str. 1
Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku
Číslo 27 září 2009 zdarma
Vydává Úřad městyse Kamenice u Jihlavy
Kulturní dům ve Vržanově
Sponzoři novin: Müller Luboš, Řehořov 72 GASTROMSERVIS Ferda Miloš, Kamenice 476 PEJCHAL s.r.o., Jaroslav Pejchal, Kamenice 33 VOTOP s.r.o. Znojemská 84, Jihlava Jiří Vaněk, Kamenice 238 Truhlářství Jiří Prukner, Kamenice 321 GAMA Kamenička, Marie Machová Pekárna AGROSTAR, Kamenice 38 Řezník-uzenář, Josef Kratochvíl, Kamenice 220 JEMKA, Ing. Karla Jelínková, Kamenice 18 Řezníček Jaroslav – Drobné zboží, textil Potraviny, Bohumil Paul, Kamenice 442 STAVOSPOL, spol. s r.o., U Městského nádraží 10, Jihlava Autoklempířství Stanislav Sedlák, Kamenice 463
Vysoušení EMZET, Miloš Žáček, Kamenice č. 258 (Brodek) Pohostinství TEMPO, Jan Kratochvíl, Kamenice 34 Pohostinství Tomáš Hrdlička, Kamenice 493 Pohostinství Na Líchách, Jan Bourek, Kamenice MUDr. Jan Kudrna, praktický lékař, Kamenice FLORAKO, Jaroslav Kolařík, Kamenice 37 STOCO, s.r.o. - prodejna, montáže termofasád - Kamenice č. 16 Marie Jonášová, Kamenice 175 Petr Benda, zemní práce, Kamenice 253 Astera G, s.r.o. vydavatelství a tiskárna, Jihlava PENADOP, s.r.o., Jiří Pesr, Řehořov 24 Potraviny u Jansáku, s.r.o., Kamenice 436
str. 2
Svatojakubský svátek Celé léto 2009 bylo podivné a trochu ovlivnilo i pouť v Kamenici. Její předehrou bylo fotbalové utkání starších pánů Kamenice – Puklice na Líchách. Tento zápas se hrál překvapivě ve svižném tempu a diváci si určitě přišli na své. Domácích borců se sešlo tentokrát asi 17 a předváděli kvalitní hru, ve které vynikali bratři Němcové (Luboš a Láďa). V hostujícím týmu jsme objevili místního bývalého úspěšného střelce Milana Špendlíčka, který byl ústřední postavou Puklických…. Naše družstvo mělo v první půli značnou převahu, kterou vyjádřilo jen 1 gólem Petra Bumbálka a velkým množstvím zahozených šancí. Po obrátce přidal Luboš Němec hezkou druhou branku. Hra se už poněkud vyrovnala, ale pořád měli Kameničtí mírnou převahu. Dvě nepochopitelné chyby naší obrany v závěru utkání znamenaly remízu 2 : 2. Mladým večer zahrála na taneční zábavě v sokolovně skupina Jordán II. s předkapelou Boonker. Ve stejné době
v pohostinství Tempo pro starší zahrála kapela Prezent – Gottlieb Oskar. Sobota začala značně uplakaně a po hodině se střídal déšť a příznivější počasí. Pár minut před začátkem odpoledního programu přišla největší průtrž mračen. Ale kamión pana Bendy z Bítovčic a náš zvukař Jirka Čáp připravili pro obecenstvo na hřišti i pro vystupující skupinu Queen revival by Czech band Princess velmi dobré podmínky, za které se „Freddie Merkury“ se svými druhy z Krnova odměnil četnému publiku téměř dokonalým provedením skladeb legendárního seskupení (např. Radio Ga Ga, We Will Rock You, A Kind of Magic aj.). Jen malá přeprška se pokusila jejich snažení při předposlední písni narušit, leč nezdařilo se. Diváci byli samozřejmě spokojeni s občerstvením, které obstarávali Jan Bourek a Jan Kratochvíl. Na „Queeny“ potom navázala naše dobrá známá parta Druhej dech, se kterou jsme si zazpívali a někteří i zatančili písně stylu country. Zábava v sobotu patřila skupině Rockle a jejím příznivcům.
str. 3 Pouťové atrakce a stánky musely letos trochu ustoupit do pozadí kvůli objížďce, kterou měla na svědomí nutná oprava mostku u schodů pod kostelem v režii kraje Vysočina. Přesto si poutníci přišli na své a dokonce v centru „městečka“ byl mnohem větší klid k procházkám. Sváteční neděli zahájila mše v 10 hodin, jejím volným pokračováním bylo vystoupení místní dechové hudby u kostela. Odpoledne se svobodní utkali s ženatými tentokrát na zmenšeném hřišti.
Večer nám v delším programovém bloku potvrdila svoji vysokou úroveň kamenická skupina Lollipop, jejíž hlasy i nástroje na „kamionovém“ jevišti snad ještě více vynikly. Na mládež pak navázala věkově určitě starší, ale kvalitou neméně dobrá formace Kumpáni z Luk, která zahrála country písně a vzpomněla např. i na Waldemara Matušku, který nás letos opustil.
Sokolovnu v neděli zaplnili obdivovatelé Bagru. Více než 500 lidí navštívilo o pouti tvrz, kde bylo možno zakoupit publikaci Kamenice – barevný střípek v mozaice Vysočiny. Kromě stálé expozice v „Hrádku“, bylo možno opět po několika letech zhlédnout obrazy
malíře pana Petra Procházky, fotografie a obrazy pana Igora Šmída a v neposlední řadě zajímavé plastiky pana Jaroslava Jelínka. Nakonec tedy naše pouť dobře dopadla po stránce počasí i spokojenosti obyvatel. Kladem bylo, že se obešla bez výtržností. Symbolickým vyvrcholením byl spontánní ohňostroj v režii Petra Kaliny a jeho kamarádů.
str. 4
ROZVOJ KAMENICE A MÍSTNÍCH ČÁSTÍ V ROCE 2009 Úpravy prostranství u pošty
Nová šindel na střeše tvrze
...a zase je tu usměvavý Sláva Čermák, tentokrát při pokládání nového PVC v hasičovně
Nové sociální zařízení v mateřské škole
str. 5
Nová komunikace a inženýrské sítě na Sádce
Nová ulice v Kameničce - zástupci Agrostavu
Zařízení kuchyně KD ve Vržanově (nová okna a dveře jsou vidět na fotografii na titulní straně).
Interiér nových bytů vedle kaple
Stavba dílny v obecní hale
str. 6
Velká voda červen/červenec 2009
Po vniknutí vody do tělocvičny se musí vyměnit kompletně podlaha
Příprava moderní podlahy v tělocvičně
str. 7
120 let SDH v Kozlově - 5.9.2009
str. 8
Vystoupení souboru Pramínek v Kamenici 13. 9. 2009 Brtníkovi přijímají díky...
Úpravy před VÚB v Řehořově
Dětské hřiště v Řehořově
str. 9
Den mikroregionu a 120 let založení SDH ve Vysokých Studnicích
Radní Hýský s rodinou a se starostkou Ženčákovou
Ukázka útoku mladých hasičů
Břišní tanečnice z Luk nad Jihlavou
Lollipop nás skvěle reprezentoval
Pohádka O zeleném prasátku - De facto mimo
Hasičky z Bítovčic
str. 10
Hasiči na Dlouhých Stráních V sobotu 5. září jsme v šest hodin ráno nastoupili do připraveného autobusu a vyrazili na náš dvoudenní zájezd. Starosta sboru s kulturním referentem všechny seznámili s přesným programem. Najeli jsme na dálnici a pomalu ukrajovali kilometry směrem k Brnu a Olomouci. Před Olomoucí jsme udělali krátkou zastávku na občerstvení a kávu. V 10 hodin jsme měli domluvenou prohlídku Papírenského muzea ve Velkých Losinách. Dozvěděli jsme se hodně věcí o historii papíru i kde se všude v našem okolí se papír vyráběl. Po prohlídce jsme přímo v papírenské restauraci měli objednaný oběd. Po výborném obědě jsme se procházkou zámeckým parkem přesunuli ke státnímu zámku Velké Losiny. Po prohlídce zámku jsme vyjeli autobusem na Červenohorské sedlo. Bohužel počasí nám moc nepřálo, byla velká zima, vítr a mrholilo. Po prohlídce sedla jsme odjeli autobusem do Koutů nad Desnou do hotelu Dlouhé Stráně. Někteří
otužilci tuto cestu absolvovali po turistické značce pěšky. Za pěkného počasí tato procházka byla v plánu pro všechny účastníky, ale v dešti a zimě jsme to vzdali. Na hotelu jsme se ubytovali a dostali výbornou večeři. Po večeři se nás většina sešla v hotelové vinárně, kde jsme strávili příjemný večer u hudby a tance. Někteří pánové šli nejprve fandit fotbalu, ale potom se přesunuli za námi do vinárny. Ráno jsme se probudili do krásného slunného dne. Po snídani jsme vyzvedli průvodce a odjeli na přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. Nejprve jsme vyslechli přednášku o stavbě a problémech, s jakými se přečerpávací elektrárna potýkala. Poté jsme shlédli film o výstavbě i vlastním provozu elektrárny a byli jsme seznámeni s některými technickými daty elektrárny. Po tomto filmu nás průvodce zavedl do nitra skály, kde se v přímo podzemí nachází srdce elektrárny. Když jsme
vstoupili do strojovny elektrárny, byl tam nádherný klid. Po chvilce prohlídky bylo slyšet padající vodu a začala se chvět podlaha. Průvodce nám vysvětlil, že máme veliké štěstí. Zažili jsme uvedení turbín do chodu a elektrárna začala kompenzovat pokles proudu v síti. Potom jsme autobusem vyjeli na spodní nádrž. Viděli jsme, jak v nádrži přibývá voda, která pohání turbíny. Po prohlídce spodní nádrže nás autobus vyvezl na horní nádrž. Tam nám pěkné počasí dovolilo chvíli pobýt. Udělali jsme společné foto a obešli jsme si celou horní nádrž. Naskytl se nám nádherný pohled na Praděd a nejstarší horskou chatu Jeseníků Švýcárnu. Po obchůzce nádrže nás opět průvodce upozornil, že nám štěstí hodně přeje – to co vidíme v dáli, je Sněžka a na druhé straně polské nížiny s jezery. S krásnými zážitky jsme odjížděli na oběd na hotel Dlouhé Stráně. Po obědě, kávě a zákusku jsme se rozloučili s Hrubým Jeseníkem, nastoupili do autobusu a odjížděli zpět do Kamenice. Více fotografií z vydařeného zájezdu můžete vidět na našich internetových stránkách http://hasici.kamenice.org/. starosta SDH Jiří Nevosad kulturní referent Jiří Vaněk
str. 11
Požární útok a mladí hasiči Jak jste se už dočetli v letních Kamenovinách, mladí hasiči z Kamenice se pravidelně účastní soutěží Jihlavské ligy. Co je to vlastně Jihlavská liga v požárním útoků mladých hasičů? Je to seriál soutěží vypsaný odbornou radou mládeže okresu Jihlava, které jsou vyhlášeny vždy na začátku sezóny. Této soutěže se může zúčastnit kterékoliv družstvo registrované u Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Družstva jsou rozdělena do dvou kategorií: mladší děti do 11 let a starší děti do 15 let. Na jednotlivých soutěžích získávají body, nejvyšší součet bodů znamená nejlepší umístění. V tomto seriálu se vždy jedna soutěž nezapočítává (ta, které se družstvo nezúčastní nebo ve které má nejhorší umístění). Naši mladí hasiči se zúčastnili všech kol, kromě soutěže v Telči na náměstí Zachariáše z Hradce. Všude se jim velice dařilo. Na poslední soutěž na náměstí v Jihlavě, kde se uskutečnilo i závěrečné vyhodnocení, jeli s velkým elánem a nasazením. Šlo také o hodně, protože před zahájením tohoto posledního kola se dělili s mladými hasiči z Pavlova o celkové 2. a 3. místo s 99 body. Mladí hasiči z Kamenice zaběhli velmi krásný útok s časem
17,80, v týmu panovala veliká radost. Když nastupovali na základnu mladí hasiči z Pavlova, všichni jsme sledovali časomíru. Po sražení terčů se časomíra pavlovským hasičům zastavila na čase 17,79. A už jsme všichni věděli, že jedna setinka posunula Kamenici na třetí místo. Je to veliký úspěch našich mladých hasičů, že drží krok s mladými hasiči z Pavlova nebo Nevcehle, kteří se zúčastňují republikových soutěží. Výsledky všech soutěží Jihlavské ligy v požárním útoku máte v tabulce. Přeji oběma soutěžním družstvům našich mladých hasičů hodně úspěchů v dalších soutěžích. Poděkování patří zvláště vedoucímu Leoši Neckařovi, jeho manželce Daně a novým pomocníkům Mirce a Pavlovi Černým.
