číslo 4 (8) ročník 2 prosinec 2010

číslo 4 (8)

ročník 2

prosinec 2010 http://www.obec-hlina.cz

Ústřední motiv betléma z kostela sv. Kunhuty na Hlíně, prosinec 2007.

Horní strana ulice V dědině, 1938; zleva doprava domy č. p. 39, 34, 33, 32, 31, 30, 29, 28, 27, 45, 26.

2 Hlínské rozhledy, číslo 4 (8), ročník 2

3

Hlínské rozhledy, prosinec 2010

M

ilé čtenářky a čtenáři! Smích je lék, říkávají mnozí učenci i lékaři a určitě je na tom hodně pravdy. Usmívejte se a bude se s vámi smát celý svět. Stačí pouze roztáhnout o trochu více koutky úst a přestane být zamračeno… Úsměv je pro náš vývoj nesmírně důležitý. Patří totiž k nejstarším nástrojům lidského chování. Kdykoliv stojím ve frontě u pokladny, v náručí se svojí pětiměsíční dcerou Marietou, slyším kolem sebe jen samé sborové zvuky obdivu. Malá Mari si právě procvičuje nové kouzlo svého úsměvu a její veselá tvářička vzbuzuje úsměvy i u ostatních. Její spontánní úsměv navazuje spřízněnost, upevňuje společenské vztahy a také v našem mozku rozpohybuje pozitivní chemikálie, díky nimž se cítíme dobře. I zarputilé tváře uspěchaných mrzoutů se změní ve veselé, smějící se osoby…. Takovou moc má úsměv. Nic nás nestojí a s ním je nám přece jenom mnohem lépe na světě. A i když za okny není zrovna příjemné počasí, v našich domovech a hlavně duších může být docela útulno a teplo. Příjemné úsměvy na tváři vám vykouzlí, jak doufáme, i další tentokráte zimní vydání Hlínských rozhledů. Veselý bude zejména všetečný dotazník, který jsme předložili k vyplnění celému novému zastupitelstvu obce, abychom vám je představili z trošku jiné strany, než je znáte coby svoje sousedy a přátele. Zajímavé budou i příspěvky vás čtenářů i nahlédnutí do hlínských kronik. Vyhlásíme již druhé kolo soutěže o nejkrásnější vánoční dekoraci a nově si řekneme něco o pranostikách. Také se s námi můžete stát tvůrci receptů a zapojit se do nové akce zvané „Nejkrásnější hlínská kuchařka aneb nej recepty z Hlíny“. Proto neváhejte a začtěte se do vašeho zpravodaje třeba při skleničce horké medoviny nebo svařeného vína…. Příjemnou dobu adventní a krásnou a pohodovou zimu přeje vám všem za celý redakční tým Kamila Veselá

Z OBSAHU: 3 Úvodní slovo 4 Slovo starosty 6 Informace OÚ 10 Události v obci 20 Kalendář připravovaných akcí 20 Společenská rubrika 21 Nejkrásnější hlínská kuchařka 22 Představení nového zastupitelstva 28 Historické okénko 33 Hlína na starých mapách 3 40 Výsledky 3. kola celoroční soutěže 41 Vyhlášení zimní soutěže 42 Zimní povídání 47 Recepty aneb dobroty pro vás 51 Za hranicemi obce 52 Pranostiky 55 Pranostiky na každý den 1 57 Závěrečné slovo 58 Hlína a nejbližší okolí na starých pohlednicích

Doteky obce

4

Vážení spoluobčané, v úvodu svého slova v Rozhledech bych Vám chtěl poděkovat za podporu v komunálních volbách. Za hlasy, které jste mi dali a za Vaši důvěru v to, co pro obec dělám. Věřte mi, že se budu snažit Vaši důvěru nezklamat a pro obec a Vaši spokojenost co nejvíce udělat. A vlastně díky Vašim hlasům se opět na Vás obracím jako starosta obce, abych Vám sdělil pár informací z dění v obci a na obecním úřadě. Je po volbách a práce se ujalo nově zvolené zastupitelstvo. Na ustavujícím zasedání, které se zúčastnilo nevídaně mnoho spoluobčanů, byl zvolen starosta, dva místostarostové a předsedové kontrolního a finančního výboru. Tyto dva výbory musí dle zákona každá obec zřídit. V nově zvoleném zastupitelstvu je také třetina žen, jejich zastoupení je tedy vyšší. Další velkou novinkou je zvolení dvou místostarostů. Co vlastně vedlo k této novince? Především si musíme všichni uvědomit, že obec Hlína jako jedna z mála v celém kraji má doposud stále neuvolněné funkcionáře. Proč tomu tak je? Plat uvolněného starosty je zákonem daný, čerpá se z obecního rozpočtu a v naší obci, vzhledem k počtu obyvatel, by tvořil téměř jeho čtvrtinu. Když uvážím, že téměř 60 % financí se vynaloží do zabezpečení chodu obce (např. chod obecního úřadu, odpady, veřejné osvětlení, školní docházka, atd.) a přidám plat starosty, zůstane jen malá část financí na budování a další rozvoj obce. Z tohoto důvodu jsou starosta i další zatím neuvolněni a všichni pro obec pracujeme při svém zaměstnání, často na úkor rodiny a osobního volna. Úkolů, které státní správa klade na jed-

Hlínské rozhledy, číslo 4 (8), ročník 2

notlivé obce, je stále více. Zastupitelstvo o těchto věcech velmi dlouho diskutovalo. Nakonec jsme se rozhodli jmenovat dva místostarosty a přenést tak úkoly a práci na více lidí. Starosta a místostarostové se budou pravidelně každý týden v pátek scházet a řešit potřebné záležitosti, o kterých budou potom jedenkrát měsíčně informovat zastupitelstvo. Věřím, že toto je cesta jak docílit ještě větších úspěchů při čerpání dotací, plánování a realizaci akcí, chodu obce, protože vím, že v některých případech právě pro nedostatek času to není zcela ideální. Starosta i místostarosta mají dle zákona právo pobírat za tuto činnost odměnu a zde se zastupitelstvo s místostarosty dohodlo, že budou pobírat každý polovinu zákonem dané výše. Tedy z toho vyplývá, že náklady obce na odměny zůstanou na stejné výši, jako to bylo doposud, když obec měla jednoho místostarostu. V další části bych se zmínil o tom, co by nově zvolené zastupitelstvo ve svém volebním období chtělo pro obec udělat. Začnu nejprve oblastí životního prostředí a pro nás stěžejní úkol odkanalizování obce, které by mělo proběhnout do roku 2015, což je závazek České republiky vůči Evropské unii. V následujícím období by tedy měly probíhat přípravné práce na tuto akci jako je projekt či výběrové řízení na dodavatele. Vše tak abychom byli schopni získat dotaci na výstavbu, protože bez té bychom nebyli schopni toto po finanční stránce zvládnout. Od tohoto úkolu se také odvíjí další činnost v oblasti výstavby a údržby komunikací a chodníků. Zde se v následujícím období zřejmě nic moc nového nevybuduje, proto-


že nemá význam něco budovat a následně to znovu rozkopat. I když chodník podél komunikace 395/2 je stále velmi potřebný a budeme usilovat o jeho vybudování. Samozřejmě platí dále prodloužení komunikace a inženýrských sítí v Křenové a následné odvodnění této části obce. Dále se jistě bude pokračovat na stavebních úpravách a udržovacích pracích na obecní budově bývalé školy. Z řad občanů zaznívá stále více dotazů na výstavbu kulturního sálu za obecním úřadem. Dle mého názoru vnímají mnozí občané tuto možnost pozitivně. V této záležitosti se zastupitelstvo dohodlo, že získáme podklady jednak pro finanční náročnost výstavby, a také rozvahu o finanční náročnosti provozu. Dále nás bude zajímat možnost získání dotací na tuto stavbu. Je nutné řádně vyhodnotit, zda je v našich možnostech samotná stavba i následný provoz tohoto zařízení. V oblasti kulturních památek bychom chtěli pokračovat v opravách křížků kolem obce a provést ještě restaurátorské práce na druhé soše v zahrádce u kostela. Zastupitelstvo se také shodlo na podpoře všech zájmových kroužků, organizací i kulturních a sportovních činností probíhajících v obci. Rovněž bude podporovat turistický ruch v podobě realizace akce vybudování okolí rozhledny. Samostatnou oblastí je potom požární ochrana a podpora zásahové jednotky obce, kde budeme ve spolupráci s hasiči investovat do modernizace výbavy sboru. Tolik alespoň v krátkosti výtah toho nejzajímavějšího. Samozřejmě mluvíme o budoucnosti a tak čas ukáže jak vše proběhne. Nyní ještě několik řádků o tom, co v obci proběhlo nebo probíhá. V době, kdy tyto řádky píšu, je před dokončením oprava střechy na škole, která se proti plánu protáhla a to z důvodu velmi špatného stavu některých střešních trámů a krovů. Firma, která tuto práci provádí musela provést výztuhy

5

a zpevnění, a proto se nám tato akce trochu prodraží. Původní cena byla 340 000 Kč. V budově školy potom probíhá montáž elektrického topení, protože komíny byly v havarijním stavu a lokální občasné topení v knihovně není pro uložené knihy vyhovující. Proto zastupitelstvo přistoupilo k tomuto kroku, jež si vyžádá předpokládané náklady 95 000 Kč. Na hřbitově bylo dokončeno kolumbárium a zastupitelstvo v nejbližší době stanoví systém a podmínky pro pronájem nebo odkoupení, zájemci budou včas informováni. Zde obec uhradila 418 000 Kč. Cesta na Paloučky poničená jarními vydatnými srážkami byla opravena a odvodněna, aby se situace neopakovala. Náklady na opravu činily 139 000 Kč. Naproti obchodu u Hošků bylo vybudováno stání pro kontejnery na odpad v nákladu 50 000 Kč. Byly zakoupeny dvě plechové garáže, které budou sloužit k uskladnění obecního majetku a budou umístěny na odpadním dvoře, kde je pro ně již připraveno místo. Jejich cena byla 40 000 Kč. Podél komunikace do Neslovic byla provedena výsadba sedmi nových mladých stromů – lip. Je to náhrada za nedávno pokácené a náklady na jejich vysazení činily 23 000 Kč – tyto neplatila obec, ale byla použita dotace JE Dukovany prostřednictvím Mikroregionu Ivančicka. Z mého pohledu se toho udělalo v tomto roce poměrně dost. Celkové hodnocení roku bych si ponechal až na první číslo rozhledů příštího roku. A protože se blíží konec roku, dovolte mi v závěru slova, abych Vám nejen svým jménem, ale i jménem celého zastupitelstva obce popřál krásné vánoční svátky plné radosti, lásky, štěstí a božího požehnání a do přicházejícího nového roku zdraví, štěstí, lásku, pochopení a osobní i pracovní úspěchy. Krásné a veselé svátky a šťastný nový rok, drazí spoluobčané. Miloš Dostalý, starosta obce

6


Informace Z obecního úřadu Obec Hlína má nové zastupitelstvo

Dne 12. listopadu 2010 se na Hlíně uskutečnilo ustavující veřejné zasedání zastupitelstva, na kterém byl zvolen nový starosta obce pan Miloš Dostalý a nově i dva místostarostové obce, paní Jana Vašulínová a pan Ing. Miroslav Pacholík. Zvoleny byly dva výbory. Finanční výbor, jehož předsedou je pan Milan Hošek a členové z řad zastupitelů jsou paní Anna Hlavoňová a Robert Duda a z řad nečlenů zastupitelstva pan Vašulín Vladislav st. a paní Fraibergová Alena. Kontrolní výbor, jehož předsedou je pan Jaromír Kocáb a členové zastupitelé paní Marie Čechová a pan Hošek Tomáš a další členové z řad občanů pan Petr Matoušek a pan Stanislav Musil. To vše za velmi velké účasti veřejnosti, kdy se dostavilo 23 občanů. Blahopřejeme nově zvolenému zastupitelstvu obce a přejeme jeho členům hodně úspěchů a dobrého konání v nadcházejícím čtyřletém období.

starosta Miloš Dostalý místostarostka Jana Vašulínová místostarosta Ing. Miroslav Pacholík člen zastupitelstva Anna Hlavoňová předseda kontrolního výboru Jaromír Kocáb člen zastupitelstva Tomáš Hošek předseda finančního výboru Milan Hošek člen zastupitelstva Marie Čechová člen zastupitelstva Robert Duda

Zatupitelstvo obce Hlína na ustavujícím zasedání 12. 11. 2010, zleva: Robert Duda, Jaromír Kocáb, Anna Hlavoňová, Milan Hošek, Marie Čechová, Tomáš Hošek, Jana Vašulínová, Miloš Dostalý, Ing. Miroslav Pacholík.


7

Dva pohledy na zastupitelstvo obce Hlína při ustavujícím zasedání 12. listopadu 2010.

Další možnosti pracoviště Czech Pointu na obecním úřadě

Pracoviště Czech Point, zřízené v loňském roce na obecním úřadě, kromě základních výpisů také nabízí další možnosti jako: • Výpis z insolventního rejstříku • Výpis z bodového hodnocení řidiče • Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů Potřebné doklady: OP, IČO organizace, ŘP apod. Kontaktní osoba: Bc. Gabriela Nosková – v úředních hodinách na obecním úřadě _______________

Změna v úředních hodinách na obecním úřadě od 1. prosince 2010 pondělí: 16.00–18.00 hod. středa: 7.30–11.30 hod. a 13.00–17.00 hod. pátek: 16.00–19.00 hod.

8


Nově dokončené kolumbárium na hřbitově, listopad 2010.

< Nově zbudované stání pro kontejnery na odpad naproti obchodu u Hošků, říjen 2010.

9


Volby do zastupitelstev obcí

Ve dnech 15.–16. října 2010 se konaly volby do zastupitelstev obcí. Na Hlíně přišlo odevzdat svůj hlas 144 občanů z celkového počtu 216 voličů. Z deseti kandidátů pak bylo do nového zastupitelstva obce zvoleno devět osob. Voliči v seznamu

Vydané obálky

Volební účast v %

Odevzdané obálky

Platné hlasy

216

144

66,67

144

863

Kandidátní listina číslo

název

Hlasy abs.

v%

1 Miloš Dostalý

114

13,21

2 Jozef Sliacky

62

7,18

3 Tomáš Hošek

74

8,57

4 Jaromír Kocáb

86

9,97

106

12,28

6 Milan Hošek

94

10,89

7 Ing. Miroslav Pacholík

80

9,27

100

11,59

9 Robert Duda

74

8,57

10 Marie Čechová

73

8,46

5 Jana Vašulínová

8 Anna Hlavoňová

Pohled na volební komisi, 15. října 2010.

