Životní prostředí a ekologie Sborník referátů ze studentské konference pořádané Jihomoravským krajem ve spolupráci s Ekologickým institutem Veronica
2008
OBSAH Mgr. František Bačovský : Vývoj krajiny a lidských sídel na území Líšně ve svědectví místních a pomístních jmen ……….....................
5
Mgr. Lucie Bakalová : Testy fytotoxicity a jejich využití pro hodnocení vlivu xenobiotik ……………………………………………………....................
5
Bc. Petra Bílá : Významné krajinné prvky Šlapanicka ..................
6
Bc. Martin Braun : Mapování účinků jarní povodně 2006 na nivu Dyje (NP Podyjí) ……………………………………………………..........................
6
Bc. Ondřej Gerbrich : Skladebný sektorový nábytek …………………....
7
Ing. Veronika Huková : Ochrana krajinného rázu………................
7
Mgr. Barbora Jedličková : In Vitro hodnocení xenoestrogenního a xenoandrogenního působení vzorků z vodního prostředí ...............
9
Ing. Eva Káčerková : Využití krajiny pro jezdecký sport ..............
10
Bc. Lenka Klebanová : Předpoklady osídlení NP Podyjí – Thayatal bobrem evropským ……......................………………………....................
11
Ing. arch. Martin Klenovský : Svitavský náhon, Neposkvrněné početí a nanebevzetí Panny Marie ...............................................
12
Ing. Iva Kramářová : Sběrné dvory na území města Brna ….......
13
Bc. Viktor Kulhavý : Psychologická východiska environmentální výchovy …………………………………..................................................
13
Mgr. Jana Laciná : Rybniční soustava CHKO Pálava - její charakteristika a monitoring vybraných ukazatelů kvality vody ....
14
Ing. arch. Ludmila Leinveberová : Stavba v krajině – Winery..
15
Bc. Jan Miklín : Atlas CHKO Pálava .……...................................
16
Ing. Bronislava Mužíková : Významné krajinné prvky Ivančicka..
16
Ing. Václav Psota : Mšice (Aphidoidea) a jejich predátoři v porostech kukuřice při různých typech ochrany porostů …………...............
17
Ing. Andrea Řídká : Návrh komplexního systému opatření v ploše povodí jako podklad pro KPÚ Drnovice ……………….........................
18
Ing. Radka Roubcová : Studie proveditelnosti ochrany obce Moravské Knínice ……….................................................................
18
Bc. Danuše Strnadová : Obnovitelné zdroje energie v Moravském krasu .....................................................................................
19
Bc. Veronika Suchanová : Ekologické bydlení - domy chráněné zemí .......................................................................................
20
Bc. Zuzana Svobodová : GIS analýza potencionálního výskytu vybraných druhů rostlin na území BR Dolní Morava .......................
20
Mgr. Jan Trávníček : Vývoj krajiny jižního svahu Drahanské vrchoviny ...............................................................................
20
Mgr. Anežka Vaculíková : Vliv různých managementových zásahů na druhové složení psamofytní vegetace v Dolnomoravském úvalu ..
21
Vydavatel: ZO ČSOP Veronica, Panská 9, 602 00 Brno tel.: + 420 542 422 757, fax: + 420 542 422 752
[email protected], www.veronica.cz ISBN 978-80-254-0494-2 Sborník neprošel jazykovou úpravou
Úvod Šestý ročník soutěže podpořené Jihomoravským krajem má letos větší zastoupení prací diplomových než bakalářských. Před dvěma lety úspěšní absolventi a absolventky bakalářského studia přihlásili svoje diplomky do vyšší kategorie a řada z nich je oceněna i letos. Hodnotitelská komise i Jihomoravský kraj oceňuje píli a zejména zájem o životní prostředí a je pro nás všechny povzbuzením vytvrvalost účastníků soutěže pracovat svědomitě a objektivně v environmentální oblasti. I letos se v soutěži potkaly práce zaměřené na projekty staveb, nábytku, revitalizací, botanické práce, krajinářské, práce související s odpadovými systémy obcí, s pomístními názvy, mapová díla, chemické studie a další. Široké spektrum témat zasahujících do problematiky ochrany životního prostředí dává prostor pro diskusi, prostor pro úvahy a přijímání rozhodnutí a opatření – proaktivních i reaktivních. Pro Jihomoravský kraj je rovněž důležitý zájem o soutěž ze strany absloventů, kteří studují na univerzitách v jiných krajích. Ekologický institut Veronica, který je garantem realizace soutěže, velmi oceňuje příležitost pracovat se všemi, kteří do soutěže vkládají svůj čas a znalosti – soutěžícím, hodnotitelům, vedoucím prací, pracovníkům krajského úřadu. Strategie kraje rozvíjet environmentální témata je v České republice unikátní a nezbývá se jen těšít na odraz této snahy v přírodě a krajině jižní Moravy. S díky a přáním profesního i osobního růstu za všechny pracovníky Ekologického institutu Veronica se na spolupráci a setkání při závěrečném konferenci těší Mgr. et Mgr. Hana Chalupská
_________________________________________________________
Vývoj krajiny a lidských sídel na území Líšně ve svědectví místních a pomístních jmen Mgr. František Bačovský Fakulta sociálních studií MU v Brně Tato práce se zabývá místními a pomístními jmény a jejich vztahem ke krajině na území Líšně, dříve samostatném městečku, které je od roku 1944 součástí Brna. Autor v práci shromáždil místní a pomístní jména z dostupných listin, dokumentů a map, které se pro Líšeň zachovaly. Dále provedl výzkum v současnosti užívaných jmen mezi obyvateli Líšně a v rámci třígenerační rodiny a formuloval tendence ve vývoji znalosti názvů v Líšni. Na základě získaných dat nastínil historii základních celků krajiny v souvislosti s vývojem místních a pomístních jmen.