Celkové výsledky Jihlavské ligy MH 2009 v požárním útoku – mladší (nejlepších 7 družstev) Družstvo
Pavlov 17. 5. 2009
Příseka 31. 5. 2009
čas
čas
pořadí body
pořadí body
Nevcehle 6. 6. 2009 čas
pořadí body
Brtnice 7. 6. 2009 čas
pořadí
Mezi součet body
Bedřichov 25,36
5
11
22,65
4
13
20,94
4
13
x
x
x
37
Brtnice
22,56
3
15
23,44
5
11
21,08
5
11
23,50
5
11
48
Kamenice A
23,51
4
13
19,76
2
17
18,70
2
17
20,59
3
15
62
Kamenice B
25,59
6
9
21,61
3
15
22,51
7
8
21,31
4
13
45
Nevcehle
16,04
1
20
17,10
1
20
16,10
1
20
16,90
1
20
80
Nová Říše 42,91
7
8
29,11
7
8
24,99
8
7
27,13
6
9
32
Pavlov
2
17
25,41
6
x
19,33
3
15
19,78
2
17
49
21,75
Markvartice 20.6.2009
Nová Říše 27.6.2009
Telč 5. 9. 2009
Družstvo
čas
Bedřichov
x
x
x
27,07
6
9
x
x
Brtnice
20,49
3
15
22,59
5
11
19,84
Kamenice A
17,98
2
17
18,33
1
20
Kamenice B
26,06
6
9
20,81
3
Nevcehle
17,15
1
20
x
Nová Říše 24,65
5
11
Pavlov
4
13
22,48
pořadí body
čas
pořadí body
čas
Pořadí
Bedřichov 19. 9. 2009
pořadí body
PoSoučet řadí body
čas
pořadí
x
20,31
5
11
4
13
21,64
6
x
x
x
x
17,80
3
15
15
x
x
x
22,53
7
8
x
x
19,04
3
15
15,64
1
20
21,27
4
13
20,20
5
11
23,47
8
x
18,53
2
17
18,67
1
20
17,79
2
17
57 87 114 77 135 67 116
7 4 3 5 1 6 2
starosta SDH Jiří Nevosad
str. 12
KÁBOVÉ – významný rod Jihlavska Karel Nejedlý, Bechyně
Arnošt I. Kába – statkář v Brtnici, narodil se v roce 1845, jeho manželka Johana, rodem Boková, se narodila v roce 1853. Statkář Arnošt byl v Jihlavském regionu veřejně a politicky činný v době před 1. světovou válkou. Zemřel v roce 1923 ve věku 78 let. Arnošt II. Kába – syn předešlého Arnošta – pozdější lékař v Kamenici, se narodil v Brtnici dne 10.10. 1874. Po vystudování medicíny, působil jako mladý obvodní lékař v Kamenici. Bydlel na č. 36. Ve věku 32 let, dne 10. 11. 1906 se oženil s Marií Tomáškovou ze sousedního domu č.37, které bylo v té době 23 let. Dle zápisu v oddací matrice Tomus VII. (pag. 174), otec nevěsty František Tomášek, který býval kupcem a zároveň poštmistrem – v tomto roce už nežil. Matkou nevěsty je Amalie Tomášková, rodem Pruknerová („Heřmanová“). Svědkové jsou uvedeni : František Prukner – rolník v Kamenici (strýc nevěsty) a Leo Kába – statkář v Brtnici (bratr ženicha). Oddal farář Ignác Páral.¨ Pan doktor se na dům č. 37 „přiženil“ a zařidil si zde ordinaci. Manželům se narodili 2 synové: Arnošt – 5. 5. 1909 a Jarmil 25. 6. 1912. Matka Marie zemřela ve věku pouhých 51 let dne 15. 10. 1934. Pan doktor zůstal do konce svého života vdovcem, o jeho domácnost se starala služebná-hospodyně. Dr. Kába byl u občanů Kamenice a okolí velmi oblíben, neboť vedle své činnosti lékaře byl nesmírně činorodý i v oblasti veřejné – hasičský sbor, sokolská jednota a divadelnictví. Nezapomenutelnými se staly jím organizované maškarní masopustní průvody.
Mladí hasiči na soutěži v Jihlavě 19. 9. 2009
Zemřel 9.1. 1962 ve věku 88 let. V následujícím roce byla odhalena na jeho domě pamětní deska. Arnošt III. Kába – syn doktora Káby – byl historikem a muzejníkem v Jihlavě. Psal do regionálních časopisů Jihlavska a zasloužil se zejména v době druhé světové války a o vydávání věstníku „Hlas domova“, který vycházel čtvrtletně a seznamoval nás – tehdy mladé čtenáře – s historií a aktuálními událostmi Kamenice, Luk a okolí. Arnošt III. Zemřel ve věku 80 let – 16.4. 1989 v Pelhřimově. Jeho vnučka Hana Kábová žije v Pelhřimově a zajímá se rovněž o historii a rodopis. Jeho bratr Jarmil Kába byl lékařem (naposled primářem čáslavské nemocnice) zemřel v roce 2003 ve věku 91 let.
str. 13
Naše řemeslo začíná na K……. Klempířina - Karel Dvořáček Pan Dvořáček se narodil v roce 1933. Školu ukončil v roce 1948. V tomto roce se účastní XI. Všesokolského sletu a hned po něm nastupuje do učení. Mistrem byl pan Pojman a Kment. Stavební a galanterní klempířství. Pracovní doba byla od 6 hodin do 20 hodin s hodinovou přestávkou na oběd. Názvy pracovního nářadí byly v německém jazyce. Zabýval se hlavně galanterií – jednalo se o výrobu van, hrnců, kbelíků, uhláků, kouřových rour, pilinových kamen i výfuků na seno.
V té době navštěvoval pokračovací školu v Havlíčkově Brodě, každý rok přibližně 3 měsíce. V roce 1951 se Karel Dvořáček vyučil. V letech 1950 – 1951 dochází ke zrušení soukromého sektoru a to se pochopitelně týká i „klempířiny“. V této době odchází do Stavebního podniku Jihlava. Výrobky Karla Dvořáčka můžeme vidět na tvrzi i na kostele v Kamenici a mnozí lidé mají jeho výrobky i doma. 1 rok před důchodem postihl pana Dvořáčka pracovní úraz. Přesto, že je už 20 let důchodcem, práce ho pořád baví, i když do velkých výšek se už neodváží. Radost má určitě z toho, že v jeho řemesle pokračuje jeho syn i vnuk.
Jak jsem se stal klempířem - Jiří Pojman Klempířem byl můj děda i otec. Dílnu jsme měli doma. Již jako malý chlapec jsem tam rád chodil. Nejdříve jsem pozoroval, co a jak se dělá. Později jsem se pokoušel sám něco vyrobit. Tato práce se mi zalíbila, proto jsem se rozhodl, že budu také klempířem. Otec byl tenkrát ještě živnostník, proto jsem musel do učení jinam. Prvním rokem jsem byl v Gottwaldově (ve Zlíně), druhým rokem jsem musel být až ve Frýdlantu v Čechách. Třetím rokem jsem se učil v Jihlavě. Po vyučení jsem pracoval u MNV Kamenice. Dělali jsme služby obyvatelstvu – to obnášelo veškeré práce s plechem – od hrnců až po plechové střechy. Později jsme přešli do Podniku služeb Luka nad Jihlavou. Potom jsem odešel na několik roků do JZD Kamenice a pracoval pro družstvo. Po roce 1989 jsem si zažádal o živnost.
Klempířina mě bavila, i když byla občas nebezpečná (práce ve výškách). Dnes zůstalo jen stavební klempířství, které je a bude i v budoucnu potřebné.
str. 14
Fotbal v Kamenici
Miloš Kráčmar, Zdeněk Zimola MUŽI Kamenický fotbal po svém znovuzaložení v roce 2005 zažívá proměny mnoha tváří. Musí bojovat s nedostatkem hráčů. Zároveň také s novou dobou, která lidem nabízí více možností, než tomu bylo v minulosti. Po první sezóně, kdy začali hrát převážně kameničtí hráči, se dalo konstatovat, že to nebylo špatné, ale na konci soutěže už bylo zřejmé, že být z Kamenice pouze nestačí. Na začátku nového ročníku soutěže už bylo patrné, že není vše v pořádku, a tak kamenický fotbal volal po zimní přestávce, která pak málem vše zmrazila. Fotbal je především spousta práce a zařizování i mimo hřiště. Proto neochota některých hráčů posílá místní kopanou na pokraj fotbalové klinické smrti, ze které se naštěstí na poslední chvíli dostane a do nové sezóny nastupuje mužstvo s novou tváří. Vybudování tréninkové plochy s osvětlením, rozhlas, světelná tabule, příchod nových hráčů a trenérů. To byl vstup do nové zimní přípravy. Začalo se trénovat i třikrát týdně a v závěru přípravného období se sehrála přátelská utkání se silnými soupeři, ve kterých se ukázalo, že do jara nastoupíme ve velké síle. To vše se potvrdilo a dokazovaly to výsledky na hřišti i mimo. (nej- návštěvnost doma i venku). Soupeři začali do Kamenice jezdit velmi neradi. Své si zažila i Smrčná – lídr soutěže, která si z Kamenice odvezla výprask 4:1… Ale pozor, ne nadarmo se říká, že vše pěkné jednou skončí. Po výhrách a našem vzestupu tabulkou se mysl hráčů obrací do sebe a v domnění, že jsme nejlepší a vše nyní půjde samo, posílá kamenický fotbal opět do problémů. Znovu se čeká na konec sezóny a rozluštění tajenky, co bude dál následovat. Soutěž se úspěšně dohrává a lidé, kteří odchází, si mohou říct, že udělali spoustu práce, která ale zase nestačila na novou generaci. Do dalších sezón nastupují do zápasů s poslepovaným kádrem, ale ten pochopitelně nestačí zastavit pád kamenického fotbalu, který se opakovaně ocitá těsně před krachem. Ale tentokrát je to hodně vážné. Další a doufejme už dobrý zlom nastává v létě, kdy se do záchrany vloží více lidí, což v minulosti chybělo a fotbal začíná opět žít. Nové tváře a odhodlání ukazují dobrý směr. Znovu se začíná trénovat a jsou sehrány přátelské zápasy, kde dostali příležitost všichni hráči, kteří jsou k dispozici pro novou sezónu. Co na závěr konstatovat? Snad jen to, že ten, kdo si myslel, že má kamenický fotbal na růžích ustláno, se mýlil. Zdejší fotbal čeká dlouhá a těžká cesta do klidných vod a my mu můžeme popřát hodně štěstí.