10


Hlínští divadelníci na festivale v Bučovicích

Opět jsme „válčili“ na festivalu divadel v Bučovicích. Hlínští ochotníci se ve středu 6. října 2010 zúčastnili IV. ročníku Ochotnického festivalu Miroslava Doležala v Bučovicích, na kterém se každoročně během jednoho týdne prezentují nejrůznější divadelní soubory. V týdnu od 3. do 9. října 2010 se nejen bučovičtí občané mohli podívat v sále Katolického domu Bučovice na nejrůznější komedie a muzikály v podání Ochotníků z Kozlan, Ochotnického souboru z Bílovic nad Svitavou, Koryčan, Hlíny, Slavkova u Brna, Mouřínova, místních Bučovic i pražských studentů hereckých škol. Středeční večer patřil Nejkrásnější válce v podání hlínských herců a hereček a hostem a průvodcem tohoto večera byl významný herec a dabér pan Vladimír Brabec. Katolický dům v Bučovicích se svým velmi malým hereckým jevištěm byl celý zaplněn, na hlínské se přišlo podívat více než 250 diváků. Hlínští herci museli velmi rychle reagovat na malé jeviště, kterému bylo potřeba přizpůsobit všechny kulisy a hlavně náročné herecké scény, vyžadující velký prostor, na nějž jsou v divadle v přírodě na Hlíně vždy zvyklí. Přesto se jim opět zdařilo předvést zajímavou podívanou. Jejich skvělý herecký výkon ocenilo nadšené a rozesmáté publikum, které tleskalo humorným scénám i písničkám. Na závěr dostali hlínští tradiční ocenění, sošku bučovického zajíčka a také nechybělo společné focení s hercem Vladimírem Brabcem.

Společná fotografie učinkujících v divadelním představení „Nejkrásnější válka“ ve společnosti herce Vladimíra Brabce na Ochotnickém festivalu v Bučovicích, 6. října 2010.

11


Herec Vladimír Brabec v obklopení hlínskými ochotníky, 6. října 2010.

Pohled na jeviště Katolického domu v Bučovicích, 6. října 2010.

< Úmluva žen proti mužům, 6. října 2010.

> Divadelní sál Katolického domu v Bučovicích byl zaplněn spokojenými diváky do posledního místa, 6. října 2010.

12


Drakiáda u rozhledny

V neděli 3. října 2010 se konal již čtvrtý ročník velmi oblíbené drakiády u Rozhledny Vladimíra Menšíka na Hlíně. Se svými draky koupenými i vlastnoručně vyrobenými, se dostavilo na pole u rozhledny několik desítek dětí i dospělých, kteří se společně skvěle bavili.

Jak je vidět, pouštění draků je zábava pro všechny věkové kategorie, 3. října 2010.


Momentky z drakiády, 3. října 2010.

13

14


„Naše Hlína“

Podívejme se na několik obrázků, jak vidí svoji obec děti z výtvarného kroužku na Hlíně.

< Malika Aboulaiche, 29. 9. 2010.

> David Konečný, 29. 9. 2010.

< Terezka Hanušová, 29. 9. 2010.

15


> Verunka Nesvačilová, 29. 9. 2010.

< Ondra Hanuš, 29. 9. 2010.

> Zuzanka Nosková, 29. 9. 2010.

16


Babinec tvořil technikou Tiffany

V sobotu 6. listopadu 2010 se sešel Babinec tentokráte v prostorách obecního úřadu, kde pod vedením odborné instruktorky vytvářely ženy andělíčky a to zajímavou technikou Tiffany. Technika Tiffany spočívá v dokonalém opracování skleněných dílů (řezáním, broušením), olepením všech dílků skla z návrhu měděnou páskou a následně spojení dílů letováním cínovou pájkou. Lze tak vyrobit velkou výplň neboli vitráž, ale i stínidla pro lampy a jiné 3D objekty a také třeba šperky. O tom, že jsou ženy a dívky z babince šikovné, už jsme se mnohokrát přesvědčili, takže hravě zvládly i tuto celkem náročnou techniku, pomocí níž vytvářely závěsné vánoční dekorace, andílky.

Ukázky některých výrobků vytvořených ženami z Babince, 6. listopadu 2010.


17

> Chvíle soustředění, 6. listopadu 2010.

< Hlínské ženy při pilném tvoření, 6. listopadu 2010.

> Společné foto účastnic Babince, 6. listopadu 2010.

18


Babinec vytvářel vánoční výzdobu a dekorace

Každoročně v listopadu se již po několik let schází hlínský Babinec na velmi oblíbené akci a to na vánoční výzdobě. Pod rukama šikovných žen vznikají nádherné dekorace, adventní věnečky, závěsné přízdoby, vánoční svícny a girlandy, které pak ozdobí jejich domovy. I v pátek 26. listopadu 2010 se Babinec sešel a společně vytvářel nádherné dekorace, které by směle mohly konkurovat třeba i profesionálním floristům a aranžérům.

Adventní vazby vyrobené ženami z Babince, 26. listopadu 2010.


Adventní vazby vyrobené ženami z Babince, 26. listopadu 2010.

19

20


Prosinec 2010

• Pátek 24. prosince 2010 v 15.00 hod. – Vánoční zpívání u kostela sv. Kunhuty na Hlíně. Přijďte si společně zazpívat krásné vánoční písně a koledy se svými sousedy a přáteli a společně si popřát pohodové vánoční svátky v nejmagičtější a nejkrásnější den v roce. _______________

Únor 2011

• Sobota 26. února 2011 – Masopustní rej masek ve 14.00 hod., Mladé hody na Hlíně ve 20.00 hod. Tradiční průvod masopustních masek obcí. Už nyní můžete přemýšlet o masopustní masce, kterou si vyberete anebo o přípravě pohoštění pro rozveselené masky. Průvod masek vychází ve 14.00 hod. od budovy bývalé obecné školy. V tento den také oslavíme i tzv. Mladé hody, které se konají vždy jednou za sedm let. Večerní hodová zábava s bohatou tombolou bude od 20.00 hod., hraje kapela DREAMS. _______________

Březen 2011

• Sobota 26. března 2011 v 19.00 hod. – 5. ročník koštu slivovice a jiných pálenek na Hlíně. Příjemný podvečer s občerstvením a hudbou, při kterém můžete otestovat soutěžní vzorky pálenek a také přinést svůj vzorek pálenky do soutěže. Už nyní si uschovejte minimálně 0,4 dcl pálenky do této soutěže. Bližší informace k soutěži budou včas zveřejněny.

Hned na úvod naší společenské rubriky máme jednu obrovskou gratulaci a to k narození miminka, holčičky Jolany Aboulaiche, která se narodila na počátku měsíce listopadu. Přejeme malé Jolance a celé její rodině hlavně hodně zdraví, lásky a radosti! V měsíci únoru 2011 oslaví na Hlíně paní Marie Sliacká a pan Karel Jalový významné životní jubileum. Popřejme jim tedy hodně energie, elánu, zdraví, pohody, štěstí a úspěchů do dalších let.

21


Nejkrásnější hlínská kuchařka aneb nej recepty z Hlíny Hubení lidi mě fakt štvou! Obvzlášť, když říkají věci, jako: „Víš, já se prostě někdy zapomenu najíst.“ Už jsem zapomněla, kde bydlím, kam jsem zaparkovala auto nebo třeba kam jsem dala klíče. Ale NIKDY, NIKDY se nezapomenu najíst! Musíte být tak trochu blbí, abyste se zapomněli najíst, ne?!

autor: Halina Pawlovská

Člověk by měl mít z jídla pokaždé požitek. Nic špatného nevidím na tom, když to jedlík s konzumací chutné stravy občas trochu přežene. Jídlo a život patří k sobě. Kvalitní jídlo znamená kvalitní život. Důležitá je duševní rovnováha. Lidé, kteří neumějí dobře jíst, nemají tak kvalitní život jako ti, kteří to umí. Dobře jíst však neznamená spořádat hromady jídla, měly by to být dobré věci, které uvedou člověka do psychického zdraví. Teď zbystřete všichni, kdo znáte anebo máte doma schovaný nějaký svůj oblíbený recept, recept po mamince či babičce, který je hotovým kulinářským zážitkem anebo jste přímo sami autoři nějakého zajímavého receptu! Zpravodaj Hlínské rozhledy ve spolupráci s Obecním úřadem Hlína a spolkem žen Babinec vyhlašuje soutěžní sbírku receptů, které považujete za vaše nejoblíbenější a nejmilejší. Co pro to musíte udělat? Svůj oblíbený recept pošlete napsaný na emailovou adresu redakce zpravodaje [email protected] nebo recept stačí napsat na kousek papíru a předat v úředních hodinách na Obecním úřadě Hlína paní Gábině Noskové anebo paní Janě Vašulínové v Babinci. Do receptu uveďte přesný druh surovin a jejich váhy, krátce popište postup přípravy, případně servírování nebo nějaké vaše doporučení. Nezapomeňte napsat svoje jméno a adresu. Recepty můžete posílat až do 30. září 2011. A proč máte posílat recepty? Abyste udělali radost nejen sobě, ale i druhým. Na podzim se naše redakce sejde a všechny recepty dá dohromady a sestaví z nich kuchařku, tedy Nejkrásnější hlínskou kuchařku, vaše nej recepty z Hlíny. Kuchařka bude virtuální tedy v elektronické podobě na internetových stránkách obce, a kdo ví, třeba bude i vytištěna v podobě knížečky receptů a pro každého z vás tak milým dárkem. Ale to už prozrazujeme příliš. Takže už nyní zapřemýšlejte a posílejte nám zajímavé a chutné recepty. Také z dodaných receptů vylosujeme jednoho výherce, který dostane zajímavou cenu!

Staňte se i vy autory Nejkrásnější hlínské kuchařky aneb nej receptů z Hlíny!

22


NETRADIČNÍ PŘEDSTAVENÍ nového zastupitelstva obce Hlína

V říjnu letošního roku se konaly v celé naší zemi volby do zastupitelstev obcí a měst. V mnohých obcích to byly přímo velké změny, vyměnilo se kompletně celé zastupitelstvo, někde žádné změny voliči neučinili a u nás na Hlíně to byly změny jen částečné. Naše nové zastupitelstvo je, dá se říci, staronové. Máme tři nové členy, dokonce dvě ženy paní Annu Hlavoňovou a Marii Čechovou a jednoho mladého muže, pana Tomáše Hoška. Zbytek zastupitelů je už všem známý, protože pro obec pracovali již v minulých volebních obdobích. Starosta Miloš Dostalý, také věrně zůstal ve službách naší obci, čehož si velmi vážíme, neboť je to nesmírně obětavý a pracovitý člověk, který obec vede správným směrem. Novinkou je počet místostarostů, kdy poprvé v historii obce máme dva místostarosty paní Janu Vašulínovou a pana Ing. Miroslava Pacholíka. Ať už jsou to noví anebo staronoví členové, všechny je dobře znáte, protože se s nimi potkáváte, mnozí z vás je máte přímo jako sousedy nebo dobré přátele. Takže je vlastně dobře znáte. I přesto jsme se je pro vás rozhodli představit, ale trošku po jiné stránce. Před časem jsme podobně sestavené otázky předložili redakci Rozhledů a vy jste si tehdy přečetli odpovědi celého redakčního týmu. Dnes jsou otázky malinko pozměněny a odpovídat budou jen pro vás, občany voliče, vaši noví zastupitelé… 1. Co považujete za největší neštěstí? Odpovědi: Miloš Dostalý - Odpovím slovy citátu – největší neštěstí je srážka z blbcem. Jana Vašulínová - Lidskou blbost. Mirek Pacholík - Těžkou nemoc nejbližších příbuzných. Anna Hlavoňová - Lidskou lhostejnost a závist. Marie Čechová - Hlupáky nikdo nezalévá, přesto rostou sami…. Milan Hošek - Když se lidé neumí domluvit. Tomáš Hošek - Lidská závist a chamtivost. Robert Duda - Potkat aktivního blbce. Jaromír Kocáb - Vážnou nemoc. _______________

2. Co pro vás znamená dokonalé pozemské štěstí? Odpovědi: Miloš Dostalý - Pozemské štěstí to je pro mě klid, pohoda, spokojená rodina a práce, která mě baví. Jana Vašulínová - Pohoda, klid, zdraví. Mirek Pacholík - Když jsou lidé kolem mne spokojení a šťastní. Anna Hlavoňová - Život v kruhu rodiny, s láskou a přátelstvím, pomáhat druhým. Marie Čechová - Štěstí je krásná věc, ale prachy si za ně nekoupíš. Milan Hošek - „Když při střevních potížích najdu včas onu místnost.“ Tomáš Hošek - Dobré rodinné zázemí.


Robert Duda Jaromír Kocáb

23

- Aby nebyla závist a nenávist. - Zdraví. _______________

3. Které chyby odpouštíte nejsnáze? Odpovědi: Miloš Dostalý - Chyby se mají odpouštět a já nejsnáze odpouštím chyby z neznalosti. Jana Vašulínová - Lidské a neúmyslné. Mirek Pacholík - Chyby, které člověk udělá v dobré víře a snaze pomoci. Anna Hlavoňová - Chyby provedené poprvé, mohou být poučením. Marie Čechová - Nedochvilnost. Milan Hošek - Přiznané chyby. Tomáš Hošek - Nejsnáze odpouštím ty chyby, kterých bych se mohl dopustit i já. Robert Duda - Nedochvilnost. Jaromír Kocáb - Nedělá mi problém odpouštět. _______________ 4. Váš oblíbený český herec a herečka? Odpovědi: Miloš Dostalý - Mám rád mnoho českých herců, ale třeba Vladimír Menšík, Miroslav Donutil, Tomáš Töpfer z žen potom Jiřina Jirásková, Ivana Chýlková. Jana Vašulínová - Vladimír Menšík a Simona Stašová. Mirek Pacholík - Vladimír Menšík a Zlata Adamovská. Anna Hlavoňová - Jana Hlaváčová a Miroslav Donutil. Marie Čechová - Miroslav Etzler a Eliška Balzerová. Milan Hošek - Jan Werich a Ivana Chýlková. Tomáš Hošek - Martin Dejdar a Tatiana Vilhelmová. Robert Duda - Vladimír Menšík a Iva Janžurová. Jaromír Kocáb - Jaroslav Marvan a Milana Pulgretová. _______________ 5. Kde a jak nejraději odpočíváte a relaxujete? Odpovědi: Miloš Dostalý - Nejraději doma na zahradě. Jana Vašulínová - Doma, v lese, na procházce, při sledování filmu, divadla, kulturního představení. Mirek Pacholík - V přírodě a nebo když není čas u televize. Anna Hlavoňová - Doma, na zahradě, s knihou. Marie Čechová - Při procházce v lese. Milan Hošek - Různě, a jak a s kým, zejména mezi přáteli. Tomáš Hošek - Na dovolené. Robert Duda - Na odpočinek a relaxaci moc času nezbývá, nechám si to na pozdější dobu. Jaromír Kocáb - Při procházce přírodou.

