ročník VII. / číslo 60.
leden 2016
Nachadzame sa v case prípravy na príchod Jezisa Krista, kedy pripravujeme svoju dusu na Jeho narodenie, ale taktiez pripravujeme nase chladnicky a spajze na príval jedla a v neposlednom rade nakupujeme darceky pre nasich blízkych. Odvsadiaľ na nas mavaju reklamy, napady na originalne darceky, na najvacsie zľavy... dozvedame sa, kde nakupovať, co nakupovať, ako nakupovať, kedy nakupovať... no nikde som nenasla odpoveď na otazku, „preco“ kupovať na Vianoce darceky. Preco vlastne kupujeme na Vianoce darceky?
nieco kupene, bez ohľadu na to, ci to cloveka, pre ktoreho darcek kupujete, naozaj potesí. Pytate sa blízkych, co by chceli dostať na Vianoce alebo sa skor spoliehate na svoje napady? Ak by som mala za seba povedať, darceky kupujem rada a tesím sa na obdobie nakupovania darcekov. Nevadí mi, keď su obchody preplnene nakupujucimi ľuďmi, uzívam si to... kupujem darceky, aby som nimi potesila ľudí, ktorych mam rada a snazím sa pamatať si, co ľudia pocas beznej konverzacie spomenu, ze by chceli dostať. Niekedy sa aj pytam, co by chceli a ak povedia, ze „nic“, vyberiem sama podľa svojej fantazie... alebo dostanu ponozky :)
Radi dávame a radi dostávame
Dar Tak mi napadlo pohľadať vyznam slova „dar“ (v Slovníku slovenskeho jazyka). Co sa vlastne povazuje za dar, darcek? Musím uznať, ze tak vystizny popis som necakala: „Dar je vec, ktoru davame niekomu do vlastníctva zo svojho, bez protihodnoty, bez nahrady.“ Zo svojho... zo svojho casu, zo svojich penazí... ale hlavne zo svojho srdca... bez nahrady... dam a nic za to necakam spať.
Ako nakupujeme darčeky? Podľa coho nakupujete darceky? Beriete skor ohľad na to, co by sa danej osobe pacilo alebo na to co by sa pacilo Vam? Nakupujete darceky s dostatocnym predstihom alebo na poslednu chvíľu? Kupujete darceky s rozvahou alebo kupite hocico, len nech mate
Radi davate darceky? A tiez ich radi dostavate, vsak? ;) Kto by nerad dostaval darceky? Ja davam darceky rada. A vzdycky sa tesím na tu reakciu, keď to ten clovek otvorí a najde tam nieco, co naozaj chcel a mne sa to podarilo zohnať, vtedy mam naozaj radosť. Niekedy sa az tak tesím, ze to mam problem tomu cloveku neprezradiť uz dopredu. Keď niekomu nieco kupim alebo vyrobím, najradsej by som mu to hneď dala :) Darceky vacsinou nakupujem na poslednu chvíľu, i keď premysľam o nich uz dopredu. Snazím sa, aby som vybrala nieco, co sa bude tomu, ktoreho chcem obdarovať, paciť a hodiť, ale aj tak si myslím, ze keď clovek vybera darcek pre niekoho, vzdy tam vlozí kusok „seba“ aj v podobe svojej fantazie a toho, co sa jemu samemu paci. Kazdy z nas ma svoj vkus, ale to je podľa mna dobre, svet predsa nie je jednotvarny :) A ten, kto darcek
Drazí Farníci, Farnice a Farnicata… … ríka se, ze Vanoce jsou svatky rodinne. Jelikoz nam nas farní casopis svym titulem pripomína, ze to my tvoríme Nasí farní rodinu, spolu s redakcní radou jsme se rozhodli, ze lednove císlo dostanete o par dnu dríve, tedy na svatky Narození naseho Pana. Chteli bychom tak byt alespon trochu napomocní k duchovnejsímu prozití toho casu a pevne veríme, ze neco zajímaveho a vanocního v tomto císle naleznete. Vanocní cas, to je take období praní a blízící se konec roku je dobou poohlednutí se za koncícím rokem a jakymsi zuctovaním. A proto za nas, karvinske duchovní, tedy za oba farní vikare, pana jahna a take za sebe bych Vam chtel vsem a kazdemu osobne poprat, ať je to cas dobry a pozehnany, aby setkaní u jeslicek a v Eucharistii s Bohem, ktery se nam dava ve svem Synu, nas burcovalo k tomu, abychom i my sami sebe chteli davat lidem kolem nas, abychom v nasem svete a case byli dobrymi posly Bozí lasky pro kazdeho cloveka, a tom novem roce, ktery zaroven je Svatym rokem milosrdenství, ať zavladne v nasich srdcích touha a pripravenost k odpustení a vzajemnemu smírení, a tím vydatne prispejeme k tomu, aby svet kolem nas byl lepsí a pratelstejsí, neboť pamatujme, ze svet kolem nas je presne takovy, jaky si jej vytvoríme. Ať jsou to pokojne, dobre a pozehnane svatky. Zaroven bych chtel take podekovat kazdemu z Vas za osobní a jakykoli vklad do zivota nasí farnosti, neboť to my ji tvoríme a bude presne takova, jací budeme my. Ať je to modlitba, obeť, cas, nejaka prace, za vsechno kazdemu dekuji a verím, ze Buh odplatí svym pozehnaním i v tomto zivote i na Vecnosti. Proste jednoduse, buďme dobrí jako On a i zivot bude lepsí a to kazdemu z nas preji. Przemek
dostane, ma tam aj kusok fantazie toho druheho :) A to sa mi na darcekoch paci. A samozrejme, ze darceky aj rada dostavam. Casto su aj odrazom toho, co si ľudia o mne myslia, ze co potrebujem alebo co asi mam rada. Niekedy sa az divím, ze ako na to ten clovek prisiel, ze toto by som mohla potrebovať :)
Pravidlo RRR Co to je? Mozno to aj poznate, ide o skratku troch slov s vystiznym vyznamom: Radosť Rozdavaním Rastie... ak chceme niekoho obdarovať a urobiť mu radosť, tak aj my sami mame z toho radosť, ze ten clovek ma radosť, takze radosť sa znasobuje.
Tak prečo? A teraz konecne k otazke „preco“... verte mi, nevedela som si na nu
Musím se vsem priznat, ze vanocní clanky do farního casopisu, nebo nejake vanocní rozhovory se zastupci ruznych medií jsou pro me celorocní murou. Proste bytostne nesnasím Vanocní svatky a kazdorocne jsou pro mne skolou sebezaporu a prekonavaní sebe samotneho. Jak je to mozne? Je to zpusobene asi tím, ze cím dal tím více se utvrzuji v presvedcení, ze forma trochu prerostla obsah a dokonce, ze tím vnejsím a nepodstatnym je skutecny obsah techto svatku prekryty a i nam se trochu vytratil. Co je nutne k opravdovemu slavení Vanoc? Krasne nazdobeny a nekdy „nacancany” stromek, kapr, i kdyz se jej cely rok ani nedotkneme, bramborovy salat, vanocní cukroví, vanocka, stedrovecerní pust, i presto, ze cely rok na patecní pust kasleme… a zrovna tento den pust není… zlate prasatko, „Mrazík” v televizi
odpovedať... je to len zvyk alebo je to symbol niecoho? Fakt neviem. No, esteze ma clovek priateľov... tak som niektorym z nich polozila tuto otazku (a touto cestou im ďakujem za ochotu porozmysľať a odpovedať). Odpovede boli rozne... lebo traja krali priniesli Jeziskovi dary... lebo Vianoce su casom radosti, tak robíme radosť svojim blízkym... lebo je to cas, kedy mame moznosť zamyslieť sa nad tym, co ma ten druhy rad, co by ho potesilo... lebo mame radosť z príchodu Jezisa a snazíme sa mu odvďaciť a tak ho obdarujeme vo svojich blízkych... nazory sa lísia, jedno vsak maju spolocne, ide o to, urobiť svojim blízkym radosť. Takze v konecnom dosledku, nejaku vseobecne platnu odpoveď na otazku „preco“ som síce nenasla, ale vsetci sa zhodneme v tom,
a zvonecek oznamující, ze Jezísek uz prisel a pod stromkem jsou darky. Ano, darky jsou nejdulezitejsí a od poloviny zarí si nechavame masírovat mozek reklamou, ktera nam namlouva, ze uz bychom je meli mít schovane hluboko ve skríni. Opravdu je to vsechno nutne k slavení Vanoc? Aha, jeste sníh, aby to skrípalo pod botami, po ceste na „pulnocní”. Dovolím si polozit jednu, treba trochu provokativní otazku, zda by se bez toho vseho ten skutecny Jezísek nenarodil? Hodně často slýčhavam někoho mi říkat, žě běž toho něbo onoho bý si Vanočě nědokažal přědstavit. Dívam sě na Lukasovo něbo Matousovo podaní žpřavý o Jěžísově nařožění a tak nějak sě vě mně řodí odpoř k tomu vsěmu, něboť On něpotřěboval
ze Vianoce su casom radosti z príchodu nasho Pana na tento svet... teda v istom slova zmysle „oslava Jezisovych narodenín“. A k oslave narodenín predsa patria aj darceky :) Myslime vsak na svojich blízkych nielen pocas Vianoc, ale po cely rok a davajme si darceky tak casto, ako len mozeme, ci uz vo forme usmevu, objatia, mileho slova alebo aj niecoho konkretneho, nech nasi blízki cítia, ze ich mame radi :) A hlavne, nech su tie darceky darovane „od srdca“ :) Tak Vam prajem do tychto dní veľa radosti... a veľa darcekov :) Anička
nič, nějaka jěskýně mimo město, jěslě sě slamou místo polohovatělněho kočařku a těplo žvířat místo ustřědního topění. A k tomu jěstě plně do vulě Boží oděvždana Matka a Josěf, ktěřý sičě něčhapal, čo sě dějě, alě duvěroval. Nění nahodou pohlěd na Mařii a Josěfa skolou oděvždanosti a řěžignačě ž toho, čo sě nam mnohdý žda, jako něžbýtně a při tom jě žbýtěčně? Zřovna včěřa mi výpřavěl jěděn ž mýčh blížkýčh přatěl, jak sě těnto děn doma skařědě pohadali kvuli uklidu a pěcení čukřoví tak, ze mel sto chutí
