Životní pohoda zvířat v souvislosti s ekonomikou chovu v podmínkách SZP

Životní pohoda zvířat v souvislosti s ekonomikou chovu v podmínkách SZP Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra speciální zootechniky Doc. Ing. Roman Stupka, CSc. EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

Udržitelné – setrvalé zemědělství Je takový vývoj zemědělství, který: - uspokojuje potřeby současnosti, - neomezuje potřeby budoucím generacím. Setrvalé zemědělství a potravinářské systémy jsou: - ekonomicky životaschopné, - uspokojují požadavky společnosti, - uchovávají a zlepšují pro budoucnost - přírodní zdroje, - kvalitu prostředí.

1

Vývoj chovu prasat je a do budoucna bude řízen a ovlivňován následujícími faktory:

a) potravinová bezpečnost, b) ekologizace výroby, c) ochrana zvířat = naplňování welfare, d) ekonomika produkce, e) globalizace trhu, f) integrace agrárně-průmyslových podniků.

Ad d) Ekonomika produkce  dosáhnout odpovídající ekonomiku produkce vepřového masa na produkci 1kg živé hmotnosti jatečných prasat,  dosažení užitkovosti: - 25 a více odchovaných selat na prasnici a rok, - zajištění dlouhověkosti prasnic (6 vrhů na prasnici), - 850 g přírůstek ve výkrmu/ ks a den, - 400 g přírůstek v odchovu selat / ks a den, - konverzi krmiva pod 2,7 kg, - 56 - 58% masa, - minimální výskyt PSE masa, - podíl intramuskulárního tuku na úrovni 2%,

 produktivitu práce na úrovní - 14 pracovních hodin na prasnici a rok, - 1,1 pracovní hodiny na 1 ustajovací místo ve výkrmu,

 zavádění gen-technologií a bio-technologií (Evropa musí tento trend zachytit),

 využití nových trendů v chovu prasat.

2

Pracovní postupy týkající se technologií ve výrobě prasat se střetává s požadavky: - na welfare = zajištění pohody zvířat, - ekologizace výroby = úměrné koncentrace zvířat s ohledem na zatížení půdy a ovzduší emisemi, - ochránců zvířat, - na zdravotní stav, - platnými směrnicemi Rady ES.

Hlavní zásadou při řešení ustájení v chovu prasat je poznání jejich biologických nároků, -v každých, tedy i ve velkovýrobních podmínkách je nutné zajistit ustájeným prasatům pohodu žití = základní požadavky v chovu: - odstranění hladu, žízně a podvýživy, - odstranění fyzikálních a tepelných faktorů nepohody, - odstranění příčin vzniku bolesti, zranění a nemoci, - možnost projevu normálního chování, - odstranění strachu a deprese,

- pohoda chovaných zvířat je definována a studována aplikovanou

etologií.

Zabezpečení pohody ustájených prasat tedy musí vycházet z následujících etologických poznatků:  prase je sociální, resp. stádové zvíře, uplatňující princip hierarchie, - ve stádě probíhají šarvátky a boje o prvenství, - prasnice ve stádě žijí se svými selaty a drží se pohromadě, - kanci jsou samotáři, - vysokobřezí prasnice se uchylují do soukromí, staví hnízdo,  prase je hravé a zvědavé, - aktivně ryje, žere a prozkoumává okolí, - vzájemně si hraje s ostatními prasaty, - ve vzájemném poznávání hraje důležitou úlohu zrak a sluch,  prase je všežravec,  prase je čistotné zvíře, - při močení a kálení opouští svou skupinu, - nikdy nekálí do vlastního hnízda či lože, - v omezených prostorách si prasata udržují kaliště v místech, kde je vlhko, studeno a mírný průvan, - prasnice mající selata opouští hnízdo chce-li se vykálet, - při ležení přestávají platit pravidla hierarchie, - v chladu leží prasata přes sebe,  prasata se ráda drbou.

3

V oblasti ustájení prasat musí chovatelé a projektanti respektovat celou řadů zákonů a nařízení, jež upravují zásady ustájení a chování prasat:  jedná se o Zákon č. 246/1992Sb. na ochranu zvířat proti týrání,  tento zákon byl od 1.3.2004 novelizován zákonem č. 77/2004Sb. Novela byla zaměřena především na ochranu zvířat při přepravě, při jejich usmrcování a na pokusná zvířata,  pro chovatele prasat byl významný prováděcí předpis, jímž je Vyhláška č.208/2004Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat,  následně proběhla několikrát harmonizace právních předpisů podle Směrnic Rady EU týkající se minimálních standardů pro ochranu prasat. Byla provedena kodifikace této problematiky v roce 2006 Směrnicí Rady 2006/0224 (CNS).

OBECNÉ PODMÍNKY – plynoucí z výše uvedených zákonů, vyhlášek a nařízení platných pro chov prasat

1. Materiály použité pro konstrukci staveb pro prasata, a zejména pak pro konstrukci stájí a zařízení, nesmějí být pro prasata škodlivé a musejí být důkladně čistitelné a dezinfikovatelné. 2. Elektrická instalace musí být provedena v souladu s platnými vnitrostátními předpisy. 3. Tepelná izolace, topení a větrání budov musejí zajistit, aby se proudění vzduchu, prašnost, teplota, relativní vlhkost a koncentrace plynů udržovaly v rozmezí, které není pro prasata škodlivé. 4. Veškerá automatická a mechanická zařízení nezbytná pro udržení zdraví a dobré životní podmínky prasat musejí být překontrolována nejméně jednou denně. Zjištěné závady musejí být okamžitě odstraněny. V provozech s umělým větráním musí být pro případ selhání tohoto systému k dispozici vhodný náhradní systém zajišťující dostatečnou výměnu vzduchu k udržení zdraví a pohody prasat a musí být instalováno poplašné zařízení signalizující selhání větracího systému. 5. Prasata nesmějí být držena trvale ve tmě. Při použití umělého osvětlení musí toto fungovat nejméně po dobu, která odpovídá době přirozeného světla, tedy za normálních okolností od 9.00 do 17.00 hodin.

4

6. Prasata odchovávaná ve skupinách v boxech musejí být nejméně jednou denně prohlédnuta. Všechna prasata jevící příznaky onemocnění nebo poranění musejí být neprodleně vhodným způsobem ošetřena. Jeví-li se pomoc ošetřovatele jako nedostatečná, musí být neprodleně provedena konzultace s veterinářem. 7. Jsou-li prasata držena pohromadě, musejí být provedena opatření proti vzájemnému napadání, které se vymyká normálním projevům chování. Prasata jevící trvale známky agresivity nebo prasata, která jsou obětí těchto agresivních zvířat, musejí být izolována a držena mimo skupinu. 8. Ustájení pro prasata musí být vybudováno takovým způsobem, aby každé prase mohlo mít přístup do prostoru, který je fyzicky a tepelně pohodlný, vybavený řádným odtokem a čistý, který umožňuje všem zvířatům současně polohu vleže, bez omezení uléhat, odpočívat a vstávat, vidět na jiná prasata. U prasnic a prasniček nemusí být tato podmínka splněna v týdnu před očekávaným porodem a v jeho průběhu mohou být prasnice a prasničky ustájeny mimo pohled zvířat stejného druhu. 9. Stáje, kotce, zařízení a potřeby používané pro prasata musejí být řádně čištěny a dezinfikovány. Trus, moč a nespotřebované nebo vysypané či vylité krmivo musejí být odstraňovány co nejčastěji.

10. Podlahy musejí být hladké, avšak nikoliv klouzavé, aby se předešlo poranění prasat. Musejí být řešeny tak, aby prasatům při stání nebo ležení nezpůsobovaly útrapy nebo poranění. Musí být vhodné s ohledem na velikost a váhu prasat a musí tvořit pevný, rovný a stabilní povrch. Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem a nesmí působit nepříznivě na prasata. Používá-li se podestýlka, musí být čistá a suchá a nesmí mít škodlivé účinky na prasata. 11. Všechna prasata musejí být krmena náležitým krmivem přizpůsobeným věku, hmotnosti a fyziologickým a etologickým potřebám. 12. Všechna prasata musejí být krmena alespoň jednou denně. Jestliže jsou prasata ustájena ve skupinách a nemohou se sytit podle libosti nebo nemají k dispozici automatický krmný systém, musí mít každé prase přístup ke krmivu ve stejnou dobu jako ostatní prasata ve skupině. 13. Všechna prasata starší než dva týdny musejí mít přístup k dostatečnému množství čerstvé vody. 14. Krmná a napájecí zařízení musejí být řešena, konstruována, umístěna a udržována tak, aby se snížilo na minimum riziko kontaminace krmiva nebo vody pro prasata. 15. Kromě opatření, která se normálně používají proti okusování ocasů a jiných poruch chování, musejí mít všechna prasata k uspokojení svých etologických potřeb k dispozici např. slámu, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat.

5

16. V části stavby, ve které jsou chována prasata, nesmí být překročena hladina

nepřetržitého hluku 85 dB. Je třeba se vyhnout stálému nebo náhlému hluku. 17. Prasata musejí být chována v prostředí s intenzitou světla alespoň 40 luxů po dobu osmi hodin denně. 18. Všechny zákroky a postupy prováděné pro jiné než terapeutické a diagnostické účely nebo pro identifikaci prasat v souladu s příslušnými právními předpisy a působící poškození nebo ztrátu citlivé části těla nebo změnu kostní struktury jsou zakázány, s výjimkou:  stejnoměrného snížení špičáků selat obroušením nebo extirpací nejpozději do sedmého dne života selat s ponecháním intaktního hladkého povrchu,  kančí kly mohou být zkráceny, je-li to nezbytné pro prevenci poranění ostatních zvířat nebo z bezpečnostních důvodů,  krácení části ocasu,  kastrace kanců prostředky, které nezpůsobují natržení tkáně,  zavedení kroužku do rypáku v případech, kdy jsou zvířata chována ve výběhu a ve shodě s vnitrostátními právními předpisy.

Krácení ocasu a snižování špičáků se nesmí provádět rutinně, ale pouze v případech prokázaných poranění struk prasnice nebo uší a ocasů ostatních prasat. Dříve než se přistoupí k těmto zákrokům, musí se přijmout jiná opatření, která brání okusování ocasů a jiným poruchám chování, přičemž se berou v úvahu podmínky prostředí a hustota osazení stáje. Z tohoto důvodu se musí změnit nevhodné podmínky prostředí nebo způsob ustájení.

Pásma priorit v chovu prasat -tetování selat - zdraví/léčení - kontrola rodících prasnic

- voda a krmení -organizace práce

z ss ventilace

-inseminace

-adopce selat -údržba

6

Ustájení prasnic  nesmí být používáno vazné ustájení prasnic nebo prasniček ani postroje pro jejich uvazování (1. ledna 2006),  prasničky se během období 4 týdny po připuštění až 1 týden před očekáváným porodem chovají ve skupinách. Jednotlivě mohou být ustájeny jen pokud se jedná o hospodářství s méně než 10 prasnicemi,  kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,8 m. Je-li ve skupině chováno méně než 6 zvířat, kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,4 m (1. ledna 2013),  celková využitelná podlahová plocha musí být minimálně 1,64 m2 pro zapuštěnou prasničku a 2,25m2 pro každou prasnici (1. ledna 2013),  pokud je ve skupině méně než 6 kusů musí být minimální celková využitelná plocha navýšena o 10%, pokud je ve skupině chováno více než 40 kusů může být celková využitelná plocha snížena o 10% (1. ledna 2013),  minimální plocha souvislé pevné plochy činí z celkové využitelné pro prasničku alespoň 0,95 m2 , respektive 1,3 m2 na prasnici. Z této plochy může být na odtokové otvory vyhrazeno max. 15% této plochy (1. ledna 2013),  v případě roštových podlah pak musí činit maximální šířka mezi roštnicemi 20 mm a šířka roštnice musí být široká alespoň 80 mm (1. ledna 2013),

 povinnost nastlání dostatečného množství podestýlky v týdnu před očekávaným porodem za předpokladu, že to umožňuje technologický systém odklízení tuhých a tekutých výkalů,  povinnost chovatele zajištění ošetření prasnic a prasniček proti vnitřním a vnějším parazitům bylo-li zjištěno při kontrolním vyšetření, prasnice a prasničky musejí mít stálý přístup k materiálu, který umožňuje jejich etologické aktivity (od 1. ledna 2013),  pro usnadnění spontánního nebo asistovaného porodu musí být za prasnicí nebo prasničkou volná plocha. Porodní kotce, v nichž se prasnice pohybují volně, musí být vybaveny zábranami pro ochranu selat (od 1. ledna 2013).