Testy fytotoxicity a jejich využití pro hodnocení vlivu xenobiotik Mgr. Lucie Bakalová Přírodovědecká fakulta MU v Brně U rostlin heřmánku pravého (Matricaria recutita L.) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum L.), které byly kultivovány na světle a ve tmě v Hoaglandově živném roztoku (kontrola), v roztocích se zvyšující se koncentrací zinku (12, 60, 120, 180 μM), v roztoku s 12 μM kadmia a v roztocích s kombinací obou prvků (12 μM Zn + 12 μM Cd ,60 μM Zn + 12 μM Cd, 120 μM Zn + 12 μM Cd, 180 μM Zn + 12 μM Cd), byla hodnocena klíčivost semen a růst klíčních rostlin délkou kořene a nadzemní části. Získané výsledky dokládají významnou inhibici klíčivosti semen, růstu kořene i nadzemní části klíčních rostlin heřmánku a třezalky, které byly vystaveny působení vyšších koncentrací zinku (120, 180 μM), 12 μM Cd a jejich kombinacím (120 μM Zn + 12 μM Cd, 180 μM Zn + 12 μM Cd). Stimulační efekt na klíčivost semen, růst kořene a nadzemní části klíčních rostlin vykazovala kombinace 12 μM Zn s 12 μM Cd a zvláště 60 μM Zn s 12 μM Cd.Ve městech je dnes vnímána především estetická, kulturní a výchovná funkce ptačích společenstev, nezastupitelným způsobem však zvyšují i biodiverzitu urbánního prostředí. V některých případech přetrvává negativní pohled na tyto živočichy v blízkosti člověka, zejména z důvodu obav z přenosu chorob či poškozování staveb. To je však problém řešitelný soustavným zvyšováním informovanosti obyvatel měst a výchovou k vnímání nezbytnosti dobrého stavu přírodního prostředí pro život člověk.
_________________________________________________________
Výsledky naznačují možný meliorativní vliv zinku na příjem kadmia, pokud je zinek aplikován v přibližně pětinásobné koncentraci. Oba rostlinné druhy (heřmánek pravý, třezalka tečkovaná) reagovaly velmi podobně na stejné zatížení prostředí. Nebyla prokázána rozdílná citlivost mezi testem klíčivosti semen a testem elongace kořene.
Významné krajinné prvky Šlapanicka Bc. Petra Bílá Agronomická fakulta MZLU v Brně
Hlavním cílem předkládané bakalářská práce “Významné krajinné prvky Šlapanicka” je charakterizovat území VKP Na Rokytnici (Loučky) u obce Jiříkovice na Brněnsku a to jak po stránce historické, tak monitoruji novodobý stav. Významný prvek tvoří původní shluky starých vrb a topolů seřezávaných tzv.”na hlavu” v okolí dnes již regulovaného potoka. Podrobněji se také zabývám nevelkou tůňkou, která je útočištěm některých chráněných obojživelníků a ochranou důležitou pro zachování jejich populací. V závěru navrhuji možná řešení úprav vhodných pro zlepšení nebo alespoň udržení stavu tohoto území.
Mapování účinků jarní povodně 2006 na nivu Dyje (NP Podyjí) Bc. Martin Braun Přírodovědecká fakulta MU v Brně Bakalářská práce zkoumá a mapuje účinky jarní povodně v roce 2006 na vybraném úseku řeky Dyje v NP Podyjí od jezu Nad papírnou až po vzdutí vodního díla Znojmo. Pozornost se zaměřila především na v české geomorfologii novou problematiku plavené dřevní hmoty. Zabývá se jejími účinky na morfologii koryta, vlivem na sedimentaci a erozi. Práce vznikla jako reakce na naplavení velkého množství dřevní hmoty do vodního díla Znojmo a mapuje a kvantifikuje kmeny a dřevní akumulace potencionálně nebezpečné pro odplavení při podobných průtocích. Způsob hospodaření v lesích národního parku se stal jablkem sváru mezi Správou NP Podyjí a Povodím Moravy s.p.
_________________________________________________________
Skladebný sektorový nábytek Bc. Ondřej Gerbrich Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně
Bakalářská práce je zaměřena na návrh nového konceptu sektorového nábytku pro dnešní trh i blízkou budoucnost s cílem vytvořit kvalitní sektorový nábytek, který bude natolik funkční, účelný a esteticky hodnotný, že jej spotřebitel bude používat dlouhou dobu. Důvodem tohoto návrhu je zpomalení spotřeby nábytku a ušetření energie a materiálů, které by byly potřebné pro výrobu nábytku nového. První část bakalářské práce, je věnována charakteristice sektorového nábytku, historickému i dnešnímu vývoji sektorového nábytku a jeho prodeji. Důležitou kapitolou první části jsou významné faktory ovlivňující tvorbu a výrobu sektorového nábytku, jako jsou například funkce, materiál, požadavky hromadné výroby, ergonomie a také prodej. Druhou částí bakalářské práce je vlastní filozoficko-teoretická úvaha o sektorovém nábytku a nárocích kladených na něj dnes a v blízké budoucnosti. Součástí úvahy je i návrh možného řešení některých problematických nároků na tento nábytek, jako je vedení kabeláže od elektrospotřebičů, využití nových materiálů, řešení úložných prostor...
Ochrana krajinného rázu Ing. Veronika Huková Zahradnická fakulta MZLU v Brně Cílem diplomové práce je rozbor krajinného rázu modelového území a následný návrh uplatnění ochrany krajinného rázu, která je od r. 1992 zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., § 12. Modelové území se nachází v Jihomoravském kraji, zahrnuje část jihozápadního výběžku Ždánického lesa v okolí obcí Klobouky, Diváky, Boleradice, Morkůvky a Němčičky, o celkové výměře 5 089,7 ha. Samotnému rozboru krajinného rázu modelového území předchází rozbor současných metodik a metodických doporučení, které se zabývají posuzováním krajinného rázu, a z nich odvozený postup hodnocení krajinného rázu v diplomové práci. Tento postup se zde skládá z analytické části, kde jsou studovány přírodní podmínky, kulturně historické charakteristiky a percepční charakteristiky, a syntetické části, kde je provedena diferenciace krajiny na krajinné celky a krajinné prostory, je hodnocen historický vývoj krajiny (tzv. hloubka času), změny ve způsobu využívání a ve struktuře krajiny, jejich
_________________________________________________________
projev a celkové shrnutí pozitiv a negativ krajinného rázu modelového území. Posledním krokem je návrh opatření k zajištění ochrany krajinného rázu. Z přírodních charakteristik je zmíněna geomorfologie a výšková členitost území, geologická a pedologická stavba, klima a potenciální vegetace. Z kulturně historických charakteristik je pozornost věnována vývoji krajiny dle dostupných historických podkladů (I., II. a III. vojenské mapování, letecké měřičské snímky z let 1938, 1953, 1968, 2004). Dále je popsán současný stav krajiny dle aktuálního způsobu využívání území, jeho procentické zastoupení vzhledem k celému řešenému území, vypracována byla mapa „land use“. Samostatně jsou uvedeny solitérní objekty v krajině, drobné sakrální objekty, nemovité kulturní památky, včetně tematických map. Uvedeny jsou stávající ochranné režimy v území (ÚSES, NATURA 2000, maloplošná chráněná území, památné stromy). V rámci percepčních charakteristik jsou vymezeny krajinotvorné horizonty nadmístního a místního významu, důležitá místa hodnocení krajinného obrazu a místa významných panoramatických a cirkumramatických výhledů a zaznačení dominant.