sbalit sve saky-paky a na cely ten vanocní cas odjet nekam daleko od rodiny. Myslím si, ze není to ojedinely prípad. Je to smutne, ale pravdive, bohuzel. Neucí nas nahodou Novonarozeny odpoutanosti od vecí druhoradych? On nam dava sebe. Není nahodou vanocní cas dobrou prílezitostí, abychom místo drahych darku zkusili dat sobe navzajem to nejcennejsí, tedy odpustení,
cas a prítomnost? On, vzneseny Buh a Stvoritel ponízil sam sebe, aby byl mam blízky. Není to nahodou dobra prílezitost, abychom slezli z vysin nasí hrdosti a mnohdy i pychy a prisli k tem, kterí jsou kolem nas? Napadlo mne, ze bychom mohli letos do betlema v kostele místo jeslicek polozit Kríz. Zamítnuto. Ale stejne si myslím, ze bychom meli pamatovat, ze o Va-
nocích zacínají Velikonoce, ze Jezísovym narozením zacína Jeho obetovaní se pro nas, ze v jeslích a na Krízi je jeden a tentyz. Ten, ktery miluje Tebe a mne a chce, abychom take milovali sebe navzajem, a abychom se neschovavali za darky, stromky a kapry, ale abychom chteli byt pro dobro lidí kolem nas, jako On, a to nejen o Vanocích. Przemek
Možná jste si toho všimli i vy. Někdo pro vás něco udělá a vy mu poděkujete. Usmějete se a poděkujete. A on vám odpoví: „Není zač.“ Proč to říká? Proč to říkáme my, když pro někoho něco uděláme a on nám poděkuje? Proč? Opravdu není za co děkovat? A když tedy není zač děkovat, proč tedy děkujeme? Jaký smysl má děkovat „za nic“. A proč se divíme mladým, kteří děkovat přestali? Zapomněli? Nebo prostě jen slyšeli slova „není za co“ tak často, až je přijali jako fakt. No, a když není za co, tak se nebudeme unavovat, stejně to nikdo neocení. Zarazí mne, jak bezmyslenkovite nektera slova ríkame. Bez toho, abychom se zamysleli nad jejich obsahem. „Není zac.“ Zamysleli jsme se nekdy nad otazkou, za co vlastne druhym dekujeme? Za sluzbu? Neco pro nas vykonali? Neco nam donesli, podali, otevreli nam dvere, dali nam informaci, pomohli nam najít cestu nebo jen ukazali smer? Opravdu je to tak malo, ze to ani „nestojí za rec“? „V pravde vam ríkam, pokud jste to udelali jednomu z tech nejmensích mych bratru, mne jste to udelali.“ (Matous 25, 40)
Dobre. Je to opravdu hrozna prkotina, to co pro nas nekdo udelal. Jenze udelat to nemusel. A presto udelal. Dekujeme za laskavost, za ochotu, za soudrznost lidí, za drobne kazdodenní projevy lasky cloveka k cloveku. „Vpravde, vpravde vam ríkam, kdo prijíma toho, koho poslu, mne prijíma, a kdo prijíma mne, prijíma toho, jenz me poslal.“ (Jan 13, 20)
Hrdinství v každodennosti
Necekejme od Boha velke veci. Projevuje se v drobnostech kolem nas. Vzpomínam si na príbeh, ve kterem sedel tak ctrnactilety kluk v kuchyni u stolu, a zatímco maminka umyvala nadobí a uklízela, on si sepisoval, jak bude naplnovat Bozí zakon lasky. Bude se zasazovat o svetovy mír. Bude bojovat a ochranu zivotního prostredí
Pritom kazda velka vec zacína tím prvním „malickym“ cinem, malym krokem. Hrdinske ciny se chvalí samy. Vsichni jsou kolem a potrasají rukou a vymyslejí chvalozpevy na hrdinu. Jenze hrdinství je v kazdodennosti. V tech obycejnych, malych cinech z lasky k bliznímu, z lasky k Bohu.
Bůh je v drobnostech
a zachranu velryb. Bude… „Prosím te, Honzíku, zaskocil bys k sousedce a donesl jí cukr? Ma rozdelanou buchtu a chybí jí.“ „Teď nemuzu, mami, musím sepsat, jak budu pomahat druhym.“ Zda se vam ten príbeh usmevny? Vas se netyka? Mne se netyka? Opravdu? Kazdy den, kazdy vecer, kdyz se obracím k Bohu a predkladam mu svuj den, mi On predlozí par takovych situací, kdy jsem na malou chvíli zapomnel, proc tu jsem. Treba proto, aby mi meli druzí proc dekovat. Vzdy, kdyz slysím „Dekuji“, uvedomím si, ze jsem udelal pro nekoho
neco, co ma pro nej takovou hodnotu, ze mi podekoval. Pro me samotneho je to mozna uplna malickost, neco, co ani nestojí za rec. Pro nej to muze mít hodnotu nedozírnou. A tak uz se snazím neodpovídat na podekovaní: „Není zac.“, „To nestojí za rec.“. Odpovídam: „Rad jsem to pro vas udelal.“, „Byla to pro mne malickost.“. A kdyz nic jineho, tak jen proste „Prosím.“. Dekuji Bohu, ze mi stale lide mají za co dekovat. Jednou mozna budu v situaci, kdy mi nezbude nic víc, nez jen dekovat. Uz nebudu moci pomahat ja. Budu odkazan na necí pomoc. A budu opravdu moc, moc rad, kdyz mi na me podekovaní odpoví: „Rad jsem to pro vas udelal!“. Jako by mne pohladil. Stale budu mít pro druhe cenu, hodnotu takovou, aby pro mne radi neco udelali. A treba jen byli laskaví a milí. „Děkuji vám, oběd ve vaší restauraci jsem si opravdu užil, i díky vám a tomu, jak jste nás obsluhoval.“
„Děkuji vám, za vaši ochotu. Moc jste mi pomohla.“ „Děkuji, bylo příjemné s vámi cestovat.“
Více vnímat Jde to. Jen musíme více vnímat svet kolem sebe. Vnímat Bozí stvorení a zazraky kolem nas. Chovat se k tem druhym tak, jak chceme, aby se oni chovali k nam.
Manipulace? Nebo ríkame „Není zac“, protoze chceme, aby nas presvedcovali, ze je? Ze to fakt stojí za podekovaní? Ze jsme fakt dobrí, ze mame hodnotu, kterou mozna necítíme? A proto, aniz bychom si to uvedomovali, si takto manipulativne ríkame o ocenení? Není to smutne, ze jsou mezi nami lide, kterí necítí lasku? Ktere mozna nikdy nikdo neocení. Nebo jim mozna vtloukali do hlavy, ze nejsou dulezití? Pomozme jim.
Dát slovům váhu A kdyz nic jineho, mozna bychom svym slovum meli dat znovu vahu, jakou si zaslouzí. Slova nejsou jen slova. Dokazí pomoci i ublízit. Pohladit i ranit. „Vase ano budiz ano, vase ne budiz ne, abyste nepropadli soudu.“ (Jakub 5, 12; srovnej Matous 5, 37) Premyslím nad tím, co ríkam a proc to ríkam. A stejne je to porad malo. Kazdy den se znovu a znovu ucím. Znovu a znovu zjisťuji, ze ne vzdy je me „ano“, „ano“. Dekujme konkretne. Ríkejme, za co dekujeme. Dejme svym slovum vahu. Vzdyť „na pocatku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to slovo bylo Buh. Bylo na pocatku u Boha. Vse bylo skrze ne a bez neho nebylo nic.“ (Jan 1, 1-3). Rosťa
Za kilka dni Wigilia! Dla iluż dzieciaków to radosna wiadomość. Będą nowe zabawki, będą mieli to, czego już długo sobie życzą. Iluż rodziców cieszy się, że zobaczą swoje pociechy rozpakowujące owe prezenty. Zobaczą tę radość w ich oczach i poczują satysfakcję. Prezenty Swięta Bozego Narodzenia kojarzą się własniě międžý innými ž přěžěntami. Kupujěmý přěžěntý, dajěmý přěžěntý, alě takžě otřžýmujěmý přěžěntý. Co řoku słýsžýmý tu i owdžiě o niěžmiěřnýčh přoblěmačh ž wýbořěm odpowiědničh podařkow. Albo ktos niě ma pojęčia, čo kupič, albo niě ma piěniędžý na wýmařžoný podařuněk, albo komus niě
čhčě się latač od sklěpu do sklěpu, albo… Niě o tým jědnak ma býč mowa w tým ařtýkulě. Wýdajě mi się, žě ž podařunkami žwiąžaný jěst jěsžčžě inný, o wiělě třudniějsžý přoblěm – přoblěm umiějętnosci przyjmowania čžěgokolwiěk, umiějętnosči býčia osobą obdařowaną. Dlačžěgo?
aktořami) sýtuačji, kiědý ktos komus čos wřęčža a osoba obdařowana niě čhčě přžýjąč, bo „przečiěž niě žasługuję / a ja ničžěgo dla čiěbiě niě mam / a nibý ža čo to”. Jak čžęsto niě potřafimý přžýjąč čžýičhs słow podžiękowania.
Zastanowmý się, jak čžęsto jěstěsmy swiadkami (albo nawet
Obdarowanie powinno sprawiac przyjemnosc jak osobie dającej,
Radość obustronna
wanej i przyznac, ze „tego własnie potrzebowałam”, to jakby powiedziec „nie byłam w stanie sama tego sobie załatwic”, jakby pokazac swoją słabosč. Přžýnajmniěj tak spořo osob mýsli. Cžý napřawdę tak jěst?
Przyjąć
tak rowniěž osobiě obdařowaněj. Powiniěn býč běžintěřěsowný, ž sěřča. Powiniěn miěč žřodło w miłosči. „Lubię čię, jěstěs dla mniě wažný i dlatěgo přagnę čiěbiě obdařowač.” Přžý takim podějsčiu do spřawý niě ličžý się sam přžědmiot, čěna, wiělkosč daru, ale intencja, uczucia, więz z ofiarodawcą. A jesli ofiarodawcy zalezy na tym, by mnie obdarowac, to z jakiej racji ja nie powinienem przyjmowac jego daru? Dlaczego miałabym byc osobą niegodną przyjęcia przejawu miłosci? Dlaczego nie mogłabym (K)komus pozwolic trochę o mnie zadbac, sprawic mi przyjemnosc?
Być obdarowany I tu docieramy do sedna sprawy (przynajmniej tak uwazam). Stanąc na miejscu osoby obdarowanej bowiem oznacza odejscie z pozycji mecenasa, osoby niepotrzebującej niczyjej pomocy, osoby samowystarczalnej. Stanąc na miejscu osoby obdaro-
Jak juz pisałam, prezenty powinny byc symbolem więzi międzyludzkich. Jest rzeczą naturalną, ze ktos chce komus dac jakis prezent. Jest rzeczą rowniě natuřalną, žě osoba obdařowana usmiěčhniě się i přěžěnt přžýjmiě, poniěwaž ža tým, čo třžýma w řękačh křýjě się čžýjas třoska, čžýjas miłosč. Býčiě obdařowaným niě jěst žnakiěm mojěj słabosči, alě własnie na odwrot, mojěj dojřžałosči. „Widžę i dočěniam to wsžýstko, čo włožýłěs w tę řžěčž.” Přžýpomnijmý sobiě, jak sami čžujěmý się w sýtuačji, kiědý wřęčžamý podařuněk a osoba obdařowana niě čhčě go přžýjąč. Cžý to přžýjěmně učžučiě?
