číslo 2 (6) ročník 2 červen 2010

číslo 2 (6)

ročník 2

červen 2010 http://www.obec-hlina.cz

Kostel sv. Kunhuty na Hlíně z roku 1793, červenec 2008.

Plavení koní v rybníčku Na Paloučkách, 1938.

2 Hlínské rozhledy, číslo 2 (6), ročník 2

3

Hlínské rozhledy, červen 2010

M

ilé čtenářky a čtenáři, brzy nás všechny čeká první letní den, den dvacátého prvního června, kdy nastává doba slunovratu. V tento den slunce dosahuje vrcholu své roční vlády a pomalu začíná slábnout. Zároveň tímto dnem začíná léto, čas tepla, plodnosti a naděje v bohatou úrodu. Na léto se všichni moc těšíme. Těšíme se na to, že už nebudeme muset vrstvit na sebe množství oděvů, že nebudeme muset topit a v klidu posedíme třeba na zahrádkách hospůdek a svoje těla budeme vystavovat teplým slunečním paprskům… Občas se nám pak ale zdá, když už to léto konečně přijde, že je to podivné léto. Nejdříve umíráme a snažíme se před vším schovat ve více jak třicetistupňových tropech a marně čekáme, až nás osvěží a vzpruží chladný vítr. Zahrádkáři marně čekají na letní bouřku a pak jsou někdy zklamáni, že nepřinesla jejich políčkům očekávanou vláhu, ale spíše zkázu. I toto všechno jsou příznaky letního období, rozmary počasí a divů přírody, které nemůžeme ovlivnit. Ať už bude vaše léto jakékoliv, udělejte si radost z každého jeho okamžiku a naberte spoustu sluníčka a dobré nálady pro smutnější podzimní a zimní období. A vychutnejte si náš letní zpravodaj třeba při melancholické náladě, která k vám přijde po letní bouřce spolu s uvolněným a pročištěným vzduchem... Letní zpravodaj, tentokráte s červenou obálkou a spoustou pěkných fotografií vám opět přináší aktuální informace z dění v obci. Čeká vás rozhovor týkající se údržby zeleně v obci, přiblížíme vám přípravy divadelního představení, podíváte se na další zajímavé historické fotografie, přečtete si příspěvky od našich čtenářů, povíme vám o jedné zajímavé akci v Silůvkách a znovu budete soutěžit. Příjemné počtení a krásné léto Vám všem přeje za redakční tým Kamila Veselá

Z OBSAHU: 3 Úvodní slovo 4 Slovo starosty 6 Informace OÚ 7 Události v obci 15 Výsledky velikonoční soutěže 18 Kalendář připravovaných akcí 18 Společenská rubrika 19 Informace o připravovaném divadle 22 Údržba zeleně v naší obci 24 Historické okénko 30 Hlína na starých mapách 1 33 Vyhlášení letní soutěže 34 Výsledky 1. kola celoroční soutěže 36 Vyhlášení 2. kola celoroční soutěže 37 Malé povídání o létu 41 Letní dobroty pro vás 43 Za hranicemi obce 44 Stoletý kalendář 45 Závěrečné slovo 46 Pozvánka na divadelní představení 47 Hlína a nejbližší okolí na starých pohlednicích

DOTEKY OBCE

4

Vážení spoluobčané, uplynuly tři měsíce a já opět přemýšlím o tom, jaké informace z činnosti obecního úřadu Vám sdělit. Volně tedy naváži na minulý článek, ve kterém jsem psal o rozpočtu obce, který byl také na veřejném zasedání zastupitelstva schválen. Začínáme tedy plnit úkoly, které jsme si na počátku roku dali. Obec požádala o dotaci na opravu střechy na budově bývalé školy a na dubnovém zasedání zastupitelstva JMK byla schválena ve výši 112 000 Kč. Na základě této informace obec vypsala výběrové řízení na realizaci výměny střešní krytiny, dosazení krycí fólie a výměnu okapů. Součástí této akce také bude posouzení a případná výměna poškozených trámů střešní vazby. Byly osloveny čtyři společnosti, které mají podat do 26. května 2010 své nabídky a obecní zastupitelstvo potom tyto nabídky posoudí a vybere společnost, se kterou bude uzavřena smlouva o dílo. Vše je tedy tak, jak nám ukládá zákon o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Další výběrové řízení se v současnosti připravuje na výstavbu urnové stěny na místním hřbitově. Záměrem zastupitelstva je zřídit na hřbitově celkem asi 18 až 20 pietních míst na ukládání uren. Jedno místo by svou velikostí mělo sloužit k umístění 6 uren a prostor pro ukládání svící, věnečků, kytic a podobných věcí. Každé místo bude mít kamennou broušenou desku určenou k zápisu jmen zesnulých. Otázkou zůstává, jakou formou budou tato místa předávána zájemcům. Nabízí se možnost

Hlínské rozhledy, číslo 2 (6), ročník 2

dlouhodobého pronájmu, odkoupení a podobně. Zastupitelstvo se poradí, rozhodne a včas Vás budeme o této záležitosti informovat. A jen tak pro zajímavost – první odhady hovoří o nákladech na vybudování ve výši kolem 450 000 Kč. Ale přesnou částku a vůbec jak vše bude vypadat, určí až návrhy společností, které se do akce při výběrovém řízení přihlásí. Tedy vidíte, že i v naší obci probíhá rozhodování o veřejných financích průhledně a dle zákonů. O tom, že je to nutné, nás přesvědčilo závěrečné přezkoumání hospodaření obce pracovníky krajského úřadu v měsíci dubnu. Kontrola hospodaření byla velmi přísná, v některých případech jsme museli velmi důkladně prokazovat použití prostředků obce a proto potěší závěrečné hodnocení, které je bez výhrad. Při této příležitosti bych touto cestou chtěl poděkovat paní Noskové, která, jak je vidět, se již na obecním úřadě spolehlivě zapracovala a má velký podíl na dobrém hodnocení. Z dalších akcí pro letošní rok bych uvedl, že v podzimních měsících proběhne výsadba sedmi nových stromů – lip – v části od trafostanice ke křižovatce, které nahradí v loňském roce pokácené staré a nebezpečné lípy v této části obce. Vzhledem k tomu, že starších a větších stromů v obci je více, rozmary počasí různé a Vaše stížnosti častější, nechá obecní úřad v následujícím období prověřit stav a navrhnout případné řešení v této oblasti odbornou společností. Obecní zastupitelstvo také rozhodlo zřídit v obci jedno pracovní místo na veřej-

5


ně prospěšné práce pro nezaměstnaného občana vedeného u úřadu práce a současně požádat o státní příspěvek na mzdu tohoto zaměstnance. Žádosti bylo vyhověno a obec tak může jednoho zaměstnance za podpory státu mít. Náplň práce si každý z Vás jistě dovede představit. Pracovní poměr bude uzavřen od 1. června 2010. Závěrečnou část svého příspěvku do Hlíských rozhledů bych věnoval blížícím se podzimním volbám do zastupitelstev obcí. Díky vydávání tohoto časopisu se Vám všem ve svých příspěvcích snažím přiblížit činnost zastupitelstva, nastínit problémy, které řeší, ukázat na to o čem se jedná a rozhoduje. A věřte mi, není lehké a jednoduché rozhodovat o tom, co se kde postaví, opraví, co se koupí tak, aby to sloužilo všem občanům v obci a byly to účelně vynaložené prostředky. Pracovní zasedání zpravidla jednou za měsíc bývají dlouhá

a náročná, i když na veřejných zasedáních to tak nevypadá. Obecní zastupitelstvo má 9 členů a v této chvíli ještě nevím, kdo ze stávajících zastupitelů bude mít zájem kandidovat do nově zvoleného zastupitelstva. O kandidaturách se bude rozhodovat v měsících červenec a srpen. Využívám tedy možnosti, abych Vás, kteří máte zájem voleb se zúčastnit a v příštím zastupitelstvu pracovat, vyzval k přihlášení se u mne nebo na obecním úřadě, kde Vám budou poskytnuty další informace. Všeobecné podmínky pro kandidáta jsou, že musí být starší 18 let a mít trvalý pobyt v obci Hlína. O tom, jak se pracovalo v současném zastupitelstvu, co se pro obec v končícím volebním období udělalo a jaké úkoly budou před novým zastupitelstvem, zase příště. Starosta Miloš Dostalý

Již za několik dnů opět ožije areál divadla v lesním prostředí na Hlíně.

6


INFORMACE OBECNÍHO ÚŘADU Ověřování listin a podpisů

Od 1. dubna 2010 je možno na obecním úřadě získat ověření listinných dokladů či podpisů a to vždy v úředních hodinách obecního úřadu, případně po domluvě na telefonním čísle: 777 805 820. Ověřování listin a podpisů zajišťuje administrativní a účetní pracovnice úřadu paní Bc. Gabriela Nosková. _______________

Znovu připomínáme, zejména těm, kteří dosud nezaplatili poplatky! Dle obecně závazné vyhlášky obce Hlína č. 4/2004

- zaplatit poplatek ze psů, - sazba poplatku činí za kalendářní rok a za jednoho psa 70 Kč (sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu činí 50 Kč), - u druhého a každého dalšího psa staršího 3 měsíců se sazba poplatku stanovená touto vyhláškou zvyšuje o 50 %, - poplatek je splatný jednorázově, a to nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku.

Dle obecně závazné vyhlášky obce Hlína č. 1/2004

- zaplatit poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, - sazba poplatku činí 500 Kč (úleva ve výši 200 Kč z ročního poplatku platného pro příslušný kalendářní rok se poskytuje fyzické osobě, která má v obci trvalý pobyt a která v příslušném kalendářním roce je mladší než 18 roků nebo v tomto roce dosáhne věku 18 let), - poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci, - poplatek je splatný ve dvou stejných splátkách, vždy nejpozději do konce února a konce srpna každého roku.


Babinec tvořil z pedigu

7

První setkání spolku žen Babinec v únoru 2010 bylo ve znamení velmi oblíbeného pletení z pedigu. Pod vedením odbornice z této oblasti tvořily hlínské ženy a dívky nejrůznější košíky, ošatky, podnosy nebo květiny. Zaplněná místnost v budově bývalé obecní školy, kde ženy tvořily po celé sobotní odpoledne potvrzuje, že se jim dílo velmi dařilo a jak vidíte na našich fotografiích, byl o pedig opravdu velký zájem.

Pletení košíků a jiných okrasných předmětů z pedigu – únor, březen 2010.

8


Babinec pokračoval ve tvoření z oblíbeného pedigu

Na počátku měsíce března 2010 se konalo druhé setkání žen a dívek z místního spolku Babinec. Tématem jejich činnosti bylo opět tvoření z pedigových proutků, které se stalo velmi oblíbenou aktivitou. Mnohé ženy dokončovaly svoje výrobky, které nestačily dodělat při setkání v únoru. A tak pod dohledem a radami zkušené lektorky vznikala úžasná díla jako košíky, podnosy, vázy, dózy, ale i roztomilí ježci nebo romantické květiny. Protože se pracovalo i s barevnám pedigem vše doslova hrálo jarními barvami a výrobky všech zúčastněných opravdu zasluhují velkou pochvalu.