Mládežnický fotbal V roce 2005 byla uzavřena smlouva ohledně fotbalových mládežnických mužstev mezi TJ Sokol Kamenice u Jihlavy a Sokol Kouty. Tato smlouva pokračovala i v sezóně 2008 – 2009, kdy bylo v soutěži mužstvo mladších žáků 7 + 1, starších žáků a mužstvo dorostenců. Všechna mužstva hrála pod hlavičkou Sokol Kouty a rovnoměrně na hřištích v Koutech a v Kamenici. Mladší a starší žáci hráli na okrese Jihlava, dorost v okresu Třebíč. Obě žákovská družstva vedli trenéři Zdeněk Zimola, Jiří Hrůza a Bc. Petr Molák. O dorost se na podzim starali pánové Zdeněk Dubec a Libor Nováček a na jaře 2009 už jen pan L.Nováček, kterému pomáhali nejstarší dorostenci.
MLADŠÍ ŽÁCI Poprvé se na okrese Jihlava hrála fotbalová soutěž mladších žáků 7 + 1, do které se zapojilo 8 mužstev. Naše společné družstvo si ve 14 zápasech zajistilo celkové
Vítězové okresní soutěže mladších žáků 7 + 1 Zleva stojí: Vrtal Adam, Hrůza Jiří, Pojmanová Veronika, trenér Zimola Zdeněk, Jirka Daniel, Navrátil Vít, trenér Bc. Molák Petr, Peštál Milan. Zleva vpředu: Bumbálek Martin, Bauška Daniel, Jirka Matěj, Dočekal Aleš. Chybí: trenér Hrůza Jiří st., Dočekal Marek, Hrdlička Martin, Zadražil Bohuslav, Němec Pavel, Kratochvíl Miroslav, Chaloupka Jakub, Boček Vojtěch.
str. 15 vítězství v této soutěži, kdy získalo 36 bodů s celkovým skóre 73:17. Nejlepším střelcem týmu byl Vít Navrátil s 30 vstřelenými brankami. Zároveň byl i nejlepším střelcem okresu Jihlava této kategorie. Na 4. místě v okrese byl další náš hráč Milan Leštil s 15 vstřelenými góly. V mužstvu kromě chlapců nastupovala i dívka Veronika Pojmanová, která se postupně vypracovala a patřila k nejlepším hráčům v mužstvu.
STARŠÍ ŽÁCI V této soutěži bylo 12 družstev. V úvodu podzimní části nastupovalo mužstvo, složené převážně z chlapců 9. třídy, a tak se ocitlo na čele soutěže. Postupně někteří chlapci přestávali chodit hrát fotbal. Na jaře 2009 pak docházelo často ke zraněním hráčů, proto museli nastupovat také mladší žáci. Tento stav se zákonitě projevil na celkovém pořadí v soutěži. Mužstvo skončilo na 6. místě s 36 body a skóre 80:62. Mezi nejlepší střelce okresu se dostal na 9. místo Jiří Kostka, který vstřelil 19 branek.
DOROST V soutěži dorostenců bylo 18 mužstev, rozdělených do dvou skupin po 9. Na jaře se hrálo o celkové umístění. Z každé skupiny hrála 3 mužstva stejného postavení ve skupinách. Naši dorostenci skončili ve své skupině na 7. místě a hráli tedy o poslední místa v celkovém pořadí. Definitivně nakonec obsadili 14. místo. U týmu se projevil malý počet dorostenců, které museli doplňovat starší žáci. Ve dvou zápasech na jaře nastoupilo do utkání i pět starších žáků. Závěrem lze říci, že lepších výsledků v mládežnických soutěžích je možné dosáhnout širším a aktivnějším zapojením rodičů a příznivců. Je vítán každý hráč, je vítán i každý rodič, který by měl zájem pomoci s tréninky nebo další prací s mládeží. Zároveň jsou vítáni také všichni občané, kteří svou účastí na fotbalovém utkání povzbudí naše mužstva.
Hasiči a Orel Kamenice Vás srdečně zvou do Orlovny na IV. ročník koštu mladých vín s cimbálovou muzikou Zádruha 16. 11. 2009 Napij se, bratříčku, napij, napij se z hluboka, možná že se nesejdeme, od zítřka do roka, Možná že jó, možná že né, možná že se sejdem, možná že rozejdem, možná že jó, možná že né, možná že se sejdeme, ach jo.
www.cimbalka.eu
od 19.00 košt vín od 20.00 hod v doprovodu cimbálu Víno, pivo, limo a občerstvení zajištěno Bližší informace o předprodeji na telefonních číslech 606 757 835 a 607 244 360 Počet míst omezen kapacitou sálu Předprodej od 20. 10. 2009 u pí. Příhodové
str. 16
Kamenice (Vltavská) Milan Jelen
Tentokrát se podíváme asi do nejmenší Kamenice České republiky. Budeme jí říkat třeba „Vltavská“, protože leží vzdušnou čarou méně než 1 km od naší nejdelší řeky. Na mapě bychom ji hledali mezi hrází Orlické přehrady a hradem – zámkem Orlík na pravém
břehu nádrže. Zajímavostí je, že část této osady se jmenuje Kamenice (se 7 obyvateli) a patří přímo pod obec Klučenice. Nepozorovaně přechází do části voltýřovské (s 6 obyvateli), přičemž nedaleká obec Voltýřov také spadá pod Klučenice. Když však do obce přijdete, nepřipadá vám jako samota s 13 jedinci. Však v minulosti měly obě „čtvrti“ kolem 20 čísel popisných. Dnes většina hezkých domů slouží k rekreaci a sezónním pobytům. Centrem obce je penzión Mlýn, který byl k původnímu účelu pod názvem Zajíčkův mlýn v provozu do roku
1955. Po roce 1970 sloužil jako rekreační zařízení Středočeských vodovodů a kanalizací, závod Příbram a v současnosti slouží turistům i organizovaným skupinám, převážně v letním provozu. V dávné minulosti (17. století) byly o tento mlýn spory mezi vrchností orlickou a klučenickou. Kamenice byla založena pravděpodobně kolem roku 1600 řádem Křížovníků s červenou hvězdou v Praze. Leží západně od Klučenic na stráních u potoků Klu-
čenického a Klíč. Tyto se vlévají do místního rybníka. A z něj už vytéká Kamenický potok, který napájí Vltavu. Osada sama sice byla nevelká, ale i řemeslům se zde dařilo. Kromě zedníků či ševce bychom tu v minulosti našli i krejčího nebo pokrývače. Žili tu též muzikanti a nacházela se zde i malá cihelna. Největší rozmach zaznamenala obec po naplnění Orlické přehrady. Z té doby pochází většina chat a chalup.
str. 17 Velká města poblíž nehledejme – snad Milevsko a Sedlčany. Nejbližší známá tábořiště na břehu orlické přehrady jsou Radava, Žikov a Trhovky. Vyhledávanými letovisky v okolí jsouHolešická tvrz – stylová hospůdka a chata Klubu českých turistů Onen svět, která příští rok oslaví 70 let své existence. V blízkosti můžete navštívit hrady Orlík a Zvíkov, města Dobříš nebo Příbram.
Ploty kolem nás Jan Jelínek
Postav dům, zploď syna, zasaď strom, říká okřídlené úsloví. Stromy a zeleň, to je něco, co dává lidským sídlům a jejich okolí přirozenou a příjemnou atmosféru. Dům na poušti nebo uprostřed holého pozemku bez zeleně by nestavěl nikdo. Stromy dávají v horkém létě stín a zvlhčují vzduch, zachycují prach a hluk, poskytují lidem dřevo na jejich domy. Toto a mnoho dalších věcí znají děti už od základní školy. I u naší školy rostou stromy a rostou i v okolí školního hřiště. Rostly zde i tři krásné břízy vysazené při založení nové školy. Rostly na pozemku obce, který má nyní ve správě škola. Přesto někdo neváhal vzít do ruky vrtačku a jed a stromy letos v létě otrávit. Nevím jaké pohutky ho k tomu vedly. Vy pane, který jste to udělal, asi nepovažujete školní pozemek za něco rovnocenného s vaší zahradou. Nebo ano? Pokud ano, tak jste tím dal všem sousedům jasný signál. Pozor na mě! Když mi něco vadí, tak neváhám. A pokud ne, tak by Vám zřejmě nevadilo, kdyby někdo přišel na Váš pozemek a začal zacházet s Vaší zelení po svém? To máme mít okolo sebe všude vysoké ploty s ostnatým drátem, abychom se ubránili takovým jako jste Vy? A co otrávíte příště? Kočku? Psa? Studnu?