Boże podarunki Cała kwestia z podarunkami ma jeszcze jeden rozmiar. W relacji Bog-čžłowiěk mý žawsžě stoimý w požýčji osobý obdařowaněj. Bog tak každěgo ž nas kočha, žě přagniě dač nam wsžýstko. Kazdemu dajě spěčýfičžně dařý/podařunki. Každěgo ogařnia swoją miłosčią. Cžý potřafimý přžýjmowač dařý od Boga? Cžý Jěmu těž čhčěmý się odwdžięčžač? Cžý po přostu, uswiadamiająč sobiě otřžýmaně dařý, powiěmý přostě „dziękuję” i staramy się owe dary wýkořžýstač do własněgo dojřžěwania i do pomočý ludžiom wokoł nas? A więč jak sądžisž, Kočhaný Cžýtělniku? Cžý ž pokořą přžýjąč čžýis dař, usmiěčhnąč się do niěgo, podžiękowač i ničžěgo niě kombinowač, to napřawdę ožnaka mojěj niědojřžałosči, słabosči, užalěžniěnia? Cžý to po přostu žnak mojěj więži ž osobą dařująčą?
Życzę Ci, by w ciągu tegorocznych Świąt Twoje serce przyjęło mnóstwo podarunków/darów. Terka
„…pozdravte se pozdravením pokoje.“ Tato slova slychame z ust kneze pri kazde msi svate. Je to chvíle, kdy bychom si meli zvlasť uvedomit, ze v kostele nejsme sami, ze vedle nas stojí nasi bratri a sestry, ze je mame milovat a prat jim pokoj a radost, protoze jsme vsichni rovnocenní a vsichni Bohem milovaní. Obcas ale zazívame zvlastní okamziky, kdy se clovek vedle nas sice otocí nasím smerem, ale chybí kontakt, chybí zaujetí tím, kdo stojí pred nami. V tech nekolika sekundach bychom meli byt jen pro toho konkretního cloveka, ke kteremu natahujeme svou ruku. Jeho ruku stiskneme s laskou a s radostnym vyrazem ve tvari vyslovme ta velice jednoducha, ale rovnez vyznamna slova „Pokoj Tobe!“ Toto symbolicke gesto je projevem bratrske lasky a tento vyznam by se nemel vytracet nejen z naseho prozívaní mse svate, ale ani z naseho bezneho zivota. Muzeme si polozit otazku Co já jako křesťan přináším lidem okolo sebe? Je to radost, nadeje, usmev
nebo jen ztrapeny oblicej, vycitky, pesimismus. Kazdy ma svou bolest. I ja mam tu svou a dlouho jsem se s tím vyrovnavala. Aniz jsem si to uvedomovala, sírila jsem kolem sebe stejne pocity a nalady, jake jsem dusila v sobe. To jsem ale v tu chvíli nevedela, protoze celou dobu jsem se snazila vystupovat naprosto normalne. Jenze oci a vyraz tvare proste neskryjete, i kdybyste se snazili sebevíc. Dnes vím jednu pro me zasadní vec, ze kdyz v sobe znovu objevíme tu nefalsovanou radost a vyjdeme-li s ní mezi lidi, pomuzeme touto radostí druhym i samym sobe. Nebojme se usmívat jeden na druheho, neboť ten prosty usmev nas naplnuje radostí. Nebojme se ríkat „Pokoj Tobě!“, neboť tak davame najevo, ze jsme si bratry a sestrami v Kristu. Kazdy se svym zivotem a prece vsichni na stejne ceste k Bohu, vsichni na jedne lodi. „Člověk nemusí být bohatý, ani dobrého zdraví, aby byl šťastný. Radost je darem mého srdce a ten uděluji všem, kteří žijí pro druhé –
protože egoistická radost není trvalá. Přetrvává jedině radost z darování… Kéž je tvou radostí působit radost v nejobyčejnějších věcech, …“. (Když Pán promlouvá k srdci, duchovní zápisky otce Gastona Courtoise)
Preji sobe i Tobe, mily ctenari, abychom se dokazali usmívat, i kdyz se cítíme slabí a nemame vubec naladu, abychom neprehlízeli sve blizní, ale venovali jim treba jen letmy pohled a nepatrny usmev, a abychom meli stale na pameti, ze Kristus prichazí k Tobe i ke mne s plnou narucí pokoje, radosti a nadeje. Stací rozevrít tu svou a nechat se Bohem obdarovat. A kdyz uz ty dary prijmeme, nenechavejme si je jen pro sebe, musíme je davat dal tem, kterí je potrebují. Je to nase poslaní. Preji vsem pozehnane chvíle radosti a pokoje, aby se to Bozí díte narodilo hlavne v nasich srdcích. Eva S.
(papež František)
V sobotu byla v Karviné ukončena sbírka na pomoc lidem, kteří prchají do bezpečí ze svých domovů. U nás hojně nazývání uprchlíci. Já osobně si slovo uprchlík spojuji se zbabělstvím. V tomto případě však jde o pravý opak. Musí být velkou odvahou vzdát se svého domova a odejít do neznáma. Co jiného ale člověku zbývá, když si má vybrat mezi životem a smrtí. Jak si spokojený s účastí našich obyvatel na této sbírce? Jak sbírka dopadla a kam konkrétně věci ze sbírky poputují? Popravde jsem necekal, ze vubec neco vybereme. Zvlasť kdyz sbír-
ka zacínala par dní po incidentu v Parízi, ktery si mnoho lidí bohuzel s uprchlíky spojilo. Nakonec se ale v patek odvazelo asi 20 pytlu zimního oblecení, dek a bot. Sbírka tedy dle meho dopadla dobre. Kam veci poputují, jeste nevíme. Byly predany ceskotesínskym dobrovolníkum, kterí sledují situaci, a podle toho se teprve rozhodnou, kdy a kam jet. Naposled byli pomahat asi pred tydnem, tedy v prubehu sbírky, a to v Bulharsku. Věřím, že lidé, kteří chtěli pomoci, přinášeli věci s tím, že
druhým přijdou opravdu k dobru, museli jste i přesto některé věci vyřadit ze sbírky? Ja osobne jsem veci neprobíral, za to patrí dík paní Cieslarove a nekolika clenkam sboru, slysel jsem ale, ze se nemuselo vyradit vlastne nic, vse pry bylo v bezvadnem stavu… Můžeš se s námi podělit o svůj první myšlenkový podnět, kdy tě napadlo sbírku v Karviné
zorganizovat? A jak to pak pokračovalo? Tak to je docela tezka otazka, nebyl to zadny konkretní podnet. Delsí dobu mi vadilo, ze o situaci s uprchlíky porad jen mluvím a debatuji, ac vlastne nikdo poradne nevíme, jak to je, a tím, ze nikomu nepomuzu. Premyslel jsem tedy, co bych mohl udelat, a tohle bylo uplne minimum. Koketoval jsem s myslenkou vydat se prímo na místa, kde je pomoc potreba, ale na to jsem nenasel odhodlaní a ani bych to asi ve sve soucasne situaci nezvladl. Pak uz se tedy nabízelo jen nekolik mozností aktivní pomoci. Byl jsem v Agape na prednasce Jakuba Smycka a dalsích dobrovolníku z Ceskeho Tesína (se kterymi prave spolupracujeme) a zjistil jsem, ze Cieslarovi by taky radi nejakou sbírku udelali, takze jsem se k nim vlastne jenom pridal… Dal to pokracovalo tak, ze jsem rozvesil po meste asi 30 plakatu, ktere sice do dvou dnu nekdo strhnul, ale lide si jich i tak vsimli. Cieslarovi sehnali krabice, domluvili se s obchudkem Agape a Esterka Dubska udelala facebookovou stranku. Jeste jsme oslovili karvinske sekace, ale opravdu nevím, zda nektery z nich nakonec prispel, ci ne… Kolik z tvých vrstevníků ti bylo ochotno pomoci? Jak se na tvou iniciativu dívají třeba tví spolužáci? :) Kdyz jsem se svolením pana reditele vyvesil jeden plakat na vstupní dvere gymplu, prisli do trídy kluci a ríkali: “Videl jsi ten plakat, mel jsem chuť ty dvere vysadit z pantu!“ A ja na to: ”No, tak ten plakat je muj…” Hodne mladych lidí bylo tvrde proti, ale i tak to nakonec vetsina z nich respektovala. Ovsem ne vsichni, dokonce jsem se dozvedel, kdo jeden z plakatu strhnul, a kdyz jsem se te o rok mladsí holky zeptal, proc to udelala, rekla mi, ze proste proto, ze to tam viselo,
a proc bychom jim vlastne meli pomahat? Pritom je to podle me uplne nevinna vec, ktera se vlastne nikoho nemusí dotykat, kdyz nekdo zkratka prispet nechce, tak ať tedy neprispíva. Dalsí skupinu tvorili ti, kterí byli sice „pro“ a sbírka nebyla v rozporu s jejich nazory, kdyz jsem jim ale nabí-
dívají na tyto lidi, kteří potřebují pomoc, tak nevraživě a nepřátelsky? Svuj boj s vetrnymi mlyny jsem uz asi popsal dost detailne, ale tezko ríct, proc jsou lopatky vetrnych mlynu natoceny tak, jak jsou. Kdybych to vedel, asi bych jim z tech nevrazivych a nepratelskych koutu, kam se zahnali, dokazal pomoct, ale bohuzel to nevím. Snad mají zkreslene predstavy, snad mají nejakou spatnou zkusenost a neubraní se její generalizaci, pravdepodobne si ale pouze vybírají to nejjednodussí stanovisko…
dnul, ze muzou facebookovou stranku sbírky sdílet, nikdo z nich to neudelal. Jeste nez jsem zacal spolupracovat s Cieslarovymi, chtela mi se sbírkou pomoct jedna spoluzacka, ktera dela dobrovolnici v Amnesty International, ale nakonec z toho seslo. Dekuji ale mym dvema kamaradkam, ktere se mnou jely na kolech vylepovat plakaty, prestoze uz byla docela kosa.