7

8

9

10

11

12

Ustájení selat Minimální standardy pro ochranu kategorie prasat ve věku od narození do odstavu (dále jen "selata") stanoví následující podmínky:  v porodním kotci pro selata musí být zajištěn dostatečný prostor pro jejich přirozený pohyb a zejména pro to, aby mohla být bez obtíží kojena nebo napájena,  musí mít přístup na suchou plochu pro ležení kde mohou odpočívat současně a kam nemá prasnice přístup (týká se období od narození do odstavu),  při umístění zdroje tepla - nesmí škodit prasnici,  odstav selat je možno provádět nejdříve ve věku 21 dnů, standardně 28dní s výjimkou v případech možného ohrožení prasnice či selat,  odstav je možno provést ve věku 14 dnů za předpokladu, že jsou selata umístěna do prostoru dostatečně izolovaného od prasnic aby se minimalizovala možnost jejich nákazy a do prostoru který byl před jejich ustájením řádně vydezinfikován,  je zákázáno paušální provádění extirpace (trhání nebo obrušování špičáků neodstavených selat) i krácení ocasu. Je možno tyto úkony provést jen z důvodu prokázaných poranění struku prasnice nebo uší či ocasů ostatních prasat.

13

14

15

Ustájení odstavených selat, odchovávaných a vykrmovaných prasat Minimální standardy pro ochranu kategorie prasat ve věku od odstavu do věku 10 týdnů a prasat od věku 10 týdnů do porážky:  skupiny pro výkrm nebo odchov k zařazení do plemenitby musí být vytvářeny co nejdříve po odstavu, nejlépe do jednoho týdne po odstavu. Odchovávaná a vykrmovaná prasata se chovají ve stálých skupinách a jejich spojování je nutné omezit na minimum,  jsou-li prasata smíšena, měla by mít dostatek možností uniknout nebo se ukrýt před jinými,  pro odchovávaná a vykrmovaná prasata ve skupině je podlahová plocha prostá překážek minimálně 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

0,15 m2 na prase o živé hmotnosti do 10 kg, 0,20 m2 na prase o živé hmotnosti od 10 kg do 20 kg, 0,30 m2 na prase o živé hmotnosti od 20 kg do 30 kg, 0,40 m2 na prase o živé hmotnosti od 30 kg do 50 kg, 0,55 m2 na prase o živé hmotnosti od 50 kg do 85 kg, 0,65 m2 na prase o živé hmotnosti od 85 kg do 110 kg, 1,00 m2 na prase o hmotnosti vyšší než 110 kg,

 je nutné zamezit vzájemnému napadání prasat ve skupině, pokud prasat vykazují známky trvalé agresivity je nutné je oddělit a držet mimo skupinu, kotec kde jsou individuálně ustájeni musí umožňovat volné otáčení zvířat v kotci,  při sestavování skupin prasat pocházejících z různých vrhů lze použít uklidňující veterinární léčiva jen se souhlasem veterinárního lékaře.

16

17

Všechna prasata musejí mít v objektech zařízení, která zajistí uspokojení jejich etologických potřeb - mají mít k dispozici např. slámu, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelinu, směsi materiálů, které neohrožují jejich zdraví, - drbadla, - hračky …..

18

19

20

21

Rentabilita chovu prasat ve vztahu k dosahované užitkovosti

Náklady na produkci 1kg vepřového masa ( živá hmotnost, 2008) Země Mexiko Chile Brazilie Kanada-západ Maďarsko Kanada-východ USA Polsko Holansko Španělsko Čína Rusko Francie Dánsko Anglie Austrálie Itálie SRN Japonsko Organic-pork

EUR 0,86 0,87 0,92 1,08 1,08 1,14 1,18 1,21 1,37 1,37 1,39 1,51 1,58 1,72 1,75 1,78 1,82 1,86 2,76 2,44

Kč 22,36 22,62 23,92 28,00 28,00 29,64 30,68 31,46 35,62 35,62 36,14 39,26 41,00 44,72 45,50 46,28 47,30 48,36 71,76 63,44

22

Porovnání produkčních nákladů mezi sledovanými státy

Počet pracovních hodin na 1 výkrmové prase za rok

Země

%

Země

hod.

Brazilie

100

Brazilie

3,19

Kanada

100

Rakousko

1,58

USA

108

Anglie

1,15

Belgie

137

Kanada

1,11

Holansko

141

Německo

1,09

Dánsko

147

Francie

0,98

Francie

148

Švédsko

0,89

Německo

160

Belgie

0,84

Švédsko

165

Dánsko

0,62

Rakousko

173.5

Holansko

0,61

Anglie

174

Posouzení ekonomiky výkrmu prasat Vstupní parametry modelu počet selat 23 dochovaných porážková hmotnost 105 kg prům. den. přír. 800 g/den cena KKS 6500 Kč/t cena JUT 46 Kč/kg

23

Zhodnocení ekonomických prarametrů dle počtu dochovaných selat - rentabilita v Kč/kus selat vepříci prasničky adlib restrikce ks Kč Kč Kč Kč 20 332 514 359 487 21 382 565 409 537 22 433 615 460 588 23 483 665 510 638 24 533 716 561 689 25 584 766 611 739 26 634 817 661 789 27 685 867 712 840 28 735 917 762 890

PN Kč 365 415 466 516 567 617 667 718 768

Zhodnocení ekonomických prarametrů dle průměrného denního přírustku - rentabilita v Kč/kus den. přír. vepříci prasničky adlib restrikce PN g/den Kč Kč Kč Kč Kč 600 19 202 47 175 53 650 135 318 163 290 169 700 251 434 278 406 284 750 367 549 394 522 400 800 483 665 510 638 516 850 599 781 626 754 632 900 715 897 742 870 748 950 831 1 013 858 986 864 1000 947 1 129 974 1 102 980

BOxD Kč 481 531 582 632 683 733 783 834 884

BOxD Kč 169 285 400 516 632 748 864 980 1 096

24

Zhodnocení ekonomických prarametrů dle ceny KKS - rentabilita v Kč/kus cena KKS vepříci prasničky adlib restrikce Kč/t Kč Kč Kč Kč 5000 805 988 833 960 5500 698 880 725 853 6000 590 773 618 746 6500 483 665 510 638 7000 376 558 403 531 7500 268 451 295 423 8000 161 343 188 316 8500 53 236 81 208 9000 -54 128 -27 101

PN Kč 838 731 624 516 409 301 194 86 -21

Zhodnocení ekonomických prarametrů dle ceny JUT - rentabilita v Kč/kus cena JUT vepříci prasničky adlib restrikce Kč/kg Kč Kč Kč Kč 36 -396 -214 -369 -241 38 -220 -38 -193 -65 40 -44 138 -17 111 42 131 314 159 287 44 307 490 334 462 46 483 665 510 638 48 659 841 686 814 50 835 1 017 862 990

PN Kč -363 -187 -11 165 340 516 692 868

BOxD Kč 954 847 740 632 525 417 310 202 95

BOxD Kč -247 -71 105 281 456 632 808 984

25

Problémové okruhy chovu prasat v ČR  Dosahované požadované parametry užitkovosti = především v oblasti reprodukce a následně u parametrů výkrmnosti.

 Zdravotní stav a rostoucí náklady na jeho zajištění = provést ozdravení nukleových chovů, = umožnit chovatelům provádět jednoduché veterinární úkony při získání odborné způsobilosti.

 Technická a technologická úroveň chovů, včetně koncentrací Naplnění zásad Cross-Compliance.  Zlepšit úroveň řídícího managementu = zajistit postupnou obnovu stávajícího managementu mladými, kvalifikovanými odborníky.

 Úroveň a schopnosti zpracujícího průmyslu a obchodu = podporovat vytvoření silné subjektu na trhu zpracujícího průmyslu, = podpořit vznik marketingové agentury orientované na podporu prodeje domácích potravin.

Závěr Pro rentabilní chov je nezbytné, aby management podniku rozhodoval pouze na základě objektivních a aktuálních informací.

Strategie pro chovatele 1. Volba finální kombinace (testy populací) ovlivňuje - intenzitu reprodukce = cena selete, - zmasilost, - parametry užitkovosti = fixní náklady, konverze krmiva.

2. Volba krmné strategie (testy zvolené populace) ovlivňuje - konverzi, - intenzitu růstu = vysoká intenzita růstu neznamená vždy nejekonomičtější výkrm.

3. Cena krmiva. 4. Produktivita práce.

26

27

doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra speciální zootechniky

EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

Welfare v chovu skotu 1.

formuluje zásady chovu nezbytné pro: zachování života a zdraví (fyziologické)

2.

zajištění optimální pohody (psychické)



1

Cíl: Vytvoření optimálních podmínek chovu s ohledem na fyziologické a etologické potřeby zvířat a jejich produkci z hlediska příjmu krmiva, odpočinku, přirozeného i nuceného pohybu, dojení a klimatických podmínek.

Výrobní systémy v chovu skotu Podle intenzity chovu: Intenzivní a extenzivní Podle užitkového zaměření/typu skotu: Chov dojnic, chov KBTPM Podle zaměření výroby: Užitkový a plemenný chov Podle velikosti/počtu zvířat, chované kategorie, obratu stáda, technického vybavení, rentability chovu……….

2

Technické faktory – stavební řešení stájí Primární vliv na zvířata: -

Prostorové uspořádání stáje (farmy) Pohybová plocha Plocha k odpočinku Kvalita podlah Prostornost stavby (vzdušnost) Kvalita stavby (zdivo, stropní podhledy, nosné sloupy, zábrany)

Druhotný vliv na zvířata -

Stájové mikroklima Technologické postupy (krmná technika, dojení) Mechanizace a automatizace

Technické faktory – stavební řešení stájí ovlivňují zvířata: a) Přímo -

b)

Pohybová plocha Plocha k odpočinku Kvalita podlah Kvalita stavby (zdivo, stropní podhledy, nosné sloupy)

Nepřímo -

-

Stájové mikroklima Mechanizace a automatizace Technologické postupy (krmná technika, dojení)

3

Typy ustájení 

Vazné a volné



Stelivové a bezstelivové

Typy ustájení 

Vazné a volné



Stelivové a bezstelivové

4

Technologie, welfare a ekonomika chovu mléčných a kombinovaných plemen skotu

Individuální a skupinové ustájení

5

Porodny skupinové telení  individuální telení 

Porod – preventivně medicínské zásady 

porod - fyziologický proces = velká fyzická i psychická:  snížení příjmu krmiva, jehož nežádoucím důsledkem

bývá omezená náplň bachoru,

 v organismu se zvyšují hladiny některých hormonů

(glukokortikoidů a estrogenů). Tyto látky významně tlumí reakce imunitního systému a mohou tak nepřímo napomoci rozvoji infekčního onemocnění,  klesá hladina vápníku v krevní plazmě, který je nepostradatelným pro správnou funkci hladké svaloviny, např. dělohy, strukového kanálku apod.,  se samotným porodem pak souvisejí objemové změny dutiny břišní (významné zmenšení dělohy). Vzniklý volný prostor je jednou z možných příčin dislokace slezu.

6

Příprava dojnic na vlastní porod  

zajistit dobře nastlaný suchý a čistý (lépe dezinfikované) porodní kotec nebo stání, eliminace porodního stresu - přirozený průběh telení  zbytečně brzy nezasahovat – tzv.pomáhat, pomoc – nepravidelná

poloha, tele v cestách nepostupuje, není spontánně vypuzeno do 2 hodin po ruptuře plodových obalů a odtoku plodových vod,

  

zajistit dodržování hygieny porodu a hygienických pravidel případně asistujícího personálu, při větších komplikacích volat bezprostředně veterinárního lékaře, krátce po porodu oddojit vemeno (najednou však maximálně 5 l, čímž snížíme riziko mléčné horečky) a vyšetřit mléčnou žlázu i kolostrum rychlým stájovým testem, zda se zde nerozvíjí zánět,

Dobrý průběh porodu = první předpoklad rychlého poporodního zotavení matky a zdárný zdravý vývoj telete.

Ošetření telete po narození

7

Hlavní zásady: a) ihned po narození • uvolnit dýchací cesty telete, vytřít nozdry, • vysušit tele, v případě nezájmu krávy tele otřít a osušit, v mrazech krátký pobyt v termoboxu, • pečlivě ošetřit pupek, • kontrola zdravotního stavu krávy a telete, • označení telete, • podojení krávy, posouzení mleziva, kontrola kolostroměrem, • napojení telat kvalitním mlezivem při teplotě 40°C.. • v případě nekvalitního mleziva matky použít zamražené mlezivo, • první napojení 2 - 3 l mleziva nejpozději do 2 hodin po narození, v případě potřeby (Při absenci sacího reflexu) použít sondu pro násilné napojení, zbytek mleziva označit, uchovat chlazením nebo zamražením • druhé napojení do 8 hodin po narození - další 2 - 3 l mleziva od matky • suché, zdravé a napojené tele přemístit nejpozději do 18 hodin po narození do vydesinfikovaného a dobře nastlaného individuálního kotce nebo boudy.

