivý a vyrovnaný stav je také u zdravotnì nejzávanìjích ukazatelù, jako jsou tìké kovy nebo nìkteré organické slouèeniny. Urèitým nedostatkem je nií obsah vápníku a hoøèíku ve vodì (tvrdost), který je zpùsoben tím, e se jedná o vodu z povrchových zdrojù a nikoliv o vodu podzemní. Ji ménì pøíznivá situace je u malých vodovodù v obcích zásobovaných z vlastních zdrojù, které jsou provozovány rùznými firmami nebo pøímo obcí. Profesionální úroveò tìchto provozovatelù je rozdílná, ve vìtinì pøípadù je spíe nízká. Orgán OVZ se pøi výkonu státní kontroly tak èasto setkává se základními nedostatky ve zdravotním zajitìní vody mikrobiální kontaminace. Vodovody jsou sice vybaveny chlorováním vody, ale pokud nedokonalým provozním reimem dochází k výkyvùm v obsahu volného chlóru - pøi nízké hodnotì chlóru hrozí nebezpeèí pomnoování bakterií ve vodì a naopak, kdy je tzv. pøechlórováno, je dùsledkem odmítavá reakce obyvatel a jejich nátlak na provozovatele, aby vodu nechloroval. Je vak nutné konstatovat, e postupnì se daøí Roèenka 2003
i tyto problémy øeit. Provozovatelé malých vodovodù mají snahu zajistit kvalitní pitnou vodu. Vodovody jsou vybavovány mìøící technikou a pøístroji, které dávkují chlór podle mnoství odebrané vody.
tnímu prostøedí. Hlavním øeitelem je Státní zdravotní ústav v Praze, spolupracují jednotlivé hygienické stanice. Sledování je provádìno ve 30 vybraných lokalitách Èeské republiky. Za Moravskoslezský kraj v Ostravì a Karviné. Do systému jsou pøedávány výsledky laboratorních vyetøení vody minimálnì v 65 ukazatelích získaných jak hygienickými stanicemi, tak i údaje od provozovatelù vodovodù. Souèástí monitoringu je také okamité hláení havarijních pøípadù ve zmìnì jakosti vody, které by mohly zpùsobit zdravotní ohroení obyvatelstva, èi hláení zmìn, které mìly za následek vydání zásadních opatøení ze strany orgánu OVZ vèetnì vyøazení vodovodu z provozu. Sledování indikátorù pokození zdraví je soustøedìno na hláení infekèních onemocnìní s moným pøenosem kontaminovanou vodou a na evidenci otrav, zpùsobených chemickou kontaminací pitné vody.
K tomu, aby kvalita pitné vody malých vodovodù a studní pro podnikání odpovídala pøedepsaným hodnotám, pøispívá kromì snahy provozovatelù i vìdomí, e jsou kontrolováni a za zjitìné nedostatky mohou být postieni. Pracovníci Krajské hygienické stanice v roce 2003 provedli 272 kontrol povinností provozovatelù a odebrali k vyetøení témìø 600 vzorkù vody. Bylo vydáno 24 zákazù pouívání vody (10×BR, 6×FM, 8×OP) a uloeno 12 pokut v èástce 75 000 Kè. Vydání zákazu pouívání vody mìlo ve vech pøípadech kladný vliv na rychlost provedení nápravy ze strany provozovatelù. Stejný úèinek mìla i souèasnì zahájená øízení o uloení pokuty, a ji pokuta v koneèném dùsledku byla uloena, nebo bylo od ní uputìno.
Pøehled pøekroèení zdravotnì závaných ukazatelù kvality pitné vody (NMH a MHRR) v % ve sledovaných lokalitách za období let 1998 2002 je uveden na obrázku è. 6 (zdroj SZÚ Praha).
Zdravotní dùsledky a rizika zneèitìní pitné vody jsou pøedmìtem celostátního systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ivo-
13
Z grafù vyplývá, e v hodnoceném období 5 let byly vykázány nejlepí výsledky v dodrování NMH a MHRR v Hodonínì a nejhorí v Kolínì. Pitná voda na území mìsta Ostravy patøí k prùmìrným, Karviná se øadí mezi nejlepí.
Celkové hodnocení kvality pitné vody Z rozboru epidemiologické situace v Moravskoslezském kraji vyplývá, e nebyl prokázán pøípad pøenosu infekce vodou z vodovodu pro veøejnou potøebu. Rovnì nebyl zaznamenán ádný pøípad otravy z konzumace pitné vody v dùsledku její chemické kontaminace. Nejèastìjí nedostatky - pozitivní mikrobiologické nálezy u malých vodovodù a komerèních studní byly neprodlenì øeeny dùsledným provádìním zdravotního zabezpeèení vody (chlorace). Neuspokojivý stav po stránce chemických ukazatelù (dusiènany) pøetrvává u skupinového vodovodu zásobujícího cca 7600 obyvatel obcí Fulnek, Hladké ivotice a Suchdol n/O (NJ) V souladu se zákonem byla
KHS MSK se sídlem v Ostravì
povolena výjimka s trváním do 09/2004. Naopak hodnoty dusiènanù vech vodovodù zásobovaných systémem OOV se pohybují na 1/5 povoleného limitu 50 mg/l.
@ > + 0 t QH þR UN H 3
UR]S Wt
V nìkterých lokalitách na území mìsta Ostravy je problémem zvýený obsah eleza, jeho pøíèina je v nevyhovujícím stavu rozvodného potrubí.
iQ LY UD .
G RU ]i % Q Y 6 Nþ Ui tO ä YD +
D KD U3
H tN W R FL QO VR QG 0 0 DO. RP LW/
Y Rã HQ H%
N t Q P HE UH FOLU tRQ D/ SP 2 G Q X QtW R+ Wt â V V Ò Ò
R åt Q F Y XR D QU OtR HU K LV YOD % P . HLE LF 1 KL UR. / QGL QF - HQ ORE D-
D Y H] YD RO O3 WU RN V R 26
F p H \ LF XR YR P Oi DUtE YRW YMR P RO U. 3 OD. G X% 2 F HG DU ý +
Q tþ '
H R \ FL MP YD EX R LW GU Q= Y6 D3
Koupalitì Umìlým koupalitìm je krytá nebo nekrytá stavba nebo zaøízení urèené ke koupání a pøístupné veøejnosti a související plochy s vybavením.
Obrázek è. 6 Pøekroèení mezných hodnot u pitné vody v roce 2002
@ > 5 5 + 0 D + 0 t1 QH þR UN H 3
UR]S Wt
Koupalitìm ve volné pøírodì je pøírodní nebo umìlá vodní plocha, která je oznaèena jako vhodná ke koupání pro veøejnost. Má provozovatele, který odpovídá za kvalitu vody.
2NUHV %UXQWiO )UêGHN0tVWHN .DUYLQi 1RYê-LþtQ 2SDYD 2VWUDYD &HONHP06.
tQ H W Ui Y D F \ GD D Y R H Y F P tN tå P \ N R Q HO] þ LFY VR K YD HQ YR Qt YOD Nþ QG LF OR HU HE QO DU YD UH MP OtR tE LWY SP RQ . 3 ' MR 0 ä GFL WUV ROED WOD WV KL- OtY OD. P RNR HLE D/ 0 P GX QL- 2 - . Ò D+ RLW 6 / QWt RU. 3 6 Xâ = % / VÒ ý Obrázek è. 7 Pøekroèení nejvyích mezných hodnot a mezných hodnot referenèního rizika v roce 2002 Roèenka 2003
Qt FH QR G GR DU ++
R i QU QYL % UD .
H LFE XG UD 3
F D XR KD U P RO 3 2
Y Rã HQ H%
.U\Wi
/HWQt
Koupací oblastí je vodní plocha, která je vyuívána ke koupání vìtím poètem fyzických osob a byla takto oznaèena zvlátním právním pøedpisem. Nemá provozovatele, kvalitu vody kontroluje stát. Provozovatel koupalitì má ze zákona obdobné povinnosti jako provozovatel vodovodu. Je povinen koupalitì provozovat podle schváleného provozního øádu, udrovat kvalitu vody v pøedepsaných ukazatelích a laboratorními vyetøeními zajiovat pravidelnou kontrolu. Výsledky mìøení a laboratorních vyetøení je povinen neprodlenì sdìlovat pøíslunému orgánu ochrany veøejného zdraví. Voda v umìlých koupalitích po celou dobu provozu trvale cirkuluje mezi bazénem a úpravnou. Prùbìnì musí
9ROQiS tURGD
.RXSDFtREODVW
Tabulka è. 5 Pøehled o poètu koupali a koupacích oblastí v MSK v roce 2003 14
KHS MSK se sídlem v Ostravì
být zajiována její zdravotní nezávadnost dezinfekcí chlorací nebo ozonizací, pøípadnì kombinací obou zpùsobù. Podle poètu návtìvníkù musí být voda v bazénu øedìna novou, èistou vodou. Na 1 návtìvníka je pøedepsána obmìna min. 30 l vody za den. Kromì krytých bazénù a letních koupali je v obdobném reimu v kraji provozováno jetì 86 saun. Kontroly koupali ze strany pracovníkù KHS MS kraje jsou provádìny podle kontrolního plánu 4× roènì u krytých a minimálnì 2× za sezónu u letních koupali, z toho pøi kadé druhé kontrole jsou odebírány vzorky vody k laboratornímu vyetøení. Nedostatky v provozní kázni popø. v kvalitì vody jsou øeeny blokovými pokutami. V závanìjích pøípadech je zahajováno s provozovatelem správní øízení a uloena pokuta podle zákona o ochranì veøejného zdraví. V roce 2003 se jednalo o 2 pøípady. Závìrem lze konstatovat, e provozní kázeò a odborná zpùsobilost provozovatelù a zamìstnancù krytých bazénù a letních koupali se v uplynulém období výraznì zlepila. V roce 2003 nebylo nutné vydávat zákaz provozu koupalitì.
Roèenka 2003
Koupací oblasti a koupalitì ve volné pøírodì
bude vdy po jejím ukonèení vydávána závìreèná zpráva pro potøebu EU. Jedná se o významné koupací oblasti, které nemají provozovatele, ale které vyuívá ke koupání vìtí poèet osob, a které Ministerstvo zdravotnictví zaøadilo na seznam sledovaných míst. Nevybírá se na nich vstupné. Kontrolu kvality vody provádí ze zákona pøísluná krajská hygienická stanice. Pøi zhorení kvality vody je vydáváno upozornìní pro obèany, pøi pøekroèení limitù, kdy hrozí ohroení zdraví je KHS povinna vydat zákaz koupání. Zákaz musí být zveøejnìn na úøední desce místnì pøísluné obce s rozíøenou pùsobností a na úøedních deskách vech obcí tvoøících její správní obvod. Kromì toho je zákaz dán k zveøejnìní sdìlovacím prostøedkùm. Je pak vìcí obèana, zda vezme na vìdomí údaje o nevhodnosti vody ke koupání a bude zákaz respektovat. V tomto bodì je nutné upozornit na právní dùsledky, kterým se mohou vystavit v pøípadì nerespektování vydaného zákazu organizátoøi dìtských táborù, vedoucí vodáckých kurzù, uèitelé s dìtmi na výletech a pod.
Èeská republika vyhlákou è. 159/2003 Sb. vydala seznam míst vhodných ke koupání, který obsahuje 128 poloek. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o 30 míst, které ji v prùbìhu roku 2003 sledovala Krajská hygienická stanice MS kraje se sídlem v Ostravì viz tabulka è.6, kde pro informaci je uveden pøehled koupacích oblastí v MSK s vyznaèením stavu, který v prùbìhu sezóny 2003 byl dominující. Informace o jednotlivých koupacích místech byly v dobì letní rekreaèní sezóny zpøístupnìny na www.khsova.cz. Od roku 2004 bude systém informací jednotný pro celou Èeskou republiku. Povrchové vody vyuívané ke koupání koupací oblasti Zvlátní kapitolou jsou tzv. koupací oblasti. Jedná se o vodní plochy, které jsou vhodné pro koupání, jsou vyuívány vìtím poètem lidí a byly státem takto oznaèeny. Povinnost sledovat kontrolu kvality vody a podávat informace, popøípadì vydávat upozornìní pøi zhorené kvalitì nebo i zákaz, stát delegoval na krajské hygienické stanice. Od sezóny 2004 15
Koupalitì ve volné pøírodì Je to místo, za které si provozovatel vzal odpovìdnost a sleduje na své náklady kvalitu vody a zabezpeèuje dalí sluby na bøehu. Povinnì je to sbìr odpadkù, provoz záchodù a údrba ploch na koupaliti, èasto zajiuje také sprchy a pøevlékací kabiny. Vybírá vstupné. V MS kraji je pouze jedno koupalitì ve volné pøírodì tìrkovna Hluèín.