Já osobně jsem velmi vděčná za každého takového človíčka, jako jsi ty. Jednáš rozumem, srdcem a přikázání miluj bližního svého je ti velmi blízké. Budu ráda, když se na závěr tohoto rozhovoru i přes svůj nízký věk s námi podělíš o své životní moudro, krédo. A já slibuji, že za dvacet let se tě na stejnou otázku zeptám znovu…. Tak to moc dekuji za kompliment, ale ja jsem vlastne skoro nic neudelal. O spoustu vecí se postaral pan pastor a tak bych tímto rad podekoval jemu i celemu sboru. Jsem moc rad, ze jsou ochotni poslouchat kazdou nedeli to moje fidlaní a jsem jim vdecny za spoustu vecí, hlavne ale za ne samotne. Jsem teď v takovem veku, ze se mi to “zivotní kredo” mení asi tak co minutu, ale myslím, ze je nekdy treba zahodit vsechna moudra a rídit se jen tím jedinym, co nakonec zbyde: laskou!
Říkal jsi, že velmi těžké bylo informaci o sbírce po našem městě rozhlásit. Můžeš nám přiblížit svůj boj s větrnými mlýny? A proč si myslíš, že to tak je, že lidé se v našem a vlastně ne jenom v našem městě
Rad bych jeste dal vedet, ze se jiste skupine lidí podarilo zarídit oficialní a organizovane vyjezdy dobrovolníku do ceskych detencních zarízení… Premyslím o tom, ze kdybych sehnal par lidí, mohlo by se po Vanocích zajet treba do
Vysních Lhot a udelat nejaky program pro deti, scenku atd. Takze kdybyste meli nahodou nekdo zajem, muzete mi napsat na mail
[email protected].
Ondřej Trojak 17 let, pochází z Petrovic u Karviné, student, muzikant, divadelník, moderátor, básník, strůjce hudebních nástrojů, malíř, vydavatel (2014 – vlastní CD Bdění) „pravdoláskař“, indián ve městě, dobrý člověk.
Děkuji za rozhovor. Já vím, že máš pravdu, připnu si křídla, a nikam nedoletím. Ale ta radost! Já vím, že máš pravdu, vrhnu se do vln, a moře nepřeplavu. Ale ta radost! Já vím, že máš pravdu, rozběhnu se, a svůj stín nepřeskočím. Ale ta radost! Já vím, že máš pravdu, měl bych mít rozum a ne pořád hlavou proti zdi. Ale ta radost!!!! Preji Vam Radost v srdci v celem Novem roce 2016 Kamila F.
„Pokoj vám zanechávám; svůj pokoj vám dávám; ne jak ho dává svět, vám ho já dávám. Ať se vaše srdce neděsí a nechvějí.“ (Jan 14, 27) Jenze me srdce se chveje Boze. Mam strach, tak casto mam strach. Jsou dny a chvíle, kdy cítím, jak se uvnitr chveji, jak mi busí srdce a zda se, ze bez príciny. Nechapu to, nerozumím tomu. Proc se to deje? Proc me drtí ta uzkost, ktera, nevím, odkud pramení? Cítím tu nervozitu. Cítím to. Jakoby se mi melo srdce rozskocit. Uz jsi mi dal ten klid, zazil jsem ho a zazíval, tak proc to cítím? Proc se znovu a znovu vracím do míst ve svem srdci, kde je strach? Je to proto, ze ty tam nejsi? Proc? Protoze jsem te tam jeste nepustil? Protoze jsem nedovolil, abys svym slovem, svym svetlem prozaril místa v mem srdci, na ktera bych radeji zapomnel? Je to proto, ze jeste nejsem v tobe tak, jako sv. Pavel, skrze nehoz jsi zil? On ti to dovolil! On te pozval do sveho zivota. Mam ja jeho sílu? Mam jeho odhodlaní? Jeho pokoru a lasku? Nevím. Ja to nevím, Boze! Tak rad bych to vedel, ale nevím to. Prosím, pomoz mi!
„Srdce se ve mně svíjí, padají na mne smrtelné úzkosti; pronikají mnou bázeň a chvění, svírá mě mrazení. A říkám: Kdo mi dá křídla jako holubici, abych vzlétl a usedl.“ (Zl 55, 5-7) Tak rad bych letel! Tak rad bych byl ukotven ve tve lasce, ve tvem klidu. Tak rad bych daval pokoj lidem kolem sebe. A nejen tím, ze se na ne usmeji v kostele pri msi, kdyz se navzajem zdravíme pozdravením pokoje. Tak hrozne rad bych, abys Ty promlouval skrze me ciny. Aby v tom, co delam, byla patrna ma víra. Jenze jsem tak slaby, tak hrísny! Jak by to vubec bylo mozne, abys skrze mne pomahal druhym, abys je vedl? Aby skrze mne vnímali Tebe? „Vyhýbej se zlu, konej dobro, vyhledávej pokoj a o něj usiluj.“ (Zl 34, 15) Boze, ja se snazím, opravdu se snazím! Jenze, ne vzdy mi to jde. Casto myslím na spatne veci. Ne vzdy se ukaze, ze to, co jsem udelal, bylo dobre. Jsou chvíle, kdy mluvím ne zrovna hezky o svem blizním. Kdy reknu neco, co muze
ublízit. I kdyz, nebo prave proto, ze to nereknu pred tím a tomu, koho se to tyka? Svet kolem je tak slozity. Proc, kdyz neco udelam v dobre víre a s dobrym umyslem, z toho vyjde neco, co bolí, kvuli cemu se nakonec trapím a rad bych to vzal zpet? Jenze uz to nejde, Boze! Nejde to! A pak verím, ze mi bude odpusteno. Ze lide kolem mne mi odpustí. A vím, ze ani ja nemam pravo soudit a hodnotit druhe. Vzdyť ja sam jsem jen chybující smrtelník, ktery touzí po lasce a pochopení. „Ukojím svou rozlícenost proti tobě, potom se má žárlivost od tebe vzdálí, upokojím se a už se nebudu hněvat.“ (Ez 16, 42) Jsou chvíle, kdy bych chtel kricet a nadavat. Chvíle, kdy bych chtel ublízit a cítím, ze by se mi ulevilo. Prisel by klid. Prisel by klid? Opravdu bych se cítil dobre? Asi ano. Na chvíli, Pane. Vzdyť Ty sam jsi byl plny klidu a pochopení ke svym pronasledovatelum, k tem, kterí te hanili a kterí te nakonec ukrizovali. Co jsem ja, abych bral do rukou spravedlnost? Co jsem, abych si osoboval pravo na
pravdu? Ta je prece jen v Tobe a u Tebe, Pane. „To je tedy nesporné, a tak musíte být klidní a nedělat nic neuváženého.“ (Sk 19, 36) Ano, nedelat nic neuvazeneho. Jak snadno se to rekne, Boze, a jak tezce se to naplnuje! Je tak snadne ríci neco zleho v navalu emocí. Tak snadne mluvit v pyse a sebestrednosti. Tak snadne je mluvit o Tvem zakone a tak tezke jej naplnovat v beznem zivote. A co v beznem zivote, ale v situacích, kdy promlouvají emoce, vztek a zloba. Jak v techto situacích, v techto chvílích jednat, co ríkat? Co bys udelal v takove chvíli Ty? Prosím, buď se mnou, dej mi sílu, abych se dokazal zastavit a obratit se k Tobe v modlitbe. Pomoz mi jednat rozvazne a s laskou.
„Soudí-li se moudrý s hlupákem, ať se hněvá či žertuje, klidu nedojde.“ (Pr 29, 9) Ne, nejsem tak pysny, abych si myslel, ze jsem moudry, ale kolikrat uz jsem zazil, ze jsem se s druhym nemohl domluvit a narustala ve mne zloba a vztek? Kolikrat jsem mozna totez vyvolal v tom druhem? Nejsem bez chyby, i kdyz bych byt chtel. Jenze to nejde! Pane, prosím, dej, ať na to nezapomínam v konfliktech a tezkych situacích, kdy mi jiní ublizují. Dej ať nikdy nezapomenu, ze i ja mohu ublízit.
hnev, abych dokazal myslet i ve chvílích, kdy rozum je zastreny rudou barvou vzteku. Dej, abych dokazal pohlednout na druheho s laskou, abych i k svemu soku v konfliktu dokazal pohlednout s laskou, kterou ty jsi nam dal a pro kterou jsi obetoval svuj zivot, sveho syna. Dej mi Pane, aby hovorilo me srdce, ma víra. Dej, aby se projevovala i v takovych chvílích, kdy na Tebe zapomínam. Dej, abych z Tve milosti udrzel svuj jazyk na uzde, abych v nerozvaznosti nerekl neco, ceho bych vzapetí mohl litovat.