8

Odchov telat období mlezivové výživy  období mléčné výživy  období rostlinné výživy 

individuální ustájení skupinové ustájení

Ustájení telat  

 

Venkovní individuální boxy - 80% Individuální boxy pod přístřeškem

Venkovní skupinové boxy Skupinové boxy pod přístřeškem

9

Ustájení telat Individuální odchov + snížení infekčního tlaku + méně respir. chorob + individuální ošetření + nižší úhyny + vyšší přírůstky + přehlednost

Skupinový odchov + nižší investiční náklady + nižší pracovní náročnost + vizuální a hmotový kontakt

- vyšší investice - vyšší potřeba ustájovací plochy - vyšší pracovní náročnost

- zvýšený infekční tlak = šíření nemocí - více respiratorních onemocnění - nižší přírůstky - vyšší úhyny - zhoršená individuální kontrola

Mlezivové období

Mléčné období







 

napájení mlezivem alespoň po dobu 48 hodin po narození 2 - 3x denně (v denní dávce 7 – 9 l), podávání mléčné náhražky nebo plnotučného mléka v dávce 2-3 l. na 1 krmení (2x denně), nejprve 3 litry, po 4 dnech snížení dávky až na 2 l, předkládání zrnového startéru v omezeném množství, které umožní kontrolu příjmu, celodenní přístup k vodě, udržení suché podestýlky.

prevence průjmových onemocnění (kontrola a včasné řešení),  skupinové ustájení telat s napájecím automatem je úspěšné pouze v případě dobrého zdravotního stavu stáda a systémové prevence chorob,  pozornost rozvoji bachoru  odstav provést ještě v individuální boudě před přesunem 

10

Venkovní individuální boxy

Odchov telat - individuální boxy pod přístřeškem

11

Odchov telat - individuální boxy pod přístřeškem

Venkovní individuální box 

kryté lože (min. 1500 x 1200 x 1200 mm) - materiál – plast, plachtovina, dřevo - podestýlané suchou slámou ideálně 1 x denně



nekrytý výběh (min. 1400 x 1200 mm) - oplocená pevná plocha bez podestýlky – pravidelně vyhrnovat - nádoba na krmení mlékem a starterem

12

Skupinové ustájení Minimální rozměry skupinového ustájení telat bez boxových loží podle BARTUSSEK et al. (2008).

hmotnost

minimální plocha v m2

hloubka krmiště (mm)

délka krmného místa (mm*tele-1)

do 150 kg

1,6

1300

420

150 až 220 kg

1,8

1450

450

nad 220 kg

2,0

1600

500

Skupinové ustájení telat

13

Zásady odchovu jalovic v období rostlinné výživy První týden po přemístění telete do skupiny:  častá kontrola zdravotního stavu (pokud možno měření tělesné teploty),  zkrmování startéru, který byl telatům předkládán v boudě, alespoň 10 dnů,  voda stále k dispozici,  velikost skupin by měla umožnit snadnou kontrolu zdravotního stavu každého zvířete. 

Zásady odchovu jalovic v období rostlinné výživy       

 

Od 2. týdne předkládání objemných krmiv, postupné ředění startéru mačkanými zrninami (oves), zkrmování zrnové směsi až do věku 6 měsíců, kontrola dodržení optimální růstové křivky nejčastěji podle výšky zvířat kontrola vývoje tělesné kondice, jalovice zapouštíme při dosažení cca 55 až 60 % živé hmotnosti v dospělosti (otelit by se pak měly při dosažení 85 % hmotnosti v dospělosti), při prvním otelení by výška krávy měla představovat již 95 % výšky v dospělosti, holštýnské jalovice by se měly telit do 24 měsíců, české strakaté do 26 měsíců věku.

14

ODCHOV TELAT - CHYBY, NEDOSTATKY                  

čistota lahví, věder, krmných žlabů.... skladování krmiv zkrmování čerstvých MKS návod na MKS (věk telat, ředění) napájení mlezivem (včas, dostatek) pozvolný návyk na MKS teplota mléčných nápojů (400 C, 150C) množství nápoje pH nápoje dostatek pitné vody příjem starteru přesuny telat do ustájení v odchovu nastýlání kvalita sena průvan, teplotní změny turnusy, desinfekce pravidelná kontrola (teplota 38,5-39,50C, dech 30-40/min.) veterinář

Odhad nákladů na odchov telat do 6 měsíců věku Položka, ukazatel

Kč na

%

KD

kg přírůstku

tele

Krmiva vlastní

12,70

17,00

2290

34,9

Krmiva nakoupená

7,90

10,50

1420

21,6

Krmiva celkem

20,60

27,50

3710

56,5

Pracovní náklady

7,70

10,25

1385

21,1

Odpisy HIM

0,50

0,65

90

1,4

Léky a dezinfekční prostředky

0,40

0,50

70

1,1

Ostatní „přímé“ položky

3,50

4,60

620

9,5

Režijní náklady

3,80

5,10

685

10,4

Náklady na přírůstek celkem

36,50

48,60

6560

100,0

X

51,55

8760

X

Náklady na tele v 6 měs. celkem

15

Bezstelivové, stelivové ustájení, přístřešky, pastva

Odchov a ustájení jalovic POŽADAVKY:  Časné vytváření skupin (do 250 kg ž.hm.)  Velikost skupin v rozmezí 10-30 kusů  Stabilita skupin - nezařazování nových jedinců do již vytvořené a stabilizované skupiny.  Podlahová plocha na 1 kus musí být min. o 10 % vyšší oproti kategorii vykrmovaného skotu.  Včasné a pravidelné zakládání krmiva.  Včasné odrohování.  Možnost častého a pravidelného pozorování zvířat.  Pravidelné vážení.  Intenzivní větrání, výběh, pastva, slunce, stínění, dostatek pitné vody.

16

Optimální růstové křivky jalovic věk (měs.)

Holštýnský skot – živá hmotnost (kg)

Český strakatý skot – živá hmotnost (kg)

6

193

185

9

275

260

12

348

335

15

418

405

18

488

460

23

624

540

Diverzifikace intenzity růstu – pohlavní vs chovatelská dospělost

Odchov jalovic 

bezstelivové stáje  Volné boxové ustájení - pryžové matrace  Rošt nebo celobetonové



stelivové stáje  Volné boxové ustájení - sláma, separát, písek…  Rošt nebo celobetonové

 

podestýlané přístřešky pastevní technologie

17

Boxové ustájení

Odhad nákladů na odchov jalovic Položka, ukazatel

Kč na

%

KD

kg přírůstku

jalovice

Krmiva vlastní

12,65

18,80

7810

41,6

Krmiva nakoupená

2,35

3,50

1440

7,7

Krmiva celkem

15,80

22,30

9250

49,3

Pracovní náklady

6,30

9,30

3875

20,7

Odpisy HIM

1,00

1,50

625

3,3

Léky a dezinfekční prostředky

0,10

0,15

65

0,3

Ostatní „přímé“ položky

4,95

7,35

3060

16,3

Režijní náklady

3,05

4,50

1875

10,0

Náklady na přírůstek celkem

30,40

45,10

18750

100,0

Náklady na březí jalovici

33,30

47,45

27750

X

18

Ustájení ve výkrmu 1. 2. 3. 4.

5.

ploché stlané lože (denně steleme, časté přehánění, nižší přírůstky) volné boxové stáje (spádové lože 6%) celoroštové ustájení (nejprogresivnější, vysoká pořizovací cena) hluboká podestýlka (jednoduchá výstavba, do dobře větratelných stájí) spádové lože s vysokou podestýlkou (sklon 5 – 10 %)

19

Ustájení intenzivně vykrmovaných býků Hluboká podestýlka Přednosti  zdravé ustájení navazující na příp. předchozí vzdušné ustájení telat  jednoduchá a relativně rychlá výstavba  plná mechanizace základních pracovních operací  univerzálnost pro všechny hmotnostní kategorie  produkce nejkvalitnějšího chlévského hnoje

Ustájení intenzivně vykrmovaných býků Hluboká podestýlka Nevýhody  rizika při extrémních, zvláště vysokých teplotách  nutnost vytvoření pohotovostní, nezamrzající krmné dávky  větší riziko poranění zvířat přišlápnutím ocasů, končetin, varlat apod.  relativně vyšší investiční náklady na budování nepropustné hnojné vany  nevhodnost pro rekonstrukce zateplených stájí

20

Ustájení intenzivně vykrmovaných býků Volné boxové ustájení Přednosti  vynikající zdravotní stav i v důsledku eliminace poranění  plná mechanizace pracovních operací  vynikající čistota zvířat  klid zvířat  větší intenzita růstu v důsledku minimalizace ztrát  rychlá návratnost investice, v důsledku nižších ztrát a vyšších přírůstků hmotnosti

Ustájení intenzivně vykrmovaných býků Volné boxové ustájení Nevýhody  náročnější přesuny zvířat mezi skupinami  větší náročnost na instalaci zábran  o 10-20 % vyšší investiční náročnost

21

Výkrm býků – volné ustájení

22

23

24

Odhad nákladů výkrmu skotu (ČMSCH 2013)

krmiva

nakoup. vlastní celkem pracovní náklady odpisy HIM režie ostatní položky náklady celkem cena zástavu (150x60) náklady + zástav tržby ztráta míra rentability přírůstek g/ks/den

ks 2 610 9 000 11 610 4 215 490 3 020 1 005 21 830 8 250 30 080 23 285 -6 795

2008 KD 5,70 19,60 25,30 9,20 1,05 6,55 2,20 47,55 13,75 50,15 38,80 -11,35 -22,5 980

% 12,0 41,2 53,2 19,3 2,2 13,8 4,6 100,0 37,8 137,8 106,7 -31,1

ks 3 074 11 660 5 300 742 3 180 3 604 27 560 9 000 36 560 29 530 -7 030

2012 KD 5,80 20,70

% 11,2 42,3

10,00 1,20 6,10 3,40 47,00 13,20 48,40 42,00 -6,40 -19,2 900

19,2 2,6 12,5 9,7 100,0 37,5 137,5 119,3 -18,2

+ podpory celkem 6500,- = ztráta 530 Kč/ks, rentabilita -1,5%

2012

2013

agroweb.cz

25

Vazné stání, volné stání, stelivové, bezstelivové

Denní režim dojnic minimální limity:  odpočinek  příjem krmiva  stání a chůze  manipulace se zvířaty  dojení vč. přesunů

14 hod. 5 hod. 2 hod. 1 hod. do 2 hod.

pobyt v dojírně (vč. čekání) max. 1 hod., resp. 45 min. na 1 dojení

26

Ustájení dojnic Produkční stáj (oddělení)

Reprodukční stáj (oddělení) - volné boxové nebo kotcové pro ustájení krav od 60 dní před do 5-10 dní po porodu. 4 oddělení pro: • Krávy stojící na sucho • Krávy v přípravném/tranzitní období • IPK - individuální porodní kotce • Poporodní oddělení

60 až 20 před porodem 20 až 0 dní před otelením 0 až 5/7 dní po porodu

27

Vazné ustájení 

    

kravíny z let 1955 – 1980 (K 96, K 174) celoročně vazné stáje dojení na stání - ? Hygiena mléka? omezený pohyb, sociální kontakt, odporuje welfare neperspektivní využití – malochovy, výstavy, „ reprodukční stáje“

28

Volné boxové ustájení      

moderní typ ustájení snadná orientace při vstupu boxové lože pro každou dojnici pohodlí při uléhání a vstávání pevné, trvanlivé podlahy a boční hrazení bezpečný pohyb po hnojných chodbách sociální kontakt, welfare

29

30

Stavební řešení stájí moderní stáje: - nezateplené - dobře větratelné (střešní štěrbiny) - velká kubatura - výborně osvětlené - různé konstrukce (kov, dřevo, …) - v létě evaporační systém (ochlazování – větráky, mlžiče) stáje – dvouřadé, třířadé, čtyřřadé i víceřadé

31

Stáj pro vysokoužitkové dojnice

výška konstrukce > 10,5 m výška konstrukce > 3,8 m (u obvodové stěny)

VĚTRÁNÍ STÁJÍ odvod teplého a vlhkého vzduchu se škodlivinami přívodní otvor čerstvého vzduchu

přívodní otvor čerstvého vzduchu

Systémy ochlazování – skrápění zvířat

TEPELNÝ STRES U VYSOKOUŽITKOVÝCH DOJNIC OD 21 -25° C. Plocha vst. otvorů v podélné stěně

0,04-0,06 m2 / 100 kg ž.hm.

