Život se srdeční arytmií

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Bc. Petra Živná

Život se srdeční arytmií Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Marta Šenkyříková

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Souhlasím současně s užitím práce ke studijním účelům.

Brno 31. března 2012

Děkuji Mgr. Martě Šenkyříkové za odborné vedení diplomové práce. Děkuji personálu interní kardiologické kliniky ve FN Brno, personálu 1. Interní kardiologické kliniky ve FN U sv. Anny v Brně, personálu kardiologické ambulance Kroměřížské nemocnice a.s., personálu kardiologické ambulance FN Olomouc a všem odborníkům za jejich pomoc při realizaci výzkumného šetření.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................ 7 1 IMPLANTABILNÍ KARDIOVERTER-DEFIBRILÁTOR .................................... 8 1.1 Defibrilace ................................................................................................ 8 1.2 Popis přístroje .......................................................................................... 9 1.3 Funkce přístroje ....................................................................................... 9 2 HISTORICKÝ VÝVOJ .................................................................................. 12 3 VYŠETŘOVACÍ METODY ........................................................................... 17 3.1 Elektrokardiografie ................................................................................. 17 3.2 Elektrofyziologické vyšetření .................................................................. 18 4 INDIKACE A KONTRAINDIKACE ................................................................ 20 4.1 Primární prevence.................................................................................. 21 4.1.1 Kardiomyopatie................................................................................ 22 4.1.1.1 Kardiomyopatie hypertrofická. ................................................... 22 4.1.1.2 Kardiomyopatie dilatační ........................................................... 25 4.1.2 Poinfarktová dysfunkce levé komory u ischemické choroby srdeční26 4.2 Sekundární prevence ............................................................................. 27 4.2.1 Komorová tachykardie ..................................................................... 27 4.2.2 Fibrilace komor ................................................................................ 28 4.2.3 Flutter komor ................................................................................... 29 4.3 Kontraindikace. ...................................................................................... 30 5 KOMPLIKACE PO IMPLANTACI KARDIOVERTERU-DEFIBRILÁTORU.... 32 5.1 Infekce. .................................................................................................. 32 5.1.1 Infekce kapsy implantabilního kardioverteru-defibrilátoru ................ 33 5.1.2 Infekce elektrod ............................................................................... 34 5.2 Dekubitus kapsy implantabilního kardioverteru-defibrilátoru ................. 36 5.3 Arytmická bouře ..................................................................................... 37

6 KATETRIZAČNÍ ABLACE KOMOROVÉ TACHYKARDIE A FIBRILACE KOMOR .......................................................................................................... 40 6.1 Charakter vzniku arytmie ....................................................................... 40 6.2 Princip provedení ablace ....................................................................... 41 7 NUTNÁ OPATŘENÍ PRO PACIENTA S KARDIOVERTEREM-DEFIBRILÁTOREM ....................................................................................................... 42 7.1 Implantace kardioverteru-defibrilátoru .................................................... 42 7.2 Přístroje ovlivňující funkci kardioverteru-defibrilátoru ............................. 43 7.3 Psychika................................................................................................. 44 8 CÍL PRÁCE .................................................................................................. 46 8.1 Jednotlivé cíle práce .............................................................................. 46 9 METODIKA VÝZKUMU ................................................................................ 49 9.1 Popis zkoumaného souboru................................................................... 49 9.2 Získání dat ............................................................................................. 49 9.3 Zpracování dat ....................................................................................... 50 10 INTERPRETACE A ANALÝZA VÝSLEDKŮ ............................................... 52 10.1 Ověření hypotéz................................................................................... 84 DISKUSE ........................................................................................................ 92 ZÁVĚR ............................................................................................................ 97 ANOTACE ....................................................................................................... 99 ANNOTATION............................................................................................... 101 LITERATURA A PRAMENY .......................................................................... 103 SEZNAM ZKRATEK...................................................................................... 107 SEZNAM ZNAČEK........................................................................................ 109 SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................... 110 SEZNAM TABULEK ...................................................................................... 111 SEZNAM GRAFŮ.......................................................................................... 113 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................... 115

PŘÍLOHA č. 1................................................................................................ 116 PŘÍLOHA č. 2................................................................................................ 123 PŘÍLOHA č. 3................................................................................................ 124 PŘÍLOHA č. 4................................................................................................ 125 PŘÍLOHA č. 5................................................................................................ 126

ÚVOD

Kardiovaskulární choroby patří celosvětově na špičku nejčastěji se vyskytujících onemocnění.

Z toho srdeční arytmie tvoří nezanedbatelnou

většinu. Současná medicína se neustále rozvíjí mílovými kroky, a co jsme si ještě před dvaceti lety nedokázali mnohdy ani představit, se zdá být dnes téměř samozřejmostí. Do této skupiny patří i léčba komorové srdeční arytmie. V druhé polovině minulého století pacienti s komorovou srdeční arytmií přežívali jen několik málo let a kvalita jejich života byla nižší ve srovnání s ostatními. V podstatě trávili většinu svého času v nemocnicích a nedožívali se příliš vysokého věku. Pracuji v Kroměříži na interní jednotce intenzivní péče již 14 let a za tuto dobu jsem se setkala se spoustou pacientů, kteří doslova znovu začali žít, protože jim byl implantován implantabilní kardioverter-defibrilátor, jenž tuto arytmii zachytí, vyhodnotí a okamžitě terapeuticky zasáhne. Málokdo z nás si dokáže představit, co pro pacienty s komorovou srdeční arytmií znamená možnost zlepšit a prodloužit svůj život díky tomuto malému přístroji. Proto ve své diplomové práci chci tuto problematiku přiblížit a zaměřuji se právě na skupinu těchto pacientů. Kladu si otázky, jaká je kvalita jejich života? Jak se vyrovnávají se svým zdravotním stavem po implantaci kardioverteru-defibrilátoru? Zdali se jejich život potom změní? A jestli ano, je to obrat k lepšímu? V teoretické části popisuji stručnou charakteristiku přístroje, jeho vznik a vývoj až do současnosti a v neposlední řadě možnosti jeho uplatnění v klinické praxi. Existuje skupina nemocnění, u kterých je implantace kardioverteru-defibrilátoru indikována. Těm se stručně budu také věnovat.

7

1 IMPLANTABILNÍ KARDIOVERTER-DEFIBRILÁTOR

Implantabilní kardioverter-defibrilátor (zkráceně ICD) je přístroj, který slouží k léčbě srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti. Ve vyspělých zemích umírá na maligní srdeční arytmie 1-2 % obyvatel. 1

1.1

Defibrilace

Ve střední a vyšším věku je srdce člověka ohroženo kolapsem. Jedná se o stav, kdy vzniká riziko náhlé srdeční smrti. Tato pravděpodobnost stoupá u osob s ischemickou chorobou srdeční. V případě, že dojde k srdečnímu kolapsu a vzniku život ohrožující srdeční arytmie, je potřeba zahájit neodkladnou kardiopulmonální resuscitaci a elektrickou defibrilaci. V terénu se defibrilace provádí přiložením plochých elektrod defibrilátoru na hrudník postiženého a vyšle se výboj o síle 300-360 J (monofázickým defibrilátorem) nebo 150-200 J (bifázickým defibrilátorem). Po takovém výboji se srdce elektricky zcela vybije a po krátké chvilce elektrického ticha se obnoví spontánní sinusový rytmus. Takové přístroje jsou k dispozici na odděleních ARO,

JIP,

v malé

přenosné

formě

ve

vozech

záchranné

služby

a na prostranstvích, kde se shromažďuje větší množství lidí. To jsou například sportovní stadiony. Defibrilátory tu bývají umístěny v ošetřovně a měl by být přítomen aspoň jeden vyškolený pracovník, který s nimi umí zacházet. Ovšem pacient, který je ohrožený náhlou srdeční smrtí, musí mít takový defibrilátor stále u sebe. Proto od osmdesátých let minulého století stále častěji lékaři implantují tzv. Implantabilní kardiovertery-defibrilátory. 2 1

IKEM, Implantace kardioverter-defibrilátoru (ICD), [online]. c 2006-2012 [citace 2012-01-17]. Dostupné

na WWW:. 2

FEJFAR, Z., Srdce v labyrintu světa, s. 250 – 252.

8

1.2

Popis přístroje

ICD je malý přístroj, vážící v současnosti kolem 80 g a s objemem 30-40 cm3. Je indikován v případě, že nelze arytmii léčit konzervativně antiarytmiky nebo v případě, že nejde zdroj arytmií odstranit chirurgicky. Přístroj se skládá z pouzdra, přístrojové koncovky, baterie, transformátoru, kondenzátoru a mikroprocesoru, jenž zpracovává veškeré informace. Dále má jednu nebo dvě elektrody, které se intravazální metodou zavádějí do srdce. Elektroda pro stimulaci levé komory je totožná jako u kardiostimulátoru, ale elektroda pro pravou komoru se liší. Slouží ke stimulaci, odhalování život ohrožujících arytmií a má jednu nebo dvě defibrilační cévky, které aplikují výboj. 3

1.3

Funkce přístroje

Přístroj se implantuje do podkoží nebo pod prsní sval pod levou klíční kostí. Na pravou stranu se implantuje výjimečně, jen v indikovaných případech. Umístění přístroje vlevo je výhodnější v tom směru, že elektrický proud prochází při výboji přes celou levou srdeční komoru a poskytuje tím lepší šanci na přerušení život ohrožující arytmie. Kardioverter-defibrilátor nepřetržitě sleduje srdeční činnost a v případě vzniku život ohrožující arytmie zahájí ihned příslušnou léčbu. Pracuje třemi možnými způsoby: 1. RYCHLÁ STIMULACE SRDCE Jakmile přístroj zachytí pomalejší komorovou tachykardii, začne vysílat krátké bezbolestné salvy elektrických podnětů o frekvenci rychlejší než je arytmie. To vede často k přerušení komorové tachykardie. Jedná 3

IKEM, Implantace kardioverter-defibrilátoru (ICD), [online]. c 2006-2012 [citace 2012-01-17]. Dostupné na WWW:.

9

se o tzv. „overpacing“. Pokud se tak nestane, přístroj vydá elektrický výboj. 2. VÝBOJ O NÍZKÉ ENERGII V případě,

že

přístroj

zachytí

rychlou

komorovou

tachykardii

nebo fibrilaci komor, vydá hned výboj, kterým poruchu rytmu přeruší (viz obr. č. 1). Výboje jsou o nízké a vysoké energii. 4 3. VÝBOJ O VYSOKÉ ENERGII Stejně jako v případě výboje o nízké energii, přeruší rychlou komorovou tachykardii nebo fibrilaci komor.

Obrázek č. 1. Přerušení komorové tachykardie výbojem kardioverterudefibrilátoru a přechod k normálnímu srdečnímu rytmu.

Způsob léčby se nastavuje na základě výsledku elektrofyziologického vyšetření před implantací a při implantaci kardioverteru-defibrilátoru. Přístroj také uchovává záznamy arytmií v paměti. Pomocí speciálního programovacího zařízení je lze vyvolat a také vytisknout EKG záznam. Po rozboru těchto údajů 4


10

lze přístroj upravit a naprogramovat tak, aby co nejlépe léčil pacientovu arytmii. 5

5


11

2 HISTORICKÝ VÝVOJ

Za zrodem implantabilního kardioverteru-defibrilátoru stojí Dr. Michel Mirowski (*14. 9. 1924 ve Varšavě, † 26. 3. 1990 v USA). Ten již na sklonku 60. let minulého století ukončil technický vývoj ICD. Nicméně jeho přednášky byly na odborných konferencích kritizovány či zesměšňovány. V 70. letech měly implantabilní kardiovertery-defibrilátory nálepku „nemožné“, „neetické“, „děsivé“. Posun nastal až v letech 80. Úsilí bylo korunováno první implantací u člověka 4. 2. 1980 v USA. V Evropě potom 14. 10. 1982 v Paříži. Na našem území 31. 10. 1984 a zařadili jsme se tak mezi země, kde byla implantace povolena v rámci zvláštního souhlasu, ještě před vydáním povolení americké FDA (Food and Drug Administration) ze 4. 10. 1985 s uvolněním ICD pro klinické použití. 6 Prvním pacientem na území tehdejšího Československa byl 29letý muž s dilatační kardiomyopatií a depresí systolické funkce levé komory srdeční s ejekční frakcí 25 % a po opakovaných resuscitacích pro komorové tachyarytmie. Výkon byl proveden v IKEMu Praha 31. října 1984 a provedl ji J. Bytešník se spolupracovníky. Byl použit přístroj AID-BR firmy Intec, který byl torakotomicky implantován do levého podžebří. Pacient měl tento přístroj zhruba 20 měsíců a za tu dobu přístroj 33x detekoval život ohrožující arytmii a ukončil ji výbojem. 8. 7. 1986 byl pacientovi přístroj vyměněn pro zeslabení baterie. Zhruba za 4 měsíce po reimplantaci pacient zemřel. Při pitvě bylo prokázáno srdeční selhání s edémem plic a subdurální hematom s edémem mozku. Tehdejší přístroje ještě neuchovávaly záznamy arytmií, ale jen počet výbojů a délku nabíjecího času kondenzátoru, což byla nepřímá informace o stavu baterie (viz obr. č. 2). 7

BULAVA, A., Implantabilní kardiovertery-defibrilátory před čtvrt stoletím a nyní, Cor et Vasa, 2009, č. 11-12, s. 764.

6

BYTEŠNÍK, J., 25 let od první implantace kardioverteru-defibrilátoru v Československu a další vývoj této léčby v České republice, Intervenční a akutní kardiologie, 2009, č. 5, s. 224.

7

12

Obrázek č. 2. Zařízení AIDCHECK „Zařízení AIDCHECK (Intec Systems), používané ke kontrole ICD. Sonda se umístila nad ICD a po přiložení prstencového magnetu nad ICD se dalo na displeji odečíst počet aplikovaných výbojů a nabíjecí čas při posledním výboji. Tím byl lékař informován a stavu baterie.“

8

Během prvních let klinického využití kardioverterů-defibrilátorů byly přístroje mnohem větší než dnes. Vážily 250 až 300 g a objem měly 160 cm3 (viz obr. č. 3). Z toho důvodu se při implantaci využíval torakotomický přístup. Defibrilační elektrody se implantovaly na povrch srdečních komor a ICD se vkládalo do kapsy ve stěně břišní v levém podžebří (viz obr. č. 4).


8

13

Obrázek č. 3. Implantáty dříve a dnes „Vlevo původní implantát z roku 1980 AID, Intec Systems (váha 289 g, objem 150 cm3, tloušťka 22 mm. Vpravo dnešní implantát Concerto, Medtronic (váha 68 g, objem 38 cm3, tloušťka 15 mm).“

9

Obrázek č. 4. Implantace kardioverteru-defibrilátoru za pomoci torakotomického přístupu. 10

BULAVA, A., Implantabilní kardiovertery-defibrilátory před čtvrt stoletím a nyní, Cor et Vasa, 2009, č. 11-12, s. 766.

9


10

14

První implantace bez torakotomie za pomoci endovazálního přístupu byla provedena 25. 6. 1992 v IKEMu v Praze. Použita byla elektroda Endotak, přídatná podkožní elektroda SQ a přístroj Ventak P 1600 firmy CPI. První implantace do pektorální podklíčkové oblasti proběhla 24. 1. 1994 v Nemocnici Na Homolce v Praze. Mezi další vývojové zdokonalení patří zavedení ICD s možností DDD a DDDR stimulace v roce 1997 a 1998. Dále systémy s možností biventrikulární stimulace v roce 2002. V současné době umí přístroje rozeznat s téměř 100 % senzitivitou a 99 % specifitou život ohrožující arytmii a vyslat vysokovoltážní výboj. Dále mohou resynchronizovat srdeční kontrakci tam, kde je potřeba a také mohou komunikovat se zevní pacientskou jednotkou přes GSM (globální systém pro mobilní komunikaci) nebo telefonní linku. Odesílají tak důležité informace o funkci přístroje a stavu pacienta. Lékař má tím pádem přehled o stavu přístroje, parametrech elektrod, o proběhlých arytmiích, léčebných výkonech ICD a v neposlední řadě o klinickém stavu pacienta. Ten se tak ani nemusí dostavit do ordinace svého kardiologa. Je patrný každoroční nárůst počtu implantací ICD. V roce 2008 to bylo 2013, z toho 1669 primoimplantací a 344 reimplantací. 11 V současné době máme 10 center akreditovaných k implantaci ICD:  Klinika kardiologie IKEM Praha,  Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce Praha,  II. interní klinika 1. LF UK Praha,  II. interní klinika FNKV III. LF UK Praha,  Dětské kardiocentrum Motol Praha (toto pracoviště indikuje a implantuje ICD ve spolupráci s některým z dalších akreditovaných center),  I. interní klinika FN Hradec Králové, 11

BYTEŠNÍK, J., 25 let od první implantace kardioverteru-defibrilátoru v Československu a další vývoj této léčby v České republice, Intervenční a akutní kardiologie, 2009, č. 5, s. 226-227.