Ostatní vodní plochy Jedná se o poslední a nespornì nejvìtí mnoinu vech moných vodních ploch a vodních tokù. Kvalita vody z hlediska vyuití pro vodní rekreaci a koupání není nikým sledována. Jedná se o tzv. obecné uívání vod. Pokud není vydán výslovný zákaz koupání, který by zøejmì smìøoval více do majetkoprávní sféry ne do sféry péèe o zdraví, lidé se v tìchto vodách mohou koupat na vlastní nebezpeèí. Zodpovìdnost za koupání dìtí v tìchto pøípadech plnì nesou rodièe. I v tomto pøípadì platí právní odpovìdnost vedoucích organizovaných akcí dìtí a mládee. Pro vodní rekreaci má velký význam pøítomnost fytoplanktonu ve vodì. Fytoplankton se skládá ze dvou velkých
KHS MSK se sídlem v Ostravì
skupin organismù øas a sinic. Øasy i sinice mají ve vodì podobnou úlohu, ale z hlediska vlivu na lidské zdraví jsou sinice mnohem nebezpeènìjí. Sinice obsahují látky, které zpùsobují alergie. U koupajícího èlovìka se podle toho, jak je citlivý a jak dlouho ve vodì pobývá, mohou objevit vyráky, zarudlé oèi, rýma. Alergické reakce mohou vyvolat i nìkteré øasy.
druzích koupali a koupacích oblastí jak prostøednictvím centrálního systému, tak místním a regionálním sdìlovacím prostøedkùm, dotèeným obcím vèetnì podávání informací na dotazy elektronickou potou èi telefonicky.
Sinice také mohou produkovat rùzné toxiny. Podle toho, kolik a jakých toxinù se do tìla dostane, se lií i projevy: od lehké akutní otravy projevující se støevními a aludeèními potíemi, pøes bolesti hlavy a po vánìjí jaterní problémy. U koupacích míst v Moravskoslezském kraji ve druhé polovinì koupací sezóny docházelo pøedevím u malých vodních ploch ke zhorení kvality vody rozvojem fytoplanktonu, který mìl za následek vydání 9 zákazù koupání, které trvaly a do ukonèení letní rekreaèní sezóny. Podobný vývoj lze pøedpokládat i v roce 2004. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje bude stejnì jako v roce 2003 podávat pravidelné informace o kvalitì vody na vech
Roèenka 2003
16
KHS MSK se sídlem v Ostravì
91äHUPDQLFH6RE ãRYLFH
91äHUPDQLFH/XþLQD
91äHUPDQLFH'RO'RPDVODYLFH
91%UXãSHUN
91%DãND
916OH]VNi+DUWD5RXGQR,,
916OH]VNi+DUWD5RXGQR,
916OH]VNi+DUWD5D]RYi
916OH]VNi+DUWD1RYi3Oi
916OH]VNi+DUWD/HVNRYHF
916OH]VNi+DUWD.DUORYHF
6YRERGQp+H PDQLFHU\EQtN
%RKXãRYU\EQtN
5\EQtN(GURYLFH5êPD RY
7YUGNRYU\EQtN
)0
)0
)0
)0
)0
)0
%5
%5
%5
%5
%5
%5
%5
%5
%5
%5
RNUHV
912OHãQi0tVWHN
)0
.RXSDFtPtVWR
912OHãQi3DONRYLFH
.$
1-
917 UOLFNiS HKUDGD3RG0RWHOHP
1-
.$
91ýHU iN.RMHWtQ
1-
917 UOLFNiS HKUDGD7 UOLFNRVW HG
91.DFDEDMD+RGVODYLFH
1-
.$
91.OHWQp6XFKGROQDG2GURX
1-
917 UOLFNiS HKUDGD3DFDO YND
91ÒGROt0ODGêFK%tORYHF
1-
.$
919 W NRYLFH.RS LYQLFH
.DOLãRYRMH]HUR6WDUê%RKXPtQ
919tWRYND2GU\
23
.$
6W tEUQpMH]HUR2SDYD
23
9UELFNpMH]HUR%RKXPtQ
91%XGLãRYQ%%XGLãRYQ% /HJHQGDNFHORURþQtFKDUDNWHULVWLFHVH]yQ\ WUYDOHY\KRYXMtFtNYDOLWDYRG\SURNRXSiQt
S HYOiGiY\KRYXMtFtNYDOLWDYRG\VH]KRUãHQêPLVHQ]RULFNêPL]P QDPL UR]KUDQtPH]LQH]iYDGQRVWtD]iYDGQRVWtYRG\]GUDYRWQtUL]LNRSURYQtPDYpMHGLQFH
FKDUDNWHULVWLND VH]yQ\
Tabulka è. 6 Pøehled koupacích oblastí v MSK v roce 2003 s uvedením kvality vody
KHS MSK se sídlem v Ostravì 17 Roèenka 2003
V. Ochrana spotøebitele Zákon è. 258/2000 Sb., upravuje podmínky pro provozování irokého spektra slueb, u kterých pøi nedodrení pøedepsaných podmínek a poadavkù by mohlo dojít k ohroení èi pokození zdraví jednotlivce nebo i skupiny spotøebitelù. Tyto èinnosti jsou ze zákona charakterizovány jako epidemiologicky závané. Za èinnosti epidemiologicky závané se povaují provozování stravovacích slueb, výroba potravin, uvádìní potravin do obìhu, výroba kosmetických prostøedkù, provozování holièství, kadeønictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneraèních nebo rekondièních slueb, provozování ivnosti, pøi ní je poruována integrita kùe a provozování ivnosti, ve které se pouívají k péèi o tìlo speciální pøístroje (napø. solária, myostimulátory), poskytování ubytovacích slueb. Z hlediska moných zdravotních dùsledkù je nejzávanìjí provozování stravovacích slueb. Jak ji bylo uvedeno v úvodních kapitolách, jedná se v rámci kraje témìø o 5 500 zaøízení. Roèenka 2003
Dodrování provozních podmínek pøi výrobì a pøípravì pokrmù je pøímo úmìrné míøe zdravotních rizik, kterým je vystaven finální spotøebitel konzument. Riziko onemocnìní nákazou z potravin narùstá pøedevím v letním období a v místech vyí koncentrace lidí vèetnì rekreaèních oblastí. Bìhem teplých dní dochází snadno ve patnì uskladnìných potravinách èi pokrmech k masivnímu pomnoení mikroorganismù. Kadoroènì je v tomto období zaznamenáván nárùst výskytu alimentárních onemocnìní. To byly hlavní dùvody, které vedly v roce 2003 pracovníky KHS k cíleným kontrolám stravovacích provozù v rekreaèních oblastech jak na horách, tak u koupacích míst èi v motorestech. Do systému kontroly byly zahrnuty i stánky a bufety s rychlým obèerstvením na nádraích, letiti, zábavných parcích. V rámci této akce bylo provìøeno celkem 166 provozoven ve vech regionech MSK. Nejèastìji u 40 % zaøízení byly zjitìny nedostatky v provozní hygienì rovnì v 40 % nedostatky pøi skladování surovin (nevhodná skladovací teplota
Výkon státního zdravotního dozoru je zamìøen na dvì základní oblasti. První jsou stavebnì technické podmínky výroby pokrmù ve stravovacích zaøízeních, druhou oblastí dodrování podmínek technologie výroby pokrmù a jejich zdravotní nezávadnost. Stavebnì technická úroveò provozoven se postupnì zlepuje, jak nabývají úèinnosti termíny stanovené právními pøedpisy. Za dobu platnosti zákona è. 258/2000 Sb. dolo k výraznému zlepení hygienického standardu pøedevím v oblasti technického a technologického vybavení (postupné vybavování kuchyní nerezovým zaøízením, konvektomaty, rychlozchlazovaèi, umývadly s ovládacími èidly apod). Pøesto stále existují nedostatky. V pøípadech, e provozovny naprosto neodpovídají souèasným legislativním poadavkùm a nejsou patrna ani dílèí zlepení, jsou zahajována ze strany orgánu OVZ správní øízení. Øada provozovatelù za tìchto podmínek pak radìji ukonèuje èinnost z vlastního podnìtu.
18
u uzenin, zeleninových salátù) a nedodrení stavebnì technických poadavkù v 35 %. Ve více ne 20 % zaøízení byly zjitìny závady v dodrování osobní hygieny personálu. Jak ji bylo uvedeno problematika veøejného stravování je z hlediska
> \] HO iQ t MtFX YR K\ YH 1
ý5 06.
UHVWDXUDFH
MLQi]D t]HQt
]iYRGQt NXFK\Q
]GUDYRWQLFNi ]D t] HQtD ~VWDY\
Obrázek è. 8 Výsledky kontrol stravovacích zaøízení v roce 2003
>\ ]H Oi tQF tM XY KR\ HY1
ý5 06.
]FKOD]HQ p VWXGHQp FXNUi VNp D SRNUP \ YêUREN\ ]P UD]HQ p FK OHEtþN\ SRNUP \ VDOiW\
]P U]OLQ\D YêUREN\] Q LFK
P tFKDQ p QiSRMH
OHGFtOHQê RGE U
Obrázek è. 9 Výsledky kontrol potravináøských výroben v roce 2003 KHS MSK se sídlem v Ostravì
moného ohroení zdraví spotøebitele nejvíce rizikovou. Proto také pøi výkonu státního zdravotního dozoru je v této oblasti uplatòováno nejvíce sankcí - a ji v pøestupkovém øízení formou blokových pokut, tak ukládáním pokut ve správním øízení. Za rok 2003 bylo uloeno 1 426 blokových pokut ve výi 940 000 Kè a 238 pokut ve správním øízení v èástce pøesahující 1,7 mil.Kè. Vzhledem k tomu, e znaèná èást kontrolních etøení byla ukonèena pokutou, nelze hygienickou úroveò stravovacích provozoven povaovat za uspokojivou. Ostatní èinnosti epidemiologicky závané zahrnují pøedevím provozovny holièství, kadeønictví, pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneraèních nebo rekondièních slueb, provozování ivnosti, pøi ní je poruována integrita kùe a provozování ivnosti, ve které se pouívají k péèi o tìlo speciální pøístroje. V MSK bylo v roce 2003 evidováno 2820 takových zaøízení. Kadý provozovatel tìchto slueb musí mít vypracovaný a orgánem ochrany veøejného zdraví schválený provozní øád. Pøi provìrkách je pak následnì kontrolováno dodrování schválených
Roèenka 2003
postupù jedná se pøedevím o dezinfekci pøípadnì i sterilizaci nástrojù a prostøedí, manipulace s prádlem, nebezpeèným odpadem, celkovou èistotu provozoven.
Nedodrení stanovených zásad a postupù pøedevím u tìch èinností,u kterých mùe dojít k drobným krvavým poranìním zákazníka, nebo kdy samotná sluba pøedstavuje poruení integrity kùe (napø. tetování) mùe mít váné dùsledky na zdraví. Kromì monosti pøenosu koních onemocnìní je nutné stále mít na pamìti nebezpeèí pøenosu i velmi rizikových nemocí (AIDS, virová hepatitida).
Vzhledem k tomu, e stále vznikají nové provozovny tohoto typu, èasto jako dùsledek rùzných rekvalifikaèních kurzù v rámci sniování nezamìstnanosti, kdy profesionální návyky poskytovatelù slueb jsou nìkdy na velmi nízké úrovni, KHS vìnuje tìmto novým provozovnám zvýenou kontrolní pozornost. V prùbìhu roku 2003 za nedostatky zjitìné v oblasti slueb péèe o tìlo byly uloeny blokové pokuty ve výi 130 000 Kè.
Y\KRY OR
t F D Y R Y UD W V
D t YW V þOL R K
\ E å OX V
t YW LF Q H G D N
D D U ~ LN G H S
D U LN Q D P
QHY\KRY OR D t Q þ UD H Q H J H U
D UL Oi R V
t Q Lþ G Q R N H U
\ E å X O V
D p N UV p V D P
\ E å OX Vt WQ WD V R
R O W R H þ p S
t OQ Li F R H þ V p \ S Y D W V ~
\ MQ H G R U S
P H ON H &
Q L Y D WU R S
Obrázek è. 10 Výsledky kontrol slueb v MS kraji v roce 2003
Y\KRY OR \ P UN R S
Q WH þY
LQY RU XV
\Q LY DU WR S
RU S \N ER Uê Y
V N\ WV
L P DQ LY DU WR S
QHY\KRY OR \N þD UK
pN FWL H P VR N
\N GH WV RU S
RU S \N ER Uê Y
WH Ot WR GL W G
Obrázek è. 11 Výsledky kontrol výrobkù v MS kraji v roce 2003 19
KHS MSK se sídlem v Ostravì
VI. Podmínky pro výchovu, vzdìlávání a zotavení dìtí a mladistvých Základní a støední koly, pøedkolní a kolská zaøízení zaøazená do sítì pøedkolních zaøízení, kol a kolských zaøízení a zaøízení sociálnì výchovné èinnosti a zaøízení pro dìti vyadující okamitou pomoc jsou povinny zajistit, aby byly splnìny hygienické poadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvìtlení, vytápìní, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid. Stejnou povinnost má i osoba provozující ivnost péèe o dítì do 3 let vìku v denním reimu a osoba provozující ivnost výchova a mimokolní vzdìlávání, je-li ivnost provozována v provozovnì. Reim dne zohledòující vìkové a fyzické zvlátnosti dìtí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otuování, podmínky odborného výcviku a uèební praxe, reim stravování vèetnì pitného reimu musí být upraveny provozním øádem. Zaøízení pro výchovu, vzdìlávání a zotavení dìtí a mladistvých byla s úèinností zákona è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví postavena pøed problém, jak se vyrovnat s novými Roèenka 2003
poadavky na stavebnì technické uspoøádání a vybavení. Byla provedena øada rekonstrukcí umìlého osvìtlení, hygienických zaøízení, kolní stravovny byly vybaveny novým strojnì technologických zaøízením. Je vak nutné konstatovat, e stále jetì vìtina kolských zaøízení vechny poadavky neplní. Provozovatelé si uvìdomují své povinnosti, mají zájem splnit dané podmínky, jsou vak mnohdy bezmocní z dùvodù omezených finanèních moností v resortu kolství. Problém zmírnila novela zákona o ochranì veøejného zdraví, která plnìní nìkterých poadavkù prodlouila do konce roku 2007.
zdatnost, popøípadì i získat specifické znalosti a dovednosti. V letním období 2003 se v Moravskoslezském kraji konalo celkem 255 táborù, a to nejvíce na Opavsku, následuje Frýdecko-Místecko, Bruntálsko a Novojièínsko. Stanových táborù bylo 138, táborù umístìných ve stálých objektech pak 117, probìhlo 429 turnusù a zotavilo se celkem 20 259 dìtí. Pøi provádìní státního zdravotního dozoru nebyly zjitìny nehláené tábory. Témìø polovina táborù byla zásobena vodou ze studen, 1/4 dováela vodu z ovìøených zdrojù v barelech a zbytek bylo napojeno na vodovodní sí.