Plocha výstupních otvorů

0,025-0,035 m2 / 100 kg ž.hm. 25 mm/1 m rozponu stáje

32

33

34

Stelivová volná stáj - charakteristika  

 

stání dojnic vyvýšeno nad podlahu, denně stlané vyhrnování chlévské mrvy – 2 x denně z hnojných chodeb (malotraktory s radlicí, šípové lopaty apod.) stelivo: sláma, separát z kejdy, písek, piliny denní potřeba slámy 4 kg/kus

35

Bezstelivová stáj   

plocha pod kravami kryta matracemi (nesmí zraňovat zvířata), separátem podlaha roštová (železobetonové rošty, výkaly se prošlapávají, moč protéká) celobetonová podlaha – odkliz kejdy pomocí stacionárně zabudovaných tažných, samonosných lopat a radlic

36

37

Parametry pro boxová lože dojnic        

délka lože (dojnice do 650 kg) > 2350 mm délka lože (dojnice nad 650 kg) > 2450 mm šířka lože (dojnice do 650 kg) > 1125 mm šířka lože (dojnice nad 650 kg) > 1200 mm výška zad. prahu (dojnice do 650 kg) 200 – 230 mm výška zad. prahu (dojnice nad 650 kg) 230 – 250 mm vzdálenost posledního lože od napajedla < 20 m hloubka lože > 200 mm

Schéma využití délky boxového lože při pohybu zvířete 1 řada boxových loží 2 protilehlé řady boxových loží

38

Boxové lože bezstelivové (1 řada) - dojnice

Spotřeba času pro systémy ustájení spotřeba času (hod/kus/rok) dojnice - vazné stelivové stáje pro 100 kusů

69

dojnice – volné stelivové boxové stáje pro 200 kusů

52


49


43

39

Technologie a technika napájení DOJNICE o ž.h. 720 kg a dojivosti 42-45 l mléka přijímá: Při 10 °C

118-125 l napájecí vody

Při 20 °C


Při 30 °C


10 cm hrany napajedla na krávu Hlavní zásady: • voda musí být volně přístupná každému zvířeti, • odpovídající plocha vodní hladiny a její hloubka k ponoření mulce k přirozenému sání (na rozdíl od "usrkávání") vody, • dostatečný přítok vody - min.12 l, opt. 18 l za minutu, • situování mimo čekárny, naháněcí chodby, • snadná obsluha a čistitelnost s možností vypouštění, • znemožnění znečištění vody zakálením • bezprostřední odstranění poruch.

Technologie a technika krmení dojnic Zakládání a přihrnování TMR (Total Mixed Ration)

horizontální a vertikální míchací krmné vozy

40

Kolo na přihrnování krmiva

„Pročechrávač“ kompostu

Porovnání nákladů při užití stelivových a bezstelivových provozů (model – 400 krav) Provozní (Kč.ks-1.rok-1)

Energetické (MJ.ks-1.rok-1)

Pracovní (hod.ks-1.rok-1)

stel.

bezstel.

stel.

bezstel.

stel.

bezstel.

Sláma – sklizeň, transport, skladování

620

-

200

-

1,5

-

Podestýlání, odkliz kejdy (mrvy)

2480

450

180

8

12

1

Úprava a skladování organických hnojiv vč. odpadních vod

600

1100

22

42

1

1

Rozvoz hnoje (kejdy), rozmetání slámy

1280

1400

280

310

3,0

2,8

Provoz celkem Kč

4800

2850

682

360

17,5

4,8

%

162,2

100

182,2

100

364,6

100

Náklady

41

Ceny zootechnických služeb u skotu služby

Cena od Cena do Jednotka

inseminační dávka, včetně vyšetření březosti ve 3.měs.

100,00

150,00

Kč/ úkon

inseminační dávka prověřených býků

120,00

420,00

Kč

inseminační dávka výrazných a špičkových zlepšovatelů zemí EU, USA

250,00

2000,00

Kč

raná diagnostika gravidity

40,00

50,00

Kč/úkon

kontrola užitkovosti za měsíc

20,00

35,00

Kč/úkon

stanovení počtu somatických buněk

5,00

9,00

Kč/úkon

zkouška dojitelnosti

30,00

60,00

Kč/úkon

lineární hodnocení plemene

80,00

100,00

Kč/úkon

přenos embryí – výplach dárkyně

800,00

1200,00

Kč/úkon

přenos embryí – přenos včetně garance ve 3 měs.

1200,00

1800,00

Kč/úkon

Ceny veterinárních služeb u skotu služby

Cena od

Cena do Jednotka

vyžádaná návštěva veterináře

0,00

100,00

Kč

vydání veterinárního osvědčení

30,00

70,00

Kč

ošetření mastitidy (I. – II. stupeň)

0,00

40,00

Kč/úkon

ošetření endometritidy u krávy

0,00

80,00

Kč/úkon

léčba lůžka u krávy

0,00

110,00

Kč/úkon

gynekologické ošetření krávy

60,00

120,00

Kč/úkon

základní klinické vyšetření krávy

40,00

100,00

Kč/úkon

základní zdravotní ošetření telete

20,00

200,00

Kč/úkon

vedení porodu u krávy

100,00

500,00

Kč/úkon

injekce intravenózně

20,00

40,00

Kč/úkon

42

Příčiny nucených porážek skotu (%) onemocnění, ukazatel

krávy

telata

jalovice

pohybové ústrojí

36,9

31,1

42,3

dýchací ústrojí

1,5

46,2

17,3

zažívací ústrojí

16,9

8,7

7,7

poporodní komplikace

6,2

X

3,0

ostatní (popř. nezjištěno)

38,5

24,0

29,7

Vliv výskytu onemocnění na tržby za mléko Dojivost a riziko onemocnění krav

pravděpodobnost onemocnění (%)

40 mastitida

35

kulhání 30 cysty 25 endometridita

20

zadržení lůžka

15 10 5 6 000

Pramen: Fleischer a kol. (2001)

8 000 10 000 mléka na krávu a rok (kg)

12 000

43

Náklady na produkci krmiva jadrná aj. 2,34 Kč; 25,50%

ostatní náklady 2,66 Kč; 29%

vet. a plem. výkony 0,54 Kč; 5,90% odpisy krav 0,85 Kč; 9,30%

Kvapilík et al. (2013)

krmiva objemná 1,44 Kč; 15,70% pracovní náklady 1,33 Kč; 14,50%

Náklady na krávu (Kč)

krmný den (Kč)

l mléka (Kč)

l mléka (%)

krmiva jadrná

15 575

42,67

2,05

22,4

krmiva objemná

10 768

29,50

1,44

15,8

ostatní krmiva

2 095

5,74

0,29

3,2

pracovní náklady

9 857

27,00

1,33

14,6

odpisy krav

6 311

17,29

0,85

9,3

odpisy majetku

3 314

9,08

0,43

4,7

plemenářské výkony

1 456

3,99

0,20

2,2

režijní náklady

7 300

20,00

0,98

10,7

energie

2 201

6,03

0,30

3,3

veter. výkony + léky

2 566

7,03

0,34

3,7

ostatní náklady

4 402

12,06

0,59

6,5

náklady celkem

68 365

187,30

9,14

100,00

44

Rentabilita produkce 5,00

⌀ 8,50 Kč/l (r. 2008)

⌀ 8,37 Kč/l (r. 2011)

4,00

8,00

⌀ 7,54 Kč/l (r. 2010)

3,00

9,00

7,00

⌀ 6,30 Kč/l (r. 2009)

2,00

6,00

1,06

0,94

Kč/l

0,20

5,00

0,51

0,46

Kč/l

0,64

1,00

0,13

0,00

4,00 -0,72 -1,06

-1,00

-1,01

3,00

-1,46 náklady na krmiva a steliva (Kč/l)

-2,00

zisk s dotací (Kč/l)

-2,51

2,00

zisk bez dotace (Kč/l)

cena mléka(Kč/l)

-3,00 4,12

3,69

3,71

3,84

pod 6

6 az 8

nad 8

pod 6

1,00

3,54

3,21

4,15

3,44

3,45

4,25

3,88

3,59

6 az 8

nad 8

pod 6

6 az 8

nad 8

pod 6

6 az 8

nad 8

-4,00

0,00 Tržni produkce mléka (l) v letech 2008 - 2011



Kopeček, Martínková 2012

45



Kopeček, Martínková 2012

Dojivost, nákupní cena a kvalita mléka (2011) – Kopeček, Martínková (2012) Interval Dojivost na krávu Nákupní dojivosti cena litru na KD za rok mléka l Kč Průměr 21,07 7690 8,35

Podíl mléka zařazeného ve třídě jakosti Q I. II. NS % 53,9 45,2 0,8 0,2

z toho (+) (-)

24,17 18,21

8822 6648

8,28 8,44

52,5 55,6

46,7 43,3

0,7 0,9

0,1 0,2

8501a více 7001-8500 5501-7000 do 5500

24,80 20,90 17,73 13,48

9053 7629 6473 4920

8,31 8,30 8,50 8,52

54,4 50,5 59,9 46,4

44,7 49,4 38,3 50,0

0,9 0,0 1,4 2,6

0,0 0,2 0,4 1,0

10001 a více 9501-10000 9001-9500 8501-9000 8001-8500 7501-8000 7001-7500 6501-7000 6001-6500 5501-6000 5001-5500 do 5000

28,94 26,74 25,56 23,98 22,68 21,00 19,87 18,42 17,06 16,14 14,39 12,83

10562 9759 9329 8754 8279 7665 7252 6723 6227 5891 5251 4684

8,32 8,20 8,11 8,37 8,16 8,29 8,39 8,46 8,57 8,57 8,39 8,62

84,5 7,4 81,9 51,9 46,4 25,0 57,7 62,9 76,0 25,5 78,4 19,7

11,8 92,6 18,0 47,2 53,1 75,0 42,3 35,0 24,0 71,6 21,6 73,8

3,7 0,0 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 1,5 0,0 2,9 0,0 4,8

0,0 0,0 0,1 0,0 0,4 0,0 0,0 0,6 0,0 0,0 0,0 1,8

46

Zjednodušený přehled nákladových položek na KD (Kč) v roce 2011 – Kopeček, Martínková (2012) Interval

Pracovní

Krmiva a

Plemen. a

Odpisy DNHM

Amortizace

Ostatní

Náklady

dojivosti l Průměr

náklady +pojištění 23,08

steliva

+ opravy a energie 18,18

krav

náklady

74,64

veter. sl. + léky 10,78

15,03

36,47

na KD celkem 178,18

z toho (+) (-)

25,05 21,27

83,30 66,67

11,59 10,02

19,61 16,87

15,56 14,55

39,19 33,96

194,30 163,35

8501a více 7001-8500 5501-7000 do 5500

26,43 21,24 21,50 20,58

86,22 73,59 64,77 52,46

11,83 10,90 9,61 8,54

21,47 16,99 16,86 10,78

14,99 16,08 14,43 11,35

38,92 39,82 31,58 21,61

199,87 178,63 158,76 125,33

10001 a více 9501-10000 9001-9500 8501-9000 8001-8500 7501-8000 7001-7500 6501-7000 6001-6500 5501-6000 5001-5500 do 5000

35,08 22,95 28,18 25,67 21,78 15,65 21,90 18,88 27,50 23,25 17,57 22,73

107,27 90,73 98,30 81,18 78,13 66,72 72,18 67,27 63,18 57,87 53,97 51,39

14,29 13,09 10,19 11,73 10,73 11,19 10,94 9,88 9,51 8,76 7,06 9,58

17,61 31,46 26,78 19,56 14,88 20,52 17,60 17,43 17,08 14,57 11,05 10,60

5,55 15,64 16,32 15,63 17,54 13,13 15,75 14,00 17,47 12,11 13,52 9,81

37,77 49,84 31,96 38,93 38,91 48,02 38,93 30,12 31,04 37,48 29,10 16,29

217,56 223,71 211,73 192,71 181,97 175,24 177,30 157,58 165,79 154,05 132,28 120,39

Technologie a ekonomika chovu masných plemen skotu

47

Odchov masných plemen 





1. Extenzivní - Celoroční odchov venku (1 ha 1 - 1,5 DJ) - pastva + přístřešky - sušená píce - výrazně extenzivní plemena 2. Polointenzivní - 7 - 8 měsíců (květen-listopad) na pastvě - v zimovišti (prosinec–duben) ve stáji 3. Intenzivní - celoročně ve stáji

Vybavení pastviny     

trvalé oplocení areálu (kulatina,drát) dávkování pastvy (elektrický ohradník) krmiště - seno, sláma, minerální liz ad libitum bez omezení pitná voda- dovoz v cisternách (ne volné zdroje ) fixační zařízení (klece, hnací uličky)