Blanka Modrijanová, 6. března 2010.

Ladislava Horková, 6. března 2010.

Barevné kytičky z pedigu, 6. března 2010.

Ilona Putnová, 6. března 2010.


4. ročník koštu slivovice a ostatních pálenek na Hlíně

9

V sobotu 27. března 2010 se v pohostinství paní Koudelné na Hlíně konal tradiční košt slivovice a ostatních pálenek. Velký zájem o tuto akci potvrdilo vysoké množství přihlášených vzorků do soutěže, kterých bylo celkem 31. Také doslova plná hospoda lidí a to nejen z Hlíny. Mimo tradiční slivovici a meruňkovici soutěžily i vzorky vínovice, třešňovice a hruškovice. Všechny soutěžní vzorky ochutnávalo a hodnotilo 17 hodnotitelů, kteří udělovali známky jako ve škole, od jedničky po pětku. Známky se pohybovaly v průměru od 1,64 po 4, většina vzorků, tedy 22 z 31, obdržela průměrné známky 1,8 – 2,8. První dvě vítězná místa měla známky hodnocení okolo 1,64 a celkově lze hodnotit, že dodané vzorky byly velmi dobré chuti a kvality. Na třetím místě se umístila slivovice od pana Obdržálka, druhé místo obsadila meruňkovice dodaná paní Janou Vašulínovou, kterou do soutěže poslal její bratr Luboš Rosendorf a vítězná byla meruňkovice pana Martina Dostalého. Vítěz obdržel krásný soudek a skleničky na slivovici. K poslechu hrála příjemná cimbálová muzika a všichni se velmi dobře bavili. Připomeňme jenom výsledky z předchozích let – po všechny čtyři ročníky konání této akce vždy zvítězila meruňkovice, zvláště pro svoji jemnější a voňavější chuť. Letošní vítěz Martin Dostalý vyhrál se svojí meruňkovicí i v prvním ročníku této soutěže v roce 2007.

Pohostinství paní Koudelné bylo zaplněno do posledního místa, 27. března 2010.

10


> Pro dobrou pohodu hrála cimbálová muzika, 27. března 2010.

< Vzorky slivovice a ostatních pálenek, které se zúčastnily soutěže, 27. března 2010.

> Vítěz 4. ročníku koštu slivovice a jiných pálenek Martin Dostalý, 27. března 2010.


11

Webové stránky naší obce se účastnily soutěže Zlatý erb

Soutěž Zlatý erb, kterou vyhlašuje každoročně Sdružení Zlatý erb, je organizována dvoustupňově – v krajských kolech a v následujícím kole celostátním. Soutěž je pořádána ve spolupráci s portálem územní samosprávy, Města a obce online a konferencí ISSS. Cílem soutěže je podpořit modernizaci místní a regionální veřejné správy prostřednictvím rozvoje informačních služeb poskytovaných občanům i specifickým skupinám uživatelů s využitím internetu a ostatních elektronických médií, a přispět tak k rozvoji kvality života ve městech, obcích a krajích České republiky. Ceny Zlatý erb jsou udělovány ve třech kategoriích: nejlepší webové stránky měst, nejlepší webové stránky obcí a městysů a nejlepší elektronická služba. V krajském kole Jihomoravského kraje soutěžilo celkem 10 měst a 16 obcí a městysů a obecně lze zhodnotit, že všechny přihlášené weby měly co nabídnout, byly každé něčím specifické, zajímavé, inspirující, tedy konkurence byla opravdu veliká. Sedm porotců z oblasti informatiky pak provádělo známkování od 5 do 1, přesně naopak než ve škole, známka pět byla tou nejlepší známkou. Hodnotilo se šest kategorií: • povinné informace • úřední deska • doporučené a doplňkové informace • ovládání webu a navigace, přehlednost • výtvarné zpracování • bezbariérový přístup Vítězem v kategorii měst se stalo město Vyškov, vítěznou obcí pak obec Petrovice. Webové stránky obce Hlína se umístily na 14 místě, s celkovou známkou 3,96, kdy nejvyšší ocenění 4,25 jsme obdrželi za výtvarné zpracování, doporučené a doplňkové informace a úřední desku. Kladně byla hodnocena aktivnost ankety a netypické odkazy. Hodnotitelům na webu chyběla možnost vyhledávání v textu, nezdál se jim dostatečně kontrastní text a postrádali alternativní textové popisky. Jisté je, že již druhá účast v této soutěži je pro nás velkým povzbuzením a další motivací k utváření a vylepšování webových stránek obce. Mnoho správců webových stránek obcí se v dnešní době doslova předhání v tom, jaké množství informací a dalších technických vymožeností na svoje stránky umístí, aby byly stále více dokonalejší. Mnohdy je to však ku škodě těchto webových stránek, které pak ztrácejí základní přehlednost a srozumitelnost a jejich celkový dojem působí zmateně a leckdy i kýčovitě. My nadále chceme, aby naše obecní webové stránky byly přehledné a všechny informace byly snadno dostupné návštěvníkům a hlavně, aby to byly zejména informace týkající se života a dění v naší obci. Ale co je pro nás důležitější než nějaká soutěž a její výsledky je to, že webové stránky hojně navštěvujete a že se vám líbí. Také děkujeme všem, kteří jste pro naše stránky v této soutěži hlasovali.

12


Soutěž Vesnice roku 2010

Obec Hlína se v měsíci dubnu přihlásila do soutěže Vesnice roku 2010. Cílem soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňování programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova. Každá obec zařazená do soutěže bude v termínu od 1. května do 30. června 2010 navštívena krajskou hodnotitelskou komisí. Výsledky hodnocení naší obce budou známy v létě 2010. Naše obec se již této soutěže účastnila v roce 2008, kdy bylo oceněno divadlo v přírodním prostředí. O výsledních soutěže vás budeme včas informovat na webu obce i v dalším čísle zpravodaje. Titulní list charakteristiky obce Hlína pro soutěž Vesnice roku 2010.

Brněnský deník, strana 5, 28. dubna 2010.


13

Oslava svátku Dne matek na Hlíně

Neděle 9. května 2010 odpoledne patřila na Hlíně všem ženám - maminkám, které jako každoročně oslavily svůj Den matek v pohostinství paní Koudelné. Tentokráte se organizace celé akce ujaly paní Gábina Nosková a Jana Aboulaiche, které s některými místními dětmi připravily krátké pásmo básní a písní. Všechny ženy přivítal úvodním slovem místostarosta Ing. Miroslav Pacholík a poté pět děvčat a jeden chlapec předvedlo svoje vystoupení pro všechny návštěvnice akce. Nechyběly pěkné básničky, písničky a poté zahrála na klavír i Kristýna Pulgretová. Během této slavnostní akce byly oceněny výherkyně soutěže „O nejoriginálnější velikonoční výzdobu“, kterou vyhlásil místní zpravodaj Hlínské rozhledy. Oceněné ženy, Miroslava Kocábová, Dana Vodáková a dvě dívky, Veronika a Martina Nesvačilovy byly příjemně překvapeny cenami, které za nejlepší velikonoční dekorace svých domů získaly. Všechny ženy maminky dostaly jako občerstvení kávu a zákusek a také pěkné přání a růži, jako poděkování, za to že jsou ženami, které rozdávají život, lásku a radost. Po skončení hlavní části programu začal pan Priehoda bavit všechny přítomné svojí hudbou, která hrála k tanci i poslechu. Poděkování patří zejména organizátorkám akce paní Gábině Noskové, Janě Aboulaiche a Obecnímu úřadu Hlína a také všem dětem, které si pěkné vystoupení připravily. Vystoupení dětí ke Dni matek. Zleva: Vítek Putnar, Verunka Nesvačilová, Zuzka Nosková, Terezka Hanušová, Nelinka Nosková, Malika Aboulaiche. Vystoupení dětí ke Dni matek. Zleva: Nelinka Nosková, Vítek Putnar, Verunka Nesvačilová, Zuzka Nosková, Terezka Hanušová, Malika Aboulaiche.

14

Úvodní přivítání místostarosty obce Ing. Miroslava Pacholíka, 9. května 2010.


Vystoupení Kristýny Pulgretové, 9. května 2010.

Pohled do sálu v pohostinství paní Koudelné při oslavě svátku Dne matek, 9. května 2010.

15


VÝSLEDKY VELIKONOČNÍ SOUTĚŽE V jarním vydání Hlínských rozhledů jsme vyhlásili novou soutěž o nejoriginálnější velikonoční výzdobu vašich domů a chalup. Po úspěšné předchozí soutěži, kdy jsme hodnotili vánoční výzdoby, musíme konstatovat, že ozdobených domů s jarní a velikonoční tématikou rozhodně přibylo. Bylo se opravdu na co dívat a naše rozhodování nebylo jednoduché. Dokonce nám do redakce přišly i „první vlaštovky“, kdy jste poslali vlastní fotografie vašich výzdob. Zbytek zajímavých velikonočních výzdob jsme pak nafotili a všechny je umístili Přírodní věneček p. Miroslavy Kocábové. na webové stránky obec. Vyzdoben byl opět obecní úřad i místní pohostinství. Převážně byly k vidění věnečky, závěsná hnízda a ošatky, jarní květiny v truhlících, slepičky i zajíci. To vše doplňovaly malovaná vajíčka, barevné stuhy a vrbové proutky. Každý dům byl svojí výzdobou originální a jedinečný…. A výsledky? Vítězná tři místa byla tentokráte rozdílná věkem výherkyň – ocenili jsme i jednu výzdobu, kterou vyhotovily děti, přesněji dvě slečny, sestry. Květinové truhlíky p. Dany Vodákové. Oceněné dekorace: • paní Miroslava Kocábová a její přírodní fialkový věneček a ošatka s vrbovými proutky, • paní Dana Vodáková a její slepičky s kuřátky a oranžovožluté květinové truhlíky, • Martina Nesvačilová a Veronika Nesvačilová a jejich veselí zajíčci a malovaná vajíčka. Redakce opět připravila zajímavé ceny, které ženám a dívkám za redakci Hlínských rozhledů předala paní Gábina Nosková při příležitosti oslavy svátku Dne matek 9. května 2010. Zajíček Martiny a Veroniky Nesvačilových.

16


Velikonoční výzdoba Martiny a Veroniky Nesvačilových.

Velikonoční výzdoba p. Dany Vodákové.

Velikonoční výzdoba p. Miroslavy Kocábové.

DĚKUJEME VÁM VŠEM, KTEŘÍ JSTE NEVÁHALI A VYZDOBILI JSTE SI SVOJE DOMY A CHALUPY A PŘISPĚLI TAK CELKOVĚ KE ZKRÁŠLENÍ NAŠÍ MALÉ OBCE!

17


Výherkyně velikonoční soutěže – Martina a Veronika Nesvačilovy, 9. května 2010.

Ceny, které získaly výherkyně velikonoční soutěže, 9. května 2010.

Předání cen výherkyním velikonoční soutěže p. Miroslavě Kocábové a p. Daně Vodákové, 9. května 2010.

Výherkyně velikonoční soutěže p. Dana Vodáková a p. Miroslava Kocábová, 9. května 2010.

