IV. Určování plodných a neplodných období

Přirozené a spolehlivé plánování rodičovství.

IV. Určování plodných a neplodných období Každá zdravá žena ve věku pohlavní zralosti může v průběhu menstruačního cyklu na svém těle pozorovat víceméně pravidelně se opakující změny, které souvisejí s přirozeným rytmem plodnosti a neplodnosti (srov. obr. 1, s. 13). Existuje více možností, jak lze sledování těchto změn využívat k rozpoznání plodných a neplodných období. V následujícím textu podrobněji pojednáme o způsobu, který nabízí symptotermální metoda v modifikaci vypracované bonnskou pracovní skupinou pro přirozené plánování rodičovství. V rozsáhlejších kontrolovaných studiích bylo totiž právě touto metodou dosaženo nejlepších výsledků.

IV/1. Základní požadavek: pravidlo dvojí kontroly Předpokladem pro spolehlivé předcházení neplánovaného početí je výskyt alespoň dvou na sobě nezávislých známek neplodného období. Přijede-li opatrný řidič k velmi frekventované křižovatce, před pokračováním v jízdě se přesvědčí, že v jeho směru svítí zelená vedle silnice i nad silnicí. Dvojí nezávislá kontrola („double–check control“) je oprávněným požadavkem před každým závažným rozhodnutím. Pro určení plodných a neplodných období máme k dispozici především tři způsoby: sledování změn hlenu děložního hrdla, vyšetření děložního čípku a hodnocení změn bazální tělesné teploty. Změny hlenu děložního hrdla a změny děložního čípku ohlašují blížící se ovulaci, zvýšená bazální tělesná teplota naopak prokazuje, že ovulace již proběhla. Přesnější informaci o době ovulace tedy poskytuje bazální teplota, proto má být sledována vždy. To ostatně naznačuje již název metoda symptotermální. Při rozhodování o určení plodných a neplodných období nelze spoléhat jen na paměť. Je zcela nezbytné vést o pozorovaných změnách záznamy, nejlépe za vzájemné spolupráce obou manželů. V praxi se při určování rozhraní mezi plodným a neplodným obdobím postupuje tak, že se nejprve určí hlenový vrchol, potom vyhodnotí průběh teplotní křivky a nakonec se posoudí ostatní pozorované změny.

IV/2. Spolehlivě neplodné poovulační období Doba od ovulace (přesněji: od ukončení schopnosti vajíčka být oplozeno) do začátku příští menstruace je spolehlivě neplodná. Spolehlivě neplodné poovulační období začíná buď večer třetího dne po hlenovém vrcholu nebo večer třetího dne rozhodujícího vzestupu teploty, a to podle toho, která z obou známek se projeví později. Jakmile se takto pomocí „dvojí kontroly“ stanoví rozhraní mezi obdobím plodným a poovulačním obdobím spolehlivě neplodným, provedeme na záznamní list zápis do rubriky „Plodné dny“ (obr. 39). Značkou „P“ označíme plodné dny, značka „P/“ znamená, že večer tohoto dne plodné období končí a že manželé mohou mít opět pohlavní styk. 38


Obr. 39 Vyznačení plodného období P/ plodné období končí večerem označeného dne

Dodržení zásady dvojí kontroly vede k tomu, že spolehlivě neplodné poovulační období někdy začíná později než po 3. dnu po hlenovém vrcholu (obr. 40), jindy později než po 3. dnu období vyšších teplot (obr. 41). Obr. 40 Určení začátku poovulačního neplodného období. Rozhoduje změna bazální teploty – protože 3. den období vyšších teplot přichází později než 3. den po hlenovém vrcholu

39


Obr. 41 Určení začátku poovulačního neplodného období. Rozhoduje hlenový příznak – protože 3. den po hlenovém vrcholu přichází později než 3. den vzestupu teploty

Určení začátku poovulačního neplodného období podle změn děložního čípku: Není-li možno změny hlenu nebo teploty jednoznačně vyhodnotit, dobře poslouží informace získané při sledování děložního čípku. Poovulační neplodné období trvá od večera třetího dne po zjištění tvrdého děložního čípku a uzavřené děložní branky až do příští menstruace. I při sledování děložního čípku ovšem platí zásada dvojí kontroly. Začátek poovulačního neplodného období má být současně potvrzen také vzestupem bazální teploty (nebyl-li pozorován hlenový příznak) nebo zjištěním hlenového příznaku (nebyl-li prokázán rozhodující vzestup bazální teploty).