Především na základě reliéfu, druhotně pak na základě sekundární a terciární krajinné struktury je modelové území diferencováno na krajinné celky a krajinné prostory. Pro tyto jednotky jsou definovány znaky krajinného rázu a přírodní, kulturně historické a estetické hodnoty krajiny. Znakům pak je přiřazen význam, cennost a projev. Historický vývoj je vyhodnocen z hlediska tzv. „hloubky času“ s procentickým vyjádřením zastoupení krajinných struktur jednotlivých časových období dle studovaných historických podkladů a zaznačen v mapě. Dále je vyhodnocen z hlediska změn způsobu využívání a struktury krajiny a jejich projevu na krajinný ráz. Je vypracována problémová mapa shrnující základní pozitiva a negativa krajinného rázu modelového území. Na základě všech těchto rozborů, terénních průzkumů a syntéz je konstatován výjimečně hodnotný krajinný ráz se soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, proto většina řešeného území je navržena k vyhlášení přírodního parku. Principem těchto hodnot je krajinný ráz s historickou kontinuitou vývoje, s mozaikovitým uspořádáním krajinných struktur v detailu i v celku, zahrnující lesní komplexy reprezentativních panonských dubohabřin, charakteristických lesostepních polanek, zemědělských kultur s typickými vinicemi, sady a řadou botanicky významných travních společenstev a stepních lad. Pro řešené území byly navrženy regulační zóny s příslušnými regulativy, limity a doporučeními, které mají zajistit stávající hodnoty krajinného rázu a _________________________________________________________ celkový princip jeho utváření.
Jako příklad řešení stávajících negativních jevů v krajině je zpracována krajinná studie pro katastrálního území Boleradice, jako centrální části řešeného území.
In Vitro hodnocení xenoestrogenního a xenoandrogenního působení vzorků z vodního prostředí Mgr. Barbora Jedličková Přírodovědecká fakulta MU v Brně
Xenoestrogenní a xenoandrogenní látky mají schopnost interagovat s endokrinním systémem exponovaných organismů a mohou tak negativně působit na jejich celkovou homeostázu, reprodukční a behaviorální funkce. Počty zaznamenaných případů zmíněného negativního působení tzv. endokrinní disrupce se v posledním desetiletí dramaticky zvyšují. Hlavními známými zdroji látek narušujících endokrinní systém organismů jsou čistírny odpadních vod (ČOV). V řadě zahraničních studií byla pomocí in vitro testů prokázána přítomnost xenoestrogenních a xenoandrogenních látek v odpadních vodách v environmentálně významných koncentracích. Pokud je autorce známo, v České republice dosud neproběhla žádná studie zabývající se hodnocením endokrinního potenciálu vod pomocí in vitro testů. V diplomové práci byla navržena, optimalizována a validována metoda charakterizace kontaminace odpadních vod xenoestrogenními a xenoandrogenními látkami pomocí dvou in vitro testů. V současné době je v České republice realizováno několik dlouholetých projektů, jejichž cílem je právě charakterizace možné kontaminace vodního prostředí zmiňovanými látkami, hledání a postupné zavedení nápravných opatření. Jako modelová oblast bylo v těchto projektech zvoleno město Brno a výsledky diplomové práce tvoří významnou součást zmíněných projektů.
V rámci diplomové práce byly nejméně jednou měsíčně odebírány, zpracovány a testovány směsné vzorky odpadní vody z ČOV Modřice v Brně po dobu celého roku, aby mohla být sledována sezónní variabilita těchto látek. Na přítoku do ČOV byla naměřena xenoestrogenita od 5 do 147 ng EEQ/l a xenoandrogenita od 17 do 205 ng AEQ/l. Ve vodě na výtoku z ČOV byla detekována xenoestrogenita od 0,01 do 4 ng EEQ/l. Xenoandrogenita ve vodě na výtoku z ČOV nepřekračovala nejnižší stanovitelné množství xenoandrogenních látek, které se pohybovalo od 1 do 4 ng AEQ/l. Efektivita odstranění xenoestrogenních látek byla 81 až více než 99 % a efektivita odstranění xenoestrogenů 96 až více než 99 %. I přesto, že drtivá většina xenoestrogenních látek byla v procesu čištění vody na ČOV Modřice, Brno odstraněna, vliv koncentrací těchto látek naměřených v odtoku z ČOV na vodní organismy by mohl být při chronické expozici významný.
_________________________________________________________
Během testování ED potenciálu vzorků vyšel najevo velký význam parametru cytotoxicity vzorků. Cytotoxicita odpadních vod byla určujícím faktorem pro stanovování specifických účinků biologickými metodami a je pravděpodobné, že může hrát také významnou roli v reálných podmínkách životního prostředí. Vzhledem k tomu, že ČOV v Brně Modřicích je jednou z největších a nejnovějších ČOV v České republice, bylo by dobré charakterizovat cytotoxicitu a přítomnost xenoestrogenních a xenoandrogenních látek na dalších ČOV, kde lze očekávat nižší efektivitu odstranění sledovaných látek.
Využití krajiny pro jezdecký sport Ing. Eva Káčerková Zahradnická fakulta MZLU v Brně Diplomová práce Využití krajiny pro jezdecký sport se zabývá problematikou pohybu koní v krajině, v lesních porostech a jeho vlivu na přírodní prostředí. Cílem práce je návrh části jezdecké stezky na severním okraji Brna, v oblasti, kde je současný stav nevyhovující, dochází k mnoha střetům s majiteli pozemků a ostatními uživateli lesa a k poškozování porostů. Textová část seznamuje čtenáře s řešenou lokalitou a popisuje podrobně navrhovanou trasu i její napojení na další stezky v rámci Jihomoravského kraje. Návrh vychází z terénních průzkumů dané lokality, znalostí problematiky pohybu koní krajinou a vypracování analýzy hodnocení vnitřího a vnějšího prostředí (SWOT analýza). Práce představuje riziková nebo jinak významná místa na trase (uzlové body) a nabízí jejich možná řešení, zabývá se také právním a finančním aspektem. Nechybí seznamení s historií vzniku jezdeckých stezek v České republice a se vznikem použité metodiky. Mapová část návrhu je zpracována v digitální podobě v programu ArcView, obsahuje mapy řešeného území s návrhem průběhu stezky a jejich možných střetů a limitů v krajině (přítomnost Chráněných krajinných oblastí, polomových oblastí, podmáčených lokalit, lokalit Územního systému ekologické stability a další limity území). Návrhy změn jsou zapracovány do porostní mapy Lesního hospodářského plánu (LHP).