„Spíše se naslouchá klidným slovům moudrých než křiku toho, kdo velí nerozumným.“ (Kaz 9, 17) Dej mi, prosím, klid. Dej mi svuj pokoj, abych dokazal zkrotit svuj
Daruj mi svuj pokoj, Pane, a skrze mne jej daruj vsem, se kterymi se potkam. Amen. Rosťa
Proč dostáváme dárky? „…proto, ze jsme byli cely rok hodní a zaslouzíme si je.“ (Jindřiška)
„…abychom meli radost a abychom meli radi Jezíska.“ (Lotynka)
„…protože má Ježíšek narozeniny.“ (Matouš)
„…abychom druhe potesili.“ (Vašek)
„…protože nám je Pán Ježíš dá.“ (Barča)
„Afričané mají právo na pokoj,“ upozornil papež při návštěvě Středoafrické republiky Papez Frantisek v posledním listopadovem tydnu navstívil tri africke zeme: Kenu, Ugandu a Stredoafrickou republiku, z nichz posledne jmenovana zeme prozíva valecny konflikt. Svaty otec navstívil mimo jine chudinskou ctvrť Nairobi, uprchlicky tabor, setkal se s predstaviteli muslimu ci se zastupci OSN pro ekologicke otazky. „Zkusenost dokazuje, ze nasilí, konflikt a terorismus se ziví strachem, neduverou a beznadejí rodícími se z chudoby a frustrace. Boj proti temto nepratelum pokoje a prosperity musí byt veden predevsím muzi a zenami, kterí beze strachu verí ve velke duchovní a politicke hodnoty, jez daly vzniknout statu, a dusledne je dosvedcují,“ rekl papez v hlavním meste Keni. Ve stejnem duchu navazal smerem k politikum s pripomínkou evangelijní zvesti, ze komu bylo mnoho svereno, od toho se mnoho ocekava. Pred 300tisíci shromazdenych pri msi svate promluvil k davu o vyznamu rodiny, ktery si místní obyvatele stale uvedomují: „Kenska spolecnost je dlouhodobe pozehnana solidním rodinnym zivotem, hlubokou uctou k moudrosti starsích a laskou k detem. Zdraví jakekoli spolecnosti zavisí na zdraví rodin. Víra v Bozí Slovo nas vola, abychom pro jejich dobro a pro dobro spolecnosti, podporovali rodiny v poslaní, ktere mají ve spolecnosti, v prijímaní detí jakozto pozehnaní pro nas svet a v obrane dustojnost kazdeho muze a zeny, ponevadz jsme vsichni bratri a sestry jedine lidske rodiny.“ V Ugande papez pripomenul pamatku ugandskych mucedníku a oslavil s místními narodní Den mladeze. Behem oslav si vyslechl svedectví dívky, ktera zije nakazena HIV. Na její slova reagoval: „Zatímco jsem vas poslouchal, kladl jsem si otazku: Muze byt take spatna zkusenost dobra pro zivot? Odpoveď zní: ano! Negativní zazitky – a mnozí z vas takovymi prosli – otevírají horizonty, a to Jezísovou silou. Winnie promenila sve deprese a zahorklost v nadeji, nikoli kouzlem, nybrz Jezísovym dílem. Jezís sam na sobe prozil tu nejhorsí zkusenost celych dejin. Byl potupen, odmítnut, zavrazden. A Bozí mocí vstal z mrtvych. S kazdym z nas muze ucinit totez, protoze Jezís je Pan.“ A dodal: „Jste ochotni premenit nenavist v lasku?“ Tato otazka patrí i nam. Pak Svaty otec navstívil reholní dum, kde sestry pecují o stare, nemocne a umírající. Poslední zastavkou se stala Stredoafricka republika. Tato zeme se chlubí nezmernym mnozstvím nerostneho bohatství (diamanty, zlato, uran), ale rovnez nepretrzitymi konflikty trvajícími od roku 1960. Pusobí zde 13 tisíc vojaku OSN. Zeme vynika take nabozenskou pestrostí (vetsina katolíku, dale protestanti, muslimove a domoroda nabozenství). „Prichazím jako poutník pokoje a jako apostol nadeje,“ rekl po príletu papez. Mí stním biskupum pak rekl: „„Buh neciní rozdíly mezi temi, kdo trpí. Casto to nazyvam ekumenismus krve.“ A na shromazdení pri katedrale Neposkvrneneho Pocetí papez prohlasil: „Vsechny, kterí se nepravem chapou zbraní tohoto sveta, vyzyvam: odlozte tyto nastroje smrti; ozbrojte se spíse spravedlností, laskou a milosrdenstvím, jez jsou autentickou zarukou pokoje. Místním mladym, kterí v zivote nezazili nic nez valku, vzkazal: „Zaprve: nikdy nepodlehej nenavisti. A pokud ti nekdo ublízí, snaz se odpustit. Zadna nenavist! Mnoho odpustení! (...) A pokud nemas v srdci nenavist, pokud odpoustís, budes vítezem. Protoze zvítezís v nejnarocnejsí bitve zivota, budes vítezem v lasce. Prave skrze lasku prichazí pokoj.“ Blahoslavení polských mučedníků V sobotu 5. 12. byli v Peru blahoreceni tri misionari pusobící v Peru, ktere na pocatku 90. let zavrazdili clenove marxisticke skupiny Sendero Luminoso (v prekladu Svetla stezka). Obema polskym frantiskanum bylo neco malo pres tricet let, jmenovali se Michal Tomaszek a Zbigniew Strzałkowski, poslední zavrazdeny byl italsky diecezní knez Alessandro Dordi. „V období revolucního teroru – tedy od kvetna 1980 do listopadu 1992 – marxisticka ideologie organizace Sendero Luminoso utocila na církev a kneze – zapalovala, znesvecovala, nicila, ocernovala a vrazdila.“ Pod vedením místního biskupa se blahoslavení misionari tomuto ataku branil modlitební kampaní a sírením evangelního poselství pokoje, zivota, lidske dustojnosti, bratrství a odpustení vsech forem nasilí a nenavisti. Dopadení vrahove se behem vysetrovaní priznali, ze motivy jejich cinu byly nabozenske, povazovali totiz kresťanství a poselství Bible za opium lidstva. Jana Lokajová
Drzíme v rukou vanocní císlo naseho farního casopisu, takze si dovolím trochu opustit kulinarske cestovaní a nabídnu Vam neco z naseho stedrovecerního stolu. Kdyz jsem prisel do Ceska, prekvapilo me, ze stedrovecerní vecere je tady takova chuda, neboť v mem rodnem regionu se na Stedry vecer sjízdí cela siroka rodina, hoduje se od objevení první hvezdy na obloze az do pulnocní mse a jednotlivych druhu jídel na stole musí byt minimalne dvanact, takze hrachovka, kapr (ktereho nesnasím) a bramborovy salat (ktery nikdo u nas nezna) to byl skutecne sok. Pusobilo to velice skromnym dojmem. Z tech vsech nasich sleďu, lososu, pirohu se zelím a houbami, platysu, sisek s makem a kutií mam nejradeji rybu v dusene korenove zelenine. Nejlepsí ji dela teta Ela, manzelka meho strejdy, „palce lizac“ - ja se vzdy cely rok tesil na toto jídlo. :) Je pravda, ze se teta nekdy nechala uprosit a svou „rybę po grecku“, neboť tak se tomuto jídlu ríka, pripravila i na jine oslavy. Tak jdeme na to :) Potřebujeme: 1 kg filetu z bílych morskych ryb (treska, morska stika /hejk/, tilapie, pangasius), klidne mohou byt mrazene rybí kostky, filety mohou byt cerstve nebo mrazene 2 - 3 velke mrkve 2 cibule 1 velka korenova petrzel 1/2 velkeho celeru, nebo 1 maly 4 - 5 polevkovych lzic rajcatoveho protlaku 200 ml vody olej sťava z jednoho vetsího citronu mouka nebo strouhanka na trojobal 2 vejce na trojobal sul a pepr podle chuti Pokud mame rybu mrazenou, rozmrazíme ji a papírovymi kuchynskymi rucníky ji osusíme, abychom maso zbavili co nejvetsího mnozství vody. Ryby pak pokapeme citronovou sťavou a odlozíme na cca 2 hodiny, abychom se zbavili morskeho zapachu. Potom filety nakrajíme na kousky cca 6 cm dlouhe, ponoríme do rozmíchanych se solí a peprem vajec a potom obtocíme v mouce príp. strouhance. Smazíme pak dozlatova na rozehratem oleji (ne olivovem - ten patrí pouze do studene kuchyne). Usmazene ryby polozíme na kuchynsky papírovy rucník, abychom se zbavili prebytecneho oleje. Pokud pouzívame mrazene rybí kostky, pracujeme s nimi tak, jak jsme zvyklí. Usmazenou rybu pak odlozíme. Oloupeme cibuli a nakrajíme na kostky. Oloupeme mrkev, petrzel, celer a nastrouhame na vetsích okach. Cibuli vhodíme do hluboke panve na rozehraty olej (4 polevkove lzíce) a nechame zesklovatet. Pak pridame nastrouhanou korenovou zeleninu, vodu, sul a pepr a na malem ohni dusíme cca 30 minut, nez zelenina zmekne, prípadne pridame vodu. Ke konci pridame rajcatovy protlak a dusíme jeste 5 minut. Do siroke a hluboke nadoby davame tenkou vrstvu dusene zeleniny, pak vrstvu smazene ryby, dale cely postup opakujeme s tím, ze poslední vrstvu bude tvorit zelenina. Prizdobíme zelenou petrzelí nebo platky citronu. Muzeme servírovat teple nebo studene, mne nejvíce toto jídlo chutna den pote s cerstvym zitnym chlebem. Dobrou chuť :)
Machine Gun Preacher – Kazatel Kalašnikov Akcní / Krimi / Zivotopisny USA, 2011, 124 min Režie: Marc Forster Scénář: Jason Keller Kamera: Roberto Schaefer Hudba: Asche & Spencer, Thad Spencer Hrají: Gerard Butler, Michelle Monaghan, Michael Shannon, Madeline Carroll, Kathy Baker, Souleymane Sy Savane, Corey Large, Fana Mokoena, Misty Mills
Kdyz se byvaly motorkar a clen gangu Sam Childers rozhodne pro zivotní zmenu a odjede do vychodní Afriky pomahat na místech znicenych obcanskou valkou, je otresen nepopsatelnymi hruzami, ktere zde místní obyvatele a obzvlasť deti prozívají. Ignoruje varovaní svych zkusenejsích kolegu a zacne na vlastní pest stavet sirotcinec v míste, jez ho nejvíce potrebuje – v samem stredu teritoria ovladaneho krutou Armadou Bozího odporu, ktera verbuje do svych rad male chlapce. Sam si vsak brzy uvedomí, ze aby zachranil co nejvíce detí, sirotcinec nestací. Zacne organizovat ozbrojene mise hluboko do uzemí neprítele, kde zachranuje unesene deti. Hodnocení: Akcní film, ktery lze povazovat do urcite míry za kresťansky. Poukazuje na to, jak Buh dokaze promenovat zivoty vsech skupin lidí. Vysoke hodnocení tohoto snímku u me srazí jen fakt, jak se hlavní postava snazí vzít spravedlnost do svych rukou a mnohdy se bezhlave vrha do boju. Nicmene vsak hodnotím film jako zdarily pocin, ktery stojí za videní.
Od 1. – 14. ledna 2016 bude probíhat koledování Tříkrálové sbírky. Charitní Tříkrálová sbírka je poselstvím pokoje a přáním požehnání pro začínající rok. Zároveň jsou vybírány finanční prostředky na předem daný účel. Schválené záměry využití Tříkrálové sbírky 2016 pro Charitu Český Těšín:
Podpora Charitního bazárku: Charitní bazárek, nákup vybavení a podpora provozu bazárku; Zakoupení automobilu: Charitní dům pro seniory, nákup automobile pro převoz klientů a rozvoz obědů; Zkvalitnění podmínek pro klienty domova pro seniory: Charitní dům pokojného stáří, úprava pokojů, realizace výletů; Zkvalitnění a rozvoj služeb středisek: Charitní centrum pro seniory, Charitní středisko sociální rehabilitace, rozvoj terénních forem obou služeb, pořízení vozidla; Zlepšení možností služby: Charitní ošetřovatelská služba, nákup PC a automobilu; Zlepšení podmínek poskytování služby – oprava kuchyňské linky: Charitní středisko „Kometa“, výměna kuchyňské linky; Maják stále svítí: Charitní středisko „Maják“, podpora realizace preventivních programů na 1. st. základních škol;
Zvýšení bezpečnosti služby: Charitní dům pro matky v tísni, obnova oplocení azylového domu; Doplnění kompenzačních pomůcek: Půjčovna pomůcek, rozšíření nabídky půjčovny pomůcek; Zkvalitnění služeb Charitní poradny: Charitní poradna, úprava střediska, vytvoření knihovny a hracího koutku pro děti klientů; Nákup vozu pro potřeby terénních služeb pro seniory: Charitní pečovatelská služba, Charitní asistence, podpora provozu a dostupnosti služby; Zkvalitnění stravovacího provozu: Středisko stravování, úprava kuchyně, zdravé stravování; Podpora provozu a rozvoje Charitních služeb pro domácnosti: Charitní služby pro domácnosti, nákup potřebných pomůcek, podpora provozu služby.