15

 I. interní kardio-angiologická klinika FN U sv. Anny Brno,  I. interní klinika FN Brno-Bohunice,  I. interní klinika FN Olomouc,  Interní klinika FN Ostrava. 12

12

TÁBORSKÝ, Miloš, BYTEŠNÍK, Jan, HEINC, Petr a kol. Zásady pro implantace kardiostimulátorů a

implantabilních kardioverterů-defibrilátorů – 19. Česká kardiologická společnost, o.s. [online[. c 20002012 [citace 2012-03-07[. Dostupné na WWW:http://www.kardiocz.cz/index.php?&desktop_back=hledani&action_back=&id_back=&desktop=clanky&action=view&id=92.

16

3 VYŠETŘOVACÍ METODY

Pacienti, kteří prodělali záchvat komorové tachykardie či fibrilace komor a přežili jej, by měli být vyšetřeni ve specializovaném centru. Takových center je v České republice deset. K rozpoznání život ohrožujících arytmií slouží několik málo vyšetřovacích technik.

3.1 Elektrokardiografie Kontrakci srdce vyvolává elektrický impuls, který se poměrně snadno šíří myokardem a z něj dále do celého těla. Na povrchu těla jej můžeme zachytit pomocí EKG přístroje a graficky znázornit křivkou (viz obr. č. 5).

Obrázek č.5 Běžný průběh EKG signálu 13

13

Srdce, srdeční činnost a EKG. Zdraví-cz [online]. c 2008-2012 [citace 2012-01-17]. Dostupné na

WWW:.

17

Elektrický impuls vzniká v tzv. sinoatriálním uzlu v pravé předsíni. Ten je ale tak slabý, že jej EKG nezachytí. Vlna P – impuls se šíří ze sinoatriálního uzlu, způsobí depolarizaci předsíní a jejich následnou kontrakci. Amplituda na EKG záznamu je malá, protože stěna předsíní obsahuje málo svalové hmoty. Délka amplitudy je 0,08 – 0,12 s. Interval PQ – vlna depolarizace dorazí do artioventrikulárního uzlu, kde dojde k jejímu zbrzdění. To způsobuje struktura AV uzlu a vzruch je tudy veden nejpomaleji z celého myokardu. Je to proto, aby došlo k oddělení systoly síní od systoly komor. Rozmezí intervalu je 0,12 – 0,2 s. Komplex QRS – po zdržení v AV uzlu přechází vzruch Hisovým svazkem a Tawarovými raménky na svalovinu komor. Depolarizační vlna postupuje od endokardu k epikardu. Komlex trvá 0,06 – 0,1 s. Úsek ST – byla dokončena depolarizace komor, není žádná elektrická aktivita srdce a komory se připravují na repolarizaci. Vlna T – repolarizace komor, neboli ústup elektrického podráždění srdeční svaloviny. Délka amplitudy je 0,2 s. Vlna U – na EKG nemusí být vždy viditelná. Dodnes se přesně neví, co ji způsobuje. Nejpravděpodobněji jde o repolarizaci Purkyňových vláken. Samozřejmě i srdeční předsíně prodělávají repolarizaci. Na EKG ale tato není patrná, protože je zastíněna podstatně silnějším signálem ze srdečních komor při jejich depolarizaci, tedy QRS komplexem. 14

3.2 Elektrofyziologické vyšetření Pacienti se srdečími arytmiemi by měli ve specializovaném centru podstoupit elektrofyziologické vyšetření srdce. Je to invazivní katetrizační 14

HAMPTON, J. R., EKG stručně, jasně, přehledně, s. 118-119.

18

metoda, jejímž cílem je objasnit charakter poruch srdečního rytmu nebo nalézt okruh, který je zdrojem arytmií. Provádí se na kardiostimulačním sálku v lokální anestezii a pacient je nalačno. Pod RTG kontrolou se zavedou do pravého srdce dvě nebo čtyři elektrody zakončené kovovým kontaktem. Ty se vedou horní dutou žílou vpichem v podklíčkové oblasti nebo dolní dutou žílou vpichem z třísla. Elektrody se umístí na různých místech v srdci (viz obr. č. 6), je pomocí nich snímána elektrická aktivita srdce a je jimi možné srdce i stimulovat ke vzniku srdeční arytmie. Z reakce na stimulaci je možné určit přesný typ arytmie, mechanismus jejího vzniku a stupeň její nebezpečnosti. Pak je stanoven další postup léčby a to buď zavedení kardioverteru-defibrilátoru nebo přímo při vyšetření lze zdroj odstranit metodou tzv. srdeční katetrizační ablace. 15(viz oddíl 6.2.)

Obrázek č. 6 RTG snímek umístění elektrod v srdci 16

15


na WWW:. Elektrofyziologické vyšetření a katetrová ablace poruch srdečního rytmu. II. Interní klinika kardiologie a angiologie 1.LK UK a VFN Praha [online]. c 2006-2012 [citace 2012-01-17]. Dostupné na 16

WWW:.

19

4 INDIKACE A KONTRAINDIKACE

ICD jsou v rámci primární i sekundární prevence náhlé srdeční smrti léčbou první volby u rizikových nemocných. Implantace ICD u těchto pacientů pozitivně ovlivňuje nejen délku života ale i jeho kvalitu. Primární prevence:  Dokumentovaná nesetrvalá komorová tachykardie u nemocných s ischemickou chorobou srdeční, po infarktu myokardu s dysfunkcí levé komory a ejekční frakcí < 35 %.  Ischemická choroba srdeční s významnou poinfarktovou dysfunkcí levé komory u pacientů s ejekční frakcí < 35 % s funkční třídou NYHA II - III. Implantace se provádí minimálně za 40 dní po prodělaném infarktu myokardu.  Neischemická kardiomyopatie s dysfunkcí levé komory s funkční třídou NYHA II – III.  Srdeční

selhání

ischemické

i

neischemické

etiologie

s dilatací

a dysfunkcí levé komory a ejekční frakcí < 35 %.  Jedna nebo více epizod komorových arytmií u nemocných, u kterých selhaly všechny ostatní léčebné postupy a metody, bez ohledu na základní onemocnění nebo dysfunkci levé komory. 17 Sekundární prevence:  Oběhová zástava na podkladě dokumentované fibrilace komor nebo strvalé komorové tachykardie (trvající déle než 30 sekund nebo vedoucí k oběhové zástavě v kratším čase). 17

TÁBORSKÝ, Miloš, KAUTZNER, Josef, BYTEŠNÍK, Jan a kol. Zásady pro implantace kardiostimulátorů, implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a srdeční resynchronizační léčbu (2009). Supplementum Cor Vasa [online]. c 2009-2012 [citace 2012-01-20]. Dostupné na WWW:.

20

 Spontánní

dokumentovaná

udržující

se

komorová

tachykardie

u pacientů se strukturálním postižením myokardu a ejekční frakcí < 35 %.  Synkopa nejasné etiologie u nemocných se závažnou hemodynamickou komorovou tachykardií či fibrilací komor. Podmínkou je vyloučení jiných příčin a provedení elektrofyziologického vyšetření. 18 Speciální indikace:  Familiární a vrozené stavy s vysokým rizikem vzniku komorových arytmií. 19

4.1

Primární prevence

Od roku 1996 proběhlo několik randomizovaných primárně preventivních studií a z jejich výsledku jednoznačně vyplývá, že za tuto dobu se dvojnásobně zvýšil počet primárně preventivních indikací k ICD. Na rozdíl od počtu sekundárně preventivních, které zůstávají téměř neměnné. 20 Do této kategorie patří nemocní, kteří jsou považováni za velmi rizikové z hlediska vzniku život ohrožujících srdečních arytmií. Jsou to například kardiomyopatie nebo ischemická choroba srdeční s významnou poinfarktovou dysfunkcí levé komory. 21

18

TÁBORSKÝ, Miloš, KAUTZNER, Josef, BYTEŠNÍK, Jan a kol. Zásady pro implantace kardiostimulátorů, implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a srdeční resynchronizační léčbu (2009). Supplementum Cor Vasa [online]. c 2009-2012 [citace 2012-01-20]. Dostupné na WWW:. 19

Tamtéž.

KŘIVAN, L., Primární prevence náhlé srdeční smrti – ICD pro všechny pacienty s dysfunkcí srdeční komory, Cor et Vasa, 2010, č. 1-2, s. 30-35. 20

TÁBORSKÝ, M., Antiarytmika vs implantabilní kardiovertery-defibrilátory v prevenci náhlé srdeční smrti: Definitivně vyřešená otázka?, Kardiologická revue, Suppl. A, 2010, č. 2., s. 27-28. 21

21

4.1.1 Kardiomyopatie Kardiomyopatie je stav, při kterém není přítomna žádná choroba (ischemická choroba srdeční, hypertenze, onemocnění chlopní, vrozená srdeční vada apod.) a přesto dochází ke zhoršení funkce srdce. Je několik druhů kardiomyopatie, ale nejčastější jsou hypertrofická a dilatační.

4.1.1.1 Kardiomyopatie hypertrofická Etiopatogeneze Tato forma je charakteristická malými srdečními komorami se zesílenou stěnou a vydatnými stahy srdečních komor. Hypertrofie nejčastěji postihuje mezikomorovou přepážku a přední stěnu levé komory, které dosahují dvojnásobku své obvyklé tloušťky. Levá komora je tak spíše menší, protože stěna je tuhá a nepoddajná. Dochází k nedostatečnému plnění komor v diastole. Hypertofická kardiomyopatie je dědičné onemocnění. Ve vzácných případech vzniká následkem nové genetické mutace, kterou nemocný nezdědil. První příznaky onemocnění se projevují v období puberty, z důvodu růstu organismu. V určitých případech v období dospělosti nebo až ve stáří. 22 Příznaky Onemocnění probíhá často asymptomaticky nebo jen s minimálními příznaky,

kterým

nemocný

nepřisuzuje

vážnější

význam.

Nicméně

nejčastějšími příznaky jsou: 1. DUŠNOST – většinou námahová.

22

VESELKA, Josef. Hypertrofická kardiomyopatie. Kardiovaskulární centrum FN v Motole [online]. c

2012 [citace 2012-01-19]. Dostupné na WWW:.

22

2. STENOKARDIE – bolesti na hrudi tlakového charakteru situovaná uprostřed hrudníku, často provázená dušností. 3. PALPITACE – pocit bušení a „přeskakování“ srdce. Jsou subjektivně vnímané individuálně v menší či větší míře. 4. SYNKOPA – krátkodobá ztráta vědomí. V tomto případě na základě arytmie, bradykardie či hypotenze. 5. ARYTMIE – porucha srdečního rytmu. Nejčastější u kardiomyopatie je fibrilace síní a nejzávažnější komorová tachykardie (s rizikem náhlé srdeční smrti). 23 Diagnostika Diagnóza hypertrofické kardiomyopatie se nejčastěji stanovuje na základě: 1. ECHOKARDIOGRAFIE – neinvazivní vyšetření pomocí ultrazvukové sondy přiložené na hrudník. Mapujeme hypertrofii myokardu, závažnost obstrukce a mitrální nedomykavost. 2. EKG – změny v úseku ST a vlny T, patologický kmit Q nebo QS, vysoké kmity R ve svodech z pravého prekordia. 3. ERGOMETRIE – zátěžový test na rotopedu. Při postupně se zvyšující zátěži sledujeme EKG a hodnoty krevního tlaku. 4. EKG HOLTER – 24hodinové nepřetržité natáčení EKG záznamu do mobilního přístroje, který má pacient u sebe při bežné denní činnosti. Pátráme po komorových arytmiích. 5. MAGNETICKÁ REZONANCE – zobrazovací technika, která využívá magnetické pole a elektromagnetické vlnění. V diagnostice hypetrofické

23

VESELKA, Josef. Hypertrofická kardiomyopatie. Kardiovaskulární centrum FN v Motole [online]. c 2012 [citace 2012-01-19]. Dostupné na WWW:.

23

kardiomyopatie je sice významná, ale nákladná, proto se příliš nevyužívá. 24

Terapie Většina nemocných se obejde bez medikace, ale podle závažnosti doprovodných příznaků se podávají: 1. BETA-BLOKÁTORY (mezi nejčastěji předepisované zástupce patří např. Lokren, Concor, Vasocardin, Betaloc, Atram, Coryol apod.) nebo VERAPAMIL (např. Isoptin, Lekoptin, Verapamil) při dušnosti či stenokardii. 2. ANTIARYTMIKA při arytmii – záleží na typu arytmie, ale nejčastější zástupci

jsou

lékové

skupiny

jako

Propafenon

(Rytmonorm,

Propanorm), Amiodaron (Cordarone, Sedacoron) nebo Sotalol (Sotalol, Sotahexal, Sotalex). 3. ANTIKOAGULANCIA při arytmii (fibrilace síní) - Warfarin. 4. ALKOHOLOVÁ SEPTÁLNÍ ABLACE – katetrizační metodou přes velké cévy se do srdce aplikuje malé množství 96% alkoholu. Ten způsobí během tří měsíců odumření nadbytečné tkáně. 5. MYEKTOMIE – po otevření aorty se pod vizuální kontrolou chirurgicky vyřízne nadbytečná tkáň mezikomorové přepážky. 6. IMPLANTACE ICD – u předpokladu vzniku komorové tachykardie. 25

24

Tamtéž

25

VESELKA, Josef. Hypertrofická kardiomyopatie. Kardiovaskulární centrum FN v Motole [online]. c 2012 [citace 2012-01-19]. Dostupné na WWW:.

24

4.1.1.2 Kardiomyopatie dilatační Etiopatogeneze Tato forma je na rozdíl od předchozí charakteristická dilatací (zvětšením) srdečních komor a ochabnutím jejich stažlivosti. Srdeční sval se zvětšuje a rozšiřuje. Následně ztratí funkci jako pumpy, což vede k srdečnímu selhávání. Většinou vzniká na základě prodělané virové infekce (nejčastěji virová myokarditida) nebo při chronickém abusu alkoholu, který poškozuje srdeční sval. Příznaky 1. SRDEČNÍ SELHÁVÁNÍ – se všemi jeho projevy jako je dušnost (až charakteru plicního edému), otoky dolních končetin, únava, slabost, impotence. 2. ARYTMIE – fibrilace síní, komorová tachykardie. Někdy probíhá nemoc dlouhá léta asymptomaticky. 26 Diagnostika 1. RTG vyšetření – prokáže kardiomegalii, srdce mívá kulovitý tvar. 2. EKG – změny v úseku ST, blokáda levého Tawerova raménka (může předcházet klinickou manifestaci onemocnění), arytmie. 3. ECHOKARDIOGRAFIE – pátráme po dilataci a poruše systolické funkce levé komory, mitrální regurgitaci. 4. KORONAROGRAFIE – vyšetření stavu srdečních tepen. Významná pro odlišení od ischemické choroby srdeční. Součástí může být biopsie

Kardiomyopatie dilatační. Medicabaze [online]. c 2007-2012 [citace 2012-01-19]. Dostupné na WWW:. 26

25

srdečního svalu a ve vzorku lze v případě myokarditidy nalézt zánětlivé změny. 5. ANAMNÉZA – zaměřujeme se na abusus alkoholu.

27

Terapie Nemoc se léčit nedá, proto se terapie zaměřuje na zmírňování projevů nemoci. 1. LÉČBA SRDEČNÍHO SELHÁVÁNÍ – diuretika (Furon), ACE-inhibitory (Tritace,

Prestarium,

Ramil),

beta-blokátory

(Lokren,

Concor,

Vasocardin, Betaloc, Atram, Coryol), antikoagulancia (Warfarin). 2. IMPLANTACE ICD – u předpokladu vážnější poruchy srdečního rytmu. 3. TRANSPLANTACE SRDCE – při selhání všech ostatních metod. 28

4.1.2 Poinfarktová dysfunkce levé komory u ischemické choroby srdeční Po infarktu myokardu se může v prvních dvacetičtyřech hodinách vyskytovat nesetrvalá komorová tachykardie ve 40-80 % případů. Pokud je taková arytmie zaznamenána nebo pokud existují známky, že k ní může dojít, je indikována implanatce ICD v rámci primární prevence. V akutní fázi se léčí medikamentózně Mesocainem a Amiodaronem. Implantace ICD se provádí nejdříve 40 či více dní po prodělaném infarktu myokardu. 29

27

Tamtéž.

Kardiomyopatie dilatační. Medicabaze [online]. c 2007-2012 [citace 2012-01-19]. Dostupné na WWW:. 28

29

FIŠEROVÁ, J., Akutní kardiologie, s. 186-187.

26

4.2

Sekundární prevence

Do této kategorie patří nemocní, kteří mají již prokázanou spontánní život ohrožující srdeční arytmii. 30 Komorové arytmie jsou stavy, které jsou hemodynamicky závažné a pacienta často ohrožují na životě. Bez včasného zásahu pomocí derfibrilace pacienti umírají na následnou srdeční zástavu.