Porce dobročinnosti Martina Novotná
Za poslední roky značně narostlo množství nadací, hnutí a bohužel i obětí povodní, rozličných živlů či lidí, kteří onemocněli chorobou, která zatím nemá lék. Ruku v ruce se velmi rozšířily i způsoby, kterými lze pomoci. Charitativní koncerty, pochody; opravdu pružně založená konta… Skutečně velké pohodlí a jistě mnohonásobně vyšší obnos peněz zajistily dárcovské SMS. A pokud nenavštívíte webové stránky, ani nevíte, co a koho vše lze touto cestou podpořit. Ale jako věčný remcal a glosátor si neodpustím rýpnutí. Tato forma výpomoci je velmi moudře nastavená – mobilní telefon máme vždy po ruce. Formulace textových zpráv tak snadné na zapamatování. Proč ale na konto neputuje částka celá? Kam se poděly ty zbylé tři koruny? Na objemu odeslaných zpráv je to již slušná „palba“. Mnohem víc mě však rozohnil článek v jistém periodiku,který upozornil na nadaci Terezy Maxové s názvem Teddy Bear. Zakoupením výrobku s logem medvídka tak přispějete dětem. Tričko, za které zaplatíte 399 korun, tak nejmenším přinese „závratných“ 50 korun. Zkuste dát hladovému jeden piškot….
str. 18
Z Prýglu na Jansák Milan Jelen
Krajinu už týden sužují deště, bouřky a povodně. A zrovna v této době jsem chtěl zhmotnit bláznivý nápad. Půjdu pěšky. Ne 10 km, ani 25 či 40, ale 62 km. Taková vzdálenost dělí Brněnskou přehradu od Jansova vršku v Kamenici. Příprava proběhla už v posledních dvou měsících, kdy jsem si tuto trasu prošel natřikrát se svou manželkou Evou. Snažil jsem se, aby mi co nejvíc z těchto cest ulpělo v paměti a zároveň jsme si vytvořili fotodokumentaci. 29. června večer jsem odjel navštívit jednu z dcer do Prahy. Magda a její René mě vypravili na cestu a předtím pohostili rizotem. Krátce po půlnoci jsem vyjel autobusem z Prahy do Brna. Před třetí hodinou jsem se ocitl v moravské metropoli. Ještě mě čekal poslední dopravní prostředek. Byl to autobus MHD od nádraží k přehradě ve 3 nebo ve 4 hodiny. Na obloze jsem sledoval dvě věci. Poblikávající hvězdičky uklidňovaly po stránce počasí, ale byl jsem trochu znepokojen tím, že tma před světlem ustupovala příliš pomalu. Přišlo rozhodnutí, že vyrazím co nejdříve. Autobus plný flamendrů a nočních můr jsem opustil na zastávce Rakovecká a na výchozím místě u Rakovce jsem stál o půl čtvrté. Po pravé straně se váhavě třpytila hladina Brněnské přehrady a vlevo se černal les Kočičího žlebu. Co teď? Těšení skončilo, začalo konání skutků… Se zhasnutou baterkou v ruce jsem se s obavami vydal do lesního šera. Užíval jsem si posledních paprsků odlesku nočního Brna. Už asi po 800 metrech jsem musel svítilnu použít, když jsem se na asfaltce v zatáčce trochu ztratil (to začíná pěkně). Zmátla mě zahrazená cesta. Po tušené žluté značce jsem pokračoval vcelku bez problémů. Byla to cyklostezka zpestřená zpomalovacími hrboly. Strach hnal člověka liduprázdnou krajinou až k Ríšově studánce (Pohádka máje). Cestou byly vidět dvě světlušky – pro jistotu jsem si na ně posvítil. Ale jinak už baterka nebyla téměř použita. Od pramene trasa vedla dolů a nahoru k vesnici Hvozdec. Před samotnou obcí jsem dal přednost stoupání po silnici před bahnitou cestou. To už bylo celkem vidět a já viděl, že v mlze nevidím. Nešel jsem ani k mohutnému pomníku nad obcí, který mi byl znám z dřívějška. Pak jsem pokračoval krásnou krajinou, zneklidněnou blízkostí dálnice, přes Javůrek. Před touto obcí jsem si ve vysoké trávě řádně promočil boty. A už tu bylo Lesní Hluboké (hluboké bahno mi dalo zabrat). A motorest 9 křížů, kde podle pověsti na nešťastné svatbě zahynulo devět lidí. Další část byla nepříjemná tím, že vedla
po státní silnici (stará spojnice Brno – Jihlava, která jde i přes Řehořov), kde se to hemžilo auty všech druhů. Přiblížila se Velká Bíteš – 25 km. Zde došlo k ošetření prvních malých puchýřů – bahno a voda vykonaly své. Krátce jsem posvačil a hned za Bíteší mě čekal blátivý kilometr k Novým Sadům. Zde jsem překročil výše zmíněnou rušnou silnici a o kousek dál jsem podešel dálnici. A potom už naplno začalo dorážet počasí. Do této doby bylo pro chůzi příjemné – chladné, slunečné, mlhavé nebo s osvěžujícím větříkem. Ale už o půl desáté, když jsem se blížil k půlce trasy, začalo sluníčko připalovat. Navíc v dálce se začaly objevovat mráčky, které si chystaly svou denní dávku bouřky. Jen malé množství stromových stínů mi dělalo průvodce kolem obcí Březka a Holubí Zhoř. Tempo jsem se aspoň trochu snažil udržovat a za chvíli jsem už byl v Tasově. Zdejší samoobsluha mohla být poslední možností doplnit si zásoby asi 27 km před cílem. Porušil jsem zde svou turistickou zásadu, která nařizuje nedat si pivo před polednem. A v 11 hodin jsem ho bez větší chuti vypil, teplé a velmi pěnivé,
str. 19 před místním obchodem. Kupodivu jsem dostal chuť na banán, ale ty prý přivezou až odpoledne. Pobavila mě představa, že bych v této chvíli čekal na nákladní automobil se zeleninou. „Vyrazil“ jsem dále. Stavil jsem se u kostela ku hrobu literáta Jakuba Demla, aby snad pěšáka malinko povzbudil na jeho pouti. Další kilometry ubíhaly pomalu, ale trochu to ještě šlo – Panský mlýn, Oslava, Studnice. Jenom pořád otravovaly mouchy ve vedru vlhkého údolí řeky. Ve vsi Rohy jsem toho měl plné zuby a začal jsem pomalu přemýšlet,
že bych to v Oslavičce zabalil a vlak by mě odvezl, kam bych chtěl. Vždyť 46 km je také pěkný výkon. Byla to moje největší krize a čekalo ještě 16 tisícimetrových úseků. Ze sluníčka se „turistovi“ začala točit hlava, objevil se pocit mdlob i nedostatek spánku. Vzpomněl jsem si, že pomůže…. Lehl jsem si ke stromu a nohy vztyčil na dvě minuty nahoru po kmeni, aby překrvené dolní končetiny předaly životodárnou tekutinu hlavě a mozku. Opravdu to pomohlo, ale vlak se mi vysmál a odfrčel, nečekal na mé jasné rozhodnutí. Přesto, že jsem si nesl dostatečnou zásobu tekutin, byl jsem poměrně vyprahlý. Bylo to v Novém Telečkově. Toužil jsem po tom, aby začal někdo ze zahrady stříkat vodu hadicí. Blízko transformátoru jsem drze nakoukl do otevřeného dvora. Poprosil jsem o H2O a dostalo se mi zasloužené odměny. Na ruce, nohy a hlavu jsem vody mohl nalít, kolik bylo libo. Dokonce se objevila i sklenička a já byl napojen. Krátce jsem s dobrými lidmi pohovořil o cestě a hned se šlo o malinko lépe. Rozmlsaný bych rád svůj vodní trik zopakoval ještě v Horních Heřmanicích a Horních Radslavicích, ale příležitost se již nenaskytla. V sisyfovském úsilí na velkém kopci před Pavlínovem mi pomáhala domněnka, že zdejší obchod osvěží. Lidé, kteří skládali uhlí, mi potvrdili, že obchod bude dnes skutečně otevřen, ale až v 17 hodin. Bylo o hodinku méně a začala se ohlašovat tradiční červnová (a to dnešní) bouře. Přesunul jsem se k luxusní pavlínovské autobusové čekárně. Venku se schylovalo k božímu dopuštění,
ale já byl v suchu. Ještě jsem se snažil informovat svou rodinu (jako ostatně v průběhu celého dne) mobilem, že jsem v bezpečí. Kupodivu však byl signál 7,5 km před cílem téměř mizivý. Jedna z pěti zpráv odešla a taky mi jedna přišla. Byl jsem v tu chvíli rozhodnut, že dojdu, ať bude počasí jakékoliv. Ke spokojenosti mi chybělo jen nahradit zteplalou minerálku v batohu chladnějším nápojem. Obchod i hospoda v tuto chvíli hlásily minus. Jeden pán před domem u zastávky sekal trávník a já ho požádal o prodej piva. Kupodivu měl nějaká nazbyt a jedno mi prodal, byl jsem mu vděčný. Před miliony kapek a ohnivým peklem jsem se ukryl do autobusového pokojíčku. Usrkával jsem pivo velmi slušné teploty a promítal si v hlavě ranní oči srnek, dopolední proudy aut, polední zvuky lopat, uklízejících bláto ze silnice a bzukot tisíců much a barvy křídel stovek motýlů… Když jsem sčítal zajíce, uvědomil jsem si, že prší už jen velice málo a zvuk hromu taky trochu ochabl. Bylo půl šesté večer a já tu tedy strávil půl druhé hodiny. Cítil jsem se odpočinutý, černá obloha varovala a já šel… Jeden puchýř na levé noze mi trochu připomněl Malou mořskou vílu, která trpěla každým krokem… Ale Kamenice už čekala za kopcem. Zpočátku lehce pršelo, bylo to však spíš příjemné osvěžení. O deštníku či pláštěnce v zavazadle jsem vůbec nepřemýšlel. Uháněl jsem k Brodku a bouřka byla jen zvuková bez blesků. I Brodek jsem nechal za sebou a příští stavení už budou patřit mému domovu. Je možné, že jsem ráno chodil
po Brně a nohy mě donesly až sem? Konečně se objevila cedule Kamenice, velkou radost pokazily malé záplavy v mé obci. Ale 30. červen se stal důležitým mezníkem. Chtěl jsem vědět, zda se dá z Brna do Kamenice dojít a nyní už to asi vím. Rekapitulace: Brno, přehrada (0) – Ríšova studánka (4) – Hvozdec (8) – Javůrek (13) – Devět křížů (19) – Přibyslavice (22) – Velká Bíteš (25) – Nové Sady (27,5) – Březka (30) – Holubí Zhoř (31,5) – Tasov (35,5)
str. 20 – Panský mlýn (37) – Oslava (38) – Studnice (40,5) – Rohy (43) – Oslavička (46,5) – Nový Telečkov (49) – Horní Heřmanice (50) – Horní Radslavice (52) – Pavlínov (54,5) – Brodek (57,5) – Kamenice (62) Šel jsem po značených cestách, cyklostezkách, pěšinkách i silnicích západním směrem….. Start: 3:30 hod. – cíl: 19:00 hod. Celkem 15:30 hod. – přesně čtyřkilometrová rychlost (při odečtení 1,5 hod. nezaviněně strávené v Pavlínově – 14 hod., rychlost chůze 4,43 km/hod.)