24


6. Oblíbené jídlo, květina, barva a zvíře? Odpovědi: Miloš Dostalý - Nejsem gurmán, mám rád českou kuchyni tedy klasiku – vepřo knedlo zelo, svíčková, řízek, z květin potom růže, mám rád modrou barvu a pes je mi blízké zvíře. Jana Vašulínová - Jídla z masa, květina kopretina, barva modrá, zvířata pes a kočka. Mirek Pacholík - Jídlo svíčková, květina růže a zvíře kočka. Anna Hlavoňová - Nemám vyhraněné oblíbené jídlo, květina kaktus, barvy světlé, zvířata mám ráda všeobecně ve volné přírodě. Marie Čechová - Jídla z těstovin, květina orchidej, barva žlutá a zvíře pes. Milan Hošek - Jídlo vařené vajíčko na měkko, chléb se sádlema cibulí a mléko, květina květák nejraději smažený, barva žlutá a zelená a zvíře králík nejlépe na smetaně. Tomáš Hošek - Jídlo rajská omáčka, květina růže, barva modrá, zvíře papoušek. Robert Duda - Grilovaná jídla, květina růže, barva zelená, zvíře pes. Jaromír Kocáb - Řízek, růže, červená barva, zvíře pes. _______________ 7. Oblíbená česká pohádka a Večerníček? Odpovědi: Miloš Dostalý - Pohádky jsou krásné, zvláště ty české a pokud mám jmenovat jednu, tak je to Princezna ze mlejna. U večerníčků bych řekl to samé, ale Křemílek a Vochomůrka to u mě vyhrávají. Jana Vašulínová - Pohádka tři oříšky pro Popelku a Večerníček Rákosníček. Mirek Pacholík - Pohádka S čerty nejsou žerty a Večerníček Maxipes Fík. Anna Hlavoňová - Pohádka Pyšná princezna a Večerníček Krkonošské pohádky. Marie Čechová - Pohádka S čerty nejsou žerty a Večerníček Pat a Mat. Milan Hošek - Pohádka Sůl nad zlato a Večerníček Krkonošské pohádky. Tomáš Hošek - Nejkrásnější hádanka, Pat a Mat. Robert Duda - Pohádka S čerty nejsou žerty a Večerníček Tom a Jerry. Jaromír Kocáb - Pohádka S čerty nejsou žerty a Večerníček Krkonošské pohádky a Křemílek a Vochomůrka, tedy Pohádky z mechu a kapradí. _______________ 8. Vaše životní motto? Odpovědi: Miloš Dostalý - Nechtěj od života mnoho a budeš šťastný. Jana Vašulínová - Žít tak, abych se nemusela za své činy stydět. Mirek Pacholík - Co tě nezabije, to tě posílí. Anna Hlavoňová - Nedělej druhým to, co nechceš, aby dělali tobě. Marie Čechová - Nad nikoho se nepovyšuj, ale před nikým se neponižuj! Milan Hošek - Když už člověk je, tak má být, to co je a ne to co není, jak tomu často


Tomáš Hošek Robert Duda Jaromír Kocáb

bývá neb před nikým se nepovyšuj a před nikým se neponižuj. - Chybami se člověk učí. - Přišel, viděl, zvítězil. - Brát život jak jde. _______________

9. Vaše znamení podle zvěrokruhu a váš hlavní povahový rys? Odpovědi: Miloš Dostalý - Jsem narozen ve znamení raka a povahový rys? Snad smysl pro rodinu. Jana Vašulínová - Střelec, dobrosrdečnost. Mirek Pacholík - Střelec, ať raději posoudí jiní. Anna Hlavoňová - Lev, empatický, laskavý přístup k lidem. Marie Čechová - Vodnář – když něco chci, tvrdě za tím jdu. Milan Hošek - Kozoroh, společenskost. Tomáš Hošek - Ryby, upřímnost. Robert Duda - Lev, dochvilnost. Jaromír Kocáb - Váhy, kliďas. _______________ 10. Kterou vlastnost nejvíce oceňujete u muže a u ženy? Odpovědi: Miloš Dostalý - Těžké uvést některou vlastnost, oceňuji u mužů i žen všechny dobré vlastnosti. Jana Vašulínová - schopnost pomoci - muž své ženě a žena svému muži ve složitých životních situacích. Mirek Pacholík - U muže přímost, u ženy schopnost zvládat mnoho věcí najednou. Anna Hlavoňová - U žen ženskost, u mužů smysl pro rodinu. Marie Čechová - Pravdomluvnost. Milan Hošek - U muže stát si za svým slovem a společenskost a u žen upřímnost a také společenskost. Tomáš Hošek - U ženy hlavně samostatnost. Robert Duda - Věrnost. Jaromír Kocáb - Pracovitost u muže a tolerantnost u ženy. _______________ 11. Co se vám nejvíce oškliví? Odpovědi: Miloš Dostalý - Snad jako téměř každému z nás lež a přetvářka. Jana Vašulínová - Neupřímnost. Mirek Pacholík - Lidská závist. Anna Hlavoňová - Zlí, mstiví lidé.

25

26

Marie Čechová Milan Hošek Tomáš Hošek Robert Duda Jaromír Kocáb


- Závist a lakota. - Závist a žálivost. - Špatné počasí. - Zrada. - Momentálně počasí. _______________

12. Co naší společnosti nejvíce škodí? Odpovědi: Miloš Dostalý - Co nejvíce škodí společnosti jsou dle mého názoru neschopní a zkorumpovaní lidé ve vedoucích státních funkcích, dosazení politickými stranami. Jana Vašulínová - Konzumní chování a netečnost ke druhým, kteří potřebují pomoc. Mirek Pacholík - Chamtivost a závist. Anna Hlavoňová - Lidská hloupost. Marie Čechová - Když nevinní lidé pykají za něco, co neudělali. Milan Hošek - Nemilosrdná lež a závist. Tomáš Hošek - Myšlení jen na sebe samotného bez ohledu na ostatní. Robert Duda - Korupce. Jaromír Kocáb - Dohadování politiků. _______________ 13. Váš životní vzor? Odpovědi: Miloš Dostalý - Nemám žádný životní vzor. Jana Vašulínová - Nemám vyhraněný vzor, je to každý slušný, pracovitý člověk co nemyslí jen sám na sebe. Mirek Pacholík - Dědeček. Anna Hlavoňová - Tatínek. Marie Čechová - Nemám žádný životní vzor, každý člověk má nějaké chyby, tak proč je po někom kopírovat. Milan Hošek - Můj otec. Tomáš Hošek - Pan architekt Kaplický. Robert Duda - Nemám vzor, ale vážím si každého který něco umí a dokáže. Jaromír Kocáb - Žádný. _______________ 14. Co by podle vás mělo nové zastupitelstvo pro obec udělat a v čem jste schopen jako zastupitel pomoci vy sám. Odpovědi: Miloš Dostalý - Myslím si, že zastupitelstvo by mělo pracovat tak, aby občané byli spokojeni. Tedy naslouchat a jednat podle toho, řešit potíže, velebit


27

obec a další. A já sám se budu řídit výše uvedeným. Jana Vašulínová - Pokračovat k kulturné sféře obce a věnovat se také knihovně. Mirek Pacholík - Pokračovat v započatých akcích a vést obec tak, abychom ji mohli předat dalším generacím krásnější a bez dluhů. Rozsáhlými kontakty na firmy a osoby z různých oborů, které mohou při práci pro obec ušetřit nemalé finanční prostředky. Anna Hlavoňová - Nadále zlepšovat obec po stráce bezpečnosti (úprava cest, chodníků apod.) a možnosti aktivního života obce (zajišťovat cvičení, umožnit vznik klubu pro seniory a pomáhat jim ve zvládání různých problémů, které stáří přináší). Marie Čechová - Zastupitelstvo by se mělo zamyslet, co je pro obec důležité, zvážit a postupovat podle možností. Mělo by i naslouchat názorům občanů. Já sama budu dle svých schopností a možností pomáhat, jak jen nejlépe budu moci. Milan Hošek - Pokračovat v nastoupené dvacetileté cestě, ale rychleji a intenzivněji. Pomoci já sám mohu v tom, v čem jsem pomáhal doposud, ale rychleji a intenzivněji. Tomáš Hošek - Vybudovat sportovní hřiště, případně začít s vybudováním nového kulturního domu. Jsem schopen pomoci svými znalostmi z oboru stavebnictví. Robert Duda - Mělo by dělat všechno proto, aby byli lidé s prací zastupitelstva spokojeni a jako zastupitel můžu pomoci svou prací. Jaromír Kocáb - Myslím si, že je toho hodně, co by mohlo zastupitelstvo pro obec udělat, ale může udělat jen to, na co budou stačit peníze. Já jako zastupitel jsem schopen pomoci při všem, co bude potřeba. _______________ Zajímavé a příjemné odpovědi, co říkáte? Každopádně redakce děkuje všem zastupitelům za jejich vstřícnost a rychlost při odpovídání na tyto otázky. Když se podíváte na odpovědi našich nových zastupitelů, tak v řadě odpovědí se výrazně shodují, a jen v některých jsou rozdílní. Ale můžeme být rádi, že to všichni s námi myslí dobře, odsuzují závist, žárlivost, přetvářku a lidskou hloupost a váží si pomoci druhých, pravdomluvnosti, smyslu pro rodinu, pracovitosti a věrnosti. I plány a nápady jak zvelebit život a dění v naší obci mají velké. Zajímavé je že, oblíbenou pohádkou řady z nich je pohádka S čerty nejsou žerty. I jejich životní motta naznačují, že jsou to cílevědomí a vytrvalí lidé se smyslem pro čestnost a obětavost. A také s velkým smyslem pro humor, který je kořením našeho života. Popřejme nyní rodinnému Rakovi, dobrosrdečnému Střelci, Střelci, kterého mají posoudit jiní, empatickému a laskavému Lvu, cílevědomému a vytrvalému Vodnáři, společenskému Kozorohovi, upřímným Rybám, dochvilnému Lvu a klidným Váhám, aby se jim všechny plány zdařily a aby pod jejich vedením naše obec doslova kvetla a dobře a spokojeně se nám tu žilo.

28


Pozoruhodná památka lidové církevní architektury

Projevy lidské tvořivosti bývaly v minulých dobách vždy velmi rozmanité a zajímavé. Nejinak tomu bylo, když člověk začal vytvářet díla inspirovaná náboženskou tématikou. Dřevěné nebo kamenné kříže, stejně tak jako boží muka, vyrůstaly po mnoha staletích v polích, u lesních cest, nebo na rozcestích. Připomínají nám práci jak kamenických mistrů, tak i prostých, zbožných lidí, kteří cítili potřebu ozdobit kolorit okolní krajiny. Jejich symbolem je věčná vzpomínka na Kristovo mučení. Lidé často i z vlastní pohnutky – rodinného štěstí či neštěstí, na poděkování Bohu za uzdravení, stavěli tyto majáčky, které postupem doby získaly rovněž důležitou vlastnost orientačního charakteru. Při toulkách krajem tak můžeme spatřit ony drobné sakrální stavby. Jistě je zvláštností, že boží muka jsou specifickými díly především na území Čech a zvláště Moravy, zatímco v okolním evropském prostoru bychom je marně hledali. V našich zemích se počala stavět někdy ve II. polovině 15. století a jejich stavební ruch postupně utichal na sklonku 19. století. Dle dobového vývoje bývala sloupová, trojboká, čtyřboká i jiných odlišných tvarů. Mezi významná a památkově chráněná boží muka se řadí trojboká boží muka u silnice z Neslovic na Hlínu. Jejich stáří je vkládáno do pozdní II. poloviny 18. století. Stavbu kryje jednoduchá stříška pokrytá taškami – bobrovkami a zakončena je dvojitým železným cyrilometodějským křížem, ztvárňujícím vzpomínku na příchod soluňských bratří. Je rovněž opatřena výklenky pro případnou výzdobu květinami, Trojboká boží muka při cestě z Neslovic na Hlínu.


29

Zničená čtyřboká boží muka (nově zrestaurovaná v roce 2000) u křižovatky silnic Letkovice – Oslavany – Nová Ves.

obrázky, soškami svatých, nebo nočního osvětlení, pro orientaci příchozích. Trojhranná boží muka představují symbol Svaté Trojice. Oblastí, kde se trojhranná boží muka nejvíce vyskytovala, byla jižní část Brněnska se směrem k rakouským hranicím. Dnes jsou již velkou vzácností. Na mnohých z nich se nepodepsal pouze zub času nebo vandalismus, ale i necitlivý zásah člověka do krajiny, především při aglomeraci půdy nebo nově se tvořící zástavbě. V těchto případech se však nejednalo pouze o boží muka, ale o drobné církevní stavby všeobecně, které často musely „ustoupit“. A tak si vlastně kolem jdoucí, či spíše kolem jedoucí ani neuvědomují, jakou vzácnou kulturně historickou památku míjejí. Je s podivem, že doposud vše přečkala bez újmy, přestože stojí v těsné blízkosti frekventované komunikace. Takové štěstí např. neměla boží muka u křižovatky silnic Letkovice – Oslavany – Nová Ves, když vzala za své v říjnu roku 2009, kdy nevydržela náraz osobního automobilu. Od té doby stále čekají na své opětné vzkříšení. Přejme si, aby ta naše popisovaná stavbička, která je nám tak blízko, zůstala i nadále ušetřena poškození. Jsem ale toho názoru, že vzhledem ke svému významu, by si čas od času alespoň kosmetickou úpravu v podobě nového nátěru zasloužila. Vladimír Voborný Prameny: Král A. B. (2003): Kapitoly nejen o umění Vašek Ladislav (1936): Boží muky v kraji ivančickém