_________________________________________________________ 10
Předpoklady osídlení NP Podyjí – Thayatal bobrem evropským Bc. Lenka Klebanová Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci
Na Jižní Moravě od soutoku řeky Dyje s Moravou po Novomlýnské nádrže je populace bobrů již nasycena. Jak to vypadá s bobry na úseku Dyje mezi Novomlýnskými nádržemi a Jaroslavickými rybníky nikdo doposud nestudoval. Od Jaroslavických rybníků po Znojemskou přehradu v současné době žijí zatím 3 bobří rodiny. V NP Podyjí byl objeven 1 migrant a dále proti proudu řeky Dyje se bobři zatím nedostali. V cestě jim stojí 2 migrační překážky, Znojemská a Vranovská přehrada. Při určování hustoty populace bobrů mezi Znojmem a Jaroslavickými rybníky jsem použila metodiku, pomocí níž se monitoruje hustota populace na Evropsky významných lokalitách v České republice (Vorel et al. in press c). Při analýze dřevinné skladby břehových porostů jsem zaznamenávala pokryvnost a formu všech rodů v rámci 10 m širokých pásů podél obou břehů. V oblasti mezi Znojmem a Jaroslavickými rybníky nebyl zjištěn rozdíl v procentuálním zastoupení rodů Populus a Salix na plochách v rámci bobřích teritorií a mimo ně. Rozdíl byl pouze v celkovém pokrytí ploch dřevinami. To bylo v oblasti teritorií vyšší. Při určování potenciální osídlitelnosti biotopů v NP Podyjí jsem za hlavní faktor považovala procentuální zastoupení rodů Populus a Salix. Tyto rody jsou totiž bobrem preferovány jako zdroj potravy a jsou tudíž limitním faktorem stanoviště (Kostkan 2000). Lokalitu jsem z tohoto hlediska tedy považovala za vhodnou, pokud bylo zastoupení těchto rodů přibližně tak velké jako v oblasti pod Znojmem. U vodních toků jsem hodnotila rovněž spád (za ideální jsem považovala spád do 2%). S rostoucím spádem totiž klesá pravděpodobnost osídlení toku bobrem (Stocker 1983). Kritériem při výběru lokalit na Dyji byla minimální délka 1 km (to odpovídá minimální délce teritoria pro trvalé osídlení bobrem, dle Schwaba 1994).
V rámci území NP Podyjí bylo nalezeno z hlediska výskytu bobra 6 vhodných lokalit. Dvě jsou reprezentovány rybníky s hustými porosty vrb (Břečkovský rybník a rybník U Jejkala). Ostatní vhodné lokality se pak nachází přímo na řece Dyji v oblastech bez peřejí a s relativně stabilní vodní hladinou, kde jsou v břehových porostech hojně zastoupeny rody Populus a Salix. Jedná se o následující lokality: Pod Barákem, Pole pod Hardeggem, Široká louka a Šobes. U všech lokalit na Dyji (s výjimkou Šobesu) nepřevyšuje spád toku hodnotu 0,25%. V oblasti Šobesu má Dyje spád v intervalu 0,25 2%, ten je zde však odstupňován prostřednictvím jezů. Úsek Dyje Pod Barákem může
_________________________________________________________ 11
být teoreticky osídlen 1-2 bobřími rodinami. Každá ze zbylých 5 lokalit je pak schopna uživit pouze 1 rodinu. Velikost populace bobrů na území NP Podyjí – Thayatal by tedy teoreticky mohla dosáhnout 30 – 35 jedinců.
Svitavský náhon, Neposkvrněné početí a nanebevzetí Panny Marie Ing. arch. Martin Klenovský Fakulta architektury VUT v Brně
Z globálních změn klimatu a vyčerpávání surovin vyplývají ekologické principy recyklace, obnovení, doplnění, což pro města znamená nutnost šetřit plochami, sítěmi a komunikacemi a šetřit krajinu - opak běžně rozšířeného a zdánlivě nevyhnutelného urban sprawlu. Trvale udržitelný rozvoj vyžaduje kompaktní město neroztahané do krajiny. Je třeba zahustit stávající řídkou nebo málo využitou zástavbu místo dalšího rozpínání a stavění na okrajích, čímž se dosáhne kvalitnějšího městského prostředí. Ve středoevropských městech je značné množství chátrajících brownfields, jejichž znovuvyužití je náročné, ale potřebné. Takovým místem v Brně jsou Zábrdovice - bývalá průmyslová oblast podél řeky Svitavy. Rozlehlá čtvrť chátrajících hal, oplocených továrních komplexů (málo nebo úplně nevyužitých) a útržků městského prostředí tvoří trhlinu v jinak téměř kompaktním prstenci bývalých předměstských čtvrtí kolem historického jádra. Tato část má obrovský potenciál díky výhodné poloze u centra, množství existující infrastruktury a drobných živností (Cejl, Táborská, Křenová, Špitálka...), přítomnosti řeky a říčního náhonu a díky sousedství s kvalitními obytnými čtvrtěmi Husovic, Židenic a Juliánova. Rozšíření centra na východ je tak logičtější než stavba Jižního centra na zelené louce (druhá trhlina v prstenci), protože v Zábrdovicích již existuje vhodný základ pro městskou tkáň. Jedinou výraznou bariérou je stávající železniční trať, jejíž přeložení více na jih spolu s nádražím dává smysl v souvislosti s doplněním prstence předměstských čtvrtí a vytvořením širšího centra. Brno je v rámci České republiky druhé město, nikdy nebude mít význam Prahy, jeho výhodou ale může být, že bude příjemným místem pro život (centrum sloužící svým obyvatelům a ne jako kulisa pro turisty, s dostatkem kultury, přírodou v blízkém dosahu, město nedrancované developery).