str. 21 Přál bych si, abychom v rodičích nacházeli při tomto našem úsilí oporu, neboť někdy je opravdu těžké motivovat žáka, který už z rodiny má pokřivený názor na školu a na učitele. Učitelé bývají někdy kritizováni za to, že zcela nezvládnou všechny situace, do kterých se při školní výuce a školních akcích dostanou, ale stoprocentně zvládnout velkou skupinu dětí může být v některých situacích skutečně velký problém i pro Jan Jelínek učitele, byť se jedná o vzdělaného profesionála. Věřte mi, že na naší škole není nikdo, kdo by úmyslně některé žáky více znevýhodňoval, nebo někoho ponižoval, či Rád bych touto cestou pozdravil všechny občany Ka- mu nechtěl pomoci, když to potřebuje. Já sám jsem také menice a okolí, zejména všechny rodiče dětí v předškol- rodič a moji kolegové také a dobře víme, že nejtěžší je ním i školním věku. Nový školní rok začal jako obvykle vychovat svoje vlastní děti. Někdy od nás slyšíte při díky spolupráci s paní starostkou Mgr. Evou Jelenovou schůzkách různé výtky týkající se Vašich dětí, ale to už slavnostním uvítáním prvňáčků v obřadní síni městy- prostě vyplývá z naší práce. My máme povinnost Vás se. Po loňském roce, kdy nastoupilo do 1. třídy pouze upozornit na situace, které se nám zdají problémové 9 žáků jsou letos lavice zaplněny 21 prvňáčky, na které a měli bychom vždy najít společnou cestu jak je vyřešit. Škola bude i letos nabízet celou řadu doplňkových ve třídě čekala zbrusu nová keramická tabule. Do školy zájmových činností. Již v loňském roce velké množství celkem nastoupilo 1. září 167 žáků. Z toho je 103 žáků přímo z Kamenice, 18 z Řehořova, 8 z Kameničky, žáků využívalo naši novou keramickou dílnu, která 2 z Vržanova a 36 dojíždí z obcí mimo kamenický vznikla za velkého přispění SRPDŠ. Další kroužky nabídnou žákům jejich jednotliví vedoucí z řad učitelů, katastr. Letos se žáci školy vzdělávají již třetí rok podle škol- případně učitelky ŠUM. Rádi uvítáme i externí spolupraního vzdělávacího programu Vzdělání je sladký plod covníky z řad veřejnosti, pokud by o vedení zájmového hořkého kořene. Tento vzdělávací program připravili kroužku ve škole měli zájem. Ve volném čase mohou v souladu se školským zákonem a dalšími předpisy žáci také využívat stůl na stolní tenis v budově školy. Ještě bych chtěl shrnout vybavení odborných učeben učitelé tak, aby vyhovoval co nejlépe podmínkám naší školy. V rámci těchto změn byla zahájena výuka ruské- využívaných pro výuku. Kromě výše zmíněné keramické ho jazyka jako druhého cizího jazyka pro žáky od 7. do dílny má škola moderní počítačovou učebnu, jazykovou 9. třídy. Znalosti získané v tomto novém předmětu laboratoř pro efektivní výuku jazyků, multimediální si mohli letos vyzkoušet někteří účastníci expedice učebnu pro kvalitní využití audiovizuální výuky, vyudo Podkarpatí. Při naplňování cílů stanovených v tomto žíváme dvě interaktivní tabule, řadu doplňkových výuvzdělávacím programu se budeme snažit o to, aby školu kových programů v počítačové učebně; školní zahrada opouštěli vzdělaní, tolerantní a slušní mladí lidé, kteří re- s přírodní učebnou je ve výstavbě. V loňském roce byla spektují společenské zásady a váží si životního prostředí. do všech učeben školy, kabinetů a kanceláří nainstalována kabelová síť pro školní intranet a připojení k internetu. Připravujeme projekt na kompletní rekonstrukci učebny F-CH a na vytvoření studovny a žákovské knihovny. Díky výborné spolupráci s Úřadem městyse Kamenice se materiální vybavení školy stále zlepšuje. Letos byla dokončena rekonstrukce školní kuchyně i školní jídelny a další rekonstrukce školní budovy se připravují. Na závěr bych rád vyjádřil naději, že se nám společné dílo podaří. Dveře ředitelny jsou Vám v případě potřeby vždy otevřené, stejně jako kabinety učitelů. Jen prosím respektujte, že učitelé mají v průběhu vyučování řadu povinností od dozorů, přes přípravu na vyučování až po různé třídnické práce. Z toho důvodu je vždy dobré si schůzku domluvit prostřednictvím telefonického kontaktu nebo mailu. Ještě upozorňuji na možnou dočasnou nefunkčnost školních www stránek, neboť právě probíhá Rekonstrukce školní kuchyně je dokončena... tvorba nové verze a jejich celková rekonstrukce.
Školní rok 2009/2010
str. 22
Expedice do Podkarpatí – „Po stopách Nikoly Šuhaje“ 28. 8. – 4. 9. 2009
Každoroční plánování poznávacích expedic s přírodovědným zaměřením do různých koutů Evropy se již stalo pro naši školu samozřejmostí. K letošní cestě do Podkarpatí došlo z několika důvodů. Jednak rádi vyhledáváme na našich cestách místa a trasy, která nebývají přeplněná turisty, a také podle možností využíváme kontakty s českými rodáky, případně školami v dané zemi. V tomto roce se všechny uvedené důvody propojily v osobě Tondy Mikulenky, kuchaře a dobré duše několika minulých expedic. Tonda využil velmi úzké kontakty se školou Ivana Olbrachta v Koločavě a kromě toho oslovil všechny svoje známé od Užhorodu až po Solotvino a nabídl nám uspořádání expedice právě do této oblasti. Není třeba jistě připomínat, že Podkarpatská Rus patřila po krátké období první republiky k území Československa a stopy po tomto období jsou zde (především ve městech) stále velmi patrné. Místní průvodkyně Káťa nás při prohlídce historické části města Mukačeva upozornila na to, že tehdejší česká vláda investovala do rozvoje této oblasti 7 x více než kolik činil její přínos pro národní hospodářství. V Mukačevu jsme nejvíce obdivovali hrad Palanok s neskutečně propracovaným
systémem opevnění, díky kterému nebyl hrad nikdy vojensky dobyt. Plné dojmů z „útoku“ na hrad nás pak autobus odvezl do maličkého termálu poblíž města Berehovo. Železitou vodu o teplotě okolo 40 st. C si někteří nadšenci užívali dlouho do noci a mnozí ještě brzy ráno před odjezdem. Když se řekne „turecký záchod“, leckterý východuneznalý Středoevropan pokrčí rameny. Čtenáři prominou toto lehce fekální téma, nicméně klasický evropský záchod a čistá sprcha je luxus, který při objevování krás Podkarpatí naleznete jen málokde. A to ještě krásné porcelánové záchodky se šlapkami, které jsme měli možnost použít v kempu v Solotvině, jsou tou lepší variantou. Jinak jsme oblast v okolí města Solotvino navštívili proto, že se zde nachází unikátní solný kras. Krajina se na povrchu tak trošku různými závrty a škrapy podobá vápencovému krasu, ale pod zemí se namísto vápence nachází mohutné solné sloje. Solné doly jsou dnes po velkém sesuvu nepřístupné, ale jak jsme viděli na stěnách obřího kráteru, který vznikl zhroucením několika pater špatně vyztužených štol, soli je zde v zemi ještě opravdu hodně. Jen solné jezero s vodou podobnou vodě Mrtvého moře se po sesuvu vytratilo do podzemí, a tak nově vybudované chatky i pláž a dětské hřiště zejí prázdnotou. Daleko horším problémem, který je ale palčivý všude v Podkarpatí, jsou odpadky. Nefunguje téměř žádný systém svozu odpadů, všechny odpady se hází, pokud to jde, do řeky nebo do potoka, případně někam za ves na hromadu, či přímo před dům nebo na ulici. Myslím, že kdyby místní lidé měli možnost se odpadů legálně zbavit tak, jako to lze bez problémů třeba v Kamenici, že by ji využili. O to smutnější je pomyšlení, že i přesto jsou u nás lidé, kteří stále odhazují odpad, kam je napadne. Po cestě ze Solotvina jsme se ještě zastavili u kněze Petra Kernického, který je českým rodákem a zde již 17 let vykonává misijní činnost. Organizuje adopce na dálku pro zdejší děti, které zůstaly bez rodičů nebo kterým otec zahynul při práci někde v cizině (hlavně v Čechách). Tento cha-
str. 23
rismatický člověk na nás svým povídáním velmi zapůsobil a já se domnívám, že ze setkání s ním neodcházel nikdo vnitřně nezměněn. Koločava – kdo by si při vyslovení názvu této horské vesnice nevzpomněl na proslulého Nikolu Šuhaje. Najít jeho hrob na místním hřbitově porostlém borůvčím není žádný problém. Místní obyvatelé zde dokonce umístili směrovku pro početné skupiny českých turistů, kteří sem za krásami přírody i živoucí historií jezdí. Když ovšem budete chtít vstoupit do některého z místních kostelů, respektujte zdejší tradice. Zde je stále velmi přísně rozlišováno, kde je v kostele místo pro muže a kde pro ženy. Myslím, že děvčata budou dlouho vzpomínat na návštěvu jednoho místního dřevěného kostelíku, kde je pop hned za dveřmi zahaloval do připravených šátků, aby byly dodrženy místní zvyklosti. V Koločavě jsme ještě navštívili dřevěný kostelík, který už dnes slouží jen jako muzeum, a bývalou četnickou stanici, která zcela zchátrala, ale péčí místních lidí je dnes přeměněna ve slušně vybavenou ubytovnu s restaurací. Já bych se ale chtěl nyní zastavit u koločavské školy, ve které jsme dvě noci přespali. Je to škola pro 750 žáků, byla postavena podle vzoru škol na Krymu a první rok po jejím otevření musela být po 4 měsíce zimního období uzavřena, protože školy na Krymu nemají topení (nepotřebují jej) a zde v horách prostě všechno k velkému údivu sovětských stavbařů zamrzlo. Dodatečně postavená kotelna je asi 50 metrů od školy a trubky ženoucí teplou vodu do školy vedou venkovním prostorem zcela bez izolace. Není proto divu, že ani s pomocí prehistorického zařízení, které vypadá jako alchymistická pec z doby Rudolfa II., nelze školu vytopit v zimě na víc než na 8 – 10 st. C. Pokud už teď nevěřícně kroutíte hlavou, pak vězte, že k této škole náleží také záchodky vzdálené ještě o 50 m dál než zmiňovaná kotelna a mají podobu podlouhlé budovy bez oken a dveří se dvěma vchody. Uvnitř pak naleznete několik latrín v podobě oddělených místnůstek sice s dveřmi, ale zato jen s dírou v betonové podlaze.
Jiné sociální zařízení tato velká škola nemá, a to ani pro učitele. Ve škole je muzeum Ivana Olbrachta, které mapuje historii Podkarpatí. Když se chcete dostat z Koločavy do hor, tak stačí dát batoh na záda a vyrazit, hory jsou všude okolo – doslova na dosah. Jen jak překonat Koločavské obecní silnice? Ty lepší mají alespoň nějaký pevný povrch s prohlubněmi do 10 cm. Ty horší mají díry od 10 do 40 cm, mnohdy jsou plné vody a ty nejhorší zdobí až 60 cm hluboké koleje od všemožných dopravních prostředků, kterým zde vládne legendární náklaďák ZIL. Těch zde mají lidé opravdu hodně, protože jinak by se často nikam nedostali. Jaké bylo naše překvapení, když nám Tonda zajistil přepravu blíže k horám právě tímto zdejším jediným možným prostředkem hromadné dopravy, který můžete použít, pokud se chcete nekonečným koločavským cestám vyhnout. Následný výstup na Strimbu (1719m) byl pro všechny náročný, ale pohled na sluncem ozářené vrcholky liduprázdných hor byl pro všechny satisfakcí a odměnou za vynaloženou námahu. Siněvirské jezero, které jsme navštívili jako poslední zastávku ve zdejších horách, vzniklo podle místní pověsti z nešťastné lásky bohaté dcerky a chudého pasáčka. Dívka Siň jezero naplakala, když pasáčka jménem Vir zabili, aby nezkazil bohaté nevěstě život. V okolí jezera je (jak také v Podkarpatí jinak) překrásná příroda a díky čile se rozmáhajícímu turistickému ruchu také mnoho prodavačů suvenýrů a několik kolib s proslulým šašlikem. My jsme měli možnost v Siněvirském národním parku přespat přímo v lůně hor, takže není divu, že k ránu teplota klesla lehce pod nulu. To už nás ale čekala dlouhá zpáteční cesta přes Užhorod zpět do Čech. Podle mého názoru byla tato expedice rozhodně nejdobrodružnější a výstupem na Strimbu také nejnáročnější ze všech dosud pořádaných. Pro žáky a studenty byla rozhodně obrovskou školou života, díky které si měli možnost lépe uvědomit, že mnoho pro ně samozřejmých věcí jinde lidé nemají a že je třeba si všech našich „výdobytků“ opravdu vážit. Jan Jelínek
str. 24
Vítejte v obřadní síni Úřadu městyse Kamenice Můžeme se zde sejít při každoročním vítání občánků, nových prvňáčků do základní školy či každý první pátek v měsíci na ranní mši. Snoubencům bychom rádi připomněli, že nabízíme volné termíny pro konání občanských sňatků právě v prostorách obřadní síně – příjemné prostředí s nově zrekonstruovaným osvětlením; možnost reprodukované hudby dle vlastního výběru a živé hry na varhany. Prostorná chodba s výtahem a rozlehlé parkoviště; v obřadní síni i na chodbách je dostatek světla i místa pro fotografy a kameramany.