4.2.1 Komorová tachykardie Komorová tachykardie je srdeční rytmus o frekvenci více než 100 tepů za minutu, nejčastěji 160-200 tepů za minutu (viz obr. č. 7). Srdeční rytmus nevychází primárně z předsíní ale ze srdečních komor nebo z převodního systému pod úrovní Hisova svazku. Dělí se podle morfologie komplexu QRS nebo podle prognostické závažnosti. Dělení podle morfologie komplexu QRS: 1. MONOMORFNÍ – komplex QRS se nemění, arytmie vycházejí z jednoho místa a šíří se ve stále stejném okruhu. 2. POLYMORFNÍ – komplex QRS se mění, arytmie nemají v myokardu stejný okruh šíření. Nejčastější jsou tzv. Torsade de pointes, kdy se postupně zvyšuje a snižuje amplituda QRS komplexů. Dělení podle prognostické závažnosti: 1. BENIGNÍ – není přítomno srdeční onemocnění a morfologie je monomorfní. 2. POTENCIÁLNĚ

MALIGNÍ

–

je

přítomno

struktrurální

srdeční

onemocnění s vysokým rizikem náhlé srdeční smtri.

TÁBORSKÝ, M., Antiarytmika vs implantabilní kardiovertery-defibrilátory v prevenci náhlé srdeční smrti: Definitivně vyřešená otázka?, Kardiologická revue, Suppl. A, 2010, č. 2, s. 28. 30

27

3. MALIGNÍ – setrvalé arytmie, které mohou být na několik málo stahů spontánně přerušeny sinusovým rytmem, ale poté opět recidivují. Zhruba 10 % všech komorových tachykardií tvoří tzv. idiopatické komorové tachykardie. V naprosté většině se v tomto případě jedná o tachykardie prognosticky benigní, ale mohou být příčinou rozvoje kardiomyopatie. Na EKG se takový typ manifestuje formou krátkých běhů, méně často formou setrvalé tachykardie. 31

Obrázek č.7. EKG záznam komorové tachykardie. 32

4.2.2 Fibrilace komor Fibrilace komor (česky míhání nebo tetelení srdce) je stav, při němž srdce ztratí svou funkci jako pumpy a oběh se prakticky zastaví. Klinicky se projevuje synkopou (náhlou ztrátou vědomí) a pokud není nastolen obvyklý srdeční rytmus elektrickou defibrilací, je nemocný ohrožen náhlou srdeční smrtí. Na EKG je typický obraz charakterizovaný rychlými nepravidelnými vlnami, PEICHL, P., Katetrizační ablace komorových tachykardií: přehled literatury a vlastních zkušeností, Cor et Vasa, 2010, č. 1-2, s. 17-19. 31

32

Arytmie. Záchranáři vločkaři [online]. c 2012 WWW:.

[citace

2012-01-18].

Dostupné

na

28

jejichž amplituda i tvar se mění (viz obr. č. 8). Frekvence je v takovém případě 300-500 tepů za minutu. 33

Obrázek č. 8. EKG záznam fibrilace komor 34

K takovému narušení srdečního rytmu dochází tehdy, když se místo elektrického implulsu směřujícího ze síní do komor vytvoří několik na sobě nezávislých okruhů, která mají více ložisek, různě se šíří, prolínají a přerušují. 35 Pokud k takovému stavu dochází jen z důvodu elektrické nestability komor, jedná se primární fibrilaci komor. O sekundární fibrilaci komor mluvíme tehdy, je-li příčinou těžká kardiomyopatie a dysfunkce levé komory. 36 Další nekardiální příčiny jsou – porucha elektrolytové rovnováhy, podchlazení srdce, tonutí nebo úraz elektrickým proudem.

4.2.3 Flutter komor Flutter komor je charakteristický rychlým sledem uniformních komorových komplexů s frekvencí 200-250 tepů za minutu a někdy i více. Srdce se stahuje 33

FARSKÝ, Š., EKG do kapsy, s. 97.

Stručný přehled arytmií/SŠ (sestra). WikiScripta [online]. c 2012 [citace 2012-01-18]. Dostupné na WWW:. 34

35

FEJFAR, Z., Srdce v labyrintu světa, s. 250.

36

FARSKÝ, Š., EKG do kapsy, s. 97.

29

tak rychle, že se dutiny nestačí dostatečně naplnit krví. Tím pádem je i do oběhu čerpáno jen velmi malé množství krve a pacient tak ztrácí vědomí. Na EKG záznamu je někdy těžké jej odlišit od komorové tachykardie (viz obr. č. 9). Flutter komor může přejít do fibrilace komor, spontánně končí jen velmi zřídka. 37

Obrázek č. 9. EKG záznam flutteru komor 38

4.3

KONTRAINDIKACE Léčba pomocí ICD výrazně ovlivňuje kvalitu i délku života pacientů

s život ohrožujícími srdečními arytmiemi. Nicméně ne všichni pacienti jsou k této léčbě vhodní, i když mají prokazatelné komorové arytmie. Kontraindikací v tomto případě je:  Naděje na přežití je u pacienta menší než jeden rok.

37

Tamtéž.

Patologické EKG křivky – cvičení. Elektrokardiografie [online]. c 2012 [citace 2012-01-18]. Dostupné na WWW:.

38

30

 Vznik komorové arytmie je způsoben prokazatelnými přechodnými příčinami.  Pacienti s pokročilým srdečním selháním ve funkční třídě NYHA IV. 39

39

TÁBORSKÝ, Miloš, KAUTZNER, Josef, BYTEŠNÍK, Jan a kol. Zásady pro implantace

kardiostimulátorů, implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a srdeční resynchronizační léčbu (2005). Supplementum

Cor

Vasa

[online].

c

2005-2012

[citace

2012-01-19].

Dostupné

na

WWW:.

31

5 KOMPLIKACE PO IMPLANTACI KARDIOVERTERU -DEFIBRILÁTORU

Pokud se lékař rozhodne pro implanataci ICD, je nutné zvážit všechna rizika

a

možné

komplikace.

Proto

se

implantace

provádí

pouze

v akreditovaných centrech pro léčbu ICD. V dnešní době je jich na území České republiky šestnáct. Komplikace při implantaci ICD se vyskytují jen asi v 4-6 % případů. Dělí se na komplikace spojené s punkcí centrálního žilního systému, infekční komplikace,

komplikace

týkající

se

elektrod

(např.

jejich

nalomení)

a komplikace související s kapsou přístroje. Dále se dělí na perioperační, časné a pozdní. Časné většinou vyžadují reoperaci a objevují se v prvních dvou týdnech po implantaci. Mezi pozdní se řadí selhání stimulace, snímání či infekce, které se objevili po více než dvou týdnech od implantace. 40

5.1

Infekce

Incidence infekčních komplikací stále stoupá. Vyskytují se hlavně u pacientů starších 65 let. Je to dáno tím, že tato skupina je nejčastěji indikována k implantaci ICD a jsou to pacienti polymorbidní, u kterých se jakákoliv komplikace vyskytne s vyšší pravděpodobností. Infekce dále dělíme na lokální záněty kapsy, eroze a dekubitus kapsy a infekce elektrod.

SOVOVÁ, I., Kumulace komplikací u pacienta s arytmogenní dysplazií levé komory srdeční po primoimlantaci jednodutinového ICD, Cor et Vasa, 2010, č. 4, s. 273-274.

40

32

5.1.1 Infekce kapsy implantabilního kardioverteru-defibrilátoru Etiopatogeneze Je to nejvíce zastoupená forma infekce, tvoří téměř 70 %. Nejčastěji se infekční agens do kapsy ICD dostává perioperačně nebo stačí i drobná eroze v okolí kapsy. Příznaky  bolest  otok  erytém, šířící se do okolí  píštěl s hnisavým sekretem (viz obr. č. 10)  zvýšená tělesná teplota Diagnostika  laboratorní vyšetření  mikrobiologické vyšetření  echokardiografie Terapie  antibiotika dle citlivosti  chirurgická intervence: kapsa se nechává otevřená, vykládá se lokálně obložkami s Betadinou a resutura se provádí po zhruba třech až pěti dnech. Reimplantace se provádí druhostranně. 41

VLAŠÍNOVÁ, J., Infekce na aktivních implantátech – nová epidemie?, Cor et Vasa, 2010, č. 1-2, s. 6364. 41

33

Obrázek č. 10 Infekce kapsy 42

5.1.2 Infekce elektrod Etiopatogeneze Roční incidence je 2-5/100 000 obyvatel a mortalita 10-30 %. Objevuje se hlavně u pacientů starších 65 let a agens, které ji vyvolává je nejčastěji stafylokok (Staphylococcus aureus a koaguláza-negativní stafylokok). Příznaky  febrilie  anemie  kachexie Diagnostika  laboratorní vyšetření  kultivace hemokultur

42

VLAŠÍNOVÁ, J., Infekce na aktivních implantátech – nová epidemie?, Cor et Vasa, 2010, č. 1-2, s. 65.

34

 transezofageální echokardiografie Terapie  antibiotika dle citlivosti  chirurgická intervence: extrakce přístroje a elektrod

(viz obr. č. 11)

a po přeléčení infekce rovněž reimplantace. 43

Obrázek č. 11 „Explantované elektrody s vegetacemi“

44

VLAŠÍNOVÁ, J., Infekce na aktivních implantátech – nová epidemie?, Cor et Vasa, 2010, č. 1-2, s. 6465. 43

44

Tamtéž, s. 65.

35

5.2

Dekubitus

kapsy

implantabilního

kardioverteru-

defibrilátoru Etiopatogeneze Nejčastější příčinou vzniku dekubitu je skrytá infekce v kapse. Další možností je pohmoždění tkáně při úrazu. U kachektických pacientů s minimem podkožního tuku ale stačí jen mechanický tlak na oblast kapsy přístroje. Příznaky  erytém  výhřez přístroje, elektrod či obojího (viz obr. č. 12) Terapie  antibiotika dle citlivosti  chirurgická

intervence:

při

otevřeném

dekubitu

explantace

ICD

a po přeléčení infekce reimplantace druhostranně jako u infekce kapsy. 45

Obrázek č. 12 „Dekubitus kapsy s výhřezem elektrod a přístroje“

45

46

VLAŠÍNOVÁ, J., Infekce na aktivních implantátech – nová epidemie?, Cor et Vasa, 2010, č. 1-2, s. 64.

36

5.3

Arytmická bouře

Arytmická bouře je definována jako tři a více epizod komorové tachykardie během 24 hodin, které vyžadují intervenci. Je to život ohrožující stav vyžadující převoz pacienta na specializované pracoviště, kde je podrobně vyšetřen a je stanoven další terapeutický postup. V případě implantace ICD při sekundární prevenci je incidence 10-20 %, v případě primární indikace k ICD je incidence zhruba 5 %. 47 Etiopatogeneze Nejčastější příčiny arytmické bouře jsou:  neznámá příčina – vznikájí až ve dvou třetinách případů a nemají ani zjevný spouštěcí faktor,  akutní dekompenzace srdečního selhání,  ischemie myokardu,  iontová dysbalance,  nízká adherence k léčbě,  lékové interakce,  exces v užívání alkoholu,  hypertyreóza. K rizikovým faktorům, které mohou napomáhat vzniku arytmické bouře patří: vyšší věk, dysfunkce levé srdeční komory, komorová tachykardie dokumentovaná před implantací ICD a chronická renální insuficience. 48

46

VLAŠÍNOVÁ, J., Infekce na aktivních implantátech – nová epidemie?, Cor et Vasa, 2010, č. 1-2, s. 64..

PEICHL, P., Arytmická bouře – život ohrožující stav, Intervenční a akutní kardiologie, 2009, č. 6, s. 297. 47

48

Tamtéž, s. 298.

37

Příznaky Pokud se objevuje u pacientů s implantovaným ICD, projevuje se jako několik výbojů přístroje, které ruší vzniklou život ohrožující arytmii. Pacient výboje subjektivně pociťuje velmi individuálně. Někteří nemají větší potíže a jiní pociťují velkou slabost či bolest. Pokud se arytmická bouře projeví u pacientů bez ICD, pak komorová tachykardie často přechází ve fibrilaci komor a může bez včasné kardiopulmonální resuscitace či defibrilace skončit smrtí pacienta. Diagnostika Na prvním místě je jednoznačně EKG záznam komorové arytmie. Aby byla stanovena diagnóza arytmické bouře, musíme nejprve vyloučit falešně indikované výboje – např. fibrilace síní s rychlou odpovědí komor, zalomení elektrody nebo jiné technické problémy přístroje apod. 49 Terapie V první fázi je nejdůležitější zklidnění a sedace pacienta. Bolestivé výboje totiž vedou k dalšímu vyplavování stresových hormonů, které zhoršují danou situaci. Může se stát že je nutná analgosedace a napojení pacienta na umělou plicní ventilaci. Pokud

je

příčina

reverzibilní,

léčí

se

primární

vyvolávající

stav

(např. poruchy rovnováhy minerálů, hypertyreóza apod.). Jako další krok se volí konzervativní farmakologická léčba a to podle typu srdečního onemocnění, možnostï srdečního selhání, dále se berou v úvahu lékové interakce a možné komplikace. Podává se Amiodaron, Sotalol, Azimilid a beta-blokátory (např. Lokren, Concor, Vasocardin, Betaloc, Atram, Coryol apod.).


38

V případě neúčinnosti léčby ve všech výše uvedených možnostech se pacient převáží na specializované pracoviště k provedení katetrizační ablace (viz oddíl 6.2). 50 Prognóza Arytmická bouře ohrožuje pacienta nejen rizikem náhlé srdeční smrti, ale často dochází k rychle progredujícímu srdečnímu selhání z důvodu poškození srdeční svaloviny opakovanými výboji. 51


51

Tamtéž.

39

6 KATETRIZAČNÍ ABLACE KOMOROVÉ TACHYKARDIE A FIBRILACE KOMOR

Katetrizační ablace

se začala v klinické praxi zavádět na konci 80. let

minulého století především v léčbě supraventrikulární tachykardie a fibrilace síní. V léčbě komorových tachykardií našla uplatnění až v posledním desetiletí. Provádí se v případě diagnostikované monomorfní komorové tachykardie a v případě fibrilace komor, spouštěné komorovými extrasystolami či polymorfním typem komorové tachykardie, která do fibrilace komor přechází. Úspěšnost ablačních výkonů se blíží prakticky 100 % a návratnost tachyarytmií po ablaci je naopak velmi nízká a nepřesahuje 5 %. 52,53

6.1

Charakter vzniku arytmie

Principem je rozlišit zda je arytmie charakteru fokální (z jednoho místa) nebo reentry (krouživý vzruch). Fokální komorová tachykardie vzniká z jednoho místa a při ablaci je nutné přerušit nejčasnější místo aktivace arytmie. Tento typ vzniká u pacientů bez prokazetelného strukturálního onemocnění srdce. Tyto idiopatické komorové tachykardie jsou prognosticky benigní (tzn. nejsou spojeny s rizikem náhlé srdeční smrti), ale bývají výrazně symptomatické a zhoršují kvalitu pacientova života.

PEICHL, P., Katetrizační ablace komorových tachykardií: přehled literatury a vlastních zkušeností, Cor et Vasa, 2010, č. 1-2, s. 17. 52

MLČOCHOVÁ, H., Katetrizační ablace fibrilace komor pomocí eliminace spouštěcí komorové ektopie, Intervenční a akutní kardiologie, 2007, č. 5-6, s. 173.

53

40

U arytmií reentry charakteru je nutné nalézt zónu pomalého vedení, kde vzruch krouží v období diastoly. Do této skupiny se řadí pacienti na podkladě strukturálního onemocnění srdce. Největší skupinou jsou komorové arytmie po

akutním

infarktu

myokardu,

jejichž

reentry

charakter

vzniká

subendokardiálně v jizvě. Dále pacienti s kardiomyopatií a specifickou skupinu tvoří pacienti po chirurgické operaci vrozených srdečních vad. 54

6.2

Princip provedení ablace

Katetrizační ablace je zničení (ablace) abnormální tkáně v srdci. Provádí se cestou endovazální vpichem v podklíčkové oblasti nebo z třísla. Odtud se žilní nebo tepennou cestou katetry zasouvají dále až do srdečních dutin, žilami do pravé síně a pravé komory, tepnami do levé komory. Zasunutí katetru do levé síně vyžaduje specializovaný výkon, při kterém se musí propíchnout přepážka mezi pravou a levou síní. Obvykle se zavádí 3-5 katetrů, protože po ablaci se provádí nezbytné elektrofyziologické vyšetření k ověření úspěšnosti ablace. Celý výkon i s elektrofyziologickým vyšetřením trvá jednu až několik hodin a probíhá pod RTG kontrolou. Po výkonu je nutný klid na lůžku obvykle několik hodin (při zavádění katetrů jen do žil) až jeden den (při zavádění kaktetrů i do tepny), jsou monitorováni a v případě, že nenastanou žádné komplikace trvá celková délka hospitalizace jen asi 2-4 dny. Specifickým typem je přístup pomocí punkce perikardiálního vaku speciální jehlou pro epidurální anestezii. Tento typ se provádí asi u 10% pacientů, nejčastěji u nemocných s neischemickou kardiomyopatií. Reentry charakter arytmie

je

v tomto

případě

často

lokalizován

a z endovazálního přístupu je tak nedosažitelný.

na

povrchu

srdce

55

PEICHL, P., Katetrizační ablace komorových tachykardií: přehled literatury a vlastních zkušeností, Cor et Vasa, 2010, č. 1-2, s. 19-22.

