Želivské. ozvěny. Vážení spoluobčané! Ročník XI. Číslo 4 prosinec 2010

Želivské ozvěny

Ročník XI. – Číslo 4 prosinec 2010 www.obeczeliv.cz

Vážení spoluobčané! Přicházím k Vám v tento čas adventní a v předvečer vánočních svátků s poděkováním a s přáním. Děkuji Vám všem, kteří jste svojí činností přispěli k rozvoji naší obce, ke zlepšení života v ní, ke zlepšení jejího vzhledu a k reprezentaci a zviditelnění Želiva. Děkuji za trpělivost a pochopení Vás, kterých se dotkla a které nějakým způsobem omezila stavební činnost i jiné akce probíhající v tomto roce v obci, zejména v základní škole při provádění zateplení a rekonstrukce topení. Přicházím k Vám také s přáním krásných a pohodových Vánoc. Přeji Vám hodně hezkých chvil v kruhu svých blízkých a také ať nezůstanete sami, ať máte kolem sebe své nejmilejší. Vzpomeňte při setkáváních i na ty, co už nejsou mezi námi. Věnujte jim krátkou vzpomínku a připomeňte si hezké okamžiky prožité s nimi. Vždyť to, že člověk nezapomíná na minulost, mu umožňuje vytvářet lepší budoucnost. Vážení přátelé, do nového roku přeji všem hodně sil při překonávání překážek i těžkých chvil, které život přináší. Přeji Vám všem hodně štěstí a pevné zdraví. Karel Chmel, starosta

ozvenyzima2010.indd 1

DRAKIÁDA

Letos se nám nedařilo najít takový víkendový den, který by byl pohodový, slunečný a s příznivým větrem. Buď bylo hezky a nefoukal vítr, nebo pořádně fučelo, byla zima a mraky hrozily deštěm. A když už se konečně „vyčasilo,“ tak se buď sbíraly brambory, lovily rybníky, nebo byla brigáda v autoklubu, pak zas bylo dušiček a jezdilo se na hroby. Nakonec se v pátek 5. 11. udělal krásný slunečný podzimní den s větrem akorát a na internetu i v televizi rosničky slibovaly na druhý den to samé, krásné počasí. Tak honem - žhavily se telefony, psaly a rozvěšovaly plakáty, paní Zdena Průšová nahonem vyhlašovala rozhlasem, že se v sobotu 6. listopadu, ve 13 hodin, koná Drakiáda na kopci nad Vošťavkem, směrem k topolům. Pak, protože se ženy ráno u samoobsluhy dohadovaly kde to vlastně je ( přestože topolová alej je na kopci vidět do daleka), honem se upřesňovalo, že je to na cestě od Vošťavku, kolem velké břízy, směrem ke Smrčinám. A jak se Drakiáda povedla? Rosničkám to zase nevyšlo. Bylo zataženo, ale nepršelo a foukal pořádný vítr, který dělal problémy menším drakům a ty velké vynášel do obrovské výšky. Dokonce tři draky postupně utrhl, ve výšce si s nimi pohrával a pak je jemně položil v dálce do polí. Jejich majitelé se pořádně proběhli, než ty své létající poklady dostihli. Na cestě ke Smrčinám se nás sešlo 39. Podzimní ohýnek, krmený a ošetřovaný Josefem Koktou hřál a vesele plápolal, buřty voněly a pečené brambory vykukovaly z popela. Na lavičkách kolem ohně se střídali ti, kteří zrovna nelétali. Tu a tam bylo vidět dobrovolné opraváře, kteří svépomocí napravovali škody způsobené větrem a znovu se pokoušeli dostat do vzduchu potrhané dráčky závodníků. Další, kteří se krčili v bundách nebo jim vítr shazoval čepice, neztráceli dobrou náladu, komentovali výkony letců i krásu draků, popíjeli teplý čaj od Lenky Krčilové, u těch starších ovoněný „tuzemákem.“ A jak dopadly závody? Vítězi kategorie dětí do 15 let se staly malé děti od Procházků, jejich létající chobotnice se dlouho a ladně třepetala ve vzduchu. Dostaly diplom, plyšovou hračku, 10 lízátek a perníky. Všech dalších devět soutěžících dětí také dostalo zdobené perníkové dráčky od Jany Behinové, bonbóny, a které chtěly, i buřta na opečení. Dospělých soutěžilo celkem sedm a téměř všichni byli z Klubu Jeřabiny. Výherci byli oceněni následovně: Zkušený Drak (kategorie od 15 do 100 let) – K. Toman, Drak Krasavec – M. Novák, Drak Letec- J. Božek, Neviditelný Drak ( byl tak daleko) –S. Krčil, Drak Domácí – M. Siblíková ( nechtělo se mu moc létat, ale byl vlastnoručně vyroben) a Drak Vozembouch – L. Růžička ( na diplomu měl napsáno: Co bych lítal, raději si přečtu pohádku. Naše poděkování patří pořadatelům, hostům, všem majitelům létajících i neposlušných draků za to, že přispěli k dobré náladě, vydrželi v silném větru na kopci a zamířili domů až po 16 hodině. AT

12/14/10 8:45:36 AM

Želivské ozvěny

Ročník XI. – Číslo 4 prosinec 2010

Co nového na radnici aneb Výsledky voleb do zastupitelstva obce Želiv Ve dnech 15.10.2010 se konaly volby do zastupitelstva obce Želiv s těmito výsledky: počet zapsaných voličů 899 počet voličů při volbách 533 ( 59,28%) Výsledky voleb zúčastněných politických stran: ČSSD

1 190 hlasů

(26,96%)

3 mandáty

ODS

770 hlasů

(17,44%)

1 mandát

KDU-ČSL

718 hlasů

(16,27%)

1 mandát

SNK ED

1 735 hlasů

(39,31%) 4 mandáty

Jména a příjmení zvolených členů zastupitelstva: 1. Karel Chmel 55 let 367 hlasů 2. František Dolejš 55 let 308 hlasů 3. Margit Křikavová 45 let 275 hlasů 4. Pavel Novák 48 let 229 hlasů 5. Michal Líbl 32 let 200 hlasů 6. Petr Vaněček 48 let 194 hlasů 7. Karel Novák 61 let 181 hlasů 8. Anděla Tomanová 67 let 175 hlasů 9. Václav Šebesta 55 let 172 hlasů Ustavující zasedání Zastupitelstva obce Želiv, které se konalo dne 4. 11. 2010, zvolilo starostou obce pana Karla Chmela a místostarostou pana ing. Františka Dolejše. Ing. František Dolejš

Co víme o sv. Mikuláši? Vánoce dnes mají především charakter rodinného svátku, který slaví křesťané i nevěřící. Podle církevního roku předchází Vánocům čtyřtýdenní období adventu, ve kterém si lidé dříve připomínali svaté, jako byli např. Barbora, Mikuláš, Ambrož a Lucie, mnoha lidovými zvyky. K těm zvykům, které se dochovaly do dnešní doby, patří obchůzky Mikuláše, který je odedávna patronem dětí. Chodí společně s andělem a čertem po rodinách (ve školkách a školách), chválí hodné děti a napomíná ty, které během roku zlobily. Dříve Mikuláš naděloval dětem oříšky a jablíčka a slíbil, že ostatní dárky přinese až v noci. Proto si děti dávaly za okno punčochu nebo talířek. Co víme o sv. Mikuláši? Žil vůbec, nebo je to jenom pohádka? V naučných slovnících a „Církevním roku“ najdeme informaci, že biskup Mikuláš se narodil v městě Pataře, ležící v Malé Asii (Anatolii), kolem roku 250. Po smrti rodičů prý rozdal část majetku chudým. Legenda vypráví, že se v té době dostal jistý muž do takových dluhů, že mu nezbývalo jiné, než prodat své tři dcery do nevěstince. Když se o tom Mikuláš dověděl, vhazoval otevřeným oknem do ložnice tři noci za sebou peníze, jimiž otec nejen splatil dluhy, ale ještě zbylo na věno. Aby Mikuláš unikl projevům vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny. V té době v maloasijském městě Myra právě zemřel biskup. Volba nebyla jednoduchá a nakonec se přítomní dohodli, že biskupem se stane ten, kdo první ráno vstoupí do chrámu. Tím byl putující Mikuláš. Nejprve