48

Organizace pastvy 

     

alespoň 600 mm ročních srážek přírodní kryt přístup k napajedlu (samonapaječky) složení pastevního porostu (jílek vytrvalý, lipnice luční, bojínek luční a jetel plazivy) extenzivní a intenzivní pastviny (až 1500 – 1700 kg ž.h. na ha) technika pastvy – dávková, oplůtková, volná (kontinuální, střídavá/rotační) pevné a dočasné oplocení

Zimoviště    

  

nezateplené stáje, stodoly, kůlny .. stáj nebo přístřešek pro matky s telaty, plemenné býky a mladý skot stelivový způsob ustájení na hluboké podestýlce pro telata ve stáji oddělená „školka“ - krmení starterem, odpočinek ke stáji přiléhá zpevněný výběh s krytým krmištěm termické napáječky manipulační uličky a klece pro zootechnická opatření

49

Požadavky na zimoviště požadavky: 1. ochrana před větrem, mokrým sněhem a deštěm 2. dobře členitelné stáje (přestavitelné) 3. vhodné je areál mít umístěn směrem k jižní straně s mírným svazem směrem od stavby - velikost plochy lehárny dle plemene od 6 do 9 m2 

Ohrazení zimoviště     

pevné ohrazení – železná či dřevěná konstrukce vodorovné příčky 30, 55, 85, 120 cm od země uzamykatelná vstupní vrata texaské brány průchody pro obsluhu (35 cm)

50

Ustájení telat, jalovic a krav BTPM   

kotce pro otelení 10 – 12 m2, jeden kotec pro 10 plemenic ustájení společně s matkami + školky na hluboké podestýlce (základní vrstva 0,5 m)

Ustájení telat, jalovic a krav BTPM 

  

pravidelné nastýlání v intervalu týden až 14 dní běžná spotřeba steliva 5 – 10 kg/ krávu a den minimální plocha 5 – 6, resp. 7 – 8 m2 / krávu v návaznosti na stáj je zbudován zpevněný výběh (plocha na kus minimálně 10 – 12 m2)

51

Krmení a krmiště  

 



buď krmný stůl, nebo prostorný žlab se zábranou krytý krmný žlab (55/35 cm x 55 cm), žlabová hrana 80 až 120 cm adlibitní krmení na 1 krmné místo až 4 krávy (délka stolu min 25 cm na kus) dávkované krmení poměr krmných míst k počtu zvířat 1:1 (min. délka stolu 80 cm u bezrohého a 100 cm u rohatého kusu) seno a slámu je možné zakládat do jeslí

Napájení a napáječky  

průtočný žlab, vyhřívané napáječky, míčové napáječky denní spotřeba vody: kráva 45 l odstavené tele 25 l

52

Zařízení pro manipulaci se zvířaty  

účel: bezpečná manipulace se zvířaty (vážení, třídění, fixace). konstrukce: - podle velikosti skupin - shromažďovací prostor – 2,5 m2 na kus - stlačovací prostor - prostor na třídění zvířat – 2 m2 na kus - šířka manipulační uličky – 80 cm (bez ostrých zlomů nad 300) - výška bočních stěn 1,8 až 2,4 m

Zařízení pro manipulaci se zvířaty

53

Věk jalovic při první otelení 

Angus a Hereford – ve 2 letech francouzská plemena – ve 2 až 3 letech



brakace krav do 15 % (7 – 8 otelení na krávu)



Orientační náklady na chov KBTPM Ukazatel, položka

Kč/krávu/rok

Kč/KD

%

Krmiva vlastní

5 660

15,50

35,2

Krmiva nakoupená

290

0,80

1,8

Krmiva celkem

5 950

16,30

37,0

Pracovní náklady

3 470

9,50

21,6

Odpisy zvířat

2 920

8,00

18,2

Ostatní položky

2 440

6,70

15,2

Režijní náklady

2 010

5,50

12,5

Náklady celkem

16 060

44,00

100

Tržby za odstavená telata

9 250

29,75

67,6

Ztráta

- 6810

-18,65

-42,4

Zahrádková a kol., 2009

54

Ekonomická ukazatele chovu krav BTPM v ČR Položka, ukazatel jednotka

výrobní oblast K+Ř

náklady na tele

Kč/kg

B

BO + H celkem

121,02 101,51 75,52

87,61

64,59

64,59

64,59

64,59

Kč/krávu/ 4 178 rok

4 178

4 178

4 178

nepřímé podpory

2 442

4 730

6 363

5 256

podpory celkem

6 620

8 908

10 541

9 434

-26,16

0,83

33,73

16,97

-57,79

36,92

-10,93

-23,02

tržby za tele

přímé podpory (top-up)

zisk s podporami zisk bez podpor

Kč/kg hmotn. telete

Kopeček a kol., 2008

Odhad ekonomické ztráty prodloužení věku jalovic při 1. otelení nad 24 měs. Položka, ukazatel

Kč

roční náklady na chov krávy bez TPM

16 060

orientační náklady na prvotelku (24 měs.)

28 000

náklady na prodloužení odchovu o 12 měs.

12 000

orientační náklady na prvotelku (36 měs.)

40 000

přímé ztráty prodloužení odchovu o 1 měs.

1 000

přímé ztráty prodloužení odchovu o 1 den

33

Nepřímé ztráty (tržba za telata aj.)

(až 7 800)

Případné snížení ztráty platbami a příplatky

(9 010) Kvapilík a kol., 2006

55

Odhad ekonomických ztrát prodlouženého mezidobí krav Ukazatel

Délka mezidobí (dnů) 365

386

407

428

Odchov telete do odstavu (dnů)

210

189

168

147

Přírůstek hmotnosti telat (g/kus/den)

1000

950

885

800

218

187

156

Hmotnost telat při odstavu (kg/kus) 248 Průměrné tržby za tele (Kč/kus)

13 640 11 965 10 267

8 558

Ztráta na pohlaví cyklus (Kč/krávu)

0

1 675

1 732

1 694

Ztráty na den delšího mezidobí (Kč/krávu)

0

79,75

80,30

80,67


Odhad ekonomických přínosů opatření v chovu krav BTPM Ukazatel

orientační přínos (Kč) průměr rozmezí

zvýšení prodeje telat na 100 krav o jedno

10 000 8 000 – 12 000

snížení věku při 1. otelení o měsíc

1 050

900 – 1 500

zkrácení nevyhovující délky mezidobí o den

70

60 – 80

snížení obměny stáda o 5 %

650

500 – 900

zvýšení přírůstku telat o 100 g na den

870

700 – 1 000

zvýšení hmotnosti odstavených telat o 30 kg 1 500

1 200 – 1 800

snížení spotřeby práce o 1 hod. na krávu a rok

100 - 600

200


56

Podmínky rentability chovu krav BTPM 

  



dobrá plodnost krav (90 až 95 telat na 100 krav za rok), optimální věk při prvním otelení jalovic (24 měs.), vysoké přírůstky odchovaných telat (> 1000 g) dlouhověkost krav (5 a více let v chovu) předpoklady úspěšného chovu jsou pak: - dobrý zdravotní stav zvířat - odpovídající výživa a krmení - dobrý management stáda a organizace práce

57

Přímé platby a SZP 2014+ dle stavu přípravy k 11.12. 2013 Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Osnova • • • • •

Kde jsme – porovnání v rámci EU Rok 2013 – finanční disciplína Rok 2014 – přechodné období Otázka degrese u PP a dopady Klíčová otázka - jak nastavit dobrovolně vázanou podporu? Dle rentability citlivých komodit? • Poznámka - vzhledem k provázanosti pilířů nutno řešit stanovení sazeb komplexně, skloubit podporu přežvýkavců a péči o životní prostředí 2

1

Závislost příjmu na dotacích

3

Rentabilita Graf 3 - Souhrnná rentabilita komodit (%) 2008 - 2010: rozdíly mezi podniky s nejlepší a nejhorší třetinou rentability 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10

Pšenice

Ječmen

Řepka

Cukrovka

Brambory

Jablka

Mléko

Výkrm skotu

Krávy BTPM

Prasata

Drůbež

-20 -30 -40 -50 Nejlepší třetina

Nejhorší třetina

4

2

Cíle SZP • životaschopná produkce potravin se zaměřením na příjmy v zemědělství, zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu; • udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu se zaměřením na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a vodu; • vyvážený územní rozvoj se zaměřením na zaměstnanost, růst a chudobu ve venkovských oblastech 5

Rok 2013 • Modulace jen 4 % nad 300 000 € jen pro EU přímé, platby, v případě PVP (top-up) modulace jako v roce 2012 • Finanční disciplína krácení nad 2000 €, o 2,453658 %. • Sečtou se všechny přímé platby, tj. SAPS, platby dle článku 68 a cukerná platba a platba na rajčata a následně se každé € nad 2000 € krátí u uvedené %. Limit 2000 € a procento krácení platí pro všechny zemědělce v celé EU (mimo Bulharska, Rumunska a Chorvatska) 6

3

Nařízení pro rok 2014 bylo schváleno v EP • • • • •

Pokračování SAPSu Možnost přesunu až 15 % do P2 (MZe NE) Zálohy do 50 % na přímé platby od 16.10. Pokračovaní stávajících LFA a AEO Pokračování čl. 68 –možnost zvýšit z 3,5% na 6,5 % obálky přímých plateb (MZe ANO) • Pokračování přechodné vnitrostátní podpory • Možnost redistributivní platby (Mze NE) 7

SZP 2014+ Celkem 4 nařízení: • Přímé platby • Rozvoj venkova – EAFRD • Společné tržní organizace (CMO) • Horizontální nařízení (kontroly, platby, GAEC a SMR) Nařízení byla schválena EP, následně schválení Radou ministrů a uveřejnění v OJ 8

4

Prováděcí akty • V současné době se řeší na úrovni EK prováděcí předpisy v rámci delegované pravomoci, presentace předpoklad finalizace cca duben 2014 • 24 ČS podepsalo petici, v níž upozorňuje Komisi, že překračuje pravomoci mění politickou dohodu, které bylo dosaženo v rámci trialogu • Jednání expertních skupin v Bruselu až do poloviny prosince 2013 EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 9

Návrh obálek pro přímé platby rok

Původní návrh

Nový návrh

2013

903 000 tis. €

902 000 tis. €

2014

892 698 tis. €

875 305 tis. €

2015

891 875 tis. €

874 484 tis. €

2016

891 059 tis. €

873 671 tis. €

2017

890 229 tis. €

872 830 tis. €

2018

890 229 tis. €

872 819 tis. €

2019 a dále

890 229 tis. €

872 809 tis. €

EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 10

5

Klíčové prvky od roku 2015 • Možnost přesunu až 15 % do pilíře 2 • Možno 5 % na LFA • Ozelenění (Ekologicky zaměřené plochy, střídání plodin, zachování TTP) • Degrese • Podpora mladých začínajících • Dobrovolný zjednodušený systém pro malé farmy (do 5 ha) • Platby spojené s produkcí (13 % + 2 %) • Možnost SAPSu • Redistributivní platba – tj. zvýhodnění prvních 89 ha, možnost použít až 30 % národní obálky, min. 5% • Aktivní farmář – povinný negativní seznam v nařízení • Přechodné vnitrostátní platby (top-up) 11

Ozelenění • Střídání plodin na orné půdě • Pro výměru 10 – 30 ha orné dvě plodiny, jedna max. 75 % výměry • Pro výměru orné nad 30 ha tři plodiny, jedna max. 75 % a dvě celkem max. 95 % výměry • Když je více nežli 75 % výměry z. p. TTP i na orné, pak střídání plodin podnik neřeší. EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 12

6

Ekologicky zaměřené plochy - EFA • • • •

Od 15 ha orné půdy, 5 % od roku 2015 2017 hodnocení a pak možné zvýšení na 7 % Lze stanovit na faremní úrovni, nebo regionálně • Možnost regionálního nebo národního certifikačního systému EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 13

EFA • Půda ladem – může být oseta přírodní směsí osiv – „květnatá louka“ • Terasy/meze – viz GAEC 7 • Krajinné prvky: • Živé ploty maximální šíře 6 m • Zalesněné břehy šíře 6-10 m • Izolované stromy s korunou od 4 m, případně v linii s dotýkajícími se korunami 14

7

Krajinné prvky • Skupiny stromů a keřů, do 0,3 ha • Okraje polí 1 – 10 m bez produkce, nebo se specifickým osevem (květnatá louka) • Přírodní rybníky do 0,1 ha (nelze plastové nebo betonové břehy a dno) • Strouhy a škarpy do 6 m, včetně otevřených vodotečí, bez zpevnění betonem • Tradiční kamenné zídky a meze, detaily stanoví ČS 15