18


Červenec 2010

• Neděle 4. července 2010 v 15.00 hod. – Divadelní představení v lesním divadle. Premiéra divadelní hry s názvem „Nejkrásnější válka“, kterou sehraje hlínský ochotnický spolek při SDH Hlína v lesním divadle na Hlíně. Přijďte se podívat, pobavit se, zasmát se a také ochutnat tradiční občerstvení, cigáro přímo z udírny. Na představení zve Obecní úřad Hlína, Sbor dobrovolných hasičů Hlína a herci a herečky hlínského divadla! Aktuální informace o divadle v lesním prostředí sledujte na www.obec-hlina.cz –divadlo v lesním prostředí. • Pondělí 5. července 2010 v 18.30 hod. – Večerní repríza divadelního představení v lesním prostředí – divadelní hra „Nejkrásnější válka“.

Srpen 2010

• Sobota 7. srpna 2010 od 9.00 hod. – Tradiční nohejbalový turnaj na Hlíně na nohejbalovém hřišti za Obecním úřadem Hlína. • Neděle 8. srpna 2010 v 15.00 hod – Repríza divadelního představení v lesním prostředí – divadelní hra „Nejkrásnější válka“. • Sobota 21. srpna 2010 až úterý 24. srpna 2010 – Tradiční rozmarýnové hody na Hlíně, které začínají v sobotu 21. srpna stavěním máje na návsi pod kostelem. Zahájení hodů proběhne v neděli 22. srpna od 15.00 hodin s večerní hodovou zábavou. V pondělí 23. srpna hodové veselí pokračuje další zábavou od 20.00 hodin a ukončení hodů s poslední večerní zábavou bude v úterý 24. srpna od 16.00 hod.

V měsících červenec až září letošního roku oslaví na Hlíně celkem pět mužů svoje významná životní jubilea. Popřejme tedy panu Jiřímu Nesvačilovi, Josefu Skokanovi, Robertu Dudovi, Ladislavu Královi a Petru Matouškovi hodně energie, elánu, zdraví, pohody a úspěchů do dalších let. Padesáti šesti let by se v květnu letošního roku býval dožil pan Vladimír Kratochvíl, který bohužel 5. března 2010 náhle zemřel. Vyslovujeme upřímnou soustrast všem pozůstalým.


V PŘÍRODNÍM DIVADLE NA HLÍNĚ SE ODEHRAJE „NEJKRÁSNĚJŠÍ VÁLKA“

19

S příchodem jara začali hlínští ochotníci opět pravidelně zkoušet novou divadelní hru, která bude mít svoji premiéru v neděli 4. července 2010 v lesním divadle na Hlíně. A že je to opět velmi veselá hra plná vtipných scének, písní a tance, o tom se můžete přesvědčit právě při její premiéře. A pro vás, kteří jste nikdy hru neviděli, krátce nastíníme její děj… A více už opravdu až na divadle… Děj divadelního muzikálu o nevyčerpatelném tématu vztahu mužů a žen, jehož libreto napsal na motivy Aristofanovy komedie Lysistrata známý kreslíř Vladimír Renčín, je zasazen do Řecka před naším letopočtem do období války mezi Athénami a Spartou. Jeho komedie Lysistrata, pojednávající o tom, jak ženy vezmou „věci veřejné“ do svých rukou a za pomoci svých ženských předností donutí muže, aby zanechali nesmyslného válčení a věnovali se věcem opravdu užitečným, patří k nejznámějším dílům antické dramatické literatury a její poslání přežívá do dnešních dnů. Děj se odehrává ve starém Řecku, když se utrmácení athénští muži vracejí z vítězné války proti Spartě. Manželky vojáků se radují, že si po měsících odloučení konečně užijí svých partnerů i manželských radovánek. Avšak v zápětí se dovídají, že to není na dlouho, neboť jejich muži se doma dlouho neohřejí. To se ale athénské ženy dopálí a přijmou plán chytré a dosud svobodné Lysistraty, která navrhne spojit své síly proti mužům, dokud nedají s válkami pokoj. Hra je od doby svého vzniku divácky velmi oblíbená, neboť je plná nejen vtipných dialogů a scén, ale také písniček a tance. Hlínští ochotníci se pravidelně scházeli na svoje zkoušky a nácviky v prostorách obecního úřadu na Hlíně a s příchodem lepšího počasí, začali od dubna zkoušet přímo na místě, na divadelním plácku uprostřed lesní přírody. Zatím na místě chybí tradiční lavičky, které vytvoří celé hlediště pro diváky a na hereckém jevišti jsou pouze malé zbytky „kulis“ ještě z minulého divadla, které se však včas přetvoří a doplní novými kulisami a vytvoří se opět úžasná přírodní scéna divadla v přírodě, kterou můžete vychutnat jedině u nás na Hlíně… Poznamenejte si už nyní do kalendářů a diářů, že v neděli 4. července v 15.00 hodin začíná premiéra „Nejkrásnější války“ v lesním divadle na Hlíně! I letos se podílí finančními prostředky na přípravě představení skupina ČEZ – partner obce a akce.

> Od dubna se již opět zkouší přímo v lesním prostředí divadla v přírodě.

20


Osoby a obsazení:

Radní Vladimír Šnyrch Thukid Jozef Sliacky Lukianos Aleš Musil Heybalides Vlastislav Bouška Julián Milan Hošek Damianos Martin Dostalý Phoebé Milana Pulgretová Lysistrata Milana Šmídová Myrtyla Gabriela Nosková Andria Ilona Putnová Erodiké Miluška Šnyrchová Xavérie Kristýna Pulgretová Kalonika Helga Pacholíková A další herci a herečky, dívky a chlapci z Hlíny, přesný seznam všech učinkujících bude včas upřesněn a doplněn.

Záběry z první dubnové zkoušky v lesním prostředí divadla při nacvičování divadelního muzikálu „Nejkrásnější válka“, jehož premiéru můžete shlédnout 4. července 2010.


21

Záběry z první dubnové zkoušky v lesním prostředí divadla při nacvičování divadelního muzikálu „Nejkrásnější válka“, jehož premiéru můžete shlédnout 4. července 2010.

22


ÚDRŽBA ZELENĚ V NAŠÍ OBCI ANEB MALÉ POVÍDÁNÍ S PANEM LADISLAVEM VODÁKEM Všichni určitě dobře víte, že vhodně navržená zeleň na veřejných prostranstvích zvyšuje atraktivitu obce pro návštěvníky i místní obyvatele. Dnes lze i do intravilánu*) obcí vybrat vhodné kultivary stromů s požadovanými vlastnostmi – kvetoucí, malokorunné, odolné zasolení, sloupovité, neplodící a další, které by vhodně doplnily celková příjemná zákoutí a části obce. Pokud se vše podaří sladit s i drobným městským mobiliářem, jako jsou parkové lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, zahrazovací sloupky, vázy pro mobilní zeleň a mnohé další, pak je radost zde trávit volné chvíle, odpočívat anebo se zde scházet třeba se sousedy anebo tu trávit čas s dětmi. V naší obci bylo před časem pokáceno několik starých a nebezpečných dřevin, akátů a lip, které ohrožovaly bezpečí osob a staveb ve své blízkosti. Na internetových stránkách obce Hlína byla od 1. ledna 2010 do 16. března 2010 umístěna anketa, ve které mohli návštěvníci rozhodnout o dalším osudu zeleně v obci. Do ankety se zapojilo celkem 67 návštěvníků webových stránek, kdy 52 z nich souhlasilo s výsadbou nové zeleně na místech, kde byly původní stromy vykáceny a také na dalších místech, kde zeleň nebyla vůbec (52 hlasů, tj. 78 %). Pro odpověď, že by se měly vysazovat nové stromy jen na místech, kde byly staré stromy vykáceny, hlasovalo 6 osob, tedy 9 %. Tři hlasy, tedy 4 % obdržela odpověď, že toto nemohou posoudit, tedy neví. A nesouhlas s výsadbou zeleně projevilo pouze 6 osob, tedy 9 % hlasujících. Z výsledku ankety je tedy možné konstatovat, že máte zájem o renovaci zeleně v naší obci a také o doplnění stávající zeleně na dalších místech, kde dosud zeleň nebyla. O tom, jak se udržuje zeleň v obci, jsme si povídali s panem Ladislavem Vodákem, který se již několik let o zeleň na Hlíně stará. V naší obci máte na starosti údržbu a úpravu zeleně. Jak dlouho již tuto činnost vykonáváte a co všechno tato práce obnáší? Údržbě zeleně na obci se věnuji již dvanáct let. Nejvíce práce je pochopitelně v létě a na podzim, kdy se seče tráva pravidelně dle svého vzrůstu, vyhrabuje se trávník a zametá okolí. Na podzim se pak shrabuje listí a odváží na Pastviska. K dalším činnostem údržby zeleně patří i prořezávka keřů a dalších nízkých dřevin vysázených v obci. Dokážete odhadnout, jak velkou plochu zeleně v obci udržujete a jaké technické prostředky při práci máte k dispozici? Odhadnout přesně celou plochu zeleně, o kterou se starám, to opravdu neumím. Je *) intravilán – souhrnné označení pro zastavěné plochy obcí, popřípadě pro zastavěné plochy a plochy určené k zástavbě, extravilán – souhrnné označení pro nezastavěnou část obce, resp. nezastavěnou část jejího katastrálního území.


23

toho hodně, nejen péče o zeleň v obci, okolí hřbitova a rozhledny, ale i další travnaté plochy za obcí a na Paloučkách. Vybavení na údržbu zeleně, poskytnuté obcí je na velmi dobré úrovni. Kromě hrábí, metel, lopat, nůžek na ořez zeleně mám k dispozici i velmi výkonnou sekačku trávy a křovinořez. Co by se ještě hodilo k doplnění vybavení pro údržbu zeleně v obci je malý traktůrek nebo multikára, kdy využití by bylo prakticky po celý rok. A to nejen na odvoz trávy a listí, ale například v zimním období na svoz posypového materiálu. A určitě by se našla další využití pro obec, například při nejrůznějších opravách a rekonstrukcích obecních budov a prostranství, kdy je zapotřebí odvézt stavební suť, zeminu nebo stavební materiál. Máte jistě velmi dobré zkušenosti se stávající zelení v obci – jaký je tedy váš názor na výsadbu nové zeleně a kde by dle vašeho mínění měla být vysázena? Zeleně a klidových zón se zelení a lavičkami není zatím v naší obci dost. Myslím si, že nejvíce postrádá zeleň střed naší obce, tedy náves u kostela a okolí autobusové zastávky. Zde by mohl vzniknout menší parčík s pestrou škálou zeleně, zejména kvetoucími keři a nízkými dřevinami. Dá se říci, že je zde největší ruch a pohyb obyvatel, neboť jsou zde dvě pohostinství, škola, obecní úřad, dětské hřiště, hřbitov a kostel. Dalším místem, které velmi postrádá zeleň a celkové klidové a odpočinkové zázemí, je okolí rozhledny. Děkujeme za rozhovor.

Již 12 roků se pan Ladislav Vodák stará o zeleň v naší obci.