se vzpíral, ale pak úřad přijal. Za císaře Diokleciána byli počátkem 4. století v celé římské říši pronásledováni křesťané. Také biskup Mikuláš byl několik let vězněn a svůj úřad mohl vykonávat až po povolení křesťanství císařem Konstantinem a propuštění z vězení roku 313. Zemřel někdy mezi léty 345 a 352. Pochován byl v Myře, ale jeho ostatky byly roku 1087 uloupeny a převezeny do italského města Bari. Od 6. století se rozšířila legenda o jeho četných zázracích a dobrých skutcích ( obdarovávání chudých, kříšení mrtvých, osvobození nespravedlivě vězněných, záchrana tonoucích apod. Od 11. století je jedním z nejpopulárnějších světců. Ve středověku sv. Mikuláš chránil rybáře a námořníky, pečoval o mosty, chránil před povodněmi. Původem byla zřejmě legenda o námořnících, které světec zachránil na rozbouřeném moři. Legendu o sv. Mikuláši znali i v Čechách, je o ní zmínka v Bibli kralické ze 16. století. Jako patrona vod a mostů ho v českých zemích od počátku 18. století vytlačil sv. Jan Nepomucký a Mikuláš se stal ochráncem lodníků, kupců a dětí. V české tradici se mikulášská nadílka odbývala vždy v předvečer svátku sv. Mikuláše, stejně jako i ve větší části zemí Evropy. V Anglii, USA a Švédsku pak naděluje Mikuláš dárky ne 5. prosince jako u nás, ale o Vánocích pod jménem St. Nicolaus, odvozeně Santa Claus. O Mikuláši s anděly a rozpustilými čerty existují nejstarší zápisy už ve 14. století. Tato krásná tradice se kupodivu zachovala až do dnešních dní. Mikuláš, doprovázený andělem, oblečený do biskupského ornátu s papírovou mitrou na hlavě, ozdobený bílými vousy, s dřevěnou ozdobenou berlí, je tajemnou postavou, na kterou si nikdo nedovolí. Zato černí a chlupatí čerti s metličkami a řetězy mohou pěkně nezbedníkům nalupat. Naše moderní děti se těší na dárky a hlavně chtějí kamarádům i dospělým dokázat, že se čertů nebojí. Jen rodiče musí dát velký pozor, aby se nevystrašily malé děti! AT

2 ozvenyzima2010.indd 2

12/14/10 8:45:37 AM


Život na základní škole

Beseda o Holocaustu pro žáky 7. až 9. ročníku Rok 1942 je rokem, který se zapsal do dějin tím nejčernějším písmem. A to nejen do dějin Židů, ale i do dějin celého světa a také do mysli každého člověka. Tento rok, stejně jako několik následujících let po něm, posunuly hranice násilí a krutosti páchané na člověku jako takovém do ještě fatálnějšího postavení. Stalo se to, co si dosud nebylo možné ani představit. Lidé se stali méně ceněnými nežli zvířata, než látka. Proč? Čí to byla vina? Hitlera? Možná. Avšak Hitler nezabil 15 milionů lidí vlastní rukou. Hitler byl možná šílenec, ale co ti ostatní? Jak se mohli podvolit tak strašnému ideálu? Na tyto i mnohé praktičtější a pro život tehdejších lidí mnohem důležitější otázky se žákům Základní školy Želiv snažil odpovědět pan Tommy Karas, pamětník z Terezína a paní Miroslava Göblová. Tato dvouhodinová přednáška na téma Holocaustu zahrnovala jak všeobecné seznámení s tímto tématem, tak osobní příběh jednoho z nedobrovolných účastníků. Obě části přednášky vzbudily u žáků zájem, avšak nutno podotknout, že příběh desetiletého chlapce vězněného v Terezíně, kterému válka vzala otce a bratra, zapůsobil zřejmě více. Celá přednáška byla zakončena besedou, při které padlo mnoho otázek. Byla to tedy chyba jednotlivce, skupiny a možná celého světa? Těžko říci. Stačí doufat, že takovéto výše zmiňované věci viděl svět před 65 lety naposledy. M. Jelínková, 8. Ročník Vánoční dílna Stalo se již tradicí, že žáci a učitelé připravují v sobotu před první nedělí adventní „Vánoční dílnu“. Letošní dílna se od předchozích lišila tím, že bylo připraveno méně výrobků na prodej, ale byla více pracovní, a tak si každý mohl vyrobit podle vzoru svůj vlastní výrobek. Pracovalo se v 6 třídách, ve kterých byli připraveni žáci 5. až 9. ročníku, aby předvedli výrobu různých předmětů a pomáhali s jejich výrobou zájemcům. Co všechno bylo možné vyrobit? Papírové andílky a ozdoby na stromeček, výrobky z odpadových materiálů, koule z čajových sáčků, koule ze sušeného pomeranče, svícny z papíru a pauzovacího papíru, svícny z přírodních materiálů, zvonečky ozdobené ubrouskovou technikou, postavičky do betléma, vánoční svícen, stromeček na dveře, stromeček z přírodního materiálu. Vyzkoušet si bylo možné různé způsoby balení dárků, nechyběly vystřihovánky na okna a samozřejmě ani keramická dílna, kde byl k dispozici i hrnčířský kruh. Pro návštěvníky dílny bylo připraveno i malé občerstvení. Ke kávě či čaji mohli ochutnat koláče, vánočku, perník a pracny, které napekly naše učitelky. Zpestřením bylo vystoupení dramatického kroužku na začátku a v závěru dílny. Starší žáci si připravili krkonošskou pohádku Jak Trautenberg vystrojil hostinu štěpanickému baronovi, mladší žáci předvedli pásmo složené z koled, scének a country tanečku. Myslím si, že letošní dílna se nám povedla. Ti, kdo si udělali čas a přišli, určitě nelitovali. Viděli, co všechno děti dokáží, a hlavně, mohli si za pomoci dětí a učitelů vyrobit mnoho zajímavých věcí. Přeji všem občanům Želiva a okolí, aby prožili vánoční čas v takové pohodě, jaká byla u nás ve škole v sobotu 27. listopadu odpoledne. Mgr. Marie Dolejšová

Želivské ozvěny Drazí přátelé, blíží se vánoční svátky a konec dalšího kalendářního roku, se kterým je spojeno i bilancování, co se nám podařilo a co ne. V prostorách kláštera jsme se společně setkali při různých příležitostech: velikonoční program, noční prohlídky kláštera, gospelový koncert pěveckého sboru St. Louis Gospel Choir ze Spojených států amerických, mezinárodní akce „Noc kostelů,“ (která letos připadla na 28. května), První svaté přijímání našich dětí, Slavnost Božího těla, série koncertů hudebního festivalu „Želivské kulturní léto,“ slavné sliby pátera Jana Křtitele, primice p. Heřmana a p. Benedikta, pravidelné duchovní obnovy a v neposlední řadě „Hubertská mše svatá,“ která se u nás stala už hezkou tradicí. Opat Bronislav se v uplynulém roce zúčastnil české národní poutě v Římě a vzpomínkového setkání na protiprávně vězněné kněze v období komunizmu ve věznici v Leopoldově, kde byl pro víru uvězněn i pan opat Bohumil Vít Tajovský. Také tento rok jsme si 13. srpna vzpomněli na internační tábor v klášteře a na všechny kněze, kteří zde byli v padesátých letech vězněni. Dne 1. července se náš klášter stal národní kulturní památkou. Všichni věříme, že toto vyhlášení nám pomůže i nadále pokračovat v úsilí o obnovu a rozvoj klášterního areálu. V létě se nám podařilo dokončit opravu dvou bočních částí střechy Trčkova hradu. Do výstavních prostor byl nainstalován elektronický zabezpečovací systém, dokončily se práce na rozvodech topení a provedla se výměna rozvodů vody ve sklepě kláštera. V naší farnosti bylo pokřtěných 41 dětí, z toho 21 kluků a 20 dívek. Rozloučili jsme se se čtyřmi našimi farníky a v našem opatském kostele jsme oddali 19 svatebních párů. Během roku se uskutečnilo několik setkání mládeže a dětí, při kterých probíhala katecheze s využitím filmů a různých her. Chceme se na závěr letošního roku poděkovat vám všem za přízeň a podporu, za každou pomoc, kterou jste přispěli k fungování kláštera, kostela a vůbec naší farnosti. Ceníme si vaší spolupráce a zájmu o klášter. K vánočním svátkům, které přicházejí vám všem přejeme a vyprošujeme boží pokoj, požehnání ke každému vašemu dobrému dílu a lásku. Boží Syn, Ježíš Kristus, se stal člověkem. Aby nás naučil žít a milovat. Byl počat, a tak každé početí je svaté. Byl narozen, a tak každé početí je svaté. Žil život podobný nám, a tak každý život člověka je Bohem chtěný a požehnaný. Přestože nás v uplynulém roce nepotkalo jen to nejlepší, i to má v Božích očích smysl, protože sám Boží Syn nakonec kvůli lidské zlobě prožije bolest a utrpení. Nakonec vstane z mrtvých, a tak to zlé, co nás někdy potkává, přemohl a zvítězil nad tím. Přejeme vám tedy naději, „pohled za roh,“ kde se s pomocí Boží všechno zlé obrátí v dobro. Protože Bůh o Vánocích pozvedl a posvětil lidskou přirozenost tím, že se jeho Syn stal člověkem. Požehnané Vánoce a vše nejlepší v novém roce 2011 přeje opat Bronislav a spolubratři.