Závaným faktorem z hlediska prevence onemocnìní jsou stravovací provozy.
jídel apod.). Ojedinìle byly zjitìny i nedostatky v ubytování dìtí a v podmínkách pro osobní hygienu. Za nedostatky bylo uloeno 24 blokových pokut v celkové výi 8 900 Kè. Na území kraje nedolo u úèastníkù dìtské letní rekreace k epidemickému výskytu infekèních onemocnìní a nebyl vydán ádný zákaz. Prùbìh letoních táborù lze hodnotit kladnì, zejména pak ty akce, které poøádaly Junák a Skaut. K úspìnému prùbìhu pøispìlo i pìkné poèasí v létì roku 2003 i pøístup odpovìdných pracovníkù, kteøí nedostatky meního rázu øeili okamitì.
Celkem bylo zkontrolováno 38 % turnusù. Nejvíce zjiovaných nedostatkù zjitìno ve stravování, a to zejména na táborech vyuívajících restauraèní sluby (nedodrování teplot podávaných jídel, nevhodné uloení a skladování potravin, strava neodpovídající vìku, nedostateèný pitný reim, nedostatky v provozní a osobní hygienì, uchovávání zbytkù
Zotavovací akce Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dìtí ve vìku do 15 let na dobu delí ne 5 dnù, jeho úèelem je posílit zdraví dìtí, zvýit jejich tìlesnou
20
KHS MSK se sídlem v Ostravì
VII. Ochrana zdraví pøi práci V oblasti ochrany zdraví pøi práci byla dozorová èinnost v roce 2003 zamìøena na dokonèení kategorizace prací dle návrhù pøedloených zamìstnavateli. Vechny vyhláené rizikové práce jsou evidovány v informaèním systému rizikových prací KAPR. Provedená kategorizace prací objektivizovala situaci v oblasti úrovnì pracovního prostøedí a jeho vlivu na zdraví zamìstnancù, co je základním pøedpokladem pro realizaci dalích opatøení ke zlepování pracovních podmínek. Oproti pøedchozím letùm významnì poklesl poèet zamìstnancù vykonávajících rizikové práce zaøazené do kategorie 4. K tomu dolo jednak zruením nìkterých rizikových technologií u nejvýznamnìjích výrobcù, jednak i v dùsledku legislativních zmìn (napø. zmìnou kriterií pro zaøazování prací do kategorií pøi hodnocení hluku ap.). Vzhledem ke struktuøe prùmyslu nelze oèekávat zlepení pracovních podmínek zejména v hornictví a hutnickém prùmyslu. Proto nadále zùstávají okresy Ostrava, Frýdek-Místek a Karviná místy
Roèenka 2003
s nejvyím poètem rizikových prací v rámci MSK i v rámci ÈR.
> tQ Oi R YR S ] LF R P H 1
Rizikem pro dalí období je výkon prací zaøazených zejména do kategorií 4 a 3 pro faktory fibrogenní prach, prachy s alergizujícími úèinky, práce s chemickými karcinogeny, vibrace pøenáené na ruce, práce malými svalovými skupinami v hornictví, hutnictví, montáe pøístrojù a jejich èástí ve støedních a malých firmách.
RVWDWQt LQIHNFH RWUDY\ 1-= KOXN YLEUDFH NRåQt SQHXPRNRQLy]\
Obrázek è. 12 Nemoci z povolání v MS kraji - struktura
Kontrolní èinnost z hlediska ochrany zdraví pøi práci byla zamìøena zejména na kontrolu rizikových prací kategorie 3 a 4 a na zamìstnavatele, u nich byl v minulosti zaznamenán zvýený výskyt nemocí z povolání, a na øeení zvýené zátìe zamìstnancù genotoxickými látkami.
06. ý5
@ > H F Q H G L F Q ,
Nemoci z povolání V roce 2002 bylo v Èeské republice hláeno celkem 1600 nemocí z povolání, v Moravskoslezském kraji pak 362 nemocí. V roce 2003 bylo hláeno v MS kraji pouze 245 nemocí z povolání, co je pøiblinì jen 1/4 poètu z roku 1994.
Obrázek è. 13 Incidence nemocí z povolání v MS kraji a ÈR
21
KHS MSK se sídlem v Ostravì
V roce 1994 èinil podíl MS kraje na nemocech z povolání v ÈR pøiblinì 35 % a v roce 2002 ji jen cca 23 %. Z grafu je zøejmé, e stále setrvává sestupný trend v celkovém poètu hláených profesionálních onemocnìní s tím, e pokles onemocnìní v MS kraji je daleko výraznìjí ne v ÈR. Rovnì incidence profesionálních onemocnìní klesla v MS kraji proti roku 1996 o 45 %. V tomto období klesla incidence nemocí z povolání v MSK o 95 pøípadù/100 000 pojitìncù ve srovnání s poklesem o 35 pøípadùm/100 000 pojitìncù v rámci celé ÈR. V období let 1999 a 2003 ve srovnání s lety 1994 a 1998 se sníil podíl pneumokonióz a onemocnìní z nadmìrných vibrací a zvýil se podíl koních onemocnìní a onemocnìní z nadmìrného hluku. V souèasné dobì se na poètu nemocí z povolání podílejí 33 % onemocnìní z nadmìrných vibrací, 20 % onemocnìní zapráením plic, 20 % onemocnìní z nadmìrného jednostranného zatíení a z 11 % koní profesionální onemocnìní. Profesionální infekèní onemocnìní se podílí pøiblinì 7 procenty a profesionální pokození sluchu 5 %. Nemoci a otravy zpùsobené chemickými látkami se podílí ménì ne
Roèenka 2003
1 % na celkovém poètu nemocí z povolání.
Onemocnìní z vibrací pøenáenými na ruce Nemoci cév rukou pøi práci s vibrujícími nástroji a zaøízeními vykazují stálý pokles, v roce 2003 ji pouze 78 onemocnìní proti 355 onemocnìním v roce 1994.
@ >L P D WNi O P H FK \ Y UD W 2
Onemocnìní cév rukou z vibrací (traumatická vazoneuróza) bylo diagnostikováno u cca 12 % zamìstnancù, pokození periferních nervù z vibrací bylo zjitìno u 67 % osob a nemoci kostí a kloubù rukou nebo
Obrázek è. 14 Otravy chemickými látkami v MS kraji od roku 1994 Otravy chemickými látkami jsou v kraji výjimeèné (v posledních 3 letech v prùmìru dvì onemocnìní).
> tF D UE LY ] t Q Q FR P H Q 2
@> X NX OK ] LF R P H 1
Obrázek 16 Onemocnìní z nadmìrných vibrací v MS kraji od roku 1994
zápìstí nebo loktù pøi práci s vibrujícími nástroji a zaøízeními byly hláeny u 21 % osob (prùmìr za poslední tøi roky).
Obrázek è. 15 Onemocnìní z nadmìrného hluku v MS kraji od roku 1994
Ke skupinì onemocnìní z vibrací pøenáených na ruce jako celku lze konstatovat, e jde o faktor pracovních podmínek nejobtínìji øeitelný po stránce prevence. Technicky zatím
Porucha sluchu zpùsobená hlukem je v posledních tøech letech pod 20 pøípadù za rok.
22
nejsou dostateènì øeena opatøení, která by ovlivòovala míru pøenosu z nástroje na ruku. Osobní ochranné pracovní prostøedky nejsou dostateènì úèinné. Proto zùstává hlavním opatøením omezování doby expozice, které je vak nesnadno kontrolovatelné. Onemocnìní z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøe tìování (NJZ) bylo diagnostikováno v roce 2003 pouze u 40 zamìstnancù (v roce 1994 168 onemocnìní). Pokození periferních nervù konèetin z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìování bylo diagnostikováno u cca 73 % pøípadù a nemocemi lach, lachových pochev nebo úponù nebo svalù nebo kloubù konèetin z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìování bylo postieno cca 23 % pøípadù. @ > = - 1 L]F R P H 1
Obrázek è. 17 Onemocnìní z nadmìrného jednostranného zatíení v MS kraji od roku 1994 KHS MSK se sídlem v Ostravì
Práce spojená s pøetìováním pohybového ústrojí, jeho pøíèinou jsou nadmìrná zátì drobných svalových skupin, vysoká èetnost vykonávaných pohybù, nevhodná pracovní poloha popø. jejich kombinace, je obdobnì jako práce spojená s expozicí vibracím pøenáeným na ruce jedním ze souèasných závaných pracovnì lékaøských problémù. Rozíøení tohoto rizika sahá od výrobních závodù a po obchody, zejména velké obchodní domy a pøitom stále narùstá. Bude proto vyadovat prvoøadou pozornost. Profesionální onemocnìní dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøinice: V roce 2003 bylo hláeno celkem 58 pneumokonióz. Poèet pneumokonióz se sniuje zejména u horníkù, kdy se plnì osvìdèilo zavedené preventivní pøeøazování mimo riziko fibrogenního prachu po dovrení nejvýe pøípustné expozice. Sporadicky se vyskytují karcinomy plic zpùsobené koksárenskými plyny a azbestovými vlákny. U profesionálních onemocnìní dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøinice je nejvíce onemocnìní (pøiblinì 41 %) pøiznáváno jako pneumokoniózy a silikózy s typickými
Roèenka 2003
rtg znaky, dále 28 % v nejlehèí formì dle dynamiky onemocnìní, 20 % jako pneumokoniózy komplikované, 8 % ve spojení s plicní tbc a 3 % jako karcinomy plic zpùsobené koksárenskými plyny a asbestem. Dále byla v roce 2003 diagnostikována 3 profesionální astma.
@ >L F R P H Q tQ åR .
Obrázek è. 19 Koní profesionální onemocnìní v MS kraji od roku 1994
@> \ ]y LQ R NR P X H Q 3
>t Q Q FR P H Q R tQ NþH IQ ,
Obrázek è. 18 Onemocnìní pneumokoniózou v MS kraji od roku 1994
Obrázek è. 20 Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1994 Závìr
V roce 2003 bylo diagnostikováno celkem 18 koních profesionálních onemocnìní. Nejvíce (více ne 50 % v posledních tøech letech) èinila z toho kontaktní alergická dermatitida na pry u gumových holínek.
Sniování výskytu nemocí z povolání je významným dokladem zlepování pracovních podmínek v porovnání s pøedchozími lety a to nejen pokud jde o celkové poèty, ale i o incidenci. Pøes pokles nemocí z povolání nemùeme být spokojeni s tím, e jsou stále pøiznávána profesionální onemocnìní z nadmìrného hluku a fibrogenního prachu. U tìchto faktorù jsou chránièe sluchu a respirátory pøi jejich pouívání
Nemocí pøenosných a parazitárních bylo v roce 2003 hláeno celkem 26, z èeho bylo 14 s interhumánním pøenosem a 12 pøenosem ze zvíøat. Nejvíce onemocnìní patøilo svrabu a konímu erysipeloidu.
23
schopny zcela eliminovat pùsobení hluku a prachu na lidský organismus. Nestaèí jen poskytovat tyto osobní ochranné prostøedky ale pøi práci je nutné je i pouívat. Rovnì je i zbyteèný výskyt profesionálních infekèních onemocnìní a otrav chemickými látkami, které jdou vesmìs na vrub poruování bezpeènostních a hygienických pøedpisù. U faktorù vibrací pøenáených na ruce a jednostranného a nadmìrného zatìování nejsou k dispozici dostateènì úèinná náhradní opatøení. Zde jsou jedinì schùdné cesty ve vývoji nových nástrojù, strojù a technologií.
Kontrola úèinnosti zdravotních opatøení k ochranì zdraví horníkù Pneumokonióza uhlokopù zpùsobená vdechováním prachu kamenného uhlí je onemocnìním, které zhoruje funkce dýchacího ústrojí a následnì obìhového systému a dojde-li do plnì rozvinutých forem, vede k invaliditì postieného horníka a zkracuje jeho ivot. Je neléèitelná a v prùbìhu doby se zhorují její projevy. Je proto závaným problémem zdravotním, ekonomickým i sociálním.