V neposlední řadě bychom rádi upozornili na pohostinství, sousedící s budovou úřadu – v útulném salonku pak můžete strávit zbytek Vašeho významného dne. Přijďte za námi – uděláme vše pro to, aby tento velký krok pro Vás byl nezapomenutelný!!!
PŘIVÍTALI JSME NOVÉ PRVŇÁČKY – ŠKOLNÍ ROK 2009/2010: Marian Cap Šimon Čáp Sabrina Čápová Klára Fejtová Tereza Fialová Kristýna Hintnausová Agáta Juppová Tereza Kalná Kateřina Kalinová Jakub Kameník Jana Kittlerová Jan Lély Matěj Mihulka Kristýna Němcová Matyáš Peštál
Kamenice 24 Kamenice 269 Kamenice 435 Kamenice 497 Kamenice 469 Řehořov 5 Kamenice 364 Kamenice 59 Kamenice 202 Kamenice 113 Kamenice 234 Kamenice 502 Kamenice 432 Horní Smrčné 11 Kamenice 387
Narozené děti Jan Čáp Šimon Barták
Kamenice Kamenice
Zdeněk Pejchal Daniel Sobotka Simona Sobotková Michal Šimek Lucie Tumová Filip Vala
Radošov 21 Kamenice 77 Kamenice 481 Kamenice 55 Kamenice 43 Kamenice 157
Ondřej Rosický Jan Paul Dominik Štorek Petr Jirovský Tomáš Bumbálek Kristýna Jelínková Jakub Maštera
Kamenice Vržanov Kamenice Kamenička Kamenička Kamenice Kamenice
str. 25
Společenská kronika Blahopřáli jsme osobně: ČERVENEC Marie Kratochvílová Kamenice 96 let SRPEN Růžena Kozová Růžena Blahoušová
Kamenice Kamenice
90 let 94 let
Vyprovodili jsme na poslední cestě: Růžena Jelínková Růžena Záborská Josef Cink Miloslav Vala Petr Kratochvíl Věra Coufalová
Kamenice Kamenice Kamenice Kamenice Kamenice Kamenice
18.07.2009 05.08.2009 06.08.2009 15.08.2009 20.08.2009 27.09.2009
Stále vzpomínáme!
DO SVAZKU MANŽELSKÉHO VSTOUPILI: Návštěva u paní Kozové
ZLATOU SVATBU OSLAVILI 25.07.2009
František a Libuše Javůrkovi Kamenice 482
18.07.2009 Ing. Jan Pokorný a Ing. Šárka Neuwirthová 08.08.2009 Ing. Bc. Zdeněk Koch a Mgr. Ivana Kapounová 29.08.2009 MgA. Jan Staněk a Mgr. Marie Jelínková 12.09.2009 Igor Šmíd a Mgr. Lenka Novotná
Koncem června oslavili zlatou svatbu manželé Vondrákovi
Odpoutat
Vlk z Knihy
Íránský
Výkonostní
Zušlechtěná železa
Odříkání
Sykavka
Kapka
stupně v Judu
Spojka
Kočky (ang.)
Indiánská trofej
letadel
Mater. na výrobu
Budova
oblast krajiny
systém (zkr.) Vzdálená
Redakční
Třída (slang.)
v mozku
Psych. proces
Justin
Motorola
Jméno Typ mob. tel.
Cizí muž.
Prosím zkr.
Bory
mobil. oper.
Hl. písmeno
Arom. bylina
elektřiny
Polska (ang. Zkr)
Internet. Asoc.
již. čechy
Dodavatel
Spojka
"je možno"
Timberlake
Schránka Rekr. oblast
Anna ..
Lid
Souhláska
Ladislav ..
Český básník
Vých. Timoru Zpěvačka
Mez. Kód
Limita
Reptati
Zahraniční TV Nízké napětí
Řešení tajenky z minulého čísla: Žádný člověk není tak důležitý, za jakého se považuje.
ná pamět
Tajenka č.3
Zač. abecedy
Hudební žánr
Spojka
Ypsilon
Dělitelné 2
Programovatel-
noviny
Šlechtický
pána
odpady
Firma na
SSSR (rus.)
Africká nemoc
přídomek Televizní
hodin
Vydávat zvuk
Část košile
Náš (ang.)
Vodík, Zinek
chem. zn. Křemík,
Angl. oslovení
Typ fordu
terorista (zkr.)
Imek (hovor.)
Vězeň (hovor.)
Muž. jméno
Spolek
drah
Spojka
Mazivo (léč.)
Taj. č.2
džunglí
bankéře
Inic. světového
Electronic
Voltage (zkr.)
Povrch atlet.
Já (ang.)
Zápor
Léčky
Vzkřísit
Předložka
melancholičtí
Teskní,
citoslovce
Spojka
živočich
ČR
Dětské
Mořský
napětí)
Mezinár. ozn.
Římsky 998
Tajenka č. 1
Územní celek
Pirotis
PC paměť
(závislá na
Recese (hov.)
Puršl
Africké zvíře
Arthur Young
Citát: Augustinus Aurelius: Raději s…
Nevlastnil
Ne (slovensky)
Satani
Muži (ang.)
Samohláska
(expresivně)
Vyjednávání
číslo
Ang. zkr. pro
Léč. bylina
Obec na
řecké příjmení
Samohláska
Jihlavsku
Astat, Yttrium
Chem. zn.
Řízený (ang.)
Spojka
str. 26
str. 27
CO SE UDÁLO V KAMENICI V MINULÉM STOLETÍ MEZI DVĚMA VÁLKAMI Stručný přehled nejdůležitějších událostí
Rok 1919 - Očekávané zlevnění všech životních potřeb nenastalo, naopak drahota jest větší - Obecní zastupitelstvo rozšířeno o 3 členy za dělnictvo a stranu sociálně demokratickou - V lednu konána polit. schůze stranou lidovou, na které mluvil bývalý poslanec Jílek z Třebíče. Velmi četně navštívená schůze vyzněla proti řečníkovi.. P. Možný vystoupil proti škole a učitelstvu, které se s dětmi nemodlí. V neděli 30. 3. byly vylepeny plakáty, vybízející ke stávce školních dítek. Asi ½ počtu dítek se v pondělí vyučování nezúčastnila. Poslední týden v květnu stávka skončila - Dne 5. ledna oznámeno, že 1. radní se vzdává úřadu pro závady v obecním hospodářství (kniha naturálií) Podána žaloba a odsouzen k 3 dennímu vězení a náhradě škody – za odcizení 11 planěk v ceně 33,-- Kč. Krajský soud na odvolání rozsudek zrušil - Zemská stravovna na návrh obce zrušena – bývala umístěna v domě č. 23 - Obecní volby – odevzdáno 994 platných hlasů, ze kterých obdrželi sociální demokraté 479 hlasů – 12 mandátů, agrárníci 243 hlasů – 6 mandátů, lidovci 272 hlasů – 6 mandátů. Lidovci a agrárníci se sdružili - V obci je nouze o byty – v domech, kde nájemníci bývali po léta, nyní byty k pronajmutí nejsou - Zřízena obecní zahrada „Na rybníku“, kde bude umístěna stromková školka - Dne 2.12.1919 usneseno zřídit obecní knihovnu s knihovníkem Janem Macháčem. Ujednána dohoda se Čtenářským a ochotnickým spolkem , který svou knihovnu jako knihovnu veřejnou obci propůjčí. Knihovna však stále bude majetkem čtenářského spolku - Pod horní kašnou zasazeny 2 “Lípy svobody“ - Osadou Vržanov podána žádost o odloučení od obce Kamenice a utvoření samostatné obce. Žádost zamítnuta - V roce 1919 počíná v obci vystupování z církve římskokatolické - Kolkování peněz a vkladních knížek - 50 občanů z Kamenice padlo, nebo je nezvěstných. Nejmladší 2 – ročník 1899, nejstarší 1 – ročník 1866
Rok 1920 - Nedostatek bytů – zvlášť pro rodiny těch nejchudších.Podán návrh na postavení obecního domu bytného. Nepatrnou většinou zamítnuto. - Ceny potravin se zvyšovaly zvláště nedostatkem, který byl částečně zaviněn zdrženlivostí prodeje. Mouka i chléb vydávány stále na chlebenky. Cena přijímací stanovena státem za žito 180,-- Kč za q, v tajném kupu platilo se až 300,-- Kč a q. Maso značně přidražilo – hovězí až za 18,-- Kč, vepřové 32,-- Kč. Cena krávy byla průměrně 6.000,-- Kč, volů na jatky – pár - 1.400,-- 1.600,-- Kč. Látky na šaty prodávány postupně v cenách od 100,-- do 300,-- Kč za metr. Brambory 45,-- Kč za q. Za slušný mužský oblek hotový – platilo se 1.000,-až 1.500,-- Kč. Boty mužské v ceně 120,-- - 150,-- Kč. Metr dříví za 40,-- Kč. Cena piva 2,-- až 2.40 za l. - V tomto roce zahájeny též znovu dobytčí trhy - Měřice pole, platí se průměrně v ceně 1.200,-- Kč - Pár koní obyčejných selských 20.000,-- až 40.000,-- Kč. - Na schůzích obecního zastupitelstva snažili se jednotlivci (za vedení starosty), aby zříceniny vyhořelé radnice byly úpravou nebo přestavbou odstraněny Každý návrh hned v zárodku byl zmařen - I návrh pro stavbu měšťanské školy byl zamítnut - V obci zahajují činnost svou tělocvičné jednoty Orel, který pořádá veřejné cvičení, a Sokol, který bez politiky se věnuje tělesné výchově - V roce 1920 pořádalo se v obci 22 tanečních zábav - Volby do Národního Shromáždění konaly se dne 18. dubna 1920. Kandidátních listin bylo 10 a odevzdáno celkem 985 hlasů, z kterých obdrželi soc. dem. - 396, strana lidová - 398, čs. socialisté - 27 , živnostenská strana - 28, agrárníci 112, nár. demokraté – 22 a 2 hlasy strany německé. - Volby do senátu se konaly 25. dubna 1920, odevzdáno pro 9 kandidátních listin 883 hlasy, obdrželi : čs. socialisté 20, soc. demokraté 352, agrárníci 90, nár. demokraté 14, živnostníci 34, lidovci 363 hlasy, strany německé a židovské dohromady 10 hlasů. Průběh voleb byl klidný - V tomto roce u hovězího dobytka řádila slintavka a kulhavka