54

55

Tamtéž, s. 18.

41

7 NUTNÁ OPATŘENÍ PRO PACIENTA S KARDIOVERTEREM-DEFIBRILÁTOREM

Život s ICD vyžaduje dodržování určitých opatření a omezení. Nicméně zásadně snižuje riziko náhlé srdeční smrti a pacientům poskytuje zlepšení kvality života po stránce fyzické i psychické.

7.1

Implantace kardioverteru-defibrilátoru

Pokud je pacient indikován k implantaci ICD, lékař jej seznámí s průběhem výkonu a hospitalizace a zodpoví všechny jeho dotazy. Délka hospitalizace je zhruba 7-10 dní, pokud nedojde k žádným komplikacím. Před výkonem se natočí 12-ti svodové EKG, vyholí se levý horní prsní kvadrant a pacient je profylakticky kryt antibiotiky. Samotný výkon se provádí nalačno na katetrizačním sále, pacient je v analgosedaci. Během výkonu monitorujeme vitální funkce (EKG, krevní tlak, saturace apod.) Na pravou lopatku a pod levý prsní sval se pacientovi přilepí dvě defibrilační elektrody. Samotný přístroj se implantuje do podkožní kapsy na levé straně hrudníku. Elektroda je endovazálně pod rentgenovou kontrolou zavedena do pravé srdeční komory. Poté se přístroj naprogramuje a testuje. Po ukončení testů se provede stěr z kapsy na bakteriologické vyšetření a z rány je vyveden Redonův drén. Po výkonu musí pacient dodržovat 24 hodin klid na lůžku. Pokud nenastanou žádné komplikace, může se pacient 48 hodin po implantaci osprchovat. Redonův drén se odstraňuje zhruba 2.-3. den a stehy 5.-8. den po výkonu. Po třech měsících ještě pacient přijde na kontrolu svého zdravotního

stavu

a

technického

stavu

přístroje

a

v další

péči

je

dispenzarizován svým kardiologem. 42

Během rekonvalescence by se pacient měl vyhnout těsným a škrtícím oděvům, velkým pohybům paží, nadměrnému tahu, tlaku nebo kroucení a neměl by zvedat břemena těžší než 5-7,5 kg. 56, 57

7.2

Přístroje ovlivňující funkci kardioverteru-defibrilátoru

Pacient by měl vědět, které přístroje mohou ovlivnit funkci ICD. Některé mohou jeho funkci rušit a jiné naopak vyvolávat falešné výboje. Většinu domácích spotřebičů může pacient s ICD normálně používat. Je to například mikrovlnná trouba, mixér, elektrický nůž, elektrická trouba, lednička, topinkovač, pračka, sušiška, fén, holící strojek, televize, rádio, videorekordér, DVD přehrávač, počítač a příslušenství k němu, fax, dálková ovládání (včetně dálkového otevírání garažových vrat), sekačka na trávu apod. Některá menší omezení vyžaduje například mobilní telefon, který lze bez potíží používat, ale neměl by ho pacient nosit v náprsní kapse na straně kde má implantovaný přístroj. Vrtačku by měl používat ve vzdálenosti minimálně 30 cm od místa implantátu. Detektory proti krádeži v obchodě může pacient projít, ale neměl by se u nich zastavovat. Stejně tak detektory kovu na letišti. V tomto případě musí s sebou pacient mít průkaz držitele ICD a neměl by projít prohlídkou ručním detektorem. Přístroje, kterým je třeba se úplně vyhnout jsou: průmyslové přístroje, sváření obloukem, indukční pece, velké generátory, elektrárny a magnety, rádiové amatérské vysílání, dálkové ovládání hraček, velké rozhlasové a rádiové vysílače, vedení vysokého napětí (doporučená vzdálenost je 10 m), práce s řetězovou pilou. Dále údržba a oprava jakýchkoliv elektrických a plynových zařízení. Před každým lékařským výkonem by měl informovat ošetřující personál, že má implantovaný kardioverter-defibrilátor. Mezi tyto 56

KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 265-269.

57


na WWW:.

43

kontraindikované výkony patří: elektrochirurgie, diatermie, litotripse, radiační terapie, magnetická rezonance a zevní defibrilace. Stejně tak některé aktivity, u kterých i krátké bezvědomí může pacienta ohrozit na životě, by měl pacient zvážit. Je to například plavání, práce ve výškách nebo řízení auta. 58, 59

7.3

Psychika

Hlavně mladší pacienti jsou více ohroženi rizikem vzniku úzkostí a strachu z výboje defibrilátoru. Mají častěji pocit, že jejich život je po implantaci něčím omezen a jeho kvalita se podstatně zhoršila. Tato porucha duševního stavu u nich může podstatně zvýšit riziko morbidity a mortality. Proto je nutné se jim dostatečně věnovat i po psychické stránce a tím předcházet riziku náhlé srdeční smrti. Měli by znát, že v případě výboje mohou na krátkou chvíli ztratit vědomí. Tato situace nevyžaduje nutně hospitalizaci v nemocnici, pouze v případě, že se necítí dobře nebo že doba bezvědomí byla neúměrně dlouhá (například dvě minuty a déle). Takže po této stránce je výboj neomezuje. Důležitá je také informace, že výboj nemůže ublížit jiné osobě, která by se pacienta v té chvíli dotýkala. Jiná skupina pacientů naopak nemusí přístroj považovat za omezení, ale může se na něm cítit nepříjemně závislá a obávat se o svůj život například v případě, že by přístroj selhal. Všichni pacienti však nevnímají implantabilní kardioverter-defibrilátor jako omezení. Mohou díky němu prožívat pocity volnosti, zdraví a kontroly

58


59


44

nad svým životem. Cítí se jistější a kvalita jejich života se jim zdá mnohem vyšší. V každém případě je nutné jakékoliv psychické potíže řešit a netlumit v sobě. Často stačí otevřený rozhovor s lékařem, rodinou či přáteli. V případě přání pacienta také s psychologem. 60

60


45

8 CÍL PRÁCE

Obecně srdeční arytmie patří mezi velmi nejrozšířenější onemocnění srdce. Postihuje v různých formách velkou část populace a vývoj léčby těchto onemocnění jde stále dopředu. Ve své práci jsem se zaměřila na specifickou skupinu těchto pacientů, a to na pacienty s implantovaným kardioverteremdefibrilátorem. Cílem mé práce bylo zjistit subjektivní hodnocení svého stavu, kondice i pohledu na přínos přístroje v pacientově životě, dále na pooperační komplikace stran přístroje či infekce.

8.1

Jednotlivé cíle práce

Cíl 1: Zjistit výskyt pooperačních komplikací po implantaci kardioverterudefibrilátoru. 1H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem pooperačních komplikací a dodržováním režimových opatření po operaci. 1HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vznikem pooperačních komplikací a dodržováním režimových opatření po operaci. 2H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem pooperačních komplikací a věkem pacienta. 2HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vznikem pooperačních komplikací a věkem pacienta. 3H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vznikem pooperačních komplikací a počtem implantací. 46

3HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vznikem pooperačních komplikací a počtem implantací.

Cíl 2: Zjistit jak implantace kardioverteru-defibrilátoru působí na vnímání vlastního zdravotního stavu. 4H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi větším pocitem bezpečí po implantaci ICD a před implantací ICD. 4HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi větším pocitem bezpečí po implantaci ICD a před implantací ICD. 5H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi strachem z výboje ICD a vlastní zkušeností s tímto výbojem. 5HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi strachem z výboje ICD a vlastní zkušeností s tímto výbojem.

Cíl 3: Zjistit zda došlo ke změnám či omezením v sociální a pracovní oblasti života pacienta. 6H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi schopností/možností či neschopností/nemožností vrátit se po implantaci ICD do zaměstnání. 6HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi schopností/možností či neschopností/nemožností vrátit se po implantaci ICD do zaměstnání. 7H0: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi schopností zvládat chod domácnosti v období před implantací ICD a v období po implantaci ICD.

47

7HA: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi schopností zvládat chod domácnosti v období před implantací ICD a v období po implantaci ICD.

48

9 METODIKA VÝZKUMU

Jelikož k danému tématu neexistuje standardizovaný dotazník, tak hlavní metodou kvantitativního šetření byl vlastní dotazník sestavený pouze pro účely tohoto zkoumání, který uvádím v příloze č. 1. „Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů. Oproti jiným typům průzkumů (jako například osobní nebo telefonický rozhovor, pozorování, skupinový rozhovor, atd.) je možné prostřednictvím dotazníku získat informace s mnohem menší námahou a levněji. Dále se výsledná data dají mnohem jednodušeji zpracovávat.“ 61

9.1

Popis zkoumaného souboru

Výzkum se týkal pacientů s diagnostikovanou komorovou srdeční arytmií, kterým byl implantován ICD. Zařadila jsem do něj pacienty navštěvující kardiologickou ambulanci nebo hospitalizované na kardiologických klinikách.

9.2

Získání dat

Dotazníky byly distribuovány v období listopad 2011 až únor 2012 celkem ve čtyřech nemocnicích na pracovištích kardiologických klinik a ambulancí: 1. Se svolením paní náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky Mgr. Erny Mičudové (viz příloha č. 2) ve FN Brno.

61

VIKLUND, Andreas, Dotazník, [online]. z WWW:.

c

2007

–

2012

[citace

2012-03-11].

Dostupné

49

2. Se svolením paní náměstkyně pro ošetřovatelskou práci Mgr. Janou Zvěřinovou (viz příloha č. 3) ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. 3. Se svolením hlavní sestry Marie Christovové (viz příloha č. 4) v Kroměřížské nemocnici, a.s. 4. Se svolením náměstka nelékařských oborů Mg. Martina Šamaje, MBA (viz příloha č. 5) ve Fakultní nemocnici Olomouc. Aby byla zajištěna objektivita, byl dotazník anonymní. Tvořily ho 4 otázky týkající se demografických údajů a rodinné anamnézy, 21 otázek zaměřených na problematiku komorové srdeční arytmie a na závěr jedna otázka, kde respondent mohl vyjádřit svůj názor či cokoliv, co považoval za důležité k danému tématu. Z tohoto celkového počtu bylo 5 otázek formulováno tak, aby bylo možno zaškrtnout libovolný počet odpovědí. V dotazníku jsou použity položky uzavřené (15 otázek), polozavřené (6 otázek) a otevřené (1 otázka). Obsahově je dotazník rozdělen do několika oblastí, podle zkoumaného cíle. První je zaměřena na získání informací o předoperační přípravě ve formě edukace a také na pooperační průběh a výskyt komplikací (otázka č. 5-10). Druhá část zjišťuje subjektivní vnímání vlastního zdravotního stavu a bezpečí po implantaci kardioverteru-defibrilátoru (otázka č. 11-14). Třetí oblast zkoumá změny či omezení v sociální a pracovní oblasti života pacienta (otázka č. 21-25). Poslední oblast (otázka č. 15-20) je limitována kladnou odpovědí v otázce č. 14 a tudíž není do celkového statistického zpracování zařazena pro nižší počet odpovídajících respondentů. Dále je v práci prezentována pouze jako doplnění celkového vnímání života s komorovou srdeční arytmií.

9.3 Zpracování dat Získané výsledky byly zpracovány do tabulek v programu Microsoft Office 2010. V tabulkách jsou uvedeny hodnoty v absolutní a relativní četnosti.

50

Grafické znázornění celkového výsledku k dané položce je provedenou formou grafu konstruovaného v počítačovém programu Microsoft Office 2010. Ke statistickému zpracování výsledků byl použit počítačový program Microsoft Excel. Pro zjištění, zda jsou naměřené hodnoty dvou proměnných ve vzájemném vztahu, jsem použila Pearsonův chí-kvadrát test, t-test k ověřování normality, F-test homogenity rozptylu a Man-Whitneyův test (vše viz kapitola 10.1).

51

10 INTERPRETACE A ANALÝZA VÝSLEDKŮ

Při pilotní studii bylo rozdáno 10 dotazníků (2 lékařům kardiologům, 2 respondentům s ICD a 6 sestrám, pracujícím na kardiologické klinice). Na základě připomínek byla upravena otázka č. 2, rozšířeny možnosti odpovědí u otázky č. 21 a sjednoceny odpovědi u otázek č. 24 a č. 25 do jednotné formy. Počet distribuovaných dotazníků byl 160, z toho návratnost činila 110 správně vyplněných a pro další šetření použitelných dotazníků – 68,75 %. Dále jsou popisovány výsledky, které byly analýzou těchto dotazníků získány.

52

Položka č. 1 – Pohlaví respondentů

Tabulka č. 1 – Pohlaví respondentů Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Žena

33

30,00

Muž

77

70,00

Celkem

110

100,00

Dotazník vyplňovalo 110 respondentů. Z toho bylo 77 mužů (77 %) a 33 žen (30 %).

Graf č. 1 – Pohlaví respondentů 100 80 %

70

60 40

Žena 30

Muž

20 0 Pohlaví respondentů

53

Položka č. 2 – Věk respondentů

Tabulka č. 2 – Věk respondentů Absolutní četnost (n)


40 – 49 let

8

7,27

50 – 59 let

14

12,73

60 - 69 let

57

51,82

70 – 79 let

28

25,45

80 a více let

3

2,73

110

100,00

Celkem

Nejpočetnější

skupinou

jsou

respondenti

ve

věku

60-69let.

Tvoří

nadpoloviční většinu pacientů s ICD a to 51,82 %. Dále jsou to respondenti ve věku 70-79let (25,45 %), 50-59let (12,73 %). Málo jsou zastoupeni mladší respondenti 40-49letí (7,27 %) a nejméně nejstarší respondenti 80 a více letí (2,73 %). Graf č. 2 – Věk respondentů 100 80 %

40 - 49 let

51,82

60

60 - 69 let

40 20

50 - 59 let 70 - 79 let

25,45 7,27

12,73

80 a více let

2,73

0 Věk respondentů

54

Položka č. 3 – Pozitivní rodinná anamnéza respondentů Tabulka č. 3 – Pozitivní rodinná anamnéza Absolutní četnost (n)


Ano, u rodičů

41

33,61

Ano, u sourozenců

9

7,38

Ano, u prarodičů

5

4,10

Ne

52

42,62

Nevím

15

12,29

Celkem

122

100,00

Položkou bylo zjišťováno, zda se obdobné potíže vyskytly již dříve v rodině. V otázce bylo možno zaškrtnout více odpovědí, proto jsou výsledky uváděny v počtech odpovědí, nikoli v počtu respondentů. Pozitivní rodinná anamnéza je uvedena v 55 odpovědích (45,09 %) a to nejčastěji u rodičů. Negativní odpovědi na otázku rodinné anamnézy byly v počtu 52 (42,62 %). 15 odpovědí (12,29 %) je v kategorii „Nevím“. Graf č. 3 – Pozitivní rodinná anamnéza 100 80 %

Ano, u rodičů

60 40 20

Ano, u sourozenců

42,62

33,61

Ano, u prarodičů Ne

7,38

4,1

12,29

Nevím

0 Pozitivní rodinná anamnéza

55

Položka č. 4 – Léčba příbuzných

Tabulka č. 4 – Léčba příbuzných Absolutní četnost (n) Ano, implantace kardio-


1

2,38

1

2,38

Ano, jiné

8

19,05

Ne

20

47,62

Nevím

12

28,57

Celkem

42

100,00

defibrilátoru Ano, radiofrekvenční katetrizační ablace

V položce č. 4 odpovídali pouze respondenti, kteří zaškrtli jednu z kladných odpovědí v předchozí položce č. 3. Počet odpovědí na tuto položku je 42. 20 respondentů (47,62 %) odpovědělo, že jejich příbuzný se nijak neléčil, 12 respondentů (28,57 %) neví a 10 respondentů (23,81 %) odpovědělo, že se jejich příbuzný nějakým způsobem léčil se srdeční arytmií. Konkrétně 8 respondentů odpovědělo, že se jejich příbuzný léčil pouze pomocí léků, 1 respondent odpověděl „otec kardiodefibrilátor“ a 1 respondent odpovídal „matka ablace“.