24


Vážená redakce, do červnových Hlínských rozhledů Vám zasílám příspěvek o posledním ivančickém zvoníkovi, jehož stopy byly nesmazatelně spjaty s obcí Hlína. Za případné zveřejnění Vám děkuji Vladimír Voborný

Ignác Psota – poslední ivančický zvoník

Osudy posledního zvoníka na ivančické věži, pana Ignáce Psoty, jsou neodmyslitelně spjaty s obcí Hlína. Svůj hudební kumšt nadšeného muzikanta, vklínil do hlínské kapely pana Jana Dostalého, kde v dobré společnosti přátel hudby dlouhá léta působil. Hrával na heligón a basu. S kapelníkem Dostalým byli velkými přáteli. (Jejich společný snímek z kasáren v Židenicích, z roku 1916 pocházející z archívu R. Neužila byl otištěn v Hlínských rozhledech č. 2/2009, str. 20). Ignác Psota se narodil 28. července 1865. V roce 1908 si své ševcovské řemeslo po dlouhém přemlouvání vzal na ivančickou věž, kam se se svoji početnou rodinou přestěhoval. Stal se zvoníkem. Plných dvacet let bydlela rodina na věži. Život na ní nebyl lehký. Každodenní starost o proviant, vodu, topivo, vynášení odpadu, záchodu, to vše po 130 schodech nahoru a dolů. Jeho povinností bylo zvonit při úmrtích spoluobčanů, před bohoslužbami i o církevních Snímek Ignáce Psoty zapůjčila svátcích. Zvoněním též ohlašoval příchody vra- Ilona Kavalířová. cejících se poutníků. Za hlaholu zvonů se do Ivančic vraceli poutníci ze štýrského Mariazell, od Matky Boží Tuřanské i z Vranova. Když 21. listopadu 1916 zemřel císař František Josef I., zvonilo se na jeho památku celý následující den. Na to už jeden nestačil, a tak se najímali pomocníci. Jako zaměstnanec obce byl pan Psota pověřen také předčítáním obecních vyhlášek na náměstí, za hlasitého doprovodného bubnování na malý bubínek. Přestože žili na věži, chovali i zde hospodářská zvířata. A tak v rodině nechyběla koza pro mléko, králíci pro maso, či cvičený pes, aby listonoš nemusel chodit po schodech nahoru. Na ochozu u kranclí (zábradlí) se pěstovala v bedýnkách drobná zelenina pro


25

běžnou kuchyňskou potřebu. Když se stalo, že kapelník Dostalý svolal hudební zkoušku, musel Ignác za sebe najít náhradu na zvonění. A tak za něj mnohdy odzvonili jeho synové s kamarády. Jaká to oběť a zároveň láska k muzice vedla Ignáce na Hlínu? Kolik asi těch výšlapů Křížovou cestou ke sv. Jakubu a dál Syslicemi k hlínským kopečkům vykonal s heligónem na ramenou? Hlína byla pro něj „vesnička středisková“, se spoustou přátel, kde byl jako doma. Zkoušky bývaly, kde jinde, než v hospodě. O přestávkách se vždy něco vypilo a dobří Hliňáci i nějaké ty domácí dobroty do placu dali. Často pozdě v noci se s petrolejkou a milovaným nástrojem vracel zpět domů, na ivančickou věž. V roce 1928 obec byt věžníka zrušila a rodině přidělila byt ve staré škole za kostelem. Odtud pak opět denně chodil pan Psota na věž zvonit. Na sklonku roku 1941 však onemocněl a 20. prosince 1941 zemřel. S osobou dobráckého a poctivého člověka – muzikanta, se přišla rozloučit spousta obyvatel města s celým hasičským sborem, jehož byl dlouholetým členem. Až do konce roku 1946 zvonili na věži jeho synové. Poté bylo zřízeno vyzvánění pomocí elektromotoru a tato namáhavá práce se tak stala minulostí. Tímto drobným příspěvkem jsem chtěl připomenout člověka, který se společenskou a kulturní působností trvale zapsal do povědomí hlínské historie. Vladimír Voborný Prameny: Psota Leopold: Ze vzpomínek rodiny Psotů. Voborný Vladimír: Historie ivančické věže.

Snímek z Hlínských hodů z roku 1928 zapůjčil dnes již nežijící hlínský rodák pan Richard Průša. Na snímku je Ignác Psota nahoře vlevo s heligónem.

26


Pohlednice z přelomu 19. a 20. století zachycující náměstí v Ivančicích s výraznou dominantou kostelní věže, tedy nedlouho předtím, než se na tuto věž Ignác Psota se svojí rodinou nastěhoval.

_______________ V následujícím příspěvku člena naší redakce Radka Neužila vám představíme zajímavé dokumenty, které se týkají naší obce a byly součástí velmi objemné, čtivé a z hlediska historické i velice úžasné a pečlivě zpracované knihy, kterou Radek Neužil v letošním roce vydal u příležitosti stého výročí založení Tělocvičné jednoty Sokol Silůvky. Kniha mu zabrala stovky hodin práce, sbírání nejrůznějších fotografií, dokumentů, listin a dalších činností, na kterých pracoval od roku 2007. Chtěli jsme v rámci Hlínských rozhledů prezentovat tuto výjimečnou knihu, protože by možná mohla v budoucnu inspirovat i další nadšence, kterým není lhostejné dění v obci a její historie a kteří by se třeba někdy pustili do nějakého podobného dokumentu. V každé vesnici dnes hovoříme o vesnickém společenství, v němž každý občan má nejen své místo, ale i úkoly. Ti, kteří tu žijí a mají své kořeny, možná znají svoje okolí a historii nejlépe. A pokud bude alespoň několik takových lidí, kteří povedou naše obce jak rozumem, tak i srdcem, pokud budou činné naše spolky, budou se uskutečňovat hody a další společenské akce a lidé budou pečovat o svoje domy a jejich okolí, bude v našich občanech pocit hrdosti na svou obec a sounáležitosti s ní… A to je velmi důležité pro další vývoj a život malých obcí. Popřejme tedy Radkovi Neužilovi hodně zdaru a tvůrčí činnosti při tvorbě dalších zajímavých materiálů! Za redakci Hlínských rozhledů Kamila Veselá

27


Několik zajímavých dokumentů, v nichž je zmínka o obci Hlína

Ve dnech 17.–18. dubna 2010 se v Silůvkách v budově sokolovny uskutečnila jako součást oslav 100. výročí založení Tělocvičné jednoty Sokol Silůvky doprovodná výstava nejrůznějších, na dnešní dobu již „historických“ dokumentů a fotografií majících vztah nejen k TJ Sokol Silůvky. Mezi těmito materiály měli návštěvníci akce možnost shlédnout i několik originálů dokumentů se vztahem k obci Hlína, které bych zde rád alespoň krátce představil, neboť se domnívám, že jsou zajímavé. Nejstarší dochovaná pozvánka na divadelní představení, které sehráli silůvečtí Ochotníci – ti byli založeni v roce 1902. Divadelní hra „Trestanci na Špilberku aneb Revírník Anton“ byla sehrána v sále obecního hostince Tomáše Škorpíka v Silůvkách 17. dubna 1910 v 19.30 hod. Představení bylo mládeži nepřístupno a po skončení divadla se konala taneční zábava, na které hrála hudba Jana Dostalého z Hlíny. Výtěžek z celé akce byl věnován na dobročinné účely. Návštěvnost této akce byla obrovská a sál byl doslova přeplněn. Diváci se sešli nejen ze Silůvek, ale i z Hlíny, Mělčan, Moravských Bránic, Ořechova, Prštic, Střelic a Tikovic.

Výřez z pozvánky na divadelní hru „Trestanci na Špilberku aneb Revírník Anton“ s řádkem oznamujícím, že zde bude hrát „Hudba p. Dostalova“. Tato fotografie zachycující kapelníka Jana Dostalého z Hlíny s ivančickým zvoníkem Ignácem Psotou v kasárnách v Židenicích roku 1916 je již pro čtenáře Hlínských rozhledů známá. Její výřez byl otištěn v Hlínských rozhledech č. 2/2009, str. 20 a zmiňuje se o ní též p. Vladimír Voborný v předchozím příspěvku tohoto čísla věnovaném právě poslednímu ivančickému zvoníkovi Ignáci Psotovi.

28


> Kapela Jana Dostalého hrávala nejen na zábavách a divadlech, ale i na mnoha dalších akcích, jak dokládá následující vyúčtování prvního veřejného cvičení pořádaného 28. srpna 1910 nově vzniklou Tělocvičnou jednotou Sokol Silůvky na cvičišti Pod Lipami. Můžeme se zde dočíst, že se muzikantům zaplatilo 56 K, za večeři muzikantům 7 K 48 h, p. Dostalému při podpisu smlouvy 98 h a nebo také, že se zaplatilo za zlámanou pípu 1 K 20 h a za doutníky 24 K.

< Dopis ČOS Tělocvičné jednotě Sokol Silůvky ze dne 7. dubna 1920, ve kterém bere ČOS na vědomí založení pobočky silůvecké sokolské jednoty na Hlíně. Již 25. ledna 1920 se konala v Silůvkách v hostinci u Smržů valná hromada za účasti 97 mužů a 43 žen, ve které byli vedením pobočky na Hlíně zvoleni Vladimír Nosek a František Dostál.

> 6. května 1923 se konala slavnost položení základního kamene sokolovny v Silůvkách. Celá slavnost měla symbolický ráz – v čele průvodu jely alegorické vozy, znázorňující proroctví Libuše, porobu a vítězství. Pokud zalistujeme seznamem dárců při slavnostním položení základního kamene, nalezneme v něm i zápisy několika hlínských občanů včetně jejich provolání a výše daru.


29

V období od 1. října 1957 do 21. ledna 1962 působil v obci Silůvky jako vikář sboru Českobratrské církve evangelické Jiří Staněk (Ilko). Pod hlavičkou Sokola Silůvky založil Turistický oddíl a mimo pravidelnou celoroční činnost s mládeží pořádal několik velmi úspěšných letních stanových táborů ve skautském duchu. Na fotografii z tábora v údolí Rokytné (Jouřov, „U roháče“) v roce 1959 troubí Jarek Hlavoň z Hlíny po příchodu na tábořiště junáckou hymnu.

Originály těchto a mnoha dalších dokumentů byly naposledy vystaveny v roce 1960 a po letošní výstavě pečlivě uloženy pro jejich další vystavení v budoucnu (snad dříve než v roce 2060). Radek Neužil Použitá literatura: Neužil R. (2010): 100 let Tělocvičné jednoty Sokol Silůvky v obrazech a dokumentech, 1910–2010. Tělocvičná jednota Sokol Silůvky, 600 s. ISBN 978-80-254-5689-7

Při příležitosti této akce byla vydána publikace obsahující skoro 900 fotografií a 600 dalších historických dokumentů. Výstava dokumentů, mapujících stoletou historii Tělocvičné jednoty Sokol Silůvky od habsburské monarchie do současnosti byla po oba dny svého konání v obležení návštěvníků, 17.–18. 4. 2010.

30


V následujících několika dílech Hlínských rozhledů se podíváme jak byla Hlína s nejbližším okolím zobrazena na starých mapách. Uvidíme, jak se měnila její tvář směrem k dnešku.