Jak poznáte koledníky charitní Tříkrálové sbírky?
Kolednické skupinky chodí s kasičkami opatřenými logem Charity. Vedoucí kolednických skupinek mají na viditelném místě průkazky vystavené Charitou Česká republika a potvrzené příslušnou Diecézní charitou. Identifikační údaje na průkazce vedoucího musí souhlasit s údaji v jeho průkazu totožnosti, který si dárce může taktéž vyžádat. Kasička, do které koledníci vybírají příspěvky, musí být úředně zapečetěná místně příslušným městským či obecním úřadem nebo magistrátem. Číslo pokladničky musí souhlasit s číslem průkazky. Několik praktických informací pro zájemce o koledování a koledníky v Karviné:
- V prvé řadě se na Vás těšíme, protože bez Vás by to nešlo. I dvouhodinová koleda je pro nás pomocí. - Koledování probíhá od 1. 1. 2016 do 14. 1. 2016 - Koordinaci sbírky v Karviné mají na starosti František Úradník (604 640 765) a Irena Úradníková (603 287 666). - Pokladničky je možné vyzvednout: 21. a 22. 12. 2015 od 11 - 17 hodin, 4. -14. 1. 2016 od 9:3017:00 hodin ve všední dny, další dny a mezi svátky po telefonické domluvě. - Pokladničky se mohou odevzdávat 14. 1. - 16. 1. 2016 od 11 - 17 hodin, jindy po předchozí domluvě. - Vedoucí skupinky musí mít 15 let. - V případě zájmu si dospělí koledníci zajistí svůj vlastní dětský doprovod. - Po dobu koledování bude omezen provoz Charitního střediska „Kometa“, bude zde k dispozici koledníkům teplý čaj a káva, pro dětské koledníky pak budou připraveny hry. - Mimo tradiční dárky pro koledníky obdrží koledníci volné vstupenky na představení do kina a opět připravujeme divadelní představení na Den dětí a letos nově i tombolu. Všem koledníkům, dárcům a lidem, kteří se na realizaci Tříkrálové sbírky podílejí, děkujeme a přejeme příjemné prožití vánočních svátků a požehnaný rok 2016. Charita Český Těšín
DĚKUJEME ZA VAŠI ŠTĚDROST A VAŠE HLASOVÁNÍ !!!!! Hledali jsme zpusob, jak bychom se mohli aktivne zapojit jako cela farnost do príprav na Svaty rok milosrdenství… Milosrdne srdce je treba cvicit a i kdyz se nam to mnohdy vuci tem nejblizsím nedarí tak, jak bychom si prali, je treba neochabovat a trenovat dal :) Vuci tem vzdalenejsím nam to jde mnohdy líp… tak po zkusenostech z adventu 2013, kdy jsme nevychazeli z udivu, kolik jste prinesli trvanlivych potravin, hygienickych potreb nebo ponozek a rukavic pro potrebne, jsme se rozhodli zkusit projekty Skutecneho darku spolecnosti Clovek v tísni, doplnene o dalsí formy pomoci tem, ktere sice nezname osobne, ale kterí zijí ve velmi tezkych podmínkach – ať uz v nasí zemi nebo jinde na svete. Aby to ale nebyla jen nejaka dalsí anonymní sbírka, jsme radi, ze jste se hlasovaním zapojili a tak sami zvolili, kam vybrane prostredky posleme. V prvním tydnu v oblasti ZDRAVÍ jednoznacne vyhrala podpora ceskych opustenych detí a mladych lidí, kterí po ruznych strastiplnych zivotních zkusenostech se sami nedokazou zaradit do spolecnosti a tak jsme na ucet Nadacního fondu poslali 5153,-Kc (potvrzení o prijetí daru visí na nastence s ostatními projekty). Po rozjezdovem tydnu zacal uz opravdove advent, takze i roratní promluvy pro deti byly zamereny take na tyto projekty. Cely tyden bylo tema VODY – treba abychom si vsichni uvedomili, jak je voda vzacna, ze jí nemame plytvat a take abychom se ucili vdecnosti…ze mít sprchu nebo obycejny zachod je vlastne neobycejne bohatství :). V druhem tydnu v hlasovaní zvítezila pumpa pro vesnici (na druhem míste byl prave zmíneny zachod). Vase príspevky daly dohromady 6415,-Kc a za ne jsme zakoupili 1pumpu pro vesnici (4500,-) a 3x zachod (3x 600,-). Tretí tyden nasi spolecne adventní pomoci potrebnym se ukazal prozatím jako nejzajímavejsí – jak poctem hlasovaní, tak vybranou castkou. U tematu OBŽIVA jste odevzdali více nez 100 hlasu a v pokladnicce se za tyden nasbíralo neuveritelnych 13 869,- Kc !!! A protoze hlasovaní bylo velmi tesne, pokusili jsme se poskladat darky do teto castky tak, aby vsichni hlasující byli spokojeni: 1x oslík s povozem (7500,-), 3x vcelí ul (3x 850,-), 2x vesela koza (2x 900,-), 1x sicí stroj (1500,-) a poslední petistovka vystacila tak akorat na 2x 20kurat. Peníze jsme odeslali na ucet spolecnosti „Clovek v tísni“ a nyní cekame, az dorazí certifikaty potvrzující tuto skutecnost a vy si je pak budete moci prohlednout na nastence s projekty. Tam si take, prosíme, prectete vysledky posledního tydne, protoze ty budou znamy az po ctvrte nedeli adventní a to uz budete mít vanocní císlo Nasí farní rodiny skoro prectene :). VELKE DIKY za zapojení do techto adventních projektu!!! Tímto vsak Svaty rok milosrdenství teprve zacína… Muzete se samozrejme zapojit i osobne a navrhnout take vlastní napady a iniciativu, jak a kde bychom vsichni spolecne jako farnost mohli „trenovat“ sve „milosrdne srdce“ – nejen sbírkami, ale take vzajemnou sluzbou, pomocí ci jeste jinak… ?
Za + męża Zbigniewa Najdra, + Janinę Mrózkową, + rodziców z obydwu stron, z prośbą o zdrowie i błogosławieństwo Boże dla całej żywej rodziny 18:00 Cz Za + Marii Zgudovou a Filomenu Novotnou a za živé příbuzenstvo
po
6:30
Pl
út
6:30
Cz Za + rodiče, sourozence, manžela a živé rodiny do Boží ochrany
st
7:00
Pl
21.12. 22.12.
23.12. 18:00 Cz
rodiče Annu a Antonina Podstawkovy, za duše v očistci, s prosbou o přímluvu Panny Marie za Cz Za živé členy rodiny 24.12. 15:00 Cz Mše svatá s otevíráním Betléma 22:00 Půlnoční mše svatá 5:00 Pl Z podziękowaniem za dotychczasowe łaski oraz za wszystkich żywych i + z rodziny Mirów i Godzików 6:30 Pl Za + Marię i Adolfa Strzebowskich, córkę, zięcia oraz wszystkich krewnych pá 8:00 Cz Za + rodinu Kulovou, Ruskovou, Szostkovou, Szkutovou a do Boží ochrany za živé rodiny 25.12. 9:30 Pl Za matkę Marię, syna Leopolda Handzla oraz za sześć sintr z domu Stenchlych 11:00 Cz Za + Ferdinanda Mikulce, maminku Margitu a do ochrany Panny Marie za celou rodinu 18:45 Cz Za + rodiče z obou stran, manžela, za spásu jejich duše 6:30 Pl Za + Františka Pawliczka, rodziców z obu stron oraz + zięcia Václava Kachyňę 8:00 Cz Za Márii Piontkovou, syna Miroslava a dceru Annu, a za celou živou rodinu so 9:30 Pl Za + Elżbietę Ździebło (4.roczn.+), męża Antoniego oraz za rodziny Ździebło, Ocisk, Lalurny čt
7:00
26.12.
ne
27.12.
11:00 18:00 6:30 8:00 9:30
Cz Pl Pl Cz Pl
11:00 Cz
18:45 Cz po 7:00 Pl 28.12. 18:00 Cz út 7:00 Cz
i Zoń Za + z rodiny Šuterikové, Kolaríkové, Urbaníkové a za živé rodiny do ochrany Boží Za + rodzinę Eliaszów, Marię, Franciszka oraz za syna Bogusia Za + matkę Adélę, ojca Jiřígo, brata Josefa oraz siostrę Boženę Za + manžela Josefa Kudličku, rodiče, do ochrany Boží za živé rodiny Za + Franciszka Linzera, żonę, siostry i brata Za + rodiče Františka a Vandu Stolarzovy, sestru Marii, rodinu Kondziolkovou a za ochranu Boží pro žijící rodiny z obou stran Za naše farní společenství Za wspólnotę różańcową Za zemřelé z naší farnosti pohřbené tento měsíc beze mše svaté
29.12.
Msza św. dziękczynna za 20 lat współżycia małżeńskiego, z prośbą o dalszą opiekę i błogosławieństwo 18:00 Cz Za + Aloisii a Viktora Hellerony a za živou rodinu do ochrany Panny Marie Fatimské čt 7:00 Cz Za + Viléma Febera a jeho rodinu 31.12. 18:00 Pl Na poděkování za uplynulý rok st
7:00
Pl
6:30
Pl
8:00
+ Marii Sembolovou (nedož.95), za Hedviku Ramikovou, manžela Rudolfa, syna Tadeáše a celé Cz Za příbuzenstvo
9:30 11:00 18:45 7:00
Pl Cz Cz Cz
30.12.
pá
1.1. 2016
so
2.1.
ne
3.1.
po
4.1.
út
5.1.
st
6.1.
čt
7.1.
18:00 Pl
Za + Józefa Kolarza w 90. urodzin Za + Annu Tichou (5.výr.+) a za živou a + rodinu Aloise Stuly a Josefa a Františka Tichého Za duše v očistci a za návrat Evropy ke Kristu Na úmysly složené u obrazu Panny Marie Fryštátské Za + Hildegardę Heller (15.roczn.+) i jej męża Kazimierza (27.roczn.+) oraz za żyjących i + członków rodziny Za + Franciszka Derlicha, rodz. Derlichową, Bijokową i Burkową Za ochranu, Boží požehnání a zdraví pro celou rodinu Lotterovou a Sakulínovou Za Alojzego Zaujeca (3.roczn.+), za rodziców z obu stron, za szwagra Gerharda i za dusze w czyśćcu cierpiące Za + rodinu Šuterikovou, Kolárikovou, Urbaníkovou a za živé rodiny do ochrany Panny Marie Za naše farní společenství Za nowe powołania kapłańskie i zakonne Za + Zuzanu Hudákovou, manžela a syna Michala
6:30 8:00
Pl Cz
9:30
Pl
11:00 18:45 7:00 18:00
Cz Cz Pl Cz
7:00
Cz Za + Emanuela Hamzu a za živou rodinu Kulawiňsich
6:00 7:00 16:30 18:00 7:00 18:00
Cz S prosbou o Boží milosrdenství pro živé a + lidi z celého světa Pl Dziękczynna za przyjęte łaski, z prośbą do Opatrzności Bożej o dalszą opiekę Pl Cz Za + Karla Tyrlika (2.výr.+) Cz Za živou a + rodinu Kamionkových Pl Za + Marię Raszykową, Franciszka Fialkę
pá
8.1.
so
9.1.
ne
10.1.