_________________________________________________________ 12
Sběrné dvory na území města Brna Ing. Iva Kramářová Stavební fakulta VUT V rámci diplomové práce byla řešena problematika odpadového hospodářství, zaměřená na směsný komunální odpad na území města Brna, jenž je odkládán ve sběrných dvorech. Sběrné dvory jsou využívány k třídění velkoobjemného odpadu a současně slouží k separaci využitelných složek komunálního odpadu. Tato sběrná střediska přispívají k ochraně životního prostředí. Diplomová práce se ve svém základu zabývá celkovým vyhodnocením produkce odpadu sběrného dvoru Dusíkova, ale také všech ostatních sběrných středisek, a to za období 2001-2006.
Psychologická východiska environmentální výchovy Bc. Viktor Kulhavý Fakulta sociálních studií MU v Brně Práce se zabývá oblastí environmentální psychologie, nověji tzv. conservation psychology, jejíž koncepty nejsou zatím v českém prostředí rozšířeny. Studie vychází z teze, že psychologie má významný potenciál přispět k řešení globálního problému neudržitelnosti lidských aktivit. Z pozice conservation psychology, která hledá způsoby, jak působit na environmentální chování člověka, se práce zabývá některými složkami vztahu dětí školního věku k přírodě. Je stručně nastíněn vývoj zkoumání vztahu člověka a životního prostředí v psychologii a uvedeny vybrané teoretické koncepty, kterými se zabývá současný výzkum v conservation psychology. Vztah člověka k přírodě je konceptualizován pětidimenzionálním modelem J. Krajhanzla (2006). Práce se dále zabývá dvěma složkami vztahu člověka k přírodě – jeho emoční reakcí na přírodu a množstvím zkušeností s přírodou. Jsou ověřovány hypotézy o odlišnosti těchto dvou charakteristik u dětí školního věku, které pravidelně navštěvují skautské oddíly a dětí, které tuto možnost nevyužívají. Práce využívá srovnávacích dat získaných v rámci „Výzkumu odcizování člověka přírodě“ z let 2004-2005 (Národní program výzkumu MŽP: Krajina a sídla budoucnosti, číslo projektu IC/4/40/04). Výsledky podporují stanovené hypotézy. Byly zjištěny odlišnosti jak v pozitivnější emoční reakci, tak v množství zkušeností s přírodou u dětí ze skautských oddílů. Skauti mají více zkušeností zejména s aktivitami rozvíjejícími schopnosti pro pobyt v přírodě, častěji přicházejí do kontaktu s volně žijícími zvířaty a častěji se účastní environmentálně-výchovných aktivit. Práce uvádí, jakým způsobem mohou skautské oddíly přispívat k rozvíjení vztahu dětí k přírodě a zároveň upozorňuje na omezení, kterým čelí. _________________________________________________________
13
Rybniční soustava CHKO Pálava - její charakteristika a monitoring vybraných ukazatelů kvality vody Mgr. Jana Laciná Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Rybnikářství je v České republice tradičním způsobem hospodaření a je proto nutné věnovat mu nemalou pozornost. Jednou z oblastí, kde je rybářství a rybnikářství provozováno už od středověku, je mimo jižních Čech také Mikulovsko. Zde se nacházejí vodní toky a plochy, které byly sledovány v rámci této práce. Práce se zaměřuje na charakteristiku sledované oblasti a jednotlivých lokalit, popisuje sledované fyzikálně-chemické parametry, upozorňuje na jejich význam a možnou toxicitu pro vodní organizmy a objasňuje principy rybničního hospodaření. V průběhu dvou let byly měřeny vybrané fyzikální a chemické parametry vody, které byly následně hodnoceny podle různých hledisek. Práce nastiňuje několik možných pohledů na kvalitu vody – pohled státu (norma ČSN, Nařízení vlády), orgánů ochrany přírody (Rozhodnutí Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje) a v neposlední řadě pohled „rybářů“, pro které je kvalita vody rozhodujícím parametrem finančního zisku. V hodnocení dopadly nejhůře parametry, které jsou značně závislé na vnějších podmínkách (např. geologickém podloží, teplotě vzduchu), a jsou tedy téměř neovlivnitelné lidskou činností. Jedná se o vodivost, teplotu vody a obsah rozpuštěného kyslíku. Úživnost sledovaných rybníků i toků byla poměrně vysoká, výhodná z hlediska rybničního hospodaření, avšak nepřípustná z pohledu norem a nařízení. Jakékoli záměrné snížení obsahu sloučenin dusíku a fosforu by však znamenala výrazné ovlivnění chovu ryb, zaměřeného na finanční výnos. V rámci práce byly odebírány také sedimenty, avšak použitá metoda odběrů se neukázala jako příliš vhodná pro hodnocení celkové sedimentace, jelikož usazování pevných částic v rybnících s obsádkou kaprů je do značné míry ovlivněn pohybem ryb. Metoda by mohla být využita při analýzách celkového fosforu a organického dusíku, jejichž koncentrace není závislá na množství uložených sedimentů.
_________________________________________________________ 14
Stavba v krajině – Winery Ing. arch. Ludmila Leinveberová Fakulta architektury VUT v Brně Předmětem diplomové práce je návrh areálu vinařského hospodářství mezi vinicemi s možností degustace vína a ubytování. Projekt je založený na využití místních zdrojů pro agroturistiku na podporu sociálního a ekonomického rozvoje regionu Jižní Morava. Řešené území se nachází v sousedství vinařské obce Strachotín, která leží na severním břehu Novomlýnských nádrží na sever od Mikulova. Strachotín leží v atraktivní lokalitě v malebném kraji pod Pálavou. Je to ideální místo pro aktivní odpočinek s ochutnávkou vynikajícího moravského vína. Pozemek pro umístění vinařského hospodářství leží naproti Pálavským vrchům. Jedná se o jižní svah na hraně s nádrží Nové mlýny (Věstonická nádrž - Střední). V kontaktu s nádrží je prudký svah směrem k vodní ploše, výše pozemek stoupá jen mírně. V rámci diplomové práce je řešen návrh objektu pro vinařské hospodářství a samostatný objekt infocentra s ubytováním a půjčovnou kol. Infocentrum je doplňujícím objektem pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Oba objekty mohou fungovat samostatně, ale zároveň se mohou vzájemně doplňovat. Objekt infocentra s ubytováním a půjčovnou kol je umístěn v návaznosti na stávající cyklotrasu vedoucí podél břehu novomlýnské nádrže. Cyklo - turistická sezóna je na Pálavě od brzkého jara do dlouhého podzimu. Na podzim zase začínají vinobraní a degustace ve vinných sklepech. Urbanistický a architektonický koncept zohledňuje požadavky vytvořit objekty s minimalizovanou spotřebou energie. V projektu jsou zohledněny klimatické podmínky řešené lokality. Osazení objektů respektuje terén, orientace ke světovým stranám a tvary objektů jsou voleny tak, aby bylo řešení co nejvýhodnější z hlediska tepelných ztrát. Vinařské hospodářství nejsou pouze klasické sklepy s dřevěnými sudy. Moderní technologie vyžadují moderní řešení a přístup. Mají nové požadavky a nároky na řešení prostoru pro výrobu. Ideou vlastního řešení vinařského hospodářství je propojení vlastní výroby vína s jeho prezentací a také seznámením veřejnosti s procesem výroby formou exkurzí, prezentací, firemních akcí apod. Konstrukční řešení areálu vinařského hospodářství kombinuje dva konstrukční systémy – železobetonové platformy a dřevostavby na terénu. Nosná konstrukce dřevostaveb je navržena ze systému lepených vazníků. Fasády dřevostaveb jsou tvořeny dřevěným vertikálním obložením.