str. 28 - Úrodu poškodily silné jarní mrazy, které ublížily v nížinách žitu, tím že květ spálily a nať bramborů byla spálena několikrát, což způsobilo menší sklizeň Rok 1921 - Velmi suché léto mělo vliv na zdražení životních potřeb. Od dubna do konce srpna téměř nepršelo. Tráva schla a prameny, které vždy dosti vody dávaly, vyschly. Sklizeň sena byla malá, „votava“ skoro žádá. Louky, které každoročně slušnou úrodu dávaly, byly úplně vyprahlé. Jetelů nebylo. Ozim udržela se dobře a vydala velmi pěknou úrodu zrna. Slámy bylo méně. Jař jakž takž se udržela. Za brambory se platilo 110,- až 140,- Kč za q. Nebylo jich a v několika případech se jich sklidilo méně, než bylo sázeno - Ovoce bylo málo, takže ceny jeho byly též veliké. Za kg - jablka 5,-- Kč, hrušky 3,-- Kč, švestky až 4,-- Kč, zelí 3,50, 1 vejce - 1,-- Kč - Mezi dělnictvem vzniká velká nezaměstnanost, zvláště v průmyslu obuvnickém. Za účelem, aby obyvatelstvu dáno bylo zaměstnání a výdělek na nejnutnější živobytí, žádalo obecní zastupitelstvo provádění stavby silnice z Kamenice do Pavlínova, jako silnice nouzové. Rozpočet na tuto silnici činil 402.000,-- Kč, na což slíbil stát subvence 200.000,-- Kč. Se stavbou počalo se již v měsíci září. Dělníkům platilo se 1,80 – 2,00 – 2,20 Kč za hodinu při osmihodinové pracovní době. Na silnici předem se tloukl štěrk, což zakládala obec a platila za utlučení štěrku 18,-- Kč a štětu 9,-- Kč za m3 - Novostavby domů byly velice zdraženy, hlavně tím, že velmi zvýšeny byly ceny materiálu stavebního. Tak 1.000 cihel bylo za 800,-- Kč, křidlice až 2.000,-Kč, vápno na q 130,-- Kč. Zedníkům průměrně placeno 30,-- Kč denně. Novostavba nového domku o 2 světnicích ceněna průměrně na 35.000,-- Kč - V únoru prováděno sčítání lidu – v Kamenici s Vržanovem 1883 obyvatel - Výstupy z církve římsko-katolické – 201 osob se hlásí k nové církvi československé - Konáno první veřejné cvičení „Sokola“. Veřejné cvičení též pořádala „Dělnická Tělovýchovná Jednota. Na její žádost obdržela od obce pozemek vedle školní zahrady ve výměře l měřice k zřízení tělocvičny zdarma - Výtěžek – tržba –ze zahrady obecní – 1.800,-Kč. V zahradě, která má být školkou, jest již 1.000 pláňat, z nichž asi 80 štěpovaných - Proti Maďarsku vyhlášena mobilizace v obci 25. října 1921. Povolaní nastupovali 27. října 1921. Koně i povozy, které byly povolány, byly zpět vráceny. Situace se brzy uklidnila - Koncem roku vzdal se obecního písařství (tajemníka) učitel Fr. Brada z důvodů, že má-li řádně pracovat ve škole, nemůže síly vyčerpávati písařením v hodinách
večerních. Nástupcem jeho ustaven zatím Man František, vrátivší se z vojny jako ruský legionář. Rok 1922 - V březnu vzdali se svých funkcí v obecním zastupitelstvu členové strany republikánské a stavy lidové s odůvodněním, že není možná „plodná spolupráce“. Zemská správa politická nařídila pokus o smírné vyrovnání. Koncem měsíce září bylo obecní zastupitelstvo rozpuštěno bez udání závažných důvodů. Až do definitivního provedení obecních voleb prozatímním vedením a správou obce ustanoven vládní komisař a správní komise o 24 členech. Obecní správa byla předána dne 1. října 1922. - Jaro i léto tohoto roku suché a způsobilo velmi slabou sklizeň sen, špatnou sklizeň ovsa a ječmene. Sklizeň žita velmi dobrá. Podzim byl vlhký a způsobil velmi pěknou sklizeň bramborů, z měřice pole 24 – 30 q. Ceny obilí: žito 120,-- Kč, oves 120,-- Kč, brambory 18,-- Kč za q. Sláma i seno bylo dováženo ze Slovenska mnohem laciněji, než bylo nabízeno doma - Stavba silnice Kamenice – Pavlínov byla dokončena v posledním týdnu měsíce září Rok 1923 - Vypsány nové volby, které byly dosti hlučné. Bylo 5 kandidátních listin. Strana lidová obdržela 9, komunistická 6, republikánská 4, malorolnická 2 a živnostenská 3 mandáty - Škola mírně rozšířena o jednu třídu - pobočku při V. třídě - Knihovna se zdárně zmáhá.Knihy se půjčují vždy v neděli a vydávají je ochotně slečny učitelky. Péči o knihovnu se věnuje i komise knihovní - Pamětní knihu obecní vedou p. JUC. Václav Hrdlička co archivář, p. MUDr Kába a p. Šebin Molák - Spolek čtenářsko-ochotnický pouze živoří, neboť četbu obstarává knihovna (knihy jsou dílem větším majetkem obce, menším dílem spolku). Divadelní představení sehrávají spolky „Sokol“, „Jednota dělnická“ a „Orel“, kteréžto spolky závodí o vzdělávání a zábavu - Velké škody způsobily opakované průtrže mračen - U dobytka hovězího nastala nákaza dělohy u krav, kteráž léčením, jenž stálo více než 3.000,-- Kč, byla odstraněna - O zdravotnictví se stará MUDr. Arnošt Kába, jenž si zřídil velmi pěknou lékárnu - Chudinství tvoří stále velkou část vydání obecního Rok 1924 - V politickém ohledu nebylo změny i funkcionáři zůstali ti samí
str. 29 - -
Proběhly oslavy – 500 let od úmrtí Jana Žižky 100 let od narození B. Smetany
Rok 1925 - Také v tomto roce se nic zvláštního neudálo Rok 1926 - Počasí bylo mírné a deštivé - Osada Vržanov zažádala o zřízení pobočky školy ve Vržanově. Žádost odůvodňovala velkou vzdáleností do školy v Kamenici a neschůdností cesty především v zimě. Ustanovená komise nejprve odměřila vzdálenost od prahu školy do osady Vržanov. Ta obnášela 3,120 km. Stanoveny předběžné podmínky pro zřízení školní třídy. Definitivní rozhodnutí odložili na schůzi výborovou, ač uznávali neschůdnost cesty. Ve výborové schůzi byl požadavek zamítnut z důvodů finančních. Je nutno splatit staré dluhy a zvlášť, že se zamýšlí od r. 1927 stavěti školu měšťanskou - Návrh obce rozšířiti školu starou směrem na sever a na východ do školní zahrady byl zamítnut. Zato přijat návrh zvýšení obou stávajících budov školních o 1 poschodí a spojení v budovu jednu. Nebylo to sice ideální řešení, ale vzhledem k poměrům finančním a důležitosti školy měšťanské byl návrh schválen. Na to v novinách byla oznámena soutěž na vyhotovení plánu a rozpočtu. Zadána pak byla p. staviteli Otokarovi Manovi za odměnu 5.000,- Kč. Týž zavázal se do konce ledna 1927 plán i rozpočet vyhotoviti. Rok 1927 - Počasí bylo mírné, málo deštivé - Z jara nastal zápas v zastupitelstvu, má-li se stavěti měšťanská škola, nebo silnice do Vržanova. Jelikož nebylo valné naděje na brzké povolení stavby měšťanské školy, byla odhlasována stavba silnice do Vržanova - Z jara byla zbourána brána spojující starodávný rytířský dům č. 20 a bývalou radnici, jež vyhořela. Důvodem bylo překážení volného výhledu při jízdě a zabránění menším nehodám, které se již vyskytly - Dne 1. srpna 1927 vypukl požár, který zachvátil 8 stavení. Štěstím bylo, že požár vypukl v době polední a nebylo větru. Škoda byla veliká, ale poškození požárem byli všichni pojištěni a tudíž i odškodněni - Dne 16. října se konaly volby do zastupitelstva. Lidová strana obdržela z 24 mandátů – 10, republikánská – 5, komunistická – 5, živnostnická – 2 a sociálně demokratická 2 - V tomto roce jevilo se také v říjnu zemětřesení v malých staveních - Před vánocemi dostavily se veliké mrazy až – 20 stupňů
Rok 1928 - Nový kronikář – řídící učitel obecné školy Josef Prokeš - Mnoho věcí projednáno bylo ve schůzích obecního zastupitelstva i v radě. Ne všechny však dočkaly se svého uskutečnění - Měla se postaviti dolejší kašna naproti domu rolníka Leopolda Novotného. Vystavěna byla spojovací silnice od mostu pod mlýnem Vostalovým k Vržanovu. Prodloužen byl obecní vodovod „Na Rybníku“, pod městečkem, za mlýnem Ferd. Hrubého a pod kostelem. Obecní fondy sloučeny v jeden pro stavbu měšťanské školy. Došlo k vyjednávání o zřízení nákladní zastávky v Přímělkově. Obec podala žádost o příděl lesů od sousedních velkostatkářů – hlavně lesy panství třebíčského Waldstein- Wartemberg za Kameničkou. Jedná se o koupi asi 94 ha lesa v okrouhlé ceně 850.000,-- Kč. Ku konci roku zůstala věc nevyřízena, poněvadž o tyto lesy se současně uchází obec Kamenička, v jejímž katastru lesy jsou - Na „Obecnici“ – pozemek u obecního špitálu – byly vykáceny akáty a vysázeny tam stromy třešňové. Kolem tohoto nového sadu zřízen byl pevný plot - I o zamýšlenou stavbu železniční dráhy Plzeň – Brno jevila naše obec pochopitelný zájem a žádáno bylo, aby vedena byla od Jihlavy mezi Řehořovem a Kamenicí, čímž by městys náš octl se v bezprostřední blízkosti železnice - Bylo připomenuto příslušným úřadům, že úmysl zříditi měšťanskou školu je stále živý. Podána žádost k otevření I. třídy již v tomto roce. Zůstalo bez ohlasu - Proběhly oslavy 10 let naší československé státní samostatnosti - Počasí – Zima byla tuhá. Na počátku února byly mrazy - 20 až – 22 stupňů. V létě v červenci horko + 30 stupňů. Vydatně vůbec nepršelo. Obec byla nucena vydati nařízení – neplýtvati vodou z obecního vodovodu. Dne 10.září přihnala se ve 3 hod. odpoledne bouře a trvala do 6 hod. večer. Napršela na 1 m2 37,5 l vody. Z jara silné mrazy poškodily květy a zničily vysázenou zeleninu. Na 14. května byl mráz -5 stupňů. Do rána z 13. na 14. března napadlo 9 cm sněhu. Tedy tuhá zima a parné suché léto. Podzim byl velice mírný. Po Dušičkách bylo nalezeno na školní zahradě 6 květů na štěpu jabloňovém. Květy vydržely až do konce listopadu. Rok 1929 - Počasí – Zima v r. 1929 byla velmi krutá. Veliké mrazy až přes – 30 stupňů měly neblahý vliv na silniční dopravu. Školy byly uzavřeny od 18. 2. do 1. 3. 1929. Mnoho ovocných stromů pomrzlo. Léto – zejména v červenci bylo parné a suché. Podzim byl krásný a suchý. Mírné počasí do prosince.