7:00
Pl
uzdravení manžela z jeho těžké nemoci a dovyléčení mé nemoci, s prosbou o zdraví pro celou 18:00 Cz Za živou rodinu 7:00 Cz Za živou a + rodinu Bechovou, Kubátkovou, Kaňákovou, Monczkovou a známé 18:00 Pl 6:30
Pl
8:00 9:30
Cz Pl
11:00 Cz 18:45 Cz po
11.1.
7:00
Pl
18:00 Cz
Za Ottę Popka, za Dominika Kwiecińskiego, żonę Janę, rodziców z obu stron i za dusze w czyśćcu cierpiące Za + Marię i Rudolfa Palów, syna Czesława, wnuka oraz za + i żyjących członków rodziny Szczyrbów i Palów Za + Ferdinanda Mikulce (nedož. 54) s prosbou o dar zdraví pro celou živou rodinu Za + Józefa Madzię i Jadwigę Chwastek Za + Annu Kucharczykovou a celou rodinu z obou stran, s prosbou o Boží požehnání a ochranu pro živé rodiny Za naše farní společenství Za + z rodziny Wierzgoniów, Moravieców, Czaczyńskich, Sznapków i za dusze w czyśćcu, o których nikt nie pamięta Za + Oldřicha Buru, Martu Burovou a za živé rodiny Mužíkovou a Selígovou Za + manžela Emila Szebestu, zetě Jaroslava, rodiče Szebestovy, Gorecké a za živé rodiny do ochrany Boží a Panny Marie
út
7:00
Cz
st
7:00 18:00 7:00 18:00 7:00 18:00 7:00 18:00 6:30 8:00 9:30 11:00 18:45 7:00 18:00
Pl Cz Cz Pl Pl Cz Cz Pl Pl Cz Pl Cz Cz Pl Cz
út
7:00
Cz
st
7:00 Pl 18:00 Cz Za + Marii a Emila Krainovy, s prosbou o požehnání pro živé rodiny
čt
7:00
+ rodinu Durzokovou, prarodiče Jana a Annu, rodiče Evžena a Irenu, bratra Jana, jeho ženu Cz Za Hedviku, za rodinu Patkanovou a žijící rodiny z obou stran
18:00 7:00 18:00 7:00 18:00 6:30 8:00 9:30
Pl Pl Cz Cz Pl Pl Cz Pl
12.1. 13.1.
čt
14.1.
pá
15.1.
so
16.1.
ne
17.1.
po
18.1. 19.1. 20.1. 21.1.
pá
22.1.
so
23.1.
ne
24.1.
11:00 Cz 18:45 Cz
po
25.1.
7:00
Pl
18:00 Cz
Za + Štefana Kovalčíka Za společenství živého růžence Za + Honoratę Haltofową, jej brata Ludvíka i rodziców Danelów Za + Mons. Klisza i o dar żywej wiary dla rodziny Za sousedy a naši bytovou situaci Za + Annę Podstawkową, męża Antonína, rodziców i rodzeństwo z obu stron Za + manžela (5.výr.+) a za živou rodinu s prosbou o ochranu Panny Marie Za + Hildegardę Wierzgoniową, siostrę Dankę i za rodziców Za + rodinu Dostalovou, Kučmovou, Nogolovou a do ochrany Panny Marie za celou živou rodinu Za naše farní společenství Za + rodiče, za spásu jejich duší
Za + Margitu Mikulcovou (nedož. 77) a za celou živou rodinu Za naszą wspólnotę parafialną Na poděkování Bohu za 81 let života jisté osoby, s prosbou o další zdraví pro ni Za żywą i + rodzinę Hanzlów i Klusów Za + Annu Kulovou, manžela a rodinu Kulovou, s prosbou o Boží požehnání pro živou rodinu a přímluvu Panny Marie Za + Annu Juránkovou, manžela, syna a rodiče z obou stran Za + Józefa Sikorę, żonę, rodziców z obu stron, rodziny Wierbicową, Brózdową, duszę opuszczone oraz z prośbą o wiele łask Bożych dla rodzin żyjących Za zemřelé pohřbené tento měsíc beze mše svaté
út
7:00
Cz
st
7:00 18:00 7:00 18:00 7:00
Pl Cz Za + Annu Kolkovou, manžela Miroslava, rodiče a sourozence z obou stran a za živou rodinu Cz Za + manžela, rodiče a sourozence z obou stran a za živé rodiny do Boží ochrany Pl Pl Za + męża Ericha, za + i żyjących członków rodziny Sliwków, Swaczynów i Bijoków
26.1. 27.1.
čt
28.1.
pá
29.1.
so
30.1.
+ rodiče Jana a Marii Tesarczykovy, jejich dceru Irenku, vnuka Jana Škorpíka, zetě Josefa Rýdla 18:00 Cz Za a Jana Škorpíka a za Františka a Hedviku Škorpíkovy 7:00 Cz Za + z rodiny Pierchalové, Gurecké, Ševčíkové, Pukové a Holbové 18:00 Pl
ne 31.1.
6:30
Pl
8:00
Cz
9:30
Pl
11:00 Cz 18:45 Cz
po
1.2.
út
2.2.
st
3.2.
čt
4.2.
pá
5.2.
so
6.2.
ne
7.2.
7:00
Za naszą rodzinę parafialną Za + Františka Karase, celou rodinu, za Jana a Annu Jastrzębské, rodinu Kolkovou a za živé rodiny do ochrany Panny Marie Fryštátské Dziękczynna za dar życia i otrzymane łaski, z prośbą o kolejne z okazji 70. urodzin oraz 50. rocznicy ślubu Za Karla Majetného (3.výr.+), za jeho rodiče, bratra Jana, tchána Karla Smolaře a za živou rodinu do ochrany Matky Boží Za + Helenu Koudelkovou (2.výr.+), s prosbou o Boží milosrdenství a věčnou radost a za živou rodinu do ochrany Boží
Pl
+ Miloslava Ruska, rodiče a rodinu Ruskovou, s prosbou o Boží požehnání pro živou rodinu 18:00 Cz Za a přímluvu Panny Marie 7:00 Cz Na poděkování za dar 70. let života maminky a tatínka, s prosbou o dar víry, naděje a lásky 16:30 Cz Za + Bruno Michalika, jeho rodiče a za živou rodinu 18:00 Pl 7:00 Pl + Marii Szajterovou, jejího manžela Adolfa, za syna Aloise a Boleslava, jeho ženu Vilmu, za ro18:00 Cz Za diče z obou stran a za rodinu Szustrovou 7:00 Cz Za nová kněžská a řeholní povolání 18:00 Pl 6:00 Cz Na poděkování za 80 let života Blažeje Oravce a za živé a + členy rodiny Oravcovy 7:00 Pl 18:00 Cz Za dar zdraví pro Ferdinanda Mikulce 7:00 Cz Na úmysly složené u obrazu Panny Marie Fryštátské 18:00 Pl Za naszą wspólnotę parafialną 6:30 Pl Za + rodziców Elżbietę i Józefa Wawrzyczków 8:00 Cz Za + Jaroslava, Lubomíra a Jaroslava staršího Galovy, + Marii a Veroniku Guldovy a za živé rodiny Za + Henryka i Hertę Biniów, za rodziców z obu stron, za żywą rodzinę Szebestów i Cechlów, powierzając ją Opatrzności Bożej + a živou rodinu Parlíkovou, Janovskou a Štětinovou, s prosbou o ochranu Panny Marie pro 11:00 Cz Za vnuky 18:45 Cz Za + z rodiny Blatoňové, Bartoškové, Grittnerové a do ochrany Boží za živé rodiny 9:30
Pl
Omlouvamě sě ža případně čhýbý vě jměněčh a umýslěčh msí svatýčh. Naleznete-li takovou chybu, kontaktujte nas, prosím. Příští číslo Naší farní rodiny vyjde v neděli 31.1.2016 Uzávěrka ve středu 18.1.2016
pátek 08.01. od 9:00 hod.
Každý čtvrtek– zacína bezprostredne po ranní msi svate spolecnou modlitbou Korunky k Bozímu Milosrdenství (CZ), ukoncení vedene, v 17:30 spolecnou modlitbou Korunky k Bozímu Milosrdenství (PL) a svatostnym pozehnaním. 1. pátek v měsíci – 01.01. - vzhledem ke slavnosti Matky Bozí Panny Marie v lednu nebude.
Schola (česká) ……………………………………….. kazdy patek v 16:30, Scholička ………………………………………………… Polska schola …………………………………………. Komorní sbor …………………………………………. Varhaníci ………………………………………………… Ministranti ……………………………………………… Podávající sv. přijímání ………………………….. Společenství „Pro všechny“ ……………………. Biblická hodina ………………………………………. Společenství mladých manželů ………………. Společenství starších manželů ……………….. Modlitební společenství …………………………. Společenství mládeže …………………………….. Farní volejbal ………………………………………….. Kurz „Základy víry“ (príprava na krest a/nebo 1. sv. prijímaní pro dospele) …………...
kazdy patek v 15:25 kazda sroda o godz. 15:00 kazde pondelí v 16:15 sobota 09.01.2016 v 19:00 patek 08.01. a 22.01. v 16:30 sobota 23.01. v 19:00 ctvrtek 14.01. a 28.01. v 9:30 ctvrtek 07.01. a 21.01. v 19:00 utery 05.01. v 17:00 utery 19.01. v 19:00 kazde utery v 18:00 patek 15.01. v 19:00 kazdy patek 20:00 (ZS Delnicka) ctvrtek 14.01. a 28.01. v 19:00 na fare
Příprava k biřmování ……………………………... sobota 16.01. v 16:30
24.12.2015 v 15:00 - mše s „otevíráním betléma“ a zpevy Scholicky . 06.01.2016 - slavnost Zjevení Páně, mse svate s pozehnaním vody, kadidla, krídy a zlata budou v nasem farním kostele v 6:00 (CZ), 7:00 (PL), 16:30 (PL), 18:00 (CZ). Slavnost s doporucenou ucastí na msi sv. 09.01.2016 v 15:00 - setkání s rodiči dětí, které se připravují k 1. svatému přijímání v katechetickem dome, spolecne pro obe jazykove skupiny. 10.01.2016 - neděle Křtu Páně, konec liturgicke doby vanocní. 10.01.2016 v 15:00 - koledování schol ve farním kostele. 16.01.2016 od 19:00 - XI. Farní ples v Romskem centru Karvina. 18.-25.01.2016 - Týden modliteb za jednotu křeťanů. 02.02. - svátek Uvedení Páně do chrámu, mse svate s pozehnaním hromnic v 7:00 (CZ), 16:30 (CZ) a v 18:00 (PL). Behem mse sv. v 16:30 budou farnímu spolecenství predstaveny deti, ktere se pripravují k 1. sv. prijímaní. Tento den nebude mse sv. v kapli v Raji. 22.05.2016 - první svaté přijímání behem mse sv. v 8:00 (CZ) a behem mse sv. v 9:30 hod. (PL).