30


Ze školních kronik…

Dějiny školy na Hlíně sepsané dle ústního podání nejstarších pamětníků v obci

Kolem roku 1814 vyučoval na Hlíně jakýsi Mičánek (cizí řemeslník) po několik roků v domě č. p. 13. Poněvadž se mezi jmenovaným a obyvatelstvem stala roztržka, posílali někteří své děti do školy v Moravských Bránicích a jiní do školy v Neslovicích. Okolo roku 1825 chodily děti vesměs do školy v Silůvkách. Po čase nabídnul se nějaký Kirsch, tkadlec z Ivančic, že děti bude vyučovati. Přicházel denně a vyučoval v domech č. p. 20 a 6. Když však později byl řídící učitel v Silůvkách Molva dán do pense, smluvil se s občany, že by na místo Kirsche sám vyučování převzal, aby svou malou pensi takto zvýšil. Docházel každodenně ze Silůvek a vyučoval v domě č. p. 19 a dílem v č. p. 33. Škola měla 11 hochů a 12 děvčat, tj. 23 dětí. V roce 1845 byl od obce přijmut nezkoušený učitel Sobotka, jenž již v obecním domě č. p. 7 vyučoval. Pak se učitelé na škole velmi často střídali. Léta Páně 1872 usneslo se obecní zastupitelstvo s přivolením velkostatku urozené pí. Hraběnky z Herbersteinu, že vystaví novou budovu školní, moderní požadavkům té doby vyhovující. Toho času byl starostou pan Josef Vašulín, čtvrtláník z č. p. 10 a pan Jan Vašulín z č. p. 29 prvním radním. Místo, kde nynější budova stojí bývalo pole jednotlivcům přináležející, kteří své dílce bezplatně na staveniště postoupili. Plocha zahrady obnáší 482,79 m2. Stavba zadána stavitelskému mistru J. Kučerovi z Kounic za cenu kolem 5000 zl. Po posvěcení této nové školní budovy počal tehdejší učitel Fr. Hladil svou činnost. Škola byla po celou dobu jednotřídní. Od 1. září 1939 byla při škole zřízena zatímní druhá třída a škola má dvě třídy. Až do 1. září 1940 vystřídalo se na škole od r. 1814 celkem 23 učitelských osob. Nejdéle na škole působil učitel Fr. Blížkovský, rodák z Ivančic a to od roku 1878 až do května 1908, tedy 30 let. Počet žáků se pohyboval v letech 1845–1940 od 23 do 82 žáků. Největší počet žáků byl v roce 1918/19 a to 82 žáků celkem, všech školou povinných 88. _______________

Zápis ze dne 1. 1. 1873

Školní knihovna v Hlíně jest dne 15. prosince 1872 založena. Zakladatel její jest p. T. p. František Ševčík Jedovnický, profesor matematiky ve Vídni. Týž zaslal mnoho svazků krásně vázaných knih a deset zlatých v hotovosti i svou ctěnou podobiznu zdejší škole daroval, která navždy ve školní světnici vyvěšena býti má. Poněvadž ale bez přičinění se níže psaného zdejší knihovna založena by nebyla a více svazků by nečítala, prosí třídy každého následníka stavu učitelského, by je svou pílí všemožně podporoval a takto milenými dary svědomitě rozšiřoval, k tomu cíli žehnejž mu Bůh! _______________

Školní rok 1891/92 – zápis tohoto školního roku

Rok školní 1891/92 počal 1. dnem měsíce září vzýváním ducha svatého. Jmeniny Jejich Veličenstva dne 4. října a 19. listopadu oslaveny patřičně. Svátost pokání a nejsv. svá-

31


Desky nejstarší hlínské školní kroniky obsahující zápisy z období let 1872–1919.

První strana textu ze školní kroniky 1872–1919 obsahující zápis z 1. ledna 1873.

tost přijaly dítky III. odd. Ve středu 25. května zúčastnily se též průvodu do polí. V úterý dne 12. dubna odpoledne provedl pan. C. k. okresní školdozorce inspekci a visitaci zdejší školy. Ve středu dne 18. května odbývána zkouška z náboženství v Neslovicích. 24. května opravena pumpa ve školní budově, opravu provedl pan Jan Vorza, studnař z Říčan za obnos 25 zl. Návštěva školy byla velmi pilná vyjímaje měsíce květen a červen. Bylo třeba některé rodiče na jejich povinnost upomenouti a v červnu i čtyři vykázati. V červenci byla opět velmi pilná. V listopadu a v prosinci bylo více dítek opuchnutím krku nemocno, žádné však nezanedbalo školy více 14 dní. Nemoc nevystoupla též hromadně. Na počátku školního roku bylo 16 chlapců, 22 děvčat, tedy 38 dítků. Dítky byly ze zdejší obce. Do Ivančic chodily dva chlapci a dvě děvčata. Knihy pro chudé částečně rozdány, částečně půjčeny. Žáci 7. a 8. roč. měli úlevu v době letní, byli ale zavázáni v čas nepohody nebo není-li pilno vyučování býti přítomni, což se částečně stalo. Slavná občanská záložna v Ivančicích darovala opět 10 zl. zdejší škole na rozšíření školní knihovny. Povinný dík byl již vzdán. Z daru toho zakoupila se řada knih, jak seznam žákovské knihovny nasvědčuje. Mimo to koupena též normální ladička. Školní rok ukončen v pátek dne 15. července 1892. Pozn.: Doslovný opis ze školních kronik obce Hlína.

32


Hlína na stránkách dobového tisku

Občas se nám dostanou do rukou zajímavé články ze starého tisku, v nichž se píše o obci Hlína, nebo jejím nejbližším okolí. Domníváme se, že je škoda alespoň s reprezentativním výběrem těchto dokumentů čtenáře zpravodaje postupně neseznámit. Dnes zalistujeme 218. číslem deníku Moravská orlice, které vyšlo 25. září 1887 a kde nalezneme na straně 2 následující zajímavý příspěvek, z něhož se dozvíme o výletu ivančického Sokola na Hlínu a také, že se 18. září 1887 konaly na Hlíně hody a jak tyto hody probíhaly (tento den byla totiž neděle). Jak je patrno, výlety na Hlínu byly oblíbené již i 23 roků před postavením rozhledny. Doufáme, že na kouzlu tohoto příspěvku neubírá fakt, že je ho část utržena, tudíž několik slov není úplných.

Dopisy z kraje.

Z Ivančic. (Výlet „Sokola“ na Hlínu.) Dne 18. září t. r. podnikl „Sokol“ ivančický polodenní výlet na Hlínu. Výletem tímto ukončena byla celá řada letních zábav a výletů Sokolem pořádaných a musíme do- Hlavička deníku Moravská orlice, č. 218, znati, že výlet na Hlínu v ničem nezůstal pozadu za vydaného v Brně v neděli 25. září 1887. zdařilými výlety dřívějšími. Za překrásné pohody vyrazil „Sokol“ v stejnokroji a s praporem o 1 hod. odpoledne z městské kasárny a po více než celohodinovém pochodu dorazil k obci Hlínské. V den ten odbývány byly právě na Hlíně hody a tu stateční stárkové s věnci a květinami vyšli s hudbou Sokolu vstříc, načež sl. Martinkova věncem prapor sokolský ověnčila a družičky mezi všechny Sokolíky čerstvé kytičky rozdávaly. Velice mile překvapena byla i valná čásť obecenstva ivančického (hlavně vla- zde nečitelné ašich dam) u Hlíny již Sokola očekávala. Když starosta „Sokola“ za krásné a srdečné uvítání několika vřelými slovy poděkoval, hnul se celý průvod s hudbou v čele k obci, kdež byli Sokolové od shromážděného tu občanstva voláním „Na zdar!“ hlučně pozdravováni. Po krátkém oddechu byli Sokolové od statečných stárků a stárkových „zavedeni“ k hodové máji, kdež holdováno bylo tanci až do hodin večerních. Na ten den sešlo se na Hlíně velmi mnoho občanstva z Ivančic, Neslovic, Silůvek, Prštic, Bránic, Mor. Krumlova, Nové Vsi, Letkovic atd. a vše bavilo se pospolitě a nenuceně, jako jedna velká rodina. A to sluníčko tak mile hřálo, jako by radost mělo nad českou tou osadou, která tak okázale dotvrdila solidaritu a vzájemnost českého venkova s českým městem naším. Mnohé vlastenecké řeči tu pronešené milou v nás budí upomínku a neklamné projevy přízně a přátelství „Sokolu“ prokazované zjevným jsou toho důkazem, že „Sokol“ zapustil pevné kořeny a že občanstvo naše zdatnou chce býti podporou vlasteneckému spolku tomuto. Výlet na Hlínu dlouho nám utkví v paměti a statečná vlastenecká obec Hlínská může s nejvyšším uspokojením pohlížeti na zdar krásné slavnosti posvícenské. — Neradi loučili jsme se s místem, kde jsme tolik krásných chvil zažili, leč neúprosný zvuk trubek sokolských vybízel nás po 8. hodině večerní k návratu. Chasa hlínská doprovodila „Sokola“ s hudbou opět až daleko za ves a po vzájemném srdečném rozloučení vrátila se jednota sokolská po deváté hodině na večer do Ivančic. Výletem tím uzavřena byla řada vycházek a těšíme se, že čilý náš „Sokol“ po roce v počtu ještě četnějším a v síle jaré, nezlomené bude moci křídla svá po celém českém venkově našem rozepnouti, čemuž volám „Na zdar!“ Moravská orlice, číslo 218, ročník XVI (XXV), 25. září 1887, str. 2.

33


Díl 3.

Hlína na mapě stabilního katastru

V minulosti existovaly dva hlavní motivy pro mapování – vojenský a ekonomický. V minulém díle seriálu jsme se seznámili s prvním vojenským mapováním (1764–1768), o jehož vzniku hovoří sám název. Tentokrát přicházíme s první mapou z toho druhého soudku. Motivem vzniku a pozdější obnovy mapy stabilního katastru byla potřeba evidovat a vybírat daň z nemovitostí, především z půdy. V tomto smyslu ovšem nebyl stabilní katastr prvním počinem. Panovník, později vrchnost či správa, evidovala půdu v urbářích, berních rulách/lánových rejstřících, katastrech dominikálních, rustikálních atd. již do vrcholného středověku. Tereziánsko-josefínské reformy zasáhly i do této agendy. Po nedokonalém josefínském katastru, evidujícím pouze pozemky plužiny, přichází v roce 1817 v císařském patentu kodifikovaný tzv. stabilní katastr. Každé obci je vymezeno její katastrální území. Každé katastrální území je beze zbytku rozčleněno na dílky (parcely). Parcely jsou zaměřeny, zaevidovány podle druhu pozemku a vlastnictví a zakresleny. Vzniká tak unikátní mapa v měřítku 1 : 2880, ve které je přehledně a důkladně toto všechno zaznamenáno. Údaje o vlastnictví apod.

Obr.1: Titul, tiráž a grafické měřítko mapy

34


jsou vedeny v písemném operátu, který se k mapě váže přes parcelní číslo. Vzniku mapy předcházelo vybudování první trigonometrické sítě v našich zemích, takže mapa má pevné geodetické základy. Katastrální mapa prošla složitým vývojem od stabilního katastru až k dnešku, kdy pracujeme s její digitální podobou. Císařský (povinný) otisk mapy stabilního katastru, nad kterým se ohlížíme, se stal archiválií. Veřejnosti je dostupný v papírové podobě v Ústředním archivu zeměměřičství a katastru v Praze. Jinak každý, kdo má přístup k internetu, si může mapu (po mapových listech) prohlížet na stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního: http://archivnimapy.cuzk.cz. Zde lze mapu i objednat a za poplatek 25 Kč (za mapový list) zakoupit. V případě Hlíny tedy mapu pořídíme (stáhneme) za 125 Kč. Tentokrát před sebou máme tvz. ostrovní mapu. Ostrovní proto, že cílem mapování bylo právě jen katastrální území Hlína. O okolí katastru se z mapy nedozvíme takřka nic. Titul mapy (viz obr. 1) informuje o mapované obci „Hlina“ a její administrativně správní příslušnosti: „in Mähren“ (na Moravě, tj. v Zemi Moravskoslezské), „Brünner Kreis“ (Brněnský kraj), „Bezirk Kanitz“ (Kounický okres). Následuje letopočet mapování „1825“. Na posledním řádku titulu stojí údaje o tisku mapy „Lith Richter u Winter O(?) 1834“. Pod titulem a tiráží je zobrazeno grafické měřítko. V dolnorakouské soustavě měr udává poměr zmenšení mapy, který činí 1 : 2880. Délku naměřenou v mapě vyneseme nad vodorovnou osu a zjistíme délku skutečnou v sázích (Klaster). Jeden dolnorakouský sáh odpovídal délce 1,896 m. Grafický nonius před nulou pomáhal zpřesnění měření. Číselné měřítko (1 : 2880) není uvedeno, neboť bylo samozřejmostí. Znamenalo, že jeden palec (2,63 cm) na mapě odpovídá 40 sáhům ve skutečnosti, jeden palec čtverečný pak jednomu jitru (0,5754 ha).

Hlína na první katastrální mapě

Díky značně velkému měřítku (tj. malému poměru zmenšení) je území obce rozprostřeno na pěti mapových listech. Každý mapový list nese přibližně ve svém středu index v podobě římské číslice, který odpovídá listokladu (viz obr. 2). Polohopis mapy je poprvé vybudován na kostře parcel (stavebních a pozemkových). To je až dodnes nejpodrobnější možná polohopisná osnova pro mapu. Parcely stavební jsou vyplněny červeně (zděné stavby) nebo žlutě (spalné stavby). Uliční fronta staveb je zvýrazněná černou konturou. Stavební parcely bez výplně jsou dvory a ostatní plochy pro bydlení. Parcely pozemkové jsou vybarveny a (jednopísmennou signaturou popsány) podle způsobu využití půdy takto: okrová – pole (signatura „A“), středně zelená se šikmou šrafurou – zahrady, sady (bez signatury), světle zelená – louky, pastviny („W“, „GW“), růžová – vinice (bez signatury), hnědá – silnice a cesty (bez signatury), šedá – lesy (bez signatury), bez barvy – ostatní půda (signatura „Ö“).