KHS MSK se sídlem v Ostravì
Pravdìpodobnost vzniku onemocnìní uhlokopskou pneumokoniózou a jeho rozvoj jsou úmìrné celkové (kumulativní) dávce prachu, která je uloena v plicích horníka, a fyzikálním a chemickým vlastnostem prachu. Kumulativní dávka je pak úmìrná koncentraci prachu ve vdechovaném vzduchu, celkové dobì práce v ovzduí obsahujícím uhelný prach a mnoství vzduchu, které se za tuto dobu vymìní v plicích (plicní ventilaci). Základním opatøením smìøujícím k omezení rizika uhlokopské pneumokoniózy je sníení koncentrace prachu v ovzduí. V celosvìtovém mìøítku zatím nebyly vyvinuty a v praxi pouívány takové úpravy technologie tìby uhlí a technická protipraná opatøení, která by umonila omezení pranosti na míru, která by vylouèila monost onemocnìní. Jsou proto ve vech prùmyslových státech obecnì zavedeny a pouívány limitní hodnoty expozice prachu, jejich dodrování podle souèasné úrovnì poznání zajiuje, e se lehká forma onemocnìní vyskytne po celoivotní práci u malého poètu exponovaných horníkù. Koncentrace vìtích èástic ovem není rovnì nevýznamná, nebo tyto èástice nepøíznivì ovlivòují samoèitìní Roèenka 2003
zením funkce dýchacího ústrojí a srdeènì cévního systému.
dýchacích cest a pøispívají k rozvoji jejich chronických zánìtù, které mohou významnì ovlivnit celkový prùbìh onemocnìní. Koncentrace vech èástic se oznaèuje jako celková pranost. Pøípustný expozièní limit (PEL) se vyjadøuje v mg·m-3 ovzduí.
Uplatòování NPE a pøeøazování horníkù v zájmu omezení jejich expozice uhelnému prachu je u nás zavedeno ji v roce 1961. V roce 1988 byl systém pøeøazování horníkù upraven na stávající model, který s malými úpravami platí do souèasné doby. s tím, e nejvyí pøípustná expozice byla nastavena na pravdìpodobnost, e uhlokopskou pneumokoniózou neonemocní pøed dovrením NPE více ne 5 % exponovaných horníkù. Souèasnì je stanovena hodnota pøípustného expozièního limitu (PEL) pro respirabilní frakci prachu na 1 mg·m-3 pro práci pøi raení a 2 mg·m-3 pro práci pøi rubání.
V praxi se ovem vyskytují práce, kdy není z objektivních dùvodù dodrován PEL a je nutno zajiovat ochranu zdraví horníkù náhradními opatøeními. V úvahu pøichází pouívání respirátorù, které je vak opatøením nejistým co do úèinnosti, nebo zhoruje pracovní podmínky urèitým ztíením dýchání, tlakem na kùi oblièeje a jeho dùsledky, a v naich podmínkách není ze strany uivatelù dostatek vùle tyto nesnáze pøekonat a respirátory pouívat alespoò pøi nejpranìjích pracovních operacích. Zásadním opatøením za podmínek, kdy nejsou dodrovány PEL, je úprava celoivotní doby práce spojené se zvýenou expozicí prachu vyjádøená stanovením nejvyí pøípustné expozice (NPE), kterou se docílí omezení dávky prachu kumulovaného v plicích a tím sníení pravdìpodobnosti vzniku onemocnìní uhlokopskou pneumokoniózou, nebo alespoò vzniku a rozvoji jejích tìích forem spojených s poko-
V roce 2003 byla provedena rozsáhlá analýza úèinnosti provedených opatøení v oblasti ochrany zdraví horníkù, kdy byly vechny dosavadní epidemiologické studie pøepoèítány stejnou metodikou. Vyhodnocení úèinnosti preventivního pøeøazování horníkù bylo provedeno analýzou pøeití (statistickým stanovením rizika) jako kumulativní
24
riziko za 5 let pro období 1995 a 1999. Pøi dovrení 100 % NPE by mìlo být riziko onemocnìní pneumokoniózou mení nebo rovné 5 % . Dodrení tohoto kriteria a tedy úèinnost preventivního pøeøazování horníkù vztaená na celý sledovaný soubor byla takto prokázána u horníkù vech dolù s výjimkou jednoho, kde je riziko onemocnìní vìtí ne 8 %. O úèelnosti pøeøazování horníkù svìdèí také nìkteré globální údaje. Pøed zahájením dùsledného pøeøazování pracovníkù v roce 1988 se pohyboval poèet pøiznávaných pneumokonióz vèetnì ohroení pneumokoniózou v OKR kolem 800 a 1 000 pøípadù roènì. Zavedení preventivního pøeøazování dùlních pracovníkù s dovrenou NPE se ji v roce 1992 projevilo výrazným sníením poètu pøiznaných chorob z povolání zapráením plic. V roce 1992 bylo pøiznáno celkem 306 pneumokonióz, v roce 1996 198, v roce 2000 101 pneumokonióz a v roce 2003 pouze 34 pneumokonióz aktivních dùlních pracovníkù. Na následujícím obrázku 3 je uveden vývoj vech pøiznávaných pneumokonióz a ohroení pneumokoniózou od roku 1961.
KHS MSK se sídlem v Ostravì
2KURåHQtSQHXPRNRQLy]RX 3QHXPRNRQLR]D 3RþHWKRUQtN
>@ \ ]y LQ R NR P X H Q 3
@F LV LW > Nt QU RK W Hþ R 3
Obrázek è. 21 Vývoj onemocnìní pneumokoniózou a poèet pracovníkù od roku 1961 Poèet pracovníkù v dolech poklesl pøiblinì na ètvrtinu, z 58 000 v edesátých letech na cca 15 000 v souèasnosti. Poèet pneumokonióz vak poklesl daleko výraznìji. Riziko onemocnìní pneumokoniózou se výraznì sníilo. Systém preventivního pøeøazování horníkù po dovrení NPE se projevil jako úèinný a vedl k podstatnému sníení poètu onemocnìní uhlokopskou pneumokoniózou a bylo prokázáno, e v karvinské èásti OKR je v souèasné dobì riziko onemocnìní pneumo-
Roèenka 2003
koniózou nií ne 5 %. Není dùvod tento model opustit a vytvoøit zcela nový model. Na základì provedeného vyhodnocení se navrhuje zahrnout do modelu i efekt pouívání respirátorù. V souèasné dobì reálnì uvaovat pouze o modelu s úèinností respirátorù maximálnì 25 %. Pøitom lze zcela reálnì pøedpokládat, e i pøi nií úèinnosti riziko onemocnìní pneumokoniózou nepøekroèí 10 %.
25
KHS MSK se sídlem v Ostravì
VIII. Epidemiologická situace v roce 2003 V roce 2003 bylo ohláeno v Moravskoslezském kraji celkem 16 890 infekèních nákaz z toho 1 533 parazitárních. V rámci preventivních opatøení provedli pracovníci protiepidemických oddìlení etøení v 10 610 ohniscích infekèních nákaz, tj. rodinách, kolektivech èi pracovitích, kde se infekèní onemocnìní vyskytlo. Epidemiologická situace výskytu akutních respiraèních onemocnìní byla v prvních týdnech roku 2003 charakterizována trvale narùstající nemocností, která kulminovala v 7. a 8. kalendáøním týdnu. V té dobì bylo týdnì postieno více ne 4000 osob ze 100 000 obyvatel, co pøedstavuje pøiblinì 55 000 nemocných v kraji za 1 týden. O chøipkové epidemii mùeme hovoøit v období od 5. do 10.kalendáøního týdne, tj.od konce ledna do 1. týdne bøezna. Této situaci odpovídaly také poèty a podíl osob oetøených pro respiraèní onemocnìní na lékaøských slubách první pomoci a to zejména ve dnech pracovního volna, kdy byl podíl oetøených pro respiraèní infekci v Roèenka 2003
2QHPRFQ Qt
6DOPRQHOy]\ %DFLOiUQt~SODYLFH .DPS\OREDNWHULy]D 9LURYê]iQ WMDWHU /\PHVNiERUHOLy]D =iQ WPR]NXDPR]NRYêFKEODQ 6SiOD =DUG QN\ 1HãWRYLFH 3 tXãQLFH 6YUDE 2VWDWQtLQIHNþQtRQHPRFQ Qt
&HONHP
$OLPHQWiUQtQiND]\ 9]GXãQpQiND]\ 2VWDWQtQiND]\
Tabulka è. 7 Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1997 nìkterých týdnech vysoký a dosahoval 70 - 80 % vech oetøených osob.
v uvedeném týdnu v kraji a nelze hovoøit o explozivní epidemii chøipky na území MSK. Pøestoe se výskyt akutních prùjmových onemocnìní (APO) vyvolaných nejèastìjími pùvodci, tj. salmonelami a kampylobaktery, celkovì sníil ve srovnání s loòským rokem, bylo na území kraje prùjmovými onemocnìními postieno více ne 6 000 osob. Jednalo se vesmìs o sporadická onemocnìní nebo o mení rodinné výskyty s postiením nìkolika osob. Bylo vak zaznamenáno i nìkolik hromadných
$OLPHQWiUQtQiND]\ 9]GXãQpQiND]\ 2VWDWQtQiND]\
K opìtovnému a obvyklému sezónnímu zvýení nemocnosti akutními respiraèními infekcemi dolo v podzimních a zimních mìsících, avak ne na hodnoty svìdèící pro epidemii. Relativnì pøíznivá epidemiologická situace trvala i v prvních mìsících roku 2004. lo o mírný nárùst, který trval do 6. kalendáøního týdne, kdy nemocnost dosáhla maxima, tj. 1 687 pøípadù na 100 tisíc obyvatel kraje. Tato hodnota pøedstavuje cca 20 000 postiených osob
@> tQ QF R P HQ RW Hþ R3
Obrázek è. 22 Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1997
26
KHS MSK se sídlem v Ostravì
OH WD Y\ ER W VR QF R P HQ O H5
OHW OHW
OHW OHW
jednalo o zavleèenou nákazu ze Slovenska. Vzhledem k tomu, e se jedná o nákazu, která se na rozdíl od salmonelóz a kampylobakterióz snadno íøí i pøímým stykem s nemocným, uplatnily se v procesu íøení této nákazy i velmi slabé sociální podmínky a hygienická úroveò v dané lokalitì.
OHW &HOiSRSXODFH
Podíl jiných agens vyvolávajících prùjmová onemocnìní nebyl významný.
7êGHQ
Obrázek è. 23 Respiraèní onemocnìní v MS kraji v roce 2003/2004
Jedním z prùjmových onemocnìní, které bylo v døívìjích letech pomìrnì èasté, je bacilární úplavice. Vzhledem Roèenka 2003
Ve skupinì neuroinfekcí bylo hláeno 7 pøípadù meningokokových meningitid (2 pøípady meningokokové sepse), dále 43 onemocnìní klíovou encefalitidou, z toho 17 pøípadù na Opavsku u neoèkovaných osob a 27 pøípadù purulentních meningitid.
Virové hepatitidy se v roce 2003 objevují zcela sporadicky s výjimkou hromadného výskytu virové hepatitidy typu A, který probìhl v okrese Karviná a v nìm onemocnìlo 6 dìtí. V této souvislosti bylo vyhláeno mimoøádné oèkování proti VH-A pro osoby, které byly v kontaktu s nemocnými.
výskytù vyvolaných salmonelami s postiením 10 a 20 osob. Závanou byla v kraji epidemie salmonelózy, ke které dolo v øíjnu roku 2003 v rámci spoleèenské akce pro dùchodce na Novojièínsku, kde z asi 300 úèastníkù akce onemocnìlo 75 osob. Okolnostmi, které umonily vznik epidemie, byly závady v technologii pøípravy stravy pro úèastníky této jednodenní akce.
zavleèením této nákazy onemocnìla jedna pracovnice tohoto zaøízení.
k lepícím se hygienickým podmínkám, vèetnì dodrování zásad osobní hygieny, dolo k výraznému poklesu nemocnosti na tuto nákazu. V minulých letech jsme zaznamenali jen sporadická onemocnìní bacilární úplavicí, která byla vesmìs importovaná ze zahranièí, avak v roce 2003 dolo na Karvinsku ke dvìma epidemiím. První z nich probìhla v lokalitì Karviná Vagónka, kde onemocnìlo 44 osob, druhá v lokalitì Sovinec onemocnìlo 37 osob. V obou pøípadech se pravdìpodobnì
Ze vzduných nákaz bylo hláeno 398 pøípadù spály, co je o 60 pøípadù více ne v roce 2002. U onemocnìní planými netovicemi (5 975 pøípadù) jsme zaznamenali nárùst oproti roku 2002. Dále jsme zaznamenali 8 pøípadù zardìnek a 19 pøípadù pøíunic. V roce 2003 dolo k 5 onemocnìním spalnièkami, z nich 4 byla zavleèena imigranty do uteèeneckého tábora ve Vyních Lhotách. V souvislosti se
27
KHS MSK se sídlem v Ostravì
IX. Zdravotní stav Údaje o zdravotním stavu byly èerpány ze statistických roèenek Èeského statistického úøadu a statistických roèenek Ústavu zdravotnických informací a statistiky Èeské republiky a prezentaèního systému zdravotnických ukazatelù DPS ÚZIS Praha. Svým poètem obyvatel 1,264 milionù zaujímá kraj první místo v rámci krajù Èeské republiky. Závaný je migraèní úbytek obyvatel z kraje. Vìkové sloení obyvatel Moravskoslezského kraje je pøíznivìjí oproti celostátnímu prùmìru, je zde vìtí podíl mladých lidí. Hustota osídlení 228 obyvatel na km2 pøevyuje hustotu osídlení ÈR (129 obyvatel na km2), pøièem v rámci kraje jsou velké územní rozdíly. Vývoj poètu ivì narozených dìtí má klesající trend. V MS kraji a v ÈR se od devadesátých let dostává pøirozený pøírùstek obyvatel do záporných hodnot (mimo okres Bruntál). Pøirozený pøírùstek na 1000 obyvatel v roce 2002 se v MSK sníil na (-1,3), ale je vyí ne v ÈR (-1,5).