_________________________________________________________ 15
Součástí řešení diplomové práce byl návrh energetického a ekologického konceptu. Návrh využívá topografie terénu k eliminaci tepelných ztrát a minimalizaci potřeby energie na chlazení v letním období. Sluneční energie je využita aktivním způsobem pomocí solárních kolektorů. Vytápění a větrání objektu je řešeno systémem teplovzdušného vytápění a větrání spojeného s rekuperací tepla. Systém je doplněn solankovým zemním výměníkem, který využívá akumulační schopnosti země. Ekologický koncept zahrnuje řešení hospodaření s odpady, dešťovou vodou a návrh zeleně. Návrh využívá kořenových čistíren, samostatné čistírny pro provozní vody z vinařství a domovní čistírny pro objekt infocentra a zásobníky pro hospodaření s dešťovou vodou. Cílem projektu bylo vytvořit objekty v maximální míře provozně soběstačné, které budou přínosem pro rozvoj regionu. Vypočtená přibližná energetická bilance objektu odpovídá kategorii objektů B – úsporná.
Atlas CHKO Pálava Bc. Jan Miklín Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita Práce se zabývá procesem tvorby atlasu jako souboru tematických map a doplňkových textů od projektové přípravy, shromažďování dat a informací, přes samotnou tvorbu jednotlivých map po konečný výstup a hodnocení použitých metod. Jako hlavní kartografický software byl použit ESRI ArcGIS 9.2, pro textovou část Adobe InDesign CS3. Výsledkem je reprezentativní publikace o CHKO Pálava, která na tématických dvoustranách podává informace především o přírodě a krajině CHKO, ale také historii nebo hospodářství. Kromě map a textů obsahuje atlas množství fotografií a grafů. Atlas je v elektronické formě ve formátu PDF. Atlas byl zpracován ve spolupráci se Správou CHKO Pálava, kde bude k dispozici pro návštěvníky.
Významné krajinné prvky Ivančicka Ing. Bronislava Mužíková Agronomická fakulta MZLU v Brně Významný krajinný prvek představuje ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Tato kategorie obecné ochrany přírody a krajiny umožňuje chránit ty segmenty krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněná území.
_________________________________________________________ 16
V práci jsem se zabývala 18 nelesními a mokřadními významnými krajinnými prvky v okolí Ivančic (ve 3 katastrálních územích: Letkovice, Ivančice, Kounické předměstí). Jednalo se o různé biotopy od skal, xerotermních trávníků, postagrárních lad po vodní toky a luhy. Všechny byly registrovány nebo evidovány v roce 1994. Cílem bylo shromáždit dostupné prameny k daným lokalitám a především zjistit a zhodnotit jejich aktuální stav. Některé lokality byly registrovány kvůli výskytu zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů, cílem proto také bylo jejich výskyt potvrdit nebo vyvrátit, případně zjistit příčinu jejich vymizení. Ze všech studovaných významných krajinných prvků jsem jako nejcennější označila nelesní VKP Letkovická stráň, Ve Špírech a Dolní Špíry (ve všech třech případech se jedná o výslunné stráně na slepencových výchozech, které jsou stanovištěm pro řadu ohrožených druhů rostlin) a mokřadní VKP Nad splavem, Letkovická niva a Stará Oslava (důvodem jsou kvalitní břehové porosty, zachované přirozené úseky koryt vodních toků i lužní lesy). Zatímco některé zájmové lokality mají vysokou přírodní a ekologickou hodnotu, vyskytují se zde ohrožené druhy rostlin, jiné jsou spíše stanovištěm pro ruderální vegetaci a zarůstají křovinami nebo akáty. Lze říci, že všem studovaným lokalitám chybí pravidelná péče. Travní porosty nejsou většinou koseny ani paseny. Pasivní ochrana však polopřírodním ekosystémům nestačí. Pro zachování cenných lokalit je proto třeba promyšleného obhospodařování. Na většině lokalit proto navrhuji zavést řízenou pastvu nebo kosení nebo alespoň likvidaci akátu.
Mšice (Aphidoidea) a jejich predátoři v porostech kukuřice při různých typech ochrany porostů Ing. Václav Psota Agronomická fakulta MZLU v Brně
Cílem této diplomové práce bylo posoudit dopad různých typů ochrany porostu kukuřice proti zavíječem kukuřičnému (Ostrinia nubilalis) na populace mšic a jich přirozených antagonistů. Byly zvoleny dva typy ochrany, biologická pomocí přípravku Trichoplus® a chemická prostřednictvím přípravku Integro® (2005, 2006) a Mrashal 25 EC® (2006). Bylo provedeno hodnocení v kukuřičném poli v průběhu léta roků 2005 a 2006. Na základě získaných výsledků se statisticky neprokázal výrazně vyšší výskyt mšic a afidofágů v některé z variant ošetření v průběhu celého sledování. Pouze po aplikaci chemického insekticidu Integro, došlo v této variantě k poklesu
_________________________________________________________ 17
abundance některých skupin afidofágů. V rámci pokusných sezón 2005 a 2006 byl zjištěn rozdíl ve skladbě afidofágních organismů. Tento rozdíl byl pravděpodobně zapříčiněn rozdílnou abundancí mšic v každém roce.