56

Graf č. 4 – Léčba příbuzných 100 Ano, implantace kardiodefibrilátoru

80 %

60

47,62

40 20

Ano, radiofrekvenční katetrizační ablace

19,05 2,38

2,38

Ano, jiné

28,57

Ne Nevím

0 Léčba příbuzných

57

Položka č. 5 – Poučení respondentů

Tabulka č. 5 – Poučení respondentů Absolutní četnost (n) Ano,

informace

byly


102

92,73

8

7,27

0

0,00

0

0,00

Ne

0

0,00

Nevím, nepamatuji se

0

0,00

110

100,00

dostačující a srozumitelné Ano, ale informace byly nedostačující Ano, ale informace byly nesrozumitelné Ano, ale informace byly nedostačující a nesrozumitelné

Celkem

Položka č. 5 se týká poučení respondentů o dodržování režimových opatření před i po implantaci ICD. Všichni respondenti odpovídali kladně, tzn. že byli poučeni o režimových opatřeních. Nejvíce respondentů 102 (92,73 %) odpovědělo, že informace byly dostačující a srozumitelné. Jen 8 (7,27 %) respondentů odpovědělo, že informace sice byly srozumitelné, ale nedostačující. Ostatní odpovědi nebyly zastoupeny.

58

Položka č. 6 – Edukátor

Tabulka č. 6 – Edukátor Absolutní četnost (n)


Lékař

58

52,73

Sestra

10

9,09

Lékař i sestra

42

38,18

Celkem

110

100,00

mapovala,

Položka o

režimových

kdo

opatřeních.

byl 58

osobou,

která

respondentů

respondenta

(52,73

%)

poučila

poučil

lékař,

42 respondentů (38,18 %) poučil lékař i sestra a 10 respondentů (9,09 %) poučila pouze sestra.

Graf č. 5 – Edukátor 100 80 %

60

52,73

Lékař

38,18

40 20

Sestra Lékař i sestra

9,09

0 Edukátor

59

Položka č. 7 – Dodržování doporučení respondenty

Tabulka č. 7 – Dodržování doporučení respondenty Absolutní četnost (n)


Určitě ano

77

70,00

Spíše ano

33

30,00

Spíše ne

0

0,00

Ne

0

0,00

110

100,00

Celkem

Položka se dotazovala respondentů, zda dodržovali doporučená režimová opatření po implantaci ICD. 77 respondentů (70 %) odpovědělo určitě ano a 33 respondentů (30 %) odpovědělo spíše ano. Záporné odpovědi neuvedl žádný z respondentů.

Graf č. 6 – Dodržování doporučení respondenty 100 80 %

70 Určitě ano

60 40

Spíše ano Spíše ne

30

Ne

20 0

0

0

Dodržování doporučení respondenty

60

Položka č. 8 – Pooperační komplikace u respondentů

Tabulka č. 8 – Pooperační komplikace u respondentů Absolutní četnost (n)


Ano

20

18,18

Ne

79

71,82

Nevím

11

10,00

Celkem

110

100,00

Položka zkoumala, zda u respondentů u přes dodržování režimových opatření došlo k rozvoji komplikací. 79 respondentů (71,82 %) odpovědělo záporně, 11 respondentů (10 %) nevědělo. Nějaké pooperační komplikace se vyskytly u 20 respondentů (18,18 %).

Graf č. 7 – Pooperační komplikace u respondentů 100 71,82

80 %

60

Ano Ne

40 20

Nevím

18,18

10

0 Pooperační komplikace u respondentů

61

Položka č. 9 – Typ komplikací

Tabulka č. 9 – Typ komplikací Absolutní četnost (n)


Infekční komplikace

6

23,08

Komplikace v okolí rány

4

15,38

10

38,46

Jiné

6

23,08

Celkem

26

100,00

implantovaného přístroje Komplikace

stran

pří-

stroje

K položce č. 9 se vyjádřilo 26 respondentů, kteří kladně odpověděli na položku č. 8. Položka měla možnost více odpovědí. Nejčastější zastoupení mají komplikace stran přístroje a to v 10 odpovědích (38,46 %), 6 odpovědí (23,08 %) se týká infekčních komplikací, 4 odpovědi (15,38 %) komplikací v okolí operační rány. Odpověď jiné je zastoupena také v 6 případech (23,08 %) – čtyřikrát arytmická bouře ze špatného nastavení přístroje, jednou infekce a jednou „malá kapsa a elektrody se neuchytily“.

62

Graf č. 8 – Typ komplikací 100 80 %

60 40 20

38,46 23,08

15,38

23,08

Infekční komplikace Komplikace v okolí rány Komplikace stran přístroje Jiné

0 Typ komplikací

63

Položka č. 10 – Počet implantací u respondentů

Tabulka č. 10 – Počet implantací u respondentů Absolutní četnost (n)


První

74

67,27

Druhý

26

23,64

Třetí

10

9,09

Jiné, více

0

0,00

110

100,00

Celkem

Respondenti v této položce uváděli, kolikátý přístroj mají implantován. 74 respondentů (67,27 %) má první přístroj, 26 respondentů (23,64 %) má již implantovaný druhý přístroj a 10 respondentů (9,09 %) má implantovaný již třetí ICD.

Graf č. 9 – Počet implantací u respondentů 100 80 %

67,28

60

První

40

Třetí

20 0

Druhá

23,64

Jiné, více

9,09

0

Počet implantací u respondentů

64

Položka č. 11 – Obavy respondentů ze smrti před implantací Tabulka č. 11 – Obavy respondentů ze smrti před implantací Absolutní četnost (n)


Určitě ano

20

18,18

Spíše ano

28

25,46

Určitě ne

18

16,36

Spíše ne

32

29,09

Nevím

12

10,91

Celkem

110

100,00

V položce č. 11 se respondenti vyjadřovali ke svým obavám ze smrti předtím, než jim byl implantován kardioverter-defibrilátor. Odpovědi jsou víceméně vyrovnané. 20 respondentů (18,18 %) mělo určitě obavy ze smrti. 28 respondentů (25,46 %) spíše také. Oproti tomu 18 respondentů (16,36 %) nemělo určitě žádné obavy ze smrti, 32 respondentů (29,09 %) spíše také ne. A 12 respondentů (10,91 %) nevědělo. Graf č. 10 – Obavy respondentů ze smrti před implantací 100 80 %

Určitě ano

60

Spíše ano Určitě ne

40 20

18,18

25,46

29,09 16,36

Spíše ne

10,91

Nevím

0 Obavy respondentů ze smrti před implantací ICD

65

Položka č. 12 – Subjektivní pocit bezpečí u respondentů po implantaci

Tabulka č. 12 – Subjektivní pocit bezpečí u respondentů po implantaci Absolutní četnost (n)


Určitě ano

71

64,55

Spíše ano

20

18,18

Určitě ne

0

0,00

Spíše ne

8

7,27

Nevím

11

10,00

Celkem

110

100,00

V položce č. 12 respondenti naopak hodnotili, zda se po implantaci kardioverteru-defibrilátoru

zvýšil

jejich

pocit

bezpečí.

71

respondentů

(64,55 %) odpovědělo určitě ano, 20 respondentů (18,18 %) spíše také ano. Na druhou stranu 8 respondentů (7,27 %) spíše nepociťuje větší pocit bezpečí a 11 respondentů (10 %) nevědělo. Graf č. 11 – Subjektivní pocit bezpečí u respondentů po implantaci 100 80 %

64,55

Určitě ano

60


40 20 0

Spíše ne

18,18 0

7,27

10

Nevím

Pocit bezpečí po implantaci u respondentů

66

Položka č. 13 – Strach z výboje u respondentů Tabulka č. 13 – Strach z výboje u respondentů Absolutní četnost (n)


Určitě ano

36

32,73

Spíše ano

16

14,54

Určitě ne

22

20,00

Spíše ne

26

23,64

Nevím

10

9,09

Celkem

110

100,00

Položka zkoumala, zda se respondenti obávají výboje kardioverterudefibrilátoru. Z tabulky odpovědí vyplývá, že odpovědi jsou zastoupeny víceméně rovnoměrně. 36 respondentů (32,73 %) se určitě obává výboje, 16 respondentů (14,54 %) spíše také. Naopak 22 respondentů (20 %) se výboje

určitě

neobává,

26

respondentů

(23,64

%)

také

spíše

ne

a 10 respondentů (9,09 %) neví. Graf č. 12 – Strach z výboje u respondentů 100 80 %

Určitě ano

60 40 20


32,73 14,54

20

Spíše ne

23,64 9,09

Nevím

0 Strach z výboje u respondentů

67

Položka č. 14 – Výskyt arytmie u respondentů

Tabulka č. 14 – Výskyt arytmie u respondentů Absolutní četnost (n)


Ano

44

40,00

Ne

46

41,82

Nevím

20

18,18

Celkem

110

100,00

Položka zjišťuje, zda se u respondentů vyskytla arytmie, která byla zrušena výbojem. 44 respondentů (40 %) udává, že ano. 46 respondentů (41,82 %) udává, že ne. 20 respondentů (18,18 %) neví.

Graf č. 13 – Výskyt arytmie u respondentů 100 80 %

60 40 20

40

Ano

41,82

Ne Nevím

18,18

0 Výskyt arytmie u respondentů

68

Položka č. 15 – Pocity respondentů před výbojem

Tabulka č. 15 – Pocity respondentů před výbojem Absolutní četnost (n)


Slabost

7

11,11

Bušení srdce

12

19,05

Dušnost

8

12,70

Pocit na omdlení

13

20,64

Bolest na hrudi

2

3,17

Žádné zvláštní pocity

18

28,57

Jiné

1

1,59

Nevím

2

3,17

Celkem

63

100,00

Na tuto položku odpovídali pouze respondenti, u kterých se vyskytla arytmie, jež byla zrušena výbojem (tzn. pouze ti, kteří v předchozí položce odpovídali „Ano“). Počet těchto respondentů činí 44. V této položce byla poskytnuta možnost více odpovědí. Nejčastější odpovědí je, že respondenti při výboji žádné zvláštní pocity nepociťovali (28,57 %). Pokud se nějaké vyskytly, byl to pocit na omdlení (20,64 %), bušení srdce (19,05 %), dušnost (12,7 %), slabost (11,11 %). Ojediněle se vyskytly bolesti na hrudi (3,17 %) či odpověď jiné (1,59 %). Jeden respondent udával pocit „zasažení elektrickým proudem“.

69

Graf č. 14 – Pocity respondentů před výbojem

3,17 1,59

Pocity respondentů před výbojem

3,17

Nevím Jiné

28,57

Žádné pocity Bolest na hrudi

20,64 12,7 19,05 11,11

0

20

Pocit na omdlení Dušnost Bušení srdce Slabost

40

60

80

100

%

70

Položka č. 16 – Ztráta vědomí u respondentů po výboji

Tabulka č. 16 – Ztráta vědomí u respondentů po výboji Absolutní četnost (n)


Ano

4

9,09

Ne

36

81,82

Nevím

4

9,09

Celkem

44

100,00

Na tuto položku opět odpovídali pouze respondenti, u kterých se vyskytla arytmie,

jež

byla

zrušena

výbojem

(tzn.

pouze

ti,

kteří

v položce

č. 14 odpovídali „Ano“). Počet těchto respondentů činí 44. V naprosté většině respondenti vědomí neztratili (81,82 %). 4 odpovědi (9,09 %) zněly nevím a 4 odpovědi (9,09 %) byly kladné.

Graf č. 15 – Ztráta vědomí u respondentů po výboji 100

81,82

80 %

60

Ano Ne

40 20

Nevím

9,09

9,09

0 Ztráta vědomí u respondentů

71

Položka č. 17 – Zranění respondentů v souvislosti se ztrátou vědomí

Tabulka č. 17 – Zranění respondentů v souvislosti se ztrátou vědomí Absolutní četnost (n)


Ano

0

0,00

Ne

4

100,00

Nevím

0

0,00

Celkem

4

100,00

K této položce se vyjadřovali pouze respondenti, kteří v předchozí položce č. 16 odpověděli „Ano“ (tzn. pouze 4 respondenti). Všichni odpověděli, že u nich při ztrátě vědomí nedošlo k žádnému zranění.

72

Položka č. 18 – Subjektivní pocity respondentů po výboji

Tabulka č. 18 – Subjektivní pocity respondentů po výboji Absolutní četnost (n)


Bolest

11

18,33

Strach

18

30,00

Beznaděj

8

13,33

Žádné pocity

10

16,67

Jiné

10

16,67

Nevím

3

5,00

Celkem

60

100,00

Na tuto položku odpovídali pouze respondenti, u kterých se vyskytla arytmie,

jež

byla

zrušena

výbojem

(tzn.

pouze

ti,

kteří

v položce

č. 14 odpovídali „Ano“). Počet těchto respondentů činí 44. V této položce byla poskytnuta možnost více odpovědí. Nejčastější odpovědí je strach a to v počtu 18 odpovědí (30 %). Ostatní jsou zastoupeny rovnoměrně: 11 odpovědí (18,33 %) byla bolest, 8 odpovědí (13,33 %) beznaděj, 10 odpovědí (16,67 %) znělo, že respondenti žádné pocity nevnímali nebo vnímali jiné neuvedené pocity. 3 odpovědi (5 %) zněly „Nevím“. Odpovědi v položce jiné (uveďte) uvádím v diskusi.

73

Graf č. 16 – Subjektivní pocity respondentů po výboji

5

Nevím

16,67

Pocity respondentů po výboji

Jiné

16,67

Žádné pocity

13,33

Beznaděj Strach

30

Bolest

18,33 0

20

40

60

80

100

%

74

Položka č. 19 – Hospitalizace respondentů v souvislosti s výbojem

Tabulka č. 19 – Hospitalizace respondentů v souvislosti s výbojem Absolutní četnost (n)


Ano

20

45,45

Ne

24

54,55

Celkem

44

100,00

Na tuto položku odpovídali pouze respondenti, u kterých se vyskytla arytmie,

jež

byla

zrušena

výbojem

(tzn.

pouze

ti,

kteří

v položce

č. 14 odpovídali „Ano“). Počet těchto respondentů činí 44. Z tohoto počtu si vyžádala srdeční arytmie a následný zásah kardioverteru-defibrilátoru hospitalizaci v nemocnici ve 20 případech (45,45 %). 24 respondentů (54,55 %) hospitalizaci nepotřebovalo.

Graf č. 17 – Hospitalizace respondentů v souvislosti s výbojem 100 80 %

60

45,45

54,55 Ano Ne

40 20 0 Hospitalizace respondentů

75

Položka č. 20 – Počet hospitalizací respondentů v souvislosti s výbojem

Tabulka č. 20 – Počet hospitalizací respondentů v souvislosti s výbojem Absolutní četnost (n)


Jednou

20

100,00

Dvakrát

0

0,00

Třikrát a více

0

0,00

Celkem

20

100,00

K této položce se vyjadřovali pouze respondenti, kteří v předchozí položce č. 19 odpověděli „Ano“. Je to celkem 20 respondentů. Všechny odpovědi zněly, že srdeční arytmie a následný výboj kardioverteru-defibrilátoru si vyžádaly pouze jednu hospitalizaci v nemocnici.

76

Položka č. 21 – Zaměstnání respondentů před implantací

Tabulka č. 21 – Zaměstnání respondentů před implantací Absolutní četnost (n)


Ano, plný úvazek

26

23,63

Ano, částečný úvazek

3

2,73

Ne

14

12,73

Ne, starobní důchod

56

50,91

Ne, invalidní důchod

9

8,18

Jiné

2

1,82

110

100,00

Celkem

Před implantací kardioverteru-defibrilátoru bylo celkem 26 respondentů (23,63 %) v pracovním poměru na plný úvazek a 3 respondenti (2,73 %) na částečný úvazek. Dále 14 respondentů (12,73 %) zaměstnáno z nějakého důvodu nebylo. Většina, tj. 56 respondentů (50,91 %) bylo ve starobním důchodu, 9 respondentů (8,18 %) v invalidním důchodu a 2 respondenti (1,82 %) byli OSVČ.

77

Graf č. 18 – Zaměstnání respondentů před implantací

1,82

Jiné

8,18

Zaměstnání respondentů před implantací

Ne, invalidní důchod

50,91

Ne, starobní důchod

12,73 2,73

Ne Ano, částečný úvazek Ano, plný úvazek

23,63 0

20

40

60

80

100

%

78

Položka č. 22 – Zaměstnání respondentů po implantaci

Tabulka č. 22 – Zaměstnání respondentů po implantaci Absolutní četnost (n)


Ano, plný úvazek

10

32,26

Ano, částečný úvazek

4

12,90

Ne

17

54,84

Celkem

31

100,00

Vzhledem k tomu, že jsem nezjišťovala, jak dlouho je respondent po primoimplantaci ICD není tato položka signifikantní. Počet odpovědí na tuto otázku je limitován počtem respondentů, kteří byli před implantací v pracovním poměru. Na tuto otázku odpovědělo kladně v položce č. 21 celkem 31

respondentů.