Díl 1.

Müllerova mapa Moravy

Staré mapy

Stará mapa (tj. ta, která byla zpracována v minulosti jako ve své době aktuální) je důležitým dokladem pro poznání historie každé obce. Mapa je vlastně snímkem kousku světa v určitém okamžiku nebo časovém intervalu. Objekty a jevy na ní zachycené jsou tedy synchronní. Čím starší mapu máme v ruce, tím cennější synchronní informace o území se nám dostává. Řekněte, který písemný materiál podá najednou tolik informací o území jako jedna mapa? Musel by to být pořádný tlustospis a musel by se dochovat celý! Nejstaršími mapami Moravy jsou Fabriciova (1569), Komenského (1624), Vischerova (1692). Jsou to obecně zeměpisné mapy středního měřítka a Hlínu na nich ještě nenajdeme. Je velmi pravděpodobné, že právě Müllerova mapa Moravy je první, na které se obec objevila. Nelze vyloučit, že v archivech nebo v soukromých sbírkách existuje starší mapová památka na Hlínu. Autorovi zatím známa není. V Rajhradském archivu je uložena podrobná rukopisná mapa s názvem „Wald Altbergen“ z doby kolem poloviny 18. století. Ukázalo se však, že byla díky podobnosti situace a především pomístnímu názvu „Staré hory“ mylně umístěna do prostoru Hlíny. Mapa zobrazuje lesní pozemky nejsevernější části katastru Ivančic, která se jmenuje „Staré hory“ (Altbergen).

Müllerovo mapování

Jan Kryštof Müller (1673–1721) byl německý matematik a kartograf. Ve službách rakouské armády začínal mapováním Dunaje, měřením zeměpisné šířky v Uhrách a mapováním uhersko-turecké hranice. Postupně se vypracoval až na strůjce slavných map zemí monarchie – Uher (1709), Moravy (1716), Čech (1720) a Slezska (1721 – nedokončeno). Mapování Moravy se uskutečnilo v období 1708–1712. Mapa byla vydána (1716) moravskými stavy, proto se jí říká často „stavovská“. Mědirytina má rozměry 97,4 × 137,4 cm a je vyhotovena v měřítku 1 : 180.000. Dílo znamenalo přechod od dosavadních map obecně zeměpisných (chorografických) k topografickým. Za přechodový prvek můžeme označit půdorysné vyjádření polohopisu hrazených měst. V tomto smyslu na Müllera navázalo první vojenské (již topografické) mapování, o kterém si povíme příště. Z hlediska obsahu mapy je nutno vyzdvihnout především síť měst a obcí, byť často nepřesně lokalizovaných. V mapě najdeme snad všechna tehdejší sídla včetně některých


31

samot. Půdorysně vykreslena jsou města v hradbách, mapovou značkou pak města bez hradeb, vesnice, osady, samoty, kláštery, hrady, feudální sídla, zříceniny a lázně. Méně podrobná a důkladná je síť vodotečí. Např. řeka Oslava podle mapy ústí do Jihlavy níže než Rokytná, což je chyba. Reliéf je zaznamenán kopečkovou metodou, tehdy nejobvyklejší. Z vegetace je (v souladu s únosností měřítka) zakreslen pouze les, a to v podobě rastru ze symbolů stromů. Co se komunikací týče, jsou zaznamenány pouze ty nejvýznamnější – cesty zemské a poštovní. Jedním z dominujících prvků obsahu jsou krajské hranice. Právě reforma krajů v roce 1714 zapříčinila první revizi mapy ještě před vydáním a po krajích také Müller ve své práci postupoval. Kromě své hlavní – grafické části – poskytuje mapa také rejstřík sídel. Ten mapu doprovází v podobě tabulky po obou stranách mapového rámu. Mapa byla často reprodukována a mnohokrát z ní byly pořizovány odvozeniny, ať už samostatně nebo v atlasech. U nás jsou uloženy např. v mapové sbírce Historického ústavu AV ČR (http://www.hiu.cas.cz) nebo také v mapové sbírce Geografického ústavu PřF MU v Brně. Dnes je Müllerova mapa Moravy (a také Čech) všem k dispozici na internetu. Prohlížet (nikoli stahovat) můžete dílo na stránkách Laboratoře geoinformatiky a kartografie Univezity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L. (http://oldmaps.geolab.cz).

Hlína (uprostřed) a okolí na Müllerově mapě Moravy.

Hlína na Müllerově mapě Moravy

Hlínu najdeme na listu č. 10 jako geometrickou kruhovou mapovou značku s popisem „Hlina“, tj. krátce, jak tomu bylo zvykem za panování němčiny coby úřední řeči. Značka je zakreslena na temeni kopce, čemuž vzhledem ke skutečné poloze obce ani nemohlo být jinak! Jelikož je kopeček s obcí zakreslen bez lesa, dá se předpokládat, že v okolí Hlíny počátkem 18. století převažovala zemědělsky využívaná půda. Přilehlé kopečky jsou již

32


zalesněny a bezpochyby reprezentují Bučínské polesí dělené údolím Šatavy, resp. Bobravskou vrchovinu jako takovou. Nejbližším zakresleným vodním tokem je ovšem řeka Jihlava na jihu, na severu pak Bobrava s někdejšími Omickými rybníky. Ohrazenými městy poblíž byly Ivančice a (Moravský) Krumlov, městečky pak (Dolní) Kounice, Oslavany a Pravlov, ještě rozdělený na vlastní městečko („Pralitz“) a menší levobřežní část („Klein Pralitz“ – tedy Pravlůvek?). Z objektů stojících o samotě jmenujme kapli sv. Jakuba nad Ivančicemi (bez popisu) nebo kapli sv. Antonína nad Dolními Kounicemi (s popisem „s. Antoni“). Centry farností byly v nejbližším okolí značeny Zbýšov, Ořechov a Nebovidy; jako sídla vrchnosti pak Prštice, Tikovice (dnes západní část Ořechova) a Troubsko. Nejbližší komunikace vycházely (jako zemské cesty) z Brna, a to jednak k západu přes Ostrovačice a Velkou Bíteš dále do Čech, jednak k jihu přes Modřice a Rajhrad k Mikulovu. Není bez zajímavosti, že menší kruhovou značkou s praporkem (bez popisu) je označen zájezdní hostinec (samota) Zastávka, ovšem aniž by tudy pokračovala značka zemské cesty od Rosic dále k Třebíči! Jak je na mapové ukázce dobře patrné, z hlediska již zmíněné krajské správy byla tehdy Hlína „pohraniční“ obcí Brněnského kraje. Sousední Ivančice tehdy patřily ke krumlovskému Lichtenštejnskému panství a ležely v kraji Znojemském. Müllerova mapa měla mnoho odvozenin, přičemž ne na každé je Hlína zakreslena. Nejméně dvě z nich jsou zajímavé i pro nás. Na mapě panství nacházíme Hlínu jako součást Kounického dominia. Naproti tomu na mapě církevní správy Hlínu reprezentuje značka s křížem, jak bývá zvykem pro kostel. V souladu s legendou mapy to potvrzuje tehdejší filiální funkci kostela sv. Kunhuty, tj. kostela bez fary. Obec příslušela Kounické farnosti a s ní pak děkanátu v Olbramovicích. Müllerovo mapování je díky svému měřítku a komplexnosti významným mapovým dokumentem pro studium minulosti našich zemí. Obraz krajiny je nutně spojen s pochmurnou atmosféru a neutěšeným stavem naší země po katastrofě třicetileté války, ze které se ještě po půlstoletí lid a kraj nevzpamatoval. Za zmínku stojí, že zastihlo naši krajinu těsně před začátkem výstavby císařských silnic, které znamenaly nejen důležité změny v dopravě, ale i ve významu měst a vesnic na nové síti. O to větší škoda, že právě na komunikace je mapa tak chudá. Prameny a literatura: Drápela M. V., Durec I., Hollan J., Kašubová M., Kocman P. (1995): Tabulae de collectionibus archivi Raygradensis. Mapy z fondů rajhradského archivu. Sv. I. Dvacet reprodukcí map 1573–1938. Státní okresní archiv Brno-venkov, s. 24. Mapy Moravy ze 16.–18. století. CD-ROM. Muzeum Komenského v Přerově, 2003. Martínek J., Martínek M. (1998): Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové. Libri Praha, s. 297–299. Tabula generalis marchionatus Moraviae in sex circulos divisae quos mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatos exhibet Ioh. Christoph Müller S.C.M. capitane[us]. © Historický ústav AV ČR - http://www.hiu.cas.cz

Dušan ADAM, Ivančice


33

VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE O NEJKRÁSNĚJŠÍ ROZKVETLÝ DŮM NA HLÍNĚ Léto, voda, dovolená, cestování i spousta barevných květin, to je jen malý výčet toho, co letní horké počasí naskýtá. A protože léta si v každém roce užíváme stále méně, přece jenom těch chladných měsíců je více, rozhodnuli jsme se toto krásné období něčím zpříjemnit, vyhlašujeme novou soutěž. Po velmi úspěšných soutěžích o nejkrásnější vánoční a velikonoční výzdobu vyhlašuje redakce Hlínských rozhledů soutěž pro všechny milovníky letniček, tedy oblíbených muškátů, petúnií, surfinií a dalších letních květin s názvem:

Nejkrásnější rozkvetlý dům na Hlíně. Co je proto potřeba udělat? Pokud si domeček vyzdobíte jakoukoliv letní květinovou výzdobou a vlastníte digitální fotoaparát, pak

vše vyfoťte a fotografii odešlete nejpozději do 31. července 2010 na e-mailovou adresu redakce: [email protected]

K fotografii napište jméno autora květinové výzdoby a číslo popisné vašeho domu. Samozřejmě myslíme i na vás, kteří nejste schopni fotografii pořídit a odeslat prostřednictvím internetu. Redakční tým zpravodaje v období letních prázdnin projde obcí a zajímavé výzdoby si také nafotí a pak se opět sejde a všechny fotografie bude hodnotit. Nafoťte vaše kvetoucí okna, ploty, terasy, dvorky i další malebná zákoutí, kde trávíte svůj volný čas… V dalším čísle zpravodaje pak otiskneme vítězné fotografie a ostatní bude možné shlédnout na našich internetových stránkách. Výherce neminou zajímavé ceny, tak neváhejte a již zapřemýšlejte, jakou zajímavou květinovou výzdobu připravíte pro letošní léto. Těšíme se na vaše nápady!

34


VÝSLEDKY 1. KOLA VĚDOMOSTNĚ TIPOVACÍ SOUTĚŽE ZPRAVODAJE HLÍNSKÉ ROZHLEDY

Všichni soutěžící mají za sebou 1. kolo celoroční soutěže, podívejme se tedy, jaké byly správné odpovědi. Otázka č. 1 se týkala učitele Alexandra Červenky, který působil na hlínské škole ve školním roce 1915–1916 a měla se uhodnout jeho podoba ze šesti předložených fotografií. Alexandr Červenka byl zachycen na první z nich, tedy správná odpověď byla písmeno A.