Roèenka 2003
Støední délka ivota pøi narození
udává, jakého vìku by se v prùmìru doil novorozenec, jestlie by po dobu jeho ivota zùstaly pravdìpodobnosti úmrtí v jednotlivých letech vìku takové, jako byly v roce, jeho specifické úmrtnosti jsou vzaty za základ výpoètu úmrtnostních tabulek. Proti roku 1985 se støední délka ivota pøi narození v ÈR prodlouila u muù a en o pøiblinì 5 let. Pøesto v roce 2002 byla støední délka ivota muù pøi narození 72,07 let, co je pøiblinì o 4 a 5 let nií ne u nejvyspìlejích evropských zemí a u en byla 78,54 let, co je pøiblinì o 2 a 3 roky nií. V rámci Èeské republiky je støední délka ivota muù pøi narození v MS kraji o cca 1,5 let nií, u en není prakticky rozdíl.
Wt G WH þR 3
@W H>O N 9
06.PXåL
ý5PXåL
06.åHQ\
ý5åHQ\
Obrázek è. 24 Støední délka ivota pøi narození
Kojenecká úmrtnost vyjadøuje poèet zemøelých do 1 roku vìku na 1000 ivì narozených a v posledních letech vykazuje klesající trend. V rámci evropských zemí patøí ÈR mezi zemì s nejnií kojeneckou úmrtností. Kojenecká úmrtnost v MS kraji je pøiblinì o 22 % vyí ne prùmìr ÈR.
Novorozenecká úmrtnost vyjadøuje poèet zemøelých do 28 dnù vìku na 1000 ivì narozených. V ÈR a MS kraji vykazuje klesající trend, avak v MS kraji je pøiblinì o 20 % vyí ne èiní prùmìr ÈR.
28
06.
ý5
Obrázek è. 25 Kojenecká úmrtnost
Standardizovaná úmrtnost celková ukazuje, jaká by byla v jednotlivých zemích, krajích a okresech úmrtnost, kdyby vìková struktura jejich obyvatelstva byla shodná. Tento ukazatel mùeme bez obav srovnávat, nebo je na vìkové struktuøe zkoumaných populací prakticky nezávislý. V rámci 30 evropských zemí je ÈR ve standardizované úmrtnosti (SDR) na 19. místì u muù i en. V roce 2002 byla standardizovaná úmrtnost muù v ÈR 1146 a en v ÈR 719. V MS kraji byla standardizovaná úmrtnost muù asi o 10 % vyí a en asi o 5 % vyí ne u muù a en v prùmìru ÈR. KHS MSK se sídlem v Ostravì
Ve standardizované úmrtnosti muù (prùmìr let 1998 a 2002) je MS kraj druhý nejhorí po Ústeckém kraji a u en je na pátém místì za Ústeckým, Karlovarským, Støedoèeským a Plzeòským krajem. Pøestoe se SDR v MS kraji sniuje, zhoruje se u muù poøadí v rámci vech okresù v ÈR. V letech 1993 a 1997 bylo prùmìrné poøadí okresù u muù 53 a v letech 1998 a 2002 se zhorilo na 61. místo ze 77 okresù v ÈR. Z okresù je nejlepí situace v SDR v okresech Bruntál a Frýdek-Místek a nejhorí v okresech Nový Jièín a Karviná. U en je pak nejlepí situace v okresech Opava a Bruntál a nejhorí v Ostravì a okrese Karviná. Poøadí v rámci ÈR se nemìní (46 místo v letech 1993 a 1997 a 44 místo v letech 1998 a 2002). Nemoci obìhové soustavy a zhoubné nádory jsou v Evropì a v rozvinutých zemích hlavní pøíèinou úmrtí. V druhé polovinì 60. let úmrtnost na nemoci obìhové soustavy zaèala u nás rychle narùstat, nejvýraznìji pak ve støedních vìkových skupinách muù.Tento trend trval s meními výkyvy a do druhé poloviny osmdesátých let, co bylo patrné zejména ve srovnání mezinárodním. Roèenka 2003
åLX P 5 ' 6
\ Q H å 5 ' 6
DK UD3
êN FH GD UK pY RO iU .
DQ Lþ RV \9
êN VY DU R P RK L-
êN LFE XG UD 3
êN VH þR KL -
êN V H] O3
êN VQ tO =
êN FX R P RO 2
êN FH UH LE/
êN VH þR GH W6
êN VU DY ORU D.
êN V] HO VR NV YD UR 0
êN FH WV Ò
Obrázek è. 26 - Standardizovaná úmrtnost dle krajù - mui
DN OLE XS HU iN VH ý
êN VY UD R P R LK -
D K D U 3
NêF H G UD K p Y R O Ui .
29
êN V tQ O =
êN F X R P R O 2
êN LF E X G U D 3
êN V H þ R LK -
êN F UH H E L /
êN ]V H OV R NV Y UD R 0
êN V H ]O 3
êN V H þ R G H W 6
êN UV D Y R UO D .
êN F WH V Ò
D NOL E X S H U i NV H ý
Obrázek è. 27 - Standardizovaná úmrtnost dle krajù - eny
Nemoci obìhové soustavy v MSK (prùmìr let 1998-2002), které pøedstavují nejèastìjí pøíèinu úmrtí, se podílely na 46 % úmrtí v pøípadì muù., U en v MSK jejich podíl pøedstavoval 58 %. Na druhém místì jsou novotvary, které se podílely 29 % na úmrtí muù a 23 % na úmrtí en. Ve srovnání s ÈR v MS kraji umírají mui ménì na novotvary a nemoci obìhové soustavy, více vak na nemoci dýchací soustavy, trávicí soustavy, poranìní a otravy, dopravní nehody a sebevrady. U en je situace obdobná s tím, e umírají ménì na poranìní a otravy.
Napø. v USA od druhé poloviny edesátých let a v západní Evropì od poloviny let sedmdesátých úmrtnost na nemoci obìhové soustavy trvale klesala. Pøíèinami tohoto nepøíznivého trendu u nás byl nezdravý ivotní styl potrava energeticky bohatá a s vysokým obsahem ivoèiných tukù, nedostateèným pøíjmem ovoce a zeleniny, kuøáctví, vysoká míra frustrace. Od roku 1991 úmrtnost na nemoci obìhové soustavy trvale klesá a zaèíná se pøibliovat hodnotám v zemích Evropské unie.
D LQ þ R V\ 9
Standardizovaná úmrtnost celková, na nemoci obìhové soustavy a na nemoci dýchací soustavy má od roku 1995 klesající trend, ale pøevyuje hodnoty ÈR, u muù je vyí ne u en. Rozdíly jsou nejvìtí u SDR na nemoci dýchací soustavy, co zøejmì souvisí se zneèitìním ovzduí, pracovní expozicí a nezdravým ivotním stylem. Standardizovaná úmrtnost na novotvary velmi mírnì klesá a u muù pøevyuje hodnoty ÈR, u muù je vyí ne u en. Standardizovaná úmrtnost na novotvary prsu en je nií ne v ÈR, na zhoubné novotvary plic je u muù
KHS MSK se sídlem v Ostravì
vyí a u en nií ne v ÈR, na zhoubné novotvary aludku a koneèníku je u obou pohlaví vyí ne v ÈR, u muù je vyí ne u en. Hodnoty standardizované úmrtnosti na zhoubné novotvary tlustého støeva kolísají a jsou u muù i en vyí ne v ÈR, u muù jsou vyí ne u en. V rámci kraje je dlouhodobì nejhorí situace u standardizované úmrtnosti na nádory u muù a en v okrese Karviná a mìstì Ostrava a nejpøíznivìjí v okresech Frýdek-Místek a Opava.
P HN OH F 5 ' 6
P HN OH F 5 ' 6
06.PXåL
ý5PXåL
06.åHQ\
ý5åHQ\
Obrázek è. 29 Standardizovaná úmrtnost na nemoci dýchací soustavy
06.PXåL
Incidence (nemocnost) je definována jako poèet nových onemocnìní v daném roce na 100 000 obyvatel trvale bydlících v daném regionu.
06.PXåL
ý5PXåL
06.åHQ\
Incidence zhoubných novotvarù u muù v MSK se pohybuje v rozmezí mezi 650 a 700 pøípadù na 100 000 obyvatel a u en v MSK kolem 450/100 000. Riziko onemocnìní zhoubnými nádory je u muù v MSK ( rovnì i v ÈR) pøiblinì o 1/3 vyí ne u en. U muù v MSK je tento ukazatel o cca 10 % vyí ne u muù v ÈR. U en v MSK se celková incidence novotvarù
ý5åHQ\
Obrázek è. 28 Standardizovaná úmrtnost na nemoci obìhové soustavy Roèenka 2003
30
ý5PXåL
06.åHQ\
ý5åHQ\
Obrázek è. 30 Standardizovaná úmrtnost na novotvary
Nemocnost P HN OH F 5 ' 6
prakticky shoduje s incidencí novotvarù v rámci ÈR. U en incidence zhoubných nádorù má místnì stoupající tendenci, u muù stagnuje. Nejzávanìjím onemocnìním jsou zhoubné novotvary plic u muù v MSK s incidencí cca 110 pøípadù na 100 000 obyvatel, které jsou u en pøiblinì na 1/5 incidence tohoto onemocnìní u muù. Toto onemocnìní vykazuje mírný pokles jak u muù, tak u en. Nejzávanìjím onemocnìním u en v MSK je nádorové onemocnìní prsu s incidencí kolem 75 pøípadù na 100 000 obyvatel. Úroveò onemocnìní v kraji je pøiblinì totoná s úrovni onemocnìní KHS MSK se sídlem v Ostravì
=KRXEQpQRYRWYDU\SOLF =KRXEQpQRYRWYDU\NRQHþQtN =KRXEQêPHODQRPN åH
H W D Y \ E R H F Q H LG F Q ,
H F Q H G L F ,Q
06.PXåL ý5PXåL 06.åHQ\ ý5åHQ\
Obrázek è. 31 - Standardizované incidence vech zhoubných novotvarù v rámci ÈR. U onemocnìní prsu je patrný stálý nárùst tohoto onemocnìní. V MS kraji je incidence karcinomu aludku vyí o pøiblinì 40 % u muù a 20 % u en ne u muù a en v rámci ÈR. Incidence u muù èiní cca 33 a u en pouze 13 pøípadù na 100 000 obyvatel. Toto onemocnìní vykazuje tendenci k mírnému poklesu. U karcinomù tlustého støeva a koneèníku je situace v kraji pøiblinì o 10 % horí ne v rámci ÈR, výraznìji u muù. Incidence u karcinomù tlustého støeva èiní u muù cca 50 a u en pouze 27
Roèenka 2003
=KRXEQpQRYRWYDU\WOXVWpVW HYR =KRXEQpQRYRWYDU\åDOXGHN =KRXEQpQRYRWYDU\SUVDåHQ\
06.PXåL
ý5PXåL
06.åHQ\
ý5åHQ\
Obrázek è. 32 - Incidence zhoubných novotvarù dle diagnóz agens, pracovní expozice, radiace a sluneèní záøení pøispívají ke vzniku nádorových onemocnìní asi po 3 % a chemické kodliviny v ivotním prostøedí pouze kolem 1 %. Jako preventivní opatøení proti vzniku rakoviny se doporuèuje nekouøit, sníit konzumaci alkoholu, vyhýbat se nadmìrnému slunìní, dodrovat zdravotní a bezpeènostní pokyny pøi práci, jíst stravu bohatou na rùzné druhy zeleniny a ovoce, lutìniny a minimálnì zpracované obilniny, zamezit vniku nadváhy.
pøípadù na 100 000 obyvatel. Incidence onemocnìní koneèníku u muù èiní cca 43 a u en pouze 20 pøípadù na 100 000 onemocnìní Rovnì karcinomù koneèníkù ubývá. Incidence melanomu kùe v kraji je pøiblinì na úrovni ÈR a u muù v MS kraji èiní 12 pøípadù/ 100 000 a u en pak 9/100 000. Vznik nádorù je moné z více ne 80 % ovlivnit úpravou pùsobení zevních faktorù. Nejvíce pøispívají ke vniku nádorových onemocnìní výivové zvyklosti (35 %) a kouøení (30 %). Dále se na nádorech podílí po 5 % nízká pohybová aktivita a alkohol. Infekèní 31
Prevalence diabetikù na 100 000 obyvatel Cukrovka je vleklé onemocnìní, zpùsobené neschopností organismu hospodaøit s cukrem. Projevuje se zvýenou hladinou glukózy v krvi nebo jejími ztrátami moèí. Tato porucha vak nepostihuje jen hospodaøení s cukry, zasahuje i do hospodaøení s ostatními ivinami a ovlivòuje tak celkovì pøemìnu látek v organismu. Nemocnému mùe ji od poèátku pøináet potíe v podobì neuhasitelné íznì, èastìjího moèení, únavy, nevýkonnosti,
KHS MSK se sídlem v Ostravì
úbytku tìlesné hmotnosti a k nim se mohou pøidruovat i jiné pøíznaky èi komplikace (napø. svìdìní kùe, sklon k zánìtùm apod.). Jindy mohou být potíe minimální, co vede k podceòování nemoci a dùsledky pak mohou být záludnìjí. Odhaduje se, e toto onemocnìní postihuje asi 10 % populace.V Èeské republice je k dnenímu dni registrováno pøes 600 tisíc nemocných s cukrovkou. Stejnì jako na celém svìtì,
i u nás se poèet nemocných trvale zvyuje a pøedpokládá s, e kadých patnáct let se poèty registrovaných diabetikù zdvojnásobí.