12/14/10 8:45:37 AM

Želivské ozvěny


Čarodějné selátko, aneb když kritizujete starostu, nemáte se divit… ( Redakč.poznámka: Na žádost p. Förstera uveřejňujeme tento článek, který se nevešel do 2. čísla Želivských ozvěn, které měly deset plných stran textu a byl zde uveřejněn pouze článek z Miletína „Živý kůň a ovce…“).

Poslední dubnový den je opředen mnoha pověstmi a příběhy ať už pravdivými nebo smyšlenými. Jak jsme my miletínští ale zjistili, je to také čas vzniku příběhů nových. Stalo se totiž něco, o čem si budeme ještě dlouho povídat. Na malou vesničku Miletín u Humpolce by se už už málem zapomnělo. Zarůstala plevím, křovinami a její obyvatelé se povětšinou zdravili jen na dálku. Nikdo si už vlastně nedokáže vzpomenout, kdy tvář vesničky začala stárnout. A byla to voda, která tohoto úpadku využila nejvíce. Ano, ta nicotná a mocná, hodná i zlá, zurčivá i hřmící. Využila nevšímavosti a ve svém zájmu obsadila postupně všechna místa, kam její mokrá chapadla dosáhla. Rozlila se tudle na rynku do obrovských kaluží, támdle ovládla korýtka podél cest. Zanesla je poté smetím, aby dosáhla právě na kola vozů a boty kolemjdoucích. Říká se, že ovládla i mysl lidí. Ve své rozpínavosti to však přehnala. Chtěla pořád více a více. A byla to zase voda, která nakonec postrčila obyvatele Miletína opět k jednomu stolu. Jednalo se však o vodu nikoli divokou, ale kultivovanou, tu, co domu rádi pouštíme na návštěvu – kohoutkem. A začalo se jednat. Dokonce i želivský starosta Karel Chmel po mnoha letech za lidmi do vesničky zavítal. Nadšeně je podpořil k jakékoli dobrovolné činnosti v obnově zašlé vsí slávy. Najednou bylo na stole mnoho plánů, jak obec opět pozvednout, učesat a navrátit jí bývalou vitalitu a krásu. A našli se i tací, kteří nevěřili. Nemnoho nocí poté, přesně čtrnáct dní před čarodějnicemi, se lidé sešli a začali s vodou vyjednávat lopatami, krumpáči a dokonce i bagrem. Vytvořili pro ni nová koryta, vyčistili podzemní trubky a usměrnili tok až do rybníka na návsi, kde si může v klidu hovět a zpytovat své svědomí. Pak přišlo na řadu vyřezání křovin a umožnění sluníčku vysušit i poslední mokré kouty. Co však bylo podivné, občas se z různých směrů ozvalo zachrochtání. Nejdříve tady, pak zase

támhle. Navíc ten pocit, že vás někdo sleduje. A taky že jo! Pojednou se na rynku zrovínka kousek od hráze rybníčku objevilo sele. Nejdříve poskočila doleva, pak zase zpátky. Vzepjalo se na zadních, což u prasat je dosti zvláštní chování a lehlo, jako když ho podetne. Bylo na místě piclé. A přitom řezník nikde. Lidé se kolem něho seběhli a divili se. Jedni nahlas, druzí zase potichu a jen kroutili hlavou. A ti poslední pak honem běželi domů zkontrolovat stavy v chlívcích. Nikomu však sele nechybělo. Ani v dáli nikde stopy po nikom, komu by takové krásné zdravé čuňátko uteklo. Stopy kopýtek vedly do roští a pak přímo k ohromnému kaštanovému kmeni. Jako kdyby selátko vyšlo přímo z nitra stromu. V kůře byla vidět ještě podivná prasklina a pár štětinek. Náhle zafoukal vítr, štětiny shodil na zem a puklina se zacelila. Někteří by dokázali přísahat, že u toho slyšeli zvuk přeplněného papiňáku. Jiní zase kvílení zarezlých koleček. Radost nad vykonanou prací teď zastřel divný pocit až skoro mrazení v zádech. Nejistota se snesla na přítomné, jako aprílový deštík. Byl to úkaz bez diskuzí divný, ba přímo strašidelný a přímo neuvěřitelný. Ale sele tam stále leželo a po opatrném opakovaném sáhnutí ukazovákem všech obyvatel nemizelo. Padl nápad zakopat ho a dělat jako že nic. Že to je stejnak pozdrav z pekla. Jenže do té doby používalo peklo pro komunikaci se světem nedaleké čertovo kopyto, tak by bylo divné, proč by se pekelníci obtěžovali posílat tak divný masitý a ještě k tomu milý vzkaz novou doručovací schránkou. A tak ho raději naložili do koření a namluvili ostatním, že prase je odměnou za vykonanou práci v obci a že ho obřadně upečou 30. dubna na čarodějnice. A dostavil se problém. To je tak totiž dycinky, máte například prase, máte lidi, kteří ho vykuchají, naporcují a upečou a dokonce i ty, kteří se uvolí ho sníst. Jenže nemáte kde ho upéci. Obec totiž neměla žádné ohniště. A tak se ho miletínští rozhodli vybudovat. Ajaj, to bylo ryku. Jedni ho totiž chtěli na jednom místě, druzí zase jinde. Nakonec se sice nepoprali, ale neměli k tomu

daleko. Ohniště nyní stojí blízko hráze rybníka, aby šel oheň kdykoli uhasit, blízko obecní chaloupky, aby v případě deště bylo kde se schovat a dostatečně daleko od budov, kdyby měl oheň příliš velký hlad. Jenže se ještě ani neškrtlo zápalkou a o ohništi se vědělo, kdyby jen na obecním úřadu v Želivě, kdyby jen v Humpolci, ale představte si, až v Praze! Naštěstí se nikdo nikde nezmínil o tom incidentu s prasetem, jinak by mohlo ještě někoho napadnout miletínským vyměřit darovací daň. Znáte, jak to chodí. Zpráva o ohňovém nebezpečí letěla od úst k ústům, a díky tomu narostla do obřích nesmyslných rozměrů. Proto asi hasiči vyslali na miletínský rynk hlídku zkontrolovat místní paliče. Bylo těžké udiveným bojovníkům s ohněm dopodrobna vysvětlit celý příběh, ale i tak se nasmáli, jen co je pravda. A pak už se jen zpívalo, jedlo a pilo, všichni byli zváni. Vyprávěly se příběhy staré i nové, pravdivé i lživé, ale bavili se všichni. Selátko se vesele opékalo a jen někteří s přibývající tmou bojácně koukali na místo, odkud čarodějné čuňátko přišlo. Kaštan se však malátně kýval a hnal do květu. Jisté je, že příští rok se opět čtrnáct dní před čarodějnicemi místí raději sejdou společně pro Miletín něco udělat a možná jich bude zase o něco více, aby společně čekali u starého kaštanu na další zásilku. Přijďte, můžete být mezi nimi! Do miletínské kroniky zapsal podle očitých svědků a nesvědků Jan Förster v květnu 2010. Pravda je jen jedna,aneb poděkování My, miletínští, bychom rádi touto cestou vyjádřili vděk několika osobám z našeho středu, tedy opět miletínským. Proč? Pomohli pozvednout úroveň obce, stmelit lidi, kteří spolu po celá léta z nejrůznějších důvodů nekomunikovali a především, proslavili Miletín široko daleko. Jen neříkejte, že jste nezaslechli šuškandu, jak se miletínští perou! A proč touto cestou? Inu, to je snadné vysvětlení, těch několik děkovaných se nás straní, možná z přílišné skromnosti, možná z pocitu studu.