EFA - konversní koeficienty • Půda ladem, meze, terasy, strouhy, kamenné zídky, výmladkové plantáže, zalesněná zemědělská půda – koeficient 1 • Keře, zalesněné břehy, izolované stromy, stromořadí, skupiny stromů, okraje polí a rybníky – koeficient 1,5 • Meziplodiny, leguminózy – koeficient 0,3 EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 16

8

Udržení výměry TTP • • • •

Možnost snížení výměry maximálně o 5 % Nelze u environmentálně citlivých TTP Výchozí výměra podle stavu v roce 2012 K rozhodnutí, zda stanovit na faremním základě nebo regionálně – pak by se mohlo stát, že kdo rozoře první, tak vybere celou kvótu a ostatní již nebudou moci rozorat • Bude se žádat SZIF o souhlas 17

Degrese • Degrese 5 % nad 150 000 € na podnik s odpočtem nebo bez odpočtu mzdových nákladů, ale je vztahujících se k zemědělské prvovýrobě • Spočte se suma pouze základní platby, bez greeningu a couplovaných plateb • Pokud má podnik více nežli 1,1 AWU/100 ha, při mzdových nákladech cca 350 000 Kč/rok, pak žádný problém • Dle FADN se nás degrese nedotkne • Povinné, pokud však se uplatní redistributivní platba min. 5% národní obálky přímých plateb, pak není povinné • Členský stát má možnost volby systému 18

9

Redistributivní platba x degrese • Zvýšená sazba na prvních 89 ha (v ČR) • Zvýšení by bylo o cca 50 €/ha, následně pak snížení o cca 10 € • Dopady by následně byly nad 534 ha • Dohoda MZe a NGO – degrese s odpočtem mzdových nákladů, týkalo by se cca 1000 podniků, ale zvýšené administrativní náklady u SZIFu i zemědělců EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 19

Problémy s degresí • Lze odečítat pouze mzdové výdaje související se zemědělskou prvovýrobou • Nelze ze služeb nebo z „přidružené výroby“ • Jak s bioplynovými stanicemi? • Administrativně náročné • SZIF bude kontrolovat – jednalo by se o cca 1100 podniků • Nebude modulace 20

10

Mladý začínající • Věk do 40 let • Podpora po dobu 5 let • Příplatek 25 % k základní sazbě do maximální výměry 89 ha • Nutnost znalostí • Hledá se možnost o pro právnické osoby, např. u s.r.o by podmínky museli splnit všichni společníci • Celkově možno využít maximálně 2 % obálky EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 21

Malí zemědělci • Zjednodušený systém, administrativně jednoduchý • Pro výměry 1 – 5 ha, • Minimální platba na cca 2 ha, pak dle ha • Výjimky z GAEC a SMR – podmíněnost • Jednalo by se o cca 8500 zemědělců, a o 21 tis. ha • V ČR o využití doposud není rozhodnuto 22

11

Couplované platby Možné komodity: - Chmel - Škrobové brambory - Ovoce a zelenina - Cukrovka ? - Přežvýkavci EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 23

Podmínky • Platby nemají sloužit ke zvyšování produkce, pouze na udržení stávající úrovně • Jako limit se vezme jeden rok z tří minulých • Pokud by došlo k překročení, pak se sazba krátí • Problémy – chceme podpořit zvýšení zatížení DV na hektar, a tím zvýšení stavů, zde je značný rozpor. 24

12

Stanovení sazeb • • • •

Na základě rozdělení dle čl. 68 Nebo na základě ekonomických analýz Využití nákladového sledování Základní otázka, zda podle průměru nebo vyloučit spodní třetinu nebo polovinu • Potřeba by byla větší, pak proporcionální krácení na všechny komodity • Limit pro představu 2,5 – 3 mld. Kč 25

Proteinové plodiny • 2 % národní obálky přímých plateb • V ČR by bylo možno nahradit cca 50 % dovážené sóji v krmných směsích hrachem • Nastavit tak, aby byla srovnatelná rentabilita • Diskuze na DG agri, co zahrnout pod termín proteinové plodiny, možná že i vojtěška a jetel EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 26

13

Zemědělská činnost • produkce, chov zvířat nebo pěstování zemědělských plodin včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely, nebo • udržování zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské produkce a použití strojů, na základě kritérií stanovených členskými státy na základě rámce stanoveného Komisí, nebo • provádění minimální činnosti stanovené členskými státy, která je prováděna na zemědělských plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 27

Podmínky Členské státy:

• stanoví kritéria, která musejí zemědělci splňovat, aby mohla být jejich povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin • stanoví minimální činnosti prováděné na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném k pastvě nebo pro pěstování plodin • Minimální činnost nesmí být stanovena produkčně 28

14

Aktivní zemědělec •

•

• •

Přímé platby se neposkytují fyzickým či právnickým osobám ani skupinám fyzických či právnických osob, které provozují letiště, železniční služby, vodárny, služby v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály. Členské státy mohou případně na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že na seznam uvedený v prvním pododstavci doplní jakékoli další podobné nezemědělské podniky nebo činnost, a mohou následně tato doplnění ze seznamu vyjmout. Není, pokud jeho suma přímých plateb je méně nežli 5 % oproti příjmům z nezemědělské činnosti. Není, pokud jeho zemědělské příjmy nejsou signifikantní pro jeho podnikání


Aktivní zemědělec Pokud podnik z negativního seznamu předloží ověřitelné důkazy ve formě požadované členskými státy, které prokazují jednu z těchto skutečností: • roční částka přímých plateb tvoří alespoň 5 % celkových příjmů, které získala z nezemědělské činnosti v posledním účetním období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici; • její zemědělská činnost není zanedbatelná; • jejím hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon zemědělské činnosti. Pak je aktivním zemědělcem • Neřeší se u příjemce do 5000 € přímých plateb 30

15

Rozdělení obálky 2015 obálka

Tis. €

874 484

874 484

Přesun do P2

%

0%

15%

Přesun do P2

tis. €

0

131 173

Zbývá

tis. €

874 484

743 311

Greening 30%

tis. €

262 345

222 993

greening

€/ha

74,45

63,28

Malí a mladí max 3%

tis. €

26 235

22 299

2% bílkovinné

tis. €

17 490

14 866

13 % couplované

tis. €

113 683

96 630

Základní sazba

€/ha

129,04

109,68


Přechodná vnitrostátní podpora • Lze poskytovat pouze na sektory, kde v roce 2013 byla vyplácena, sazby se postupně snižují • 75 % v roce 2015 • 70 % v roce 2016 • 65 % v roce 2017 • 60 % v roce 2018 • 55 % v roce 2019 • 50 % v roce 2020 32

16

Horizontální nařízení řeší • financování výdajů v rámci SZP, včetně výdajů na rozvoj venkova; • zemědělský poradenský systém; • řídicí a kontrolní systémy, které mají zavést členské státy; • systém podmíněnosti; • schvalování účetní závěrky. EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 33

Poradenství se týká • GAEC a SMR • Greeningu • Zvyšování konkurenceschopnosti, zapojení dalších odvětví, inovace a orientace na trh • Vodní směrnice • Dodržování obecných zásad integrované ochrany rostlin EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 34

17

Podmíněnost • Pravidla podmíněnosti tvoří povinné požadavky na hospodaření podle právních předpisů Unie a normy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy stanovené na vnitrostátní úrovni, jež se týkají: • životního prostředí, změny klimatu a dobrého zemědělského stavu půdy; • veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin; • dobrých životních podmínek zvířat. 35

Podmíněnost = GAEC + SMR • • • • • • • • •

Voda Půda a zásoby uhlíku Biologická rozmanitost Krajina – minimální úroveň péče Bezpečnost potravin Identifikace a evidence zvířat Nákazy zvířat Přípravky na ochranu rostlin Animal welfare 36

18

Společná organizace trhu • • • •

Prodloužení cukerních kvót do roku 2017 EK musí předložit do 1.7.2018 návrh, jak dál u cukru Mléčná kvóta končí 2015 Pokud někdo zvýší produkci mléka o více nežli 5% - levy, pokud někdo dobrovolně sníží produkci o více nežli 5 %, kompenzace • Pokračování školního ovoce a mléka • Krizový mechanismus u o/z – 100% z EU


Referenční ceny • Obilí – stávající systém 101,31 €/t – limit pro celou EU 3 mil. tun • Vepřové maso 1509,39 €/t pro JOT 60-120 kg stupeň E, 120-180 kg stupeň R – nikde nebyla vyhlášena intervence • Máslo - 246,39 €/100 kg, EP – 60000 tun


19

Administrativní opatření • Cukr – písemné smlouvy o pěstování a jejich evidence • Registr vinic • Smluvní ošetření produkce a dodávek v sektoru mléka – konec kvóty • Obecně podpora sdružení producentů • Licence v oblasti importu a exportu • Dovozní cla, tarifní kvóty

Mléko • Konec kvót 2014/2015 • Smlouvy, ČS může stanovit, že včetně cen • Krizová opatření – v případě zvýšení produkce meziročně o více než 5 %, pak odvod, v případě dobrovolného snížení o 5 a více % kompenzace


20

Exportní dotace • • • • • • •

Obiloviny Cukr Hovězí a telecí včetně vývozu v živém Mléko a mléčné produkty Vepřové Vejce Drůbeží maso EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

Intervenční komodity • Pšenice obecná, ječmen a kukuřici; • Čerstvé nebo chlazené maso z odvětví hovězího a telecího masa; • Máslo z kravského mléka • Sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené z kravského mléka. EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 42

21

II. pilíř SZP - rozvoj venkova Strategie Evropa 2020 Společný strategický rámec (SSR) zahrnuje EZFRV, EFRR, ESF, KF a EMRF a odráží EU2020 prostřednictvím společných tematických cílů, které mají být řešeny klíčovými akcemi jednotlivých fondů

Partnerská smlouva národní dokument vymezující zacílení finančních prostředků k naplnění tematických cílů definovaných ve „společném“ nařízení

Rozvoj venkova

Ostatní SSR fondy

EZFRV

EFRR, ESF, KF a EMRF 43

Nové prvky oproti 2007 - 2013  „společné nařízení“ – nařízení, stanovující společné podmínky pro všechny EU fondy v SSR  nařízení pro rozvoj venkova doplňuje toto „společné nařízení“ specifickými podmínkami pro rozvoj venkova  „kondicionality“ - vyplacení peněžních prostředků bude podmíněno zavedením vyhovujícího strategického, regulačního a institucionálního rámce, který bude garantovat efektivní využití finančních zdrojů EU  „výkonnostní rezerva“ – vyhrazení 5 % z rozpočtu EZFRV, výplata podmíněna dosažením stanovených cílů („milníků“) v polovině programového období


22

Rozvoj venkova  osy nahrazeny prioritami  každé opatření z nabídky nařízení k rozvoji venkova může přispívat k cílům několika priorit  inovace, životní prostředí a změny klimatu jsou průřezová témata pro všechny priority  zmírnění klimatických změn a obhospodařování půdy (Agroenvironmentální-klimatické opatření, Ekologické zemědělství, platby ve znevýhodněných oblastech) – min. 25 %

 LEADER minimálně 5 % rozpočtu z EZFRV EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 45

Rozvoj venkova - cíle • Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství • Udržitelné řízení přírodních zdrojů • Vyvážený rozvoj venkovských oblastí


23

Priority EU • Podpora přenosu informací v zemědělství a lesnictví se zaměřením na: • Podpora lidského kapitálu • Podpora inovací a znalostí • Podpora vztahů mezi zemědělstvím a lesnictvím a výzkumem a vývojem EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

Zvýšení konkurenceschopnosti všech typů zemědělství • Restrukturalizace farem k řešení strukturálních problémů, zejména u farem s nízkým podílem tržní produkce, orientace farem na trh, podpora potřebné restrukturalizace • Podpora generační výměny v zemědělství


24

Další směry směrování programu • Podpora trhu s potravinami, integrace prvovýrobců, krizové řízení • Zlepšení biodiversity, zlepšení úrovně řízení vodního hospodářství a péče o půdu • Zlepšené využívání přírodních zdrojů • Udržení a vytváření pracovních příležitostí EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

Navržena implementace • • • • •

Vzdělávání, poradenství, příprava poradců Spolupráce, celostátní síť pro venkov Investice i do potravinářství, systémy kvality, Mladí začínající zemědělci, Investice i do nezemědělských činností (diversifikace) • LFA EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

25

Navržena implementace • Seskupení producentů • Konkurenceschopnost – investice do ŽV a technologie pro O/Z, chmel, brambory • AEO, ekologické zemědělství • Natura 2000 • Lesy – konkurenceschopnost, technika, technologie, ekosystémy, obnova po kalamitách, lesnickoenvironmentální platby, • Leader