>W VR QS RK FV HQ t QY RF DU 3
Prevalence je definována jako poèet evidovaných pacientù na 100 000 obyvatel. Prevalence diabetikù na 100 tisíc obyvatel stoupá u obou pohlaví a od roku 1997 v MSK je vyí ne v ÈR. Nemocnost u en je vyí ne u muù.
06. ý5
Obrázek è. 34 Pracovní neschopnost v MS kraji a ÈR
FQH HO DH YH U 3
Prùmìrné procento pracovní neschopnosti Pracovní neschopnost v MS kraji je vyí o více ne 1 % ve srovnání s pracovní neschopností v rámci Èeské republiky a má stoupající tendenci jak v kraji, tak také v ÈR. Vyí pracovní neschopnost souvisí pravdìpodobnì s vysokou nezamìstnaností v kraji a s nepøíznivou strukturou prùmyslu. Nejvyí procento pracovní neschopnosti v rámci kraje vykazuje za posledních pìt let (1998-
06.PXåL
ý5PXåL
06.åHQ\
ý5åHQ\
Obrázek è. 33 Prevalence diabetikù Roèenka 2003
32
2002) okres Karviná (8,2 %) a nejnií okres Opava (6,4 %). V ÈR je prùmìr 6,3 %. MSK vykazuje pracovní neschopnost ve výi 7,4 %. Na pracovní neschopnosti se podílí cca 88 % pracovní neschopnost pro nemoc, 8 % pak pro ostatní úrazy a 4 % pro pracovní úrazy. Ve srovnání s prùmìrem ÈR vykazuje MSK vyí prùmìrné procento pracovní neschopnosti o 14 % pro nemoc, o 19 % pro pracovní úrazy a o 55 % pro ostatní úrazy.
KHS MSK se sídlem v Ostravì
Závìr Pokud by i do budoucna pokraèovaly trendy ve vývoji zdraví z 90. let, lze pøedpokládat vzestup poètu nových nádorových onemocnìní, metabolických poruch, zejména cukrovky, nemocí pohybového aparátu, nervových a duevních nemocí, psychosociálních dùsledkù uívání drog a vybraných infekèních onemocnìní napø. AIDS. Naproti tomu lze uvaovat o poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnìní.
a zdravotní i sociální praxe ve smyslu zlepení úrovnì zdraví vech obyvatel.
Lze pøedpokládat nepøíznivé ovlivòování zdraví prostøednictvím determinant zdraví, hlavnì ivotním zpùsobem obyvatel kouøením, nevyváenou výivou, nadmìrnou spotøebou alkoholu, nedostatkem pohybové aktivity, stresem, zneuíváním drog a podceòováním rizika úrazù. Uskuteènìním cílù programu ZDRAVÍ 21 se mùe dosáhnout sníení úmrtnosti, výskytu závaných nemocí a faktorù, které je ovlivòují. Prevence nemocí a podpora zdraví jsou výraznou slokou celého programu. Program ZDRAVÍ 21 má pøispìt k vyuití získaných poznatkù a zkueností pro dalí zlepení zdravotní politiky
Roèenka 2003
33
KHS MSK se sídlem v Ostravì
X. Projekty a jiné aktivity Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ivotnímu prostøedí. Vláda Èeské republiky se na svém zasedání dne 21.listopadu 1990 zabývala ekologickou problematikou Ostravsko - karvinské oblasti a konstatovala, e stav ivotního prostøedí je zde v dùsledku soustøedìní dùlní èinnosti, hutního a chemického prùmyslu a energetiky kritický. Trváni èi dokonce zhorování tohoto stavu povauje za neúnosné, a proto uloila neodkladnì zahájit realizaci úèinných opatøení k ozdravìní ivotního prostøedí v této oblasti v pøítím desetiletí. Do postiené oblasti se zahrnuje správní území mìsta Ostravy, okres Karviná, z okresu Frýdek - Místek obce Krmelín, Paskov, enov, Tøinec, Václavovice a Vratimov a z okresu Opava obce Hluèín, Ludgeøovice, Markvartovice a ilheøovice. Na tomto území o rozloze 854 km2 ije 683 275 obyvatel.
Roèenka 2003
a) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ivotnímu prostøedí v Èeské republice"
Usnesením vlády ÈR è. 313/90 uloila také ministru zdravotnictví ÈR pøedloit návrh na monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ivotnímu prostøedí a vyuít k tomuto úèelu stávající kapacitu Krajské hygienické stanice. Návrh ministra zdravotnictví ÈR na "Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel v Ostravsko - karvinské oblasti" schválila vláda ÈR v øíjnu 1991 svým usnesením è. 369/91. Souèasnì souhlasila s realizací návrhu celostátního projektu "Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ivotnímu prostøedí v Èeské republice" a zaøadila ho do tohoto usnesení. V následujících letech byly oba systémy realizovány s tím, e systém monitorování v ostravsko-karvinské oblasti byl zaøazen jako samostatná èást (speciální monitoring) do celostátního systému monitorování. Hlavním øeitelem a koordinátorem byl ustanoven Státní zdravotní ústav v Praze, spolupracují jednotlivé hygienické stanice.
Realizace projektu celostátního systému monitorování byla zahájena v roce 1994 na základì vládního usnesení è. 369 z roku 1991, v souèasné dobì obsahuje 8 subsystémù: 1. zdravotní dùsledky a rizika zneèitìného ovzduí 2. zdravotní dùsledky a rizika zneèitìné pitné vody 3. Zdravotní dùsledky a ruivé úèinky hluku 4. Zdravotní dùsledky zátìe lidského organismu chemickými látkami z potravinových øetezcù, dietární expozice 5. Zdravotní dùsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostøedí, biologický monitoring 6. Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky
34
7. Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich dùsledky 8. Zdravotní rizika kontaminace pùdy mìstských aglomerací. Systém monitorování je otevøeným systémem, který se prùbìnì vyvíjí jak z hlediska spektra sledovaných faktorù a cizorodých látek, tak i zpùsobu zpracování výsledkù a jejich prezentace. Kadoroènì je zpracována souhrnná zpráva, která shrnuje výsledky z jednotlivých subsystémù vèetnì porovnání s pøedcházejícími roky. Agregované výsledky jsou prezentovány jako informace a podklad pro rozhodování v oblasti zdraví a ivotního prostøedí pro orgány státní správy, hygienickou slubu, spolupracující resorty a pracovitì a irí odbornou veøejnost. Podrobné výsledky monitorování jsou uvedeny v odborných zprávách jednotlivých subsystémù. Souhrnná zpráva i odborné zprávy jednotlivých subsystémù jsou k nahlédnutí na KHS MSK a k dispozici na internetové adrese Státního zdravotního ústavu v Praze (www.szu.cz). KHS MSK se aktivnì KHS MSK se sídlem v Ostravì
podílí na øeení jednotlivých subsystémù. Výstupy systému monitorování byly pouity i v této roèence. b) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel v Ostravskokarvinské oblasti - speciální monitoring. Cíle byly definovány v Usnesení vlády ÈR è. 369/91, pøedevím se jednalo o ovìøování efektu ekologických opatøení monitorováním faktorù ivotního prostøedí, hodnocením ukazatelù zdravotního stavu obyvatelstva a na rozdíl od celostátního systému také vyuitím vhodných typù epidemiologických studií, hodnotících vztah zdraví obyvatel a ivotního prostøedí. Cílem speciálního monitoringu bylo také prokázat nebo vylouèit rozdíly vlivu ivotního a pracovního prostøedí na zdraví obyvatel ve sledované oblasti a porovnat je s dostupnými ukazateli za ÈR. Speciální monitoring probíhal v období let 1994 - 2003. Do konce roku 2002 hlavními øeiteli byly KHS Ostrava a OHS Karviná, pro rok 2003 bylo plnìní úkolù speciálního monitoringu rozdìleno mezi Zdravotní ústav Roèenka 2003
a jeho zlepování hlavním cílem sociálního a hospodáøského vývoje.
Ostrava a Krajskou hygienickou stanicí MSK.
Vláda ÈR pøijala usnesení è. 1046 ze dne 30. 10. 2002, kterým se pøihlásila k naplòování programu Zdraví pro vechny ve 21. století v podmínkách Èeské republiky a zavázala øadu subjektù, mj. i samosprávné celky k vytváøení podmínek pro zlepování zdravotního stavu a ivotního prostøedí obyvatel ÈR.
Program ZDRAVÍ 21 v Moravskoslezském kraji Zdravotní stav obyvatel kraje je v mnoha ukazatelích horí ne je prùmìr Èeské republiky. Prùmìrný vìk obyvatel je sice 37,8 let oproti 38,8 letùm úhrnu ÈR, ale ji støední délka ivota u muù i en je nií ne v ÈR. Novorozenecká úmrtnost, kojenecká úmrtnost, standardizována úmrtnost celková a na nemoci obìhové soustavy sice klesá, ale pøevyuje hodnoty ÈR. Proto je tøeba hledat pøíèiny tohoto stavu a hledat i cesty k rychlejímu zlepování zdraví obyvatel kraje. Jedním z prostøedkù k dosaení tohoto cíle je Program zdraví 21 v Moravskoslezském kraji.
Program ZDRAVÍ 21 si stanovil následující cíle: Cíl 1 Solidarita ve zdraví v evropském regionu Cíl 2 Spravedlnost ve zdraví Cíl 3 Zdravý start do ivota Cíl 4 Zdraví mladých Cíl 5 Zdravé stárnutí Cíl 6 Zlepení duevního zdraví Cíl 7 Prevence infekèních onemocnìní Cíl 8 Sníení výskytu neinfekèních nemocí Cíl 9 Sníení výskytu poranìní zpùsobených násilím a úrazy Cíl 10 Zdravé a bezpeèné ivotní prostøedí Cíl 11 Zdravìjí ivotní styl Cíl 12 Sníit kody zpùsobené alkoholem, drogami a tabákem
Na 51. svìtovém zdravotnickém shromádìní v kvìtnu 1998 se èlenské státy Svìtové zdravotnické organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy péèe o zdraví v jeho nejirích spoleèenských souvislostech. Zdraví je v deklaraci, obdobnì jako v èeské ústavì, stanoveno jedním ze základních lidských práv
35
Cíl 13 Zdravé místní ivotní podmínky Cíl 14 Zdraví, dùleité hledisko v èinnosti vech resortù Cíl 15 Integrovaný zdravotnický sektor Cíl 16 Øízení v zájmu kvality péèe Cíl 17 Financování zdravotnických slueb a rozdìlování zdrojù Cíl 18 Pøíprava zdravotnických pracovníkù Cíl 19 Výzkum a znalosti v zájmu zdraví Cíl 20 Mobilizace partnerù pro zdraví Cíl 21 Opatøení a postupy smìøující ke zdraví pro vechny Nutno podotknout, e ani program jako takový, ani jednotlivé jeho cíle, nejsou rigidní a naopak se oèekává, e budou posouzeny a na základì konkrétních podmínek v daném území modifikovány pro potøeby regionu, obce, komunity, obèanù. V Moravskoslezském kraji (MSK) se program Zdraví 21 nachází v poèáteèní fázi uskuteèòování. Svou úèastí na programu Zdraví 21 chce KHS MSK podpoøit organizaèní, odbornou, vzdìlávací sloku programu pro orgány samosprávy na obecní a regionální úrovni i dalí subjekty KHS MSK se sídlem v Ostravì
(napø. neziskové organizace), které se zapojí do realizace programu. Odborná podpora je zajitìna pøedáváním specifických informací o zdravotním stavu obyvatel MSK, podílem na realizaci cílených anket mezi obèany zamìøených na ivotní styl, stravovací návyky apod. Vzdìlávací èást programu se uskuteèòuje prostøednictvím poøádání odborných, pracovních semináøù zvlátì pro zástupce místních samospráv s tématy vyplývajícími z definovaných priorit programu Zdraví 21. Organizaèní podpora spoèívá v zajitìní pravidelných pracovních setkání komisí navrených sociálním a zdravotním výborem zastupitelstva MSK k implementaci programu Zdraví pro vechny v 21. století do zdravotní politiky kraje. Cílem programu je aktvnì zapojit povìøené obce v Moravskoslezském kraji do programu zlepování zdravotního stavu obyvatelstva, dosáhnout úzkou souèinnost vech zapojených subjektù, vzájemnou informovanost a zkoordinovat programy a aktivity v oblasti ochrany zdraví a ivotního prostøedí. Konkrétní aplikace programu Zdraví 21 na podmínky v Moravskoslezském kraji tak mùe zahrnovat jednotlivé aktivity Roèenka 2003
zamìøené na postupné zlepování vybraných ukazatelù zdravotního stavu obyvatelstva MSK. Na plnìní programu se budou podílet povìøené obce, které by mìly mít spoluodpovìdnost na plnìní programu v rámci své pùsobnosti. Krajská hygienická stanice MSK bude koordinovat ve spolupráci s Krajským úøadem MSK aktivity na celém území kraje, a bude vyhodnocovat efektivitu konkrétních realizovaných opatøení zamìøených na zlepení zdravotního stavu obyvatelstva.