35

> Obr. 2: Klad mapových listů

K barvě přistupuje v některých případech ještě další rozlišovací znak, a to symbol. V lese je to listnatý strom, jehličnatý strom nebo oba pro odlišení lesa jehličnatého, listnatého a smíšeného; menší symbol ovocného stromu je na každé ploše zahrady a na některých pozemcích pastvin a orné půdy, aby byly odlišeny od rolí a pastvisek bez ovocných stromů. Tradiční značka obtáčející se vinné révy kolem sloupku dokresluje pozemky vinic. Pro zvýšení estetické hodnoty jsou uvedené symboly doplněny o svůj stín. Stín je zdánlivě vržen k jihovýchodu. Kromě uvedené rozlišovací signatury v podobě písmene je každá parcela popsána i parcelním číslem. Stavební parcely nesou černé číslo, pozemkové parcely červené. Výškopis katastrální mapa postrádá. Podobně nenajdeme drobné vodní toky, tedy pokud nebyly prezentovány jako parcela, tj. plošně. Na hranicích katastru jsou přesně lokalizovány hraniční kameny (symbolickou značkou viz obr. 4). Překvapivě málokdy najdeme v mapě drobné sakrální objekty v krajině (boží muka, kříže apod.), byť jsou součástí značkového klíče mapy. Při rozboru využití půdy jsme zmínili použití parcelních čísel a signatur nad parcelami. Kromě toho je katastrální mapa vybavena názvy místními a pomístními. Jediným místním názvem je v případě našeho katastru název obce – „Hlina“ (ještě krátce). Ostatní názvy jsou pomístní a jsou to především názvy tratí. Pro srozumitelnost raději

Obr. 3: Výřez mapy v prostoru vlastní obce (mapový list č. 4)

36 Hlínské rozhledy, číslo 4 (8), ročník 2

37


uveďme i dnešní (pozdější) české ekvivalenty. Lesní trati: Dobry drwa (Dobrá dřeva); Zagiežek, Sagieczek (Zajíček); Wesela Hora (Veselá hora). Polní trati: Kopaniny; Hlinky; Zagiežek (Zajíček); Stara Hora (Stará hora). Vně katastrálního území Hlíny najdeme názvy sousedních katastrálních území: „NESSLOWITZ“ (Neslovice), „TETSCHÜTZ“ (Tetčice), „PÜRSCHÜTZ“ (Prštice), „SILUWKA“ (Silůvky), „Böhmisch BRANITZ“ (České později Moravské Bránice), „EIBENSCHÜTZ“ (Ivančice). Jelikož se Ivančice v té době nacházely ve Znojemském kraji, je hranice s ivančickým katastrem popsána také textem „Znaimer Kreis“ (Znojemský kraj). Úseky hranice katastru jsou pro přehlednost zvýrazněny střídavě žlutou a oranžovou lemovkou. Při vyústění silnic a cest z katastrálního území najdeme návěstí odkud nebo kam cesta vede: „von Nesslowitz“ (z Neslovic – 2x), „von Tetschütz“ (z Tetčic), „nach Siluwka“ (do Silůvek), „nach Böhmisch Branitz“ (do Moravský Bránic), „von Böhmisch Branitz“ (z Moravských Bránic), „von Eibenschütz“ (z Ivančic – 2x), „von Brünn“ (z Brna). Tab.1: Přehled druhů pozemků v tzv. výkazu ploch – příloze mapy stabilního katastru (uvedeny jsou jen položky, které se v katastru obce Hlína vyskytovaly)

Druh pozemku

Výměra [ha]

Role

91,4036

Role (s ovocnými stromy)

69,8689

Louky

1,6088

Zahrady (ovocné)

0,4834

Vinice

0,1575

Pastviny Lesy

30,7381 621,5302

vysokokmenné – jehličnaté

11,1291

vysokokmenné – listnaté

96,8416

vysokokmenné – smíšené

320,4998

nízkokmenné

189,1005

křoviny

3,9592

Zastavěné plochy a nádvoří

2,1040

Neplodná půda

5,0899

holé skály

4,9432

štěrkoviště, pískoviště, hliniště

0,1467

Jiné plochy (silnice a cesty) Úhrnná výměra katastrálního území

10,4940 833,4784

38


Proměny Hlíny od prvního vojenského mapování

Za 60 let od předchozího mapování, o kterém jsme psali, dochází (alespoň podle srovnání starých map) na Hlíně k několika významnějším změnám. 1. Náves a zástavba (viz obr. 3) Kostel sv. Kunhuty je zaměřen již ve své současné pozici, tedy o 20 m výše než stál do roku 1793. Poprvé se tak na mapě setkáváme s návsí – „placem“. Jinak je zástavba nápadně podobná stavu z prvního vojenského mapování (1764–68). Ulice „V dědině“ je kompaktně zastavěná a má v podstatě dnešní rozsah. Je jedinou oboustranně zastavěnou ulicí Hlíny a dělá dojem ulice hlavní. Ulice „Křenová“ je stále zastavěná pouze ze západní strany. Začíná bývalou farou/myslivnou a mimo ni čítá dalších 8 domů. Překvapivě stále chybí jakákoliv zástavba kolem neslovicko-kounické silnice! V „Kozích horkách“ nejen že nenacházíme domy, ale stále ještě neexistovala ani cesta do „Zajíčku“ (resp. do Silůvek). Ulička „V přelísku“ již pravděpodobně fungovala jako pěšina mezi zahradami – je tvořena parcelami neplodné půdy a pastvinou. 2. Na paloučkách V pozdějších časech osídlené místní části „Na paloučkách“ je na katastrální mapě zobrazen pouze hliník (parc. číslo 1319). Znamená to, že již v roce 1825 se ve zdejší sprašové kapse, obnažené erozivní činností jedné ze zdrojnic potoka Čaganky, těžila hlína. Potvrzuje to i cesta, která sem vede v dnešní trase. Je nanejvýš pravděpodobné, že cesta vznikla právě pro spojení hliníku s obcí. Domy „Na paloučkách“ tehdy ještě nebyly. 3. Kounické rozcestí (viz obr. 4) Původní cesta do Kounic se na úrovni křížku před lesem (z r. 1871) větvila ve tvaru „Y“ do Bránic a do Silůvek. Někdy na přelomu 18. a 19. století byla nově vystavěna (či snad obnovena ???) cesta přímá. Tu známe dodnes v podobě prudce klesajícího úseku silnice k údolní křižovatce Kounice-Silůvky-Hlína-Bránice. Novou cestu dobře poznáme podle tvaru parcely, která je od bývalého rozcestí pravidelná s neměnnou šířkou. Naproti tomu pokračování cestní parcely této silnice směrem k Hlíně a dále na Neslovice je vypovídá o staré úvozové cestě s kolísajícím směrem a především značně nevyrovnanou šířkou parcely. Ze starého rozcestí u křížku zbyl jen náznak (asi 100 m) staré cesty do Bránic, zatímco z větve do Silůvek nezbylo vůbec nic. Zbytek v bránickém směru ústí do obecního pastviska (signatura GW – Gemeinde Weide). Po tomto přerušení se stopa po cestě ještě objevuje jako sled 16 malých parcel ponechaných ladem (starý úvoz se signaturou Ö – Öden). 4. Nové cesty pod Veselou horou Zatímco cesty v bučínském prostoru (Špidleny – Zajíček) se od předchozího mapování téměř nezměnily, přibyly lesní komunikace na jih od neslovicko-kounické silnice. Byla to cesta od Špidlen dolů Čagankou pod Veselou horou do údolí Martálky. Druhá nová cesta vedla z Neslovic, křizovala starou „Brněnku“ (Znojmo – Ivančice – Brno) u (dodnes existujícího) obrázku pod Kopaninami a vedla až na temeno Veselé hory ke zdejším


39

odlehlým polnostem. Dále přibyly některé krátké cesty a spojky cest v trati Stará hora a dotvořily v podstatě dnešní obraz cest v lokalitě Pode vsí.

Obr. 4: Výřez mapy v prostoru „Kounického rozcestí“ (mapový list č. 5)

Závěr

Jak bylo řečeno úvodem, mapa stabilního katastru přináší zcela nový pohled na území. Hlínu a všechny její pozemky sledujeme pod drobnohledem v nevětším měřítku, které bylo a (až na výjimky) dodnes i je k dispozici. Každý zájemce o minulost svých polností (či pozemků vůbec) může srovnat, jakže byly využity, jak byly rozděleny a s pomocí písemného operátu i komu patřily před téměř dvěma sty let. Přináší tak možnost zajímavého srovnání s dneškem co se způsobu využití půdy týče i co do struktury a textury parcelního členění. To platí zejména pro období po roce 1948 a následném zcelování plužiny či příp. arondaci lesních pozemků. Tato první z „katastrálek“ je současně nejkrásnější. Zejména díky nesmírně citlivě a intuitivně zvolené barevné škále evokuje (letní) pohled na krajinu shora, dnes již dobře známý ze současných leteckých snímků, resp. pohlednic. Prameny a literatura: Císařský otisk mapy stabilního katastru obce Hlína © ČÚZK

Dušan ADAM, Ivančice

40


VÝSLEDKY 3. KOLA VĚDOMOSTNĚ TIPOVACÍ SOUTĚŽE ZPRAVODAJE HLÍNSKÉ ROZHLEDY Podívejme se, jaké byly správné odpovědi 3. kola celoroční vědomostně tipovací soutěže, která byla vyhlášena v minulém čísle zpravodaje a jejíž uzávěrka byla 15. října 2010. Otázka č. 7: V této otázce jste měli odpovědět, jestli najdeme na mapě České republiky ještě nějakou obec nebo část obce či nějaký sídelní útvar s názvem Hlína. • Hlína (okres Brno-venkov) – obec v okrese Brno-venkov – tedy naše obec Hlína, • Bílá Hlína, obec v okrese Mladá Boleslav, • Hlína (Horka) – část obce Horka v okrese Chrudim, • Nová Hlína, část města Třeboň v okrese Jindřichův Hradec, • Stará Hlína, část města Třeboň v okrese Jindřichův Hradec, • Hlína (Brdy), sídelní útvar na území vojenského újezdu Brdy. _______________ Otázka č. 8: V osmé otázce jste měli odhadnout počet čtenářů navštěvujících místní lidovou knihovnu. Počet návštěvníků knihovny, tedy čtenářů, kteří si půjčují knihy pravidelně je 33. _______________ Otázka č. 9: Poslední otázka třetího kola se týkala rozhledny a měli jste odpovědět, kolik schodů vede až na samý vrchol rozhledny. Počet schodů na vyhlídkový vrchní ochoz rozhledny je 106. _______________ Redakce Hlínských rozhledů se rozhodla tímto třetím kolem ukončit celoroční vědomostně tipovací soutěž a závěrečné 4. kolo, které mělo být vyhlášeno v tomto čísle již nevyhlásit. Rozhodli jsme se tak na základě toho, že na jednotlivá kola soutěže vyhlášená ve zpravodajích 15. března 2010, 15. června 2010 a 15. září 2010 nezareagoval ani jeden soutěžící, tudíž nemáme koho vyhodnocovat. Ceny, které byly připraveny pro vítěze budou použity v jiných soutěžích.


41

Vyhlášení soutěže Vánoční výzdoba oken a dveří Již v loňském roce jsme v tuto dobu vyhlásili poprvé fotosoutěž o nejkrásnější vánoční výzdobu. A protože jsou občané Hlíny velmi šikovní lidé, tvořiví a mají smysl pro krásno, rozhodli jsme se i v letošním roce pokračovat ve druhém kole této soutěže. Tak tedy pro všechny občany a hlínské chalupáře právě vyhlašujeme malou soutěž! Tématem je

vánoční výzdoba oken a dveří domů a chalup na Hlíně.

Opět pro vás připravíme pěkné a hodnotné ceny! Co je proto potřeba udělat? Pokud si domeček vyzdobíte a vlastníte digitální fotoaparát, pak

vše vyfoťte a fotografii odešlete nejpozději do 31. prosince 2010 na adresu redakce: [email protected]

K fotografii napište jméno „autora“ výzdoby a číslo popisné vašeho domu. Samozřejmě myslíme i na vás, kteří nejste schopni fotografii pořídit a odeslat prostřednictvím internetu. Redakční tým zpravodaje před Vánocemi projde obcí a zajímavé výzdoby si také nafotí a pak se opět sejde a všechny fotografie bude hodnotit. V prvním vydání zpravodaje v roce 2011 pak otiskneme fotografie nejkrásnějších vánočních výzdob a vítězného autora fotografie odmění redakce věcným darem! Tak neváhejte a již zapřemýšlejte, jakou originální výzdobu připravíte pro letošní vánoční čas. Rozhodně nezáleží na tom, kolik za ni utratíte peněz, nejkrásnější výzdoby jsou vždy takové, které vytvoříte sami a vhodně sladíte s „kabátem“ vašeho domu. Těšíme se na vaše nápady!

> Příbramské jesličky Jana Čáky z roku 1970 vytvořené na motivy příbramských lidových jesliček z 19. století. (Ze sbírek Radka Neužila.)

42


Vánoční povídání o pověrách a květinách, novoroční „PF“

Naše další povídání o Vánocích a zajímavých věcech spojených s těmito svátky jsme směřovali tentokráte na téma vánočních a novoročních pověr, které měly zvláště pro naše předky velký význam a mnohé z nich již dnes ani neznáme a považujeme spíše za úsměvné. Dále bude řeč o typických vánočních květinách a nezapomeneme připomenout ani původ novoročních přání s typickým PF. _______________

Vánoční a novoroční pověry

• Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, aby dobytek nezačal kulhat. • Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. • U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. • Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. • Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí. • Od štědrovečerní večeře až do půlnoční mše se nesmí chodit přes pole. Kdo prý tento zvyk poruší, do roka zemře. • Od večeře se nikdy nemá vstávat, mohla by přijít kmotřička Smrt. • Když se nohy štědrovečerního stolu obtočí provazem, domu se celý rok vyhnou zloději. • Mince nebo rybí šupina položená pod talíř přináší do domu peníze. • Zbytky od večeře zakopeme ke stromům, aby měly dostatek ovoce. • Psovi, kocourovi, houserovi a kačerovi je dobré dát česnek, aby byli ostražití. • Mák daný na Štědrý den slepicím zaručí, že dobře ponesou. • Na studnu se má o Štědrý den zaklepat, aby byla dobrá voda. • Aby včely měly med, stačí prý dát pár drobků z vánočky před úl. • Vhodit do vzduchu hrst mouky se také údajně vyplatí, Meluzína bude mít z čeho vařit