C

B František Kyselka

Viktor Kamil Jeřábek

A Alexandr Červenka

D Ludvík Šustera

E František Tesař

_______________ Otázka č. 3 chtěla, abyste uhodli co nejpřesněji datum, ve kterém vystoupí na rozhlednu Vladimíra Menšíka na Hlíně 40 000. návštěvník. Vzhledem k tomu, že se celkový počet návštěvníků k tomuto číslu neustále přibližuje, tato otázka bude uzavřena, jakmile na rozhlednu tento 40 000. návštěvník vystoupí a správnou odpověď se tedy dozvíte pravděpodobně v příštím čísle zpravodaje.

F Václav Hládek


35

Otázka č. 2 po vás chtěla, abyste odpověděli, jak nazývá V. K. Jeřábek ve svém díle obec Hlínu. Pokud zalistujeme v knize „Stanička pod lesy“, dočteme se zde, že Hlínu nazývá „Písky“. Jak se v následujících odstavečcích můžete dočíst, je zde popisována i krkolomná cesta z nádraží v Třešňůvce do Písků, tedy ze Silůvek na Hlínu, kterou zdejší revírník v podroušeném stavu dvakrát měsíčně absolvoval. Na kolik jsou zde uvedené informace této realistické povídky z moravského venkova pravdivé a nebo vymyšlené, můžeme se dnes již jen dohadovat. V každém případě se jedná o milý text popisující naše končiny.

_______________

36


DRUHÉ KOLO CELOROČNÍ VĚDOMOSTNĚ TIPOVACÍ SOUTĚŽE ZPRAVODAJE HLÍNSKÉ ROZHLEDY

Pro ty z vás, kteří jste se zúčastnili minulého kola soutěže, ale i pro všechny ostatní (máte šanci na výhru, i pokud jste se nezúčastnili předchozího kola soutěže) zde máme druhé kolo celoroční vědomostně tipovací soutěže.

Máte celkem 3 možnosti, jak odpovědět na soutěžní otázky: 1. Vaše odpovědi na otázky pište do samostatného odpovědního listu, který naleznete v každém čísle zpravodaje – nezapomeňte ho čitelně podepsat a vhodit nejpozději do 15. července 2010 do schránky obecního úřadu Hlína. 2. V případě, že se v domácnosti sejde více zájemců o soutěžení (táta, děti, babička...), můžete svoje odpovědi napsat na jakýkoliv jiný papír, ale nezapomeňte ho opět čitelně podepsat a vhodit nejpozději do 15. července 2010 do schránky obecního úřadu. 3. Vaše odpovědi se jménem můžete také odeslat na e-mailovou adresu redakce: [email protected] nejpozději do 15. července 2010. _______________ Otázka č. 4: Na Hlíně se každoročně konají tradiční Rozmarýnové hody. Před lety se však jednou konaly i hody ženáčské. Zakřížkujte správný rok, ve kterém se konaly na Hlíně ženáčské hody:

1976

1978

1980

_______________ Otázka č. 5: V divadle v přírodě na Hlíně se hrálo v minulosti 3 × divadelní představení „Na tý louce zelený“. Pokuste se zavzpomínat, nebo uhodnout, ve kterých to bylo letech a zaškrtnout rámeček se správnou odpovědí:

1970 1996 2007

1972 1995 2006

1971 1997 2008

_______________ Otázka č. 6: Stejně jako v minulém kole, i v tomto kole naleznete otázku týkající se rozhledny V. Menšíka na Hlíně. Napište přesné datum (den, měsíc, rok), kdy proběhlo slavnostní otevření této rozhledny: ........................................................

Uzávěrka 2. kola soutěže je opět 1 měsíc po vyjití zpravodaje, tj. 15. července 2010.

37


MALÉ POVÍDÁNÍ O LÉTU - symboly léta

Bylinky

Bylinky zásadně nesbíráme poblíž silnice, tyto rostlinky jsou plné škodlivin. Sušit bychom měli jen tu část rostliny, která je pro toto vhodná a určená. Listy sbíráme většinou před rozkvětem, kořen od jara do podzimu, květ plně rozvitý. Vhodnou dobu a čas sběru se můžete dozvědět z následující tabulky a případně z odborných knížek. Bylinky určené na sušení sbíráme nejčastěji ráno, při sběru bychom s nimi měli zacházet opatrně. V žádném případě bychom neměli dopustit jejich zapaření, proto je na jejich sběr nejvhodnější proutěný košík. Rostlinky před sušením důkladně, ale zároveň s citem opereme a zbavíme prachu. V případě, že jsme nasbírali celé rostlinky nebo větvičky s lístky, můžeme je svázat do kytiček a umístit na nějaké stinné místo (vhodná je půda). Pokud nemáte půdu, můžete bylinky sušit v sušičce ovoce a zeleniny anebo i v troubě, ne však při teplotě vyšší než 40–50 °C. V případě slunečných dnů je možné bylinky rozložit na plech a umístit na okno. Po usušení bylinky zbavíme prachu a rozemeleme je na drť. Uchovat je můžeme buď v plátěných váčcích anebo ve sklenicích. Pokud chceme připravit oleje a octy z bylinek, tak čerstvé bylinky omyjeme, osušíme a nakrájíme na drobné kousky. Pak naplníme láhev do tří čtvrtin bylinkami, zalijeme nejlépe jablečným octem a necháme na stinném místě dva týdny louhovat. Přibližně každý druhý den láhev několikrát protřepeme. Poté ocet přefiltrujeme přes plátno, do jiné láhve, do které vložíme snítku bylinky, použité při výrobě octa. Podobný je postup i při přípravě bylinného oleje. Při přípravě čajů z bylinek vroucí vodou zalijeme očištěné bylinky a necháme je lou-

38


hovat asi čtvrt hodiny. Poměr množství bylinek je asi 1–2 lžičky na 0,1 l vody. Bylinkové čaje lze přisladit medem, ale čaj tím kromě lepší chuti nezíská žádné další léčebné schopnosti. Pro časté pití bylinkových čajů si můžeme připravit různé směsi. Klasickou, letní například obsahující meduňku, ibišek, mátu a citron, popřípadě směs listí z keře malin, jahod a ostružin. Tabulka sběru některých léčivých rostlin, doba sběru a sbíraná část těchto rostlin. Léčivá rostlina Akát bílý Andělika lékařská Bez černý - květ Bez černý - plod Bříza bělokorá Divizna velkokvětá Dobromysl obecná Heřmánek lékařský Hloh Hluchavka bílá Jahodník obecný Jitrocel kopinatý Kontryhel obecný Kopřiva dvoudomá Kostival lékařský Kozlík lékařský Levandule lékařská Lípa Maliník Máta peprná Mateřídouška obecná Meduňka lékařská Měsíček lékařský Mochna husí Mochna nátržník Ostružiník Pelyněk pravý Plicník lékařský Podběl obecný Podběl obecný Přeslička rolní Růže šípková Řebříček Sedmikráska Smetanka lékařská Šalvěj lékařská Trnka Třezalka tečkovaná Tymián obecný Violka trojbarevná

doba sběru září–říjen květen–červen srpen–září květen–červen červenec–srpen

sbíraná část květ kořen dvouletých rostlin celá květenství

listy květy bez kalichů nať červen–září květy květen–červen konce kvetoucích větví květen–srpen květy list červen–srpen kvetoucí nať květen–srpen nať duben–červenec nať březen–duben, září–říjen kořen září–říjen kořen červenec–srpen květy s kalichy červen–červenec květy i s listeny květen–červen maliník červenec–srpen nať červen–srpen kvetoucí nať červen–září listy červen–září květ květen–srpen nať září–říjen kořen květen–srpen listy červenec–září nať duben–květen list březen–duben květ květen–červenec list květen–září zelené lodyhy říjen–listopad vyzrálé plody červen–září kvetoucí nať březen–říjen březen–květen listy, kořen květen–červenec listy březen–duben květ červen–červenec kvetoucí nať červen–srpen kvetoucí nať květen–září kvetoucí nať


39

Med

Med je potravina přírodního sacharidového charakteru, jež je vytvořena společenstvím včel z nektaru nebo medovice ze živých částí rostlin, kterou včely sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají zrát v plástech. Med je přírodním extraktem rostlinné šťávy obohacený o vše, co rostlina získává z půdy, vody a vzduchu (cukry, minerální látky, vitamíny, rostlinné silice, aromatické látky, bílkoviny a řadu dalších látek). Med je a vždy býval přirozeným přírodním sladidlem a pochoutkou. To, že tomu tak bylo i u nás, nasvědčuje i známá pověst o praotci Čechovi, který se rozhodl pro tuto zemi právě proto, že „oplývala mlékem a strdím“ (strdí = med). _______________

Med nebo cukr?

Včelí enzymy obsažené v medu vyvolávají chemické reakce štěpící nevstřebatelné složité cukry na vstřebatelné jednoduché cukry. Ty v lidském těle vcházejí přímo do krve a následně do buněk, a proto tělo nezatěžují procesem štěpení v játrech. • Med je zdrojem energie • Med je snadno stravitelný • Med posiluje imunitu • Med napomáhá při léčení chorob • Med je vždy ekologicky čistý, včela jej zbavuje nečistot, pesticidů atd. • Slazení medem je přirozené • Med obsahuje železo podporující krvetvorbu • Lžička medu pomáhá proti nespavosti, při nervozitě nebo únavě Celý objem řepného cukru musí projít játry, kde se štěpí na jednodušší a tudíž vstřebatelné cukry. Tento proces nejen velice zatěžuje lidské tělo, ale ochuzuje ho o minerální látky. • Cukr je zdrojem obezity • Cukr je těžko stravitelný • Cukr vyvolává onemocnění • Cukr celkově zhoršuje zdravotní stav člověka • Cukr může být znečištěný(období pěstování a zpracování řepy) • Slazení cukrem je nepřirozené _______________

Čaj proti kašli

Stejný díl lipového květu a květu černého bezu podrobíme a dobře promícháme. Na čaj používáme 1 polévkovou lžíci směsi a 2,5 dcl vody. Vyluhujeme 15 minut, sladíme medem.

40


Sirup pro děti proti kašli

2 hrsti čerstvých listů jitrocele kopinatého rozmixovat s 250 g medu a 1 dcl vody. Vaříme na mírném ohni tak dlouho, až se udělá hustý sirup. Používá se denně třikrát 1 lžíce nejlépe do čaje. _______________

Záněty v ústech a jícnu

Sklenice jablečného octa, 5 stroučků česneku, 5 lžic medu. Česnek obsahuje látku alicin, která ničí choroboplodné zárodky. Do sklenice jablečného octa přidáme 5 rozmačkaných stroučků česneku, 5 lžic medu, rozmícháme a necháme odstát. Při používání rozmícháme 5 lžic ve sklence vody a kloktáme. Med bychom měli skladovat ve skleněných anebo keramických nádobách, pokud možno v suchu, temnu a chladu. V žádném případě neuchováváme med v chladničce, optimální teplota pro uchovávání medu je 15 °C. Zcukernatění neboli krystalizace patří vzhledem k vysokému obsahu cukru k základním vlastnostem medu a neztrácím se tím žádná z cenných látek. Nejméně krystalizuje lesní med díky menšímu obsahu glukosy. Zcukernatělý med vrátíme do tekutého stavu pozvolným ohříváním ve vodní lázni. Teplota by při tom neměla stoupnout nad 50 °C, při které dochází k znehodnocení některých látek, přičemž by utrpěla kvalita medu. K rozpouštění zkrystalizovaného medu nesmíme nikdy použít mikrovlnnou troubu! _______________

Co možná o medu nevíte?