Návrh komplexního systému opatření v ploše povodí jako podklad pro KPÚ Drnovice Ing. Andrea Řídká Stavební fakulta VUT Předmětem práce je návrh komplexního systému opatření v ploše povodí, které má sloužit jako podklad pro KPÚ obce Drnovice. Na základě analýzy a průzkumu území, bylo navrženo možné řešení pomocí hydrologických a erozivních nástrojů GIS. Pro identifikaci erozně ohrožených ploch a odtokových poměrů (DMT) byla k výpočtu eroze použita univerzální rovnice Wischmeier-Smith v modifikaci gridu. Na základě vypočtených hodnot byla navržena vhodná protierozní technická a agrotechnická opatření. Jednotlivé prvky byly dimenzovány na hodnoty Qn získané z modelu DesQ. Následně byla vyhodnocena účinnost navržených opatření srovnáním výsledků erozních a odtokových poměrů před a po aplikaci opatření.
Studie proveditelnosti ochrany obce Moravské Knínice Ing. Radka Roubcová Stavební fakulta VUT
Obec Moravské Knínice je dlouhodobě ohrožována zaplavováním. Diplomová práce řeší ochranu obce Moravských Knínic před zaplavováním. Studie obsahuje rozbor stávajícího stavu, rozvahu vhodného návrhu ochrany, ekonomickou analýzu a hledání optimalizačního řešení ochrany. Pro obec byla navržena suchá retenční nádrž, která je schopna zachytit povoden a transformovat povodnovou vlnu. Suchá retenční nádrž se jeví jako efektivní ochrana obce před zaplavování.
_________________________________________________________ 18
Obnovitelné zdroje energie v Moravském krasu Bc. Danuše Strnadová Přírodovědecká fakulta MU v Brně
Obnovitelné zdroje energie (OZE) patří spolu s energeticky úspornými řešeními k udržitelným způsobům využívání energie. V současnosti vzrůstá v České republice zájem o využívání OZE, mimo jiné v souvislosti s plněním závazků vycházejících z principů koordinované energetické politiky Evropské unie. Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zda-li je možné využívat OZE i v oblasti se statutem velkoplošného zvláště chráněného území. Jako modelové území byla vybrána oblast Moravského krasu, konkrétně katastrální území obcí, do nichž zasahuje CHKO Moravský kras (s výjimkou Brna). Cílem práce je analýza OZE v tomto území jednak z hlediska jejich současného využívání a plánovaných záměrů, jednak z hlediska vnímání OZE lidmi, kteří v území žijí. Dalším cílem práce je navrhnout možnosti využívání OZE v území v kontextu trvalé udržitelnosti. Práce se nejprve zabývá fyzickogeografickou analýzou zájmového území, následně interpretuje přírodní složky území jako energetické zdroje. Stěžejní část práce podává přehled o současném stavu využívání OZE v území. Z důvodu nedostatku publikovaných informací o dané problematice je tato kapitola z velké části postavena na výsledcích terénního průzkumu. Informace, které přináší, byly získány jednak od pracovníků Správy CHKO Moravský kras, jednak od zastupitelů jednotlivých obcí. Důležité závěry byly učiněny také na základě výsledků rozhovorů s místními obyvateli (např. převažující kladný resp. neutrální postoj obyvatel k využívání OZE, pozvolný pokles významu vytápění zemním plynem v důsledku rostoucí ceny tohoto topiva a návrat k vytápění tuhými palivy). Tato část práce přináší také dvě případové studie plánovaných staveb fotovoltaických elektráren (ve Vavřinci a v Olomučanech) a jejich odlišného vnímání místními obyvateli a Správou CHKO Moravský kras v závislosti na lokalizaci zařízení a vizuálním zásahu stavby do krajiny. Poslední část práce předkládá návrhy pro využívání OZE v území. Vychází jednak ze strategických dokumentů vztahujícím se k zájmovému území a k problematice OZE (Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, Plán péče o CHKO Moravský kras, Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras, Rozvojová strategie mikroregionu Časnýř), jednak z poznatků zjištěných při terénním průzkumu. Na základě zjištěných skutečností je v souvislosti s využíváním OZE v území doporučeno věnovat pozornost menším projektům lokálního a komunitního významu, které by navíc měly být vázány na zastavěné území.
_________________________________________________________ 19
Ve svém závěru práce poukazuje také na možnost využít vysokou návštěvnost území k šíření informovanosti o udržitelném způsobu života a o šetrném přístupu k využívání energie.
Ekologické bydlení - domy chráněné zemí Bc. Veronika Suchanová Fakulta národohospodářská VŠE v Praze
Bakalářská práce se zabývá ekologickým bydlením – domy chráněné zemí. Vysvětluje základní pojmy dané problematiky. Dále porovnává dům chráněný zemí s klasickým domem a to jak z hlediska ekonomického, tak i z hlediska dopadů obou domů na životní prostředí. Závěrem práce je porovnání a vyhodnocení investičních a provozních nákladů těchto typů domů a jejich dopadů na životní prostředí.
GIS analýza potencionálního výskytu vybraných druhů rostlin na území BR Dolní Morava Bc. Zuzana Svobodová Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně
Metoda analýzy potenciálního výskytu určitého druhu na daném území pomocí GIS je důležitým nástrojem, například pro vyhledání stanovišť kriticky ohroženého druhu. Výstupem práce je metodický postup nutný k provedení všech GIS analýz, na základě kterých vznikne výsledná mapa potenciálního výskytu druhu. Vybraným druhem pro analýzu byl kavyl vláskovitý (Stipa capillata), na který byla metoda aplikována. Ověřením funkčnosti metody je nález kavylu vláskovitého na všech vybraných lokalitách.
Vývoj krajiny jižního svahu Drahanské vrchoviny Mgr. Jan Trávníček Přírodovědecká fakulta MU v Brně
Práce se věnuje změnám využívání krajiny, které jsou podrobně sledovány ve dvou časových horizontech. Hlavním cílem je interpretace historických i současných map, sloužící jako podklad pro zhodnocení změn pomocí nástrojů GIS. Výstupy z analýz jsou dány do souvislosti s přírodními podmínkami, s historií vývoje společnosti i s mírou antropogenního ovlivnění.