LFA, AEO • Platby na celou výměru zemědělské půdy • Otázka rozsahu • Bude degrese – např. nad 500 ha – 10 % platby, nad 1000 ha – 15 % platby • Kolik stanovit pásem pro LFA? • Platby LFA jakožto důchodové mají vyrovnat znevýhodnění • AEO mají nahradit snížení výnosu nebo kvality • Otázka dvojí platby: EFA x AEO, AEO x organická produkce 52

26

Děkuji za pozornost • Pokud není rozhodnuto vše, není rozhodnuto nic • Celkově méně peněz jak na přímé platby, tak i na PRV • Pro ČR bude během 2014 - 2020 cca 250 mld. Kč, tedy jeden Temelín

• Pro rok 2014 bude přechodný model • Spojení:

• Mail: humpal.jaroslav@uzei cz • Telefon 222 000 265 EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ 53

27

Životní pohoda zvířat - legislativa Ing. Jan Hrubý


Životní pohoda zvířat - legislativa

Zákony, vyhlášky, nařízení vlády

Směrnice (neplatí přímo- transpozice do národní legislativy) a Nařízení (přímo použitelný předpis)


1

Ochrana zvířat 246/1992 Sb. Zákon České národní rady ze dne 15.dubna 1992 na ochranu zvířat proti týrání 4/2009 Sb. Vyhláška o ochraně zvířat při přepravě 208/2004 Sb. Vyhláška o minimálních standardech na ochranu hospodářských zvířat


Zákon 246/1992 Sb. České národní rady ze dne 15. dubna 1992 na ochranu zvířat proti týrání za týrání zvířat se považuje (§4)

     

nucení zvířat k neodpovídajícím výkonům (biologické vlastnosti, fyzické síly), výcvik / veřejném vystoupení spojený s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, vychování /cvičení, zvířat k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům (zápasy zvířat) omezení výživy a napájení,působení bolest při krmení, napájení z jiných než zdravotních důvodů omezování pohybu s působením utrpení zvířete vydaní slabého, nevyléčitelně nemocného, vyčerpaného nebo starého zvířete, pro které je další přežívání působí trvalou bolest nebo utrpení, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení podávat zvířeti látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled (doping)


2




f) cvičení nebo zkoušení zvířat na jiném živém zvířeti (kromě výcviku loveckého dravce ) používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, štvát zvířata proti sobě, (neplatí pro lov, výcvik/použití ovčáckého psa, příprava zvířat k vypuštění do volné přírody



g) provádění chirurgické zákroků : změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete (i v případech podání tiších a tlumicích prostředků) (např. kupírování uší, ničení hlasivek,amputace zubů, jedových či pachových žláz používání jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy, paroží v živé tkáni apod.), výjimkou jsou zdravotní důvody poškozování kostí, svalů, nervů ptáků s cílem zabránit létání (u ptáků starších 3 dnů)





působení zjevného poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny na zdraví zvířat a působící bolest



podání veterinárních léčiv a přípravků bez souhlasu veterináře (neplatí pro volně prodejné léky, provádění krvavých zákroků, ( možno jen osobou odborně způsobilou) , úprava kopyt a podkovářské úkony ( nebo jen osobou odborně způsobilou) ,



nepřiměřené působení stresorů biologické, fyzikální nebo chemické povahy, chování zvířat v nevhodných podmínkách, vzájemné působení utrpení



zásah do porodu neodpovídajícím způsobem, zvyšování bolest i, poškozování zdraví matky i mláděte,

 

nepřiměřená bolesti, utrpení, poškození zdraví, neúměrné fyzické vyčerpání, vázání či omezení pohybu zvířete vedoucí (či předpokládá se) k poranění, bolesti nebo jiné poškození zdraví,


3

Zákon 246/1992 Sb. České národní rady ze dne 15. dubna 1992 na ochranu zvířat proti týrání

za týrání zvířat se považuje (§4)

      

překrmování nebo krmení zvířete násilným způsobem (výjimka zdravotní důvody- aktuální stav) krmení zvířat jinými živými zvířaty, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný opuštění zvířete (zbavení , vyhnání) živé ryby: zbavování šupin nebo ploutví, vsouvání prstů pod skřele do žáber ,vtlačování prstů do očnic anebo násilné vytlačování jiker / mlíčí, (výjimky vědecké účely a umělý chov) označování zvířat vymrazováním (kromě ryb), a výžehem (kromě koní) používání elektrického proudu k omezení pohybu zvířete (kromě elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat jiné zakázané jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete


Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat

Obecné požadavky Dispoziční, technické a provozní zařízení Důraz na odpovídající :

      

cirkulaci vzduchu prašnost teplotu relativní vlhkost vzduchu koncentrace plynů osvětlení hlučnost

Tyto faktory prostředí by měly v mezích, která nejsou pro zvířata škodlivá.


4

Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Požadavky na dispoziční, konstrukční a provozní technologie 

denní kontrola zdravotního stavu, kondice a pohody



denní kontrola stavu technického a technologického zařízení



zabránění vstupu nepovolaných osob, omezení vniknutí jiných zvířat



čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci



veterinární vyšetření a ošetření, podání látek zvířatům a odběr vzorků



vyčlenění odděleného prostoru pro hospodářská zvířata vyžadující mimořádnou péči, zvířata poraněná, nemocná ,podezřelá z nákazy,



bezpečné provedení úkonů a činností (chov, údržba zařízení)


Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Požadavky na dispoziční, konstrukční a provozní technologie 

box (odpovídat velikosti, vymezení ležení,…)



podlahy (odpovídající hmotnosti, snížení rizika uklouznutí, hladké, ne kluzké)



rošty- podle druhu, snížení rizika zranění



rampy, lávky, můstky- protiskluzová úprava, boční hrazení, výškové rozdíly do 20cm, pohyb bez potíží

povrch- čistitelný a dezinfikovatelný, neškodlivý , bez ostrých hran a výstupků


5

Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu Minimální standardy ochrany telat (do 6 měsíců věku)



kontrola a základní ošetření krávy a telete v intenzivních chovech, včetně ošetření pupku telete vhodnou desinfekcí, a zajištění přijetí mleziva novorozeným teletem co nejdříve, nejpozději do 6 hodin po narození



zákaz uvázání (kromě telat chovaných ve stádě - uvázání během krmení mlékem(sunarem) maximálně však 1 hodinu)



zákaz náhubku



krmení min. 2x denně,



telata ustájená ve skupině, (kromě krmení do nasycení podle vlastní potřeby zvířete nebo automatickým krmným systémem, přístup ke krmivu pro všechna telata ve skupině současně (horké počasí / nemocná telata čerstvá voda ad libitum)



železo v krmné dávce min. 4,5 mmol/litr, telata starší 2 týdnů – strava s obsahem vlákniny v minimálním množství od 50 g do 250 g pro telata ve stáří 8 až 20 týdnů,





individuální kotec šířka = min. kohoutkové výšce telete, (měřeno ve stoje)



individuální délka = min. délka těla ( rostrálního okraje mulce po kaudální okraj hrbolu kyčelního ) x koeficient 1,1.



požadavky na individuální kotce pro telata: kromě vyhrazených pro izolaci nemocných zvířat, nesmějí mít celistvé stěny (umožnění kontaktu s ostatními telaty) , kromě telat s matkami , stáje < 6 telat



zákaz držení v individuálním kotci (výjimky- zdravotní stav, posoudí veterinární lékař), kromě telat s matkami , stáje < 6 telat



požadovaný prostor- telata ve skupinách (ž.h. < 150kg, 1,5m2, 1,7 m2 150 kg- 220 kg, 1,7m2 , 1,8 m2 pro tele >220 kg,



přirozené nebo umělé osvětlení (min. 9-17 h, intenzita odpovídající přirozenému světlu)


6


 

vhodná podestýlka (zejména na telata mladší než 2 týdny a telata v izolaci)



prohlídka telat min. 2x denně (stájový intenzivní chov), která nejsou chována v budovách, nejméně 1x denně (pastevní chov)



čištění a dezinfekce a stáje, kotce, dezinfekce a čištění zařízení a potřeby používané pro telata



podlahy musí být hladké, nekluzké, nesmí způsobovat útrapy/poranění , vhodné vzhledem k velikosti a hmotnosti telat , pevný, rovný a stabilní povrch,



při manipulaci s telaty se nesmí používat poháněcí nástroje využívající elektrický výboj

telata do věku 1 týdne a telata s neúplně zhojeným pupkem se smí přemísťovat z hospodářství, v němž se narodila, jen v mimořádných případech; při přemísťování telat a jejich přepravě na trh ( zajištění opatření k ochraně jejich zdraví a pohody),


Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu Minimální standardy ochrany plemeníků + býčci starší 6 měsíců



plocha připouštění – musí se předcházet zranění plemenného býka nebo plemenice



mechanická zařízení nutící plemenné býky k pohybu mohou být zapínána na potřebnou dobu pod podmínkou, že jsou náležitě kontrolována a individuálně upravena,



min. plocha pro individuální ustájení plemenného býka v boxu je 16 m2 a v případě hmotnosti větší než 1000 kg musí být na každých 60 kg živé hmotnosti plocha zvětšena o 1,0 m2



trvalé uvazování plemenných býků řetězem kolem celého krku je zakázáno.


7

Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu Skot ve výkrmu



zákaz chovu skupin rohatého a bezrohého skotu současně ( pokud není přístup do výběhu nebo na pastvu)



k prevenci vzájemného naskakování býků nesmí být používány vodiče pod elektrickým napětím

Krávy a jalovice od 6 měsíců věku



počet zvířat ve volném ustájení nesmí být větší než počet boxů a počet míst v krmišti, (neplatí pro adlibitní krmení)



nesmí docházet k nadměrným tlakům (chodby, výběhy) prostory, chodeb a výběhy - nesmí docházet k tlačenici zvířat


Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 2 Minimální standardy pro ochranu skotu

zákaz používání vodičů pod elektrickým napětím



mechanická zařízení nutící k pohybu : pravidelná kontrola, individuální úprava; v období posledních 2 měsíců březosti – zákaz používání



dojící technika/zařízení nesmí způsobovat poškození mléčné žlázy. Každodenní prohlídka zvířat kontrola mléčné žláze a pohlavním orgánům. Zvýšená pečlivosti poslední měsíc březosti.



ustájení krávy/jalovice- před porodem a po porodu pouze pevná podlaha s podestýlkou



střežení skotu používání pouze vycvičených psů po návyku


8


kategorie

box / kotec/ plocha lehárny (m2, kus, živá hmotnost

krávy

5

porodní kotec pro volné telení

9

jalovice

0,90/100 kg ž.hm

výkrm býků stlané

0,90/100 kg ž.hm

výkrm býků celoroštové

0,45/100 kg ž.hm



kategorie

ulička jednosměrnášířka v mm

ulička obousměrná v mm

krávy včetně porodního kotce

850

1600

jalovice

850

1600

býci (podestýlka i rošty)

1100

2100


9


rozměry boxových loží

kategorie

délka jednořadých/délka protilehlých

šířka

krávy

2300/2050

1100

Jalovice a výkrm býků

1900-2300/1700-2050

800-1100

Kombibox: délka min. 1750mm, šířka 1100 mm


Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat

hmotnost prasete (kg)

plocha v m2

<10

0,15

10-20

0,20

20-30

0,30

30-50

0,40

50-85

0,55

85-110

0,65

> 110

1,00

Platí pro prasata chovaná ve skupině (neplatí pro zapuštěné prasničky a prasnice


10

208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat

Minimální požadavky pro zapuštěné prasnice a prasničky (skupina)

m2 prasnice

2,25

prasnička

1,64

< 6ks = 10% plochy více, > 40ks = 10% plochy méně


208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Minimální standardy pro ochranu prasat

Velikost roštů- šíře mezer a roštnic

mm selata

11

odstav

14

chovní běhouni

18

zapuštěné prasničky a prasnice

20

min. šířka roštnice

Selata, odstav

50

Chovné běhouni, prasata ve výkrmu, prasničky, prasnice

80

mm


11

208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Minimální standardy pro ochranu prasat

další požadavky na chov prasat

      

hluk max. do 85 dB čistý prostor, fyzický a teplotní komfort, s odtokem moči světlo min. 40 luxů vizuální komunikace s ostatními prasaty (kromě posledního týdnu před porodem) oddělení výjimečně agresivních jedinců etologicky vhodný materiál (sláma,seno, dřevo, piliny apod. ) krmení min 1x denně