• Medem můžeme nahradit cukr v různých receptech, vzhledem k menší sladkosti medu v poměru 1,5:1. Jeden litr medu váží asi 1,25 kg. • Med se dá smíchat s máslem a vytvoří se tak medové máslo, které se díky konzervačním vlastnostem medu nekazí. • Aby včela nasbírala pyl ze kterého bude 1 kg medu, musí navštívit na 125 000 květů pampelišek, a to má každý květ až 200 kvítků. V příštím letním čísle zpravodaje budeme pokračovat v povídání o symbolech léta, tedy o perníku, chlebu a pečivu, chmelu a pivu. Použitá literatura: Bestajovský M. (2008): Velká kniha lidových obyčejů a nápadů pro šikovné ruce. Computer Press, Brno, 256 stran. ISBN 978-80-251-1974-7 Wanner U., Bruns S. (1996): Z receptáře naší babičky. Blesk, Ostrava, 155 stran. ISBN 80-85606-93-3


41

RECEPTY aneb dobroty pro vás Letní řezy „Mrož“

Na těsto potřebujeme: 30 dkg polohrubé mouky, 10 dkg cukru, 1,5 dl oleje, 2 vajíčka, 5 rovných lžic kakaa, 250 ml vody, 1 prášek do pečiva – smíchat, dát péct na vymazaný plech s vysokým okrajem (ještě lépe na pečící papír). Ovocná vrstva: 1 litr bílého jogurtu, 1 litr ovoce (jahody, ale i maliny, rybíz, borůvky, ostružiny – nejlépe směs) – ideálně mražené – urychlí to proces tuhnutí, dva balíčky želatiny Natura – na vaječnou nebo salámovou tlačenku, cukr. Želatinu zalijeme 300 ml vroucí vody a rozmícháme. Mezitím rozmixujeme ovoce s jogurtem a cukrem podle chuti. Smícháme se želatinou. Jakmile směs začne tuhnout, nalijeme na vychladlý korpus a uhladíme. Po ztuhnutí polijeme čokoládovou polevou. Pořádně vychladíme. Chutná to jako nanuk Mrož, lehké a osvěžující! _______________

Jablkové vdolky s mákem

200 g jablek, citrónová šťáva na pokapání, 25 g droždí, 100 g mléka, 60 g moučkového cukru, 300 g hladké mouky, 3 žloutky, 2 lžíce rumu, 1 vanilkový cukr, špetka soli, 80 g másla, vejce na potření, mák na posypání a moučkový cukr na posypání. Jablka oloupeme a zbavíme jádřinců, nakrájíme je na malé kousky a pokapeme citrónovou šťávou. Z droždí, části vlažného mléka, lžičky moučkového cukru a 2 lžic mouky připravíme kvásek. Do mísy dáme zbytek mouky a cukru. Přidáme žloutky, rum, vzešlý kvásek, zbylé vlažné mléko, vanilkový cukr, sůl a rozpuštěné vlahé máslo. Vypracujeme vláčné těsto a nakonec zamícháme připravená jablka. Necháme kynout. Z vykynutého těsta odtrháváme kousky, zakulatíme a dáme na plech s pečícím papírem. Necháme ještě 15 minut kynout. Pak vdolky potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mákem. Pečeme v předehřáté troubě. Po upečení posypeme moučkovým cukrem. _______________

Zapečené kuře

Kuře, 3 vejce, 30 dkg junioru nebo slovenského kabanosu, 20 dkg tvrdého sýru, sůl, vegeta, pepř. Kuře umyjeme, osolíme, podlijeme a dáme do trouby péci. Mezitím uvaříme vejce natvrdo a nastrouháme na hrubším struhadle a taky nastrouháme i salám a sýr. Upečené kuře obereme a obrané kousky dáte zpět do pekáče. Přidáme vejce, salám, sýr a zapečeme. Příloha brambory. Jídlo je opravdu rychlé, dobré a pro nečekanou návštěvu ideální z jednoho kuřete toho je hodně.

42


Šťavnaté kuře s tatarkou

Pro 4 osoby: 600 g kuřecího masa (může být cokoliv – prsa, stehýnka, špalíčky dle chuti), 2 větší cibule, sůl, pepř, máslo na vymazání pekáčku, tatarka, sýr eidam plátky 100–150 g nebo nastrouhaný. Vymažeme si pekáček kouskem másla, na něj poklademe na kolečka nakrájenou cibuli, pak kousky kuřete, osolíme, opepříme dle chuti. Pak zalijeme celou tatarkou (můžete také tatarku naředit bílým jogurtem a nakonec zakryjeme plátky sýra. Cibulka pustí dost šťávy, tatarka udělá taky své, takže masíčko je náramně šťavnaté a křehoučké. Úžasně šťavnatá jsou i jinak suchá kuřecí prsíčka. _______________

Vepřové v hořčici

Vepřové maso, troška oleje, půl malého kelímku kremžské hořčice (úměrně masu, toto je pro 4 osoby, 2 velké cibule, 1 palička česneku, sůl a pepř. Maso naklepat, dát do misky, posolí se, opepří, zalije se hořčicí smíchanou s malinkým množstvím oleje a poklade se velkou vrstvou nakrájené cibule a česneku. Takhle naložené masíčko se nechá přes noc uležet. Druhý den se zprudka opeče, poté se podlije a dá se do trouby péct, prvně zakryté a potom se to nechá opéct. Až je maso měkké, tak se může baštit, neuvěřitelné, co dokáže jenom hořčice... _______________

Černý houbový guláš

¾ kg hovězího masa na guláš, 2 cibule, olej, 4 kuličky černého pepře, 2 dl černého piva, 2 krajíce černého chleba, hrst sušených černých hříbků, kmín, bobkový list, sůl. Maso na guláš nakrájíme na větší kostky. Cibuli oloupeme a pokrájíme. V hrnci osmahneme na oleji (babička rozhodně smažila na sádle) cibuli a přidáme maso. Orestujeme ze všech stran, osolíme, přidáme černý pepř a bobkový list, špetku kmínu a zalijeme černým pivem. Přidáme předem ve vodě namočené sušené houby (černé hříbky) nebo čerstvé houby. Dolijeme tekutinu (vodu, v lepším případě vývar) asi tak 2 cm nad maso a přidáme 2 krajíce černého chleba (klidně celé). Tento gulášek doporučuji servírovat jen s pečivem (ideálně tmavým chlebem) a nalít si k němu sklenku černého piva. Je to vážně voňavá dobrota. _______________

Houbové karbanátky

Na másle zpěním cibulku, přidáme nadrobno pokrájené houby. Necháme vychladnout. Kousky žemle namočíme v mléce, lehce vymačkáme a přidáme k houbám spolu s česnekem a dvěma vejci. Zahustíme hladkou moukou promícháme s trochou strouhanky. Musí vzniknout hmota, která se dá snadno tvarovat. Karbanátky obalíme v trojobalu a na oleji usmažíme. Podáváme s vařenými brambory.


43

• sobota 19. června 2010 – Ženáčské hody, Moravské Bránice. • pátek 25. června 2010 – Průvod žáků ZŠ městem ke 100. výročí školy, Dolní Kounice. • sobota 26. června 2010 – 39. ročník soutěže O putovní proudnici, 13.30 hod. Masarykovo nám., Dolní Kounice. • neděle 27. června 2010 – Veřejné cvičení, Nové Bránice. • pátek 2.–neděle 11. července 2010 – Výstava obrazů Karla Věstínského, klášter Rosa coeli, Dolní Kounice. • sobota 3. července 2010 – Hasičský den, Nové Bránice. • pátek 16. července 2010 – Koncert Žalman a spol., 20.00 hod. klášter Rosa coeli, Dolní Kounice. • sobota 24. července 2010 – Anenské hody, průvod stárků, večerní zábava, Silůvky. • sobota 31. července 2010 – Noční prohlídka kláštera Rosa coeli, 20.00–23.00 hod. klášter Rosa coeli, Dolní Kounice. • sobota 14. srpna 2010 – Tradiční letní vodácký karneval., 20.00 hod. loděnice TJ vodní sporty, Dolní Kounice. • sobota 28. srpna 2010 – Noční prohlídka kláštera Rosa coeli, 20.00–23.00 hod. klášter Rosa coeli, Dolní Kounice. • sobota 4. září 2010 – Historické městské slavnosti Rosa coeli, 20.00 hod. klášter Rosa coeli, Masarykovo nám, Dolní Kounice. • sobota 4. září 2010 – Výstava vína pěstitelů Dolnokounické oblasti, 13.00 hod. Masarykovo nám., Dolní Kounice. • sobota 4.–neděle 5. září 2010 – Bienále Dolní Kounice 2010 – Zpřítomnění VI, klášter Rosa coeli, Dolní Kounice. • sobota 11.–neděle 12. září 2010 – Dny evropského dědictví, klášter Rosa coeli, synagoga, Dolní Kounice.

Panorama Dolních Kounic, kolem roku 1900.

44


Červen

Na poli a lukách. Len svatojánský a pšano síti; řípu a zelí dosazovati, kde chybí, řípu setou protrhovati; plíti, s okopávačem vzdělávati; připraviti prostěradla ku sklízení řepky; řepku žíti dle okolností; pole k ozimu odorávati a třetí brázdu dávati ouhorům k řepce; vodnici síti. Sena sklízeti a nato záhy luka zavlažovati. Na chmelnici a vinici. Polovici hřebenu okopávati; lámati a obírati lupení osypané medovkou; spodní prýty s výše člověka uštipovati. – Vinné prýty svislé přivazovati; po druhé okopávati a plevel plíti, pokud však doba květu trvá, nemá se s keřem hýbati. V zahradě. Pařiště docela odkrývati; zeleniny vesměs okopávati a plíti; vysévati podzimní hrách, kapustu, špenát, petržel aj.; pronásledovati motýly, zejména bělouše. Chřest o sv. Janu dochází. V sadech ovocných. Roubiti a očkovati stromy na straně východní a západní; obvazky vyvětrávati; nově sázené stromy zalévati a divoké větve odřezávati; i ploty přistřihovati a hmyz obírati. Ve dvoře. Máslo při píci zelené vyrobené nasoliti aneb zavařovati; ovoce zahradní, maliny, revíz atd. zavařovati; seno přehazovati; stodoly zametati a sejpky vyvětrávati. Ve včelníku. Mladé roje chytati do oulů nových. Ouly před lijáky ošetřiti.