Tito

respondenti

následně

odpověděli,

že

se

jich

do pracovního poměru na plný úvazek vrátilo 10 (32,26 %), na částečný úvazek se vrátili 4 (12,90 %) a do pracovního poměru se již nevrátilo 15 respondentů (54,84 %). Graf č. 19 – Zaměstnání respondentů po implantaci 100 80 %

54,84

60 40 20

Ano, plný úvazek Ano, částečný úvazek

32,26

Ne

12,9

0 Zaměstnání respondentů po implantaci

79

Položka č. 23 – Subjektivní hodnocení fyzických schopností respondentů po implantaci ICD Tabulka č. 23 – Subjektivní hodnocení fyzických schopností respondentů po implantaci ICD Absolutní četnost (n)


Stejné

49

44,54

Lepší

35

31,82

Horší

12

10,91

Nevím

14

12,73

Celkem

110

100,00

Respondenti v této položce popisovali, jak hodnotí své fyzické schopnosti ve srovnání před implantací a po implantaci ICD. 49 (44,54 %) jich odpovědělo, že jsou jejich schopnosti stejné, 35 respondentů (31,82 %) hodnotí své schopnosti jako lepší, 14 respondentů (12,73 %) neví a 12 respondentů (10,91 %) pociťuje své fyzické schopnosti jako horší. Graf č. 20 – Subjektivní hodnocení fyzických schopností respondentů po implantaci ICD

100 80 %

60 40 20

Stejné

44,54

Lepší Horší

31,82

Nevím

10,91

12,73

0 Fyzické schopnosti respondentů

80

Položka č. 24 – Fyzické potíže před implantací

Tabulka č. 24 – Fyzické potíže před implantací Absolutní četnost (n)


Bez potíží

23

20,91

Potíže při vyšší námaze

49

44,54

Potíže při běžné a lehčí

23

20,91

Potíže i v klidu

15

13,64

Celkem

110

100,00

námaze

Položka se zaměřovala na zjišťování intenzity fyzických potíží respondentů před implantací ICD. Úplně bez potíží bylo 23 respondentů (20,91 %), 49

respondentů

(44,54

%)

mělo

potíže

pouze

při

vyšší

námaze,

23 respondentů (20,91 %) mělo potíže už při běžné nebo lehčí námaze a 15 respondentů (13,64 %) mělo potíže i v klidu. Graf č. 21 – Fyzické potíže před implantací 100 80 %

Bez potíží

60 40 20


44,54 20,91

20,91

Potíže při běžné a lehčí námaze

13,64

Potíže i v klidu

0 Fyzické potíže před implantací

81

Položka č. 25 – Fyzické potíže po implantaci

Tabulka č. 25 – Fyzické potíže po implantaci Absolutní četnost (n)


Bez potíží

36

32,73


45

40,91

Potíže při běžné a lehčí

16

14,54

Potíže i v klidu

13

11,82

Celkem

110

100,00

námaze

Položka se zaměřovala na zjišťování intenzity fyzických potíží respondentů po implantaci ICD. Úplně bez potíží bylo 36 respondentů (32,73 %), 45

respondentů

(40,91

%)

mělo

potíže

pouze

při

vyšší

námaze,

16 respondentů (14,54 %) mělo potíže už při běžné nebo lehčí námaze a 13 respondentů (11,82 %) mělo potíže i v klidu. Graf č. 22 – Fyzické potíže po implantaci 100

%

80

Bez potíží

60


40 20

32,73

40,91

Potíže při běžné a lehčí námaze

14,54 11,82

Potíže i v klidu

0 Fyzické potíže po implantaci

82

Položka č. 26 – Vyjádření respondentů k danému tématu V této položce měli respondenti možnost vyjádřit konkrétní názory či připomínky, které považovali za důležité. Udávali, co konkrétně se v jejich životě změnilo, co museli omezit či co naopak si můžou oproti minulosti zase naplno vychutnat. Svůj názor vyslovilo 24 respondentů. Odpovědi byly následující: „Dobrá kondice.“ „Jsem jistější.“ „V současném období mám střídavě krevní tlak, ambulantně řešený léky, po 14 dnech bez potíží.“ „Klid v životě.“ „Nejsem dušná, zvládnu delší procházku, již nemám deprese, po psychické stránce je mi lépe.“ „Klid při práci, chůzi.“ „Skoro všechno – domácí mazlíčci a řízení vozidla.“ „Kvalitnější život.“ „Zvládnu více práce.“ „Kvalita života.“ „Musím být opatrná.“ „Jsem klidnější.“ „Ano. Děkuji za každý den, co jsem na světě, že máme takové chytré přístroje, co nám dovolují normálně žít.“ „Vážím si života!!!“ „Větší opatrnost, určitý pocit nejistoty, strach ze stáří a nemohoucnosti.“ 83

„Vše lepší.“ „Jsem fyzicky mnohem lepší – delší procházky, drobné práce.“ „Víc si sám sebe všímám.“ „Dodržování životosprávy, kontroly u kardiologa pravidelně.“

Samozřejmě respondenti zmiňovali i negativní zkušenosti a postoje: „Ne, musí si každý zvyknout.“ „Nedůvěra

k lékařům,

jiný

vztah

k životu,

přehodnocení

hodnotového

žebříčku.“ „Moje kondice mi brání ve sportovních aktivitách. Do příštího období ruším moje sportovní aktivity, kolo, lyže, plavání.“ „Vynechání jakékoliv fyzické práce, namáhavé nebo rukama.“ „Jsem často unavená a nemohu dělat to, co bych chtěla. Také velké potíže s páteří, často mě bolí nohy apod.“

10.1 Ověření hypotéz Při zpracovávání dat jsem chtěla zjistit intenzitu závislosti mezi dvěma veličinami. K tomu mi posloužily Pearsonův chí-kvadrát test. Ten používá dva koeficienty, které nabývají hodnot od 0 do 1. Čím je takový koeficient bližší 1, tím je závislost mezi dvěma danými zkoumanými veličinami silnější, a čím je bližší 0, tím je slabší. Dále jsem při testování hypotézy č. 2 použila dvouvýběrový t-test k ověřování

normality,

F-test

homogenity

rozptylu

a

Man-Whitneyův

neparametrický test. 84

Hypotéza 1 Hypotéza porovnává závislost mezi vznikem pooperačních komplikací a dodržováním režimových opatření po operaci.

Tabulka č. 26 – Hypotéza H1 1H otázka 7 a b součet

otázka 8 a

b

c

součet

18 2 20

75 4 79

9 2 11

102 8 110

96,4 % nad 5

3,6 % pod 2

podmínky dobré aproximace!!! Pearsonův chí-kv test chí kv sv p 2,73362 2 0,254919

H0 nezamítáme

Použita byla analýza pomocí kontingenčních tabulek, protože se jedná o dvě nominální proměnné. Ověřeny a splněny podmínky dobré aproximace (80% hodnot nad 5), p-hodnota je větší než hranice 5 % (0,05) – nulovou hypotézu nezamítáme. To znamená, že dodržování či nedodržování režimových opatření nemá vliv na vznik pooperačních komplikací.

85

Hypotéza 2 Hypotéza porovnává závislost mezi vznikem pooperačních komplikací a věkem respondentů.

Tabulka č. 27 – Hypotéza H2 t-test pro 2 skupiny (ano, ne) otázka 8 ano věk 20 procenta 18

ověřování normality

2H

ne 79 72

nevím 11 10

F-test homogenity rozptylu F p H0 1,377307 0,437245 nezamítáme rozptyly homogenní Man-Whitneův test U 683

sv 97

p 0,35338

použit neparametrický test H0 nezamítáme

Analyzován vztah nominální (pooperační kompliace ano, ne) a spojité (věk) proměnné. Při snaze použít t-test bylo zjištěno porušení normality. Proto byl nakonec

použit

neparametrický

(Man-Whitneyův)

test.

Byla

ověřena

homogenita rozptylu F-testem a p-hodnota byla větší než 0,05 – nulovou hypotézu nezamítáme. To znamená, že věk respondentů nemá vliv na vznik pooperačních komplikací.

86

Hypotéza 3 Hypotéza porovnává závislost mezi vznikem pooperačních komplikací a počtem implantací kardioverteru-defibrilátoru.

Tabulka č. 28 – Hypotéza H3 3H otázka 8 otázka a 10 a 14 b 53 c 7 součet 74 podmínky dobré aproximace!!!

b

c

součet

3 19 4 26

3 7 0 10

20 79 11 110 6,3 % nad 2

Pearsonův chí-kv test chí kv sv p 3,207619 4 0,5237

81 % nad 5

2,7 % pod 2

H0 nezamítáme

Použita byla analýza pomocí kontingenčních tabulek, protože se jedná o dvě nominální proměnné. Ověřeny a splněny podmínky dobré aproximace (81 % hodnot nad 5), p-hodnota je větší než hranice 5 % (0,05) – nulovou hypotézu nezamítáme. To znamená, že počet implantací kardioverterudefibrilátoru nemá vliv na vznik pooperačních komplikací.

87

Hypotéza 4 Hypotéza

porovnává

závislost

mezi větším

počtem

bezpečí před

a po implantaci ICD.

Tabulka č. 29 – Hypotéza H4 4H otázka 12 ano ne nevím součet

otázka 11 ano

ne

nevím

součet

42 0 6 48

41 8 1 50

8 0 4 12 83,7 % nad 5

91 8 11 110 12,7 % nad 2

podmínky dobré aproximace!!! Pearsonův chí-kv test chí kv sv p 20,14286 4 0,00047

3,6 % pod 2

H0 zamítáme

Použita byla analýza pomocí kontingenčních tabulek, protože se jedná o dvě nominální proměnné. Podmínky dobré aproximace nesplněny, proto jsem sloučila kategorii „určitě ano“ a „spíše ano“ na Ano. A kategorie „určitě ne“ a „spíše ne“ na Ne. Pak již podmínky dobré aproximace splněny (83,7 % hodnot nad 5), p-hodnota je menší než hranice 5 % (0,05) – nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní. To znamená, že respondenti po implantaci ICD mají větší pocit bezpečí.

88

Hypotéza 5 Hypotéza porovnává závislost mezi strachem z výboje ICD a vlastní zkušeností s tímto výbojem.

Tabulka č. 30 – Hypotéza H5 5H

otázka 13

otázka a 14 a 16 b 16 c 4 součet 36 podmínky dobré aproximace!!!

b

c

d

5 8 3 16

12 9 1 22

10 9 7 26 13,6 % nad 2


80,9 % nad 5

e 0 4 6 10 5,5 % pod 2

součet 43 46 21 110

H0 zamítáme

Použita byla analýza pomocí kontingenčních tabulek, protože se jedná o dvě nominální proměnné. Ověřeny a splněny podmínky dobré aproximace (80,9 % hodnot nad 5), p-hodnota je menší než hranice 5 % (0,05) – nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní. To znamená, že strach z výboje ICD je ovlivňován vlastní zkušeností s tímto výbojem.

89

Hypotéza 6 Hypotéza

porovnává

závislost

mezi

schopností/možností

či

neschopností/nemožností vrátit se po implantaci ICD do zaměstnání.


otázka 21

otázka 22 a b c součet

a 10 4 12 26

podmínky dobré aproximace!!!

b f 0 0 0 0 3 2 3 2 71 % nad 12,9 % nad 5 2


součet 10 4 17 31 16,1 % pod 2

H0 nezamítáme

Použita byla analýza pomocí kontingenčních tabulek, protože se jedná o dvě nominální proměnné. Při použití odpovědí všech respondentů podmínky dobré aproximace nesplněny. Proto kvůli formulaci otázky brány v úvahu u otázky č. 22 jen odpovědi a), b), f). Zde podmínky dobré aproximace ověřeny a splněny (71 % hodnot nad 5), p-hodnota je větší než hranice 5 % (0,05) – nulovou hypotézu nezamítáme. To znamená, že implantace ICD nemá vliv na možnost návratu do předchozího zaměstnání.

90

Hypotéza 7 Hypotéza porovnává závislost mezi schopností zvládat chod domácnosti v období před implantací ICD a v období poté.


otázka 24

otázka a 25 a 16 b 2 c 1 d 4 součet 23 podmínky dobré aproximace!!!

b

c

d

16 29 2 2 49

2 10 11 0 23

2 4 2 7 15 24,5 % nad 2

Pearsonův chí-kv test chí kv sv p 70,01479 9 0

69,4 % nad 5

součet 36 45 16 13 110 6,4 % pod 2

H0 zamítáme

Použita byla analýza pomocí kontingenčních tabulek, protože se jedná o dvě nominální proměnné. Ověřeny a splněny podmínky dobré aproximace (69,4 % hodnot nad 5), p-hodnota je menší než hranice 5 % (0,05) – nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní. To znamená, že respondenti zvládají chod domácnosti po implantaci ICD lépe než před ní.

91

DISKUSE

V diplomové práci jsem se zaměřila na pacienty, kteří mají implantabilní kardioverter-defibrilátor. Konkrétně mě zajímalo, jak u takových pacientů probíhá rekonvalescentní období po implantaci. Jak vlastně vnímají svůj život a zdravotní stav po implantaci ve srovnání s životem a zdravotním stavem před implantací. Výzkumný soubor tvořilo 110 (100 %) respondentů. Soubor tvořili převážně muži (70 %), což může být následkem toho, že muže častěji postihují choroby kardiovaskulárního systému. Pohlaví je totiž jedním z neovlivnitelných rizikových faktorů v oblasti onemocnění srdce a cév. Ženy zastupovaly zbývajících 30 % respondentů. Jelikož komorové srdeční arytmie patří mezi onemocnění, která nejsou vzácná ani v mladším věku, rozdělila jsem věkové kategorie respondentů na desetiletá období. Nejmladší respondent, který se zúčastnil dotazníkového šetření, měl 40 let a nejstarší 83 let (věkový průměr činí 65,1 let a medián 66,5 let). Co se týká již výše zmíněných kategorií, nejvíce zastoupená je skupina 60-69 let (51,82 %), na druhém místě skupina 70-79 letých (25,45 %), dále 50-59 letí (12,73 %), 40-49 letí (7,27 %) a nejméně zastoupená skupina byli pacienti 80. letí a starší (2,73 %). Myslím si, že toto minimální zastoupení je dáno tím, že pacienti ve vyšším věku jsou rizikovější k tomu, aby podstupovali takový zákrok a indikace k implantaci kardioverteru-defibrilátoru je individuální a závisí hodně na dalších faktorech jako je celkový fyzický a psychický stav pacienta. Dále na přidružených onemocněních, které můžou značně zkomplikovat implantaci a právě většina pacientů starších osmdesáti let je polymorbidních. Doporučení České kardiologické společnosti také výslovně udává, že implantace ICD je indikována v takovém případě, kdy signifikantně prodlouží délku a kvalitu života. Taktéž

pozitivní

rodinná

anamnéza

může

ovlivňovat

vznik

kardiovaskulárních onemocnění. V případě mého dotazníkového šetření 92

udávalo 45,09 % respondentů, že se srdeční onemocnění v rodině v nějaké formě vyskytovalo a to nejčastěji u rodičů. Téměř shodně ale také 42,62 % respondentů uvedlo, že v jejich rodině se žádné takové onemocnění nevyskytuje. Z daného výsledku by tedy nešlo jednoznačně stanovit, jestli má dědičnost vliv na vznik kardiovaskulárního onemocnění. Nicméně statistiky uvádějí, že pozitivní rodinná anamnéza zvyšuje riziko až o 50 %. Usuzuji tedy, že mnou zkoumaný vzorek nemůže dostatečně zastoupit všechny pacienty s ICD a bylo by potřeba jej rozšířit o více respondentů. Ke zmapování výskytu pooperačních komplikací sloužily otázky č. 5-10. Chtěla jsem zjistit, jestli vznik takových komplikací může mít souvislost dodržováním režimových opatření, věkem a zda pacienty může ovlivnit i počet implantací. Z odpovědí vyplývá, že žádná z těchto možností nemá výrazný vliv na vznik pooperačních komplikací. Z této skupiny má nejvýraznější vliv dodržování režimových opatření. Jelikož ale všichni respondenti uvedli, že byli lékařem (52,73 %), sestrou (9,09 %) či oběma (38,18 %) dostatečně poučeni a režim ve větší (70 %) či menší (30 %) míře dodržovali, tak nemůžu úplně zavrhnout i jiné možnosti. Bylo by nutné rozšířit skupinu dotazovaných o respondenty, kteří režim nedodržovali a pozorovat, zda se u nich komplikace vyskytnou či nikoli. Také věk neovlivňuje výrazně pooperační stav, což je nejspíš dáno tím, že zákrok jako takový nepatří mezi tzv. „velké operace“, ale je pro organismus způsobem svého provedení mnohem méně náročný. V teoretické části je popisováno, že moderní medicína již používá méně invazivní metody, než torakotomii, která byla používána před několika desítkami let. Nejmenší vliv na komplikace po operaci má to, zda pacient podstupuje zákrok poprvé (67,27 %), podruhé (23,64 %) nebo potřetí (9,09 %). Dalším cílem bylo zjistit, jestli mají pacienti po implantaci větší pocit bezpečí a jestli mají obavy z výboje kardioverteru-defibrilátoru. K tomuto účelu sloužily otázky č. 11-14. Respondenti zde hodnotili, jestli před implantací měli obavy o svůj život a zda se tato skutečnost po zákroku změnila. Podle odpovědí je situace před implantací víceméně vyvážená. To znamená, že obavy ze smrti mělo 43,64 % respondentů a naopak nemělo 45,45 %. Z dalšího šetření ale jasně vyplynulo, že ačkoliv před implantací byly odpovědi rovnoměrně 93

zastoupeny, tak poté se naprostá většina (82,73 %) respondentů cítí bezpečněji a to nezávisle na jejich předchozích odpovědích. K podobným výsledkům také dospěla Glücková ve své práci. Podle ní se po implantaci cítí bezpečně 85 % respondentů a to „bez závislosti na pohlaví, věku či doby jak dlouho jsou nositeli ICD přístroje.“

62

Pocit pohody po operaci je také ovlivněn strachem, jaký bude vlastně ten výboj, který pacientům zachrání život? Samozřejmě, že člověk je tvor, který se stejně jako všichni bojí neznáma. Zkoumala jsem, jak tato již prožitá či ještě neprožitá

zkušenost

ovlivní

strach

z výboje

kardioverteru-defibrilátoru.