12/14/10 8:45:38 AM

Želivské ozvěny


Příčin k poděkování je několik: 1) Děkujeme za nařčení (v podobě oficiální stížnosti Želiva a poté i Humpolecké přestupkové komisi) téměř všech obyvatel Miletína ze „zakázaného“ shromažďování na obecních pozemcích, kálení, močení a rušení nočního klidu vždy v pátek a sobotu, ovšem jen za příznivých klimatických podmínek.*) 2) Děkujeme, že nám dodali další sílu v pokračování stmelování lidí, podpořili komunikaci a soudržnost nás, obyvatel Miletína. 3) Děkujeme, že šíří jméno naší malinkaté obce, i když možná neobvyklou formou. My víme, že lidé obecně hloupí nejsou a že si k nim pravda

najde cestu. Dříve nebo později. 4) Děkujeme za dodání nových sil a odvahy k pořádání dalších veřejných akcí k oslavě kulturních a společenských hodnot, které jsou vždy otevřeny všem zájemcům, především dětem a seniorům. 5) Děkujeme za to, že dodali smysl oficializaci našeho aktivu, který v souladu s demokratickými principy dává prostor všem názorům lidí, kteří je chtějí otevřeně prezentovat. Jan Förster miletínský kronikář, listopad 2010.

*) Pozn.: Stížnost byla podána uživatelkou nemovitosti z Miletína, obec Želiv ji postoupila k vyřízení přestupkové komisi do Humpolce.

Psovodi - záchranáři Psovodi, členové Sboru dobrovolných hasičů Želiv mají 15 členů, z toho 13 psovodů. Letošní rok byl pro nás velmi významnýuspořádali jsme celkem 5 zkoušek. Máme na okrese ideální podmínky pro výcvik záchranářských psů nejen v sutinách, ale i ve stopách a terénním vyhledání. Již dva roky ale zanedbáváme z časových důvodů vyhledání na vodě. Tablety „mrtvého pachu,“ nutné pro výcvik, jsou pro nás příliš drahé, a tak chceme využít spolupráce s městskou policií a na vodě víc využívat vyhledávání potápěče, samozřejmě živého. Podařilo se nám od pana vedoucího Pavla Černovského a výboru Mysliveckého svazu Želivka dostat souhlas na využívání určeného kousku lesa k tréninku v plošném vyhledávání pro naše hafany, kde jsme dokonce splnili jednu nejvyšší zkoušku a 5 psovodů zkoušku prvního stupně. Těchto zkoušek si velmi ceníme, vždyť nejvíce ztracených lidí bývá v lesních a nepřístupných terénech. Velice mile nás překvapilo pozvání hospodáře myslivců pana Ing. Jiřího Krčila CSc., který (při tréninku v lese nás byl zkontrolovat) pozval naše zástupce na Hubertskou mši do kostela. Dvě členky reprezentovaly naší skupinu po boku záchranářské feny „Jessie“ zlatého retrívra, která se skutečně chovala v kostele klidně a dobře reprezentovala záchranáře. Celá slavnost byl krásný a důstojný zážitek. Naše krmení pro zvěř v lesích máme již zajištěné, dokážeme ocenit kladný přístup myslivců k našemu sportu, chceme být prospěšní v celé společnosti a nechceme škodit. Poděkování za přístup k naší činnosti patří i řediteli ZD Vysočina panu Bulantovi za možnost využívání polí a luk pro naše stopaře. Na zkouškách využíváme krásné prostředí našich místních sportovců z TJ Sokol a několikrát i jejich nádherné klubovny, kterou oceňují všichni, kdo přijedou ze vzdálených koutů republiky. Nesmíme zapomenout poděkovat našemu starostovi obce, Karlu Chmelovi, který dává souhlas ke všem našim větším akcím. A staré bytové prostory, sklepení a klášterní půdy jsme mohli k výcviku využít se souhlasem pana opata Bronislava Kramára, představeného Želivského kláštera. Poděkování za toleranci patří i chatařům a obyvatelům v okolí fotbalového hřiště. Máme mezi svými psy i jednoho čtyřnohého uličníka, který si myslí, že je toto místo jen naše a snažil se kolemjdoucí při tréninku vyhnat. Promiňte pánové. Prozatím máme jednoho atestovaného psa, který byl na zásah letos povolán pouze jednou, a to do oblasti Liberce, když se hledal ztracený rómský chlapec. Jménem naší skupiny Vám přeji krásné prožití Vánoc, hodně zdraví a pohody do nového roku. Starostka psovodů K. Kasalová

Milá Boženko Je to už hodně dlouho, co jsem Ti naposled psala, ale neboj, nezapomněla jsem na Tebe. V tomto adventním čase je snad všem lidem tak nějak smutno na duši. Vzpomínají, bilancují a v duchu si přejí, aby ten příští rok byl lepší, aby se lidi měli radši, aby byla práce pro všechny, aby se děti rodily do lepších časů, aby se nikdo nezabíjel, netýral, aby se všichni těšili na příchod Ježíška. Zajímá Tě, co je u nás nového? Je mi líto, co Ti musím napsat, ale opustili nás dobří lidé. Byli laskaví, tolerantní, pracovití, prostě vzácní lidé. Měli v sobě hodně slušnosti. Paní Božena Hrůzová a pan Josef Moučka. Oba stojí za vzpomínku v našich srdcích! Jsem Boženko ráda, že jsem stará, Ty jistě také. Z mládí nám zbývají už jen vzpomínky. Vzpomínky na Vánoce, na krásné dětství, na dárky, kterým by se dnes děti asi shovívavě usmály. Nikdy jsme nezapomněli Ježíškovi poděkovat, i když to bylo jen za rukavice, ponožky, papírový betlém na vystřihování, pouzdro se šesti základními barvičkami na kreslení a náčrtník. To bylo radosti, býval to večer jeden z nejkrásnějších. No a co dodat. Život je velmi krátký. Když už z toho moc nezbývá, utíkáme se k přírodě. Našla jsem Boženko nedávno jednu krásnou knihu od pana Františka Krtila, jmenuje se Z houštin a pasek. V odstavci Advent…hlas kostelních zvonů, je psáno: „…a tu od chvíle, kdy se na nebi rozzáří první hvězda a dlouho do půlnoci jednou, jedinkrát je v celém roce v noci štědrovečerní v lese posvátný klid. Pomine všechno nepřátelství, ohluší se hlasy krve, zmizí nenávist a bázeň a zvěř z celého kraje se sejde pohromadě. Svorně klidná a nebojácná vyčká svého ochránce, svatého Eustacha, který v tu dobu ji navštěvuje, aby ji podělil pamlsky a vyslechl jejich přání. Hovoří mezi sebou lidskou řečí..…Sejdou se u krmelce tam, kde se jim zakládá. Přijdou v celých hloučcích a tlupách. Dostaví se staří, mrzutí a šediví, samotáři, nemocní i poranění, i zvěř mladá, prvně prožívající tuto slavnost. Velký smír leží mezi nimi, mír který nikdy nikdo neporušil, přátelství, svornost….“ To jsou krásná, silná slova, Boženko, to se může stát jen v báji a mezi zvířaty – mezi lidmi asi nikdy. Protože jsem Ti ze svých myšlenek, čím dál smutnějších už všechno řekla, musím končit. Všechno krásné o Vánocích a moc zdraví do příštího roku Ti přeje Tvá Máňa.