IV/3. Předovulační neplodné období Před každou ovulací vaječný folikul potřebuje určitou dobu zrát, a také děložní sliznice se musí připravit na přijetí oplozeného vajíčka. Na začátku menstruačního cyklu je tedy vždy určitý počet dnů, ve kterých nemůže dojít k početí. Při určování posledního dne předovulačního neplodného období vycházíme především z pozorování známek ovulace v předchozích cyklech. Správnost kteréhokoli postupu je podmíněna splněním dvou předpokladů: 40


První předpoklad: Předchozí krvácení bylo skutečným menstruačním krvácením Pravé menstruační krvácení rozpoznáme podle toho, že mu předcházelo období vyšších bazálních teplot. Pro tento účel postačí, jestliže se zjistily alespoň tři vyšší teplotní hodnoty. Měřením bazální teploty odlišíme krvácení uprostřed cyklu („mezikrvácení“), ke kterému někdy dochází ze spádu hormonů v období ovulace a které je jedním z projevů optimální plodnosti (srov. s. 53). Druhý předpoklad: Není přítomen hlen. Přítomnost hlenu je projevem zvýšené hladiny estrogenů, ohlašuje blížící se ovulaci. Předovulační neplodné období proto trvá vždy jen do té doby, dokud žena nezjistí hlen nebo nepocítí vlhko v oblasti zevních rodidel. Pravidla pro určení posledního dne předovulačního neplodného období Postupuje se odlišně ve třech různých situacích: 1. Žena nemá záznamy o dřívějším sledování bazálních teplot ani o délce předcházejících menstruačních cyklů Platí pravidlo prvních pěti dnů: Prvních pět dnů v každém cyklu je možno považovat za neplodné. Proč platí pravidlo „plus 5“? Přestavba děložní sliznice do stavu, ve kterém je připravena na uhnízdění oplozeného vajíčka, si po menstruaci vždy vyžádá určitou dobu. Zkušenost ukazuje, že k otěhotnění nedochází při pohlavním styku do 5. dne po začátku menstruace. (Ovšem pouze za předpokladu, že žena sleduje hlenový příznak a nepozoruje hlen ani nepociťuje vlhkost u poševního vchodu!) 2. Žena nemá záznamy o dřívějším sledování bazálních teplot, ale zná délku posledních 12 menstruačních cyklů: Poslední den předovulačního neplodného období se vypočte odečtením čísla 20 od počtu dnů nejkratšího cyklu. Proč platí pravidlo „minus 20“? K ovulaci dochází zpravidla mezi 12. a 16. dnem před příští menstruací, nejdříve tedy 16. den před příští menstruací. K 16. dnu připočítáme 3 dny, po které si spermie uchovávají oplozovací schopnost, a 1 den jako faktor jistoty (pro případ, že by k ovulaci došlo o 1 den dříve než v posledních 12 cyklech). Tedy: 16 + 3 + 1 = 20. Příklad: Nejkratší cyklus v průběhu posledních 12 cyklů trval 27 dnů. 27 − 20 = 7. Posledním dnem předovulačního neplodného období je 7. den. Od 8. dne začíná období plodné. Pokud by nejkratší z posledních 12 cyklů trval méně než 25 dnů, pravidlo „minus 20“ se nepoužije a platí pravidlo „plus 5“. Prvních 5 dnů cyklu tedy i v tomto případě považujeme za neplodné. 41


3. Žena sledovala bazální teplotu a zná dny rozhodujícího vzestupu teploty v předchozích 12 menstruačních cyklech: Poslední den předovulačního neplodného období se vypočte odečtením čísla 8 ode dne, kdy nejdříve – v průběhu posledních 12 menstruačních cyklů – došlo k vzestupu teploty. Proč platí pravidlo „minus 8“? Zkušenost ukazuje, že k ovulaci může dojít nejdříve 3 dny před prvním dnem období vyšších teplot. Připočítáme 3 dny, po které si spermie uchovávají oplozovací schopnost, a jeden den jako faktor jistoty (pro případ, že by došlo k vzestupu teploty o jeden den dříve než v posledních 12 cyklech). 3 + 3 + 1 = 7. Tedy 7. den před vzestupem teploty je prvním dnem plodného období a 8. den před vzestupem teploty posledním dnem předovulačního období neplodného. Příklad (obr. 42): V průběhu posledních 12 cyklů se zjistilo, že k rozhodujícímu vzestupu teploty nedošlo nikdy dříve než v 16. dni cyklu. 16 − 8 = 8. Posledním dnem předovulačního neplodného období je 8. den. Od 9. dne začíná období plodné. Obr. 42 Proč pravidlo „minus 8“

42


Pokud by k nejdřívějšímu rozhodujícímu vzestupu teploty došlo 12. den cyklu nebo dříve, pravidlo „minus 8“ se nepoužije a platí pravidlo „plus 5“. Prvních 5 dnů cyklu se tedy i v tomto případě považuje za neplodné. Žena, která zná délku menstruačních cyklů i dny prvního vzestupu teploty za poslední rok, zásadně nepoužívá pravidlo „−20“, nýbrž pravidlo „−8“. Měření bazálních teplot totiž umožňuje stanovit dobu ovulace přesněji než pouhá znalost délky menstruačních intervalů. Pravidlo −8 má přednost před pravidlem −20. Pokyny pro zvláštní situace a) při zjištění „plodného“ hlenu před začátkem plodného období stanoveného podle pravidel +5, −20 nebo −8: V den, kdy žena zjistí v oblasti stydké štěrbiny hlen nebo vlhkost, ihned začíná období plodné, i kdyby podle pravidel +5, −20 nebo −8 ještě mělo trvat období neplodné. b) na začátku používám symptotermální metody: (pro ženy, které s měřením bazálních teplot teprve začínají a měří si bazální teplotu po dobu kratší než 12 měsíců) Jestliže se během používání pravidla „−20“ zjistí, že by podle pravidla „−8“ plodné období mělo začínat dříve než podle pravidla „−20“, je třeba řídit se hned pravidlem „−8“, přestože jsou zatím k dispozici teplotní křivky jen za dobu kratší než 12 cyklů.