Program Zdraví 21 v Moravskoslezském kraji si klade za cíl vyrovnat rozdíly mezi zdravotním stavem obyvatel v kraji a v Èeské republice a ve vyspìlých zemích Evropské unie. Zdravotní stav obyvatel MS kraje bude pravidelnì vyhodnocován a porovnáván s deklarovanými cíly. Dosud bylo v rámci Programu Zdraví 21 MS kraje provedeno: stanovení priorit v ochranì zdraví v rámci MS kraje, modifikace programu Zdraví 21 na podmínky MS kraje,
Program Zdraví 21 se týká celé populace v MSK, jeho prostøednictvím je vhodné oslovit co moná nejvìtí podíl obyvatel kraje. Program mùe zahrnovat aktivity v oblasti ochrany zdraví a ivotního prostøedí jako napø. sniování expozice obyvatel zdravotními riziky vyplývajícími ze zneèitìní vody, vzduchu a pùdy, nadmìrného hluku, nakládání s odpady, programy na zkvalitnìní zdravotní péèe o obèany, pøedevím mláde a seniory, programy zamìøené na zdravìjí ivotní styl, zejména u mladé generace (sport a pohybové aktivity, racionální výiva, prevence toxikománie), programy na prevenci úrazù, zdravìjí bydlení apod.
projednána a zajitìna spolupráce KÚ MS kraje na øeení programu Zdraví 21, uskuteènìn pracovní semináø pro vech 22 povìøených obcí v rámci MS kraje, uspoøádání Dne zdraví v Ostravì v rámci spolupráce se Zdravotním ústavem v Ostravì. Péèe o zdraví je iroce pojatý souhrn zdravotních, organizaèních, ekonomických, výchovných i dalích prostøedkù, opatøení a aktivit, jejich smyslem je chránit, upevòovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. Ty zdravotní problémy, jejich øeení pøesahuje monosti bìné obèanské veøejnosti, se
Obrázek è. 35 - Základní determinanty zdraví a jejich vliv na zdraví v procentech
36
KHS MSK se sídlem v Ostravì
stávají pøedmìtem profesních zdravotnických aktivit.
Zásobování jodem (jodurie) pøedkolních dìtí
Mezi základní komponenty péèe o zdraví se øadí :
V rámci plnìní speciálního monitoringu ostravsko-karvinské oblasti. bylo provedeno etøení vyluèování jódu moèí u dìtí pøedkolního vìku v okrese Karviná. Laboratorním vyetøením moèe bylo ovìøováno, jak jsou pøedkoláci zásobeni (saturováni) jódem z potravy. Ve spolupráci se 2 mateøskými kolami okresu Karviná bylo odebráno 120 vzorkù moèe. Z celkového poètu vyetøených dìtí jich 112 tj. 93 % mìlo hodnoty jodurie dostateèné, tj. nad 100 µg jodu/l moèe. Dále zjitìno, e z tìchto dostateènì zásobených dìtí jódem jich 41 % mìlo jodurií optimální v rozmezí 150290 µg jodu/l moèe a 44 % nad 290 µg jodu/l moèe.
obèané existuje opodstatnìný pøedpoklad, e kadý má sám peèovat o své zdraví, jako o jednu z nejvyích lidských hodnot, politické a správní orgány, které pøebírají díl odpovìdnosti za zdraví svých obèanù, zdravotnictví, jako resortní systém se soustavou odborných zaøízení, který pùsobí tam, kde pøedchozí aktivity k uchování zdraví nebyly úspìné. Na základì pøevzaté formulace zdraví z Ústavy Svìtové zdravotnické organizace vznikla pøedstava o iroké podmínìností zdraví, kde úloha zdravotnictví je zastoupena 10 %, vliv genetických faktorù ovlivòuje zdraví z 20 %, dominantní je pùsobení ivotního zpùsobu, tj. chování lidí, které ovlivòuje zdraví z 50 % a ivotní prostøedí s pøírodními i sociálními faktory se na zdraví podílí 20 %.
Roèenka 2003
Významnou roli sehrává i ozdravování stravovacích zvyklostí doma, zejména dostateèný pøíjem mléka a mléèných výrobkù a èastìjí zaøazování ryb do naeho jídelníèku, zejména moøských.
Projekt podpory zdraví Mámo, táto nekuø V roce 2003 byl realizován týmový projekt dvou karvinských mateøských kol ve spolupráci se zdravými mìsty Karviná a Orlová. Jeho cílem bylo lépe a vèas pùsobit na dìti pøedkolního vìku, kteøí zatím nemají ádné zkuenosti s nikotinismem, ale u lze významnì formovat jejich postoje a chápání irokého spektra rizik, které pøináí aktivní i pasivní kuøáctví. Uèitelky mají nezastupitelné místo ve vzdìlávání dìtí a prostøednictvím dìtí byli ovlivòováni i rodièe, kde jsme oèekávali zvýení osobní zodpovìdnosti k zcela pøirozenému právu dìtí na èistý vzduch. Obrázkový dìtský dotazník mapoval postoje dìtí k cigaretì lze konstatovat, e jsou zatím nenarueny.
Studii doplnilo dotazníkové etøení stravovacích zvyklostí doma a posouzení spotøebního koe zejména v ukazatelích, které mohou pøispívat k dobré úrovni saturace dìtí jódem, energetické a biologické hodnotì podávané stravy pøedkolákùm kolní jídelnou. V optimalizaci pøíjmu jódu sehrává významnou roli obohacování jedlé soli jódem a ploné pouívání této soli nejen v domácnostech, ale i výrobci potravin (masná, pekárenská výroba).
Zdaøilá byla akce pro veøejnost "4. Spoleèná cesta za èistým vzduchem" na Velkou Èantoryji v Beskydech, kterou jsme uspoøádali v kvìtnu 2003 s partnerskou organizací SANEPID 37
Cieszyn (Polsko) s podstatným pøispìním spolupoøadatelù ze Zdravých mìst Karviná a Orlová, z Èeského èerveného køíe Karviná a z mateøských kol Druba a Katanová Alej - Karviná. S rodièi probìhla beseda Co mùeme udìlat pro zdraví naich dìtí. Motivaèním dotazníkem rodièù zapojených dìtí byly získány informace k aktivnímu i pasivnímu nikotinismu a opakovaným poloením stejných otázek v závìru hodnocen posun. I pøes èasovì krátkou intervenci se podaøilo pøedevím muùm kuøákùm (táta, dìda) zanechat kouøení v pøítomnosti dìtí, zatím co u maminek kuøaèek k tomu nedolo ani v jednom pøípadì. Rovnì u kouøení návtìv se nic nezmìnilo.
Rizikové faktory vadného drení tìla u dìtí kolního vìku Poruchy pohybového aparátu jsou v dnení dobì jedním z nejèastìjích onemocnìní dospìlých a pøíèiny vzniku tìchto poruch je tøeba hledat ji v dìtství. Odhaduje se, e velká èást dìtské populace trpí vadným drením tìla a protoe zatím chybí podrobné zkoumání pøíèin a rizik, zapojili jsme se KHS MSK se sídlem v Ostravì
@ > Wt GOt GR 3
Závìr: 60 % dìtí zaøazeno do kategorie 1 a 2 = drení tìla výborné a dobré. Více jak 1/3 vyetøených dìtí je v kategorii 3 a 4 = vadné a patné drení tìla. Poruchy drení tìla se zvyují s vìkem dìtí. Výborné a dobré drení tìla vykazuje více ne 75 % dìtí ve vìku 7 let zatímco u 15ti letých je to pouze nìco pøes 50.
YDGQpDãSDWQp YêERUQpDGREUp
Prevence vadného drení tìla na 2. stupni kol OHW
OHW
Revírní bratrská pokladna v Ostravì øeila druhou etapu sledování na 15-ti základních kolách. Celkem 526 dìtí bylo zahrnuto do vstupních i kontrolních mìøení. Na posuzování drení tìla se podíleli i nai pracovníci. Pomocí zapùjèeného polohového snímaèe a pozorování v boèní a pøedozadní rovinì jsme zajistili poadovaný rozsah vyetøení u 200 dìtí Z na území mìsta Karviné. Vichni byli hodnocení dle ètyøbodové stupnice jako: 1 = optimální drení tìla 2 = mírná odchylka od správného drení tìla 3 = výrazná odchylka 4 = velmi výrazná odchylka.
OHW
Obrázek è. 36 - Struktura drení tìla u dìtí kolního vìku spoleènì se 3 dìtskými lékaøkami ve mìstì Karviná do celostátního sledování k celostátnímu zpracování na SZÚ rizik vadného drení tìla dìtí kolního v Praze. vìku v rámci grantu Státního Klinickým vyetøením lékaøky zhodzdravotního ústavu Praha (SZÚ). notily jednotlivé komponenty drení Bylo vyuito lékaøské vyetøení v rámci tìla postavení hlavy, zakøivení páteøe, preventivní prohlídky dítìte a dítì spolu pánevní sklon a postavení dolních s rodièem, který ho na prohlídku konèetin vèetnì klenby. Dle jednotného doprovázel, vyplnilo dotazník o pohy- formuláøe vèetnì siluetogramu pak bové aktivitì, rozsahu a kvalitì, vyuí- vyetøené dìti zaøadily do ètyø kategorií: vání volného èasu, rodinné anamnéze, vzdìlání rodièù apod. Celkem bylo vyetøeno 362 dìtí ve vìku 7, 11 a 15 let. Výsledky anonymnì vloeny do databáze a pøedány na konci roku 2003
Roèenka 2003
1 = drení výborné (18,5 % dìtí) 2 = dobré (41,7 %) 3 = vadné (35,6 %) 4 = patné (4,1 %)
Na osmi Z byl realizován dvouletý intervenèní program, který mìl vést ke zlepení nebo alespoò zachování stávající úrovnì drení tìla. Zbývajících
38
sedm kol intervenèní program neabsolvovalo, áci pouze obdreli individuální zprávu o výsledcích etøení s doporuèením prevence. Z výsledkù screeningového vyetøení vyplývá, e drení tìla ákù II. stupnì základních kol není optimální a je jim tøeba vìnovat soustavnou péèi. Dobøe provádìná preventivní opatøení bìhem pobytu dìtí ve kolách mohou pøispìt ke zlepení zdravotního stavu. Významným prvkem je té kvalitní diagnostika umoòující vèasné øeení pøípadnì zpomalení progrese (zhorování dùsledkù vadného drení tìla).
Správná výiva potravinová pyramida Profesoøi medicíny Harvardské university prezentovali nová pravidla zdravé výivy, jejich vzorem byla tradièní øecká kuchynì u vìtiny jídel preferovány rostlinné oleje, u rýe, chleba, brambor a tìstovin doporuèována støídmost (ze základny potravinové pyramidy pøesunuty k vrcholu), u mléèných výrobkù doporuèována 1-2 porce nebo vápníková náhraka, multivitaminy konzumovat èasto. Na tato doporuèení vydal SZÚ Státní zdravotní ústav v Praze stanovisko, e KHS MSK se sídlem v Ostravì
oficiálnì nejnovìjím platným doporuèením v ÈR by mìla být Výivová doporuèení CINDI Svìtové zdravotnické organizace, Regionálního úøadu pro Evropu (Kodaò 1999). Vypracovaná výivová doporuèení jsou pojata komplexnì vèetnì znázornìní potravinové pyramidy v barevných pruzích na principu dopravních svìtel: zelená pobídka, oranová varování a èervená signál zastavit se, rozváit zda danou potravinu spotøebovat. Do spodní zelené základny pyramidy je stále zakomponován chléb, obiloviny, tìstoviny, rýe a dokonce brambory;
aby více ne polovina kadodenní energie byla zkonzumována v této smìsi potravin. V zeleném pásmu je také doporuèení: minimálnì 400 g zeleniny a ovoce dennì (vedle brambor). Mylnì se vìøí, e chléb a brambory jdou na tlouku více ne jiné potraviny. Energetický obsah krobu je mnohem nií ne v tuku a alkoholu. krob dodává pouze 16 kJ na gram v porovnání z 38 a 29 kJ z tuku a alkoholu. Vechny druhy chleba (zejména celozrnné, ale i bílý chléb) jsou výrazným zdrojem vlákniny; obiloviny a brambory obsahují rùzné typy vlákniny. Ta se nachází rovnì v Roèenka 2003
3RUFH 0RGHO$N0RGHO%N0RGHO&N-
RELOQLQ\ J
]HOHQLQD J
RYRFH J
POpNRDPOpþQpYêUREN\ J
PDVR J
Tabulka è. 8 - 3 modely výivy podle obsahu ivin a energie Take doporuèení obilnin 6-11 porcí/ den ji neplatí a individuálnì se musí posoudit jak energeticky vydatnou stravu potøebujeme vzhledem k fyziologickým potøebám a míøe energetického výdeje. Rostlinná strava je navíc dodavatelem mnoství biologicky aktivních látek s potenciálním ochranným úèinkem.
lutìninách, zeleninì a ovoci. Rozpustné vlákniny jsou prospìné tím, e upravují vstøebávání tukù a sacharidù z potravy a mají význam pro kontrolu hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Nerozpustné vlákniny pomáhají pøedcházet zácpì a podporují pravidelnou èinnost støev. Bohuel pováleèná spotøeba obilnin klesla. Konzumace velkého mnoství obilovin a chleba, nejlépe celozrnného, a brambor je nutno propagovat jako základ zdravé výivy.