12/14/10 8:45:38 AM

Želivské ozvěny


Vánoce, Vánoce přicházejí, lidé se zase víc rádi mají… Každý si vytváří Vánoce podle rodiny, kde vyrůstal. Přála bych každému, aby si svátky s dětmi užil co nejlépe a dal jim tak do života krásné vzpomínky. Vánoční svátky v naší rodině, to bylo sváteční oblečení, chvojí na schodech, čisťounký, voňavý a svátečně vyzdobený byt, samozřejmě s vánočním stromečkem a dárky. Jak to ta maminka s tatínkem při práci stíhali? Nad tím jsme tehdy nepřemýšleli. Určitě by si chtěl každý Vánoce co nejlépe užít, ale někdy to nejde. Může nás tížit stres, nemoc, problémy mezilidských vztahů. Přiznejme si, jak nás někdy dokáže rozhodit nevlídná prodavačka nebo naopak nám náladu zlepší usměvavá žena za pultem, která má malý plat, je v práci do večera, ale má ráda svoji práci a lidi. Rozdává úsměv zadarmo. Je to zkrátka v lidech. I když jsou přípravy na Vánoce uspěchané, mám je ráda, těším se na

rodinu, na vnučky a jak si to společně užijeme. Vánoční výzdoba, vůně cukroví a vánoční koledy, nás trochu mile rozteskní.Vzpomínáme na ty, kteří s námi již nejsou a najednou se objeví člověk, který nás urazí nebo se k nám hrubě chová. Co je to za lidi, kteří jsou i o Vánocích tak agresivní? Možná jsou unaveni prací, mají rodinné nebo osobní problémy, ale můžeme je omlouvat? Neumí naslouchat a nechtějí komunikovat, pravdu mají vždy jen oni, takže nějaká domluva s nimi není možná. Jsou lidé, kteří umí nenávidět celý život a mstít se za svoji rodinu a příbuzné. Co s tím, když žijí s námi? Každý z nás by měl mít na „takové….“jiný recept. Přeji vám, abyste takových lidí v okolí měli co nejméně. A nebo je dokázali alespoň přehlížet. Nic jiného si nezaslouží. Ale buďme lepší! Co kdybychom jim, těm nešťastníkům, kteří dokáží nenávidět a

druhým ubližovat, poslali kousek štěstí a přání pozitivní myšlenky, aby alespoň na Vánoce prožili něco krásného a jejich srdce se zaplnila láskou. Na nich pak jen bude, jak vykročí do nového roku. S láskou nebo s nenávistí? Ale mohou být situace, kdy člověk hájí své zájmy, svá práva a bezpečí rodiny, pak je i vypjaté chování přirozené a pochopitelné. Přeji zaměstnancům školky, rodičům, dětem a lidem naší vesničky nejen krásné Vánoce, ale každý všední den, aby byl pro Vás hezký a měl své významné kouzlo. Láska i zdraví potřebuje jistotu a dobré zázemí rodiny nejen doma, ale i v práci, dobré sousedy a přátele. Užívejme si života nejen o Vánocích, ale po celý rok.

moc se na tebe těšíme, my děti, z Mateřské školy Paraplíčko, a tak ti chceme napsat, jak trávíme předvánoční čas v naší školce. Dříve než jsme rozsvítily první adventní svíčku, pustily jsme maminky a tatínky na Čertovskou veselici. Konala se v pátek 26.listopadu v kulturním domě a k tanci hrála hudební skupina Synkopa. Rodiče nám ze zábavy přinesli ochutnat perníkového Mikuláše a čerta, které pro ně upekly čertice z Jeřabin. Každý den ve školce rozbalujeme dáreček z adventního kalendáře, ve kterém na nás čeká malé překvapení. Však také v pátek tam byl obrázek známé trojice – Čerta, Anděla, Mikuláše a odpoledne do sálu kulturního domu za všemi přítomnými přišli ti opravdoví. Ale Ježíšku, musíme se ti pochlubit, vůbec

jsme se jich nebály, byli hodní a za básničku jsme od Anděla a Mikuláše dostaly dáreček. Kamarádi ze ZŠ Želiv nám na nadílce zahráli divadlo, zazpívali, zatančili a za to jim moc děkujeme, všem se nám vystoupení líbilo. Taky u tebe Ježíšku sněží? My si pěkně užíváme zimních radovánek na zahradě školky. Koulujeme se, jezdíme na lopatách, pozorujeme stopy ve sněhu a prohlížíme si malby na oknech, které dokáže namalovat jenom pan Mráz. I přes všechny hry nezapomínáme sypat zrníčka do krmítek, aby ptáčci netrpěli hladem a na jaře nám mohli pěkně zazpívat. Připravujeme s paní učitelkami vánoční setkání, které se uskuteční ve školce 15. prosince od 16.hod., na které pozveme i

babičku s dědou. Budou moci ochutnat perníčky vlastní výroby, které se chystáme upéct 9. prosince na výtvarném tvoření. Vidíš Ježíšku, jak sis mohl přečíst, vůbec se nenudíme. Kdybys přiletěl blíž, mohl bys slyšet, jak si zpíváme vánoční koledy a viděl bys, jak tvoříme vánoční přáníčka pro všechny, které chceme potěšit a udělat jim radost. Ježíšku, držíme ti palce, abys to všechno zvládnul jako my kluci a holky a spolu s paní učitelkami chceme všem lidem popřát krásné a veselé Vánoce a v novém roce 2011mnoho štěstí a zdraví. Tak ahoj a brzy za námi přijď. Zdraví tě děti a všichni zaměstnanci Mateřské školy Paraplíčko Želiv Eva Krausová

Milý Ježíšku,

Ředitelka MŠ Paraplíčko Želiv Květa Kasalová

Hubertská mše v Želivě

Dne 7. listopadu v 10 hodin klášterní zvony oznámily, že za několik minut začne slavnostní „Hubertská mše svatá.“ Kostel je zaplněn. „Tolik lidu, jako o pouti!“ prohlásil otec opat. Po slavnostním průvodu, za zvuku lesních rohů, jsou přivítáni všichni přítomní z blízkých i vzdálených honbišť a revírů. Letošní Hubertská mše má jednu zvláštnost – jsou zde mimo myslivců a ochránců přírody přítomni ( i když jen v civilu) hasiči a zástupci záchranného sboru, K. Kasalová a J. Šmídová s pozorným pomocníkem v terénu - fenou Jessie. Je zde i náš nový občan pan Václav Grygar se svým jezevčíkem Tyrem. Slavnostní mše proběhla bez zvuků varhan a vše v pozadí řídí pan varhaník, který dává pokyny, kdy se co má hrát během obřadu. Nádherné zvuky lesních rohů rozechvívaly prostory chrámu a některým z přítomných vehnaly slzy do očí. Velký dík za tento hluboký zážitek patří trubačům Lesů české republiky z Mělníka a Javorníka. Poděkování patří Želivskému klášteru v čele s opatem Bronislavem a dále páteru Tadeášovi za jeho promluvu. Děkuji i organizátorům občerstvení v čele s panem Mičkou a panem Veletou, našim ženám za koláče a velkou pomoc při podávání „hubertského guláše,“ který uvařila paní Lenka. Dále patří poděkování všem myslivcům a jejich rodinným příslušníkům, kteří

6

ozvenyzima2010.indd 6

se zapojili při výzdobě kostela, při slavnostním průvodu a pomoci při občerstvení. V neposlední řadě velký dík patří všem přítomným za morální a finanční podporu. Rádi bychom se opět sešli, posloužíli nám zdraví, 6. listopadu 2011. Na závěr si dovoluji jménem svým a jménem želivských myslivců popřát všem občanům našeho údolí štěstí i kraje Šimona kouzelníka - našeho Zálesí, k blížícím se svátkům vánočním i do nového roku 2011 hodně zdraví, spokojenosti a také trochu štěstíčka. Ing. Jiří Krčil

12/14/10 8:45:39 AM

…

Želivské ozvěny


Autoklub Želiv v roce 2010 Rok jsme opět tradičně zahájili výroční členskou schůzí, kde se všichni dověděli o plánech na celý rok. V dubnu se uskutečnila velikonoční zábava, kde hrála skupina Onšovanka. Pak už následovaly přípravy kempu na sezónu – opravy, nátěry, úklid… Podařilo se v některých chatkách vyměnit lina, vybílit a obměnit vybavení. Koncem května se uskutečnila „Cílová jízda.“ V kempu proběhlo setkání příznivců Škodovek. Koncem června se v kempu uskutečnil I. Ročník veteránů, který u majitelů veteránů sklidil velký úspěch. Jednalo se o akci s bohatým programem – všichni účastníci měli možnost již v pátek navečer navštívit Sedlickou elektrárnu s odborným výkladem. V sobotu dopoledne pak všichni vyrazili na „orientační jízdu“ podle šipkového itineráře, v cíli si pak každý napsal test pravidel silničního

provozu. Po obědě se jela spanilá jízda se zastávkou na hrázi u Sedlice. Po návratu do kempu pak následovaly soutěže o ceny, vyhodnocení a večer zábava se skupinou Pařáty. Po celou dobu byl v kempu přítomen umělecký kovář. Bylo možné si u něj zakoupit ( popřípadě objednat) kvalitní kované věci – růže, náramky, obří komáry, vážky …) dle přání. Přímo na místě, před zraky všech, vykoval např. svícny a zvonečky. Letošní sezóna ubytování v kempu odpovídala ne příliš příznivému počasí. V září se v kempu opět sjeli příznivci Škodovek. V listopadu se uskutečnil výlet do Muzea a depozita ŠKODA v Mladé Boleslavi a do Středověké krčmy v Dětěnicích. Závěrem bych ráda již nyní všechny pozvala na Velikonoční zábavu se skupinou Pařáty, která se uskuteční 23. 4. 2011 v sále Obecní restaurace Želiv. Za AK Želiv J. H.