IV/4. Plánované početí dítěte Pro zdravý vývoj dítěte je prospěšné neponechat jeho početí náhodě. V okamžiku předávání daru života by rodiče měli být v dobré tělesné i duševní pohodě. Zjištění těhotenství má být důvodem radosti obou manželů, a nikoli počátkem starostí a problémů. Přirozené plánování rodičovství vytváří příznivé podmínky k určení nejvhodnější doby pro početí, k brzkému zjištění těhotenství i ke spolehlivějšímu výpočtu termínu porodu. a) Stanovení doby nejvhodnější k početí K otěhotnění vede pouze pohlavní styk uskutečněný v době ovulace, několik málo dnů před ovulací anebo těsně po ovulaci. Proto za období nejvhodnější k početí (koncepční optimum) se považuje doba od posledního dne výskytu hlenu s charakteristikou plodnosti do prvního dne zvýšených teplot (obr. 43). Nejspolehlivějším ukazatelem je hlen děložního hrdla. Proto zcela nejplodnější je den hlenového vrcholu, případně den následující bezprostředně po něm. Měření bazální teploty samo o sobě může poskytnout o koncepčním optimu jen hrubou orientaci. Otěhotnění je nejpravděpodobnější v době od třetího dne před vzestupem teploty do prvního dne vyšších teplot. Vždy však je vhodná kombinace s pozorováním hlenového příznaku. Při sebevyšetřování čípku je možno za nejpříhodnější k početí považovat ty dny, ve kterých je děložní čípek uložen vysoko, je měkký a široce otevřený (srov. s. 49).

43


Obr. 43 Koncepční optimum

K početí dítěte může ovšem vést třeba i první a jediný pohlavní styk. Manželé však nemusí mít žádné obavy, když se jejich touha po dítěti nesplní hned. Zhruba u 40 procent párů dochází k otěhotnění teprve po půlročním pohlavním soužití. Lékaře by ale měli vyhledat manželé, kterým se nepodařilo dosáhnout početí do jednoho roku. Pro početí není důležitý počet pohlavních styků, ale počet spermií, které se dostanou do vnitřního pohlavního ústrojí ženy. Ve varlatech sice spermie vznikají téměř neustále, pro dosažení plodnosti však potřebují zrát 48 až 72 hodin. Proto by ti, kteří se snad snaží o početí dítěte po určitou dobu neúspěšně, měli v plodném období pohlavní styk uskutečňovat raději obden. b) Brzké zjištění těhotenství O potřebě chránit počatý život snad dnes nikdo nepochybuje. V nejranějším období vývoje zárodku nemá žena užívat určité léky, má se varovat alkoholu, kouření, rentgenového vyšetřování i pobytu na některých pracovištích. Jestliže si žena pravidelné měří bazální teplotu, může těhotenství rozpoznat jednodušeji a dříve než jinými způsoby.

44


Pokud nedojde k početí, trvá období zvýšené teploty obvykle jen 12 až 13 dnů. Naopak po početí setrvává bazální teplota na vyšší hladině po celou dobu převažující činnosti těhotenského žlutého tělíska, tedy první tři měsíce těhotenství. Zkušenost ukazuje, že trvá-li zvýšení bazálních teplot déle než 17 dnů a neobjevuje-li se žádné krvácení, došlo téměř s jistotou k otěhotnění (pravděpodobnost 99 %). c) Výpočet termínu porodu V poradnách pro těhotné se termín porodu obvykle vypočítává podle data posledních měsíčků. Jestliže si žena měřila bazální teplotu, je možno stanovit dobu porodu mnohem přesněji. Těhotenství totiž trvá průměrně 266 dnů, tedy o týden méně než 9 měsíců. Termín porodu vypočítáme tak, že od data prvního dne zvýšených bazálních teplot odečteme nejprve 7 dnů, potom ještě 3 měsíce a na závěr připočteme 1 rok. Výpočet termínu porodu: První den zvýšených teplot − 7 dnů − 3 měsíce + 1 rok Příklad: Datum prvního dne zvýšených bazálních teplot: − 7 dnů = − 3 měsíce = + 1 rok nejpravděpodobnější termín porodu =

29. 9. 1994 22. 9. 1994 22. 6. 1994 22. 6. 1995

45

IV. Určování plodných a neplodných období

Recommend Documents