Červenec

Na poli a v lukách. K ozimům vyvážeti hnůj; zemčata okopávati; řípy plíti a kopečkovati; jetel na semeno žíti; plíti len, konopí a mrkve; ouhory zorávati; jarní len žíti, taktéž řepku, žito, pšenici atd., do čista upraviti pole k řepce ozimné; strnišťata podtrhovati. Luky jednosečné sekati i deset dní po sklízení sena zavlažovati. Na chmelnici a vinici. Zbytek hřebenů přihrnovati ku chmelu; lupení zčernalé trhati; plevel plíti. – Přistřihovati révy přes koly sahající; okopávati a plíti; pronásledování hmyzu. V zahradě. Plíti, okopávati, zalévati a přesazovati zeleniny; síti řeřichu zimní, špenát, petržel, vodnici; peonásledovati bělouše a můry. Revíz a srstek prořezávati. V sadech ovocných. Očkovati na očka dřímající; obvazky očkovaných stromů popouštěti; řezati divoké prejty ovoce ušlechtilého. – Pronajímati neb prodávati sady ovocné. Za ourodných časů stromům podpor dáti; pozemky určené k novým sadům rýhovati neb jámy kopati pro stromky. Ve dvoře. Řepku mlátiti, vymlácené zrní denně 4–5 kráte přehazovati a tence, asi na palec vysoko, nahromaditi; přehazovati a vyvětrávati obilí. Hnojiště pilně močůvkou kropiti a pletenci slaměnými obstaviti; všeliké ovoce zavařovati. Ve včelníku. Oulům přisazovati truhlíky nebo slaměným prsteny, nestačí-li.

Srpen

Na poli a lukách. Žně v příhodný čas poháněti. Hnůj vyvážeti na ou-

45


hory jetelové; orati k setbám podzimním; zimní řepku síti; podzimní řepu (pícnou) a směsice vysévati; sklízeti jetel suchý na semeno; sklízeti len; otavy sekati. Na chmelnici a vinici. Naposledy okopávati. Sklízeti červeňák ku konci měsíce. Proklestiti husté keře; přivazovati mladé prejty; pozorlivě plíti a svízel poklízeti. V půdách studenějších a vazkých potřetí okopávati. V zahradě. Sbírati uzralé boby (fazole), okurky a melouny; obírati semení všelikého zahradního rostliva; špenát vysévati; zeleninu plíti a okopávati; podzimní řípu síti, taktéž i cibule, i pronásledovati motýly i housenky. V sadech ovocných. Očkovati na očko dřímající; jádra vysévati; česati zralé ovoce letní, sušiti ovoce letní. Padanky sbírati nebo prasata na ně vyháněti. Ve dvoře. Chystati a čistiti semeno k setbám; přehazovati na sejpkách obilí letošní; přehazovati otavu; vrtěti a nasolovati máslo při píci podzimné; len rositi; ukládati vejce na zimu. Ve včelníku. Třeba-li, pobíjeti trubce.

ZÁVĚREČNÉ SLOVO

N

aši milí čtenáři, provedli jsme Vás dalším vydáním zpravodaje Hlínské rozhledy a doufáme, že zpravodaj vám zpříjemnil letní dny. Protože snad každý z nás má rád léto, i přes to, jak nás někdy počasí sužuje. Letní nálada bývá krásně rozmařilá a toto období někdy přináší i letní romanci a hlavně příjemné lenošení. Stačí jeden doušek a ponoříte se do uvolněné atmosféry vaší dovolené, ať už to bude na vaší chaloupce anebo na karibských plážích. Osvěžení a pohoda, to jsou ty správné ingredience, které vám léto může namíchat. A co se vám chystáme namíchat v dalším vydání Rozhledů, které připravujeme na září letošního roku? Bude to opět barevný podzimní „koktejl“ zajímavých informací! Pokračovat budeme v povídání o starých mapách, vyzpovídáme obsluhu naší rozhledny, zhodnotíme všechny letní akce na Hlíně a zejména divadlo, podíváme se do hlínských školních kronik, řekneme vám, kdo měl nejkrásnější kvetoucí dům na Hlíně a mnohé další. A co říká o létu náš oblíbený básník pan Jan Skácel? Večer si lehá tiše do polí Na kamenech se leskne zlatá slída Měsíc jak chromý pastýř o holi jedinou hvězdu nad dědinou hlídá

Posléze všechno ztichne naprosto Jen slepá můra do žárovky vráží Na chvíli vyjdeme si na zápraží

Od potoka je slyšet rozhovor Z hospody domů vracejí se chlapi a přou se potmě něco je moc trápí Noční chlad dotýká se hor a ohromí nás noci majestát Tisíce hvězd ach byli bychom s to po celou noc pod tímto nebem stát

Krásné letní dny, pohodovou dovolenou a veselé prázdniny všem dětem přeje redakce Hlínských rozhledů, tedy jmenovitě Kamila Veselá, Gábina Nosková a Radek Neužil.

46


Divadelní kroužek při SDH Hlína sehraje v lesním prostředí na Hlíně

4. července 2010 v 15.00 hod. a 5. července 2010 v 18.30 hod. divadelní muzikál Vladimíra Renčína s hudbou Jindřicha Brabce

NEJKRÁSNĚJŠÍ VÁLKA Opakování představení se uskuteční 8. srpna 2010 v 15.00 hod. Další termíny a bližší informace v případě nepříznivého počasí budou včas upřesněny na internetových stránkách obce

www.obec-hlina.cz HLÍNSKÉ ROZHLEDY, číslo 2 (6), ročník 2, červen 2010. • Zdarma pro občany Hlíny. Náklad 200 výtisků. • Vydává Obec Hlína, IČO 00488135, Hlína 19, 664 91 Ivančice, tel.: 546 421 129, fax: 546 410 205, e-mail: [email protected], http://www.obec-hlina.cz/ • Redakční rada ve složení: Kamila Veselá (Cidlina), Gabriela Nosková (Hlína). • Grafická úprava: Radek Neužil (Silůvky). • Jazyková korektura: Jana Aboulaiche (Hlína). • Tisk: Tiskárna Gloria, Rosice u Brna. • Uzávěrka příspěvků, námětů a nápadů pro příští číslo nejpozději do 20. srpna 2010 písemně na adresu Obecního úřadu, elektronicky na e-mail: Hlinaci@seznam. cz. • Registrováno pod číslem MK ČR E 19360. • Toto číslo vychází 15. června 2010.


47

Rozhledna na Hlíně u Ivančic 03 Barevnou pohlednici zachycující rozhlednu na Hlíně se skupinkou turistů v dobovém oblečení vydal v roce 1910 (tedy v roce jejího postavení) František Dvořáček v Ivančicích. Pohlednice byla odeslána z poštovního úřadu v Ivančicích 27. prosince 1910 paní Jožce Konečné do Brušperku v Lašsku rozvernou společností asi 12 osob. Před 100 lety byla na Hlíně postavena jedna z nejstarších rozhleden na jižní Moravě. Jak vidíme na obrázku, byla to velmi zajímavě řešená věž se čtvercovou kamennou podezdívkou o délce strany 2 m, bytelnou trámovou konstrukcí a se dvěmi vyhlídkovými plošinami. Horní plošina se nacházela ve výšce 17 metrů a kryla ji šindelová střecha. Protokol povolující stavbu této rozhledny byl vydán turistickému odboru K. Č. T. v Ivančicích 3. března 1910 a ke slavnostnímu otevření došlo 1. května 1910. Podle kolaudačního protokolu smělo naráz na rozhlednu vystoupit 12–15 osob. Rozhledna byla zbořena v roce 1938. Kaple Sv. Jakuba

04

Pohlednici zachycující kapli sv. Jakuba nad Ivančicemi vydal kolem roku 1900 obchodník Theodor Seka, majitel skladu šicích strojů a velocipedů v Ivančicích. Pohlednice je opatřena běžnou výplatní rakousko-uherskou pětihaléřovou známkou a byla odeslána 23. března 1901 z poštovního úřadu v Ivančicích „ctěné paní Marušce Kosinové do Týniště nad Orlicí“. Kaple stojí na místě dřívější poutní kaple (postavené ze sbírek měšťanů v roce 1481), která byla za císaře Josefa II. v r. 1784 zrušena a odsvěcena, budova byla v roce 1796 prodána na stavební materiál. Pro obyvatele Ivančic znamenalo zničení kaple porušení třísetleté tradice. Nová kaple v novogotickém slohu byla vystavěna v letech 1852–58 z iniciativy národního buditele P. Tomáše Procházky. V roce 1991 byla provedena generální oprava čtrnácti kapliček křížové cesty.

Pohlednice zachycující rozhlednu na Hlíně, vydal František Dvořáček, Ivančice, formát 90 × 137 mm, 1910.

Pohlednice s kaplí sv. Jakuba nad Ivančicemi, vydal Theodor Seka, Ivančice, formát 90 × 137 mm, kolem roku 1900.


ODPOVĚDNÍ LIST 2. KOLA VĚDOMOSTNĚ TIPOVACÍ SOUTĚŽE ZPRAVODAJE HLÍNSKÉ ROZHLEDY Jméno a příjmení soutěžícího: ................................................................... Adresa: ..........................................................................................................

Otázka č. 4:

Na Hlíně se každoročně konají tradiční Rozmarýnové hody. Před lety se však jednou konaly i hody ženáčské. Zakřížkujte správný rok, ve kterém se konaly na Hlíně ženáčské hody:

1976

1978

1980

Otázka č. 5:

V divadle v přírodě na Hlíně se hrálo v minulosti 3 × divadelní představení „Na tý louce zelený“. Pokuste se zavzpomínat, nebo uhodnout, ve kterých to bylo letech a zaškrtnout rámeček se správnou odpovědí:

1970 1996 2007

1972 1995 2006

1971 1997 2008

Otázka č. 6:

Stejně jako v minulém kole, i v tomto kole naleznete otázku týkající se rozhledny V. Menšíka na Hlíně. Napište přesné datum (den, měsíc, rok), kdy proběhlo slavnostní otevření této rozhledny: ........................................................

Uzávěrka 2. kola soutěže je opět 1 měsíc po vyjití zpravodaje, tj. 15. července 2010.


Máte celkem 3 možnosti, jak odpovědět na soutěžní otázky:

1. Vaše odpovědi na otázky pište do tohoto odpovědního listu, který právě držíte v rukou a naleznete ho v každém čísle zpravodaje – nezapomeňte tento list čitelně podepsat a vhodit nejpozději do 15. července 2010 do schránky obecního úřadu Hlína. 2. V případě, že se v domácnosti sejde více zájemců o soutěžení (táta, děti, babička...), můžete svoje odpovědi napsat na jakýkoliv jiný papír, ale nezapomeňte ho opět čitelně podepsat a vhodit nejpozději do 15. července 2010 do schránky obecního úřadu. 3. Vaše odpovědi se jménem můžete také odeslat na e-mailovou adresu redakce: [email protected] nejpozději do 15. července 2010.

Na tyto otázky 2. kola soutěže odpovídejte nejpozději do 1 měsíce po vyjití zpravodaje, nejpozději ale do 15. července 2010. Pozdější odpovědi, i kdyby byly jakkoliv správné, nebudou do soutěže zařazeny. Výsledky 2. kola soutěže a současně i vyhlášení 3. kola soutěže se dozvíte v dalším čísle zpravodaje, které vyjde 15. září 2010.

číslo 2 (6) ročník 2 červen 2010

Recommend Documents