Vážení čtenáři Želivských ozvěn, v září loňského roku jsme zcela náhodou slyšeli v rádiu na stanici Český rozhlas Region Jihlava rozhlasovou reportáž s paní Bloudkovou z Brtné u Želiva. Její vyprávění o jejích zájmech (především o malování) nás velice zaujalo. Paní Bloudkovou se nám podařilo zkontaktovat a když nám své krásné obrázky ukázala, byli jsme velice rádi, že souhlasila s naším přáním, uspořádat výstavu obrazů u nás ve Studeném o naší pouti. Naše vesnice je malá (asi 105 obyvatel) a pro ty, kterým název Studený nic neříká, nachází se asi 6 km od Košetic za obcí Onšov. Pouť slavíme první víkend v červenci a uspořádaná výstava obrazů se moc líbila. Paní Bloudkové bychom touto cestou chtěli ještě jednou poděkovat a popřát, ať jí malování stále baví a nachází v něm radost. Vám, občanům Želiva a blízkého okolí gratulujeme, že takovou šikovnou paní mezi sebou máte. Z Obce Studený nám napsali: Pokud by bylo možné u vás tento článek zveřejnit, byli bychom moc rádi. Ostatní si můžete prohlédnout na našem webu: http://studenskyobcasnik.webgarden.cz ve Fotogalerii 2010. Ze Studeného Vás zdraví Hana Karafiátová a Stanislava Vopěnková Ps: Kontakt na pí. Bloudkovou a přeposlání článku do redakce zařídil : BRTEŇÁK

Poděkování Členové redakční rady Želivských ozvěn děkují panu Michalu Líblovi za dlouholetou práci pro místní obecní zpravodaj, kterou vykonával od roku 2006. Přejeme mu, aby se mu v jeho povolání dařilo, byl úspěšný a spokojený také v soukromém životě, a to nejen v roce 2011, ale i v dalších letech!

Od první světové války k Vánocům Jak známo, příčinou první světové války byl atentát spáchaný srbskými nacionalisty na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´ Este 28. června 1914 v Sarajevu. Srbsku bylo předloženo ultimatum se záměrně tvrdými podmínkami, které nemohlo přijmout. O měsíc později Rakousko-Uhersko mobilizovalo a o dva dny na to vyhlásilo Srbsku válku. Válka se stala světovou. Bylo do ní zmobilizováno 74 milionů lidí. Trvala čtyři roky a skončila 11. listopadu 1918 podepsáním příměří v Compiegně. Stála život 10 milionů lidí a způsobila nesmírné hmotné škody, vedla k obrovskému vzrůstu státních dluhů, které nakonec byly svaleny na bedra pracujících. Ale vedla také k vytvoření samostatných států jako Československa, Polska, Jugoslávie apod. Tolik úvodem. Připomeňme však, že v důsledku války došlo k obrovské migraci obyvatel a dotkla se i Želiva. V srpnu 1914 nabídl opat Selasius Roubíček „Větší počet místností kláštera pro umístění a ošetření raněných vojáků, eventuálně pro rekonvalescenci. V podstatě by se jednalo na opatství o pět pohostinských pokojů s 11 postelemi a čtyřmi místnostmi v konventě s devíti postelemi.“ Dále bylo možno nabídnout slamník, dva až tři polštáře, deku a peřinu. Provoz ošetřovny byl pravidelně kontrolován vojenskou správou. Již v roce 1914 se v Želivě objevují lidé ze zahraničí. První vlna polských uprchlíků do Želiva dorazila 23. listopadu a byla ubytována v klášteře. Mezi nimi byl i Valerián Rabu z diecéze lvovské, bohoslovec prvního ročníku. Od listopadu bylo v Želivě celkem 35 běženců. Pomáhali většinou na velkostatku, kameníci vytloukali díry do schodů pro kobercové tyče, ženy šily prapory apod. Jelikož měli i vlastního kněze, byly pro ně organizovány i polské bohoslužby. První se konala 25. prosince 1914. „O půl desáté měl polský kněz Zytkiewicz mši svatou, při níž Poláci zpívali své roztomilé koledy,“ poznamenal si opat do svého diáře. „Snad co náš klášter stojí, nebyly v našem kostele konány služby boží jazykem polským.“ A podobně tomu bylo i v dalších dnech. V únoru 1915 se měli Poláci vystěhovat do Chocně, kde pro ně bylo vystavěné barákové město se školou a kostelem. Z kláštera však neodešel ani jeden Polák. Naopak Pavel Skladanowski, pobývající s manželkou v Chocni, požádal opata o přistěhování do Želiva. Pracoval pak u dvora ve Lhoticích. Zdeněk Frantál


12/14/10 8:45:39 AM

Želivské ozvěny


Co nového ve Vřesníku? s velikostí a stavem ryb a proto vládla celková spokojenost. I počasí nakonec vydrželo bez deště, což bylo pro zdar naší akce důležité. Olda Jonáš

Vřesničtí hasiči baví zdravotně postižené děti

V katastru obce Vřesník se také nachází rekreační středisko Želivka. Na podzim v tomto středisku pobývala skupina zdravotně postižených dětí a v rámci jejich programu se dostavili 30. 10. 2010 naši hasiči, aby dětem předvedli hasičskou techniku a ukázali jim základní disciplíny hasičských závodů. Akce se zúčastnila také technika ze Želiva, a tak si děti mohly za dohledu hasičů prohlédnout auta, stříkačky a další techniku. Asi nejvíce se jim líbilo srážení terčů vodním proudem. Došlo i ke kontaktu dětí s vodou a tedy k legraci. Nikdo nebyl nijak zraněn a tak určitě všichni budou vzpomínat na tento hasičský zážitek. Olda Jonáš SDH Vřesník

,,Kalinka“ na Kateřinské

…byla opravdovým zážitkem pro nás i pro ty, kteří tento tanec ještě nikdy neviděli. Naše Jelcinky opět přišly s něčím novým a to s tancem, který pochází z Ruska, s ,,Kalinkou.“ Byly jsme tak pro všechny velkým překvapením, když jsme se objevily v krásných šatech, s lesklou čelenkou na hlavě, s dlouhými copy a namalovanými tvářemi. Staly se z nás, aspoň na chvíli, opravdové ,,Nastěnky“ jako v pohádce Mrazík. A tak jsme v sobotu, dne 27.11. 2010 měly s tímto tancem premiéru na Kateřinské zábavě. Předcházela tomu ještě scénka, z pohádky Mrazík, kde svůj skvělý herecký výkon předvedli Fanda Loskot ml. (jako Nastěnka) a Luboš Vávra ml. (jako Ivánek). A že to bylo překvapení s velkým pé, svědčilo i to, že se přišlo pobavit 140 lidí, což je na náš malý kulturní sál fakt hodně. Podle ohlasu jsme se všem líbily, a to je pro nás ta skutečná odměna. Měly jsme nádherné kostýmy, které jsme si šily téměř samy a úplně slyším větu z Mrazíka: ,, Ty nejsi princezna, ty jsi carevna!“, tak přesně bych vystihla nás, ty naše krásné šaty, čelenky a copy. Byly jsme jak carevny. Užily jsme si tanec, byl elegantní a krásný, kdo byl na zábavě, tak to může jen potvrdit. Chtěla bych touto cestou poděkovat všem našim ženám za ušití tak nádherných kostýmů. Nebylo to jednoduché, ale ony si ten čas našly a pustily se do šití, proto jim patří velký DÍK! Také moc děkujeme paní Jarce Vazačové z Petrovic a našim hasičům, kteří se na našem tanci podíleli, Vlaďce Vávrové,

Vřesnická nakládačka 2010

která vše vždy perfektně zorganizuje, ale hlavně veliké poděkování patří naší skvělé ,,choreografce“ paní Zorce Trtíkové, která to vše vymyslí, zrealizuje a hlavně má s námi trpělivost! Jsme moc rády, že máme tak skvělou ,,učitelku tance“ a to píšu za celý tým Jelcinek. Zábava byla pěkná jako vždy, k poslechu a tanci hrála skupina ,,Hudba pro vás.cz“, nálada byla bezvadná a domů se šlo až v ranních hodinách. L.V.