Farní kostel Povýšení sv. Kříže, Karviná - Fryštát 24. 12. čt. - Štědrý den - vigilie slavnosti Narození Páně: Páně - 15:00 - msě sv. přo děti s „otěvířaním bětlěma” CZ - 22:00 - „pulnocní" mse sv. CZ 25. 12. pá. - slavnost Narození Páně - 5:00 „Godzinki o Narodzeniu Panskim” z mszą sw. o swicie PL - 6:30 msza sw. PL - 8:00 slavna mse sv. CZ - 9:30 uroczysta msza sw. PL - 11:00 mse sv. CZ - 15:00 slavnostní zpívaně něspořý sě svatostným požěhnaním CZ - 18:45 mse sv. CZ 26. 12. so. - svátek sv. Štěpána, prvomučedníka - 6:30 - msza sw. PL - 8:00 - msě sv. CZ - 9:30 - msza sw. PL - 11:00 - msě sv. CZ - 18:00 - msza sw. PL (niedzielna) 27. 12. ne. - svátek Svaté Rodiny - 6:30 - msza sw. PL - 8:00 - msě sv. s obnovou manžělskýčh slibu CZ - 9:30 - msza sw. z odnowieniem przyrzeczen małzenskich PL - 11:00 - msě sv. CZ - 18:45 - mse sv. CZ 31. 12. čt. - památka sv. Silvestra I., papeže - 7:00 - msza sw. PL - 16:00 - msě sv. na poděkovaní ža uplýnulý řok CZ/PL 01. 01. pá. - slavnost Matky Boží, Panny Marie - 6:30 - msza sw. PL - 8:00 - slavna mse sv. CZ - 9:30 - uroczysta msza sw. PL Farní kostel sv. Petra z Alkantary, Karviná-Doly - 11:00 - msě sv. CZ 24. 12. čt. - Štědrý den - vigilie slavnosti Narození Páně: - 18:45 - mse sv. CZ - 16:00 - „pulnocní” msě sv. PL 25. 12. pá. - slavnost Narození Páně - 9:30 - slavna mse sv. CZ 26. 12. so. - svátek sv. Štěpána, prvomučedníka - 9:30 - msza sw. PL 27. 12. ne. - svátek Svat é Rodiny - 9:30 - msě sv. s obnověním manžělskýčh slibu CZ 01. 01. pá. - slavnost Matky Boží, Panny Marie - 9:30 - mse sv. CZ
Kdy se to stalo? V sobotu 5.12. A proč do Wrocławi? Protoze to je pekne mesto, se kterym je spjata historie Slezska, a kde ma take cast svych rodnych korenu nas pan farar ;-) Co vím o Wrocławi? Uprímne receno, moc toho není, protoze jsem zrovna pri vykladu v autobuse „spala“. Takze musí trochu pomoci wikipedie ;-) Wrocław (cesky Vratislav) je historicke hlavní mesto Slezska a nyní Dolnoslezskeho vojvodství v Polsku. Je to ctvrte nejvetsí a jedno z nejstarsích polskych mest. Ma pres 600 tisíc obyvatel. Proteka jím reka Odra, a to tak zajímave, ze nektere casti mesta lezí na ostrovech, tusím, celkem dvanacti. Je sídlem wrocławske arcidieceze, jejíz soucastí jsme sveho casu byli i my. Hlavním chramem dieceze je vratislavska katedrala sv. Jana Krtitele na Tumskem ostrove, kde jsme spolecne slavili msi svatou. Je to v zakladu goticka stavba, s pozdejsími upravami, a tak jak to v takovych chramech byva, ma ruzne bocní kaple – napr. Nejsvetejsí svatosti, Panny Marie, kralovny Polska.. ale take treba Kapli polskych chirurgu.. To me docela pobavilo ;-), prestoze chapu, ze to nejspís nejaky svuj seriozní duvod ma. Jaká byla cesta? Popravde receno dlouha. Dle planovace tras autem po dalnici A4, a pak A1 .. necelych 230km za 2:20hodin … autobusem 4 hodiny, ovsem s pulhodinovou pauzou na benzínce Shell, za ucelem coffee in – coffee out, a take nadychaní cerstveho vzduchu ;-) Po ceste zaznelo heslo: „…w drodze rozaniec i w Wrocławiu grzaniec “, a tak jsme se s (ruzne velkou) chutí pustili do první casti. Pan farar (z ruznych duvodu) prochazel autobusem tam a zpet, povídal a poslouchal… A cesta ubíhala ;-) Vyhlášení trpasličí soutěže.. Wrocław ma jednu milou tradici. V 80. letech minuleho století byla vyznamnym centrem polskeho protikomunistickeho odporu. Vznikla zde opozicní organizace „Pomaranczowa alternatywa“, ktera poradala ruzne poulicní akce, demonstrace, se znacnou davkou humoru a recese, na protest proti systemu. Symbolem iniciativy se stali trpaslíci neboli krasnoludki ci krasnalki ;-) To se ujalo. Trpaslícci zustali v ulicích mesta a jsou turistickou atrakcí. Dnes je jich 250, v ruznych pozicích, s ruznym naradím, na zemi, na oknech i na lavickach… pro lidske oko kovove nehybní.. ale kdo ví, co se deje, kdyz se zrovna nedívame …;-) Zahledli jsme i mala prízemní vratka se zavorou, kudy trpaslícci vylezají z podzemí … a je jich stale víc a více… ;-) Soutez spocívala v tom, kdo jich uvidí nejvíce … moc jsme se nevytahli, protoze maximalní císlo bylo, myslím, kolem 18. Z kázání pana faráře… Tak a teď trochu vazne. Pri spolecnem slavení mse sv. v katedrale zaznelo, ze Jezís je Kral, ale Jeho kralovství není z tohoto sveta… ale take to, ze Bozí kralovství je mezi nami a mame ho budovat uz tady a teď… tak jak to vlastne je? Zdanlive nesourode informace pan farar rozlouskl jedním prstem, kdyz rekl, ze Jezísovo (Bozí) kralovství není odtrzene od tohoto sveta ve smyslu prostorove-casovem (tedy v jine vesmírne dimenzi). Je vsak „odtrzene“ v tom smyslu, ze se automaticky neprizpusobuje a neprijíma vsechny hodnoty tohoto sveta. Jeho zakonem je Evangelium, tedy radostna zprava a vyzva k lasce, odpustení a milosrdenství… (omlouvam se autorovi za ponekud volnejsí preklad ;-)). Co jsme viděli? Historicke mesto, plne historickych budov, kostelu a klasteru, ktere jsou dnes vetsinou akademickou pudou (slouzí jako univerzitní budovy). Velike namestí, jehoz obrysy moc nedokazu popsat… asi jako kostka v kostce ;-) ). Na namestí bylo plno lidí, atrakcí, stanku, vuní, dobreho jídla a pití … Co jsme mohli ochutnat? Za zmínku urcite stojí: grzaniec (neochutnala jsem, ale ríkali mi, ze je to horke, ovocne, s nejakym tím promile.., a hlavne dobre;-)), ociepki z żurawiną … velmi jedle ;-) Urcite tez doporucuji navstevu na míste, ktere bylo oznaceno: pijalnia czekolady. Mají tu v Polsku vyhlasenou cokoladu od Wedela, v ruznych skupenstvích (tedy k ovonení, pití i zvykaní …), v ruznych upravach (treba s ovocem nebo s chilli…). A ja musím ríct, ze i takova kawa s bitą śmietaną ke spokojenosti uplne stací ;-) A jak nám spolu bylo? Ja myslím, ze dobre, vazne i vesele, s modlitbou i zpevem, se sdílením, dialogem i porozumením… A o to prece hlavne jde :-) A ja verím, ze se muzeme tesit na dalsí podobna dobrodruzství, na jedne lodi, spolu a s nasím Bohem :-) Konec hlášení ! Hanka S.
Przyszedł Mikołaj - Přišel Mikuláš W niedzielę 6.12. mielismy po nabozenstwie wielką niespodziankę. Po błogosławienstwie księdza nam za plecami stanął Mikołaj z Aniołkiem. Rozdawał nam czekoladowe Mikołaje i pytał się, jak mamy na imię. Mikołaj miał głos podobny do księdza Petra. Artur W niedzielę po mszy przed ołtarzem było mało dzieci, ale po zjaiweniu się Mikołaja i Anioła zaraz się zebrała większa grupka. Otrzymalismy przepyszne czekoladowe figurki. Odwiedziny Mikołaja nam się bardzo podobały! Zapraszamy Go do nas wraz z Aniołkiem znow za rok. Sandra
Sborově i sólově V nasí farnosti je jiz milou tradicí, ze v den slavnosti Jezíse Krista Krale se kona koncert duchovní hudby, na kterem vystupují hudebníci nasí farnosti. Ti, kterí se behem roku vetsinou „schovavají“ na kuru :) Nejinak tomu bylo i 22. listopadu 2015 odpoledne. Varhaník, houslistka, „komoraci“ i scholistky si opet pripravili krasny hudební program. Zaznely skladby ryze instrumentalní, sborove, ale take solove (nutno podotknout, ze vsichni letosní soliste jsou aktivními farními zpevaky). Cely koncert byl uzasnym zazitkem a ti, kdo si udelali v nedeli odpoledne cas, aby prisli, urcite nelitovali.
Naše farní rodina / Nasza Rodzina Parafialna Neprodejné. Náklady na jeden výtisk jsou ve výši 20 Kč Kč. Texty článků prochází jazykovou korekturou. Obrázky převzaty většinou z internetu. Vydavatel Vydavatel: Římskokatolický farní úřad Karviná, Pivovarská 2/1, 733 01 Karviná 1, tel.: 596 314 455, e-mail: nfr@farnost
[email protected] Redakce Redakce: Tereza Ondruszová (šéfredaktor), Anna Špirková, Eva Steffanová, Jana Lokajová, Kamila Fašungová, Markéta Szyszkowiczová, P. Przemysław Antoni Traczyk, Rostislav Mechúr, Tomasz Orehek