Dostatek zeleniny a ovoce, nejlépe èerstvé zajistí také pøíznivý pøíjem vitaminù, minerálních a stopových prvkù. Vdy je také nutno pøihlíet ke specifickým lokálním stravovacím zvyklostem, které se velmi obtínì mìní. Doporuèuje se nezdùrazòovat pøehnanì potøebu omezení cholesterolu ve stravì, zejména vajec, ponìvad jsou levným a cenným zdrojem mnoha dalích ivin.
Potravinové skupiny jsou shrnuty do 3 modelù podle obsahu ivin a energie: Model A = energetická vydatnost stravy vhodná napø. pro dìti pøedkolního vìku a dospìlé na redukèní dietì.
Z tukù se doporuèuje pouívat rostlinné oleje. Je stále dùleité zdùrazòovat, e je zapotøebí ve stravì sniovat pøíjem nasycených (ivoèiných) tukù.
Model B = dìti kolního vìku, mláde, eny a mui pracující lehce apod. Model C = vhodný napø. pro kojící eny, mue 35-59 let pracující tìce a pod.
1. Jezte stravu zaloenou na rozmanitosti potravin pøedevím rostlinného pùvodu, ménì ivoèiného pùvodu. 2. Nìkolikrát dennì jezte chléb, obiloviny, tìstoviny, rýi nebo brambory. 3. Jezte rozmanité druhy zeleniny a ovoce, nejlépe èerstvé a z místní produkce, nìkolikrát dennì. 4. Pravidelným cvièením, nejlépe kadý den si udrujte BMI v rozmezí 20 -25. 5. Kontrolujte pøíjem tukù (ne více ne 30 % denní energie) a vìtinu nasycených tukù nahrazujte nenasycenými rostlinnými oleji. 6. Nahrazujte tuèné maso a masné výrobky fazolemi, lutìninami, èoèkou, rybami, drùbeí nebo libovým masem. 7. Konzumujte nízkotuèné mléko a jeho produkty. 8. Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru a rafinovaný cukr jezte støídmì, omezujte konzumaci slazených nápojù a sladkostí. 9. Volte stravu s nízkým obsahem soli.
Zásady byly srozumitelnì shrnuty do tìchto dvanácti krokù zdravé výivy: 39
KHS MSK se sídlem v Ostravì
10. Pokud konzumujete alkohol, omezujte pøíjem max. na dva nápoje dennì. 11. Pøipravujte jídlo nezávadným a hygienickým zpùsobem. 12. Podporujte výhradní výivu kojením po dobu 6 mìsícù a doporuèujte zavádìní vhodných potravin ve správných intervalech bìhem prvních let ivota.
Mezinárodní studie zamìøena na Zdraví a ivotní styl populace støední a východní Evropy HAPIEE První etapa probíhala v okrese Karviná od druhé poloviny roku 2002 do poloviny roku 2003. V listopadu 2003 zaèalo pokraèování této studie, která má zjistit míru pokození zdravotního stavu obyvatelstva a prozkoumat pøíèiny vysoké kardiovaskulární nemocnosti ve státech støední a východní Evropy. Od listopadu 2003 do kvìtna 2004 bylo osloveno v rámci studie pracovníky KHS 1 400 náhodnì vybraných havíøovských obyvatel (700 muù a 700 en) ve vìku od 45 do 69 let, kteøí byli poádáni o vyplnìní anonymních zdravotních dotazníkù a bylo
Roèenka 2003
hmotnost a klást dùraz na pravidelnou pohybovou aktivitu.
provedeno bezplatné vyetøení rizikových faktorù srdeènì cévních onemocnìní. Návratnost vyplnìných zdravotních dotazníkù èinila 58 % a dosáhla nejvyí úrovnì v rámci pìti zúèastnìných mìst naí republiky (Jihlava, Kromìøí, Ústí nad Labem, Hradec Králové).
Projekt podpory zdraví eny v domácnosti nesmí zùstat bez informací o své anci zùstat zdravé V rámci Národního programu zdraví byl realizován ve mìstech Karviná a Havíøov první rok celkem tøíletého projektu eny v domácnosti nesmí zùstat bez informací o své anci zùstat zdravé, který je zamìøen na zvyování informovanosti en v domácnosti a nezamìstnaných en ve smyslu ozdravìní ivotního stylu, vyvarování se rizikovým faktorùm nádorových onemocnìní, se zvlátním dùrazem na èasné vyhledávání rakoviny prsu.
Výsledky etøení probíhajícího v minulých letech ukázaly, e v rámci analýzy vitaminu C v krvi mezi èeskými obèany nebyl ani jeden s nulovou hodnotou a prùmìry i rozmezí výsledkù byly shodné mezi mìsty naí republiky. Kardiovaskulární onemocnìní se podílejí celosvìtovì kadoroènì zhruba jednou tøetinou na celkové úmrtnosti. Tato onemocnìní jsou ji nìkolik let na prvním místì v pøíèinách úmrtí jak u muù, tak i u en v Moravskoslezském kraji i v Èeské republice a jsou také nejèastìjí pøíèinou hospitalizací.
monost praktického nácviku samovyetøování prsu na názorném umìlém modelu a také krátký instruktání film. Celkem bylo kontaktováno 900 en. Osloveno bylo také 301 en ve vìku 45 a 69 let ze studie HAPIEE, která probíhala v únoru a kvìtnu 2003 ve mìstì Karviná a v listopadu a prosinci 2003 ve mìstì Havíøovì. V rámci intervenèních opatøení pøi hodnocení výsledkù preventivního vyetøení byly enám podány podrobné informace o samovyetøení prsu, významu vèasnosti záchytu nádoru prsu a nácviku samovyetøení na speciálním modelu s cílem zaøadit toto vyetøení mezi osobní hygienické návyky, takté byl enám pøedán zdravotnì výchovný materiál.
Je potøeba si uvìdomit, e nádorová onemocnìní jsou v Èeské republice druhou nejèastìjí pøíèinou úmrtí. Nádorem prsu onemocní v Èeské republice bìhem svého ivota kadá dvanáctá ena, co je 4500 en roènì a toto èíslo se kadý rok zvyuje.
Pøitom více ne polovinì vech úmrtí a pracovní neschopnosti na akutní srdeèní infarkt a cévní mozkovou pøíhodu lze pøedcházet. Staèí jen zanechat kouøení, zdravì jíst, pouze velmi støídmì pít alkohol, udrovat správnou tìlesnou
eny byly oslovovány prostøednictvím pracovníkù úøadu práce k úèasti na výe jmenované zdravotnì výchovné akci, její souèástí byly beseda s lékaøem,
40
KHS MSK se sídlem v Ostravì
Seznam obrázkù Obrázek è. 1 Obrázek è. 2 Obrázek è. 3 Obrázek è. 4 Obrázek è. 5 Obrázek è. 6 Obrázek è. 7 Obrázek è. 8 Obrázek è. 9 Obrázek è. 10 Obrázek è. 11 Obrázek è. 12 Obrázek è. 13 Obrázek è. 14 Obrázek è. 15 Obrázek è. 16 Obrázek è. 17 Obrázek è. 18 Obrázek è. 19 Obrázek è. 20 Obrázek è. 21 Obrázek è. 22 Obrázek è. 23 Obrázek è. 24
Roèenka 2003
Organizaèní schéma KHS MS kraje ................................................ 4 Koncentrace benzenu v ovzduí - rok 2003 ................................. 10 Koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduí - rok 2003 ..................... 11 Zneèitìní frakce PM 10 tìkými kovy - rok 2003 ...................... 11 Index kvality ovzduí v roce 2003 .................................................. 11 Pøekroèení mezných hodnot u pitné vody v roce 2002 .............. 14 Pøekroèení nejvyích mezných hodnot a mezných hodnot referenèního rizika v roce 2002 ...................................................... 14 Výsledky kontrol stravovacích zaøízení v roce 2003 .................. 18 Výsledky kontrol potravináøských výroben v roce 2003 ........... 18 Výsledky kontrol slueb v MS kraji v roce 2003 ......................... 19 Výsledky kontrol výrobkù v MS kraji v roce 2003 ...................... 19 Nemoci z povolání v MS kraji - struktura ................................... 21 Incidence nemocí z povolání v MS kraji a ÈR ............................. 21 Otravy chemickými látkami v MS kraji od roku 1994 ............... 22 Onemocnìní z nadmìrného hluku v MS kraji od roku 1994 .... 22 Onemocnìní z nadmìrných vibrací v MS kraji od roku 1994 ... 22 Onemocnìní z nadmìrného jednostranného zatíení v MS kraji od roku 1994 .................................................................. 22 Onemocnìní pneumokoniózou v MS kraji od roku 1994 .......... 23 Koní profesionální onemocnìní v MS kraji od roku 1994 ....... 23 Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1994 ............................ 23 Vývoj onemocnìní pneumokoniózou a poèet pracovníkù od roku 1961 ..................................................................................... 25 Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1997 ............................ 26 Respiraèní onemocnìní v MS kraji v roce 2003/2004 ................ 27 Støední délka ivota pøi narození .................................................. 28
Obrázek è. 25 Obrázek è. 26 Obrázek è. 27 Obrázek è. 28 Obrázek è. 29 Obrázek è. 30 Obrázek è. 31 Obrázek è. 32 Obrázek è. 33 Obrázek è. 34 Obrázek è. 35 Obrázek è. 36
Kojenecká úmrtnost ........................................................................ 28 Standardizovaná úmrtnost dle krajù mui ............................... 29 Standardizovaná úmrtnost dle krajù eny ............................... 29 Standardizovaná úmrtnost na nemoci obìhové soustavy ......... 30 Standardizovaná úmrtnost na nemoci dýchací soustavy .......... 30 Standardizovaná úmrtnost na novotvary .................................... 30 Standardizované incidence vech zhoubných novotvarù ......... 31 Incidence zhoubných novotvarù dle diagnóz ............................. 31 Prevalence diabetikù ....................................................................... 32 Pracovní neschopnost v MS kraji a ÈR ......................................... 32 Základní determinanty zdraví a jejich vliv na zdraví v procentech ..................................................................................... 36 Struktura drení tìla u dìtí kolního vìku .................................. 38
Seznam tabulek Tabulka è. 1 Tabulka è. 2 Tabulka è. 3 Tabulka è. 4 Tabulka è. 5 Tabulka è. 6 Tabulka è. 7 Tabulka è. 8
41
Pøehled kontrolní èinnost KHS MS kraje v roce 2003 ................... 7 Pøehled stanovisek KHS MS kraje v roce 2003 .............................. 7 Roèní prùmìry SO2, NO2 a PM10 v MS kraji v roce 2003 ........ 10 Rozdìlení vodovodù v MSK podle zásobovaných obyvatel .... 12 Pøehled o poètu koupali a koupacích oblastí v MSK v roce 2003 ........................................................................................ 14 Pøehled koupacích oblastí v MSK v roce 2003 s uvedením kvality vody ................................................................ 17 Infekèní onemocnìní v MS kraji od roku 1997 ............................ 26 3 modely výivy podle obsahu ivin a energie ........................... 39
KHS MSK se sídlem v Ostravì
Obsah I. II. III. IV.
V. VI. VII.
VIII. IX.
X. Projekty a jiné aktivity ................................................................ 34 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k ivotnímu prostøedí. ................................................ 34 Program ZDRAVÍ 21 v MS kraji .................................................. 35 Zásobování jodem (jodurie) pøedkolních dìtí ......................... 37 Projekt podpory zdraví Mámo, táto nekuø ......................... 37 Rizikové faktory vadného drení tìla u dìtí kolního vìku ................................................................................. 37 Prevence vadného drení tìla na 2. stupni kol ....................... 38 Správná výiva - potravinová pyramida ................................... 38 Mezinárodní studie zamìøena na Zdraví a ivotní styl populace støední a východní Evropy HAPIEE ...................... 40 Projekt podpory zdraví eny v domácnosti nesmí zùstat bez informací o své anci zùstat zdravé ....................... 40 Index obrázkù a tabulek ............................................................. 41
Pøedmluva ........................................................................................ 2 Úvod .................................................................................................. 3 Moravskoslezský kraj ................................................................... 5 Kontrolní èinnost v roce 2003 ....................................................... 7 Stav a vývoj sloek ivotního prostøedí ..................................... 9 Ovzduí ............................................................................................. 9 Pitná voda ....................................................................................... 12 Koupalitì ....................................................................................... 14 Ochrana spotøebitele ................................................................... 18 Podmínky pro výchovu, vzdìlávání a zotavení dìtí a mladistvých ................................................................................ 20 Zotavovací akce ............................................................................. 20 Ochrana zdraví pøi práci ............................................................. 21 Nemoci z povolání ........................................................................ 21 Kontrola úèinnosti zdravotních opatøení k ochranì zdraví horníkù ............................................................................... 23 Epidemiologická situace v roce 2003 ........................................ 26 Zdravotní stav ............................................................................... 28 Nemocnost ..................................................................................... 30 Prevalence diabetikù na 100 000 obyvatel ................................. 31 Prùmìrné procento pracovní neschopnosti .............................. 32 Závìr ............................................................................................... 33
Roèenka 2003
42
KHS MSK se sídlem v Ostravì