43

kaši dětem. • Kdo nikomu nic na Štědrý den nedaruje, přijde na mizinu a dočká se bídy. • Vyjde-li svobodná dívka při přípravě večeře ven z domu, určitě potká muže, který je jí souzen. Vdavky se uskuteční, obejde-li dívka devatero stavení a z každého přinese skrojek vánočky. • Po večeři je dobré hodit střevícem za hlavu. Bude-li ukazovat špičkou k východu, půjde svobodná dívka do roka z domu. • Mnohé dívce napoví, okrájí-li slupku z jablka a hodí ji za hlavu. Kterému písmenu se pak bude nejvíc podobat, to je začáteční písmeno jména jejího nastávajícího. • Pokud žena čeká miminko, je dobré vyčkat prvního návštěvníka do domu o Štědrém večeru. Jde-li o muže, narodí se chlapeček. • Zaklepá-li dívka na kurník a ozve se kohout, veselka je jistá. • Zatřese-li dívka bezem, ozve se pes z té strany, odkud přijde její milý. • Pokud dívka v dřevníku popadne náruč polínek, přepočítá je a jejich počet je sudý, vdavky jsou na cestě. • Pokud se muž chce ženit, stačí zatřepat plotem v tiché krajině. Odkud se ozve jakýkoliv zvuk, odtud přijde jeho milá. • Kdo se celý den až do východu první večerní hvězdy postí, zaručeně spatří na stěně zlaté prasátko. • Pokud se při rozkrojení jablka objeví hvězdička, znamená to štěstí a zdraví. Pokud se objeví křížek, přijde nemoc nebo smrt. • Před půlnoční mší se nesmí šít, plést - protože by pak myši dílo zničily. • Na Štědrý den nepište své milé - milému zamilované psaní, jinak by to mohlo znamenat rozchod. • Když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci - přináší to štěstí. • Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu. • Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí. • Štědrý den ve čtvrtek - velmi úrodný rok, , jenom vína prostředně. • Štědrý den v pátek - tuhá zima bez prodlení. • Štědrý den v sobotu - málo ovoce, ale vydaří se žito. • Štědrý den v neděli - teplá zima bez prodlení. • Novoroční den v pondělí - krutá zima a vlhké jaro, povodně a těžké nemoci. • Novoroční den v úterý - zima bude ještě krutější, ale zato úrodný rok. • Novoroční den ve středu - příznivý rok, mno-

44


ho vína, ale žádný med. • Novoroční den ve čtvrtek - mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí. • Novoroční den v pátek - nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti a dokonce i hrozí válka. • Novoroční den v sobotu - málo obilí i větrů, mnoho ovoce i zimnic. • Novoroční den v neděli - mírná zima, úrodné jaro a větrné léto. • Pod štědrovečerní stůl postavíte skleničku vody. Jestliže po večeři vody ubude, bude v novém roce sucho, přibude-li vody, bude rok mokrý. • Po štědrovečerní večeři ukrojte kus pečiva z pšeničné mouky a kousek žitného chleba. Potom jimi obložte čepel nože z obou stran. O Třech králích se na nůž podívejte. Na které straně nůž zrezivěl, toho obilí by mělo být příští rok nedostatek. • Před spánkem snězte celého slanečka. Potom než si půjdete lehnout, už nesmíte promluvit. Sklenku vody k uhašení žízně, by vám měl ve snu podat váš budoucí manžel. • Vdavekchtivé děvče má na Štědrý den jedinečnou příležitost. Stačí, když tajně sebere devět patek od vánoček a do roka je pod čepcem. • Kdo si pod štědrovečerním stolem bos šlápne na sekeru, toho nebudou bolet nohy a celý rok zůstane zdráv. • Večer před Štědrým dnem si položte k posteli ořech. Po probuzení ho rozlouskněte a snězte. Po celý rok by vám měly dát pokoj blechy a štěnice. • Sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude se tě držet štěstí. • Když hospodyně připálí vánočky, bude o vánocích stonat. • Zajímavé je sledovat na Boží hod vítr: od západu prý přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad a od poledne dobrý rok. • Drůbež bychom na Nový rok vůbec neměli servírovat, aby nám neuletělo štěstí. • Na Štědrý den před večeří se dává za okno miska s vodou. Zmrzne-li do rána a roztrhne-li mráz misku, ztratí se toho roku voda ve studni. _______________

Vánoční květiny

Vánoční hvězda Vánoční hvězda pochází z tropické části Mexika a střední Ameriky, kde může dorůstat výšky 2–4 m. U nás se jí říká „vánoční růže“ nebo „vánoční hvězda. Poinsettia je nápadná svými nádherně zbarvenými listy, které tvoří zdánlivý květ. Samotné květy pryšce jsou ve skutečnosti nenápadné žluté tyčinky ve středu květiny.


45

Vánoční hvězda je i přes své charakteristické období velmi citlivá na chlad, proto musíme dávat pozor, když si ji neseme z obchodu domů, aby nenamrzla. V bytě jí bude dobře na světlém teplém místě s teplotou kolem 20 °C. Nemá ale ráda přímé sluneční světlo a také na průvan je citlivá. Dlouhodobé pěstování vánoční hvězdy je poněkud obtížné a proto je u nás považována za krátkodobou rostlinu. Pokud bychom se ale chtěli pokusit o její dlouhodobější pěstování a chceme, aby se jí znovu krásně zbarvily listy, musíme být maximálně důslední. Rostlina musí několik týdnů stát nejméně dvanáct hodin denně v úplné tmě. I světlo pouliční lampy před oknem ruší.V praxi to vyřešíme tak, že rostlině pořídíme neprůsvitný obal a na denním světle ji necháme maximálně 10 hodin denně. Počítejme ale s tím, že bude barevných listenů možná méně nebo bude barva méně intenzivní. _______________ Cesmína V Americe a v Anglii je cesmína jedním z nepostradatelných symbolů vánoc a nechybí v žádné domácnosti. Je symbolem štěstí, zdraví a radosti. V našich zemích je cesmína jako jeden ze symbolů vánoc doložena již kolem roku 1910. Pokud chceme, aby měla cesmína na naší zahradě ty nejlepší podmínky, musíme jí zajistit dostatečnou vzdušnou vlhkost, kyprou, přiměřeně vlhkou a humózní půdu a také polostín vyšších stromů, které ji chrání proti větru a přílišnému mrazu. Na takovém vhodném stanovišti potom bývá velmi odolná. Pamatujete si ještě na jednu nekonečnou mexickou telenovelu, kde hlavní hrdinové při každé možné příležitosti popíjeli nápoj zvaný „maté“ ? Právě z jedné odrůdy cesmíny (cesmíny parguajské) se tento čaj v mexických domácnostech připravuje. _______________ Jmelí • jmelí od někoho dostati - boží požehnání do domu Větvička jmelí nechybí o Vánocích snad v žádné domácnosti. Čím více je na větvičce bílých bobulek, tím větší štěstí vás má čekat v novém roce. V dávných dobách bylo jmelí součástí pohanských obřadů. Bylo symbolem života a ochranným talismanem. Věřilo se, že díky svým lepivým semenům má moc vyvolat nebo udržet svazek mezi dvěma osobami opačného pohlaví. Zvyk líbat se o vánocích pod větvičkou jmelí k nám přišel z Anglie. Muž může políbit každou dívku či ženu, kterou potká pod zavěšeným jmelím. Za každý polibek se utrhne

46


jedna bílá bobulka. Poslední se na jmelí nechá až do dalších Vánoc, aby z domu neodešla láska. Vánoční jmelí roste na listnatých stromech, jejichž listy na podzim opadávají a jeho užívání jako dekorační vánoční rostliny se do Evropy rozšířilo z Anglie. Tento zvyk se u nás dodržuje dodnes a lidé stříbrné, zlaté či zelené snítky jmelí připevňují k lustru či dávají do váziček na stůl. _______________ Čemeřice Čemeřice je rozšířená především v Anglii, Německu a Francii a patří tu mezi nejtypičtější květiny Vánoc. V Anglii je nazývána „Christmas rose“, v Německu „Weinachtsrose“ nebo Schneekönigin“ a ve Francii „Rose de Noël“. Podle legendy je prý čemeřice dokonce svatá. Betlémská pastýřka prý následovala ostatní pastýře do chléva, kde se narodil Ježíšek. Chtěla přinést dárek, ale bohužel neměla, co mu dát, a tak sáhla po květinách osvětlených paprskem světla. Samozřejmě, byly to květy čemeřice. Čemeřici nevystavujte velkým výkyvům teploty a vlhkosti, jinak květy začnou vadnout. Ideální je přidat do vázy výživu pro řezané keře, zajistíte tak optimální podmínky pro kvetení po dobu až tří týdnů. _______________ Vánoční kaktus Vánoční kaktus k Vánocům neodmyslitelně patří. Právě proto, že v tento čas krásně vykvétá a přispěje tak ke slavnostní výzdobě bytu a vánoční atmosféře. Pochází z Brazílie. Je to krátkodenní rostlina to znamená, že nejvíce kvete v zimním období, kdy délka dne dosahuje pouze 8–10 hodin. V době kdy má kaktus poupata rostlinu nepřemisťujeme, protože by poupata mohla opadat. Vánoční kaktus pěstujeme při běžné pokojové teplotě (18 až 22 °C). Vyžaduje světlé místo, nejlépe polostín bez přímého slunce. (Pokud by byl v letním období vystaven přímému slunci, je nutné ho přistiňovat.) Před požadovanou dobou kvetení udržujeme rostlinu asi 3 měsíce v chladnu a suchu, pak kaktus přemístíme do tepla a zvýšíme dávku vody. _______________

PF

Novoročenky u nás pravděpodobně zavedla šlechta díky její lenosti! Psal se rok 1827, když si hrabě Karel Chotek z Vojnína a Chotkova uvědomil, že ho už prostě nebaví vždy na konci roku navštěvovat všechny své nesčetné známé a příbuzné,


47

osobně jim potřást rukou a přát vše nejlepší do dalšího nového roku. Okruh jeho přátel nebyl malý, a tak se není čemu divit. Jak vyřešit toto dilema? Hrabě se ale obával, že by mohl být ve vyšších společenských kruzích za nezdvořáka, což by určitě byl nebýt jeho skvělého nápadu. Inu, co ho napadlo, jak by tuto zapeklitou situaci mohl jednoduchým ale leč originálním způsobem vyřešit. U Josefa Berglera, tehdy vůbec prvního ředitele pražské kreslířské akademie, si hrabě Chotek z Vojnína a Chotkova nechal vyrobit gratulační lístky, které svým příbuzným a známým rozesílal poštou. Nu, a tak vzniklo první české novoroční blahopřání, jenž je naše nynější novoročenka. Na přelomu 19. a 20. století český grafik a malíř Viktor Stretti vepsal na novoroční blahopřání dvě francouzská slova: „pour féliciter“ – v překladu znamenají „blahopřání k“ a u nás je již tradičně známá zkratka těchto slov. A PF byla na světě. Zajímavá je i ta skutečnost, že tato dvě písmenka jsou pouze naší specialitou, na novoročenkách z jiných zemí se tato zkratka neobjevuje. Zdroj: http://stedry-den.blog.cz/0911/vanocni-a-novorocni

RECEPTY aneb dobroty pro vás Čokoládový medovník

150 g másla, 150 g cukru, 1 vejce, 3 lžíce kakaa, 3 lžíce medu, 1 lžička prášku do pečiva, 400 g mouky. Na náplň: 500 ml mléka, 2 lžíce mouky, 2 lžíce škrobu, 2 lžičky vanilkového cukru, 250 g másla, 150 g moučkového cukru, 4 lžíce medu, 1 lžíce rumu. Ze surovin na těsto zpracujte husté těsto. Rozdělte na několik částí, podle velikosti plechu tak, abyste získaly tenké pláty. Pečte při 180 °C cca 10–15 minut. Pláty budou stále měkké, pečte je tedy na pečicím papíru a s ním sundávejte z plechu, ať pláty nepotrháte. Nechte zchladnout. Po vychladnutí budou tvrdé, jako sušenky. Na náplň smíchejte v troše mléka škrob a mouku. Ve zbytku mléka uvařte vanilkový cukr, přiveďte k varu a do vařicího mléka přimíchejte mléko se škrobem a moukou a chvíli míchejte do zhoustnutí. Přendejte do mísy a za stálého míchání zchlaďte. Do vychladlé směsi přimíchejte pomalu máslo s cukrem. Přidejte rum a med a míchejte, dokud se směs nespojí. Promažte pláty krémem a dejte do chladu přes noc. Nahoru dejte lehké závaží, plech na pečení například. Druhý den budou pláty měkké a navlhlé od krému. Nahoru můžete namazat tenkou vrstvu marmelády a posypat najemno nastrouhaným zbytkem plátů.

48


Zelný prejt

250 g hlávkového zelí 200 g měkkého salámu 2 vejce, 1–2 housky, 1,5 dl mléka 1 menší cibuli, sůl, česnek, majoránku, mletý pepř, zázvor, nové koření, 1 lžička sádla (oleje) strouhanku. Zelí očistíme,nakrájíme na drobné nudličky a spaříme vroucí vodou. Necháme okapat, pak vsypeme do mísy a přidáme najemno nakrájený salám, housku namočenou v mléce, vejce, nadrobno nakrájenou cibuli, sůl, česnek a ostatní koření. Dobře promícháme. Zapékací mísu nebo pekáček vytřeme sádlem (olejem) a vysypeme strouhankou. Rozložíme připravenou směs a v troubě zapečeme. Podáváme s brambory nebo jen tak samotné. _______________

Bramboráková pizza

Brambory, vejce, polohrubá mouka, česnek, majoránka, uzenina, sůl, pepř, rajčata, paprika, kukuřice, sýr na strouhání. Uděláme klasické bramborákové těsto, přidáme nějakou uzeninu.Vodu z těsta hodně slijeme. Pak dáme na vymaštěný plech nebo na pečící papír a necháme péct až bramborák zezlátne. Pak na něj naskládáme na kolečka nakrájené rajčata a papriku a posypeme kukuřicí a dáte zapéct. Těsně před dopečením posypeme nastrouhaným sýrem. _______________

Zapečené plněné papriky

Bílé papriky, salám gothaje a stejné množství tvrdého sýra. Nastrouháme sýr a salám nahrubo, promícháme a plníme touto směsí papriky (paprikám ukrojíme vršky a vydlabeme, vršky nevyhazujeme, ale použijeme je na uzavření po naplnění směsí, aby nevytekla náplň) Pečeme ve vymazaném pekáčku naskládané vedle sebe (mírně můžeme podlít vodou) při asi 200 °C dokud papriky nezměknou a nemají puchýřky. Podáváme s chlebem a jsou výtečné i studené. _______________

Domácí krtkův dort s hruškami

20 dkg hladké mouky, 10 dkg moučkového cukru, 1 kávová lžička skořice, ¾ kávové lžičky jedlé sody, 1 polévková lžíce kakaa, 1 vanilkový cukr, 1 vejce, 1 polévková lžíce marmelády, 2–3 polévkové lžíce oleje, 125 ml mléka. Náplň: zavařené hrušky, případně i broskve. Krém: 1 zakysaná smetana, 1 smetana ke šlehání, 1 velký bílý jogurt, 1 vanil. cukr, strouhaná čokoláda. Nejprve si připravíme krém a dáme ho do lednice (ušleháme smetanu a přimícháme ostatní).