str. 30 Rok 1930 - Předložena žádost TJ Sokol o zřízení kinolicence. Žádost doporučena - Elektrizace obce – schválena dne 24. ledna 1930 na připojení obce na síť Západomoravských elektráren. Stavební náklad bude činit obnos 329.500,-- Kč - Poprvé se svítilo elektřinou 18. 10. 1930 - Zakoupeno polesí Kamenička pro obě obce Kamenice a Kamenička od velkostatku Waldstein-Wartenberg za úhrnnou cenu 700.000,-- Kč - Okrskové hasičské cvičení – pořádáno 4. 8. 1930 – znázorněno hašení před 200 lety, před 100 lety, před 50 lety a v době cvičení. Na cvičišti „Sádka“ bylo provedení cvičení dorostu a žen se štíty a mužů se sekyrkami a žebříky - Sebevražda – dne 30. 10. otrávila se v důsledku trudomyslnosti svobodná, 22 letá občanka Kamenice
Rok 1933 - Počasí – začátkem roku byl slabý poprašek sněhový, ve třetím týdnu ledna napadlo mnoho sněhu. Silnější mrazy teprve koncem ledna povolily a v prvém týdnu února počal sníh táti. Odchod ledu byl klidný. Měsíc duben a květen byly dosti studené s nočními mrazíky - Světová hospodářská krize – dosud trvá. Nezaměstnaní dostávají od obce státní podporu průměrně 10,-- Kč týdně, za kterou mají pro obec 1 den bezplatně pracovat. V červenci 1933 bylo započato s pracemi na rekonstrukci silnice Měřín – Jihlava a zahájena práce v kamenolomu. Úsek úpravy silnice v blízké obci Řehořově provádí fa Pózista, podnik silničních staveb. Mzdy placené touto firmou jsou velmi nízké, přesto jest příležitost k výdělku nezaměstnanými vítána, ježto je vyhlídka na práci a výdělek na celý rok - Zřízeno veřejné osvětlení u mlýnů čp. 128 a 129
Rok 1931 - Koupě polností pro měšťanku - zakoupeny 4 měřice pozemku za 16.000,-- Kč - Dne 2.8.1931 utonul při koupání v Kocourkovém rybníce lesní dělník ze Slovenska - Volby do obecního zastupitelstva – konány dne 27. 9. Volební schůze politických stran byly dosti rušné. Při volbách obdrželi : strana republikánská – 149 hlasů, Domovina - 85, živnostnická – 106, soc. demokratická – 152, komunistická – 104 a lidová – 479 hlasů - Nezaměstnanost – obci povolen příspěvek na nouzové práce ve výši 18.000,-- Kč po 8 Kč na 1 dělníka denně, při zamýšleném zaměstnání 80 dělníků. Usneseno nechati nalámati na úpravy obecních komunikací v obecním kamenolomu 300 m3 štětového kamene - Koupě sousedského lesa – obec koupila sousední les v Kolíně zv. Bílá Hora kvůli zarovnání hranice za kupní cenu 4.600,-- Kč
Rok 1934 - Počasí – na počátku roku bylo mírné počasí. V polovině ledna velké sněhové vánice. Silniční doprava uvázla. Nastaly nepřetržité mlhy a jinovatky. Značné polomy a škody v lesích. Měsíc duben byl velmi hezký. Dne 17. dubna bylo až + 27 stupňů, pak 19. 4. se náhle ochladilo a v noci 24. 4. byla bouře. V druhé polovině května byla značná chladna a sucha - Proběhla oslava narození presidenta Masaryka a oslava jeho znovu zvolení presidentem - Sebevražda – dne 12. 4. 1934 spáchal sebevraždu oběšením 28letý občan Kamenice, asi z nešťastné lásky a trudomyslnosti
Rok 1932 - Počasí – po celý leden bylo počasí mírné beze sněhu, pouze v noci mrazíky. V únoru pak silnější mrazy, které potrvaly přes celý březen - Nezaměstnanost – obci bylo přiděleno na měsíc březen 200 poukázek státní stravovací akce pro nezaměstnané - Ceny potravin za l kg: chléb – 2,-- Kč, mléko - 1,80 Kč za l litr, máslo – 15,-- Kč, tvaroh – 4,-- Kč, houska – l ks za 25 hal., káva 32,-- - 40,-- Kč, cukr 6,50 Kč, pšeničná mouka – 2,90 Kč, žitná mouka – 1,90 Kč, krupice – 3,60 Kč, rýže 3,20 Kč, pivo obyčejné 2,80 Kč a plzeňské 4,40 Kč za 1 litr - Ceny palivového dřeva za 1 m3 : balíky – 20,-Kč, štípy II. třídy – 30,-- Kč, I. třídy - 40,-- Kč - Knihovna – knihovníkem se stal učitel Josef Grof
Rok 1935 - Počasí – nestálé. Dne 1. a 2. ledna pršelo, pak mrzlo a napadlo dosti sněhu. Dne 14.2. obleva a déšť, 17. 2. velká vichřice, značné škody v lesích. V dubnu bylo stále chladné počasí, o velikonočních svátcích 21. a 22. dubna pěkný čas. Začátkem dubna studeno, ale v květnu byly dosti silné mrazíky, květy ovocných stromů poškozeny, proto ovoce bylo málo. 28. června větrná smršť. Sucho bylo stále větší a stále chladno. Červenec byl zprvu chladný, pak se poněkud oteplilo. Teprve počátkem září vydatněji pršelo. Koncem října padal sníh s deštěm. Sníh mokrý a těžký nadělal velkých škod v lesích a zahradách polámáním stromů. Úroda byla podprůměrná - Rozparcelování pozemku bývalé radnice – uvedený pozemek odprodán na stavby za cenu 10,-- Kč za m2 - Rekonstrukce silnice Kamenice – Bítovčice - v tomto roce byla okresním úřadem prováděna rekonstrukce silnice. Rozšířeny zatáčky u mlýnů. Dále obec upravila a dala uválcovat vozovku dolní strany náměstí
str. 31 a zřídila terasu, nad níž je projektován obecní park Rok 1936 - Počasí – v lednu bylo mírné. Začátkem jara vydatné deště . Léto bylo chladné a deštivé - Bylo provedeno odbahnění rybníka Zdarsák - Úroda na polích byla slabší, jetelin bylo hodně, sena dosti, bramborů bylo dostatek - Stávka obuvnických dělníků – svrškařů. Zahájena 27. 10. 1936 s požadavkem zvýšení mezd. Zaměstnavatelé po úřední intervenci přistoupili na požadavky dělníků a tím bylo docíleno dohody. Hodinová mzda byla nepatrně zvýšena. Dělníci dne 29. 10. 1936 nastoupili do práce - Cvičení civilní protiletecké ochrany – ve zdejší obci zavedeno cvičení civilní protiletecké ochrany proti leteckým útokům - Zchátralost budovy zdejší školy – komise okresního úřadu zjistila velikou sešlost či zchátralost školní budovy a proto zastupitelstvo obce se usneslo podati žádost o povolení výpůjčky na nejnutnější opravy školní budovy
počasí. Jarní práce zdrženy stálými přeprškami. Duben byl převážně studený - Rybník Zdarsák - dokončena vyvážka slínu z obecního rybníka Zdarsák. - Ulička Lamencová – mezi domy č. 91 a 253 byla upravena a vydlážděna - Koupě nemovitostí pro obec – obec koupila v soudní dražbě cihelnu od JUC. Václava Hrdličky a Františka Dvořáčka (obytnou budovu s cihelnou a pozemky) za vydraženou kupní cenu 48.950,-- Kč - Domek Františky Mašterové byl obcí vykoupen za 4.500,-- Kč a zbořen, aby silnice jež tvořila kolem domu nepřehlednou zatáčku, by tato závada mohla být odstraněna. Na výkup tohoto domku přispěl obci okresní úřad v Jihlavě, částkou 3.000,-- Kč - Národní pomoc – z akce Národní pomoc přidělena 16. potřebným osobám žitná mouka, třinácti osobám po 25 kg a třem osobám po 20 kg - Civilní protiletecká ochrana – ve sklepě hostince Fr. Navrkala zřízena nákladem obce plynová komora, za roční nájem 600,-- Kč. Zároveň koupeny protiplynové masky, sanitní torby s výstrojí a nosítka pro raněné Podle dostupných informací zpracovala: Marie Rečová
Rok 1937 - Počasí – v prvé polovině roku převládalo deštivé
Vývoj počtu obyvatel a domů Kamenice a přilehlých obcí podle sčítání lidu Rok sčítání
Počet obyvatel
Počet domů
Kamenice Kamenička Řehořov Vržanov Celkem Kamenice Kamenička
Řehořov
Vržanov Celkem
1869
1 745
308
495
156
2 704
220
44
71
22
357
1880
1 920
295
515
119
2 849
250
46
72
23
391
1890
1 898
282
459
125
2 764
259
47
73
23
402
1900
1 856
305
460
135
2 756
271
48
72
23
414
1910
1 809
320
447
115
2 691
295
51
75
25
446
1921
1 746
307
411
137
2 601
306
51
75
24
456
1930
1 729
298
384
152
2 563
345
56
79
27
507
1950
1 524
230
345
129
2 228
374
62
83
30
549
1961
1 649
243
359
131
2 382
397
51
80
-
528
1970
1 422
213
340
123
2 098
346
50
81
25
502
1980
1 313
202
308
105
1 928
353
48
76
24
501
1991
1 393
169
282
80
1 924
417
54
86
30
587
2001
1 268
166
271
63
1 768
426
57
88
31
602
Zdroj: Český statistický úřad
str. 32
Alenka a Martina přejí za nás krásný podzim! Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku. KAMENOVINY vydává ÚM Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava Tel.: 567 273 309, e-mail:
[email protected] Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415 Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 700 kusů. Toto 27. číslo vyšlo v září 2009. Uzávěrka 30. 9. 2009 Tiskne ASTERA G, s.r.o., Matky Boží 1, 586 01 Jihlava, www.astera.cz Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen. Příspěvky přijímá Úřad městyse Kamenice. Foto na titulní straně a na poslední straně- archiv ÚM