Výlov našeho rybníčka

Tak jako každý rok na havelské posvícení, lovíme obecní rybník, abychom se potěšili pohledem na krásné ryby, o které se celý rok stará parta několika hasičů. Samozřejmě, že někteří, především kapři, skončí na pekáčích místních obyvatel. Ještě před výlovem obdržel velitel hasičů nádherného sumce v dortové podobě. Výlov začal již zrána odpouštěním vody a protože jsme nikam nespěchali připravili jsme si dopředu několik kaprů, které jsme u rybníka smažili a postupně konzumovali. Měli jsme také něco na zahřátí a točené pivo, které bylo zaplaceno ze sázky v hospodě, kdy se dva hasiči vsadili kolik má náš trofejní kapr na míru, zda pod 104 cm a nebo nad 104 cm. Samozřejmě jeden musel prohrát a zaplatit tedy sud. Kapr měl po změření 101 cm. Byl to tedy pěkný macek. Slovilo se očekávaných asi 80 kaprů o průměrné váze cca 2,5 kg. Rovněž jsme se pokochali se třemi sumci, amury, se dvěma štikami, tolstolobikem, úhořem a dalšími drobnějšími rybami. Během výlovu byla opět trochu opravena hráz, aby držela. Po výlovu byli prodávány ryby,abychom zase měli na novou násadu. Lidé byli velmi spokojeni

Opět v říjnu byl čas na soutěž o nejlepší nakládané okurky v láku. Po nultém ročníku v roce 2007 organizuje Sbor dobrovolných hasičů ve Vřesníku spolu s přáteli želivského údolí již třetí tradiční ročník této soutěže. V letošním roce se sešlo 24 vzorků.Je to méně než v minulých letech,ale do soutěže se již nehlásí okurky horší kvality. Proto lze říci,že letošní vzorky byly velmi chutné a porota vylosovaná z návštěvníků této akce měla složitý úkol vybrat ty nejlepší. Ze základních kol postoupí do finále pouze ty nejchutnější a z nich jsou vybrány vítězné. Letos došlo i k dodatečným rozstřelům, protože na přední mety bylo více uchazečů. Diplomy obdrželo šest nejlepších výrobců a vítězné poháry tři účastníci. Po ukončení soutěže bylo všem návštěvníkům nabídnuto malé pohoštění, samozřejmě doplněné o okurky všech soutěžících,aby všichni mohli ochutnat různé vzorky. Celým večerem nás provázela country skupina Samorosti, se kterou si přítomní mohli zazpívat oblíbené písně a došlo i na tanec do pozdních nočních hodin. Tato akce je jednou z mnoha, které jsou v aktivní obci Vřesník celoročně pořádány. Přejme si, aby tato aktivita vydržela vřesnickým co nejdéle. Olda Jonáš za SDH Vřesník

Mikulášská nadílka

…byla opravdu bohatá! I přesto, že byl velký mráz, tak na nás, vřesnické, Mikuláš nezapomněl. V každé chalupě popřál zdravíčko a všechny odměnil nějakou tou dobrotou a hlavně dobrou náladou. Spolu se dvěma andílky a čtyřmi čerty tvořili perfektní partu. Děti měly s čertů strach, ale Mikuláš je chránil, takže stačila jen básnička, písnička nebo modlitba. Čerti měli pytel sice velký, ale naše děti jsou všechny hodné a dospělí se jim tam, naštěstí, nevešli. Tak jsme i po Mikuláši všichni v plném počtu a nebe i peklo si na nás musí holt ještě chvíli počkat…Všichni vřesničtí vám všem přejí šťastné a veselé… L.V.


12/14/10 8:45:39 AM

Želivské ozvěny


ŽELIVŠTÍ HASIČI V ROCE 2010 Konec roku je příležitostí k zamyšlení nad tím, co se v uplynulém roce povedlo a čemu je potřeba se věnovat více. 12. února2010 jsme uspořádali již 103. hasičský bál. Bylo prodáno 106 vstupenek. Děkuji všem sponzorům, kteří svými dary podpořili uskutečnění tomboly a tak pomohli k dobrému výsledku. Děkuji také všem občanům, kteří přišli na letošní ples a podpořili tak naše hasiče. I přes velké obtíže se nakonec podařilo sehnat do tomboly 233 slušných a hodnotných cen. Přišlo hodně mladých a především oni byli s repertoárem taneční skupiny EDEN z Tábora spokojeni. Na příští ples, který se bude konat v sobotu 12. února 2011, byla pozvána kapela „Vysočina“ z Ledče nad Sázavou. Se skončením zimy byla požární technika připravena na letní provoz a obě vozidla pak na pravidelné technické prohlídky. Hasiči opět dokázali tato, dnes již téměř historická vozidla, udržovat v takovém technickém stavu, aby splnila náročná kritéria technických prohlídek. Bez jejich obětavosti, píle a nadšení bychom neměli čím jezdit. U cisterny se podařilo zajistit (a v dílnách ZD vyměnit) prasklé listové pero na podvozku. Nehrozí tedy, že z tohoto důvodu bude cisterna vyřazena z provozu. To by byla velmi nepříjemná situace, protože právě cisterna vyjíždí k většině zásahů. Chci také poděkovat za velice vstřícný přístup vedení Zemědělského družstva Vysočina, které umožnilo provést náročnější opravy ve svých dílnách nebo pomohlo se zajišťováním potřebných náhradních dílů. Nově byly zakoupeny 4 nové savice. Nyní tedy máme dobře a bezpečně vystrojeno 10 členů zásahového družstva. Cena výstroje pro jednu osobu činí zhruba 22 000 Kč. Cena je proto tak vysoká, že výstroj k zásahu musí splňovat přísná bezpečnostní kriteria. Za výjezdy přispěl kraj na materiál, pohonné hmoty a akceschopnost částkou 30 000 Kč. Výše finanční částky je odvozena od počtu výjezdu hasičů k zásahům. Na nákup nových slavnostních uniforem zatím nepomýšlíme, protože se domníváme, že jsou potřeba pořídit nutnější věci. Na jaře byl proveden úklid hasičské zbrojnice, byly postupně uklizeny garáže, zlikvidován starý nepotřebný materiál, částečně otlučeny popraskané vnější a vnitřní omítky. Na střeše byla odstraněna vadná místa (bubliny pod lepenkou) a zbývá dokončit vrchní ochranný nátěr. Byla opravena siréna na zbrojnici a proveden nátěr oken ve věži. Všechny tyto práce byly vykonány formou brigád. V průběhu roku bylo na údržbě budovy odpracováno 320 hodin. Nevětší zásluhu na provedení prací mají Michal Kovář a František Nevšímal. Zaslouží si naše poděkování.

Zbývá dokončit ještě tyto práce: - nátěr střechy, výměna okapů, - oprava soklu obvodového zdiva, oprava kamenného zdiva u rampy, - oprava výjezdových vrat, provedení nátěrů plotu, - oprava štuků a vybílení stěn garáží, věže a dílny. V hodnocení celoroční práce zaujímá významné místo výcvik a účast na soutěžích. Začátkem května bylo započato s nácvikem na Okrskovou soutěž, která se tentokrát konala 8. května v Sedlici. Při jarních zkouškách a soutěžích bylo zjištěno, že soutěžní stříkačka ztrácí výkon. Kontrola ukázala, že se jedná o vadné čerpadlo, poškozenou vývěvu a nízký výkon motoru. Po zvážení celé situace a na doporučení servisní firmy, jsme přistoupili k celkové repasi stříkačky. Ta byla provedena u odborné firmy, vybrané na základě kladných referencí od sborů, které takto upravená čerpadla již používají. Stáli jsme před těžkým rozhodnutím, zda investovat do opravy a tím podpořit snahu mladých hasičů jezdit po soutěžích a zapojit se do hasičského dění v okolí. A nebo zda říci „NE,“a tím předem rozhodnout, že se vzdáváme udržení mladé a střední generace u hasičů. Svolali jsme je, diskutovali, zvažovali efektivnost takové investice do budoucna. Byl nám ukázán seznam 7 členů soutěžního družstva a přislíbeno, že v této sestavě jsou schopni a ochotni nacvičovat a zapojit se do soutěží. To jsme považovali za dostatečnou záruku a na základě uvedených skutečností souhlasili s provedením repase stříkačky.Členové družstva se tedy přihlásili do Hasičské ligy a byla jim zajištěna tělocvična, aby si i v zimním období mohli utužit fyzičku. Bohužel však, situace se vyvíjela tak, že někteří změnili zaměstnání nebo vyšli ze školy a podmínky v novém zaměstnání jim neumožňují pravidelnou účast na soutěžích.