Respondenti nejprve odpovídali na otázku, zda mají z výboje strach. Pozitivně odpovědělo 47,27 % a zamítavě 43,64 %. Teprve poté jsem se respondentů ptala, zda již takový výboj prožili. Kladně odpovědělo 40 % respondentů a naopak 41,82 % respondentů výboj ještě nepocítilo. Jak si lze všimnout z tabulky č. 30 (viz str. č. 89) existuje určitá závislost mezi strachem z výboje a vlastní zkušeností. Z dané skutečnosti ovšem nemůžu plně tvrdit, že by byla příliš silná a nedá se říct, že každý u koho se vyskytla arytmie zrušená výbojem, by z něj měl větší nebo menší strach.

Glücková došla

k jednoznačnějším výsledkům a uvádí, že „36 % respondentů se bojí defibrilačního výboje a oproti tomu 56 % žije bez obav“. 63 Nemoc a problémy s ní spojené s sebou nese i mnohem vyšší zatížení v pracovní a sociální oblasti života pacientů. Na tuto problematiku byly zaměřeny otázky č. 21-25. Co se týká pracovní oblasti, tak před implantací bylo zaměstnáno na plný či částečný úvazek 31 (28,18 %) respondentů. Jelikož ve výzkumu je zastoupena populace v produktivním, preseniorském ale hlavně seniorském věku, je tato hodnota odpovídající. Po implantaci se ovšem do pracovního procesu vrátilo z tohoto počtu jen 14 (45,16 %) 62

GLÜCKOVÁ, Michaela. Kvalita života pacientů s implantabilním kardioverterem-defibrilátorem.

Bakalářská

práce

[online].

c

2010-2012

[citace

2012-03-20].

Dostupné

na

WWW:

. 63

Tamtéž.

94

respondentů. To znamená, že nadpoloviční většina (54,84 %) se již do zaměstnání nevrátila. I tyto odpovědi jsem porovnávala s výzkumem Glückové, která udává 56 % respondentů, kteří se již nevrátili do zaměstnání nebo nastoupili se změněnou pracovní schopností.

64

Při hodnocení fyzických schopností respondentů před a po implantaci jsem vycházela ze čtyř stupňů klasifikace NYHA. Možnosti jsem zvolila tak, že odpovědi a) by odpovídaly stupni klasifikace NYHA I až odpověď d), která by odpovídala stupni klasifikace NYHA IV. Respondentům byla položena otázka, jak by na této stupnici hodnotili svůj stav před implantací a po ní. Podle odpovědí jsem došla k výsledku, že schopnost zvládat domácí práce, práce na zahradě či jiné je pro respondenty o něco jednodušší. Zatímco před implantací bylo bez potíží 20,91 %, tak poté 32,73 %. A naopak z druhé strany počet respondentů, kteří měli před implantací potíže i v klidu, klesl z 13,64 % na 11,82 %. Pro úplnost tématu sloužily otázky č. 15-20, které se zaměřovaly na prožitky spojené s výbojem kardioverteru-defibrilátoru. Odpovědi jsem nezahrnula do celkového hodnocení z důvodu, že ne všichni respondenti pocítili nebo zažili výboj kardioverteru-defibrilátoru (viz výše). Nicméně úplně toto téma jsem přeskočit nemohla, protože tvoří právě nedílnou součást života s kardioverterem-defibrilátorem a komorovou srdeční arytmií jako takovou. Celkem bylo hodnoceno 44 respondentů, kteří odpovídali kladně na otázku, a následující oblast, týkající se vlastního prožitku s činností ICD. Před výbojem 28,57 % respondentů nemá žádné zvláštní pocity nebo jen pocit na omdlení (20,64 %) či bušení srdce (19,05 %). ICD zachycuje a terapeuticky zasahuje u arytmie velmi rychle a spolehlivě, protože 81,82 % ani v důsledku arytmie neztratilo vědomí a výboj pocítili. Toto částečně potvrzuje i skutečnost, že 18,33 % respondentů po výboji pociťuje bolest. Ovšem takový zážitek spíš 64

GLÜCKOVÁ, Michaela. Kvalita života pacientů s implantabilním kardioverterem-defibrilátorem.

Bakalářská

práce

[online].

c

2010-2012

[citace

2012-03-20].

Dostupné

na

WWW:

.

95

ovlivňuje po psychické stránce, jelikož až třetina (30 %) respondentů měla strach. Někteří strach z toho, že se to bude opakovat a někteří strach celkově bez bližší specifikace. V možnosti jiné respondenti uváděli nejčastěji následující odpovědi: „Obavy.“ „Nelze přesně říct, ale ulevilo se mi.“ „Bylo mi lépe.“ „Nejistota, že se to bude opakovat znovu.“ „Ochromení v pohybu.“ „Pocit únavy.“ Srdeční arytmie a následný výboj si u 45,45 % respondentů vyžádala jednu hospitalizaci v nemocnici. Na základě zjištěných údajů lze celkově říct, že vznik pooperačních komplikací neovlivňuje ani věk, ani počet implantací kardioverteru-defibrilátoru. Dané faktory jsem zkoumala právě v cíli číslo jedna. Nejčastějšími jsou komplikace ze strany přístroje a infekce. Jako druhý cíl jsem zjišťovala, zda implantace kardioverteru-defibrilátoru působí kladně na vnímání vlastního zdravotního stavu. Většina respondentů se cítí bezpečněji bez ohledu na to, jestli se předtím cítili ohroženi na životě či nikoliv. Samozřejmě je s touto situací spojený i určitý strach a to nejen z výboje, ale také z toho co přinese budoucnost, jak se s takovým přístrojem žije apod. Třetí cíl se soustředil na otázku, jestli implantace respondentům přinesla nějaké změny v sociální a pracovní oblasti života. Zatímco práci v domácnosti a v sebepéči zvládali respondenti lépe, fyzické schopnosti jim přesto neumožňovali ve většině případů toto využít i v pracovní sféře a byli nuceni zaměstnání opustit. Doplněním a výstupem mého výzkumu bude přednáška na konferenci České kardiologické společnosti v sesterské sekci.

96

ZÁVĚR

Diplomová práce se zaměřuje na zmapování života se srdeční arytmií a hlavně života s implantabilním kardioverterem-defibrilátorem. Onemocnění srdce a cév patří k jedněm z nečastějších nemocí moderní doby. Mívá různé formy, průběh, léčbu. Často se přidružují další a další komplikace. Zde jsou popisovány komorové srdeční arytmie, které by bez adekvátní léčby měly fatální následky. Příčiny vzniku komorových arytmií bývají různé, od dědičných onemocnění, přes získaná onemocnění až po komplikace například infarktu myokardu. Jakmile se diagnostikuje komorová srdeční arytmie, je pod dohledem kardiologa zahájena nezbytná léčba. Pokud je příčina reverzibilní nebo možná zvládnout konzervativně, je této cestě dána přednost. Jestliže ovšem žádná z těchto možností nevyřeší problém srdeční arytmie a stále hrozí náhlá srdeční smrt, je pacient indikován k implantaci kardioverteru-defibrilátoru. Provádí se na specializovaných akreditovaných pracovištích, kterých je v současné době v České republice deset. Když je pacient po implantaci a úspěšné rekonvalescenci propuštěn domů, pokračuje dispenzarizace pod dohledem kardiologa, ke kterému by měl minimálně jednou za půl roku docházet na kontrolu. Ale tím to nekončí. Přístroj, který vlastně svým výbojem často zachrání člověku život má taky svá omezení a nutná opatření. V prvé řadě je to vyhýbat se nebezpečným strojům a přístrojům, které by mohli neblaze ovlivnit funkci kardioverteru-defibrilátoru. Hlavně jsou to přístroje pracující na magnetickém a rádiovém podkladě jako například velké generátory, elektrárny, magnety, velké radiové a rozhlasové vysílače, vedení vysokého napětí apod. I některé lékařské výkony jsou kontraindikovány:

magnetická

rezonance,

radiační

terapie,

litotrypse,

elektrochirurgie a zevní defibrilace. I přes tato opatření se pacienti s kardioverterem-defibrilátorem sžijí rychle a jsou vděční za příležitost žít svůj život jako před onemocněním. Právě 97

na toto téma byl zaměřen celý výzkum, to znamená jaký je život před implantací a po ní. Zaměřil se na pacienty navštěvující kardiologické ambulance i na ty, kteří byli momentálně hospitalizovaní v nemocnicích. Konkrétně se jednalo o některé vybrané ambulance a nemocnice v Brně, Kroměříži a Olomouci. V praktické části byly stanoveny hypotézy a vytyčeny různé cíle. Na podkladě jejich vyhodnocení se dá konstatovat, že implantabilní kardioverter-defibrilátor zlepšuje život takto nemocných pacientů a dodává jim pocit většího bezpečí a kontroly nad svým životem. I když v mnoha případech vykoupený omezeními anebo nemožností vrátit se v produktivním věku do zaměstnání. Samotný zákrok nebývá pro organismus příliš zatěžující a pooperační komplikace se vyskytují víceméně výjimečně. Nejčastější příčinou bývá špatné seřízení přístroje nebo infekce v místě zavedení. Oboje je řešitelné a po seřízení přístroje nebo přeléčení infekce antibiotiky se kondice takových pacientů rychle lepší. A nezlepšují se jen po stránce fyzické. To že je jim implantován kardioverter-defibrilátor

má

i

velmi pozitivní

vliv

na

jejich

psychiku.

Respondenti udávali, že jim vymizely deprese, jsou jistější a klidnější. Váží si více života a všímají si více všeho kolem sebe. Závěrem bych chtěla citovat slova jednoho z respondentů, která dokonale vystihují celou podstatu života se srdeční arytmií: „Děkuji za každý den, co jsem na světě, že máme takové chytré přístroje, co nám dovolují normálně žít.“

98

ANOTACE

Příjmení a jméno:

Bc. Petra Živná

Instituce:

Katedra ošetřovatelství Lékařská fakulta Masarykova univerzita

Název práce:

Život se srdeční arytmií

Vedoucí práce:

Mgr. Marta Šenkyříková

Počet stran:

126 stran

Počet příloh:

5 příloh

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova: Komorová tachykardie, fibrilace komor, flutter komor, defibrilace, kardioverter, kardiodefibrilátor, komorová arytmie. Souhrn: Diplomová práce se zabývá problematikou života s komorovou srdeční arytmií a s implantabilním kardioverterem-defibrilátorem. Teoretická část popisuje charakteristiku přístroje i jeho historický vývoj. Dále se zaměřuje na typy srdečních arytmií, které vyžadují implantaci kardioverteru-defibrilátoru a ostatní onemocnění, která mohou být také indikací k jeho implantaci. Popisuje také možné komplikace po implantaci a na závěr i nutná doporučení a omezení pro pacienty s implantabilním kardioverterem-defibrilátorem. V praktické části jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření, provedeného v listopadu 2011 až únoru 2012 na kardiologických klinikách a ambulancích vybraných nemocnic. Cílem tohoto šetření bylo zjistit výskyt 99

pooperačních komplikací po implantaci kardioverteru-defibrilátoru. Zjistit jak implantace působí na vnímání vlastního zdravotního stavu. A zjistit zda došlo ke změnám či omezením v sociální a pracovní oblasti života pacienta. Výsledky jsou shrnuty v diskusi a závěru práce.

100

ANNOTATION

Name of the author:

Bc. Petra Živná

Institution:

Department of Nursing Faculty of Medicine Masaryk University

Title of work:

Life with cardiac arrhythmias

Academic advisor:

Mgr. Marta Šenkyříková

Number of pages:

126 pages

Number of supplements:

5 annexes

Year of defence:

2012

Key words: Ventricular tachycardia, ventricular fibrillation, atrial chambers, cardioverter, cardiodefibrillator, ventricular arrhythmias. Summary: This thesis deals with the problems of life with ventricular arrhythmias and cardiac implantable cardioverter-defibrilator. The theoretical part describes the characteristics of the device and historical development. It then focuses on the types of cardiac arrhythmias requiring implantation of cardioverter-defibrilator and other diseases that may also be indications for its implantation. It also describes

the

possible

complications

and

at

the

conclusion

and

recommendations and restrictions necessary for patients with the implantable cardioverter-defibrilator. In the practical part present the results of a questionnaire survey conducted in November 2011 to February 2012 to cardiological outpatient clinics and 101

selected hospitals. The aim of this investigation was to determine the incidence of postoperative complications after implantation affect perception of their own health. And find out whether there were changes or restrictions in social and labor spheres of the patient. The results are summarized in the discussion and conclusion.

102

LITERATURA A PRAMENY

Arytmie. Záchranáři vločkaři [online]. c 2012 [citace 2012-01-18]. Dostupné na WWW:. BULAVA, Alan. Implantabilní kardiovertery-defibrilátory před čtvrt stoletím a nyní. Cor et vasa. České Budějovice: Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice, a.s. ISSN 0010-8650. 2009, roč. 51, č. 11-12, s. 764-766. BYTEŠNÍK, Jan. 25 let odp první implantace kardioverteru-defibrilátoru v Československu a další vývoj této léčby v České republice. Intervenční a akutní kardiologie. Praha: Solen s.r.o. ISSN 1803-5302. 2009, roč. 8, č. 5, s. 224-227. Co přinese další inovace ICD. Medical tribune. Praha: Medical tribune cz, s.r.o. ISSN 1214-8911. 2010, roč. 6, č. 12, s. A1, A4. ČINČURA, Jan. Život a smrt po implantaci kardioverteru. Medical tribune. Praha: Medical tribune cz, s.r.o. ISSN 1214-8911. 2008, roč. 4, č. 25, s. A8. Elektrofyziologické vyšetření a katetrová ablace poruch srdečního rytmu. II. Interní klinika kardiologie a angiologie 1. LK UK a VFN Praha [online]. c 2006-2012 [citace 2012-01-17]. Dostupné na WWW: . FARSKÝ, Štefan. EKG do kapsy, Přel. Zora Farská, Petr Petr, 1. vyd. Martin: Osveta, 1996, 107 s. ISBN 80-88824-17-6. FEJFAR, Zdeněk, Srdce v labyrintu světa, 2. vyd. Praha: Makropulos, 1997, 360 s. ISBN 80-86003-03-5. FIŠEROVÁ,

Jaroslava,

PAVLOVIČ,

Jan,

Akutní

kardiologie,

1.

vyd.

Praha: Avicenum, 1989, 384 s.

103

GLÜCKOVÁ,

Michaela.

Kvalita

života

pacientů

s implantabilním

kardioverterem-defibrilátorem. Bakalářská práce [online]. c 2010-2012 [citace 2012-03-20]. Dostupné na WWW: . HAMPTON, John, R., EKG stručně, jasně, přehledně, 6.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2005, 146 s. ISBN 80-247-0960-0. IKEM, Implantace kardioverter-defibrilátoru (ICD), [online]. c 2006-2012 [citace 2012-01-17]. Dostupné na WWW:. IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica, Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením, 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2. KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči, 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 347 s. ISBN 978-80-247-1830-9. Kardiomyopatie dilatační. Medicabaze 2012-01-19]. Dostupné na WWW:

[online].

c

2007-2012

[citace

. KŘIVAN, Lubomír. Primární prevence náhlé srdeční smrti – ICD pro všechny pacienty s dysfunkcí srdeční komory? Cor et vasa. Brno: Česká kardiologická společnost, o.s. ISSN 0010-8650. 2010, roč. 52, č. 1-2, s. 30-35. LIPOLDOVÁ,

Jolana,

NOVÁK,

Miroslav.