208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat další požadavky na chov prasat



přístup k čerstvé vodě (přístupné napáječky, 1 napáječka= max. 16 ks)



pro prasata starší 2 týdnů, tekutá forma krmení není napájení



zákaz krácení části ocasu a stejnoměrné snižování špičáků selat obroušením ( možné jen je-li prokázáno poranění struků prasnice či ostatních prasat (ohled na podmínky prostředí, hustotu stáje)



prasata chovaná venku- přístřešek proti nepřízni počasí, zdroj nezamrzlé vody



kly kanců mohou být zkráceny, je-li to nezbytné pro prevenci poranění ostatních zvířat nebo z bezpečnostních důvodů


12

208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat



krácení klů pouze- prevence poranění ostatních zvířat, bezpečnostní důvody



volné otočení kance, vizuelní i čichový kontakt s jinými prasaty



volná podlahová plocha kotce :min. 6 m2



připouštění prasnic ke kanci plocha kotce min. 10 m2 bez překážek



plemenní kance je možné navykat a využívat pro naskočení jiných plemenných kanců při odběru semene


208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat ochrana prasnic a prasniček 

zákaz vazného ustájení pro prasnice/prasničky



zákaz použití postrojů pro prasnice a prasničky



chov prasnic a prasniček pouze ve skupinách (4 týdny po zapuštění-1 týden před očekávaným porodem (pokud je v hospodářství< 10 prasnic je možno je chovat v samostatných kotcích- musejí se však volně otočit



délka strany kotce min. 2,8m (pro skupinu do 6 zvířat alespoň 2,4m)



požadavek na materiál umožňující etologické aktivity


13

208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat ochrana prasnic a prasniček

 zákaz vazného ustájení pro prasnice/prasničky  zákaz použití postrojů pro prasnice a prasničky  chov prasnic a prasniček pouze ve skupinách (4 týdny po zapuštění-1 týden před očekávaným porodem (pokud je v hospodářství< 10 prasnic je možno je chovat v samostatných kotcích- musejí se však volně otočit  délka strany kotce min. 2,8m (pro skupinu do 6 zvířat alespoň 2,4m)  požadavek na materiál umožňující etologické aktivity  požadavek na dostatek krmiva pro všechny členy skupiny současně  požadavek na vhodné objemové krmivo (které je možno žvýkat) s vysokým obsahem vlákniny s dostatečným zdrojem energie  požadavek na prevenci a eliminaci agrese


208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat ochrana prasnic a prasniček

 

musí být přijata opatření minimalizující agresi ve skupinách

 

důkladná očista před umístěním do porodního kotce

 

volná manipulační plocha za zvířetem

ošetření březí prasnice a prasničky proti ektoparazitům a endoparazitům (dle aktuální potřeby). 1 týden před očekávaným porodem: nastlání podestýlky (při respektování technologického způsobu odstraňování výkalů porodní kotce s volným pohybem, musí být vybaveny stranovými zábranami pro ochranu selat, např. ochrannými mřížemi proti zalehnutí


14

208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat ochrana selat



požadavek na společný odpočinek všech zvířat



dostatečný prostor k sání mléka v porodních kotcích musí mít selata dostatečný prostor, aby mohla bez obtíží sát



odstav nejdříve ve stáří 28 dní (výjimka pohoda/zdravotní stav matky či selete)



zajištění zdroje tepla neškodící prasnici


Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 3 Minimální standardy pro ochranu prasat

ochrana odstávčat, chovných běhounů, prasat ve výkrmu



skupinový chov- omezení agrese



chov stálých skupin, slučování neznámých zvířat v nejranějším věku (1 týden po odstavu)



dostatek možnosti úniku/úkrytu



oddělení ohrožených nebo výjimečně agresivních zvířat



ohrožená zvířata nebo výjimečně agresivní zvířata musí být ustájena odděleně od skupiny



zklidňující léčiva- jen po konzultaci s veterinárním lékařem EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

15

Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Příloha - základní požadavky zajištění dobrých životních podmínek zvířat Personál



počet, schopnosti,odborná způsobilost

Kontrola

   

hospodářské zvíře= každodenní kontrola chovatelem- zejména intenzívní chovy, extenzivní chovy= zamezení utrpení zvířete bezodkladné ošetření nemocných/zraněných zvířat, v případě potřeby zajištění veterinární pomoci zajištění karanténního prostoru světelné podmínky umožňující kontrolu zvířat

Vedení záznamů



záznamy veterinárních ošetření, záznamy uhynulých zvířat apod.

Volnost pohybu

 

zamezení utrpení, poškozování zvířete respektování fyziologických a etologických potřeb


Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Příloha - základní požadavky zajištění dobrých životních podmínek zvířat

Budovy a ustájení

  

čistitelný a bezpečný materiál, bez ostrých okrajů nebo výčnělků odpovídající stájové mikroklima- výměna vzduchu zvířata chována mimo budovy- možnost ochrany před nepříznivým počasím, predátory a zdravotními riziky

Automatická nebo mechanická vybavení

  

každodenní kontrola automatických a mechanických vybavení promptní odstraňování závad umělý větrací systém- nutná signalizace poruchy (poplašný systém), dostupný záložní systém

Krmivo, voda a další látky

   

zdravá potrava, s ohledem na požadavky výživy daného druhu přístup ke krmivu vzhledem k fyziologickým potřebám přístup k odpovídajícímu množství vody minimalizovat znečištění krmiva a napájecí vody


16

Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Příloha - základní požadavky zajištění dobrých životních podmínek zvířat



ostatní látky zákaz podávání jakýkoliv jiných látek zvířatům (kromě léčebných, profylaktických, souvisejících s ošetřením zvířat

 

úpravy vzhledu zvířat způsoby chovu způsoby chovu nesmí způsobovat utrpení nebo poškození zvířat


přeprava zvířat


17

Vyhláška 4/2009 Sb. o ochraně zvířat při přepravě

příloha č. 3 Požadavky na velikost prostor pro přepravu zvířat, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, a pro přepravu hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství Kategorie zvířat

Přibližná hmotnost zvířat v kg

Minimální podlahová plocha /na jedno zvíře v m2

Malá telata

50

0,30-0,40

Středně velká telata

110

0,40-0,70

Velká telata

200

0,70-0,95

Středně velký dospělý skot

325

0,95-1,30

Těžký dospělý skot

550

1,30-1,60

Velmi těžký dospělý skot

> 700

>1,60


Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností článek 3 Obecné podmínky pro přepravu zvířat

        

přeprava zvířat bez zbytečného utrpení eliminace možností zranění minimalizace délky trvání cesty respekt k základním potřebám zvířat přeprava jen zvířat způsobilých pro přepravu bezpečné dopravní prostředky, snížení rizika zranění (konstrukce interiérů) kvalifikovaný personál, bezpečnost zvířat i personálu, nakládání, vykládání a přeprava zvířat bez zbytečného strachu, násilí, utrpení pravidelná kontrola zvířat během přepravy napojení a nakrmení zvířat, zajištění odpočinku zvířat EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

18

Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností

článek 4 přepravní doklady

    

původ zvířat a majitel místo odeslání den a čas odjezdu plánované místo určení očekávaná délka trvání cesty jsou poskytovány na vyžádání orgánu státní správy (Státní veterinární správa)



Příloha I způsobilost zvířat k přepravě Nesmí se přepravovat !:

 

zvířata s otevřenými ránami nebo výhřezy

 

novorozená zvířata, se zcela nezahojeným pupkem

 

psi a kočky mladší 8 týdnů

březí zvířata, u nichž již uplynulo 90 % či více očekávané doby březosti, nebo samice,krátce po porodu (do 1 týdne) selata mladší 3 týdnů, jehňata do 1 týdne, telata mladší 10dnů, (přeprava pouze do 100km) jelenovité v období obnovy paroží


19




poskytnutí první pomoci pro poraněná zvířata



případné usmrcení nebo poražení s cílem zabránit zbytečnému utrpení



zákaz podávání sedativ zvířatům



krávy, ovce nebo kozy v laktaci bez doprovodu potomků - podojení v max.12 h intervalech


Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností Nakládka a vykládka zvířat

   

  

předejít zranění, utrpení a zajištění bezpečnosti zvířat. ochrana zvířat před nepřízní počasí (vysoké teploty, vítr, déšť) čisté a dezinfikované bezpečné pro přepravu (tlumení pohybu vozu, zábrany proti úniku vypadnutí zvířete apod. zajištění výměny vzduchu, především nad zvířaty v jednotlivých etážích přístup ke zvířatům, pravidelná kontrola (osvětlení prostoru), nenasákavá nekluzká podlaha bylo zajištěno vhodné osvětlovací zařízení umožňující kontrolu a péči o zvířata během přepravy.


20




selata do 10 kg, jehňata o do 20 kg, telata mladší šesti měsíců a hříbata mladší čtyř měsíců musí být opatřena vhodnou podestýlkou nebo rovnocenným materiálem, který zaručí pohodlí se zřetelem na druh, počet přepravovaných zvířat, délku trvání cesty a počasí. Tento materiál musí zajistit přiměřené nasávání moči a výkalů.



přeprava delší než 3 h (letadlem, vlakem, lodí)- přítomna osoba se znalostmi humánní porážky zvířat a vhodným nástrojem

silniční a železniční přeprava



vozidla, ve kterých jsou zvířata přepravována, musí být jasně a viditelně opatřena symbolem přepravy živých zvířat



 

povrchy nesmí být zejména kluzké a musí být zajištěna boční ochrana, aby zvířata nemohla uniknout; čisté a dezinfikované povrchy ramp, můstků apod. Rampy pro prasata, telata, koně ≤ 20º Rampy pro ovce a skot ≤ 36,4° Rampy sklon > 10° pouze s bočními zábranami

   

zdvižné plošiny a horní podlaží vybavení bezpečnostním hrazením zboží přepravované spolu se zvířaty nesmí způsobit stres/zranění minimalizace vzájemného znečištění zvířat zajištění stability kontejnerů


21

Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností zákaz zvířata 

bít / kopat/ působit tlakem na citlivé části těla



zavěšovat zvířata pomocí mechanických prostředků;

 

zvedat nebo tahat zvířata za hlavu, uši, rohy, končetiny, ocas nebo srst, nebo s nimi způsobování zbytečné bolest nebo utrpení



používání poháněče nebo pomůcky se špičatými konci



zbytečné zadržování zvířat v zúžením prostoru



elektrické obušky jen v nutných případech (dospělý skot, prasata, jen zadní partie, max. vteřinové intervaly, použití jen při znatelné zpětné reakci)


Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností Oddělená přeprava



různé druhy zvířat



zvířata znatelně odlišné velikosti nebo různého stáří



dospělé chovné kance nebo hřebce



samce v říji a samice



zvířata s rohy a zvířata bez rohů



zvířata navzájem nepřátelská



přivázaná a nepřivázaná zvířata


22

Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností silniční vozidla (přeprava domácích koňovitých, skotu, ovcí, koz a prasat intervaly krmení a napájení, délka trvání cesty a doba odpočinku



délka trvání přepravy nesmí překročit 8 hodin !

Lze prodloužit délku přepravy pokud:



neodstavená telata, jehňata, kůzlata a hříbata na mléčné výživě a neodstaveným selatům musí být po 9 hodinách cesty poskytnuta doba na odpočinek v délce min 1 h, která je dostatečná k podání tekutin a v případě potřeby k nakrmení- po odpočinku- délka trvání přepravy dalších 9h

 

prasata lze přepravovat po dobu nejvýše 24 hodin. během cesty musí mít stálý přístup k vodě



ostatním zvířatům musí být po 14 hodinách cesty poskytnut odpočinek v délce min. 1 hodiny, zejména pro nakrmení a napojení. Po této přestávce může přeprava pokračovat dalších 14 hodin.

domácí koňovité lze přepravovat po dobu nejvýše 24 hodin. napájení každých 8 hodin napájení, případně nakrmení


Nařízení Rady (ES) 1/2005 ze dne 22.prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností silniční přeprava (přeprava domácích koňovitých, skotu, ovcí, koz a prasat)

Po uplynutí stanovených dob - vyložení, nakrmení , napojení odpočinek po dobu alespoň 24 hodin. železniční přeprava zvířata nesmějí být přepravována po železnici, pokud by maximální délka trvání cesty překročila 8h Lze prodloužit délku přepravy , platí shodné podmínky jako pro silniční přepravu


23

Nový občanský zákoník 89/2012Sb.



§ 494

„Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze“



§ 1014

Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě. Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu.



§ 2970 Náhrada při poranění zvířete

„Při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. Náklady spojené s péčí o zdraví nejsou neúčelné, i když podstatně převyšují cenu zvířete, pokud by je vynaložil rozumný chovatel v postavení poškozeného“


odkazy a zdroje https://www.google.cz SW Codexis https: www.obcanskyzakonik.justice.cz/


24

Závěr

Děkuji Vám za pozornost

Ing. Jan Hrubý


25

Životní pohoda zvířat v souvislosti s ekonomikou chovu v podmínkách SZP

Recommend Documents