_________________________________________________________ 20
Výsledky směřují k hodnocení současného stavu krajiny, snaze o predikci budoucího vývoje a hledání cest k zlepšení situace. Součástí práce je i praktický návrh využití tématu „Vývoj krajiny“ ve vzdělávání formou terénní exkurze.
Vliv různých managementových zásahů na druhové složení psamofytní vegetace v Dolnomoravském úvalu Mgr. Anežka Vaculíková Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci
Vegetace písčin je ohrožena zejména sukcesí, eutrofizací a šířením expanzivních a invazních druhů. Velmi důležitý je proto vhodný management, který by těmto faktorům zabránil, udržel vhodné druhové složení a vysokou druhovou bohatost vegetace vátých písků. V předložené práci jsem se zabývala vlivem různých managementových zásahů na druhové složení psamofytní vegetace během let 2005-2007. Zaměřila jsem se na získávání dat pomocí fytocenologických snímků z trvalých ploch u vybraných rostlinných společenstev (společenstvo s dominancí druhu Corynephorus canescens, Stipa borysthenica, Calamagrostis epigejos a druhově chudých porostů pod Pinus sylvestris), na kterých jsem po dobu tří let pozorovala sekundární sukcesi po mechanické disturbanci (stržení drnu a převrácení 30 cm substrátu), po vypálení nadzemní části vegetace a na kontrole bez zásahu. V první řadě jsem charakterizovala vegetační typy před zásahy a zaměřila se na sledování dynamiku vegetace pod vlivem managementových zásahů. Pomocí analýzy variance s opakovaným měřením jsem testovala změny faktorů prostředí. Dále jsem redundanční analýzou (RDA) testovala vliv managementových zásahů na druhové složení vegetačních typů a společný vývoj všech ploch v čase. V neposlední řadě jsem analyzovala změny druhového složení pomocí metody hlavních odpovědních křivek (PRC). Celkový vliv managementových zásahů nebyl na studované vegetační typy prokázán. Každé společenstvo reagovalo na vybrané zásahy jinak a vliv byl spíše na vybrané druhy, např. dominanty. Nejmenší vliv na změnu druhového složení mělo vypálení vegetace, největší přerytí substrátu a odstranění drnu. Sukcese byla u studovaných vegetačních typů poměrně rychlá. I když nebyl vliv vybraných managementových zásahů na studované vegetační typy během let 2005-2007 prokázán, hlavním cílem ochrany vátých písků bude udržet raná sukcesní stádia. Vhodnou strategií bude pokračovat v terénním výzkumu.
_________________________________________________________ 21
Ekologický institut Veronica Ekologický institut Veronica je profesionální pracoviště Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica. Svou expertní činnost zaměřuje na ověřování aktuálních vědeckých poznatků v environmentální oblasti a jejich uvádění do praxe. Působí v Brně a v Hostětíně, zabývá se jak urbánním, tak rurálním prostředím. Aktivity rozvíjí v širokém záběru od místního detailu po mezinárodní souvislosti „z Hostětína po Evropu“. Veronica vybudovala Centrum Veronica Hostětín, kde ověřuje teoretické poznatky na modelových projektech udržitelného rozvoje. Vydává od roku 1986 stejnojmenný environmentálně kulturní časopis, založila a rozvíjí ekologické poradenství v České republice. Odborná a vzdělávací činnost je určena pro stakeholdery, vzdělávací instituce, jiné nevládní organizace, učitele a studenty středních i vysokých škol, malé a střední podniky ale i pro nejširší veřejnost. Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám. Věnujeme se výzkumu a vzdělávání v tématech • • • • •
ochrana klimatu, úspory energie a obnovitelné zdroje udržitelná spotřeba (green procurement) – zelená domácnost, zelený úřad a firma participace veřejnosti v v plánovacích a rozhodovacích procesech udržitelný regionální rozvoj ochrana přírody a krajiny
Poskytujeme • • • • • • •
expertní analýzy a oponentury strategií, koncepcí, legislativy zprostředkování mezioborových diskusí koordinaci expertních pracovních skupin k aktuálním environmentálním kauzám ekologické poradenství vzdělávání odborné a laické veřejnosti – přednášky, semináře, exkurze, konference, panelové diskuse, kulaté stoly, besedy exkurze modelovými projekty v Hostětíně: kořenová čistírna, obecní výtopna na biomasu, moštárna a sušírna ovoce, příklady ekologického stavitelství, pasivní dům, solární panely, šetrné veřejné osvětlení pobyty v pasivní budově Centra Veronica Hostětín
Pořádáme • odborné konference Venkovská krajina, Letní školu v Hostětíně, oslavu Světového dne pasivních domů, Evropskou noc pro netopýry, a osvětové akce jako Jablečnou slavnost v Hostětíně, Den Země, Biojarmark v Brně, Brněnský strom roku aj. _________________________________________________________
22
•
dny otevřených dveří v jediném českém veřejně přístupném pasivním domě Centru Veronica Hostětín, diskuse k územnímu plánu Brna, soutěž diplomových prací, vzdělávací cyklus přírodní zahrady, prodej vánočních jedliček a jejich jarní výsadbu v lesích u Brna, aj.
•
environmentálně-osvětová divadelní představení, výstavy obrazů, fotografií a dalších uměleckých předmětů
Nabízíme
•
• • • • • •
studijní pobyty a stáže, možnost dobrovolnické práce vedení a konzultace diplomových prací prodej odborné literatury, i přes internet environmentálně zaměřenou knihovnu a videotéku, studovnu s wifi připojením předplatné časopisu Veronica ubytování v pasivním domě s certifikátem Ekologická služba šetrná služba členství v ZO ČSOP Veronica
Zakládali jsme tato občanská sdružení a podílíme se na jejich činnosti
• • •
Tradice Bílých Karpat Síť ekologických poraden (STEP) Unie pro řeku Moravu
Jsme členy mezinárodních organizací a sítí:
• •
WWF ECE
Podpořte naši činnost: Finanční poporu zasílejte na číslo účtu: 1342270339 / 0800, Česká spořitelna, Brno. Předplaťte si časopis Veronica. Přijďte nám pomoci osobně. Kontakt: ZO ČSOP Veronica Panská 9, 602 00 Brno tel. +420 542 422 750, fax +420 542 422 752
[email protected], www.veronica.cz Centrum Veronica Hostětín Hostětín 86, 687 71 Bojkovice tel. +420 572 630 670
[email protected], hostetin.veronica.cz
_________________________________________________________ 23