49

Na korpus všechny sypké složky smícháme, přidáme ostatní ingredience. Hladké těsto nalijeme do moukou vysypané dortové formy a dáme péct na 165 °C. Z vychladlého korpusu vydlabeme vnitřek (asi 1 cm od okrajů ) a dáme stranou. Do vydlabané díry poskládáme ovoce nakrájené na kousky. Pak přidáme krém a kopeček posypeme rozdrobeným vydlabaným těstem. Hotový dort dáme do lednice a podáváme až druhý den. _______________

Cibulové řízečky

1 kg vepřové kýty na plátky, 0,5 kg cibule, strouhanka, 2 vejce, 2 smetany ke šlehání, sůl, pepř, olej. Maso naklepeme, osolíme, opepříme a obalíme napřed ve strouhance – strouhanku do masa doslova vboucháme. Pak obalíme v rozšlehaných vejcích a hned dáme do rozpáleného oleje a prudce z obou stran osmahneme. Plech si vymažeme, poklademe polovinou nakrájené cibule (krájíme na kolečka), na cibuli klademe osmahnuté maso, zasypeme druhou půlkou cibule, a vše zalijeme šlehačkou. Zapékáme v troubě asi 30 minut při 180 °C. Příloha: pečené brambory, bramborová kaše ... _______________

Ananasové válečky

3 tatranky, 100 g másla, 100 g ananasu, 6 kulatých piškotů, moučkový cukr, čokoládová poleva, mletý kokos, rum. Ananasové kousky necháme okapat a rozemeleme je společně s tatrankami. Přidáme máslo, rum, ananasovou šťávu a rozmačkané piškoty. Vypracujeme hmotu, kterou podle chuti přisladíme. Dáme ztuhnout do lednice. Potom tvarujeme malé válečky, které máčíme v čokoládě. Některé obalujeme v kokosu, jiné pokapeme trochou světlé čokolády.

50


Šlehačkové cukroví

250 g 100% tuku Omega, 5 sklenic hladké mouky, 2 žloutky, 1 šlehačka. Zpracovat těsto, vykrájet tvary. Po upečení obalit v moučkovém cukru s vanilkou. _______________

Šlehané zázvorky

150 g polohrubé mouky, 150 g moučkového cukru, 1 lžíce mletého zázvoru, 1 vejce, špetka prášku do pečiva, citrónová kůra. Ve vodní lázni šleháme cukr se žloutky do zhoustnutí. Odstavíme a šleháme do vychladnutí. Přidáme citrónovou kůru, prosetou mouku s práškem do pečiva, zázvorem a vypracujeme těsto. Vyválíme tenkou placku, vykrajujme tvary zázvorek. Klademe na vymazaný plech a v mírné troubě upečeme. Na plechu necháme vychladnout. _______________

Rumové kroužky

500 g hladké mouky, 120 g moučkového cukru, 250 g másla, 50 g mletých ořechů, 2 žloutky. Vypracujeme těsto a necháme 10 minut v chladu odpočinout. Vyválíme váleček, nakrájíme na kousky, spojíme do kroužků a upečeme v mírně vyhřáté troubě dorůžova. Vychladlé namáčíme v horkém rumu a obalujeme v moučkovém cukru s vanilkou. _______________

Staročeská rybí polévka s hrachem

200 g uvařeného hrachu, 400 g okrajových porcí a kostí z ryby, 1 mlíčí, 1 jikry, 100 g kořenové zeleniny, ½ lžičky pepře, sůl, muškátový květen 2 žemle, 1 lžíce másla na osmažení. Z masa, zeleniny a si uvaříme vývar. Mlíčí a jikry opereme pod tekoucí vodou, nakrájíme a dáme do proceděného vývaru. Přidáme rozmačkaný hrách, maso z vývaru, pepř, sůl, muškát a povaříme. Přidáme i drobně nakrájenou zeleninu z vývaru. Dochutíme a podáváme s houskou nakrájenou na kostičky a usmaženou na másle. _______________

Sýrová roláda s křenovým máslem

300 g eidamu, 1 křenové pomazánkové máslo, 150 g drůbeží šunky, 60 g meruňkového džemu. Eidam vcelku vložíme do mikrotenového sáčku, uvážeme a necháme asi 20 minut v horké, ne vařící vodě. Nevaříme! Když sýr změkne, rychle ho vyválíme na placku. Plát


51

potřeme křenovým máslem, poklademe šunkou a natřeme meruňkovým džemem. Zavineme, roládu zabalíme do alobalu a necháme ztuhnout v lednici. Krájíme teplým nožem na plátky. Na talíři zdobíme zeleninou. _______________

Krůtí pochoutka

400 g krůtího masa, 1 dl piva, trochu kečupu, 150 g slaniny, krůtí játra, 1 cibule, hladká mouka. Maso z krůty nakrájíme na plátky, naklepeme, osolíme, obalíme v hl. mouce a na rozpáleném tuku zprudka opečeme. Pak přidáme pivo a kečup. Pod pokličkou dusíme doměkka. Mezitím na pánvi opečeme na kostičky nakrájenou slaninu, cibuli a pokrájená játra. Vše smícháme. Podáváme s rýží nebo chlebem a zeleninovou oblohou. _______________

Šuhajdy

200 g čokolády na vaření, 2x čokoláda Kaštany, 250 g 100 % tuku, 1 Salko, 120 g tuku, mandle nebo oříšky. Čokolády rozehřejeme se 100 % tukem. Salko vaříme 2 hodiny a vychladlé ušleháme s tukem. Do papírového košíčku dáváme čokoládu, krém ze Salka,, oříšek nebo oloupanou mandli a opět čokoládu.

• středa 17. listopadu 2010–sobota 16. ledna 2011 – Od Barborky ke Třem králům, Muzeum v Ivančicích. Vánoční zvykoslovná výstava připravená ve spolupráci s Etnografickým ústavem MZM v Brně. Výstava ukáže na muzejních exponátech lidové obyčeje v čase adventu a Vánoc. Na výstavě bude předvedeno pečivo, různá tvořítka na pečivo, masky, vánoční stromky a ozdoby na vánoční stromek. Předměty doprovodí fotografie a staré pohlednice. • čtvrtek 16. prosince 2010 – Vánoční koncert moravské dechové hudby Dubňanka, 19.00 hod., kino Réna, Ivančice. • pondělí 20. prosince 2010 – Vánoční koncert, 17.00 hod., Kulturní dům, Dolní Kounice. • neděle 26. prosince 2010 – Turnaj neregistrovaných ve stolním tenise, 9.00 hod, or-

52


lovna Silůvky. • neděle 26. prosince 2010 – Vánoční koncert dechové hudby Boršičanka, 16.00 hod., orlovna Silůvky. • sobota 8. ledna 2011 – 32. ročník zimního závodu dvojic „Zimní stopou okolo Silůvek“, 9.00 hod., sokolovna Silůvky. • pátek 14. ledna 2011 – Sokolský ples Tělocvičné jednoty Sokol Moravské Bránice, sokolovna Moravské Bránice, hraje hudba Orfeus. • neděle 23. ledna 2011 – Dětský karneval, vystoupí skupina Kamarádi, 14.30 hod., Kulturní dům, Dolní Kounice. • pátek 28. ledna 2011 – Myslivecký ples, sokolovna Moravské Bránice. • únor 2011 – Jak uvařit žábu, kino Réna, Ivančice. Příběh o lásce až na věčnost v autorské režii Petra Strnada. Do jaké míry jsou naše životy ovlivňovány těmi druhými? Tragikomedie napsaná pro Vilmu Cibulkovou a Miroslava Etzlera. • sobota 5. února 2011 – Orelský ples, hraje dechová hudba Májovanka, orlovna Silůvky. • sobota 12. února 2011 – Tradiční sokolské šibřinky s Dolňáky, sokolovna Moravské Bránice. • 19. února 2011 – Tradiční společný městský a hasičský ples, hraje kapela Karla Pešla, Kulturní dům, Dolní Kounice. • březen 2011 – Dětské šibřinky s programem, sokolovna Moravské Bránice. • březen 2011 – Ochutnávka vín s cimbálovou muzikou, sokolovna Moravské Bránice. • sobota 5. března 2011 – Maškarní ostatky, sokolovna Moravské Bránice. • sobota 5. března 2011 – Maškarní ostatky, sokolovna Silůvky.

PRANOSTIKY

Nikdy v minulosti neudělala lidská civilizace takový skok, jako za posledních tisíc let. Okolo roku 1000 ovládaly svět pověry, nemoci a nikdy nekončící války, kolem roku 2000 se staví Mezinárodní kosmická stanice, stroje vyrobené lidmi mapují planety a míří ke hvězdám, biologové přečetli genetický kód člověka. Na přelomu prvního a druhého tisíciletí byla antická vzdělanost prakticky zapomenuta, přírodní vědy už pěstovali jen Arabové, ale i v jejich státech měla éra tolerance a vzdělanosti pomalu skončit. Náhodný pozorovatel by nejspíš usoudil, že antika představovala civilizační vrchol, kterého už nikdy nebude znovu dosaženo. Svět roku 1000 byl na nejlepší cestě k barbarství. Obzvlášť neutěšený pohled tou dobou skýtala Evropa. Zatímco křesťanští vládci i církevní hodnostáři bojovali o moc zcela nekřesťanskými metodami, na jihozápadě sílili Maurové, na Byzanc se valila jedna vlna arabských dobyvatelů za druhou a misionáři si chodili pro mučednickou smrt k divokým slovanským kmenům. Evropané nabyli dojmu, že konec světa popisovaný v Apokalypse je nablízku, a s jistotou jej očekávali právě poslední den prvního tisíciletí. Jenže soudný den nenastal – a místo něj přišla kocovina. V mnoha hlavách se objevila myšlenka, že s dogmaty, která dosud ovládala život každého člověka od kolébky až do hrobu, nemusí být všechno úplně v pořádku.


53

Možná právě tento otřes způsobil, že o tři století později už všechno vypadá úplně jinak. Roger Bacon položil základní kámen moderní vědy tím, že jako první zavedl ověřování teorií experimentem. Píše o letadlech, podmořských lodích a dalších neuvěřitelných vynálezech. Mezi jeho pozoruhodnými díly je také spis „o neplatnosti kouzel“. Přírodními vědami se zabýval Albertus Magnus a další myslitelé. V evropských městech vznikají první skutečné univerzity. Sám o sobě by návrat ke vzdělanosti nemusel mít velký význam ani dlouhé trvání. Jenže nový duch zavládl i jinde: objevuje se peněžní trh, v severní Itálii vznikají první kapitalistické formy podnikání, Angličané si vymohli slavnou listinu Magna Charta Libertatum, která představuje počátek parlamentarismu – nejen britského. A ještě něco se stalo: v armádách se začal používat střelný prach. Nešlo o nový vynález, tuto látku znali už Číňané, Indové, Mongolové a do Evropy se dostal patrně přes Araby. Teprve Evropané však přišli na to, jak s „černým prachem“ naložit, aby jim pomohl ovládnout svět. Renesance znovu objevila antiku – zpočátku pro krásu formy, téměř vzápětí i pro obsah. Stále ještě však šlo o poznání pro poznání. Leonardo da Vinci se jako jeden z prvních pokoušel vládcům ukázat, že nemusí jít jen o kratochvilnou záležitost: tanky, ponorky, helikoptéry měly podepřít a rozšířit jejich moc. Předběhl dobu o několik staletí – tehdejší vládci si víc cenili jeho schopnosti tvořit obrazy a sochy. Jiní vládci ale už brzy na to pochopili, že věda a technika jsou opravdu nástroj vytvářející bohatství a moc. Mapování světa mělo ukázat cesty za obchodem i kořistí, astronomické poznatky dovolovaly lodím plout stanoveným kursem, technické vynálezy zvyšovaly jejich schopnosti. Společně s nákladem zlata a koření z dalekých zemí přicházely i poznatky, že svět je mnohem větší a rozmanitější, než tvrdily dosavadní autority. A s jídlem rostla chuť. Možná vůbec největším vynálezem tohoto, nebo vlastně už minulého tisíciletí byl knihtisk Johanna Gutenberga (1397–1468). V mnohém připomínal vynález střelného prachu: také on byl už dlouho předtím znám východním kulturám, také jej však teprve Evropané využili ke svému prospěchu. A také on zcela změnil svět: mimo jiné i tím, že všechny poznatky se staly dostupné každému, kdo o to stál. Učenost definitivně přestala být samoúčelnou záležitostí hrstky vzdělanců uzavřených do klášterních zdí. A pak už to šlo ráz na ráz: heliocentrická sluneční soustava, gravitační zákony, parní stroj, balon, telegraf, ponorky, letadla, atom… Dnes mají mnozí lidé tendenci vidět spíš odvrácené stránky tohoto pokroku: války, ekologické problémy, civilizační nemoci. To dobré se stalo přehlíženou samozřejmostí, a tak alespoň malé připomenutí: před tisíci lety byste se v průměru dožili asi tak čtyřicítky, většina dětí umírala před desátým rokem věku, pokud by vás pán nevzal s sebou do války, tak byste ze světa sotva viděli víc, než svou ves a samozřejmě byste neuměli číst a psát. I tento nepříliš radostný život by byl podmíněn jen tím, že nepřijde válka, mor nebo neúroda. Tisíc let trvající cesta od nejtemnějšího středověku ke kosmickým výpravám je nejfantastičtějším výbojem v dějinách člověka. Občas neškodí si to připomenout.