Účast na soutěžích hasičských družstev

SEDLICE, 8.5. 2010 Okrsková soutěž SENOŽATY, 19.6. 2010 Pohárová soutěž ŽELIV, 10.7. 2010 Memoriál Karla Průši 10. července jsme uspořádali v Želivě již 12. ročník soutěže „Memoriál Karla Průši.“ Soutěž se jako v minulých letech díky pochopení TJ Sokol Želiv opět konala na fotbalovém hřišti, které se ukázalo jako nejvhodnější místo. I přesto, že se v jednom dni pořádá několik různých pohárů nebo memoriálů v okolí současně, přijelo 10 soutěžících družstev. Také letos, dá se říct, že už tradičně vystoupili na zahájení soutěže se svým programem psovodi – hasiči. Musím konstatovat, že to pro diváky i soutěžící je velice přitažlivé a zajímavé. Prostě psovodi k hasičům v Želivě patří. Jejich trpělivá práce a vytrvalost při výcviku si zaslouží uznání a poděkování. Činnost psovodů pod vedení pí. Květy Kasalové je velice aktivní.

Také v letošním roce zahoukala siréna k výjezdům zásahového družstva.

28.4. 2010 - Hořela tráva v Jiřicích. Oheň byl uhašen místními hasiči a naše zásahová jednotka byla při cestě k požáru odvolána a vrátila se zpět na základnu. 1.5. - Naši hasiči pomáhali při organizačním zajištění závodu Rallye Humpolec. Zúčastnilo se 10 mužů. 8.6. - Hasiči asistovali při ohňostroji na Metrostavu. Zúčastnilo se 6 členů. 16.6. - Výjezd k hořícímu skladu prodejny Jednota. Zasahovalo 6 členů. 18.6. - Ve 23.18 hod. výjezd k k zahoření v rodinném domku, kde pán usnul a od cigarety došlo k zapálení obsahu odpadkového koše. Vyjela cisterna se 7 muži. 7.8. - Naši hasiči uklízeli prostor před obecní restaurací, kde po dlouhodobém a vydatném dešti došlo k zaplavení bahnem sklepu Restaurace Na Želivce. 22 .8. – V 17.08 hod. byl nahlášen požár slámy na poli u Čakovic. Zasahovala cisterna s 6 muži.


12/14/10 8:45:40 AM

Želivské ozvěny Vážení zákazníci, s číší červeného vína štěstí a lásku přichází přát Průšová Martina. Hodně zdraví - se k ní přidá Příhodová Lída. Martina Říhová zas vám přeje hodně úspěchů a klidné svátky bez sněhu. Šťastné a veselé – zbývá dodat Spoustové Marcele. A pro vánoční dobroty přijďte k nám, do JEDNOTY.

Hodně zdraví v novém roce, hodně dárků k Vánocům, ať vám u mne chutná pivo, ba i rum. Přeje Martina Průšová

Krásné a veselé Vánoce a vše nejlepší do roku 2011 přejí z prodejny Lhotských.

Vánoce se kvapem blíží, vše ukryto je sněhem bílým, kdo k Petrům přijde, neprohloupí. Tak užívejte svátky klidu, ať koupete se v blahobytu. Kolektiv z Prodejny u Petrů.

Třpytný pozdrav sněžných vloček, hodně dárků pod stromeček, radost a klid na Vánoce, hodně štěstí v novém roce přejí členové Autoklubu Želiv.

Šťastné a veselé Vánoce a šťastný nový rok 2011 přeje svým zákazníkům Mrťka Jiří ze Sklenářství a kamenictví Bolechov. . Ze slámy jesličky, stromeček září, ať se Vám daří! Krásné Vánoce, pohodičku a hodně zdraví v příštím roce přejí zaměstnanci Pošty Želiv.

Krásný stromek, zlaté jmelí, za okny ať sníh se bělí. Stálé zdraví, pevný krok, ať provází Vás celý rok. Krásné Vánoce a šťastný nový rok 2011 všem přejí Petra a Libor Karáskovi.



Veselé Vánoce, plné pohody, lásky a štěstí, vše nejlepší, hodně zdraví, mnoho osobních i pracovních úspěchů v novém roce 2011 všem zákazníkům a spoluobčanům Želiva a okolí přeje Zdeněk Mareček a spol.

Úspěšný vstup do nového roku, všechno dobré, pevné zdraví a mnoho úspěchů přejí hasiči ze Želiva

Rok plný klidu a bezpečí, příjemné chvilky s dobrou knihou, zdraví, úsměv a štěstí Vám přejí do roku 2011 knihovnice z Knihovny Josefa Čapka v Želivě.

Natáhněte rukavice, zima je tu zas, ať vám zdraví stále slouží, nezlobí vás mráz, ponožky, bundy, šály a svetry ráda dodá Vaše obchodnice - Lída Humešová.

Kam za zábavou!

(sledujte plakátování)

Mnoho štěstí v kouzlu Vánoc, v záři světel stromečku, ať zdraví, láska a klid zavítají do vašeho domečku. Lásku, radost na Vánoce,také štěstí v novém roce. Ať vás láska stále hřeje, z upřímného srdce přeje kolektiv zaměstnanců Obecní restaurace Želiv.

26.12. 2010 V. ročník turnaje v ping-pongu na Kocandě. Již tradiční vánoční turnaj, vyhrává každý, kdo se zúčastní! 31.12. 2010 Silvestrovská zábava ve stylu filmových hvězd. K tanci a poslechu hraje Synkopa. Vstupenky v předprodeji na Kocandě. 1.1. 2011 ve 14 hod. Novoroční vycházka na Kavárii s Klubem Jeřabiny „Za vypadlým mozkem aneb česnečka to jistí.“ 22. 1. 2011 Staročeská zabíjačka aneb vepřové

Šťastné a láskyplné vánoční svátky a nový rok prožitý ve zdraví, radosti a pohodě, přejí všem lidem dobré vůle čtyři členky sboru pro občanské záležitosti.

hody na Kocandě 22. 1. 2011 Myslivecký ples v OR 28. 1. 2011 Rybářský ples v OR 29. 1. 2011 Zelima v OR (zelná soutěž) 12. 2. 2011 Hasičský ples v OR 18. - 20. 2. 2011 Zvěřinové hody na Kocandě 26. 2. 2011 Masopustní průvod v Želivě 5. 3. 2011 Masopustní průvod v Brtné. Začátek

Děkuji všem svým zákazníkům za přízeň v roce 2010. Do nového roku se opět na Vás všechny těší a přeje mnoho štěstí, zdraví, lásky a spokojenosti Jana Krejčí z „Kadeřnictví.“

Vše dobré o vánočních svátcích a hodně zdraví, štěstí a spokojenosti přejí pečovatelky spolu se svými staroušky z Domu pečovatelské služby v Želivě.

Zdraví a vše nejlepší v roce 2011 přeje BRTEŇÁK !!!

ve 13. hod. u kulturáku. 19. 3. 2011 Sportovní ples v OR 23. 4. 2011 Velikonoční zábava v OR

Želivské ozvěny vydává Obecní úřad v Želivě. IČO:249483 Náklad 330ks. Vychází čtvrtletně. Řídí redakční rada ve složení: Anděla Tomanová, Karel Chmel, František Dolejš, Lada Vlčková grafická úprava: René Decastelo Zapsáno do evidence MK ČR E 10244 Redakční uzavěrky: 15.3., 15.6., 15.9., 10.12.2007 Náměty ke zveřejnění zasílejte na mail [email protected]

12/14/10 8:45:41 AM

Želivské. ozvěny. Vážení spoluobčané! Ročník XI. Číslo 4 prosinec 2010

Recommend Documents