Nezvyklá

dislokace

síňové

a levokomorové elektrody biventrikulárního implantabilního defibrilátoru. Intervenční a akutní kardiologie. Praha: Solen s.r.o. ISSN 1213-807X. 2010, roč. 9, Suppl. A, s. A16. MLČOCHOVÁ, Hanka, PEICHL, Petr, BYTEŠNÍK, Jan. Katetrizační ablace fibrilace komor pomocí eliminace spouštěcí komorové ektopie. Intervenční 104

a akutní kardiologie. Praha Solen s.r.o. ISSN 1803-5302, roč. 6, č. 5-6, s. 173-176. NIEDERLE, Petr. Onemocnění srdce, 1. vyd Praha: Triton, 2000, 180 s. ISBN 80-7254-142-0. Patologické EKG křivky – cvičení. Elektrokardiografie [online]. c 2012 [citace 2012-01-18]. Dostupné na WWW: . PEICHL, Petr. Arytmická bouře – život ohrožující stav. Intervenční a akutní kardiologie. Praha: Solen s.r.o. ISSN 1803-5302. 2009, roč. 8, č. 6, s. 297-301. PEICHL, Petr. Katetrizační ablace komorových tachykardií: přehled literatury a vlastních zkušeností. Cor et vasa. Brno: Česká kardiologická společnost, o.s. ISSN 0010-8650. 2010, roč. 52, č. 1-2, s. 17-24. SOVOVÁ, Eliška, LUKL, Jan, 100+1 otázek a odpovědí pro kardiaky, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, 120 s. ISBN 80-247-1166-4. SOVOVÁ, Ingrid, HUTYRA, Martin. Kumulace komplikací u pacienta s arytmogenní

dysplazií

levé

komory

srdeční

po

primoimplantací

jednodutinového ICD. Cor et vasa. Brno: Česká kardiologická společnost, o.s. ISSN 0010-8650. 2010, roč. 52, č. 4, s. 270-274. Srdce, srdeční činnost a EKG. Zdraví-cz [online]. c 2008-2012 [citace 2012-01-17]. Dostupné na WWW:. TÁBORSKÝ, Miloš, BYTEŠNÍK, Jan, HEINC, Petr a kol. Zásady pro implantace kardiostimulátorů a implantabilních kardioverterů-defibrilátorů – 19. Česká kardiologická společnost, o.s. [online[. c 2000-2012 [citace 2012-03-07]. Dostupné na WWW: http://www.kardiocz.cz/index.php?&desktop_back=hledani&action_back=&id_back=&desktop=cl anky&action=view&id=92. 105

TÁBORSKÝ, Miloš, HEINC, Petr. Antiarytmika vs implantabilní kardioverterydefibrilátory v prevenci náhlé srdeční smrti: Definitivně vyřešená otázka? Kardiologická revue, Suppl. A. Praha: Ambit Media, a.s. ISSN 1212-4540. 2010, roč. 12, č. 2, s. S26-S31. TÁBORSKÝ, Miloš, KAUTZNER, Josef, BYTEŠNÍK, Jan a kol. Zásady pro implantace kardiostimulátorů, implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a srdeční resynchronizační léčbu (2005). Supplementum Cor Vasa [online]. c 2005-2012 [citace 2012-01-19]. Dostupné na WWW:. TÁBORSKÝ, Miloš, KAUTZNER, Josef, BYTEŠNÍK, Jan a kol. Zásady pro implantace kardiostimulátorů, implantabilních kardioverterů-defibrilátorů a srdeční resynchronizační léčbu (2009). Supplementum Cor Vasa [online]. c

2009-2012

[citace

2012-01-20].

Dostupné

na

WWW:
coretvasa.cz/data/view?id=2872>. VESELKA, Josef. Hypertrofická kardiomyopatie. Kardiovaskulární centrum FN v Motole [online]. c 2012 [citace 2012-01-19]. Dostupné na WWW: . VIKLUND, Andreas, Dotazník, [online]. c 2007 – 2012 [citace 2012-03-11]. Dostupné z WWW:. VLAŠÍNOVÁ, Jitka. Infekce na aktivních implantátech – nová epidemie? Cor et vasa. Brno: Česká kardiologická společnost, o.s. ISSN 0010-8650. 2010, roč. 52, č. 1-2, s. 62-66.

106

SEZNAM ZKRATEK

ACE inhibitor – Angiotensin-converting-enzyme inhibitor apod. – a podobně ARO – Anesteziologicko-resuscitační oddělení AV – Atrioventrikulární č. – číslo DDD – sekvenční stimulace bez frekvenční odpovědi DDDR – sekvenční stimulace s frekvenční reakcí DVD – Digital Versatile disc (digitální víceúčelový disk) EKG – Elektrokardiograf FDA – Food and Drug Administration FN – Fakultní nemocnice FNKV – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady GSM – Globální systém pro mobilní komunikaci ICD – Implantabilní kardioverter-defibrilátor IKEM – Institut klinické a experimentální medicíny JIP – Jednotka intenzivní péče LF UK – Lékařská fakulta Univerzity Karlovy NYHA – New York Heart Association (klasifikace dušnosti) Obr. – obrázek OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná 107

RTG – Rentgen str. – strana Tab. – Tabulka tj. – to je tzn. – to znamená tzv. – tak zvaný, tak zvaně USA – United States of America (Spojené státy americké)

108

SEZNAM ZNAČEK

cm3 – centimetr krychlový g – gram J – joule kg – kilogram m – metr mm – milimetr s – sekunda

109

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 – Přerušení komorové tachykardie výbojem kardioverteru-defibrilátoru a přechod k normálnímu srdečnímu rytmu ...................................................... 10 Obr. 2 – Zařízení AIDCHECK.......................................................................... 13 Obr. 3 – Implantáty dříve a dnes ..................................................................... 14 Obr. 4 – Implantace kardioverteru-defibrilátoru za pomoci torakotomického přístupu ........................................................................................................... 14 Obr. 5 – Běžný průběh EKG signálu ............................................................... 17 Obr. 6 – RTG snímek umístění elektrod v srdci .............................................. 19 Obr. 7 – EKG záznam komorové tachykardie ................................................. 28 Obr. 8 – EKG záznam fibrilace komor ............................................................. 29 Obr. 9 – EKG záznam flutteru komor .............................................................. 30 Obr. 10 – Infekce kapsy .................................................................................. 34 Obr. 11 – Explantované elektrody s vegetacemi ............................................. 35 Obr. 12 – Dekubitus kapsy s výhřezem elektrod a přístroje ............................ 36

110

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 – Pohlaví respondentů ......................................................................... 53 Tab. 2 – Věk respondentů ............................................................................... 54 Tab. 3 – Pozitivní rodinná anamnéza .............................................................. 55 Tab. 4 – Léčba příbuzných .............................................................................. 56 Tab. 5 – Poučení respondentů ........................................................................ 58 Tab. 6 - Edukátor ............................................................................................ 59 Tab. 7 – Dodržování doporučení respondenty ................................................ 60 Tab. 8 – Pooperační komplikace respondentů ................................................ 61 Tab. 9 – Typ komplikací .................................................................................. 62 Tab. 10 – Počet implantací u respondentů ...................................................... 64 Tab. 11 – Obavy respondentů ze smrti před implantací .................................. 65 Tab. 12 – Subjektivní pocit bezpečí u respondentů po implantaci................... 66 Tab. 13 – Strach z výboje u respondentů........................................................ 67 Tab. 14 – Výskyt arytmie u respondentů ......................................................... 68 Tab. 15 – Pocity respondentů před výbojem ................................................... 69 Tab. 16 – Ztráta vědomí u respondentů po výboji ........................................... 71 Tab. 17 – Zranění respondentů v souvislosti se ztrátou vědomí ..................... 72 Tab. 18 – Subjektivní pocity respondentů po výboji ........................................ 73 Tab. 19 – Hospitalizace respondentů v souvislosti s výbojem......................... 75 Tab. 20 – Počet hospitalizací respondentů v souvislosti s výbojem ................ 76 Tab. 21 – Zaměstnání respondentů před implantací ....................................... 77 Tab. 22 – Zaměstnání respondentů po implantaci. ......................................... 79

111

Tab. 23 – Subjektivní hodnocení fyzických schopností respondentů po implantaci ICD ................................................................................................. 80 Tab. 24 – Fyzické potíže před implantací ........................................................ 81 Tab. 25 – Fyzické potíže po implantaci ........................................................... 82 Tab. 26 – Hypotéza H1 ................................................................................... 85 Tab. 27 – Hypotéza H2. .................................................................................. 86 Tab. 28 – Hypotéza H3 ................................................................................... 87 Tab. 29 – Hypotéza H4 ................................................................................... 88 Tab. 30 – Hypotéza H5 ................................................................................... 89 Tab. 31 – Hypotéza H6 ................................................................................... 90 Tab. 32 – Hypotéza H7 ................................................................................... 91

112

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 – Pohlaví respondentů ......................................................................... 53 Graf 2 – Věk respondentů ............................................................................... 54 Graf 3 – Pozitivní rodinná anamnéza .............................................................. 55 Graf 4 – Léčba příbuzných .............................................................................. 57 Graf 5 - Edukátor............................................................................................. 59 Graf 6 – Dodržování doporučení respondenty ................................................ 60 Graf 7 – Pooperační komplikace respondentů ................................................ 61 Graf 8 – Typ komplikací .................................................................................. 63 Graf 9 – Počet implantací u respondentů ........................................................ 64 Graf 10 – Obavy respondentů ze smrti před implantací .................................. 65 Graf 11 – Subjektivní pocit bezpečí u respondentů po implantaci ................... 66 Graf 12 – Strach z výboje u respondentů ........................................................ 67 Graf 13 – Výskyt arytmie u respondentů ......................................................... 68 Graf 14 – Pocity respondentů před výbojem ................................................... 70 Graf 15 – Ztráta vědomí u respondentů po výboji ........................................... 71 Graf 16 – Subjektivní pocity respondentů po výboji ........................................ 74 Graf 17 – Hospitalizace respondentů v souvislosti s výbojem ......................... 75 Graf 18 – Zaměstnání respondentů před implantací ....................................... 78 Graf 19 – Zaměstnání respondentů po implantaci. ......................................... 79 Graf 20 – Subjektivní hodnocení fyzických schopností respondentů po implantaci ICD ................................................................................................. 80 Graf 21 – Fyzické potíže před implantací ........................................................ 81 113

Graf 22 – Fyzické potíže po implantací ........................................................... 82

114

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Dotazník ...................................................................................... 116 Příloha 2 – Žádost o sběr dat/poskytnutí informace pro studijní účely ve FN Brno .............................................................................................................. 123 Příloha 3 – Žádost o umožnění sběru informací v souvislosti se závěrečnou prací ve FN U s. Anny v Brně ........................................................................ 124 Příloha 4 – Žádost o povolení distribuce dotazníků v souvislosi se závěrečnou diplomovou prací v Kroměřížské nemocnici, a.s. .......................................... 125 Příloha 5 – Žádost o povolení distribuce dotazníků v souvislosti se závěrečnou diplomovou prací ve FN Olomouc ................................................................. 126

115

Příloha 1

DOTAZNÍK

Vážená paní, vážený pane

Dovoluji si vás touto cestou požádat o vyplnění dotazníku, který bude součástí mé diplomové práce s názvem „Život se srdeční arytmií“. Jsem studentkou

magisterského

oboru

Ošetřovatelská

péče

v gerontologii

na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Cílem je zjistit, které oblasti Vašeho života ovlivnila implantace kardioverteru a jaké je vnímání Vašeho života před a po implantaci kardioverteru. Dotazník je anonymní a slouží pouze k účelům této práce. Děkuji za vyplnění dotazníku a Vaši spolupráci v průzkumném šetření.

Bc.Petra Živná

V dotazníku zakroužkujte pouze jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. 1. Jste? a) muž b) žena 2. Kolik je Vám let? (uveďte věk) …………………..................................

116

Příloha 1 – pokračování 3. Vyskytly se u Vašich příbuzných stejné potíže se srdcem jako u Vás? (možno zaškrtnout více odpovědí) a) ano, u rodičů b) ano, u sourozenců c) ano, u prarodičů d) ne e) nevím Pokud jste v předchozí otázce odpověděli „ne“ nebo „nevím“, přejděte k otázce č. 5.

4. Byl Váš příbuzný léčen na tuto srdeční arytmii? (možno zaškrtnout více odpovědí) a) ano – implantace kardiodefibrilátoru b) ano – radiofrekvenční katetrizační ablace c) ano – jiné (uveďte)…………………………………………………… d) ne e) nevím

5.

Byl(a) jste před operací poučen(a) o režimových opatřeních nutných k rekonvalescenci? a) ano, informace byly dostačující a srozumitelné b) ano, ale informace byly nedostačující c) ano, ale informace byly nesrozumitelné d) ano, ale informace byly nedostačující a nesrozumitelné e) ne f) nevím, nepamatuji se

6. Pokud jste odpověděl(a) „ano“, kdo Vás poučil? a) lékař 117

Příloha 1 - pokračování b) sestra c) lékař i sestra 7. Dodržoval(a) jste tyto doporučení? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 8. Vyskytly se u Vás pooperační komplikace i přes dodržování těchto opatření? a) ano b) ne c) nevím Pokud jste v předchozí otázce odpověděli „ne“ nebo „nevím“, přejděte k otázce č. 10.

9. Které komplikace se u Vás vyskytly? (možno zaškrtnout více odpovědí) a) infekční komplikace b) komplikace v okolí rány implantovaného přístroje c) komplikace stran přístroje d) jiné (uveďte)…………………………………………………………… 10. Kolikátý přístroj máte? a) první b) druhý c) třetí d) jiné (pokud více, uveďte)……………………………………………… 118

Příloha 1 - pokračování 11. Měl(a) jste obavy ze smrti v souvislosti se svým onemocněním předtím než Vám byl implantován kardiodefibrilátor? a) určitě ano b) spíše ano c) určitě ne d) spíše ne e) nevím 12. Cítíte se po implantaci kardiodefibrilátoru bezpečněji? a) určitě ano b) spíše ano c) určitě ne d) spíše ne e) nevím

13. Máte strach z výboje kardiodefibrilátoru? a) určitě ano b) spíše ano c) určitě ne d) spíše ne e) nevím

14. Vyskytla se u Vás arytmie, která byla zrušena výbojem? a) ano b) ne c) nevím Pokud jste odpověděli „ne“ nebo „nevím“, přejděte na otázku č. 21.

119

Příloha 1 - pokračování

15. Jaké bylo Vaše vnímání subjektivních pocitů před tímto výbojem? (možno zaškrtnout více odpovědí) a) slabost b) bušení srdce c) dušnost d) pocit na omdlení e) bolest na hrudi f) žádné zvláštní pocity jsem necítil(a) g) jiné (uveďte)…………………………………………………………… h) nevím 16. Ztratil(a) jste před výbojem vědomí? a) ano b) ne c) nevím Pokud jste odpověděli „ne“ nebo „nevím“, přejděte na otázku č. 18.

17. Zranil(a) jste se při této ztrátě vědomí? a) ano b) ne c) nevím

18. Jaké byly Vaše pocity po výboji? (možno zaškrtnout více odpovědí) a) bolest b) strach c) beznaděj

120

Příloha 1 - pokračování d) nic jsem nepociťoval(a) e) jiné (uveďte)…………………………………………………………… f) nevím

19. Vyžádala si tato situace hospitalizaci v nemocnici? a) ano b) ne Pokud jste odpověděli „ne“, přejděte na otázku č. 21.

20. Kolikrát jste z důvodu výboje kardioverteru musel(a) být hospitalizován(a)? a) jednou b) dvakrát c) třikrát a více (pokud více, uveďte počet hospitalizací)…………… 21. Byl(a) jste před implantací kardioverteru v pracovním poměru? a) ano, na plný úvazek b) ano, na částečný úvazek c) ne d) ne, jsem ve starobním důchodu e) ne, jsem v invalidním důchodu f) jiné (uveďte)…………………………………………………………… 22. Pokud jste odpověděl(a) „ano“, vrátil(a) jste se po operaci a rekonvalescenci do práce? a) ano, na plný úvazek b) ano, na částečný úvazek c) ne

121

Příloha 1 - pokračování 23. Jaké jsou Vaše fyzické schopnosti po implantaci kardioverteru ve srovnání s obdobím před jeho implantací? a) stejné b) lepší c) horší d) nevím 24. Jaké jste měl(a) fyzické potíže v období před implantací kardioverteru? a) byl(a) jsem bez výraznějších obtíží b) měl(a) jsem obtíže pouze při větší fyzické námaze (např. běh, mytí oken, věšení záclon, manipulace s těžkými věcmi, práce na zahradě a kolem domu apod.) c) obtíže jsem měl(a) již při běžné a lehčí fyzické námaze (např. mytí nádobí, vaření, lehký úklid, chůze apod.) d) obtíže jsem měla při jakékoliv minimální námaze nebo i v klidu 25. V současné době Vám činí potíže? a) jsem bez výrazných fyzických obtíží b) mám obtíže pouze při větší fyzické námaze (např. běh, mytí oken, věšení záclon, manipulace s těžkými věcmi, práce na zahradě a kolem domu apod.) c) obtíže mám již při běžné a lehčí fyzické námaze (např. mytí nádobí, vaření, lehký úklid, chůze apod.) d) obtíže mám při jakékoliv minimální námaze nebo i v klidu 26. Změnilo se po implantaci něco konkrétního ve Vašem životě, co považujete za důležité sdělit? ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… 122

Příloha 2

…………… Datum:

Razítko, podpis

123

Příloha 3

124

Příloha 4

125

Příloha 5

126

Život se srdeční arytmií

Recommend Documents