54


Rok má dvanáct měsíců, to určitě ví každý, ale asi každý neví, z čeho vznikly jejich názvy. Možná neznáte i některé pranostiky, které se k nim váží. Pranostika pochází z latinského prognostica, to znamená předpovídání. Pranostiky jsou výrazem lidské moudrosti a také předpovídáním počasí podle mnohaletých životních zkušeností předávaných z generace na generaci. V kalendářích si ještě dnes někteří lidé zaznamenávají, jaké bylo počasí, a pak jednotlivá léta srovnávají a vyhodnocují. Lidé odjakživa potřebovali stanovit pevné časové body a úseky, aby věděli, kdy se připravit na zimu, kdy na sklizeň plodů či na lov. V době kamenné sloužily pro určování času uzlíky na řemíncích a vruby na dřevě, kosti či skále. Postupem času si téměř každý kmen, národ, stát i často jednotlivá města určovaly čas podle svého, což způsobovalo (a dodnes místy ještě způsobuje) docela slušný zmatek. Pomůckou při tvorbě jednotlivých kalendářů bylo většinou slunce a měsíc. Jednotlivé kalendáře se stále vyvíjely, měnily a zdokonalovaly. Slovo kalendář (latinsky calendarium) vzniklo ve starověkém Římě a označovalo knihu dlužníků, kteří platili úroky z dluhů prvního dne každého měsíce, kterému říkali Kalendae. Čas se také počítal podle vlády jednotlivých panovníků, nebo jejich dynastií (podle faraónů, králů, hodnostářů atd.). Dalšími časovými předěly byly velké živelní události, jako potopy, sucha, požáry apod. Židé odvozovali svůj kalendář od víry ve stvoření světa, k němuž podle nich došlo 7. 10. 3761 př. n. l. Byzantská církev byla velkorysejší a posunula vznik všehomíra do roku 5509 př. n. l. Čínská tradice kladla počátek věcí do 27. tisíciletí př. n. l. a Mayové, i když si už byli vědomi nekonečnosti času, počítali svůj letopočet od roku 3113 př. n. l. Mnohé nároky však raději vycházely ze skutečné (nebo za skutečnou považované) události – Řekové počítali podle olympiád, Římané od založení svého města. Křesťanský letopočet vymyslel mnich Dionysius Exiguus až v 6. století a při stanovování jeho počátku se vědeckou přesností příliš nezatěžoval. Z nějakého důvodu usoudil, že rok 279 tehdejšího římského letopočtu, počítaného od nástupu císaře Diokleciána na trůn, je rokem 563 „Kristovy vlády“. Mohamedáni počítali od útěku Mohameda z Mekky do Medíny a Francouzi počítali od Velké francouzské revoluce tj. 1792, ale jen do roku 1805. V Evropě byl šestnáct století v platnosti takzvaný juliánský kalendář. Roku 44 př. n. l. jej uzákonil za pomoci alexandrijského astronoma Sosigena Julius Caesar, tehdy římský velekněz. Od 4. století se týden dělí na sedm dní. Nepřesný výpočet délky roku juliánského kalendáře (365,25 dne) působil roční odchylku 11 minut 14 sekund, protože skutečná délka roku je 365,2422 dne. V 16. století činila tato odchylka už deset dnů. Podle návrhu bratří Liliů nařídil roku 1582 papež Řehoř XIII. tyto dny souhrnně vypustit (po 4. říjnu následoval 15. říjen) a doplnil kalendář o ustanovení přestupného roku. Tento takzvaný gregoriánský kalendář je dnes nejrozšířenější. Kalendář dává řád a systém našemu životu. Řídí se podle něj všechna naše práce. Máme jej denně v ruce, na očích, nebo alespoň v paměti. Přečtěte si na následující dvoustraně několik starých pranostik týkajících se měsíců prosince, ledna a února a zkuste je porovnat se současností.

55


PRANOSTIKY NA KAŽDÝ DEN tekuté. Prosinec 23. 12. Svatá Viktorie obrázky na okna ryje. 1. 12. Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice. 2. 12. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. 3. 12. O svatém Františku Xaveru ledový vítr fičí od severu. 4. 12. Je-li Barborka na ledě, budou Vánoce na blátě. 5. 12. Svatá Barbora mosty mostí, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí. 6. 12. Když na Mikuláš prší, zima lidi hodně zkruší. 7. 12. Mléčná dráha v prosinci jasná – bude v příštím roce úroda krásná. 8. 12. Studený prosinec se sněhem dá žito na každé výšině. 9. 12. Jaký prosinec, takový bývá celý rok. 10. 12. Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní. 11. 12. Mrazy, které v prosinci ochabnou, znamenají zimu mírnou. 12. 12. Studený prosinec – brzké jaro. 13. 12. Na svatou Lucii jasný den – urodí se konopí i len. 14. 12. V prosinci-li zima, sníh-li hodně lítá, hojnost všude bývá žita. 15. 12. Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu. 16. 12. O svaté Albíně schovej se do síně. 17. 12. O svatém Lazaru ucpi v senci každou spáru. 18. 12. Po studeném prosinci bývá úrodný rok. 19. 12. Prosinec proměnlivý a vlahý – nadělá nám zima těžké hlavy. 20. 12. Jsou-li v zimě na cestách ledy, podaří se výborně zelí. 21. 12. Na svatého Tomáše nejdéle je noc naše. 22. 12. Lepší Vánoce třeskuté než

24. 12. Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky. 25. 12. Jasné Vánoce – hojnost vína i ovoce. 26. 12. Pak-li na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatně se urodí. 27. 12. Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá. 28. 12. O Mláďátkách den se omlazuje. 29. 12. Čím v zimě vyšší sníh, tím vyšší jetel. 30. 12. Když v zimě zčernají lesy, bude obleva. 31. 12. Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.

Leden

1. 1. Jak na Nový rok, tak po celý rok. 2. 1. Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá. 3. 1. Je-li po 2. lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časně. 4. 1. Čtvrtý den ledna mlhavý, mnoho vlhka v létě a na podzim a s ním i mnoho nemocí. 5. 1. Na jméno Ježíš ke kamnům nejblíž. 6. 1. Tři králové mosty staví, nebo je boří. 7. 1. Leden ve dne svítí, v noci pálí. 8. 1. O svatém Erhartu zima zebe do nártu. 9. 1. O svatém Baziliši zima všude čiší. 10. 1. Lednové mlhy věští mokré jaro. 11. 1. Na svatého Hygina pravá zima začíná. 12. 1. Mlhavý leden – vlhké jaro. 13. 1. Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší. 14. 1. Svatý Hilarius – vyndej sáně, schovej vůz. 15. 1. Na den sv. Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok; větrný den – mokrý rok. 16. 1. Na svatého Marcela

56

zima leze do těla. 17. 1. Svatý Antonín poustevník přináší led nebo jej láme, nemá-li žádný, vyrobí ho hned. 18. 1. Na svatého Priska pod saněmi píská. 19. 1. Na sv. Knuta přichází zima krutá. 20. 1. Na svatého Šebastiána se musí někdo utopit nebo zmrznout. 21. 1. O svaté Anežce od kamen se nechce. 22. 1. Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy. 23. 1. Roste den, roste i zima. 24. 1. Svatý Timotyj ledy láme, nemá-li je, nadělá je. 25. 1. Bude-li jasný den na Pavla obrácení, ten rok v ničemž nedostatku není. 26. 1. Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa. 27. 1. Dlouhé střechýle – dlouhý len. 28. 1. Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví. 29. 1. Na Saleského Františka meluzína si často zapíská. 30. 1. V lednu za pec si sednu. 31. 1. Mnoho sněhů v lednu – mnoho hřibů v srpnu.

Únor

1. 2. Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí. 2. 2. Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na marách než slunce. 3. 2. Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje. 4. 2. O svaté Veronice bývá ještě sanice.


5. 2. Svatá Agáta bývá na sníh bohatá. 6. 2. Po Dorotě uschne košile na plotě. 7. 2. Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto. 8. 2. Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky. 9. 2. Svatá Apolena bývá v mlze zahalena. 10. 2. O svaté Školastice navleč si rukavice. 11. 2. Když po novém měsíci prší, má pršet celý měsíc. 12. 2. Únor bílý, pole sílí. 13. 2. O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří. 14. 2. Svatý Valentínek – jara tatínek. 15. 2. Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne. 16. 2. O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně. 17. 2. V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med. 18. 2. O svatém Šimoně schází sníh ze stráně. 19. 2. Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen. 20. 2. Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem. 21. 2. Suchý půst – úrodný rok. 22. 2. Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje. 23. 2. Leží-li v únoru kočka na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. 24. 2. Na svatého Matěje pije skřivan z koleje. 25. 2. Když záhy taje, dlouho neroztaje. 26. 2. V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy skácí. 27. 2. Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé. 28. 2. Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.


57

ZÁVĚREČNÉ SLOVO REDAKCE

N

aši milí čtenáři! V úvodu zpravodaje jsme hovořili o smíchu. A na samém závěru budeme rovněž optimističtí a usměvaví. Zimní Hlínské rozhledy pro vás píšeme již celé dva roky a jsme velmi rádi, že se vám líbí a že nám přibývají další čtenáři dopisovatelé, kteří zpravodaj obohacují svými příspěvky. Zkrátka řečeno, Hlínským rozhledům se daří rok od roku lépe a to mimo jiné i za velké podpory Obecního úřadu Hlína, kdy si můžeme stále dovolit pro občany a chalupáře hlínské rozdávat zpravodaj zdarma a ještě s pěknou barevnou titulní obálkou. Vždycky mě velmi pobaví, když mluvím po letech s jednou ze svých kamarádek, která je dle mého názoru velmi úspěšná, a přitom poslouchám, jak je to pořád horší a horší, jak se jí letos daří zase o něco hůř. Pak přemýšlím, že kdyby se jí pokaždé dařilo o něco hůře, než když jsme se naposledy viděly, musela by být již těsně před smrtí a její prosperující firma před zánikem. Samozřejmě, že každého z nás zlobí spousta věcí ve společnosti, v životě, v zaměstnání, ale podle průzkumů jsme pořád jednou ze třiceti zemí světa, kde se lidem dobře daří. Žijeme v demokracii, po materiální stránce většina z nás netrpí žádnou nouzí. Jistě bychom si mohli pořídit více věcí, jezdit silnějšími auty a na luxusnější dovolené, ovšem je nepravděpodobné, že by to kvalitu našeho žití zvýšilo. Ono všechno závisí přece jenom od toho, jak se člověk dívá kolem sebe i do budoucnosti, jestli s pesimismem nebo s optimismem. Možná je náš redakční tým přehnaně optimistický, ale nezdá se nám, že by to u nás bylo rok od roku horší. A věříme, že to tak bude i s dalším rokem, který nás čeká, že to nebude rok horší než ten minulý a lepší než ten příští. A taky věříme, že v tom novém roce 2011 budete opět s úsměvem a jedním dechem číst Hlínské rozhledy a že nám zachováte přízeň. Pro první vydání rozhledů v roce 2011 pro vás připravujeme rozhovor s jedním z vás hlínských občanů, podíváme se do divadelního kroužku a popovídáme si o jejich přípravách a zkouškách na novou divadelní hru, zhodnotíme vánoční výzdoby na Hlíně a přidáme i novou rubriku s názvem Proměny obce. A nezapomeneme ani na básníka Jana Skácela… V dnešních Rozhledech otiskujeme jeho báseň s názvem „Vteřina v lednu“. A den je tichý, křehký jako skořápka. Uvnitř je slunce, také celé bílé. I sníh je bílý, stromy, střechy, sníh. I tato vteřina, i tato bílá chvíle.

Přejeme vám všem ničím nerušenou pohodu vánoční, kouzelný a radostný Štědrý den a šťastné vykročení do Nového roku 2011. A ať je celý nový rok pro vás plný zdraví, lásky, radosti, úspěchů, štěstí i pohody. Redakce Hlínských rozhledů, tedy jmenovitě Kamila Veselá, Gábina Nosková a Radek Neužil. HLÍNSKÉ ROZHLEDY, číslo 4 (8), ročník 2, prosinec 2010. • Zdarma pro občany Hlíny. Náklad 200 výtisků. • Vydává Obec Hlína, IČO 00488135, Hlína 19, 664 91 Ivančice, tel.: 546 421 129, fax: 546 410 205, e-mail: [email protected], http://www.obec-hlina.cz/ • Redakční rada ve složení: Kamila Veselá (Cidlina), Gabriela Nosková (Hlína). • Grafická úprava: Radek Neužil (Silůvky). • Jazyková korektura: Jana Neužilová (Silůvky). • Tisk: Tiskárna 7 s. r. o., Dolní Kounice. • Uzávěrka příspěvků, námětů a nápadů pro příští číslo nejpozději do 20. února 2010 písemně na adresu Obecního úřadu, elektronicky na e-mail: Hlinaci@seznam. cz. • Registrováno pod číslem MK ČR E 19360. • Toto číslo vychází 15. prosince 2010.

58


Hlína u Ivančic 07 Tříokénková pohlednice Hlíny vydaná obchodníkem Janem Průšou, č. p. 54 je opatřena běžnou výplatní 5 haléřovou známkou s portrétem Františka Josefa I. a byla oražena v roce 1916 razítkem poštovního úřadu v Ivančicích (přesnější datum je nečitelné). V levém okénku je zachycena náves s kostelem sv. Kunhuty, v prostředním rozhledna a v pravém ulice s hostincem Hugo Nesvačila č. p. 3. Pohlednice byla adresována Františku Kašíkovi, t. č. průvodčímu vlaků, do Nových Čekanic, pošta Tábor. Jeho manželka Marie Kašíková (roz. Vaňurová) zde popisuje svoji návštěvu na Hlíně u rodiny a s tím spojenou sklizeň třešní. Z textu se dozvíme, že mají mnoho trhání a výkupní ceny jsou nízké, pouze 6–7 krejcarů. Ivančice 08 Pohlednice Ivančic z druhé poloviny 90. let 19. století byla vytištěna za pomocí reprodukční techniky litografie (kamenotisku) v tiskárně J. L. Bayera v Kolíně. Tento tiskařský závod byl založen již v roce 1879 a tiskly se zde jedny z nejkvalitnějších litografických pohlednic u nás. Princip techniky spočívá v tom, že se vlastní obrázek zrcadlově namaloval litografickou tuší na litografický kámen. Po několika hodinách působení tuše pronikl nakreslený obrázek do povrchové struktury kamene. Ten se poté leptal směsí kyseliny dusičné s arabskou gumou. Na neprokreslených vyleptaných místech lept vyplnil póry na povrchu kamene. Nepokreslená místa odpuzovala mastnou tiskařskou barvu, zatímco pokreslená místa ji přijímala. Tisk se pak prováděl na speciálním lisu na papír. Tímto způsobem byla vytištěna asi jedna desetina z pohlednic, které pocházejí z doby před rokem 1900. Zpočátku se pro tisk litografií používalo pouze jediné barvy. Vícebarevné chromolitografické pohlednice (což je i případ naší pohlednice) se začaly tisknout až po roce 1890. Barevné litografie se tiskly pomocí předtiskového kamene, kterým bylo možno přenášet kresbu z kamene na kámen. Nejlepší litografické dílny dokázaly souběžně tisknout až 16 × na sebe. Díky této technice mohla vzniknout opravdová umělecká díla. Velkou nevýhodou je poměrně nákladná technologie a malé množství možných výtisků. Dnes se litografie používá jen zřídka, převážně se jedná o tisk uměleckých grafik.

Děti z výtvarného kroužku na Hlíně, 13. října 2010. zleva: Verunka Nesvačilová, Nelinka Nosková, Terezka Hanušová, Táňa Podlipná, Zuzanka Nosková, Ondra Hanuš.

Hlínské rozhledy, prosinec 2010 59

Tříokénková pohlednice Hlíny, vydal Jan Průša, Hlína, tisk pohledniční ústav J. Štekarovský, Příbor (Morava), formát 137 × 88 mm, kolem roku 1915.

Litografická pohlednice Ivančic, vydal Theodor Seka, Ivančice, tisk J. L. Bayer, Kolín, formát 142 × 91 mm, 1896.

číslo 4 (8) ročník 2 prosinec 2010

Recommend Documents